Postup : 2016/2035(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0221/2017

Předložené texty :

A8-0221/2017

Rozpravy :

PV 03/07/2017 - 27
CRE 03/07/2017 - 27

Hlasování :

PV 04/07/2017 - 6.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0280

ZPRÁVA     
PDF 734kWORD 80k
15.6.2017
PE 597.467v04-00 A8-0221/2017

o úloze cestovního ruchu spjatého s rybolovem v diverzifikaci odvětví rybolovu

(2016/2035(INI))

Výbor pro rybolov

Zpravodajka: Renata Briano

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o úloze cestovního ruchu spjatého s rybolovem v diverzifikaci odvětví rybolovu

(2016/2035(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (rámcová směrnice o vodě)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o drobném pobřežním rybolovu, řemeslném rybolovu a reformě společné rybářské politiky(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o modrém růstu – podpoře udržitelného růstu v námořním odvětví a v odvětví námořní dopravy a cestovního ruchu v EU(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2014 nazvané „Inovace v modré ekonomice: využití potenciálu našich moří a oceánů k růstu a vytváření pracovních míst“ (COM(2014)0254),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–  s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a zejména na její cíl 4, tj. „zajistit větší udržitelnost rybolovu a zdravější moře“, v němž se EU zavazuje mimo jiné odstranit nepříznivé dopady na rybí populace, druhy ryb, jejich stanoviště a ekosystémy, „včetně poskytování finančních podnětů pro chráněné mořské oblasti (včetně oblastí sítě Natura 2000 a oblastí zřízených mezinárodními či regionálními dohodami) v rámci budoucích finančních nástrojů pro politiku v oblasti rybolovu a námořní politiku; to by mohlo zahrnovat obnovu námořních ekosystémů, přizpůsobení rybolovných činností a prosazování zapojení odvětví do alternativních činností, jako např. ekoturistiky, kontroly a řízení biologické rozmanitosti moří a boje proti znečišťování moří“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2012 nazvané „Modrý růst – možnosti udržitelného růstu v mořském a námořním odvětví“ (COM(2012)0494),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2014 nazvané „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0221/2017),

A.  vzhledem k tomu, že situace v odvětví tradičního rybolovu se neustále zhoršuje;

B.  vzhledem k tomu, že pro mnoho drobných rybářů se diverzifikace stala nutností, aby mohli získat další zdroje příjmu, jelikož jejich příjem je často nedostačující;

C.  vzhledem k tomu, že jde-li o diverzifikaci v rybolovu, je nezbytné vzít v úvahu skutečnost, že velká část tohoto odvětví závisí téměř výhradně na tradičních formách lovu;

D.  vzhledem k tomu, že většina pobřežních a ostrovních regionů se potýká se značným hospodářským poklesem, který vede k vylidňování, neboť obyvatelé těchto regionů odcházejí do oblastí s větším počtem pracovních příležitostí a možností vzdělávání;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoliv se některé pobřežní rybolovné oblasti nacházejí v blízkosti turistických destinací, nedaří se jim dosáhnout řádného hospodářského růstu, ačkoliv rybolov a cestovní ruch jsou slučitelná odvětví;

F.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch spjatý s rybolovem může přispět k tvorbě pracovních míst, k sociálnímu začlenění, jakož i ke zlepšení kvality života a oživení komunit, které jsou závislé na rybolovu, zejména v oblastech, v nichž není mnoho jiných hospodářských aktivit; vzhledem k tomu, že tento potenciál se značně liší, a to jak v regionálním kontextu, tak v závislosti na druhu rybolovu a velikosti plavidel;

G.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch spjatý s rybolovem může přispět ke snížení dopadu na rybí populace a životní prostředí, jakož i na rozšíření znalostí a povědomí o potřebě chránit životní prostředí a zachovat tuto kulturu; vzhledem k tomu, že cestování za rybolovem a turistické služby nabízené rybáři na pevnině mohou v mnoha evropských regionech představovat skutečný prostředek k doplnění a diverzifikaci jejich hlavní aktivity;

H.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch spjatý s rybolovem může přispět ke zviditelnění rybářů a k ocenění a pochopení jejich komplexní oblasti činnosti; vzhledem k tomu, že cestování za rybolovem a další rybolovné činnosti spojené s cestovním ruchem (turistické služby nabízené rybáři na pevnině, rekreační rybolov atd.) jsou mezi širokou veřejností dosud málo známé a je tedy třeba zvýšit povědomí spotřebitelů o významu konzumace místních produktů rybolovu pocházejících z krátkého dodavatelského řetězce;

I.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch spjatý s rybolovem může být příležitostí k tomu, jak přilákat turisty prostřednictvím široké nabídky od místních produktů až po ekologické podniky;

J.  vzhledem k tomu, že spojení tradiční gastronomie s produkty rybolovu a tradičním konzervárenským a zpracovatelským průmyslem by mohlo významně obohatit cestovní ruch, který se rozvíjí v souvislosti s odvětvím rybolovu;

K.  vzhledem k tomu, že rybolov na udici je ze sociálního hlediska značně přínosný a má příznivý vliv na zdraví a životní pohodu člověka;

L.  vzhledem k tomu, že socioekonomické přínosy cestovního ruchu spjatého s rybolovem jsou výrazně sezónní a projevují se především v letních měsících; vzhledem k tomu, že výhod, které může přinést větší věrnost zákazníků, což je často citované téma, lze dosáhnout v průběhu celého roku;

M.  vzhledem k tomu, že rok 2018 bude evropským rokem kulturního dědictví, jehož cílem bude připomínat občanům evropské dějiny a hodnoty jejich kulturního dědictví jako sdílené zdroje; vzhledem k tomu, že tradiční rybolov je součástí bohatého evropského kulturního dědictví a že přispívá k budování identity místních komunit, a to nejen tím, jak napomáhá utvářet chutě, potraviny, tradice, historii a krajinu; vzhledem k tomu, že tento aspekt výrazně posilují kontakty s turisty;

N.  vzhledem k tomu, že Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) podporuje investice tím, že přispívá k diverzifikaci příjmů rybářů rozvojem doplňkových činností, včetně investic do dodatečného vybavení zajišťujícího bezpečnost na palubě, do cestování za rybolovem, do turistických služeb nabízených na pevnině, pohostinství, služeb v oblasti rekreačního a sportovního rybolovu a do výukových činností souvisejících s rybolovem;

O.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádná společná definice cestovního ruchu spjatého s rybolovem a že v této oblasti nebyl určen ani žádný právní základ; vzhledem k tomu, že cestovní ruch tohoto typu je například považován v Itálii za povolání, ale ve Francii je vnímán jako okrajová činnost; vzhledem k tomu, že v důsledku jeho právního postavení mohou existovat významné rozdíly v daňovém režimu, v povolovacích postupech, v požadavcích pro jednotlivé kvalifikace, v bezpečnostním vybavení atd.;

P.  vzhledem k tomu, že rámcová evropská směrnice o vodě a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí vyžadují, aby členské státy zajistily dobrý stav pobřežních vod a mořské vody; vzhledem k tomu, že směrnice o stanovištích ukládá členským státům povinnost určit a zachovávat mořská a pobřežní stanoviště prostřednictvím zřízení a správy lokalit sítě Natura 2000;

Q.  vzhledem k tomu, že ve většině mořských chráněných oblastí a mořských a pobřežních lokalit sítě Natura 2000 představuje cestovní ruch obzvláště důležité odvětví; vzhledem k tomu, že existuje mnoho pozitivních příkladů sdíleného řízení a partnerství mezi řídícími orgány mořských chráněných oblastí a drobnými rybáři za účelem propagace cestovního ruchu spjatého s rybolovem a jiných způsobů, jak využít tradiční rybářství pro účely cestovního ruchu a kultury;

R.  vzhledem k tomu, že existuje jen málo údajů o cestovním ruchu spjatém s rybolovem v Evropě a mimo Evropu a nejsou konzistentní a srovnatelné;

S.  vzhledem k tomu, že EU označila v rámci strategie „modrý růst“ z roku 2012 pobřežní a námořní cestovní ruch za odvětví klíčové pro rozvoj udržitelné a solidární ekonomiky;

T.  vzhledem k tomu, že Komise v roce 2010 ve sdělení „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ uvedla, že je nutné řídit se strategií pro pobřežní a námořní cestovní ruch;

U.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 zahájila Komise veřejnou konzultaci k výzvám a možnostem pobřežního a námořního cestovního ruchu v Evropě a následně bylo dne 20. února 2014 zveřejněno sdělení nazvané „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“;

V.  vzhledem k tomu, že činnosti v rámci cestovního ruchu spjatého s rybolovem vykonávají komerční rybáři s cílem diferencovat své aktivity, podporovat a posílit status své profese a své společenské a kulturní dědictví, jakož i zlepšit udržitelné využívání vodních ekosystémů, a to v některých případech naloďováním turistů na rybářská plavidla; vzhledem k tomu, že ačkoli je aspekt cestovního ruchu a rekreační účel uvedených rybolovných činností zřejmý, neexistuje jejich jasná normativní definice;

W.  vzhledem k tomu, že termínem „cestování za rybolovem“ (v italštině „pescaturismo“) se rozumí turistické, případně rekreační rybolovné aktivity komerčních rybářů, kteří berou na palubu svých plavidel turisty s cílem ukázat jim svět rybolovu;

X.  vzhledem k tomu, že turistické služby nabízené rybáři na pevnině (v italštině „ittiturismo“) zahrnují gastroturistiku a využití ubytovacích zařízení, která provozují komerční rybáři; vzhledem k tomu, že jeden z hlavních rozdílů mezi dvěma výše zmíněnými druhy cestovního ruchu spočívá v tom, že aktivity, jež patří k turistickým službám nabízeným rybáři na pevnině, nemohou probíhat na palubě rybářských plavidel;

Y.  vzhledem k tomu, že rekreační rybolov je činnost vykonávaná výhradně za rekreačním účelem nebo jako soutěžní sport a že se jedná o činnost, která využívá živé vodní zdroje, ale každopádně zakazuje jakoukoli formu prodeje ulovených produktů; vzhledem k tomu, že účelem rekreačního rybolovu není zisku, je řazen mezi turistické činnosti, jež vytvářejí paralelní ekonomiku, kterou je třeba využít pod vedením profesionálních rybářů prostřednictvím služeb, struktur a infrastruktur nabízených rekreačním rybářům; vzhledem k tomu, že nekontrolovaný a intenzivní rekreační rybolov může mít v některých oblastech nepříznivý vliv na rybí populace;

Z.  vzhledem k tomu, že neexistují žádné spolehlivé socioekonomické nebo environmentální statistiky ohledně dopadu rekreačního rybolovu na rybí populace, zejména v oblastech intenzivního rekreačního rybolovu, a vzhledem k tomu, že neexistují žádná jasná pravidla ani podrobné kontroly úlovků a již vůbec ne kontroly nepovoleného prodeje úlovků rekreačního rybolovu pomocí neoficiálních kanálů, které jsou obvykle napojeny na restaurace;

Cestovní ruch zaměřený na rybaření v zemích EU

AA.  vzhledem k tomu, že ze studie, kterou v roce 2015 vypracovala akční skupina pro pobřežní oblasti „alpské moře“ (il mare delle Alpi)(6) o zvyklostech a názorech občanů ve spádové oblasti skupiny pro pobřežní oblasti, vyplynulo, že třetina dotázaných konzumuje ryby několikrát týdně, a to pouze čtyři potravinářské produkty z ryb, z toho dva z ryb sladkovodních a ostatní z ryb mořských (tučné ryby, losos, treska a pstruh); vzhledem k tomu, že cestovní ruch zaměřený na rybaření rozšiřuje znalosti o rozmanitosti druhů a o gastronomických tradicích, které široká spotřebitelská veřejnost často nezná; vzhledem k tomu, že účinek na diverzifikaci rybolovu je zjevný;

AB.  vzhledem k tomu, že v Itálii byl zaznamenán trvalý nárůst v počtu žádostí o povolení k činnostem v rámci cestovního ruchu spjatého s rybolovem; vzhledem k tomu, že podle posledního průzkumu mezi italské regiony s největším počtem těchto povolení patří Ligurie (290), Emilia-Romagna (229), Sardinie (218), Kalábrie (203), Kampánie (200) a Sicílie (136); vzhledem k tomu, že v letech 2002 až 2012 bylo celkově zaregistrováno 1 600 povolení; vzhledem k tomu, že mezi regiony s nejvyšším počtem povolení byla v roce 2003 Kampánie (63), Ligurie (62), Sicílie (60) a Sardinie (59) a těsně po nich se v tomto žebříčku umístily Apulie (46), Kalábrie (39) a Toskánsko (37)2;

AC.  vzhledem k tomu, že třetina lodí, které mají povolení provozovat cestovní ruch spjatý s rybolovem, nemůže vzít na palubu více než čtyři cestující, 29 % může hostit na palubě 5 až 8 cestujících a zbylých 37 % může vzít na palubu 9 až 12 turistů1;

AD.  vzhledem k tomu, že vysoký počet turistů se vyskytuje téměř výhradně v červenci a srpnu, což znamená, že cestovní ruch spjatý s rybolovem je činnost mimořádně sezónního charakteru a že je důležité podněcovat diverzifikaci;

AE.  vzhledem k tomu, že vzdělání sleduje podobný vzorec jako věkové skupiny, a tedy že úroveň vzdělání je vyšší mezi provozovateli turistických služeb spojených s rybolovem než mezi těmi, kdo se profesně zabývají pouze rybolovem; vzhledem k tomu, že více než 30 % velitelů plavidel má diplom nebo odbornou kvalifikaci a alespoň základní znalost angličtiny (64 %), francouzštiny (34 %), španělštiny (16 %) nebo němčiny (7 %)(7);

AF.  vzhledem, že průzkum provedený v Itálii mezi provozovateli turistických služeb spojených s rybolovem ukázal, že tento druh cestovního ruchu může přispět k úsilí o zachování rybích populací a mořských ekosystémů, zejména prostřednictvím omezení úlovků, a že může být obohacující rovněž ze sociálního hlediska, jelikož snížením počtu hodin trávených na moři lze dosáhnout větší fyzické i duševní pohody rybářů a jejich rodin1;

AG.  vzhledem k tomu, že bylo zaznamenáno větší zapojení žen nejen do činností doprovázejících činnosti rybářů, ale i do rozvoje vlastních činností v odvětví cestovního ruchu spjatého s rybolovem;

AH.  vzhledem k tomu, že za jednu z cílových skupin rozvoje destinací vhodných pro turisty vyhledávající rybolov mohou být považováni také mladí lidé;

AI.  vzhledem k tomu, že tradiční rybolov je v současnosti nejméně známou činností primárního sektoru a jednou z činností, které se na základní a střední úrovni školství nejméně studují a využívají jako prostředek vzdělávání;

AJ.  vzhledem k tomu, že se nabízejí značné možnosti k zavedení vzdělávacích činností týkajících se tradičního rybolovu, které by byly založeny na takových modelech, jako jsou „zemědělské školy“;

AK.  vzhledem k tomu, že pro rozvoj cestovního ruchu spjatého s rybolovem jsou velmi důležitá partnerství – místní akční skupiny v oblasti rybolovu (FLAG) –, tj. partnerství mezi subjekty z odvětví rybolovu a jinými místními veřejnými a soukromými subjekty, které společně plánují a provádějí strategii realizovanou „zdola nahoru“, jež je zaměřena a reaguje na hospodářské, společenské a environmentální nároky dané oblasti; vzhledem k tomu, že i když tyto akční skupiny působí v EU ve velmi odlišných prostředích a používají velmi odlišné strategie, drtivá většina skupin FLAG považuje za hlavní faktor rozvoje cestovní ruch;

AL.  vzhledem k tomu, že Komise zřídila oddělení podpory pro Evropskou síť rybářských oblastí (FARNET), které má přispět k realizaci osy 4 Evropského rybářského fondu (ERF); vzhledem k tomu, že FARNET je platforma pro budování sítí v rybolovných oblastech, která podporuje skupiny FLAG v realizaci místních strategií, iniciativ a projektů;

AM.  vzhledem k tomu, že místní subjekty se díky skupinám FLAG naučili, jak se může turistická nabídka v rybolovné zóně vyvíjet tak, že její součástí je celý balíček činností, a může tak být stále přitažlivá i ve vysoce konkurenčním odvětví cestovního ruchu; vzhledem k tomu, že cestovní ruch se tak může stát významným zdrojem dodatečných příjmů rybářských komunit, a v konečném důsledku tedy přispět k celkovému rozvoji pobřežních a ostrovních regionů;

AN.  vzhledem k tomu, že příklady úspěšných projektů svědčí o velmi cenné pomoci, kterou skupiny FLAG poskytly komunitám zabývajícím se neprůmyslovým rybolovem v Řecku, Itálii a Španělsku; vzhledem k tomu, že síť FARNET navíc upozornila na osvědčené postupy ve Francii, Belgii, Španělsku, Chorvatsku a Itálii(8);

AO.  vzhledem k tomu, že ve Finsku byl přijat model, který vliv činností cestovního ruchu spjatého s rybolovem hodnotí na základě délky pobytu, míst pobytu a počtu návštěvníků; vzhledem k tomu, že shromážděná hodnocení svědčí o problémech týkajících se definice „rybářského turisty“, jakož i o problémech s počítáním uskutečněných cest(9);

AP.  vzhledem k tomu, že v různých obcích na pobřeží členských států se pořádají festivaly, neboť jsou to oblasti, v nichž je pro zvýšení turistické atraktivity důležité využít i další prostředky, například kombinaci těchto festivalů s jinými kvalitními nabídkami z primárního sektoru: s šířením znalostí drobného rybolovu a způsobu života rybářů, se zajišťováním kontaktů s tradiční kulturou, včetně seznámení s regionálními pokrmy a odrůdami vína a se špičkovými produkty zpracovatelského a konzervárenského průmyslu, které odrážejí rozmanitost EU;

AQ.  vzhledem k tomu, že ve Španělsku byly vytvořeny zvláštní agentury, jako je například „Turismo marinero – Costa del Sol“, s cílem podporovat tradiční rybolovný průmysl a pomáhat místním lidem s rozvojem a propagací turistických činností týkajících se tohoto odvětví; vzhledem k tomu, že agentura Costa del Sol organizuje kurzy vaření na palubě plavidel používaných místními rybáři, výlety, na nichž lze sledovat různé druhy ryb, a rekreační rybolov; vzhledem k tomu, že zároveň se pod vedením průvodců pořádají návštěvy muzea pod širým nebem „Bioparc“, které bylo vytvořeno zejména pro děti a kde se děti mohou dozvědět něco o mořské biologii, způsobech tradičního rybolovu (o tradičních lovných zařízeních a lovných technikách) a místní kultuře; konstatuje, že přejímání těchto iniciativ a sdílení odborných znalostí v této oblasti mezi členskými státy by bylo přínosné pro pobřežní a venkovské oblasti, zejména v okrajových regionech(10);

AR.  vzhledem k tomu, že Komise, Parlament a členské státy nesmí tedy bez uvážení zakazovat tradiční rybolovné techniky drobných rodinných podniků, ale musí nejprve náležitě posoudit dopad takových zákazů, aby předešly tomu, že by znemožnily vznik nových forem udržitelného, drobného a autentického cestovního ruchu spojeného s rybolovem využívajícím tradiční lovná zařízení;

AS.  vzhledem k tomu, že v Chorvatsku slouží rybářské festivaly pořádané v letních měsících v přímořských a ostrovních turistických střediscích k propagaci rybářských tradic, kulturního a historického dědictví, místní gastronomie a tradičního způsobu života;

1.  domnívá se, že je nutné rybářská plavidla přebudovávat a přizpůsobovat činnostem v oblasti cestovního ruchu s tím, že plavidla musí být renovována tak, aby se nezvýšila jejich rybolovná kapacita, aby zaručovala bezpečnost turistů a současně bylo zajištěno, že rybářským činnostem nebudou bránit žádné překážky a přitom bude poskytováno pohodlí potřebné k zaručení příjemného zážitku; poukazuje však na to, že změny tohoto druhu, zejména pokud se provádějí mimo turistickou sezónu, nesmí vést k žádným omezením komerčního rybolovu;

2.  zdůrazňuje dosud nevyužitý potenciál cestovního ruchu spojeného s rybolovem, který může být značně přínosný pro komunity v pobřežních oblastech, neboť může zajistit diverzifikaci místních zdrojů příjmu; v této souvislosti se domnívá, že rybářská turistika na moři a turistické služby nabízené rybáři na pevnině mohou být doplňkem ke komerčnímu rybolovu a mohou být pro rybářské komunity dalším zdrojem příjmu;

3.  domnívá se, že strategickým cílem iniciativy Komise by měla být podpora činností spjatých s rybářskou turistikou, turistických služeb nabízených rybáři na pevnině a cestovního ruchu spojeného se sportovním rybolovem a těmto druhům cestovního ruchu by měl být v celé EU umožněn plný rozvoj potenciálu, a to prostřednictvím sdílené sítě a rámce vypracovaného za tímto účelem;

4.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropské komise cestovního ruchu a jejího portálu visiteurope.com propagovala evropské lokality zaměřené na udržitelnou rekreační rybářskou turistiku a aby prostřednictvím cílené informační kampaně upozorňovala rybářské podniky na potenciál těchto nových a udržitelných obchodních modelů a na příležitosti k růstu, které nabízejí;

5.  vyzývá Komisi, aby podporovala vznik a rozvoj rybářské turistiky s cílem uplatňovat diferenciovanou obchodní strategii, která je vhodná k rozvinutí potenciálu tohoto segmentu a která dokáže plnit jeho potřeby efektivněji, v zájmu směřování k nové formě cestovního ruchu, v němž hlavními principy jsou mimo jiné kvalita, flexibilita, inovace a zachování historického a kulturního dědictví rybářských oblastí a ochrana životního prostředí a zdraví těchto oblastí; vyzývá rovněž Komisi, aby podporovala a prosazovala investice do rybolovu v oblasti cestovního ruchu s cílem vytvořit diferencované turistické kapacity prostřednictvím podpory gastronomie spojené s neprůmyslovými rybími produkty, rekreačním rybolovem, podvodní a potápěčskou turistikou atd., a tím přispívat k udržitelnému využívání rybářského dědictví a rozpoznatelnosti konkrétních rybářských regionů;

6.  vyzývá Komisi, aby s cílem podpořit vznik a rozvoj rybářské turistiky aktivně podněcovala a podporovala investice za účelem diverzifikace rybolovu z hlediska kultury a umění jakožto součásti tradičního dědictví (neprůmyslové produkty, hudba, tanec apod.) a aby podporovala investice do propagace rybářských tradic, historie i obecného dědictví rybolovu (rybářská zařízení, techniky, historické dokumenty atd.) otvíráním muzeí a pořádáním výstav, které jsou úzce spjaty s pobřežním rybolovem;

7.  vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost povolení smíšeného užívání lodí určených pro činnosti související s úlovky, které by při zachování tohoto účelu mohly rovněž sloužit k dalším činnostech spojeným s rekreačním a turistickým odvětvím, jako jsou námořní informační dny nebo činnosti spojené se zpracováním úlovků, učením či gastronomií atd. v souladu se systémem, který funguje ve venkovském odvětví a zahrnuje projekty škol na farmách či agroturistiku;

8.  považuje proto za nezbytné vytvořit za tímto účelem evropskou síť rybářské turistiky a evropskou síť služeb v cestovním ruchu spjatých se sportovním/rekreačním rybolovem na příkladu mimořádně úspěšného projektu FARNET, který výrazně napomáhá skupinám FLAG;

9.  domnívá se, že je nezbytně nutné podpůrné politiky pečlivě nasměrovat a řádně posoudit jejich výsledky a systematizovat, standardizovat a zdokonalit shromažďování statistických údajů o tom, jak tyto rozmanité činnosti přispívají k výnosu evropských rybolovných oblastí; zdůrazňuje také, že je důležité sledovat skutečný dopad rekreačního rybolovu jako výdělečné činnosti, jeho dopad na populace ryb a případně skutečnost, zda může prostřednictvím neformálních prodejních kanálů představovat konkurenci pro odvětví profesionálního rybolovu; naléhá na Komisi, aby zajistila zapojení odvětví rybolovu do vytváření těchto opatření pro monitorování;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a podporovaly partnerství s odvětvím rybářské turistiky, kterou prosazují řídící orgány mořských chráněných oblastí v těchto oblastech a v lokalitách sítě Natura 2000, za účelem propojení ochrany přírodních zdrojů s podporou a rozvíjením kultury prostřednictvím odpovědného využívání; 

11.  považuje za mimořádně důležité harmonizovat na unijní úrovni definici rybolovných činností spjatých s cestovním ruchem, se zvláštním důrazem na cesty za rybolovem, turistické služby nabízené rybáři na pevnině, cestovní ruch v oblasti akvakultury a cestovní ruch související se sportovním/rekreačním rybolovem; tato definice by měla zohlednit širokou škálu forem těchto činností, zaručit konzultace se všemi zúčastněnými stranami a zajistit, aby byl cestovní ruch spjatý s rybolovem považován za pomocnou činnost, jíž mohou rybáři doplnit svou hlavní rybolovnou činnost, aniž by byli nuceni opustit odvětví rybolovu;

12.  vyzdvihuje důležitost rozlišování mezi různými formami cestovního ruchu spjatého s rybolovem, jenž zahrnuje rybářskou turistiku („pescaturistika“ a „ittituristika“), aktivity spojené s mořskými a pobřežními vodami, rekreační rybolov (včetně turistiky založené na rybolovu na udici), vnitrozemský rybolov a aktivity spojené s dědictvím a kulturou, které se zaměřují na vytváření synergií s marketingovými iniciativami pro vysoce kvalitní primární produkty, při respektování přírodního dědictví a potřeby zajistit ochranu fauny a biologické rozmanitosti;

13.  vyzývá Komisi, vzhledem k obrovským rozdílům mezi subjekty v oblasti rybolovu v EU působícími v cestovním ruchu, aby přijala společná pravidla týkající se bezpečnosti plavby, zdravotních a hygienických požadavků na plavidla, na nichž se provádí činnosti v rámci rybářské turistiky, a případných daňových zvýhodnění, a to pod podmínkou, že uvedená opatření budou dostatečně pružná na to, aby obsáhla velké rozdíly, pokud jde o jednotlivé rybolovné oblasti a rybářská plavidla, a vyhovovala rozdílným regionálním charakteristikám;

14.  doporučuje, aby do úprav, které je nutné provést v případě, že jsou motorizovaná plavidla přestavěna pro účely těchto činností, byla zahrnuta zásada dekarbonizace a energetické účinnosti těchto plavidel;

15.  domnívá se, že je záhodno zajistit vhodná zařízení pro přepravu a ubytování zúčastněných turistů a údržbu a péči o veřejné prostory, a to dle potřeby, aby byl zaručen dlouhodobý úspěch činností v rámci cestovního ruchu;

16.  vyzývá členské státy, aby splnily své závazky vyplývající z rámcové směrnice EU o vodě a z rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí s cílem zajistit dobrý stav pobřežních a mořských vod, zejména zlepšením účinnosti využívání zdrojů a efektivní předcházením znečištění a odpadů a bojem proti nim;

17.  vyzývá členské státy, aby zjednodušením udělování licencí a dalších byrokratických postupů snížily administrativní zátěž;

18.  zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto činnosti byly v souladu s ochranou biologické rozmanitosti, lokalitami Natura 2000 a mořskými chráněnými oblastmi (strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, směrnice o ptácích a o stanovištích), a tudíž je nezbytné posílit dialog a synergie s ostatními dotčenými členskými státy;

19.  domnívá se, že je třeba zajistit vzdělávací kurzy pro rybáře a chovatele ryb, jejich rodiny a všechny zúčastněné místní osoby, aby měli jazykové dovednosti a příslušné znalosti nutné pro přijímání turistů a zajištění jejich bezpečnosti, a také s cílem propagovat informace týkající se mořské biologie, místních druhů ryb, životního prostředí a kulturních tradic; vyzývá Komisi a Radu, aby uznaly úlohu žen v odvětví rybářské turistiky a z hlediska udržitelného rozvoje oblastí závislých na rybolovu s cílem zaručit rovné podmínky jejich zapojení;

20.  vyzývá členské státy spolu s regionálními a místními orgány, aby co nejvíce šířily informace o portálu Evropské komise pro pracovní mobilitu v Evropě EURES, jenž poskytuje uchazečům o práci a zaměstnavatelům informace o pracovních příležitostech, o potřebných dovednostech a potřebné odborné přípravě v odvětví „modrých pracovních míst“, a aby propagovaly otevřené on-line kurzy zaměřené na zvýšení dovedností či rekvalifikaci v souvislosti s řízením cestovního ruchu a inovativní „pescaturistikou“;

21.  vyzývá Komisi, aby do Evropského portálu pro malé podniky zařadila zvláštní oddíl věnovaný pomoci podnikatelům/rybářům při získávání finančních prostředků na činnosti v oblasti cestovního ruchu spjatého s rybolovem;

22.  domnívá se, že v rybolovných oblastech je prioritou získávání profesních dovedností v oborech jako digitální marketing, řízení a udržování komunikace v sociálních médiích a sociokulturní řízení a získávání jazykových dovedností s cílem podporovat vytváření a šíření nabídek cestovního ruchu spjatého s rybolovem;

23.  považuje za důležité, aby jednotlivé nabídky v oblasti cestovního ruchu měly svou vlastní specifickou identitu, která by vždy vycházela ze strategie založené na místních zvláštnostech a s nimi spojené specializaci a na dostupných zdrojích; za tím účelem vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly různé udržitelné formy cestovního ruchu a ekoturistiky, zejména prostřednictvím inovativních marketingových strategií, které by se měly zaměřit především na charakteristické rysy tradic a udržitelnosti a které by měly být trvale sledovány s cílem zajistit rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou;

24.  žádá, aby byly vytvořeny integrované nabídky, které spotřebitelům poskytnou komplexní zážitek vycházející ze strukturované a synergické kombinace všeho, co příslušná oblast nabízí, a aby byla vytvářena partnerství, která by přilákala spotřebitele prostřednictvím dynamiky cestovního ruchu, která již funguje v oblastech sousedících s tradičními rybolovnými oblastmi, jako je např. konferenční nebo profesní turistika;

25.  vyzývá Komisi, aby podporovala a prosazovala zapojení rybolovu a pracovníků v oblasti rybolovu také do projektů spjatých s cestovním ruchem zaměřeným na kulturu a kulturní dědictví, jako je např. znovuobjevování činností v námořní dopravě a tradičních rybolovných oblastí a zaměstnání souvisejících s rybolovem;

26.  konstatuje, že v zájmu maximalizace potenciálu cestovního ruchu spjatého s rybolovem je důležité, aby cestovní kanceláře a rybáři navzájem spolupracovali;

27.  zdůrazňuje význam činností cestovního ruchu spojených s pozorováním volně žijících živočichů, a zejména pozorování velryb, při respektování přírodních stanovišť volně žijících živočichů a jejich biologických potřeb; vzhledem k tomu, že by to mohlo být v mnoha ohledech přínosné, zejména z hlediska vzdělávacího, environmentálního, vědeckého a socioekonomického, a mohlo by to pomoci zvýšit povědomí o těchto jedinečných druzích a cenném prostředí, v němž žijí, jakož i zvýšit jejich společenskou hodnotu;

28.  vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zajistily udržitelnou inovativní infrastrukturu, mimo jiné připojení na internet a informační technologie, s cílem podpořit rozvoj cestovního ruchu spjatého s rybolovem a obnovu stávající námořní, říční a jezerní infrastruktury;

29.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby zintenzivnily propagační a komunikační kampaně, např. v souvislosti s iniciativami, jako „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ a „Evropský rok kulturního dědictví“ 2018, jakož i iniciativami, jejichž cílem je podobně zlepšit znalosti a povědomí o tradičním rybolovu a akvakultuře; naléhavě vybízí zúčastněné strany, aby využily potenciálu turistů i těch, kteří mohou cestovat mimo sezónu;

30.  je přesvědčen, že odpovědné a udržitelné obchodní modely pro diverzifikaci rybolovné činnosti musí respektovat kulturu místních rybářských komunit a přispívat k zachování jejich identity; zejména zdůrazňuje, že cestovní ruch v oblasti rekreačního rybolovu by měl být v souladu se zájmy malých místních podniků provozujících drobný rybolov;

31.  je přesvědčen, že je důležité rozvíjet „pescaturistiku“ a „ittituristiku“ coby formy tzv. aktivní dovolené, které mají významné vedlejší přínosy, jako je podpora námořní kultury a rybářských tradic, a také vzdělávání v oblasti environmentálního povědomí a zachování druhů;

32.  zdůrazňuje, že je třeba hledat způsoby, jak zvýšit potenciální poptávku po přestavěných lodích prostřednictvím rozšíření nabídky, například oslovením školství, které má zkušenosti s využíváním zemědělského sektoru pro výukové účely, například v rámci projektů „škola na farmě“;

33.  zdůrazňuje, že diverzifikace produktů vyžaduje odpovídající propagační úsilí a že pro cílovou skupinu rybářů je zapotřebí vypracovat strategii pro zvýšení viditelnosti, včetně přeshraničních iniciativ zaměřených na propagaci;

34.  domnívá se proto, že by měly rybářské oblasti zvážit zahájení společných marketingových kampaní ve spolupráci s ostatními destinacemi v daném regionu, jak navrhl Evropský parlament ve svém usnesení „o nových výzvách a strategiích pro podporu cestovního ruchu v Evropě“(11), a podporu společných marketingových platforem se zvláštním důrazem na propagaci a prodej online, na základě mezinárodní spolupráce;

35.  domnívá se, že v rámci této marketingové strategie by se měly vytvářet synergie mezi marketingovými iniciativami pro vysoce kvalitní čerstvé nebo zpracované produkty, gastronomii a cestovní ruch seskupenými podle geografických oblastí, které jsou jednotné z hlediska kultury, způsobů produkce nebo životního prostředí a/nebo se zakládají na součinnosti;

36.  domnívá se, že je nezbytné zachovat používání tradičních postupů a technik, jakými jsou např. almadrabaxeito, neboť jsou úzce spjaty s identitou a způsobem života pobřežních oblastí, a že je třeba, aby byly uznány jako součást kulturního dědictví;

37.  poukazuje na to, že je důležité investovat do diverzifikace rybolovu za účelem propagace tradice, historie a rybářského dědictví jako celku (včetně tradičních lovných zařízení a technik);

38.  poukazuje na to, že je důležité investovat do diverzifikace rybolovu za účelem propagace zpracování místních produktů rybolovu;

39.  vyzývá členské státy, aby přijaly strategie pro překonání problému sezónnosti mající dopad na cestovní ruch, například pořádáním gastronomických festivalů a událostí, přístavných a vesnických trhů/jarmarků(12), zřízením tematicky zaměřených vesnic či muzeí (viz Španělsko a Cetara), kde by akce mohly probíhat po celý rok a nezávisle na meteorologických podmínkách či podmínkách na moři;

40.  je přesvědčen, že vyrovnaná nabídka alternativních a cílených turistických produktů a vhodná propagace a marketing těchto produktů může pomoci vyvážit problémy spojené se sezónností;

41.  vzhledem k nedostatečné synergii mezi podniky v přímořských oblastech EU a následné roztříštěnosti a omezeným hospodářským výhodám považuje za velmi důležité, aby členské státy, regiony a zúčastněné strany sdílely osvědčené postupy; podotýká, že je třeba podporovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi, muzei, podniky v oblasti cestovního ruchu, správci lokalit Natura 2000 a chráněných mořských oblastí, tradičními odvětvími konzervárenství a zpracování produktů rybolovu a dalšími zúčastněnými stranami s cílem rozvíjet udržitelné inovační produkty, které by kromě toho, že přinesou přidanou ekonomickou hodnotu, rovněž odpovídaly očekáváním návštěvníků; zdůrazňuje, že tyto činnosti by měly být začleněny do soudržného obecného rámce pro podporu udržitelného a odpovědného rámce cestovního ruchu v dotčených přímořských oblastech; domnívá se, že důležitou úlohu mohou v této souvislosti sehrát skupiny FLAG, a proto je třeba jim poskytnout odpovídající financování;

42.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily vazby mezi místními, regionálními a vnitrostátními orgány a EU a podporovaly tak takové formy správy, které by umožnily provádění průřezových politik s cílem přispívat k cílům v různých oblastech činnosti, mimo jiné v oblasti udržitelného růstu a růstu podporujícího začlenění;

43.  vyzývá Komisi, aby v rámci sítě FARNET a skupin FLAG podporovala celoevropský dialog s přístavy, zainteresovanými stranami v odvětví cestovního ruchu a odborníky na životní prostředí;

44.  vyzývá vnitrostátní orgány a agentury, aby úzce spolupracovaly s agenturami cestovního ruchu a aby udělily vysokou prioritu diverzifikaci modré ekonomiky se zvláštním odkazem na námořní cestovní ruch a odvětví, s nimiž se doplňuje; konstatuje, že součástí by mělo být případné začlenění mořského rybolovu na udici do balíčků turistických aktivit a marketingových kampaní, zejména v případě ostrovů a pobřežních oblastí; zdůrazňuje, že za prioritu je třeba považovat udělování licencí k dvojímu užití rybářských plavidel, a to jak obchodních plavidel, plavidel pro drobný a řemeslný rybolov, tak plavidel pro námořní cestovní ruch včetně turistické nabídky rybolovu na udici, a že by měly být poskytovány granty napomáhající jejich přebudování;

45.  vyzývá Komisi, členské státy, místní a regionální orgány, dotčené odvětví a další zúčastněné strany, aby jednaly cíleně v souladu s politikami EU, které mají dopad na odvětví rybolovu a akvakultury; upozorňuje na to, že je třeba přijmout příručku osvědčených postupů, která by uváděla nejdůležitější příklady těchto činností a podněcovala by další podniky, aby jednaly v tomto smyslu; připomíná, že je rovněž nezbytné zapojit místní vědeckou komunitu s cílem předcházet problémům environmentální povahy;

46.  zdůrazňuje význam obchodních modelů šetrných k životnímu prostředí, a proto doporučuje, aby odborníci v oblasti životního prostředí vždy úzce spolupracovali s místními akčními skupinami (např. se skupinami FLAG a venkovskými místními akčními skupinami LAG);

47.  žádá, aby byly vyčleněny potřebné finanční prostředky na zřízení evropské sítě pro výměnu osvědčených postupů a mapování rybolovných činností s informacemi o zajímavých místech a charakteristikách jednotlivých rybářských komunit;

48.  doufá, že budou využívány zvláštní podpůrné mechanismy (v souvislosti s ENRF a/nebo jinými nástroji), které mohou být aktivovány v případě mimořádné události (jako např. přírodní katastrofy) v oblastech, v nichž rybolov a rybářská turistika představují jediný zdroj příjmů;

49.  považuje za nutné podpořit financování takových opatření z ENRF, Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti, rámcového programu pro výzkum a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v úzké spolupráci s poradci z Evropské investiční banky (EIB) a usnadnit poskytování zvýhodněných úvěrů, které umožní vyhnout se specifickým obtížím, jimž čelí ženy při získávání financování projektů způsobilých pro zařazení do vnitrostátních programů;

50.  zdůrazňuje, že v programovém období 2007–2013 měly skupiny FLAG k dispozici 486 milionů EUR z ERF a že v uvedeném období bylo podpořeno přibližně 12 000 místních projektů;

51.  vybízí členské státy a skupiny FLAG, aby co nejlépe využívaly dostupné prostředky a aby pokud možno kombinovaly finanční prostředky z různých zdrojů (spolu s EFRR, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV) či ESF);

52.  vyzývá členské státy, aby na regionální úrovni zřídily kontaktní místa, která budou poskytovat potřebné informace a podporu;

53.  doporučuje, aby skupiny FLAG úzce spolupracovaly s odborníky na cestovní ruch s cílem vybrat projekty a určit odpovídající způsob financování prostřednictvím 4. osy ENRF pro diverzifikaci v oblastech rybolovu;

54.  poukazuje na to, že ENRF poskytuje zvláštní finanční podporu na iniciativy v rybářských komunitách, které jsou propagovány ženami;

55.  vyzývá členské státy, aby stanovily kritéria pro výběr činností v rámci ENRF, kterými zajistí řádné zohlednění rovnosti žen a mužů a její prosazování v rámci financovaných opatření (např. tím, že budou upřednostňována opatření zaměřená konkrétně na ženy nebo opatření podnikaná ženami);

56.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii postihující pravděpodobné socioekonomické a environmentální dopady plynoucí z těchto činností;

57.  vyzývá Komisi, aby provedla rozbor socioekonomických dopadů rekreačního rybolovu na vnitrozemskou turistiku, zejména ve venkovských oblastech, a aby navrhla možná opatření pro regiony, kde zůstává potenciál pro takový druh rybolovu nevyužit;

58.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zdokonalily shromažďování a správu údajů týkajících se cestovního ruchu spjatého s rybolovem;

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, jakož i vládám členských států a poradním sborům.

(1)

Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(2)

Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 419, 16.12.2014, s. 167.

(5)

Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 24.

(6)

„Indagine sulle abitudini e opinioni dei cittadini nel comprensorio del GAC “il mare delle Alpi” – Analisi della pescaturismo in Italia come strumento di sviluppo sostenibile“ (2015).

(7)

„L’integrazione della pesca con altre attività produttive – La pescaturismo come modello sociale e culturale“, Cenasca Cisl et al., (2005).

(8)

Socioekonomická analýza cestovního ruchu spojeného s rybolovem v EUSAIR – projekt Nemo 1M-MED14–11, WP 2, akce 2.3.

(9)

„Perspektivy rozvoje činností v cestovním ruchu spojených s rybolovem“, Evropský parlament, IP/B/PECH/IC/2013-103 (2014).

(10)

„Perspektivy rozvoje činností v cestovním ruchu spojených s rybolovem“, Evropský parlament, IP/B/PECH/IC/2013-103 (2014).

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0391.

(12)

Např. slavnosti vyplutí herynkové flotily a přístavní slavnosti v Nizozemsku.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti: nutnost diverzifikovat tradiční rybolovnou činnost

V posledních desetiletích se mnohé tradiční rybářské komunity po celé Evropské unii dostaly pod sílící tlak různých negativních faktorů, jako je nadměrný rybolov a oslabování rybích populací, změna klimatu, znečištění, snižování počtu obyvatel, snižující se přitažlivost rybářské profese atd.

Kromě toho zatímco v některých oblastech zůstává rybolov přitažlivou volbou jako profesionální činnost, na mnoha místech je pro rybáře stále obtížnější zajišťovat si důstojné živobytí. Pokles zaměstnanosti v odvětví rybolovu a klesající rentabilita odvětví je často vnímána jako norma. Tím se nadále snižuje životaschopnost tradičního způsobu života v mnoha evropských pobřežních komunitách.

Stále více tradičních komunit věnujících se rybolovu v Evropě tak nemůže být nadále závislých pouze na tradičním rybolovu. Aby se zotavily a byly nadále životaschopné, je třeba neodkladně nalézt nová řešení.

Nevyhnutelná se jeví diverzifikace tradiční činnosti do jiných oblastí, mimo jiné do cestovního ruchu spjatého s rybolovem, který nabízí i možnost přispívat k tvorbě pracovních míst, k sociálnímu začlenění a k oživení komunit závislých na rybolovu.

Cestovní ruch spjatý s rybolovem jako možné řešení

Evropské přímořské pobřežní oblasti, zejména středomořské oblasti, ale i oblasti na pobřeží Atlantiku, Baltského moře a Černého moře, jsou již nyní nejpopulárnějšími turistickými destinacemi, které každoročně lákají miliony návštěvníků.

Největší část těchto turistů je do pobřežních oblastí bohužel dopravována velkými cestovními kancelářemi a poměrně málo z nich si najde cestu do tradičních rybářských vesnic. Totéž lze říci o různých aktivitách a dalších atrakcích, které může většina tradičních rybářských komunit nabídnout návštěvníkům. V posledních letech však na druhou stranu vzrůstá zájem o udržitelný cestovní ruch, a je tedy třeba využít možnost přilákat tyto ekologicky uvědomělé turisty.

Je tedy třeba napomoci tomu, aby se rybářské komunity a turisté vzájemně nalezli, a zajistit oboustranný zájem s cílem vytvořit trvale výhodné partnerství.

Aby však bylo možno využít tento potenciál, bylo by třeba zabývat se různými otázkami.

Infrastruktura

Investice na vnitrostátní, regionální a místní úrovni jsou potřebné k zabezpečení nezbytné infrastruktury, od lepšího internetového připojení až po výstavbu nových a lepších silnic zajišťujících dobrý přístup do odlehlých rybářských vesnic a po obnovu námořních a rybolovných zařízení, a zároveň je třeba zajistit, aby to bylo provedeno udržitelným a ekologicky šetrným způsobem.

Sezónnost

Sezónnost je rovněž velkým problémem a mohla by být řešena například organizováním místních festivalů, kulinářských akcí, otevíráním muzeí a tematických parků nabízejících návštěvníkům různé aktivity po celý rok bez ohledu na meteorologické podmínky. V tomto ohledu jsou důležité zejména reklamní a informační kampaně.

Právní status

Pro cestovní ruch spjatý s rybolovem neexistuje žádný právní základ. Zatímco například v Itálii je považován za profesionální činnost, ve Francii je klasifikován jako příležitostná činnost. V závislosti na jeho právním statusu v různých členských státech mohou existovat výrazné rozdíly v daňovém režimu, v povolovacích postupech, v požadavcích na kvalifikace atd. Aby byly zajištěny rovné podmínky, je nezbytná harmonizace.

Bezpečnost rybářských plavidel pro cestující

Rybolov nebo rekreační výlety na moře, které nabízí rybáři na svých rybářských plavidlech v době, kdy nejsou využívána ke svému prvotnímu účelu, jsou jednou z nejobvyklejších atrakcí, jež mohou být turistům nabízeny. Bezpečnostní předpisy platné pro tyto činnosti jsou však v jednotlivých členských státech velmi odlišné. Proto je třeba nalézt řešení, jak využívat stávající rybářská plavidla, zejména malá rybářská plavidla, bez velkých nákladů, ale zároveň aniž by byla ohrožena bezpečnost cestujících. Bezpečnostní předpisy by měly být harmonizovány a financování prostřednictvím dostupných finančních nástrojů, jako je ENRF, by mělo být dostupnější a lépe využitelné.

Harmonizace definice cestovního ruchu spjatého s rybolovem

Navzdory velkému hospodářskému i společenskému potenciálu a různým problémům, z nichž mnohé by bylo možné řešit na evropské úrovni, právní předpisy EU v současné době nepřináší žádnou definici „cestovního ruchu spjatého s rybolovem“. Prvním krokem k soudržnější politice EU v této oblasti by mohla být harmonizace.

Rámec politiky

Zdá se být zřejmé, že cestovní ruch spjatý s rybolovem by mohl do velké míry těžit z ambiciózního rámce politiky. Komise, ale i členské státy, regionální a místní orgány, celé odvětví a další zúčastněné strany tak musí vést cílenou akci v souladu s politikami EU, jež mají dopad na toto odvětví. Bylo by třeba maximalizovat synergie a zlepšit dialog a spolupráci zúčastněných stran prostřednictvím partnerství, sítí, klastrů atd. Zatímco ENRF a jiné finanční nástroje mohou podporovat investice, jež přispívají k diverzifikaci příjmu rybářů prostřednictvím doplňkových činností, jako je cestovní ruch spjatý s rybolovem, finanční prostředky nejsou využívány účinně a měl by být usnadněn přístup.

Vítaným krokem vpřed by byla studie Komise, která by přezkoumala různé aspekty týkající se konkrétně cestovního ruchu spjatého s rybolovem (společenského, hospodářského a environmentálního dopadu) a osvědčené postupy, které uplatňují různé členské státy.


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (11.10.2016)

pro Výbor pro rybolov

o roli cestovního ruchu spojeného s rybolovem v diverzifikaci odvětví rybolovu

(2016/2035(INI))

Navrhovatel: István Ujhelyi

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro rybolov jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je důležité vytvářet strategie, které mohou pomoci diverzifikovat hospodářství v místní oblasti, poskytnout dodatečná pracovní místa a příjem domácnostem a pomoci zastavit pokles míry zaměstnanosti v komunitách, které jsou závislé na odvětví rybolovu;

2.  vyzdvihuje důležitost rozlišování mezi různými formami cestovního ruchu spojeného s rybolovem, jenž zahrnuje rybářskou turistiku (pescaturistika a ittituristika), aktivity spojené s mořem a pobřežními vodami, rekreační rybolov (včetně turistiky založené na rybolovu za pomoci udice), vnitrozemský rybolov a aktivity spojené s dědictvím a kulturou, které se zaměřují na vytváření synergií s marketingovými iniciativami pro vysoce kvalitní primární produkty, přičemž je nutné chránit přírodní dědictví, faunu a biologickou rozmanitost;

Investování do inovativních a udržitelných produktů a produktů uzpůsobených individuálním potřebám

3.  připomíná, že sdělení k otázce cestovního ruchu za rok 2010 vytýčilo rozvoj udržitelného, odpovědného a vysoce kvalitního cestovního ruchu, který má povzbudit tvorbu pracovních míst a růst, jako jeden z hlavních cílů evropského cestovního ruchu;

4.  s ohledem na současnou vyšší informovanost turistů v porovnání s minulostí zdůrazňuje, že pokud mají lokality závislé na cestovním ruchu prosperovat, musí věnovat větší pozornost požadavkům na zajištění kvality, autentičnosti a dobrý poměr ceny a kvality;

5.  zastává proto názor, že nabídka se musí přizpůsobit novým formám poptávky po produktech uzpůsobených individuálním potřebám v populárních přímořských letoviscích i nedotčených venkovských, přímořských a ostrovních destinacích, a že musí být vytvořeny marketingové platformy, které jsou uzpůsobeny potenciální poptávce tohoto druhu;

6.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat podnikatelské platformy zaměřené na takové zákazníky, kteří hledají prvotřídní turistické zážitky, což znamená, že prioritou v rámci veřejných iniciativ a způsobilých činností musí být odborná příprava zaměřená na dovednosti v této oblasti a zřízení technologické infrastruktury a digitálních distribučních platforem;

7.  je přesvědčen, že odpovědné a udržitelné obchodní modely pro diverzifikaci rybolovné činnosti musí respektovat kulturu místních rybářských komunit a přispívat k zachování jejich identity; zejména zdůrazňuje, že rekreační rybolov spojený s cestovním ruchem by měl být v souladu se zájmy malých místních podniků provozujících drobný rybolov;

8.   je přesvědčen, že je třeba rozvíjet pescaturistiku a ittituristiku coby formy „aktivní dovolené“ s významnými vedlejšími přínosy, jako je podpora námořních kulturních a rybářských tradic a vzdělávání v oblasti environmentálního povědomí a zachování druhů;

9.  zdůrazňuje význam obchodních modelů šetrných k životnímu prostředí, a proto doporučuje, aby odborníci v oblasti životního prostředí vždy úzce spolupracovali s místními akčními skupinami (např. s místními akčními skupinami pro rybolov a akvakulturu a venkovskými místními akčními skupinami);

10.  zdůrazňuje, že jednou z překážek pro pescaturistiku, která zároveň omezuje potenciální přínos pro rybáře, je břemeno regulace doléhající na malé provozovatele komerčních plaveb a vysoké náklady, které je třeba vynaložit na přestavbu rybářských lodí, aby vyhovovaly turistickým standardům;

11.  doporučuje, aby byly na vnitrostátní úrovni vypracovány obecné definice a pravidla v odvětví rybářské turistiky, aby se tak předešlo situaci, že by členské státy zaváděly odlišné právní předpisy a regulaci;

12.  zdůrazňuje, že pro usnadnění potřebných investic je třeba snížit regulační zátěž kladenou na rybářské podniky, zejména co se týče pravidel bezpečnosti, stavebních předpisů a bezpečnosti plavidel;

13.  nesouhlasí se snahami o zavádění nadměrných vnitrostátních či regionálních poplatků pro lodě plující po veřejných vnitrozemských vodních cestách pro rekreační účely, neboť tyto poplatky představují byrokratické omezení a brání rozvoji šetrné pescaturistiky a plavební turistiky;

14.  zdůrazňuje, že je třeba hledat způsoby, jak zvýšit potenciální poptávku po těchto přestavěných lodích prostřednictvím rozšíření nabídky, například oslovením školství, které má zkušenosti s využíváním zemědělského sektoru pro výukové účely, například v rámci projektů „škola na farmě“;

15.  vítá regionální a vnitrostátní návrhy na zavedení turistických povolení k rybolovu, pokud tato povolení – v souladu s právními předpisy upravujícími rybolov a dobré životní podmínky zvířat – zaručí minimální úroveň odborných znalostí, aby se zajistilo dodržování předpisů v oblasti rybolovu a správné používání rybářských prutů a zacházení s ulovenými rybami;

16.  zdůrazňuje význam rybářské turistiky pro zachování kulturních a kulinářských tradic a tradičních způsobů života v přímořských a pobřežních oblastech;

17.  připomíná Komisi, že posílení rybářské turistiky může zlepšit viditelnost nových turistických oblastí, jejichž potenciál dosud nebyl využit;

18.  zdůrazňuje, že v zájmu podpory ekoturistiky zaměřené na rybolov by se měla v rybolovných oblastech budovat příslušná zařízení, jako jsou kempy a kotviště, parkoviště a zařízení pro volný čas;

19.  poznamenává, že rybolov s pomocí udice je v některých členských státech dobře rozvinuté a rozrůstající se podnikatelské odvětví, ovšem v jiných členských státech zůstává jeho potenciál nevyužit; zdůrazňuje význam rekreační rybářské turistiky v pobřežních a venkovských regionech i význam vnitrozemského rybolovu coby vysoce hodnotné a udržitelné rozvojové činnosti;

20.  zdůrazňuje, že je třeba posoudit dopad rekreačních rybářských aktivit spojených s cestovním ruchem na rybolovné oblasti;

21.  vyzývá Komisi, aby provedla rozbor socio-ekonomických dopadů rekreačního rybolovu na vnitrozemskou turistiku, zejména ve venkovských oblastech, a aby navrhla možná opatření pro regiony, kde zůstává potenciál pro takový druh rybolovu nevyužit;

Maximální využití finanční podpory z prostředků EU

22.  vyzývá Komisi, aby provedla rozbor účinnosti kroků, které EU ve věci rozvoje rybářských oblastí a hospodářské diverzifikace v odvětví rybolovu podnikla, včetně opatření přijatých v rámci evropských strukturálních fondů a zejména v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF); vyzývá Komisi, aby zveřejňovala pravidelné přehledy podporovaných projektů a výše podpory u těchto projektů;

23.  zejména očekává, že nadcházející hodnocení komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), které má provést Komise, pomůže lépe pochopit sociální a ekonomický dopad diverzifikačních opatření přijatých v rámci ENRF i v rámci společných strategií uplatňovaných venkovskými místními akčními skupinami a místními akčními skupinami v oblasti rybolovu a akvakultury;

24.  zdůrazňuje, že v programovém období 2007–2013 měly místní akční skupiny v oblasti rybolovu a akvakultury k dispozici 486 milionů EUR z ERF a že v uvedeném období bylo podpořeno přibližně 12 000 místních projektů;

25. dále zdůrazňuje, že financování v rámci ENRF se ve stávajícím finančním období zvýšilo na 514 milionů EUR v prostředcích přidělených na komunitně vedený místní rozvoj (CLLD);

26.  vybízí členské státy a místní akční skupiny v oblasti rybolovu a akvakultury, aby co nejlépe využívaly dostupné prostředky a aby pokud možno kombinovaly finanční prostředky z různých zdrojů (spolu s EFRR, EZFRV či ESF);

27.  vyzývá členské státy, aby patřičně využívaly prostředky dostupné v rámci ENRF k přestavbě a modernizaci lodí určených k rybolovu a k realizaci projektů rybářských podniků a aby na regionální úrovni zřídily kontaktní místa, která budou poskytovat potřebné informace a podporu;

28.  doporučuje, aby místní akční skupiny v oblasti rybolovu a akvakultury úzce spolupracovaly s odborníky na cestovní ruch s cílem vybrat projekty a určit odpovídající způsob financování prostřednictvím 4. osy ENRF pro diverzifikaci v oblastech rybolovu;

29.  zdůrazňuje, že ENRF poskytuje zvláštní finanční podporu na iniciativy v rybářských komunitách, které jsou propagovány ženami;

30.  vyzývá členské státy, aby stanovily kritéria pro výběr činností v rámci ENRF, kterými zajistí řádné zohlednění rovnosti žen a mužů a její prosazování v rámci veškerých financovaných opatření (např. tím, že budou upřednostňována opatření zaměřená konkrétně na ženy nebo opatření podnikaná ženami);

31.  doporučuje, aby byla místním orgánům v rybářských oblastech poskytnuta zvláštní finanční podpora na zřízení informačních míst, jejichž úkolem bude představit a propagovat rybářské komunity, tradiční výrobky, ale i turistické cíle v těchto oblastech a informovat o nich;

32.  doporučuje, aby byla poskytována zvláštní finanční podpora na povzbuzení podnikání a inovací, a to prostřednictvím financování činností závislých na rybolovném průmyslu;

33.  doporučuje, aby Komise společně s členskými státy a se zapojením místních akčních skupin v oblasti rybolovu a akvakultury přijaly vhodný termín, který by označoval rybářské komunity v Unii či ve spádových podoblastech, jako jsou například pobřežní komunity „Aldeias do Mar“ v Portugalsku; naléhavě žádá, aby byly vyčleněny potřebné finanční prostředky na zřízení evropské sítě pro výměnu osvědčených postupů a mapování rybolovných činností s informacemi o zajímavých místech a charakteristikách jednotlivých rybářských komunit;

Propagace diverzifikace produktů

34.  je přesvědčen, že vyrovnaná nabídka rozmanitých a cílených turistických produktů a vhodná propagace a marketing těchto produktů může pomoci vyvážit problémy spojené se sezónností;

35.  zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cíle diverzifikace musí být všechny podnikatelské iniciativy vyvíjeny na místní úrovni, se zárukou, že kontrola nad podniky a družstvy na této úrovni zůstane; zdůrazňuje, že k těmto účelům jsou vhodné zejména iniciativy sociální ekonomiky;

36.  proto žádá, aby byla poskytována podpora marketingovým platformám provozovaným místními podnikateli, aby se tak zajistilo, že si podnikatelé udrží co nejvyšší míru zapojení, účasti a kontroly v rámci celého hodnotového řetězce;

37.  zdůrazňuje, že diverzifikace produktů vyžaduje odpovídající propagaci a že pro cílovou skupinu rybářů je zapotřebí vypracovat strategii pro zvýšení viditelnosti, včetně přeshraničních iniciativ zaměřených na propagaci;

38.  domnívá se proto, že by měly rybářské oblasti zvážit zahájení společných marketingových kampaní ve spolupráci s ostatními lokalitami v daném regionu, jak navrhuje Evropský parlament ve své zprávě nazvané „Nové výzvy a strategie pro podporu cestovního ruchu v Evropě“, a podporu společných marketingových platforem se zvláštním důrazem na propagaci a prodej online, na základě mezinárodní spolupráce;

39.  domnívá se, že v rámci této marketingové strategie by se měly vytvářet synergie mezi marketingovými iniciativami pro vysoce kvalitní čerstvé nebo zpracované produkty, gastronomii a cestovní ruch seskupenými do geografických oblastí, které jsou jednotné z hlediska kultury, způsobů produkce nebo životního prostředí a/nebo se zakládají na součinnosti;

40.  žádá Komisi, aby aktivně podporovala a propagovala investice do diverzifikace v odvětví rybolovu, pokud jde o uvádění na trh a zpracování místních rybích produktů, a aby podpořila rozvoj místních distribučních kanálů;

41.  připomíná Komisi, že je třeba propagovat tradiční rybolovné produkty, zajistit jejich certifikaci a zavést místní značky, které budou specifické pro rybářské oblasti;

42.  žádá Komisi, aby podporovala investice do diverzifikace odvětví rybolovu rozvíjením doplňkových činností, včetně investic do plavidel, odborné přípravy, bezpečnostního vybavení a kulturních a vzdělávacích aktivit;

43.  žádá Komisi, aby aktivně podporovala investice do diverzifikace odvětví rybolovu v oblasti kultury a umění coby součásti tradic a dědictví a aby podporovala investice do propagace tradic a dědictví v oblasti rybolovu obecně (rybolovné techniky a rybářské náčiní);

44.  vyzývá členské státy a také regionální a místní orgány, aby se navzájem a na přeshraniční úrovni mezi regiony podělily o osvědčené postupy za účelem zvýšení povědomí o inovativních turistických produktech spojených s odvětvím rybolovu, které se ukázaly jako úspěšné ve vztahu k hospodářství, sociální sféře a životnímu prostředí;

45.  vyzývá Komisi, aby v rámci Evropské sítě rybářských oblastí (FARNET) a místních akčních skupin v oblasti rybolovu propagovala celoevropský dialog s přístavy, zainteresovanými stranami v odvětví cestovního ruchu a odborníky na životní prostředí;

46.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropské komise cestovního ruchu a jejího portálu visiteurope.com propagovala evropské lokality zaměřené na udržitelnou rekreační rybářskou turistiku a aby prostřednictvím cílené informační kampaně upozorňovala rybářské podniky na potenciál těchto nových a udržitelných obchodních modelů a na příležitosti k růstu, které nabízejí;

Znalosti a dovednosti

47.  vyzývá členské státy spolu s regionálními a místními orgány, aby intenzivně šířily informace o portálu Evropské komise pro pracovní mobilitu v Evropě EURES, jenž poskytuje uchazečům o práci a zaměstnancům informace o pracovních příležitostech a o potřebných dovednostech a potřebné odborné přípravě v odvětví „modrých pracovních míst“, a aby propagovaly otevřené on-line kurzy zaměřené na zvýšení dovedností či rekvalifikaci v souvislosti s řízením cestovního ruchu a inovativní pescaturistikou;

48.  vyzývá Komisi, aby do Evropského portálu pro malé podniky zařadila zvláštní oddíl, který bude pomáhat podnikatelům a rybářům získávat příležitosti k financování své činnosti v oblasti turistiky spojené s rybolovem;

49.  zdůrazňuje, že je třeba zvyšovat informovanost místních podnikatelů o nových společných platformách pro propagaci a prodej produktů spojených s cestovním ruchem, a to i s poznávacím cestovním ruchem, a poskytnout jim odpovídající odbornou přípravu a že je třeba podnikatele vybízet, aby tyto prvky pevně začlenili do svých podniků, s cílem zajistit, že zisky z diverzifikace zůstanou v místních komunitách.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Knut Fleckenstein, Maria Grapini, Werner Kuhn

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, David Coburn, Richard Corbett, Diane Dodds, Linnéa Engström, João Ferreira, Sylvie Goddyn, Mike Hookem, Ian Hudghton, Carlos Iturgaiz, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Liadh Ní Riada, Ulrike Rodust, Annie Schreijer-Pierik, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Jarosław Wałęsa

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ole Christensen, Rosa D’Amato, Norbert Erdős, Jens Gieseke, Seán Kelly, Verónica Lope Fontagné, Francisco José Millán Mon

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Paloma López Bermejo


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

1.1 Konečné hlasování

24

+

ALDE

António Marinho e Pinto, Norica Nicolai

ECR

Remo Sernagiotto, Ruža Tomašić, Peter van Dalen

EFDD

Rosa D'Amato

ENF

Gilles Lebreton

GUE/NGL

Paloma López Bermejo

PPE

Alain Cadec, Jens Gieseke, Carlos Iturgaiz, Verónica Lope Fontagné, Gabriel Mato, Annie Schreijer-Pierik, Jarosław Wałęsa

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Ole Christensen, Ulrike Rodust, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas

Verts/ALE

Marco Affronte, Linnéa Engström, Ian Hudghton

1

-

EFDD

John Stuart Agnew

0

0

 

 

Právní upozornění