Postup : 2016/0230(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0262/2017

Předložené texty :

A8-0262/2017

Rozpravy :

PV 11/09/2017 - 21
CRE 11/09/2017 - 21
PV 16/04/2018 - 20
CRE 16/04/2018 - 20

Hlasování :

PV 13/09/2017 - 9.8
CRE 13/09/2017 - 9.8
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2018 - 6.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0339
P8_TA(2018)0096

ZPRÁVA     ***I
PDF 1333kWORD 189k
17.7.2017
PE 599.777v02-00 A8-0262/2017

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů

a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodaj: Norbert Lins

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0479),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0330/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016

(1)

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 22. března 2017(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0262/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(-1)  Je nutné zohlednit protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění -1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(-1a)   Je nutné zohlednit protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).10

(3)  Rada jménem Unie ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. V tomto ohledu tvoří uvedené nařízení součást provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo vymezeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 201510 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“). Je nutné, aby Unie byla i nadále vedoucím příkladem a vystupňovala své úsilí v oblasti klimatu na úroveň, která bude v souladu s cíle Pařížské dohody.

__________________

__________________

10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

10 http://www4.unfccc.int/ndcregistry/pages/Party.aspx?party=EUU

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, což vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisí, v němž ústřední úlohu budou hrát lesy, zemědělská půda a mokřady, včetně rašelinišť. Pařížská dohoda má rovněž za cíl posílit celosvětovou reakci na hrozbu změny klimatu v rámci udržitelného rozvoje a snah o vymýcení chudoby, a to mimo jiné i zvyšováním schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu, posilovat odolnost vůči této změně a stimulovat rozvoj nízkých emisí skleníkových plynů takovým způsobem, který neohrozí produkci potravin. V Pařížské dohodě smluvní strany uznávají zásadní prioritu zabezpečení potravin a skoncování s hladověním, jakož i zvláštní zranitelnost systémů produkce potravin vůči nepříznivým dopadům změny klimatu. zájmu dosažení tohoto účelu Pařížské dohody je nutné, aby smluvní strany vystupňovaly své společné úsilí s cílem zmírnit změnu klimatu a omezit globální oteplování. Smluvní strany by měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Smluvní strany této dohody rovněž uznávají, že adaptační opatření by se měla řídit přístupem, který je plně transparentní a který zároveň bere v úvahu ekosystémy, a že by měla vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Je nezbytně nutné, aby byly lesy obhospodařovány udržitelný způsobem v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů, které byly vypracovány na konferenci Forest Europe. Ta vymezila udržitelné obhospodařování lesů jako hospodaření s lesy a lesními plochami a jejich využívání takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, hospodářské a sociální funkce na místní, státní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy. Pro toto obhospodařování je nutné, aby byla v této souvislosti uznána úloha zalesňování.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)  V zájmu dosažení úrovní negativních emisí nutných pro naplnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl systém pro započítávání ve vztahu k využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) propracovaný. Vzhledem k tomu, že pohlcování pomocí LULUCF je zvrátitelné, mělo by k němu být přistupováno jako ke oddělenému pilíři rámce politiky Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

(5)  Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Kromě toho zavádění technologických řešení v odvětvích zemědělství a lesnictví přispívá ke zvyšování produkce a ke snižování environmentální stopy. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

(6)  Odvětví LULUCF je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál přinášet oblasti klimatu dlouhodobý přínos a významně přispět k dosažení dlouhodobých cílů v této oblasti na unijní a mezinárodní úrovni. Odvětví LULUCF přispívá ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Toto odvětví rovněž poskytuje biomateriály, které do určité míry mohou nahradit fosilní a vysokouhlíkové materiály obnovitelnou nízkouhlíkovou lesní biomasou. Pokud jde o toto nahrazení, měla by být zohledněna celková životnost uvedených materiálů, a to od okamžiku vytěžení suroviny až po fázi zpracování a výroby. Bioekonomika hraje při přechodu na bezfosilní hospodářství důležitou roli, což mimo jiné zahrnuje i nahrazení materiálu, například ve stavebnictví, a bioenergii. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, a pro dosažení souladu s Pařížskou dohodou mají zásadní význam udržitelné obhospodařování lesů a řízení zdrojů a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Jelikož je odvětví LULUCF charakterizováno dlouhými časovými rámci, jsou dlouhodobé strategie nezbytné pro to, aby bylo možné v dlouhodobém horizontu uskutečňovat udržitelné investice.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Unie by se měla stát celosvětovým lídrem, pokud jde o podporu a export výzkumu a investic do udržitelných, pokročilých a inovativních postupů, technik a myšlenek v odvětví LULUCF i v šíření zelených technologií, aby byly sníženy emise skleníkových plynů při současném zachování produkce potravin, a jít tak příkladem svým mezinárodním partnerům, včetně rozvojových zemí. V této souvislosti by měla být posílena účinná spolupráce a partnerství se subjekty v soukromém sektoru, zejména s malými a středními podniky.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)  Upřednostnění financování výzkumu změny klimatu by posílilo úlohu odvětví LULUCF, pokud jde o přizpůsobení se této změně a její zmírňování. Zejména posílení unijních výzkumných a inovačních programů předpokládaných na období 2021–2028 v rámci odvětví LULUCF by mimo jiné přispělo k prohloubení a rozšíření znalostí vědecké obce i místních komunit o výkonu tohoto odvětví, urychlení udržitelných inovací, podpoře přechodu do digitálního věku, modernizaci odborné přípravy a vzdělávání, zodolnění uvedeného odvětví a monitorování biologické rozmanitosti a lidské činnosti.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6c)  Měl by být posílen výzkum zaměřený na úlohu odumřelého dřeva, zejména hrubých úlomků dřeva nad zemí a odumřelého dřeva uloženého v zemi jak v neobhospodařovaných, tak v obhospodařovaných lesích, s cílem zvýšit přesnost započítávání uhlíku v lesích a kalkulaci rovnováhy uhlíku v rámci čistého ekosystému. K dispozici jsou jen omezené důkazy, ty ovšem naznačují, že odumřelé dřevo může představovat velké úložiště uhlíku a že ponechání odumřelého dřeva na místě by mohlo mimo jiné hrát významnou úlohu, pokud jde o biologickou rozmanitost, a mělo by být uznáno, že v rámci strategie pro omezování emisí skleníkových plynů hraje důležitou úlohu. Tyto náznaky jsou relevantní vzhledem k tomu, že obhospodařování lesů může napomoci odstraňování odumřelého dřeva, například pro energetické účely, a každé rozhodnutí o řádném zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně by mělo být podloženo informacemi a vědeckými poznatky. Vyhrazené prostředky by měly být přiděleny na tento výzkum v období 2017–2020.

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6d)  Unie přijala závazky týkající se cílů udržitelného rozvoje OSN, jež lze splnit pouze při řádném obhospodařování lesů a dodržování závazku zastavit a zvrátit trend odlesňování a prosazovat opětovné zalesňování.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6e)  Měl by být zajištěn ucelený přístup k odlesňování tropů s přihlédnutím ke všem faktorům, které vedou k odlesňování, jakož i k cíli zahrnutému do prohlášení učiněného Komisí v rámci jednání o UNFCCC, jímž je zastavení úbytku celosvětové zalesněné plochy nejpozději do roku 2030 a snížení hrubého úbytku tropických lesů do roku 2020 nejméně o 50 % ve srovnání se současnou úrovní.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6f)  Lesnictví a lesy by měly být obhospodařovány zodpovědně a měly by skutečně přispívat k ekonomickému rozvoji státu a nabízet zemědělcům perspektivní ekonomické příležitosti v případě, že nebude docházet k odlesňování citlivých ekosystémů a k rozvoji plantáží na rašeliništích, plantáže budou řízeny za použití moderních agroekologických metod, které minimalizují negativní ekologické a sociální škody, a budou respektována práva na půdu, práva domorodých společenství, lidská práva a práva pracovníků.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 g (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6g)  Vyspělé a udržitelné postupy řízení mohou v odvětví LULUCF významně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Měl by být podporován rozvoj inovativních postupů a používání postupů pokročilého obhospodařování ze strany vlastníků půdy, jako je přesné zemědělství, přesné lesnictví a digitalizace zemědělství. Monitorování prostřednictvím služeb geoinformací a pozorování Země jsou spolu se sdílením osvědčených postupů potenciálními prostředky pro pomoc členským států při dosahování jejich cílů, a měly by být proto podporovány.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 h (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6h)  Agroekologie umožňuje posun od lineárních potravinových systémů k oběhovým systémům, které napodobují přírodní cykly a které by mohly snížit uhlíkovou a ekologickou stopu potravin a zemědělství. Je důležité podporovat agroekologii i agrolesnictví s ohledem na jejich příspěvek ke zmírnění dopadů změny klimatu.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty.

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by za každých okolností stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty, včetně zemědělců a lesníků, a je nutné, aby se při provádění tohoto nařízení členské státy takovým povinnostem vyhnuly.

__________________

__________________

11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80).

11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80).

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Zemědělství a využívání půdy přímo a významně ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby Unie. Z tohoto důvodu musí významný cíl politik ovlivňujících tato odvětví zajistit, aby existovala soudržnost s unijními cíli vytyčenými strategií pro biologickou rozmanitost. Kromě toho existují další unijní politiky, které mohou stimulovat postupy překračující minimální právní požadavky a dobré standardní postupy a které přispívají ke skutečnému přizpůsobení se změně klimatu, k jejímu zmírňování a k zachování propadu uhlíku, jakožto zajišťování veřejných statků. Měly by být učiněny kroky k zavedení a podpoře postupů spojených s přizpůsobením se změně klimatu a s jejím zmírňováním za účelem integrálního a udržitelného obhospodařování lesů a zemědělské půdy. I navzdory svému uznávanému potenciálu k omezenému snižování emisí látek odlišných od CO2 musí zemědělství spravedlivým dílem přispět ke zmírňování změny klimatu. Toho může být dosaženo mimo jiné podporou zdokonaleného pěstování plodin za účelem zvýšení organického obsahu uhlíku v půdě. Členské státy a Komise by měly zajistit, aby SZP a toto nařízení byly soudržné.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7b)  Mokřady jsou z hlediska ukládání CO2 nejúčinnějšími ekosystémy. Zhoršování kvality mokřadů v Unii proto není jen problémem pro biologickou rozmanitost, ale představuje rovněž významnou obtíž pro klima. Opačný způsob ochrany a obnovy mokřadů by mohl posílit snahy o jejich zachování a snížit emise skleníkových plynů v odvětví LULUCF. Zpřesnění pokynů z roku 2006 ze strany IPCC, které se uskuteční v roce 2019, by mělo být v této souvislosti taktéž zohledněno.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC.

(8)  S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC. Vzhledem k vedoucímu postavení Unie v oblasti klimatu by se členské státy měly odchýlit od této standardní doby pouze v případě zalesněné půdy a pouze za velmi omezených podmínek odůvodněných na základě pokynů IPCC. V možnosti odchýlit se jsou zohledněny přírodní a ekologické podmínky odlišující se mezi členskými státy, a tedy i různé vlastnosti lesní půdy těchto států.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit postup přezkumu s cílem zajistit transparentnost a zlepšit kvalitu započítávání v této kategorii.

(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování, které se mezi jednotlivými členskými státy podstatně liší. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se řešily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí, jako je neschopnost obhospodařování lesů v Chorvatsku v důsledku obsazení jeho území, chorvatské války za nezávislost a válečné a poválečné situace. Příslušná pravidla započítávání by měla rovněž stanovit soudržnost a požadavky na udržitelné obhospodařování lesů vytyčené na konferenci Forest Europe (ministerská konference o ochraně lesů v Evropě). V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je pro členské státy nutno stanovit transparentní postup s cílem zlepšit kontrolovatelnost a kvalitu započítávání v této kategorii.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  Emise z vytěženého dřeva v odvětví LULUCF mají potenciál nahradit emise v odvětvích zahrnutých do systému obchodování s emisemi a do sdílení úsilí, přičemž toto nařízení je může zdůraznit i započítat.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud se Komise rozhodne, že jí při přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví bude v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) nápomocen expertní tým pro přezkum, měla by vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a vybrat dostatečný počet odborníků z členských států.

(10)  Pro účely přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví by měl být v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) zřízen expertní tým pro přezkum. Tento expertní tým pro přezkum by měl vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a měl by být vybrán dostatečný počet odborníků z členských států. Expertní tým pro přezkum by ohledně přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví měl konzultovat Stálý lesnický výbor zřízený rozhodnutím Rady 89/367/EHS, jakož i zainteresované strany a občanskou společnost.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise prostřednictvím substitučního účinku (s ohledem na energii a náročnost vůči CO2 v jiných odvětví, např. výroba cementu představuje zhruba 8 % celkových emisí CO2) a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem raději uznat a stimulovat větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností než je využívat pro energetické účely. Aby bylo možné dále podporovat a zahrnovat pozitivní substituční účinek, Komise by měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci zahrnout více výrobků do výpočtů vztahujících se na výrobky z vytěženého dřeva. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Členské státy by měly být vybízeny k investování do preventivních opatření, jako je udržitelné obhospodařování, s cílem snížit rizika spojená s přírodními škodlivými činiteli, a zabránit tak negativním vlivům na propady uhlíku v lesích. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení.

(14)  V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení, aniž by byla ohrožena celková úroveň náročnosti cílů Unie pro snížení emisí skleníkových plynů. Členské státy by rovněž měly mít možnost využít až 280 milionů tun celkových čistých pohlcení vyplývajících z kombinovaných kategorií započítávání pro odlesněnou půdu, zalesněnou půdu, obhospodařovanou ornou půdu, obhospodařované pastviny a mokřady dle možnosti a na základě aktu v přenesené pravomoci přijatého podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) [2017/... ] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 také pro obhospodařovanou lesní půdu s cílem zajistit dodržování svých závazků podle uvedeného nařízení.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o integrované řízení energetické unie, s ohledem na něž se v pracovním programu Komise předpokládá předložení návrhu do konce roku 2016.

(15)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o návrh nařízení o řízení energetické unie, který Komise předložila dne 30. listopadu 2016.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy, aby vypracovávaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran UNFCCC národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů za použití srovnatelných postupů dohodnutých na konferenci smluvních stran této úmluvy. Inventury skleníkových plynů jsou nezbytné pro sledování provádění dimenze týkající se dekarbonizace a pro posouzení souladu s právními předpisy týkajícími se klimatu. Povinnosti členských států zřídit a spravovat národní inventury jsou stanoveny v návrhu nařízení o správě energetické unie předloženém Komisí.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) a Evropského programu monitorování země COPERNICUS. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.

(17)  K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být výslovně inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS), Evropského programu monitorování země COPERNICUS, zejména pomocí mise Sentinel-2, a evropských systémů družicové navigace Galileo a EGNOS, které mohou být použity při podpoře monitorování využívání půdy. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky na základě nejnověji přijatých pokynů IPCC, včetně pokynů pro mokřady doplňujících pokyny IPCC z roku 2013 pro národní inventury skleníkových plynů, pokynů UNFCCC a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení (EU) č. .../... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(19)  Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán v rámci UNFCCC v roce 2018, by měla Komise zveřejnit sdělení hodnotící soulad unijních legislativních aktů týkajících se klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody. Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Toto nařízení by nemělo stanovit žádné účetní nebo oznamovací povinnosti pro soukromé subjekty, ani pro zemědělce a lesníky.

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Toto nařízení přispívá k naplňování cílů Pařížské dohody ze strany Unie.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  obhospodařované mokřady od roku 2026: využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členský stát se může rozhodnout, že do rozsahu svého závazku podle článku 4 zahrne obhospodařované mokřady, vymezené jako využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu. Pokud se členský stát rozhodne tak učinit, započítá emise a pohlcení z obhospodařovaných mokřadů v souladu s tímto nařízením.

2.  Členský stát se může v období 2021–2025 rozhodnout, že do rozsahu svého závazku podle článku 4 zahrne obhospodařované mokřady. Pokud se členský stát rozhodne tak učinit, započítá emise a pohlcení z obhospodařovaných mokřadů v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  ha) „referenční úrovní pro lesy“ se rozumí odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030;

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V období po roce 2030 budou členské státy vyvíjet úsilí o navýšení svých pohlcení, aby převýšila jejich emise. Komise navrhne rámec pro cíle na období po roce 2030, který tato navýšená pohlcení bude obsahovat, a to v souladu s dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu a závazky v rámci Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2 v souladu s pokyny pro podávání zpráv přijatými orgány UNFCCC nebo v rámci Pařížské dohody na období 2021–2030. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v příloze I oddílu B. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem, s výjimkou nadzemní biomasy a výrobků z vytěženého dřeva u obhospodařované lesní půdy.

4.  Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v příloze I oddílu B. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem, s výjimkou nadzemní biomasy, dřeva (nadzemního a uloženého v zemi) odumřelého na obhospodařované lesní půdě a výrobků z vytěženého dřeva u obhospodařované lesní půdy.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Odchylně od požadavku týkajícího se použití standardní hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 3 může členský stát převést ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na lesní půdu do kategorie lesní půdy zůstávající lesní půdou po 30 letech ode dne přeměny.

2.  Odchylně od požadavku týkajícího se použití standardní hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 3 může členský stát převést ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na lesní půdu do kategorie lesní půdy zůstávající lesní půdou po 30 letech ode dne přeměny, pokud to bude na základě pokynů IPCC řádně odůvodněno.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Zalesňovací činnosti prováděné v období 2017–2030 na mokřadech, včetně rašelinišť, v síti Natura 2000 a na stanovištích uvedených v příloze I směrnice 92/43/EHS, zejména na přírodních a polopřírodních útvarech pastvin, rekultivovaných mokřinách a močálech, jakož i na dalších mokřadech, včetně rašelinišť, nejsou podle uplatňovaných pravidel započítávání metodou gross-net zahrnuty do národního započítávání. Tyto oblasti budou případně zahrnuty do kategorie využití lesní půdy související s pohlcením či emisemi po jejím přechodu k obhospodařované lesní půdě v souladu s čl. 5 odst. 3.

Odůvodnění

Zalesňování pastvin a mokřadů může urychlit rozklad organické hmoty v půdě spíše než oddělování více uhlíku v půdě. Sporné zdůvodnění zalesňování zohledňující klima, k němuž je vždy šetrné, by navíc ohrozilo cenné ekosystémy.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pokud se členský stát v souladu s článkem 2 rozhodne zahrnout do rozsahu svého závazku obhospodařované mokřady, oznámí Komisi toto rozhodnutí do 31. prosince 2020 pro období 2021–2025 a do 31. prosince 2025 pro období 2026–2030.

3.  Pokud se členský stát v souladu s článkem 2 rozhodne zahrnout do rozsahu svého závazku obhospodařované mokřady v období 2021–2025, oznámí Komisi toto rozhodnutí do 31. prosince 2020.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a/nebo od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

4.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady během období 2021–2025, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v období 2021–2025 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly nezahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, budou nicméně během období 2021–2025 podávat Komisi zprávy o emisích a pohlceních z obhospodařovaných mokřadů.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením referenční úrovně pro lesy pěti. Referenční úrovní pro lesy je odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením referenční úrovně pro lesy pěti.

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Je-li výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 ve vztahu k referenční úrovni pro lesy záporný, zahrne daný členský stát do svých záznamů o obhospodařované lesní půdě celková čistá pohlcení odpovídající maximálně 3,5 % emisí členského státu ve svém referenčním roce nebo referenčním období podle přílohy III vynásobeným pěti.

2.  Je-li výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 ve vztahu k referenční úrovni pro lesy záporný, zahrne daný členský stát do svých záznamů o obhospodařované lesní půdě celková čistá pohlcení odpovídající maximálně 3,5 % emisí členského státu ve svém referenčním roce nebo referenčním období podle přílohy III vynásobeným pěti. Členské státy mohou k hodnotě 3,5 % přidat množství čistých pohlcení z dřevěných desek, řeziva a odumřelého dřeva v rámci započítání obhospodařované lesní půdy, a to za podmínek stanovených v pododstavcích 2, 3 a 4.

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Čistá pohlcení z dřevěných desek, jak je uvedeno v čl. 9 písm. b), a řeziva, jak je uvedeno v čl. 9 písm. c), lze samostatně započítávat do údajů o čistých pohlceních v rámci záznamů až do výše 3 % emisí členského státu v jeho referenčním roce nebo období, jak je uvedeno v příloze III, vynásobeným pěti.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Čistá pohlcení z odumřelého dřeva v rámci kategorie pro úložiště uhlíku lze samostatně započítávat do údajů o čistých pohlceních v rámci záznamů až do výše 3 % emisí členského státu v jeho referenčním roce nebo období, jak je uvedeno v příloze III, vynásobeným pěti.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Kombinované údaje o čistých pohlceních ve výši 3,5 % v prvním pododstavci spolu s čistými pohlceními z obhospodařované lesní půdy z dřevěných desek, řeziva a odumřelého dřeva by neměly společně přesáhnout 7 % emisí členského státu v jeho referenčním roce nebo období, jak je uvedeno v příloze III, vynásobeným pěti.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 19902009 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 20002012 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně. Komise může udělit výjimku z referenčního období 2000–2012 poté, co členský stát předloží odůvodněnou žádost prokazující, že je tato výjimka nezbytně nutná z důvodu dostupnosti údajů, jako je načasování lesních inventur.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Odchylně od ustanovení pododstavce 2 může být referenční úroveň pro lesy v případě Chorvatska vypočítána s ohledem na okupaci části jeho území v letech 1991–1998 a na dopady války a důsledky pro postupy při obhospodařování lesů na jeho území, a to při současném vyloučení dopadů politik na vývoj lesních propadů.

Pozměňovací návrh   53

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejní a je předmětem veřejných konzultací.

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejňuje, mimo jiné i prostřednictvím internetu, a je předmětem veřejných konzultací.

Pozměňovací návrh   54

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti.

4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Použité údaje musí být těmi nejaktuálnějšími ověřenými záznamy o využití půdy a lesních podmínkách. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti, a rovněž podá zprávu o pozitivních vkladech v důsledku udržitelné politiky obhospodařování lesů platné v době jejího stanovování.

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Komise přezkoumá vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4, jakož i v čl. 5 odst. 1.Je-li to nezbytné k zajištění souladu se zásadami a požadavky stanovenými v odstavcích 3 a 4 a v čl. 5 odst. 1, může Komise navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy přepočítat.

5.  Expertní tým pro přezkum ustavený na základě rozhodnutí Komise (C(2016)3301) a skládající se ze zástupců Komise a členských států přezkoumá při konzultování Stálého lesnického výboru a skupiny pro občanský dialog o lesním hospodářství a zpracování korku vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy vytyčené členskými státy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, jakož i v čl. 5 odst. 1. Komise může přepočítat nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy pouze v případě, že zásady a požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a v čl. 5 odst. 1 nebyly splněny. Komise vypracuje souhrnnou zprávu a zpřístupní ji veřejnosti.

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy poskytnou Komisi veškeré údaje a informace požadované pro provedení hodnocení a posouzení uvedených v prvním pododstavci.

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu provedeného podle odstavce 5 s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu. Do vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.

6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu a posouzení provedených expertním týmem pro přezkum podle odstavce 5 tohoto článku s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu.

 

Do vstupu aktů v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komise přijme akty v přenesené působnosti v souladu s článkem 14 za účelem změny tohoto nařízení provedené tak, že se do kategorií výrobků z vytěženého dřeva doplní dodatečné výrobky s účinkem pohlcování uhlíku, a to na základě pokynů IPCC a zajištění ekologické vyváženosti, a rovněž tak, že se aktualizují hodnoty poločasu rozkladu určené v příloze V pro účely jejich přizpůsobení technickému pokroku.

 

 

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.   Na konci období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 mohou členské státy vyjmout ze svých záznamů pro zalesněnou půdu a obhospodařovanou lesní půdu emise skleníkových plynů v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které překračují průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v období 2001–2020, po odstranění krajních statistických hodnot („úroveň pozadí“) vypočítaných v souladu s tímto článkem a přílohou VI.

1.   Na konci období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 mohou členské státy vyjmout ze svých záznamů pro obhospodařovanou lesní půdu emise skleníkových plynů v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které překračují průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v období 2001–2020, po odstranění krajních statistických hodnot („úroveň pozadí“) vypočítaných v souladu s tímto článkem a přílohou VI.

Pozměňovací návrh   60

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Hodnocení dopadů mechanismu flexibility vymezeného v tomto článku je přiloženo ke zprávě stanovené v článku 15.

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Článek 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 12a

 

Komise podá v roce 2027 a v roce 2032 zprávu o souhrnné bilanci emisí a pohlcení z obhospodařované lesní půdy v Unii s odkazem na průměrné emise a pohlcení v období 1990–2009. Bude-li souhrnná bilance záporná, Komise předloží návrh na kompenzaci a odstranění odpovídající hodnoty z emisních přídělů členských států podle nařízení .../... Evropského parlamentu a Rady1a.

 

__________________

 

1a   Nařízení .../... Evropského parlamentu a Rady …/… ze dne ... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (Úř. věst. L ..., ..., s. ...).

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 9, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán v rámci UNFCCC v roce 2018, Komise zveřejní sdělení hodnotící soulad unijních legislativních aktů týkajících se klimatu a energetiky s cíli Pařížské dohody.

 

 

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.

Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody. Zprávy budou v případě potřeby doprovázeny legislativními návrhy.

(1)

Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 103.

(2)

Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

V prosinci 2015 bylo v Paříži dosaženo historické právně závazné dohody o klimatu. Tato dohoda se vztahuje na 195 zemí na celém světě a má za cíl omezit globální oteplování výrazně pod hranici 2 °C, a vynaložit úsilí na omezení zvýšení teploty na 1,5 °C nad úrovní v předindustriálním období.

Důležitost boje proti změně klimatu na mezinárodní úrovni dále dokazuje význam opatření v oblasti změny klimatu uvedených v 17 cílech udržitelného rozvoje v rámci programu udržitelného rozvoje do roku 2030, který oficiálně nabyl účinnost 1. ledna 2016. Tyto nové cíle se budou vztahovat všeobecně na všechny, a jsou zaměřeny na boj proti chudobě, nerovnosti a změně klimatu v průběhu následujících patnácti let.

S ohledem na tyto mezinárodní závazky rozhodla Evropská rada v říjnu 2014 o cílech EU v oblasti klimatu a energetiky na období do roku 2030, které zahrnují zejména alespoň

40 % snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl slouží jako mezinárodní závazek EU podle Pařížské dohody o změně klimatu. Má být dosažen snížením emisí skleníkových plynů zahrnutých do odvětví zahrnutých do systému obchodování s emisemi 43 % oproti úrovni z roku 2005 a mimo odvětví zahrnuté do systému obchodování s emisemi o 30 % pod úroveň v roce 2005.

Nařízení LULUCF

Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je kategorie v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu pro započítávání emisí skleníkových plynů. Zahrnuje zásoby uhlíku v živé biomase (v nadzemní a podzemní vegetaci), neživé organické hmotě (odumřelé dřevo a odpad) a organický uhlík v půdě. Emise jsou způsobené změnou využívání půdy (jako je přeměna stálých pastvin na ornou půdu) a odlesňováním. V současnosti pohlcením dominuje CO

2 absorbované ve stávajících a nových lesích. Odvětví LULUCF představovalo v roce 2012 čistá pohlcení v objemu přibližně 303 milionů tun ekvivalentů v CO2e v celé EU(1), což odpovídá přibližně 9 % emisí z jiných odvětví.

Současná situace

Na emise a pohlcení skleníkových plynů v odvětví LULUCF se v současnosti vztahují mezinárodní závazky pouze na základě Kjótského protokolu, a to až do roku 2020.

Navrhovaným nařízením bude vytvořen právní rámec pro emise skleníkových plynů a jejich pohlcení v odvětví LULUCF od roku 2021, jejich zahrnutí do politiky EU v oblasti změny klimatu. LULUCF bude ponechán jako samostatný pilíř, ale s určitými vazbami na systém sdílení úsilí (tzv. Doložka flexibility). Činnosti vlastníků lesů a hospodářství na zabezpečení uhlíku uloženého v lesích a půdách by tak přispěly k dosažení závazků EU v oblasti změny klimatu.

Výzvy pro zemědělství a lesní hospodářství EU

Zpravodaj považuje vztah mezi zemědělství a lesním hospodářstvím a změnou klimatu za vícerozměrný. Lesy v současnosti pokrývají více než 42 % povrchu EU a mají obrovský potenciál při zmírňování změny klimatu prostřednictvím sekvestrace a ukládání CO2. Na druhé straně odvětví lesního hospodářství musí uspokojit poptávku po dřevě, které je často používáno jako surovina pro biohospodářství. Zemědělství čelí rostoucí poptávce po potravinách a krmivech a má omezený potenciál zmírňování změny klimatu. Obě odvětví jsou ve velké míře vystavena vlivům změny klimatu, a to vzhledem k tomu, že přímo závisí na klimatických podmínkách, jimiž jsou například přiměřené teploty, srážky a klimatické extrémy, a podléhají změnám u škůdců a chorob. V Pařížské dohodě je zejména uznávána „zásadní priorita zabezpečení potravin a skoncování s hladem a zvláštní zranitelnost systémů produkce potravin vůči nepříznivým dopadům změny klimatu“ a má za cíl „podpořit rozvoj s nízkými emisemi skleníkových plynů způsobem, který neohrozí produkci potravin“

, Potřeba zabezpečit soulad mezi zajištěním potravin a cíli v oblasti změny klimatu je rovněž zakotvena v závěrech Evropské rady z 23. až 24. října 2014.

Tento komplexní vztah přináší výzvy, příležitosti a očekávání pro odvětví LULUCF, a by sehrávalo klíčovou úlohu v oblasti změny klimatu. Zpravodaj se ve své zprávě zaměřuje na zdůraznění těchto různých prvků.

Pohlcení vyplývají ze schopnosti rostlin a půdy absorbovat a zadržovat skleníkové plyny z atmosféry prostřednictvím fotosyntézy. V EU např. lesy absorbují ekvivalent téměř

10 % celkových emisí skleníkových plynů EU každý rok a představují velkou zásobu uhlíku. Mimo to mohou mít výrobky z vytěženého lesa velmi pozitivní substituční účinky, pokud se použijí jako stavební materiál (nahrazení energeticky náročných produktů a zachycování uhlíku) nebo spalování biomasy pro energetické účely (nahrazení fosilních paliv však způsobuje emise skleníkových plynů).

Množství různých druhů lesů (boreální lesy, alpské jehličnaté lesy atd.) v EU odráží její geoklimatickou rozmanitost. Rozmístění lesních ploch je především ovlivněno klimatickými a půdními podmínkami, nadmořskou výškou a topografií. Na rozdíl od mnoha oblastí světa,

v nichž odlesňování stále představuje závažný problém, se v Unii zalesněná plocha dokonce rozrůstá; V důsledku zalesňovacích činností a přirozeného růstu, který byl kladně ovlivněn udržitelným lesním obhospodařováním, narostl rozsah lesních ploch v období 1990–2010 přibližně o 11 milionů hektarů. Ze sociálně-ekonomického hlediska vede využívání lesů

k vytváření zdrojů, zejména dřeva. To se využívá především pro výrobu energie

(42 % objemu), oproti tomu 24 % se využívá v pilařských závodech, 17 % v papírenském průmyslu a 12 % pro výrobu dřevěných desek. Přibližně jedna polovina spotřeby energie

z obnovitelných zdrojů v EU je pokryta dřevem.

Stanovisko zpravodaje

Zpravodaj uznává velký potenciál, který v sobě toto odvětví ve vztahu ke zmírňování dopadů změny klimatu skrývá. Toho může být nicméně využito jen pomocí spolehlivého a věrohodného započítávání na úrovni EU v období 2021–2030 a za předpokladu, že bude dosaženo cíle spočívajícího v nulovém pasivním zůstatku a případných kreditech, a to srovnatelným a důkladným způsobem. Naše dlouhodobé cíle v oblasti klimatu spočívají rovněž v čistém pohlcování v rámci odvětví LULUCF, což by ovšem nemělo vést ke snižování úrovně cílů v ostatních odvětvích. Mělo by se také rozlišovat mezi „zelenými“ emisemi CO

2 pocházejícími z odvětví LULUCF a emisemi CO2, které se vytvářejí při spalování fosilních paliv, přičemž je v této souvislosti klíčová pevná soudržnost mezi různými strategiemi EU. Vedle toho by se za žádných okolností neměla zpochybňovat zásada subsidiarity.

Flexibilita

Navrhovaná flexibilita mezi nařízením o LULUCF a nařízením o sdílení úsilí je přínosný nástroj k ocenění, odměnění a stimulaci lesnictví a zemědělství za inteligentní činnost prováděnou v těchto odvětvích ve vztahu ke změnám v oblasti klimatu. Proto se zpravodaj domnívá, že objem 280 milionů tun čistého pohlcení navržený Komisí by se neměl snižovat.

Zalesňování

S ohledem na širokou škálu druhů lesů v celé EU co do růstu a pokryté plochy jsou přístupy k zalesňování a lesnímu obhospodařování výrazně odlišné. Udržitelné zalesňování by se mělo stimulovat, jeho potenciál by se však neměl s ohledem na výrazné příspěvky dalších kategorií využití půdy přeceňovat. Proto zpravodaj upřednostňuje standardní hodnotu v délce 20 let pro období zalesňování s tím, že by zde měla existovat možnost odchylky spočívající

v prodloužení tohoto období až na 30 let. Státy mající v úmyslu tuto odchylku použít by nicméně měly svoji žádost odůvodnit přinejmenším následujícími mezinárodními postupy

a pokyny. Další prodloužení tohoto období by nemělo být umožněno, neboť by to vedlo ke snížení úrovně cílů vytyčených EU.

Referenční úroveň pro lesy

Aby byla plně respektována zásada subsidiarity, Komise by neměla mít možnost sama rozhodovat o stanovení referenčních úrovní pro lesy. Zpravodaj podporuje zdokonalení kjótských pravidel a navrhuje postup o třech krocích:

1.  Členské státy vypočítají novou referenční úroveň pro lesy, a aktualizují tak stávající hodnoty v rámci druhého kontrolního období Kjótského protokolu (příloha II). Kritéria, jež se musí dodržet, jsou uvedena v příloze IV.

2.  V souladu s ustanoveními rozhodnutí Komise (C(2016)3301) je třeba ustavit expertní tým pro přezkum skládající se ze zástupců Komise a významného počtu vnitrostátních odborníků. Tento odborný přezkum by měl být proveden po vzoru stávajících kjótských pravidel a umožnit mezi členskými státy postup podobný vzájemnému hodnocení.

3.  Komise může přepočítat nové referenční úrovně pro lesy pouze v případě, že nebyla dodržena kritéria uvedená v příloze IV.

Tento postup by měl být včetně přijetí aktů v přenesené pravomoci aktualizujících stávající kjótské referenční úrovně završen do konce roku 2020, a tedy před začátkem prvního období započítávání podle tohoto nařízení. Po přijetí těchto aktů by členské státy měly možnost začlenit své kredity vytvořené z obhospodařování lesní půdy do flexibility v rozsahu 280 milionů tun CO2e na základě nařízení o sdílení úsilí.

Zpravodaj navíc navrhuje úpravu spočívající ve změně referenčního období z let 1990–2009 na léta 2000–2012. To by lépe zohlednilo skutečnost, že není v silách všech členských států předložit věrohodné údaje o svých lesích (či jejich soupisech) pokrývající 90. léta. Kromě toho by díky prodloužení uvedeného období do roku 2012 mohlo být také zcela začleněno právě skončené kontrolní období Kjótského protokolu.

Strop pro kredity lesního hospodářství

Zpravodaj navrhuje zvýšit strop pro kredity lesního hospodářství z 3,5 % emisí členských států na 7 %. I zvýšený strop bude stále zajišťovat integritu životního prostředí a poskytne zároveň členským státům více flexibility, neboť návrh nařízení o LULUCF předložený Komisí umožní v pozměněné podobě navržené zpravodajem spolehlivé a věrohodné započítávání v kategorii obhospodařované lesní půdy.

(1)

CO2-ekvivalent (CO2e) - množství emisí skleníkových plynů, které představují stejný příspěvek ke globálnímu oteplení v časovém rozmezí 100 let jako emise tuny oxidu uhličitého (CO2).


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (3.5.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD))

Zpravodaj: Florent Marcellesi

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Z hlediska rozvoje je zásadní, aby toto nařízení mělo co nejvyšší ambice. Cíl 1,5 stupně, na nějž odkazuje návrh Komise, vychází ze zjištění Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), z něhož vyplývá, že regiony zranitelné z hlediska klimatu, jako jsou malé ostrovní rozvojové státy, pobřeží jižní Asie a oblasti Afriky trpící suchem čelí nebezpečným dopadům, pokud zvýšení globální teploty tuto úroveň překročí. Podle zjištění IPCC je pro dosažení cíle 1,5 stupně a pro ochranu těch nejchudších ve světě nezbytné vytvářet „negativní emise“ v důsledku využívání půdy, nikoli je jen kompenzovat.

Pokud svět potřebuje vytvářet negativní emise z lesů, hlediska globální rovnosti vyžadují, aby zde EU převzala vedoucí úlohu. S cílem respektovat „právo na rozvoj“ chudších zemí by EU měla přijmout co největší odpovědnost za ochranu lesů, k níž musí docházet globálně, zvláště v souvislosti s tím, že toto nařízení bude prvním celosvětovým pokusem o definici toho, jak jsou emise a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy začleněny do globálního uhlíkového účetnictví. Tím bude stanoven významný precedens pro zbytek světa, který bude téměř jistě sloužit jako předloha při mezinárodních jednáních. Jak se uvádí v návrhu Komise, využívání půdy má „četné cíle“ – jako je produkce potravin –, které musí být poměřovány se svým potenciálem jakožto propadů uhlíku. To je ještě zásadnější v rozvojových zemích s početným obyvatelstvem ve venkovských oblastech, jehož přežití závisí na půdě. Nařízení by mělo obdobně zahrnout také mezinárodní standardy práva držby s cílem zajistit, aby byla tato ochrana zakotvena v mezinárodních pravidlech započítávání využívání půdy. Tyto standardy budou ještě důležitější v zemích, kde nejsou v zákonných ustanoveních jasně uznána zvyková práva a kde bylo místní venkovské obyvatelstvo již vysídlováno z důvodu projektů v oblasti ochrany přírody. Nařízení by mělo také podpořit obnovu současné krajiny spíše než zalesňování nové půdy. Tím se minimalizuje riziko, že činnosti v oblasti klimatu v odvětví využívání půdy, změn využívání půdy a lesnictví (LULUCF) odeberou půdu na úkor jejího důležitého využívání pro produkci potravin, která je ještě důležitější v rozvojových zemích.

Z těchto důvodů navrhovatel navrhuje v návrhu Komise tyto změny:

•  Zvýšení ambicí návrhu, pokud jde o oblast klimatu, a to pomocí těchto opatření:

–  zvýšit interní cíl v odvětví LULUCF;

–  zpřísnit pravidla započítávání;

–  zintenzivnit obnovu mokřadů;

–  umožnit přezkum ambicí tohoto nařízení.

•  Nařízení by mělo, kdykoli je to možné, stimulovat činnosti zvyšující funkci propadu uhlíku při současném využívání půdy (pomocí agroekologie nebo obnovy obhospodařované orné půdy a pastvin), spíše než zalesňování dalších ploch orné půdy.

•  Činnosti při provádění tohoto nařízení by měly splňovat mezinárodní standardy ochrany pozemkových práv.

•  Činnosti při provádění tohoto nařízení by také měly být v souladu s vlastními standardy EU v oblasti biologické rozmanitosti, která má významné důsledky pro rozvoj vzhledem k tomu, že přežití miliard lidí na planetě závisí na biologické rozmanitosti ekosystémů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).10

(3)  Dne 5. října 2016 Unie formálně ratifikovala Pařížskou dohodu, která tím mohla dne 4. listopadu 2016 vstoupit v platnost. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).10 Cíle Unie na snížení emisí skleníkových plynů jsou též v souladu se závazkem přijatým Unií a jejími členskými státy k dosažení mezinárodně dohodnutých cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, zejména pokud jde o cíl č. 13 týkající se bezodkladného boje proti změně klimatu jakožto celosvětové výzvy, včetně snižování emisí a budování odolnosti vůči změně klimatu.

_________________

_________________

10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) může výrazně přispět k plnění mezinárodních klimatických závazků Unie. Správa půdy by měla odpovídat potřebě soudržnosti politik a udržitelného rozvoje, zejména co se týče jejího dopadu na místní společenství a zajišťování potravin. Vzhledem k těmto skutečnostem by politika Unie v odvětví LULUCF měla jít ruku v ruce se soudržností politik ve prospěch rozvoje, zejména pokud jde o její environmentální a ekonomický rozměr, aby byla posílena součinnost a zaručen pozitivní dopad vnitřních politik v oblasti klimatu na třetí země.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, což vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisních úrovní, během kterého budou hrát lesy ústřední roli. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

Odůvodnění

Aby oteplování nepřesáhlo 1,5 stupně a aby – pokud nebude dosaženo radikálních změn na cestě ke snižování emisí nad rámec ohlášených vnitrostátně stanovených příspěvků – zůstalo pod úrovní 2 stupňů, bude nezbytné najít způsoby, jak odstraňovat emise CO2 z atmosféry, což je označováno jako „negativní emise“. Nejjednodušším způsobem, jak toho v EU dosáhnout, je zvýšit pohlcování v odvětví LULUCF. Toto nařízení je proto zásadním pilířem pro EU s cílem provádět tento závazek vyplývající z Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Za účelem dosažení negativních emisí nutných ke splnění cílů stanovených Pařížskou dohodou by mělo být k pohlcování CO2 z atmosféry prostřednictvím odvětví LULUCF přistupováno jako k samostatnému pilíři v rámci politiky Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)  Toto nařízení stanoví významný globální precedent pro začlenění emisí a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy mezi vnitrostátně stanovené příspěvky v rámci Pařížské dohody. Je proto důležité, aby byly dodržovány zásady rovnosti, udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby a aby byly dodržovány a prosazovány mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a práva původních obyvatel, jak to Pařížská dohoda požaduje.

Odůvodnění

Toto nařízení je prvním pokusem na světě o stanovení pravidel započítávání v oblasti využívání půdy a jejich začlenění do vnitrostátně stanovených příspěvků. Bude se pravděpodobně používat jako východisko pro pravidla započítávání využívání půdy také mimo EU. Je tudíž důležité, aby zahrnovalo zásady, jako je dodržování pozemkových práv, a aby pojímalo emise při využívání půdy jako zvláštní pilíř vzhledem k tomu, že jsou patrně ještě důležitější v zemích globálního jihu, kde jsou komunity postižené chudobou ještě zranitelnější, pokud jde o vysídlování kvůli projektům propadu uhlíku.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Unie by se měla stát celosvětovým lídrem, pokud jde o podporu a export výzkumu a investic do udržitelných, pokročilých a inovativních postupů, technik a nápadů v odvětví LULUCF i v šíření zelených technologií s cílem snížit emise skleníkových plynů při zachování produkce potravin, a jít tak příkladem svým mezinárodním partnerům, včetně rozvojových zemí. V této souvislosti by měla být posílena účinná spolupráce a partnerství s aktéry v soukromém sektoru, zejména s malými a středními podniky.

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)  Toto nařízení by mělo být provedeno v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím povědomí o významu, jaký má zajištění zachování integrity všech ekosystémů a ochrana způsobů obživy a odolnosti společenství žijících v zalesněných oblastech.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20b)  Změna klimatu má zásadní dopad na rozvoj komunit na celém světě. Unie se prostřednictvím Pařížské dohody zavázala, že při řešení změny klimatu bude dodržovat, prosazovat a zohledňovat své závazky, co se týče lidských práv, práva na zdraví, práv původních obyvatel, místních společenství, migrantů, dětí, osob se zdravotním postižením a osob, které se nacházejí ve zranitelné situaci. Dále bude dodržovat, prosazovat a zohledňovat své závazky, co se týče práva na rozvoj a rovnosti žen a mužů, zlepšování postavení žen a mezigenerační spravedlnosti.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20c)  Měl by být zajištěn ucelený přístup k úbytku tropických lesů s přihlédnutím ke všem faktorům, které k odlesňování vedou, i k cíli vyhlášenému Komisí v rámci jednání o UNFCCC, jímž je zastavit úbytek celosvětové zalesněné plochy nejpozději do roku 2030 a snížit hrubý úbytek tropických lesů do roku 2020 nejméně o 50 % ve srovnání se současnou úrovní.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20d)  Unie přijala závazky týkající se cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, jež lze splnit pouze při řádné správě lesů a dodržování závazku zastavit a zvrátit odlesňování a prosazovat opětovné zalesňování.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20e)  Toto nařízení by se v souladu s dohodou UNFCCC mělo řídit přístupem, který vychází z dané země, zohledňuje rovnost žen a mužů, umožňuje účast všech a je plně transparentní, přičemž zároveň bere v úvahu zranitelné skupiny, společenství a ekosystémy. Navíc by měl vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a, kde je to vhodné, z tradičních znalostí, znalostí původního obyvatelstva a místních systémů znalostí a řídit se jimi, a to s cílem začlenit adaptaci do příslušných socioekonomických a environmentálních politik a opatření.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20f)  Lesnictví a lesy by měly být spravovány odpovědně a měly by skutečně přispívat k ekonomickému rozvoji státu a nabízet zemědělcům perspektivní ekonomické příležitosti za předpokladu, že nebude docházet k odlesňování citlivých ekosystémů a k rozvoji plantáží na rašeliništích, že se na plantážích bude hospodařit za použití moderních agroekologických metod, které minimalizují negativní ekologické a sociální důsledky, a že budou respektována práva k půdě, práva místních komunit, lidská práva a práva pracovníků.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Čl. 1 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Toto nařízení přispívá k plnění závazků a cílů Pařížské dohody ze strany Unie.

Odůvodnění

Nařízení o LULUCF je jedním z pilířů provádění závazků Unie v rámci Pařížské dohody. Unie se zavázala omezit nárůst globální teploty pod 2 stupně a pokračovat v úsilí nepřekročit 1,5 stupně. Plnění závazků Pařížské dohody je životně důležité s cílem zabránit nebezpečným dopadům v regionech, které jsou z hlediska změny klimatu nejzranitelnější, včetně malých ostrovních rozvojových států, pobřežních regionů jižní Asie a oblastí Afriky trpících suchem.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  obhospodařované mokřady: využívání půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu.

Odůvodnění

Rašeliniště a mokřady představují stanoviště s vysokou konzervační hodnotou, v nichž se nacházejí nejdůležitější úložiště uhlíku v EU a na zeměkouli. Avšak dojde-li k jejich znehodnocení, způsobují emise velkých objemů skleníkových plynů. S cílem zajistit, aby nařízení poskytovalo správné pobídky k zachování a obnově takovýchto úložišť uhlíku, by se měly mokřady a rašeliniště povinně započítávat.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem přizpůsobení definic uvedených v odstavci 1 vědeckému vývoji nebo technickému pokroku a zajištění souladu mezi těmito definicemi a případnými změnami příslušných definic uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“).

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem přizpůsobení definic uvedených v odstavci 1 vědeckému vývoji nebo technickému pokroku a zajištění souladu mezi těmito definicemi a případnými změnami příslušných definic uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) a v dodatku z roku 2013 k pokynům Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů, který se týká mokřadů.

Odůvodnění

Měly by být zohledněny všechny nejaktuálnější metodiky Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) v oblasti započítávání využívání půdy.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy budou usilovat o zvýšení pohlcování pro období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030. Pro následná období se zvýší celková pohlcení z každého členského státu započítávaná podle tohoto nařízení v souladu s dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu a se závazky v rámci Pařížské dohody.

Odůvodnění

Aby oteplování zůstalo pod hodnotou 1,5 stupně a také hluboko pod 2 stupni, budeme podle vědců muset zavést prostředky na pohlcování CO2 z ovzduší, tedy „negativní emise“. K dosažení negativních emisí nestačí, aby pohlcování v rámci LULUCF emise pouze vyrovnalo, je třeba je převýšit.

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku zalesněné a odlesněné půdy jako celkové emise a pohlcení pro každý rok v období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

1.  Členské státy započítávají emise z odlesňování a pohlcení ze zalesňování půdy jako celkové emise a pohlcení pro každý rok v období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 1990–2009 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhované nové referenční období pro lesy, které je založeno na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 1990–2009 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně, a rovněž zajišťuje, aby byl stejný objem biomasy použit pro energetické účely a účely spojené s pevnou biomasou.

Odůvodnění

Využití biomasy pro pevné účely (trvanlivé produkty) představuje s ohledem na klima lepší způsob nakládání s tímto zdrojem místo toho, aby byla biomasa využívána přímo z lesa pro energetické účely (okamžitá oxidace). Pokud bude zachována intenzita sklízení, ale vzroste objem dřeva využívaného na energii, bude to mít za následek vyšší míru vypouštění CO2, což by mělo být započítáno ve vztahu k referenční úrovni.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

Referenční údaje

COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.9.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

12.9.2016

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Florent Marcellesi

30.11.2016

Projednání ve výboru

28.2.2017

 

 

 

Datum přijetí

25.4.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

0

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Cristian Dan Preda, Elly Schlein, Eleftherios Synadinos, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Rübig, Judith Sargentini

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Dariusz Rosati

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ALDE

Paavo Väyrynen

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga

NI

Eleftherios Synadinos

PPE

György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Cristian Dan Preda, Dariusz Rosati, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta, Željana Zovko, Anna Záborská

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Elly Schlein

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Judith Sargentini

0

-

 

 

2

0

ECR

Nirj Deva, Eleni Theocharous

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (1.6.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD))

Navrhovatelka: Marisa Matias

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

V prosinci 2015 byla na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) přijata Pařížská dohoda. Tato dohoda představuje světový mezník pro posílení kolektivního úsilí a urychlení celosvětového přechodu k nízkouhlíkové a klimaticky odolné společnosti a nahradí přístup, jehož základ tvoří Kjótský protokol z roku 1997. Jsou zaváděny politiky v zájmu toho, aby byl splněn závazný cíl vytyčený EU a spočívající v dosažení snížení domácích emisí skleníkových plynů nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990. Dohoda obsahuje dlouhodobý cíl a objasňuje, že k plnění dlouhodobých cílů v oblasti zmírňování změny klimatu zásadním způsobem přispěje i využívání půdy a lesů.

Cílem tohoto návrhu je určit, jak bude odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) od roku 2021 začleněno do rámce politiky EU v oblasti klimatu. Do tohoto data budou na základě Kjótského protokolu, jehož platnost vyprší v roce 2020, ukládána omezení na EU a na každý z jejích členských států, neboť ty musí zajistit, aby odvětví LULUCF neprodukovalo další emise. Proto je nutné dále rozvíjet v rámci EU způsob spravování tohoto odvětví.

Zpravodajka vítá návrh předložený Komisí. Je přesvědčena, že je ambiciózní a že podporuje nutnost přijetí spolehlivějšího režimu započítávání, který si klade za cíl přispět k záměru snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030.

Zpravodajka je znepokojena skutečností, že se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 10 a 13, a to po neurčitou dobu. Zpravodajka by ráda doporučila zkrácení doby na 5 let v souladu s vykazovanými obdobími 2021–2025 a 2026–2030.

Odvětví využívání půdy a lesnictví se nachází v jedinečné pozici, z níž může přispět k účinné politice v oblasti klimatu, protože toto odvětví nejenže vypouští skleníkové plyny, ale může také odstranit CO2 z atmosféry. Přínos a možnosti nabízené odvětvím lesnictví jsou pro zavedení oběhového hospodářství nepostradatelné.

V předloženém návrhu se zpravodajka v souladu s působností výboru ITRE zabývá klíčovými obory v této oblasti, včetně:

a)  navýšení finančních prostředků pro výzkum a rozvoj v oblasti obhospodařování lesů s ohledem na zeměpisnou rozmanitost;

b)  využití vesmírných programů EU, jako je satelitní systém Copernicus pro pozorování Země, jež poskytují cennou pomoc pro monitorování činnosti v odvětví LULUCF;

c)  potravinového zabezpečení a biologické rozmanitosti;

d)  mezinárodních dohod a dodržování práva EU;

e)  dopadů na členské státy a systémy započítávání EU;

f)  flexibility;

g)  dřevních a jiných trvanlivých lesních produktů;

h)  referenčních úrovní pro lesy.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh nařízení

Právní východisko 1 a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na protokol (č. 1) Smlouvy o fungování Evropské unie o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

Pozměňovací návrh   2

Návrh nařízení

Právní východisko 1 b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na protokol (č. 2) Smlouvy o fungování Evropské unie o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

Pozměňovací návrh   3

Návrh nařízení

Bod odůvodněnís 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).10

(3)  Pařížská dohoda byla ratifikována Radou dne 5. října 2016 po udělení souhlasu Evropského parlamentu dne 4. října 2016 a vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).10

__________________

__________________

10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

Pozměňovací návrh   4

Návrh nařízení

Bod odůvodněnís 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, kterou podle shody vědců vyžaduje svět, aby vstoupil do období snižování emisí a negativních emisí. V zájmu dosažení tohoto cíle je nutné, aby smluvní strany zvýšily své společné úsilí s cílem zmírnit změnu klimatu a omezit globální oteplování. Je třeba, aby Unie nadále stála v čele jako příklad a zvyšovala úsilí v oblasti klimatu na úrovně, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Smluvní strany by měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Pařížská dohoda zdůrazňuje úlohu udržitelného obhospodařování lesů pro dosažení cíle rovnováhy mezi emisemi a jejich odstraňováním a pro lepší přizpůsobení se změně klimatu.

Pozměňovací návrh   5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Toto nařízení by mělo přispívat k přeměně směrem k nízkouhlíkovému hospodářství a k dosažení cílů Pařížské dohody, a zároveň zajišťovat odpovídající ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémů Unie, rovněž prostřednictvím opatření na přizpůsobení se změně klimatu. V tomto smyslu je třeba respektovat provázanost se systémem EU pro obchodování s emisemi, rozhodnutím o sdíleném úsilí, strategiemi Unie pro biologickou rozmanitost a les, směrnicí o ptácích a směrnicí o přírodních stanovištích.

Pozměňovací návrh   6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

(6)  Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku a poskytovat trvanlivé biologické materiály, které mohou působit jako dočasná úložiště uhlík a náhrady uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. V dlouhodobém měřítku přinese největší udržitelný přínos ke zmírňování emisí dlouhodobá udržitelná strategie obhospodařování lesa zaměřená na zachování nebo zvýšení lesních zásob uhlíku a na každoroční udržitelný materiální užitek z lesa;

Pozměňovací návrh   7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Přednostní financování výzkumu v oblasti změn klimatu by posílilo úlohu odvětví LULUCF při zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Zejména by posílení výzkumného a inovačního programu Unie předem uvažované pro období let 2021–2028

v odvětví LULUCF mimo jiné přispělo k prohloubení a rozšíření vědeckých znalostí a znalostí místních komunit o výkonnosti tohoto odvětví, urychlilo by udržitelné inovace, posílilo přechod k digitální éře, modernizovalo odbornou přípravu a vzdělávání, posílilo odolnost odvětví LULUCF a monitorování biologické rozmanitosti a působení člověka.

Pozměňovací návrh   8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty.

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021–2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by za všech okolností stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty a je nezbytné, aby se této povinnosti vyvarovaly členské státy během provádění tohoto nařízení.

_________________

_________________

11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80).

11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80).

Odůvodnění

Je to poprvé, kdy jsou pravidla LULUCF začleněna mezi právní povinnosti v rámci EU pro ochranu klimatu. Je důležité ujistit soukromé subjekty, že je tento návrh administrativně neovlivní. Proto je rovněž důležité, aby členské státy učinily maximum pro to, aby se zabránilo vytvoření další zátěže pro soukromé subjekty.

Pozměňovací návrh   9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC.

(8)  S cílem stanovit přesné záznamy o emisích a jejich pohlcování v souladu s pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) by se měly využívat hodnoty vykázané ročně podle nařízení (EU) č. 525/2013 pro kategorie využití půdy a přechod mezi kategoriemi využití půdy, čímž se zjednoduší postupy používané podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu. Půda, u níž dojde k přeměně na jinou kategorii využití půdy, by se měla považovat za půdu v přechodu na tuto kategorii po standardní dobu dvaceti let stanovenou v pokynech IPCC. Avšak po zvážení přírodních a ekologických okolností, které se mezi členskými státy navzájem liší, v neposlední řadě v důsledku různých geografických a klimatických podmínek, a jež mají dopad na skutečné délky přechodných období pro změny zásob uhlíku, by měly být poskytnuty výjimky z obvyklé hodnoty jako odůvodněné podle pokynů IPCC.

Pozměňovací návrh   10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit postup přezkumu s cílem zajistit transparentnost a zlepšit kvalitu započítávání v této kategorii.

(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování, a tyto rozdíly mezi členskými státy by měly být respektovány. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit postup přezkumu s cílem zajistit transparentnost a zlepšit kvalitu započítávání v této kategorii.

Pozměňovací návrh   11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud se Komise rozhodne, že jí při přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví bude v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) nápomocen expertní tým pro přezkum, měla by vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a vybrat dostatečný počet odborníků z členských států.

(10)  Pokud a jakmile se Komise rozhodne, že jí při přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví bude v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) nápomocen expertní tým pro přezkum, měla by vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a vybrat dostatečný počet odborníků z členských států;

Pozměňovací návrh   12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  V mezinárodně schválených pokynech IPCC se uvádí, že emise ze spalování biomasy v odvětví energetiky lze považovat za rovné nule pod podmínkou, že jsou tyto emise započítány v odvětví LULUCF. V EU se emise ze spalování biomasy započítávají jako nulové podle článku 38 nařízení (EU) č. 601/2012 a ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 525/2013, soulad s pokyny IPCC bude tudíž zajištěn pouze tehdy, budou-li tyto emise správně zahrnuty v tomto nařízení.

(11)  V mezinárodně schválených pokynech IPCC se uvádí, že emise ze spalování biomasy v odvětví energetiky lze považovat za rovné nule pod podmínkou, že jsou tyto emise započítány v odvětví LULUCF. V rámci EU se emise ze spalování biomasy započítávají jako nulové podle článku 38 nařízení (EU) č. 601/2012 a ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 525/2013, soulad s pokyny IPCC bude tudíž zajištěn pouze tehdy, budou-li tyto emise správně zahrnuty v tomto nařízení. Pravidla započítávání stanovená v tomto nařízení by neměla bránit ve využívání udržitelné biomasy v odvětví energetiky prostřednictvím produkce emisí v odvětví LULUCF.

Pozměňovací návrh   13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Aby bylo možné dále podporovat a zahrnovat pozitivní substituční účinek, Komise by měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci zahrnout více výrobků do započítávání pro výrobky z vytěženého dřeva. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

Pozměňovací návrh   14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Vzhledem k tomu, že reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání nebo odrazovat členské státy od přijímání preventivních opatření, jako jsou investice za účelem snížení rizika výskytu přírodních poruch.

Pozměňovací návrh   15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o integrované řízení energetické unie, s ohledem na něž se v pracovním programu Komise předpokládá předložení návrhu do konce roku 2016.

(15)  V zájmu zajištění a zabezpečení účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a pohlcování a dalších informací potřebných k posouzení dodržování závazků členských států by tímto nařízením měly být do nařízení (EU) č. 525/2013 začleněny požadavky na podávání zpráv a při kontrolách souladu podle tohoto nařízení by měly být tyto zprávy brány v potaz. Nařízení (EU) č. 525/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Tato ustanovení mohou být dále zjednodušena s cílem zohlednit případné změny, pokud jde o integrované řízení energetické unie, s ohledem na něž se v pracovním programu Komise předpokládá předložení návrhu do konce roku 2016.

Pozměňovací návrh   16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy, aby vypracovávaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran UNFCCC národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů všech skleníkových plynů za použití srovnatelných postupů dohodnutých na konferenci smluvních stran UNFCCC. Inventury skleníkových plynů jsou nezbytné pro monitorování toho, jak je prováděna dimenze snižování uhlíku, a pro posouzení dodržování právních předpisů v oblasti klimatu. Povinnosti členských států ohledně zřízení a správy vnitrostátní inventur jsou stanoveny v nařízení (o energetické správě, COM (2016)759).

Pozměňovací návrh   17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Komisi by měla být případně v souladu s jejím ročním pracovním programem nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, pokud jde o systém podávání výročních zpráv o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení, posouzení informací o politikách a opatřeních a o národních odhadech, vyhodnocení plánovaných dodatečných politik a opatření a kontroly souladu, které Komise provádí podle tohoto nařízení.

(16)  Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) by měla být případně nápomocná Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem, pokud jde o systém podávání výročních zpráv o emisích skleníkových plynů a jejich pohlcení, posouzení informací o politikách a opatřeních a o národních odhadech, vyhodnocení plánovaných dodatečných politik a opatření a kontroly souladu, které Komise provádí podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh   18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) a Evropského programu monitorování země COPERNICUS. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.

(17)  K usnadnění sběru údajů a zlepšení metodiky by využívání půdy mělo být výslovně inventarizováno a vykazováno pomocí geografického sledování každé půdní plochy, jež odpovídá systémům sběru údajů na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. Nejvhodnější bude využívání stávajících programů a šetření Unie a členských států při sběru údajů, včetně statistického průzkumu využití půdy a krajinného pokryvu (LUCAS) a Evropského programu monitorování země COPERNICUS, zejména prostřednictvím mise Sentinel 2 a evropských systémů družicové navigace Galileo a EGNOS, které mohou být použity ke sledování využití půdy. Správa údajů, včetně jejich sdílení pro opětovné použití zpráv a šíření, by měla být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství.

Pozměňovací návrh   19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh   20

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Konečným cílem tohoto nařízení je přispět ke globálnímu závazku omezit vzrůst teplot na nejvýše 2 stupně ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a pokračovat v úsilí o omezení globálního oteplování na 1,5 stupně.

Pozměňovací návrh   21

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  obhospodařované mokřady: využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu;

Pozměňovací návrh   22

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členský stát se může rozhodnout, že do rozsahu svého závazku podle článku 4 zahrne obhospodařované mokřady, vymezené jako využití půdy vykazované jako mokřady zůstávající mokřady a osídlení, ostatní půda přeměněná na mokřady a mokřady přeměněné na osídlení a ostatní půdu. Pokud se členský stát rozhodne tak učinit, započítá emise a pohlcení z obhospodařovaných mokřadů v souladu s tímto nařízením.

2.  Členské státy, které nemají zvláštní kategorii započítávání pro obhospodařované mokřady ke dni [den vstupu v platnost], mohou využít přechodné období pěti let od [den vstupu v platnost], aby shromáždily spolehlivé a transparentní údaje o obhospodařovaných mokřadech a zavedly systém podávání zpráv v souladu s tímto nařízením. Vhodnost těchto údajů a systému podávání zpráv se posuzuje jako součást kontroly souladu uvedené v článku 12.

Pozměňovací návrh   23

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Při započítávání zalesněné půdy, odlesněné půdy a obdělávané lesní půdy členské státy zahrnou kategorii započítávání vztahující se k výrobkům z vytěženého dřeva v souladu s článkem 9.

Pozměňovací návrh   24

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem přizpůsobení definic uvedených v odstavci 1 vědeckému vývoji nebo technickému pokroku a zajištění souladu mezi těmito definicemi a případnými změnami příslušných definic uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“).

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem přizpůsobení definic uvedených v odstavci 1 vědeckému vývoji nebo technickému pokroku a zajištění souladu mezi těmito definicemi a případnými změnami příslušných definic uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a všech příslušných doplňkových pokynů IPCC (dále jen „pokyny IPCC“).

Pozměňovací návrh   25

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 každý členský stát s přihlédnutím k flexibilitě stanovené v článku 11 zajistí, aby emise nepřekračovaly pohlcení, počítáno jako součet celkových emisí a pohlcení na jejich území v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v článku 2 společně, jak je započítáno v souladu s tímto nařízením.

Pro období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 členské státy zajistí, jako minimální standardy, aby emise nepřekračovaly pohlcení, počítáno jako součet celkových emisí a pohlcení na jejich území v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v článku 2 společně, jak je započítáno v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh   26

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

S cílem splnit dlouhodobé závazky Unie podle Pařížské dohody předloží členské státy Komisi akční plán, jenž bude v souladu s postupem stanoveným v nařízení [o energetické správě, COM (2016)759], v němž stanoví dlouhodobé cíle na zvýšení pohlcení a zásob uhlíku i praktiky udržitelné správy lesa.

Pozměňovací návrh   27

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Při přípravě svých vnitrostátních započítávání zajistí členské státy, aby byly činnosti využití půdy koherentní se strategiemi Unie pro biologickou rozmanitost a pro les.

Pozměňovací návrh   28

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Odchylně od požadavku týkajícího se použití standardní hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 3 může členský stát převést ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na lesní půdu do kategorie lesní půdy zůstávající lesní půdou po 30 letech ode dne přeměny.

2.  Odchylně od požadavku týkajícího se použití standardní hodnoty stanovené v čl. 5 odst. 3 může členský stát převést ornou půdu, pastviny, mokřady, osídlení a ostatní půdu z kategorie takovéto půdy přeměněné na lesní půdu do kategorie lesní půdy zůstávající lesní půdou po 30 letech ode dne přeměny. Jakékoli rozhodnutí o udělení takové výjimky je založeno na pokynech IPCC a schvaluje je tým pro přezkum zřízený podle čl. 8 odst. 5.

Pozměňovací návrh   29

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a/nebo od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

4.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a/nebo od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

Pozměňovací návrh   30

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy určí novou referenční úroveň pro lesy na základě kritérií stanovených v příloze IV oddílu A. Členské státy předloží Komisi vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví včetně nové referenční úrovně pro lesy do 31. prosince 2018 pro období 2021–2025 a do 30. června 2023 pro období 2026–2030.

Členské státy určí novou referenční úroveň pro lesy na základě kritérií stanovených v příloze IV oddílu A. Členské státy předloží Komisi vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví včetně nové referenční úrovně pro lesy do 31. prosince 2018 pro období 2021–2025 a do 30. června 2023 pro období 2026–2030. Na žádost členských států poskytne Komise vedení a technickou pomoc.

Pozměňovací návrh   31

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 19902009 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na stávajících postupech obhospodařování lesů, zdokumentovaných do roku 2017 pro období 20212025 a do roku 2022 pro období 2026–2030 pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.

Pozměňovací návrh   32

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejní a je předmětem veřejných konzultací.

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejní, včetně zveřejnění na internetu, a je předmětem veřejných konzultací.

Pozměňovací návrh   33

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti.

4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Použijí se nejnovější ověřená započítání využití půdy a lesních podmínek. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti i pro podání zprávy o pozitivních vstupech jako důsledku politiky udržitelného obhospodařování lesa platné v daném období.

Pozměňovací návrh   34

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Komise přezkoumá vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4, jakož i v čl. 5 odst. 1. Je-li to nezbytné k zajištění souladu se zásadami a požadavky stanovenými v odstavcích 3 a 4 a v čl. 5 odst. 1, může Komise navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy přepočítat.

5.  Týn pro přezkum složený z vybraných odborníků Komise a členských států přezkoumá vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4, jakož i v čl. 5 odst. 1. Členské státy poskytnou týmu pro přezkum veškeré údaje a informace požadované pro provedení přezkumu a posouzení. Je-li to nezbytné k zajištění souladu se zásadami a požadavky stanovenými v odstavcích 3 a 4 a v čl. 5 odst. 1, přepočítá příslušný členský stát navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy. Za účelem zlepšení transparentnosti Komise sestaví syntetickou zprávu s doporučeními a tuto zprávu zveřejní, včetně zveřejnění na internetu.

Pozměňovací návrh   35

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu provedeného podle odstavce 5 s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu. Do vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.

6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu provedeného podle odstavce 5 s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu. První z těchto aktů v přenesené pravomoci, založený na podkladech od členských států podle odstavce 3, se přijme nejpozději do 31. prosince 2019 Do vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.

Pozměňovací návrh   36

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a s využitím metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu podle přílohy V členské státy ve svých záznamech podle čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 týkajících se výrobků z vytěženého dřeva zohlední emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva spadajících do následujících kategorií:

Na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a s využitím metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu podle přílohy V členské státy započítají emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva spadajících do následujících kategorií:

Pozměňovací návrh   37

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komise do 31. prosince 2019 přijme akt v přenesené pravomoci podle článku 14 s cílem aktualizovat kategorie v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva o další produkty, které mají kladný substituční efekt, se zohledněním příspěvku členských států pro podkategorie rozčleněné podle jednotlivých zemí. Tato aktualizace se provede na základě pokynů IPCC a zajišťuje integritu započítávání LULUCF z hlediska životního prostředí.

Pozměňovací návrh   38

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Do zprávy uvedené v článku 15 se zahrnou dopady mechanismu pružnosti stanovené v tomto článku.

Pozměňovací návrh   39

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komise provede komplexní přezkum zpráv o splnění požadavků pro účely posouzení souladu s článkem 4.

2.  Komise provede komplexní přezkum zpráv o splnění požadavků pro účely posouzení souladu s článkem 4 a odůvodní jakékoli rozdíly.

Pozměňovací návrh   40

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise zaznamenává množství emisí a pohlcení pro každou kategorii započítávání využití půdy v jednotlivých členských státech a zajistí přesné započítání při uplatnění flexibility podle článku 11 v registru Unie zřízeném podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013. Ústřední správce provede automatickou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby bylo zajištěno, že nedochází k žádným nesrovnalostem. Tyto informace se zpřístupňují veřejnosti.

1.  Komise zaznamenává množství emisí a pohlcení pro každou kategorii započítávání využití půdy v jednotlivých členských státech a zajistí přesné započítání při uplatnění flexibility podle článku 11 v registru Unie zřízeném podle článku 10 nařízení (EU) č. 525/2013. Ústřední správce provede automatickou a úplnou kontrolu každé transakce podle tohoto nařízení a v případě potřeby transakce zastaví, aby bylo zajištěno, že nedochází k žádným nesrovnalostem. Členské státy obdrží zpětnou vazbu, jež bude zahrnovat právo na odpověď. Jakákoli žádost členského států o opravu se překládá v rozumné době. Komise zajistí sledovatelnost těchto událostí a zveřejní tyto informace na internetu.

Pozměňovací návrh   41

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 9, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu 5 let, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

Pozměňovací návrh   42

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace a pracuje na vypracování společného postoje s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

Pozměňovací návrh   43

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.

Do šesti měsíců od svolání facilitativního dialogu podle UNFCCC v roce 2018, v roce 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k dlouhodobým cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy na aktualizaci tohoto nařízení a jeho ambicí v souladu s vývojem na základě facilitativního dialogu podle UNFCCC a nejnovějších vědeckých poznatků.

Pozměňovací návrh   44

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  referenční úrovně přispějí k zachování nebo zvýšení zásob lesního uhlíku a zároveň umožní dosáhnout udržitelných ročních výnosů z lesa, pokud jde o dřevo, dřevné vlákno nebo energii;

Pozměňovací návrh   45

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  referenční úrovně by měly zajistit spolehlivé a důvěryhodné započítávání, aby bylo zaručeno, že jsou řádně započítány emise a pohlcení v důsledku používání biomasy;

c)  referenční úrovně by měly zajistit spolehlivé a důvěryhodné započítávání obhospodařované lesní půdy, aby bylo zaručeno, že jsou řádně započítány emise a pohlcení v důsledku používání biomasy;

Pozměňovací návrh   46

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  referenční úrovně zahrnují zásobník uhlíku výrobků z vytěženého dřeva umožňující srovnání mezi předpokladem týkajícím se okamžité oxidace a uplatněním funkce rozkladu prvního řádu a hodnot poločasu rozkladu;

vypouští se

Pozměňovací návrh   47

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  referenční úrovně by měly zohledňovat cíl spočívající v přispění k zachování biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, jak je stanoveno ve strategii EU v oblasti lesnictví, vnitrostátních politikách členských států v oblasti lesnictví a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti;

e)  referenční úrovně by měly zohledňovat cíl spočívající v přispění k zachování biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, jak je stanoveno ve strategii EU v oblasti lesnictví, vnitrostátních programech a politikách členských států v oblasti lesnictví, strategii Unie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie Unie v oblasti biohospodářství;

Pozměňovací návrh   48

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga)  Referenční úrovně prokáží, že jejich tvorba pro lesy přímo nezahrnovala předpoklady či odhady týkající se politik nebo předpokladů členských států nebo Unie, nebo odhady založené na předpokládaných budoucích změnách ve členském státě nebo politikách Unie.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

Referenční údaje

COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.9.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

12.9.2016

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Marisa Matias

5.10.2016

Projednání ve výboru

28.11.2016

22.3.2017

 

 

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

13

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Soledad Cabezón Ruiz, Jude Kirton-Darling, Constanze Krehl, Barbara Kudrycka, Olle Ludvigsson, Florent Marcellesi, Marian-Jean Marinescu, Marisa Matias, Markus Pieper, Anne Sander, Pavel Telička, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Fabio Massimo Castaldo, Nicola Danti, Gabriele Preuß

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

44

+

ALDE

Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Pavel Telicka, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Evžen Tošenovský, Anneleen van Bossuyt

PPE

Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Christian Ehler, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Barbara Kudrycka, Janusz Lewandowski, Marian-Jean Marinescu, Nadine Morano, Angelika Niebler, Markus Pieper, Herbert Reul, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Anne Sander, Algirdas Saudargas, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera

S&D

José Blanco López, Soledad Cabezón Ruiz, Adam Gierek, Theresa Griffin, Jude Kirton-Darling, Peter Kouroumbashev, Constanze Krehl, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Dan Nica, Miroslav Poche, Gabriele Preuβ, Flavio Zanonato

13

-

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

ENF

Angelo Ciocca, Jean-Luc Schaffhauser

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Jaromír Kohlícek, Paloma López Bermejo, Marisa Matias

S&D

Carlos Zorrinho

Verts/ALE

Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Florent Marcellesi, Michel Reimon, Claude Turmes

1

0

S&D

Kathleen Van Brempt

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (1.6.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů

a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

(COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD))

Navrhovatelka: Elisabeth Köstinger

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Aby byl přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku úspěšný, je nutné pro oblast klimatu vytvořit stabilní politický rámec. K zahájení dekarbonizace a její trvalé realizaci musejí odpovídajícím způsobem přispět všechna odvětví. Důležitou součástí klimatické politiky orientované na budoucnost je zařazení odvětví LULUCF do politiky Evropské unie zaměřené na ochranu klimatu od roku 2021.

Zemědělství a lesnictví plní ve společnosti ekologickou, ekonomickou i sociální funkci. Je nutné, aby se v rámci evropské politiky v oblasti klimatu dostalo této mnohostranné úloze, kterou hraje udržitelné zemědělství a obhospodařování lesů, uznání. Proto je nutné, aby byly pobídky k omezování emisí skleníkových plynů v souladu se zajištěním bezpečnosti dodávek energie a s jasnou podporou produkce udržitelně vyráběných potravin a biomasy v Evropě. Zemědělství a udržitelné využívání biomasy nejsou v rozporu se snahou o ochranu klimatu, naopak je nutné je považovat za součást příslušného řešení.

Aby bylo možné zajistit spravedlivou výchozí pozici, je nutné v každém případě přihlédnout k předchozím výsledkům dosaženým v rámci daného odvětví. V evropském zemědělství došlo od roku 1990 už k 24% snížení emisí.

Zároveň je velmi důležité jasně rozlišovat mezi fosilními skleníkovými plyny a biogenními skleníkovými plyny. Zemědělství a lesnictví nelze degradovat na odvětví, která budou sloužit k zachycování CO2 pro jiné původce emisí. Je nutné uznat substituční účinek bioenergie, bioekonomiky a využívání výrobků ze dřeva. Velmi důležitou součástí snah o dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu je stimulace „zeleného hospodářství“.

Proto je nutné vyzdvihnout tyto pozměňovací návrhy k návrhu Komise:

1) Nelze penalizovat subjekty, které jsou v oblasti udržitelného zemědělství průkopníky.

Členské státy, které v minulých letech už přijaly opatření na ochranu životního prostředí a klimatu, musejí mít možnost započíst tato opatření při výpočtu referenčního roku v případě zemědělství.

2) Pokud jde o lesní plochy a udržitelné obhospodařování lesů, existují mezi členskými státy značné rozdíly.

Je proto nutné nespoléhat se v případě klimatu pouze na ochranné účinky zalesňování, ale především uznat ochranný potenciál udržitelného obhospodařování lesů a využívání biomasy.

3) Při stanovování referenční hodnoty v případě lesů je nutné vypracovat systém, který by byl v souladu se zásadou subsidiarity.

Je nutné, aby kritéria, která musejí vzít členské státy při stanovování referenční hodnoty v případě lesů v úvahu, přihlížela k udržitelnému využívání biomasy, k uplatňování bioekonomické strategie EU a k zajišťování dodávek energie. Jak už požadoval Evropský parlament ve své zprávě o nové evropské strategii v oblasti lesního hospodářství(1), je nutné posílit úlohu Stálého lesnického výboru, s nímž by měla Komise v rámci poskytování technické podpory konzultovat.

4) Používání aktů v přenesené pravomoci musí sloužit pouze ke změnám jiných než podstatných prvků základního aktu.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).

(3)  Rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 poté, co Evropský parlament udělil dne 4. října 2016 svůj souhlas. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a jejím cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a to takovým způsobem, který neohrožuje produkci potravin a zabezpečení potravin. Tato dohoda rovněž klade důraz na úlohu, kterou plní udržitelné obhospodařování lesů při plnění cíle, kterým je dosažení rovnováhy mezi emisemi a jejich pohlcováním. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „UNFCCC“).

__________________

__________________

10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

Odůvodnění

Aktualizace textu v návaznosti na ratifikaci Pařížské dohody je nezbytná. Je třeba rovněž doplnit odkaz na čl. 2 odst. 1b Pařížské dohody, který se týká produkce potravin, a na článek 5, který se týká úlohy udržitelného obhospodařování lesů při dosažení cíle, kterým je dosažení rovnováhy mezi emisemi a jejich pohlcením.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

(4)  Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Má rovněž za cíl zvyšovat schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilovat odolnost vůči změně klimatu a rozvoj nízkých emisí skleníkových plynů takovým způsobem, který neohrozí produkci potravin. V zájmu dosažení cíle Pařížské dohody by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Smluvní strany uznávají, že opatření zaměřená na přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování by se měla řídit přístupem, který je plně transparentní a který zároveň bere v úvahu ekosystémy, a měla by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků.

Odůvodnění

Bod odůvodnění o Pařížské dohodě je třeba doplnit o odkaz na její čl. 2 odst. 1 písm. b) s cílem zdůraznit, že toto odvětví má vícero cílů a výzev, a také na její článek 7.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Aby bylo dosaženo negativních emisí požadovaných pro plnění cílů Pařížské dohody, musí docházet k výraznému pohlcování skleníkových z ovzduší v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), které by nemělo být používáno pouze jako kompenzace snižování emisí z jiných zdrojů. Vzhledem k tomu, že pohlcování pomocí LULUCF je vratné, nemělo by být využíváno jako kompenzace za emise a mělo by se pojímat jako zvláštní pilíř rámce politiky Unie v oblasti klimatu.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

(5)  Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Mimoto zavádění technologických řešení v zemědělství a lesnictví přispívá ke zvýšení produkce a ke snížení environmentální stopy. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „LULUCF“) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

(6)  V rámci boje proti změně klimatu je úkolem snížit současnou úroveň CO2 v ovzduší a omezit emise. Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku, nahrazováním fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů z lesní biomasy a využitím absorpčního potenciálu organických materiálů z udržitelného obhospodařování lesů a jejich potenciálu jako náhrady za fosilní paliva s ohledem na celý životní cyklus těchto materiálů, produkcí surovin počínaje až po fázi jejich zpracování a výroby. Biohospodářství a bioenergie představují nezbytný způsob, jak dosáhnout ekologického hospodářství bez fosilních surovin. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Vyspělé postupy řízení mohou významně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v odvětví LULUCF. Podpora rozvoje inovačních postupů a povzbuzování vlastníků půdy, aby využívali moderní postupy řízení, jako je přesné zemědělství, lesnictví a inteligentní zemědělství představují způsob, jak případně pomoci členským státům při plnění jejich cílů.

Odůvodnění

Přesné zemědělství a lesnictví mohou vést ke snížení emisí pomocí optimalizace využití např. pohonných hmot, hnojiv a pesticidů. Tento způsob inteligentního zemědělství je přínosem pro zemědělce, řídící pracovníky v oblasti lesnictví a životní prostředí.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Opatření společné zemědělské politiky a vnitrostátní politiky mají dopad na profil emisí orné půdy, pastvin a mokřadů. S ohledem na referenční období pro kategorie započítávání využití půdy stanovených v tomto nařízení by výpočet měl zohledňovat agroenvironmentální opatření prováděná členskými státy v průběhu tohoto období.

Odůvodnění

Je důležité, aby byla agroenvironmentální opatření zohledňována, neboť díky tomu nedojde k penalizaci států, které jako první opatření přijmou.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit postup přezkumu s cílem zajistit transparentnost a zlepšit kvalitu započítávání v této kategorii.

(9)  Emise a pohlcení z lesní půdy závisejí na řadě přírodních faktorů, na věkové struktuře lesů, jakož i na předchozích i stávajících postupech obhospodařování, které se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Uplatnění referenčního roku by neumožnilo zohlednit tyto aspekty a jejich cyklické důsledky pro emise a pohlcování či jejich meziroční variace. Příslušná pravidla započítávání by namísto toho měla stanovit použití referenčních úrovní, aby se řešily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí, jako je nemožnost obhospodařování lesů v Chorvatsku v důsledku obsazení jejího území, chorvatské války za nezávislost a válečné a poválečné situace. Příslušná pravidla započítávání by také měla zajistit soudržnost a požadavky na udržitelné obhospodařování lesů stanovené konferencí Forest Europe (ministerská konference o ochraně lesů v Evropě). V případě neexistence mezinárodního přezkumu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu je nutno stanovit pro členský státy transparentní postup s cílem zlepšit auditovatelnost a kvalitu započítávání v této kategorii.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud se Komise rozhodne, že jí při přezkumu vnitrostátních plánů započítávání pro lesnictví bude v souladu s rozhodnutím Komise (C(2016)3301) nápomocen expertní tým pro přezkum, měla by vycházet z osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC, a to i ohledně účasti národních odborníků a doporučení, a vybrat dostatečný počet odborníků z členských států.

(10)  Postup pro stanovení referenčních úrovní pro lesy členskými státy by měl být transparentní a v souladu s požadavky udržitelného obhospodařování lesů stanovenými konferencí Forest Europe (ministerská konference o ochraně lesů v Evropě)1a . Komise by měla členským státům pomáhat na základě osvědčených postupů a zkušeností s odbornými přezkumy podle úmluvy UNFCCC. V této souvislosti je vhodné, aby Komise poskytovala technickou pomoc při ověřování dodržování kritérií stanovených v příloze IV, a to na základě konzultací Stálého lesnického výboru zřízeného rozhodnutím Rady 89/367/EHS1b.

 

__________________

 

1aForest Europe – ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, mezistátní vyjednávací výbor pro uzavření právně závazné dohody o lesích v Evropě: http://www.foresteurope.org/.

 

1bRozhodnutí Rady 89/367/EHS ze dne 29. května 1989, kterým se zřizuje Stálý lesnický výbor (Úř. věst. L 165, 15.6.1989, s. 14).

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  V mezinárodně schválených pokynech IPCC se uvádí, že emise ze spalování biomasy v odvětví energetiky lze považovat za rovné nule pod podmínkou, že jsou tyto emise započítány v odvětví LULUCF. V EU se emise ze spalování biomasy započítávají jako nulové podle článku 38 nařízení (EU) č. 601/2012 a ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 525/2013, soulad s pokyny IPCC bude tudíž zajištěn pouze tehdy, budou-li tyto emise správně zahrnuty v tomto nařízení.

(11)  V mezinárodně schválených pokynech IPCC se uvádí, že emise ze spalování biomasy v odvětví energetiky lze považovat za rovné nule pod podmínkou, že jsou tyto emise započítány v odvětví LULUCF. V Unii se emise ze spalování biomasy započítávají jako nulové podle článku 38 nařízení (EU) č. 601/2012 a ustanovení obsažených v nařízení (EU) č. 525/2013, soulad s pokyny IPCC bude tudíž zajištěn pouze tehdy, budou-li tyto emise správně zahrnuty v tomto nařízení. Pravidla pro započítávání pro bioenergii stanovená v tomto nařízení by neměla bránit ve využívání udržitelné biomasy v odvětví energetiky prostřednictvím produkce emisí v odvětví LULUCF.

Odůvodnění

Je třeba řádně zohlednit potenciál bioenergetiky při nahrazování fosilních paliv.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

(12)  Vyšší míra udržitelného využívání výrobků z vytěženého dřeva může podstatně snížit emise prostřednictvím substitučního účinku (s ohledem na energii a náročnost z hlediska CO2 jiných odvětví, např. výroba cementu představuje zhruba 8 % celkových emisí CO2) a posílit pohlcování skleníkových plynů z ovzduší. Pravidla započítávání by měla zajistit, aby členské státy v záznamech přesně zaznamenaly změny v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, jakmile k nim dojde, s cílem uznat, vítat a vytvořit pobídky pro větší využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností, a omezit tak využití jiných biologicky nerozložitelných materiálů, jako je plast. Komise by měla poskytnout pokyny k metodickým otázkám souvisejícím se započítáváním pro výrobky z vytěženého dřeva.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání.

(13)  Přírodní škodlivé činitele, jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní povětrnostní jevy a škodlivé činitele geologického původu, nad nimiž nemají členské státy kontrolu a které ani podstatně neovlivňují, mohou v odvětví LULUCF vést k dočasným emisím skleníkových plynů nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto nařízení zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do záznamů v odvětví LULUCF. Toto nařízení by mělo členským státům mimoto poskytnout možnost vyloučit ze záznamů pro odvětví LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k nepřiměřeně nízkému započítávání a neměl by členské státy odrazovat od přijímání preventivních opatření k omezení rizik souvisejících s přírodními škodlivými činiteli.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu k zajištění splnění jejich závazku podle tohoto nařízení.

(14)  V závislosti na vnitrostátních preferencích by měly mít členské státy možnost zvolit odpovídající vnitrostátní politiky k dosažení svých závazků v odvětví LULUCF, včetně možnosti kompenzace emisí z jedné kategorie využití půdy odstraněním z jiné kategorie využití půdy. Měly by mít rovněž možnost kumulovat čistá pohlcení v období 2021–2030. Jako dodatečná možnost by mělo pokračovat obchodování mezi členskými státy s cílem pomoci zajistit soulad. Na základě praxe ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu by měly mít členské státy rovněž možnost využít překročení cíle podle nařízení (EU) č. .../... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu, přičemž je nutné zajistit jednoznačné rozlišení mezi emisemi a pohlcováním fosilních a biogenních skleníkových plynů. Proto by se roční čistá pohlcení z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované lesní půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin měla omezovat na zemědělství. Členské státy by měly mít možnost využít až 425 milionů tun čistého pohlcení na základě tohoto nařízení, aby mohly plnit své povinnosti podle nařízení o sdílení úsilí.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci referenčních úrovní, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(18)  Za účelem zajištění náležitého započítávání transakcí podle tohoto nařízení, včetně využití flexibility a sledování souladu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o technickou úpravu definic, hodnot, seznamů skleníkových plynů a zásobníků uhlíků, aktualizaci kategorií v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, započítávání transakcí a revizi metodiky a požadavků na informace s cílem zohlednit změny v pokynech IPCC ve znění přijatém orgány UNFCCC nebo Pařížskou dohodou. Tato opatření zohledňují ustanovení obsažená v nařízení Komise (EU) č. 389/2013 o vytvoření registru Unie. Potřebná ustanovení by měla být obsažena v jednom právním nástroji, který spojuje ustanovení o započítávání podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 20031a, nařízení (EU) č. 525/2013, nařízení (EU) č. .../... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni vedených v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

 

________________

 

1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

 

1b Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(19)  S ohledem na facilitativní dialog, který se uskuteční v roce 2018, předloží Komise do 28. února 2019 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přiměřenosti úrovně ambicí tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2023 a poté každé tři roky s cílem posoudit jeho celkové fungování. Při tomto přezkumu lze vzít v potaz rovněž výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Toto nařízení se vztahuje na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v příloze I oddílu A vykázané podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, k nimž dojde v kterékoli z níže uvedených kategorií započítávání využití půdy na území členských států v období od roku 2021 do roku 2030:

1.  Toto nařízení se vztahuje na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v příloze I oddílu A vykázané podle článku 7 nařízení (EU) č. 525/2013, k nimž dojde v kterékoli z níže uvedených kategorií započítávání využití půdy na území členských států a v dalších kategoriích započítávání v období od roku 2021 do roku 2030:

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  výrobky z vytěženého dřeva.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1 – písm. g a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga)  referenční úrovní pro lesy se rozumí odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

Odůvodnění

Definice „referenční úrovně pro lesy“ uvedená v čl. 8 odst. 1 by měla být stanovena v článku 3 spolu s ostatními definicemi.

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem přizpůsobení definic uvedených v odstavci 1 vědeckému vývoji nebo technickému pokroku a zajištění souladu mezi těmito definicemi a případnými změnami příslušných definic uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“).

2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem přizpůsobení definic uvedených v odstavci 1 a zajištění souladu mezi těmito definicemi a případnými změnami příslušných definic uvedených v pokynech Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů (dále jen „pokyny IPCC“) ve znění přijatém orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 každý členský stát s přihlédnutím k flexibilitě stanovené v článku 11 zajistí, aby emise nepřekračovaly pohlcení, počítáno jako součet celkových emisí a pohlcení na jejich území v kategoriích započítávání využití půdy uvedených v článku 2 společně, jak je započítáno v souladu s tímto nařízením.

Pro období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 každý členský stát s přihlédnutím k flexibilitě stanovené v článku 11 zajistí, aby emise nepřekračovaly pohlcení, počítáno jako součet celkových emisí a pohlcení na jejich území v kategoriích započítávání využití půdy a v jiných kategoriích uvedených v článku 2 společně, jak je započítáno v souladu s tímto nařízením.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy uvedených v článku 2. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

1.  Každý členský stát vypracuje a vede záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení vyplývající z kategorií započítávání využití půdy a dalších kategorií uvedených v článku 2 v souladu s pokyny pro podávání zpráv přijatými orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody na období od roku 2021 do roku 2030. Členské státy zajistí přesnost, úplnost, jednotnost, srovnatelnost a transparentnost svých záznamů a ostatních údajů stanovených v tomto nařízení. Členské státy označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (-).

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zabrání zdvojenému započítání emisí nebo pohlcení, zejména tak, že emise nebo pohlcení plynoucí z více než jedné kategorie započítávání využití půdy, započítají pouze v rámci jedné kategorie.

2.  Členské státy zabrání zdvojenému započítání emisí nebo pohlcení, zejména tak, že emise nebo pohlcení plynoucí z více než jedné kategorie započítávání započítají pouze v rámci jedné kategorie.

Odůvodnění

Navrhuje se, aby byly výrobky z vytěženého dřeva zahrnuty do samostatné kategorie inventury a započítávání. Bylo by to v souladu s pokyny IPCC z roku 2006 a postupy pro podávání zpráv UNFCCC. Mělo by to za následek změny v čl. 5 odst. 1, 2 a 4.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání využití půdy veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v příloze I oddílu B. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem, s výjimkou nadzemní biomasy a výrobků z vytěženého dřeva u obhospodařované lesní půdy.

4.  Členské státy ve svých záznamech zahrnou pro každou kategorii započítávání veškeré změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku uvedených v příloze I oddílu B. Členské státy se mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v zásobnících uhlíku, není-li zásobník uhlíku zdrojem, s výjimkou nadzemní biomasy a výrobků z vytěženého dřeva u obhospodařované lesní půdy.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy I k zohlednění změn v pokynech IPCC.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy I k zohlednění změn v pokynech IPCC ve znění přijatém orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařované orné půdy v daném členském státě v referenčním období nebo v referenčním roce podle UNFCCC pěti. Výběr referenčního období nebo roku pro započtení musí být Komisi sděleno do 31. prosince 2018. Členské státy mohou kompenzovat agroenvironmentální opatření prováděná v průběhu referenčního období.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných pastvin vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných pastvin v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

2.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných pastvin vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných pastvin v daném členském státě v referenčním období nebo v referenčním roce podle UNFCCC pěti. Výběr referenčního období nebo roku pro započtení musí být Komisi sděleno do 31. prosince 2018. Členské státy mohou kompenzovat agroenvironmentální opatření prováděná v průběhu referenčního období.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  V případě, že byla agroenvironmentální opatření zahrnuta do referenčního období, jak uvádí odstavce 1 a 2, mohou členské státy začlenit opatření, jako jsou:

 

-   opatření týkající se změny klimatu a jeho ochrany;

 

-   podpora biologické a genetické rozmanitosti;

 

-   podpora úrodnosti půdy; a

 

-   opatření na ochranu vody.

Odůvodnění

Toto nařízení by nemělo penalizovat členské státy, které již provedly řadu agroenvironmentálních opatření v souladu s programy SZP. Tyto členské státy by měly mít možnost využívat výhody plynoucí z jejich dobrých výsledků v tomto období. Při výpočtu emisí a pohlcení za referenční období je třeba zohlednit již provedená agroenvironmentální opatření.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 7 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a/nebo od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období 2005–2007 pěti.

4.  Členské státy, které se v souladu s článkem 2 rozhodly zahrnout do svých závazků obhospodařované mokřady, započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a/nebo od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením průměrných ročních emisí a pohlcení v důsledku obhospodařovaných mokřadů v daném členském státě v referenčním období nebo v referenčním roce podle UNFCCC pěti. Výběr referenčního období nebo roku pro započtení musí být Komisi sděleno do 31. prosince 2018.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením referenční úrovně pro lesy pěti. Referenční úrovní pro lesy je odhad průměrných ročních čistých emisí nebo pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy na území daného členského státu v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

1.  Členské státy započítávají emise a pohlcení v důsledku obhospodařované lesní půdy vypočítané jako emise a pohlcení v obdobích od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030 s odečtením hodnoty získané vynásobením referenční úrovně pro lesy pěti.

Odůvodnění

Definice „referenční úrovně pro lesy“ uvedená v čl. 8 odst. 1 by měla být stanovena v článku 3 spolu s ostatními definicemi.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Je-li výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 ve vztahu k referenční úrovni pro lesy záporný, zahrne daný členský stát do svých záznamů o obhospodařované lesní půdě celková čistá pohlcení odpovídající maximálně 3,5 % emisí členského státu ve svém referenčním roce nebo referenčním období podle přílohy III vynásobeným pěti.

vypouští se

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy určí novou referenční úroveň pro lesy na základě kritérií stanovených v příloze IV oddílu A. Členské státy předloží Komisi vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví včetně nové referenční úrovně pro lesy do 31. prosince 2018 pro období 2021–2025 a do 30. června 2023 pro období 2026–2030.

Členské státy určí novou referenční úroveň pro lesy na základě kritérií stanovených v příloze IV oddílu A. Členské státy předloží Komisi vnitrostátní zprávu o započítávání pro lesnictví včetně nové referenční úrovně pro lesy do 31. prosince 2018 pro období 2021–2025 a do 30. června 2023 pro období 2026–2030.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování stávajících postupů a intenzity obhospodařování lesů, jak je v období 1990–2009 zdokumentováno pro jednotlivé typy lesů a věkové třídy lesů v členských státech, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně.

Vnitrostátní zpráva o započítávání pro lesnictví obsahuje všechny prvky uvedené v příloze IV oddílu B a obsahuje navrhovanou novou referenční úroveň pro lesy, která je založena na zachování aktivních udržitelných postupů pro obhospodařování lesů v souladu s nejlepšími dostupnými údaji a přijatými vnitrostátními politikami a programy v oblasti lesnictví, vyjádřeno v tunách ekvivalentu CO2 ročně, a na politikách a opatřeních daného státu pro udržitelné obhospodařování lesů. Vychází rovněž ze zásad a vnitrostátních strategií v oblasti udržitelného obhospodařování lesů zveřejněných v této oblasti členskými státy do data předložení referenční úrovně pro lesy a z dlouhodobé analýzy prováděné za účelem splnění cíle stanoveného v článku 4.1 Pařížské dohody, konkrétně dosáhnout rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století.

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví se zveřejní a je předmětem veřejných konzultací.

Vnitrostátní zpráva o započítávání pro lesnictví se zveřejní a je předmětem veřejných konzultací.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátním plánu započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti.

4.  Členské státy doloží konzistentnost metod a údajů použitých ke stanovení referenční úrovně pro lesy ve vnitrostátní zprávě o započítávání pro lesnictví a metod a údajů použitých při vykazování obhospodařované lesní půdy. Nejpozději na konci období od roku 2021 do roku 2025 nebo od roku 2026 do roku 2030 předloží členský stát Komisi technickou opravu referenční úrovně, je-li to nezbytné k zajištění konzistentnosti.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Komise přezkoumá vnitrostátní plány započítávání pro lesnictví a technické opravy a posoudí, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4, jakož i v čl. 5 odst. 1. Je-li to nezbytné k zajištění souladu se zásadami a požadavky stanovenými v odstavcích 3 a 4 a v čl. 5 odst. 1, může Komise navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy přepočítat.

5.  Jak je stanoveno v příloze IV, Komise poskytuje pomoc v souvislosti s technickým posouzením vnitrostátní zprávy o započítávání pro lesnictví předkládané členským státem a jakýchkoli technických oprav nebo změn s cílem posoudit, nakolik byly navrhované nové nebo opravené referenční úrovně pro lesy stanoveny v souladu se zásadami a požadavky uvedenými v odstavcích 3 a 4, jakož i v čl. 5 odst. 1. Komise poskytne danému členskému státu technická doporučení a vypracuje souhrnnou zprávu.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě přezkumu provedeného podle odstavce 5 s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené v rámci přezkumu. Do vstupu aktu v přenesené pravomoci v platnost se pro období 2021–2025 a/nebo 2026–2030 uplatňují i nadále referenční úrovně členských států pro lesy stanovené v příloze II.

6.  Komise přijme v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II na základě technického posouzení provedeného podle odstavce 5 s cílem aktualizovat referenční úrovně členských států pro lesy založené na vnitrostátních zprávách o započítávání pro lesnictví nebo předložených technických opravách a případné přepočty provedené členskými státy v rámci technického posouzení. Pokud daný členský stát neaktualizuje svou referenční úroveň, uplatňuje se pro období 2021–2025 a 2026–2030 i nadále hodnota stanovená v příloze II.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a s využitím metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu podle přílohy V členské státy ve svých záznamech podle čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 týkajících se výrobků z vytěženého dřeva zohlední emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva spadajících do následujících kategorií:

Na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a s využitím metodik a výchozích hodnot poločasu rozkladu podle přílohy V členské státy zohlední emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva spadajících do následujících kategorií:

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy započítávají emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva jako celkové emise a pohlcení pro každý rok v období od roku 2021 do roku 2025 a od roku 2026 do roku 2030.

Odůvodnění

Výrobky z vytěženého dřeva jsou skutečně výsledkem činnosti vyvolané člověkem/antropogenního původu, a proto by se výrobky z vytěženého dřeva započítávaly podobným způsobem jako zalesněná půda. To znamená, že skutečné změny zásob uhlíku spojené s výrobky z vytěženého dřevy by byly zahrnuty do započítávání.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komise v souladu s článkem 14 do 31. prosince 2019 přijme akt v přenesené pravomoci za účelem aktualizace kategorií v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva zařazením dalších produktů, jako jsou udržitelné biologické produkty, které mají pozitivní substituční účinek a výchozí hodnoty poločasu rozkladu uvedené v příloze V.

Odůvodnění

S cílem ve větší míře uznat ukládání oxidu uhličitého, pokud jde o budoucí inovativní udržitelné biologické produkty, při započítávání v rámci LULUCF by Komise měla navrhnout další kategorie v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva.

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem revize metodiky a požadavků na informace uvedených v příloze IV s cílem zohlednit změny v pokynech IPCC.

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem revize metodiky a požadavků na informace uvedených v příloze IV s cílem zohlednit změny v pokynech IPCC ve znění přijatém orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pokud celkové emise v určitém členském státě překročí pohlcení a tento členský stát vymazal roční emisní příděly podle nařízení [] o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030, vezme se toto množství v úvahu s ohledem na splnění závazku tohoto členského státu podle článku 4.

1.  Pokud celkové emise v určitém členském státě překročí pohlcení a tento členský stát se rozhodl vymazat roční emisní příděly podle nařízení (EU) č. .../... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 jako jednu z možností flexibility, vezme se toto množství v úvahu s ohledem na splnění závazku tohoto členského státu podle článku 4.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 3, 5, 8, 9, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou, která začne plynout od [datum vstupu v platnost].

Odůvodnění

Uvedení článku do souladu s pozměňovacím návrhem k článku 9.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Do 28. února 2024 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody a v případě potřeby může předložit návrhy.

S ohledem na facilitativní dialog, který se uskuteční v roce 2018, předloží Komise do 28. února 2019 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přiměřenosti úrovně ambicí tohoto nařízení. Do 28. února 2023 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku k cíli EU týkajícímu se celkového snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 a jeho příspěvku k cílům Pařížské dohody, a to s cílem zachovat soulad tohoto nařízení s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody, a předloží návrhy.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Příloha I – bod B – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  zalesněná půda a obhospodařovaná lesní půda: výrobky z vytěženého dřeva.

f)  výrobky z vytěženého dřeva ze zalesněné půdy i obhospodařované lesní půdy.

Odůvodnění

Navrhuje se, aby byly výrobky z vytěženého dřeva zařazeny jakožto samostatná kategorie, as cílem vyloučit výrobky z vytěženého dřeva z referenční úrovně pro lesy; je tedy nutné znění příslušným způsobem upravit.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Příloha II – tabulka 2 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Referenční úrovně členských států pro lesy včetně výrobků z vytěženého dřeva

Referenční úrovně členských států pro lesy

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  referenční úrovně by měly zajistit spolehlivé a důvěryhodné započítávání, aby bylo zaručeno, že jsou řádně započítány emise a pohlcení v důsledku používání biomasy;

c)  referenční úrovně by měly zajistit spolehlivé a důvěryhodné započítávání, aby bylo zaručeno, že jsou řádně započítány emise a pohlcení z obhospodařované lesní půdy a aby emise byly ve vyváženém poměru k pohlcování;

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  referenční úrovně zahrnují zásobník uhlíku výrobků z vytěženého dřeva umožňující srovnání mezi předpokladem týkajícím se okamžité oxidace a uplatněním funkce rozkladu prvního řádu a hodnot poločasu rozkladu;

vypouští se

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  referenční úrovně by měly zohledňovat cíl spočívající v přispění k zachování biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů, jak je stanoveno ve strategii EU v oblasti lesnictví, vnitrostátních politikách členských států v oblasti lesnictví a strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti;

e)  referenční úrovně by měly zohledňovat cíl spočívající v přispění k zachování biologické rozmanitosti a udržitelnému využívání přírodních zdrojů při produkci energie a za účelem nahrazování ostatních materiálů z fosilních surovin, jak je stanoveno ve strategii Unie v oblasti lesnictví, vnitrostátních programech a politikách členských států v oblasti lesnictví a strategii Unie v oblasti biohospodářství a biologické rozmanitosti; členský stát, který nedávno zavedl nebo který si přeje zavést novou politiku pro obhospodařování lesů a využívání jejich zdrojů, která by měla vést ke zvýšení těžby dřeva, by neměl být penalizován podle tohoto nařízení za předpokladu, že tato politika je proaktivní a udržitelná a nepovede ke snížení dlouhodobé absorpční kapacity lesů daného členského státu.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Příloha IV – část A – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  referenční úrovně jsou v souladu s inventurami skleníkových plynů a příslušnými historickými údaji a jsou posouzeny na základě transparentních, úplných, konzistentních, srovnatelných a přesných informací. Model použitý k sestavení referenční úrovně je schopen reprodukovat historické údaje z národní inventury skleníkových plynů.

g)  referenční úrovně jsou v souladu s inventurami skleníkových plynů a příslušnými historickými údaji a jsou posouzeny na základě transparentních, úplných, konzistentních, srovnatelných a přesných informací. Inventury skleníkových plynů musí být v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány UNFCCC nebo Pařížské dohody. Model použitý k sestavení referenční úrovně je schopen reprodukovat historické údaje z národní inventury skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Příloha IV – část B – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

B.  Prvky vnitrostátního plánu započítávání pro lesnictví

B.  Prvky vnitrostátní zprávy o započítávání pro lesnictví

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Příloha IV – část B – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní plán započítávání pro lesnictví předložený podle článku 8 tohoto nařízení obsahuje tyto prvky:

Vnitrostátní zpráva o započítávání pro lesnictví předložená podle článku 8 tohoto nařízení obsahuje tyto prvky:

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Příloha IV – část B – odst. 1 – písm. f – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  emise a pohlcení z lesů a výrobků z vytěženého dřeva podle inventur skleníkových plynů a příslušných historických údajů;

(2)  emise a pohlcení z lesů podle inventur skleníkových plynů a příslušných historických údajů,

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Příloha IV – část B – odst. 1 – písm. f – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  charakteristika lesů, včetně věkové struktury lesů, přírůstků, délky střídání a jiných informací o činnostech v rámci obhospodařování lesů podle scénáře bez opatření;

(3)  charakteristika lesů, včetně věkové struktury lesů, přírůstků, délky střídání a jiných příslušných informací o činnostech v rámci obhospodařování lesů

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

Referenční údaje

COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD)

Věcně příslušný výbor

Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.9.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

AGRI

12.9.2016

Zpravodaj(ka)

Datum jmenování

Elisabeth Köstinger

30.8.2016

Projednání ve výboru

5.12.2016

 

 

 

Datum přijetí

30.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

13

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Belder, Franc Bogovič, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Christofer Fjellner

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Christofer Fjellner, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Marijana Petir

ECR

Bas Belder, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk

ALDE

Jan Huitema, Ulrike Müller, Hannu Takkula

ENF

Edouard Ferrand, Philippe Loiseau

13

-

S&D

Eric Andrieu, Viorica Dăncilă, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

ALDE

Ivan Jakovčić

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez

Verts/ALE

Martin Häusling, Bronis Ropė

EFDD

John Stuart Agnew, Marco Zullo

3

0

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Paolo De Castro

GUE/NGL

Matt Carthy

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Zpráva o nové strategii EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví“ (2014/2223(INI)), 7. dubna 2015.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a změna nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu

Referenční údaje

COM(2016)0479 – C8-0330/2016 – 2016/0230(COD)

Datum předložení EP

20.7.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.9.2016

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

12.9.2016

ITRE

12.9.2016

TRAN

12.9.2016

AGRI

12.9.2016

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

TRAN

1.9.2016

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Norbert Lins

28.9.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

20.3.2017

25.4.2017

 

 

Datum přijetí

11.7.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

9

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Rupert Matthews, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luke Ming Flanagan, Elena Gentile, Krzysztof Hetman, Ulrike Müller, James Nicholson, Christel Schaldemose, Bart Staes, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Siôn Simon, Derek Vaughan

Datum předložení

17.7.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

53

+

ALDE

Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries

ECR

Arne Gericke, Julie Girling, Rupert Matthews, James Nicholson

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Luke Ming Flanagan, Kateřina Konečná, Estefanía Torres Martínez

NI:

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Krzysztof Hetman, Peter Liese, Norbert Lins, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Peter Simon, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Derek Vaughan,Tiemo Wölken, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Michèle Rivasi, Davor Škrlec, Bart Staes

9

-

ALDE

Anneli Jäätteenmäki, Ulrike Müller

EFDD

Julia Reid

ENF

Mireille D'Ornano, Jean-François Jalkh

PPE

Angélique Delahaye, Elisabetta Gardini, Françoise Grossetête, Giovanni La Via

6

0

ECR

Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

PPE

Karl-Heinz Florenz, Andrzej Grzyb

S&D

Jytte Guteland

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění