Postup : 2016/2274(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0213/2017

Předložené texty :

A8-0213/2017

Rozpravy :

PV 03/07/2017 - 19
CRE 03/07/2017 - 19

Hlasování :

PV 04/07/2017 - 6.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0278

ZPRÁVA     
PDF 774kWORD 83k
9.6.2017
PE 595.559v02-00 A8-0213/2017

Evropské normy – provádění nařízení (EU) č. 1025/2012

(2016/2274(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodajka: Marlene Mizzi

Navrhovatel (*):

Hans-Olaf Henkel, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k evropským normám – provádění nařízení (EU) č. 1025/2012

(2016/2274(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1025/2012 Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních pro zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (směrnice o bezpečnosti sítí a informací),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 1. června 2016 o provádění nařízení (EU) č. 1025/2012 v letech 2013 až 2015 (COM(2016)0212),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. června 2016 nazvaný „Analýza provádění nařízení č. 1025/2012 v letech 2013 až 2015 a informační přehledy“ (SWD(2016)0126),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané „Evropské normy pro 21. století“ (COM(2016)0358),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. června 2016 nazvaný „Využití potenciálu evropských norem v oblasti služeb na pomoc spotřebitelům a podnikům v Evropě“ (SWD(2016)0186),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané „Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2017“ (COM(2016)0357),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. června 2016 nazvaný „Provádění opatření předpokládaných v pracovním programu Unie na rok 2016 v oblasti evropské normalizace, včetně prováděcích aktů a mandátů zaslaných evropským normalizačním organizacím“ (SWD(2016)0185),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),

–  s ohledem na společnou iniciativu v oblasti normalizace v rámci strategie pro jednotný trh, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvaném „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ (COM(2015)0550),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 k budoucnosti evropské normalizace(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Evropské normy pro 21. století“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Evropská normalizace v roce 2016“,

–  s ohledem na strategii Komise týkající se softwaru s otevřeným zdrojovým kódem na období 2014–2017(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0213/2017),

A.  vzhledem k tomu, že evropský systém normalizace je ústředním prvkem při vytváření jednotného trhu; vzhledem k tomu, že opatření Komise stanovující společnou vizi evropské normalizace jsou přímým výsledkem deseti priorit Junckerovy Komise, a zejména priorit týkajících se propojeného jednotného digitálního trhu a strategie pro jednotný trh;

B.  vzhledem k tomu, že otevřený, inkluzivní, transparentní a primárně tržně orientovaný evropský systém normalizace založený na důvěře a řádném dodržování předpisů hraje klíčovou úlohu při pozitivní reakci na rostoucí potřebu norem v rámci evropské průmyslové, hospodářské, sociální a environmentální politiky a legislativy, které by mohly přispět k bezpečnosti výrobků, inovacím, interoperabilitě, udržitelnosti a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a zlepšit kvalitu života občanů, spotřebitelů a pracovníků;

C.  vzhledem k tomu, že účinný evropský systém normalizace by se měl opírat o těsné partnerství a spolupráci mezi průmyslem, veřejnými orgány, normalizačními orgány a ostatními zúčastněnými stranami, například organizacemi uznanými podle přílohy III nařízení č. 1025/2012;

D.  vzhledem k tomu, že evropské normy je třeba vytvářet v otevřeném, inkluzivním a transparentním systému, jenž je založen na konsenzu všech zúčastněných stran, s cílem vymezit strategické technické nebo kvalitativní požadavky, které mohou současné nebo budoucí výrobky, výrobní postupy, služby či metody splňovat;

E.  vzhledem k tomu, že se ve sdělení Komise o prioritách pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh uznává hodnota otevřených norem, ale není zde stanovena definice pojmu otevřená norma; vzhledem k tomu, že se otevřené normy ukázaly jako důležité pro vytvoření a rozvoj internetu a internetových služeb, které na oplátku podpořily inovace a společenské i hospodářské vyhlídky;

F.  vzhledem k tomu, že řešení v oblasti udělování licencí na otevřený software a hardware by evropským společnostem a veřejným správám mělo a mohlo pomoci zabezpečit lepší přístup k digitálnímu zboží a službám;

G.  vzhledem k tomu, že moderní a flexibilní evropský systém normalizace je užitečným prvkem ambiciózní a obnovené evropské průmyslové politiky a fungování jednotného trhu; vzhledem k tomu, že normy mohou posílit globální konkurenceschopnost EU, růst, spravedlivou hospodářskou soutěž a inovace a podpořit kvalitu, podniky a zejména výkonnost malých a středních podniků (MSP) a ochranu spotřebitelů, pracovníků a životního prostředí;

H.  vzhledem k tomu, že v Evropě vedle sebe existují dva různé systémy tvorby norem, z nichž jeden je prováděn Evropským výborem pro normalizaci (CEN) a Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) na základě zásady delegování pravomocí vnitrostátních orgánů a druhý je založen na placeném členství zúčastněných stran vytvořeném Evropským ústavem pro telekomunikační normy (ETSI); vzhledem k tomu, že je potřeba vyhodnotit systémy tvorby norem v souvislosti s nařízením č. 1025/2012, aby se určily stávající problémy a osvědčené postupy;

I.  vzhledem k tomu, že nařízení č. 1025/2012 přineslo zlepšení procesu normalizace tím, že poprvé začlenilo zúčastněné společenské subjekty a MSP do právního základu evropského systému normalizace;

J.  vzhledem k tomu, že normy v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), které jsou tvořeny převážně na globální úrovni, umožňují vyvíjet interoperabilní řešení pro doplňkové výrobky a pro různé části konkrétního výrobku, což je zvláště důležité pro rozvoj „internetu věcí“; vzhledem k tomu, že roztříštěnost norem a patentovaná nebo polouzavřená řešení brzdí růst a využívání internetu věcí, a proto je nezbytné vypracovat strategický přístup k normalizaci v oblasti IKT v zájmu zajištění úspěšné reakce na potřeby nadcházejícího desetiletí, což umožní Evropské unii udržet si vedoucí úlohu v celosvětovém systému normalizace;

K.  vzhledem k tomu, že zveřejňování dokumentů a údajů slouží ke splnění vládních úkolů a cílů v oblasti transparentnosti, včetně odpovědnosti, reprodukovatelnosti, udržitelnosti a spolehlivosti vládních opatření; vzhledem k tomu, že zveřejněné dokumenty nebo údaje musí být v otevřených a standardizovaných formátech, aby se předešlo situacím tzv. „uzamčení“, kdy by softwarový produkt nebo prodejce již nemuseli být komerčně dostupní, a aby byly nezávislé subjekty schopny zavádět tyto formáty v rámci různých rozvojových a obchodních modelů, včetně otevřeného zdroje, ve snaze zajistit kontinuitu vládních a správních procesů;

L.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je v čele vývoje a zavádění norem, které jsou potřebné pro vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru;

Obecné úvahy

1.  vítá jednotící normalizační balíček Komise, který je spolu se sdělením týkajícím se norem v oblasti IKT a společnou iniciativou v oblasti normalizace zaměřen na stanovení soudržné a jednoduché evropské politiky normalizace a usiluje o zachování jejích četných úspěšných prvků, zlepšení jejích nedostatků a nalezení správné rovnováhu mezi evropským, vnitrostátním a mezinárodním rozměrem; zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí přezkum evropského systému normalizace by měl být postaven na silných stránkách stávajícího systému tvořících pevný základ pro zlepšení a zároveň je třeba upustit od jakýchkoli radikálních změn, které by ohrozily základní hodnoty tohoto systému;

2.  uznává specifičnost a důležitost evropského systému normalizace pro všechny zúčastněné strany, včetně průmyslu, MSP, spotřebitelů a pracovníků, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby evropský systém nadále existoval a udržel si dostatečné zdroje pro plnění cílů nařízení č. 1025/2012, čímž přispěje mimo jiné k interoperabilitě, právní jistotě a uplatňování odpovídajících záruk pro podniky a spotřebitele a pro volný pohyb informačních technologií; vyzývá Komisi, aby v rámci revize víceletého finančního rámce zaručila udržitelný rozpočet pro evropský systém normalizace;

3.  vítá kulatý stůl na téma významu norem pro trh (SMARRT) v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace, který umožňuje dialog mezi Komisí a průmyslem a plnou transparentnost pro zúčastněné strany, pokud jde o pořad jednání výboru pro normy;

4.  konstatuje, že normy jsou dobrovolným, trhem určovaným nástrojem, který stanoví technické požadavky a pokyny, jejichž používání usnadňuje soulad zboží a služeb s evropskými právními předpisy a podporuje evropské politiky, pokud jsou připravovány odpovědně, transparentně a inkluzivně; zdůrazňuje však, že normy nemohou být považovány za právo EU, neboť právní předpisy a politiky týkající se úrovně ochrany spotřebitelů, zdraví, bezpečnosti, životního prostředí a údajů a úroveň sociálního začlenění určuje normotvůrce;

5.  uznává úlohu otevřených, standardizovaných formátů, pokud jde o povinnost transparentnosti pro vlády, správu a evropské orgány; vyzývá členské státy, aby se pokusily uplatňovat společné normy s ohledem na digitální správu, zejména se zaměřením na soudní orgány a místní samosprávy; zdůrazňuje, že otevřené normy mají zásadní význam pro další rozvoj politik otevřených údajů státní správy a inteligentních měst a že se proto dokumenty a údaje musí zveřejňovat v otevřených, standardizovaných formátech, které lze snadno uplatnit tak, aby se usnadnilo opětovné využívání údajů; zdůrazňuje úlohu veřejného zadávání a řešení spočívajících na otevřených normách při předcházení odkázanosti na určitého dodavatele (tzv. uzamčení);

6.  je pevně přesvědčen, že otevřená data jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovým prvkem pro využití všech výhod jednotného digitálního trhu, jako je např. podpora a rozvoj multimodální dopravy; zdůrazňuje, že je proto třeba zvýšit míru právní jistoty, hlavně pokud jde o vlastnictví a odpovědnost; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně zveřejnila plán tvorby norem zaměřených na harmonizaci programovacích rozhraní a údajů o dopravě financované z veřejných zdrojů s cílem podpořit inovace náročné na data a poskytování nových dopravních služeb;

7.  zdůrazňuje, že současný systém akreditace zkušebních institucí vždy nezaručuje, že výrobky a služby na trhu, které dobrovolně uplatňují evropské normy, jsou s těmito normami v souladu; vyjadřuje politování nad tím, že společná iniciativa v oblasti normalizace a roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace nevěnují žádnou pozornost akreditaci zkušebních institucí a norem, a vyzývá Komisi, aby tento aspekt při navrhování nových iniciativ zohlednila;

8.  domnívá se, že otevřené normy musí být založeny na otevřenosti procesu normalizace a na rozvoji a dostupnosti norem pro provádění a používání v souladu s nařízením č. 1025/2012 a zásadami WTO; bere na vědomí záměr Komise, vyjádřený v plánu pro patenty nezbytné k dodržení technických norem, objasnit otázky týkající se zásad FRAND a udělování licencí k těmto patentům; vybízí Komisi, aby spolu s evropskými normalizačními organizacemi a uživateli otevřených zdrojů přezkoumala vhodné způsoby vzájemné spolupráce;

9.  zdůrazňuje, že evropský systém normalizace musí přispívat k evropským inovacím, zvyšovat konkurenceschopnost Unie, posilovat místo Evropy v mezinárodním obchodu a zkvalitňovat životní podmínky jejích občanů; považuje proto za důležité, aby Evropa potvrdila svou klíčovou úlohu v mezinárodním systému normalizace, a zdůrazňuje význam prosazování evropských norem na globální úrovni při jednáních o obchodních dohodách s třetími zeměmi; zdůrazňuje, že evropský systém normalizace může mít prospěch také z dohod o partnerství, které uzavřely evropské normalizační organizace s normalizačními organizacemi z třetích zemí, a konstatuje, že články 13 a 14 nařízení č. 1025/2012 již předpokládají zapojení mnohých organizací, které vytvářejí normy, do veřejného zadávání v oblasti IKT; doporučuje, aby evropské normalizační organizace zvážily užší spolupráci s vnitrostátními normalizačními orgány třetích zemí, včetně partnerských normalizačních orgánů, jestliže existují možnosti důkladného sladění; vybízí Komisi, členské státy a evropské normalizační organizace, aby nadále pracovaly na vytváření globálních norem a zároveň věnovaly pozornost i regionálnímu kontextu a významu normy při zapojování do normalizační činnosti;

10.  zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce na normách pomáhá zajišťovat transparentnost, účinnost a soudržnost a v odvětví průmyslu vytváří prostředí podporující hospodářskou soutěž – dobrým příkladem je Světové fórum pro sladění předpisů pro motorová vozidla (WP.29) Evropské hospodářské komise OSN, které bylo ustaveno pro odvětví IKT;

11.  zdůrazňuje, že normy, které přijímají mezinárodní organizace, jsou obvykle tvořeny mimo oblast působnosti nařízení č. 1025/2012, a doporučuje, aby je evropské normalizační organizace potvrzovaly až po interním schvalovacím procesu, ve kterém budou zastoupeny zúčastněné strany, jako jsou organizace uznané podle přílohy III, zejména pokud jde o harmonizované normy podporující provádění evropských právních předpisů;

12.  zastává názor, že evropské normalizační organizace by měly za všech okolností vytvářet inkluzivní, udržitelné, bezpečné a vysoce kvalitní normy se spravedlivým přístupem a zacházením vůči všem zúčastněným stranám, s minimalizovaným dopadem na životní prostředí a přiměřenou ochranou osobních údajů a soukromí;

13.  domnívá se, že zapojení Komise a členských států do průmyslu EU je zásadním prostředkem pro přijímání globálních norem s evropským otiskem, pokud jde o definice a rozšíření technologií páté generace;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že rozdíly mezi vnitrostátními normami, např. v odvětví nákladní dopravy a logistiky, i nadále představují překážku pro vnitřní trh, a vyzývá proto Komisi a evropské normalizační organizace, aby vytvářely, kdykoli to bude považováno za nutné, odpovídající normy pro harmonizaci podmínek na vnitrostátní úrovni s cílem odstranit veškeré případné překážky pro vnitřní trh; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba usilovat o harmonizaci norem napříč různými druhy dopravy;

15.  poukazuje dále na to, že normalizace nejenže může zabránit roztříštěnosti trhu, ale může také významně přispět ke snížení administrativní zátěže a nákladů na dopravu pro všechny podniky (např. prostřednictvím elektronických dokumentů), a především MSP, a usnadnit řádné prosazování právních předpisů EU (např. pomocí digitálních tachografů či elektronických systémů výběru mýtného);

16.  konstatuje, že nařízení č. 1025/2012 zlepšilo začlenění evropského systému normalizace, který umožňuje aktivní účast MSP, spotřebitelů, pracovníků a organizací na ochranu životního prostředí v procesu normalizace, a vybízí k pokračování v tomto trendu, aby byli všichni přiměřeně zastoupeni a mohli se účastnit systému normalizace, a využívat tak plně výhod, které z ní vyplývají; vyzývá Komisi, evropské normalizační organizace a vnitrostátní normalizační orgány, aby určily nejlepší způsoby pro dosažení tohoto cíle a řešení problémů, včetně nedostatku informovanosti, které brání většímu zapojení;

17.  vítá úsilí ETSI o zajištění snadného přístupu pro evropské MSP a rovněž jeho dlouhodobou strategii na období 2016–2021 týkající se zejména mezioborové spolupráce;

18.  uznává, že rychlost vytváření norem se zlepšila, a připomíná, jak je důležité dosáhnout správné rovnováhy mezi potřebou zajistit včasnou tvorbu norem a potřebou vysoké kvality norem;

19.  zastává názor, že kromě stávajících osvědčených postupů používaných normalizačními komunitami může zvyšování povědomí veřejnosti o navrhovaných normách, řádné a včasné zapojení všech zúčastněných stran a zlepšení kvality normalizačních požadavků ještě více zvýšit transparentnost a odpovědnost systému normalizace;

20.  vyzývá kromě toho Komisi, aby věnovala pozornost úsilí kandidátských zemí o harmonizaci svých norem s evropskými normami a poskytla jim v této oblasti pomoc v zájmu minimalizace stávajících překážek;

Normy v oblasti IKT

21.  vítá sdělení o prioritách v oblasti normalizace IKT, které vymezuje strategický přístup k normalizaci v oblasti IKT, vyzývá však Komisi, aby jasně stanovila souvislost mezi tímto sdělením a průběžným plánem pro normalizaci IKT, balíčkem „Normy pro 21. století“ a ročním pracovním programem;

22.  konstatuje, že nedávná konvergence technologií a digitalizace společnosti, podniků a veřejných služeb stírá tradiční rozdíly mezi všeobecnou normalizací a normalizací informačních a komunikačních technologií; domnívá se, že normalizace IKT by měla být součástí evropské digitální strategie pro vytvoření úspor z rozsahu, rozpočtových úspor a lepší konkurenceschopnosti a inovace pro evropské podniky a pro zvýšení meziodvětvové a přeshraniční interoperability zboží a služeb prostřednictvím rychlejšího vymezení – otevřeným a konkurenčním způsobem – dobrovolných norem, které MSP snadno zavedou;

23.  zdůrazňuje nutnost užší spolupráce v normalizační komunitě v oblasti IKT, zejména mezi evropskými normalizačními organizacemi, a vyzývá evropské normalizační organizace, aby vypracovaly společný roční pracovní program, v němž stanoví průřezové oblasti společného zájmu;

24.  zdůrazňuje, že otevřené, dobrovolné a inkluzivní procesy normalizace orientované na dosažení konsenzu byly dosud účinné, protože představují hybnou sílu inovací, vzájemného propojení a zavádění technologií, a připomíná, že je rovněž důležité zajistit řádné investice, odborné znalosti a rozvoj v oblasti špičkových technologií a podpořit malé a střední podniky;

25.  naléhavě vyzývá Komisi, aby požádala evropské normalizační organizace, aby přispěly k vysoce kvalitním, interoperabilním a otevřeným normám v zájmu boje proti roztříštěnosti a vybízely k jejich širokému přijetí, a aby uznala stávající ekosystém a rozmanité obchodní modely, které podporují rozvoj digitálních technologií, jelikož to přispěje k sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti hodnotových řetězců IKT a potvrdí závazek k veřejnému zájmu spočívajícímu v zajištění ochrany soukromí a osobních údajů;

26.  zdůrazňuje naléhavou potřebu přizpůsobit politiku normalizace v oblasti IKT trhu a vývoji politik, což povede k dosažení důležitých evropských politických cílů, které vyžadují interoperabilitu, jako je dostupnost, bezpečnost, elektronický obchod, elektronická veřejná správa, elektronické zdravotnictví a doprava; doporučuje, aby Komise a evropské normalizační organizace zařadily mezi své priority normy v oblasti 5G, cloud computingu, internetu věcí, dat a kybernetické bezpečnosti a rovněž ve vertikálních oblastech, jako jsou „propojené a automatické řízení a inteligentní dopravní systémy“, „inteligentní města“, „inteligentní energie“, „vyspělá výroba“ a „inteligentní životní prostředí“;

27.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit otevřený interoperabilní ekosystém IKT, založený na pěti prioritních normách IKT, podporující konkurenceschopnost při tvorbě hodnot a příznivé prostředí pro inovace; domnívá se, že:

–  normy v oblasti 5G by měly umožnit skutečný generační posun z hlediska kapacity, spolehlivosti a latence, což umožní technologiím 5G vypořádat se s očekávaným nárůstem provozu a s různými požadavky služeb, jež budou založeny na této technologii;

–  normy kybernetické bezpečnosti by měly umožnit bezpečnost již v konstrukčním návrhu a splňovat zásady ochrany soukromí již od návrhu, podporovat odolnost sítí a řízení rizika a být schopné se vypořádat s rychlým rozvojem kybernetických hrozeb během celého vývoje IKT;

–  normy v oblasti cloud computingu by se měly sbližovat, aby se umožnila interoperabilita ve všech aspektech cloudových služeb, a tím i přenositelnost;

–  datové normy by měly podporovat meziodvětvové interdisciplinární datové toky, dosáhnout větší interoperability dat a metadat, včetně sémantifikace, a přispívat k rozvoji referenční struktury velkých údajů;

–  normy v oblasti internetu věcí by měly řešit současnou roztříštěnost, aniž by omezovaly inovace v odvětví, které se v současnosti velmi rychle rozvíjí;

28.  uznává, že sítě pro účinnou komunikaci 5G rozhodujícím způsobem závisejí na společných normách zajišťujících interoperabilitu a bezpečnost, a připomíná, že rozvoj velkokapacitních sítí tvoří páteř spolehlivé sítě 5G;

29.  konstatuje, že úspěch hospodářství orientovaného na data, pokud jde o odstranění digitální propasti a digitálního vyloučení, závisí na širším ekosystému v oblasti IKT, který zahrnuje také vysoce vzdělané odborníky a kvalifikované lidi;

30.  vybízí Komisi, aby shromažďovala statistické údaje za účelem lepšího posuzování dopadu digitalizace a IKT na dopravu a cestovní ruch;

31.  je si vědom narůstajícího počtu platforem, skupin, setkání a kanálů souvisejících s normami IKT; vyzývá Komisi, aby počet platforem a mechanismů koordinace zabývajících se normalizací usměrňovala a aby do nových iniciativ zapojila normalizační organizace, aby se tak zabránilo zdvojování úsilí zúčastněných stran; zdůrazňuje, že mezi jednotlivými organizacemi je zapotřebí lépe koordinovat normy v oblasti IKT a priority pro normalizaci, a naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně informovala zúčastněné strany o stavu probíhajících iniciativ spojených s normami v oblasti IKT;

32.  zdůrazňuje, že digitalizace postupuje rychlým tempem a je jedním z hlavních motorů hospodářství; podtrhuje význam účinné digitalizace vertikálních průmyslových odvětví tak, aby z ní těžily MSP a zvláště spotřebitelé na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a potřebu náležitě zastupovat zájmy těchto odvětví v rámci mezinárodní normalizace IKT;

33.  podporuje záměr Komise prozkoumat iniciativy, jako jsou bezpečná značka a systém certifikace internetu věcí, které mohou přispět k posílení důvěry v úrovně soukromí a celkového zabezpečení zařízení pro internet věcí tím, že poskytnou měřitelné a porovnatelné ratingy ohledně možných rizik spojených s provozem a používáním zařízení nebo služeb pro internet věcí; domnívá se, že tyto iniciativy by se měly rozvíjet ve vhodných případech a v případech, kdy by zařízení pro internet věcí mohla mít vliv na příslušnou infrastrukturu na základě požadavků formulovaných ve směrnici o bezpečnosti sítí a informací, jež by mohla sloužit jako základ pro vymezování bezpečnostních požadavků; poznamenává, že každá taková značka musí být přizpůsobitelná změnám budoucí technologie a v případě potřeby musí zohledňovat globální standardy;

34.  vyzývá Komisi, aby zaujala vedoucí postavení v oblasti prosazování mezioborových, vícejazyčných norem a podpory spolehlivých a zabezpečených služeb umožňujících ochranu soukromí;

35.  za tímto účelem podporuje definici konkrétních a měřitelných minimálních požadavků, které budou brát v úvahu dlouhodobou udržitelnost a spolehlivost zařízení nebo služeb pro internet věcí, jakož i standardní průmyslové normy počítačové bezpečnosti a udržitelnosti; takový seznam by měl zahrnovat například závazek k zajištění dostupnosti aktualizací po dobu minimálního časového období po pořízení, závazek výrobce či poskytovatele k časovému období, během něhož bude poskytovat aktualizaci po objevení zranitelného místa a po oznámení takového místa; za tímto účelem by měla Komise vyhodnotit možnost samoregulace tohoto odvětví s přihlédnutím k rychlosti, jakou se normy a technologie v oblasti IKT vyvíjejí, a k rozmanitosti vývoje a obchodních modelů, včetně otevřeného zdrojového kódu, začínajících podniků a MSP;

36.  bere na vědomí obavy v souvislosti s kybernetickou bezpečností a specifické hrozby v odvětví dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby se těmito specifiky zabývala při přijímání svých doporučení týkajících se norem kybernetické bezpečnosti, která by měla vydat do konce roku 2017, neboť se jedná o první krok směrem ke komplexní strategii pro kybernetickou bezpečnost v odvětví dopravy;

37.  konstatuje, že normalizace IKT bude prospěšná pro rozvoj služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem i multimodální dopravy; vyzývá Komisi, aby společně s evropskými normalizačními organizacemi přikládala této oblasti větší význam při provádění svého prioritního akčního plánu pro normalizaci IKT a aby zejména posoudila, jakou úlohu může normalizace hrát při podpoře technologických změn a nových obchodních modelů, které v odvětví cestovního ruchu vznikají; vyzývá Komisi, aby neprodleně přijala opatření na podporu rozvoje integrovaného a inteligentního prodeje jízdenek a informačních služeb a nových konceptů mobility, jako je „mobilita jako služba“ (Mobility-as-a-Service);

38.  konstatuje, že při zvýšeném využívání internetu, internetového bankovnictví, sociálních sítí a iniciativ v oblasti elektronického zdraví mají lidé rostoucí obavy o bezpečnost a ochranu soukromí a že normy v oblasti IKT musí odrážet zásady ochrany fyzických osob, pokud jde o zpracování osobních údajů a volný pohyb těchto údajů;

39.  vyzývá Komisi, aby jako prioritu normalizace v oblasti IKT začlenila digitální integraci zpracovatelského průmyslu, a podporuje rozvoj otevřených norem pro komunikační protokol a datové formáty pro digitální integraci výrobních zařízení, jejichž cílem je zajistit plnou interoperabilitu mezi stroji a zařízeními;

40.  bere na vědomí jisté obavy, zejména v souvislosti s IKT a patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a uznává, že řádná, spravedlivá a přiměřená politika v oblasti práv duševního vlastnictví podnítí investice a inovace a usnadní využívání jednotného digitálního trhu a nových technologií, obzvlášť pokud jde o zavádění sítě 5G a internetu věcí, neboť tyto závisí do značné míry na normalizaci; zdůrazňuje, že je zásadní zachovat vyvážený normalizační rámec a účinné postupy udělování licencí k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek (FRAND) a rovněž řešit oprávněné obavy poskytovatelů licencí i nabyvatelů licencí k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a současně zajistit, aby proces normalizace nabízel rovné podmínky a aby společnosti všech velikostí, včetně MSP, mohly spolupracovat vzájemně prospěšným způsobem; vybízí Komisi, aby usilovala o zajištění toho, aby interoperability mezi digitálními složkami bylo možné dosáhnout prostřednictvím různých modelů udělování licencí a různých obchodních modelů;

41.  naléhavě žádá Komisi, aby neprodleně vyjasnila hlavní prvky spravedlivé, účinné a vymahatelné metodiky udělování licencí strukturované podle zásad FRAND, aby při tom zohlednila zájmy jak držitelů patentů, tak i prováděcích subjektů v oblasti norem, které se vztahují rovněž na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a aby dále zohlednila spravedlivou návratnost investic a širokou dostupnost technologií vyvinutých v rámci udržitelného otevřeného normalizačního procesu; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-170/13 (Huawei vs. ZTE), které vytváří rovnováhu mezi držiteli patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a prováděcími subjekty v oblasti norem ve snaze odstranit porušování patentových práv a zajistit účinné urovnávání sporů; dále vyzývá Komisi, aby lépe vymezila informace o rozsahu platnosti patentu a řešila problémy související s nesouměrností informací mezi MSP a velkými společnostmi, aby zvýšila transparentnost prohlášení o patentu, jehož využití je nezbytné k dodržení technických norem, i kvalitu informací o spojitosti patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, s produkty; zastává názor, že každá kompenzace pro tvůrce patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, se musí zakládat na spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínkách a rovněž na transparentních, přiměřených, předvídatelných a udržitelných sazbách licenčních poplatků, pokud se tvůrci nerozhodnou poskytnout normu k dispozici bez finanční kompenzace; bere však na vědomí, že existují i jiné obchodní modely, jako je bezplatné udělování licencí a zavádění softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, a že v souladu s tím by měly právní předpisy a diskuse nadále uznávat využívání všech modelů na základě, který zahrnuje práva všech oblastí trhu a vlastníků práv duševního vlastnictví;

42.  bere na vědomí, že ke kontrole a dalšímu rozvoji rámce pro udělování licencí je třeba zaujmout přístup založený na důkazech, a zajistit tak dynamický ekosystém, který vytvoří přidanou hodnotu a pracovní místa;

43.  vyzývá Komisi, aby vždy jednou za dva roky zveřejnila zprávu, ve které budou uvedeny skutečné případy: a) bez licence (tj. porušení předpisů) s dobou trvání 18 nebo více měsíců; a b) týkající se přístupu k normám v důsledku neplnění povinností v rámci systému FRAND;

44.  vyzývá Komisi, aby uzavřela debatu o „pociťované potřebě“ vědeckého cloudu a aby v úzké spolupráci s členskými státy přijala okamžitá opatření pro evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl hladce integrovat stávající sítě, údaje a vysoce výkonné výpočetní systémy a služby elektronické infrastruktury napříč vědeckými obory, a to v rámci sdílených politik a norem v oblasti IKT;

Evropské normy pro 21. století

45.  vítá normalizační balíček Komise „Normy pro 21. století“ a zastává názor, že systém normalizace by měl být transparentnější, otevřenější a inkluzivnější, aby plně začlenil zájmy občanů, spotřebitelů a MSP;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že před přijetím balíčku nebyl konzultován, a naléhavě žádá evropské orgány, aby jednotlivé iniciativy sladily do jediného strategického a komplexního pracovního programu a vyhnuly se tak zdvojování opatření a politik; zdůrazňuje, že příslušný výbor Evropského parlamentu může hrát důležitou úlohu veřejného kontrolora harmonizovaných norem, které zadala vypracovat Komise;

47.  požaduje větší posílení, soudržnost a zlepšení přesnosti ročního pracovního programu Unie;

48.   zdůrazňuje, že příští roční pracovní program Unie musí konkrétně řešit opatření ke zkvalitnění koordinace mezi systémy norem v oblasti IKT a mimo oblast IKT, musí přispět ke zlepšení pravidel různých vnitrostátních normalizačních orgánů a urychlit začlenění evropských normalizačních organizací tím, že bude věnovat větší pozornost úloze zúčastněných stran uvedených v článku 5;

49.  zdůrazňuje význam interinstitucionálního dialogu pro přípravu ročního pracovního programu Unie a povzbuzuje snahy o to, aby byly před přijetím ročního pracovního programu Unie zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany do výročního fóra pro normalizaci, kde by jednaly o nových oblastech, stávajících problémech a potřebných zdokonaleních procesu normalizace;

50.  vybízí členské státy, aby investovaly do vnitrostátních normalizačních strategií, které budou rovněž podporovat veřejný sektor, normalizační orgány, společenské zúčastněné subjekty, MSP a akademickou obec a pomáhat jim rozvíjet a realizovat individuální normalizační akční plány na vnitrostátní úrovni;

51.  vítá společnou iniciativu v oblasti normalizace a doporučuje vyzvat také Parlament, aby se této společné iniciativy zúčastnil a přispěl k ní, přičemž zdůrazňuje, že pravidla takovýchto partnerství veřejného a soukromého sektoru musí respektovat všechny zúčastněné strany, včetně orgánů EU; vyzývá Komisi, aby převzala vedoucí úlohu při provádění klíčových akcí a doporučení v rámci iniciativy v oblasti normalizace a aby do konce roku 2017 podala Parlamentu zprávu o dosaženém pokroku;

52.  vítá závazek, vyslovený v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace, vypracovat studii hospodářského a sociálního dopadu norem, která by zahrnovala informace o politikách, rizicích a výsledcích, pokud jde o kvalitu života, sociální aspekty a aspekty týkající se zaměstnanců a o kvalitu norem a jejich využívání; vyzývá Komisi, aby tuto studii provedla na základě kvalitativních a kvantitativních údajů a aby analyzovala jak obchodní modely procesu normalizace, tak i jednotlivé finanční modely – včetně příležitostí a výzev – za účelem zajištění snadné dostupnosti harmonizovaných norem;

53.  zdůrazňuje, že normalizace je stále více považována za důležitý faktor, který přispívá k výzkumu a vývoji a hraje důležitou úlohu při přemostění propasti mezi výzkumem a trhem, podporuje rozšiřování a využívání výsledků výzkumu a vytváří základnu pro další inovace;

54.  vyzývá Komisi, aby přijala politiky, které odstraní nadměrné překážky v inovativních odvětvích, aby vytvořila pobídky k investování do výzkumu a vývoje a do normalizace v EU; konstatuje, že vertikální průmyslová odvětví by měla vypracovat svůj vlastní plán normalizace a spoléhat na procesy, v jejichž čele stojí průmyslová odvětví, které by se mohly stát celosvětovými normami, pokud by byly vedeny s rozhodným odhodláním dosáhnout společných norem; je přesvědčen, že normalizační organizace EU by v tomto procesu měly hrát zvláštní úlohu;

55.  žádá smluvní strany společné iniciativy, aby zajistily účinnější sladění výzkumu a inovací s prioritami v oblasti stanovování norem;

56.  domnívá se, že otevřené znalosti a licence jsou nejlepšími nástroji na podporu inovací a technologického rozvoje; vybízí výzkumné instituce, které jsou příjemci prostředků z EU, aby používaly otevřené patenty a licence, a zajistily si tak větší úlohu při stanovování norem;

57.  podporuje opatření zaměřená na zlepšování součinnosti mezi normalizačními a výzkumnými obcemi a na podporu norem v rané fázi výzkumných projektů; vybízí vnitrostátní normalizační orgány, aby k normalizaci podněcovaly výzkumné a inovační obce, včetně příslušných vládních organizací a agentur pro financování, a doporučuje, aby se v rámci programu Horizont 2020 zavedla zvláštní kapitola týkající se normalizace;

58.  naléhavě žádá Komisi, aby vyzvala evropské normalizační organizace k zajištění toho, aby normy v oblasti služeb souvisejících s trhem odrážely zvýšenou servitizaci hospodářství službám a byly vypracovávány tak, aby zaručily bezpečnost a kvalitu služeb a věnovaly se nejvíce oblastem, v nichž dochází k největšímu poškozování spotřebitelů, aniž by zasahovaly do stávajících vnitrostátních regulačních požadavků, zejména ustanovení pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv a kolektivního vyjednávání; dále uznává, že normy v oblasti služeb často reagují na vnitrostátní specifika a že jejich vývoj souvisí s potřebami trhu, zájmy spotřebitelů a veřejným zájmem; zdůrazňuje, že tvorba evropských norem v oblasti služeb by měla přispět k fungování vnitřního trhu služeb a zároveň zvýšit transparentnost, kvalitu a konkurenceschopnost a podpořit hospodářskou soutěž, inovace a ochranu spotřebitelů;

59.  poukazuje na to, že je nezbytné, aby proces evropské normalizace zahrnoval normy, které zlepší bezbariérovou dostupnost dopravy a dopravních služeb pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby;

60.  zastává názor, že moderní svět, který se rychle mění a z technického hlediska je stále složitější, vede k tvorbě stále vyššího počtu norem a platforem pro zpracování specifikací, jež neodpovídají normalizačním orgánům uznávaným podle nařízení (EU) č. 1025/2012, a že na MSP a mikropodniky se dnes kladou větší nároky, pokud jde o jejich zapojení; zdůrazňuje, že je důležité podporovat opatření, která zlepší přístup malých a středních podniků k prostředkům pro tvorbu a využívání norem;

61.  zdůrazňuje význam propojování platforem a databází na evropské úrovni, které umožňuje větší interoperabilitu sítí a systémů;

62.  je přesvědčen, že normalizace v oblasti IKT se týká nejen stanovování požadavků na výrobky, ale i rozvoje inovativních technologií;

63.  zdůrazňuje, že jednotná (technická) opatření pomáhají snížit náklady na vývoj, výrobu a certifikaci a vyhnout se zdvojování úkolů;

64.  zdůrazňuje, že demografické stárnutí v Evropě vyžaduje systematické zahrnování potřeb starších osob a osob se zdravotním postižením a dalších zranitelných členů společnosti do tvorby norem, které jsou vhodným nástrojem k vytvoření aktivní a zdravé společnosti v Evropě a ke zvýšení dostupnosti produktů a služeb pro lidi;

65.  poukazuje na to, že inovace v odvětví dopravy a cestovního ruchu přinášejí ohromné příležitosti a mají příznivý vliv na společnost i podniky v EU, zejména na MSP a začínající podniky, a trvá na tom, že je zapotřebí vytvořit nové normy, pokud možno na základě průřezového přístupu, a prosadit normalizaci, aby se zajistilo náležité provádění iniciativ EU v oblasti digitalizace, jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS) a vývoj dopravních aplikací v rámci evropských systémů družicové navigace (Galileo a EGNOS);

Evropské normalizační organizace

66.  vítá úlohu, kterou hrají evropské normalizační organizace, povzbuzuje však i další iniciativy ke zlepšení jejich otevřenosti, přístupnosti a transparentnosti a doporučuje, aby se jejich práce řídila evropskými zájmy;

67.  uznává, že zásada vnitrostátního delegování pravomocí je nezbytnou součástí evropského systému, varuje však, že na vnitrostátní úrovni existují rozdíly z hlediska zdrojů, technické odbornosti a zapojení zúčastněných stran, a doporučuje, aby byla činnost národních delegací doplňována;

68.  uznává význam včasného vypracování norem a v případě harmonizovaných norem rovněž uvádění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie; je si vědom toho, že v Úředním věstníku Evropské unie se stále méně uvádějí odkazy na normy, a vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost prošetřila, vyřešila její důvody a odstranila zbytečné překážky; doporučuje v tomto ohledu, aby se do procesu normalizace více zapojili odborníci z Komise a také konzultanti nového přístupu, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány vytvořila pokyny pro hodnocení normalizace, aby tak různým oddělením v rámci Komise, evropským normalizačním organizacím a konzultantům nového přístupu pomohla hodnotit normy soudržným způsobem;

69.  opakuje, že transparentní a přístupné odvolací mechanismy budují důvěru v evropské normalizační organizace a v normalizační procesy;

70.  vybízí k využívání nových IKT, díky nimž se zlepší přístupnost a transparentnost normalizačních procesů, jako je například nástroj elektronické výuky pro MSP Evropského výboru pro normalizaci a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice; domnívá se, že využívání digitálních nástrojů může usnadnit zapojení zúčastněných stran do tvorby norem a poskytnout informace o nadcházející, probíhající a dokončené normalizační práci;

Strategická doporučení

71.  žádá Komisi, aby posílila součinnost a koordinaci mezi evropskými orgány, evropskými normalizačními organizacemi, vnitrostátními normalizačními orgány a všemi příslušnými organizacemi zúčastněných stran prostřednictvím výročního fóra pro normalizaci, a aby při tom zároveň vzala v potaz mezinárodní hledisko v oblasti norem; uznává, že drtivá většina norem je tvořena dobrovolně v reakci na potřeby trhu a spotřebitelů, a tuto situaci podporuje;

  žádá, aby bylo důsledně uplatňováno nařízení č. 1025/2012, pokud jde o uznávání organizací uvedených v příloze III, a aby byly zveřejňovány zprávy podle článku 24 nařízení;

73.  naléhavě žádá Komisi, aby plně harmonizovala podmínky pro organizace uvedené v příloze III a aby zajistila odstranění faktických překážek bránících jejich účinnému zapojení do normalizace;

74.  doporučuje, aby se v rámci evropských normalizačních organizací přezkoumaly u organizací uvedených v příloze III status členství, práva a povinnosti, jako například právo na odvolání, konzultační pravomoci, právo na stanovisko před přijetím normy a přístup do technických výborů a pracovních skupin, a aby se zjistilo, zda tyto organizace splňují požadavky nařízení č. 1025/2012;

  žádá evropské normalizační organizace, aby zajistily, aby vídeňská dohoda o spolupráci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Evropského výboru pro normalizaci (CEN) a frankfurtská dohoda o spolupráci Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) a Evropského výboru pro normalizace v elektrotechnice (CENELEC) nebránily organizacím uvedeným v příloze III nebo vnitrostátním normalizačním orgánům v účasti na normalizačních procesech a ani jejich účast neohrozily;

76.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mj. prostřednictvím modernizace, přebudování či dovybavení podporovaly a urychlovaly budování infrastruktury nezbytné pro to, aby se nové technologie podporované evropskými normami (např. infrastruktury pro alternativní paliva) ujaly na trhu, a aby usnadňovaly její financování, a to v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že infrastruktura je dlouhodobou investicí, a její normalizace by proto měla zajišťovat co největší interoperabilitu a poskytovat prostor pro budoucí technologický vývoj a jeho uplatnění;

  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými normalizačními organizacemi a vnitrostátními normalizačními orgány prosazovala snadno využitelná kontaktní místa pro přístup k normám, která budou schopna poskytovat uživatelům norem pomoc a informace o dostupných normách a jejich obecných specifikacích a budou jim schopna pomoci vyhledávat normy nejlépe vyhovující jejich potřebám a rovněž pokyny pro uplatňování těchto norem; dále doporučuje informační a osvětové kampaně na podporu úlohy norem na vnitrostátní úrovni a úrovni EU a vybízí členské státy, aby zahrnuly příslušné odborné vzdělávací kurzy o normách do svých vnitrostátních systémů vzdělávání;

78.  žádá Komisi, aby sledovala technologický vývoj, a mohla tak identifikovat budoucí vývoj IKT, které by bylo třeba normalizovat, a aby usnadnila tok a transparentnost informací nezbytných k průniku na trh a k činnosti výzkumu a vývoje a aby v této souvislosti podporovala snadno přístupné a použitelné hodnotící mechanismy prostřednictvím internetu;

79.  doporučuje, aby národní normalizační orgány zkoumaly, zda je možné poskytnout přístup k normám do té míry, aby uživatel normy mohl posoudit její relevantnost; důrazně doporučuje, aby vnitrostátní normalizační orgány a evropské normalizační organizace zohledňovaly při určování poplatků za normy potřeby MSP a zúčastněných stran, které nejsou komerčními uživateli;

80.  vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský registr, který bude zahrnovat seznam stávajících evropských norem ve všech úředních jazycích EU a také informace o probíhající normalizační práci evropských normalizačních organizací, o stávajících normalizačních mandátech, o pokroku a rozhodnutích, která obsahují formální námitky;

  žádá Komisi, aby monitorovala mezinárodní vývoj v oblasti normalizace IKT a v případě nutnosti podporovala účast a koordinaci evropských zúčastněných stran ve vedoucích funkcích příslušných normalizačních orgánů a ve strategicky důležitých normalizačních projektech, čímž podpoří evropský regulační model a evropské zájmy; vybízí k využívání mnohostranné platformy pro normalizaci v oblasti IKT, která propojí evropské normalizační organizace s mezinárodními normalizačními orgány v oblasti IKT;

82.  vybízí k tomu, aby EU přijala model referenční architektury pro průmysl 4.0 zajišťující digitalizaci evropského průmyslu;

83.  vyzývá členské státy, aby v zájmu zlepšení kvality veřejných služeb a podpory inovativních technologií využívaly při zadávání veřejných zakázek evropské normy v oblasti IKT; zdůrazňuje však, že využívání norem by nemělo mít za následek další překážky, zejména pro malé a střední podniky usilující o účast v řízeních o veřejných zakázkách;

  žádá orgány EU, vlády členských států a evropské normalizační organizace, aby vypracovaly pokyny k odborné přípravě pro tvůrce politik, a pomohly jim tak překonat nesrovnalosti vyplývající z používání nesourodých metod práce v různých útvarech a institucích, a vytvořily kulturu normalizace a dosáhly pochopení toho, jak normalizační procesy fungují a kdy je lze využít;

  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 56.

(2)

https://ec.europa.eu/info/european-commissions-open-source-strategy_en


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Souvislosti

Dne 1. června 2016 představila Evropská komise balíček sdělení, která nastiňují vizi Komise, jak by se v příštích několika letech měla vyvíjet evropská normalizace.

Balíček tvoří čtyři sdělení: sdělení „Evropské normy pro 21. století“, zvláštní pokyny týkající se normalizace služeb: „Využití potenciálu evropských norem v oblasti služeb na pomoc spotřebitelům a podnikům v Evropě“, pracovní dokument Komise se zprávou podle článku 24 a hodnocením REFIT a roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2017.

Balíček zahrnuje i rozhodnutí Komise, kterým se stanoví rámec společné iniciativy v oblasti normalizace, což je těsné partnerství mezi veřejnými a soukromými organizacemi, které se má zabývat stávajícími problémy procesu přípravy norem a prosazovat vytvoření evropského centra pro normalizaci, kde budou normy připravovány včas, otevřeným, transparentním a inkluzivním způsobem.

Společná iniciativa v oblasti normalizace je doplněna o sdělení Evropské komise nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ přijaté v dubnu 2016. Sdělení o IKT navrhuje konkrétní opatření k urychlení normotvorného procesu spočívající v zaměření na pět prioritních oblastí: komunikace páté generace (5G), cloud computing, internet věcí, technologie dat a kybernetická bezpečnost.

Zastřešující normalizační balíček Komise si spolu se sdělením týkajícím se norem v oblasti IKT a společnou iniciativou v oblasti normalizace klade za cíl vybudovat jednotný a soudržný evropský systém normalizace, který se bude přizpůsobovat měnícímu se prostředí, podporovat řadu politik a přinášet výhody a předvídatelnost spotřebitelům a podnikům.

V současné době se evropská politika v oblasti normalizace rozvíjí prostřednictvím různých politických nástrojů, jako jsou roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace a průběžný plán pro normalizaci IKT, a různých platforem, jako jsou Výbor pro normy a Evropská platforma pro normalizaci v oblasti IKT složená z mnoha zúčastněných stran.

Komise ve svém balíčku uznává, že je zapotřebí uvedené iniciativy sladit. V tomto ohledu Komise navrhuje přijetí ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace v červenci každého roku, jemuž by měl od roku 2017 předcházet interinstitucionální dialog, do kterého budou plně zapojeny Evropský parlament i ostatní orgány EU. Interinstitucionální dialog bude každoročně vycházet z jediné zprávy o provádění výše zmíněných iniciativ.

Cílem zprávy Evropského parlamentu je přispět k myšlence jednotné a soudržné politiky EU v oblasti normalizace, která bude mít v politické agendě význačnější místo a jejíž priority budou pravidelně projednávány s Evropským parlamentem.

Cílem zpravodajky je přispět k probíhající debatě a vymezit priority Evropského parlamentu v reakci na normalizační balíček Komise, společnou iniciativu v oblasti normalizace a sdělení o IKT. Zpráva bude také příspěvkem k prvnímu interinstitucionálnímu dialogu, který je plánován na jaro 2017, a k ročnímu pracovnímu programu Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2018, která Komise přijme v červenci 2017.

II. I. Obecné úvahy zpravodajky

Tato zpráva je založena na několika významných bodech, o nichž se zpravodajka domnívá, že je třeba je při diskusích o budoucnosti evropského systému normalizace zvážit.

Zpravodajka zastává názor, že normy jsou důležitým nástrojem pro fungování jednotného trhu, pro zvyšování evropské konkurenceschopnosti, růstu a inovací, pro podporu kvality, výkonnosti a ochrany spotřebitelů, podniků, pracovníků a životního prostředí a pro rozvoj interoperability sítí a systémů.

Na základě nových technologií a stále větší integrace digitálních řešení do průmyslových celosvětových hodnotových řetězců, jakož i rychle se vyvíjejících mezinárodních souvislostí se však prostředí normalizace rychle mění a účinná reakce na potřeby průmyslu, spotřebitelů, pracovníků, organizací v oblasti životního prostředí a ostatních zúčastněných subjektů v oblasti normalizace vyžaduje nový impuls.

Zpravodajka vítá zastřešující normalizační balíček Komise spolu se sdělením týkajícím se norem v oblasti IKT a společnou iniciativou v oblasti normalizace. Je však přesvědčena, že existuje řada praktických překážek, které je třeba řešit, zejména pokud jde o inkluzivnost, otevřenost a transparentnost systému a o zastoupení organizací zúčastněných stran uvedených v příloze III.

Zpravodajka věří, že nejúspěšnějšími normami jsou ty, které byly vyvinuty za podpory průmyslu, veřejných orgánů, spotřebitelů, pracovníků a občanů. Podporuje tudíž jedinečný evropský systém, který zohledňuje nejen příspěvky velkých průmyslových subjektů a veřejných orgánů, ale i malých a středních podniků, spotřebitelů a občanů.

Zpravodajka je přesvědčena, že účinný evropský systém normalizace se musí opírat o těsné partnerství a spolupráci mezi průmyslem, veřejnými orgány, normalizačními orgány a ostatními zúčastněnými stranami, které společně pracují v systému založeném na inkluzivnosti, otevřenosti, transparentnosti a konsenzu, aby vymezily strategické technické nebo kvalitativní požadavky týkající se současných nebo budoucích výrobků, výrobních postupů, služeb či metod.

Zpravodajka dále uznává, že normy jsou dobrovolný, trhem určovaný nástroj, který stanoví technické požadavky a pokyny, které mohou napomoci provádění evropských právních předpisů a politik, jsou-li připravovány transparentně a inkluzivně, zdůrazňuje však, že politická rozhodnutí týkající se úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí by měla být ponechána na zákonodárci.

A v neposlední řadě zpráva uznává důležitost prosazování evropských norem a evropského systému normalizace na celosvětové úrovni a vyzývá Komisi a členské státy, aby se v tomto smyslu snažily při zapojení do normalizační činnosti věnovat větší pozornost celosvětové úloze a významu norem.

III. Normy v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT)

Zpráva uznává, že interoperabilita i normalizace hrají klíčovou úlohu v digitální transformaci. Sbližování technologií a digitalizace společnosti, podniků a veřejných služeb stírá tradiční hranice mezi obecnou normalizací a normalizací v oblasti IKT, Komise však stále navrhuje různé nástroje politiky pro plánování činností v oblasti normalizace týkající se IKT a normalizace mimo IKT.

Zpráva tudíž Komisi vyzývá, aby jasně identifikovala sladění průběžného plánu a plánu prioritních norem v oblasti IKT, balíčku „Normy pro 21. století“ a ročního pracovního programu, a předkládá určité návrhy na zlepšení internetu věcí (IoT).

Zpravodajka zdůrazňuje, že Evropa by měla podporovat otevřené normalizační procesy jako hybnou sílu inovací, interkonektivity a zavádění technologií na základě rovných, přiměřených a nediskriminačních licenčních podmínek („závazek FRAND“) s cílem řešit legitimní zájmy držitelů patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a potenciálních nabyvatelů licencí a zaručovat, že normalizace bude oblastí s rovnými podmínkami, v níž mohou podniky všech velikostí spolupracovat k vzájemnému prospěchu.

IV. Potřeba komplexního přístupu k evropským normám pro 21. století

Zpravodajka zastává názor, že proces normalizace má více hledisek než jen vazbu na ekonomické aspekty. Zdůrazňuje, že zúčastněné strany podílející se na vývoji norem si musí osvojit komplexní a společný přístup, který do procesu normalizace plně začlení cíle malých a středních podniků, spotřebitelů a občanů, zejména cíle týkající se hospodářských, sociálních, zdravotních a environmentálních zájmů.

Kromě toho vyjadřuje zpravodajka politování nad tím, že Evropský parlament nebyl řádně konzultován před tím, než Komise přijala balíček, a naléhavě žádá Komisi a ostatní evropské orgány, evropské normalizační organizace a ostatní příslušné zúčastněné strany, aby jednotlivé iniciativy sladily do jediného strategického a komplexního pracovního programu.

Zpráva rovněž navrhuje větší posílení, zlepšení a soudržnost ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace, konkrétně aby byly sladěny činnosti v oblasti normalizace týkající se IKT a normalizace mimo IKT a aby bylo před přijetím ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace zřízeno výroční fórum pro normalizaci v zájmu lepšího zapojení různých zúčastněných stran do interinstitucionálního dialogu.

Zpravodajka vítá společnou iniciativu v oblasti normalizace a navrhuje, že studie hospodářského a sociálního dopadu by měla rovněž zahrnovat údaje o dopadu obchodního modelu procesu normalizace, jakož i o jednotlivých finančních modelech.

Ve svém sdělení o normách v oblasti služeb Komise prosazuje rozvoj norem v odvětví služeb. Zpravodajka přístup Komise podporuje, je však přesvědčena, že je nutné takto postupovat s cílem lépe porozumět potřebám zúčastněných stran a upřednostnit oblasti, v nichž dochází k největšímu poškozování spotřebitelů, a to bez zasahování do stávajících vnitrostátních regulačních požadavků, zejména ustanovení pracovněprávních předpisů, kolektivních smluv a kolektivního vyjednávání.

Zpravodajka také zdůrazňuje, že je důležité podporovat účast malých a středních podniků v procesu tvorby norem a při využívání dostupných norem.

V. Evropské normalizační organizace

Zpravodajka rovněž předkládá určité návrhy, jak zlepšit přístupnost a transparentnost normalizačních řízení v Evropském výboru pro normalizaci, Evropském výboru pro normalizaci v elektrotechnice a Evropském ústavu pro telekomunikační normy a jak posílit systém zárukou toho, že tvorba norem zůstane otevřená, transparentní a bude se řídit evropskými zájmy, zajištěním rovného přístupu a zohledněním zájmů všech zúčastněných stran, které chtějí ovlivnit proces normalizace a podílet se na tvorbě norem.

VI. Strategická doporučení

Zpráva uvádí několik strategických doporučení, která by Evropská komise měla zohlednit v interinstitucionálním dialogu a ročním pracovním programu na rok 2018.

Podle zpravodajky Komise potřebuje posílit synergie a koordinaci mezi evropskými normalizačními organizacemi a organizacemi zúčastněných stran a přijmout akční plán pro odstraňování faktických překážek účinného zapojení organizací uvedených v příloze III. Zpráva navrhuje strategicky udělit organizacím uvedeným v příloze III zvláštní status člena s konkrétními právy a povinnostmi a plně harmonizovat podmínky pro tyto organizace na vnitrostátní a evropské úrovni.

V zájmu dalšího zlepšení přístupu malých a středních podniků k normalizačnímu procesu zpravodajka navrhuje zřídit snadno využitelné jednotné kontaktní místo pro přístup k normám, které bude uživatelům norem poskytovat pomoc a informace.

Pro posílení klíčové úlohy evropských normalizačních organizací zpravodajka navrhuje, aby Komise musela monitorovat mezinárodní vývoj v oblasti normalizace týkající se IKT a v případě nutnosti financovat účast evropských odborníků na mezinárodní úrovni s cílem prosazovat evropský regulační model a zájmy.

A konečně také zpravodajka navrhuje zvyšovat povědomí a znalosti o normách vypracováním pokynů pro vzdělávání a odbornou přípravu tvůrců politik, které budou vysvětlovat, jak normalizace funguje a kdy ji lze využít.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (29.3.2017)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k evropským normám – provádění nařízení (EU) č. 1025/2012

(2016/2274(INI))

Zpravodaj (*): Hans-Olaf Henkel

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že odvětvím řízená, dobrovolná a na konsensu založená normalizace informačních a komunikačních technologií založená na otevřenosti, nestrannosti, soudržnosti a inkluzivnosti by měla být úspěšná a efektivní, aby z ní měli prospěch evropští spotřebitelé, pracující i příslušné odvětví;

2.  poukazuje na skutečnost, že normy IKT jsou zásadní pro dokončení jednotného digitálního trhu, usnadnění přechodu k digitální ekonomice založené na datech a pro podporu globální konkurenceschopnosti evropského průmyslu; zdůrazňuje, že normalizace v oblasti IKT musí být zásadní součástí evropské průmyslové strategie, protože interoperabilita umožňuje dosahovat úspor z rozsahu, umožňuje inovace a podporuje přístup na trh a tvorbu pracovních míst;

3.  bere na vědomí nynější složité souvislosti digitalizace všech odvětví, zvyšujícího se tempa technologických změn a šíření fór pro stanovení norem a uznává, že je třeba přizpůsobit evropské procesy stanovování norem těmto novým skutečnostem;

4.  uznává strategický význam normalizace v oblasti IKT a vyzývá k nepřetržitému dialogu mezi Parlamentem, Komisí, Radou a evropskými normalizačními organizacemi;

5.  zdůrazňuje nutnost užší spolupráce v normalizační komunitě v oblasti IKT, zejména mezi evropskými normalizačními organizacemi, a vyzývá evropské normalizační organizace, aby vypracovaly společné roční pracovní program, v němž stanoví průřezové oblasti společného zájmu;

6.  uznává strategický význam normalizace v oblasti IKT a vyzývá ke zvýšené a optimalizované přítomnosti EU v mezinárodních organizacích pro normalizaci

7.  žádá Komisi, aby racionalizovala počet platforem a koordinačních mechanismů;

8.  vyzývá Komisi, aby aktivně propagovala evropské normy na mezinárodním poli a vytvořila plán užší spolupráce založený na konkrétních oblastech společného zájmu s mezinárodními partnery;

9.  zdůrazňuje globální povahu norem IKT a technických specifikací a vyzývá k tomu, aby evropské organizace pro normalizaci vyvíjely nadále úsilí o zavedení globálních norem v Evropě, a k intenzivnější spolupráci se třetími zeměmi prostřednictvím transparentního, inkluzivního a na konsensus orientovaného procesu a žádá Komisi, aby stanovila vyzkoušené nejlepší normy pro účely veřejných zakázek s řádným zohledněním právních předpisů a politik EU; vyzývá Komisi, aby urychlila postup uvádění evropských norem v oblasti IKT v Úředním věstníku Evropské unie (Úř. věst. EU);

10.  zdůrazňuje, že spravedlivé obchodní dohody uzavřené státy EU a státy mimo EU mohou přispět k formulaci společných mezinárodních pravidel pro normalizaci;

11.  zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce na normách pomáhá zajišťovat transparentnost, účinnost a soudržnost a v oblasti průmyslu vytváří prostředí podporující hospodářskou soutěž – dobrým příkladem je Světové fórum hospodářského výboru OSN pro Evropu (UNECE) pro sladění předpisů pro motorová vozidla (WP.29) EHK OSN, které bylo ustaveno pro odvětví IKT;

12.  domnívá se, že zapojení Komise a členských států do průmyslu EU je zásadním prostředkem pro přijímání globálních norem s evropským otiskem, pokud jde o definice a rozšíření technologií páté generace;

13.  naléhavě žádá Komisi, aby zvážila sbližování s třetími zeměmi v oblasti komunikací páté generace, cloud computingu, dat a kybernetické bezpečnosti;

14.  vybízí Komisi a evropské normalizační organizace, aby poskytovaly technickou pomoc mimo EU a podporovaly tak internacionalizaci evropských norem, institucionální plány a normalizační procesy;

15.  vyzývá Komisi, aby co nejrychleji začala provádět společnou iniciativu pro normalizaci, s ohledem na to, že s ní počítá strategie jednotného trhu;

16.  zdůrazňuje, že normalizace je stále více považována za důležitý faktor, který přispívá k výzkumu a vývoji a hraje důležitou úlohu při přemostění propasti mezi výzkumem a trhem, podporuje rozšiřování a využívání výsledků výzkumu a vytváří základnu pro další inovace;

17.  vyzývá Komisi, aby přijala politiky, které odstraní nadměrné překážky v inovativních odvětvích, aby vytvořila pobídky k investicím do výzkumu a vývoje a do normalizace v EU; konstatuje, že vertikální průmyslová odvětví by měla vypracovat svůj vlastní plán normalizace a spoléhat na procesy, v jejichž čele stojí průmyslová odvětví a které, pokud by byly vedeny s rozhodným odhodláním dosáhnout společných norem, by mohly mít schopnost stát se celosvětovými normami; je přesvědčen, že normalizační organizace EU by v tomto procesu měly hrát zvláštní úlohu;

18.  žádá smluvní strany společné iniciativy, aby zajistily účinnější sladění výzkumu a inovací s prioritami v oblasti stanovování norem;

19.  vyzývá Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI), aby nadále prosazovaly a podporovaly meziodvětvovou spolupráci a zajistily snadné, rychlé, transparentní a přístupné procesy normalizace zejména pro normy IKT v oblasti tradičních odvětví, s vhodným zapojením všech zúčastněných stran, jako jsou výrobci, MSP, sociální a společenští aktéři a veřejné orgány;

20.  zdůrazňuje, že digitalizace postupuje rychlým tempem a je jedním z hlavních motorů hospodářství; podtrhuje důležitost účinné digitalizace vertikálních průmyslových odvětví tak, aby z ní těžily MSP a zvláště spotřebitelé na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a potřebu náležitě zastupovat zájmy těchto odvětví v rámci mezinárodní normalizace IKT;

21.  konstatuje, že nadále přetrvávají překážky pro zapojení MSP do normalizace a do přijímání norem, včetně nedostatečného povědomí; vyzývá k vytvoření jednoduchého a dostupného rámce pro normalizaci na podporu všech malých a středních podniků napříč všemi evropskými normalizačními organizacemi;

22.  vítá úsilí organizace ústavu ETSI o zajištění snadného přístupu evropských malých a středních podniků, a rovněž jeho dlouhodobou strategii (2016–2021) týkající se zejména mezioborové spolupráce;

23.  poukazuje na to, že normalizace v oblasti zboží, služeb a IKT zlepšuje přístup na trh, zejména pro malé a střední podniky;

24.  poukazuje na skutečnost, že normalizace v oblasti IKT vyžaduje vyváženou a účinnou politiku práv duševního vlastnictví a zdůrazňuje, že licenční systém s rovnými, přiměřenými a nediskriminačními podmínkami („FRAND“) by měl zajišťovat důležitou rovnováhu mezi inovátory a uživateli technologií; vítá nedávný přelomový rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Huawei v ZTE a vyzývá Komisi, aby zajistila účinné řešení sporů, podporovala návratnost investic a poskytla široký přístup k normalizované technologii; zdůrazňuje obavy, že nedostatek právní jasnosti může oslabit spravedlnost systému; poukazuje na to, že MSP jsou znevýhodněny zvláště v procesu udělování licencí, a tvrdí, že větší transparentnost a poradenství v oblasti podmínek udělování licencí by zvýšily používání norem;

25.  zdůrazňuje, že strany musí vyjednat dohodu o poskytování licencí prostřednictvím systému FRAND týkající se portfolia patentů požadovanou pro zavádění norem a že spravedlivé licenční poplatky odrážejí hodnotu, jíž patentovaná technologie přispívá k produktu;

26.  vyzývá Komisi, aby vždy jednou za dva roky zveřejnila zprávu, ve které budou uvedeny skutečné případy: a) bez licence (tj. porušení předpisů) s dobou trvání 18 nebo více měsíců; b) týkající se přístupu k normám v důsledku neplnění povinností v rámci systému FRAND;

27.  bere na vědomí, že ke kontrole a dalšímu rozvoji rámce pro udělování licencí je třeba zaujmout přístup založený na důkazech, a vytvořit tak dynamický ekosystém, který vytvoří přidanou hodnotu a pracovní místa;

28.  domnívá se, že otevřené znalosti a licence jsou nejlepšími nástroji na podporu inovací a technologického rozvoje; vybízí výzkumné instituce, které jsou příjemci prostředků z EU, aby používaly otevřené patenty a licence, aby tak hrály větší úlohu při stanovování norem;

29.  uznává zlepšení, k němuž došlo v procesu předjímání normalizace IKT; poukazuje na skutečnost, že rychlé a včasné přijetí a zveřejnění norem IKT je zásadní, a vyzývá zúčastněné strany, aby přijaly všechna nezbytná opatření na zlepšení tohoto procesu a na zvýšení jistoty;

30.  opakuje, že Komise má klíčovou úlohu, pokud jde o stanovení rychlosti, s jakou mohou být normy připraveny pro vstup na trh, a vybízí Komisi, aby se společně s evropskými normalizačními organizacemi dohodla na jasném postupu, jak zajistit včasné zveřejňování norem v Úředním věstníku EU;

31.  zdůrazňuje, že včasné dokončení norem je klíčové, včetně citování odkazů v Úředním věstníku EU v případě harmonizovaných norem;

32.  uznává úspěšnost nového přístupu a vyzývá k zachování jeho zásad;

33.  vítá pět priorit IKT, jak je stanovila Komise: 5G, cloud computing, internet věcí, data a kybernetická bezpečnost, z nichž všechny představují základní technologické bloky na nichž budou záviset podobně důležité oblasti, např. elektronické zdravotnictví, chytré a efektivní využívání energií, inteligentní dopravní systémy, inteligentní města a vyspělá výroba;

34.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit otevřený interoperabilní systém IKT, založený na pěti prioritních normách IKT, podporující konkurenceschopnost při tvorbě hodnot a příznivé prostředí pro inovace; domnívá se, že:

–  normy 5G by měly umožnit skutečný generační posun v oblasti kapacity, spolehlivosti a latence a umožnit vypořádat se s očekávaným nárůstem provozu a s různými požadavky služeb, jež budou na tomto základě vytvořeny;

–  normy kybernetické bezpečnosti by měly umožnit uplatnění bezpečnosti již při návrhu a splňovat zásady spočívajících v ochraně soukromí již od návrhu, podporovat odolnost sítí a rizikového řízení a být schopné se vypořádat s rychlým rozvojem kybernetických hrozeb během veškerého vývoje IKT technologií;

–  cloudové normy by měly umožňovat interoperabilitu ve všech cloudových aspektech a umožnit přenositelnost;

–  datové normy by měly podporovat meziodvětvové interdisciplinární datové toky, dosáhnout větší interoperabilitu dat a metadat, včetně sematifikace, a přispívat k rozvoji referenční architektury velkých údajů;

–  normy IoT by měly řešit současnou roztříštěnost, aniž by bránily inovacím v odvětví, které se v současnosti velmi rychle rozvíjí;

35.  uznává, že sítě pro účinnou komunikaci páté generace rozhodujícím způsobem závisejí na společných normách zajišťujících interoperabilitu a bezpečnost, a připomíná, že rozvoj velkokapacitních sítí tvoří páteř spolehlivé sítě páté generace;

36.  konstatuje, že hospodářství orientované na data závisí na úspěchu širšího ekosystému v oblasti IKT, včetně vysoce vzdělaných odborníků a kvalifikovaných lidí, s cílem odstranit digitální propast a vyloučení;

37.  vybízí EU k tomu, aby přijala model referenční architektury pro průmysl 4.0 zajišťující digitalizaci evropského průmyslu;

38.  zdůrazňuje význam propojování platforem a databází na evropské úrovni, které umožňuje větší interoperabilitu sítí a systémů;

39.  zdůrazňuje, že ústředním bodem normalizace v oblasti IKT jsou interoperabilita a výkonnost zařízení, technická řešení a služby;

40.  je přesvědčen, že normalizace v oblasti IKT se týká nejen stanovení požadavků na výrobky, ale i rozvoje inovativních technologií;

41.  vyzývá Komisi, aby prosazovala evropské normy, které podporují otevřené nástroje (open source), jež mohou zajistit rovný přístup ke kapitálu na úrovni EU;

42.  vyzývá Komisi, aby zaujala vedoucí postavení v oblasti prosazování mezioborových, vícejazyčných norem a podpory spolehlivých a zabezpečených služeb umožňujících ochranu soukromí;

43.  zdůrazňuje, že jednotná (technická) opatření pomáhají snížit náklady na vývoj, výrobu a certifikaci a vyhnout se zdvojování úkolů;

44.  zdůrazňuje, že normalizace znamená rovněž rozvoj jednotného procesu, který je udržitelný a přenositelný na všechny členské státy;

45.  žádá Komisi, aby Parlamentu každoročně podávala aktuální informace o pokroku normalizace v oblasti IKT a o jejím příspěvku ke konkurenceschopnosti EU a růstu v podobě pravidelné neformální výměny.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

61

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nikolay Barekov, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Cristian-Silviu Buşoi, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Pilar del Castillo Vera, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, András Gyürk, Rebecca Harms, Eva Kaili, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mario Borghezio, Soledad Cabezón Ruiz, Jens Geier, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Olle Ludvigsson, Sofia Sakorafa, Anne Sander, Maria Spyraki, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Arndt Kohn, Maria Noichl, Pavel Poc

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

61

+

ALDE

Fredrick Federley, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Lieve Wierinck

ECR

Nikolay Barekov, Edward Czesak, Ashley Fox, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský

EFDD

Isabella Adinolfi, Dario Tamburrano, Marco Zullo

ENF

Mario Borghezio, Angelo Ciocca

GUE

Xabier Benito Ziluaga, Paloma López Bermejo, Sofia Sakorafa, Neoklis Sylikiotis

PPE

Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Cristian-Silviu Buşoi, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Janusz Lewandowski, Nadine Morano, Angelika Niebler, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Maria Spyraki, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera

S&D

José Blanco López, Soledad Cabezón Ruiz, Jens Geier, Adam Gierek, Eva Kaili, Arndt Kohn, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Dan Nica, Maria Noichl, Pavel Poc, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Reinhard Bütikofer, Rebecca Harms, Benedek Jávor, Michel Reimon, Claude Turmes

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (11.4.2017)

pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

k evropským normám – provádění nařízení (EU) č. 1025/2012

(2016/2274(INI))

Navrhovatel: Pavel Telička

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy je na špici vývoje a zavádění norem, které jsou potřebné pro vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru;

1.  vítá sdělení Komise o prioritách pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh; je přesvědčen, že podpora normalizace na úrovni celé Unie přispěje k odstranění překážek na vnitřním trhu, dosažení cílů politiky EU a k řešení aktuálních výzev v odvětví dopravy a cestovního ruchu, mezi něž mimo jiné patří:

a.  naplňování cílů v oblasti klimatu, životního prostředí a energetické účinnosti prostřednictvím rozvoje a podpory udržitelných řešení v oblasti dopravy a cestovního ruchu, jako jsou elektromobily, hybridní automobily, alternativní paliva a služby v rámci intermodálního dopravního řetězce s dodávkou až do domu, a podporou iniciativ, jako je „Clean Sky“;

b.  zvyšování bezpečnosti prostřednictvím další podpory automatizace a zvyšování účinnosti systémů řízení dopravy na místní i mezinárodní úrovni, jako jsou evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), evropské globální družicové navigační systémy (EGNOS a Galileo), říční informační služby (RIS), inteligentní dopravní systémy (ITS), kontrolní a informační systém pro provoz plavidel (VTMIS) a evropský systém nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR);

c.  vytvoření konkurenceschopného jednotného evropského dopravního prostoru odstraněním překážek, podporou integrace systémů napříč všemi druhy dopravy prostřednictvím posílení interoperability, intermodality a vzájemného propojení a využitím dopravních řešení, která vyplývají z ekonomiky sdílení;

d.  zvyšování přitažlivosti, dostupnosti, kvality a výběru služeb v oblasti dopravy a cestovního ruchu pro všechny cestující a spotřebitele tím, že jim budou poskytovány uživatelsky vstřícnější produkty lépe odpovídající jejich potřebám a také více informací;

2.  poukazuje na to, že inovace v odvětví dopravy a cestovního ruchu přinášejí ohromné příležitosti a mají příznivý vliv na společnost i podniky v EU, zejména na malé a střední podniky a startupy, a trvá na tom, že je zapotřebí vytvořit nové normy, pokud možno na základě průřezového přístupu, a prosadit normalizaci s cílem zajistit náležité provádění iniciativ EU v oblasti digitalizace, jako jsou spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS) a vývoj dopravních aplikací v rámci evropských systémů družicové navigace (Galileo a EGNOS);

3.  konstatuje, že normalizace IKT bude prospěšná pro rozvoj služeb souvisejících s dopravou a cestovním ruchem i multimodální dopravy; vyzývá Komisi, aby společně s evropskými normalizačními organizacemi při provádění svého prioritního akčního plánu pro normalizaci IKT přikládala této oblasti větší význam a zejména posoudila, jakou úlohu může normalizace hrát při podpoře technologických změn a nových obchodních modelů, které v odvětví cestovního ruchu vznikají; vyzývá Komisi, aby neprodleně přijala opatření na podporu rozvoje integrovaného a inteligentního prodeje jízdenek a informačních služeb a nových konceptů mobility, jako je „mobilita jako služba“ (Mobility-as-a-Service);

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mj. prostřednictvím modernizace, přebudování či dovybavení podporovaly a urychlovaly budování infrastruktury nezbytné pro to, aby se nové technologie podporované evropskými normami ujaly na trhu, a aby usnadňovaly její financování (např. infrastruktury pro alternativní paliva), v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že infrastruktura je dlouhodobou investicí, a její normalizace by proto měla zajišťovat co největší interoperabilitu a poskytovat prostor pro budoucí technologický vývoj a jeho uplatnění;

5.  zdůrazňuje, že vzhledem k celosvětové konkurenci a mezinárodnímu charakteru dopravy je třeba vytvářet mezinárodní normy, které jsou nezbytné jak pro zajištění interoperability, tak pro rozšíření tržních příležitostí pro průmyslová odvětví v EU; vyzývá Komisi, aby vytváření evropských norem i nadále aktivně podporovala na mezinárodních fórech;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že rozdíly mezi vnitrostátními normami, např. v odvětví nákladní dopravy a logistiky, i nadále představují překážku pro vnitřní trh, a vyzývá proto Komisi a evropské normalizační organizace, aby vytvářely, kdykoli to budou považovat za nutné, odpovídající normy pro harmonizaci podmínek na vnitrostátní úrovni s cílem odstranit veškeré případné překážky pro vnitřní trh; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba usilovat o harmonizaci norem napříč různými druhy dopravy;

7.  poukazuje dále na to, že normalizace nejenže může zabránit roztříštěnosti trhu, ale může také významně přispět ke snížení administrativní zátěže a nákladů na dopravu v případě všech podniků (např. elektronické dokumenty), a především malých a středních podniků, a usnadnit řádné prosazování právních předpisů EU (např. digitální tachografy, elektronický systém výběru mýtného);

8.  vyzývá Komisi, aby kromě toho věnovala pozornost úsilí kandidátských zemí o harmonizaci jejich norem s evropskými normami a poskytla jim v této oblasti pomoc, s cílem minimalizovat existující překážky;

9.  je přesvědčen, že „otevřené standardy“ v oblasti IKT předcházejí omezování spotřebitelů, snižují náklady, podporují hospodářskou soutěž a inovace a zaručují interoperabilitu; poukazuje na význam otevřených, transparentních a inkluzivních procesů normalizace; vybízí Komisi a evropské normalizační organizace, aby dále podporovaly otevřené standardy coby pilíř struktury jednotného evropského dopravního prostoru a plně přitom respektovaly zvláštní potřeby odvětví dopravy;

10.  je pevně přesvědčen, že otevřená data jsou zejména v odvětví dopravy i nadále klíčovým prvkem pro využití všech výhod jednotného digitálního trhu, jako je např. podpora a rozvoj multimodální dopravy; zdůrazňuje, že je proto třeba zvýšit míru právní jistoty, hlavně pokud jde o vlastnictví a odpovědnost; vyzývá Komisi, aby proto neprodleně zveřejnila plán tvorby norem, jejichž cílem je harmonizovat údaje o dopravě financované z veřejných zdrojů a programovací rozhraní za účelem podpory inovací náročných na výpočetní kapacitu a zajišťování nových dopravních služeb;

11.  bere na vědomí obavy v souvislosti s kybernetickou bezpečností a specifické hrozby v odvětví dopravy; naléhavě vyzývá Komisi, aby se těmito specifiky zabývala při přijímání svých doporučení týkajících se norem kybernetické bezpečnosti, která by měla vydat do konce roku 2017, neboť se jedná o první krok vedoucí ke komplexní strategii pro kybernetickou bezpečnost v odvětví dopravy;

12.  vybízí Komisi, aby shromáždila statistické údaje za účelem lepšího posouzení dopadu digitalizace a IKT na dopravu a cestovní ruch;

13.  poukazuje na to, že je nezbytné, aby proces evropské normalizace zahrnoval normy, které zlepší bezbariérovou dostupnost dopravy a dopravních služeb pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jakop Dalunde, Maria Grapini, Matthijs van Miltenburg, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Jiří Maštálka

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

43

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Dominique Riquet, Pavel Telička, Matthijs van Miltenburg

ECR

Jacqueline Foster, Tomasz Piotr Poręba, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Peter van Dalen

EFDD

Daniela Aiuto

GUE/NGL

Merja Kyllönen, Jiří Maštálka

PPE

Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Henna Virkkunen, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp

S&D

Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Maria Grapini, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Jens Nilsson, Gabriele Preuß, David-Maria Sassoli, Claudia Țapardel, István Ujhelyi, Janusz Zemke

Verts/ALE

Michael Cramer, Jakop Dalunde, Keith Taylor

2

-

EFDD

Peter Lundgren, John Stuart Agnew

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Birgit Collin-Langen, Edward Czesak, Anna Hedh, Kaja Kallas, Franz Obermayr, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella, Sabine Verheyen


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

ECR

EFDD

GUE/NGL

PPE

 

 

S&D

 

 

Verts/ALE

 

Dita Charanzová, Kaja Kallas, Jasenko Selimovic

Edward Czesak, Daniel Dalton, Anneleen Van Bossuyt

Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Marco Zullo

Dennis de Jong

Carlos Coelho, Birgit Collin-Langen, Anna Maria Corazza Bildt, Ildikó Gáll-Pelcz, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Adam Szejnfeld, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mihai Ţurcanu, Sabine Verheyen

Biljana Borzan, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Anna Hedh, Liisa Jaakonsaari, Marlene Mizzi, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella

Pascal Durand, Igor Šoltes

0

-

 

 

2

0

ENF

Franz Obermayr, Mylène Troszczynski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění