Postup : 2016/2325(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0250/2017

Předložené texty :

A8-0250/2017

Rozpravy :

PV 11/09/2017 - 24
CRE 11/09/2017 - 24

Hlasování :

PV 12/09/2017 - 7.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0323

ZPRÁVA     
PDF 713kWORD 89k
5.7.2017
PE 602.728v03-00 A8-0250/2017

o kosmické strategii pro Evropu

(2016/2325(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajka: Constanze Krehl

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro rybolov
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o kosmické strategii pro Evropu

(2016/2325(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 4 a na hlavu XIX čl. 189 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. října 2016 nazvané „Kosmická strategie pro Evropu“ (COM(2016)0705),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. února 2013 nazvané „Kosmická průmyslová politika EU“ (COM(2013)0108),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2011 nazvané „Na cestě ke kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům“ (COM(2011)0152),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, (COM(2016)0590), předložený Komisí dne 14. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. června 2010 nazvané „Akční plán pro aplikace globálního družicového navigačního systému (GNSS)“ (COM(2010)0308),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) úmluvy UNFCCC a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010,(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008(2),

  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 512/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 912/2010 o zřízení Agentury pro evropský GNSS(4),

–  s ohledem na příslušné závěry Rady a na „Amsterodamské prohlášení“ ministrů ze dne 14. dubna 2016 o spolupráci v oblasti propojeného a automatizovaného automobilismu,

–  s ohledem na manifest z Haagu o politice pro oblast vesmíru z června 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení Evropské unie a Evropské kosmické agentury o společné vizi a cílech pro budoucnost Evropy ve vesmíru, podepsané Komisí a agenturou dne 26. října 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany(5),

  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o kosmické průmyslové politice EU – uvolnění potenciálu pro hospodářský růst v kosmickém odvětví(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2012 o kosmické strategii Evropské unie sloužící občanům(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o dopravních aplikacích globálních družicových navigačních systémů – krátkodobá a střednědobá politika EU(9),

–  s ohledem na studii z ledna 2016 o pronikání na trh v oblasti vesmíru(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro rybolov (A8-0250/2017),

A.  vzhledem k tomu, že přínos vesmíru pro společnost je velmi rozmanitý a prostřednictvím podnícení vývoje řady nových produktů a služeb a podporou zemědělství, lesnictví, rybolovu a námořní dopravy může vést ke konkurenceschopnějšímu hospodářství pro Evropu; vzhledem k tomu, že družicové technologie mohou vést k lepšímu přístupu ke komunikačním technologiím, k systémům pro pozorování Země s vysokým rozlišením, které umožňují výměnu informací v reálném čase, rychlou reakci na přírodní katastrofy a účinnější kontrolu hranic a bezpečnosti;

B.  vzhledem k tomu, že vesmírné technologie, údaje a služby mohou podporovat celou řadu veřejných politik EU a klíčových politických priorit, jako je posílení jednotného digitálního trhu, stimulace evropského hospodářství a řešení změny klimatu;

C.  vzhledem k tomu, že vesmír není pro evropské občany nákladem, nýbrž investicí, a že ambiciózní kosmická strategie může zajistit nezávislost a pozici EU ve strategickém kosmickém průmyslu a zároveň podpořit růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst ve výrobě, provozu a návazných službách souvisejících s vesmírem;

D.  vzhledem k tomu, že politická rozhodnutí, která přijaly Parlament a Rada v roce 2007, vedla k přidělení rozpočtu na evropské programy satelitní navigace Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a Galileo a k dohodě o struktuře správy a řízení těchto programů;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Kosmická strategie pro Evropu“ a souhlasí s tím, že se Komise plně zavazuje maximalizovat hospodářský a společenský přínos vesmíru, více využívat vesmírné technologie a aplikace na podporu veřejných politik, podporovat globálně konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví, posilovat autonomii Evropy ve vesmíru, její roli jako globálního aktéra a mezinárodní spolupráci ve vesmíru;

2.  připomíná Komisi, že je zcela nezbytné zajistit kontinuitu vesmírných programů EU a zabývat se budoucím vývojem programů Galileo a Copernicus, a to zejména s cílem vytvořit pozitivní a předvídatelné investiční prostředí v navazujícím odvětví; domnívá se, že toho lze dosáhnout jen v případě, že bude dlouhodobě zaručeno veřejné financování stěžejních vesmírných programů a infrastruktury pro navazující data, a to při souběžném uznání potřeby výrazného zapojení soukromého sektoru;

3.  zdůrazňuje úspěchy ve vesmíru, kterých dosáhly členské státy, Evropská kosmická agentura (ESA) a Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) s využitím nových technologií a pomocí průzkumných misí, zařízení na pozorování Země a kapacit v oblasti meteorologie;

4.  je přesvědčen, že je nezbytné vyhodnotit programy Galileo a Copernicus dříve, než Komise představí své nové legislativní návrhy jako součást příštího víceletého finančního rámce; domnívá se, že by se toto vyhodnocení mělo zabývat mimo jiné: budoucí úlohou Agentury pro evropský GNSS (GSA) v programu Galileo a její možnou úlohou v programu Copernicus; způsobem, jak zjednodušit vztah GSA s ESA; a stávajícím rozdělením hlavních a přenesených úkolů agentury; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, aby měla GSA předem k dispozici kapacitu na převzetí nových úkolů;

5.  zdůrazňuje, že výsledek tohoto vyhodnocení by měl být obsažen také v budoucích diskusích o vztahu mezi EU a ESA s přihlédnutím ke společnému prohlášení EU a ESA podepsanému dne 26. října 2016; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESA přezkoumala různé možnosti, jak zjednodušit komplikovanou institucionální strukturu evropského řízení činností v oblasti vesmíru a tím zlepšit rozdělení úkolů v zájmu větší účinnosti a nákladové efektivnosti;

6.  zdůrazňuje, že by GSA měla mít odpovídající počet pracovníků, aby byla s to zabezpečit bezproblémové fungování evropských programů GNSS; žádá Komisi, aby s přihlédnutím k stávajícím a budoucím úkolům GSA přezkoumala, zda jsou zdroje vyčleněné pro GSA dostatečné; domnívá se, že by personální politika a postupy měly být upraveny z hlediska nových úkolů, které byly GSA uloženy v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 2. prosince 2013;

7.  zdůrazňuje, že s cílem reagovat na stávající i budoucí výzvy by měla být z příštího rozpočtu EU vyčleněna na oblast vesmíru větší částka, než je tomu v současné době, na podporu celého hodnotového řetězce (kosmická a pozemní složka, pozorování Země, navigace a komunikace), což musí být zajištěno v průběhu nadcházejícího přezkumu víceletého finančního rámce; opakuje, že úspěšný rozvoj navazujících trhů závisí zejména na včasném provádění a nepřetržitém vývoji programů Galileo a Copernicus, jejichž dostatečné financování by mělo představovat prioritu; zdůrazňuje, že při rozhodování o rozpočtu v příštím víceletém finančním rámci je třeba zachovat a rozvíjet evropskou přidanou hodnotu a jedinečný přínos vesmírných programů EU;

8.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost využití synergií mezi vesmírnými programy EU s cílem zvýšit účinnost a nákladovou efektivnost; domnívá se také, že výměna informací mezi agenturami EU zapojenými do politiky EU v oblasti vesmíru by měla být intenzivnější s cílem dosáhnout větších synergických účinků; zdůrazňuje, že oblasti činnosti se stále více sbližují; vyzývá Komisi, aby zveřejňovala každoroční zprávu o povaze a rozsahu spolupráce mezi agenturami EU;

9.  zdůrazňuje, že je důležité určit a řešit všechny stávající překážky bránící fungování vnitřního trhu v oblasti produktů a služeb založených na vesmírných technologiích;

Maximalizace přínosů vesmíru pro společnost a hospodářství EU

10.  zdůrazňuje skutečnost, že vesmírné programy a jejich služby jsou klíčovými aktivy v politických oblastech a hospodářských odvětvích, jako je energetika, klima, životní prostředí, bezpečnost a obrana, zdraví, zemědělství, lesnictví, rybolov, doprava, cestovní ruch, digitální trh a mobilní telekomunikace, regionální politika a územní plánování; je přesvědčen, že mají velký potenciál při řešení výzev, jako je migrace, správa hranic a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje rovněž význam evropské kosmické strategie pro komplexní námořní politiku EU; konstatuje rovněž podstatný společenský přínos hospodářského využívání družic a systémů pro dálkový průzkum Země;

11.  vyzývá Komisi, aby urychlila plné hospodářské využití programů Galileo, EGNOS a Copernicus: stanovením příslušných cílů pro pronikání na trh; zlepšením přístupu k údajům z programu Copernicus a jejich zpracování s cílem umožnit podnikům, zejména malým, středním a začínajícím podnikům, vývoj aplikací založených na datech z vesmíru; zajištěním lepší integrace s jinými digitálními službami, jako jsou inteligentní dopravní systémy, Evropský systém řízení železničního provozu, říční informační služby, systém SafeSeaNet, jakož i tradiční navigační systémy, a rozšířením potenciálu vesmírných řešení; zdůrazňuje přínosy pro občany a podniky z údajů a služeb družicové navigace a pozorování Země;

12.  vítá kroky Komise k obstarání platforem cloud computingu pro údaje z pozorování Země s cílem zajistit, aby Evropa plně využila hospodářský prospěch ze svých stěžejních programů v oblasti vesmíru, a zavést udržitelný přístup pro uživatele a budování kompetencí; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila svou činnost v této oblasti tak, aby první datové platformy mohly být spuštěny v roce 2018; je přesvědčen, že všechna výběrová řízení na tyto platformy by měla být otevřena soukromým subjektům;

13.  žádá Komisi, aby vyhodnotila fungování pověřených subjektů programu Copernicus, zejména s cílem zjednodušit a zefektivnit jejich výběrová řízení a usnadnit tak účast malých a středních podniků;

14.  zdůrazňuje potřebu právních předpisů přizpůsobených vesmírným výzvám a opakuje svůj požadavek z výše uvedeného usnesení o pronikání na trh v oblasti vesmíru adresovaný Komisi, aby před předložením jakýchkoli nových legislativních a nelegislativních návrhů provedla jejich systematickou kontrolu z hlediska kosmického odvětví; vyzývá Komisi, aby odstranila překážky bránící používání vesmírných technologií veřejným sektorem, např. pro sledování souladu s novými a stávajícími evropskými právními předpisy; je přesvědčen, že používáním vesmírné technologie lze veřejnou politiku výrazně zlepšit, přičemž lze stavět na příkladech, jako je systém eCall a digitální tachograf; žádá Komisi a členské státy, aby stimulovaly využívání vesmírných technologií evropskými, vnitrostátními, regionálními a místními orgány, například zakupováním evropských údajů získaných pozorováním Země nebo služeb ke splnění politických cílů;

15.  poukazuje na pilotní projekt na dosažení čistšího vesmíru prostřednictvím stahování odpadu z oběžné dráhy a inovativních materiálů pro kosmická zařízení, který má za cíl prověřit proveditelnost a účinnost budoucí společné technologické iniciativy určené pro kosmické odvětví; uznává, že přiměřené zdroje, jak veřejné, tak soukromé, jsou nezbytné k zajištění udržitelnosti a konkurenceschopnosti evropského kosmického odvětví a k rozvoji úlohy EU jakožto globálního hráče ve vesmíru;

16.  je přesvědčen, že příspěvek programu Copernicus v boji proti změně klimatu by měl být dále rozvíjen; vyzývá Komisi, aby co nejdříve vytvořila kapacity EU založené na programu Copernicus pro monitorování emisí skleníkových plynů, včetně emisí CO2, které jsou v současnosti vyvíjeny v rámci programu Horizont 2020(11), s cílem řešit potřeby uvedené v dohodě COP21 a umožnit její účinné provádění; podporuje vývoj budoucích družic zaměřených na monitorování CO2 a metanu;

17.  vítá prohlášení o zahájení počátečních služeb programu Galileo ze dne 15. prosince 2016; zdůrazňuje, že široké využití signálu tohoto programu je předpokladem pro rozvoj silného navazujícího trhu s aplikacemi a službami založenými na kosmických technologiích a že by měla být přijata příslušná opatření, případně i regulačních, s cílem dosáhnout, aby plná kompatibilita s programy Galileo a EGNOS byla normou pro zařízení prodávaná na území EU, a podporovat uvádění zařízení využívajících Galileo a EGNOS na globální trh; vyzývá také Komisi, aby zvážila opatření pro posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu navazujícího na GNSS;

18.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby hodiny fungující na základě GNSS byly v kritické infrastruktuře slučitelné s programy Galileo a EGNOS, což je z bezpečnostního hlediska velmi důležité;

19.  zdůrazňuje schopnost satelitů poskytovat nepřerušené připojení o velmi vysoké kapacitě, zejména v odlehlých oblastech a nejvzdálenějších regionech, což je zásadní pro překonání digitální propasti, rozvoj vysokorychlostních sítí a rozšíření internetu věcí, a čímž se umožní poskytování služeb, jakými jsou autonomní řízení vozidel, inteligentní vozové parky a řízení nákladní dopravy a aplikace pro elektronickou správu, elektronické vzdělávání a elektronické zdravotnictví; zdůrazňuje doplňkovost pozemních a vesmírných technologií pro zajišťování sítí s velmi vysokou kapacitou; trvá na tom, aby Komise tuto skutečnost uznala a náležitě zohlednila přínos družic v této oblasti; také zdůrazňuje potřebu vyhradit pro provoz satelitních služeb adekvátní kmitočtová pásma; požaduje, aby byl tento bod zohledněn v právních předpisech o telekomunikačních sítích spolu s odpovídajícími investicemi do výzkumu a vývoje; domnívá se také, že kosmická strategie pro Evropu by se měla provádět v koordinaci s digitálními strategiemi Komise a s podporou členských států a průmyslu tak, aby se propagovalo účinné a na poptávce založené využívání satelitní komunikace s cílem podpořit všudypřítomnou možnost připojení v celé EU;

20.  zdůrazňuje významnou úlohu evropských strukturálních a investičních fondů při stimulaci navazujících trhů v oblasti vesmíru, zejména prostřednictvím zadávání veřejných zakázek, mimo jiné i v zemích, které ještě nemají příliš rozvinuté kosmické odvětví, což by mělo být předmětem probíhajících diskusí o budoucnosti politiky soudržnosti; podporuje zavedení cílených opatření na budování kapacit, které členským státům a regionům pomohou s nově vznikajícími vesmírnými technologiemi; zdůrazňuje skutečnost, že k tomu, aby se přínosy, které vesmír nabízí, dostaly k občanům, je zásadní regionální rozměr a že zapojení místních a regionálních orgánů může pomoci dosáhnout součinnosti se strategiemi inteligentní specializace a městskou agendou EU; podporuje proto výraznější zapojení regionálních a místních orgánů do úspěšné politiky EU v oblasti vesmíru včetně nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území; zdůrazňuje skutečnost, že Výbor regionů by měl být členem uživatelského fóra programu Copernicus, aby se zdůraznil význam regionálních a místních aktérů jakožto uživatelů údajů z programu Copernicus;

21.  zdůrazňuje přetrvávající nedostatečnou informovanost uživatelů, jako jsou malé a střední podniky a místní a regionální orgány, o možnostech financování, včetně možností, které poskytuje Evropská investiční banka, jež jsou nabízeny pro projekty související s programy Galileo a Copernicus, a že cílené šíření informací o těchto možnostech musí být bez prodlení zlepšeno;

22.  uznává úlohu vesmírných technologií a dvou stěžejních kosmických programů EU při snahách o to, aby bylapozemní, námořní, letecká a vesmírná doprava inteligentnější, bezpečnější, jistější a udržitelnější a aby byla včleněna do budoucích strategických odvětví, kam patří například samořízená a propojená vozidla a vzdušné dopravní prostředky bez posádky; je přesvědčen, že kosmická strategie může přispět k uspokojování nových potřeb v oblasti dopravy, pokud jde o bezpečné a přímé spojení, spolehlivější určování polohy a interoperabilitu; vybízí Komisi, aby začlenila do dialogu s kosmickým odvětvím zainteresované strany z odvětví dopravy s cílem zajistit transparentnost a usnadnit zavedení evropských kosmických technologií na dopravní trh, aby byla posílena konkurenceschopnost dopravních služeb EU na evropském a světovém trhu; žádá Komisi a členské státy, aby věnovaly pozornost rozvoji vesmírné turistiky;

23.  vyzývá Komisi, aby podpořila provádění postupů programu EGNOS pro přistávání letadel na menších, ale zároveň i na větších letištích; opětovně zdůrazňuje finanční výhody a zvýšenou přesnost, odolnost a bezpečnost, které by program EGNOS mohl poskytnout při používání aplikací kladoucích důraz na bezpečnost, například při přistávání letadel, a opakuje, že je důležité přednostně rozšířit dosah této služby na jihovýchodní a východní Evropu a dále pak na Afriku a Blízký východ; domnívá se, že program Galileo by mohl hrát klíčovou roli v rámci kontroly leteckého provozu jako základní kámen při přechodu od radarového sledování ke sledování pomocí družic;

24.  dále zdůrazňuje, že je důležité, aby letadla byla vybavena vesmírným automatickým závislým přehledovým systémem – vysíláním (ADS-B) a aby provozovatelé povinně vybavili letadla systémem ADS-B s cílem zajistit přesnost a spolehlivost při sledování letadel v reálném čase, jakož i úsporu paliva;

25.  zdůrazňuje význam, který mají vesmírné programy EU pro záležitosti týkající se moří a námořní dopravy, rybolovu a modré ekonomiky obecně, a to například pro: nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov; monitorování a hodnocení stavu a zdraví oceánů a rybích populací; podporu produktivity rybích farem; usnadnění průzkumu moří; a poskytování pátracích a záchranných služeb, jakož i satelitního spojení pro zdravotní vybavení nacházející se na palubě; v této souvislosti upozorňuje, že je zapotřebí kapacit pro sledování oceánů za pomoci vesmírných technologií a dobré koordinace mezi programy Galileo, EGNOS a Copernicus;

Podpora celosvětově konkurenceschopného a inovačního evropského kosmického odvětví

26.  zdůrazňuje, že úspěch a konkurenceschopnost kosmického odvětví a vývoj průlomových technologií jsou vysoce závislé na výzkumu a inovaci; vyzývá k posílení a rozšíření rozpočtové položky určené na vesmír v rámcovém programu 9; zdůrazňuje význam plné spolupráce mezi EU, agenturou ESA a členskými státy s cílem zajistit účinnost a zabránit zdvojování činností, zejména v oblastech, kde financování výzkumu poskytuje několik subjektů; je přesvědčen, že výzkum a inovace by měly být podněcovány a financovány ve prospěch širokého spektra vesmírných technologií; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozšířila využívání nástroje pro malé a střední podniky určeného k rozvoji podnikatelských příležitostí, pokud jde o produkty a služby založené na vesmírných technologiích, a to jak v rámci programu Horizont 2020, tak v budoucích rámcových programech;

27.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti s veřejnými zakázkami zajistila spravedlivé zacházení s podniky EU ve vztahu k podnikům ze třetích zemí, a to konkrétně tím, že zohlední ceny, které společnosti účtují jiným zákazníkům po celém světě, ve snaze zajistit, aby byla dodržována pravidla a aby se tržní subjekty držely poctivého jednání, a to s cílem zabezpečit rovné podmínky; upozorňuje na to, že evropský kosmický průmysl se potýká s čím dál více dravou mezinárodní konkurencí; vítá návrh Komise na posílení využívání režimů pro zadávání inovativních zakázek;

28.  zdůrazňuje, že je důležité posílit evropskou průmyslovou základnu a zaručit strategickou nezávislost EU, a to diverzifikací zdrojů dodávek a optimálním využíváním většího množství unijních dodavatelů; domnívá se proto, že zapojení průmyslu na všech úrovních je třeba podporovat vyváženým způsobem, a vyzývá Komisi, aby podpořila evropské kosmické odvětví v rámci celého hodnotového řetězce; je přesvědčen, že vesmírná seskupení mohou v rámci strategie týkající se vesmíru a průmyslu hrát užitečnou úlohu;

29.  vyzývá Komisi, aby podpořila celoevropský rozvoj nových vesmírných obchodních modelů a technologií se schopností způsobit převrat v tomto odvětví a snížit náklady (např. evropských technologií, které umožňují vysílání malých družic do vesmíru, jako jsou opakovaně použitelné balóny nebo odpalovací zařízení);

30.  vyzývá Komisi, aby za účelem vytvoření rovných podmínek pro podniky, které jsou činné v kosmickém odvětví, při stanovování délky trvání smluv v rámci veřejných zakázek v oblasti vesmírné infrastruktury a služeb zvážila situaci a potřeby malých a středních podniků;

31.  zdůrazňuje potřebu rozhodněji investovat do vzdělávání a odborné přípravy evropských občanů týkající se vesmíru, aby byli mimo jiné schopni při přechodu k digitální společnosti plně využít příležitostí, které vesmír nabízí; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout úspěchů ve vesmírné politice s cílem inspirovat budoucí generace a posílit vnímání evropské identity; zdůrazňuje proto, že je nutné nadále udržovat a rozvíjet koordinovaný přístup k evropskému vzdělávání o vesmíru, které může přimět mladé lidi, aby se věnovaly profesní dráze v oblasti vědy a technologií týkajících se vesmíru;

32.  zdůrazňuje, že základním a nejdůležitějším nástrojem pro rozvoj kapacit evropského kosmického odvětví je účast ve volitelných programech ESA, v jejichž rámci se evropské podniky a vysoké školy či výzkumné ústavy mohou podílet na přípravě špičkových technologií pro kosmické mise a systémy; zdůrazňuje, že účast v takovýchto programech otevírá cestu k podnikání v této oblasti a také přístup k vysoce technologicky a z hlediska znalostí náročným vědeckým projektům, což může mít pozitivní dopady i na oblast dopravy;

Posílení evropské autonomie v přístupu do vesmíru a jeho využívání ve stabilním a bezpečném prostředí

33.  připomíná, že kosmické programy EU jsou civilního charakteru a opakuje, že se zavázal nemilitarizovat vesmírný prostor; nicméně uznává strategický rozměr kosmického odvětví pro Evropu, nutnost zlepšit synergii mezi civilními, bezpečnostními a obrannými aspekty a využít vesmírné kapacity k naplnění bezpečnostních potřeb, a to s přihlédnutím ke geopolitickému prostředí a společné bezpečnostní a obranné politice; je přesvědčen, že Komise by měla analyzovat vzájemné působení mezi evropskými kosmickými programy a evropským obranným akčním plánem, který byl navržen v listopadu 2016, aby byla na tomto strategickém poli zajištěna celková soudržnost;

34.  vyzývá Komisi, aby sloučila poptávku institucionálních zákazníků z Evropské unie a členských států, aby se zajistil nezávislý, nákladově účinný a spolehlivý přístup do vesmíru za využití evropských nosných raket Ariane, Vega a jejich budoucích verzí; je přesvědčen, že toto má nejvyšší strategický význam pro funkce zvládání nepředvídaných událostí a krizí a pro odolnou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku;

35.  vyjadřuje podporu cíli Komise, kterým je posouzení různých způsobů podpory infrastruktury zařízení pro vypouštění raket tam, kde je to nutné k naplnění cílů politiky EU a jejích potřeb, pokud jde o nezávislost, bezpečnost a konkurenceschopnost; následně zdůrazňuje, že evropské kosmické středisko v Kourou (Francouzská Guyana) má strategický význam a že je nutné věnovat úzkou pozornost hospodářským a sociálním přínosům pro oblast, v níž se toto středisko nachází;

36.  připomíná, že pojem nezávislý přístup do vesmíru nelze oddělit od nezávislé schopnosti Evropy plánovat, rozvíjet, vypouštět, provozovat a využívat vesmírné systémy;

37.  konstatuje nedostatečnou přehlednost, pokud jde o pokračování programu vypouštění nosných prostředků v Evropě v horizontu přesahujícím tři až čtyři roky (Ariane 6 a Vega C) a o finanční situaci tohoto programu; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem jakýchkoliv střednědobých až dlouhodobých programů týkající se vypouštění nosných raket do vesmíru; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila pracovní program pro nosné rakety v Evropě na příštích dvacet let;

38.  vyzývá Komisi, aby podnítila vývoj alternativních vypouštěcích technologií a začlenění zásad ekologického designu do všech nosných raket a kosmických zařízení;

39.  domnívá se, že by v příští generaci družicových systémů měla být spolu s větší přesností a lepším šifrováním dále rozvíjena bezpečnost infrastruktury programu Galileo, včetně pozemního prvku a kapacity dvojího využití programů Galileo a Copernicus; připomíná, že veřejná regulovaná služba programu Galileo omezená na vládou schválené uživatele by mohla v budoucnu hrát důležitou úlohu při reakci na vyvíjející se hrozby, zejména v případě krize;

40.  upozorňuje na zranitelnost kosmické infrastruktury vůči narušování nebo útokům ze strany státních i nestátních subjektů a na řadu dalších hrozeb, včetně srážek s kosmickým odpadem či jinými družicemi; opakuje, že je důležité zabezpečit klíčovou infrastrukturu a komunikaci, stejně jako rozvoj odolných technologií; uznává rostoucí význam vesmíru a kosmických technologií pro dvojí užití, zejména v oblasti komunikací, zpravodajství, sledování a průzkumu, reagování na katastrofy a kontroly zbraní, a zdůrazňuje zásadní význam kosmických kapacit v oblasti boje proti terorismu; dále vybízí k investicím, které by urychlily vývoj nových kosmických kapacit a technologií; je přesvědče o nutnosti posílit kapacity pro řešení nově vznikajících hrozeb ve vesmírném prostoru, což by naopak posílilo schopnost evropského kosmického odvětví reagovat na proměnlivé trhy, subjekty a technologie;

41.  vyzývá Komisi ke zmírnění rizik, která představuje kosmický odpad, a to tím, že zkvalitní stávající služby pozorování a sledování vesmíru (SST) s cílem vytvořit nezávislý systém se schopností rozpoznat hrozby, jež kosmický odpad pro evropskou kosmickou infrastrukturu představuje, což posílí opatření k předcházení srážkám a v dlouhodobějším výhledu aktivní odstraňování odpadu; vyjadřuje podporu plánu na rozšíření rozsahu unijních služeb SST, aby bylo možné předpovídat počasí s využitím kosmických technologií, a navrhuje dodatečně upřít pozornost na objekty v blízkosti Země s cílem čelit potenciálně katastrofálnímu nebezpečí srážky jakéhokoli z těchto objektů se Zemí; zdůrazňuje, že by se v těchto oblastech mělo navázat na schopnosti a odborné znalosti, včetně těch, kterými agentura ESA disponuje, a dále je rozšiřovat; opětovně potvrzuje, že v zájmu stimulace výzkumu a inovací je zapotřebí poskytovat co největší množství otevřených dat;

42.  připomíná rostoucí význam kybernetické bezpečnosti pro vesmírné programy a konstatuje, že je tato záležitost zvláště závažná proto, že velká část našeho hospodářství se opírá o služby služby spojené s kosmickým odvětvím; vyzývá Komisi, aby zmírnila rizika pro kosmická zařízení EU přijetím vhodných opatření, včetně případného použití šifrování, na ochranu infrastruktury spojenou s vesmírným prostorem proti kybernetickým hrozbám; dále žádá Komisi, aby zajistila, aby všechny příslušné agentury měly pro možné případy kybernetických útoků připraveny pohotovostní plány;

43.  považuje plánovanou iniciativu Govsatcom za slibné opatření z hlediska zajištění přístupu k bezpečným, účinným a nákladově efektivním službám pro evropské institucionální aktéry a z hlediska potřeb uživatelů v široké řadě oblastí, a to při současné stimulaci růstu, konkurenceschopnosti a inovace v celém evropském odvětví družicové komunikace; vyzývá Komisi, aby v případě, že bude hodnocení dopadu dostatečně pozitivní, navrhla plánovanou iniciativu Govsatcom nákladově efektivním způsobem, což může zahrnovat sdružování a sdílení schopností nebo nákup služeb poskytovaných komerčními komunikačními družicemi, a aby zajistila, aby tato iniciativa tvořila významnou přidanou hodnotu a nekopírovala stávající struktury;

44.  zdůrazňuje význam komplexní evropské politiky pro oblast vesmíru zaměřené na účinné přispívání k posílení společné bezpečnostní, zahraniční a obranné politiky prostřednictvím poskytování nezávislého zpravodajství, jako je informovanost o situaci v reálném čase, příslušným orgánům;

Posílení úlohy Evropy jako globálního aktéra a podpora mezinárodní spolupráce

45.  vyzývá Komisi, aby propagovala kosmická zařízení EU a kapacitu evropského kosmického odvětví ve všech příslušných aspektech svých vnějších vztahů;

46.  je přesvědčen, že k zajištění klidného a bezpečného vesmírného prostředí bude třeba zavázat se s mezinárodními partnery k podpoře norem odpovědného chování a udržitelnosti, zejména ve vztahu k objevování vesmíru, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu úzce spolupracovala s ESVČ a členskými státy;

47.  zdůrazňuje potřebu mezinárodní koordinace při řízení vesmírného provozu a nakládání s kosmickým odpadem, jejichž objem vzroste vzhledem k plánované instalaci tzv. „megaseskupení“ a zahlcení oběžných drah v blízkosti Země, které může nastat v důsledku trvalého snižování nákladů na vypouštění družic;

48.  žádá Komisi, aby monitorovala stávající cíle soukromého odvětví v oblastech, jako je těžba ve vesmíru, a zvážila, jaký mohou mít tyto cíle dopad na nynější právní rámec a zejména na Kosmickou smlouvu; domnívá se, že základní zásady této smlouvy by měly být dodržovány a že je nutné vyhnout se závodům o vyčerpatelné zdroje ve vesmíru; naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvíjely činnost směrem ke koordinovanému evropskému postupu, a vyzývá Komisi, aby se ujala vedení při sjednávání konsenzu; uznává, že vesmír je společným dědictvím lidstva;

49.  velmi vítá záměr Komise využít ekonomické diplomacie k otevření nových obchodních příležitostí pro evropský kosmický průmysl; zdůrazňuje, že evropští aktéři na trzích v třetích zemích by měli být podporováni ze strany Komise a případně orgánů členských států, a to buď samostatně, či prostřednictvím agentury ESA, a také ze strany orgánů, jako je Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA); doporučuje, aby plány pro tuto koordinovanou podporu byly vypracovány předem;

Zabezpečení účinné realizace

50.  zdůrazňuje, že by Evropský parlament měl hrát aktivní úlohu při rozvoji politiky EU týkající se vesmíru a že by měl být zapojen do všech výměn prováděných Komisí, Radou, ESVČ a agenturou ESA ohledně záležitostí týkajících se vesmíru;

51.  domnívá se, že pro investování do vesmíru je důležitá demokratická podpora; vyzývá Komisi, aby předložila důkladně vypracovanou a komplexní komunikační strategii ohledně přínosů kosmických technologií pro občany a podniky; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto strategii při jejím zavádění založila na třech pilířích, z nichž každý bude zaměřen na důležitou cílovou skupinu, a sice na: a) zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti investovat do vesmíru; b) informování malých a středních podniků a podnikatelů o příležitostech, které stěžejní kosmické programy EU nabízejí; c) začlenění otázky vesmíru do vzdělávání, aby byly odstraněny nedostatky v dovednostech; žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu co nejdříve předložila plán na vytvoření této komunikační strategie;

52.  vyzývá Komisi, aby vypracovala harmonogram provádění opatření navržených ve strategii, aby o jejím provádění pravidelně podávala zprávy, aby v případě potřeby předkládala návrhy právních předpisů a aby navrhovala dodatečná konkrétní a jasná opatření potřebná pro včasné dosažení cílů vytyčených v této strategii;

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a Evropské kosmické agentuře.

(1)

Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.

(4)

Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 72.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0267.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0268.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0534.

(8)

Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 16.

(9)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 1.

(10)

Pronikání na trh v oblasti vesmíru, studie vypracovaná pro výbor ITRE, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce A, 2016, ISBN 978-92-823-8537-1.

(11)

https://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2016_2017/main/h2020-wp1617-leit-space_cs.pdf s. 48.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (31.5.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke kosmické strategii pro Evropu

(2016/2325(INI))

Zpravodaj: Geoffrey Van Orden

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává rostoucí význam vesmíru a vesmírných technologií pro bezpečnostní a obranné operace, zejména v oblasti komunikací, zpravodajství, sledování a průzkumu, včetně kontroly hranic a dohledu nad mořským prostředím, reagování na katastrofy, kontroly zbraní a rovněž v rámci obchodních a civilních aktivit, a poukazuje na zásadní význam vesmírných kapacit v oblasti boje proti terorismu; dále vybízí k investicím, které by urychlily vývoj nových vesmírných kapacit a technologií;

2.  upozorňuje na zranitelnost celosvětové bezpečnosti, infrastruktury a vesmírných komunikačních technologií vůči zásahům nebo útokům ze strany státních i nestátních subjektů a rovněž na kybernetické útoky, výzkum v oblasti útočných vesmírných zbraní a na kosmické smetí a srážky družic; opakuje, že je důležité zabezpečit kritickou infrastrukturu, komunikace a rovněž vývoj odolných technologií a přezkoumat Smlouvu o využívání kosmického prostoru z roku 1967, aby byl zohledněn technický pokrok, jehož bylo od 60. let 20. století dosaženo;

3.  varuje před výzkumem v oblasti útočných vesmírných zbraní, který je veden v zemích, jako je Rusko, Severní Korea a Írán, a před možnými riziky pro klíčovou infrastrukturu, komunikace a současné i plánované vesmírné systémy;

4.  připomíná, že k zachování a posílení bezpečnosti a obrany a upevnění stability v Evropě je důležité zabránit vývozu citlivých vesmírných technologií do zemí, které ohrožují regionální nebo globální bezpečnost a stabilitu; podporuje investice do možností vypouštění družic a do jejich rozvoje, jako jsou např. Vega C a Ariane 6, s cílem umožnit evropským zemím, aby měly autonomní a spolehlivý přístup do vesmíru;

5.  vyzývá EU, aby v oblastech souvisejících s vesmírem jednala samostatněji; domnívá se v této souvislosti, že spolupráce s Ruskem, např. při vypouštění satelitů v rámci programů Galileo a Copernicus, by mohla narušit bezpečnost citlivých vesmírných systémů;

6.  vybízí k investicím do opatření na ochranu vesmírných technologií, prostředků a kapacit jak v rámci programů podporovaných ze strany EU, tak v souvislosti s rámcem pro pozorování a sledování vesmíru (SST);

7.  je přesvědčen, že ve vhodných případech by měly být využity již existující bilaterální vztahy mezi evropskými zeměmi a významnými přátelskými vesmírnými velmocemi, včetně Spojených států, Indie a Japonska, aby byly posíleny společné bezpečnostní a obranné zájmy, rozšířeny zásadní kapacity a upevněny základní prostředky odhalování a odvracení vznikajících hrozeb a reakce na vznikající vesmírné hrozby, s cílem zlepšit politiku pro oblast vesmíru, což zlepší schopnost evropského vesmírného odvětví reagovat na měnící se trhy, subjekty a technologie, a podpořit dodržování smluv a úmluv souvisejících s činností v kosmickém prostoru;

8.  vybízí členské státy, aby obnovily své úsilí v rámci OSN, aby bylo dosaženo dohody, pokud jde o navrhovaný kodex chování pro činnosti v kosmickém prostoru, jehož cílem je prosadit mezinárodní zásady pro zodpovědné, transparentní a nenásilné normy jednání ve vesmíru, a dosáhnout tak větší bezpečnosti, ochrany a udržitelnosti a zabránit vyzbrojování ve vesmíru; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení tohoto cíle je třeba, aby se při činnostech prováděných v kosmickém prostoru dodržovala vysoká míra citlivosti, obezřetnosti a přiměřené transparentnosti, s cílem vybudovat mezi subjekty důvěru vzhledem k rychlému rozvoji činností v kosmickém prostoru v posledních letech, neboť více než 70 zemí vlastní družice a 9 má schopnost je vypouštět;

9.  připomíná, že investice do výzkumu a vývoje vesmírných kapacit mají velmi významnou hospodářskou návratnost a vzhledem ke svému charakteru dvojího užití vytvářejí součinnost v rámci vesmírných programů a mezi civilními a obrannými aspekty; podporuje vývoj systémů dvojího užití, které jsou v souladu s bezpečnostními cíli členských států EU, a zdůrazňuje, že je třeba podporovat mírové chování ve vesmíru; dále konstatuje, že v některých členských státech již fungují satelitními systémy dvojího užití podporující civilní i vládní/vojenské operace, a upozorňuje na riziko neoprávněného vniknutí, které s sebou systémy dvojího užití přinášejí; vybízí průmyslová odvětví a provozovatele, aby poskytovali systémy s vysokým zabezpečením, kde by bylo veřejné a neveřejné využívání jasně odděleno;

10.  uznává, že s výjimkou veřejné regulované služby programu Galileo a Copernicus mají odpovědnost za vývoj civilních a vojenských vesmírných kapacit i nadále členské státy; konstatuje, že cílů Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany je zčásti dosahováno prostřednictvím správního ujednání mezi mezivládní Evropskou kosmickou agenturou a Evropskou obrannou agenturou.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Petras Auštrevičius, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Janusz Korwin-Mikke, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Angel Dzhambazki, Neena Gill, Ana Gomes, Marek Jurek, Antonio López-Istúriz White, David Martin, Norica Nicolai, Soraya Post, Marietje Schaake, Jean-Luc Schaffhauser, Igor Šoltes, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Vladimir Urutchev

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

54

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Iveta Grigule, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Norica Nicolai, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Ivo Vajgl

ECR

Angel Dzhambazki, Anna Elżbieta Fotyga, Marek Jurek, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Anders Primdahl Vistisen

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Michèle Alliot-Marie, Laima Liucija Andrikienė, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Ramona Nicole Mănescu, Alojz Peterle, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Vladimir Urutchev, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica

S&D

Nikos Androulakis, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Ana Gomes, Andrejs Mamikins, David Martin, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Kati Piri, Soraya Post, Boris Zala

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Ulrike Lunacek, Tamás Meszerics, Jordi Solé, Bodil Valero, Igor Šoltes

6

-

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat

NI

Georgios Epitideios

3

0

EFDD

James Carver

ENF

Mario Borghezio

NI

Janusz Korwin-Mikke

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (9.6.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke kosmické strategii pro Evropu

(2016/2325(INI))

Zpravodajka: Evelyne Gebhardt

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení „Kosmická strategie pro Evropu“ poukazuje na skutečnost, že evropský kosmický průmysl je stále těsnější součástí světového hodnotového řetězce a že vyvíjí inovativní produkty a služby, zejména produkty nabízené v odvětví internetu věcí, které jsou významné i pro podniky mimo kosmický průmysl a které by mohly být užitečné i pro spotřebitele;

B.  vzhledem k tomu, že vesmír není pro evropské občany nákladem, nýbrž investicí, a že ambiciózní kosmická strategie EU může zajistit nezávislost a dobrou pozici Evropy ve strategickém kosmickém průmyslu a podpořit růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst ve výrobě, operacích a návazných službách souvisejících s dobýváním vesmíru;

1.  vyzývá Komisi, aby podporovala konkurenceschopnost a inovace v kosmickém průmyslu pomocí programů, které se opírají nejen o strukturální a investiční fondy, ale v potřebných oblastech i o soukromý sektor; zdůrazňuje, že by měla existovat velkorysá a prozíravá strategie pro povzbuzení ambiciózního kosmického výzkumu, která zohlední skutečnost, že dlouhodobé zaručení infrastruktury a služeb má zásadní význam pro vytvoření příznivého investičního prostředí v návazných odvětvích, a která nalezne způsoby finanční i nefinanční podpory výzkumných činností ve vesmírné a aplikované vědě i v základním vědeckém výzkumu, který přímo souvisí s aplikovanou technikou a kosmickému průmyslu dodává vysoce kvalifikované pracovní síly, tj. vůbec nejdůležitější faktor inovací;

2.  vyzývá Komisi, aby analyzovala fungování trhu, který souvisí s kosmickým průmyslem, a to jak v odvětví nosných raket a vesmírných zařízení, tak i ve službách, které je využívají; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl tento rámec vhodný pro strategii na posílení konkurenceschopnosti, která povzbudí evropské dodavatele k expanzi na další trhy;

3.  zdůrazňuje, že využívání výsledků veřejného výzkumu v oblasti vesmírných technologií širší společností může přinést konkurenceschopná a průřezová řešení různých politických priorit EU, a pomoci tak zkoncentrovat a sjednotit nabízená politická řešení, zejména v oblastech jako je změna klimatu, udržitelné hospodaření se zdroji, migrace, hraniční kontroly, připojení obyvatel odlehlých regionů EU a nutnost nepřetržitého připojení k budoucím sítím 5G;

4.  vyzývá Komisi, aby zajistila potřebné financování a stanovila realizovatelná opatření a cíle pro pronikání programů EGNOS, Galileo a Copernicus na trh a aby podpořila vývoj aplikací, které plně využijí potenciál vesmírných dat a návazných služeb, aby se v tomto odvětví povzbudilo budování integrovaného a unifikovaného jednotného trhu, zejména vzhledem ke skutečnosti, že potenciál vesmírných technologií zatím nebyl plně využit a že kosmický průmysl je nutné lépe propojit s ostatními politickými a hospodářskými oblastmi na úrovni Unie i jednotlivých členských států; v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že vesmírné technologie dokážou povzbudit růst a vytváření pracovních míst;

5.  vyzývá Komisi, aby podpořila vývoj alternativních vypouštěcích technologií a začlenění zásad ekodesignu do všech nosných raket a vesmírných zařízení;

6.  konstatuje, že veškeré kosmické systémy jsou založeny na informačních technologiích, které stále častěji čelí problému neoprávněného přístupu k softwaru, což může vážně ohrozit spolehlivost údajů, včetně družicových snímků, informací o geolokalizaci a družicové komunikace;

7.  vyzývá proto Komisi, aby spolupracovala s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a s členskými státy, které jsou také signatáři Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru z roku 1967 (tzv. kosmická smlouva) a příslušné úmluvy o mezinárodní odpovědnosti, za účelem propagace mezinárodních zásad odpovědného chování ve vesmíru na základě premisy, že vesmír je společným dědictvím lidstva, a aby na půdě OSN a dalších mnohostranných fórech společně usilovaly o všeobecné přijetí uvedené smlouvy z roku 1967 a dohody o činnosti států na Měsíci;

8.  zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné odstranit právní mezeru v článku 2 úmluvy o mezinárodní odpovědnosti a zajistit, aby státy, které tolerují, financují nebo podporují počítačové útoky na kosmické systémy nebo k nim podněcují, mohly být přímo pohnány k odpovědnosti; zdůrazňuje, že státy, které tuto povinnost neplní, by měly být označeny za odpovědné ve smyslu článku VI kosmické smlouvy;

9.  vyzývá všechny členské státy, aby zajistily široké využívání pokročilého šifrování ve všech vesmírných prostředcích a pozemních zařízeních a aby přijaly veškerá opatření k zajištění bezpečnosti komunikací a odolnosti infrastruktury;

10.  konstatuje, že v hospodářství jsou každodenně používány družice nebo systémy pro dálkový průzkum Země, což představuje podstatný společenský přínos;

11.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby z uvádění systémů pro dálkový průzkum Země na trh měli užitek spotřebitelé a podniky v Evropské unii, zejména malé a střední podniky; dále zdůrazňuje, že s ohledem na nutnost zajistit řádné fungování vnitřního trhu a podporovat bezpečnost a hospodářský rozvoj činností v kosmu je třeba zavést jednotná pravidla, aby se zabránilo tomu, aby v důsledku regulačních rozdílů nebyla narušena hospodářská soutěž na vnitřním trhu nebo aby se zabránilo nevyváženým bezpečnostním hrozbám; žádá vytvoření právního rámce s jednotnými pravidly, který umožní, aby údaje získávané systémy pro dálkový průzkum Země byly dostupné na vnitřním trhu pro další zpracování v rámci všech procesů, které vytvářejí přidanou hodnotu, a který ochrání údaje před neoprávněným přístupem.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Morten Løkkegaard, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Pascal Arimont, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Kaja Kallas, Julia Reda, Marc Tarabella, Lambert van Nistelrooij, Sabine Verheyen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Peter Jahr, Markus Pieper

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

29

+

ALDE

ECR

ENF

PPE

 

S&D

 

VERTS/ALE

Dita Charanzová, Kaja Kallas, Morten Løkkegaard

Daniel Dalton, Anneleen Van Bossuyt

Mylène Troszczynski

Pascal Arimont, Georges Bach, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Peter Jahr, Antonio López-Istúriz White, Jiří Pospíšil, Ivan Štefanec, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Lambert van Nistelrooij

Lucy Anderson, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella

Julia Reda, Igor Šoltes

2

-

PPE

Markus Pieper, Sabine Verheyen

1

0

EFDD

Robert Jarosław Iwaszkiewicz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (2.6.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke kosmické strategii pro Evropu

(2016/2325(INI))

Zpravodajka:Gesine Meissner

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává roli vesmírných technologií, které činí pozemní, námořní, leteckou a kosmickou dopravu chytřejší, bezpečnější, zabezpečenější, udržitelnější a integrovanější; vítá sdělení Komise a je přesvědčen, že může přispět k uspokojování nových potřeb dopravy, konkrétně k bezpečné a bezešvé propojitelnosti, spolehlivějšímu určování polohy a interoperabilitě;

2.  poukazuje na to, že vesmír a přístup do vesmíru závisí především na dopravních prostředcích (družicích, nosných raketách, raketách); uznává, že to znamená, že vesmírné technologie a vesmírné služby (družicové údaje, geolokalizace) jsou oblastí strategického zájmu pro mnoho odvětví, jako je doprava, telekomunikace, zemědělství a obrana;

3.  zdůrazňuje, že odvětví dopravy nabízí vysoký potenciál pro nově vznikající a inovativní obchodní příležitosti v navazujícím odvětví týkající se mimo jiné bezpečnosti, environmentální účinnosti, přenosu dat, navigačních služeb, pátracích a záchranných operací a řízení dopravy; zdůrazňuje, že podniky spoléhají na přístup k údajům a spolupráci mezi vysokými školami, vědci a veřejným a soukromým sektorem;

4.  zdůrazňuje, že vzdělávání a rozvoj profesních dovedností hrají důležitou úlohu při zajišťování skutečně nezávislého a samostatného kosmického odvětví EU; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím programu Horizont 2020 a budoucích výzkumných a rozvojových programů poskytovala pokračující podporu opatřením na podporu vzdělávání, odborné přípravy a šíření poznatků v oblastech souvisejících s vesmírem;

5.  zdůrazňuje, že základním a nejdůležitějším nástrojem pro rozvoj kapacit evropského kosmického odvětví je účast ve volitelných programech Evropské kosmické agentury (ESA), v jejichž rámci se evropské podniky a vysoké školy, resp. výzkumné ústavy, podílejí na přípravě špičkových technologií pro kosmické mise a systémy; zdůrazňuje, že právě účast v takovýchto programech následně otevírá cestu k podnikání v této oblasti a také přístup k vysoce technologicky a znalostně náročným vědeckým projektům, což může mít pozitivní dopady i na oblast dopravy;

6.  uznává potenciál vesmírných programů EU GALILEO a Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a potřebu podporovat využívání údajů z těchto systémů a vytvářet tržní příležitosti prostřednictvím prověření a případného přepracování stávajících právních předpisů a systematické kontroly kompatibility vesmírných programů;

7.  vyzývá Komisi, aby podpořila celoevropský rozvoj nových vesmírných obchodních modelů a technologií, které způsobují převrat v tomto odvětví a snižují náklady, například evropských technologií, které umožňují vysílání malých družic do vesmíru, mj. prostřednictvím opakovaně použitelných balónů nebo raket;

8.  konstatuje, že odvětví dopravy EU, především řízení dopravy, systémy sledování a družicové pozorování, závisí na vesmírné technologii a její schopnosti přesně a kdykoli určit polohu; zdůrazňuje výhody správnějšího a přesnějšího družicového sledování a určování polohy pomocí technologií, jako je společný výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) v odvětví letectví a globální navigační družicový systém (GNSS) v odvětví námořní dopravy;

9.  zdůrazňuje význam veřejných regulovaných služeb (PRS) systému GALILEO, které mají podporovat orgány státní správy členských států EU prostřednictvím veřejných bezpečnostních a záchranných služeb, zejména v případě krize;

10.  připomíná úspěch programů, jako je eCall a digitální tachograf, v návaznosti na předpisech, které ukládají povinnost zavést služby určování polohy založené na globálním družicovém navigačním systému (GNSS), a je přesvědčen, že vesmírná strategie posílí silniční bezpečnost; konstatuje, že družicové údaje jsou potenciálně důležité pro autonomní řízení vozidel;

11.  podporuje iniciativu Komise pro družicovou komunikaci v rámci státní správy (Govsatcom), která pro evropské orgány a infrastrukturu a orgány a infrastrukturu členských států zajistí spolehlivé, zabezpečené a nákladově účinné služby družicové komunikace; zdůrazňuje její význam pro dopravu, zejména arktickou námořní dopravu, řízení letového provozu a kontrolu a řízení bezpilotních leteckých prostředků;

12.  domnívá se, že příslušná strategie by měla vést k nezávislému a bezpečnému přístupu k vesmírným službám a údajům a k technologické nezávislosti na třetích zemích; uznává však, že mezinárodní spolupráce představuje faktor úspěchu evropského průmyslu a že spolupráce s dalšími globálními strategickými partnery může napomáhat tomu, aby nedocházelo ke zdvojování nebo překrývání výzkumu a vývoje, a přispívat tak k účinnějšímu investování; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby rozvíjely programy mezinárodní spolupráce (a to i s dalšími agenturami a subjekty v jiných než členských státech) s cílem podporovat na světovém trhu evropskou vesmírnou technologii pocházející z domácího trhu a její celosvětovou konkurenceschopnost prostřednictvím rozvoje a uplatňování skutečné strategie ekonomické diplomacie v tomto sektoru;

13.  vyzývá Komisi, aby urychleně realizovala kosmickou strategii, a umožnila tak odvětví dopravy okamžitě těžit ze zlepšení v oblasti námořního dohledu, multimodality, zkušeností cestujících, doručování balíků, navigace civilních dronů a autonomního řízení, a aby posílila bezpečnost, přičemž řádně přihlédne k ochraně soukromí a osobních údajů; je přesvědčen, že systémy GALILEO a EGNOS mohou výrazně přispět ke správnému prosazování právních předpisů EU v oblasti dopravy; je přesvědčen, že systémy družicové navigace by měly být ještě více začleněny do dalších digitálních služeb, jako jsou inteligentní dopravní systémy (ITS), evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS), říční informační služby (RIS), systém SafeSeaNet, jakož i tradiční navigační systémy;

14.  vyzývá Komisi, aby v očekávání plného zprovoznění systému GALILEO podporovala kosmické odvětví EU, a vítá její záměr přijmout konkrétní opatření, včetně opatření regulační povahy, s cílem zajistit přijetí systému GALILEO trhem a podněcovat rozvoj plně kompatibilních a interoperabilních evropských zařízení, jako jsou např. čipové sady a přijímače, a zdůrazňuje, že tato opatření by se měla týkat všech druhů dopravy (letecké, silniční, železniční, námořní a vnitrozemské vodní dopravy);

15.  domnívá se, že právní předpisy zajišťující slučitelnost určitých přijímačů dopravní infrastruktury se systémy GALILEO a EGNOS, zejména ve strategických budoucích odvětvích, jako jsou samořízená a propojená vozidla a bezpilotní letadla, jsou potřebné k podpoře zavádění evropských vesmírných řešení v odvětví dopravy;

16.  domnívá se, že pro budoucí generace družicových systémů by měla být dále rozvíjena bezpečnost infrastruktury systému GALILEO;

17.  zdůrazňuje, že přesnost a celistvost poskytovaná systémem EGNOS je zásadní pro leteckou, námořní, železniční a silniční dopravu; znovu zdůrazňuje, že by pokrytí systémem EGNOS mělo být přednostně rozšířeno na jihovýchodní a východní Evropu s cílem dosáhnout plného pokrytí a dále na Afriku a na Blízký východ;

18.  znovu zdůrazňuje finanční výhody a zvýšenou přesnost, odolnost a bezpečnost, které by systém EGNOS mohl poskytnout při používání aplikací kritických z hlediska bezpečnosti, např. u přistávání letadel, a také pro sledování letů a omezování počtu zrušených letů a hluku; vyzývá proto Komisi, aby zajistila zavedení systému EGNOS na všech evropských letištích;

19.  zdůrazňuje význam programu Copernicus pro bezpečnost dopravy a cestujících, zejména v oblasti služeb týkajících se lodních tras, rozvoje městských dopravních sítí a sledování znečištění ovzduší; sdílí názor Komise, že je třeba dále usnadňovat a podporovat využívání údajů programu Copernicus, a vyzývá Komisi, aby pokračovala v rozšiřování jeho infrastruktury;

20.  je přesvědčen, že je třeba dále rozvíjet kapacitu dvojího využití systému GALILEO a programu Copernicus a posilovat přesnost a šifrování;

21.  připomíná, že je klíčové urychlit přechod řízení letového provozu ze současného sledování založeného na radarovém systému na družicové sledování, protože sledování v reálném čase může být zaručeno pouze pro 30 % naší planety, a domnívá se, že technologie GNSS by mohla hrát v tomto přechodu klíčovou úlohu;

22.  dále zdůrazňuje důležitost letadel vybavených vesmírným automatickým závislým přehledovým systémem – vysíláním (ADS-B) a toho, aby provozovatelé povinně vybavili letadla systémem ADS-B s cílem zajistit přesnost a spolehlivost sledování letadel v reálném čase, jakož i úsporu paliva;

23.  zdůrazňuje, nakolik je důležité chránit evropské kosmické infrastruktury, a podporuje tudíž zavedení souboru služeb pro pozorování a sledování vesmíru (SST) na plně provozní bázi; zdůrazňuje vysokou důležitost přiměřeného průzkumu a vyhýbání se pro snížení znečištění vesmíru obecně, a zejména omezení odpadu; v tomto ohledu zdůrazňuje význam pilotního projektu týkajícího se čistšího vesmíru prostřednictvím stahování odpadu z oběžné dráhy a využívání inovativních materiálů pro vesmírné vybavení s cílem omezit nárůst kosmického odpadu na oběžné dráze a nalézt dlouhodobě udržitelná náhradní řešení u kosmických materiálů prostřednictvím inovací; znovu opakuje, že tento pilotní projekt má za cíl prověřit proveditelnost a účinnost budoucí společné technologické iniciativy (JTI), která by byla uplatňována v kosmickém odvětví a měla by za cíl přilákat investice;

24.  bere na vědomí nedostatek viditelnosti, pokud jde o pokračování programu v oblasti nosných raket v Evropě nad rámec nadcházejících 3 až 4 let (Ariane 6 a Vega C), a finanční situaci tohoto programu; vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem jakýchkoliv střednědobých až dlouhodobých programů v oblasti nosných raket; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila pracovní program v oblasti nosných raket v Evropě na příštích dvacet let;

25.  zdůrazňuje, že evropské kosmické odvětví čelí na mezinárodním trhu nekalé a stále silnější hospodářské soutěži, přičemž institucionální trhy třetích zemí jsou pro evropské subjekty uzavřeny, což je znevýhodňuje;

26.  domnívá se, že za těchto prokázaných okolností, kdy se při otevírání institucionálních trhů ve vysoce strategickém odvětví vypouštění družic neuplatňuje vzájemnost, musí EU společně se svými partnery rovněž upřednostňovat evropské nosné rakety na svých institucionálních trzích pro vypouštění družic v rámci evropských programů;

27.  podporuje návrh Komise propojit poptávku evropských institucionálních zákazníků s cílem zajistit nezávislý, nákladově účinný a spolehlivý přístup do vesmíru; důrazně doporučuje, aby se Komise stala primárním institucionálním zákazníkem evropského odvětví nosných raket a aby přezkoumala prostředky na podporu evropské infrastruktury nosných raket s cílem zajistit, aby kosmické odvětví EU mohlo účinně čelit konkurenci ostatních globálních aktérů;

28.  žádá Komisi, aby vzala v úvahu synergie mezi systémy GALILEO a Copernicus, případně i jejími dalšími kosmickými činnostmi, s cílem zajistit jejich nákladově účinné provádění (např. za využití existujících kapacit Agentury pro evropský GNSS (GSA)) a maximalizovat přínosy pro evropské hospodářství; žádá Komisi, aby podpořila prostřednictvím inteligentního financování (například v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)) investice do činnosti v kosmickém prostoru pro odvětví dopravy a zajistila, aby byly přiměřeně financovány v příštím víceletém finančním rámci (VFR); vyzývá Komisi, aby v rámci příštího víceletého finančního rámce 2014-2020 zachovala financování modernizace infrastruktury systémů GALILEO a EGNOS a programu Copernicus a podpory předcházejících a návazných aplikací GNSS a činností v oblasti pozorování Země v rámci rozpočtů pro devátý rámcový program pro výzkum (včetně společné technologické iniciativy pro vesmír) a pro evropské programy GNSS;

29.  vyzývá Komisi, aby podněcovala a podporovala větší zapojení malých a středních podniků a začínajících inovativních podniků do činností v kosmickém prostoru a výzkumu souvisejícího s vesmírem; vybízí Komisi, aby za účelem usnadnění přijímání evropské vesmírné technologie na trhu dopravy a posílení transparentnosti začlenila do dialogu s kosmickým odvětvím subjekty z odvětví dopravy; vyzývá Komisi, aby evropským zainteresovaným stranám v oblasti dopravy zpřístupnila vědecký výzkum vesmíru a údaje týkající se dopravy s cílem podpořit širší využívání nových inovativních technologií, a tím posílit konkurenceschopnost dopravních služeb na evropském a světovém trhu;

30.  žádá Komisi a členské státy, aby věnovaly pozornost zrychlujícímu rozvoji vesmírné turistiky.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Kosma Złotowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jakop Dalunde, Kateřina Konečná, Peter Kouroumbashev, Patricija Šulin, Evžen Tošenovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Barbara Kudrycka, Maria Noichl, Flavio Zanonato

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Gesine Meissner, Dominique Riquet, Pavel Telička

EKR

Jacqueline Foster, Evžen Tošenovský, Kosma Złotowski

EFDD

Daniela Aiuto

ENF

Georg Mayer

ESL/SZL

Tania González Peñas, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen

ELS

Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Barbara Kudrycka, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Wim van de Camp, Patricija Šulin

S&D

Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Ismail Ertug, Peter Kouroumbashev, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Jens Nilsson, Maria Noichl, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, David-Maria Sassoli, Flavio Zanonato, Janusz Zemke, Claudia Țapardel

Verts/ALE

Michael Cramer, Jakop Dalunde, Keith Taylor

1

-

EFDD

Jill Seymour

1

0

NI

Bruno Gollnisch

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro rybolov (27.4.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

ke kosmické strategii pro Evropu

(2016/2325(INI))

Zpravodaj: Ricardo Serrão Santos

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Manifest z Bavena z roku 1998 vytvořil program Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti s cílem definovat úlohu Evropy při globálním monitorování životního prostředí a bezpečnosti; vzhledem k tomu, že od roku 2012 nese tato iniciativa název Copernicus;

B.  vzhledem k tomu, že politická rozhodnutí, která přijal Parlament a Rada v roce 2007, měla za důsledek přidělení rozpočtu pro evropské programy satelitní navigace Evropská služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a Galileo a na jejich základě vznikla dohoda o struktuře správy a řízení obou programů;

C.  vzhledem k tomu, že Galileo bude součástí pátracího a záchranného satelitního systému Vesmírný družicový systém pro vyhledávání plavidel – vyhledávací a záchranné družicové sledování (COSPAS-SARSAT);

D.  vzhledem k tomu, že rybolov je vysoce riskantní činnost, při níž může kdykoli dojít k nehodě, a přežití rybářů zpravidla závisí na tom, zda se jim co nejrychleji dostane lékařské pomoci;

E.  vzhledem k tomu, že k tomu, abychom mohli lépe analyzovat stav zásob rybích populací a mořského prostředí, je zapotřebí větší množství dat, která budou rychleji k dispozici;

1.  vítá kosmickou strategii pro Evropu, která má velký význam pro námořní záležitosti a rybolovnou činnost a má velký potenciál pro rozvíjení lidské činnosti na moři a pro snahy o zachování mořského prostředí;

2.  uznává význam kosmické strategie pro Evropu pro koordinovanou činnost správních orgánů a dalších subjektů;

3.  upozorňuje, že v ní není jakákoli zmínka o vztahu mezi vzduchem a mořem, o čemž svědčí absence výrazů „oceán“ a „mořský“;

4.  uznává, že vesmírné technologie, data a vesmírné služby „jsou již nyní přínosné pro řadu veřejných politik a hospodářských odvětví“, včetně kontroly rybolovu, předpovídání a sledování tras přepravy a odhalování a monitorování úniků ropy a dalších znečišťujících látek, pátracích a záchranných operací na moři, nezákonněho rybolovu a pirátství;

5.  uvědomuje si, že pokud budou moci orgány veřejné moci využívat trvalé a responsivní schopnosti družicového sledování oceánu, budou schopny rychleji reagovat a dosahovat výrazných úspor tak, že své zásahy lépe zacílí, zvláště při boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

6.  zdůrazňuje důležitost používání nejnovější technologie a podpory vyvíjení nových systémů pro účinnější monitorování a potírání nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

7.  zdůrazňuje důležitost programů Galileo a EGNOS pro námořní bezpečnost a navigaci vzhledem k tomu, jakou hrají roli při posilování a zdokonalování jiných mezinárodních systémů a přispívání k technologické nezávislosti Evropy;

8.  připomíná Komisi důležitost lepší koordinace mezi programy Galileo a EGNOS a s nimi souvisejícími službami programu Copernicus, také pokud jde o zvýšení bezpečnosti;

9.  uvědomuje si nutnost vytvoření bezpečných systémů družicové komunikace k naplnění stávajících a budoucích potřeb evropské námořní komunity, včetně monitorování situace na moři pomocí systémů dálkově řízených letadel, které jsou do značné míry závislé na družicových komunikacích;

10.  vítá iniciativu Komise týkající se družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM);

11.  zdůrazňuje důležitost programu Copernicus pro plné pochopení klimatu a počasí, přirozených biologických procesů v oceánech a agresivních antropogenních zásahů, což jsou vše zásadní otázky pro rybolov;

12.  vítá nedávné spuštění iniciativy námořní služby programu Copernicus „Zpráva o stavu oceánu“, na které spolupracuje 80 evropských vědců z více než 25 institucí, jako krok vpřed při vytváření systému pravidelného každoročního podávání zpráv o stavu a zdraví světových oceánů a evropských moří;

13.  zdůrazňuje, že je třeba učinit obrazová data snadno přístupnými pro různá průmyslová odvětví, různé státní agentury, mezinárodní organizace, místní plánovače a soukromé uživatele, včetně grafů s teplotami hladiny oceánu pro rybáře a dat z mořského prostředí; zdůrazňuje, že systém programu Copernicus pro monitorování mořského prostředí, který zajišťuje Mercator Ocean, systém programu Copernicus pro monitorování atmosféry a služba programu Copernicus pro změnu klimatu, které zajišťuje European Centre for Medium-Range Weather Forecasts, by měly mít specifické nástroje pro evropské rybáře a měly by být k dispozici ve všech potřebných evropských jazycích;

14.  zdůrazňuje, že je třeba výrazně posílit vzdělávací a školicí nástroje, které umožňují plně využívat výhod, které skýtají družicové nástroje;

15.  domnívá se, že rozvoj vesmírných technologií umožní v budoucnu efektivněji monitorovat a zjišťovat stav rybích populací;

16.  soudí, že kosmická strategie pro Evropu musí být ambicióznější, pokud jde o změnu klimatu a její dopad na mořské prostředí;

17.  uvědomuje si důležitost sítí Copernicus Relay a Copernicus Academy při posilování angažovanosti zúčastněných stran, při obohacování těchto snah o hledisko regionálních uživatelů a zvyšování dosahu úsilí o propagaci využívání dat a služeb programu Copernicus;

18.  uvědomuje si, že pohotovější a preciznější poskytování dat povede ke zvýšení produktivity chovatelů ryb díky monitorování výskytu škodlivého vodního květu;

19.  uznává, že je důležité zajistit, aby budoucí výzkumné činnosti lépe spojovaly kapacity vesmírných technologií s jinými oblastmi politiky, které řeší globální a společenské výzvy;

20.  souhlasí s tím, že potenciál programů Galileo, EGNOS a Copernicus se ještě v plném rozsahu neukázal, a uvědomuje si potenciál aliance veřejného a soukromého sektoru ve věci kosmické strategie;

21.  zdůrazňuje, že vesmírné technologie a jejich složky in situ vyžadují značné rozpočtové prostředky a že je nezbytné vyčlenit na tuto oblast v rozpočtu EU potřebné zdroje;

22.  zdůrazňuje, že vesmírný průmysl EU zaměstnává více než 200 000 specialistů, vytváří přidanou hodnotu ve výši nejméně 46 miliard EUR a přispívá k socioekonomické inovaci a zkoumání v oblasti rybolovu a modré ekonomiky;

23.  podněcuje k centralizovanému získávání družicových dat a k tomu, aby byl v této souvislosti vytvořen samostatný centralizovaný nákupní systém s cílem motivovat ke sdílení dat a vytvářet úspory z rozsahu; za osvědčený postup pokládá způsob, jakým získává data Evropská agentura pro námořní bezpečnost, aby je pak mohly využívat různé agentury Unie, mj. Evropská agentura pro kontrolu rybolovu;

24.  konstatuje, že Komise navrhuje „podněcovat k využívání vesmírných řešení“, zejména poskytováním technické podpory při využívání inovativního a přeshraničního zadávání veřejných zakázek na vesmírná řešení;

25.  zdůrazňuje důležitost neustálého zlepšování pátracích a záchranných schopností a vybízí proto k další integraci družicového systému Galileo do těchto typů systémů;

26.  domnívá se, že konsolidace stávajících a budoucích kapacit do skutečného evropského družicově podporovaného systému monitorování moří, který bude využívat řada institucionálních uživatelů a jehož služby by mohly být komerčně využívány jako vývozní artikl, by mohla být učebnicovým příkladem inovativních ambic Komise v oblasti využívání vesmíru;

27.  podporuje vytváření vysokorychlostních a spolehlivých družicových spojení pro lékařská zařízení jak na lodích, tak u pátracích a záchranných týmů, která by měla být schopna komunikovat s nemocnicemi, odesílat a dostávat medicínské údaje, aby bylo možno co nejrychleji rozhodnout, jak nejlépe postupovat;

28.  připomíná, že nejvzdálenější regiony a zámořské země a území poskytují Evropě mimořádný rozměr a zeměpisné příležitosti, neboť umožňují budování operačních stanic, monitorovacích zařízení a systémů pro přímý sběr údajů po celém světě; lituje toho, že o nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích není ve strategii zmínky;

29.  zdůrazňuje, že priority veřejného využívání vesmíru, včetně jeho pozorování, by se měly týkat legislativních potřeb, jako je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí;

30.  bere na vědomí potenciál, který skýtají vesmírné infrastruktury a odvozené služby, které by mohly přispět k plnění cílů mezinárodní správy oceánů, například při naplňování dohody COP21 a zmírňování dopadu změny klimatu na oceány, pobřeží a ekosystémy, při boji proti odpadkům v moři nebo podpoře mořského územního plánování na globální úrovni;

31.  připomíná, že je důležité zajišťovat „potřeby jednotlivých agentur EU“, jako jsou Evropská agentura pro námořní bezpečnost a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, a zdůrazňuje, že i tyto subjekty budou přispívat k naplňování kosmické strategie pro Evropu; trvá na spolupráci a sdílení družicových informací mezi agenturami Unie, zejména Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost, Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a evropskou pohraniční a pobřežní stráží;

32.  vyzývá Evropskou agenturu pro kontrolu rybolovu, aby plně využívala svých nových zvýšených pravomocí a poskytovala monitorovací a komunikační služby, které využívají nejmodernější technologii, zejména vesmírné infrastruktury, aby dokázaly objevit plavidla převážející migranty a předejít katastrofám na moři;

33.  zdůrazňuje potenciál aplikací využívajících družicové systémy, které by mohly zlepšit kontrolu rybolovu a pomoci zachovat mořské prostředí;

34.  podotýká, že pro soukromý sektor je při výzkumu vesmíru jedním z hlavních přínosů vytváření patentů a chráněných informací, což by mělo být při vytváření kosmické strategie pro Evropu zdůrazněno;

35.  připomíná, že hlavním přínosem pro kosmickou strategii pro Evropu je technologický a průmyslový rozvoj, kterému není ve strategii věnována dostatečná pozornost;

36.  zdůrazňuje, že nadcházející devátý rámcový program na období po roce 2021 musí mít mezi svými cíli jak integraci kosmické strategie EU, rybolovu a modrého růstu, tak zapojení institucí se specializovanými znalostmi do těchto oblastí;

37.  se zdviženým prstem upozorňuje na to, že se v kosmické strategii pro Evropu se vůbec nehovoří o nových technologiích opírajících se o rozšířenou inteligenci, kognitivní informatiku a neurální systémy a procházejících prudkým vývojem;

38.  domnívá se, že kosmická strategie pro Evropu se zaměřuje pouze na blízkou budoucnost a není dostatečně ambiciózní, pokud jde o možné nové, vizionářské a mobilizační projekty, které by mimo jiné přispěly k inteligentnímu řízení rybolovu;

39.  má za to, že se Evropa musí stát světovou vůdčí silou v oblasti „modré“ vesmírné technologie dalším rozvíjením, využíváním a zdokonalováním:

  –  programu Copernicus, který je důležitý pro záchranu životů na moři a při záplavách,

  –  programu Galileo, evropského globálního družicového navigačního systému;

  –  projektu EGNOS, evropského diferenciálního globálního polohového systému, který již poskytuje navigační služby uživatelům na moři ve snaze zajistit bezpečnost lidských životů,

  –  „modrých“ bezpilotních letounů (dronů) řízených pomocí družicových dat, které lze nasadit při záchranných operacích na moři, na pobřeží a na vnitrozemských vodních tocích, jako v případě vítěze Ceny Satnav v roce 2015.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Alain Cadec, Richard Corbett, Linnéa Engström, Sylvie Goddyn, Carlos Iturgaiz, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Ruža Tomašić, Peter van Dalen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jens Gieseke, Verónica Lope Fontagné

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16

+

ALDE

António Marinho e Pinto

ENF

Sylvie Goddyn

PPE

Alain Cadec, Jens Gieseke, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, Verónica Lope Fontagné, Gabriel Mato, Jarosław Wałęsa

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Richard Corbett, Ulrike Rodust, Ricardo Serrão Santos

Verts/ALE

Marco Affronte, Linnéa Engström

1

-

EFDD

John Stuart Agnew

3

0

ECR

Remo Sernagiotto, Ruža Tomašić, Peter van Dalen

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.6.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Christian Ehler, Fredrick Federley, Francesc Gambús, Adam Gierek, Theresa Griffin, Françoise Grossetête, András Gyürk, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Constanze Krehl, Miapetra Kumpula-Natri, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Olle Ludvigsson, Florent Marcellesi, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Dan Nica, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Davor Škrlec, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Lieve Wierinck, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

54

+

ALDE

Fredrick Federley, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský

EFDD

David Borrelli, Dario Tamburrano

ENF

Angelo Ciocca

GUE/NGL

Jaromír Kohlíček

PPE

Pilar Ayuso, Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Cristian-Silviu Buşoi, Christian Ehler, Francesc Gambús, Françoise Grossetête, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Herbert Reul, Paul Rübig, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen

S&D

José Blanco López, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Peter Kouroumbashev, Constanze Krehl, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Csaba Molnár, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Verts/ALE

Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Florent Marcellesi, Michel Reimon, Davor Škrlec

1

-

GUE/NGL

Paloma López Bermejo

1

0

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění