Postup : 2016/2221(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0224/2017

Předložené texty :

A8-0224/2017

Rozpravy :

PV 03/07/2017 - 25
CRE 03/07/2017 - 25

Hlasování :

PV 04/07/2017 - 6.16
CRE 04/07/2017 - 6.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0290

ZPRÁVA     
PDF 713kWORD 90k
14.6.2017
PE 587.795v02-00 A8-0224/2017

o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání

(2016/2221(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Neoklis Sylikiotis

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání

(2016/2221(INI))

Evropský parlament

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 151 a 153,

–  s ohledem na článek 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na hlavu IV (Solidarita) této listiny,

–  s ohledem na směrnici Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků(1),

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(2),

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (směrnice o agenturním zaměstnávání)(3),

  s ohledem na cílenou revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (směrnice o vysílání pracovníků)(4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (směrnice o prosazování směrnice o vysílání pracovníků)(5),

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(8),

  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(11),

  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv(12),

  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Měnící se povaha pracovněprávních vztahů a její dopad na zachování životního minima“(13),

  s ohledem na evropskou platformu pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce,

–  s ohledem na svou studii z roku 2016 nazvanou „Nejisté zaměstnání v Evropě: vzorce, trendy a politické strategie“ („Precarious Employment in Europe: Patterns, trends and policy strategies“)(14),

  s ohledem na Evropskou chartu kvality stáží a učňovské přípravy, která byla zahájena dne 14. prosince 2011,

–  s ohledem na čtvrtletní přezkum vývoje zaměstnanosti a sociálních ukazatelů v Evropě (ESDE) za podzim 2016, který provedla Komise,

–  s ohledem na strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2020,

  s ohledem na zprávu nadace Eurofound (2010) nazvanou „Pružné formy práce: „velmi atypická“ smluvní ujednání“,

  s ohledem na zprávu nadace Eurofound (2014) nazvanou „Dopad krize na odvětvové a pracovní podmínky v Evropě“(15),

  s ohledem na zprávu nadace Eurofound (2015) nazvanou „Nové formy zaměstnání“(16),

  s ohledem na zprávu nadace Eurofound (2016) nazvanou „Průzkum podvodného uzavírání pracovních smluv v Evropské unii“(17),

  s ohledem na průzkum pracovních podmínek nadace Eurofound a na její souhrnnou zprávu o šestém průzkumu pracovních podmínek v Evropě(18),

  s ohledem na slovník pracovněprávních vztahů nadace Eurofound(19),

–  s ohledem na základní pracovněprávní normy, které stanovila Mezinárodní organizace práce (MOP), a na její úmluvy a doporučení týkající se pracovních podmínek,

–  s ohledem na doporučení MOP č. 198 z roku 2006 o pracovním poměru (doporučení o pracovním poměru)(20) a na její ustanovení o stanovení pracovního poměru,

–  s ohledem na zprávu MOP z roku 2011 o politikách a právních předpisech zaměřených na boj proti nejistému zaměstnání(21),

–  s ohledem na zprávu MOP z roku 2016 o nestandardních formách zaměstnání v různých částech světa(22),

–  s ohledem na zprávu MOP z roku 2016 o budování sociálního pilíře pro evropskou konvergenci(23),

–  s ohledem na obecné doporučení OSN č. 28 z roku 2010 ohledně hlavních povinností smluvních stran podle článku 2 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy z roku 2011 o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na strategii Rady Evropy pro rovnost žen a mužů na období 2014–2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0224/2017),

A.  vzhledem k tomu, že se objevují nestandardní, atypické formy zaměstnání; vzhledem k tomu, že počet pracovníků se smlouvami na dobu určitou a na částečný úvazek v EU v posledních 15 letech vzrostl; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí účinné politiky, jež se budou vztahovat na různé formy zaměstnání a dostatečně chránit pracovníky;

B.  vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech se počet standardních pracovních úvazků snížil z 62 % na 59 %(24); vzhledem k tomu, že pokud tento trend bude pokračovat, může se stát, že se standardní smlouvy budou týkat pouze menšiny pracovníků;

C.  vzhledem k tomu, že smlouvy na plný úvazek na dobu neurčitou tvoří i nadále převážnou část pracovních smluv v EU a že v některých odvětvích se vedle standardních zaměstnání vyskytují také atypické formy zaměstnávání; vzhledem k tomu, že atypická zaměstnání mohou mít rovněž negativní vliv na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a to kvůli nestandardní pracovní době i nepravidelným mzdám a příspěvkům na důchodové pojištění;

D.  vzhledem k tomu, že nově se objevující formy zaměstnání, především v souvislosti s digitalizací a novými technologiemi, rozostřují hranici mezi závislou a samostatnou výdělečnou činností(25), což může vést k poklesu kvality zaměstnání;

E.  vzhledem k tomu, že nové formy zaměstnání se v mnoha ohledech liší od tradičního standardního zaměstnání; vzhledem k tomu, že některé mění vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, další mění pracovní vzorce a organizaci práce a jiné obojí; vzhledem k tomu, že tato situace může vést k nárůstu falešné samostatné výdělečné činnosti, zhoršení pracovních podmínek a k menšímu sociálnímu zabezpečení, může však mít i určité výhody; vzhledem k tomu, že je proto nanejvýš důležité provádění stávajících právních předpisů;

F.  vzhledem k tomu, že zvyšování míry zaměstnanosti v Unii po hospodářské krizi je třeba přivítat, z části však musí být připsáno nárůstu v počtu netypických smluv, které v určitých případech vytvářejí větší riziko nejistoty než standardní pracovní smlouvy; vzhledem k tomu, že při vytváření pracovních míst je třeba klást větší důraz na kvalitu;

G.  vzhledem k tomu, že míra práce na částečný úvazek od hospodářské krize nepoklesla a míra práce na plný úvazek je celounijně stále pod úrovní roku 2008 před nástupem krize; vzhledem k tomu, že navzdory nárůstu v posledních letech míra zaměstnanosti stále nedosahuje cíle stanoveného ve strategii Evropa 2020 ve výši 75 % a objevují se v ní velké rozdíly mezi členskými státy;

H.  vzhledem k tomu, že je důležité rozlišovat mezi objevujícími se novými formami zaměstnání a existencí nejistého zaměstnání;

I.  vzhledem k tomu, že odpovědnost za sociální politiku sdílí Evropská unie s členskými státy; vzhledem k tomu, že EU může členské státy v této oblasti pouze doplňovat a podporovat;

J.  vzhledem k tomu, že bez harmonizace právních a správních předpisů členských států může EU pouze zavést minimální požadavky týkající se pracovních podmínek;

K.  vzhledem k tomu, že již byla vytvořena evropská platforma pro boj proti nehlášené práci, která umožňuje užší přeshraniční spolupráci a společná opatření příslušných orgánů členských států a dalších zúčastněných stran s cílem účinně a účelně bojovat proti nehlášené práci;

L.  vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnávání vede k roztříštěnosti trhu a prohlubuje mzdovou nerovnost;

M.  vzhledem k tomu, že zatím neexistuje žádná společná definice nejistého zaměstnání; vzhledem k tomu, že by tato definice měla být vypracována v úzké spolupráci se sociálními partnery; vzhledem k tomu, že jen typ smlouvy nemůže sám o sobě ukazovat na riziko nejistého zaměstnání, neboť toto riziko závisí na celé řadě faktorů;

N.  vzhledem k tomu, že standardním zaměstnáním se může rozumět řádné zaměstnání na plný nebo dobrovolně zkrácený úvazek na základě smlouvy na dobu neurčitou; vzhledem k tomu, že každý členský stát má své vlastní právní předpisy a postupy, které stanovují pracovní podmínky vztahující se na různé druhy pracovních smluv a stáží; vzhledem k tomu, že neexistuje všeobecně přijímaná definice „standardního zaměstnání“;

O.  vzhledem k tomu, že aktuální problémy týkající se zastoupení, jež jsou způsobeny buď nedostatky v organizacích sociálních partnerů v určitých odvětvích, nebo reformami v některých evropských zemích, jež omezily úlohu sociálních partnerů, zasahují do všech pracovněprávních vztahů;

P.  vzhledem k tomu, že některá odvětví, jako je zemědělství, stavebnictví a umění, jsou nejistým zaměstnáváním neúměrně postižena; vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnávání se v posledních letech rozšířilo i do dalších odvětví, jako je letectví a hotelnictví(26);

Q.  vzhledem k tomu, že podle posledních studií mají pracovníci v manuálních profesích vyžadujících střední a nízkou kvalifikaci menší příjmy, horší vyhlídky a horší kvalitu pracovních míst; vzhledem k tomu, že tito pracovníci uvádějí, že jsou častěji vystaveni rizikům v oblasti životního prostředí a fyzické náročnosti, což vede k nižší úrovni jak duševního, tak fyzického zdraví(27);

R.  vzhledem k tomu, že ženy představují 46 % ekonomicky aktivního obyvatelstva EU a jsou obzvláště vystaveny nejistotě zaměstnání z důvodu diskriminace, a to i v oblasti mezd, a vzhledem k tomu, že ženy v EU vydělávají přibližně o 16 % méně než muži; vzhledem k tomu, že ženy častěji pracují na částečný úvazek, na dobu určitou nebo za nízkou mzdu, a jsou proto více ohroženy nejistotou; vzhledem k tomu, že tyto pracovní podmínky vytvářejí celoživotní ztráty v oblasti příjmů a ochrany, ať už se jedná o mzdy, důchody nebo dávky sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že muži častěji než ženy pracují na plný úvazek a na dobu neurčitou; vzhledem k tomu, že ženy jsou zvláště vystaveny nedobrovolné práci na částečný úvazek, falešné samostatné výdělečné činnosti a nehlášené práci(28);

S.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU je vyšší u mužů než u žen; vzhledem k tomu, že ženy odcházejí z trhu práce hlavně z důvodu péče o děti nebo starší osoby, vlastní nemoci nebo pracovní neschopnosti nebo kvůli jiným osobním nebo rodinným povinnostem; vzhledem k tomu, že ženy často čelí diskriminaci a překážkám kvůli svému mateřství, ať již skutečnému, či potenciálnímu; vzhledem k tomu, že zvláště ohroženy nejistotou jsou matky samoživitelky s nezaopatřenými dětmi;

T.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základním právem, jež předpokládá zaručení rovných příležitostí a rovného zacházení ve všech oblastech života, a vzhledem k tomu, že politiky, jež mají za cíl tuto rovnost zajistit, přispívají k podpoře inteligentního a udržitelného růstu;

U.  vzhledem k tomu, že mnohým pracovníkům, kteří mají nejisté zaměstnání nebo jsou nezaměstnaní, není přiznáváno právo na rodičovskou dovolenou;

V.  vzhledem k tomu, že mladí pracovníci jsou vystaveni vyššímu riziku nejisté práce; vzhledem k tomu, že u pracovníků mladších 25 let existuje dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se ocitnou ve vícenásobně znevýhodněném postavení, než u pracovníků starších 50 let(29);

I. Úsilí o důstojnou práci – řešení pracovních podmínek a nejistého zaměstnání

1.  vyzývá členské státy, aby za účelem stanovení existence pracovního poměru zohledňovaly následující ukazatele MOP:

– práce se provádí podle pokynů a pod kontrolou další strany;

– zahrnuje začlenění pracovníka do organizace podniku;

– provádí se výhradně nebo převážně ve prospěch jiné osoby;

– musí být osobně prováděna daným pracovníkem;

– je prováděna v rámci konkrétní pracovní doby nebo na pracovišti určeném nebo odsouhlaseném stranou požadující práci;

– probíhá po konkrétní dobu a má určitou kontinuitu;

– vyžaduje dostupnost pracovníka nebo zahrnuje poskytnutí nástrojů, materiálů a strojního zařízení stranou požadující práci;

– pracovníkovi je vyplácena pravidelná odměna, která představuje jeho jediný nebo hlavní zdroj příjmu, a mohou mu být i poskytovány platby v naturáliích, např. strava, ubytování nebo doprava;

– pracovník má nárok na určité výhody, jako jsou týdenní doby odpočinku a každoroční dovolená;

2.  bere na vědomí definici „atypické práce“ nadace Eurofound, jež odkazuje na pracovněprávní vztahy, které neodpovídají standardnímu nebo typickému modelu pravidelného zaměstnání na plný úvazek a na dobu neurčitou u jediného zaměstnavatele po dlouhé časové období(30); zdůrazňuje, že pojmy „atypický“ a „nejistý“ nelze používat jako synonyma;

3.  nejistým zaměstnáním rozumí zaměstnanecký poměr, v němž nejsou dodržovány unijní, mezinárodní a vnitrostátní normy a zákony a který neposkytuje dostatečné prostředky pro důstojný život nebo odpovídající sociální ochranu;

4.  konstatuje, že některé atypické formy zaměstnání s sebou mohou nést větší rizika nejistoty a nestálosti, například nedobrovolná práce na částečný úvazek a na dobu určitou, smlouvy na nulový počet hodin a neplacené praxe a stáže;

5.  zdůrazňuje, že pokud jsou různé formy práce na částečný úvazek volbou pracovníků, je nutno zaručit udržitelnost takového zaměstnání z ekonomického i sociálního hlediska;

6.  je pevně přesvědčen, že pružnost trhu práce není o oslabování práv pracovníků výměnou za produktivitu a konkurenceschopnost, nýbrž o úspěšném vyvážení ochrany pracovníků s možností jednotlivců a zaměstnavatelů dohodnout se na způsobech práce, které vyhovují potřebám obou stran;

7.  konstatuje, že riziko nejistoty závisí na druhu smlouvy, ale také na níže uvedených faktorech:

– malá nebo žádná jistota zaměstnání kvůli nestálému charakteru práce, jako je tomu v případě nedobrovolných a často marginálních smluv na částečný úvazek, a v některých členských státech nejasná pracovní doba a pracovní náplň, jež se mění kvůli práci na vyžádání;

– pouze základní ochrana před propuštěním a nedostatečná sociální ochrana v případě propuštění;

– odměna, jež není dostatečná pro důstojný život;

– žádná nebo jen omezená práva na sociální ochranu nebo dávky sociálního zabezpečení;

– žádná nebo jen omezená ochrana proti jakékoli diskriminaci;

– žádné nebo jen omezené vyhlídky na lepší postavení na trhu práce, kariérní postup nebo odbornou přípravu;

– nízká úroveň kolektivních práv a omezené právo na kolektivní zastoupení;

– pracovní prostředí nevyhovující z hlediska minimálních zdravotních a bezpečnostních norem(31);

8.  připomíná definici „důstojné práce“ MOP, ve které se uvádí: „důstojná práce je práce, která je produktivní, je zdrojem spravedlivého příjmu, je vykonávána na bezpečném pracovišti a je spojena se sociální ochranou, lepšími vyhlídkami na osobní rozvoj a sociální integraci, svobodou vyjádřit se k problémům, organizovat se a podílet se na rozhodování, které má vliv na život pracovníka, a všem ženám a mužům zajišťuje rovnost příležitostí a rovné zacházení“(32); vybízí MOP, aby do této definice přidala „životní minimum“; vybízí Komisi a členské státy, aby tuto definici podpořily při práci na přezkumu a tvorbě pracovněprávních předpisů;

9.  připomíná faktory úspěchu, pokud jde o osvědčené postupy proti nejisté práci, jimiž jsou: silný právní základ, zapojení sociálních partnerů a rad zaměstnanců na pracovišti, spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami, rovnováha mezi flexibilitou a jistotou, zaměření na odvětví, nízká administrativní zátěž pro zaměstnavatele, vymáhání právních předpisů ze strany inspektorátů práce a osvětové kampaně;

10.  zdůrazňuje, že je nutné přijmout proticyklické hospodářské politiky, jejichž cílem bude chránit kupní sílu pracovníků, a to v souladu s ústavními zvyklostmi členských států;

11.  konstatuje, že záměrem agendy důstojné práce prosazované MOP je konkrétně zaručení tvorby pracovních míst, práv v práci, sociální ochrany a sociálního dialogu a rovněž rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že důstojná práce by měla konkrétně zahrnovat:

– životní minimum a také zaručené právo na svobodu sdružování;

– kolektivní smlouvy v souladu s postupy členských států;

– zapojení pracovníků do záležitostí podniku v souladu s postupy členských států;

– dodržování kolektivního vyjednávání;

– rovné zacházení s pracovníky na jednom pracovišti;

– ochranu zdraví a bezpečnost;

– sociální zabezpečení pro pracovníky a osoby na nich závislé;

– ustanovení o pracovní době a době odpočinku;

– ochranu před propuštěním;

– přístup k odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení;

– podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pro všechny pracovníky; zdůrazňuje, že k naplnění těchto práv je také nezbytné zlepšit provádění pracovního a sociálního práva;

12.  poukazuje na množství faktorů, mezi něž patří digitalizace a automatizace, které přispívají k transformaci povahy práce, včetně nárůstu nových forem zaměstnání; upozorňuje v tomto ohledu na to, že nové formy práce by mohly vyžadovat nové, odpovídající a přiměřené právní předpisy, aby byly pokryty všechny formy zaměstnání;

13.  opakuje, že v kontextu digitálních pracovních míst by se pracovníkům digitálních platforem a dalším zprostředkovatelům měly zaručit patřičné sociální a zdravotní pojištění a ochrana;

14.  zdůrazňuje, že digitalizaci nelze vnímat jen jako prvek, který ničí pracovní místa, a trvá naopak na tom, že představuje příležitosti pro rozvoj a rozšiřování dovedností jednotlivců;

15.  zdůrazňuje, že podle odhadů bude v odvětví IKT v roce 2020 existovat 756 000 neobsazených pracovních míst, což ukazuje na to, že je nezbytné zlepšit digitální dovednosti evropských pracovníků;

16.  zdůrazňuje, že hospodářská krize vyvolala migrační toky v rámci EU, které upozornily na stávající překážky bránící volnému pohybu osob mezi členskými státy a na diskriminaci na základě státní příslušnosti, přičemž občany EU vystavily situaci pracovní nejistoty;

17.  zdůrazňuje, že podmínky nejistého zaměstnání, včetně nehlášené práce a falešné samostatné výdělečné činnosti, mají dlouhodobé dopady na duševní i tělesné zdraví a pracovníky mohou vystavit většímu riziku chudoby, sociálního vyloučení a oslabování jejich základních práv;

18.  zdůrazňuje, že pracovníci s velmi krátkými pracovními smlouvami jsou nejvíce vystaveni nepříznivým podmínkám, pokud jde o fyzické aspekty jejich práce; zdůrazňuje, že kombinace nejistoty zaměstnání a nedostatečné kontroly nad pracovní dobou často vede k pracovním rizikům souvisejícím se stresem;

19.  zdůrazňuje, že v určitých hospodářských odvětvích se nadměrně rozšířila praxe flexibilních nebo atypických pracovněprávních vztahů, která hraničí se zneužíváním;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily politiky, které posílením sociálního dialogu a prosazováním kolektivního vyjednávání zlepší postavení pracovníků, stážistů a učňů a zajistí, aby všichni pracovníci bez ohledu na jejich status měli právo na sdružování a kolektivní vyjednávání a měli možnost toto právo svobodně a bez strachu z přímých či nepřímých sankcí ze strany zaměstnavatele uplatňovat;

21.  zdůrazňuje, že důležitou úlohu při zajišťování práv pracovníků, při stanovování důstojných pracovních podmínek, důstojné mzdy a příjmů v souladu se zákony a zvyklostmi členských států a při poskytování konzultací a pokynů zaměstnavatelům a pracovníkům hrají sociální partneři;

22.  žádá členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery zabezpečily profesní dráhy s cílem usnadnit přechod mezi různými situacemi, s nimiž se jednotlivec může během svého života setkat, zejména prostřednictvím celoživotního odborného vzdělávání, dostatečné podpory v nezaměstnanosti, přenositelnosti sociálních práv a aktivních a účinných politik v oblasti trhu práce;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a zaručovaly účinnou ochranu a rovnost mezd pracovnic i pracovníků, kteří vykonávají pracovní činnost v zaměstnaneckém poměru, prostřednictvím komplexní politické reakce odhodlané řešit nejisté zaměstnání a zaručit profesní dráhu a řádné sociální zabezpečení;

24.  zdůrazňuje, že inspektoráty práce členských států jsou důležité a že by se měly zaměřit na monitorování, dodržování a zdokonalování pracovních podmínek a podmínek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a také na boj proti nezákonnému a nehlášenému zaměstnávání a za žádných okolností nesmí sloužit jako mechanismy pro kontrolu migrace; upozorňuje na riziko diskriminace v případě nejzranitelnějších pracovníků a rozhodně odsuzuje praxi společností, které zaměstnávají migranty, aniž by jim zabezpečily plná práva a výhody a podaly jim o nich informace; vyzývá proto členské státy, aby poskytovaly inspektorátům práce zdroje nezbytné k zajištění účinného monitorování;

II. Návrhy

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nejistému zaměstnávání, včetně nehlášené práce a falešné samostatně výdělečné činnosti, a zaručily tak, aby všechny typy pracovních smluv zajišťovaly důstojné pracovní podmínky s řádně pokrytým sociálním zabezpečením v souladu s agendou MOP na podporu důstojné práce a článkem 9 Smlouvy o fungování EU, Listinou základních práv EU a Evropskou sociální chartou;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti všem praktikám, které by mohly vést k nárůstu nejistých forem zaměstnání, a přispívaly tak k plnění cíle strategie Evropa 2020, který spočívá ve snížení chudoby;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily kvalitu pracovních míst v případě nestandardních pracovních míst tím, že poskytnou alespoň soubor minimálních standardů, pokud jde o sociální ochranu, minimální mzdu a přístup k odborné přípravě a rozvoji; zdůrazňuje, že současně by měly být zachovány příležitosti ke vstupu;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení byly vhodné pro daný účel, pokud jde o nové formy zaměstnání;

29.  vyzývá Komisi, aby posoudila nové formy zaměstnání podnícené digitalizací; vyzývá zejména k posouzení právního postavení zprostředkovatelů na trhu práce a online platforem a jejich odpovědnosti; vyzývá Komisi, aby revidovala směrnici Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru („směrnice o písemném prohlášení“)(33) tak, aby zohledňovala nové formy zaměstnání;

30.  zdůrazňuje potenciál, který představuje ekonomika sdílení, zejména z hlediska nových pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily případné nové pracovní normy vzniklé na základě ekonomiky sdílení; trvá na větší ochraně pracovníků v tomto odvětví, ke které přispěje vyšší transparentnost v souvislosti s jejich postavením, informacemi, jež jsou jim poskytovány, a zákazem diskriminace;

31.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém cíleném přezkumu směrnice o vysílání pracovníků a aby přezkoumala směrnici o agenturních pracovnících ve snaze zajistit všem pracovníkům základní sociální práva včetně stejné odměny za stejnou práci na stejném místě;

32.  upozorňuje na to, že je zapotřebí, aby veřejné a soukromé investice podporovaly zejména ta hospodářská odvětví, která slibují co možná největší multiplikační účinek, aby se posílila vzestupná sociální konvergence a soudržnost v Unii a tvorba důstojných pracovních míst; zdůrazňuje v tomto kontextu, že je nutné podporovat MSP a začínající podniky;

33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí bojovat proti nehlášené práci, neboť snižuje daňové příjmy a příjmy sociálního zabezpečení a vytváří nejisté a špatné pracovní podmínky a nekalou hospodářskou soutěž mezi pracovníky; vítá vytvoření evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení nehlášené práce;

34.  konstatuje, že vzhledem k množství pracovníků, zejména mladých, kteří v současné době odcházejí ze zemí svého původu do jiných členských států, aby tam hledali pracovní příležitosti, je naléhavě nutné vypracovat vhodná opatření, jimiž se zaručí, že žádný pracovník nezůstane bez sociální ochrany a pracovních práv; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby i nadále zlepšovaly pracovní mobilitu v EU a zároveň prosazovaly zásadu rovného zacházení a zaručovaly mzdové a sociální standardy i plnou přenositelnost sociálních práv; vyzývá všechny členské státy, aby vypracovaly sociální a zaměstnanecké politiky zaručující stejná práva a stejné mzdy na témže pracovišti;

35.  se znepokojením poukazuje na oslabování kolektivního vyjednávání a stále omezenější působnost kolektivních smluv; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly strategické politiky všeobecné ochrany pracovníků prostřednictvím kolektivních smluv, které zároveň zachovají a posílí úlohu odborových svazů a organizací zaměstnavatelů;

36.  uznává významnou úlohu, kterou hrají sociální partneři, pokud jde o směrnice Unie týkající se práce na částečný úvazek, smluv na dobu určitou a agenturního zaměstnávání, a vybízí Komisi, aby spolu se sociálními partnery případně regulovala nové formy zaměstnání; vyzývá nadaci Eurofound, aby prozkoumala, jakým způsobem sociální partneři vyvíjejí strategie k zajištění kvality pracovních míst a jak řeší nejistá zaměstnání;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých příslušných pravomocí zajistily, aby osoby samostatně výdělečně činné, které jsou právně považovány za společnost s jediným společníkem, měly právo na kolektivní vyjednávání a právo svobodně se sdružovat;

38.  připomíná, že podle Listiny základních práv Evropské unie a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (směrnice o pracovní době)(34) má každý pracovník právo na stanovení maximální přípustné pracovní doby, na denní a týdenní odpočinek a na každoroční placenou dovolenou; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby se tato práva vztahovala na všechny pracovníky, včetně pracovníků na vyžádání, pracovníků pracujících na marginální částečný úvazek a pracovníků najímaných na zakázku v rámci velké skupiny pracovníků oslovených prostřednictvím on-line platformy („crowd workers“); připomíná, že směrnice o pracovní době je opatřením týkajícím se zdraví a bezpečnosti; vyzývá k prosazování rozhodnutí Soudního dvora, která potvrzují, že doba pracovní pohotovosti na pracovišti je součástí pracovní doby a musí po ní následovat náhradní doba odpočinku;

39.  připomíná, že zaměstnání na marginální částečný úvazek s sebou nese nižší úroveň jistoty zaměstnání, méně pracovních příležitostí, nižší investice do odborné přípravy ze strany zaměstnavatelů a vyšší podíl nízkých mezd; vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly opatření podporující delší pracovní dobu pro ty, kdo chtějí pracovat více;

40.  připomíná, že v souladu s Listinou základních práv Evropské unie má každý právo na přístup k odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby odborné a další vzdělávání bylo k dispozici rovněž pro pracovníky v atypických pracovních úvazcích; připomíná, že zvyšování kvalifikace je zvláště důležité v rychle se měnícím digitálním hospodářství; připomíná, že nedostatek a nesoulad dovedností přispívají k vysoké míře nezaměstnanosti; vítá nedávné iniciativy, jež si kladou za cíl řešit nedostatek v oblasti dovedností;

41.  vyzývá k vytvoření záruky pro získání dovedností jako nového práva všech osob ve všech životních fázích na získání základních dovedností potřebných ve 21. století, včetně gramotnosti, početních dovedností, digitální a mediální gramotnosti, kritického myšlení, sociálních dovedností a relevantních dovedností potřebných pro ekologické a oběhové hospodářství, a to s ohledem na vznikající odvětví a klíčové sektory růstu a při zajištění plného přístupu pro osoby ve znevýhodněné situaci, včetně osob se zdravotním postižením, žadatelů o azyl, dlouhodobě nezaměstnaných a dalších nedostatečně zastoupených skupin; zdůrazňuje, že vzdělávací systémy by měly být inkluzivní, poskytovat kvalitní vzdělávání všem obyvatelům, umožňovat lidem být aktivními evropskými občany a připravovat je na to, aby se během života byli schopni učit a přizpůsobovat a dokázali reagovat na potřeby společnosti a trhu práce;

42.  zdůrazňuje, že politiky členských států by měly být koncipovány a prováděny v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí a na základě konzultací a úzké spolupráce s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků;

43.  připomíná, že nejisté zaměstnání nepoškozuje pouze jednotlivce, ale zároveň znamená i velké náklady pro společnost, pokud jde o daňové ztráty a vyšší veřejné výdaje v dlouhodobém výhledu a rovněž o podporu pro ty, kteří trpí dlouhodobými dopady v souvislosti se ztrátou příjmů a obtížnými pracovními podmínkami; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve snaze řešit nejisté zaměstnávání podněcovaly k uzavírání smluv na dobu neurčitou a k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy;

44.  připomíná, že pracovníci jsou v rámci neformální ekonomiky vystaveni vysoké úrovni nejistoty; vyzývá Komisi a členské státy, aby pro tuto skupinu přijaly upravené politiky, které budou pracovníky chránit tak, že budou řešit jejich problémy bez ohledu na druh jejich pobytu;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nehlášené práci, falešné samostatné výdělečné činnosti a všem formám nezákonných praktik zaměstnávání, které oslabují práva pracovníků a systémy sociálního zabezpečení; opakuje svůj názor, že ve všech budoucích politikách zaměstnanosti by se mělo zvážit předcházení smlouvám na nulový počet hodin;

46.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily pracovní podmínky zastupujících pracovníků ve veřejném sektoru a jejich dopad na kvalitu veřejných služeb;

47.  zdůrazňuje, že nejisté zaměstnání podstupují především nejzranitelnější pracovníci, kteří jsou vystaveni riziku diskriminace, chudoby a vyloučení; připomíná, že zejména zdravotní postižení, příslušnost k jinému etnickému původu, vyznávání jiného náboženství či víry nebo příslušnost k ženskému pohlaví zvyšují riziko vystavení nejistým pracovním podmínkám; odsuzuje veškeré formy nejistoty bez ohledu na smluvní situaci;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinnou ochranu zranitelných pracovníků; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření k boji proti diskriminaci postihující ženy na trhu práce, přičemž klade zvláštní důraz na sladění pracovního a rodinného života a odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání vhodná pro nové formy zaměstnání;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily veškeré právní předpisy zaměřené na aspekty nejisté práce z hlediska jejich dopadu na rovnost žen a mužů; považuje za nezbytné zacílit legislativní i nelegislativní opatření na potřeby žen vykonávající nejistou práci, neboť v opačném případě bude již tak neúměrně zastoupená skupina i nadále nadměrně postihována;

50.  domnívá se, že větší poptávka po flexibilitě na trhu práce by za žádných okolností neměla vést k tomu, aby ženy i nadále převažovaly v atypických formách zaměstnání a mezi osobami s nejistým zaměstnaneckým poměrem;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly a řešily fenomén psychického obtěžování na pracovišti („mobbing“), včetně nátlaku na těhotné zaměstnankyně či jakýchkoli nevýhod, jimž ženy čelí po návratu z mateřské dovolené; naléhavě vyzývá členské státy, aby jednaly v souladu s právními předpisy o právech žen na mateřské dovolené a aby vymáhaly jejich dodržování, a zajistily tak, aby ženy nebyly znevýhodňovány při výměru důchodu kvůli tomu, že byly během svého pracovního života matkami; zdůrazňuje, že mateřskou dovolenou musí doprovázet účinná opatření na ochranu práv těhotných žen, matek novorozenců, kojících matek a matek samoživitelek, která budou vycházet z doporučení MOP a Světové zdravotnické organizace;

52.  opakuje svou žádost, aby se osobám ve všech formách zaměstnání a pracovních vztahů i v rámci samostatné výdělečné činnosti sčítaly nároky na zajištění bezpečnosti příjmů v situacích, jako je nezaměstnanost, špatný zdravotní stav, vyšší věk, přerušení kariéry kvůli péči o dítě či jinému typu péče nebo kvůli odborné přípravě;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důstojné pracovní podmínky pro mladé lidi v případě všech prvních příležitostí k pracovním zkušenostem, jako jsou stáže, učňovské vzdělávání či jakékoliv příležitosti v rámci záruky pro mladé lidi; vybízí členské státy, aby přijaly a provedly rámce pro kvalitu stáží, učňovského vzdělávání a praxe, které mladým lidem při jejich příležitosti k pracovním zkušenostem zajistí pracovní práva a vzdělávací zaměření;

54.  vyzývá zejména Komisi a členské státy, aby podnikly kroky v boji proti nejistému zaměstnání u mladých lidí; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise v této oblasti zavedla systém záruk pro mladé lidi;

55.  doporučuje, aby členské státy mladým lidem všech věkových skupin zajistily přístup k velmi kvalitnímu a bezplatnému veřejnému vzdělání, zejména na vyšších úrovních vzdělávání a odborné přípravy, neboť je prokázané, že zvýšení úrovně školení pomáhá zmírňovat nerovné postavení žen a mužů na trhu práce;

56.  zdůrazňuje, že budou-li Komise a členské státy MOP používat pojem „pracovník“ spíše než úžeji definovaný pojem „zaměstnanec“, mohly by tím přispět k lepšímu dodržování základních principů a práv v práci a k jejich lepšímu porozumění;

57.  žádá Komisi a členské státy, aby ve snaze snížit rizika spojená s novými obchodními modely ve vztahu k právům a podmínkám pracovníků podporovaly podnikání a vytváření družstev mezi pracovníky v odvětví podniků poskytujících více služeb a rovněž v rozvíjejícím se odvětví ekonomiky sdílení a digitálních platforem;

58.  zdůrazňuje, že v zemědělství jsou krátkodobé smlouvy spojeny se sezónní povahou zemědělských činností; žádá, aby toto zásadní přirozené omezení bylo respektováno, aby bylo provozovatelům zemědělských podniků nadále umožněno najímat pracovníky na základě sezónního cyklu a aby byli ušetřeni nadbytečné administrativní zátěže spojené s najímáním a řízením pracovní síly;

59.  vyzývá Komisi, aby podporovala a zvyšovala informovanost o ochraně práv sezónních pracovníků, a vyzývá členské státy, aby regulovaly sociální a právní postavení sezónních pracovníků, zabezpečovaly jim zdravotní, bezpečnostní a hygienické podmínky při práci, poskytovaly jim sociální zabezpečení a zároveň dodržovaly ustanovení článku 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014(35) o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci, včetně ustanovení týkajících se „stejné odměny a stejné sociální ochrany“; zdůrazňuje, že je nutné zajistit všem sezónním pracovníkům komplexní informace týkající se jejich zaměstnaneckých práv a práv sociálního zabezpečení, včetně důchodových práv, a zároveň zohlednit přeshraniční aspekt sezónní práce;

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12.

(2)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(3)

Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.

(4)

Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11.

(6)

Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6.

(7)

Úř. věst. C 70E, 8.3.2012, s. 1.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0321.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0059.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0346.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0010.

(13)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2016.303.01.0054.01.ENG&toc=OJ:C:2016:303:TOC

(14)

www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/.../IPOL_STU(2016)587285_EN.pdf.

(15)

http://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1398en.pdf

(16)

https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1461en.pdf

(17)

http://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1639en.pdf

(18)

http://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1634en.pdf

(19)

https://www.eurofound.europa.eu/cs/observatories/eurwork/industrial-relations-dictionary

(20)

http://www.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:12100:0::NO::P12100_INSTRUMENT_ID:312535.

(21)

www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_dialogue/---.../wcms_164286.pdf.

(22)

www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---.../wcms_534496.pdf.

(23)

www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---dgreports/---.../wcms_490959.pdf.

(24)

Smlouvy na plný úvazek na dobu neurčitou představují 59% podíl na celkové zaměstnanosti v EU; samostatná výdělečná činnost se zaměstnanci představuje 4 %, práce na volné noze 11 %, dočasné agenturní zaměstnání 1 %, zaměstnání na dobu určitou 7 %, učňovská místa nebo stáže 2 %, marginální zaměstnání na částečný úvazek (méně než 20 hodin týdně) 9 % a částečný úvazek na dobru neurčitou 7 %.

(25)

Viz zprávu MOP z roku 2016 o budování sociálního pilíře pro evropskou konvergenci.

(26)

Viz studie z roku 2016 nazvaná „Nejisté zaměstnání v Evropě: vzorce, trendy a politické strategie“ („Precarious Employment in Europe: Patterns, trends and policy strategies“), http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/587285/IPOL_STU%282016%29587285_EN.pdf.

(27)

Eurofound (2014), „Profesní profily v rámci pracovních podmínek: určení skupin s vícenásobným znevýhodněním“ („Occupational profiles in working conditions: Identification of groups with multiple disadvantages“).

(28)

www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/.../IPOL_STU(2016)587285_EN.pdf.

(29)

Eurofound (2014), „Profesní profily v rámci pracovních podmínek: určení skupin s vícenásobným znevýhodněním“ („Occupational profiles in working conditions: Identification of groups with multiple disadvantages“).

(30)

Viz: https://www.eurofound.europa.eu/cs/observatories/eurwork/industrial-relations-dictionary/atypical-work.

(31)

Viz usnesení Parlamentu ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek – Úř. věst. C 70E, 8.3.2012, s. 1.

(32)

Zpráva MOP ze dne 14. listopadu 2016 o nestandardních formách zaměstnanosti v různých částech světa, http://www.ilo.org/global/publications/books/WCMS_534326/lang--en/index.htm.

(33)

Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32.

(34)

Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.

(35)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 375.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Řada studií, z nichž zpravodaj v této zprávě vychází, velmi jasně ukazuje, že v EU jsou trvale na vzestupu nestandardní formy zaměstnání. Za posledních 15 let se v EU výrazně zvýšil počet pracovníků, kteří jsou – často nedobrovolně – zaměstnáváni na základě smluv na dobu určitou nebo na částečný úvazek. Nově vznikající formy zaměstnání zároveň rozostřují hranici mezi závislou a samostatnou výdělečnou činností, což vede k poklesu kvality zaměstnání a nárůstu falešné samostatné výdělečné činnosti.

Příčinou, která vedla ke vzniku těchto nových forem zaměstnání, nebyla hospodářská krize. Byla to však nedostatečná a ze sociálního hlediska nevhodná opatření přijatá Evropskou unií k řešení této krize, která problém nejistoty zaměstnání vyostřila.

Mezi tato opatření patří protirůstová úsporná opatření a memoranda, která omezila hospodářský růst a vedla k rozkladu sociální struktury a k chudnutí rozsáhlých skupin obyvatel, především však pracujících.

Za viditelným růstem zaměstnanosti, k němuž v současnosti dochází, se skrývá růst nejistých forem práce, jako jsou smlouvy na nulový počet hodin, falešná samostatná výdělečná činnost a nedobrovolná práce na částečný úvazek, jež pracovníkům neposkytují důstojné životní podmínky ani plná pracovní práva.

Sociální potřeby a zaostávání v oblasti pracovněprávních norem přiměly zejména Evropský parlament k vypracování zpráv, jako je zpráva o sociálním dumpingu(1) či zpráva o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek(2), které byly vedeny snahou řešit problém nejistoty zaměstnání a pracovních podmínek. Tato zpráva navazuje na uvedené předchozí zprávy a zpravodaj si v ní klade za cíl přispět v rámci politické debaty k dosažení minimálního politického konsenzu o tom, co znamená nejisté zaměstnání, přičemž mj. uvádí definici důstojné práce, kterou podala Mezinárodní organizace práce (ILO). Základem minimálního společného konsenzu je definice standardního pracovního poměru, nestandardních forem zaměstnání a důstojné práce. Standardním pracovním poměrem je práce na plný úvazek na základě smlouvy na dobu neurčitou, zatímco nestandardní formy zaměstnání zahrnují mimo jiné trvalou (i příležitostnou) práci na částečný úvazek, dočasné zaměstnání, smlouvy na dobu určitou, smlouvy na nulový počet hodin, stáže a nehlášenou a neformální práci.

Základem minimální definice nejistého zaměstnání může být pojem nestandardní formy zaměstnání, jež se vyznačuje alespoň jedním z těchto rysů:

– malá nebo žádná jistota zaměstnání kvůli nestálé povaze práce, přičemž písemné smlouvy zajišťují chabé pracovní podmínky nebo vůbec neexistují, jak tomu je např. u dočasných, nedobrovolných smluv na částečný úvazek, nejasné pracovní doby a pracovní náplně měnící se podle vůle zaměstnavatele;

– nízké platy, které mohou být i neoficiální nebo nejasně stanovené;

– žádná nebo jen omezená práva na sociální zabezpečení nebo zaměstnanecké výhody;

– nulová ochrana proti diskriminaci;

– omezené nebo žádné vyhlídky na lepší postavení na trhu práce;

– žádná nebo jen omezená práva na kolektivní zastoupení;

– pracovní prostředí nevyhovující z hlediska minimálních zdravotních a bezpečnostních norem.

Mezinárodní organizace práce (MOP) vymezuje důstojnou práci jako práci na plný úvazek, která je produktivní a která zajišťuje pracovníkovi důstojnost, je zdrojem spravedlivého příjmu, je vykonávána na bezpečném pracovišti a je spojena se svobodou vyjádřit se k problémům, organizovat se a účastnit se rozhodování, které má vliv na život pracovníků, a všem ženám a mužům zajišťuje rovnost příležitostí a rovné zacházení.

Nové výzvy, jako je digitalizace, s nimiž se musejí vyrovnávat jak pracující, tak zaměstnavatelé, přispívají k proměňování forem zaměstnanosti, provázenému šířením nestandardních forem zaměstnání, které se v případě, že nebude zaveden nový regulační rámec, budou šířit ještě rychleji. Komise a členské státy by z tohoto důvodu měly zajistit důstojnost nových pracovních míst, která vzniknou v důsledku digitalizace. Nejisté pracovní podmínky mají dlouhodobé dopady na sociální zabezpečení a důchody a pracovníky vystavují většímu riziku chudoby a oslabení jejich základních práv.

V důsledku toho je o to naléhavěji zapotřebí zajistit, aby sociální ochrany a ochrany poskytované kolektivními dohodami a kolektivním vyjednáváním mohli využívat všichni pracovníci. Komise a členské státy by proto měly zaručit účinnou ochranu pracovníků, kteří vykonávají pracovní činnost v zaměstnaneckém poměru, a ucelenou politickou reakci, která se zaměří na omezování nejistého zaměstnání a vposled na jeho úplné vymýcení. Je třeba přijmout opatření, která posílí sociální dialog a prosadí větší rozšíření kolektivního vyjednávání a zlepší tak postavení pracovníků a zajistí, aby všichni pracovníci měli právo na sdružování a kolektivní vyjednávání a měli možnost toto právo svobodně a beze strachu uplatňovat.

Při zajišťování práv pracovníků hrají neméně důležitou úlohu inspektoráty práce a opatření sociálních partnerů, pokud jde o stanovování důstojné mzdy v souladu se zákony a zvyklostmi členských států a poskytování konzultací a pokynů zaměstnavatelům. Inspektoráty práce by se měly soustředit na kontrolování a zlepšování pracovních podmínek a na boj proti nehlášené práci. Zcela odsouzeníhodná je praxe společností, které zaměstnávají migranty za podmínek, kdy nemají zaručena plná pracovní práva.

Komise a členské státy by mohly bojovat proti nestandardním formám práce a nejistému zaměstnání v souladu s agendou Mezinárodní organizace práce (MOP) na podporu důstojné práce a Evropskou sociální chartou. Nezbytné jsou rovněž veřejné investice a politiky na podporu vzestupné sociální konvergence a tvorby důstojných pracovních míst. Je znepokojen zejména zjevnou skutečností, že kolektivní smlouvy mají stále menší působnost, a omezováním práva pracovníků na kolektivní vyjednávání. Komise a členské státy by z tohoto důvodu měly podporovat strategie všeobecné ochrany pracovníků prostřednictvím kolektivních smluv, které zároveň zachovají úlohu odborových svazů jako sociálních partnerů.

Zpravodaj je konečně toho názoru, že Komise a členské státy by měly zajistit účinnou ochranu pracovníků, především těch, kteří jsou vystaveni rizikům nejisté a nespolehlivé práce, přičemž přednostní pozornost by měla být věnována pracujícím ženám, mladým a starším pracovníkům, osobám pracujícím v oblasti neformální (šedé) ekonomiky, pracujícím migrantům a pracovníkům se zdravotním postižením.

(1)

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A8-2016-0255+0+DOC+XML+V0//CS

(2)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek (2010/2018(INI)), http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2010-0365&language=CS


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (28.2.2017)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání

(2016/2221(INI))

Navrhovatelka: Viorica Dăncilă

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že zemědělství a zemědělsko-potravinářské odvětví představují 6 % HDP Evropské unie, 15 milionů podniků a 46 milionů pracovních míst;

B.  vzhledem k tomu, že ze strukturálního hlediska činí zeměpisná poloha, topografie i dostupnost daných oblastí, zejména ostrovních, horských a odlehlých oblastí a nejvzdálenějších regionů, zemědělství odvětvím, a způsobují, že pracovní podmínky i zaměstnání představují stále větší výzvu a jsou nejisté;

C.  vzhledem k tomu, že k těmto strukturálním charakteristikám se připojují i dočasné faktory, jako jsou ekonomické nejistoty a nepředvídatelné klimatické podmínky, které situaci pracovníků v odvětví zemědělství dále znesnadňují, jako je tomu i v současné době, což vede k tomu, že se počet pracovníků v zemědělství a malých rodinných zemědělských podniků snižuje; a vzhledem k tomu, že stárnutí obyvatelstva a vylidňování jsou tendence, které jsou zvláště markantní ve venkovských oblastech EU;

D.  vzhledem k tomu, že krize v posledních letech přispěly k prohlubující se krizi v zemědělském odvětví a že ovlivňují možnosti zemědělců investovat a vytvářet pracovní místa, na úkor modernizace, inovace, zapojení mladých lidí do odvětví zemědělství a generační obměny; vzhledem k tomu, že investice do společné zemědělské politiky dosud nejsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje EU 2020, protože nejméně jedno z pěti eur není investováno do udržitelného zemědělství; vzhledem k tomu, že oblast zemědělství musí mít možnost přizpůsobit se problematických okolnostem podporou inovace;

E.  vzhledem k tomu, že struktura věku v oblasti odvětví zemědělství vyvolává obavy, neboť od roku 2010 bylo pouze 7,5 % zemědělců mladších 35 let a více než 4,5 milionu osob, kteří v současné době vedou zemědělské podniky, je nyní více než 65 let; vzhledem k tomu, že v období 2000 až 2012 došlo v odvětví zemědělství EU ke ztrátě 4,8 milionu pracovních míst na plný úvazek, z nichž 70 % se nacházelo v nových členských státech a 93 % z těchto osob pracovalo jako samostatně výdělečně činné osoby, a vzhledem k tomu, že v této souvislosti je obtížné přesně posoudit počet osob zaměstnaných v odvětví zemědělství, jelikož „nezákonné“ zaměstnání není ze své podstaty zahrnuto do dostupných údajů(1);

F.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech mají ženy ve venkovských oblastech omezený přístup k zaměstnání v odvětví zemědělství a k jiným odvětvím pracovního trhu a zažívají větší diferenciaci mezd než v jiných oblastech, a to i přes svou skutečně významnou úlohu v oblasti rozvoje a společenské struktury ve venkovských oblastech a to zejména v zemědělských podnicích;

G.  vzhledem k tomu, že zemědělská činnost je často závislá na počasí a má sezónní povahu;

H.  zdůrazňuje, že průměrné roční příjmy zemědělců v EU v posledních deseti letech stagnují či dokonce poklesly, zatímco výrobní náklady neustále rostou, a velké investice a finanční rizika, které jsou potřebné k udržování jejich fungování zemědělských podniků, dostávají zemědělce do stále složitější situace, což vede ke značnému poklesu počtu zemědělských podniků spojenému s hrozbou ztráty mnoha pracovních míst ve venkovských oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že mnoho zemědělských činností je vykonáváno za pomoci rodinných příslušníků, a to často bez sociální ochrany;

J.  vzhledem k tomu, že sociální a hospodářské prostředí a životní podmínky se v posledních desetiletích podstatně změnily a mezi jednotlivými členskými státy se v tomto ohledu velmi liší;

K.  vzhledem k tomu, že vývoz EU v zemědělsko-potravinářském odvětví neustále narůstá a hraje klíčovou úlohu při podpoře hospodářského oživení a že v důsledku počtu nových podniků, které vznikají, dochází tak i k vytváření pracovních míst;

1.  zdůrazňuje, že zemědělci a pracovníci v zemědělství jsou ze své podstaty vystaveni řadě vnějších faktorů, jako je kolísání cen a zemědělských trhů nebo klimatická rizika, což vytváří předpoklady pro nejistá pracovní místa, a nepředvídatelným povětrnostním podmínkám, které mají rovněž vážný vliv a následky, zejména na nejvzdálenější a horské regiony; domnívá se, že rentabilní výkupní ceny pokrývající výrobní náklady jsou zásadní pro účely zajištění příjmů zemědělců v dlouhodobém horizontu; domnívá se, že nástroje pro stabilizaci příjmů i nástroje řízení rizik a zemědělské vzájemné fondy by mohly přispět ke snížení zranitelnosti pracovníků v zemědělství, jakož i posílit postavení zemědělců v potravinovém řetězci;

2.  žádá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a zvážily nové inovativní způsoby pro rozvoj přizpůsobivého a flexibilního pracovního trhu s cílem uspokojit nároky venkovského hospodářství;

3.  zdůrazňuje, že pokud mají získat přístup k úvěrům, je zásadní, aby byl příjem zemědělců stabilní;

4.  upozorňuje konkrétně na skutečnost, že zejména sezónní pracovníci jsou vystaveni nejistotě; „sezónními pracovníky“ rozumí pracovní síly, které uzavřely pracovní smlouvu na dobu neurčitou nebo určitou, přičemž dobu, na kterou je smlouva uzavřena, nebo prodloužení smlouvy zásadním způsobem ovlivňují sezónní faktory, jako je např. střídání ročních období, státní svátky nebo v zemědělství období sklizně;

5.  připomíná, že směrnice 2014/36/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci stanoví minimální úroveň práv; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byla směrnice správně provedena, a žádá Komisi, aby předložila zprávu o pokroku dosaženém při jejím provádění, a to nejpozději do září 2019;

6.  vyzývá Komisi, aby podporovala a zvyšovala informovanost o ochraně práv sezónních pracovníků, a vyzývá členské státy, aby regulovaly sociální a právní postavení sezónních pracovníků, s cílem zabezpečit jejich hygienické, zdravotní a bezpečnostní podmínky při práci, aby jim poskytly sociální zabezpečení dodržující článek 23 směrnice 2014/36/EU zabezpečující rovné zacházení jako se státními příslušníky hostitelského členského státu, včetně zásady „stejné odměny a stejné sociální ochrany“; zdůrazňuje, že je nutné zajistit všem sezónním pracovníkům komplexní informace týkající se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, a to včetně důchodů, přičemž se zohlední i přeshraniční povaha sezónní práce;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily minimální pracovní podmínky v odvětví zemědělství za účelem zajištění bezpečnosti při práci, zařízení pro základní vzdělávání a další odbornou přípravu a práv pracovníků;

8.  vyzývá Komisi spolu s členskými státy, aby přezkoumaly předpisy, které umožní sezónním pracovníkům získat dlouhodobé zaměstnání, jimiž jsou smlouvy o provádění několika činností najednou, či dokonce evropské dohody;

9.  vyzývá Komisi, aby z podpory společné zemědělské politiky a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova vyloučila každého zaměstnavatele, který byl usvědčen z porušení předpisů bezpečnosti práce nebo využívání nehlášených pracovníků;

10.  připomíná zprávy o zneužívání práv migrujících pracovníků organizovanými zločineckými skupinami působícími v EU, kteří využívají nedostatečné transparentnosti trhu práce; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily svůj dohled nad pracovními podmínkami migrujících pracovníků; vyzývá Komisi spolu s členskými státy, aby řešily případy zneužívání přistěhovalců v zemědělském odvětví v těch regionech, kde zemědělští dělníci pracují téměř zadarmo a žijí v žalostných podmínkách; zdůrazňuje, že je třeba přijmout účinná opatření, včetně cílených inspekcí a kontrol, aby bylo zajištěno, že sezónní pracovníci budou mít důstojné pracovní a životní podmínky a zdůrazňuje potřebu zajistit, aby práva zaměstnanců a pracovní právní předpisy byly dodržovány;

11.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila rozsah nelegálních sítí zaměstnanosti v EU tak, že provede vyšetřování a sestaví statistiky, především v těch částech EU, kde je nehlášená práce a vykořisťování zemědělských pracovníků nejčastější;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily podporu technické odborné přípravy sezónních pracovníků zaměstnaných v zemědělství s cílem řešit poměrně vysoké riziko nehod, jakož i strukturální a sezónní nezaměstnanost, přičemž do tohoto procesu zapojí organizace producentů ve vztahu jak k sestavování tréninkových plánů, tak i šíření informací a pobídek pro pracovníky, jakož i pokud jde o činnosti s cílem zvýšit povědomí pracovníků o jejich právech, aby se zabránilo vykořisťování pracovníků;

13.  poukazuje na to, že více než 4,5 milionu zemědělců je ve věku vyšším než 65 let a že zemědělci ve věku pod 35 let představují pouze 6 % z těch, kteří spravují zemědělský podnik; podotýká, že přístup k zaměstnání ve venkovských oblastech, v odvětví zemědělství i mimo něj, jakož i možnosti rozvoje zemědělské činnosti jsou obzvláště obtížné pro mladé a ženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně podporovaly zavádění opatření stanovených v rámci SZP k zajištění toho, aby finanční prostředky určené pro mladé zemědělce a programy na podporu žen ve venkovských oblastech zaručily důstojná pracovní místa a spravedlivé příjmy v zemědělství a na počátku i konci dodavatelského řetězce;

14.  připomíná význam silné společné zemědělské politiky, která je schopna pomoci mladým zemědělcům sehrát významnější úlohu na trhu a rovněž vytvořit životní podmínky vedoucí k jejich setrvání v zemědělství v dlouhodobém horizontu; poukazuje na to, že investice do venkovské infrastruktury přispějí ke zvýšení atraktivity venkova, rozvíjejí místní hospodářství udržitelným způsobem a přilákají pracovníky do odvětví zemědělství a zabrání vylidňování; vyzývá členské státy, aby využívaly Evropský fond pro strategické investice cílevědomě k vytváření udržitelných pracovních míst v zemědělství s cílem stimulovat zaměstnanost ve venkovských oblastech;

15.  zdůrazňuje význam investic do informačních a komunikačních technologií ve venkovských oblastech, což má zásadní význam z hlediska zajištění toho, že venkovská společenství budou propojena s globálním světem, což je zásadní význam pro osoby, které hledají práci, má klíčový význam pro ty, kteří chtějí zahájit vlastní podnikání, a pro ty, kdo žijí v nejvíce izolovaných oblastech našich venkovských společenství;

16.  naléhavě vyzývá k opatřením pro řešení velkého rozdílu mezi pozicí mužů a žen ve venkovských oblastech, s cílem zlepšit pracovní podmínky žen a jejich přístup k půdě; poukazuje na to, že rozdíl v odměňování žen a mužů je více než o 10 % vyšší ve venkovských oblastech než jinde; zdůrazňuje potřebu aktuálních statistik o vlastnictví farem a zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech s cílem informovat a podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politiky EU v oblasti zemědělství a venkova v souladu se zásadou rovnosti a zákazu diskriminace; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby usnadnily rovnost žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života ve venkovských oblastech, zejména pokud jde o příjem, sociální a důchodová práva, získávání nových kvalifikací a příležitostí pro ženy, a odstraňovat překážky pro jejich zapojení do zaměstnanosti v zemědělství, jako je nerovný přístup k úvěrům, technické vybavení a další významné zdroje, jako jsou např. pozemky; zdůrazňuje, že je důležité, aby se v rodinném podniku práce nezaměňovala za nejistou práci, a připomíná, že rodinné zemědělské podniky představují přibližně 85 % všech zemědělských podniků v Evropě a podílejí se 68 % na celkové využívané zemědělské plochy, což znamená, že je důležité vytvořit právní rámec pro tento druh práce na evropské úrovni, která by měla svůj status, práva a povinnosti; poukazuje na to, že v nejvzdálenějších regionech je hledání řešení v oblasti zaměstnanosti ztíženo nedostatkem propojenosti, a to zejména v dobách hospodářského poklesu, a vzhledem k významu zemědělství v těchto oblastech zastává názor, že v případě finančních prostředků v rámci SZP by se měla nadále uplatňovat pozitivní diskriminace pro tyto oblasti, jež čelí zvláštním obtížím, jak je uznáno i ve Smlouvě o fungování Evropské unie, vzhledem k příslušnému multiplikačnímu efektu těchto fondů, pokud jde o propagaci jiných souvisejících činností, jako je agro-průmysl, cestovní ruch, ochrana přírody, výroba energie a oběhové hospodářství, způsobem, který doplňuje strategii multifinancování pro větší soudržnost a vyvážený teritoriální rozvoj;

17.  zdůrazňuje, že je třeba, aby určitá část finančních prostředků vyčleněných na soudržnost EU byla poskytována znevýhodněným regionům, jako jsou horské oblasti a nejvzdálenější regiony, aby se zajistilo spravedlivé vytváření, udržování a rozvoj důstojných pracovních podmínek a plateb ve všech regionech EU;

18.  vyzývá dané odvětví, aby využilo všechny příležitosti vyplývající z inovací a vyvinulo přesné zemědělství, které bude přístupné všem, přičemž se posilní postavení osob se zdravotním postižením, bude prosazována rovnost žen a mužů a rozšiřována základna dovedností a pracovních příležitostí ve venkovských komunitách;

19.  vyzývá všechny členské státy, aby nabídly mladým zemědělcům dlouhodobé vyhlídky za účelem řešení problému vylidňování venkova, aby zavedly komplexní strategie generační obnovy a aby za tímto účelem plně využily všech příležitostí, jež jsou k dispozici v rámci nové SZP na podporu mladých zemědělců a nových účastníků trhu práce v oblasti zemědělství, zejména s ohledem na podpůrná opatření prvního a druhého pilíře pro mladé zemědělce, a také aby napomohly novým účastníkům ve věku nad 40 let zahájit činnost v zemědělství;

20.  vyzývá Komisi, aby uskutečnila doporučení obsažená ve zprávě nazvané „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“, kterou vypracoval poslanec Andrieu, o níž Parlament hlasoval dne 27. října 2016, především co se týče propagace a maximalizace plného potenciálu prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s cílem rozvinout ve venkovských oblastech skutečnou sociální ekonomiku a dynamickou tržní ekonomiku;

21.  vyzývá Komisi, aby využila potenciálních nových součinností mezi Evropským fondem pro strategické investice a evropskými strukturálními a investičními fondy, zejména pokud jde o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond, a to k podpoře investic určených na zlepšení pracovních podmínek a boj proti nejistému zaměstnání;

22.  vyzývá členské státy, aby posílily úlohu sociálních partnerů a institucí sociálního zabezpečení a také poskytly účinné nástroje, včetně přiměřených inspekcí a kontrol, ve venkovských oblastech v rámci boje proti nehlášené práci, zvýšení bezpečnosti a dobrých pracovních podmínek, s cílem podporovat integraci všech pracovníků v zemědělství, zejména mladých lidí, žen a migrujících pracovníků, a to v první řadě těch, kteří jsou zapojeni do sezonní práce;

23.  vyzývá Komisi k podpoře a členské státy k zavedení zjednodušených správních požadavků týkajících se zaměstnanosti, daní a sociálního zabezpečení, aby byl postup náboru pracovníků méně složitý a méně zatěžující; vyzývá zároveň členské státy k řádnému provedení takových zjednodušení s cílem snížit složitost a objem předpisů;

24.  bere na vědomí pravidelné, opakované a kumulativní vystavení zemědělců a zemědělských pracovníků nebezpečným látkám, u nichž existuje podezření, že způsobují konkrétní choroby, které mohou vést ke vzniku reprodukčních poruch a karcinogenním účinkům; dále konstatuje, že je důležité zlepšit informovanost o rizicích spojených s těmito látkami, poskytovat odborné školení pro manipulaci s těmito látkami, pro jejich použití a uchovávání a snížit riziko vystavení těmto látkám, a zaručit, že opatření určená k omezení vystavení se těmto látkám a jsou dostatečně prováděna a kontrolována;

25.  připomíná také význam silné společné zemědělské politiky, která je schopna pomoci mladým zemědělcům hrát větší roli na trhu a rovněž vytvořit životní podmínky vedoucí k jejich setrvání v zemědělství v dlouhodobém horizontu;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Michela Giuffrida, Anthea McIntyre, Susanne Melior, Sofia Ribeiro, Miguel Viegas

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

35

+

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Ulrike Müller

ECR

Jørn Dohrmann, Anthea McIntyre, James Nicholson

ENF

Laurenţiu Rebega

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Anja Hazekamp

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Viorica Dăncilă, Michela Giuffrida, Susanne Melior, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

VERTS/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

3

-

ECR

Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk

EFDD

John Stuart Agnew

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Generální ředitelství Komise pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI). Plán řízení 2014 (červenec).


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (9.2.2017)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k pracovním podmínkám a nejistému zaměstnání

(2016/2221(INI))

Navrhovatel: João Pimenta Lopes

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na návrh obecného doporučení č. 28 z roku 2010 ohledně hlavních povinností smluvních stran podle článku 2 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy z roku 2011 o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na strategii Rady Evropy pro rovnost žen a mužů na období 2014–2017,

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základním právem, jež předpokládá zaručení rovných příležitostí a rovného zacházení ve všech oblastech života, a vzhledem k tomu, že politiky, jež mají za cíl tuto rovnost zajistit, přispívají k podpoře inteligentního a udržitelného růstu;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. září 2016 o uplatňování směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000 stanovil obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (tzv. směrnice o rovnosti v zaměstnání);

C.  vzhledem k tomu, že se musí rozhodně bojovat proti všem formám diskriminace, včetně diskriminace založené na genderu a pohlaví;

D.  vzhledem k tomu, že „pohlaví“ odkazuje na biologické rozdíly mezi muži a ženami, zatímco termín „gender“ na sociálně vytvořené identity, role a atributy přisuzované ženám a mužům a na sociální a kulturní význam, který společnost přikládá těmto biologickým rozdílům, a vzhledem k tomu, že tyto genderové představy vedou k hierarchickým vztahům žen a mužů, rozdělení moci a přiznáním práv, která zvýhodňují muže a znevýhodňují ženy;

E.  vzhledem k tomu, že „snížení rozdílů v odměňování a rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, a tedy boj proti chudobě žen“ je jednou z prioritních oblastí, které si Komise stanovila v dokumentu s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“;

F.  vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že ženy jsou diskriminovány zejména při přístupu na trh práce, pracují za značně nižší mzdy a že jsou to ženy, které ve většině případů pracují na – často nedobrovolný – částečný úvazek; vzhledem k tomu, že ženy čelí velkým rozdílům v důchodech a nejistějším pracovním vztahům a že jsou více ohroženy chudobou než muži, přičemž největší riziko hrozí matkám samoživitelkám, osamělým starším ženám či ženám se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že chudobou jsou více ohroženy také rodiny se třemi a více dětmi; vzhledem k tomu, že mateřství představuje nepřijatelné důvody diskriminace žen, pokud jde o přístup na trh práce a setrvání na něm;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 dosahovala v EU zaměstnanost osob ve věku 15 až 64 let v případě žen 59,6 % a v případě mužů 70,1 %; vzhledem k tomu, že tento rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů se zmenšuje u kvalifikovanějších profesí; vzhledem k tomu, že podle zprávy nadace Eurofund z roku 2016 o rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů přináší tento rozdíl velké ekonomické náklady ve výši asi 370 miliard EUR, neboli 2,8 % HDP v EU-28; vzhledem k tomu, že od roku 2008 se zaměstnanost žen mírně zvýšila, avšak že toto sblížení bylo způsobeno poklesem zaměstnanosti mužů(1);

H.  vzhledem k tomu, že ženy na trhu práce stále narážejí na skleněný strop, což je částečně dáno tím, že je na ně pohlíženo skrze jejich reprodukční charakteristiky, takže kariérní příležitosti žen jsou omezeny případným těhotenstvím během profesního života;

I.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize dolehla na celou Evropskou unii a že zejména venkovské oblasti čelí obrovské nezaměstnanosti, chudobě a vylidňování, které dopadají zejména na ženy;

J.  vzhledem k tomu, že matky samoživitelky s nezletilými dětmi jsou velmi často nuceny přijímat atypickou a nejistou práci, aby mohly skloubit svůj soukromý a pracovní život;

K.  vzhledem k tomu, že v letech 2008–2014 výrazně stoupla nezaměstnanost v důsledku hluboké hospodářské krize v EU a že v roce 2014 byla nezaměstnanost žen (10,4 %) stále vyšší než nezaměstnanost mužů (10,2 %);

L.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 pracovalo na částečný úvazek 33 % žen v porovnání s 10 % mužů(2) a že významný část žen pracovala na částečný úvazek nedobrovolně;

M.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 byl hodinový plat žen v průměru o 16,1 % nižší než odpovídající plat mužů; vzhledem k tomu, že pro ekonomickou situaci žen v domácnostech je taktéž příznačná očividná nerovnost, a pokud domácnost tvoří svobodná žena, příjmy ve 40 % případů spadají do nejnižšího kvintilu oproti 18 % mužů, zatímco pokud domácnost tvoří žena pracující na celý a muž na poloviční úvazek, 30 % žen má příjmy v nejnižším kvintilu proti 6 % mužů v podobné situaci;

N.  vzhledem k tomu, že z dat vyplývá, že ženy odcházejí z pracovního trhu hlavně kvůli péči o děti nebo starší osoby (27 %), své nemoci nebo pracovní neschopnosti (23 %) a jiným osobním nebo rodinným povinnostem (18 %);

O.  vzhledem k tomu, že v období 2008–2014 došlo k procentnímu nárůstu osob ve věku od 15 do 19 let, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. skupina NEET), přičemž nejvýrazněji byly zastoupeny ženy (17,1 % v roce 2014); vzhledem k tomu, že 34 % těchto žen se v této situaci nachází kvůli rodinným povinnostem a 16,5 % jich je dlouhodobě bez práce;

P.  vzhledem k tomu, že tento pracovní a sociální kontext je prvotní příčinou v rozdílné výši důchodů žen a mužů, která v průměru činí 40 %;

Q.  vzhledem k tomu, že ženy jsou obzvláště vystaveny nejisté práci a vykonávají různé formy „atypické práce“ a stále častěji se potýkají s fenoménem „individualizace pracovníků a kariéry“, což je přístup, který podporuje široce pojatý útok na kolektivní vyjednávání;

R.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby ženy měly právo na zaměstnání s patřičnými právy a právo na mateřství, aniž by za to byly penalizovány, protože ženy jsou nadále nejhůře postiženy a nejvíce trpí diskriminací; vzhledem k tomu, že příklady této diskriminace zahrnují nátlak zaměstnavatelů při pracovních pohovorech, kdy se žen – s cílem ovlivnit jejich rozhodování – dotazují na děti a jejich věk, upřednostňování bezdětných pracovnic, které jsou „více k dispozici“, a rostoucí ekonomický a pracovní tlak na zaměstnankyně, aby nečerpaly mateřskou dovolenou;

S.  vzhledem k tomu, že mnohým pracovníkům s nejistým zaměstnáním nebo nezaměstnaným není přiznáváno právo na rodičovskou dovolenou;

T.  vzhledem k politováníhodné skutečnosti, že makroekonomická politika a politika úsporných opatření EU vedly k nárůstu chudoby a nerovnosti, jimiž jsou postiženy zejména ženy v jihoevropských členských státech, např. v Řecku, Itálii, ve Španělsku a v Portugalsku; vzhledem k tomu, že tato situace se negativně odráží na životních podmínkách jejich rodin, zejména jejich dětí;

U.  vzhledem k tomu, že makroekonomická politika a politika úsporných opatření EU mají negativní dopad jak na politiku flexibilního zaměstnání, tak na jistotu zaměstnání a na sociální a veřejné služby a služby péče o děti a seniory, což se odráží zejména na zaměstnanosti žen; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení doléhají především na ženy, a zejména na ženy samoživitelky, migrantky, mladé a starší ženy, přičemž uvedené politiky situaci ještě zhoršují;

V.  vzhledem tomu, že v EU-28 zůstává míra chudoby a sociálního vyloučení mimořádně vysoká – v roce 2015 se jednalo o 118,6 milionu osob (23,7 % populace), z nichž více než 62,4 milionu (tj. 24,4 %) tvořily ženy;

W.  vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání je jedním z faktorů, které přispívají ke zhoršování tělesného a duševního zdraví žen, neboť je vystavuje pětinásobně vyššímu stresu, úzkostem a depresím než kolegy či kolegyně, kteří jsou zaměstnáni na dobu neurčitou;

X.  vzhledem k tomu, že ženy se na svém pracovišti příliš často stávají obětí různých forem genderové diskriminace, mimo jiné bývají zaměstnány na nižších pozicích a opomíjeny při služebním postupu a současně čelí slovnímu, psychologickému nebo fyzickému zastrašování a zneužívání (např. sexuálnímu);

Y.  vzhledem k tomu, že proti sociálním nerovnostem a nerovnému postavení mužů a žen lze bojovat jedině pomocí politik, které zaručí lepší rozdělování bohatství a které budou založeny na opatřeních, jež zajistí důstojné pracovní podmínky, růst reálných mezd, podpoří pracovněprávní regulaci a pracovní ochranu, zejména prostřednictvím kolektivního vyjednávání a úpravy pracovní doby, a budou garantovat všeobecný bezplatný přístup k vysoce kvalitním veřejným zdravotnickým a vzdělávacím službám;

Z.  vzhledem k tomu, že je důležité stanovit soubor opatření na odstranění současných překážek a zaručení skutečně rovných příležitostí žen a mužů, pokud jde o přístup na trh práce a k důstojné práci i jejímu vykonávání;

AA.  vzhledem k tomu, že je důležité potírat a odstranit nehlášenou práci a neplacené přesčasové hodiny, které zvyšují chudobu a sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že mimořádně zranitelnou skupinou jsou obecně pracovnice v domácnostech, a zejména pak migrantky a ženy s fiktivní samostatně výdělečnou činností, neboť pracují za zvlášť nejistých podmínek;

1.  je velmi znepokojen katastrofálními dlouhodobými dopady úsporných opatření na ekonomickou situaci žen a na rovnost žen a mužů, neboť v jejich důsledku roste nezaměstnanost a škrty prostředků na veřejné služby a sociální dávky, které vedou ke krizi pečovatelských služeb; zdůrazňuje, že v důsledku omezování pečovatelských služeb, snižování rodičovských dávek, invalidních důchodů a příspěvků na péči a daňových úlev a zkracování zákonné dovolené (včetně rodičovské a otcovské dovolené) se pečovatelské služby často přesouvají na ženy, které za ně nepobírají odměnu, a proto nemohou vykonávat zaměstnání s řádným pojištěním, nebo mohou být zaměstnány pouze na částečný úvazek;

2.  konstatuje, že boj proti chudobě a nerovnosti mezi muži a ženami nezbytně znamená spravedlivější rozdělení bohatství, lepší právní předpisy v oblasti zaměstnanosti, zejména prostřednictvím kolektivního vyjednávání, vyšší mzdy a uplatňování zásady stejné odměny za stejnou či rovnocennou práci a rovněž sociální ochranu; domnívá se, že na úrovni EU je naléhavě nutné vytvořit definici rovnocenné práce se zřetelem na judikaturu Evropského soudního dvora a zajistit tak, aby byly zohledněny faktory, jako jsou pracovní podmínky, odpovědnost svěřená pracovníkům a fyzické a duševní požadavky na práci; domnívá se, že je naléhavě nutné vyřešit problém stejné odměny za „rovnocennou práci“; vybízí Komisi, aby na pracovišti podporovala rovnost žen a mužů, mimo jiné pomocí osvětových kampaní o rozdílech v odměňování žen a mužů, rozdílech v odměňování za stejnou práci v Evropě či výměny osvědčených postupů;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly a potíraly obtěžování na pracovišti, mimo jiné obtěžování těhotných zaměstnankyň, či nevýhody, kterým ženy čelí po návratu z mateřské dovolené, a aby chránily oběti; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly údaje o rozdílech ve mzdách a v důchodech rozčleněné podle pohlaví i podle statusu otcovství nebo mateřství;

4.  domnívá se, že v zájmu boje proti chudobě a nerovnosti je třeba přijmout rázná opatření proti diskriminaci a obtěžování na trhu práce a současně zaujmout politiku rovnoměrnějšího rozdělování bohatství; domnívá se, že nulová tolerance sexuálního obtěžování by se měla stát kodexem chování na evropském trhu práce;

5.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření směřující k odstranění rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů a zrušily všechny formy právních předpisů a politik, které umožňují zaměstnávání za nejistých podmínek; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly pracovněprávní předpisy, které podpoří pracovněprávní regulaci, kolektivní vyjednávání, sociální ochranu a vyšší platy, a investovaly do vytváření stálých pracovních míst, celoživotního vzdělávání a odborné přípravy jako nástroje k překonání nerovného postavení žen a mužů; dále naléhá na členské státy, aby prioritně vypracovaly aktivní politiky a přijaly pozitivní opatření na posílení účasti žen na trhu práce a jejich ekonomické nezávislosti a aby odstranily rozdíly v odměňování žen a mužů, jejich pracovním zařazení, profesním postupu, ve výdělcích a v důchodech;

6.  vyzývá členské státy, aby zřizovaly a posilovaly vnitrostátní orgány inspekce práce a zajistily pro ně nezbytné podmínky a finanční i lidské zdroje, aby mohly účinně zasahovat na místě a bojovat proti nejistým pracovním místům, neregulované práci a pracovní a mzdové diskriminaci, zejména z hlediska rovnosti žen a mužů;

7.  domnívá se, že větší poptávka po flexibilitě na trhu práce by za žádných okolností neměla vést k tomu, aby ženy i nadále převažovaly v atypických formách zaměstnání, mimo jiné na místech s nejistým zaměstnaneckým poměrem;

8.  konstatuje, že pro odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů mají zásadní význam opatření zvyšující transparentnost mezd; vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Komise týkající se transparentnosti mezd;

9.  vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy na ochranu nebo posílení mateřských, otcovských a rodičovských práv, a žádá, aby byla tato ochrana zohledněna rovněž v pracovněprávních předpisech; naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila postoj Parlamentu a stávající směrnici o mateřské dovolené přezkoumala s ohledem na vysoké standardy, včetně případného přijetí opatření, která zaručí, aby byly rodičovské příspěvky vždy vypočítávány na základě 100 % referenčního platu, a zajistí, aby ženy během celé mateřské dovolené dostávaly plat a měly sociální pojištění, s cílem zajistit rodinám dobré sociální a ekonomické podmínky a motivovat otce k využívání rodičovské dovolené; zdůrazňuje, že mateřskou dovolenou musí doprovázet účinná opatření na ochranu práv těhotných žen, matek novorozenců, kojících matek a matek samoživitelek, která budou vycházet z doporučení Mezinárodní organizace práce a Světové zdravotnické organizace; zdůrazňuje, že právním základem komplexního legislativního návrhu by mělo být rovné postavení žen a mužů zaručující dodržování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení s ženami a muži na pracovišti;

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby přepracovaly daňové systémy a systémy dávek, které poskytují finanční pobídky manželkám s nižším příjmem, aby je motivovaly k odchodu z trhu práce nebo k práci na částečný úvazek, protože tyto systémy mohou odrazovat otce od většího využívání rodičovské dovolené a umocňovat negativní dopady na ženy, např. posílením rozdílů mezi muži a ženami v platech, péči a důchodech;

11.  naléhá na členské státy, aby přijaly právní předpisy, které zaručí začlenění žen do systémů sociálního zabezpečení, ochranu pracovnic v nezaměstnanosti a právo na pobírání důchodu;

12.  vyzývá členské státy, aby jednaly v souladu s právními předpisy o právech žen na mateřské dovolené a aby vymáhaly jejich dodržování, aby ženy nebyly znevýhodňovány při výměru důchodu kvůli tomu, že byly během svého pracovního života matkami;

13.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly veřejné politiky na podporu rodin a zaměřily se především na vytváření bezplatných, vysoce kvalitních veřejných služeb péče o dítě, zejména jeslí a předškolních služeb, a aby posílily síť specializovaných služeb pro seniory, zejména domácí služby, s cílem podpořit zdravou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pro pracující ženy a odstranit tak zátěž, která spočívá na ženách a objektivně přispívá k jejich odchodu z trhu práce;

14.  vyzdvihuje význam systémů přiměřeného minimálního příjmu pro zachování lidské důstojnosti a boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a rovněž jejich úlohu sociálních investic, které lidem umožňují podílet se na dění ve společnosti, získat odborné vzdělání nebo hledat práci; vybízí Komisi a členské státy, aby posoudily systémy minimálního příjmu v Evropské unii i to, zda tyto systémy umožňují domácnostem pokrýt jejich potřeby; vybízí Komisi a členské státy, aby na tomto základě zhodnotily způsob a prostředky poskytování přiměřeného minimálního příjmu ve všech členských státech a zvážily další kroky na podporu sociální konvergence v Evropské unii, přičemž by měly přihlédnout k hospodářské a sociální situaci v jednotlivých členských státech i k jejich vnitrostátním postupům a tradicím;

15.  konstatuje, že evropští sociální partneři nepředložili dohodu o komplexním balíčku legislativních a nelegislativních opatření týkajících se slaďování pracovního, soukromého a rodinného života; vyzývá Komisi, aby jako součást pracovního programu Komise na rok 2017 co nejdříve předložila návrh takového balíčku v rámci oznámeného evropského pilíře sociálních práv;

16.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly právní předpisy zavádějící preventivní politiky, např. plány genderové rovnosti, které by měly bojovat proti genderové diskriminaci na pracovišti a vytvořit vhodné pracovní prostředí pro ženy a muže;

17.  vyzývá členské státy, aby podnikly kroky k regularizaci nehlášené práce a zasáhly proti zneužívání dočasných smluv, které jsou uzavírány zejména se ženami, aby tak zlepšily postavení a posílily ochranu nejzranitelnějších skupin, zejména pracovnic v domácnostech a ženy s fiktivní samostatně výdělečnou činností; naléhá na členské státy, aby uplatňovaly opatření, jako je např. poskytování poradenských služeb, prevence profesní diskriminace a zřizování úřadů pro monitorování a regulaci zaměstnanosti, které by měly zajistit dodržování pravidel pro přijímání zaměstnanců, odměňování, odbornou přípravu, pracovní postupy a ukončování smluv;

18.  doporučuje, aby členské státy všem mladým lidem v každém věku, a zejména na vyšších úrovních vzdělávání a odborné přípravy, zajistily přístup k velmi kvalitnímu a bezplatnému veřejnému vzdělání, protože je prokázané, že vysoká kvalifikace pomáhá zmírňovat nerovné postavení žen a mužů na trhu práce;

19.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly odpovídající finančních náhradu a sociální ochranu během všech typů dovolené z rodinných důvodů či za účelem péče, aby tak zaměstnanci s nízkými příjmy mohli využívat stejné možnosti dovolené jako ostatní;

20.  zdůrazňuje, že migranti a uprchlíci by měli mít stejná práva a přístup ke stejným dávkám a službám poskytovaným v rámci univerzálního modelu jako ostatní pracovníci, který by byl nezávislý na odvodech pojištění a dřívějších zaměstnáních;

21.  vyzývá Komisi, aby vypracovala soubor postupů, které se osvědčily v členských státech, a aby je dále šířila a propagovala v zájmu prevence genderové diskriminace na pracovišti a zejména ochrany práv žen;

22.  vyzývá proto členské státy a sociální partnery, aby podporovali důstojné pracovní podmínky a kvalitní zaměstnání pečovatelů, mimo jiné prostřednictvím důstojné mzdy, uznáním statusu pečovatelů a rozvojem možností jejich kvalitní odborné přípravy;

23.  vyzývá Komisi, aby zaručila, aby pracovníci na zkrácený úvazek, pracovníci s nepravidelným zaměstnáním, pracovníci s přerušovanou kariérou nebo pracovníci, kteří po určité období pracovali méně hodin, měli stejně jako pracovníci na plný úvazek právo na přístup k důstojnému důchodovému systému bez jakékoli diskriminace;

24.  zdůrazňuje, že pracovnicím s psychickými zdravotními problémy hrozí velmi vysoké riziko nejisté práce ve všech jejích známých formách: zdůrazňuje, že s těmito pracovnicemi je uzavírána většina smluv na dobu určitou, hrozí jim chudoba v zaměstnání, práce na částečný úvazek, přerušovaná kariéra a další typy nejistých pracovních smluv; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby evropské právní předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti byly dostatečně silné a účinněji chránily zranitelné pracovníky; zdůrazňuje, že všechny typy obtěžování na pracovišti výrazně ovlivňují kvalitu života a práce, zdraví a životní podmínky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Vilija Blinkevičiūtė, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Arne Gericke, Anna Hedh, Mary Honeyball, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Maria Noichl, Pina Picierno, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Michaela Šojdrová, Ángela Vallina, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Evelyn Regner, Mylène Troszczynski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Francisco Assis, Claudia Schmidt

(1)

Údaje ze zprávy nadace Eurofound z roku 2016 „The gender employment gap: challenges and solutions“ (Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů: výzvy a řešení).

(2)

Údaje ze zprávy nadace Eurofound o šestém průzkumu pracovních podmínek v Evropě.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

1

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Elisabeth Morin-Chartier, João Pimenta Lopes, Marek Plura, Terry Reintke, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Dieter-Lebrecht Koch, Paloma López Bermejo, Joachim Schuster, Csaba Sógor, Neoklis Sylikiotis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Sophia in ‘t Veld


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

38

+

ALDE

EFDD

GUE/NGL

NI

PPE

S&D

VERTS/ALE

Enrique Calvet Chambon, Yana Toom, Sophia in 't Veld

Laura Agea

Paloma López Bermejo, João Pimenta Lopes, Neoklis Sylikiotis

Lampros Fountoulis

Georges Bach, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Csaba Sógor, Romana Tomc

Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Joachim Schuster, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Marita Ulvskog

Jean Lambert, Terry Reintke, Tatjana Ždanoka

1

-

ENF

Dominique Martin

5

0

ECR

Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Ulrike Trebesius, Jana Žitňanská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění