Postup : 2017/2126(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0328/2017

Předložené texty :

A8-0328/2017

Rozpravy :

PV 15/11/2017 - 20
CRE 15/11/2017 - 20

Hlasování :

PV 16/11/2017 - 7.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0449

ZPRÁVA     
PDF 500kWORD 67k
23.10.2017
PE 604.708v03-00 A8-0328/2017

o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016

(2017/2126(INI))

Petiční výbor

Zpravodajka: Marlene Mizzi

PR_INI_AnnOmbud

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016

(2017/2126(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na výroční zprávu týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016,

–  s ohledem na článek 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 24 a 228 SFEU,

–  s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 41 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 42 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu č. 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1),

–  s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe, který Evropský parlament přijal 6. září 2001(2),

–  s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a evropským veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na čl. 220 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0328/2017),

A.  vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2016 byla oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu dne 17. května 2017 a že evropská veřejná ochránkyně práv paní Emily O’Reillyová dne 30. května 2017 v Bruselu prezentovala svou zprávu Petičnímu výboru;

B.  vzhledem k tomu, že na základě článků 24 a 228 SFEU je evropský veřejný ochránce práv oprávněn přijímat stížnosti týkající se případů nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí;

C.  vzhledem k tomu, že článek 15 SFEU stanoví, že „s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti jednají orgány, instituce a jiné subjekty Unie co nejotevřeněji“ a že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě, má právo na přístup k dokumentům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie“; vzhledem k tomu, že při ochraně základních práv a svobod občanů je klíčové zajistit, aby byly občanům EU poskytovány vysoce kvalitní služby a aby správní útvary EU reagovaly na jejich potřeby a obavy;

D.  vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“;

E.  vzhledem k tomu, že článek 43 Listiny stanoví, že „každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí“;

F.  vzhledem k tomu, že hlavní prioritou evropského veřejného ochránce práv je zajistit, aby byla práva občanů plně respektována, a aby právo na řádnou správu orgánů, institucí nebo jiných subjektů EU odpovídalo co nejvyšším normám kvality;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 15 797 občanů, z nichž 12 646 obdrželo radu prostřednictvím interaktivních pokynů na jejích internetových stránkách, zatímco ze zbývajících žádostí bylo 1 271 postoupeno pro informaci jinam a 1 880 bylo řešeno veřejnou ochránkyní práv jako stížnosti;

H.  vzhledem k tomu, že z celkového počtu 1 880 stížností, které veřejná ochránkyně práv v roce 2016 zpracovala, 711 spadalo do její působnosti a 1 169 do ní nespadalo;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 zahájila veřejná ochránkyně práv 245 šetření, z čehož bylo 235 zahájeno na základě stížnosti a 10 z vlastního podnětu, zatímco 291 šetření uzavřela (278 na základě stížností a 13 z vlastního podnětu); vzhledem k tomu, že předmětem většiny šetření byla Komise (58,8 %), poté následují agentury EU (12,3 %), Parlament (6,5 %), Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (5,7 %), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (4,5 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (0,8 %) a ostatní instituce (11,4 %);

J.  vzhledem k tomu, že evropská ochránkyně práv dostává každoročně velké množství stížností jednotlivců a organizací na správní útvary EU, a vzhledem k tomu, že tři hlavní problémy, jimiž se zabývala šetření, která byla veřejnou ochránkyní práv uzavřena v roce 2016, byly: transparentnost a přístup veřejnosti k informacím a dokumentům (29,6 %); řádné personální řízení, pokud jde o zaměstnance EU (28,2 %); kultura služeb (25,1 %); vzhledem k tomu, že mezi další problémy patřily přiměřenost využívání vlastního uvážení, mimo jiné při řízeních o nesplnění povinnosti, řádné finanční řízení grantů a smluv EU a dodržování procesních a základních práv; vzhledem k tomu, že význam těchto otázek zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejné ochránkyně práv při zajišťování toho, aby rozhodovací procesy a správa na úrovni EU byly plně transparentní a nestranné s cílem chránit práva občanů a zvyšovat důvěru veřejnosti;

K.  vzhledem k tomu, že během své strategické činnosti v roce 2016 Úřad veřejného ochránce práv uzavřel pět strategických šetření a zahájil čtyři nová zabývající se mj. možnými střety zájmů zvláštních poradců a zpožděními chemických zkoušek, a vedle toho zahájil deset nových strategických iniciativ;

L.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila rozsáhlé strategické šetření zabývající se tím, jak Komise jmenuje své zvláštní poradce a jak provádí posouzení jejich střetu zájmů, jelikož tito poradci často pracují souběžně pro klienty v soukromém sektoru i pro EU;

M.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv uskutečnila šetření týkající se kodexu chování pro členy správní rady Evropské investiční banky (EIB) a dospěla k závěru, že nestanoví povinnost předkládat prohlášení o zájmech nebo zveřejňovat finanční zájmy;

N.  vzhledem k tomu, že finanční krize měla za následek také krizi hospodářskou a sociální, čímž oslabila důvěryhodnost orgánů a institucí EU;

O.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že skutečnost, že se Komise činná ve funkčním období 2009–2014 nezabývala tím, že jeden z bývalých komisařů porušil kodex chování komisařů, a správně nevyšetřila, zda je jeho pracovní smlouva v soukromém sektoru v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze Smlouvy o EU, představuje nesprávný úřední postup; vzhledem k tomu, že případy nesprávného úředního postupu týkající se činností komisařů po skončení jejich mandátu, a to včetně předsedy Komise, zvyšují nedůvěru občanů vůči Komisi;

P.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv spolupracuje také s dalšími mezinárodními institucemi, jako je OSN, a je součástí rámce na úrovni EU podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jehož úkolem je chránit, prosazovat a sledovat provádění úmluvy na úrovni orgánů EU;

Q.  vzhledem k tomu, že podle bleskového průzkumu Eurobarometr z března 2016 věnovaného občanství Evropské unie si je devět z deseti občanů EU (87 %) vědomo svého statusu evropského občana a svého práva podat stížnost u Parlamentu, Komise či evropské veřejné ochránkyně práv;

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2016 předloženou evropskou veřejnou ochránkyní práv a oceňuje její jasnou a snadno pochopitelnou prezentaci obsahující nejdůležitější fakta a čísla o činnosti veřejné ochránkyně práv v roce 2016;

2.  blahopřeje Emily O’Reillyové k tomu, že odvádí skvělou práci při zlepšování kvality a přístupnosti služeb Úřadu evropského veřejného ochránce práv a že efektivně spolupracuje s Parlamentem, konkrétně s Petičním výborem, a s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty EU, a pozitivně se angažuje;

3.  uznává úlohu strategických šetření a iniciativ a podporuje ty, které veřejná ochránkyně práv uskutečnila z vlastního podnětu a jež se věnují strategicky důležitým otázkám, které jsou ve veřejném zájmu evropských občanů; oceňuje úsilí veřejné ochránkyně práv o lepší využití její strategické činnosti tím, že umožňuje, aby obsahově podobné případy založené na stížnosti byly řešeny společně;

4.  vítá odhodlání veřejné ochránkyně práv neprodleně a účinně reagovat na potřeby a problémy občanů EU a podporuje nové pracovní metody a nový racionalizovaný postup při řešení případů zavedený v roce 2016, který umožňuje větší flexibilitu a účinnost a má značný dopad na větší počet občanů;

5.  souhlasí s tím, že kvůli současným a nebývalým problémům, jimž EU čelí, jako je např. nezaměstnanost, hospodářská a sociální nerovnost, migrační krize a brexit, je potřeba, aby všechny orgány, instituce a další subjekty Unie včetně veřejné ochránkyně práv intenzivněji a důsledněji pracovaly na zajištění co nejvyšší úrovně sociální spravedlnosti, zodpovědnosti a transparentnosti na úrovni EU;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit sociální dialog;

7.  zdůrazňuje, že ve stávající hospodářské situaci má důvěra mezi občany a orgány klíčový význam;

8.  konstatuje, že Úřad evropského veřejného ochránce práv dosud dosáhl druhé nejvyšší míry plnění svých rozhodnutí nebo doporučení; doporučuje, aby veřejná ochránkyně práv byla i nadále ostražitá, zjišťovala důvody pro neplnění svých rozhodnutí a informovala Parlament o případech, kdy k neplnění jejích rozhodnutí ze strany správních útvarů EU dochází opakovaně;

9.  bere na vědomí snižování počtu šetření týkajících se orgánů EU, která vedla veřejná ochránkyně práv v roce 2016 (245 v roce 2016, 261 v roce 2015); naléhavě vyzývá orgány, instituce a další subjekty EU, aby v přiměřené lhůtě odpovídaly a reagovaly na kritické připomínky ze strany veřejné ochránkyně práv a zlepšovaly míru plnění jejích doporučení nebo rozhodnutí;

10.  konstatuje, že v roce 2016 byla většina případů, jež veřejná ochránkyně práv řešila, uzavřena do 12 měsíců a že průměrná doba potřebná k uzavření šetření činila 10 měsíců a pouze 30 % případů bylo uzavřeno za 12 a více měsíců; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby dále zlepšovala své pracovní postupy a zkracovala dobu potřebnou pro řešení stížností, a to zejména u případů, které jsou po 12 měsících stále neuzavřeny, nikoli však na úkor efektivity své práce;

11.  konstatuje, že šetření týkající se transparentnosti, a zejména otázek souvisejících s transparentností rozhodovacích procesů, transparentností lobbingu a přístupu k dokumentům EU, tvoří největší podíl případů, jimiž se veřejná ochránkyně práv zabývá, poté následují další problémy v různých oblastech, od porušování základních práv a etických otázek až po smlouvy a granty EU;

12.  zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou má transparentnost, řádná správa a institucionalizovaný systém brzd a protivah pro činnost orgánů EU; lituje, že šetření spojená s transparentností a přístupem k informacím a dokumentům soustavně tvoří více než 20 % všech stížností předkládaných veřejné ochránkyni práv a představují pro občany EU dlouhodobě největší problém; vyzývá orgány EU, aby proaktivně zveřejňovaly informace a dokumenty s cílem zvýšit transparentnost a omezit případy nesprávného úředního postupu;

13.  domnívá se, že maximální transparentnost a přístup k dokumentům uchovávaným orgány EU musí být pravidlem; připomíná judikaturu Soudního dvora EU, která stanoví, že občané Unie mají právo na veřejný přístup k dokumentům orgánů, institucí a dalších subjektů EU a že případné odchylky a výjimky z tohoto práva je třeba vždy posuzovat s ohledem na zásady transparentnosti a demokracie, což je nezbytná podmínka pro výkon jejich demokratických práv; domnívá se, že je zapotřebí revidovat nařízení (ES) č. 1049/2001 s cílem usnadnit veřejné ochránkyni práv kontrolu nad zpřístupňováním dokumentů Parlamentu, Rady a Komise;

14.  vyzývá Komisi, aby zlepšila transparentnost a přístup k dokumentům a informacím, pokud jde o postupy „EU Pilot“ související s obdrženými peticemi a již uzavřenými postupy „EU Pilot“ a řízeními o nesplnění povinnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise ve spolupráci s Parlamentem zajišťovala pravidelné následné kontroly; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala ve strategickém šetření transparentnosti Komise při vyřizování stížností na porušení právních předpisů podle postupů „EU Pilot“, a naléhavě ji vyzývá, aby byla odhodlaná a bdělá, až bude v průběhu roku 2017 pokračovat ve vyšetřování této věci;

15.  oceňuje odhodlání veřejné ochránkyně práv dosáhnout co nejvyšší úrovně transparentnosti rozhodovacího procesu EU; zdůrazňuje, že je třeba kontrolovat provádění doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně transparentnosti třístranných jednání; vyzývá Radu a Komisi, aby zveřejňovaly příslušné informace ohledně rozhodnutí přijatých na třístranných jednáních; znovu připomíná, že je zapotřebí úplná a posílená transparentnost obchodních dohod a jednání, a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby nadále usilovala o kontrolu transparentnosti během jednání o všech obchodních dohodách EU s třetími zeměmi a zároveň měla na paměti, že by to nemělo oslabovat vyjednávací pozici EU;

16.  znovu připomíná, jak je během jednání mezi EU a Spojeným královstvím o jeho vystoupení z Unie důležitá transparentnost ze strany všech orgánů EU, aniž by byla ohrožena vyjednávací pozice stran; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby během celého jednání o vystoupení Spojeného království z Unie sledovala dodržování transparentnosti;

17.  vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o rozhodovací proces EU v ekonomických a finančních záležitostech, zejména v oblasti bankovního dohledu prováděného Evropskou centrální bankou; dále podporuje doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se zvýšené transparentnosti Evropské investiční banky a Euroskupiny a posílení jejich vnitřních etických pravidel a zároveň uznává její nedávné úsilí v tomto ohledu a skutečnost, že se nařízení (ES) č. 1049/2001 na Euroskupinu nevztahuje, jelikož se ve smyslu Smluv nejedná ani o orgán, ani o instituci; vyzývá k plnění doporučení veřejné ochránkyně práv týkajících se mechanismu EIB pro vyřizování stížností a zdůrazňuje význam nezávislého mechanismu pro vyřizování stížností; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby hrála aktivnější úlohu při zajišťování toho, aby nový mechanismus EIB pro vyřizování stížností byl i nadále důvěryhodný a účinný a zároveň dodržoval zásady funkční nezávislosti, transparentnosti, přístupnosti, včasného provádění a dostatečných zdrojů;

18.  plně podporuje konečný cíl veřejné ochránkyně práv, tj. přispět k posílení struktur a institutů odpovědnosti a transparentnosti na úrovni EU a zkvalitnit demokracii v Evropě;

19.  bere na vědomí závěry, k nimž veřejná ochránkyně práv dospěla ve věci nesprávného úředního postupu v souvislosti s kodexem chování komisařů; zdůrazňuje význam vysokých morálních a etických norem ve správních útvarech EU a bere na vědomí rozhodnutí Komise prodloužit období „vychladnutí“ pro bývalé komisaře na dva roky a pro bývalé předsedy Komise na tři roky, je však rozhodně přesvědčen o tom, že přísnější etická pravidla musí platit ve všech orgánech a institucích EU, a to jak pro politiky, tak pro zaměstnance, s cílem zajistit dodržování povinnosti jednat čestně a uvážlivě i plnou nezávislost na soukromém sektoru; vyzývá Komisi, aby zajistila proaktivní zveřejňování a úplnou transparentnost, pokud jde o činnost bývalých komisařů po odchodu z funkce; podporuje doporučení veřejné ochránkyně práv, aby došlo k další revizi kodexu v souladu s povinnostmi vyplývajícími ze Smluv, a to tím, že pravidla budou explicitnější a snadno proveditelná, čímž se v každém jednotlivém případě zajistí důvěryhodnost, nestrannost a neexistence střetu zájmů; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále dohlížela na úroveň nezávislosti etického výboru Komise, který zasedá ad hoc;

20.  bere na vědomí kroky Komise v reakci na doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně toho, jak jsou prováděny předpisy upravující tzv. fenomén „otáčivých dveří“ a vztahující se na zaměstnance EU, a těší se na navazující šetření veřejné ochránkyně práv, které vyhodnotí, jak nové předpisy fungují v praxi;

21.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby i nadále usilovala o zajištění včasného zveřejňování jmen všech úředníků EU zapojených do případů „otáčivých dveří“ a aby zajistila plnou transparentnost všech souvisejících informací;

22.   podporuje závazek veřejné ochránkyně práv, že zlepší transparentnost lobbingu v EU, a vyzývá Komisi, aby v plném souladu s návrhy veřejné ochránkyně práv usilovala o zlepšení rejstříku transparentnosti EU a učinila z něj povinný centrální uzel v oblasti transparentnosti pro všechny orgány, instituce a agentury EU; zdůrazňuje, že je za tímto účelem třeba přijmout jasná opatření a soudržné a efektivní harmonogramy; zdůrazňuje význam větší transparentnosti, a to i s ohledem na informace o financování, zájmové skupiny a finanční zájmy;

23.  vítá strategické šetření veřejné ochránkyně práv ohledně toho, jak Komise provádí posouzení střetu zájmů v případě jejích zvláštních poradců; vyzývá Komisi, aby plně provedla doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně postupu jmenování zvláštních poradců a posuzovala v jeho rámci případný potenciální střet zájmů před a po jejich jmenování a poskytovala veřejnosti přístup k informacím o dokumentech a schůzích;

24.  podporuje strategické šetření veřejné ochránkyně práv týkající se expertních skupin Komise; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila, že v nových předpisech Komise budou stanoveny lepší postupy pro řešení střetů zájmů a vyvážené a rovné zastoupení všech zúčastněných subjektů, včetně těch z občanské společnosti, a že všichni odborníci budou uváděni v rejstříku transparentnosti EU;

25.  bere na vědomí postoj Komise týkající se transparentnosti jejích schůzek s lobbisty z tabákového průmyslu a opatření v oblasti transparentnosti prováděná Generálním ředitelstvím Komise pro zdraví; znovu vyzývá Komisi, aby změnila svou dosavadní praxi a dosáhla plné transparentnosti své práce tím, že bude na internetu zveřejňovat údaje o všech schůzkách s lobbisty nebo jejich právními zástupci a zápisy z těchto schůzek, v souladu s jejími povinnostmi vyplývajícími z Rámcové úmluvy OSN o kontrole tabáku (FCTC);

26.  vítá praktická doporučení veřejné ochránkyně práv pro interakci úředních osob s lobbisty; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zvýšila povědomí o těchto doporučeních mezi zaměstnanci všech orgánů a institucí EU prostřednictvím vzdělávacích školení, seminářů a souvisejících podpůrných opatření, a vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby uplatňovaly kodex řádné správní praxe vydaný veřejnou ochránkyní práv a opatření v oblasti transparentnosti vyplývající z Rámcové úmluvy OSN o kontrole tabáku (FCTC);

27.  oceňuje strategické šetření veřejné ochránkyně práv ohledně přístupu k dokumentům souvisejícím s přípravnými orgány Rady, včetně jejích výborů, pracovních skupin a Výboru stálých zástupců (COREPER), při diskusích o návrzích legislativních aktů EU; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby vyzvala Radu ke zvýšení transparentnosti, pokud jde o její schůzky se zúčastněnými stranami a přijímaná rozhodnutí, k dodržování požadavků na přístup k dokumentům a k poskytování tohoto přístupu včas a bez zpoždění;

28.  oceňuje činnost veřejné ochránkyně práv zaměřenou na otázky veřejného zájmu, jako jsou základní práva, bezpečnost a účinnost léčiv, ochrana životního prostředí a zdraví a zabezpečení proti environmentálním rizikům; vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby sledovala provádění svých návrhů určených Evropské agentuře pro chemické látky ohledně odrazujících opatřeních v oblasti testování na zvířatech při registrování nových kosmetických produktů na trhu, a úřadu EPSO ohledně uplatňování zásady „vyšší moci“ a transparentnosti výběrových řízení EPSO;

29.  podporuje úlohu veřejné ochránkyně práv při utváření proaktivní a transparentní politiky v oblasti klinických hodnocení prováděných Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) a zejména doporučení veřejné ochránkyně práv ohledně schválení přípravku Humira, jednoho z celosvětově nejprodávanějších léčiv, jež se používá k léčbě Crohnonovy choroby; vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále kontrolovala agenturu EMA ve snaze zajistit, aby splňovala nejvyšší normy v oblasti transparentnosti a přístupu k informacím o klinických hodnoceních, a konkrétně takových norem, které jsou ve veřejném zájmu a jsou hodnotné pro doktory, pacienty i výzkumníky;

30.  vítá šetření veřejné ochránkyně práv, která byla zahájena v návaznosti na stížnosti osob se zdravotním postižením, a podporuje její činnost jakožto aktivního účastníka rámce na úrovni EU podle Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením i její přínos k provádění evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením; opětovně zdůrazňuje, že plně podporuje provádění této úmluvy na úrovni EU;

31.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila, že Komise zohlední její návrhy a doporučení při budoucí revizi nástroje evropské občanské iniciativy s cílem zajistit, aby postupy a podmínky požadované pro tuto iniciativu byly skutečné jasné, jednoduché, snadno uplatnitelné a přiměřené;

32.  vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby zajistila, že Komise pomůže vytvořit infrastrukturu poskytující právní poradenství ohledně evropských občanských iniciativ a právní rámec, který bude chránit jejich členy;

33.  připomíná, že oznamovatelé jsou klíčovými figurami při odhalování případů nesprávného úředního postupu, a vyjadřuje se ve prospěch opatření na podporu účinného whistleblowingu a na zlepšení ochrany oznamovatelů před odvetou a vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby nadále posuzovala provádění nových vnitřních pravidel pro whistleblowing v orgánech a institucích EU; podporuje pokračování šetření veřejné ochránkyně práv zahájených v roce 2015 a souvisejících s vnitřními pravidly orgánů a institucí EU pro whistleblowing; vítá vlastní pravidla veřejné ochránkyně práv v této oblasti a vybízí ostatní orgány a instituce EU, aby je použily jako vodítko; znovu žádá, aby byla otázka oznamování upravena horizontálním právním předpisem EU o ochraně oznamovatelů, který stanoví vhodné cesty a postupy k ohlašování všech podob nesprávného úředního postupu a rovněž přiměřené záruky a právní ochranná opatření pro zúčastněné osoby na všech úrovních;

34.  vítá iniciativu veřejné ochránkyně práv usilující o zjištění osvědčených postupů, které používají správní orgány EU, a její snahu upozornit na ně prostřednictvím „ceny veřejného ochránce práv za řádnou správu“ širokou veřejnost;

35.  vybízí veřejnou ochránkyni práv, aby nadále spolupracovala s vnitrostátními veřejnými ochránci práv prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv; podporuje myšlenku výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv, která byla v roce 2016 poprvé uspořádána v Bruselu, a závazek Komise k efektivnější spolupráci s touto sítí;

36.  je otevřen myšlence konání budoucích výročních konferencí Evropské sítě veřejných ochránců práv v prostorách Parlamentu, vzhledem k přímým vazbám mezi Petičním výborem a veřejnou ochránkyní práv;

37.  připomíná, že Evropská síť veřejných ochránců práv by mohla hrát významnou úlohu při obraně práv občanů EU během jednání o vystoupení Spojeného království z EU;

38.  oceňuje veřejnou ochránkyni práv za uskutečňování schůzek s jednotlivými vnitrostátními ochránci práv, jakož i s organizacemi občanské společnosti a obchodními organizacemi; naléhavě vyzývá veřejnou ochránkyni práv, aby tyto schůzky zopakovala ve všech členských státech a aby nadále zvyšovala povědomí o tom, co může Úřad evropského veřejného ochránce práv udělat pro evropské občany a firmy;

39.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení a zprávu Petičního výboru předal Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným subjektům.

(1)

Úř. věst. L 113, 4.5.1992, s. 15.

(2)

Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 331.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Výroční zpráva o činnosti evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2016 byla oficiálně předložena předsedovi Antoniovi Tajanimu dne 17. května 2017. Emily O’Reillyová, evropská veřejná ochránkyně práv, předložila tuto zprávu Petičnímu výboru dne 30. května 2017 v Bruselu.

Právní základ mandátu evropského veřejného ochránce práv je stanoven články 24 a 228 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V souladu s článkem 24 SFEU a článkem 43 Listiny základních práv Evropské unie mají evropští občané právo podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byl mandát veřejného ochránce práv rozšířen o případný nesprávný úřední postup v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), včetně společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

Definice nesprávného úředního postupu předložená veřejnou ochránkyní práv, kterou schválil Evropský parlament a Evropská komise, zní: „Nesprávný úřední postup vzniká tehdy, když veřejný orgán nefunguje v souladu s pravidly či zásadami, které jsou pro něj závazné.“. Pro orgány z toho vyplývá respektování právního státu, dodržování zásad řádné správy a základních práv. Listina základních práv také zahrnuje právo na řádnou správu, jakožto základní právo občanů EU (článek 41), a je závazná pro správní útvary orgánů EU.

Zpravodajka oceňuje, že výroční zpráva veřejné ochránkyně práv má přehledný formát, stejně jako tomu bylo v případě zprávy za rok 2015, řeší se v ní klíčové otázky a zaměřuje se na poskytnutí podrobných informací o činnosti veřejné ochránkyně práv v roce 2016. Zpráva obsahuje jasnou a jednoduchou infografiku zaměřenou na přibližně stejné oblasti jako v předchozím roce.

V roce 2016 veřejná ochránkyně práv pomohla 15 797 občanům a 12 646 poskytla rady prostřednictvím interaktivního průvodce na svých internetových stránkách, ze zbylých žádostí se 1 880 případů řešilo jako stížnosti a 1 271 případů byly žádosti o informaci, na něž odpověděly útvary evropského veřejného ochránce práv.

Z celkového počtu 1 880 stížností, které veřejná ochránkyně práv v roce 2016 zpracovala, 711 spadalo do její působnosti a 1 169 do ní nespadalo. Díky efektivní komunikaci na téma činnosti veřejné ochránkyně práv a interaktivnímu průvodci na jejích internetových stránkách bylo dosaženo rekordně nejnižšího počtu stížností, které nespadaly do její působnosti (1 169). 470 z nich (57,5 %) bylo předáno členům sítě, z toho 429 stížností bylo předáno vnitrostátním nebo regionálním veřejným ochráncům práv a 41 Petičnímu výboru. Ostatní stížnosti byly předány Komisi (116, 14,2 % ze všech předaných stížností) a ostatním orgánům a institucím (407, 49,8 %).

V porovnání s předchozím rokem se počet stížností v roce 2016 o něco snížil (17 033 občanů a 2 077 stížností v roce 2015). Co se týče stížností, byla přijata následující opatření: v 816 případech (43,4 %) bylo poskytnuto poradenství nebo byly předány jiným institucím, které se zabývají stížnostmi; v 788 případech (41,9 %) byl stěžovatel informován o tom, že nelze poskytnout žádné další poradenství; ve 235 případech (12,5 %) bylo zahájeno šetření.

V roce 2016 zahájila veřejná ochránkyně práv 245 šetření, z čehož bylo 235 zahájeno na základě stížnosti a 10 z vlastního podnětu, zatímco 291 šetření uzavřela (278 na základě stížností a 13 z vlastního podnětu). Ze všech 291 uzavřených šetření bylo 148 případů (50,9 %) uzavřeno dohodou nebo vyřešeno orgánem, v 89 případech (30,6 %) nebyl zjištěn nesprávný úřední postup, v 52 (17,9 %) nebylo další šetření opodstatněné a ve 20 případech (6,9 %) byl zjištěn nesprávný úřední postup.

Zpravodajka vítá snižování počtu šetření týkajících se evropských orgánů, které vedla evropská veřejná ochránkyně práv v roce 2016 (245 v roce 2016, 261 v roce 2015). Zpravodajka se nicméně domnívá, že orgány, instituce, úřady a agentury EU by měly i nadále v přiměřené lhůtě odpovídat a reagovat na kritické připomínky ze strany veřejné ochránkyně práv, a že je potřeba, aby dále zlepšovaly míru svého plnění jejích doporučení nebo rozhodnutí.

Co se týče země původu stížností, drží si Španělsko vedoucí postavení se 308 stížnostmi, po něm následuje Polsko (163), Belgie (150) a Spojené království (145). Stále přetrvává skutečnost, že počet zahájených šetření není úměrný počtu stížností pocházejících z daného členského státu. Ve zprávě veřejné ochránkyně práv za rok 2016 bylo například uvedeno, že z celkového počtu 150 belgických stížností bylo šetření zahájeno v 50 případech, zatímco v případě 308 španělských stížností bylo zahájeno pouze 28 šetření.

Ve své zprávě zpravodajka také zdůrazňuje význam otázek spojených s transparentností a přístupem k informacím a dokumentům, které představují hlavní témata stížností předložených veřejné ochránkyni práv (29,6 %), po nich následuje řádné personální řízení, pokud jde o zaměstnance EU, (28,2 %) a kultura služeb (25,1 %). Ostatní otázky se týkají vhodného využití vlastního uvážení včetně řízení o nesplnění povinnosti, řádného finančního řízení grantů a smluv EU, dodržování procesních a základních práv.

Na základě nového racionalizovaného postupu při řešení případů lze obsahově podobné případy založené na stížnosti projednávat současně jako strategická šetření, přičemž byla v roce 2016 zahájena čtyři taková šetření a pět jich bylo uzavřeno. Strategická šetření zahájená v roce 2016 zahrnují posouzení střetu zájmů týkající se zvláštních poradců Komise, pilotní program Komise, schvalování pesticidů pro evropský trh a zpoždění v procesu schvalování dvaceti žádostí o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv.

V příslušném roce zahájila veřejná ochránkyně práv také deset strategických iniciativ, které se týkaly tzv. fenoménu „otáčivých dveří“, nedostatku transparentnosti jednání mezi EU a USA o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic, provádění úmluvy OSN o právech osob se zdravotním pojištěním, transparentnosti Azylového, migračního a integračního fondu, transparentnosti Euroskupiny a Evropské investiční banky, přístupnosti webových stránek Komise pro osoby se zdravotním postižením a transparentnosti procesu dohledu a hodnocení ECB. Zpravodajka podporuje strategickou činnost veřejné ochránkyně práv za rok 2016, během níž podle názoru zpravodajky sloužila veřejnému zájmu prostřednictvím tím, že poskytovala pomoc evropským orgánům ve snaze zlepšovat kvalitu jejich služeb.

V případě devíti šetření (45 %), u nichž se zjistil nesprávný úřední postup, byly orgánům zaslány kritické připomínky a v jedenácti případech (55 %) orgány doporučení veřejné ochránkyně práv plně nebo zčásti přijaly. Kritická připomínka je vyslovena v případech, kdy daný orgán již nemá možnost nesprávný úřední postup odstranit, když nesprávný úřední postup nemá žádné obecné důsledky nebo když veřejný ochránce práv nemusí provést žádná návazná opatření. Veřejný ochránce práv může rovněž vyslovit kritickou připomínku v případě, že se domnívá, že návrh doporučení by nebyl účinný, nebo v případech, kdy dotčený orgán návrh doporučení nepřijal, ale příslušný nesprávný úřední postup není důvodem k vypracování zvláštní zprávy pro Parlament.

Kritická připomínka je nicméně potvrzením pro stěžovatele, že jeho stížnost byla oprávněná, a jasně ukazuje dotčenému orgánu, co učinil nesprávně, aby se v budoucnu mohl takových kroků vyvarovat. Veřejná ochránkyně práv v roce 2015 orgánům adresovala 19 kritických připomínek.

Co se týče orgánů, jež jsou předmětem šetření veřejné ochránkyně práv, je na prvním místě Evropská komise, která vystupuje ve více než polovině případů (58,8 %), poté následují agentury EU (12,3 %), Evropský parlament (6,5 %), Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) (5,7 %), Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) (4,5 %), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (0,8 %) a ostatní orgány (11,4 %). V porovnání s rokem 2015 figurují ostatní orgány jako nová kategorie, na níž se zaměřuje třetí nejvyšší počet šetření, a Evropský parlament postoupil na čtvrté místo, když se dostal před úřad EPSO.

Zpravodajka vítá také iniciativu veřejné ochránkyně práv, v jejímž rámci byla v říjnu 2016 vydána výzva k předkládání nominací na „cenu za řádnou správu“ s cílem nalézt osvědčené postupy, které používají správní orgány EU, a upozornit na ně širokou veřejnost. Veřejná ochránkyně práv také připravila seznam toho, co by úředníci měli dělat a čeho by se měli vyvarovat při kontaktu s lobbisty.

Veřejná ochránkyně také úzce spolupracuje se svými protějšky v členských státech prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv. V roce 2016 byla tato síť reorganizována a byl jí udělen status člena ex-officio poradního fóra Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Evropská síť veřejných ochránců práv v současnosti sestává z 96 úřadů v 36 evropských zemích a poskytuje platformu pro spolupráci mezi veřejnou ochránkyní práv a jejími regionálními a vnitrostátními protějšky. Členem této sítě je také Petiční výbor Evropského parlamentu. Stížnosti, které nespadají do působnosti evropské veřejné ochránkyně práv, mohou v mnoha případech nejlépe vyřešit členové sítě, jako například vnitrostátní nebo regionální veřejní ochránci práv.

Nejdůležitější událostí sítě v roce 2016 byla první výroční konference, kterou uspořádala veřejná ochránkyně práv a jež se konala 19.–20. června v Bruselu. Zpravodajka podporuje myšlenku, aby byla výroční konference Evropské sítě veřejných ochránců práv, jež byla poprvé uspořádána v Bruselu v roce 2016, pořádána pravidelně a aby se Komise zavázala k efektivnější spolupráci s touto sítí. Tato vysoce interaktivní konference byla přístupná i pro nečleny sítě, a přivítala 250 účastníků, kteří diskutovali o aktuálních tématech, k nimž patří evropská migrační krize, podpora transparentnosti lobbingu a problémy v oblasti právního státu.

Podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením byl ustaven rámec EU, jehož cílem je ochrana, podpora a monitorování provádění této úmluvy. Úkolem evropské veřejné ochránkyně práv je chránit práva osob se zdravotním postižením a zajistit, aby si správní útvary EU byly vědomy své odpovědnosti v souvislosti s těmito právy. V květnu 2016 zahájila veřejná ochránkyně práv stále ještě probíhající šetření s cílem zjistit, zda společný systém zdravotního pojištění je v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, a zabývala se dvěma strategickými iniciativami, z nichž první se týkala přístupnosti internetových stránek a nástrojů spravovaných Komisí, a druhá způsobu, jakým evropské školy řeší problémy, na které upozornil výbor pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, pokud jde o provádění této úmluvy.

Rozpočet veřejné ochránkyně práv je samostatným oddílem rozpočtu EU. V roce 2016 činil rozpočet veřejné ochránkyně práv 10 658 951 EUR a plán pracovních míst obsahoval 75 pracovních míst.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Pál Csáky, Eleonora Evi, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Notis Marias, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Gabriele Preuß, Laurenţiu Rebega, Virginie Rozière, Sofia Sakorafa, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Demetris Papadakis, Julia Pitera, Igor Šoltes, Ángela Vallina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mircea Diaconu


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

19

+

ALDEECR

EFDD

GUE/NLG

PPE

 

S&D

 

VERTS/ALE

 

Mircea Diaconu, Cecilia WikströmRikke Karlsson

Eleonora Evi

Sofia Sakorafa, Ángela Vallina

Heinz K. Becker, Pál Csáky, Svetoslav Hristov Malinov, Roberta Metsola, Julia Pitera, Jarosław Wałęsa

Jude Kirton-Darling, Marlene Mizzi, Demetris Papadakis, Gabriele Preuß, Virginie Rozière

Igor Šoltes, Tatjana Ždanoka

 

1

-

ECR

Notis Marias

1

0

ENF

Laurenţiu Rebega

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění