Postup : 2017/2122(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0365/2017

Předložené texty :

A8-0365/2017

Rozpravy :

PV 12/12/2017 - 17
CRE 12/12/2017 - 17

Hlasování :

PV 13/12/2017 - 13.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0494

ZPRÁVA     
PDF 1198kWORD 138k
23.11.2017
PE 608.041v02-00 A8-0365/2017

o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti

(2017/2122(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Godelieve Quisthoudt-Rowohl

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 ANNEX I: INDIVIDUAL CASES RAISED BY THE EUROPEAN PARLIAMENT
 ANNEX II: LIST OF RESOLUTIONS
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a o politice Evropské unie v této oblasti

(2017/2122(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979(1),

–  s ohledem na obecná doporučení úmluvy CEDAW č. 12, 19 a 35 týkající se násilí páchaného na ženách, č. 26 týkající se žen migrujících za prací a č. 32 týkající se aspektů postavení uprchlíka, azylu, státní příslušnosti a stavu bez státní příslušnosti v případě žen souvisejících s pohlavím,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 69/167 ze dne 18. prosince 2014(2) o ochraně a podpoře lidských práv a základních svobod všech migrantů bez ohledu na jejich migrační status,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z 18. prosince 1990(3),

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325, 1820, 1888, 1889, 1960, 2106, 2122 a 2242 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na úmluvu z roku 1951 a protokol z roku 1967 týkající se právního postavení uprchlíků(4), a úmluvy MOP č. 43 a 97,

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv(5),

–  s ohledem na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, kterou přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 19. září 2016(6),

–  s ohledem na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN a Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, které mají zajistit mír a prosperitu pro národy a pro planetu(7),

–  s ohledem na úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) ze dne 12. dubna 2011, která byla podepsána EU dne 13. června 2017

(8),

–  s ohledem na obecnými zásadami OECD pro nadnárodní podniky, které byly přijaty v roce 1976 a revidovány v roce 2011(9),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii, které Rada přijala dne 25. června 2012(10),

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019), který Rada přijala dne 20. července 2015(11),

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů nazvaný „Akční plán EU pro lidská práva a demokracii (2015–2019): Přezkum v polovině období, červen 2017“(12),

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU v období let 2016–2020“, který byl přijat v roce 2015(13),

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou dne 28. června 2016(14) představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, jakož na první zprávu o jejím provádění nazvanou „Od společné vize ke společnému postupu: uplatňování globální strategie EU, zveřejněnou v roce 2017

(15),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP(16),

–  s ohledem na evropský program pro migraci ze dne 13. května 2015(17) a sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci ze dne 7. června 2016 (COM/2016/0385)(18),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, které byly přijaty v roce 2007 a revidovány v roce 2017(19),

–  s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se sešli v Radě, Evropském parlamentu a Komisi o novém Evropském konsensu o rozvoji: „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“(20), které přijala Rada, Parlament a Komise dne 7. června 2017,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline, které byly přijaty v roce 2014(21),

–  s ohledem na ochranu svobody projevu online a offline, kterou přiznávají článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech a článek 10 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, které byly přijaty v roce 2013(22),

–  s ohledem na mezinárodní ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, kterou přiznávají článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv, článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Deklarace OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981, článek 9 Evropské úmluvy o lidských právech a článek 10 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady o netoleranci, diskriminaci a násilí na základě náboženství nebo víry přijaté dne 21. února 2011(23),

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, které byly přijaty v roce 2013(24),

–  s ohledem na obecné zásady EU pro politiku Evropské unie vůči třetím zemím týkající se mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2012(25),

–  s ohledem na Protokol OSN o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu(26) a Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi,

–  s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami přijaté v roce 2013(27),

–  s ohledem na obecné zásady EU pro dialogy o lidských právech se třetími zeměmi, které byly přijaty v roce 2001 a revidovány v roce 2009(28),

–  s ohledem na obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva (MHP), které byly přijaty v roce 2005 a revidovány v roce 2009(29),

–  s ohledem na obecné zásady týkající se násilí páchaného na ženách a boje proti všem formám diskriminace žen, které byly přijaty v roce 2008(30),

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů, které byly přijaty v roce 2003 a revidovány v roce 2008(31),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 ze dne 17. května 2017, kterým se stanoví povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí(32),

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv, které byly přijaty v roce 2005 a revidovány v roce 2008(33),

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015(34),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 nazvané „Vývoz zbraní: provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP(35),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2015(36) a politice Evropské unie v této oblasti a předchozí usnesení týkající se tohoto tématu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o lidských právech a migraci ve třetích zemích(37),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích(38),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU(39),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016(40),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o humanitární situaci v Jemenu(41), v němž vyzval Parlament místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku k zahájení iniciativy, jejímž cílem je uvalit zbrojní embargo EU na Saúdskou Arábii;

–  s ohledem na svá usnesení přijatá naléhavým postupem a týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a právního státu,

–  s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v roce 2016 udělena Nádije Murádové a Lamje Hadží Bašárové,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě(42), na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro otázky menšin ze dne 28. ledna 2016 o menšinách a diskriminaci na základě příslušnosti k určité kastě a obdobných systémech využívajících dědičný společenský status(43) a na nástroj s pokyny OSN týkající se diskriminace založené na původu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2011 nazvané „o podpoře EU Mezinárodnímu trestnímu soudu: čelit problémům a překonávat potíže(44),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0365/2017),

A.  vzhledem k tomu, že článek 21 SEU zavazuje EU provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) spočívající na zásadách, které se uplatnily při jejím založení a které se snaží prosazovat ve světě: zásady demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování souladu s Chartou Organizace spojených národů, Listinou základních práv Evropské unie a mezinárodním právem; vzhledem k tomu, že Unie přistoupí k Evropské úmluvě o lidských právech;

B.  vzhledem k tomu, že situace ohledně porušování lidských práv a základních svobod po celém světě, včetně zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy, v dnešní době vyžaduje rozhodné úsilí ze strany celého mezinárodního společenství;

C.  vzhledem k tomu, že dodržování, podpora, nedělitelnost a ochrana univerzálnosti lidských práv jsou základními kameny SZBP; vzhledem k tomu, že v souvislosti se svou kontrolní úlohou ve vztahu k SZBP má Parlament právo být informován a konzultován ohledně jejích hlavních aspektů a základních rozhodnutí (článek 36 SEU);

D.  vzhledem k tomu, že globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, kterou Rada přijala v červnu 2016, potvrzuje, že je nutno lidská práva systematicky prosazovat ve veškerých oblastech politiky a ve veškerých institucích, včetně mezinárodního obchodu a obchodní politiky;

E.  vzhledem k tomu, že základním předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv je větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU; vzhledem k tomu, že větší soudržnost by měla EU umožnit rychleji reagovat v raných fázích porušování lidských práv a v některých případech předjímat jeho páchání a zabránit mu, včetně mezinárodního obchodu a obchodní politiky;

F.  vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž hraje ústřední roli OSN, je nedílnou součástí vnější politiky Unie a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách je nejvhodnějším nástrojem k řešení celosvětových krizí, náročných úkolů a hrozeb;

G.  vzhledem k tomu, že článek 207 SFEU stanoví, že obchodní politika EU je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Evropské unie; vzhledem k tomu, že obchod a lidská práva se mohou ve třetích zemích vzájemně ovlivňovat, a vzhledem k tomu, že v rámci systému odpovědnosti podniků, který v současnosti umožňuje OSN, hraje obec podnikatelů významnou úlohu tím, že nabízí pozitivní podněty v podpoře lidských práv, demokracie a sociální odpovědnosti podniků; vzhledem k tomu, že řádná správa věcí veřejných a veřejné orgány, které slouží obecnému zájmu, hrají důležitou úlohu v chování podniků; vzhledem k tomu, že EU se podílí na úsilí o vypracování závazné smlouvy o podnikání a lidských právech;

H.  vzhledem k tomu, že ochrana lidských práv nejzranitelnějších skupin, jako jsou etnické, jazykové a náboženské menšiny, osoby se zdravotním postižením, komunita LGBTI, ženy, děti, žadatelé o azyl a migranti, si zaslouží zvláštní pozornost;

I.  vzhledem k tomu, že ženy a děti čelí hrozbám, diskriminaci a násilí, zejména ve válečných zónách a autoritářských režimech; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů v sobě zahrnuje základní evropské hodnoty a je zakotvena v právním a politickém rámci EU; vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách a jejich diskriminace v posledních letech narůstají;

J.  vzhledem k tomu, že státy mají konečnou odpovědnost za zajištění veškerých lidských práv pomocí schválení a provedení mezinárodních smluv a úmluv v oblasti lidských práv, sledování porušování lidských práv a zajištění účinné právní ochrany obětí;

K.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet případů porušování lidských práv, které lze považovat za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, včetně genocidy, páchají státní a nestátní subjekty;

L.  vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání zahrnující svobodu být věřící či nevěřící, hlásit se či nehlásit se k náboženství podle své volby, přijmout, opustit či změnit náboženství musí být zaručena na celém světě a bezpodmínečně zachována zejména prostřednictvím mezináboženského a mezikulturního dialogu; vzhledem k tomu, že zákony zakazující rouhání jsou široce rozšířené, přičemž státy ustavují tresty sahající od trestu odnětí svobody až po bičování a trest smrti;

M.  vzhledem k tomu, že svoboda přesvědčení a projevu, svoboda shromažďování a sdružování a konání pravidelných, transparentních a řádných voleb jsou podstatné prvky demokracie; vzhledem k tomu, že ve společnostech, které jsou nestabilní, náchylné ke konfliktu nebo represivní mohou volby někdy spustit všeobecné násilí;

N.  vzhledem k tomu, že jednání se třetími zeměmi na všech dvoustranných a mnohostranných fórech, například v průběhu dialogů o lidských právech, je jedním z nejúčinnějších nástrojů řešení obav týkajících se lidských práv;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba zpřístupnit odpovídající zdroje a tyto zdroje využít tím nejefektivnějším způsobem za účelem posílení podpory lidských práv a demokracie ve třetích zemích;

P.  vzhledem k tomu, že přístup k vodě a sanitárním zařízením je základním lidským právem a jeho omezení je jednou z příčin geopolitického napětí v určitých regionech;

Q.  vzhledem k tomu, že místa kulturního dědictví čelí rostoucím hrozbám v podobě nezákonného rabování a vandalismu, zejména na Blízkém východě;

R.  vzhledem k tomu, že vzdělávání hraje zásadní úlohu při předcházení porušování lidských práv a konfliktů a pomáhá zvýšit zapojení občanů do rozhodovacích procesů v rámci demokratických systémů; vzhledem k tomu, že státy by měly podpořit vzdělávací instituce, jež prosazují lidská práva, úctu a rozmanitost; vzhledem k tomu, že zvýšený počet komunikačních cest představuje důležitý nástroj, který umožňuje rychle získat informace o zneužívání lidských práv a oslovit větší počet obětí nebo možných obětí porušování lidských práv ve třetích zemích a poskytnout jim informace a pomoc; vzhledem k tomu, že shromažďování komplexních roztříděných členěných údajů je zásadní za účelem zaručení lidských práv, zejména práv nejzranitelnějších skupin, marginalizovaných skupin a skupin, kterým hrozí riziko marginalizace; vzhledem k tomu, že použití vhodných ukazatelů je rovněž účinným způsobem, jak posoudit pokrok při plnění povinností států podle mezinárodních smluv;

Obecné úvahy

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou celosvětově stále ohroženy; připomíná, že EU se zavázala k podpoře univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a hodnot a k prosazování demokratických zásad, které musejí být posilovány po celém světě;

2.  připomíná své pevné přesvědčení, že EU a její členské státy musejí aktivně prosazovat zásadu začleňování otázky lidských práv a demokracie, jako vzájemně se posilující základní zásady, na nichž se EU zakládá, do všech politik EU, včetně těch s vnějším rozměrem, jako je politika v oblasti rozvoje, migrace, bezpečnosti, boje proti terorismu, rozšíření a obchodu; v této souvislosti připomíná zásadní význam zajištění větší soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a dále větší koordinace mezi vnějšími politikami členských států; zdůrazňuje, že rostoucí složitost konfliktů na celém světě vyžaduje integrovaný, jednotný a rázný mezinárodní přístup a spolupráci; připomíná, že cíl EU zvýšit svůj mezinárodní vliv coby věrohodný a legitimní mezinárodní hráč je do velké míry utvářen její schopností aktivně usilovat o lidská práva a demokracii interně a externě, v souladu s jejími závazky zakotvenými v zakládajících smlouvách;

3.  zdůrazňuje význam posílené spolupráce mezi Komisí, Radou, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), Parlamentem a delegacemi EU s cílem podpořit a zajistit důsledný a jednotný postoj na obranu lidských práv a demokratických zásad; zdůrazňuje kromě toho, že je důležitý důrazný závazek týkající se podpory těchto hodnot ve vícestranných fórech, mimo jiné pomocí včasné koordinace na úrovni EU a aktivního přístupu během jednání; vybízí v této souvislosti EU, aby iniciovala usnesení a podílela se na nich a aby zesílila zavádění meziregionálních iniciativ ve všech mechanismech OSN v oblasti lidských práv;

4.  vítá skutečnost, že v roce 2016 na svých plenárních zasedáních pravidelně projednával právní stát, demokratické zásady a porušování lidských práv; že se těmito otázkami zabýval v několika parlamentních usneseních a že byly nadneseny i na zasedáních jednotlivých výborů a meziparlamentních delegací;

5.  zdůrazňuje činnost svého podvýboru pro lidská práva, který udržuje úzké pracovní vztahy s ESVČ, jinými orgány EU, občanskou společností, mnohostrannými institucemi zabývajícími se lidskými právy a zvláštním zástupcem EU pro lidská práva;

6.  připomíná, že podvýbor pro lidská práva v roce 2016 navrhl tři zprávy, konkrétně na téma lidských práv a migrace ve třetích zemích, odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích a boje proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích EU; vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření v návaznosti na tyto zprávy z vlastního podnětu;

7.  konstatuje, že v roce 2016 uskutečnil podvýbor pro lidská práva řadu pracovních cest do různých zemí s cílem shromáždit informace a vyměňovat si informace s místními vládními a nevládními hráči v oblasti lidských práv, představit postoj Evropského parlamentu a podpořit zlepšení ochrany a dodržování lidských práv;

Řešení výzev v oblasti lidských práv

8.  vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně rostoucího počtu útoků na náboženské menšiny, které často páchají nestátní subjekty, jako například ISIS/Dá'iš; vyjadřuje politování nad skutečností, že mnoho zemí má zákony proti konverzi a zákony o rouhání a prosazuje je, což v podstatě omezuje svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení náboženských menšin a ateistů a dokonce je to o tuto svobodu připravuje; vyzývá k přijetí opatření na ochranu náboženských menšin a nevěřících a ateistů, kteří jsou oběťmi zákonů proti rouhání, a vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby se zapojily do politických diskusí o zrušení těchto zákonů; vyzývá EU a její členské státy, aby vynakládaly větší úsilí, pokud jde o zlepšení dodržování práv na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, a podporovaly mezikulturní a mezináboženský dialog, a to především při jednáních se třetími zeměmi; žádá, aby byla přijata konkrétní opatření zaměřená na účinné provádění pokynů EU týkajících se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, mimo jiné tím, že bude zajištěno systematické a konzistentní odborné školení zaměstnanců EU v ústředí a delegacích; plně podporuje postup EU, která v rámci Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN iniciuje tematické rezoluce týkající se svobody náboženského vyznání a přesvědčení; plně podporuje činnost zvláštního vyslance EU pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU pana Jána Figela;

9.  připomíná, že svoboda projevu online a offline je klíčovým prvkem každé demokratické společnosti, neboť stimuluje kulturu plurality, která občanskou společnost a občany zmocňuje k tomu, aby svou vládu a subjekty s rozhodovacími pravomocemi hnaly k odpovědnosti, a podporuje dodržování zásad právního státu; zdůrazňuje, že omezování svobody projevu online nebo offline, jako je odstraňování online obsahu, se smí dít pouze za výjimečných okolností, předepsané právem a musí být odůvodněno snahou o dosažení legitimního cíle; zdůrazňuje proto, že by EU měla zintenzivnit své úsilí o prosazování svobody projevu svými vnějšími politikami a nástroji; opakuje svůj požadavek, aby EU a její členské státy zintenzivnily sledování všech forem omezování svobody projevu a sdělovacích prostředků ve třetích zemích, aby tato omezování urychleně a systematicky odsuzovaly a aby využily všech dostupných diplomatických prostředků a nástrojů ke zvrácení těchto omezování; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné uplatňování obecných zásad EU ohledně svobody projevu online a offline a pravidelné sledování jejich dopadu; odsuzuje zabíjení a věznění velkého počtu novinářů a bloggerů v roce 2016 a vyzývá EU, aby je účinně ochraňovala; vítá nový evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, zřízený v roce 2016, a jeho zvláštní zaměření na odbornou přípravu delegací EU a mediálních aktérů ve třetích zemích na téma, jak obecné zásady uplatňovat; zdůrazňuje, že je důležité odhalit a odsoudit nenávistné projevy a podněcování k násilí na internetu a mimo něj, neboť představují hrozbu pro právní stát a hodnoty ztělesněné lidskými právy;

10.  je značně znepokojen skutečností, že občanská společnost, včetně organizací založených na náboženském vyznání, se na celém světě stává stále častěji terčem útoků, mimo jiné prostřednictvím rostoucího počtu represivních zákonů přijímaných po celém světě pod záminkou boje proti terorismu; zdůrazňuje, že fenomén zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost je celosvětovým problémem; připomíná, že nezávislá občanská společnost hraje zásadní úlohu v ochraně a prosazování lidských práv a ve fungování demokratických společností, zejména pomocí prosazování transparentnosti, odpovědnosti a oddělení pravomocí; vyzývá EU a její členské státy, aby neustále sledovaly případy porušování svobody shromažďování a sdružování a upozorňovaly na ně, včetně těch porušení, k nimž dochází formou různých zákazů a omezování organizací občanské společnosti a jejich činnosti, jako jsou zákony, jejichž cílem je zúžit prostor občanské společnosti, nebo podpora nevládních organizací financovaných autoritářskými vládami (vládou organizované nevládní organizace); kromě toho vyzývá EU a její členské státy a delegace, aby využívaly všechny dostupné prostředky, jako jsou dialogy na téma lidských práv, politické dialogy a veřejná diplomacie, k systematickému poukazování na individuální případy obránců lidských práv a aktivistů občanské společnosti, jimž hrozí nebezpečí, zejména těch, kteří byli zadrženi nebo uvězněni ze svévolných důvodů a/nebo na základě svých politických přesvědčení či sociálního zapojení, a jednoznačně odsoudit útlak, pronásledování a zabíjení obhájců lidských práv, včetně těch, kteří působí v oblasti životního prostředí; vyzývá k zavedení systému účinného sledování prostoru občanské společnosti s jasnými hodnotícími kritérii a ukazateli s cílem zajistit zmocňující a příznivé právní prostředí pro občanskou společnost;

11.  vybízí delegace EU a diplomatické sbory členských států, aby i nadále aktivně podporovaly obránce lidských práv systematickým sledováním soudních procesů, navštěvováním zadržovaných aktivistů a případně vydáváním prohlášení o individuálních případech; v této souvislosti zdůrazňuje význam nástrojů tiché diplomacie; vítá skutečnost, že EU v roce 2016 v dialozích a konzultacích na úrovni EU s více než 50 státy upozorňovala na případy obránců lidských práv; zdůrazňuje skutečnost, že fond pro mimořádné události evropského nástroje pro demokracii a lidská práva v roce 2016 podpořil více než 250 obránců lidských práv na úrovni EU, což ve srovnání s rokem 2015 představuje 30% nárůst; vítá vytvoření a úspěšné fungování mechanismu pro obránce lidských práv EU ProtectDefenders.eu, který provádí občanská společnost, a který poskytuje zásadní podporu velkému počtu obránců lidských práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila pokračování tohoto programu po říjnu 2018 a aby zvýšila jeho způsobilost s cílem poskytovat větší podporu obráncům lidských práv na celém světě;

12.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že stále dochází k mučení, nelidskému nebo ponižujícímu chování a že v mnoha zemích po celém světě se i nadále používá trest smrti, a vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o jejich vymýcení; vítá v tomto směru aktualizaci právních předpisů EU o obchodu s určitým zbožím, které by mohlo být použito k trestu smrti, mučení nebo jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení či trestání; naléhavě proto vyzývá ESVČ a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby se prostřednictvím zvýšeného diplomatického úsilí a systematičtějšího zaujímání postojů na veřejnosti výrazněji zapojily do boje proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, včetně trestu smrti; v této souvislosti zdůrazňuje znepokojivé podmínky v některých věznicích, včetně toho, že nejsou léčeny některé zdravotní problémy, a doporučuje, aby ESVČ, delegace EU a členské státy využívaly veškerých stávajících nástrojů, jako jsou např. obecné zásady EU týkající se mučení a využily plně jejich potenciálu; vítá skutečnost, že Valné shromáždění OSN v prosinci 2016 s podporou 117 zemí přijalo rezoluci o moratoriu na výkon trestu smrti; konstatuje, že v roce 2016 klesl v porovnání s předchozím rokem počet vykonaných poprav na celém světě a vyjadřuje své vážné znepokojení nad skutečností, že celkový počet poprav přesto zůstává vyšší než průměr zaznamenaný v předchozích deseti letech; zdůrazňuje, že obětmi jsou často členové společnosti, kteří vyjadřují svůj nesouhlas a členové zranitelných skupin; vyzývá země, které tuto praktiku stále zachovávají, aby přijaly moratorium a trest smrti zrušily;

13.  je si vědom potencionálně mimořádného významu moderních informačních a komunikačních technologií při prosazování a ochraně lidských práv po celém světa a nápravě v případě jejich porušování a vyzývá orgány EU a členské státy, aby využívaly své informační kanály a v rámci svých specifických rámců a pravomocí systematicky zdůrazňovaly postoj Parlamentu k jednotlivým otázkám týkajícím se lidských práv a zároveň přispívaly k účinnosti a viditelnosti společného úsilí EU; vyjadřuje své obavy ohledně stále rostoucího využívání určitých technologií dvojího užití pro kybernetický dohled namířených proti politikům, aktivistům a novinářům; vítá v tomto ohledu pokračující činnost institucí a orgánů EU, jež má za cíl aktualizovat nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(45); důrazně odsuzuje rostoucí počet případů, kdy obránci lidských práv čelí digitálním hrozbám, včetně zneužití dat při zabavení zařízení, dálkovém dohledu a únicích dat; vyjadřuje znepokojení nad tím, že online platformy odstraňují videa poskytující důkazy o potenciálních válečných zločinech v rámci odstraňování teroristického obsahu a propagandy z platforem;

14.  vyjadřuje své znepokojení ohledně rostoucí privatizace právního státu online, kde soukromé společnosti rozhodují o omezeních základních práv, jako je svoboda projevu, na základě podmínek poskytování svých služeb v protikladu k demokraticky přijatým zákonům;

15.  vyzývá Komisi, aby přijala směrnici o oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření, která zvýší transparentnost a přiměřenost odstraňování protiprávních obsahů a současně zajistí účinnou právní ochranu pro uživatele, jejichž obsah byl nesprávně odstraněn;

16.  odsuzuje využívání sexuálního násilí na ženách a dívkách včetně masového znásilňování, sexuálního otroctví, nucené prostituce a pronásledování na základě příslušnosti k určitému pohlaví včetně obchodování s lidmi, jakož i sexuální turistiku a všechny ostatní formy fyzického, sexuálního a psychologického násilí jako válečné zbraně; upozorňuje na skutečnost, že trestné činy spáchané na základě příslušnosti k pohlaví a trestné činy sexuálního násilí jsou zahrnuty v Římském statutu mezi válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo trestné činy spáchané v souvislosti s genocidou či mučením; zdůrazňuje, že je důležité bránit práva žen, včetně jejich sexuálních a reprodukčních práv, a to prostřednictvím právních předpisů, vzdělávání a podporou organizací občanské společnosti; vítá přijetí akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020, který stanoví komplexní seznam opatření zaměřených na zlepšení situace žen s ohledem na rovná práva a posílení jejich postavení; zdůrazňuje, že je důležité zajistit jeho účinné provádění; kromě toho vítá přijetí strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019, který podporuje rovnost žen a mužů a práva žen na celém světě; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny členské státy ratifikovaly a účinně prováděly Istanbulskou úmluvu; poukazuje na to, že vzdělání je nejlepším nástrojem v boji proti diskriminaci a násilí páchaném na ženách a dětech; požaduje, aby Komise, ESVČ a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zlepšily plnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a podporovaly třetí státy v tom, aby tak rovněž učinily; je přesvědčen, že by EU měla v rámci činností spojených se společnou bezpečnostní a obrannou politikou (SBOP), předcházení konfliktům a postkonfliktní rekonstrukce nadále prosazovat podporu pro ženy; připomíná význam rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; zdůrazňuje význam systematické, rovné, plné a aktivní účasti žen v předcházení konfliktům a jejich řešení, prosazování lidských práv a demokratických reforem a také v mírových operacích, humanitární pomoci a rekonstrukci po skončení konfliktu a v procesech demokratické transformace vedoucích k trvalým a stabilním politickým řešením; připomíná, že Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2016 byla udělena Nádije Murádové a Lamje Hadží Bašárové, které přežily sexuální zotročení ze strany ISIS/Dá'iš;

17.  připomíná, že rovnost žen a mužů je jednou z hlavních zásad EU a jejích členských států a začleňování genderového hlediska patří k jejím hlavním cílům, jak je stanoveno ve Smlouvách; vyzývá proto Komisi, aby začlenila genderového hlediska do všech právních předpisů EU, jejích pokynů, kroků a postupů v oblasti financování jakožto klíčovou zásadu EU se zvláštním důrazem na politiky Unie týkající se vnějších vztahů; zdůrazňuje, že je nutné posílit úlohu delegací EU a rovněž úlohu hlavní poradkyně ESVČ pro genderové otázky vyčleněním zvláštního rozpočtu na její oblast působnosti;

18.  vyzývá ESVČ, aby zajistila, že začlení výsledky 61. zasedání Komise pro postavení žen do svých politik a že podpoře „silnějšího ekonomického postavení žen“ a při řešení genderových nerovností v měnícím se světě práce dodá novou dynamiku;

19.  poukazuje na to, že posilování postavení žen pozitivně přispívá k budování inkluzivní, spravedlivé a mírové společnosti a k dosažení udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že ve všech cílech udržitelného rozvoje je výslovně kladen důraz na rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a že by mělo být vyvinuto více úsilí za účelem zajištění toho, že práva žen budou plně uplatňována a že budou účinně prováděny politiky podporující posilování ekonomického a společenského postavení a zapojení žen do rozhodování; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat „posilování postavení žen náležejících k původnímu obyvatelstvu“;

20.  poukazuje na to, že je třeba vybízet ženy k tomu, aby se organizovaly v odborových svazech, a že by neměly být diskriminovány při hledání možností, jak financovat podnikání;

21.  vybízí EU, aby podporovala všechna sdružení žen, která dennodenně pracují s cílem pomoci ženám, jež se nacházejí v oblastech zmítaných humanitární krizí a konfliktem;

22.  znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby byla všeobecně ratifikována a účinně prováděna Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly s cílem poskytnout dětem právní ochranu; zdůrazňuje, že děti jsou často vystaveny zvláštnímu zneužívání, jako jsou dětské sňatky nebo mrzačení pohlavních orgánů, a potřebují tedy posílenou ochranu; zdůrazňuje, že dětská práce, nábor dětí v rámci ozbrojených konfliktů a sňatky v raném věku a nucené sňatky zůstávají v některých zemích kritickou otázkou; žádá, aby EU systematicky konzultovala příslušné místní a mezinárodní organizace pro ochranu práv dětí a aby v politických dialozích a dialozích na téma lidských práv se třetími zeměmi upozorňovala na závazek smluvních stran Úmluvu provádět; vítá strategii Rady Evropy pro práva dětí na období 2016–2021; žádá, aby EU prostřednictvím svých externích delegací nadále prosazovala soubor nástrojů v oblasti práv dítěte zaměřený na začleňování práv dítěte do rozvojové spolupráce, který byl vypracován ve spolupráci mezi EU a UNICEF, a aby pracovníkům delegací EU poskytla v této oblasti náležitou odbornou přípravu; opakuje svou žádost Komisi, aby navrhla komplexní strategii pro práva dětí a akční plán pro příštích pět let, aby upřednostnila práva dětí v rámci vnějších politik EU, a vítá skutečnost, že v roce 2016 v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci byly prostředky přidělovány na podporu agentur OSN při provádění opatření zaměřených na práva dětí, které musejí být navrženy tak, aby maximalizovaly skutečný přínos pro děti v nouzi, zejména v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, přístup k vodě a hygienickým zařízením; požaduje, aby byla s naléhavostí řešena otázka dětí bez státní příslušnosti, a to zejména těch, které se narodily mimo zemi původu jejich rodičů a dětí migrantů;

23.  co nejostřeji odsuzuje všechny formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, pohlaví, sexuální orientace, pohlavních znaků, jazyka, kultury, sociálního původu, kasty, rodu, věku, zdravotního postižení nebo jiného postavení; zdůrazňuje, že by EU měla zintenzivnit své úsilí o vymýcení veškerých forem diskriminace, rasismu, xenofobie a dalších forem nesnášenlivosti prostřednictvím prosazování lidských práv a vedení politických dialogů, činnosti delegací EU a veřejné diplomacie; kromě toho zdůrazňuje, že by EU měla nadále podporovat ratifikaci a úplné provádění všech úmluv OSN, které tuto věc podporují, a to v plném rozsahu;

24.  připomíná, že obchodováním s lidmi znamená najímání, převoz, převod, ukrývání nebo příjem osob za použití hrozeb či síly nebo jiných forem nátlaku, únosu, podvodu, klamu, zneužití moci či zranitelného postavení nebo poskytnutím či obdržením platby či výhod s cílem získat souhlas osoby, jež má kontrolu nad jinou osobou, za účelem vykořisťování; vyzývá EU a členské státy, aby přijaly opatření k odrazení poptávky, jež podporuje veškeré formy vykořisťování osob, zejména žen a dětí, které vedou k obchodování s lidmi, a zároveň aby uplatňovaly přístup založený na lidských právech a zaměřený na oběti; připomíná, že je nutné, aby všechny členské státy provedly strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi a směrnici 2011/36/EU(46) zaměřenou na toto téma; vyjadřuje hluboké znepokojení nad mimořádnou zranitelností migrantů a uprchlíků vůči vykořisťování, převaděčství a obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi pojmy obchodování s lidmi a převaděčství migrantů;

25.  odsuzuje soustavné porušování lidských práv osob, které trpí v důsledku kastovní hierarchie a diskriminace na základě kasty, včetně odpírání rovnosti a přístupu k právnímu systému a zaměstnání, přetrvávající segregace a udržování kastovních překážek bránících v dosažení základních lidských práv a rozvoje; opakuje svou výzvu k vypracování politiky EU týkající se diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a opakovaně vyzývá EU, aby využila každé příležitosti k vyjádření hlubokého znepokojení nad takovýmto porušováním lidských práv; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zesílily své úsilí a podpořily související iniciativy na úrovni OSN a delegací prostřednictvím provádění a sledování cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, sledování nového nástroje OSN s pokyny týkajícího se diskriminace založené na původu a prostřednictvím podpory provádění doporučení mechanismů OSN v oblasti lidských práv ze strany států na téma diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě;

26.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že menšiny jsou stále vystaveny zvýšenému nebezpečí diskriminace a jsou zranitelné především ve vztahu k politickým, hospodářským, environmentálním a pracovním změnám a výkyvům; poznamenává, že mnoho z nich nemá žádnou nebo jen minimální možnost politického zastoupení a jsou silně postiženy chudobou; zdůrazňuje, že EU by měla zintenzivnit své úsilí o vymýcení porušování lidských práv menšin; zdůrazňuje, že menšinové komunity mají zvláštní potřeby a že by jim měl být zaručen plný přístup a rovné zacházení ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického i kulturního života;

27.  vítá ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a opakuje význam její ratifikace a účinného provádění jak ze strany členských států, tak ze strany orgánů a institucí EU; zdůrazňuje, že zdravotní postižení nezbavuje danou osobu její lidské důstojnosti, což znamená, že státy mají povinnost chránit zdravotně postižené; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí důvěryhodně začleňovat zásadu univerzální dostupnosti a práva osob se zdravotním postižením do všech relevantních politik EU, včetně oblasti rozvojové spolupráce, a zdůrazňuje normativní a horizontální charakter této otázky; vyzývá EU, aby do své vnější činnost a politiky rozvojové pomoci začlenila boj proti diskriminaci na základě zdravotního postižení; v této souvislosti vítá skutečnost, že práva osob se zdravotním postižením byla zahrnuta do nového Evropského konsenzu o rozvoji;

28.  opakovaně vyjadřuje svou podporu systematickému vkládání doložek o lidských právech do mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi, včetně dohod o obchodu a investicích; připomíná, že všechna lidská práva je třeba považovat za rovnocenná, neboť jsou nedělitelná, vzájemně provázaná a vzájemně závislá; vyzývá Komisi, aby účinně a systematicky sledovala provádění těchto doložek a aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o dodržování lidských práv v partnerských zemích; vyzývá Komisi, aby v rámci budoucích dohod přijala strukturovanější a strategičtější přístup k dialogům o lidských právech; staví se kladně k systému všeobecných preferencí GSP+ jakožto prostředku ke stimulaci účinného provádění 27 hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech a pracovních normách; vyzývá k důslednému prosazování systému GSP+ a očekává, že Komise podá Parlamentu a Radě zprávu o stavu jeho ratifikace a o pokroku, kterého bylo dosaženo v rámci tohoto systému; připomíná význam řádného provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv;

29.  opětovně zdůrazňuje skutečnost, že činnosti všech společností, včetně společností evropských, působících ve třetích zemích, by měly být v plném souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv, a vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, aby tomu tak skutečně bylo; kromě toho znovu opakuje, že je důležité, aby byla prosazována sociální odpovědnost podniků a aby evropské podniky hrály vedoucí úlohu při prosazování mezinárodních standardů v oblasti podnikání a lidských práv, přičemž zdůrazňuje, že spolupráce mezi organizacemi činnými v oblasti lidských práv a obchodními organizacemi by zlepšila postavení místních aktérů a podpořila občanskou společnost; bere na vědomí, že globální hodnotové řetězce mohou přispívat k posílení základních mezinárodních pracovních norem, norem v oblasti životního prostředí a sociálních norem a představují příležitost a výzvu z hlediska udržitelného pokroku a podpory lidských práv, zejména v rozvojových zemích; vyzývá EU, aby hrála aktivnější úlohu při zajišťování přiměřeného, spravedlivého, transparentního a udržitelného řízení globálních hodnotových řetězců a aby zmírňovala veškeré negativní dopady na lidská práva, včetně porušování pracovních práv; podotýká ovšem, že v případě porušování lidských práv v souvislosti s podnikáním je nutné zaručit obětem účinné možnosti nápravy; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že projekty podporované Evropskou investiční bankou budou v souladu s unijní politikou a se závazky v oblasti lidských práv; bere na vědomí probíhající jednání o závazné dohodě o nadnárodních korporacích a jiných podnicích s ohledem na lidská práva; vybízí EU, aby se do těchto jednání konstruktivní zapojila;

30.  vyzývá EU a její členské státy, aby uplatnily veškerou svou politickou váhu k předcházení jakýmkoli činům, jež mohou být považovány za genocidu, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti, aby účinně a koordinovaně reagovaly, jsou-li takové zločiny spáchány, aby mobilizovaly všechny potřebné zdroje a postavily před soud osoby, které jsou za tyto zločiny odpovědné, přičemž by měly mimo jiné uplatňovat zásadu univerzální jurisdikce, a aby poskytly pomoc obětem a podpořily stabilizaci a usmíření; vyzývá mezinárodní společenství, aby vytvořilo nástroje, které minimalizují prodlení mezi varováním a reakcí, s cílem zabránit vzniku, opětovnému vyvolání a eskalaci násilného konfliktu, jako je systém včasného varování EU;

31.  vyzývá EU, aby poskytovala podporu organizacím (mimo jiné nevládním organizacím, organizacím pracujícím se zpravodajskými informacemi z otevřených zdrojů a organizacím občanské společnosti), které shromažďují, uchovávají a chrání digitální i jiné důkazy o spáchaných zločinech s cílem napomoci stíhání viníků před mezinárodním soudem;

32.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad ničením kulturních památek v Sýrii, Iráku, Jemenu a Libyi; konstatuje, že 22 z celkových 38 míst světového dědictví v ohrožení se nachází na Blízkém východě; podporuje činnosti iniciativy v oblasti kulturního dědictví a její činnosti v Sýrii a Iráku zaměřené na zjišťování údajů souvisejících s ničením archeologického a kulturního dědictví;

33.  vítá, že EU podporuje Mezinárodní nestranný a nezávislý mechanismus (IIIM), který OSN vytvořila s cílem pomoci při vyšetřování závažných zločinů spáchaných v Sýrii; zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit podobný nezávislý mechanismus také v Iráku; vyzývá EU a členské státy, aby začaly finančně přispívat na činnost tohoto mechanismu, pokud tak dosud nečiní;

34.  důrazně odsuzuje ohavné zločiny a porušování lidských práv páchané státními i nestátními subjekty; vyjadřuje své zděšení nad širokou škálou páchaných zločinů, do kterých spadají vraždy, mučení, znásilňování jako válečná zbraň, zotročování a sexuální zotročování, odvod dětských vojáků, nucené náboženské konverze a systematické „čistky“ a vyvražďování náboženských menšin; připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem(47) označil situaci, v níž se nacházejí náboženské menšiny na území ovládaném ISIS/Dá'iš, za genocidu; zdůrazňuje, že by EU a její členské státy měly podporovat stíhání členů nestátních skupin, jako je ISIS/Dá'iš, tím, že požádají Radu bezpečnosti OSN, aby jurisdikci nad těmito zločiny svěřila buď Mezinárodnímu trestnímu soudu, nebo aby zajistila spravedlnost prostřednictvím tribunálu ad hoc resp. stanovila jurisdikci univerzální;

35.  znovu opakuje, že plně podporuje Mezinárodní trestní soud (MTS), Římský statut, úřad žalobce, pravomoci žalobce proprio motu a pokrok při zahajování nových vyšetřování, které jsou klíčovými nástroji v boji proti beztrestnosti pachatelů krutých zločinů; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly změny přijaté v Kampale týkající se zločinu agrese a aby na seznam trestných činů v pravomoci EU doplnily „kruté zločiny“; odsuzuje veškeré pokusy o zpochybnění legitimity nebo nezávislosti tohoto soudu a vyzývá EU a její členské státy, aby s ním soustavně spolupracovaly a podpořily šetření a rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu s cílem ukončit beztrestnost pachatelů mezinárodních trestných činů, a to i tehdy, pokud jde o zatýkání osob, které jsou stíhány Mezinárodním trestním soudem; naléhavě žádá EU a její členské státy, aby důsledně podporovaly šetření, zkoumání a rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu a podnikly kroky směrem k zabránění případům nespolupráce s Mezinárodním trestním soudem a na tyto případy účinně reagovaly a aby poskytly náležité finanční prostředky; vítá setkání zástupců EU a MTS, k němuž došlo 6. července 2016 v Bruselu v rámci přípravy na druhé setkání u kulatého stolu mezi EU a MTS, které příslušným zaměstnancům MTS a orgánů EU umožnilo vymezení společných oblastí zájmu, výměnu informací týkajících se relevantních činností a zajištění lepší spolupráce mezi oběma stranami; s hlubokým politováním konstatuje nedávno oznámená odstoupení od Římského statutu, která představují problém z hlediska přístupu obětí ke spravedlnosti a která je třeba rozhodně odsoudit; domnívá se, že Komise, ESVČ a členské státy by měly nadále podněcovat třetí země k ratifikaci a provádění Římského statutu; opakovaně vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro mezinárodní humanitární právo a mezinárodní spravedlnost, jehož úkolem bude podporovat a reprezentovat závazek EU k boji proti beztrestnosti a k MTS a usilovat o jeho promítnutí do všech oblastí zahraniční politiky EU; vyzývá EU a její členské státy, aby na mnohostranných fórech OSN, včetně Rady pro lidská práva, podporovaly mechanismy a rezoluce OSN týkající se odpovědnosti;

36.  naléhavě vyzývá EU, aby zvýšila své úsilí na podporu právního státu a nezávislosti soudnictví na multilaterální a bilaterální úrovni jako základní princip pro konsolidaci demokracie; vybízí EU, aby přispívala k provádění legislativních a institucionálních reforem ve třetích zemích, a na celém světě tak podporovala nestranný výkon spravedlnosti; vyzývá rovněž delegace EU a velvyslanectví členských států, aby systematicky sledovaly soudní procesy v zájmu podpory nezávislosti soudnictví;

37.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím počtem migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl, mezi nimiž je stále větší počet žen, kteří jsou oběťmi konfliktů, násilí, pronásledování, správních pochybení, chudoby, nelegální migrace, sítí zaměřených na obchodování s lidmi a převaděčství, a vyjadřuje s nimi solidaritu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přijmout konkrétní kroky k řešení základních příčin migračních toků a nalézt dlouhodobá řešení založená na respektování lidských práv a důstojnosti, a tudíž že je nutné zabývat se vnějším rozměrem uprchlické krize, včetně nalezení udržitelných řešení konfliktů v našem sousedství, např. rozvíjením spolupráce a partnerství s dotčenými třetími zeměmi, které dodržují mezinárodní právní předpisy a zajišťují dodržování lidských práv v těchto zemích; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad násilím páchaným na dětech z řad migrantů, včetně pohřešovaných migrujících nezletilých osob bez doprovodu, a vyzývá k znovuusídlování a k zavedení programů slučování rodin a humanitárních koridorů; je hluboce znepokojen kritickou situací a rostoucím počtem vnitřně vysídlených osob a vyzývá k jejich bezpečnému návratu, znovuusídlení či místní integraci; vyzývá EU a její členské státy, aby poskytovaly humanitární pomoc v oblasti vzdělávání, bydlení, péče o zdraví a v dalších humanitárních oblastech, které pomohou uprchlíkům co nejblíže jejich zemi původu, a aby byla řádně prováděna návratová politika; zdůrazňuje, že je nutné zaujmout k migraci komplexní přístup založený na dodržování lidských práv, a vyzývá EU, aby dále spolupracovala s OSN, regionálními organizacemi, vládami a nevládními organizacemi; vyzývá členské státy, aby plně prováděly společný evropský azylový balíček a společné právní předpisy v oblasti migrace, zejména k ochraně zranitelných žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že koncepce bezpečných zemí a bezpečných zemí původu nesmí bránit individuálnímu posuzování jednotlivých žádostí o azyl; varuje před zneužíváním zahraniční politiky EU k „řízení migrace“; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily plnou transparentnost finančních prostředků přidělovaných třetím zemím na spolupráci v oblasti migrace a rovněž aby zajistily, že z této spolupráce nebudou těžit struktury zapojené do porušování lidských práv, ale naopak že tato spolupráce bude spojena se zlepšováním situace v oblasti lidských práv v těchto zemích;

38.  zastává názor, že by rozvojová spolupráce měla jít ruku v ruce s prosazováním lidských práv a demokratických zásad, včetně právního státu a řádného řízení; připomíná v této souvislosti, že OSN uvedla, že pokud nebude uplatňován přístup založený na dodržování lidských práv, nebude možné plně dosáhnout rozvojových cílů; připomíná rovněž, že se EU zavázala k podpoře partnerských zemí s přihlédnutím k jejich situaci v oblasti rozvoje a k jejich pokroku, pokud jde o lidská práva a demokracii;

39.  zdůrazňuje, že podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je vyšší mezi ženami, a žádá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí při zavádění opatření, která mají bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a jež jsou součástí její rozvojové politiky.

40.  připomíná, že druhé kritérium společného postoje Rady 944/2008/SZBP ukládá členským státům povinnost přezkoumat každou licenci pro vývoz zbraní s ohledem na dodržování lidských práv v cílové zemi; připomíná v této souvislosti závazek, který Komise přijala v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii v souvislosti s bezpečnostními silami a uplatňováním politiky EU v oblasti lidských práv, včetně vypracování a uplatňování politiky náležité péče v této oblasti;

41.  opakuje svou výzvu k vypracování společného postoje EU týkajícího se používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, který by podporoval dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešil takové otázky, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; opět naléhá na EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez zásahu lidí;

42.  zastává názor, že by EU měla pokračovat ve svém úsilí o zlepšení dodržování lidských práv osob LGBTI v souladu s obecnými zásadami EU na toto téma; vyzývá k plnému provádění těchto zásad, včetně odborné přípravy zaměstnanců EU ve třetích zemích; vyjadřuje politování nad skutečností, že 72 zemí stále kriminalizuje homosexualitu, je znepokojen tím, že ve 13 z těchto zemí existuje trest smrti, a domnívá se, že by násilné praktiky i činy vůči jednotlivcům na základě jejich sexuální orientace, jako například nucené odhalování jejich identity, trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy on-line i off-line a nápravné znásilňování, neměly zůstat nepotrestány; bere na vědomí, že v některých zemích byly legalizovány sňatky a registrovaná partnerství osob stejného pohlaví, a vybízí k jejich rozsáhlejšímu uznání; odsuzuje porušování tělesné integrity žen a menšinových skupin; vyzývá státy, aby tyto praktiky postavily mimo zákon, zakročily proti pachatelům a podpořily oběti;

43.  zdůrazňuje mimořádný význam boje proti všem formám korupce s cílem zaručit právní stát, demokracii a dodržování lidských práv; důrazně odsuzuje veškeré přístupy tolerující takové korupční praktiky;

44.  připomíná, že korupce ohrožuje rovnoprávné uplatňování lidských práv a oslabuje demokratické procesy, jako je prosazování právního státu a nestranný výkon spravedlnosti; zastává názor, že by EU měla na všech platformách využívaných k dialogu se třetími zeměmi zdůrazňovat význam integrity, odpovědnosti a řádné správy věcí veřejných, veřejných financí a veřejného majetku, jak stanoví Úmluva OSN proti korupci; doporučuje, aby EU využívala své odborné znalosti a důsledněji a systematičtěji podporovala třetí země v jejich úsilí o potírání korupce zakládáním a upevňováním nezávislých a efektivních institucí pro boj proti korupci; vyzývá zejména Komisi, aby ve všech budoucích obchodních dohodách, které sjednává se třetími zeměmi, vyjednala ustanovení o boji proti korupci;

45.  zdůrazňuje základní povinnosti a odpovědnost států a jiných odpovědných subjektů, pokud jde o zmírnění změny klimatu, zabránění jejím negativním dopadům na lidská práva a o podporu politické soudržnosti s cílem zajistit, aby snahy o zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí byly přiměřené, dostatečně ambiciózní a nediskriminační a aby ve všech ohledech byly v souladu se závazky v oblasti dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že podle odhadů OSN bude v důsledku změn životního prostředí do roku 2050 vysídlena řada osob; poukazuje na spojitost mezi obchodními politikami, politikami v oblasti v životního prostředí a rozvojovými politikami a na pozitivní a negativní dopady, které tyto politiky mohou mít na dodržování lidských práv; vítá nasazení mezinárodního společenství na podporu propojení otázek environmentálních a přírodních katastrof a změny klimatu s lidskými právy;

46.  zdůrazňuje, že v posledních letech v rozvojových zemích výrazně vzrostlo zabírání půdy; domnívá se, že boj proti využívání a přivlastňování si přírodních zdrojů by měl být prioritou; odsuzuje praktiky, jako je zabírání půdy a neuvážené využívání přírodních zdrojů; žádá Komisi, aby urychleně reagovala na celou řadu nedávných usnesení Parlamentu, která se týkají této oblasti;

47.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby lidská práva společně s přístupem ke zboží a službám, jako je voda a hygienická zařízení, měly své místo v sociální politice, politice v oblasti vzdělávání a zdraví a v bezpečnostní politice;

48.  vyzývá mezinárodní instituce, vlády jednotlivých států, nevládní organizace a jednotlivce, aby v součinnosti vypracovali odpovídající regulační rámec s cílem zajistit přístup k minimálnímu množství vody všem lidem na světě; zdůrazňuje, že voda by neměla být považována za zboží, ale za otázku rozvoje a udržitelnosti, a že privatizace vody nezprošťuje státy jejich povinností v oblasti lidských práv; vyzývá země, v nichž je voda jednou z příčin napětí a konfliktu, aby spolupracovaly při sdílení vodních zdrojů s cílem dosáhnout situace, která by byla přínosem jak pro udržitelnost, tak pro mírový rozvoj regionu;

Řešení problémů týkajících se podpory demokracie a činnosti v této oblasti

49.  zdůrazňuje, že by EU měla pokračovat v aktivní podpoře demokratických a účinných institucí zabývajících se lidskými právy a v podpoře občanské společnosti v jejich úsilí o prosazování demokratizace; vítá neocenitelnou pomoc, kterou organizacím občanské společnosti na celém světě poskytuje evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, který je i nadále stěžejním nástrojem EU pro provádění její vnější politiky v oblasti lidských práv; vítá rovněž nepřetržité úsilí Evropské nadace pro demokracii o prosazování demokracie a dodržování základních práv a svobod ve východním a jižním sousedství EU;

50.  připomíná, že zkušenosti a ponaučení získané při procesech přechodu na demokracii v rámci politiky rozšíření a sousedství by mohly kladně přispívat k nalezení osvědčených postupů, které by bylo možné využít k podpoře a posílení dalších demokratických procesů ve světě;

51.  v této souvislosti znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny EU na podporu demokracie;

52.  doporučuje, aby EU zvýšila své úsilí o vyvinutí komplexnějšího přístupu k procesům demokratizace, v nichž svobodné a spravedlivé volby představují pouze jeden z aspektů, a na celém světě tak přispěla k posílení demokratických institucí a důvěry veřejnosti ve volební procesy;

53.  vítá osm volebních pozorovatelských misí a osm volebních misí odborníků, které EU v roce 2016 zahájila po celém světě; zdůrazňuje skutečnost, že EU od roku 2015 zahájila 17 volebních pozorovatelských misí a 23 volebních misí odborníků; připomíná svůj vstřícný postoj k tomu, že EU nepřetržitě podporuje volební procesy a poskytuje pomoc při volbách a podporu místním pozorovatelům; v této souvislosti vítá a plně podporuje činnost skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb;

54.  připomíná význam kroků náležitě navazujících na zprávy a doporučení volebních pozorovatelských misí coby způsobu, jak zvýšit jejich vliv a posílit podporu, kterou EU v dotčených zemích poskytuje demokratickým normám;

55.  vítá příslib Komise, ESVČ a členských států, které se v novém akčním plánu pro lidská práva a demokracii zavázaly k větší a důslednější interakci s volebními orgány, parlamentními institucemi a organizacemi občanské společnosti v třetích zemích, aby tak přispívaly k posilování jejich úlohy, a tedy k upevňování demokratických procesů;

56.  zdůrazňuje, že politika rozšiřování je vzhledem ke stávajícímu politickému vývoji v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích jedním z nejmocnějších nástrojů sloužících k posílení dodržování demokratických zásad a lidských práv; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí, pokud jde o podporu posilování demokratických politických kultur, dodržování zásad právního státu, nezávislosti sdělovacích prostředků a soudnictví a boj proti korupci v těchto zemích; vyjadřuje své přesvědčení o tom, že jádrem revidované evropské politiky sousedství by měla i nadále být ochrana, aktivní podpora a prosazování lidských práv a demokratických zásad; připomíná skutečnost, že ochrana, aktivní podpora a prosazování lidských práv a demokracie jsou jak v zájmu partnerských zemí, tak v zájmu EU; zdůrazňuje rovněž, že je nutné, aby EU dodržela závazek, který učinila vůči svým partnerům, a to zejména partnerům ve svém sousedství, že bude podporovat hospodářské, sociální a politické reformy, chránit lidská práva a pomáhat při vytváření právního státu, neboť se jedná o nejlepší způsob, jak posílit mezinárodní řád a zajistit stabilitu ve svém sousedství; připomíná, že Unie pro Středomoří může v této oblasti utvářet politický dialog a prosazovat ambiciózní program v oblasti lidských práv a demokracie v tomto regionu, což by také měla činit; připomíná, že každá země usilující o členství v EU musí plně zaručit dodržování lidských práv a důsledně splňovat kodaňská kritéria, přičemž jejich nesplnění může vést k pozastavení jednání;

57.  zdůrazňuje, že součástí upevňování míru by mělo být úsilí o předcházení konfliktům a jejich zmírňování a posilování odolnosti politických, sociálně-hospodářských a bezpečnostních institucí s cílem položit základy pro dlouhodobě udržitelný mír a rozvoj; zdůrazňuje, že prosazování zásad právního státu, řádné správy věcí veřejných a lidských práv je zásadní podmínkou udržení míru;

Zajištění komplexního a jednotného přístupu k podpoře lidských práv a demokracie prostřednictvím politik EU

58.  bere na vědomí přijetí výroční zprávy EU o lidských právech a demokracii ve světě v roce 2016; domnívá se, že výroční zpráva je nezbytným nástrojem kontroly, komunikace a diskuse týkající se politiky EU v oblasti lidských práv a demokracie ve světě a cenným nástrojem, který poskytuje komplexní přehled o prioritách, úsilí a výzvách EU v této oblasti a který může posloužit k nalezení dalších účinných způsobů jejich řešení;

59.  důrazně opakuje své pozvání pro místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby se zúčastnila diskuse s poslanci EP na dvou plenárních zasedáních ročně, jednou v době, kdy je představována výroční zpráva, a podruhé v reakci na jeho vlastní zprávu; připomíná, že je třeba vést průběžný interinstitucionální dialog, konkrétně pokud jde o opatření přijatá v návaznosti na naléhavá usnesení Parlamentu o lidských právech; připomíná, že písemné odpovědi také hrají významnou úlohu v interinstitucionálních vztazích, neboť umožňují systematickou a hloubkovou reakci na všechny body předložené Parlamentem, a přispívají tak k posilování účinné koordinace; žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a ESVČ, aby podrobně zodpovídaly otázky k písemnému zodpovězení a aby se zabývaly záležitostmi týkajícími se lidských práv, na které poukázal dialog na nejvyšší úrovni s dotyčnými zeměmi;

60.  vyjadřuje ESVČ a Komisi uznání za jejich vyčerpávající informace o činnosti EU v oblasti lidských práv a demokracie v roce 2016; domnívá se však, že by se stávající podoba výroční zprávy o lidských právech a demokracii mohla zlepšit tím, že by zahrnovala lepší přehled konkrétních dopadů opatření EU na lidská práva a demokracii ve třetích zemích;

61.  opakuje svůj názor, že přijetí strategického rámce EU a prvního akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii v roce 2012 bylo pro Unii velkým milníkem, neboť lidská práva a demokracie získaly ústřední postavení v rámci jejích vnějších vztahů; vítá nový akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který Rada přijala v červenci 2015, a provedení přezkumu v polovině období v roce 2017; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, ESVČ, Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily účinné a soudržné provádění stávajícího akčního plánu, mimo jiné prostřednictvím skutečné spolupráce s organizacemi občanské společnosti; zdůrazňuje, že by členské státy měly podávat zprávy o tom, jak plán provádějí; upozorňuje zejména na skutečnost, že je důležité zefektivnit a maximalizovat místní dopad nástrojů používaných na podporu dodržování lidských práv a demokracie ve světě;

62.  opakuje svůj názor, že má-li být v oblasti lidských práv a demokracie dosaženo soudržných a soustavných pokroků, je zapotřebí, aby mezi členskými státy a orgány EU existoval pevný konsenzus a fungovala posílená spolupráce, jakož i skutečná spolupráce s organizacemi občanské společnosti na místní, celostátní a mezinárodní úrovni; rozhodně zdůrazňuje, že by členské státy měly převzít větší odpovědnost za provádění akčního plánu a strategického rámce EU a využít je jako plán pro prosazování lidských práv a demokracie na dvoustranné i mnohostranné úrovni;

63.  je si vědom klíčové úlohy zvláštního zástupce EU pro lidská práva pana Lambrinidise při zviditelňování EU a zlepšování její úspěšnosti při ochraně a prosazování lidských práv a demokratických zásad po celém světě a zdůrazňuje jeho úlohu při prosazování důsledného a jednotného provádění politiky EU v oblasti lidských práv; vítá prodloužení mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva do 28. února 2019 a opakuje svůj požadavek, aby se z této funkce stal mandát stálý; doporučuje v tomto ohledu, aby bylo zvláštnímu zástupci EU svěřeno právo iniciativy, byl více viditelný na veřejnosti a měl k dispozici dostatečný počet zaměstnanců a odpovídající finanční zdroje, a mohl tak plně využívat svou pracovní kapacitu; dále doporučuje, aby zvláštní zástupce EU zvýšil transparentnost svých činností, plánů, zpráv o pokroku a přezkumů;

64.  konstatuje, že práce zvláštního zástupce EU pro lidská práva a její dopady jsou přístupné pouze částečně prostřednictvím přezkumu výroční zprávy o stavu lidských práv, jeho účtu v sociálních médiích a dostupných projevů;

65.  plně podporuje strategie v oblasti lidských práv pro jednotlivé země, které přizpůsobují činnost EU specifické situaci a potřebám v jednotlivých zemích; opakuje svou výzvu, aby byl poslancům EP umožněn přístup k obsahu strategií; silně zdůrazňuje význam zohlednění strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země na všech úrovních tvorby politik ve vztahu k jednotlivým třetím zemím; opakuje, že strategie v oblasti lidských práv pro jednotlivé země by měly odpovídat krokům EU, které mají být prováděny v každé zemi v závislosti na konkrétní situaci, a měly by obsahovat měřitelné ukazatele pokroku a možnost úpravy v případě potřeby;

66.  vítá skutečnost, že všechny delegace EU a mise v rámci SBOP jmenovaly kontaktní osoby pro otázky lidských práv a rovnosti žen a mužů; připomíná své doporučení adresované místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce a ESVČ, aby vypracovaly jasné operační pokyny, pokud jde o úlohu kontaktních osob v rámci delegací, což těmto osobám umožní zlepšovat se a skutečně a efektivně vykonávat práci poradců pro otázky lidských práv;

67.  uznává, že dialogy o lidských právech se třetími zeměmi mohou být účinným nástrojem dvoustranné aktivity a spolupráce při prosazování a ochraně lidských práv; vítá zahájení dialogů o lidských právech s rostoucím počtem zemí; chválí zapojení občanské společnosti do přípravných rozhovorů a dále je podporuje; opakovaně požaduje, aby byl vypracován komplexní mechanismus pro sledování a přezkum fungování dialogů o lidských právech;

68.  připomíná, že se EU zavázala k tomu, že lidská práva a demokracie budou v jejích vztazích se třetími zeměmi zaujímat ústřední místo; zdůrazňuje proto, že pokrok v oblasti lidských práv a demokratických zásad, včetně doložek o podmíněnosti lidských práv v mezinárodních dohodách, musí být podporován v rámci všech politik EU s vnějším rozměrem, jako jsou politika rozšíření a sousedství, SBOP, politika v oblasti životního prostředí, rozvojová a bezpečnostní politika, politika v oblasti boje proti terorismu, obchodní a migrační politika a politika v oblasti justice a vnitřních věcí;

69.  připomíná, že nedílnou součástí SZBP EU jsou sankce; naléhavě vyzývá Radu, aby přijala sankce stanovené v právních předpisech EU, budou-li považovány za nutné ke splnění cílů SZBP, zejména s cílem chránit lidská práva a konsolidovat a podporovat demokracii, přičemž je nutné zajistit, aby sankce neměly dopad na civilní obyvatelstvo; požaduje, aby byly tyto sankce zaměřené na úředníky, kteří se dopouštějí porušování lidských práv, s cílem potrestat je za jejich zločiny a protiprávní jednání;

70.  bere na vědomí úsilí Komise o splnění svého závazku zařazovat ustanovení o lidských právech do svých posouzení dopadů týkajících se legislativních a nelegislativních návrhů, prováděcích opatření a obchodních a investičních dohod; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu a komplexnost posouzení dopadů a zajistila, že do znění legislativních a nelegislativních návrhů budou systematicky začleňovány otázky lidských práv;

71.  opakovaně vyjadřuje svou plnou podporu silnému odhodlání EU prosazovat pokrok v oblasti lidských práv a demokratických zásad prostřednictvím spolupráce se strukturami OSN a jejími specializovanými agenturami, Radou Evropy, Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a s regionálními organizacemi, jako je Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC), Africká unie a Liga arabských států a další organizace, v souladu e články 21 a 220 SEU;

72.  zdůrazňuje, že EU musí vyčlenit dostatečné zdroje a zajistit odborné znalosti za účelem splnění ambiciózních cílů stanovených v novém akčním plánu, a to jak pokud jde o specializované lidské zdroje v delegacích a na ústředí, tak o dostupné finanční prostředky;

73.  dále opakuje, že je nejdůležitější, aby se EU aktivně a důsledně angažovala ve všech mechanismech OSN v oblasti lidských práv, zejména ve Třetím výboru Valného shromáždění OSN a v Radě OSN pro lidská práva; oceňuje úsilí, jež ESVČ, delegace EU v New Yorku a Ženevě a členské státy vynakládají za účelem dosažení soudržnějšího postupu EU v oblasti lidských práv na úrovni OSN; vybízí EU k tomu, aby zvýšila své úsilí o prosazení svých názorů mj. tím, že bude intenzivněji provádět meziregionální iniciativy a spolusponzorovat a iniciovat rezoluce; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU zaujala vedoucí postavení a prosazovala reformu OSN s cílem posílit dopad a intenzitu mnohostranného systému založeného na pravidlech a zajistit účinnější ochranu lidských práv a pokrok v oblasti mezinárodního práva;

°

°  °

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 70. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vedoucím delegací EU.

(1)

http://www.ohchr.org/Documents/ProfessionalInterest/cedaw.pdf

(2)

http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/167

(3)

https://treaties.un.org/doc/source/docs/A_RES_45_158-E.pdf

(4)

http://www.unhcr.org/3b66c2aa10

(5)

http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf

(6)

http://www.un.org/en/development/desa/population/migration/generalassembly/docs/globalcompact/A_RES‌_71_1.pdf

(7)

https://sustainabledevelopment.un.org/post2015/transformingourworld

(8)

https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/rms/090000168008482e

(9)

http://www.oecd.org/corporate/mne/oecdguidelinesformultinationalenterprises.htm

(10)

https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/131181.pdf

(11)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10897-2015-INIT/en/pdf

(12)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11138-2017-INIT/en/pdf

(13)

https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/staff-working-document-gender-2016-2020-20150922_en.pdf

(14)

http://europa.eu/globalstrategy/sites/globalstrategy/files/regions/files/eugs_review_web_0.pdf

(15)

http://europa.eu/globalstrategy/sites/globalstrategy/files/full_brochure_year_1.pdf

(16)

Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:076:0056:0058:CS:PDF

(17)

https://ec.europa.eu/anti-trafficking/sites/antitrafficking/files/communication_on_the_european_agenda_on_migration_en.pdf

(18)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52016DC0385

(19)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_guidelines_rights_of_child_0.pdf

(20)

https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/european-consensus-on-development-final-20170626_en.pdf

(21)

 https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_human_rights_guidelines_on_freedom_of_expression_online_and_offline_en.pdf

(22)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/137585.pdf

(23)

http://www.ceceurope.org/wp-content/uploads/2015/08/CofEU_119404.pdf

(24)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/guidelines_death_penalty_st08416_en.pdf

(25)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/20120626_guidelines_en.pdf

(26)

https://www.osce.org/odihr/19223?download=true

(27)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/137584.pdf

(28)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_guidelines_on_human_rights_dialogues_with_third_countries.pdf

(29)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/guidelines_en.pdf

(30)

 https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/16173_08_en.pdf

(31)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/10019_08_en.pdf

(32)

Úř. věst. L 130, 19.5.2017, s. 1.

(33)

https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_guidelines_hrd_en.pdf

(34)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10255-2016-INIT/en/pdf

(35)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0344.

(36)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.

(37)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0404.

(38)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0405.

(39)

Přijaté texty P8_TA(2016)0300.

(40)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0020.

(41)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0066.

(42)

Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 69.

(43)

http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session31/Documents/A_HRC_31_56_en.doc

(44)

Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 115.

(45)

Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.

(46)

Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(47)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Scrutiny towards an EU Human Rights cycle

The main aim of this report is to look at the human rights and democracy challenges in third countries and the parliamentary scrutiny of human rights in external policies for the year 2016. The rapporteur also seeks to clarify the cycle of human rights policy-making within the European Union. The rapporteur sees the role of Parliament as essential for the mainstreaming of human rights in the EU’s external policy.

The rapporteur will therefore

–  scrutinise and comment on the human rights policy of the European Union while keeping a clear focus on the year 2016,

–  give an overview of the actions of the European Parliament in the area of human rights including the awarding of the Sakharov Prize for 2016 and the urgency resolutions adopted,

–  take into account the mid-term review of the 2015-2019 Action Plan which has just been completed by the Council and the Commission and which accompanies the 10-year strategic framework, 2012-2022,

The European Union’s external action and Human Rights

The European Union is founded on a strong engagement to promote and protect human rights, democracy and the rule of law worldwide. Sustainable peace, development and prosperity cannot exist without respect for human rights. This commitment underpins all internal and external policies of the European Union. The European Union actively promotes and defends universal human rights within its borders and when engaging in relations with non-EU countries. Over the years, the EU has adopted important reference documents on the promotion and protection of human rights and developed a range of diplomatic and cooperation tools to support the worldwide advancement of human rights.

The Lisbon Treaty

The Lisbon Treaty places human rights and democracy at the heart of the external relations of the European Union by stating that

The Union’s action on the international scene shall be guided by the principles which have inspired its own creation, development and enlargement, and which it seeks to advance in the wider world: democracy, the rule of law, the universality and indivisibility of human rights and fundamental freedoms, respect for human dignity, the principles of equality and solidarity, and respect for the principles of the United Nations Charter and international law. The Union shall seek to develop relations and build partnerships with third countries, and international, regional or global organisations which share the principles referred to in the first subparagraph. It shall promote multilateral solutions to common problems, in particular in the framework of the United Nations”. (Art 21(1) TEU)

The role of the Council and the HR/VP

Since the entry into force of the Lisbon Treaty, the external relations of the EU are mainly formulated and implemented by the High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy, who simultaneously serves as the Vice-President of the Commission. She is assisted by the European External Action Service (EEAS).

Strategic Framework on Human Rights 2012-2021 and Action Plans

In June 2012, the Council adopted a Strategic Framework on Human Rights and Democracy. The framework sets out the general human rights objectives of the EU. The framework defines the principles, objectives and priorities for improving the effectiveness and consistency of EU policy over ten years, 2012 - 2021. These principles include mainstreaming human rights into all EU policies.

The framework is operationalised by the periodic action plan, which accompanies the framework. This Action Plan sets concrete goals associated with timeframes and assigns relevant stakeholders. A first Action Plan for 2012-2014 was adopted which was then followed by a second action plan for 2015-2019. It builds upon the existing body of EU human rights and democracy support policies in the external action area, notably EU Guidelines, toolkits and other agreed positions, and the various external financing instruments. The current Action Plan contains 34 types of actions, which correspond to the following broader objectives: boosting ownership of local actors, addressing human rights challenges, ensuring a comprehensive human rights approach to conflict and crises, fostering better coherence and consistency and a more effective EU human rights and democracy support policy. A midterm review of the Action Plan has recently been adopted.

Human Rights Guidelines

EU Guidelines are not legally binding but they represent a strong political signal that they are priorities for the Union. Guidelines are pragmatic instruments of EU Human Rights policy and practical tools to help EU representations in the field better advance our Human Rights policy. There are 11 Guidelines.


ANNEX I: INDIVIDUAL CASES RAISED BY THE EUROPEAN PARLIAMENT

(JANUARY - DECEMBER 2016)

COUNTRY

Individual

BACKGROUND

ACTION TAKEN BY THE PARLIAMENT

BAHRAIN

 

 

Mohamed Ramadan

Ali Moosa

Mohammed Ramadan, a 32-year-old airport security guard, was arrested by the Bahraini authorities for allegedly taking part in a bombing in Al Dair on 14 February 2014, together with Ali Moosa, that killed a security officer and wounded several others.

 

A Bahraini court sentenced Ramadan and Moosa to death. However, both retracted their confession, claiming that they confessed after being tortured in the custody of the Criminal Investigations Directorate (CID). This sentence was upheld by the Court of Cassation, Bahrain’s highest court of appeal, in late 2015. A final date for the execution is still to be cleared.

In its Resolution of 4 February 2016, the European Parliament:

- Expresses its concern and disappointment over Bahrain’s return to the practice of capital punishment; calls for the reintroduction of the moratorium on the death penalty as a first step towards its abolition; calls on the Government of Bahrain, and in particular His Majesty Sheikh Hamad bin Isa Al Khalifa, to grant Mohammed Ramadan a royal pardon or to commute his sentence;

- Condemns firmly the continuing use of torture and other cruel or degrading treatment or punishment against prisoners by the security forces; is extremely worried about the prisoners’ physical and mental integrity; Expresses its concern about the use of anti-terrorism laws in Bahrain to punish political beliefs and convictions and prevent citizens from pursuing political activities; Stresses the obligation to ensure that human rights defenders are protected and allowed to conduct their work without hindrance, intimidation or harassment;

Ali Salman

Zainab al-Khawaja

Nabeel Rajab

 

During 2016, Bahrain has intensified its campaign of repression and persecution of human rights defenders and political opposition, with the re-arrest of Nabeel Rajab, in relation to twitter posts published in 2015 and faces up to 13 years of prison charge. Poor prison conditions have brought him to hospital in numerous occasions. Equally, it forced Zainab Al-Khawaja into exile after threats of re-arrest.

 

Bahrain has also targeted opposition groups, such as the Al-Wefaq, whose head, Ali Salman, has been in prison since July 2015

In its resolution, adopted on 7 July 2016, the European Parliament:

- Expresses grave concern about the ongoing campaign of repression against human rights defenders, political opposition and civil society, as well as the restriction of fundamental democratic rights, notably the freedoms of expression, association and assembly, political pluralism and the rule of law in Bahrain; calls for an end to all acts of violence, harassment and intimidation, including at judicial level, and to the censorship of human rights defenders, political opponents, peaceful protesters and civil society actors by state authorities and the security forces and services;

- Calls for the immediate and unconditional release of Nabeel Rajab and other human rights defenders jailed on allegations relating to their rights to free expression, assembly, and association, and for all charges against them to be dropped; calls on the authorities to guarantee the physical and psychological integrity of Nabeel Rajab and to provide him with all necessary medical treatment;

- notes with concern the Bahraini Government’s suppression of legitimate political opposition, including the extension of Sheikh Ali Salman’s sentence, the suspension of the Al-Wefaq National Islamic Society and the freezing of its assets; calls for greater basic freedoms for all Bahraini citizens; insists on an immediate halt to the suppression of different political opinions in the country and the repression of their leading representatives, regardless of their political or religious affiliation;

BRAZIL

 

 

Simiao Vilharva

Clodiodi de Souza

The Guarani-Kaiowá people

According to official local data, in the state of Mato Grosso do Sul, at least 400 indigenous people and 14 indigenous leaders have been murdered, including S. Vilharva and C. de Souza.

The Guarani-Kaiowá people is acutely affected by the poor and inadequate provision of appropriate health care, education and social services. At the same time, most of their lands are located in the Amazon region, and they are entitled by virtue of the Brazilian Constitution of 1988 and international legislations to their ancestral territories.

In its resolution of 24 November 2016, the European Parliament:

- Strongly condemns the violence perpetrated against the indigenous communities of Brazil; deplores the poverty and human rights situation of the Guarani-Kaiowá population in Mato Grosso do Sul;

- Calls on the Brazilian authorities to take immediate action to protect indigenous people’s security and to ensure that independent investigations are carried out into the murder and assault of indigenous people in their attempts to defend their human and territorial rights, so that the perpetrators can be brought to justice;

- Expresses concern about the proposed constitutional amendment 215/2000 (PEC 215), to which Brazilian indigenous peoples are fiercely opposed, given that, if approved, it will threaten indigenous land rights by making it possible for anti-Indian interests related to the agro-business, timber, mining and energy industries to block the new indigenous territories from being recognised;

CAMBODIA

 

 

Sam Rainsy

Kem Sokha

Hong Sok Hour

Pin Ratana

 

Sam Rainsy, the president of the leading opposition party, the CNRP, remains in self-emposed exile and faces trial in absentia, with the acting CNRP president, Kem Sokha, being under investigation. A senator from the opposition, Hong Sok Hour has been under arrest since August 2015.

In its resolution of 9 June 2016, the European Parliament:

- Expresses its deep concerns about the worsening climate for opposition politicians and human rights activists in Cambodia, and condemns all acts of violence, politically motivated charges, arbitrary detention, questioning, sentences and convictions in respect of these individuals;

- Urges the Cambodian authorities to revoke the arrest warrant for, and drop all charges against, opposition leader Sam Rainsy and CNRP members of the National Assembly and Senate, including Senator Hong Sok Hour; calls for the immediate release of the five human rights defenders still in preventive custody, namely Ny Sokha, Nay Vanda, Yi Soksan, Lim Mony and Ny Chakra, for these politicians, activists and human rights defenders to be allowed to work freely without fear of arrest or persecution, and for an end to political use of the courts to prosecute people on politically motivated and trumped-up charges; calls on the National Assembly to reinstate Sam Rainsy, Um Sam An and Hong Sok Hour immediately and to restore their parliamentary immunity;

- Urges the Cambodian authorities to drop all politically motivated charges and other criminal proceedings against ADHOC and other Cambodian human rights defenders, to cease all threats to apply repressive LANGO provisions, together with all other attempts to intimidate and harass human rights defenders and national and international organisations, and to release immediately and unconditionally all those jailed on politically motivated and trumped-up charges;

Ny Sokha, Nay Vanda and Yi Soksan, Ny Chakrya, Soen Sally, Ee Sarom, Thav Khimsan and Rong Chlun

Notable human rights advocates and staffers of national human rights organs and UN agencies are facing charges in politically motivated cases. This is also the case for trade union leaders, such as R. Chlun. This happens in a growing restrictive climate, as the promulgation of the Law on Associations and NGOs (LANGO) and that of the Law on Trade Unions tighten the space for these entities to act.

CHINA

 

 

Gui Minhai, Lui Bo, Zhang Zhiping, Lin Rongji and Lee Po

Gui Minhai, Lui Bo, Zhang Zhiping, Lin Rongji and Lee Po, associated with the publishing house Mighty Current and its bookstore, sold literary works critical of Beijing. They were allegedly abducted by China’s mainland authorities, from Hong Kong and other locations. In early January 2016, Gui Minhai released a media statement in mainland China, maintaining that the travelled voluntarily to mainland China, in what appeared to be a forced confession to an earlier conviction by China.

In the resolution of 04 February 2016, the European Parliament:

- Calls on the Chinese Government to report without delay any information relating to the missing booksellers, and to engage in immediate inclusive and transparent dialogue and communication on the matter between the mainland authorities and those in Hong Kong; notes as a positive development the communication from Lee Po and his reunification with his spouse;

- Expresses its concerns over allegations of mainland China’s law enforcement agencies operating in Hong Kong; recalls that it would be a violation of the Basic Law if mainland law enforcement agencies had been operating in Hong Kong; believes this would be inconsistent with the ‘one country, two systems’ principle; calls on China to respect the guarantees of autonomy granted to Hong Kong in the Basic Law.

Gui Minhai

Gui Minhai, a book publisher and shareholder of the publishing house and of a bookstore selling literary works critical of Beijing, disappeared in Pattaya, Thailand, on 17 October 2015 without trace. Between October and December 2015 four other Hong Kong residents (Lui Bo, Zhang Zhiping, Lam Wing-Kee and Lee Bo) who worked for the same bookstore also disappeared. Apart from Gui Minhai, the other four disappeared ones have returned to Hong kong. There is enough evidence to believe that Chinese authorities detained all detainees, forcing them to record fake confessions in front of TV cameras.

In its resolution of 24 November 2016, the European Parliament:

- Expresses its grave concern over the lack of knowledge of the whereabouts of Gui Minhai; calls for the immediate publication of detailed information on his whereabouts and calls for his immediate safe release and for him to be given the right to communication;

Larung Gar Tibetan Buddhist Academy

The Larung Gar Institute, the largest Tibetan Buddhist centre in the world founded in 1980, is currently facing extensive demolition by the Chinese Government with the objective of downsizing the academy by fifty percent, evicting around 4 600 residents by force and destroying around 1 500 dwellings. The evictees are to be forcibly enrolled in so-called ‘patriotic education’ exercises.

In its resolution of 15 December 2016, the European Parliament:

- Calls on the Chinese authorities to initiate a dialogue and to engage constructively on developments in Larung Gar with the local community and its religious leaders, and to address concerns regarding overcrowded religious institutes by allowing Tibetans to establish more institutes and build more facilities; calls for adequate compensation and the re-housing of Tibetans who have been evicted during the demolitions in Larung Gar at the place of their choice to continue their religious activities;

- Strongly condemns the imprisonment of Ilham Tohti who is serving a life sentence on alleged charges of separatism; deplores the fact that the due process of law was not respected and that he did not benefit from the right to a proper defence; urges the Chinese authorities to respect the norm of granting one visit per month for family members;

- Calls for the immediate and unconditional release of Ilham Tohti and of his supporters detained in relation to his case; further calls for Ilham Tohti’s teaching permit to be restored and for his free movement to be guaranteed within and outside China;

- Is worried about the adoption of the package of security laws and its impact on minorities in China, particularly the law on counter-terrorism that could lead to the penalisation of peaceful expression of Tibetan culture and religion and the law on the management of international NGOs which will come into effect on 1 January 2017 and will place human rights groups under the strict control of the government, as this constitutes a strictly top-down approach instead of encouraging partnership between local and central government and civil society;

Ilham Tohti

Uighur economics professor Ilham Tohti was sentenced to life imprisonment on 23 September 2014 on the charge of alleged separatism after being arrested in January of the same year. There are allegations that the due process of law was not respected, in particular with regard to the right to a proper defence.

In the Xinjiang region, in which the Muslim Uighur ethnic minority is mainly located, has experienced repeated outbreaks of ethnic unrest and violence. Ilham Tohti has always rejected separatism and violence and sought reconciliation based on respect for Uighur culture;

DJIBOUTI

 

 

Omar Ali Ewado

Omar Ali Ewado, was detained incommunicado from 29 December 2015 to 14 February 2016 for publishing a list of the victims of a massacre in which 27 people were killed and more than 150 wounded by the authorities at a cultural celebration in Buldugo on 21 December 2015 and those still missing.

In its resolution of 12 May 2016, the European Parliament:

- Deplores the killings carried out at the cultural ceremony on 21 December 2015 and the ensuing detentions and acts of harassment of human rights defenders and opposition members; expresses its condolences to the families of the victims and demands a full and independent inquiry with a view to identifying and bringing to justice those responsible; reiterates its condemnation of arbitrary detention and calls for the rights of the defence to be respected;

DRC

 

 

Fred Bauma, Yves Makwambala

F. Bauma and Y. Makwambala, human rights activists from the Filimbi (‘Whistle’) movement, were arrested for participating in a workshop intended to encourage Congolese young people to perform their civic duties peacefully and responsibly, were put in jail in May 2015. They were released on 23 August 2016 after a ruling by the Supreme Court of Justice.

In its resolution of 10 March 2016, the European Parliament:

- Expresses deep concern about the deteriorating security and human rights situation in the DRC, and in particular about the continual reports of increasing political violence and the severe restrictions and intimidation faced by human rights defenders, political opponents and journalists ahead of the upcoming electoral cycle; insists on the government’s responsibility to prevent any deepening of the current political crisis or escalation of violence and to respect, protect and promote the civil and political rights of its citizens;

- Strongly condemns any use of force against peaceful, unarmed demonstrators; recalls that freedom of expression, association and assembly is the basis of a dynamic political and democratic life; strongly condemns the increasing restrictions of the democratic space and the targeted repression of members of the opposition, civil society and the media; calls for the immediate and unconditional release of all political prisoners, including Yves Makwambala, Fred Bauma and other Filimbi and LUCHA activists and supporters, and the human rights defender Christopher Ngoyi;

EGYPT

 

 

Giulio Regeni

Giulio Regeni, a 28-year-old Italian doctoral student at Cambridge University, disappeared on 25 January 2016 after leaving his home in Cairo; his body was found on 3 February 2016 next to a road in the outskirts of Cairo. Giulio Regeni was conducting research in Egypt on trade union politics. According to the Italian ambassador to Cairo, G. Regeni was found to have been subjected to severe beating and torture

In its resolution of 10 March 2016, the European Parliament:

- Calls on the Egyptian authorities to provide the Italian authorities with all the documents and information necessary to enable a swift, transparent and impartial joint investigation into the case of Giulio Regeni in accordance with international obligations, and for every effort to be made to bring the perpetrators of the crime to justice as soon as possible;

- Underlines with grave concern that the case of Giulio Regeni is not an isolated incident, but that it occurred within a context of torture, death in custody and enforced disappearances across Egypt in recent years, in clear violation of Article 2 of the EU-Egypt Association Agreement, which states that the relations between the EU and Egypt are to be based on respect for democratic principles and fundamental human rights as set out in the Universal Declaration on Human Rights, which is an essential element of the agreement; calls, therefore, on the European External Action Service (EEAS) and the Member States to raise with the Egyptian authorities the routine practice of enforced disappearances and torture and to press for effective reform of Egypt’s security apparatus and judiciary;

ETHIOPIA

 

 

Bekele Gerba

B. Gerba, Deputy Chairman of the Oromo Federalist Congress (OFC), was arrested on 23 December 2015 and reportedly hospitalised shortly afterwards.

 

In its resolution of 21 January 2016, the European Parliament:

- Strongly condemns the recent use of excessive force by the security forces in Oromia and in all Ethiopian regions, and the increased number of cases of human rights violations; expresses its condolences to the families of the victims and urges the immediate release of all those jailed for exercising their rights to peaceful assembly and freedom of expression;

- Condemns the excessive restrictions placed on human rights work by the Charities and Societies Proclamation, which denies human rights organisations access to essential funding, endows the Charities and Societies Agency with excessive powers of interference in human rights organisations and further endangers victims of human rights violations by contravening principles of confidentiality;

 

Getachew Shiferaw, Yoanathan Teressa and Fikadu Mirkana

These leading activists were arbitrarily arrested, without the Ethiopian authorities presenting any charges when doing so.

 

Eskinder Nega, Temesghen Desalegn, Solomon Kebede, Yesuf Getachew, Woubshet Taye, Saleh Edris and Tesfalidet Kidane

Ethiopia continues to imprison journalists and opposition political party members for their views and opinions, with them having been convicted in unfair trials or are detained without charge.

 

Andargachew Tsege

The British-Ethiopian citizen and leader of an opposition party in exile was arrested in June 2014, after being condemned in absentia to death years earlier. He is still in the death row.

GAMBIA (The)

 

 

Solo Sandeng

Opposition leader and member of the United Democratic Party, was arrested on 14 April 2016 and died in detention shortly after his arrest in suspicious circumstances.

In its resolution of 12 May 2016, the European Parliament:

- Calls for the immediate release of all protestors arrested in relation to the 14 and 16 April 2016 protests; requests that the Government of the Republic of The Gambia ensure due process for any suspects detained on allegations of participating in the attempted unconstitutional change of government; calls on the authorities of The Gambia to guarantee the physical and psychological integrity of these suspects in all circumstances and to secure medical treatment for those injured without delay; expresses its concern regarding the testimonies of torture and ill-treatment of other prisoners;

Ousainou Darboe

O. Darboe was arrested and put in state custody, allegedly suffering from torture.

Alagie Abdoulie Ceesay, Ousman Jammeh, Sheikh Omar Colley, Imam Ousman Sawaneh and Imam Cherno Gassama

Director of the independent radio station Teranga FM, A.A. Ceesay, was arrested on 2 July 2015 by state authorities arbitrarily. The other individuals are former key political figures and religious personalities, and they have also suffered from arbitrary detention by state authorities.

HONDURAS

 

 

Berta Cáceres and Nelson García

On 3 March 2016 Berta Cáceres, a prominent environmentalist and indigenous rights leader and the founder of the Civic Council of Popular and Indigenous Organisations of Honduras (COPINH), was assassinated in her home by unidentified men. Shortly after, on 16 March 2016, Nelson García, also a member of COPINH, was murdered. Both human rights defenders had for many years had resisted the Agua Zacra hydroelectric dam in the Gualcarque River. The Honduran Government has been actively engaged in the investigation of both murderers. However, these deaths come to enlarge the list of human rights defenders killed between 2010 and 2016, amounting to 15 in late 2016.

In its resolution of 14 April 2016, the European Parliament:

- Condemns in the strongest terms the recent assassination of Berta Cáceres, Nelson García and Paola Barraza, as well as each of the earlier assassinations of other human rights defenders in Honduras; extends its sincere condolences to the families and friends of all of those human rights defenders;

- Calls, as a matter of urgency, for immediate, independent, objective and thorough investigations into these and previous murders in order to bring their intellectual and material authors to justice and to put an end to impunity; welcomes the fact that, at the request of the Honduran Government, the investigation into the murder of Ms Cáceres includes representatives of the UN High Commissioner for Human Rights and of the OAS; takes the view that instruments available within the framework of the UN and the IACHR, such as an independent international investigation, as requested by the victims, could help to ensure impartial and fair investigation of these murders;

- Expresses its deep concern at the climate of extreme violence, particularly against LGBTI people and those who defend their rights; stresses the need to carry out immediate, thorough and impartial investigations into the killings of active members of various LGBTI human rights organisations;

Paola Barraza

On 24 January 2016, Paola Barraza was murdered, who was a defender of LGBTI rights, a transexual woman and a member of the Arcoiris association. Her death increases the toll of other prominent LGBTI activists, amounting at least to seven in 2015, and at least 235 since 1994.

CHINA

 

 

Gui Minhai, Lui Bo, Zhang Zhiping, Lin Rongji and Lee Po

Gui Minhai, Lui Bo, Zhang Zhiping, Lin Rongji and Lee Po, associated with the publishing house Mighty Current and its bookstore, sold literary works critical of Beijing. They were allegedly abducted by China’s mainland authorities, from Hong Kong and other locations. In early January 2016, Gui Minhai released a media statement in mainland China, maintaining that the travelled voluntarily to mainland China, in what appeared to be a forced confession to an earlier conviction by China.

In the resolution of 04 February 2016, the European Parliament:

- Calls on the Chinese Government to report without delay any information relating to the missing booksellers, and to engage in immediate inclusive and transparent dialogue and communication on the matter between the mainland authorities and those in Hong Kong; notes as a positive development the communication from Lee Po and his reunification with his spouse;

- Expresses its concerns over allegations of mainland China’s law enforcement agencies operating in Hong Kong; recalls that it would be a violation of the Basic Law if mainland law enforcement agencies had been operating in Hong Kong; believes this would be inconsistent with the ‘one country, two systems’ principle; calls on China to respect the guarantees of autonomy granted to Hong Kong in the Basic Law.

INDIA

 

 

35 crew members, among which Estonians and Britons

On 12 October 2013 the 35-strong crew (including 14 Estonians and 6 Britons, as well as Indians and Ukrainians) of the US-based, Sierra Leone-flagged and privately owned ship the MV Seaman Guard Ohio were arrested in Tamil Nadu state (India) and charged with illegally possessing weapons in Indian waters. Despite attempts to drop the charges against them, the Supreme Court ordered the trial to proceed, which on 12 January 2016 sentenced the 35 sailors to a maximum of five years prison term and a fine of INR 3 000 (EUR 40).

In its resolution of 21 January 2016, the European Parliament:

- Calls on the Indian authorities to ensure that the case of the MV Seaman Guard Ohio crew is dealt with on a basis of full respect for the human and legal rights of the defendants, in line with the obligations enshrined in the various human rights charters, treaties and conventions that India has signed up to.

 

IRAQ

 

 

Yazidi and other minorities

August 2014 ISIS/Daesh attacked Yazidi communities around Sinjar city in Iraq’s Nineveh province, reportedly killing thousands. Several mass graves were found after Kurdish forces retook areas north of Mount Sinjar by December 2014. When the Kurdish forces retook Sinjar city in mid-November 2015, additional killing sites and apparent mass graves were discovered.

The European Parliament recognised on 4 February 2016 that ISIS/Daesh is committing genocide against Christians and Yazidis, among other minorities, which amount to war crimes, crimes against humanity and genocide.

In its resolution of 15 December 2016, the European Parliament:

- Strongly appeals to the international community, in particular to the UN Security Council, to consider the reported mass graves in Iraq as further evidence of genocide and to refer ISIS/Daesh to the International Criminal Court (ICC);

- Is particularly alarmed by the situation of women and children in the conflict, in particular the Yazidi women and children who are victims of persecution, executions, torture, sexual exploitation and other atrocities; insist that a full range of medical services should be made available, in particular for rape victims; calls, as a matter of urgency, for the EU and its Members States to work closely with the World Health Organisation (WHO) and to support it to this end; calls for the immediate release of all women and children who remain captives of ISIS/Daesh.

KAZAKHSTAN

 

 

Guzal Baidalinova and Yulia Kozlova

In December 2015 the Kazakh authorities detained Guzal Baidalinova, a journalist and the owner of the Nakanune.kz online news site, in connection with a criminal case on charges of ‘deliberately publishing false information’. On 29 February 2016 a court acquitted journalist Yulia Kozlova, who also writes for Nakanune.kz.

In its resolution of 10 March 2016, the European Parliament:

- Expresses its concerns about the climate for media and free speech in Kazakhstan; is very concerned about the pressure on independent media outlets and the possible negative implications of new draft legislation on the funding of civil society organisations; points out that freedom of speech for independent media, bloggers and individual citizens is a universal value that cannot be bargained away;

- Regrets the indiscriminate blocking of news, social media and other websites on the grounds that they feature unlawful content, and calls on the Kazakh authorities to ensure that any measure to restrict access to internet resources is based on law; is concerned about the amendments to the Communications Law adopted in 2014;

- Calls on the Kazakh authorities to quash the convictions of bloggers, including Ermek Narymbaev, Serikzhan Mambetalin and Bolatbek Blyalov; calls for the release of Guzal Baidalinova; calls for an end to the harassment of Seytkazy and Aset Matayev; points out, in this connection, that cases involving journalists should be public and that there should be no harassment during the proceedings;

- Is deeply worried about the disrespect and violation of prisoners’ rights in Kazakhstan’s prison system; is concerned about the physical and mental well-being of prisoners Vladimir Kozlov, Vadim Kuramshin (who won the Ludovic Trarieux International Human Rights Prize 2013) and Aron Atabek, who have been convicted on political grounds, and demands that they receive immediate access to necessary medical treatment and are allowed regular visits, including by family members, legal representatives and representatives of human rights and prisoners’ rights organisations;

 

Seytkazy Matayev and Aset Matayev

The head of the National Press Club and journalists’ union, Seytkazy Matayev, underwent a criminal investigation accused of corruption of public funds.

Ermek Narymbaev and Serikzhan Mambetalin, Bolatbek Blyalov

Ermek Narymbaev and Serikzhan Mambetalin were convcited on 22 January 2016 on charges of ‘inciting national discord’ to three years and two years in prison respectively. Bolatbek Blyalov was put under limited house arrest on similar grounds

Vladimir Kozlov, Vadim Kuramshin and Aron Atabek

V. Kozlov, C. Kuramshin and A. Atabek, human rights defenders and lawyers, were convicted on political grounds, and are being deprived of their rights as prisoners.

MALAWI

 

 

Persons with albanism

PWA are facing some of the most extreme forms of persecution and human rights violations, ranging from widespread societal discrimination, verbal abuse and exclusion from public services to killings, abductions, rape and mutilations; whereas human rights observers reported 448 attacks on albinos in 2015 alone across 25 African countries.

It is highly likely that these numbers are underestimated as the authorities do not systematically monitor and document such crimes or lack the capacity and resources to conduct thorough investigations.

In its resolution of 7 July 2017, the European Parliament:

- Expresses its deep concern at the continuous and widespread discrimination and persecution faced by persons with albinism in Africa, in particular following the recent rise in violence in Malawi; strongly condemns all killings, abductions, mutilations and other inhuman and degrading treatment suffered by PWA and expresses its condolences and solidarity to the families of the victims; condemns also any speculative trading in PWA’s body parts;

- Deplores the silence and inertia surrounding these events; recalls that the primary responsibility of a state is to protect its citizens, including vulnerable groups, and urges the Government of Malawi and the authorities of all the countries affected to take all the necessary measures to eliminate all forms of violence and discrimination against PWA and protect their dignity, human rights and well-being, as well as those of their family members.

MYANMAR

 

 

The Rohingya people

Approximately one million Rohingya are one of the world’s most persecuted minorities, and have been officially stateless since the 1982 Burmese Citizenship Law. The Rohingya are unwanted by the Myanmar authorities and by neighbouring countries, although some of the latter host large refugee populations.

The UN High Commissioner for Human Rights Zeid Ra’ad Al Hussein, in his report of 20 June 2016, described the continued serious rights violations against the Rohingya, including arbitrary deprivation of nationality, which renders them stateless, severe restriction of freedom of movement, threats to life and security, denial of the rights to health and education, forced labour, sexual violence and limitations on their political rights, ‘which may amount to crimes against humanity’.

In its resolution of 7 July 2016, the European Parliament:

- Reiterates its deepest concern about the plight of Rohingya refugees in South-East Asia and calls for regional and international mobilisation to provide them with urgent assistance in their extremely vulnerable situation; expresses its condolences to the families of victims of human traffickers, violence and lack of protection from official authorities in destination countries;

- Calls on the Government of Myanmar to safeguard the Rohingya people from any form of discrimination and to end impunity for violations against the Rohingya; recalls the long-overdue statement of 18 May 2015 by the spokesperson for Ms Suu Kyi’s party, the NLD, that the Government of Myanmar should grant citizenship to the Rohingya minority; calls on Ms Suu Kyi, a winner of the Sakharov Prize, to use her key positions in the Government of Myanmar to improve the situation of the Rohingya minority.

The Rohingya people

On 9 October 2016 gunmen attacked three police outposts near the Bangladesh border, leaving nine police officers dead and many weapons missing; whereas the Government of Myanmar claimed the gunmen were Rohingya militiamen and, following this, declared Maungdaw district an ‘operation zone’ with curfews and other severe restrictions, including for journalists and outside observers, who are not allowed to access the area.

According to human rights organisations, local sources report serious human rights abuses by government forces in the so-called operation zone. The Government of Myanmar has reported the deaths of 69 alleged militants and 17 members of the security forces, a claim which cannot be independently verified due to access restrictions.

In its resolution of 15 December 2016, the European Parliament:

- Is extremely concerned about the reports of violent clashes in northern Rakhine State and deplores the loss of lives, livelihoods and shelter and the reported disproportionate use of force by the armed forces of Myanmar; confirms that the Myanmar authorities have a duty to investigate the 9 October 2016 attacks and prosecute those responsible, but that this must be done in accordance with human rights standards and obligations;

- Recommends that the governments of the countries that cope with the influx of Rohingya refugees cooperate closely with the UNHCR, which has the technical expertise to screen for refugee status and the mandate to protect refugees and stateless people; urges those countries to respect the principle of non-refoulement and not to push the Rohingya refugees back, at least until a satisfactory and dignified solution for their situation has been found; calls in particular upon Bangladesh to allow the entry of Rohingya refugees, whilst acknowledging the efforts already made by Bangladesh to host several hundred thousand refugees.

NIGERIA

 

 

Victims of Boko Haram

Boko Haram killed at least 8 200 civilians in 2014 and 2015. It is estimated that more than 2,6 million people have been displaced and more than 14,8 million affected by the Boko Haram insurgency.

Around 270 schoolgirls were abducted by Boko Haram on 14-15 April 2014 from a school in Chibok, north-east Nigeria, and whereas the majority are still missing. It is feared that most were forced to either marry insurgents or to become insurgents themselves, subjected to sexual violence or sold into slavery, and non-Muslim girls were forced to convert to Islam. Boko Haram has abducted more than 2 000 women and girls since 2009, including around 400 from Damasak in Borno state on 24 November 2014.

In its resolution of 14 April 2016, the European Parliament:

- Strongly condemns the recent violence and attacks by Boko Haram, and calls on the Federal Government to protect its population and address the root causes of the violence by ensuring equal rights for all citizens, including by addressing the issues of inequality, control of fertile farmlands, unemployment and poverty; rejects any violent retaliation in breach of humanitarian law perpetrated by the Nigerian military; welcomes, however, the Nigerian Army’s ‘Safe Corridor’ programme designed to rehabilitate Boko Haram fighters;

- Calls on the Nigerian Government to develop a comprehensive strategy that addresses the root causes of terrorism, and to investigate, as promised, evidence that the Nigerian military might have committed human rights violations; welcomes the Abuja Security Summit, to take place in May 2016, and calls on all stakeholders to identify concrete, viable solutions to fight terrorism without sacrificing respect for human rights and democracy; further underlines the importance of regional cooperation in addressing the threat posed by Boko Haram;

PAKISTAN

 

 

Asia Bibi

Asia Bibi has been charged with a blasphemy crime and sentenced to death. Her case is embedded in a more general atmosphere of lack of freedom of religion and belief, where Christians and other minorities face not only persecution by extremists, but also legal discrimination, in particular through Pakistan’s blasphemy laws, which are discriminatory and are widely misused by those with personal and political motives.

Certain student unions at the universities and the Khatm-e-Nubuwwat Lawyers’ Forum, are reportedly the driving force behind the rise in prosecutions for blasphemy charges in the Pakistani courts and is against any attempts by legislators to reform the relevant law.

In its resolution of 14 April 2016, the European Parliament:

- Expresses deep concern at the systemic and grave violations of freedom of religion and belief in Pakistan; stresses the importance of respect for the fundamental rights of all religious and ethnic minorities living in Pakistan so that they can continue to live in dignity, equality and safety, and practise their religion in complete freedom without any kind of coercion, discrimination, intimidation or harassment, in accordance with the founding principles of Pakistan;

 

PHILIPPINES (The)

 

 

Victims of the war on drugs

During his election campaign and first days in office, President Duterte repeatedly urged law enforcement agencies and the public to kill suspected drug traffickers who did not surrender, as well as drug users.

Figures released by the Philippine National Police show that from 1 July to 4 September 2016 police killed over a thousand suspected drug pushers and users, and whereas further police statistics attribute the killing of over a thousand alleged drug dealers and users in the past two months to unknown gunmen; whereas, as reported by Al Jazeera, more than 15 000 drug suspects have been arrested, mostly on the basis of hearsay and allegations put forward by fellow citizens, and whereas almost 700 000 have surrendered ‘voluntarily’ to police and registered for treatment under the Tokhang programme in order to avoid being targeted by police or vigilantes.

In its resolution of 15 September 2016, the European Parliament:

- Understands that in the Philippines millions of people are negatively affected by the high level of drug addiction and its consequences; expresses its strongest concerns, however, at the extraordinarily high numbers killed during police operations and by vigilante groups in the context of an intensified anti-crime and anti-drug campaign targeting drug dealers and users, and urges the Government of the Philippines to put an end to the current wave of extrajudicial executions and killings;

- Urges the Philippine Government to condemn the actions of vigilante groups and to investigate their responsibility for the killings; urges the Philippine authorities to conduct an immediate, thorough, effective and impartial investigation in order to identify all those responsible, to bring them before a competent and impartial civil tribunal and to apply the penal sanctions provided for by the law.

RUSSIA

 

 

Ildar Dadin

In early December 2015 the Russian opposition activist Ildar Dadin was sentenced to three years in jail after organising a series of peaceful anti-war protests and assemblies, being the first person in Russia to be convicted under a tough public assembly law adopted in 2014.

Ildar Dadin was sentenced to two years and a half on appeal, and has reporterdly suffered repeated torture, beatings, inhumane treatment and threats of murder at the hands of the Russian authorities.

The number of political prisoners in Russia has significantly increased in recent years, which was in November 2016 of 102, according to the Memorial Human Rights Centre. At the same time, Russia is severely tightening its control and repression over human rights organisations.

In its resolution of 24 November 2016, the European Parliament:

- Urges the Russian authorities to conduct a thorough and transparent investigation of the allegations made by Ildar Dadin of torture and ill-treatment, with the participation of independent human rights experts; calls for an independent investigation into the allegations of torture, abuse and degrading and inhumane treatment on the part of state officials in Russian detention facilities, labour camps and prisons;

- Reminds Russia of the importance of full compliance with its international legal obligations, as a member of the Council of Europe and the Organisation for Security and Cooperation in Europe, and with fundamental human rights and the rule of law as enshrined in various international treaties and agreements that Russia has signed and is party to; underlines that the Russian Federation can be considered a reliable partner in the sphere of international cooperation only if it keeps up its obligations under international law; in this regard, expresses its concern over the presidential decree withdrawing Russia from the Rome Statute of the ICC;

RWANDA

 

 

Victoire Ingabire

On 30 October 2012 Victoire Ingabire, President of the Unified Democratic Forces (UDF), was sentenced to eight years’ imprisonment for conspiracy to harm the authorities using terrorism, and for minimising the 1994 genocide, on the basis of relations with the Democratic Forces for the Liberation of Rwanda (FDLR).

In September 2016 a delegation from the European Parliament was denied access to jailed opposition leader Victoire Ingabire.

Human rights organisations have denounced the first-instance trial of Victoire Ingabire, as serious irregularities were observed and she was treated unfairly. In its report, Amnesty International points to prejudicial public statements made by the Rwandan President in advance of her trial, and a reliance on confessions from detainees in Camp Kami where torture is alleged to be used.

In 2015, Ms Ingabire appealed to the African Court on Human and Peoples’ Rights, accusing the Rwandan Government of violating her rights. In March 2015, Rwanda withdrew from the jurisdiction of the African Court, claiming that Rwanda’s courts were capable of dealing with all local cases. On year later, the Rwandan Government withdrew its declaration allowing individuals to file complaints directly with the African Court on Human and Peoples’ Rights, only days before judges were to hear a case brought against the Rwandan Government by Victoire Ingabire.

In its resolution of 6 October 2016, the European Parliament:

- Strongly condemns politically motivated trials, the prosecution of political opponents and the prejudging of the outcome of the trial; urges the Government of Rwanda to extend economic and social achievements to the field of human rights in order to fully move towards a modern and inclusive democracy; urges the Rwandan authorities to ensure that Victoire Ingabire’s appeal process is fair and meets the standards set under Rwandan and international law; underlines that trials and the charges brought against accused persons cannot be based on vague and imprecise laws, and the misuse thereof, as is occurring in the case of Victoire Ingabire;

- Expresses its deep concerns at the Rwandan Supreme Court’s denial of appeal and judgement sentencing Victoire Ingabire to 15 years’ imprisonment and at the worsening conditions of her detention; believes that the appeal process conducted in Rwanda did not meet international standards, including Ms Ingabire’s right to presumption of innocence;

- Stresses that Rwanda’s withdrawal in March 2016 from the jurisdiction of the African Court on Human and Peoples’ Rights (ACHPR) just a few days prior to the hearing of the appeal case by Ms Ingabire is circumstantial and is aimed at limiting the direct access of individuals and NGOs to the Court;

- Urges the Rwandan authorities to step up their efforts to investigate the cases of Illuminée Iragena, John Ndabarasa, Léonille Gasangayire and other individuals who are feared to have been forcibly disappeared, to reveal their whereabouts and release or try them, if they are in detention, as well as to ensure the fairness of the trials of actual or suspected government opponents or critics, including those of Frank Rusagara, Joel Mutabazi, Kizito Mihigo and their respective co-accused;

Illuminée Iragena and Léonille Gasengayire

FDU-Inkingi, V. Ingabire’s party, is not able to register as a political party and several of its members were threatened, arrested or detained, including Illuminée Iragena and Léonille Gasengayire

SUDAN

 

 

Khalfálah Alafif Muktar, Arwa Ahmed Elrabie, Al-Hassan Kheiry, Imani-Leyla Raye, Abu Hureira Abdelrahman, Al-Baqir Al-Afif Mukhtar, Midhat Afifadeen and Mustafa Adam

On 29 February 2016 the NISS brutally raided the Khartoum Centre for Training and Human Development (TRACKS), a civil society organisation, following which the director Khalfálah Alafif Muktar and activists Arwa Ahmed Elrabie, Al-Hassan Kheiry, Imani-Leyla Raye, Abu Hureira Abdelrahman, Al-Baqir Al-Afif Mukhtar, Midhat Afifadeen and Mustafa Adam were arrested and charged with criminal conspiracy and waging war against the state, charges which carry the death penalty.

In its resolution of 6 October 2016, the European Parliament:

- Condemns the arbitrary arrest and detention of activists and the ongoing detention of human rights defenders and journalists in Sudan; urges the Government of Sudan to guarantee the peaceful exercise of the freedoms of expression, association and assembly; underlines that the National Dialogue will only succeed if carried out in an atmosphere in which the freedoms of expression, media, association and assembly are guaranteed;

- Reaffirms that freedom of religion, conscience or belief is a universal human right that needs to be protected everywhere and for everyone; demands that the Sudanese Government repeal any legal provisions that penalise or discriminate against individuals for their religious beliefs, especially in the case of apostasy and especially concerning Czech Christian aid worker Petr Jašek, Sudanese pastors Hassan Abduraheem Kodi Taour, Kuwa Shamal and Darfuri graduate student Abdulmonem Abdumawla Issa Abdumawla.

Petr Jašek, Hassan Abduraheem Kodi Taour, Kuwa Shamal and Abdulmonem Abdumawla Issa Abdumawla

Petr Jašek, Hassan Abduraheem Kodi Taour, Kuwa Shamal and Abdulmonem Abdumawla Issa Abdumawla were detained and faced trial on charges of highlighting alleged Christian suffering in war-ravaged areas of Sudan.

TAJIKISTAN

 

 

Abubakr Azizkhodzhaev, Zaid Saidov, Umarali Kuvatov and Maksud Ibragimov

Abubakr Azizkhodzhaev was detained in February 2016 after raising critical concerns about corrupt business practices. Zaid Saidov was sentenced to 29 years in prison in prosecutions linked to his having run for office in the November 2013 presidential elections. Umarali Kuvatov was killed in Istanbul in March 2015 and Maksud Ibragimov was stabbed and kidnapped in Russia before being returned to Tajikistan and sentenced in July 2015 to 17 years’ imprisonment.

In its resolution of 9 June 2016, the European Parliament:

- Calls for the release of all those imprisoned on politically motived charges, including Abubakr Azizkhodzhaev, Zaid Saidov, Maksud Ibragimov, IRPT deputy leaders Mahmadali Hayit and Saidumar Hussaini, and 11 other IRPT members;

- Urges the Tajik authorities to quash the convictions of, and to release, attorneys and lawyers, including Buzurgmehr Yorov, Nodira Dodajanova, Nuriddin Mahkamov, Shukhrat Kudratov and Firuz and Daler Tabarov;

- Urges the authorities of Tajikistan to give defence attorneys and political figures fair, open and transparent trials, to provide substantive protections and procedural guarantees in accordance with Tajikistan’s international obligations and to authorise the reinvestigation by international organisations of all reported violations of human rights and dignity; calls for all those imprisoned or detained to be granted access to independent legal services, together with the right to meet their family members regularly; recalls that, for every sentence issued, clear evidence must be presented to justify the criminal charges brought against the defendant.

Mahmadali Hayit, Saidumar Hussaini, Buzurgmehr Yorov, Nodira Dodajanova, Nuriddin Mahkamov, Shukhrat Kudratov and Firuz and Daler Tabarov

Tajikistan’s political opposition have been systematically targeted; In September 2015 the Islamic Renaissance Party of Tajikistan (IRPT) was banned after being linked to a failed coup earlier that month.

On 2 June 2016 the Supreme Court in Dushanbe sentenced Mahmadali Hayit and Saidumar Hussaini, deputy leaders of the banned IRPT, to life imprisonment on charges of having been behind an attempted coup in 2015.

Several lawyers who applied to act as defence attorneys for IRPT defendants have received death threats and have been arrested, detained and imprisoned; whereas the arrests of Buzurgmehr Yorov, Nodira Dodajanova, Nuriddin Mahkamov, Shukhrat Kudratov and Firuz and Daler Tabarov raise major concerns about compliance with international standards relating to the independence of lawyers, closed trials and limited access to legal representation.

THAILAND

 

 

Andy Hall

The workers’ rights defender Mr Andy Hall, an EU citizen, was sentenced on 20 September 2016 to a three-year suspended jail term and fined THB 150 000 after contributing to a report by Finnish NGO Finnwatch exposing labour rights violations in a Thai pineapple processing plant, Natural Fruit Company Ltd.

Andy Hall was formally indicted for criminal defamation and a computer crime relating to the online publication of the report, and whereas Mr Hall’s two criminal cases were allowed to proceed through the Thai judicial system.

On 18 September 2015 the Prakanong Court in Bangkok, ruling in favour of Mr Hall, upheld the dismissal of the other criminal defamation proceedings brought against him, which have been appealed by Natural Fruit Company Ltd and the Thai Attorney General and which are currently before the Supreme Court

In its resolution of 6 October 2016, the European Parliament:

- Calls on the Thai Government to take all necessary measures to ensure that the rights – including the right to a fair trial – of Mr Hall and other human rights defenders are respected and protected, and to create an enabling environment conducive to the enjoyment of human rights and, specifically, to ensure that the promotion and protection of human rights are not criminalised;

- Calls on the Thai authorities to ensure that the country’s defamation laws are compliant with the International Covenant on Civil and Political Rights (ICCPR), to which it is a state party, and also to revise the Computer Crime Act, the current wording of which is too vague.

UKRAINE

 

 

Crimean Tatars

The Russian Federation has illegally annexed Crimea and Sevastopol and therefore violated international law, including the UN Charter, the Helsinki Final Act, the 1994 Budapest Memorandum and the 1997 Treaty of Friendship, Cooperation and Partnership between the Russian Federation and Ukraine.

Targeted abuses have been registered against the Tatar community, the majority of which opposed the Russian takeover and boycotted the so-called referendum on 16 March 2014, particularly through the enforcement of Russia’s vague and overly broad ‘antiextremist’ legislation to intimidate or silence critics; whereas these abuses include abduction, forced disappearance, violence, torture and extrajudicial killings that the de facto authorities have failed to investigate and prosecute

In its resolution of 4 February 2016, the European Parliament:

- Condemns the severe restrictions on the freedoms of expression, association and peaceful assembly, including at traditional commemorative events such as the anniversary of the deportation of the Crimean Tatars by Stalin’s totalitarian Soviet Union regime and cultural gatherings of the Crimean Tatars; stresses that, in line with international law, the Tatars, as an indigenous people of Crimea, have the right to maintain and strengthen their distinct political, legal, economic, social and cultural institutions; calls for respect for the Mejlis as the legitimate representation of the Crimean Tatar community, and for avoidance of any harassment and systematic persecution of its members; expresses concern at the infringement of their property rights and liberties, their intimidation and incarceration, and disrespect of their civic, political and cultural rights; notes with equal concern the restrictive re-registration requirements for media outlets, as well as for civil society organisations;

- Calls on the Russian Federation authorities and the de facto authorities in Crimea, which are bound by international humanitarian law and international human rights law, to grant unimpeded access to Crimea for international institutions and independent experts from the OSCE, the United Nations and the Council of Europe, as well as for any human rights NGOs or news media outlets that wish to visit, assess and report on the situation in Crimea; calls on the Council and the EEAS to put pressure on Russia in this regard; welcomes the decision of the Secretary General of the Council of Europe to send his Special Representative for Human Rights to Crimea, as this was the first visit following the Russian annexation and is expected to provide a fresh assessment of the situation on the ground; looks forward to his findings; stresses that any international presence on the ground should be coordinated with Ukraine;

Crimean Tatars

On 26 April 2016 the so-called Supreme Court of Crimea ruled in favour of a request by the so-called Prosecutor-General of Crimea, Natalia Poklonskaya, accusing the Mejlis, which had been the representative body of the Crimean Tatars since its establishment in 1991 and had enjoyed full legal status since May 1999, of extremism, terrorism, human rights violations, illegal actions and acts of sabotage against the authorities

The Mejlis has now been declared an extremist organisation and included in the Russian Justice Ministry’s list of NGOs whose activities must be suspended. The activities of the Mejlis have consequently been banned in Crimea and in Russia.

The decision of the so-called Prosecutor-General and so-called Supreme Court of Crimea are intrinsic parts of the policy of repression and intimidation on the part of the Russian Federation, which is punishing this minority for its loyalty towards the Ukrainian state during the illegal annexation of the peninsula in 2014.

In its resolution of 12 May 2016, the European Parliament:

- Strongly condemns the decision of the so-called Supreme Court of Crimea to ban the Mejlis of the Crimean Tatar People, and demands its immediate reversal; considers this decision to constitute systemic and targeted persecution of the Crimean Tatars, and to be a politically motivated action aimed at further intimidating the legitimate representatives of the Tatar community; stresses the importance of this democratically elected decision-making body representing the Crimean Tatar people;

- Points out that the ban on the Mejlis of the Crimean Tatar People, which is the legitimate and recognised representative body of the indigenous people of Crimea, will provide fertile ground for stigmatising the Crimean Tatars, further discriminating against them and violating their human rights and basic civil liberties, and is an attempt to expel them from Crimea, which is their historical motherland; is concerned that the branding of the Mejlis as an extremist organisation may lead to additional charges in accordance with provisions of the Criminal Code of the Russian Federation;

- Recalls that the banning of the Mejlis means that it will be prohibited from convening, publishing its views in the mass media, holding public events or using bank accounts; calls for the EU to provide financial support for the activities of the Mejlis while it is in exile; calls for increased financing for human rights organisations working on behalf of Crimea;

 

VIETNAM

 

 

Lê Thu Hà, Nguyễn

Văn Đài, Trần Minh Nhật, Trần Huỳnh Duy Thức, Thích Quảng Độ,

Vietnamese lawyer and human rights activist, Lê Thu Hà, was arrested on 16 December 2015, at the same time as a prominent fellow human rights lawyer, Nguyễn Văn Đài, who was arrested for conducting propaganda against the state.

On 22 February 2016 human rights defender Trần Minh Nhật was attacked by a police officer at his home in Lâm Hà district, Lâm Đồng Province. Trần Huỳnh Duy Thức, who was imprisoned in 2009 after a trial with no meaningful defence, received a sentence of 16 years followed by five years under house arrest. There is serious concern for the deteriorating health of Buddhist dissident Thích Quảng Độ, who was currently under house arrest.

In its resolution of 9 June 2016, the European Parliament:

- Calls on the Government of Vietnam to put an immediate stop to all harassment, intimidation, and persecution of human rights, social and environmental activists; insists that the government respect these activists’ right to peaceful protest and release anyone still wrongfully held; asks for the immediate release of all activists who have been unduly arrested and imprisoned such as Lê Thu Hà, Nguyễn Văn Đài, Trần Minh Nhật, Trần Huỳnh Duy Thức and Thích Quảng Độ;

- Condemns the conviction and harsh sentencing of journalists and bloggers in Vietnam such as Nguyễn Hữu Vinh and his colleague Nguyễn Thị Minh Thúy, and Đặng Xuân Diệu, and calls for their release;

- Deplores the continuing violations of human rights in Vietnam, including political intimidation, harassment, assaults, arbitrary arrests, heavy prison sentences and unfair trials, perpetrated against political activists, journalists, bloggers, dissidents and human rights defenders, both on- and offline, in clear violation of Vietnam’s international human rights obligations;

Kim Quốc Hoa

The former editor-in-chief of the newspaper Người Cao Tuổi, had his journalist’s licence revoked in early 2015 and was later prosecuted under Article 258 of the criminal code for abusing democratic freedoms, after the newspaper exposed a number of corrupt officials.

ZIMBABWE

 

 

Promise Mkwananzi and Linda Masarira

In May 2016 thousands of demonstrators – informal traders, unemployed young people and, now, professional people – have taken to the streets in a number of urban centres across Zimbabwe to protest against job losses, mass unemployment and the government’s failure to meet people’s basic economic expectations, namely a labour market that provides jobs, a public workforce that is paid on time, a trustworthy stable currency and an affordable price regime.

The protest movement led by clergyman Evan Mawarire, using the hashtag #ThisFlag, has drawn support from churches and the middle class, which had hitherto tended to steer clear of street politics.

On 6 July 2016 the opposition movement #ThisFlag called for a national ‘stay-away’ day in protest against the government’s inaction against corruption, impunity and poverty. This resulted in a massive shutdown of most shops and businesses in the capital and led to a severe crackdown by the authorities.

Promise Mkwananzi, the leader of #Tajamuka, a social movement linked to the July stay-away, who was arrested and charged for inciting public violence, has been released on bail. #Tajamuka activist, Linda Masarira, was arrested during the protest in July 2016.

In its resolution of 15 September 2016, the European Parliament:

- Expresses serious concern about the increase in violence against demonstrators in Zimbabwe in recent months; notes with alarm the recently announced one-month ban on demonstrations; calls on the government and all parties in Zimbabwe to respect the right to demonstrate peacefully in order to address genuine concerns, and urges the Zimbabwean authorities to investigate allegations of excessive use of force and other human rights abuses by elements within the Zimbabwe police, and to hold them to account;

- Expresses its continued concern about the abduction of Itai Dzamara; demands that habeas corpus be respected and that those responsible for his abduction be brought to justice;


ANNEX II: LIST OF RESOLUTIONS

List of resolutions adopted by the European Parliament during the year 2016 and relating directly or indirectly to human rights violations in the world

Country

Date of adoption in plenary

Title

Africa

Ethiopia +(1)

21.01.2016

Ethiopia

Libya *(2)

04.02.2016

Situation in Libya

Egypt +

10.03.2016

Egypt, notably the case of Giulio Regeni

DRC +

10.03.2016

The Democratic Republic of the Congo

DRC *

01.12.2016

Situation in the Democratic Republic of the Congo

Nigeria +

14.04.2016

Nigeria

The Gambia +

12.05.2016

The Gambia

Djibouti +

12.05.2016

Djibouti

Malawi +

07.07.2016

Situation of persons with albinism in Africa, notably in Malawi

Somalia (no individual cases or minority) +

15.09.2016

Somalia

Zimbabwe +

15.09.2016

Zimbabwe

Sudan +

06.10.2016

Sudan

Rwanda +

06.10.2016

Rwanda, the case of Victoire Ingabire

Americas

Honduras +

14.04.2016

Honduras: situation of human rights defenders

Brazil +

24.11.2016

Situation of the Guarani-Kaiowá in the Brazilian state of Mato Grosso do Sul

Asia

North Korea (no individual cases or minority) +

21.01.2016

North Korea

India +

21.01.2016

EU citizens under detention in India, notably Estonian and UK seamen

China +

04.02.2016

The case of the missing book publishers in Hong Kong

Kazakhstan +

10.03.2016

Freedom of expression in Kazakhstan

Pakistan +

14.04.2016

Pakistan, in particular the attack in Lahore

Cambodia +

09.06.2016

Cambodia

Tajikistan +

09.06.2016

Tajikistan: situation of prisoners of conscience

Vietnam +

09.06.2016

Vietnam

Myanmar +

07.07.2016

Myanmar, notably the situation of the Rohingya

The Philippines +

15.09.2016

The Philippines

Thailand +

06.10.2016

Thailand, notably the situation of Andy Hall

China +

24.11.2016

The case of Gui Minhai, jailed publisher in China

Myanmar +

15.12.2016

The situation of the Rohingya minority in Myanmar

China +

15.12.2016

The cases of the Larung Gar Tibetan Buddhist Academy and Ilham Tohti

Europe

Ukraine +

04.02.2016

Human rights situation in Crimea, in particular of the Crimean Tatars

Ukraine +

12.05.2016

Crimean Tatars

Turkey *

27.10.2016

Situation of Journalists in Turkey

Russia +

24.11.2016

The case of Ildar Dadin, prisoner of conscience in Russia

Middle East

Bahrain +

04.02.2016

Bahrain: the case of Mohammed Ramadan

Bahrain +

07.07.2016

Bahrain

Syria *

06.10.2016

Situation in Syria

Iraq *

27.10.2016

Situation in Northern Iraq/Mosul

Syria *

26.11.2016

Situation in Syria

Iraq +

15.12.2016

Mass graves in Iraq

Yemen *

25.02.2016

Situation in Yemen

Cross-cutting issues

UNHRC sessions

21.01.2016

EU priorities for the UNHRC sessions in 2016

Persecution of religious minorities

04.02.2016

Systematic mass murder of religious minorities by ISIS

Migration

12.04.2016

The situation in the Mediterranean and the need for a holistic EU approach to migration

International Humanitarian Law

28.04.2016

Attacks on hospitals and schools as violations of international humanitarian law

Women & migration

08.03.2016

The situation of women refugees and asylum seekers in the EU

Trafficking

12.05.2016

Preventing and combating trafficking in human beings

Trafficking

05.07.2016

The fight against trafficking in human beings in the EU’s external relations

Torture

04.10.2016

Trade in certain goods which could be used for capital punishment, torture or other treatment or punishment

Migration

25.10.2016

Human rights in migration in third countries

Women

13.12.2016

Rights of Women in the Eastern Partnership States

Corporate liability and human rights

25.10.2016

Corporate liability for serious human rights abuses in third countries

Social and environmental standards and human rights

05.07.2016

Social and environmental standards, human rights and corporate responsibility

(1)

+ - urgency resolution according to rule 135, EP RoP

(2)

* - resolutions with human rights-related issues


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (7.11.2017)

pro Výbor pro zahraniční věci

k výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2016 a politice Evropské unie v této oblasti

(2017/2122(INI))

Zpravodaj: Jordi Solé

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala podporovat rovnost žen a mužů a začleňovat hledisko genderu do všech svých činností;

B.  vzhledem k tomu, že v období ozbrojených konfliktů patří ženy a děti, včetně žen a dětí z řad uprchlíků, mezi nejohroženější skupiny ve společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a s ním související práva vycházejí ze základních lidských práv a jsou zásadními prvky lidské důstojnosti; vzhledem k tomu, že dodržování těchto práv dosud není zajištěno ve všech částech světa;

D.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách představuje jednu z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv na světě, která se dotýká všech vrstev společnosti bez ohledu na věk, úroveň vzdělání, příjem, společenské postavení nebo zemi původu či bydliště, a představuje závažnou překážku bránící rovnosti mezi ženami a muži;

E.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro rovnost žen a mužů stanoví, že je nutné začlenit genderovou rovnost do obchodních politik;

1.  připomíná, že rovnost žen a mužů je jednou z hlavních zásad Evropské unie a jejích členských států a začleňování hlediska genderu patří k jejím hlavním cílům, jak je stanoveno ve Smlouvách; vyzývá proto Komisi, aby začlenila hledisko genderu do všech právních předpisů EU, jejích pokynů, kroků a postupů v oblasti financování jakožto klíčovou zásadu EU se zvláštním důrazem na politiky Unie týkající se vnějších vztahů; zdůrazňuje, že je nutné posílit úlohu delegací EU a rovněž úlohu hlavní poradkyně ESVČ pro genderové otázky vyčleněním zvláštního rozpočtu na její oblast působnosti;

2.  připomíná, že akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce je jedním ze základních nástrojů EU ke zlepšení rovnosti žen a mužů ve třetích zemích, a proto je přesvědčen, že akční plán číslo 2 by měl mít podobu sdělení Komise; žádá Komisi, aby zohlednila usnesení Parlamentu o obnovení akčního plánu pro rovnost žen a mužů;

3.  vyzývá Komisi, aby do dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, kde práva žen nejsou dostatečně nebo vůbec uznávána, začlenila právní ustanovení vyzývající tyto státy k zavedení aktivní politiky zaměřené na uznání takových práv;

4.  vyzývá členské státy a Komisi, aby trvale poskytovaly ochranu obhájcům lidských práv, organizacím věnujícím se ženám a ženám ve vedoucích pozicích jakožto aktivním aktérům, kteří jsou odhodláni prosazovat a hájit práva žen a zvyšovat povědomí o těchto právech;

5.  vyzývá ESVČ, aby zajistila, že začlení výsledky 61. zasedání Komise pro postavení žen do svých politik a že podpoře „silnějšího ekonomického postavení žen“ při řešení genderových nerovností v měnícím se světě práce dodá novou dynamiku;

6.  poukazuje na to, že posilování postavení žen pozitivně přispívá k budování inkluzivní, spravedlivé a mírové společnosti a k dosažení udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že ve všech cílech udržitelného rozvoje je výslovně kladen důraz na rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a že by mělo být vyvinuto více úsilí za účelem plného uplatňování práv žen a účinného provádění politik podporujících posilování ekonomického a společenského postavení a zapojení žen do rozhodování; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat „posilování postavení žen náležejících k původnímu obyvatelstvu“;

7.  poukazuje na to, že je třeba vybízet ženy k tomu, aby se organizovaly v odborových svazech, a že by neměly být diskriminovány při hledání možností, jak financovat podnikání;

8.  důrazně doporučuje učinit ze vzdělávání ústřední prvek politik ESVČ s cílem zajistit bezvýhradný a rovný přístup všech dětí ke vzdělávání, zejména v období konfliktů a humanitárních a migračních krizí, kdy děti mohou přijít o možnost získávat základní vzdělání; zdůrazňuje, že zvláštní důraz by měl být kladen na bezrizikový přístup dívek ke vzdělávání;

9.  vyzývá ESVČ, aby prosazovala úlohu žen jakožto mírotvůrkyň, podporovala zapojení žen do vedení a rozhodování a zařadila tyto úkoly mezi nejdůležitější body globální strategie EU a jejích politických rozhovorů, zejména pokud jde o předcházení konfliktům a prosazování lidských práv a demokratických reforem v procesu obnovy po skončení konfliktu;

10.  je znepokojen zranitelností migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl, zejména žen, dětí a příslušníků marginalizovaných skupin, a vyzývá k naléhavě nutné přípravě vhodných, bezpečných a legálních cest pro migraci a současně k přijetí veškerých opatření nezbytných k zajištění jejich ochrany, jako je dostupnost právního poradenství, psychologická podpora, bezpečné prostory pro ženy a děti, přístup k péči o sexuální a reprodukční zdraví a k souvisejícím právům, včetně bezpečných umělých přerušení těhotenství, jakož i přístup k dalším zdravotním službám; zdůrazňuje, že je nutné, aby postupy sjednocování rodin poskytovaly prostor pro individuální práva žen a dívek, které se připojují ke svým rodinám v EU, a zajišťovaly, aby tyto ženy a dívky nemusely být závislé na potenciálně zneužívajícím vztahu s mužským členem rodiny, pokud jde o jejich přístup ke zdraví, vzdělávání nebo práci;

11.  vybízí EU, aby podporovala všechna sdružení žen, která dennodenně pracují s cílem pomoci ženám, jež se nacházejí v oblastech zmítaných humanitární krizí a konfliktem;

12.  odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách a všechny formy genderově podmíněného násilí, a to i obchodování s lidmi, nucené sňatky, zločiny ze cti, mrzačení ženských pohlavních orgánů či využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně; vyzývá EU a její členské státy, aby kompletně ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, první právně závazný mezinárodní nástroj pro prevenci a potírání násilí na ženách, a zajistily tak soudržnost vnitřní a vnější činnosti EU v této oblasti; podtrhuje skutečnost, že náboženské a kulturní rozdíly nebo rozdíly v tradicích, případně jakékoli jiné okolnosti, nemohou v žádném případě odůvodnit diskriminaci nebo jakoukoli formu násilí; vyzývá EU, aby uplatňovala aktivní a účinnou politiku prevence a potírání všech forem násilí na ženách a dívkách a genderově podmíněného násilí;

13.  důrazně připomíná, že jednou z překážek bránících posílení ekonomického postavení žen je násilí na ženách, zejména sexuální obtěžování a sexismus, s nimiž se mnohé ženy musí potýkat na pracovišti;

14.  odsuzuje skutečnost, že v některých třetích zemích jsou sňatky mezi dospělými a nezletilými osobami povolené zákonem;

15.  žádá Komisi a členské státy, aby účinně a účelně potíraly obchodování s lidmi; některé studie dokázaly, že většina osob, jichž se týká tento druh obchodování, jsou ženy, které jsou po svém příchodu do Evropy nuceny k prostituci;

16.  zdůrazňuje, že dostupná zdravotní péče a všeobecné dodržování práva na sexuální a reprodukční zdraví a přístup k němu přispívají k prenatální péči a schopnosti předcházet vysoce rizikovým porodům a snižují kojeneckou a dětskou úmrtnost; poukazuje na to, že plánované rodičovství, přístup k vhodným dámským hygienickým potřebám a k péči o matky, prenatální péči a péči o novorozence a bezpečné provádění umělého přerušení těhotenství jsou důležité pro záchranu života žen a umožňují předcházet vysoce rizikovým porodům a snižují kojeneckou a dětskou úmrtnost;

17.  odmítá jakékoliv právní či správní předpisy nebo vládní tlaky, které vedou k nepřiměřenému omezování svobody projevu, zejména svobody projevu žen a ostatních diskriminovaných genderových kategorií;

18.  považuje za nepřijatelné, že těla žen a dívek, především pokud jde o jejich sexuální a reprodukční zdraví a práva, dosud představují „ideologické bojiště“; vyzývá EU a její členské státy k uznání nezcizitelných práv žen a dívek na tělesnou integritu a autonomní rozhodování a odsuzuje časté porušování sexuálních a reprodukčních práv žen, včetně odpírání přístupu ke službám plánování rodiny, antikoncepci a bezpečnému a zákonnému umělému přerušení těhotenství;

19.  jednoznačně odsuzuje obnovení a rozšíření tzv. globálního roubíkového pravidla a jeho dopady na ženy a dívky, pokud jde o komplexní zdravotní péči a práva; opětovně vyzývá EU a její členské státy, aby zaplnily mezeru ve financování, která vznikla v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv v důsledku rozhodnutí Spojených států, zejména tím, že vyčlení finanční prostředky výslovně na zajištění dostupné kontroly porodnosti a bezpečných a zákonných umělých přerušení těhotenství, a to s využitím rozvojového financování na úrovni států i EU;

20.  odsuzuje všechny formy diskriminace a násilí zaměřené na osoby LGBTI, především kriminalizaci homosexuality v některých třetích zemích; vyzývá ESVČ, aby zvyšovala a prosazovala globální povědomí o právech LGBTI prostřednictvím vnější činnosti EU s cílem odstranit diskriminaci, které tito lidé denně čelí;

21.  zdůrazňuje, že genderové stereotypy jsou jednou z hlavních příčin porušování práv žen a nerovnosti mezi muži a ženami, a vyzývá proto členské státy, aby pořádaly nové veřejné osvětové kampaně, jejichž účelem bude boj proti násilí na ženách, proti sexuálně motivovaným útokům, kyberšikaně a genderovým stereotypům; zdůrazňuje význam zapojení mužů a chlapců do těchto kampaní, a to jednak jako cílového publika a jednak jako nositelů změn;

22.  zdůrazňuje, že počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením je vyšší mezi ženami, a žádá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí při zavádění opatření, která mají bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení a jež jsou součástí její rozvojové politiky.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Arne Gericke, Mary Honeyball, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Niebler, Marijana Petir, Terry Reintke, Michaela Šojdrová, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Kostadinka Kuneva, Edouard Martin, Jordi Solé, Marc Tarabella, Mylène Troszczynski, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ulrike Müller, Gabriele Preuß

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

14

+

ALDE

Ulrike Müller

GUE/NGL

Malin Björk, Kostadinka Kuneva

PPE

Anna Maria Corazza Bildt

S&D

Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Mary Honeyball, Edouard Martin, Gabriele Preuß, Marc Tarabella, Julie Ward

VERTS/ALE

Florent Marcellesi, Terry Reintke, Jordi Solé

7

-

ECR

Arne Gericke, Jana Žitňanská, Mylène Troszczynski, Angelika Niebler, Marijana Petir, Michaela Šojdrová, Anna Záborská

1

0

PPE

Agnieszka Kozłowska-Rajewicz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Victor Boştinaru, Klaus Buchner, James Carver, Lorenzo Cesa, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Eduard Kukan, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Alex Mayer, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Alojz Peterle, Tonino Picula, Julia Pitera, Jozo Radoš, Michel Reimon, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Elena Valenciano

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ana Gomes, Urmas Paet, Soraya Post, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Liliana Rodrigues, Renate Weber


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

43

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Iveta Grigule-Pēterse, Javier Nart, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Renate Weber

ECR

Charles Tannock

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Marie-Christine Vergiat

PPE

Michèle Alliot-Marie, Lorenzo Cesa, Michael Gahler, Tunne Kelam, Eduard Kukan, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Ramona Nicole Mănescu, Alojz Peterle, Julia Pitera, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Traian Ungureanu, Željana Zovko, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica

S&D

Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Ana Gomes, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Tonino Picula, Soraya Post, Liliana Rodrigues, Elena Valenciano

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Michel Reimon, Jordi Solé

1

NI

Janusz Korwin-Mikke

3

0

EFDD

James Carver

GUE/NGL

Sabine Lösing, Miguel Urbán Crespo

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění