Postup : 2016/0381(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0314/2017

Předložené texty :

A8-0314/2017

Rozpravy :

Hlasování :

PV 17/04/2018 - 6.8

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0099

ZPRÁVA     ***I
PDF 1275kWORD 161k
18.10.2017
PE 603.067v02-00 A8-0314/2017

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

(COM(2016)0765 – C8-0499/2016 – 2016/0381(COD))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Bendt Bendtsen

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

(COM(2016)0765 – C8-0499/2016 – 2016/0381(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0765),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0499/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená nizozemským senátem a maltskou sněmovnou reprezentantů v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0314/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Unie se zavázala k udržitelnému, konkurenceschopnému, bezpečnému a dekarbonizovanému energetickému systému. Energetická unie a rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 stanoví ambiciózní závazky Unie na další snižování emisí skleníkových plynů (alespoň o 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990), zvýšení podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů (alespoň o 27 %) a dosažení alespoň 27% úspory energie, přičemž tato hodnota bude přehodnocena s ohledem na hodnotu 30 % pro celou EU3, jakož i zvýšení energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v Evropě.

(1)  Unie se zavázala k udržitelnému, konkurenceschopnému, bezpečnému a dekarbonizovanému energetickému systému a k zajišťování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví. Energetická unie a rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 stanoví ambiciózní závazky Unie na další snižování emisí skleníkových plynů (o 80 až 95 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 1990), zvýšení podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí .../2018/EU [o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, COD (2016)0382] a dosažení úspor energie v souladu se směrnicí 2012/27/EU ve znění směrnice .../2018/EU [COD 2016/0376], jakož i zvýšení energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti, cenové dostupnosti a udržitelnosti v Evropě.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Unie se zavázala, že do roku 2050 vytvoří bezpečný, konkurenceschopný a dekarbonizovaný energetický systém12. Pro splnění tohoto cíle členské státy a investoři potřebují dílčí cíle, aby bylo zajištěno, že budovy budou do roku 2050 dekarbonizovány. Za účelem zajištění dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 by členské státy měly určit postupné kroky pro dosažení střednědobých (2030) a dlouhodobých (2050) cílů.

(6)  Unie se zavázala, že do roku 2050 vytvoří bezpečný, konkurenceschopný a dekarbonizovaný energetický systém. Pro naplnění tohoto cíle je nutné, aby měly stávající budovy, které jsou zodpovědné přibližně za 36 % veškerých emisí CO2 v Unii, vysokou energetickou účinnost a aby byly do roku 2050 jejich emise uhlíku sníženy téměř na nulu. Členské státy by měly usilovat o nákladově efektivní rovnováhu mezi dekarbonizací dodávek energie a snižováním konečné spotřeby energie. Za tímto účelem potřebují členské státy a investoři jasnou vizi, o niž se budou opírat jejich politiky a investiční rozhodnutí a která náležitě definuje vnitrostátní milníky a opatření na podporu energetické účinnosti, jež umožní dosažení krátkodobých (2030), střednědobých (2040) a dlouhodobých (2050) cílů.

__________________

12 Sdělení Energetický plán do roku 2050, KOM(2011) 885 v konečném znění.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Unie musí při svém úsilí o dekarbonizaci budov zohledňovat Pařížskou dohodu z 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (COP 21). S ohledem na skutečnost, že téměř 50 % celkové energie v Unii je využíváno na vytápění a chlazení, z toho 80 % v budovách, dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu silně závisí na úsilí Unie o rekonstrukce budov s tím, že se priorita přiřadí energetické účinnosti a úsporám energie při plném uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“, jakož i zajištění účinného zavádění obnovitelných zdrojů energie.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Ustanovení o dlouhodobých strategiích renovací uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU13 by měla být přesunuta do směrnice 2010/31/EU, kam lépe zapadají.

(7)  Ustanovení o dlouhodobých strategiích renovací uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU by měla být přesunuta do směrnice 2010/31/EU, kam lépe zapadají, a měla by být aktualizována, aby jasně vyjadřovala ambici vysoce energeticky účinných budov bez emisí uhlíku. Dlouhodobé strategie renovací a renovace z nich vzešlé posílí růst a konkurenceschopnost vytvářením lokálních pracovních míst, které nelze zajišťovat externě, a občanům zajistí energeticky účinné, zdravé a bezpečné budovy.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Aby dlouhodobé vnitrostátní strategie renovací přispěly k nákladově efektivnímu naplňování klimatických a energetických cílů Unie a k nákladově efektivním renovacím budov, měly by zahrnovat opatření prospěšná zdraví a vnitřnímu klimatu, například díky spojení renovace s odstraněním azbestu a dalších škodlivých látek, přičemž je třeba zabránit nezákonnému odstraňování škodlivých látek, a měly by napomáhat dodržování stávajících právních aktů, například směrnice 2009/148/ES1a a směrnice (EU) 2016/22841b.

 

__________________

 

1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES,

 

b směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES,

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7b)  Za účelem dosažení vysoce energeticky účinných budov bez emisí uhlíku a za účelem zajištění toho, že dlouhodobé strategie renovací skutečně přinesou potřebný pokrok, zejména navýšením počtu rozsáhlých renovací, musí členské státy poskytovat jasné pokyny a přijmout měřitelná, cílená opatření, mimo jiné pro energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov, pro spotřebitele potýkající se s energetickou chudobou, pro sociální bydlení a pro domácnosti s rozdílnými motivacemi, a zohledňovat přitom cenovou dostupnost. K další podpoře nezbytného zlepšování vnitrostátního fondu nájemních bytů by měly členské státy zvážit pro nájemní domy zavedení nebo soustavné uplatňování požadavků na určitou úroveň energetické náročnosti podle certifikátů energetické náročnosti.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7c)  S ohledem na posouzení dopadů vypracované Komisí, jež určilo, že v průměru budou ročně zapotřebí renovace 3 % budov, aby byly nákladově efektivním způsobem naplněny ambice Unie v oblasti energetické účinnosti, je nezbytné, aby členské státy definovaly své očekávané výstupy a příspěvek k celkovým cílům energetické účinnosti [X %] do roku 2030 v souladu se směrnicí 2012/27/EU ve znění směrnice .../2018/EU [COD 2016/0376] při zohlednění toho, že každé 1% zvýšení energetických úspor snižuje dovoz plynu o 2,6 % a tím aktivně přispívá k energetické nezávislosti Unie.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7d)  Ambiciózní cíle kompletní renovace stávajících budov vytvoří miliony pracovních míst v Unii, zejména v malých a středních podnicích. Proto je nutné, aby členské státy vytvořily zřetelnou vazbu mezi svými dlouhodobými vnitrostátními strategiemi renovací a vhodnými iniciativami na podporu rozvoje dovedností a vzdělání v odvětví stavebnictví a energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. K digitalizaci odvětví stavebnictví by měly být k dispozici cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí.

(8)   Programy pro jednotný digitální trh a energetickou unii by měly být sladěny a sloužit společným cílům. Digitalizace energetického systému rychle mění energetické prostředí, od integrace obnovitelných zdrojů energie po inteligentní sítě a budovy připravené na inteligentní řešení. To vytváří nové příležitosti k energetickým úsporám díky tomu, že spotřebitelé získají přesnější informace o svých spotřebních zvyklostech a že provozovatelé soustavy budou moci síť lépe řídit. K digitalizaci odvětví stavebnictví a na podporu systémového rozvoje inteligentních měst by měly být k dispozici cílené pobídky, které podpoří vhodné systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí, přičemž budou zohledňovat méně digitálně aktivní spotřebitele. Tyto pobídky by měly zohledňovat cíle Unie v oblasti konektivity a ambice na zavedení komunikačních sítí s vysokou kapacitou, které jsou předpokladem pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity, a rovněž zajišťovat, že rozvoji těchto sítí nebudou bránit stavební řešení, která by mohla negativně ovlivňovat propojenost.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Za účelem přizpůsobení této směrnice technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byla tato směrnice doplněna o vymezení ukazatele inteligence a bylo umožněno její provedení. Ukazatel inteligence by měl sloužit k měření schopnosti budov využívat IKT a elektronické systémy k optimalizaci provozu a interakci se sítí. Ukazatel inteligence zvýší povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a poskytne uživateli budovy jistotu o skutečných úsporách plynoucích z těchto nových rozšířených funkcí.

(9)  Za účelem přizpůsobení této směrnice technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), aby byla tato směrnice doplněna o vymezení ukazatele inteligence a bylo umožněno její provedení v souladu s metodikou stanovenou v této směrnici. Ukazatel inteligence by měl odpovídat certifikátům energetické náročnosti a měl by sloužit k měření schopnosti budov využívat IKT a elektronické systémy k optimalizaci provozu, náročnosti, vnitřního komfortu a interakci se sítí. Ukazatel inteligence zvýší povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a poskytne uživateli budovy jistotu o skutečných úsporách plynoucích z těchto nových rozšířených funkcí.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Inovace a nové technologie rovněž budovám umožňují podpořit celkovou dekarbonizaci ekonomiky. Budovy mohou například využít rozvoje infrastruktury nezbytné pro inteligentní nabíjení elektrických vozidel a rovněž poskytují členským státům základ, pokud se rozhodnou použít autobaterie jako zdroj energie. Za účelem zohlednění tohoto cíle by mělo být rozšířeno vymezení technických systémů budov.

(10)  Inovace a nové technologie rovněž budovám umožňují podpořit celkovou dekarbonizaci ekonomiky, včetně odvětví dopravy. Budovy mohou například využít rozvoje infrastruktury nezbytné pro zavádění inteligentního nabíjení elektrických vozidel a rovněž poskytují členským státům základ, pokud se rozhodnou použít autobaterie jako zdroj energie. Za účelem zohlednění tohoto cíle by mělo být rozšířeno vymezení technických systémů budov.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Kabely nebo rozvody představují správné podmínky pro případnou rychlou instalaci dobíjecích stanic. Členské státy by tudíž měly zajistit rozvoj elektromobility vyváženým a nákladově efektivním způsobem. Zejména v případě, kdy probíhají větší renovace, které se dotýkají elektrické infrastruktury, by měla být následně položena vhodná kabeláž nebo potrubí, aby byla připravena dostatečná kabeláž, potrubí a elektrická energie, jež umožní instalaci dobíjecích stanic na parkovacích místech ve smyslu směrnice 2014/94/EU.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b)  Jasná vize pro dekarbonizovaný fond budov do roku 2050 vyžaduje vysokou úroveň ambicí. Když se spotřeba energie přiblíží nule, bude podíl svázané energie v celém životním cyklu budov zásadnější. Budoucí vize pro dekarbonizovaný fond budov by měla zahrnovat svázanou energii v budovách. Použití dřeva ve stavebnictví má tudíž kladný vliv na klima.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10c)  Měly by být vytvářeny pobídky k výzkumu a testování nových řešení pro optimalizaci energetické náročnosti historických budov, přičemž musí být chráněno a zachováváno kulturní dědictví.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10d)  Členské státy by měly přihlížet k tomu, že inovace a nové technologie vyžadují větší investice do vzdělání a získávání dovedností, které jsou nutné k úspěšnému zavádění těchto technologií.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10e)  Tato směrnice může sotva předem odhadovat vývoj a inovace v oblasti elektronické mobility, budov nebo inteligentních systémů. Proto by se v celém znění této směrnice měla používat zásada technologické neutrality.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10f)  Přírodní řešení, jako například vhodně navržená městská zeleň, zelené střechy a stěny poskytující budovám izolaci a stín také snižují spotřebu energie, jelikož omezují potřebu vytápění a chlazení a zlepšují energetickou náročnost budov.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 g (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10g)  Požadavky na infrastrukturu elektromobility stanovené v této směrnici by měly být částí holistického strategického územního plánování ve členských státech na podporu alternativních, bezpečných a udržitelných druhů dopravy a uplatňování soudržného přístupu k elektrické infrastruktuře s tím, že například bude poskytována vyhrazená parkovací infrastruktura pro elektrická jízdní kola a pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  V posouzení dopadů byly určeny dva stávající soubory opatření, jejichž cíl by ve srovnání se současnou situací mohl být dosažen účinněji. Zaprvé, povinnost zpracovat před zahájením jakékoli výstavby studii proveditelnosti týkající se vysoce účinných alternativních systémů se stává zbytečnou zátěží. Zadruhé bylo zjištěno, že ustanovení týkající se inspekcí otopných soustav a klimatizačních systému nezajišťují v dostatečné míře a efektivním způsobem počáteční a trvalou účinnost těchto technických systémů. V současnosti se dostatečně nezohledňují ani levná technická řešení s velmi krátkou dobou návratnosti, jako je např. hydraulické vyvážení otopné soustavy a instalace / výměna termostatických regulačních ventilů. Ustanovení týkající se inspekcí jsou pozměněna, aby byly zajištěny lepší výsledky inspekcí.

(11)  V posouzení dopadů byla určena stávající opatření, jejichž cíl by ve srovnání se současnou situací mohl být dosažen účinněji. Ustanovení týkající se inspekcí otopných soustav a klimatizačních systému nezajišťují v dostatečné míře a efektivním způsobem počáteční a trvalou účinnost těchto technických systémů. Mimoto se v současnosti dostatečně nezohledňují ani levná technická řešení s velmi krátkou dobou návratnosti, jako je např. hydraulické vyvážení otopné soustavy a instalace / výměna termostatických regulačních ventilů, jež by měla být dále prozkoumána i jako řešení na podporu spotřebitelů, kteří se potýkají s energetickou chudobou. Ustanovení týkající se inspekcí jsou pozměněna, aby byly zajištěny lepší výsledky inspekcí.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)  U nových budov by členské státy měly zajistit, aby před zahájením výstavby byla vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů. Tyto systémy by mohly zahrnovat decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů nebo odpadním teple; kogeneraci; ústřední nebo blokové topení nebo chlazení a tepelná čerpadla.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11b)  V pokynech WHO z roku 2009 se uvádí, že pokud jde o kvalitu vnitřního ovzduší, zajišťují budovy s nižší energetickou náročností vyšší míru pohodlí a pohody pro uživatele a zlepšují zdraví. Tepelné mosty, nedostatečná izolace a neplánované proudění vzduchu může vést k povrchovým teplotám pod rosným bodem vzduchu a k vlhkosti. Je proto nutné zajistit úplnou a homogenní izolaci budovy včetně balkonů, oken, střechy, stěn, dveří a podlahy.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Zejména u velkých instalací se automatizace budov a elektronické monitorování technických systémů budov ukázaly jako účinná náhrada inspekcí. Instalace těchto zařízení by se ve velkých nebytových budovách a bytových domech, které jsou dostatečně velké na to, aby se náklady vrátily za méně než tři roky, měla považovat za nákladově nejefektivnější alternativu k inspekcím. Stávající možnost rozhodnout se pro alternativní opatření se tedy zrušuje. V případě malých instalací pak zdokumentování výkonnosti systémů osobami zajišťujícími instalaci a registrace těchto informací v databázích certifikátů energetické náročnosti podpoří kontrolu dodržování minimálních požadavků stanovených pro všechny technické systémy budov a posílí úlohu certifikátů energetické náročnosti. Stávající pravidelné inspekce bezpečnosti a plánovaná údržba vedle toho zůstanou příležitostí pro poskytnutí přímého poradenství v otázkách zlepšení energetické účinnosti.

(12)  Automatizace budov, správa budov a elektronické monitorování technických systémů budov skýtají značný potenciál nákladově efektivních a významných energetických úspor pro spotřebitele i podniky. Zejména u velkých instalací se automatizace budov a elektronické monitorování technických systémů budov ukázaly být efektivní a v některých případech mohou nahradit inspekce velkých nebytových budov a bytových domů, které jsou dostatečně velké na to, aby se náklady vrátily za méně než tři roky, neboť umožňují jednat podle poskytnutých informací, čímž zajišťují energetické úspory v dlouhodobém výhledu. Stávající možnost rozhodnout se pro alternativní opatření se tedy zrušuje, mělo by však být možné vyjmout z povinné inspekce technické systémy, které výslovně spadají do programu ESCO. Aby se zamezilo dvojím inspekcím, měly by být z tohoto požadavku vyňaty instalace, které provozuje provozovatel služby nebo sítě a které jsou předmětem systémových inspekcí. V případě malých instalací pak zdokumentování výkonnosti systémů osobami zajišťujícími instalaci a registrace těchto informací v databázích certifikátů energetické náročnosti podpoří kontrolu dodržování minimálních požadavků stanovených pro všechny technické systémy budov a posílí úlohu certifikátů energetické náročnosti (EPC). Stávající pravidelné inspekce bezpečnosti a plánovaná údržba vedle toho zůstanou příležitostí pro poskytnutí přímého poradenství v otázkách zlepšení energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Členské státy by měly zajistit, aby modernizace v oblasti energetické náročnosti stávajících budov rovněž přispívaly k dosažení zdravého vnitřního prostředí, mimo jiné prostřednictvím odstranění azbestu a jiných škodlivých látek a tím, že se předejde problémům, jako jsou plísně, jakož i k zachování základních bezpečnostních struktur budov, zejména pokud jde o požární a seismickou bezpečnost.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12b)  Je důležité zajistit, aby se opatření ke snížení energetické náročnosti budov nezaměřovala pouze na plášť budovy, ale aby zahrnovala všechny její prvky a technické systémy.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Aby bylo zajištěno co nejlepší využití finančních opatření týkajících se energetické účinnosti při renovacích budov, měla by tato opatření být svázána s rozsahem renovace, který by měl být posouzen porovnáním certifikátů energetické náročnosti (EPC) vydaných před renovací a po ní.

(13)  Aby bylo zajištěno co nejlepší využití veřejných finančních opatření týkajících se energetické účinnosti při renovacích budov, měla by být tato opatření svázána s rozsahem renovace a měla by prosazovat celkovou renovaci budov jako nejlepší způsob, jak dosáhnout nízké energetické náročnosti a lepšího vnitřního komfortu. Tyto renovace by měly být posouzeny porovnáním certifikátů energetické náročnosti (EPC) vydaných před renovací a po ní, je-li to přiměřené vzhledem k rozsahu renovace, nebo podobně vhodným a přiměřeným zdokumentováním.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  Ústřední místo v dlouhodobých vnitrostátních strategiích renovací by měly zaujímat finanční mechanismy a pobídky, které by měly členské státy aktivně prosazovat, včetně podpory energeticky účinných hypotečních norem pro certifikované energeticky účinné renovace budov a podpory investic veřejných orgánů do energeticky účinných budov, například vyjasněním účetních norem pro veřejné investice a zajištěním přístupných a transparentních nástrojů pro poskytování poradenství spotřebitelům ohledně jejich možností financování energeticky účinných renovací budov.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13b)  Mechanismy k financování nových energeticky účinných budov a opatření zlepšující energetickou účinnost budov by měly pocházet ze soukromých a z veřejných zdrojů a z partnerství veřejného a soukromého sektoru. U soukromých investic je nutné omezit rizikovost investic do modernizace budov. Partnerství veřejného a soukromého sektory by měla být zvažována zejména u opatření zlepšujících energetickou účinnost veřejných budov s cílem snížit finanční zátěž pro menší a finančně slabší města, regiony a členské státy. Členské státy by měly rovněž povzbuzovat k opatřením zlepšujícím energetickou účinnost, zejména v oblasti sociálního bydlení a bydlení nejslabších účastníků trhu, veřejnou finanční podporou, na niž lze využít i prostředky z fondů Unie.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13c)  Pokud certifikát energetické náročnosti svědčí o skutečnosti, že energetická náročnost budovy byla snížena, mělo by být možné zahrnout náklady na certifikaci do pobídky poskytnuté daným členským státem.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Přístup k financování je snazší, jestliže jsou dostupné kvalitní informace. U veřejných budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 250 m² by proto měl být stanoven požadavek poskytovat jejich skutečnou spotřebu energie.

(14)  Přístup k financování je snazší, jestliže jsou dostupné kvalitní informace. U veřejných budov, které vlastní stát, region či obec nebo které jsou v soukromém vlastnictví, avšak využívány jsou k veřejným účelům, s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 250 m² by proto měl být stanoven požadavek poskytovat jejich skutečnou spotřebu energie.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Stávající nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti by měly být posíleny, aby bylo zajištěno, že certifikáty jsou kvalitní a použitelné pro kontrolu dodržování předpisů a pro tvorbu statistik o regionálním/vnitrostátním fondu budov. Jsou potřebné vysoce kvalitní údaje o fondu budov a tyto údaje by mohly být částečně získány z registrů a databází, které téměř všechny členské státy v současné době vyvíjí a spravují pro účely EPC.

(15)  Stávající nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti by měly být posíleny, aby bylo zajištěno, že certifikáty jsou kvalitní a použitelné pro kontrolu dodržování předpisů a pro tvorbu harmonizovaných statistik o místním/regionálním/vnitrostátním fondu budov. Jsou potřebné vysoce kvalitní údaje o fondu budov a tyto údaje by mohly být částečně získány z registrů a databází, které téměř všechny členské státy v současné době vyvíjí a spravují pro účely EPC.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Ke splnění cílů politiky energetické účinnosti budov by měla být zlepšena transparentnost EPC, a to zajištěním konzistence při stanovování a uplatňování všech nezbytných parametrů pro výpočty, a to jak pro certifikaci, tak pro požadavky na minimální energetickou náročnost. Členské státy by měly zavést odpovídající opatření například pro zajištění toho, že výkon instalovaných, vyměněných nebo aktualizovaných technických systémů budov je zdokumentován s ohledem na certifikaci budov a kontrolu dodržování předpisů.

(16)  Ke splnění cílů politiky energetické účinnosti budov by měla být zlepšena transparentnost EPC, a to zajištěním konzistence při stanovování a uplatňování všech nezbytných parametrů pro výpočty, a to jak pro certifikaci, tak pro požadavky na minimální energetickou náročnost. Členské státy by měly zavést odpovídající opatření například pro zajištění toho, že výkon instalovaných, vyměněných nebo aktualizovaných technických systémů budov je zdokumentován s ohledem na certifikaci budov a kontrolu dodržování předpisů. Komise by při přezkumu uplatňování této směrnice měla s cílem zajištění dobře fungujícího systému EPC posoudit potřebu další harmonizace EPC.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Uznávání, podpora a uplatňování nyní dokončeného souboru norem energetické náročnosti budov CEN v členských státech by mělo kladný vliv na revizi této směrnice.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Doporučení Komise (EU) 2016/1318 ze dne 29. července 2016 týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie uvádí, jak by provádění směrnice mohlo současně zajistit transformaci fondu budov a přechod na udržitelnější dodávky energie, což zároveň podporuje strategii vytápění a chlazení. Za účelem zajištění řádného provádění by měl být aktualizován všeobecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov s využitím činnosti Evropského výboru pro normalizaci (CEN) v rámci mandátu M/480, který udělila Evropská komise.

(17)  Doporučení Komise (EU) 2016/1318 ze dne 29. července 2016 týkající se budov s téměř nulovou spotřebou energie uvádí, jak by provádění směrnice mohlo současně zajistit transformaci fondu budov a přechod na udržitelnější dodávky energie, což zároveň podporuje strategii vytápění a chlazení. Za účelem zajištění řádného provádění by měl být aktualizován všeobecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov s využitím činnosti Evropského výboru pro normalizaci (CEN) v rámci mandátu M/480, který udělila Evropská komise. Výpočty energetické náročnosti budov by měly být uplatňovány při snaze o optimální energetickou účinnost, v souladu se zásadou „energetická účinnost na prvním místě“ a měly by být vyjádřeny jako číselné ukazatele spotřeby primární energie v kWh/(m².r), přičemž členské státy by je měly doplnit tak, že budou poskytovat dodatečné číselné ukazatele pro celkové energetické potřeby celé budovy.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Cíle této směrnice, totiž snížení potřeby energie spojené s typickým využíváním budov, nemohou být uspokojivě dosaženy na úrovni členských států. Cíle směrnice lze účinněji zajistit opatřením na úrovni Unii, neboť je tak zaručena soudržnost společných cílů, porozumění a politická vůle. Proto Unie přijímá opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(19)  Jelikož cílů této směrnice, jmenovitě snížení energie potřebné k naplnění poptávky po energii spojené s typickým využíváním budov, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, ale spíše jich, z důvodu potřeby zajistit soudržnost společného cíle, porozumění a politické vůle, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. Tato směrnice v souladu se čl. 194 odst. 2 SFEU plně respektuje národní specifika a rozdíly členských států a jejich pravomoci. Kromě toho je cílem této směrnice umožnit sdílení osvědčených postupů s cílem usnadnit přechod k vysoce energeticky účinnému fondu budov v Unii.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 1 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1)  V čl. 1 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

 

„Členské státy mohou uplatňovat minimální požadavky na celkovou energetickou náročnost budov na celou čtvrť namísto jediné budovy s cílem umožnit integrovaný přístup k energetickému systému a systému mobility čtvrtě v rámci komplexního systému renovací budov za předpokladu, že každá budova splní minimální požadavek na celkovou energetickou náročnost.“

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3)  „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, ohřevu vody v domácnostech, vestavěnému osvětlení, automatizaci a řízení budov, výrobě elektrické energie na místě, zajišťující v místě infrastrukturu pro elektromobilitu nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

3.  „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, řízení kvality ovzduší ve vnitřních prostorách, ohřevu vody v domácnostech, vestavěnému vnitřnímu a vnějšímu osvětlení, solárním stínění, výtahům a eskalátorům, automatizaci a řízení budovy, přenosu a ukládání dat budovy, výrobě a skladování elektrické energie na místě, zajišťující v místě infrastrukturu pro elektromobilitu nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2010/31/ES

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„3a)  „aktivačním momentem“ příhodný okamžik v průběhu doby životnosti budovy, například z hlediska nákladové účinnosti, nákladové efektivnosti nebo narušení provozu, k provedení renovací zlepšujících energetickou účinnost;“

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„3b)  „pasem pro renovace budovy“ se rozumí dlouhodobý plán, který vychází z kritérií kvality a je výsledkem energetického auditu a který obsahuje příslušná opatření a renovace, které mají zlepšit energetickou náročnost konkrétní budovy;“

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 c (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„3c)   „systémem automatizace a řízení budov“ systém zahrnující všechny produkty, software a inženýrské služby pro automatické řízení, včetně blokovacích zařízení, monitorování a optimalizace, pro provoz, lidský zásah a řízení sloužící k dosažení energeticky účinného, úsporného a bezpečného provozu technických systémů budovy“

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 d (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 d (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1d)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„3d)  „pasivním prvkem“ se rozumí prvek obvodového pláště budovy nebo další prvky, které se podílejí na pasivních technikách, jejichž cílem je snížit potřebu energie pro vytápění nebo chlazení a spotřebu energie na osvětlení a větrání, tedy zlepšování tepelného a vizuálního pohodlí;“

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 e (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 17

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

1e)  v článku 2 se bod 17 nahrazuje tímto:

17)  „jmenovitým výkonem“ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem;

„17)  „jmenovitým výkonem“ největší tepelný výkon, vyjádřený v kW, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem, kde:

 

a)  „plným zatížením“ se rozumí maximální požadovaná kapacita technických systémů budovy pro vytápění prostor, chlazení prostor, větrání a ohřev vody; a

 

b)  „částečným zatížením“ se rozumí část kapacity plného zatížení, která představuje běžné provozní podmínky;“

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 f (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 19 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1f)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„19a)  „dekarbonizovaným fondem budov“ se rozumí fond budov s energetickou náročností na úrovni téměř nulové spotřeby energie, jež jsou energeticky účinné na maximální možný potenciál;“

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  první odstavec sestává z článku 4 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti16 kromě jeho posledního pododstavce;

a)  vkládá se odstavec 1, který zní:

 

„1.   Členské státy vytvoří dlouhodobou strategii transformace vnitrostátního fondu obytných a komerčních budov, a to jak veřejných, tak soukromých, která do roku 2050 zajistí jeho vysokou energetickou účinnost a dekarbonizaci. Daná strategie zahrne opatření na aktivaci investic k usnadnění renovací potřebných k dosažení cílů pro rok 2050. Tato strategie obsahuje:

 

a)  přehled vnitrostátního fondu budov včetně příslušné typologie budov, založený případně na statistickém vzorku;

 

b)  stanovení nákladově efektivních přístupů a opatření, jež podnítí technologicky neutrální renovace odpovídající typu budovy a klimatickému pásmu, při zohlednění důležitých mezníků v životním cyklu budovy;

 

c)  politiky a opatření na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací budov, včetně rozsáhlých renovací prováděných v několika fázích a dekarbonizace poptávky po vytápění a chlazení, a to například prostřednictvím zavedení systému pasů pro renovace budov;

 

d) politiky a opatření na podporu cílených nízkonákladových opatření v oblasti energetické účinnosti a renovací;

 

e)  politiky a opatření zacílené na energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov, domácnosti potýkající se s energetickou chudobou a domácnosti, jež mají pro renovaci dilemata rozdílných motivací, a bytové domy, které mají s prováděním renovací potíže, a to za zohledňování cenové dostupnosti;

 

f)  politiky a opatření zacílené na všechny veřejné budovy, včetně sociálního bydlení;

 

g)  politiky a opatření zaměřené na urychlení technologického přechodu směrem k inteligentním a dobře propojeným budovám a komunitám, jakož i k zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou;

 

h)  přehled vnitrostátních iniciativ na podporu dovedností a vzdělávání v odvětví stavebnictví a energetické účinnosti, jakož i vzdělávání v oblasti pasivních prvků i chytrých technologií;

 

i)  dlouhodobý výhled, podle něhož se může řídit rozhodování fyzických osob, stavebního průmyslu, veřejných institucí včetně obcí, stavebních družstev a finančních institucí o investicích;

 

j)  fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů, jako jsou ty, jež se týkají zdraví, bezpečnosti a kvality ovzduší;

 

Rozvoj a provádění dlouhodobých strategií renovací členských států je podporován stálými strukturovanými platformami zúčastněných stran, jež zahrnují zástupce místních a regionálních komunit, zástupce sociálního dialogu včetně zaměstnanců, zaměstnavatelů, MSP a stavebnictví, jakož i zástupce menšin.

 

 

__________________

 

16 Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 13.

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2a – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V dlouhodobé strategii renovace uvedené v odstavci 1 členské státy stanoví plán s jasnými dílčími cíli a opatřeními k dosažení dlouhodobého cíle dekarbonizovat do roku 2050 svůj vnitrostátní fond budov s konkrétními dílčími cíli na rok 2030.

V dlouhodobých strategiích renovace uvedené v odstavci 1 členské státy stanoví plán s jasnými dílčími cíli a kroky k dosažení dlouhodobého cíle zajistit do roku 2050 vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný vnitrostátní fond budov s konkrétními dílčími cíli na rok 2030 a 2040 a měřitelnými ukazateli pokroku.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V dlouhodobých strategiích renovace členské státy vysvětlí, jak jejich milníky přispějí k dosažení [X %] cíle nebo cílů Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030, v souladu se směrnicí 2012/27/EU ve znění směrnice .../2018/EU [COD 2016/0376], a cíle Unie snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 %.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 2 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dlouhodobá strategie renovace navíc přispívá ke zmírnění energetické chudoby.

Dlouhodobé strategie renovace navíc nastiňují příslušné kroky, které přispívají ke zmírnění energetické chudoby a současně podporují rovný přístup zranitelných domácností k nástrojům financování renovací zvyšujících energetickou účinnost.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2a – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Za účelem usměrnění rozhodování o investicích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. d), členské státy zavedou mechanismy pro:

3.  Za účelem umožnění a usměrnění rozhodování o investicích, jak je uvedeno v odstavci 1, členské státy zavedou nebo ponechají v platnosti mechanismy pro:

a)  agregaci projektů, aby se investorům usnadnilo financování renovací uvedených v odst. 1 písm. b) a c);

a)  agregaci projektů, a to i prostřednictvím investičních platforem, aby se investorům usnadnilo financování renovací uvedených v odstavci 1;

b)  snižování rizikovosti operací v oblasti energetické účinnosti pro investory a soukromý sektor a

b)  snižování vnímané rizikovosti operací v oblasti energetické účinnosti pro investory a soukromý sektor, například tím, že se na záruky u certifikovaných renovací zvyšujících energetickou účinnost bude vztahovat nižší rizikové vážení v souvislosti s kapitálovými požadavky;

c)  využívání veřejných prostředků jako páky pro získání dalších soukromých investic nebo řešení specifického selhání trhu.“

c)  využívání veřejných prostředků jako páky pro získání dalších soukromých investic, a to i v rámci iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov, nebo řešení specifického selhání trhu;

 

ca)  směrování investic do energeticky účinného veřejného fondu budov a vysvětlení k výkladu účetních pravidel v souladu s aktuálními pokyny agentury Eurostat a vysvětleními podanými v rámci evropského systému účtů ESA 2010 s cílem podpořit ucelený přístup k investicím veřejných orgánů;

 

cb)  podporu při vypracovávání projektů a usnadnění agregace malých a středních podniků do skupin a konsorcií, jež umožní potenciálním klientům souborná řešení a

 

cc)  zřízení přístupných a transparentních nástrojů pro poskytování poradenství, jako jsou například jednotná kontaktní místa pro spotřebitele a služby energetického poradenství poskytující informace o  renovacích zvyšujících energetickou účinnost a o dostupných finančních nástrojích pro renovace zvyšující energetickou účinnost budov.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2a – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Komise poskytne členským státům doporučení, která jsou založena na sběru a šíření osvědčených postupů v oblasti úspěšných veřejných a soukromých systémů financování renovací zvyšujících energetickou účinnost, i informace o systémech agregace menších projektů renovace zvyšující energetickou účinnost. Komise dále členským státům poskytne doporučení týkající se finančních pobídek k renovaci ze spotřebitelského hlediska a zohlední přitom rozdíly mezi členskými státy v nákladové efektivnosti.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2a – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Každý členský stát před předložením svého návrhu dlouhodobé strategie renovací Komisi vede po dobu alespoň tří měsíců o tomto návrhu veřejné konzultace se všemi relevantními zainteresovanými stranami. Každý členský stát zveřejní shrnutí výsledků svých veřejných konzultací jako přílohu ke své dlouhodobé strategii renovací.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2a – odst. 3 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3c.  Každý členský stát zahrne podrobné informace o provádění své dlouhodobé strategie renovací včetně informací o plánovaných politikách a opatřeních, v souladu s povinností podávat zprávy [čl. 19 písm. a)] nařízení Evropského parlamentu a Rady … ze dne ... [o správě energetické unie, 2016/0375 (COD) (nařízení o správě)], do své zprávy o pokroku při provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  v odstavci 1 se zrušuje druhý pododstavec;

a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

 

„U nových budov členské státy zajistí, aby před zahájením výstavby byla vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů, jsou-li k dispozici.“

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 7 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4)  v článku 7 se zrušuje pátý pododstavec;

4)  v článku 7 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

 

„Členské státy v souvislosti s budovami, které jsou předmětem větší renovace, zajistí, aby byly zohledněny vysoce účinné alternativní systémy, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, a aby byla věnována náležitá pozornost požární bezpečnosti a podpoře zdravého prostředí ve vnitřních prostorách.“

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  v odstavci 1 se zrušuje třetí pododstavec;

a)  v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

 

„Členské státy vyžadují, aby byly nové budovy vybaveny samoregulačními zařízeními, která regulují pokojovou teplotu jednotlivě v každé místnosti. Ve stávajících budovách se instalace samoregulačních zařízení pro individuální regulaci teploty v místnosti vyžaduje při výměně zdrojů tepla.“

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, aby ve všech nových nebytových budovách a všech stávajících nebytových budovách procházejících větší renovací s více než deseti parkovacími místy bylo alespoň jedno z každých deseti parkovacích míst vybaveno dobíjecí stanicí ve smyslu směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva17, která je schopna spouštětzastavovat nabíjení v reakci na cenové signály. Ode dne 1. ledna 2025 se tento požadavek použije na všechny nebytové budovy s více než deseti parkovacími místy.

2.  Členské státy požadují, aby ve všech nových nebytových budovách a všech stávajících nebytových budovách s více než deseti parkovacími místy, které procházejí větší renovací zahrnující elektrickou infrastrukturu budovy nebo parkoviště, bylo alespoň jedno parkovací místo vybaveno dobíjecí stanicíaby jedno z každých deseti parkovacích míst bylo vybaveno odpovídajícími kabely nebo rozvody umožňujícími instalaci dobíjecí stanice ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU.

 

2a.   Členské státy požadují, aby ve všech veřejných a komerčních nebytových budovách s více než deseti parkovacími místy byl do 1. ledna 2025 nainstalován minimální počet dobíjecích stanic.

 

2b.  Členské státy uplatňují ustanovení odstavce 2 na budovy pro smíšené účely s více než deseti parkovacími místy, pokud se jedná o nové budovy nebo budovy procházející větší renovací zahrnující elektrickou infrastrukturu budovy nebo parkoviště.

Členské státy se mohou rozhodnout, že požadavky uvedené v předchozím pododstavci nestanoví nebo nepoužijí, pokud jde o budovy, které vlastní nebo užívají malé a střední podniky definované v hlavě I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003.

2c. Členské státy se mohou rozhodnout, že požadavky uvedené odstavci 2 nestanoví nebo nepoužijí, pokud jde o budovy, které vlastní nebo užívají malé a střední podniky definované v hlavě I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003.

__________________

__________________

17 Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

 

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby ve všech nově postavených obytných budovách a obytných budovách procházejících větší renovací s více než deseti parkovacími místy byla položena kabeláž umožňující instalaci dobíjecích stanic pro elektrická vozidla pro každé parkovací místo.

3.  Členské státy zajistí, aby v nových obytných budovách a obytných budovách procházejících větší renovací zahrnující elektrickou infrastrukturu budovy nebo přiléhajícího či integrovaného parkoviště s více než deseti parkovacími místy byla položena vhodná kabeláž nebo potrubí umožňující instalaci dobíjecích stanic pro elektrická vozidla pro každé parkovací místo.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy se mohou rozhodnout, že požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3 nestanoví nebo nepoužijí, pokud jde o veřejné budovy, které již spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/94/EU.;

4.  Členské státy se mohou rozhodnout, že požadavky na veřejné budovy uvedené v odstavcích 2 a 3 nestanoví nebo nepoužijí, za předpokladu, že už se na ně vztahují požadavky srovnatelné s opatřeními, kterými se provádí směrnice 2014/94/EU.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Členské státy zajistí, aby veřejná parkoviště provozovaná soukromými subjekty podléhala požadavkům uvedeným v odstavcích 2 a 3.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – bod 4 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b.  Členské státy odstraňují regulační překážky a zajistí, aby byly zavedeny zjednodušené povolovací a schvalovací postupy pro vlastníky a nájemce s cílem umožnit zřizování dobíjecích stanic ve stávajících obytných i nebytových budovách.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – bod 4 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4c.  V návaznosti na požadavky na infrastrukturu elektromobility členské státy zváží potřebu infrastruktury alternativních paliv v budovách a zavedení příslušných infrastruktur, například prostřednictvím koridorů elektromobility, a potřebu soudržných politik pro tzv. „soft“ a zelenou mobilitu, multimodalitu a územní plánování.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy zajistí, že při instalaci, nahrazení nebo modernizaci technického systému budovy bude posouzena celková energetická náročnost celého měněného systému, bude vyhotovena dokumentace a tato dokumentace bude předána vlastníkovi budovy tak, aby zůstala k dispozici pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti budovy. Členské státy zajistí, aby tyto informace byly zahrnuty do vnitrostátní databáze certifikátů energetické náročnosti uvedené v čl. 18 odst. 3.

5.  Členské státy zajistí, že při instalaci, nahrazení nebo modernizaci technického systému budovy bude posouzena celková energetická náročnost celého měněného systému při plném i částečném zatížení, a je-li to relevantní, bude rovněž posouzen dopad na kvalitu vnitřního ovzduší. Výsledky budou zdokumentovány a tato dokumentace bude předána vlastníkovi budovy tak, aby zůstala k dispozici pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti budovy. Členské státy zajistí, aby tyto informace byly zahrnuty do vnitrostátní databáze certifikátů energetické náročnosti uvedené v čl. 18 odst. 3.

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, kterými se tato směrnice doplní o definici „ukazatele inteligence“ a o podmínky, za nichž bude „ukazatel inteligence“ poskytován jako doplňující informace potenciálním novým nájemcům nebo kupujícím.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem doplnit tuto směrnici zavedením definice „ukazatele inteligence“,to po konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami a na základě koncepce a metodiky uvedené v příloze Ia. Definice zahrnuje informace o tom, jak by mohl být ukazatel zaveden po zkušební fázi, jaký by mohl mít vztah k certifikátům energetické náročnosti uvedeným v článku 11 a jak by mohl být poskytován jako doplňující a smysluplná informace potenciálním novým investorům, nájemcům, kupujícím a účastníkům trhu.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ukazatel inteligence zahrnuje prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně propojenějších a vestavěných inteligentních zařízení, která jsou integrována do běžných technických systémů budov. Tyto funkce rozšiřují schopnost uživatelů a samotné budovy reagovat na požadavky na pohodlí či provozní požadavky, zapojovat se do reakce na straně poptávky a přispívat k optimálnímu, plynulému a bezpečnému provozu různých energetických systémů a oblastních infrastruktur, k nimž je budova připojena.

Ukazatel inteligence zahrnuje zlepšené úspory energie, referenční srovnávání a prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně propojenějších a vestavěných inteligentních zařízení, která jsou integrována do běžných technických systémů budov. Tyto funkce rozšiřují schopnost uživatelů a samotné budovy reagovat na požadavky na pohodlí či provozní požadavky, zejména při částečném zatížení, a to i přizpůsobením spotřeby energie, zapojovat se do reakce na straně poptávky a přispívat k optimálnímu, účinnému, plynulému a bezpečnému provozu jednotlivých energetických systémů, včetně výroby energie z obnovitelných zdrojů na místě, a oblastních infrastruktur, k nimž je budova připojena.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 10 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Členské státy zajistí propojení svých finančních opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti při renovaci budov s úsporami energie dosaženými díky této renovaci. Tyto úspory se určí porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní.

6.  Členské státy zajistí propojení svých finančních opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti při renovaci budov s úsporami energie dosaženými díky této renovaci. Tyto úspory se určí, je-li to přiměřené vzhledem k rozsahu renovace, energetickým auditem nebo porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní nebo použitím standardních hodnot pro výpočet úspory energie v budovách nebo podobným relevantním a transparentním postupem dokumentace.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 10 – odst. 6 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6a.  Členské státy při zavádění databáze pro registraci certifikátů energetické náročnosti zajistí, aby tato databáze umožňovala sledování skutečné spotřeby energie u zahrnutých budov bez ohledu na jejich velikost a kategorii. Databáze obsahuje pravidelně aktualizované údaje o skutečné spotřebě energie u budov, které jsou často navštěvovány veřejností a mají užitnou podlahovou plochu větší než 250 m².

6a.  Členské státy při zavádění databáze nebo využívání stávající databáze pro registraci certifikátů energetické náročnosti zajistí, aby tato databáze umožňovala sledování spotřeby energie u zahrnutých budov bez ohledu na jejich velikost a kategorii. Databáze obsahuje pravidelně aktualizované údaje o spotřebě energie u budov vlastněných, spravovaných nebo využívaných veřejnými orgány s užitnou podlahovou plochou větší než 250 m².

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 10 – odst. 6 b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6b.  Na požádání se zpřístupní agregované anonymizované údaje splňující požadavky EU v oblasti ochrany osobních údajů, a to alespoň orgánům veřejné moci pro statistické a výzkumné účely.“;

6b.  Na požádání se zpřístupní agregované anonymizované údaje splňující požadavky EU v oblasti ochrany osobních údajů, a to alespoň orgánům veřejné moci pro statistické a výzkumné účely, a vlastníkovi budovy musí být k dispozici úplné soubory údajů.“;

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí systémů sloužících k vytápění budov, jako jsou zdroj tepla, řídicí systém a oběhová čerpadla, a to u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov s centralizovaným technickým systémem budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování kotle vzhledem k požadavkům na vytápění budovy. Posouzení dimenzování kotle není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v otopné soustavě nebo ohledně požadavků na vytápění budovy.;

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí systémů sloužících k vytápění budov, jako jsou zdroj tepla, řídicí systém a oběhová čerpadla, a to u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov s technickým systémem budovy pro vytápění prostor a ohřev vody v domácnostech o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 70 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti zdroje tepla při plném zatížení a při částečném zatížení a dimenzování zdroje tepla vzhledem k požadavkům na vytápění budovy. Posouzení dimenzování zdroje tepla není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v otopné soustavě nebo ohledně požadavků na vytápění budovy;

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„2.  Alternativně k odstavci 1 mohou členské státy stanovit požadavky k zajištění, aby nebytové budovy, jejichž celková spotřeba primární energie je vyšší než 250 MWh za rok, byly vybaveny systémy automatizace a řízení budov. Tyto systémy musí být schopné alespoň:

2.  Členské státy vyžadují, aby nebytové budovy, jejichž celková spotřeba primární energie je vyšší než 250 MWh za rok, byly do roku 2023 vybaveny systémy automatizace a řízení budov. Tyto systémy musí být schopné alespoň:

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  nepřetržitě monitorovat, analyzovat a upravovat spotřebu energie;

a)  nepřetržitě monitorovat, registrovat, analyzovat a upravovat spotřebu energie s cílem umožnit optimální energetickou náročnost při plném zatížení a při částečném zatížení;

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Alternativně k odstavci 1 mohou členské státy stanovit požadavky k zajištění, aby obytné budovy s centralizovanými technickými systémy budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW byly vybaveny:

3.  Členské státy mohou požadovat, aby obytné budovy s technickými systémy budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu pro účely vytápění prostor a ohřev vody v domácnostech vyšším než 70 kW byly vybaveny:

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  průběžným elektronickým monitorováním, které měří účinnost systémů a informuje majitele nebo správce budovy v případě výrazného poklesu účinnosti a v případě nutnosti provedení údržby, a

a)  funkcí průběžného elektronického monitorování, jež měří účinnost systémů a informuje majitele nebo správce budovy v případě výrazného poklesu účinnosti a v případě nutnosti provedení údržby, a

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce a využívání energie.“;

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie za podmínek plného i částečného zatížení včetně hydronického vyvažování.“;

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Budovy, které splňují kritéria uvedená v odstavci 2 nebo 3, jsou vyňaty z požadavků stanovených v odstavci 1.

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje dohodnuté kritérium energetické náročnosti nebo smluvní ujednání o dohodnuté míře zvýšení energetické účinnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách ve smyslu bodu 27 článku 2 směrnice 2012/27/EU, nebo které provozuje provozovatel služby nebo sítě, a které jsou tudíž předmětem systémových opatření pro sledování výkonu, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1.

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí klimatizačních systémů u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov s centralizovaným technickým systémem budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování klimatizačního systému vzhledem k požadavkům na chlazení budovy. Posouzení dimenzování není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v klimatizačním systému nebo ohledně požadavků na chlazení budovy.

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí klimatizačních a větracích systémů u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov s technickým systémem budovy pro klimatizaci a větrání o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 12kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti klimatizačního a větracího systému při plném zatížení a při částečném zatížení a jejich dimenzování vzhledem k požadavkům na chlazení budovy. Posouzení dimenzování není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v klimatizačním či větracím systému nebo ohledně požadavků na chlazení budovy.

 

Členské státy mohou stanovit různou četnost inspekcí v závislosti na typu a jmenovitém výkonu klimatizačních systémů, přičemž zohlední náklady na inspekci systémů a odhadované úspory nákladů na energie, které mohou z inspekce vyplynout.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Alternativně k odstavci 1 mohou členské státy stanovit požadavky k zajištění, aby nebytové budovy, jejichž celková spotřeba primární energie je vyšší než 250 MWh za rok, byly vybaveny systémy automatizace a řízení budov. Tyto systémy musí být schopné alespoň:

2.  Členské státy vyžadují, aby nebytové budovy, jejichž celková spotřeba primární energie je vyšší než 250 MWh za rok, byly do roku 2023 vybaveny systémy automatizace a řízení budov. Tyto systémy musí být schopné alespoň:

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  nepřetržitě monitorovat, analyzovat a upravovat spotřebu energie;

a)  nepřetržitě monitorovat, analyzovat, registrovat a upravovat spotřebu energie s cílem umožnit optimální energetickou náročnost při plném zatížení a při částečném zatížení;

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Alternativně k odstavci 1 mohou členské státy stanovit požadavky k zajištění, aby obytné budovy s centralizovanými technickými systémy budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW byly vybaveny:

3.  Členské státy mohou stanovit vyžadovat, aby obytné budovy s technickými systémy budovy pro účely klimatizace nebo větrání o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 12 kW byly vybaveny:

a)  průběžným elektronickým monitorováním, které měří účinnost systémů a informuje majitele nebo správce budovy v případě výrazného poklesu účinnosti a v případě nutnosti provedení údržby, a

a)  funkcí průběžného elektronického monitorování, jež měří účinnost systémů a informuje majitele nebo správce budovy v případě výrazného poklesu účinnosti a v případě nutnosti provedení údržby, a

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce a využívání energie.

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie při plném i částečném zatížení včetně hydronického vyvažování.

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Budovy, které splňují kritéria uvedená v odstavci 2 nebo 3, jsou vyňaty z požadavků stanovených v odstavci 1.

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje dohodnuté kritérium energetické náročnosti nebo smluvní ujednání o dohodnuté míře zvýšení energetické účinnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách ve smyslu bodu 27 článku 2 směrnice 2012/27/EU, nebo které provozuje provozovatel služby nebo sítě, a které jsou tudíž předmětem systémových opatření pro sledování výkonu, jsou osvobozeny od požadavků stanovených v odstavci 1.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9)  v článku 19 se rok „2017“ nahrazuje rokem „2028“;

9)  v článku 19 se rok „2017“ nahrazuje rokem „2024“;

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 19 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9a)  v článku 19 se vkládá nový odstavec, který zní:

 

„Komise zejména posoudí, zda je třeba dále harmonizovat certifikáty energetické náročnosti v souladu s článkem 11.“

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Článek 19 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

9b)  Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 19a

 

Komise do roku 2020 vypracuje studii proveditelnosti, v níž objasní možnosti a harmonogram zavedení pasu pro renovace budov, případně jako součást oddílu certifikátů energetické náročnosti obsahujícího doporučení, s cílem zajistit dlouhodobý a postupný plán renovací pro konkrétní budovu.“

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 20 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti, jejich účelu a cílech, o nákladově efektivních způsobech snižování energetické náročnosti budovypřípadně o finančních nástrojích dostupných pro účely snížení energetické náročnosti budovy.

Členské státy zejména poskytnou prostřednictvím nezávislých, přístupných a transparentních poradenských nástrojů, jako jsou jednotná kontaktní místa, vlastníkům, správcům a nájemcům budov informace o nákladově efektivních opatřeních pro snižování energetické náročnosti budovy, a to i prostřednictvím poradenství v oblasti renovací, o certifikátech energetické náročnosti, jejich účelu a cílech, o nahrazení kotlů na fosilní paliva udržitelnějšími alternativami a o finančních nástrojích dostupných pro účely snížení energetické náročnosti budovy.

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Příloha I – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„1.  Energetická náročnost budovy odráží typickou spotřebu energie pro vytápění, chlazení, teplou vodu, větrání a osvětlení.

„1.  Energetická náročnost budovy transparentním způsobem odráží typickou spotřebu energie pro vytápění, chlazení, teplou vodu, větrání, osvětleníjiné technické systémy budovy.

Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie v kWh/(m².r) harmonizovaným pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost. Energetická náročnost a metoda používaná pro její stanovení musí být transparentní a otevřená inovacím.

Energetická náročnost budovy musí být vyjádřena číselným ukazatelem spotřeby primární energie v kWh/(m².r) harmonizovaným pro účely certifikace energetické náročnosti a souladu s minimálními požadavky na energetickou náročnost. Metoda používaná pro její stanovení musí být transparentní a otevřená inovacím.

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu podle rámce pro národní přílohy odpovídajících evropských norem, který byly vypracovány na základě mandátu M/480, který Evropská komise dala Evropskému výboru pro normalizaci (CEN).;

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu, přičemž zohlední terminologii a definice uvedené v rámci pro národní přílohy odpovídajících evropských norem, které byly vypracovány na základě mandátu M/480, který Evropská komise dala Evropskému výboru pro normalizaci (CEN).;

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha I – bod 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„2.   Energetické potřeby týkající se vytápění prostor, chlazení prostor, teplé vody v domácnostech a přiměřené ventilace se vypočítají za účelem zajištění minimálních úrovní zdraví a komfortu stanovených členskými státy.

„2.  Energetické potřeby týkající se vytápění prostor, chlazení prostor, teplé vody v domácnostech, osvětlení, ventilacedalších technických systémů budovy se vypočítají za účelem dosažení maximálních úrovní zdraví, kvality vnitřního ovzduší a komfortu stanovených členskými státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Především by neměla klesnout teplota na žádném povrchu uvnitř budovy pod teplotu rosného bodu.

Výpočet primární energie je založen na primárních energetických faktorech pro jednotlivé energetické nosiče, jež mohou být založeny na vnitrostátních či regionálních ročních vážených průměrech nebo na konkrétnějších informacích dostupných pro jednotlivé dálkové soustavy.

Výpočet primární energie je založen na primárních energetických faktorech pro jednotlivé energetické nosiče, jež mohou být založeny na vnitrostátních či regionálních ročních a případně také sezónních nebo měsíčních vážených průměrech nebo na konkrétnějších informacích dostupných pro jednotlivé dálkové soustavy.

U primárních energetických faktorů se odečítá podíl energie z obnovitelných zdrojů v energetických nosičích, takže při výpočtech jsou rovnocenné tyto typy energií: a) energie z obnovitelných zdrojů, která je vyráběna na místě (za měřidlem, tj. nepočítá se jako dodaná) a b) energie z obnovitelných zdrojů dodávaná prostřednictvím energetického nosiče.“;

Při výpočtu členské státy nejdříve zváží potřeby energie a poté rovněž zohlední tyto typy energií: a) energie z obnovitelných zdrojů, která je vyráběna a využívána na místě (za měřidlem, tj. nepočítá se jako dodaná) a b) energie z obnovitelných zdrojů dodávaná prostřednictvím energetického nosiče.

 

Používání primárních energetických faktorů zajistí, že se bude usilovat o optimální energetickou náročnost budovy, čímž se podpoří provádění požadavků článku 9 na vnitrostátní úrovni.“

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Příloha I a (nová)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Vkládá se příloha, která zní:

 

„PŘÍLOHA Ia

 

Společná obecná rámcová metodika pro definici „ukazatele inteligence“ pro budovy, jak je uvedena v čl. 8 odst. 6

 

1.  Komise stanoví společnou obecnou rámcovou metodiku k určení hodnoty ukazatele inteligence, který bude hodnotit schopnost budovy nebo její ucelené části přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů a sítě a zlepšovat svoji energetickou účinnost a celkovou náročnost.

 

Tato metodika zohlední řadu prvků včetně inteligentních měřících přístrojů, automatizace a kontrolních systémů budovy, inteligentních termostatů, vestavěných domácích spotřebičů, dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, skladování energie a podrobně popsaných funkcí a interoperability těchto prvků. Tyto dopady se posoudí z hlediska potenciálního přínosu pro úroveň energetické účinnosti a náročnosti, jakož i flexibility, kterou umožňují, podmínek vnitřního mikroklimatického prostředí a pohodlí příslušné budovy nebo její ucelené části.

 

2.  Ukazatel inteligence se určuje a vypočítává v souladu se třemi klíčovými funkcemi týkajícími se budovy a jejích technických systémů:

 

a)  se schopností účinně udržovat nízkou energetickou náročnost budovy a provozu prostřednictvím snížení poptávky po energii a většího využívání energie z obnovitelných zdrojů (elektřina a teplo) včetně schopnosti budovy řídit svou vlastní poptávku nebo výrobu energie na místě prostřednictvím opětovného využívání svých vlastních zdrojů;

 

b)  s možností přizpůsobovat svůj provozní mód v reakci na potřeby uživatelů při zajištění vysokých standardů vnitřních zdravotních a klimatických podmínek, s náležitým zohledněním dostupnosti uživatelsky vstřícných displejů a možnosti ovládání na dálku a předávání informací o kvalitě vnitřního ovzduší a spotřebě energie a

 

c)  s flexibilitou, pokud jde o celkovou poptávku budovy po elektřině, včetně její schopnosti umožnit účast na aktivní i pasivní a implicitní i explicitní reakci na poptávku, jež se měří podle toho, kolik zátěže budovy může být kdykoli přesunuto s ohledem na špičku kW, a s kapacitou kWh, pokud jde o množství dané flexibility, které může být dodáváno do sítě včetně rozběhu a přenosu.

 

To by umožnilo a podpořilo aktivní zapojení spotřebitelů na trhu s dodávkami elektřiny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES*.

 

Rámcová metodika zohlední evropské normy, zejména ty, které byly vypracovány na základě mandátu M/480.

 

3.  Rámcová metodika zajistí plnou interoperabilitu mezi inteligentními měřiči, systémy automatizace a řízení budov, vestavěnými domácími spotřebiči, inteligentními termostaty uvnitř budov a senzory kvality vnitřního ovzduší a ventilací a bude podporovat referenční srovnávání a používání evropských norem včetně Referenční ontologie inteligentních spotřebičů. Ukazatel inteligence bude zohledňovat a stanovovat hodnotu otevřenosti vůči systémům třetích stran pro infrastrukturu, jako jsou elektrické rozvodné sítě a sítě dálkového vytápění, infrastruktura pro elektrická vozidla a zprostředkovatelé reakce strany poptávky, s cílem zajistit slučitelnost komunikace, systémů kontroly a příslušných údajů nebo přenosu signálů.

 

4.  Rámcová metodika zahrnuje proces zpracovávání údajů uvnitř budovy nebo mimo hranice budovy, které by mohly zahrnovat údaje pocházející ze samotné budovy nebo přijaté samotnou budovou nebo jejím uživatelem. Tento proces bude založen na protokolech, které umožňují výměnu ověřených a šifrovaných zpráv mezi uživatelem a příslušnými výrobky nebo zařízeními v budově. Zejména v případě zpracování osobních údajů, jako jsou údaje z častých měření a měření na dálku nebo měření dílčí spotřeby, nebo zpracování takových údajů provozovateli inteligentních sítí musí být zajištěny zásady vlastnictví těchto údajů ze strany uživatele, ochrany údajů a soukromí a bezpečnosti. Tento společný metodický rámec se vztahuje na údaje v reálném čase a údaje související s energií pocházející z řešení založených na cloudu a zajišťuje bezpečnost údajů, odečtů inteligentních měřičů a datových komunikací, jakož i soukromí konečných zákazníků v souladu s příslušnými právními předpisy Unie na ochranu údajů a soukromí a s patřičným ohledem na nejlepší dostupné techniky kybernetické bezpečnosti.

 

5.  Rámcová metodika zohledňuje příznivý vliv stávajících komunikačních sítí, zejména existenci fyzické infrastruktury připravené pro vysokorychlostní připojení, například prostřednictvím dobrovolného označení „připraveno na širokopásmové připojení“, a existenci přístupového bodu u bytových domů v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU**.

 

6.  Rámcová metodika stanoví nejvhodnější formát nebo vizuální znázornění parametru ukazatele inteligence a musí být jednoduchá, transparentní a snadno pochopitelná pro spotřebitele, vlastníky, investory a účastníky trhu reagující na poptávku. Slouží jako doplnění certifikátů energetické náročnosti, neboť obsahuje jasnou spojitost s energetickou náročností budovy.

 

__________________

 

*   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).

 

**   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (Úř. věst. L 155, 23.5.2014, s. 1).“

(1)

  Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 48.

(2)

  Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 119.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Fond budov v Unii spotřebovává podstatnou část evropské konečné poptávky po energii, zejména prostřednictvím fosilních paliv. Budovy s lepší náročností skýtají významný potenciál pro zlepšení energetické bezpečnosti a snížení dovozu energie do Evropy, pro nižší účty evropských spotřebitelů za energii, zdravější životní podmínky a zvýšení růstu a zaměstnanosti, obzvláště v MSP.

Abychom splnili naše mezinárodní závazky podle dohody COP21 a dosáhli vlastních cílů Unie pro dekarbonizaci a energetickou účinnost nákladově efektivním způsobem, musí odvětví mimo systém obchodování s emisemi, jako jsou budovy a doprava, plně využít svůj potenciál. K zajištění vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného evropského fondu budov je tudíž nezbytná směrnice o energetické náročnosti budov, jež bude ambiciózní a připravená na budoucnost.

Posílení dlouhodobého plánování a akcí členských států

Klíčovým prvkem k zajištění nezbytné renovace budov jsou dlouhodobé vnitrostátní strategie renovací, sestávající z vnitrostátních plánů pro oblasti klimatu a energetiky v rámci  nařízení o správě.

Zpravodaj doporučuje posílit požadavky na obsah těchto strategií renovací s cílem zajistit zejména potřebné renovace stávajících budov. Členské státy musí s náležitým ohledem na zásadu subsidiarity zajistit komplexní a ambiciózní strategie renovací, jež nastíní konkrétní opatření zaměřená na energeticky nejnáročnější budovy, budou řešit rozdílné motivace aktérů, zohledňovat důležité mezníky v životním cyklu budov, řešit právní a účetní omezení pro veřejné investice a zajistí přístup k informacím o finančních nástrojích dostupných pro spotřebitele na energetické renovace.

Přiměřené požadavky na elektromobilitu

Cílem návrhu Komise je využít revizi směrnice k tomu, dále přispívat k dekarbonizaci dopravy tak, že se infrastruktura okolo budov bude využívat k snadnějšímu zavádění infrastruktury pro elektrickou mobilitu.

Zpravodaj navrhuje zaměřit požadavky této směrnice buď na předběžné pokládání kabeláže nebo na předběžné pokládání rozvodů k zajištění přiměřené úrovně nákladů, a zaměřit požadavek jen na související renovace, tj. na elektrickou infrastrukturu nebo na parkovací místa, aby bylo zajištěno, že pobídky k renovaci nebudou ohrožovány. Zpravodaj kromě toho navrhuje posílit požadavek vůči veřejným budovám a veřejným parkovištím provozovaným soukromými subjekty, aby se zajistilo, že veřejné orgány budou přispívat odpovídajícím způsobem.

Lepší regulace a dobré pobídky pro renovace

Původní návrh Komise obsahuje několik návrhů aktualizace stávající směrnice, aby bylo zajištěno snížení administrativní zátěže při renovacích a byly poskytovány lepší podmínky pro provádění energetických renovací.

Zpravodaj vychází z tohoto návrhu s cílem zajistit lepší regulaci a řádné pobídky k provádění energetických renovací. Navrhuje mimo jiné posílení prvků návrhu Komise týkajících se používání automatizace budov, upřesnění vlastní hodnoty automatizace a objasnění jejího používání jakožto alternativy k provádění inspekcí za účelem jejich zjednodušení. Zpravodaj rovněž vymezuje konkrétní podmínky, oblast působnosti a účel, pokud jde o přenesení pravomocí na Komisi k tomu, aby vytvořila ukazatel inteligence. Zpravodaj navíc navrhuje upřesnit požadavky na dokumentaci k energetickým úsporám dosaženým prostřednictvím renovací, aby se zaručila proporcionalita zavedením alternativních možností dokumentace, které budou  dostatečně bezpečné, v důsledku čehož nedojde k oslabení pobídek k provádění rekonstrukcí.

Správný obrázek o energetické náročnosti budov

Komise navrhuje, aby výpočet faktoru primární energie (PEF) odečítal energii z obnovitelných zdrojů vyráběnou na místě a vyráběnou mimo dané místo a zajistil pro ně rovné zacházení. PEF se využívá k výpočtu energetické náročnosti budovy.

Zpravodaj je přesvědčen, že má být zachován odkaz na rovné zacházení s energií z obnovitelných zdrojů vyráběnou na místě a vyráběnou mimo dané místo, aby se tak zajistilo nákladově efektivní zavádění této energie, ale odstranil odkaz na povinný odečet, protože to s sebou nese riziko, že bude ohrožen správný obrázek o skutečné spotřebě energie budov a o jejich energetické náročnosti. To by tedy mohlo ohrozit pobídky k provádění zlepšení energetické výkonnosti. Všechny ostatní otázky spojené s PEF se budou i nadále řídit podle směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energii z obnovitelných zdrojů.


PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Organizace

Evropské sdružení automatizace a řízení budov, EU.bac

Velux

Dánské energetické sdružení

Rockwool

GŘ pro energetiku

Veolia

Schöck

DONG Energy

Estonské ministerstvo energetiky

Buildings Performance Institute Europe, BPIE

AFCO Worldwide

Evropské sdružení pro tepelná čerpadla, EHPA

KREAB

EUFORES

Konfederace dánského průmyslu, DI

Active House Alliance

European Alliance to Save Energy, EU-ASE

EUROPEAN RENEWABLE ENERGIES FEDERATION asbl

Schneider Electric

EpiCenter

EON

Dánské sdružení ústředního vytápění, DANVA

Evropská aliance pro podlahové vytápění

ENEL SPA

Konfederace dánských podniků

Novozymes

Euroheat & Power

UNION FRANCAISE DE L’ELECTRICITE

Bosch

AmCham EU

Dánské stavebnické sdružení

Dánské ministerstvo klimatu a energetiky

Eco Council Denmark

Smart Energy Demand Coalition EU

WWF

Dánské sdružení zákazníků ve stavebnictví, DACC

Místní správa v Dánsku

Evropské sdružení historických domů

Mezinárodní unie majitelů nemovitostí

Generální ředitel Evropské federace nemovitostí

Rada evropských obcí a regionů

Orgalime

Skupina ČEZ

Eni

European Environmental Bureau (EEB)

Climate Action Network Europe

Evropské energetické fórum

HydrogenEurope

GD4S coalition

Eurelectric

SolarPowerEurope

WindEurope

FireSafeEurope

VOEWG

Švédské stálé zastoupení

Green Building Council Denmark

Konfederace norských podniků

REHVA

ENGIE

Statoil

E.on

Fleishman Hillard

GRDF

Saint Gobain

PlasticsEurope

Evropská federace stavebního průmyslu

Grace Public Affairs

Smart Energy Demand Coalition

European Forum for Manufacturing

British Chamber of Commerce in Belgium

Council of Gas Detection and Environmental Monitoring (CoGDEM)

European Facility Management Coalition

EuroCommerce

EDSO for Smart Grids

EnerginetDK

EnergyCoalition

Danfoss

Grundfoss

EnergiWatch

Cembreau

ERF

Dalkia

Enel

BDEW  - German Association of Energy and Water Industries

EPEE

European Builders Confederation (EBC – Evropská konfederace stavitelů)

Eurima

EuroACE – Evropská asociace společností pro energetickou účinnost budov

FIEC – Evropská federace stavebního průmyslu

Tesla

CoGen

Evropská federace pracovníků ve stavebnictví a dřevozpracujícím průmyslu

European Aluminium

Fédération du Commerce et de la Distribution

Knauf Insulation

Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC)

CableEurope

BASF

ABB

Norsk Hydro ASA

CEMEX

Sdružení severoněmeckých obchodních a průmyslových komor

European Engineering Industries Association

Mezinárodní energetická agentura

European Copper Institute

BDR Thermea

EC Power A/S

Platform for Eletro-Mobility

European Solar Thermal Industry Federation (ESTIF) 

German Federation of Companies in the Gas and Water Industry (figawa)

Glass for Europe

Shell

GreenEnergyOptions, GEO

SustainSolutions

European Mortgage Federation

European Construction Industry Federation

Siemens

Vattenfall

EUnited

HSSE

Dow

Skupina Renault

Transport & Environment

Bellona

Austrian Federal Economic Chamber (WKÖ)

Vestas

Housing Europe

Dánská federace sociálního bydlení

Nizozemská federace sociálního bydlení

Francouzská federace sociálního bydlení

Německá federace sociálního bydlení

Evropský svaz stavitelů a developerů

BEUC

World Green Building Council (WorldGBC)

Snam S.p.A.

BDI/BDA The German Business Representation

European Federation of Intelligent Energy Efficiency Services

Federace německých obchodníků

Architects' Council of Europe - Conseil des Architectes d’Europe

Švédský institut pro ropu a biopaliva

AFEP

Cercle de l'Industrie

ES-SO European  Solar Shading Organization

E3G - Third Generation Environmentalism

Evropský hospodářský a sociální výbor

European Heating Industry (EHI)

Německá spolková komora architektů

Evropská federace národních sdružení pracujících s bezdomovci

NALCO Water

Avisa Partners

LightingEurope AISBL

Skupina BMW

Ecofys

Danske Arkitektvirksomheder

United Technologies Corporation UTC

EU association for engineering building services and installers

Evropská rada pro geotermální energii

AEBIOM

EuroFuel

Rud-Pedersen

Client Earth


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (19.9.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

(COM(2016)0765 – C8-0499/2016 – 2016/0381(COD))

Zpravodajka: Anneli Jäätteenmäki

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Návrh Komise se pokouší zvýšit energetickou účinnost evropské fondu budov a přispět pozitivně k cílům EU v oblasti klimatu. Zvolená metoda spočívá v posíleném provádění stávající směrnice a v navržení několika ustanovení, která jdou nad rámec současného stavu. Jako vůdčí princip je v návrhu správně potvrzen prioritní důraz na energetickou účinnost.

Vzhledem k nízké roční míře renovací evropských budov (kolem 0,4–1,2 % v závislosti na členském státu) a komplexní souhře faktorů, jako jsou právní předpisy EU, vnitrostátní stavební předpisy, stavební postupy, ekonomické trendy a struktura vlastnictví fondu budov, zůstává nadále nevyužit ohromný potenciál pro energetické úspory. S ohledem na současný vývoj se situace ani v příštích letech radikálně nezmění.

Bez dalších opatření budou renovace zlepšující energetickou účinnost prováděny tehdy, kdy jsou ekonomicky přiměřené a kdy jsou zavedeny náležité pobídky, které by motivovaly k dosažení cílů v oblasti energetické účinnosti.

Je důležité, aby členské státy znaly své fondy budov, a aby tudíž různým aktérům pomáhaly upřednostnit renovace na základě nákladové efektivnosti. Tento přístup má oporu ve změně článku 2 týkajícím se dlouhodobé strategie renovací.

V současnosti jsou neodkladně zapotřebí široce dostupné finanční produkty, které by zahrnovaly a podporovaly pozitivní aspekty renovací zvyšujících energetickou účinnost, jako je např. zvýšení hodnoty majetku a zdravější životní podmínky pro obyvatele. Snahy Komise umožňující přístup k financování, např. iniciativa pro inteligentní financování inteligentních budov, je třeba podpořit.

Zpravodajka by chtěla poukázat na dvě důležitá témata: zdravé bydlení a návrh Komise týkající se elektromobility.

Za prvé důležitost zdravých budov je zcela zásadní. Zdravá budova je vyprojektována tak, aby splňovala potřeby svých obyvatel, a současně může být v budoucnu upravena podle aktuálních potřeb. Je postavena z trvanlivých, opravitelných a recyklovatelných netoxických materiálů. Účinně využívá energii a rovněž ji může vyrábět, je v ní dostatek přirozeného světla, je dobře odvětrána a správně vytápěna, aby se zachovala dobrá kvalita vnitřního ovzduší a udržovala teplota.

V dnešní době tráví většina lidí většinu času v interiéru. Podle odhadů trpí desítky milionů Evropanů špatnou kvalitou vnitřního ovzduší, často z důvodu nadměrné vlhkosti, která podporuje růst plísní a rovněž může způsobit poškození konstrukce budov.

Škála budov, kterých se to týká, sahá od soukromých obydlí až po veřejné budovy. Způsob, jakým jsou budovy postaveny a udržovány, má obrovský dopad na veřejné zdraví a dobré životní podmínky celé populace.

Energeticky úsporné domy a energetická chudoba spolu úzce souvisejí. V případě, že sídliště odkládají nezbytné renovace z důvodu nedostatečných financí, riskují další zhoršování životních podmínek a kromě toho se tím snižuje hodnota fondu budov.

Druhým důležitým tématem je pro zpravodajku návrh týkající se elektromobility, který se zavádí v pozměněném článku 8.

Návrh se týká všech nových nebytových budov a všech stávajících nebytových budov procházejících větší renovací s více než deseti parkovacími místy. Rovněž jsou zahrnuty nově postavené obytné budovy a obytné budovy procházející větší renovací. V případě první kategorie by mělo být nejméně 10 % parkovacích míst vybaveno dobíjecí stanicí. V případě druhé kategorie by mělo být každé parkovací místo vybaveno odpovídajícími kabely.

Zpravodajka se domnívá, že požadavky na instalaci dobíjecí infrastruktury navržené Komisí narušují účelné přidělování peněz ze soukromých či veřejných zdrojů.

Dobíjecí technologie se v současnosti rychle rozvíjejí. Mnoho členských států již přikročilo k budování dobíjecí infrastruktury. Náklady na dobíjecí místo postupně klesají. Soukromé společnosti a veřejné služby mají ekonomicky pádné důvody pro vybudování sítě a stanovení cen za dobíjení elektrických vozidel.

U nových budov, jak nebytových, tak obytných, může být nezbytná infrastruktura začleněna do jejich projektování od samého začátku. Je proto rozumné připravit nové budovy na budoucnost a vybavit je potrubními systémy. To by ponechalo dostatečnou flexibilitu pro rozměry kabeláže a zajistilo by v případě potřeby snadné zabudování nezbytné dobíjecí infrastruktury.

Ve stávajících nebytových budovách by měl být požadavek zmírněn tak, aby se vztahoval pouze na případy, kdy se renovace týkají elektrické infrastruktury budov. Tím by se přispělo k vyšší návratnosti investic do faktického zlepšování energetické účinnosti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Unie se zavázala k udržitelnému, konkurenceschopnému, bezpečnému a dekarbonizovanému energetickému systému. Energetická unie a rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 stanoví ambiciózní závazky Unie na další snižování emisí skleníkových plynů (alespoň o 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990), zvýšení podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů (alespoň o 27 %) a dosažení alespoň 27% úspory energie, přičemž tato hodnota bude přehodnocena s ohledem na hodnotu 30 %10 pro celou EU, jakož i zvýšení energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v Evropě.

(1)  Unie se zavázala k udržitelnému, konkurenceschopnému, bezpečnému a dekarbonizovanému energetickému systému a k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví. Energetická unie a rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 stanoví ambiciózní závazky Unie na další snižování emisí skleníkových plynů (alespoň o 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990), zvýšení podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů (alespoň o 27%) a dosažení alespoň 27% úspory energie, přičemž tato hodnota bude přehodnocena s ohledem na hodnotu nejméně 30 %10 pro celou EU, jakož i zvýšení energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v Evropě a na podporu přístupu k cenově dostupné energii s cílem snížit energetickou chudobu.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Komise spolufinancovala řadu projektů, které v rámci regionální spolupráce podporují zkušenosti a osvědčené postupy, které mohou být sdíleny napříč Unií s cílem zlepšit provádění této směrnice. Mezi příklady takových projektů patří např. projekt MARIE a jeho rozšíření nazvané SHERPA, ale také projekty ELIH-MED a PROFORBIOMED.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  Posílení energetické účinnosti budov snižuje poptávku po topných palivech, a to zejména pevných topných palivech, a tím napomáhá zlepšit kvalitu ovzduší prostřednictvím snížení emisí znečišťujících látek a umožňuje dosáhnout (nákladově efektivním způsobem) cílů politiky Unie pro kvalitu ovzduší, jak je stanoví obzvláště směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/22841a. Energetickou účinnost je tudíž třeba považovat za prvek politik zkvalitňování ovzduší, zejména v členských státech, v nichž je dosahování unijních limitů pro znečišťující látky v ovzduší obtížné a energetická účinnost by mohla napomoci dosažení těchto cílů.

 

_________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1–31).

Odůvodnění

Bytový sektor odpovídá za značnou část emisí znečišťujících látek v Evropě, jako jsou benzo[a]pyren (BaP) či jemné částice PM2.5 a PM10, které pocházejí z kouře vznikajícího spalováním pevných topných paliv pro účely vytápění bytových prostor. Tyto znečišťující látky zvyšují úmrtnost, nemocnost a hospitalizace, zejména proto, že naměřené úrovně emisí často výrazně překračují limity stanovené právními předpisy EU na ochranu kvality ovzduší.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2b)  Přibližně 50 milionů domácností v Unii trpí energetickou chudobou. Energetickou chudobu lze definovat jako neschopnost domácnosti dovolit si odpovídající úroveň dodávek energie nezbytnou k zajištění základní úrovně pohodlí a zdraví, a to v důsledku kombinace nízkého příjmu, vysokých cen energie a nízké kvality bytového fondu. Stávající míry renovace budov jsou nedostatečné a budovy, které vlastní nebo ve kterých bydlí občané s nízkými příjmy ohrožení energetickou chudobou, jsou v tomto směru nejobtížněji dosažitelné.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  V souladu s cíli COP21 (Pařížskou dohodou) bude muset fond budov v Unii dosáhnout do roku 2050 „téměř nulové spotřeby energie budov“. Současná míra renovace budov je nedostatečná, přičemž obzvláště obtížné je dosáhnout renovace v případě budov vlastněných nebo obývaných občany s nízkými příjmy ohroženými energetickou chudobou.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Unie se zavázala, že do roku 2050 vytvoří bezpečný, konkurenceschopný a dekarbonizovaný energetický systém12. Pro splnění tohoto cíle členské státy a investoři potřebují dílčí cíle, aby bylo zajištěno, že budovy budou do roku 2050 dekarbonizovány. Za účelem zajištění dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 by členské státy měly určit postupné kroky pro dosažení střednědobých (2030) a dlouhodobých (2050) cílů.

(6)  Unie se zavázala, že do roku 2050 vytvoří bezpečný, konkurenceschopný a dekarbonizovaný energetický systém12. S ohledem na Pařížskou dohodu a pro splnění tohoto cíle členské státy a investoři potřebují ambiciózní cíle a jednoznačné dílčí kroky a opatření, aby bylo zajištěno, že budovy budou dekarbonizovány a zvýší se celková energetická účinnost budov, takže do roku 2050 budou odpovídat normě budov s téměř nulovou spotřebou energie. Za účelem zajištění dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050 by členské státy měly určit postupné kroky a trajektorii pro dosažení střednědobých (2030 a 2040) a dlouhodobých (2050) cílů a podnítit renovaci stávajícího fondu budov, neboť současná míra renovace budov není dostatečná.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Má-li být dosaženo cílů v oblasti dekarbonizace fondu budov do roku 2050, snížení emisí skleníkových plynů a podpory přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, bude třeba zaujmout holistický přístup k definování energeticky účinných budov. Výstavba nových budov a renovace budov stávajících by měla usilovat o vytvoření takových budov, které splňují potřeby svých obyvatel a v budoucnu mohou být upraveny podle aktuálních potřeb, jsou postaveny z trvanlivých, opravitelných a recyklovatelných netoxických materiálů, které účinně využívají energii a rovněž by ji mohly vyrábět, je v nich dostatek přirozeného světla, splňují bezpečnostní požadavky včetně požární ochrany a jsou dobře odvětrávány a správně vytápěny, aby se v jejich interiéru udržovala zdravá kvalita ovzduší.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)  Unie musí ve svém úsilí o dekarbonizaci budov zohledňovat Pařížskou dohodu, neboť téměř 50 % celkové poptávky po energiích v Unii je využíváno na vytápění a chlazení, z toho 80 % v budovách. Energetické a klimatické cíle Unie proto musí být splněny prostřednictvím úplného přechodu dodávek na téměř 100 % obnovitelných zdrojů nejpozději do roku 2050, čehož lze dosáhnout pouze snížením spotřeby energie a plným uplatňováním zásady „energetická účinnost v první řadě“, jelikož opatření v oblasti energetické účinnosti jsou nákladově nejefektivnějším způsobem dosahování snížení emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6c)  Protože 90 % zastavěného prostředí roku 2050 stojí již dnes, je třeba vyvinout ctižádostivější úsilí o zrychlení provádění renovací a dekarbonizace již existujícího fondu budov. Pobídky a standardy, které budou stanoveny dnes, v konečném důsledku rozhodnou o tom, zda Unie dosáhne svých dlouhodobých cílů v oblasti klimatu a energetiky, neboť 30 let představuje poměrně krátkou dobu na obnovení existujícího fondu budov.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Ustanovení o dlouhodobých strategiích renovací uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU13 by měla být přesunuta do směrnice 2010/31/EU, kam lépe zapadají.

(7)  Ustanovení o dlouhodobých strategiích renovací uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU13 by měla být přesunuta do směrnice 2010/31/EU, kam lépe zapadají a kde završí plány členských států na dosažení fondu budov s téměř nulovou spotřebou energie v EU do roku 2050. Při zachování tohoto dlouhodobého cíle by tato ustanovení měly doprovázet závazné dílčí kroky na rok 2030 a 2040. Dlouhodobé strategie renovací a renovační práce, k nimž podněcují, přispějí k posílení růstu vytvářením pracovních míst a zajišťováním čisté a cenově dostupné energie spotřebitelům. Ústřední místo v dlouhodobých vnitrostátních strategiích renovací členských států by měly zaujímat finanční mechanismy a pobídky, které by měly členské státy aktivně prosazovat. Jejich součástí by měla být také strategie podpory specializované pomoci a poradenství pro spotřebitele a pro proškolování odborníků.

_________________

_________________

13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Stavebnictví samo o sobě zajišťuje v Unii 18 milionů pracovních míst a vytváří 9 % jejího HDP. Opatření na posílení energetické účinnosti ve stavebnictví spolu s ambiciózními cíli postupné kompletní renovace stávajících budov mají potenciál urychlit modernizaci tohoto sektoru a s ním spojené pracovní síly a vytvořit miliony pracovních míst v Unii, zejména v malých a středních podnicích a mikropodnicích. Základní výpočty nákladové efektivity pro vypracování dlouhodobých strategií členských států v oblasti renovací a rozhodnutí o jejich minimálních kritériích náročnosti by měly rovněž řádně zohledňovat ekonomické související přínosy opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je tvorba pracovních míst, hodnota aktiv, snížení závislosti na dovozu, zdraví a kvalita vnitřního a vnějšího ovzduší, a to prostřednictvím harmonizovaných referenčních hodnot jakožto součásti unijní metodiky pro výpočet nákladové efektivity.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7b)  Fond budov v Unii se svou modernizací na vyšší úroveň energetické účinnosti stává současně také komplexnějším. Stále více je zapotřebí spolupráce různých odborných pracovníků přímo v místě. Pro využití tohoto potenciálu a zlepšení fondu budov má zásadní význam správný soubor odborných dovedností. Podpora systémového myšlení by měla začít v rámci systému vzdělávání a pokračovat během celé profesní dráhy stavbařů. V této souvislosti je nutné, aby členské státy vytvořily zřetelnou vazbu mezi svými dlouhodobými vnitrostátními strategiemi renovací a vhodnými iniciativami, aby podporovaly dovednosti a vzdělávání, celoživotní odbornou přípravu a dovednosti pro techniky a odborníky pracující v odvětví stavebnictví a energetické účinnosti a aby poskytovaly informace skupinám obyvatelstva a malým podnikům, pokud jde o jejich povědomí o energetické účinnosti, opatřeních na její zvyšování a renovaci budov.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7c)  Vnitrostátní strategie v oblasti renovací by měly uvádět očekávané výsledky a příspěvek k dosažení celkového cíle v oblasti energetické účinnosti v krátkodobém (2030), střednědobém (2040) a dlouhodobém (2050) horizontu.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Za účelem přizpůsobení této směrnice technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byla tato směrnice doplněna o vymezení ukazatele inteligence a bylo umožněno její provedení. Ukazatel inteligence by měl sloužit k měření schopnosti budov využívat IKT a elektronické systémy k optimalizaci provozu a interakci se sítí. Ukazatel inteligence zvýší povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a poskytne uživateli budovy jistotu o skutečných úsporách plynoucích z těchto nových rozšířených funkcí.

(9)  Za účelem přizpůsobení této směrnice technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byla tato směrnice doplněna o vymezení ukazatele inteligence a bylo umožněno její provedení. Ukazatel inteligence by měl sloužit k měření schopnosti budov využívat IKT a elektronické systémy k optimalizaci provozu, zejména dodávek a využívání energie (např. vody či vzduchu), a interakci se sítí. Ukazatel inteligence zvýší povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a poskytne uživateli budovy jistotu o skutečných úsporách plynoucích z těchto nových rozšířených funkcí.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Inovace a nové technologie rovněž budovám umožňují podpořit celkovou dekarbonizaci ekonomiky. Budovy mohou například využít rozvoje infrastruktury nezbytné pro inteligentní nabíjení elektrických vozidel a rovněž poskytují členským státům základ, pokud se rozhodnou použít autobaterie jako zdroj energie. Za účelem zohlednění tohoto cíle by mělo být rozšířeno vymezení technických systémů budov.

(10)  Inovace a nové technologie rovněž budovám umožňují podpořit celkovou dekarbonizaci ekonomiky. Budovy mohou například využít rozvoje infrastruktury nezbytné pro inteligentní nabíjení elektrických vozidel a rovněž poskytují členským státům základ, pokud se rozhodnou použít autobaterie jako zdroj energie. S ohledem na cíl energetické účinnosti může být zdrojem energie v budovách také voda. Jednotky pro zpětné získávání tepla mohou např. umožnit produkci tepla z odpadní vody. Za účelem zohlednění tohoto cíle celkové dekarbonizace by mělo být rozšířeno vymezení technických systémů budov.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Voda je zásadní součástí mnoha technických systémů budov, jako jsou systémy vytápění a chlazení, a z hlediska používání v domácnosti. Napájení čerpacích a tlakových systémů nezbytných k přepravě vody vyžaduje velké množství energie. Kromě toho úniky vody představují 24 % celkové spotřeby vody v Unii, což vede ke ztrátě energie a vody. Účinnější hospodaření s vodou a její menší spotřeba v nových a renovovaných budovách by proto přispěly k plnění cíle týkajícího se racionálního využívání zdrojů.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b)  Opatření k dalšímu snižování energetické náročnosti budov by měla přihlížet k referenčním hodnotám Unie pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, které jsou vyžadovány v případě nových budov v horizontu roku 2021, a k požadavku, aby byl fond budov do roku 2050 tvořen výlučně budovami s téměř nulovou spotřebou energie, a měla by v této souvislosti rovněž brát v úvahu klimatické a místní podmínky a vnitřní klima, požadavky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně požární ochrany, kvalitu vnitřního a vnějšího ovzduší a nákladovou efektivitu, včetně jiného než energetického přínosu.

Odůvodnění

Unijní referenční hodnota pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie definovaná v doporučení Komise (EU) 2016/1318 poslouží jako vodítko pro členské státy, které jsou se zpřísňováním požadavků na energetickou náročnost budov pozadu.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10c)  K celkové dekarbonizaci hospodářství přispívá také podpora alternativních, bezpečných a udržitelných způsobů dopravy, jako jsou jízdní kola, a proto by ji měly členské státy začlenit jako prvek do svých dlouhodobých strategií zaměřených na zvýšení míry renovace fondu budov v celé Unii.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10d)  Členské státy by měly při příležitosti větších rekonstrukcí budov poskytovat pobídky k používání přírodních stavebních materiálů s nízkým obsahem uhlíku a k budování zelených střech, které mohou být účinně využívány ke zlepšování kvality ovzduší, k řešení problematiky zhoršování klimatických podmínek, zejména v městských oblastech, a ke snižování celkové energetické náročnosti budov.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  V posouzení dopadů byly určeny dva stávající soubory opatření, jejichž cíl by ve srovnání se současnou situací mohl být dosažen účinněji. Zaprvé, povinnost zpracovat před zahájením jakékoli výstavby studii proveditelnosti týkající se vysoce účinných alternativních systémů se stává zbytečnou zátěží. Zadruhé bylo zjištěno, že ustanovení týkající se inspekcí otopných soustav a klimatizačních systému nezajišťují v dostatečné míře a efektivním způsobem počáteční a trvalou účinnost těchto technických systémů. V současnosti se dostatečně nezohledňují ani levná technická řešení s velmi krátkou dobou návratnosti, jako je např. hydraulické vyvážení otopné soustavy a instalace / výměna termostatických regulačních ventilů. Ustanovení týkající se inspekcí jsou pozměněna, aby byly zajištěny lepší výsledky inspekcí.

(11)  V posouzení dopadů byly určeny dva stávající soubory opatření, jejichž cíl by ve srovnání se současnou situací mohl být dosažen účinněji. Zaprvé, povinnost zpracovat před zahájením jakékoli výstavby studii proveditelnosti týkající se vysoce účinných alternativních systémů se stává zbytečnou zátěží. Zadruhé bylo zjištěno, že ustanovení týkající se inspekcí otopných soustav a klimatizačních systému nezajišťují v dostatečné míře a efektivním způsobem počáteční a trvalou účinnost těchto technických systémů. V současnosti se dostatečně nezohledňují ani levná technická řešení s velmi krátkou dobou návratnosti, jako je např. hydraulické vyvážení otopné soustavy a instalace/výměna termostatických regulačních ventilů, jež by měla být plně využívána i jako řešení na podporu spotřebitelů, kteří se potýkají s energetickou chudobou. Ustanovení týkající se inspekcí jsou pozměněna, aby byly zajištěny lepší výsledky inspekcí. Je nutné přihlížet k faktorům jako původní konstrukce a umístění budovy, aby bylo možné dosáhnout větší počáteční energetické účinnosti, která by zase vedla k úsporám v rámci dalších zdokonalení, jako je vybavení, vnější část konstrukce a osvětlení. K získávání údajů v reálném čase, aby bylo možné v případě potřeby uvedené systémy optimalizovat, je nutné vytvořit také monitorovací systémy.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Zejména u velkých instalací se automatizace budov a elektronické monitorování technických systémů budov ukázaly jako účinná náhrada inspekcí. Instalace těchto zařízení by se ve velkých nebytových budovách a bytových domech, které jsou dostatečně velké na to, aby se náklady vrátily za méně než tři roky, měla považovat za nákladově nejefektivnější alternativu k inspekcím. Stávající možnost rozhodnout se pro alternativní opatření se tedy zrušuje. V případě malých instalací pak zdokumentování výkonnosti systémů osobami zajišťujícími instalaci a registrace těchto informací v databázích certifikátů energetické náročnosti podpoří kontrolu dodržování minimálních požadavků stanovených pro všechny technické systémy budov a posílí úlohu certifikátů energetické náročnosti. Stávající pravidelné inspekce bezpečnosti a plánovaná údržba vedle toho zůstanou příležitostí pro poskytnutí přímého poradenství v otázkách zlepšení energetické účinnosti.

(12)  Zejména u velkých instalací se automatizace budov a elektronické monitorování technických systémů budov ukázaly jako účinná náhrada inspekcí a údržby. Instalace těchto zařízení by se ve velkých nebytových budovách a bytových domech, které jsou dostatečně velké na to, aby se náklady vrátily za méně než tři roky, měla považovat za nákladově nejefektivnější alternativu k inspekcím. Stávající možnost rozhodnout se pro alternativní opatření se tedy zrušuje. V případě malých instalací pak zdokumentování výkonnosti systémů osobami zajišťujícími instalaci a registrace těchto informací v databázích certifikátů energetické náročnosti podpoří kontrolu dodržování minimálních požadavků stanovených pro všechny technické systémy budov a posílí úlohu certifikátů energetické náročnosti. Stávající pravidelné inspekce bezpečnosti a plánovaná údržba vedle toho zůstanou příležitostí pro poskytnutí přímého poradenství v otázkách zlepšení energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Vybudování technických systémů v budovách by se mělo týkat zařízení (nových technologií, inteligentních zařízení), ale také systémů řídících jejich provoz a interakci. To se týká zejména přenosu energie v budovách a systémů na účinné hospodaření s vodou a ovzduším.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12b)  V případě postupných kompletních renovací představují technické systémy a systémy automatizace a řízení v budovách příležitost k dosažení potenciálu úspor s poměrně krátkou dobou návratnosti, což umožňuje dosáhnout v delším časovém období dalších úspor, které se znovu investují v další fázi renovace.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Aby bylo zajištěno co nejlepší využití finančních opatření týkajících se energetické účinnosti při renovacích budov, měla by tato opatření být svázána s rozsahem renovace, který by měl být posouzen porovnáním certifikátů energetické náročnosti (EPC) vydaných před renovací a po ní.

(13)  Aby bylo zajištěno co nejlepší využití veřejných i soukromých finančních opatření týkajících se energetické účinnosti při renovacích budov, měla by tato opatření být svázána s rozsahem renovace a měla by prosazovat holistický přístup k renovaci budov, aby se zajistilo, že všechny součásti a technické systémy, včetně údržby budov, povedou k dosažení vysoké úrovně energetické účinnosti a zlepšení kvality vnitřního prostředí s pozitivním dopadem na zdraví, pohodu, komfort a produktivitu. Tyto renovace by měly být posuzovány porovnáním certifikátů energetické náročnosti (EPC) vydaných před renovací a po ní nebo jinou transparentní a přiměřenou metodou.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  Dlouhodobé strategie renovací s jasnými dílčími kroky a opatřeními podporují investice do energetické účinnosti ze strany soukromého sektoru. Je nutné dále posílit dlouhodobé investice tím, že bude usnadněn přístup k refinancování portfolií, jejichž aktiva se vyznačují renovací z hlediska energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13b)  Na podporu renovací by se měly propagovat finanční nástroje a nástroje na omezení rizik, a to na základě zavádění podpory energeticky účinných hypotečních norem pro certifikovanou energeticky účinnou renovaci budov. Finanční instituce nabízející hypotéky na renovace snižující energetickou náročnost budov by měly posuzovat kapitálové požadavky na základě nižšího rizikového vážení. Tyto požadavky by měly odrážet účinky energetické účinnosti na omezení potenciálních rizik a měly by být přehodnoceny na základě údajů o omezení rizik a ve vhodných případech by se mělo uvažovat o nižší hodnotě záruky za hypotéku na snížení energetické náročnosti renovované budovy.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13c)  V této souvislosti jsou i nadále důležité malé kroky zaměřené na snížení energetické náročnosti jednotlivých bytů. Tyto kroky jsou často užitečné při omezování energetické chudoby.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13d)  Pokud nový certifikát energetické náročnosti svědčí o snížení energetické náročnosti budovy, mohou být náklady na certifikaci zahrnuty do pobídky poskytnuté dotyčným členským státem.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Přístup k financování je snazší, jestliže jsou dostupné kvalitní informace. U veřejných budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 250 m² by proto měl být stanoven požadavek poskytovat jejich skutečnou spotřebu energie.

(14)  Přístup k financování je snazší, existuje-li ambiciózní a stabilní dlouhodobý rámec a jsou-li dostupné kvalitní informace. Mezi tyto informace patří rovněž certifikáty energetické náročnosti, informace o údržbě a inspekcích a databáze energetické náročnosti. Veřejné budovy, včetně těch, které vlastní, spravují a užívají veřejné orgány, ať už se jedná o budovy ve vlastnictví státu, regionu či obce, nebo v soukromém vlastnictví, avšak využívané k veřejným účelům, by měly plnit svou úlohu a jít příkladem a stát se budovami s téměř nulovou spotřebou energie v souladu se směrnicí 2012/27/EU a zveřejňovat svou skutečnou spotřebu energie.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Stávající nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti by měly být posíleny, aby bylo zajištěno, že certifikáty jsou kvalitní a použitelné pro kontrolu dodržování předpisů a pro tvorbu statistik o regionálním/vnitrostátním fondu budov. Jsou potřebné vysoce kvalitní údaje o fondu budov a tyto údaje by mohly být částečně získány z registrů a databází, které téměř všechny členské státy v současné době vyvíjí a spravují pro účely EPC.

(15)  Stávající nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti by měly být posíleny, aby bylo zajištěno, že certifikáty jsou kvalitní a použitelné pro kontrolu dodržování předpisů a pro tvorbu harmonizovaných statistik o místním, regionálním a vnitrostátním fondu budov. Jsou potřebné vysoce kvalitní údaje o fondu budov a tyto údaje by mohly být částečně získány z registrů a databází, které téměř všechny členské státy v současné době vyvíjí a spravují pro účely EPC.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Ke splnění cílů politiky energetické účinnosti budov by měla být zlepšena transparentnost EPC, a to zajištěním konzistence při stanovování a uplatňování všech nezbytných parametrů pro výpočty, a to jak pro certifikaci, tak pro požadavky na minimální energetickou náročnost. Členské státy by měly zavést odpovídající opatření například pro zajištění toho, že výkon instalovaných, vyměněných nebo aktualizovaných technických systémů budov je zdokumentován s ohledem na certifikaci budov a kontrolu dodržování předpisů.

(16)  Ke splnění cílů energetické účinnosti budov v rámci závazného cíle Unie v oblasti energetické účinnosti v hodnotě alespoň 40 % do roku 2030 by měla být zlepšena transparentnost EPC, a to zajištěním konzistence při stanovování a uplatňování všech nezbytných parametrů pro výpočty, a to jak pro certifikaci, tak pro požadavky na minimální energetickou náročnost. Členské státy by měly zavést odpovídající opatření například pro zajištění toho, že výkon instalovaných, vyměněných nebo aktualizovaných technických systémů budov je zdokumentován s ohledem na certifikaci budov a kontrolu dodržování předpisů.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Ustanovení této směrnice by neměla členským státům bránit ve stanovení ambicióznějších požadavků v oblasti energetické náročnosti na úrovni budov a pro prvky budov, pokud jsou v souladu s právními předpisy Unie. To, že tyto požadavky mohou za určitých okolností omezovat instalování nebo používání výrobků, na než se vztahují jiné použitelné harmonizované právní předpisy Unie, je v souladu s cíli této směrnice a směrnice 2012/27/ES za předpokladu, že takové požadavky nepředstavují neodůvodněnou překážku trhu.

(18)  Ustanovení této směrnice by neměla členským státům bránit ve stanovení ambicióznějších požadavků v oblasti energetické náročnosti a kvality vnitřního ovzduší na úrovni budov a pro prvky budov, pokud jsou v souladu s právními předpisy Unie. To, že tyto požadavky mohou za určitých okolností omezovat instalování nebo používání výrobků, na něž se vztahují jiné použitelné harmonizované právní předpisy Unie, je v souladu s cíli této směrnice a směrnice 2012/27/ES za předpokladu, že takové požadavky nepředstavují neodůvodněnou překážku trhu.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18a)  Členské státy by měly při výpočtu energetické náročnosti průhledného nebo průsvitného stavebního prvku obvodového pláště budovy vycházet z její energetické bilance, tedy zohlednit energetické ztráty i energetické zisky z pasivního slunečního záření.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18b)  Města, regionální a místní orgány již jdou příkladem, když činí opatření zlepšující energetickou účinnost, provádějí programy renovací budov a umožňují výrobu vlastní energie. Iniciativy, jako jsou Pakt starostů, inteligentní města a obce nebo obce se 100 % obnovitelné energie, přispívají prostřednictvím aktivit svých členů ke snižování energetické náročnosti a umožňují sdílení osvědčených postupů v oblasti přechodu na jiné zdroje energie. Zejména projekty na místní úrovni ukazují na nutnost uvažovat o funkci budov integrovaných do místního energetického systému, místního plánu mobility a ekosystému obecně.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18c)  Je důležité vypracovat strategie víceúrovňové správy a makroregionální spolupráce, které by byly v souladu s klimatickou různorodostí Unie a s problémy, které přináší změna klimatu v různých regionech.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18d)  Tato směrnice by měla být dalším nástrojem v rámci energetické unie a nové energetické správy Unie zaměřeným na řešení problematiky energetické chudoby. Z tohoto důvodu vybízí Unii k vytvoření jasné společné definice energetické chudoby a v zájmu co nejrychlejšího vypracování možné definice vyzývá ke zvážení stávajících studií.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – bod 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, ohřevu vody v domácnostech, vestavěnému osvětlení, automatizaci a řízení budov, výrobě elektrické energie na místě, zajišťující v místě infrastrukturu pro elektromobilitu nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;“;

3.  „technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části, a to k vytápění prostor, chlazení prostor, pro kvalitu vnitřního ovzduší, k větrání, pro vodovodní systémy, k ohřevu vody v domácnostech, vestavěnému osvětlení, automatizaci a řízení budov včetně hospodaření s energií, výrobě elektrické energie na místě, zajišťující v místě infrastrukturu pro elektromobilitu, nebo kombinace těchto systémů, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – bod 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„3a.  „dekarbonizovaným fondem budov“ vysoce energeticky účinný fond budov, který byl rekonstruován alespoň na úroveň budov s téměř nulovou spotřebou energie a v němž jsou zbývající potřeby energie pokryty z obnovitelných zdrojů energie;“

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 – bod 19 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„19a.  „aktivačním momentem“ příhodný okamžik v průběhu doby životnosti budovy, například z hlediska nákladové efektivnosti nebo narušení provozu, k provedení energetických renovací;“

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  první odstavec sestává z článku 4 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti16 kromě jeho posledního pododstavce;

a)  vkládá se odstavec 1, který zní:

 

„1.   Členské státy vytvoří dlouhodobou strategii renovací pro uvolnění investic do renovací vnitrostátního fondu obytných a komerčních budov, a to jak veřejných, tak soukromých, jejímž cílem je podpořit a vést transformaci fondu budov na vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný fond budov do roku 2050. Tato strategie obsahuje:

 

a)  přehled vnitrostátního fondu budov, založený případně na statistickém vzorku;

 

b)  stanovení nákladově efektivních přístupů k renovacím odpovídajících typu budovy a klimatickému pásmu, při zohlednění aktivačních momentů v životním cyklu budovy;

 

c)  politiky a opatření na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací budov, včetně rozsáhlých renovací prováděných v několika fázích;

 

d)  dlouhodobý výhled, podle něhož se může řídit rozhodování fyzických osob, stavebního průmyslu a finančních institucí o investicích;

 

e)  fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a dalších přínosů;

 

f)  doplňková a/nebo alternativní opatření týkající se renovací, jako je uzavírání smluv o energetických službách, nezávislé a snadno dostupné poradenské služby v energetice, opatření zaměřená na zlepšení chování spotřebitelů či propojení s účinným systémem dálkového vytápění a chlazení;

 

g)  politiky a opatření s kvantifikovatelnými cíli zaměřené na energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov, domácnosti čelící energetické chudobě a ty, které mají pro renovaci rozdílné motivace;“

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a a (nové)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

 

„1a.  Členské státy zmapují svůj stávající fond budov podle věku, typologie a dodávek energií a s ohledem na vnitrostátní energetický systém stanoví pro potřeby renovací závazné dílčí cíle a opatření.

 

Členské státy sledují svůj pokrok při plnění dílčích cílů. Závěry by měly být nejméně jednou za tři roky zpřístupněny veřejnosti, kdy se rovněž předkládá aktualizace strategie Komisi.

 

Členské státy zajistí veřejnou konzultaci o dlouhodobé strategii renovací nejméně tři měsíce před předložením této strategie Komisi. Výsledky veřejné konzultace se zveřejní jako příloha spolu se strategií.“

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a b (nové)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 1 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ab)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

 

„1b.  Dlouhodobá strategie renovací musí být doplněna národními akčními plány. Členské státy přijmou národní akční plány, které stanoví opatření pro provádění, hodnocení a sledování pokroku při dosahování cílů stanovených v rámci dlouhodobé strategie renovací. Veřejnost se podílí na přípravě národních akčních plánů v souladu s požadavky směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí.“

Odůvodnění

Opatření na dosažení, sledování a hodnocení dosažení cílů v oblasti dekarbonizace stanovených v dlouhodobých strategiích renovací vnitrostátních fondů budov by měla být jasně stanovena v akčních plánech vypracovaných na vnitrostátní úrovni. Při přípravě a přijímání národních akčních plánů je zajištěna účast veřejnosti.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a c (nové)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 1 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ac)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

 

„1c.  Členské státy upřesní, jak jejich dílčí cíle přispívají k dosažení unijního cíle zvýšit do roku 2030 energetickou účinnost o 30 %, v souladu se směrnicí 2012/27/EU, cílem energetické unie v oblasti obnovitelné energie v souladu se směrnicí 2009/28/EU a s cílem Unie na snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 80 % do roku 2050.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V dlouhodobé strategii renovace uvedené v odstavci 1 členské státy stanoví plán s jasnými dílčími cíli a opatřeními k dosažení dlouhodobého cíle dekarbonizovat do roku 2050 svůj vnitrostátní fond budov s konkrétními dílčími cíli na rok 2030.

V dlouhodobé strategii renovace uvedené v odstavci 1 členské státy stanoví plán s jasnými dílčími cíli, akcemi a opatřeními k dosažení dlouhodobého cíle (do roku 2050) podstatně zvýšit energetickou účinnost a zajistit vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný vnitrostátní fond budov s konkrétními dílčími cíli na rok 2030 a 2040.

 

Členské státy při stanovení těchto dílčích cílů upřesní, jak přispívají k dosažení unijního cíle v oblasti energetické účinnosti v roce 2030 v souladu s cílem Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % až 95 %.

 

Dlouhodobá strategie renovací dále stanoví zvláštní opatření a finanční nástroje pro snížení poptávky po energii a přispívá ke zmírnění energetické chudoby.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 2 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dlouhodobá strategie renovace navíc přispívá ke zmírnění energetické chudoby.

Dlouhodobá strategie renovace navíc přispívá ke zmírnění energetické chudoby a předkládá plán s jasnými dílčími cíli a opatřeními na obnovu fondu sociálního bydlení. Pro zajištění a udržení zdravého prostředí ve vnitřních prostorách členské státy mapují a řeší neočekávané a nežádoucí vedlejší účinky renovací budov na zdraví a komfort.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Dlouhodobá strategie rovněž podporuje zavádění inteligentních technologií v odvětví budov a zahrnuje iniciativy zaměřené na dovednosti a vzdělávání související se zaváděním inteligentních a propojených technologií v budovách a politiky a akce zaměřené na urychlení technologického přechodu k inteligentním a propojeným budovám.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 3 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  agregaci projektů, aby se investorům usnadnilo financování renovací uvedených v odst. 1 písm. b) a c);

a)  pomoc vývojářům projektů při přípravě, provádění a monitorování projektů energetických renovací a mechanismy pro agregaci projektů, aby se investorům usnadnilo financování renovací uvedených v odst. 1 písm. b) a c);

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  snižování rizikovosti operací v oblasti energetické účinnosti pro investory a soukromý sektor a

b)  snižování rizikovosti operací v oblasti energetické účinnosti pro investory a soukromý sektor, např. podporou zveřejňování údajů o výkonnosti úvěrů v souvislosti s energetickými renovacemi, vypracováním rámce oceňování spojujícího energetickou účinnost a zvýšení hodnoty majetku, podporou refinancování portfolií aktiv souvisejících s energetickými renovacemi; a

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 3 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  zpřístupnění nezávislých a snadno dostupných poradenských služeb v energetice a dostupných a transparentních poradenských nástrojů, jako jsou jednotná kontaktní místa pro spotřebitele, která poskytují informace o strukturování a poskytování finančních prostředků na renovace budov a pomáhají uživatelům při přijímání kroků ke zlepšení energetické účinnosti budov, včetně rozsáhlých renovací nebo rozsáhlých renovací prováděných v několika fázích, výběru materiálů a technologií a sledování výsledků energetické náročnosti;

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 3 – písm. b b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

bb)  usnadnění agregací malých a středních podniků, aby mohly potenciálním klientům nabízet balíčky řešení; a

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 3 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  vytváření víceúrovňového řízení zahrnujícího všechny regiony a pokud možno místní samosprávy spolu se zkušenostmi v oblasti energetické účinnosti budov nabytými v rámci projektů, jako jsou MARIE, SHERPA, ELIH-MED a PROFORBIOMED.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b a (nové)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 2 a – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

 

„3a.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem doplnit tento článek o další kritéria pro dlouhodobou strategii renovací.“

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 4 – odst. 2 – písm. a

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

2a.  V čl. 4 odst. 2) se písmeno a) nahrazuje tímto:

a)  budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých minimálních požadavků na energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

„a)  budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, nebo nechráněné obytné budovy postavené tradičním způsobem ručně a z přírodních materiálů, každoročně v nevýznamných počtech1a, pokud by splnění některých minimálních požadavků na energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter, jedinečnost nebo vzhled;

 

_________________

 

1a V počtech nepřesahujících jednu tisícinu stavebních projektů realizovaných ročně v členském státě.“

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  v odstavci 1 se zrušuje druhý pododstavec;

a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

 

„Členské státy s ohledem na požadavky norem o budovách s téměř nulovou spotřebou energie v souladu s čl. 15 odst. 8 směrnice... * a článkem 14 směrnice... [směrnice o energetické účinnosti] zajistí, aby se před zahájením výstavby posoudila technická, environmentální a ekonomická proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů, jako jsou decentralizované systémy dodávek energie založené na obnovitelných zdrojích, kogeneraci, dálkovém či blokovém vytápění za využití obnovitelných zdrojů, jakož i vysoce účinná tepelná čerpadla podle definice v příloze VII směrnice 2009/28/ES.

 

_________________

 

* Směrnice COM(2016) 767 final/2 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)“

Odůvodnění

Aby se snížila administrativní zátěž členských států a umožnilo se jim splnit čl. 15 odst. 8 směrnice o obnovitelných zdrojích (přepracované znění) a čl. 9 odst. 3 písm. c) směrnice 2010/31/EU, měla by se zjednodušit ustanovení o posouzení proveditelnosti vysoce energeticky účinných alternativních systémů. Je třeba poznamenat, že tento požadavek snižuje riziko tzv. zablokování („lock-in effects“) a uvízlého majetku s ohledem na to, že instalovaná zařízení se v průměru používají více než 25 let.

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 7 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a)  V článku 7 se za první odstavec vkládá nový odstavec, který zní:

 

„Členské státy zajistí, aby zlepšení v oblasti energetické náročnosti rovněž přispěla k dosažení zdravého a příjemného vnitřního prostředí.“

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 7 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  v článku 7 se zrušuje pátý pododstavec;

4)  v článku 7 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

 

„Členské státy s ohledem na požadavky norem o budovách s téměř nulovou spotřebou energie v souladu s čl. 15 odst. 8 směrnice...* a článkem 14 směrnice... [směrnice o energetické účinnosti] zajistí, aby se před zahájením výstavby posoudila technická, environmentální a ekonomická proveditelnost vysoce účinných alternativních systémů, jako jsou decentralizované systémy dodávek energie založené na obnovitelných zdrojích, kogeneraci, dálkovém či blokovém vytápění za využití obnovitelných zdrojů, jakož i vysoce účinná tepelná čerpadla podle definice v příloze VII směrnice 2009/28/ES.

 

_________________

 

* Směrnice COM(2016) 767 final/2 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)“

Odůvodnění

Aby se snížila administrativní zátěž členských států a umožnilo se jim splnit čl. 15 odst. 8 směrnice o obnovitelných zdrojích (přepracované znění) a čl. 9 odst. 3 písm. c) směrnice 2010/31/EU, měla by se zjednodušit ustanovení o posouzení proveditelnosti vysoce energeticky účinných alternativních systémů. Je třeba poznamenat, že tento požadavek snižuje riziko tzv. zablokování („lock-in effects“) a uvízlého majetku s ohledem na to, že instalovaná zařízení se v průměru používají více než 25 let.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  v odstavci 1 se zrušuje třetí pododstavec;

a)  v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

 

„Členské státy vyžadují u nově instalované nebo nahrazené otopné soustavy hydronické vyvažování a motivují k tomu, aby bylo hydronické vyvažování zajištěno i u stávajících otopných soustav. Členské státy vyžadují hydronické vyvažování rovněž při výměně zdrojů tepla ve stávajících budovách, pokud již soustava není vyvážená.

 

Členské státy vyžadují, aby byly nové budovy vybaveny samoregulačními zařízeními, která regulují pokojovou teplotu jednotlivě v každé místnosti. Ve stávajících budovách se instalace samoregulačních zařízení pro individuální regulaci teploty v místnosti vyžaduje při výměně zdrojů tepla.“

Odůvodnění

Hydronické vyvažování brání tomu, aby byl radiátor instalovaný ve větší vzdálenosti od tepelného čerpadla nedostatečně zásobován teplou vodou, zatímco radiátory nacházející se v blízkosti tepelného čerpadla by jí byly zásobovány nadměrně. Zajišťuje stálost teploty a optimální využití energie. Samoregulační zařízení, která regulují teplotu v místnosti, a hydronické vyvažování představují vysoce nákladově efektivní opatření, jak šetřit energií v budovách. V některých členských státech jsou termostatické radiátorové ventily normou již od roku 1978, v jiných se v širokém měřítku používají jednoduché radiátorové ventily. Výměnou zbývajících jednoduchých ventilů by se zajistila 4 % cílů EU v oblasti snížení spotřeby energie do roku 2020. Výměna jednoduchých radiátorových ventilů v jedné budově zajistí průměrnou úsporu ve výši 13 % až 19 % energie potřebné k vytopení budovy. Doba návratnosti těchto opatření činí pouze několik měsíců.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b – návětí

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

b)  na konec odstavce 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

 

(Cílem pozměňovacího návrhu je zachování čl. 8 odst. 2 směrnice 2010/31/EU)

(V souladu se směrnicí o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), zejména s články 19–22, 18 a přílohou III.)

Odůvodnění

Přesného inteligentního měření lze dosáhnout dvojím způsobem: umožněním účasti spotřebitelů a přispěním k úsporám energie v budovách prostřednictvím zvýšení povědomí spotřebitelů. Ustanovení o inteligentním měření by proto neměla být z této směrnice odstraněna. Členské státy budou i nadále podporovat zavádění inteligentních měřicích systémů v souladu s revidovanou směrnicí o elektrické energii při každé stavbě nebo rozsáhlé renovaci budovy, neboť to rovněž umožní jejich nákladově efektivnější zavádění.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby ve všech nových nebytových budovách a všech stávajících nebytových budovách procházejících větší renovací s více než deseti parkovacími místy bylo alespoň jedno z každých deseti parkovacích míst vybaveno dobíjecí stanicí ve smyslu směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která je schopna spouštět a zastavovat nabíjení v reakci na cenové signály. Ode dne 1. ledna 2025 se tento požadavek použije na všechny nebytové budovy s více než deseti parkovacími místy.

Členské státy zajistí, aby ve všech nových nebytových budovách s více než deseti parkovacími místy a všech stávajících nebytových budovách procházejících větší renovací s více než deseti parkovacími místy uvnitř budovy nebo v místě fyzicky sousedícím s budovou, pokud renovační opatření zahrnují elektrickou infrastrukturu budovy nebo parkovacích míst, bylo alespoň jedno z každých tří parkovacích míst vybaveno vhodnou kabeláží nebo potrubním systémem umožňujícím instalaci dobíjecí stanice ve smyslu směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a nejméně jedné dobíjecí stanice ve smyslu směrnice 2014/94/EU, která je schopna dynamicky reagovat na cenové signály, přičemž je zajištěn výkon nejméně 7 kW u každého parkovacího místa s dobíjecí stanicí. Ode dne 1. ledna 2025 se tento požadavek použije na všechny nebytové budovy s více než deseti parkovacími místy.

_________________

_________________

17 Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

17 Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

Odůvodnění

U nových nebytových budov může být požadovaná elektronická infrastruktura začleněna do počátečního projektu. Je proto rozumné, aby nové budovy vyhovovaly vhodnou kabeláží nebo potrubním systémem budoucím potřebám. U stávajících nebytových budov by měla být povinnost zmírněna a měla by se vztahovat pouze na renovace parkovišť nebo elektrické infrastruktury budovy. V parkovacích prostorech by měla být nainstalována symbolická dobíjecí stanice.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby ve všech nově postavených obytných budovách a obytných budovách procházejících větší renovací s více než deseti parkovacími místy byla položena kabeláž umožňující instalaci dobíjecích stanic pro elektrická vozidla pro každé parkovací místo.

3.  Členské státy zajistí, aby v nových obytných budovách a obytných budovách procházejících větší renovací, pokud renovační opatření zahrnují elektrickou infrastrukturu nebo parkoviště uvnitř budovy nebo v místě fyzicky sousedícím s budovou, s více než deseti parkovacími místy byla položena vhodná kabeláž nebo potrubní systém umožňující instalaci dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v souladu s nejlepší dostupnou technologií pro každé parkovací místo.

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy zajistí, že při instalaci, nahrazení nebo modernizaci technického systému budovy bude posouzena celková energetická náročnost celého měněného systému, bude vyhotovena dokumentace a tato dokumentace bude předána vlastníkovi budovy tak, aby zůstala k dispozici pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti budovy. Členské státy zajistí, aby tyto informace byly zahrnuty do vnitrostátní databáze certifikátů energetické náročnosti uvedené v čl. 18 odst. 3.

5.  Členské státy zajistí, že při instalaci, nahrazení nebo modernizaci technického systému budovy bude posouzena celková energetická náročnost a případně kvalita vnitřního ovzduší celého měněného systému, bude vyhotovena dokumentace a tato dokumentace bude předána vlastníkovi budovy tak, aby zůstala k dispozici pro ověření souladu s minimálními požadavky stanovenými podle odstavce 1 a za účelem vydání certifikátů energetické náročnosti budovy. Členské státy zajistí, aby tyto informace byly zahrnuty do vnitrostátní databáze certifikátů energetické náročnosti uvedené v čl. 18 odst. 3.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 8 – odst. 6 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Ukazatel inteligence zahrnuje prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně propojenějších a vestavěných inteligentních zařízení, která jsou integrována do běžných technických systémů budov. Tyto funkce rozšiřují schopnost uživatelů a samotné budovy reagovat na požadavky na pohodlí či provozní požadavky, zapojovat se do reakce na straně poptávky a přispívat k optimálnímu, plynulému a bezpečnému provozu různých energetických systémů a oblastních infrastruktur, k nimž je budova připojena.;

Ukazatel inteligence zahrnuje prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně propojenějších a vestavěných inteligentních zařízení, která jsou integrována do běžných technických systémů budov. Tyto funkce rozšiřují schopnost uživatelů a samotné budovy reagovat na požadavky na kvalitu vnitřního ovzduší a tepelnou pohodu či provozní požadavky, zapojovat se do reakce na straně poptávky a přispívat k optimálnímu, plynulému, zdravému a bezpečnému provozu různých energetických systémů a oblastních infrastruktur, k nimž je budova připojena.;

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 10 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Členské státy zajistí propojení svých finančních opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti při renovaci budov s úsporami energie dosaženými díky této renovaci. Tyto úspory se určí porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní.

6.  Členské státy zajistí propojení svých finančních opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti při renovaci budov s úsporami energie a neenergetickými výhodami, jako je zlepšení kvality vnitřního ovzduší, dosaženými díky této renovaci. Tyto úspory a zlepšení se určí porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní nebo výsledků jiné relevantní, transparentní a přiměřené metody, která ukazuje zlepšení energetické náročnosti a neenergetické výhody, jako je zlepšení kvality vnitřního ovzduší, a poskytuje smysluplné informace na podporu mobilizace soukromých a veřejných financí určených na investice do zlepšení energetické účinnosti nebo kvality vnitřního ovzduší budov. Tyto certifikáty se poskytují také v digitální verzi s možností zahrnout příslušné informace s cílem názorně zobrazit a ukázat dopad zlepšení v budově. Pokud nový certifikát energetické náročnosti prokáže zlepšení energetické účinnosti budovy, může být jeho cena zahrnuta do pobídky poskytované členským státem.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 10 – odst. 6 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6a.  Členské státy při zavádění databáze pro registraci certifikátů energetické náročnosti zajistí, aby tato databáze umožňovala sledování skutečné spotřeby energie u zahrnutých budov bez ohledu na jejich velikost a kategorii. Databáze obsahuje pravidelně aktualizované údaje o skutečné spotřebě energie u budov, které jsou často navštěvovány veřejností a mají užitnou podlahovou plochu větší než 250 m².

6a.  Členské státy při zavádění databáze pro registraci certifikátů energetické náročnosti zajistí, aby tato databáze umožňovala sledování skutečné spotřeby energie u zahrnutých budov bez ohledu na jejich velikost a kategorii. Databáze obsahuje pravidelně aktualizované údaje o skutečné spotřebě energie veřejných budov s užitnou podlahovou plochou větší než 250 m² a budov, které jsou často navštěvovány veřejností a mají užitnou podlahovou plochu větší než 250 m².

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 11 – odst. 9 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a)  v článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:

 

„9a. Komise posoudí potřebu další harmonizace certifikátů energetické náročnosti v souladu s článkem 11 a zohlední proveditelnost zavedení vnitrostátních systémů jejich namátkových kontrol.“

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí systémů sloužících k vytápění budov, jako jsou zdroj tepla, řídicí systém a oběhová čerpadla, a to u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov s centralizovaným technickým systémem budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování kotle vzhledem k požadavkům na vytápění budovy. Posouzení dimenzování kotle není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v otopné soustavě nebo ohledně požadavků na vytápění budovy;

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí zdroje tepla u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov se zdrojem tepla o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování zdroje tepla vzhledem k požadavkům na vytápění budovy, účinnosti individuálně řízené pokojové teploty v každé místnosti a hydronické vyváženosti otopné soustavy. Posouzení dimenzování zdroje tepla a hydronické vyváženosti není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v otopné soustavě nebo ohledně požadavků na vytápění budovy.;

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/ES

Čl. 14 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  nepřetržitě monitorovat, analyzovat a upravovat spotřebu energie;

a)  nepřetržitě monitorovat, analyzovat a upravovat spotřebu energie, jakož i větrání nebo jiné prvky spojené s dobrou kvalitou vnitřního ovzduší;

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce a využívání energie.“;

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie, včetně funkcí spojených s individuální pokojovou teplotou a dynamickým hydraulickým vyvažováním.

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy přijmout opatření, kterými zajistí poskytování odpovídajícího poradenství uživatelům ohledně výměny zdrojů tepla, dalších úprav otopné soustavy a alternativních řešení pro posouzení účinnosti a vhodné velikosti zdroje tepla. Celkový dopad tohoto přístupu musí být stejný jako u opatření na základě odstavce 1.;

Odůvodnění

Některé členské státy již přijaly obdobná opatření týkající se provádění inspekcí, jako jsou poradenské systémy, které prokázaly úspěšnost při zvyšování energetické účinnosti otopných soustav. Tato možnost a alternativní opatření by měly být členským státům zachovány.

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 14 – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje smluvní ujednání o smluvně stanovené míře zvýšení energetické účinnosti nebo jiné dohodnuté kritérium energetické náročnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách náročnosti ve smyslu článku 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU, jsou z odstavce 1 vyňaty.

Odůvodnění

Je třeba posílit úlohu smluv o energetické náročnosti při zvyšování energetické účinnosti budov, neboť tyto smlouvy nabízejí komplexní přístup k renovaci, včetně financování, provádění stavebních prací a hospodaření s energií. Při uzavírání smlouvy o energetické náročnosti uzavírá vlastník budovy smlouvu se společností zajišťující energetické služby o provádění opatření energetické účinnosti. Inspekce a audity jsou součástí smlouvy.

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí klimatizačních systémů u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov s centralizovaným technickým systémem budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování klimatizačního systému vzhledem k požadavkům na chlazení budovy. Posouzení dimenzování není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v klimatizačním systému nebo ohledně požadavků na chlazení budovy.;

1.  Členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí a sledování potřeb údržby přístupných částí klimatizačních systémů u nebytových budov s celkovou spotřebou primární energie vyšší než 250 MWh a u obytných budov s centralizovaným technickým systémem budovy o kumulovaném jmenovitém efektivním výkonu vyšším než 100 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování klimatizačního systému vzhledem k požadavkům na chlazení budovy. Posouzení dimenzování není třeba opakovat, nebyly-li v mezidobí provedeny žádné změny v klimatizačním systému nebo ohledně požadavků na chlazení budovy.;

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/ES

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  nepřetržitě monitorovat, analyzovat a upravovat spotřebu energie;

a)  nepřetržitě monitorovat, analyzovat a upravovat spotřebu energie, jakož i větrání nebo jiné prvky spojené s dobrou kvalitou vnitřního ovzduší;

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce a využívání energie.;

b)  účinnými řídicími funkcemi za účelem zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a využívání energie.;

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy přijmout opatření, kterými zajistí poskytování odpovídajícího poradenství uživatelům ohledně výměny klimatizačních systémů, dalších úprav klimatizačního systému a alternativních řešení pro posouzení účinnosti a vhodné velikosti klimatizačního systému. Celkový dopad tohoto přístupu musí být stejný jako u opatření na základě odstavce 1.

Odůvodnění

Některé členské státy by měly mít možnost zvolit si rovnocenná opatření týkající se provádění inspekcí, jako jsou zavedené poradenské systémy. Tato možnost a alternativní opatření by měly být členským státům zachovány.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 15 – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Technické systémy budov, na něž se výslovně vztahuje smluvní ujednání o smluvně stanovené míře zvýšení energetické účinnosti nebo jiné dohodnuté kritérium energetické náročnosti, jako jsou smlouvy o energetických službách náročnosti ve smyslu článku 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU, jsou z odstavce 1 vyňaty.

Odůvodnění

Je třeba posílit úlohu smluv o energetické náročnosti při zvyšování energetické účinnosti budov, neboť tyto smlouvy nabízejí komplexní přístup k renovaci, včetně financování, provádění stavebních prací a hospodaření s energií. Při uzavírání smlouvy o energetické náročnosti uzavírá vlastník budovy smlouvu se společností zajišťující energetické služby o provádění opatření energetické účinnosti. Inspekce a audity jsou součástí smlouvy.

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9

Směrnice 2010/31/EU

Článek 19

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9)  v článku 19 se rok „2017“ nahrazuje rokem „2028“;

9).  článek 19 se nahrazuje tímto:

 

„Článek 19

 

Přezkum

 

Komise, které je nápomocen výbor zřízený článkem 26, vyhodnotí do 1. ledna 2024 tuto směrnici z hlediska zkušeností získaných během jejího uplatňování a z hlediska pokroku, jehož bylo dosaženo, a v případě potřeby předloží legislativní návrhy.

 

Do konce roku 2020 zveřejní posouzení dopadů týkající se možného rozšíření oblasti působnosti směrnice (vzhledem k její možné revizi v roce 2024) s cílem zahrnout do ní svázanou energii nezbytnou pro výstavbu budovy a jejích stavebních složek.“

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11

Směrnice 2010/31/EU

Čl. 23 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 5, 8 a 22 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem [date of the entry into force…].

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 5, 8 a 22 je svěřena Komisi na dobu 5 let počínaje dnem XXX [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období.

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Příloha I – bod 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Energetická náročnost budovy odráží typickou spotřebu energie pro vytápění, chlazení, teplou vodu, větrání a osvětlení.

Energetická náročnost budovy se stanoví na základě odhadované nebo skutečné spotřeby energie pro vytápění, chlazení, teplou vodu v domácnostech, větrání a osvětlení a odráží typickou spotřebu energie pro vytápění, chlazení, teplou vodu v domácnostech, větrání a osvětlení.

Odůvodnění

Der Text aus dem aktuellen Anhang I der Richtlinie 2010/31/EU wurde wieder eingeführt. Um die Gesamtenergieeffizienz eines Gebäudes zu bestimmen, ist es nicht ausreichend einzig den Primärenergiebedarf zu evaluieren. Zuerst sollte die Energiemenge berechnet werden, die gebraucht wird, um den typischen Energieverbrauch eines Gebäudes zu decken. Dieser Endenergieverbrauch und der Primärenergiebedarf eines Gebäudes sollten zur Bewertung der Gesamtenergieeffizienz verwendet werden. Die Primärenergie beschreibt vielmehr die Qualität der verwendeten Energie als die Menge der Energie, die zur Deckung des Energiebedarfs eines Gebäudes nötig ist.

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. a

Směrnice 2010/31/EU

Příloha I – bod 1 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy popíší svou vnitrostátní metodiku výpočtu podle rámce pro národní přílohy odpovídajících evropských norem, který byly vypracovány na základě mandátu M/480, který Evropská komise dala Evropskému výboru pro normalizaci (CEN).“;

Členské státy do dvou let po schválení na základě oficiálního hlasování v Evropském výboru pro normalizaci (CEN) provedou a uplatní normy energetické náročnosti budov ve své vnitrostátní metodice výpočtu podle rámce pro národní přílohy odpovídajících evropských norem, který byly vypracovány na základě mandátu M/480, který Evropská komise dala CEN.

Odůvodnění

Přístup EU usilující o urychlení inovací a energetických úspor v celé Evropě má nezastupitelnou úlohu, neboť brání roztříštěnosti vnitřního trhu. Normy energetické náročnosti budov, které nedávno schválily vnitrostátní normalizační úřady, umožňují vypočítat energetickou náročnost budov v celé EU pomocí stejné metodiky. Tato metodika se opírá o nejaktuálnější údaje, čímž napomáhá tomu, aby na trh pronikaly nejúčinnější technologie vytápění. Přechodné dvouleté období umožní projektantům a architektům tyto normy energetické náročnosti budov otestovat a vyřešit případné zbývající nesrovnalosti.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha I – bod 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Energetické potřeby týkající se vytápění prostor, chlazení prostor, teplé vody v domácnostech a přiměřené ventilace se vypočítají za účelem zajištění minimálních úrovní zdraví a komfortu stanovených členskými státy.

Energetické potřeby týkající se vytápění prostor, chlazení prostor, teplé vody v domácnostech a přiměřené ventilace, vyjádřené jako dodaná energie a primární energie, se vypočítají za účelem maximalizace požadavků na úrovně zdraví, kvality vnitřního ovzduší a komfortu stanovených členskými státy. Zvláštní pozornost je věnována tomu, aby teplota na žádném povrchu uvnitř budovy neklesla pod teplotu rosného bodu a aby nedocházelo k přehřívání.

Odůvodnění

Přehřívání je stejně důležitým problémem, který ovlivňuje zdraví a komfort uživatelů budovy i energetickou náročnost budov.

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. b (nové)

Směrnice 2010/31/EU

Příloha 1 – bod 2 – pododstavec 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby metody výpočtu a primární energetické faktory pro různé nosiče energie z obnovitelných zdrojů vyráběné na místě a konverzní technologie náležitě odrážely vlastnosti specifického nosiče energie z pohledu celkového energetického systému, zejména 1) potenciální alternativní využití nosiče energie, která je přeměněna a spotřebována na místě, a 2) exportní potenciál pro spotřebu energie vyrobené na místě mimo toto místo.

Odůvodnění

Různé typy obnovitelných zdrojů energie vyráběné na místě mají různé vlastnosti, např. mají alternativní využití, odlišně komunikují s celkovým energetických systémem apod. Faktory primární energie by proto za účelem určení požadavků energetické náročnosti měly být rozděleny do dvou hlavních skupin: 1) konverzní technologie, které využívají energii z obnovitelného zdroje, která je vyráběna na místě a kterou nelze exportovat (teplo okolního prostředí), nebo konverzní technologie, které využívají energii z obnovitelného zdroje, která je vyráběna na místě a lze ji exportovat (mikrovítr), a 2) konverzní technologie, které využívají energii z obnovitelného zdroje, která není vyráběna na místě (pelety pro kotle na pelety).

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Příloha I – odst. 1 – bod 1 – písm. c a (nové)

Směrnice 2010/31/EU

Příloha I – bod 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  doplňuje se nový bod, který zní:

 

„5a. Při výpočtu energetické náročnosti průhledného nebo průsvitného stavebního prvku obvodového pláště budovy by členské státy měly zvážit její energetickou bilanci, tedy zohlednit energetické ztráty i energetické zisky z pasivního slunečního záření spolu se všemi relevantními aspekty z bodů 3, 4 a 5.“

Odůvodnění

Členské státy nejsou prozatím vedeny k výpočtu energetické náročnosti stavebních prvků, které tvoří součást pláště budovy. Společné metody výpočtu by mohly zlepšit rovné podmínky na vnitřním trhu.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Energetická náročnost budov

Referenční údaje

COM(2016)0765 – C8-0499/2016 – 2016/0381(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

12.12.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.12.2016

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Anneli Jäätteenmäki

20.2.2017

Projednání ve výboru

29.5.2017

 

 

 

Datum přijetí

7.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

0

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Stefan Eck, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Arne Gericke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Jørn Dohrmann, Elena Gentile, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Stefano Maullu, Mairead McGuinness, Keith Taylor, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Norbert Erdős, Jill Evans, György Hölvényi, Barbara Lochbihler, Olle Ludvigsson, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

53

+

ALDE

Catherine Bearder, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries, Nils Torvalds

ECR

Jørn Dohrmann, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Piernicola Pedicini

ENF

Mireille D'Ornano, Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Merja Kyllönen

PPE

Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Birgit Collin-Langen, Norbert Erdős, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, György Hölvényi, Peter Liese, Norbert Lins, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Stefano Maullu, Mairead McGuinness, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Olle Ludvigsson, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Benedek Jávor

0

-

 

 

6

0

ALDE

Jan Huitema

VERTS/ALE

Marco Affronte, Jill Evans, Barbara Lochbihler, Davor Škrlec, Keith Taylor


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Energetická náročnost budov

Referenční údaje

COM(2016)0765 – C8-0499/2016 – 2016/0381(COD)

Datum předložení EP

30.11.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

12.12.2016

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.12.2016

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Bendt Bendtsen

25.1.2017

 

 

 

Projednání ve výboru

28.2.2017

29.5.2017

10.7.2017

 

Datum přijetí

11.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

51

1

11

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Aldo Patriciello, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mario Borghezio, Rosa D’Amato, Jude Kirton-Darling, Olle Ludvigsson, Florent Marcellesi, Luděk Niedermayer

Datum předložení

23.10.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

51

+

ALDE

Fredrick Federley, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Carolina Punset, Lieve Wierinck

GUE/NHL

Jaromír Kohlíček, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis, Xabier Benito Ziluaga

PPE

Bendt Bendtsen, Jerzy Buzek, Cristian-Silviu Buşoi, Christian Ehler, András Gyürk, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Janusz Lewandowski, Nadine Morano, Angelika Niebler, Luděk Niedermayer, Aldo Patriciello, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská

S&D

José Blanco López, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jude Kirton-Darling, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Olle Ludvigsson, Edouard Martin, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Florent Marcellesi, Michel Reimon, Claude Turmes

1

-

EFDD

Jonathan Bullock

11

0

ECR

Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský

EFDD

David Borrelli, Rosa D'Amato, Dario Tamburrano

ENF

Mario Borghezio, Christelle Lechevalier

PPE

Hermann Winkler

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění