Postup : 2017/2028(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0246/2017

Předložené texty :

A8-0246/2017

Rozpravy :

PV 12/09/2017 - 21
CRE 12/09/2017 - 21

Hlasování :

PV 13/09/2017 - 9.16
CRE 13/09/2017 - 9.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0346

ZPRÁVA     
PDF 764kWORD 90k
28.6.2017
PE 601.131v02-00 A8-0246/2017

o korupci a lidských právech ve třetích zemích

(2017/2028(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Petras Auštrevičius

Zpravodaj (*):Stelios Kouloglou, Výbor pro rozvoj (*)

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o korupci a lidských právech ve třetích zemích

(2017/2028(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci (UNCAC), která vstoupila v platnost dne 14. prosince 2005(1),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích, na doporučení Rady z roku 2009 k dalšímu boji proti podplácení, na doporučení z roku 2009 týkající se daňové uznatelnosti úplatků zahraničních veřejných činitelů a na další související nástroje(2),

–  s ohledem na strategický rámec EU pro lidská práva a demokracii, který byl přijat roku 2012, a na akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který přijala Rada pro zahraniční věci dne 20. července 2015,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv, které byly přijaty na 2914. zasedání Rady pro obecné záležitosti dne 8. prosince 2008(3),

–  s ohledem na rezoluci OSN na téma „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015(4),

–  s ohledem na zprávu Evropské investiční banky (EIB) nazvanou „Politika předcházení a zamezování protiprávnímu jednání v aktivitách Evropské investiční banky“ („Politika EIB v oblasti boje proti podvodům“), která byla přijata dne 8. listopadu 20131

(5),

–  s ohledem na obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámce OSN nazvaného „Chránit, dodržovat, napravovat“(6),

–  s ohledem na závěry Rady o podnikání a lidských právech ze dne 20. června 2016(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM

(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(10),

–  s ohledem na usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem,(11)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích,(12)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2015 o nedávných odhaleních případů korupce na vysoké úrovni ve FIFA(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(15),

–  s ohledem na Trestněprávní úmluvu Rady Evropy o korupci, na Občanskoprávní úmluvu Rady Evropy o korupci a na rezoluce (98) 7 a (99) 5 přijaté Výborem ministrů Rady Evropy ve dnech 5. května 1998 a 1. května 1999, kterými byla ustavena Skupina států proti korupci (GRECO),

–  s ohledem na Jakartskou deklaraci o zásadách protikorupčních agentur, která byla přijata ve dnech 26. a 27. listopadu 2012(16),

–  s ohledem na Panamskou deklaraci přijatou na sedmnácté výroční konferenci a valné hromadě Mezinárodní asociace protikorupčních orgánů (IAACA) ve dnech 22.–24. listopadu 2013,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o národních institucích pro podporu a ochranu lidských práv přijatou dne 17. prosince 2015 a rezoluci Rady OSN pro lidská práva o národních institucích pro podporu a ochranu lidských práv přijatou dne 29. září 2016

(17),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Poradního výboru Rady pro lidská práva Organizace spojených národů týkající se nepříznivého dopadu korupce na požívání lidských práv ze dne 5. ledna 2015(18),

–  s ohledem na Úmluvu Africké unie o předcházení a boji proti korupci (AUCPCC)(19),

–  s ohledem na iniciativu OSN globální pakt, jejímž cílem je sladit strategie a opatření s obecnými zásadami v oblasti lidských práv, zaměstnanosti, životního prostředí a boje proti korupci(20),

–  s ohledem na každoroční index vnímání korupce, který vypracovává organizace Transparency International,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0246/2017),

A.  vzhledem k tomu, že korupce je složitý celosvětový jev, který se týká jihu i severu, a že korupci lze definovat jako zneužití svěřené moci k individuálnímu, společnému, přímému či nepřímému soukromému prospěchu, jež představuje závažnou hrozbu pro veřejný zájem a sociální, politickou a hospodářskou stabilitu a bezpečnost, protože oslabuje důvěru veřejnosti a účinnost orgánů a institucí a podrývá hodnoty demokracie, lidských práv, mravnosti, spravedlnosti, udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných;

B.  vzhledem k tomu, že korupce se může svým rozsahem pohybovat od drobných pokusů o ovlivnění jednotlivců, veřejných činitelů nebo provádění veřejných služeb až po rozsáhlé pokusy o rozvrácení politických, hospodářských a/nebo právních systémů a činnost za účelem podpory a financování terorismu, povzbuzování extremismu, snížení daňových příjmů a podpory sítí organizované trestné činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že příčinou korupce je selhání politických, hospodářských a justičních systémů při zajišťování důkladného nezávislého dohledu a individuální odpovědnosti;

D.  vzhledem k tomu, že omezení korupce je nezbytným předpokladem pro hospodářský růst, snížení chudoby, tvorbu bohatství, vzdělávání, sociální zabezpečení, zdravotní péči, rozvoj infrastruktury a řešení konfliktů, jakož i pro budování důvěry v instituce, podnikání a politiku;

E.  vzhledem k tomu, že korupce v mnoha zemích představuje nejen významnou systémovou překážku pro uplatňování demokracie a dodržování zásad právního státu a udržitelný rozvoj a pro veškerá občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní lidská práva, ale může rovněž způsobovat mnohá porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že korupce je jednou z nejvíce opomíjených příčin porušování lidských práv, neboť posiluje nespravedlnost, nerovnost, mimo jiné pokud jde o finanční a hospodářské zdroje, beztrestnost, svévolné jednání, politický a náboženský extremismus a konflikty;

F.  vzhledem k tomu, že korupce může v důsledku toho, že ohrožuje stabilitu demokracie a vymáhání lidských práv a oslabuje státní orgány, vést k sociálnímu nepokoji, včetně násilí, občanských protestů a rozsáhlé politické nestability; vzhledem k tomu, že korupce je stále systematicky přehlíženým katalyzátorem konfliktů v rozvojových zemích, což vede k rozsáhlému porušování lidských práv, včetně mezinárodního humanitárního práva, a k beztrestnosti pachatelů; vzhledem k tomu, že současný stav korupce a nezákonného obohacování na postech státní správy vedl k uchvacování moci a k udržování kleptokratů u moci;

G.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích vede vysoká míra korupce k nízké míře lidského, sociálního a hospodářského rozvoje, nízké úrovni vzdělání a dalších sociálních služeb, omezeným občanským a politickým právům, nedostatečné nebo žádné politické soutěži a svobody sdělovacích prostředků na internetu i mimo něj a k nedostatkům v oblasti právního státu;

H.  vzhledem k tomu, že korupce má negativní dopad na požívání lidských práv a má mimořádné negativní a nepřiměřené následky pro znevýhodněné, marginalizované a zranitelné skupiny ve společnosti, jako jsou ženy, děti, osoby se zdravotním postižením, starší občané, chudí, původní obyvatelé nebo příslušníci menšin, zejména

v důsledku toho, že těmto skupinám brání v rovném přístup k politické účasti, veřejným a sociálním programům a službám, spravedlnosti, bezpečnosti, přírodním zdrojům, včetně půdy, pracovním příležitostem, vzdělání, zdraví a bydlení; vzhledem k tomu, že korupce také ovlivňuje pokrok na cestě k ukončení diskriminace, zajištění rovnosti žen a mužů

a emancipaci žen tím, že omezuje možnosti žen prosazovat svá práva; vzhledem k tomu, že korupce zkresluje objem a skladbu výdajů státní správy a závažně poškozuje schopnost státu v plné míře využívat veškeré dostupné zdroje k zajišťování hospodářských, sociálních a kulturních práv, řádnému fungování demokracie a právního státu a k rozvoji společných etických zásad;

I.  vzhledem k tomu, že rozvojový cíl tisíciletí OSN č. 16 se zaměřuje na mír, spravedlnost, budování silných institucí a boj proti korupci; vzhledem k tomu, že má-li být tento rozvojový cíl všeobecně naplněn, musí se EU bezodkladně a přímo zabývat řadou otázek, v nichž hraje korupce klíčovou úlohu, od porušování lidských práv, přes chudobu a hlad až po nespravedlnost;

J.  vzhledem k tomu, že řešení korupce vyžaduje společné úsilí zaměřené na korupci na vysoké úrovni i na drobnou korupci ve třetích zemích a členských státech EU, které bude v jednotlivých případech brát v úvahu hierarchickou „záštitu“, systémy odměn a klientelismus v mocenských strukturách, které často propojují trestné činy korupce

a beztrestnosti na nejvyšší úrovni s drobnou korupcí, jež přímo ovlivňuje životy obyvatel a jejich přístup k základním službám;

K.  vzhledem k tomu, že korupci nelze zvládnout bez silného politického odhodlání na nejvyšší úrovni, a to bez ohledu na zdatnost, kvalifikaci a vůli vnitrostátních orgánů dohledu a donucovacích subjektů;

L.  vzhledem k tomu, že hospodářské důsledky korupce jsou mimořádně negativní, zejména pokud jde o dopad na rostoucí chudobu a nerovnost ve společnosti, kvalitu veřejných služeb, bezpečnost, přístup ke komplexní zdravotní péči a vysoké úrovni vzdělávání, přístup k infrastrukturám, ekonomické příležitosti k individuální a kolektivní emancipaci, zejména k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst

a příležitostí a pokud jde o negativní vliv na podnikání a ztrátu investic;

M.  vzhledem k tomu, že například EU stojí korupce 179 až 900 miliard EUR v HDP ročně(21);

N.  vzhledem k tomu, že podle Světové banky se na celém světě v podobě úplatků každoročně zaplatí přibližně 1 bilion USD a celkové hospodářské ztráty v důsledku korupce se odhadují na částku ještě mnohokrát vyšší;

O.  vzhledem k tomu, že s korupcí je často spojena organizovaná trestná činnost, která v mnoha zemích představuje závažný problém a má přeshraniční rozměr;

P.  vzhledem k tomu, že korupční jednání a porušování lidských práv obvykle zahrnuje zneužití moci, nedostatek odpovědnosti, bránění spravedlnosti, nepřiměřené ovlivňování a institucionalizaci různých forem diskriminace, klientelismus a narušení tržních mechanismů; vzhledem k tomu, že korupce vykazuje silnou souvislost s nedostatky v oblasti právního státu a řádné správy věcí veřejných, a vzhledem k tomu, že často narušuje účinnost institucí a subjektů pověřených zajišťováním kontrol a rovnováhy a dodržování demokratických zásad a lidských práv, jako jsou parlamenty, donucovací orgány, soudnictví a občanská společnost; vzhledem k tomu, že v zemích, kde je právní stát narušen korupcí, brání provádění a posilování právních rámců zkorumpovaní soudci, právníci, státní zástupci, policisté, vyšetřovatelé a auditoři;

Q.  vzhledem k tomu, že korupce a porušování lidských práv představují jev, který je spojen s nedostatkem bezúhonnosti a se selháními orgánů, a vzhledem k tomu, že důvěryhodnost a legitimitu veřejnoprávních a soukromých organizací lze zaručit pouze v případě, že základem jejich každodenního řízení bude kultura naprosté bezúhonnosti;

R.  vzhledem k tomu, že takové praktiky, jako jsou volební podvody, nezákonné financování politických stran, klientelismus nebo pociťovaný nepřiměřený vliv peněz v politice, narušují důvěru v politické strany a ve zvolené zástupce, volební proces a vlády, podrývají demokratickou legitimitu a důvěru veřejnosti v politiku a mohou značně oslabovat občanská a politická práva; vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace a chybějící transparentnost a monitorování financování politických stran mohou vytvářet příležitosti k nepatřičnému ovlivňování a vměšování se do věcí veřejných; vzhledem k tomu, že obvinění z korupce lze využívat i jako politický nástroj za účelem diskreditace politiků;

S.  vzhledem k tomu, že korupce v odvětví soudnictví porušuje zásady rovnosti, nediskriminace a přístupu ke spravedlnosti a právo na spravedlivý proces a účinné opravné prostředky, které jsou nepostradatelné při prosazování všech ostatních lidských práv a k zabránění beztrestnosti; vzhledem k tomu, že absence nezávislého soudnictví a veřejné správy podporuje nedůvěru ve veřejné instituce, podrývá dodržování zásad právního státu a v některých případech podněcuje násilí;

T.  vzhledem k tomu, že korupci je obtížné změřit, neboť obvykle zahrnuje nezákonné praktiky, které jsou záměrně skrývány, jakkoli již jsou vypracovány a prováděny určité mechanismy pro identifikaci, monitorování, měření a potírání korupce;

U.  vzhledem k tomu, že nové technologie, jako jsou distribuované účetní knihy nebo vyšetřovací techniky a metodiky na základě otevřených zdrojů nabízejí nové příležitosti ke zvýšení transparentnosti aktivit státní správy;

V.  vzhledem k tomu, že cenným nástrojem v boji proti korupci je posílení ochrany lidských práv, zejména zásady nediskriminace; vzhledem k tomu, že boj proti korupci pomocí prostředků trestního a soukromého práva znamená přijímání represivních a nápravných opatření; vzhledem k tomu, že základními prvky úspěšné a udržitelné protikorupční strategie jsou podpora a posilování lidských práv, právního státu a řádné správy;

W.  vzhledem k tomu, že vytvoření součinnosti mezi přístupem trestního soudnictví a přístupem založeným na lidských právech při boji proti korupci by mohlo vést

k řešení celkových a všeobecných účinků korupce a mohlo by zabránit systémovému oslabování lidských práv, ať již je přímým či nepřímým následkem korupce;

X.  vzhledem k tomu, že mezinárodní protikorupční snahy mají vyvíjející se institucionální a právní rámec, ale existují značné nedostatky v jeho provádění kvůli chybějící politické vůli nebo absenci silných mechanismů vymáhání; vzhledem k tomu, že přístup k boji proti korupci založený na lidských právech by mohl přinést změnu paradigmatu a přispět k odstranění tohoto nedostatečného provádění díky využití existujících vnitrostátních, regionálních a mezinárodních mechanismů ke sledování dodržování závazků v oblasti lidských práv;

Y.  vzhledem k tomu, že Úmluva Organizace spojených národů proti korupci je jediným právně závazným univerzálním nástrojem, který zahrnuje pět hlavních oblastí: preventivní opatření, kriminalizaci a prosazování práva, mezinárodní spolupráci, vymáhání majetku a technickou pomoc a výměnu informací;

Z.  vzhledem k tomu, že stávající mezinárodní závazky představují dobré mechanismy pro přijímání vhodných a přiměřených opatření k prevenci nebo trestání korupce ve veřejném a soukromém sektoru, zejména závazky v rámci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a dalších příslušných nástrojů prosazování lidských práv;

AA.  vzhledem k tomu, že soudnictví, veřejní ochránci práv a vnitrostátní instituce pro lidská práva a organizace občanské společnosti mohou hrát důležitou úlohu při odstraňování korupce a jejich potenciál lze posílit navázáním úzké spolupráce s vnitrostátními a mezinárodními protikorupčními agenturami;

AB.  vzhledem k tomu, že by se mělo proti korupci bojovat zvýšením transparentnosti a odpovědnosti, prostřednictvím opatření k boji proti beztrestnosti v rámci států

a upřednostněním rozvíjení strategií a konkrétních politik, které nejen že bojují proti korupci, ale rovněž pomáhají vytvářet a upevňovat veřejné politiky s tímto zaměřením;

AC.  vzhledem k tomu, že občanská společnost i soukromý sektor mohou hrát určující úlohu při definování institucionální reformy za účelem posílení transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že je možné čerpat ze zkušeností hnutí prosazujících lidská práva v oblasti zvyšování informovanosti občanské společnosti o nepříznivých důsledcích korupce a budování spojenectví se státními institucemi a soukromým sektorem na podporu protikorupčního úsilí;

AD.  vzhledem k tomu, že nepřítomnost svobodných sdělovacích prostředků, které působí jak na internetu, tak mimo něj, nejen omezuje základní právo na svobodu projevu, ale také vytváří podmínky, v nichž bují neprůhledné praktiky, korupce a nevhodné chování; vzhledem k tomu, že nezávislé sdělovací prostředky a různorodé a pluralitní mediální prostředí hrají významnou úlohu při zajišťování transparentnosti a kontroly, neboť vyšetřují a odhalují korupci a podávají o ní zprávy a zvyšují informovanost veřejnosti ohledně provázanosti korupce a porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že v několika zemích včetně členských států EU existují zákony proti pomluvě, které například kriminalizují činy považované za „pomluvu“, které mohou omezovat svobodu slova a sdělovacích prostředků a odrazovat oznamovatele a novináře od oznamování korupční činnosti;

AE.  vzhledem k tomu, že mnohé organizace občanské společnosti, včetně protikorupčních sdružení a sdružení pro lidská práva, odborové svazy, investigativní novináři, bloggeři a oznamovatelé odhalují korupci, podvody, špatnou správu a porušování lidských práv, přestože se tak vystavují riziku odvetných opatření, a to i na pracovišti, obvinění z urážky na cti nebo pomluvy a riziku z hlediska své osobní bezpečnosti; vzhledem k tomu, že lidé mohou být odrazováni od toho, aby promluvili, nedostatečnou ochranou před odvetnými kroky, existencí zákonů o urážce na cti a pomluvě a chybějícím nezávislým a důvěryhodným vyšetřováním; vzhledem k tomu, že EU má povinnost tyto osoby chránit, zejména poskytováním veřejné podpory, a to včetně účasti a pozorovatelské funkce při soudních řízeních s obhájci lidských práv, a tím, že bude co nejúčelněji využívat svých nástrojů, jako je například evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR); vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit dodržování a náležité provádění stávajících právních předpisů; vzhledem k tomu, že osoby, které odhalují korupci, by měly mít právo, aby bylo zachováno utajení jejich totožnosti, a to v souladu se zárukami spravedlivého procesu; vzhledem k tomu, že oznamovatelům by měla být zaručena mezinárodní ochrana před trestním stíháním;

AF.  vzhledem k tomu, že součástí boje proti korupci by měla být také opatření k odstranění organizované trestné činnosti, daňových rájů, praní peněz, daňových úniků a nezákonných finančních toků, stejně jako systémů, které je umožňují, protože brání zemím v udržitelném rozvoji, pokroku, prosperitě a odpovědnosti;

AG.  vzhledem k tomu, že mnoho třetích zemí dosud nemá kapacitu pro výměnu daňových informací se zeměmi EU, a tyto země tudíž nedostávají ze zemí EU žádné informace o jejich občanech, kteří se potenciálně vyhýbají placení daní;

AH.  vzhledem k tomu, že fondy EU určené třetím zemím včetně financování v mimořádných situacích je třeba řádně monitorovat a v přijímajících zemích zajistit jasné kontrolní mechanismy, aby se předešlo vzniku případných příležitostí ke korupci, a odhalovat případy zneužití a zkorumpované úředníky;

AI.  vzhledem k tomu, že kontrola korupce a nelegálních finančních toků je politickou záležitostí, kterou je třeba řešit komplexně, celosvětově a přeshraničně (G20, OSN, OECD, Světová banka, MMF);

AJ.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní fórum pro bezúhonnost sportu (International Forum for Sports Integrity, IFSI), které se uskutečnilo ve švýcarském Lausanne v únoru 2017, prosazovalo spolupráci vlád, mezinárodních sportovních subjektů a ostatních organizací za účelem řešení korupce ve sportu;

1.  vyzývá ke společným opatřením na mezinárodní úrovni, jejichž cílem bude předcházet korupci a bojovat proti ní, neboť korupce se šíří přes hranice a je třeba podporovat spolupráci mezi zeměmi a mezi regiony spolu s činností organizací občanské společnosti za účelem boje proti korupci; vyzývá státy, aby se aktivně angažovaly na mezinárodních fórech a projednaly a přijaly společná rozhodnutí o správných postupech a politikách vhodných pro konkrétní situaci v každém regionu, s cílem řešit korupci jako propojený složitý jev prorůstající různými oblastmi, který brání politickému, hospodářskému a sociálnímu rozvoji a podporuje mezinárodní trestnou činnost včetně činů souvisejících s terorismem;

2.  je odhodlán sestavovat pravidelnou aktualizační zprávu o korupci a lidských právech během každého volebního období;

3.  je přesvědčen, že boj proti korupci musí zahrnovat přístup založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru, a varuje, že pokud tento přístup nebude uplatňován, dojde k prohloubení chudoby, nerovnosti, k poškození pověsti a snížení mezinárodních investic, budou narušeny životní příležitosti mladých lidí a nepodaří se přerušit vazbu mezi korupčními praktikami a terorismem;

4.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s prováděním a vymáháním stávajících mezinárodních protikorupčních nástrojů – například Úmluvy OSN proti korupci, hlavních zásad OSN týkajících se podnikání a lidských práv (Ruggieho zásady), Trestněprávní úmluvy Rady Evropy o korupci a Úmluvy OECD o boji proti podplácení; vyzývá signatářské země, aby je plně uplatňovaly v zájmu lepší ochrany svých občanů; zavazuje se spolupracovat s mezinárodními partnery s cílem zvýšit počet států, které se rozhodnou posilovat demokratické procesy a budovat odpovědné instituce;

5.  vyjadřuje znepokojení nad obtěžováním, hrozbami, zastrašováním a odvetnými kroky, kterým jsou vystaveni členové organizací občanské společnosti, včetně protikorupčních sdružení a hnutí v oblasti lidských práv, novináři, bloggeři a oznamovatelé, kteří odhalují a veřejně kritizují případy korupce; vyzývá orgány, aby přijaly veškerá potřebná opatření k zaručení fyzické a psychické integrity těchto osob a aby zajistily okamžitá, důkladná a nestranná vyšetřování s cílem postavit odpovědné osoby před spravedlnost v souladu s mezinárodními normami;

6.  naléhavě žádá účastníky londýnského protikorupčního summitu z roku 2016, aby plnili závazky přijaté za účelem řešení příčin korupce a metod nutných k prosazování transparentnosti a aby také poskytovali podporu nejvíce dotčeným subjektům;

7.  připomíná, že pro účinný boj proti korupci a finanční kriminalitě je zásadně důležité vytvoření protikorupční strategie v rámci vnější politiky EU;

8.  zdůrazňuje, že státy mají povinnost plnit své závazky v oblasti lidských práv vyplývající z Úmluvy OSN proti korupci, a vyzývá země, která tak dosud neučinily, aby se staly smluvní stranou úmluvy; zdůrazňuje, že je odpovědností států předcházet veškerým negativním dopadům korupce, k níž dojde na jejich území, a v konečném důsledku i takovéto dopady řešit;

9.  uznává, že zúčastněné subjekty z oblasti politiky a občanské společnosti a provozovatelé podniků mají povinnost dodržovat lidská práva a bojovat proti korupci; zdůrazňuje, že je třeba do protikorupčních strategií začleňovat hledisko lidských práv, aby tak byly prováděny povinné a účinné preventivní politiky týkající se záležitostí, jako jsou transparentnost, právní předpisy o přístupu k veřejným informacím, ochrana oznamovatelů a externí kontroly;

10.  doporučuje, aby EU zintenzivnila svou podporu mezinárodním nástrojům s cílem zvýšit transparentnost v těch hospodářských odvětvích, která jsou nejvíce náchylná k porušování lidských práv a korupci;

11.  podporuje zřizování moderních, transparentních a účinných rámců politiky a právních rámců pro řízení přírodních zdrojů a je přesvědčen, že taková opatření mohou sloužit jako účinné zbraně proti korupci; v této souvislosti vítá iniciativu v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (Extractive Industries Transparency Initiative, EITI) a vyzývá EU, aby posílila svou podporu s cílem pomoci zemím bohatým na zdroje při jejím provádění, neboť se jedná o účinný globální nástroj k prosazování transparentnosti a odpovědnosti správy příjmů z přírodních zdrojů; je přesvědčen, že vybudování účinného právního rámce, který zajistí řádné uplatňování zásad iniciativy EITI ze strany společností a dalších zúčastněných subjektů zapojených do dodavatelských řetězců v odvětví ropy, zemního plynu a těžby, představuje zásadní opatření, které by měla EU podporovat;

12.  doporučuje, aby byla při byla řešení a potírání nelegálních finančních kapitálových toků z Afriky věnována zvláštní pozornost těm kapitálovým tokům, které pocházejí z těžby rud a nerostů v oblastech konfliktů;

13.  konstatuje, že korupce je komplexní jev, který je zakořeněn v široké škále ekonomických, politických, správních, sociálních a kulturních faktorů a v mocenských vztazích, a proto připomíná, že má-li rozvojová politika přispívat k potírání korupce a současně k odstraňování chudoby a nerovností a k lepší integraci, je třeba, aby zároveň prosazovala lidská práva, demokracii, právní stát a veřejné sociální služby

s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a vytváření sociálního kapitálu, sociální začleňování a sociální soudržnost, a to při zohlednění kulturních a regionálních specifik;

14.  zdůrazňuje, že jednou z nejúčinnějších metod, jak předcházet korupci, je omezit sféru zásahů státu a byrokratické zprostředkování a zavést jednodušší předpisy;

Faktory související s korupcí a lidskými právy ve dvoustranných vztazích EU

15.  zdůrazňuje, že je třeba u projektů financovaných v rámci programů pomoci EU soustavně přihlížet k zásadě místní a demokratické odpovědnosti, aby byla zajištěna minimální úroveň transparentnosti; vyzdvihuje, že základem vnějších finančních nástrojů EU by měly být protikorupční normy, podmíněnost vycházející mimo jiné z výsledků i jednoznačných milníků, ukazatelů a ročních zpráv o pokroku, a závazky, jež partnerské země přijmou, aby se zvýšilo čerpání finanční podpory EU;

16.  připomíná, že je nutné soustavně sledovat projekty financované z EU a vyžadovat odpovědnost orgánů přijímající země v případě, že finanční prostředky z EU nebudou používány odpovídajícím způsobem, a zdůrazňuje, že do monitorování provádění smluv musí být zapojeny místní organizace občanské společnosti a obhájci lidských práv; dále zdůrazňuje, že je nezbytné, aby každý dodavatel, který obdrží finanční prostředky z EU, v plném rozsahu zveřejnil všechny požadované informace, včetně svého skutečného majitele a struktury společnosti;

17.  doporučuje, aby EU a jiní mezinárodní poskytovatelé grantů a půjček prováděli audity grantů, půjček a balíčků pomoci a uplatňovali vůči přijímajícím vládám a organizacím přísnou hloubkovou kontrolu, aby tak předešli poskytování „renty“ kleptokratickým orgánům a organizacím, které tyto orgány a jejich přidružené subjekty ovládají; v této souvislosti zastává názor, že by měla být podporována i vzájemná hodnocení;

18.  upozorňuje na zásadní význam protikorupční agendy během procesu jednání o přistoupení k EU;

19.  vyzývá EU, aby do svých dohod s třetími zeměmi zahrnula vedle ustanovení o lidských právech také protikorupční ustanovení, které by vyžadovalo sledování, konzultace a jako poslední možnost i ukládalo sankce nebo pozastavení platnosti těchto dohod v případě závažné nebo systémové korupce, jež způsobuje vážné porušování lidských práv;

20.  vyzývá EU, aby vypracovala zásady boje proti závažné korupci jako trestnému činu podle vnitrostátního i mezinárodního práva, zabývala se aktuálními případy beztrestnosti v případě závažné korupce prostřednictvím důraznějšího prosazování protikorupčních právních předpisů a prováděla reformy s cílem odstranit systémové mezery ve vnitrostátních právních rámcích, díky nimž mohou výnosy ze závažné korupce překračovat hranice a unikat dohledu ze strany vnitrostátních finančních regulačních orgánů a daňových orgánů;

21.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost průběžnému a strukturovanému sledování a hodnocení účinného provádění Úmluvy OSN proti korupci v členských státech EU a v zemích, s nimiž má EU jakoukoli dohodu nebo s nimiž má v úmyslu jakoukoli dohodu uzavřít;

22.  vyzývá Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy, aby se s ohledem na právo EU v oblasti boje proti korupci chopily v mezinárodním měřítku vedoucí úlohy a podporovaly boj proti korupci v partnerských zemích EU;

23.  vyzývá EU, aby prosazovala protikorupční opatření a účinné mechanismy účasti veřejnosti a veřejné odpovědnosti (včetně práva na přístup k informacím a provádění zásad otevřených dat) v rámci všech příslušných dialogů a konzultací o lidských právech s třetími zeměmi a aby financovala projekty, jejichž cílem je stanovení, provádění a vymáhání těchto opatření;

24.  zdůrazňuje význam vyšetřování na základě otevřených zdrojů, pokud jde o protikorupční výzkum; vyzývá EU, aby odpovídajícím způsobem financovala organizace, které provádějí vyšetřování na základě otevřených zdrojů a digitální shromažďování důkazů o korupci, aby tak byli odhalováni zkorumpovaní úředníci

a zajistila se odpovědnost;

25.  vyzývá EU, aby financovala výzkum aplikací distribuované účetní knihy, které by bylo možno využít ke zlepšení transparentnosti prodeje majetku státní správy, ke sledování a dohledávání dárcovských peněz v rámci zahraniční pomoci EU a k podpoře řešení volebních podvodů;

26.  vítá soustavné úsilí v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci a programovacího nástroje sousedství o zřizování a upevňování nezávislých a efektivních institucí potírajících korupci;

27.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby navrhly společné vytváření programů v oblasti lidských práv a potírání korupce, zejména iniciativ ke zlepšení transparentnosti, k boji proti beztrestnosti a k posílení protikorupčních orgánů; domnívá se, že v rámci tohoto úsilí je třeba podporovat vnitrostátní instituce pro lidská práva, které prokázaly svou nezávislost a nestrannost, v tom, aby aktivně řešily také případy korupce, a to i prostřednictvím vyšetřovací kapacity, za účelem nalezení souvislostí mezi korupcí a porušováním lidských práv, spolupráce s protikorupčními agenturami a postoupení orgánům trestního stíhání nebo donucovacím orgánům; dále vyzývá EU a členské státy, aby zintenzivnily svou justiční spolupráci s třetími zeměmi s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů a účinných nástrojů v boji proti korupci;

28.  vyzývá EU, aby nadále podporovala protikorupční instituce zřízené ve třetích zemích, které mají prokázanou historii nezávislosti a nestrannosti, jako je Guatemalská mezinárodní komise proti beztrestnosti (CICIG), a iniciativy pro sdílení informací, výměnu osvědčených postupů a posilování budování kapacit; naléhavě žádá tyto země, aby uvedeným institucím poskytly všechny potřebné nástroje včetně vyšetřovací pravomoci, a zajistily tak účinnost jejich práce;

29.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby směrovaly další finanční prostředky na pomoc s přijímáním a prováděním programů ochrany určených členům organizací občanské společnosti, včetně protikorupčních sdružení a hnutí v oblasti lidských práv, novinářům, bloggerům a oznamovatelům, kteří odhalují a veřejně označují případy korupce a porušování lidských práv; trvá na tom, aby při jakékoli budoucí změně obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv či rozvojové pomoci nebo v jakýchkoli pokynech k jejich provádění byly zahrnuty výslovné odkazy a opatření na podporu ochrany lidských práv a boje proti korupci, které usnadní, aby mohli lidé bez hrozby represálií nahlašovat podezření z korupčního jednání, a aby podporovala komunity, které byly korupcí postiženy; vítá proces konzultace ohledně ochrany oznamovatelů, který Komise nedávno zahájila; zdůrazňuje, že těmto cílovým skupinám by měla věnovat zvláštní pozornost i kontaktní místa pro otázky lidských práv v delegacích EU a měla by udržovat blízké kontakty s místními organizacemi občanské společnosti

a obhájci lidských práv a zajišťovat jejich mezinárodní zviditelnění a ochranu, což by rovněž otevřelo bezpečné cesty pro oznamování přestupků;

30.  zdůrazňuje, že orgány dohledu, příslušníci místních donucovacích orgánů a státní zástupci s historií nezávislosti a nestrannosti, jakož i oznamovatelé a svědci v konkrétních případech by měli získávat pomoc a podporu EU poskytovanou prostřednictvím zastoupení na místě a měli by být zváni k účasti na vzdělávacích programech v Evropě; zdůrazňuje, že tato podpora by měla být zveřejňována, kdykoli to bude vhodné;

31.  vyzývá delegace EU, aby využívaly demarše a veřejnou diplomacii na místní i mezinárodní úrovni k označování případů korupce a beztrestnosti, zejména pokud vedou k závažnému porušování lidských práv; dále vyzývá delegace EU a velvyslanectví členských států, aby do stručných zpráv podávaných ESVČ a členským státům zařazovaly zprávy o korupci (na základě systémové analýzy i jednotlivých případů);

32.  doporučuje, aby ESVČ a delegace EU v případě potřeby zařadily do strategických dokumentů zemí týkajících se lidských práv a demokracie konkrétní referenční ukazatele vazeb mezi korupcí a lidskými právy a aby byla tato záležitost navíc považována za jednu z priorit zvláštních zástupců EU při plnění jejich povinností; jmenovitě žádá, aby se EU zabývala korupcí přímo v programových dokumentech a strategických dokumentech zemí a vázala jakoukoli rozpočtovou podporu pro třetí země na konkrétní reformy směřující k transparentnosti a dalšími protikorupčními opatřeními;

33.  doporučuje, aby Evropská nadace pro demokracii a komplexní mechanismus EU pro ochránce lidských práv (protectdefenders.eu) zaměřily konkrétní programy na ochranu protikorupčních aktivistů, kteří přispívají i k prosazování lidských práv;

34.  vyzývá EU, aby zavedla mechanismy pro podávání stížností, jejichž prostřednictvím budou moci občané dotčení vnějšími činnostmi EU upozorňovat na porušování lidských práv a případy korupce;

35.  opakuje svou výzvu z předešlých usnesení, aby EU co nejdříve předložila Radě k přijetí seznam sankcí týkajících se případu Magnitský vůči 32 ruským státním úředníkům odpovědným za smrt ruského oznamovatele Sergeje Magnitského a uložila vůči těmto osobám cílené sankce, například zákaz vydání víz do celé EU a zmrazení finančních aktiv těchto osob v Evropské unii;

36.  vybízí členské státy, aby zvážily přijetí právních předpisů, které by stanovily jasná kritéria, podle nichž bude možné zařadit na „černou listinu“ jednotlivce z třetích zemí, kteří se dopustili závažného porušení lidských práv nebo nesou odpovědnost či spoluodpovědnost za nařízení, kontrolu nebo jiný způsob řízení závažného korupčního jednání, včetně přivlastnění soukromého nebo veřejného majetku pro osobní prospěch, korupce související se státními zakázkami nebo těžbou přírodních zdrojů, úplatkářství nebo zprostředkování či převodu nezákonně získaného majetku do cizích jurisdikcí, a rodinné příslušníky takových osob a uložit vůči nim obdobné sankce; zdůrazňuje, že kritéria zařazení na takovou listinu by měla být sestavena na základě dobře zdokumentovaných, shodujících se a nezávislých zdrojů a přesvědčivých důkazů, přičemž by měly existovat mechanismy nápravných opatření určené osobám, proti kterým jsou sankce namířeny; upozorňuje na nezbytnost zveřejnění této listiny, aby byly poskytnuty informace, které povinné osoby potřebují mj. k provedení hloubkové kontroly klienta podle směrnice EU proti praní peněz

(22);

37.  vyzývá EU, aby dodržovala zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (článek 208 SFEU) a aktivně přispívala k omezování korupce a aby v rámci své vnější politiky přímo a explicitně bojovala proti beztrestnosti;

38.  vyzývá EU, aby zvýšila transparentnost a odpovědnost své oficiální rozvojové pomoci, a účinně tak naplňovala normy stanovené v Mezinárodní iniciativě na podporu transparentnosti pomoci (IATI) a mezinárodně dohodnuté zásady účinného rozvoje; rovněž EU vyzývá, aby vytvořila silný a ucelený systém řízení rizik, který zabrání tomu, aby rozvojová pomoc přispívala v přijímajících zemích ke korupci, svázáním rozpočtové podpory s jasnými protikorupčními cíli; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné zavést spolehlivé mechanismy pro monitorování poskytování rozpočtové podpory;

39.  vyzývá Komisi, aby s cílem vymýtit korupci na vysoké úrovni věnovala v souvislosti s rozpočtovou podporou pozornost transparentnosti operací zahrnujících privatizaci

a obchody s veřejnými statky, zejména s pozemky, a aby se zapojila do programů OECD pro rozvojové země na podporu správy a řízení státem vlastněných podniků;

40.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvojové země bojující proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem tím, že jim pomůže vybudovat vyvážené, účinné, spravedlivé a transparentní daňové systémy;

41.  domnívá se, že EU by jako největší světový dárce měla prosazovat formy provázanosti, kdy by poskytnutí vnější pomoci EU bylo podmíněno daňovými reformami zaměřenými na zvýšení transparentnosti, což by přineslo lepší přístup k údajům, a že by měla vybízet k jednotnému přístupu ve spolupráci s ostatními dárci.

42.  upozorňuje, že korupce má závažný negativní dopad na obchod a jeho přínosy, hospodářský rozvoj, investice a zadávání veřejných zakázek, a naléhavě žádá Komisi, aby tyto souvislosti zohledňovala ve všech obchodních dohodách a začleňovala do nich vymahatelná ustanovení o lidských právech a boji proti korupci;

43.  poukazuje na to, že obchodní politika přispívá k ochraně a prosazování hodnot, které EU v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii považuje za důležité, jako jsou např. demokracie, právní stát, dodržování lidských práv, základních práv a svobod a rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že soudržnost mezi vnějšími a vnitřními politikami Unie má zásadní význam, zejména pokud jde o boj proti korupci; zdůrazňuje, že evropští tvůrci právních předpisů hrají v této souvislosti při usnadňování obchodních vztahů významnou úlohu, neboť musí dbát na to, aby tyto vztahy nesloužily jako výchozí bod pro korupční praktiky;

44.  považuje obchodní dohody za klíčový mechanismus na podporu protikorupčních opatření a řádné správy; vítá opatření k potírání korupce, která EU v rámci své obchodní politiky již přijala, a to například prostřednictvím systému GSP +, kapitol o udržitelném rozvoji a zahrnutí závazků ratifikovat mezinárodní úmluvy proti korupci s obchodními partnery; připomíná cíl uvedený ve strategii „Obchod pro všechny“, který spočívá v začlenění ambiciózních protikorupčních ustanovení do všech budoucích obchodních dohod; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly do budoucích obchodních dohod zahrnuty závazky týkající se mnohostranných úmluv zaměřených proti korupci (například Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC) a Úmluvy OECD o boji proti podplácení) a aby se horizontální ustanovení stala součástí komplexního přístupu a byla v rámci revize začleněna do stávajících obchodních dohod;

45.  zdůrazňuje, že smluvní strany obchodních dohod by měly přijmout opatření na podporu aktivní účasti soukromého sektoru, organizací občanské společnosti a vnitrostátních poradních skupin při provádění protikorupčních programů a ustanovení v mezinárodních obchodních a investičních dohodách; domnívá se, že je třeba zvážit, zda by se ochrana oznamovatelů neměla po zavedení celounijního systému zahrnout do budoucích obchodních dohod;

46.  uznává, že je důležité poskytovat podnikům jasné pokyny a podporu, aby mohly být vytvořeny účinné postupy pro potírání korupce v rámci jejich činností, a to zejména malým a středním podnikům, kterým by v boji proti korupci mohla napomoci zvláštní ustanovení v obchodních dohodách; zdůrazňuje, že neexistuje žádný univerzální přístup k dodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost poskytování pomoci při realizaci projektů zaměřených na budování kapacit pro potírání korupce, jako je např. výměna osvědčených postupů a odborná příprava, jejichž prostřednictvím by pomohla členským státům a podnikům překonat potíže, s nimiž se mohou v této oblasti setkat;

47.  vítá skutečnost, že v únoru 2017 vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu Světové obchodní organizace, jež stanoví opatření k boji proti korupci v rámci světového obchodu; je nicméně přesvědčen, že přijímání právních předpisů či jejich reforem je samo o sobě nedostatečné a že klíčové je jejich provádění; poukazuje na to, že legislativní reformy musí být doprovázeny odbornou přípravou soudců, přístupem veřejnosti k informacím a opatřeními v oblasti transparentnosti, a vyzývá členské státy EU, aby v rámci boje proti korupci v těchto záležitostech spolupracovaly; dále zdůrazňuje, že obchodní dohody by mohly pomoci monitorovat vnitrostátní reformy v souvislosti s protikorupční politikou;

48.  vyzývá Komisi, aby vyjednala vymahatelná protikorupční ustanovení a ustanovení proti praní peněz ve všech budoucích obchodních dohodách a aby provádění protikorupčních ustanovení účinně monitorovala; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu podporovaly začlenění protikorupčních ustanovení do mandátů k jednání, jak navrhuje Komise v návrzích mandátů, které jim byly předloženy; vítá skutečnost, že mandát k jednání týkajícímu se obnovení dohody mezi EU a Mexikem zahrnuje taktéž protikorupční ustanovení; vyzývá Komisi, aby i nadále vynakládala úsilí v boji proti korupci prostřednictvím zvýšené transparentnosti během jednání o obchodních dohodách

a začleněním ustanovení zaměřených na větší spolupráci v oblasti regulace, jednotné celní postupy a globální hodnotové řetězce; je přesvědčen, že v zájmu boje proti korupci je třeba zavést doložky o spolupráci, jako jsou např. doložky o výměně informací

a administrativní a technické pomoci sloužící ke sdílení a podpoře osvědčených postupů, které přispějí k posílení právního státu a dodržování lidských práv; vybízí Komisi, aby stanovila jasné a vhodné podmínky a ukazatele výkonnosti umožňující lepší posouzení a prokazování výsledků;

49.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl v průběhu provádění dohod zachován pokračující a pravidelný dialog s obchodními partnery EU, který by měl zajistit, aby byly dohody, ale i protikorupční ustanovení v nich obsažená, řádně monitorovány a prováděny; bere na vědomí, že Komise ve své strategii „Obchod pro všechny“ navrhla zavedení konzultačních mechanismů v případech systémové korupce a selhání správy, a vyzývá Komisi k tomu, aby v případě systémové korupce a nedodržování protikorupčních závazků či mezinárodních standardů v oblasti boje proti korupci, jako je společný standard OECD pro oznamování, akční plán OECD v oblasti eroze základu daně

a přesouvání zisku, centrální registr skutečného vlastnictví a doporučení Finančního akčního výboru (FATF), zvážila možnost zrušení výhod plynoucích z dohody; vyzývá Komisi, aby stanovila jasné a vhodné podmínky a ukazatele výkonnosti umožňující lepší posouzení a prokazování výsledků; vyzývá dále Komisi, aby důrazně, přiměřeně

a rychle reagovala v případě, že vláda přijímací země neplní to, co bylo dohodnuto; vyzývá Komisi, aby v případě systémové korupce zavedla konzultační mechanismy

s obchodními partnery a aby zajistila výměnu odborných znalostí za účelem podpory zemí při provádění protikorupčních opatření.

50.  upozorňuje, že obchodní dohody musí obsahovat závazné a vymahatelné lidskoprávní doložky, jež zaručují, aby soukromé společnosti a státní subjekty dodržovaly lidská práva a nejvyšší sociální a environmentální normy, jež mají zásadní význam pro potírání korupce;

Rozvoj zpravodajství EU v oblasti korupčních sítí a zprostředkovatelů

51.  vyzývá ESVČ, aby stála v čele formování pracovních skupin mezi velvyslanectvími členských států a delegacemi EU ve třetích zemích, jejichž prostřednictvím budou moci diplomatičtí pracovníci analyzovat a sdílet informace o struktuře a činnosti místních korupčních sítí až po nejvyšší mocenskou úroveň a získávat dostatek zpravodajských poznatků, aby předešli koluzi EU s kleptokratickými režimy; je přesvědčen, že tyto informace by měly být diplomatickou a bezpečnou cestou předávány orgánům EU; kromě toho navrhuje, aby delegace EU a velvyslanectví členských států podporovaly úzké kontakty s místními obyvateli, zejména prostřednictvím pravidelného dialogu se skutečně nezávislými organizacemi občanské společnosti, novináři a obhájci lidských práv, aby tak získaly spolehlivé informace o místní korupci a nejdůležitějších zatčených nápomocných subjektech a úřednících;

52.  zastává názor, že podniky by také měly orgánům EU podat oznámení vždy, pokud jsou požádány o úplatek a/nebo nuceny investovat ve třetích zemích pomocí místních zprostředkovatelů nebo krycích společností jakožto partnerů;

53.  zdůrazňuje, že s ohledem na shromážděné informace by měly být pokyny týkající se jednotlivých zemí sdíleny s civilními a vojenskými misemi a dárcovskými agenturami EU, aby se zvýšila informovanost o rizicích spojených s jednáním s místními dodavateli, soukromými bezpečnostními společnostmi a poskytovateli služeb, jejichž skuteční majitelé mohou mít vazbu na porušování lidských práv a korupční sítě;

Soudržnost mezi vnitřním a vnějším rozměrem

54.  domnívá se, že EU může získat důvěryhodné a vlivné vedoucí postavení v boji proti korupci, pouze pokud se bude dostatečně zabývat problémy organizovaného zločinu, korupce a praní peněz v rámci vlastních hranic; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že se Komise nerozhodla učinit opatření v návaznosti na svou zprávu EU o boji proti korupci za rok 2014 a předložit novou analýzu korupce v členských státech EU, což by bývalo rovněž posílilo důvěryhodnost EU při prosazování ambiciózní protikorupční agendy v jejích vnějších politikách; zdůrazňuje, že Komise a ostatní orgány EU by měly předkládat pravidelné, ambiciózní a důsledné zprávy a provádět sebehodnocení v souladu s ustanoveními Úmluvy OSN proti korupci a jejím mechanismem přezkumu, a vyzývá Komisi, aby předložila další politické a legislativní iniciativy v oblasti boje proti korupci a prosazovala větší bezúhonnost a transparentnost v členských státech;

55.  poznamenává, že kdyby v kterémkoli členském státě EU přestala být korupce trestným činem, zmenšilo by to důvěryhodnost veřejné politiky a rovněž by to narušilo schopnost EU prosazovat ambiciózní protikorupční agendu v celosvětovém měřítku; podporuje užší spolupráci mezi členskými státy EU a Evropským účetním dvorem;

56.  znovu opakuje svou žádost, aby členské státy podle potřeby změnily své trestněprávní předpisy tak, aby byla stanovena soudní pravomoc státních zástupců a soudů k vyšetřování a projednávání trestných činů úplatkářství či zpronevěry veřejných prostředků, a to bez ohledu na to, kde byl trestný čin spáchán, pokud se výnosy z této trestné činnosti nacházejí na území daného členského státu či na něm probíhalo praní peněz, nebo měla daná osoba „úzké vazby“ na členský stát, konkrétně skrze občanství, trvalé bydliště či skutečné vlastnictví společnosti, která má své sídlo či dceřinou společnost na území členského státu;

Příspěvek EU k přístupu k boji proti korupci, který je založen na lidských právech, na mnohostranných fórech

57.  vyzývá členské státy EU, aby zahájily diskusi na úrovni OSN týkající se zvyšování norem pro nezávislost a pověření protikorupčních agentur, která bude čerpat ze zkušeností Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR), Mezinárodního koordinačního výboru vnitrostátních institucí pro lidská práva a orgánů OSN, zejména Rady pro lidská práva (HRC), pokud jde o vnitrostátní instituce pro lidská práva (pařížské zásady);

58.  zdůrazňuje, že je třeba posilovat vazby mezi protikorupčními agenturami a vnitrostátními institucemi pro lidská práva na základě mandátu těchto institucí za účelem řešení korupce jakožto potenciálního zdroje přímého i nepřímého porušování lidských práv;

59.  připomíná svůj požadavek, aby členské státy EU podpořily zřízení postu zvláštního zpravodaje OSN pro boj s finanční trestnou činností a korupcí a pro ochranu lidských práv se širokým mandátem, včetně plánu zaměřeného na stanovené cíle a pravidelného hodnocení protikorupčních opatření přijatých státy; vyzývá členské státy EU, aby zaujaly vedoucí postavení při mobilizaci podpory mezi členskými státy Výboru pro lidská práva a aby společně podporovaly rezoluci, která tento mandát prosadí;

60.  žádá OSN, aby v zájmu větší efektivity přijala normativní nástroj týkající se nezákonných finančních toků;

61.  zdůrazňuje, že je třeba posílit vnitrostátní a mezinárodní protikorupční komunikační a informační kampaně zaměřené na účast občanů s cílem upozornit na skutečnost, že korupce má nepříznivý dopad na lidská práva a vede mimo jiné i k sociálním rozdílům, nedostatečné sociální spravedlnosti a zvýšeným mírám chudoby; vybízí EU, aby vytvořila a uplatňovala zvláštní programy věnované existujícím trestněprávním a procesněprávním normám a mechanismům pro řešení stížností; zdůrazňuje, že vzdělání a nestranné a nezávislé veřejné informace hrají zásadní úlohu při výuce sociálních dovedností a zásad bezúhonnosti, které slouží veřejnému zájmu a sociálnímu

a hospodářskému rozvoji společnosti;

62.  doporučuje, aby se zkoumání korupce jakožto příčiny porušování lidských práv a rovněž jakožto důsledku porušování lidských práv a slabého právního státu stalo součástí všeobecného pravidelného přezkumu jako metoda řešení korupce a prosazování transparentnosti a osvědčených postupů; zdůrazňuje úlohu, kterou by v rámci přispívání k tomuto procesu mohla hrát občanská společnost;

63.  vybízí k prohlubování mezinárodních závazků, aby se řešení korupce stalo jádrem cílů udržitelného rozvoje OSN jako mechanismus boje proti globální chudobě;

Korupce a obchodování s lidmi

64.  je znepokojen tím, že obchodování s lidmi lze napomoci prostřednictvím korupce aktérů s různou úrovní svěřené pravomoci, například policie, celních úředníků, orgánů pohraniční kontroly a imigračních služeb, kteří mohou obchodování s lidmi přehlížet, tolerovat, mohou se na něm podílet a organizovat je;

65.  v tomto ohledu zdůrazňuje význam protikorupčních opatření, jako je podpora transparentnosti a odpovědnosti orgánů správy, a to pomocí zavádění obecného mechanismu boje proti korupci a zajištění lepší koordinace v protikorupčních strategiích;

66.  zdůrazňuje, že při vypracovávání politik boje proti korupci spojené s obchodováním s lidmi může hrát významnou úlohu genderově citlivý přístup;

Podnikání a lidská práva

67.  vybízí všechny členské státy OSN a zejména členské státy EU, aby plně prováděly hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv a aby do svých vnitrostátních akčních plánů v oblasti lidských práv zařadily konkrétní závazky k protikorupčním opatřením (jak požaduje akční plán EU pro lidská práva a demokracii) nebo aby přijaly zvláštní právní předpis proti podplácení;

68.  vítá skutečnost, že vnitrostátní akční plány některých členských států EU zmiňují korupci, a v této souvislosti navrhuje konkrétní opatření k prevenci a trestání korupčních praktik a úplatkářství, které mohou vést k porušování lidských práv; doporučuje, aby EU podpořila dodatečná opatření, kterými by prosadila přijetí a uplatňování kodexů a standardů pro dodržování pravidel a potírání úplatkářství

a korupce v podnicích, a aby podniky, které se ucházejí o veřejné zakázky, měly důkladný kodex proti úplatkářství a korupci a uplatňovaly zásady řádné daňové správy; zastává názor, že by mělo být možné trestat zneužívání veřejných prostředků, nezákonné obohacování nebo úplatkářství pomocí zvláštních dodatečných sankcí v rámci trestního práva, zejména pokud takové jednání přímo vede k porušování lidských práv v důsledku korupčního jednání;

69.  vítá revidovanou směrnici o účetnictví týkající se zveřejňování nefinančních informací a informací o rozmanitosti

(23) v souvislosti s požadavky na podávání zpráv kladenými na některé velké společnosti a skupiny, včetně informací o jejich úsilí spojeném s lidskými právy a bojem proti korupci; vybízí společnosti, aby zveřejňovaly všechny relevantní informace v souladu s budoucími prováděcími pokyny, které vydá Komise;

70.  znovu vyzývá všechny státy a EU, aby se aktivně a konstruktivně zapojily do probíhající činnosti otevřené mezivládní pracovní skupiny OSN pro nadnárodní společnosti a ostatní podniky z hlediska lidských práv, s cílem dospět k právně závaznému nástroji, který by umožňoval prevenci, vyšetřování, nápravu a přístup k nápravným opatřením v případech, kdy dojde k porušení lidských práv, a to včetně porušení, která jsou výsledkem korupce; vyzývá státy, aby učinily veškerá nezbytná opatření, která umožní občanskoprávní řízení ve věci žaloby na náhradu škody vůči těm, kdo se dopustí korupčního jednání, podle článku 35 Úmluvy OSN proti korupci;

71.  vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby uplatňovaly pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

Zabírání půdy a korupce

72.  je nadále znepokojen situací panující v oblasti zabírání půdy v důsledku korupčních praktik společností, zahraničních investorů, vnitrostátních a mezinárodních státních aktérů, úředníků a orgánů; zdůrazňuje, že korupce často umožňuje zabírání půdy nuceným zbavováním držby, mimo jiné tím, že je třetím stranám nekalým způsobem poskytnuta kontrola nad půdou bez souhlasu osob, které na daném pozemku žijí;

73.  zdůrazňuje, že podle průzkumů existuje významná korupce v oblasti správy pozemků a ve stále větším měřítku se dotýká všech fází pozemkových obchodů, což vyvolává řadu negativních dopadů na lidská práva od nuceného vysídlování společenství bez adekvátní náhrady až po zabíjení těch, kteří své pozemky brání(24); mimoto se znepokojením konstatuje, že hrozí, že se porušování lidských práv bude v kontextu zvyšující se poptávky po potravinách, palivech a komoditách a rostoucích velkých investic do pozemků v rozvojových zemích dále zhoršovat;

74.  připomíná, že finanční sektor hraje klíčovou úlohu v předcházení korupčním praktikám, které napomáhají zejména zabírání půdy; znovu opakuje, že banky a finanční instituce by měly náležitě ověřovat klienty s cílem potírat praní peněz v souvislosti s korupcí a zajistit, aby investoři, které podporují, řádně zajišťovali dodržování lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby požadovaly zveřejňování informací o pozemcích, které společnosti získaly v třetích zemích, a aby více podporovaly rozvojové země při zajišťování praktického uplatňování dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů (VGGT) jako nástroje k omezování korupce v pozemkových obchodech;

Volby a fungování demokraticky zvolených orgánů

75.  zdůrazňuje, že k cílům boje proti korupci by mělo patřit ukončení závažných zneužívání, která narušují demokracii a politické procesy, a podpora nezávislého, nestranného a účinného soudnictví; požaduje, aby byla účinnými prostředky posílena úloha politických jakožto zprostředkovatelů demokratického zastoupení a politické účasti; v této souvislosti poznamenává, že pro zachování demokracie má ústřední význam regulace financování politických stran včetně identifikace dárců a jiných finančních zdrojů;

76.  s obavami konstatuje, že volební podvody a korupce spojená s volebními procesy a fungováním zvolených zastupitelských orgánů a shromáždění závažně podrývají důvěru v demokratické instituce a oslabují občanská a politická práva, neboť brání rovnému a nestrannému zastupování a zpochybňují právní stát; uvědomuje si kladnou úlohu volebních pozorovatelských misí, které přispívají k řádnému průběhu voleb

a podporují reformy volebních zákonů; vyzývá v této oblasti k další spolupráci se specializovanými mezinárodními subjekty, jako je Rada Evropy nebo OBSE;

77.  zdůrazňuje zvláštní potřebu dodržovat nejvyšší možné etické normy a standardy transparentnosti při fungování mezinárodních organizací a regionálních shromáždění pověřených ochranou a podporou demokracie, lidských práv a právního státu, a to propojením institucí a profesí na celém světě s cílem vybudovat kapacity a podpořit společnou kulturu bezúhonnosti; zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat transparentní postupy vypracováním kodexů jednání a konkrétních opatření zajišťujících transparentnost, aby se předešlo jakýmkoli podvodům nebo nekalému jednání a aby bylo zajištěno vyšetření takových podvodů či jednání;

78.  zdůrazňuje, že je nutné přísně regulovat lobbistické činnosti v souladu se zásadami otevřenosti a transparentnosti, aby bylo zajištěno, že všechny zainteresované skupiny budou mít rovný přístup k subjektům s rozhodovacími pravomocemi, a aby byla ukončena korupce a odstraněno riziko porušování lidských práv; žádá, aby EU a členské státy určily a odsoudily veškeré formy skryté, neetické a nelegální lobbistické činnosti; žádá, aby EU prosazovala transparentní rozhodovací a legislativní procesy jak v členských státech, tak ve vztazích s třetími zeměmi;

Velké sportovní události a souvislosti s porušováním lidských práv a korupcí

79.  je i nadále znepokojen závažným porušováním lidských práv, včetně pracovních práv, a korupcí na vysoké úrovni spojenými s velkými mezinárodními sportovními událostmi a souvisejícími rozsáhlými projekty infrastruktury; podporuje spolupráci mezi řídícími orgány v oblasti sportu a mezinárodními protikorupčními agenturami a nevládními organizacemi s cílem zavést pro pořadatele velkých sportovních událostí a pro subjekty, které uspořádání takových událostí nabízejí, transparentní a ověřitelné závazky v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že tato kritéria by měla být součástí kritérií pro udělení možnosti být hostiteli takových událostí;

80.  zastává názor, že i velké mezinárodní nestátní sportovní federace se musí na potírání a zamezování korupce podílet a měly by v tomto ohledu zintenzivnit své úsilí, a že tyto federace by rovněž měly uznat, že mají odpovědnost za dodržování lidských práv,

a z tohoto důvodu by vládní protikorupční agentury tudíž měly získat větší pravomoci, pokud jde o vyšetřování případů korupce a ukládání sankcí souvisejících s velkými mezinárodními nevládními sportovními federacemi;

81.  je přesvědčen, že korupce na vysoké úrovni ve správě v oblasti sportu, nekalého ovlivňování výsledků zápasů, zadávání veřejných zakázek, potvrzujících dohod, výběru lokalit, nelegálních sázek a dopingu a účasti na organizované trestné činnosti poškozuje důvěryhodnost sportovních subjektů;

82.  je přesvědčen, že bezúhonnost ve sportu může přispět k celosvětové rozvojové agendě a řádné správě věcí veřejných v mezinárodním měřítku;

Daňové ráje

83.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly vůči daňovým rájům a praní peněz uplatňovány politiky nulové tolerance, které zvýší mezinárodní normy transparentnosti, a povzbuzuje k hlubší mezinárodní spolupráci za účelem určení skutečného vlastnictví krycích společností a svěřenectví využívaných jako prostředky k vyhýbání se daňovým povinnostem, podvodům, nezákonnému obchodu, únikům kapitálu, praní peněz a získávání prospěchu z korupce;

84.  důrazně hájí zavedení norem pro podávání veřejných zpráv v jednotlivých zemích v Evropě a ve třetích zemích, v jehož rámci by nadnárodní společnosti měly být povinny předkládat zprávy se základními finančními údaji za každou jurisdikci, v níž provozují činnost, aby se předcházelo korupci a vyhýbání se daňovým povinnostem;

85.  připomíná odpovědnost EU v oblasti boje proti daňovým únikům ze strany nadnárodních společností a jednotlivců a v oblasti řešení závažného problému nelegálních finančních toků z rozvojových zemí, které značnou měrou narušují jejich schopnost využívat dostatečné zdroje k plnění závazků v oblasti lidských práv;

86.  vítá Evropou vedené iniciativy zaměřené na rozvoj celosvětové výměny informací o skutečných vlastnících na podporu účinnosti společných standardů pro oznamování, které mohou pomoci odhalovat nekalé jednání ve finanční oblasti;

87.  vybízí k celosvětové spolupráci, při níž bude dohledáván odcizený majetek a bezpečně navracen zákonným vlastníkům; znovu opakuje, že EU je povinna pomáhat třetím zemím při navracení nezákonně získaného majetku tajně ukrytého ve finančním systému členských států EU a v nemovitostech a trestně stíhat pachatele a osoby, které jsou jim v této činnosti nápomocny nebo působí jako zprostředkovatelé; naléhavě vyzývá EU, aby přisoudila této problematice, která je mimořádně důležitá pro třetí země, které procházejí procesem demokratizace, prvořadý význam, a to konkrétně tak, že bude řešit právní překážky a nedostatek ochoty finančních center spolupracovat; v této souvislosti zdůrazňuje význam oddělení zadržování majetku od odsouzení v dožadujícím státě pro účely poskytnutí vzájemné právní pomoci a trestního stíhání v případech, kdy existují dostatečné důkazy o nekalé činnosti;

88.  připomíná, že korupce je úzce svázána s činnostmi, jako jsou praní peněz, daňové úniky a nezákonný obchod; v této souvislosti zdůrazňuje, že základem všech protikorupčních strategií by měla být transparentnost;

89.  zdůrazňuje, že EU musí na všech příslušných mezinárodních fórech prosazovat jako prioritu boj proti daňovým rájům, bankovnímu tajemství a praní peněz, odstranění nadměrného služebního tajemství, dosažení veřejného podávání zpráv nadnárodních společností podle jednotlivých zemí a zavedení veřejných rejstříků skutečných vlastníků společností; poukazuje na to, že většina nástrojů pro boj s vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky je vhodná pro boj proti korupci a praní peněz;

Svoboda sdělovacích prostředků

90.  zdůrazňuje velký význam nezávislých sdělovacích prostředků, které působí jak na internetu, tak mimo něj, v boji proti korupci a při odhalování porušování lidských práv; vyzývá Komisi, aby se zabývala možným nepříznivým dopadem zákonů proti pomluvě ve třetích zemích a působila proti němu a znovu opakuje svou výzvu všem členským státům, aby zvážily možnost dekriminalizace pomluvy a jako prostředek ochrany pověsti jednotlivce využívaly jen občanskoprávní řízení; zdůrazňuje, že významným prvkem pro ochranu aktivistů je digitální bezpečnost; důrazně doporučuje, aby byla prostřednictvím vnitrostátního práva zajištěna transparentnost ve vlastnictví a sponzorování sdělovacích prostředků;

91.  žádá, aby byl dodržování svobody sdělovacích prostředků, která je velmi důležitá, přikládán větší význam v rámci mezinárodních vztahů EU se třetími zeměmi; domnívá se, že politický dialog a spolupráce mezi EU a třetími zeměmi vedené s cílem zajistit reformu sdělovacích prostředků by měly být otevřené a transparentní a podléhat kontrole; vyzývá v této souvislosti EU k zajištění toho, aby projekty EU ve třetích zemích sloužily také k prosazování svobody sdělovacích prostředků a zapojení organizací občanské společnosti; žádá, aby EU veřejně odsoudila zavedení právních předpisů, které omezují svobodu sdělovacích prostředků a činnosti organizací občanské společnosti;

92.  prosazuje hodnoty otevřeného a bezpečného internetu při zvyšování povědomí o korupčních praktikách jednotlivců, organizací a vlád a vyjadřuje obavy, že ti, kdo se snaží omezovat svobodu na internetu, tak činí s cílem vyhnout se odpovědnosti;

93.  trvá na tom, že zadávání veřejných zakázek by mělo být spravedlivé, odpovědné, otevřené a transparentní, aby se předešlo krádežím nebo zneužívání peněz daňových poplatníků a aby takové jednání bylo odhaleno;

94.  poukazuje na to, že na všech fórech pro dialog s třetími zeměmi včetně dvoustranných fór by měla EU zdůrazňovat, jak je důležité prosazovat právo na přístup k veřejným informacím; zejména zdůrazňuje nutnost stanovit normy, které zajistí maximální rozsah i rychlost přístupu k takovým informacím, neboť rychlost přístupu má klíčový význam pro snahu o prosazování lidských práv a boj proti korupci; žádá, aby EU prosazovala přístup k veřejným informacím v členských státech i ve třetích zemích;

95.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Evropské centrální bance.

(1)

https://www.unodc.org/unodc/en/treaties/CAC/

(2)

http://www.oecd.org/daf/anti-bribery/ConvCombatBribery_ENG.pdf

(3)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=URISERV%3Al33601

(4)

http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/70/1&Lang=E

(5)

http://www.eib.org/attachments/strategies/anti_fraud_policy_20130917_en.pdf

(6)

http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf

(7)

http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/06/20-fac-business-human-rights-conclusions/

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0403.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.

(11)

Přijaté texty P8_TA(2015)0408.

(12)

Přijaté texty P8_TA(2015)0265.

(13)

Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 81.

(14)

Úř. věst C 208, 10.6.2016, s. 89.

(15)

Úř. věst C 181, 19.5.2016, s. 2.

(16)

https://www.unodc.org/documents/corruption/WG-Prevention/Art_6_Preventive_anti-corruption_bodies/JAKARTA_STATEMENT_en.pdf

(17)

http://nhri.ohchr.org/EN/AboutUs/Governance/Resolutions/A.HRC.RES.33.15%20EN.pdf

(18)

http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session28/Documents/A_HRC_28_73_ENG.doc

(19)

http://www.eods.eu/library/AU_Convention%20on%20Combating%20Corruption_2003_EN.pdf

(20)

https://www.unglobalcompact.org/what-is-gc/mission/principles

(21)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/579319/EPRS_STU%282016%29579319_EN.pdf

(22)

Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73.

(23)

Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1.

(24)

Olivier De Schutter, „Tainted Lands: Corruption in Large-Scale Land Deals“, International Corporate Accountability Roundtable & Global Witness (listopad 2016).. https://www.globalwitness.org/en/campaigns/land-deals/tainted-lands-corruption-large-scale-land-deals/


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (2.6.2017)

pro Výbor pro zahraniční věci

Korupce a lidská práva ve třetích zemích

(2017/2028(INI))

Zpravodaj(*): Stelios Kouloglou

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že korupce je celosvětovým problémem, s nímž se potýká Sever i Jih a který se palčivě dotýká nejchudších lidí v rozvojových zemích, neboť brzdí udržitelný rozvoj, prohlubuje nerovnosti a rozšiřuje mezeru mezi vládnoucí elitou a většinou lidí; vzhledem k tomu, že korupce oslabuje lidská práva, demokracii, demokratickou odpovědnost, řádnou správu věcí veřejných, právní stát, právní jistotu i hospodářské možnosti států, sociální kapitál a důvěru v instituce;

B.  vzhledem k tomu, že rozvojový cíl tisíciletí OSN č. 16 se zaměřuje na mír, spravedlnost, budování silných institucí a boj proti korupci; vzhledem k tomu, že má-li být tento rozvojový cíl všeobecně naplněn, musí se EU bezodkladně a přímo zabývat řadou otázek, v nichž hraje korupce klíčovou úlohu, od porušování lidských práv, přes chudobu a hlad až po nespravedlnost; vzhledem k tomu, že potírání korupce je vždy nutné přikládat větší význam než obchodním zájmům;

1.  vyzývá EU, aby dodržovala zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (článek 208 SFEU) a aktivně přispívala k omezování korupce a aby v rámci své vnější politiky přímo a explicitně bojovala proti beztrestnosti;

2.  zdůrazňuje, že podle průzkumů existuje významná korupce v oblasti správy pozemků a ve stále větším měřítku se dotýká všech fází pozemkových obchodů, což vyvolává řadu negativních dopadů na lidská práva od nuceného vysídlování společenství bez adekvátní náhrady až po zabíjení těch, kteří své pozemky brání(1); mimoto se znepokojením konstatuje, že hrozí, že se porušování lidských práv bude v kontextu zvyšující se poptávky po potravinách, palivech a komoditách a rostoucích velkých investic do pozemků v rozvojových zemích dále zhoršovat;

3.  zdůrazňuje, že korupce umožňuje různé formy zabírání půdy, zejména pokud investoři dají úplatek úředníkům veřejné správy výměnou za výhodný pronájem nebo nákup pozemků bez souhlasu lidí, kteří na nich žijí, nebo pokud investoři využijí slabého právního státu nebo zkorumpovaného právního systému, kdy je uživatelům pozemků odepřen přístup k nápravě; znovu naléhavě vyzývá investorské společnosti, aby si předem obstaraly svobodný a informovaný souhlas všech dotčených společenství, včetně místního obyvatelstva, a aby zajistily řádné dodržování lidských práv, mimo jiné prostřednictvím vytvoření silného mechanismu ochrany whistleblowerů, s cílem zajistit, aby se jejich dceřiné společnosti a obchodní partneři neuchylovali ke korupci;

4.  připomíná, že finanční sektor hraje klíčovou úlohu v předcházení korupčním praktikám, které napomáhají zejména zabírání půdy; znovu opakuje, že banky a finanční instituce by měly náležitě ověřovat klienty s cílem potírat praní peněz v souvislosti s korupcí a zajistit, aby investoři, které podporují, řádně zajišťovali dodržování lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby požadovaly zveřejňování informací o pozemcích, které společnosti získaly v třetích zemích, a aby více podporovaly rozvojové země při zajišťování praktického uplatňování dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů (VGGT) jako nástroje k omezování korupce v pozemkových obchodech;

5.  upozorňuje, že obchodní dohody musí obsahovat závazné a vymahatelné lidskoprávní doložky, jež zaručují, aby soukromé společnosti a státní subjekty dodržovaly lidská práva a nejvyšší sociální a environmentální normy, jež mají zásadní význam pro potírání korupce;

6.  konstatuje, že korupce je komplexní jev, který je zakořeněn v široké škále ekonomických, politických, správních, sociálních a kulturních faktorů a v mocenských vztazích, a proto připomíná, že má-li rozvojová politika přispívat k potírání korupce a současně k odstraňování chudoby a nerovností a k lepší integraci, je třeba, aby zároveň prosazovala lidská práva, demokracii, právní stát a veřejné sociální služby s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a vytváření sociálního kapitálu, sociální začleňování a sociální soudržnost, při zohlednění kulturních a regionálních specifik;

7.  konstatuje, že v boji proti korupci má zásadní místo vzdělávání; vybízí EU, aby vytvořila a uplatňovala zvláštní programy věnované zvyšování povědomí o korupci, jejích nákladech pro společnosti a prostředcích boje proti ní, včetně existujících trestněprávních a procesněprávních norem a mechanismů pro řešení stížností; je pevně přesvědčen, že je nutné zlepšit osvětu a informovanost v této věci na vnitrostátní úrovni a významně ji posílit v zahraničí a že musí být přizpůsobena publiku (podnikatelům, široké veřejnosti atd. včetně školní mládeže);

8.  se znepokojením konstatuje, že nejdůležitější mezinárodní úmluvy, jako jsou Úmluva OSN o boji proti korupci (UNCAC) a iniciativy zaměřené na boj proti korupci a nezákonným finančním tokům nepřinášejí ve fázi jejich provádění konkrétní výsledky; připomíná, že pro účinný boj proti korupci a finanční kriminalitě je zásadně důležité vytvoření protikorupční strategie v rámci vnější politiky EU;

9.  zdůrazňuje, že boj proti korupci a nezákonným finančním tokům je politickou odpovědí, která vyžaduje společnou reakci na celosvětové úrovni (G20, OECD, OSN, Světová banka, MMF), transparentnost a závazná pravidla;

10.  vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby uplatňovaly pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

11.  žádá OSN, aby v zájmu větší efektivity přijala normativní nástroj týkající se nezákonných finančních toků;

12.  vyzývá EU, aby zvýšila transparentnost a odpovědnost své oficiální rozvojové pomoci a tak účinně naplňovala normy stanovené v Mezinárodní iniciativě na podporu transparentnosti pomoci (IATI) a mezinárodně dohodnuté zásady účinného rozvoje; rovněž EU vyzývá, aby vytvořila silný a ucelený systém řízení rizik, který zabrání tomu, aby rozvojová pomoc přispívala v přijímajících zemích ke korupci, svázáním rozpočtové podpory s jasnými protikorupčními cíli; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné zavést mechanismy pro monitorování poskytování rozpočtové podpory;

13.  s cílem vymýtit korupci na vysoké úrovni vyzývá Komisi, aby v souvislosti s rozpočtovou podporou věnovala pozornost transparentnosti operací zahrnujících privatizaci a obchody s veřejnými statky, zejména s pozemky, a aby se zapojila do programů OECD pro rozvojové země na podporu správy a řízení státem vlastněných podniků;

14.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvojové země bojující proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem tím, že jim pomůže vybudovat vyvážené, účinné, spravedlivé a transparentní daňové systémy;

15.  připomíná, že korupce je úzce svázána s činnostmi, jako jsou praní peněz, daňové úniky a nezákonný obchod; v této souvislosti zdůrazňuje, že základem všech protikorupčních strategií by měla být transparentnost; zdůrazňuje zejména důležitost boje proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, jež vedou k tomu, že je k dispozici méně prostředků na sociální politiku, a jež oslabují růst a zaměstnanost, a to prostřednictvím účinných opatření, jako je povinné podávání zpráv za jednotlivé země a zveřejňování skutečných vlastníků společností, trustů nebo holdingů;

16.  vyzývá EU, aby zavedla mechanismy pro podávání stížností, jejichž prostřednictvím budou moci občané dotčení vnějšími činnostmi EU upozorňovat na porušování lidských práv a případy korupce;

17.  domnívá se, že EU by jako největší světový dárce měla prosazovat formy provázanosti, kdy by poskytnutí vnější pomoci EU bylo podmíněno daňovými reformami zaměřenými na zvýšení transparentnosti, což by přineslo lepší přístup k údajům, a že by měla vybízet k jednotnému přístupu ve spolupráci s ostatními dárci.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Ádám Kósa, Cécile Kashetu Kyenge, Paul Rübig, Judith Sargentini

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

22

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Paavo Väyrynen

ECR

Eleni Theocharous

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ádám Kósa, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Linda McAvan, Vincent Peillon, Elly Schlein

VERTS/ALE

Maria Heubuch, Judith Sargentini

 

-

 

 

 

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Olivier De Schutter, „Tainted Lands: Corruption in Large-Scale Land Deals“, International Corporate Accountability Roundtable & Global Witness (listopad 2016). https://www.globalwitness.org/en/campaigns/land-deals/tainted-lands-corruption-large-scale-land-deals/


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (30.5.2017)

pro Výbor pro zahraniční věci

ke korupci a lidským právům ve třetích zemích

(2017/2028(INI))

Zpravodajka: Karoline Graswander-Hainz

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že korupce maří úsilí v oblasti lidských práv, rovnosti, sociální spravedlnosti, hospodářského růstu, boje proti chudobě, rozvoje a životního prostředí; upozorňuje, že má závažný negativní dopad na obchod a jeho přínosy, hospodářský rozvoj, investice a zadávání veřejných zakázek, a naléhavě žádá Komisi, aby tyto souvislosti zohledňovala ve všech obchodních dohodách a začleňovala do nich vymahatelná ustanovení o lidských právech a boji proti korupci;

2.  poukazuje na to, že obchodní politika přispívá k ochraně a prosazování hodnot, které EU v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii považuje za důležité, jako jsou např. demokracie, právní stát, dodržování lidských práv, základních práv a svobod a rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že soudržnost mezi vnějšími a vnitřními politikami Unie má zásadní význam, zejména pokud jde o boj proti korupci; zdůrazňuje, že evropští tvůrci právních předpisů hrají v této souvislosti při usnadňování obchodních vztahů významnou úlohu, neboť musí dbát na to, aby tyto vztahy nesloužily jako výchozí bod pro korupční praktiky;

3.  považuje obchodní dohody za klíčový mechanismus na podporu protikorupčních opatření a řádné správy; vítá opatření k potírání korupce, která EU v rámci své obchodní politiky již přijala, a to například prostřednictvím systému GSP +, kapitol o udržitelném rozvoji a zahrnutí závazků ratifikovat mezinárodní úmluvy proti korupci s obchodními partnery; připomíná cíl uvedený ve strategii „Obchod pro všechny“, který spočívá v začlenění ambiciózních protikorupčních ustanovení do všech budoucích obchodních dohod; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly do budoucích obchodních dohod zahrnuty závazky týkající se mnohostranných úmluv zaměřených proti korupci (například Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC) a Úmluvy OECD o boji proti podplácení) a aby se horizontální ustanovení stala součástí komplexního přístupu a byla v rámci revize začleněna do stávajících obchodních dohod;

4.  zdůrazňuje, že smluvní strany obchodních dohod by měly přijmout opatření na podporu aktivní účasti soukromého sektoru, organizací občanské společnosti a vnitrostátních poradních skupin při provádění protikorupčních programů a ustanovení v mezinárodních obchodních a investičních dohodách; s ohledem na diskuse probíhající v současnosti v EU vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v otázce přijetí účinných opatření na ochranu oznamovatelů v celé EU a domnívá se, že je třeba zvážit, zda by se ochrana oznamovatelů neměla po zavedení celounijního systému zahrnout do budoucích obchodních dohod;

5.  uznává, že je důležité poskytovat podnikům jasné pokyny a podporu, aby mohly být vytvořeny účinné postupy pro potírání korupce v rámci jejich činností, a to zejména malým a středním podnikům, kterým by v boji proti korupci mohla napomoci zvláštní ustanovení v obchodních dohodách; zdůrazňuje, že neexistuje žádný univerzální přístup k dodržování předpisů; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost poskytování pomoci při realizaci projektů zaměřených na budování kapacit pro potírání korupce, jako je např. výměna osvědčených postupů a odborná příprava, jejichž prostřednictvím by pomohla členským státům a podnikům překonat potíže, s nimiž se mohou v této oblasti setkat;

6.  vítá skutečnost, že v únoru 2017 vstoupila v platnost dohoda o usnadnění obchodu Světové obchodní organizace, jež stanoví opatření k boji proti korupci v rámci světového obchodu; je nicméně přesvědčen, že přijímání právních předpisů či jejich reforem je samo o sobě nedostatečné a že klíčové je jejich provádění; poukazuje na to, že legislativní reformy musí být doprovázeny odbornou přípravou soudců, přístupem veřejnosti k informacím a opatřeními v oblasti transparentnosti, a vyzývá členské státy EU, aby v rámci boje proti korupci v těchto záležitostech spolupracovaly; dále zdůrazňuje, že obchodní dohody by mohly pomoci monitorovat vnitrostátní reformy v souvislosti s protikorupční politikou;

7.  vyzývá Komisi, aby vyjednala vymahatelná protikorupční ustanovení a ustanovení proti praní peněz ve všech budoucích obchodních dohodách a aby provádění protikorupčních ustanovení účinně monitorovala; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu podporovaly začlenění protikorupčních ustanovení do mandátů k jednání, jak navrhuje Komise v návrzích mandátů, které jim předkládá; vítá zahrnutí protikorupčních ustanovení do mandátů k jednání o modernizaci dohody mezi EU a Mexikem; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí v boji proti korupci prostřednictvím zvýšené transparentnosti během jednání o obchodních dohodách a začleněním ustanovení zaměřených na větší spolupráci v oblasti regulace, jednotné celní postupy a globální hodnotové řetězce; je přesvědčen, že v zájmu boje proti korupci je třeba zavést doložky o spolupráci, jako jsou např. doložky o výměně informací a administrativní a technické pomoci sloužící ke sdílení a podpoře osvědčených postupů, které přispějí k posílení právního státu a dodržování lidských práv; vybízí Komisi, aby stanovila jasné a vhodné podmínky a ukazatele výkonnosti umožňující lepší posouzení a prokazování výsledků;

8.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl v průběhu provádění dohod zachován pokračující a pravidelný dialog s obchodními partnery EU, který by měl zajistit, aby byly dohody, ale i protikorupční ustanovení v nich obsažená, řádně monitorovány a prováděny; bere na vědomí, že ve své strategii „Obchod pro všechny“ navrhla zavedení konzultačních mechanismů v případech systémové korupce a selhání správy, a vyzývá Komisi k tomu, aby v případě systémové korupce a nedodržování protikorupčních závazků či mezinárodních standardů v oblasti boje proti korupci, jako je společný standard OECD pro oznamování, akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, centrální registr skutečného vlastnictví a doporučení Finančního akčního výboru (FATF), zvážila možnost zrušení výhod plynoucích z dohody; vyzývá Komisi, aby stanovila jasné a vhodné podmínky a ukazatele výkonnosti umožňující lepší posouzení a prokazování výsledků; vyzývá dále Komisi, aby důrazně, přiměřeně a rychle reagovala v případě, že vláda přijímací země neplní to, co bylo dohodnuto; vyzývá Komisi, aby v případě systémové korupce zavedla konzultační mechanismy s obchodními partnery a aby zajistila výměnu odborných znalostí za účelem podpory zemí při provádění protikorupčních opatření.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Yannick Jadot, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Dita Charanzová, Edouard Ferrand, Agnes Jongerius, Syed Kamall, Sajjad Karim, Seán Kelly, Fernando Ruas, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ramon Tremosa i Balcells, Jarosław Wałęsa

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Dita Charanzová, Marietje Schaake, Hannu Takkula, Ramon Tremosa i Balcells

EFDD

Tiziana Beghin

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz

PPE

Reimer Böge, Daniel Caspary, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Seán Kelly, Artis Pabriks, Franck Proust, Viviane Reding, Fernando Ruas, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Agnes Jongerius, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Sorin Moisă, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Yannick Jadot

2

ENF

Edouard Ferrand, Franz Obermayr

4

0

ECR

David Campbell Bannerman, Syed Kamall, Sajjad Karim, Joachim Starbatty

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Petras Auštrevičius, Bas Belder, Victor Boştinaru, Elmar Brok, James Carver, Lorenzo Cesa, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Alex Mayer, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer, Luis de Grandes Pascual, María Teresa Giménez Barbat, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Marek Jurek, Igor Šoltes, Ernest Urtasun, Marie-Christine Vergiat

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Costas Mavrides


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

47

+

ALDE

Ilhan Kyuchyuk, Ivo Vajgl, Jozo Radoš, Javier Nart, María Teresa Giménez Barbat, Petras Auštrevičius

ECR

Anna Elżbieta Fotyga, Anders Primdahl Vistisen, Bas Belder, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Marek Jurek, Ryszard Antoni Legutko

PPE

Andrey Kovatchev, Andrzej Grzyb, Cristian Dan Preda, Dubravka Šuica, Elmar Brok, Francisco José Millán Mon, Jaromír Štětina, Julia Pitera, Lars Adaktusson, Lorenzo Cesa, Luis de Grandes Pascual, Michèle Alliot-Marie, Ramona Nicole Mănescu, Sandra Kalniete, Tunne Kelam

S&D

Alex Mayer, Ana Gomes, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Costas Mavrides, Demetris Papadakis, Elena Valenciano, Eugen Freund, Ioan Mircea Paşcu, Kati Piri, Nikos Androulakis, Tonino Picula, Victor Boştinaru

VERTS/ALE

Barbara Lochbihler, Ernest Urtasun, Igor Šoltes, Jordi Solé, Reinhard Bütikofer, Tamás Meszerics

3

EFDD

James Carver

NI

Georgios Epitideios, Janusz Korwin-Mikke

4

0

GUE/NGL

Marie-Christine Vergiat, Miguel Urbán Crespo, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění