Postup : 2017/2069(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0385/2017

Předložené texty :

A8-0385/2017

Rozpravy :

PV 11/12/2017 - 19
CRE 11/12/2017 - 19

Hlasování :

PV 12/12/2017 - 5.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0487

ZPRÁVA     
PDF 913kWORD 119k
30.11.2017
PE 606.039v03-00 A8-0385/2017

o zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny

2017/2069(INI))

Petiční výbor

Zpravodajka: Beatriz Becerra Basterrechea

Zpravodaj: (*):

Csaba Sógor, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 POSTOJ VE FORMĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny

2017/2069(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 s názvem „Posílení práv občanů v Unii demokratické změny – zpráva o občanství EU pro rok 2017“ (COM(2017)0030),

–  s ohledem zprávu vypracovanou podle článku 25 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o pokroku k účinnému občanství EU v letech 2013–2016,

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace o občanství EU pořádané Komisí v roce 2015 a na výsledky průzkumů Eurobarometr z roku 2015 o volebních právech a občanství,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na články 2, 6 a 9–12 Smlouvy o Evropské unii (SEU), na články 18–25 SFEU a na články 11, 21 a 39 až 46 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na zásadu dodržování právního státu zakotvenou v článku 2 SEU,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 2 SEU, v němž je zakotveno právo osob na volný pohyb,

–  s ohledem na petiční právo zakotvené v článku 44 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 165 SEU,

–  s ohledem na petiční právo zakotvené v článku 227 SFEU,

–  s ohledem na protokol č. 1 k SFEU o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 2 k SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. února 2016 o strategii pro jednotný trh(1) a zejména na dokument týkající se výsledku neformální schůzky center SOLVIT, která se konala v Lisabonu dne 18. září 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o zprávě o občanství EU pro rok 2013 – Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o vyučování o EU ve škole(4),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2016 o kontrole uplatňování práva Unie: výroční zpráva za rok 2014(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 obsahující doporučení Komisi o přeshraničních aspektech osvojení(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o uplatňování programu „Evropa pro občany“(7),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady o příslušnosti, a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) (COM(2016)0411),

–  s ohledem na svou zprávu o činnosti pracovní skupiny pro otázky dobrých životních podmínek dětí, a zejména na její závěry(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2016 o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2015(9),

–  s ohledem na stanovisko Petičního výboru ze dne 23. února 2017(10) a na stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 1. června 2017(11) ke zprávě Evropské komise o kontrole uplatňování práva EU (2015),

–  s ohledem na slyšení uspořádaná Petičním výborem v roce 2016 a 2017, a zejména na společné veřejné slyšení s názvem „Situace a práva občanů EU žijících ve Spojeném království“ konané dne 11. května 2017, na veřejné slyšení s názvem „Překážky bránící občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu“ konané dne 11. října 2016, na veřejné slyšení s názvem „Boj proti diskriminaci a ochrana menšin“ pořádané dne 4. května 2017, na společné veřejné slyšení pořádané dne 15. března 2016 generálním ředitelstvím Evropské komise pro spravedlnost a spotřebitele a výbory LIBE, PETI, AFCO a JURI Evropského parlamentu s názvem „Občanství Unie v praxi“, a na společné slyšení o osobách bez státní příslušnosti pořádané výbory LIBE a PETI dne 29. června 2017,

–  s ohledem na slyšení výboru PETI pořádané dne 22. února 2016 s názvem „Rozšířit oblast působnosti Listiny základních práv EU (článek 51)?“, na slyšení o „Transparentnosti a svobodě informací v orgánech EU“ pořádané dne 21. června 2016 a na slyšení o „Obnovení důvěry občanů v evropský projekt“ pořádané dne 22. června 2017 a na předchozí slyšení pořádaná v tomto volebním období s názvem „Petiční právo“ (23. června 2015) a „Evropská občanská iniciativa“ (26. února 2015),

–  s ohledem na studie s názvem „Překážky stojící v cestě právu na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodin“, „Diskriminace vyplývající z obdržených petic“, „Dopad brexitu v oblasti petičního práva a na pravomoci, odpovědnost a činnost Petičního výboru“ a „Ochranná úloha Petičního výboru v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“, jež byly v roce 2016 a 2017 na žádost Petičního výboru objednány Tematickou sekcí C Evropského parlamentu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru a na stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0385/2017),

A.  vzhledem k tomu, že občanství EU a práva z něj plynoucí byly zavedeny v roce 1992 Maastrichtskou smlouvou a následně prohloubeny Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost v prosinci 2009 stejně jako Listina základních práv Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že výkon občanství vyžaduje, aby byla předem zaručena a užívána všechna lidská práva, zejména politická, sociální a kulturní práva;

C.  vzhledem k tomu, že pro skutečné užívání práv a svobod vyplývajících z občanství EU je nezbytný ucelený přístup, jehož cílem je dosažení cílů stanovených ve Smlouvách EU, jako je plná zaměstnanost a společenský pokrok;

D.  vzhledem k tomu, že občanství EU se získává nabytím státní příslušnosti některého členského státu, což upravují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že z této instituce současně vyplývají práva a povinnosti, které jsou stanoveny právními předpisy EU a nezávisí na členských státech; vzhledem k tomu, že z výše uvedeného důvodu zároveň vyplývá, že tato práva a povinnosti nemohou být neoprávněně omezována členskými státy, a to ani jejich orgány na nižší než státní úrovni; vzhledem k tomu, že v souvislosti s přístupem k občanství jednotlivých států by se měly členské státy řídit zásadami unijního práva, jako je proporcionalita a nediskriminace, které jsou propracovány v judikatuře Evropského soudního dvora; vzhledem k tomu, že podle Smluv musí orgány a instituce EU věnovat stejnou pozornost všem občanům EU;

E.  vzhledem k tomu, že občané EU věří, že členské státy i jejich orgány na nižší než státní úrovni uplatňují jak právo Společenství, tak vnitrostátní právní předpisy, což je předpokladem účinného vykonávání práv vyplývajících z občanství EU, které získali;

F.  vzhledem k tomu, že úsilí o podporu občanství EU je spojeno se zlepšováním kvality demokracie v Unii, s praktickým užíváním základních práv a svobod a s příležitostí každého občana podílet se na demokratickém životě Unie;

G.  vzhledem k tomu, že jednostranná změna na hranicích členského státu představuje přinejmenším porušení článku 2, čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, a ohrožuje zároveň užívání všech práv vyplývajících z občanství EU;

H.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva posílila nezcizitelná práva a záruky vyplývající z občanství EU, jež zahrnují mimo jiné právo svobodně cestovat, pracovat a studovat v jiném členském státě, podílet se na evropském politickém životě, podporovat rovnost a uznávat rozmanitost, požívat ochrany před diskriminací, zejména na základě státní příslušnosti; vzhledem k tomu, že rostoucí uplatňování práva na volný pohyb v EU v průběhu posledních desetiletí vedlo k vzniku smíšených rodin, jejich členové, často i děti, mají různou státní příslušnost; vzhledem k tomu, že upevňování občanství EU jakožto samostatné instituce je pozitivním trendem, zahrnuje však také specifické potřeby a vyvolává problémy v různých oblastech, včetně právních aspektů;

I.  vzhledem k tomu, že budoucí vystoupení Spojeného království z EU (brexit) zdůraznilo význam práv vyplývajících z občanství EU a jejich zásadní úlohu v každodenním životě milionů občanů EU a zvýšilo v EU povědomí o potenciální ztrátě práv způsobené brexitem na obou stranách, zejména s ohledem na 3 miliony občanů EU pobývajících ve Spojeném království a na 1,2 milionu občanů Spojeného království pobývajících v EU;

J.  vzhledem k tomu, že po událostech ve Spojeném království, uprchlické humanitární krizi, ničivém sociálním a ekonomickém dopadu úsporných politik, vysokých mírách nezaměstnanosti a chudoby a nárůstu xenofobie a rasismu v EU došlo k poklesu důvěry v systém EU a celý projekt budování EU;

K.  vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb a jeho výkon jsou pro občanství EU zásadní a doplňují ostatní svobody vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že mladí Evropané mají zvlášť silný vztah k volnému pohybu, který občané EU co do uznání a popularity považují za nejpřínosnější výsledek EU po zajištění míru;

L.  vzhledem k tomu, že podle řady petic některé členské státy porušují svobodu pohybu a její výkon tím, že vypověděly občany EU z jejich území nebo hrozily, že tak učiní;

M.  vzhledem k tomu, že petice a stížnosti adresované Komisi a síti SOLVIT ukázaly, že občané EU se potýkají s výraznými problémy při uplatňování svých základních práv a svobod z důvodu vážných hospodářských problémů a nezaměstnanosti, což zhoršuje přijetí úsporných opatření na úrovni EU a členských států, a z důvodu administrativní zátěže a byrokracie v členských státech a také kvůli chybným informacím nebo nedostatku spolupráce ze strany vnitrostátních orgánů;

N.  vzhledem k tomu, že zásada nediskriminace na základě pohlaví, rasového původu, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženství či přesvědčení, politických nebo jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, místa narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, jak je stanoveno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, je hlavním projevem občanství EU; vzhledem k tomu, že tato zásada je zároveň rozhodující pro úspěšné uplatňování svobody pohybu, jak dokládají petice;

O.  vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin je jednou ze základních hodnot zakotvených ve Smlouvách; vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů EU patří k národnostní menšině a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vhledem k tomu, že je třeba posílit účinnou ochranu menšin;

P.  vzhledem k tomu, že součástí posilování práv občanů a demokratických institucí je boj proti diskriminaci a nerovnosti žen a mužů v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

Q.  vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na pozicích, kde jsou přijímána rozhodnutí, zejména v politické sféře a na úrovni správních rad podniků, brání rozvoji schopností a oslabuje účast žen na demokratickém životě EU;

R.  vzhledem k tomu, že účasti žen na přijímání politických rozhodnutí a jejich vedoucímu postavení v této oblasti stále brání různé překážky, např. přetrvávání genderových stereotypů a důsledky nedávné hospodářské krize spolu s negativními dopady této krize na problematiku rovnosti žen a mužů;

S.  vzhledem k tomu, že v EU přetrvávají značné nedostatky, pokud jde o ochranu obětí násilí páchaného na základě pohlaví a domácího násilí v případech přeshraničních rodinných sporů;

T.  vzhledem k tomu, že diskriminace, jíž čelí ženy v celé EU, je překážkou rovnosti; vzhledem k tomu, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny jako voličky, ale i ve vedoucích pozicích, ať již ve volených úřadech, státní správě, akademické sféře, sdělovacích prostředcích nebo v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že široce rozšířená vícenásobná diskriminace, jíž jsou ženy vystaveny, a nepřiměřený počet žen, jež čelí chudobě a sociálnímu vyloučení, brání plnému uplatňování občanských práv žen;

U.  vzhledem k tomu, že právo předkládat petice Evropskému parlamentu, které stanoví články 20 a 227 SFEU a článek 44 Listiny základních práv, je jedním z pilířů občanství EU, zaujímá pozici druhého neznámějšího práva vyplývajícího z občanství EU a musí vytvářet styčnou plochu mezi občany a evropskými orgány a zajišťovat otevřenost, demokratičnost a transparentnost procesu;

V.  vzhledem k tomu, že základní práva občanů EU by mohla být zaručena díky novému přístupu k výkladu článku 51 Listiny základních práv;

W.  vzhledem k tomu, že evropští občané jsou v Evropském parlamentu přímo zastoupeni a požívají demokratického práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, i když se jejich bydliště nachází v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že výkon práva evropských občanů na volný pohyb za účelem hlasování ve volbách do Evropského parlamentu a v místních volbách není ve všech členských státech umožňován a podporován stejným způsobem; vzhledem k tomu, že několik petic poukazovalo na byrokratické překážky a na administrativní či jiné nedostatky v oblasti uplatňování práva hlasovat ve vnitrostátních nebo regionálních volbách v domácím členském státě v případě občanů, kteří pobývají v jiném členském státě; vzhledem k tomu, že některým občanům, například osobám se zdravotním postižením, je bráněno ve výkonu tohoto demokratického práva v členských státech, které ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, ale neplní svou povinnost reformovat volební zákony tak, aby umožňovaly osobám se zdravotním postižením uplatňovat jejich volební právo;

X.  vzhledem k tomu, že občané mají právo organizovat nebo podporovat společně s občany ze všech ostatních členských států EU evropskou občanskou iniciativu, která by jim měla umožňovat určovat legislativní program EU; vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa je důležitým nástrojem přímé demokracie, který občanům umožňuje aktivně se zapojit do vytváření evropských politik a legislativy; vzhledem k tomu, že tato iniciativa by měla být transparentní a účinná; vzhledem k tomu, že toto právo nebylo dosud uplatňováno uspokojivým způsobem;

Y.  vzhledem k tomu, že vytvoření schengenského prostoru a začlenění schengenského acquis do rámce EU do značné míry rozšířilo svobodu pohybu v EU a představuje jeden z největších úspěchů evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie ve svých závěrech č. 9166/3/11 a 9167/3/11 ze dne 9. června 2011 potvrdila úspěšné ukončení hodnocení technické připravenosti Bulharska a Rumunska přistoupit k schengenskému prostoru;

Z.  vzhledem k tomu, že bezpečnost je jednou z největších obav občanů EU; vzhledem k tomu, že EU by měla dát svým občanům najevo, že jejich svoboda je chráněna a jejich bezpečnost zajištěna na celém území Unie, a zároveň zajistit rovné dodržování a ochranu jejich svobod a práv; vzhledem k tomu, že terorismus je celosvětovou hrozbou, s níž je nutné bojovat účinně na místní, celostátní i unijní úrovni, aby byla zajištěna bezpečnost evropských občanů;

AA.  vzhledem k tomu, že podle posouzení dopadu, které doprovází směrnici (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích(12), vypracovaného Komisí, téměř sedm milionů občanů EU cestuje nebo žije v místech mimo EU, kde jejich vlastní země nemá velvyslanectví nebo konzulát; vzhledem k tomu, že se očekává, že počet občanů EU bez zastoupení se do roku 2020 zvýší alespoň na deset milionů; vzhledem k tomu, že občané EU, kteří pobývají na území třetí země, v níž jejich členský stát původu nemá své zastoupení, mají právo na diplomatickou a konzulární ochranu ze strany kteréhokoli jiného členského státu za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci;

1.  bere na vědomí zprávu Komise o občanství EU pro rok 2017 obsahující výčet nových priorit pro jednotlivé oblasti v následujících letech; připomíná, že za správné uplatňování práva EU nesou společně odpovědnost EU a její členské státy; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou zastává Komise jakožto strážkyně Smluv při provádění článků 258 až 260 SFEU; konstatuje, že je nezbytné, aby priority účinně reagovaly na problémy, které občany trápí, a aby byly přesně stanoveny konkrétní závazky a opatření pro následující tři roky; naléhavě žádá Komisi, aby v zájmu urychlení postupu prosazování práva EU používala veškeré dostupné nástroje a mechanismy;

2.  poznamenává, že petiční právo, právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a právo na přístup k dokumentům a rejstříkům tvoří základní součást občanství EU a zvyšují transparentnost rozhodovacích procesů; vyjadřuje proto přání, aby byla tato práva podporována a zdůrazňována jako klíčové prvky zprávy Komise o občanství EU a aby byla v této zprávě řádně zohledněna;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že účinné uplatňování petičního práva bylo usnadněno zlepšením postupu zpracování petic v Evropském parlamentu a spuštěním portálu Petičního výboru koncem roku 2014, který umožňuje předkládat petice jednoduchým způsobem a zpracovávat je efektivněji, jak plyne z příslušné výroční zprávy Petičního výboru; vyzývá, aby bylo neprodleně dokončeno provádění dalších fází tohoto projektu v souladu s plány, neboť tímto způsobem se zajistí, aby předkladatelé a podporovatelé petic mohli petiční proces následně interaktivním způsobem daleko lépe sledovat;

4.  zdůrazňuje, že nutným předpokladem úspěšného uplatňování práv vyplývajících z občanství je dodržování všech práv a svobod zakotvených v Listině základních práv EU členskými státy; zdůrazňuje skutečnost, že uplatňování demokratického a participativního řízení, nejvyšší možné úrovně transparentnosti a přímého zapojení všech občanů do rozhodovacích procesů v konečném důsledku posílí občanství EU; vyzývá členské státy, aby lépe informovaly občany EU o jejich právech a povinnostech a aby zajistily, že jak v zemi původu, tak v jakémkoli jiném členském státě budou tato práva dodržována rovným způsobem a že všichni budou mít k těmto právům rovný přístup; upozorňuje na výjimky, které v současnosti uplatňují některé členské státy ve vztahu k částem Smluv EU, což de facto vede k rozdílům mezi právy, jichž mohou občané požívat;

5.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že za téměř deset let nebylo dosaženo výraznějšího pokroku, pokud jde o přijetí celoevropské antidiskriminační směrnice; vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby co nejdříve opětovně zahájily příslušná jednání; bere na vědomí závazek Komise aktivně podporovat závěry z těchto jednání;

6.  vyjadřuje politování nad dlouhodobou stagnací, pokud jde o návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; opakuje svou výzvu Radě, aby tento návrh co nejdříve přijala;

7.  je toho názoru, že je třeba zvýšit účinnost opatření EU v oblasti boje proti diskriminaci a odstranit přetrvávající překážky; doporučuje Komisi, aby aktualizovala první dvě antidiskriminační směrnice, jmenovitě směrnici Rady 2000/43/ES a směrnici Rady 2000/78/ES, a uvedla je do souladu s aktuálním zněním Smluv a Listiny základních práv Evropské unie;

8.  vyzývá k přijetí účinného legislativního rámce a koordinačních opatření na úrovni EU a členských států, aby se zajistila vysoká úroveň sociální ochrany a stálých, řádně placených pracovních míst; domnívá se, že tento přístup je nezbytný k posílení základních práv a svobod vyplývajících z občanství EU;

9.  zdůrazňuje, že přijetím úsporných opatření na úrovni EU a členských států se prohloubily ekonomické a sociální nerovnosti, čímž se praktické uplatňování základních práv a svobod vyplývajících z občanství EU výrazně omezilo;

10.  připomíná své usnesení a návrh Komise týkající se souhrnné směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost výrobků a služeb, včetně různých druhů dopravy; doporučuje normotvůrcům, aby urychlili svou činnost související s přijetím evropského aktu přístupnosti; vítá interinstitucionální dohodu, které bylo dosaženo ohledně provedení Marrákešské smlouvy v autorském právu EU, za níž se Petiční výbor zasazuje od roku 2011, a opětovně vyzývá k tomu, aby EU a její členské státy Marrákešskou smlouvu urychleně ratifikovaly; vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a podepsaly její opční protokol; podporuje širší využívání vzájemně uznávaného evropského průkazu osob se zdravotním postižením v co největším počtu členských států; vybízí členské státy, aby usnadňovaly mobilitu osob se zdravotním postižením a osob s funkčním omezením v EU; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístupnost webových stránek EU pro osoby se zdravotním postižením;

11.  vyzývá Komisi, aby podnikala aktivnější kroky v rámci boje proti diskriminaci osob LGBTI a bojovala proti homofobii stanovením konkrétních opatření, které je nutno přijmout na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá rovněž orgány EU, aby pečlivě sledovaly dodržování práv osob LGBTI a podporovaly přeshraniční uznávání práv těchto osob a jejich rodin napříč státy EU;

12.  připomíná, že zásadu rovnosti žen a mužů lze uplatňovat pouze prostřednictvím jejího strategického začleňování do všech oblastí politiky EU, a to i prostřednictvím Strategického závazku v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019; vyzývá Komisi, aby prosazovala plný přístup ke službám týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví ve všech členských státech; žádá Komisi, aby přijala smysluplná opatření s cílem odstranit diskriminaci a bojovat proti diskriminačním prohlášením, která jsou namířena proti ženám v EU a která podporují genderové stereotypy; opětovně zdůrazňuje potřebnost investic do občanského vzdělávání a vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů po celé Evropě; upozorňuje na rozdíly v platech a důchodech mužů a žen v EU, které jsou překážkou skutečné ekonomické nezávislosti milionů žen; zdůrazňuje význam účasti mladých lidí, zejména žen a dívek, na politickém životě, a vyzývá Komisi a členské státy k posílení opatření, která tuto účast podpoří;

13.  vítá návrh Komise, aby EU podepsala Istanbulskou úmluvu a přistoupila k ní; s politováním však konstatuje, že omezením na dvě oblasti, tj. záležitosti související s justiční spoluprací v trestních věcech a otázky azylu a nenavracení, se vytváří právní nejistota, pokud jde o míru přistoupení EU; naléhavě žádá členské státy, aby urychlily vyjednávání o ratifikaci a uplatňování Istanbulské úmluvy; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby uvedenou úmluvu urychleně ratifikovaly, a dále vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice o potírání násilí páchaného na ženách; vítá, že Komise předložila balíček opatření pro nalezení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá všechny orgány, aby se těmito opatřeními co nejdříve řídily; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasazovaly o to, aby ženy vstupovaly do vedoucích pozic a byly v nich zastoupeny, a aby přijaly konkrétní opatření – například vhodné strategie – s cílem řešit potřeby zranitelných občanů, kteří jsou vystaveni vícenásobné diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a umožnily jim tak uplatňovat svá práva vyplývající z občanství; vyzývá Radu, aby zintenzivnila své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o ženách v řídících a dozorčích orgánech; opakuje svou výzvu Komisi, aby přijala svůj Strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019 ve formě sdělení;

14.  připomíná, že tradiční menšiny žijí na evropském kontinentě již po staletí společně s většinovými kulturami; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se orgány a instituce EU na ochraně menšin aktivněji podílely, například podporou zasedání, seminářů a usnesení na toto téma nebo konkrétními administrativními kroky přijatými v rámci orgánů a institucí EU; domnívá se, že EU by měla stanovit vysoké normy v oblasti ochrany menšin, počínaje normami kodifikovanými v nástrojích mezinárodního práva, jako jsou nástroje Rady Evropy, a že tyto normy by měly být zakotveny v právním rámci zaručujícím demokracii, právní stát a základní práva v celé EU; vyzývá všechny členské státy, aby bez zbytečného prodlení plně ratifikovaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků a aby smlouvy v dobré víře uplatňovaly; připomíná rovněž nezbytnost uplatňování zásad vypracovaných v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE); odsuzuje veškeré projevy podněcující k diskriminaci z důvodu státní příslušnosti; vybízí vlády jednotlivých států, aby hledaly trvalá řešení a podporovaly kulturu jazykové rozmanitosti ve všech členských státech a EU jako celku, a to nad rámec úředních jazyků EU, neboť otázky ochrany národnostních menšin a diskriminace na základě jazyka jsou předmětem Smluv i Listiny základních práv Evropské unie;

15.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad počtem Romů v Evropě, kteří jsou oběťmi diskriminace při zápisu do matriky při narození, a proto nemají doklad totožnosti a je jim odpírán přístup k nezbytným základním službám v jejich zemi pobytu, což jim následně brání rovněž v požívání práv v rámci EU; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu přijaly okamžitá nápravná opatření, která by zajistila, aby tyto osoby mohly uplatňovat svá základní lidská práva a všechna práva vyplývající z občanství EU; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a monitorovala situaci v členských státech a zahájila práci na právně závazných právních předpisech o identifikaci a ochraně osob, jejichž občanství nebylo uznáno a jež nemají přístup k dokladům totožnosti;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly konkrétní opatření k odstranění překážek, které brání volnému pohybu, v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 15. března 2017 o překážkách bránících občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu(13) a ze dne 28. dubna 2016 o ochraně nejvlastnějšího zájmu dítěte v celé EU na základě petic zaslaných Evropskému parlamentu(14);

17.  vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala uplatňování směrnice 2004/38/ES v členských státech a přijala příslušná opatření, která by odstranila potenciální překážky bránící svobodě pohybu; vítá nástroj elektronického vzdělávání v oblasti práva na volný pohyb občanů Unie, který místním orgánům umožňuje lépe pochopit práva a povinnosti, které se pojí se svobodou pohybu;

18.  oceňuje úsilí Komise o zajištění dostupnosti a lepší přístupnosti řady nástrojů poskytujících informace a pomoc v souvislosti s EU a právy vyplývajícími z občanství EU, jako jsou síť Europe Direct, portál Vaše Evropa a portál e-justice, s cílem zajistit lepší informovanost jednotlivých osob o právech, jež jim jako občanům EU náleží; oceňuje návrh Komise na vytvoření jednotné digitální brány, která by občanům poskytla snadný online přístup k informacím a službám pro poskytování pomoci a řešení problémů týkajících se uplatňování práv v rámci jednotného trhu;

19.  vyzývá Komisi, aby posílila síť SOLVIT zlepšením spolupráce mezi jejími útvary a národními středisky, a zajistila tak lepší monitorování nevyřešených a opakujících se případů a užší propojení různých nástrojů na vymáhání práva EU, jako je projekt EU Pilot či řešení stížností (CHAP); zároveň vyzývá členské státy, aby síť SOLVIT a její služby spolu s dalšími mechanismy pro nápravu a zapojení občanů propagovala mezi občany EU, a to jak na úrovni Unie (např. prostřednictvím Petičního výboru Parlamentu, evropského veřejného ochránce práv či evropské občanské iniciativy), tak na vnitrostátní úrovni (např. prostřednictvím regionálních či místních veřejných ochránců práv, petičních výborů či lidové zákonodárné iniciativy);

20.  podporuje jednání Komise, která se ve zprávě o občanství EU za rok 2017 zavázala k uspořádání celounijní informační kampaně o právech spojených s občanstvím EU, aby občanům pomohla k lepšímu pochopení jejich práv; zdůrazňuje, že občané by měli mít přístup ke všem informacím potřebným ke skutečnému posílení evropského občanství, a že tyto informace by měly být předkládány jasným a srozumitelným způsobem, aby se občanům umožnilo přijímat informovaná rozhodnutí o uplatňování jejich práv stanovených Smlouvami a práv zaručených Listinou základních práv EU; vyjadřuje proto politování nad neprůhledností a nedostatečnou transparentností jednání o smlouvách, jako je transatlantické partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) a Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA), které mají dopad na základní aspekty uplatňování občanství; doporučuje podporovat transparentnost a aktivní konzulární podporu, které jsou pro tento účel nejvhodnějšími nástroji, a zveřejňovat v dostatečné míře potřebné informace, které napomohou nově příchozím s usazením;

21.  připomíná, že přístup ke zdravotnictví, koordinace systémů sociálního zabezpečení a uznávání odborných kvalifikací v jiných členských státech jsou oblasti, v nichž občané EU často narážejí na problémy, a vyzývá Komisi k důslednému vymáhání dodržování pravidel, aby došlo k nápravě této situace;

22.  vyjadřuje své znepokojení nad narůstající politickou nespokojeností veřejnosti v důsledku úsporných opatření a omezování práv a svobod; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat boj proti xenofobii, rasismu, diskriminaci a nenávistným projevům, jejichž nárůst je jedním z důsledků právě těchto úsporných opatření a omezování práv a svobod;

23.  uznává, že odpovědnost za zvýšení účasti ve volbách do Evropského parlamentu sdílí EU s členskými státy EU; vybízí členské státy k tomu, aby podporovaly účast občanů na demokratickém životě tím, že je budou lépe informovat o jejich právu volit a kandidovat v místních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu, a to srozumitelným jazykem a s využitím nejrůznějších informačních kanálů, a odstraní veškeré překážky účasti na volbách – například ekonomickou, sociální či jazykovou diskriminaci, nekalé praktiky či korupci; naléhavě vyzývá členské státy, aby odstraňovaly překážky bránící v přístupu občanům se zdravotním postižením a usnadnily hlasování ve všech volbách občanům, kteří mají bydliště, pracují nebo studují mimo obvyklé místo hlasování, a to například zavedením elektronické identifikace a elektronického hlasování;

24.  domnívá se, že reforma volebního zákona by mohla být pro Unii příležitostí, jak zvýšit svou demokratičnost; zdůrazňuje, že s tímto názorem se ztotožňují tisíce Evropanů; připomíná, že účast v evropských volbách je třeba podpořit zvýšením viditelnosti politických stran na evropské úrovni a že za posílení evropského charakteru voleb do Evropského parlamentu nesou společně odpovědnost EU a její členské státy; vybízí Radu, aby do přezkumu výše uvedeného zákona zahrnula seznamy zohledňující hledisko rovnosti žen a mužů a respektující vyvážené zastoupení žen a mužů; žádá Komisi, aby se zabývala stížnostmi týkajícími se uplatňování práva hlasovat v evropských a obecních volbách, aby sestavila konkrétní akční plán pro zavedení elektronického hlasování ve volbách do Evropského parlamentu, které by bylo zahájeno co možná nejdříve, a aby tento systém zpřístupnila všem občanům EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily podpořit ty, kteří nemají občanství žádného státu a kteří trvale pobývají v členských státech EU, aby přijali občanství hostitelského členského státu, aby mohli plně požívat práv vyplývajících z občanství EU; domnívá se, že občané EU, kteří se rozhodnou přestěhovat se do jiného členského státu a pobývat v něm, by měli mít možnost uplatňovat své právo volit v celostátních volbách ve své zemi původu; vyzývá členské státy, které odebírají volební právo vlastním státním příslušníkům, kteří se rozhodnou žít po delší dobu v jiném členském státě, aby tyto požadavky zmírnily a ponechaly svým občanům právo volit v celostátních volbách; naléhavě žádá Komisi, aby přijala nezbytné kroky s cílem umožnit osobám se zdravotním postižením uplatňovat jejich volební právo, aniž by byly jakkoli diskriminovány; podporuje možnost zavedení evropského průkazu totožnosti, který by existoval společně s vnitrostátními doklady totožnosti;

25.  vyzývá evropské politické strany, aby se účinně zabývaly problémem klesající volební účasti a rozšiřující se propastí mezi občany a orgány EU; domnívá se, že zavedení nadnárodních kandidátních listin s cílem zaplnit část křesel v Evropském parlamentu by přispělo k podpoře myšlenky občanství EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby s výhledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2019 navrhla konkrétní akční plán pro zavedení elektronického hlasování; považuje navržení kandidátů z celé Evropy na post předsedy Komise evropskými politickými stranami za důležitý krok směrem k vytváření skutečného evropského veřejného prostoru, nicméně je přesvědčen, že cíl poevropštění volební kampaně lze splnit pouze prostřednictvím celoevropských činností a sítí spojujících místní a vnitrostátní sdělovací prostředky, zejména ty veřejné (rozhlas, televize, semináře a internet);

26.  bere na vědomí nejnovější sdělení Komise (COM(2017)0482) o evropské občanské iniciativě, jehož součástí je i návrh na přezkum nařízení (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 s cílem zlepšit jeho fungování; věří, že přezkum dotyčného nařízení přinese takový nástroj evropské občanské iniciativy, který bude transparentnější, účinnější a uživatelsky vstřícnější a zaručí demokratickou a širší účast občanů na evropské rozpravě a sestavování programů; zdůrazňuje, že Parlament bude během přezkumu tohoto nařízení hrát významnou legislativní úlohu a že bude muset spolupracovat s Komisí; žádá Komisi, aby do návrhu zahrnula ustanovení k přezkumu podmínek právní přípustnosti, požadavků pro registraci evropské občanské iniciativy a postupů pro její posouzení;

27.  domnívá se, že v zájmu občanství Unie je třeba, aby Komise přijala opatření na posílení evropského kulturního rozměru; vybízí k tomu, aby z programu Evropa pro občany bylo financováno více inovativních projektů, které by mohly mít systémový dopad; navrhuje, aby byl souběžně s programem Evropa pro občany zřízen i program Poznej Evropu, který by jej doplňoval;

28.  navrhuje, aby Komise v zájmu posílení občanství Unie a výkonu tohoto občanství vybízela místní orgány, aby určily zastupitele, kteří by byli odpovědní za evropské záležitosti, neboť se jedná o úroveň, která je nejblíže občanům;

29.  doporučuje, aby Komise ve všech svých ústředích, včetně zastoupení v členských státech, zavedla vstupní registr, který by občanům umožnil obracet se na orgány EU, a to písemně či osobně a s náležitými zárukami;

30.  navrhuje, aby Komise ve spolupráci s poskytovateli všeobecných poštovních služeb zavedla systém pro předávání zpráv s potvrzením obsahu, data a odesílatele, aby se občané mohli na dálku písemně a s náležitými zárukami obracet na evropské orgány;

31.  je přesvědčen, že základní právo na svobodu projevu a informací, které je zakotveno v článku 11 Listiny základních práv EU, svobodné sdělovací prostředky a pluralita názorů ve společnosti a v médiích jsou nepostradatelnou součástí fungující demokracie, a představují proto ústavní základ členství v EU, jak je zakotveno v článcích 2 a 6 SEU; zdůrazňuje potřebu jasně definované politiky EU s cílem čelit protievropské propagandě a šíření nepravdivých informací a podporovat nezávislost veřejných sdělovacích prostředků na vládách; navrhuje vyhradit ve veřejných zpravodajských médiích ve všech členských státech minimální dobu pro obsah týkající se evropských záležitostí; navrhuje, aby orgány EU vytvořily evropské televizní kanály, které by vysílaly ve všech členských státech a ve všech úředních jazycích EU, a aby od raného věku vzdělávaly občany k mediální gramotnosti; podporuje šíření tiskovin a multimediální produktů ve všech úředních jazycích EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba dále zvyšovat informovanost mezi evropskými novináři;

32.  konstatuje, že jazyková rozmanitost a transparentnost patří k hlavním nástrojům, jak přiblížit občany k EU a jak je zapojit do její činnosti; konstatuje, že přístup k dokumentům představuje 30 % šetření, která v roce 2016 uzavřel evropský ochránce práv, a navrhuje proto prosazovat právo na přístup k dokumentům a vyhotovit překlad co největšího množství dokumentů do všech úředních jazyků EU; prostřednictvím televizních spotů určených pro cílové publikum podporuje posílení dialogu s občany a podněcuje k veřejným debatám, aby občané EU snáze porozuměli vlivu EU na jejich každodenní život a měli možnost podílet se na výměně názorů; požaduje horizontální směrnici o whistleblowingu, která zavede vhodné kanály a postupy pro oznamování případů;

33.  zaměřuje se na propagování kultury veřejných služeb v rámci EU a vnitrostátních institucí a domnívá se, že EU by měla jít příkladem a splňovat nejvyšší administrativní standardy a normy transparentnosti, v souladu s článkem 41 Listiny základních práv EU; navrhuje, aby se místní kanceláře EU změnily v jednotná kontaktní místa nabízející komplexní služby pro občany EU s cílem omezit byrokracii a odstranit překážky bránící uplatňování práv vyplývajících z občanství EU; zdůrazňuje důležitost projektu „pouze jednou“, který snižuje administrativní zátěž pro evropské podniky mající povinnost opětovně dokládat tytéž údaje a dokumenty při provozování své činnosti v různých členských státech;

34.  zdůrazňuje, že informovat budoucí občany EU o jejich právech lze pouze prostřednictvím dostupného vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím programu Erasmus+ podporovat rozvoj přenosných dovedností, které posilují mezikulturní porozumění a aktivní zapojení do různých společností; vybízí členské státy, aby ve školních osnovách věnovaly více prostoru občanskému vědomí, které se bude zaměřovat především na občanství EU a rovněž na záležitosti EU, a aby tomu přizpůsobily odbornou přípravu učitelů; připomíná, že je třeba podporovat učitele a pedagogické pracovníky v tom, aby informace o právech a občanství EU zařadili do své výuky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat a rozvíjet internetové platformy, aby měli pedagogové přístup k inovativním výukovým materiálům v různých jazycích, které jim pomohou povzbuzovat a motivovat studenty k získávání informací o EU; naléhavě žádá Komisi, aby zahájila strategii Výchova k evropskému občanství zahrnující navrhované pokyny k vytvoření osnov, jejichž součástí by mohly být školní návštěvy orgánů EU;

35.  připomíná, že podle stávajících právních předpisů EU vystoupení členského státu z Unie znamená, že občané tohoto státu přijdou o evropské občanství; vyjadřuje politování nad tím, že vystoupení Spojeného království z EU bude prvním případem v historii, kdy občané přijdou o práva, která jim přiznávají Smlouvy EU; zdůrazňuje, že ztráta těchto práv bude mít podle očekávání závažný dopad na jejich každodenní životy; zdůrazňuje, že jakákoli dohoda by měla být založena na rovnosti, symetrii, spravedlivém zacházení, reciprocitě a zákazu diskriminace a na plném dodržování všech právních předpisů EU, včetně Listiny základních práv a jejího prováděcího rámce; naléhavě žádá obě jednající strany, aby se přednostně zabývaly situací všech dotčených občanů a aby ochránily jejich práva; vyzývá jednající strany, aby po vystoupení Spojeného království v co největší míře zachovaly veškerá odvozená sociální, ekonomická a rodinná práva, především pak práva související se zdravotní péčí;

36.  navrhuje zavést dne 9. května evropský státní svátek s cílem posílit evropský pocit sounáležitosti s evropskou rodinou;

37.  naléhavě žádá členské státy, aby zaručily, že jejich vnitrostátní právní předpisy budou dostatečně jasné a podrobné s cílem zajistit dodržování práva na svobodu pohybu občanů a jejich rodin, aby v tomto ohledu přistoupily k řádnému školení příslušných vnitrostátních orgánů a aby zainteresovaným stranám předávaly přesné a výstižné informace a rozvíjely dobrou spolupráci a rychlou výměnu informací s ostatními vnitrostátními správními orgány, zejména pokud jde o přeshraniční pojištění a starobní důchody; vyzývá k lepší spolupráci mezi hostitelskými členskými státy a příslušnými konzuláty, která zajistí řádnou síť pomoci a spravedlivé zacházení v přeshraničních případech, zejména jedná-li se o svěření dětí do péče; naléhavě žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se přeshraničního uznávání rozhodnutí o osvojení;

38.  vyzývá Radu Evropské unie a Evropskou radu, aby všem zemím splňujícím nezbytná technická kritéria umožnily stát se členy schengenského prostoru, tak aby se všichni občané EU mohli těšit svobodě pohybu, které by nebránily kontroly na hranicích;

39.  připomíná, že právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti by měly být aktuální, účinné a účelné, pokud jde o prevenci a odhalování měnících se bezpečnostních hrozeb a reakci na ně; vyzývá k bezodkladnému provedení Evropského programu pro bezpečnost, k lepšímu prosazování stávajících právních nástrojů EU v této oblasti a k účinnější výměně informací a koordinaci mezi členskými státy a s agenturami EU; vítá iniciativy Komise zaměřené na posílení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy; zdůrazňuje význam plného dodržování základních práv v boji proti terorismu; zdůrazňuje, že harmonizace vnitřních a vnějších opatření EU v oblasti bezpečnosti má zásadní význam z hlediska účinné ochrany občanů EU;

40.  vyzývá orgány a členské státy EU, aby zintenzivnily úsilí o vybudování účinné a skutečné bezpečnostní unie, která by se zabývala všemi rozměry teroristické hrozby;

41.  domnívá se, že deradikalizace a prevence radikalizace jsou pro EU absolutní prioritou, a důrazně se vyslovuje pro posílení zvláštních průřezových programů zaměřených na vzdělávání, dobrovolnou a kulturní činnost a práci s mládeží, jakož i deradikalizačních programů v rámci institucí, místních komunit, občanské společnosti, náboženských obcí a regionálních správních orgánů; je přesvědčen, že zavedení komplexní politiky v této oblasti by mělo být doplněno dlouhodobými proaktivními deradikalizačními postupy v oblasti soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat strategie v oblasti začleňování do společnosti a opatření proti diskriminaci; vyzývá členské státy, aby problematiku radikalizace řešily komplexně a aby využívaly odborných znalostí sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která byla zřízena na podnět Komise; poukazuje na to, že prevenci radikalizace lze podpořit také na základě opatření financovaných v rámci programů EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 nebo Evropa pro občany;

42.  vyzývá k úplnému a efektivnímu provedení směrnice (EU) 2015/637 za účelem zajištění konzulární ochrany občanů EU ve třetích zemích, v nichž nemají jejich členské státy zastoupení;

43.  vyzývá Komisi, aby navrhla nový, bezpečnější formát pro náhradní cestovní doklady EU určené nezastoupeným občanům EU mimo EU, jejichž pas byl odcizen, ztracen, zničen či je dočasně nedostupný, aby bylo zajištěno, že se budou moci bezpečně vrátit domů;

44.  zdůrazňuje, že obětem trestných činů a terorismu musí být v celé EU bez diskriminace zaručena přiměřená úroveň práv a že by s nimi mělo být zacházeno s úctou a důstojností a měla by jim být poskytována náležitá podpora podle jejich individuálních potřeb a potřeb jejich rodin; poukazuje na to, že počet evropských občanů, kteří se stali obětí teroristických útoků v zemi, která není jejich vlastní, se zvyšuje, a proto naléhavě žádá, aby byly v členských státech v souladu s návrhem směrnice 2015/0281/EU o boji proti terorismu vypracovány protokoly na pomoc státním příslušníkům jiných členských států v případě teroristického útoku; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout konkrétní směrnici na ochranu obětí terorismu;

45.  lituje, že existují přeshraniční překážky v občanských a sociálních záležitostech, jako je rodinné právo nebo důchody, které mnoha občanům brání plně využívat občanství EU;

46.  lituje, že možnosti opravných opatření, jež mají rodiče a děti k dispozici v případě rozchodu či rozvodu, nejsou ve všech členských státech stejné, v důsledku čehož se stovky rodičů v Evropě obrátily na Petiční výbor se žádostí, aby se v této oblasti více angažoval i přesto, že má v této oblasti pouze velmi omezené pravomoci;

47.  požaduje posílenou spolupráci mezi členskými státy, aby byla zajištěna ochrana obětí násilí na základě pohlaví a aby byly zohledněny nejlepší zájmy dítěte v případech přeshraničních rodinných sporů;

48.  vítá zřízení sboru solidarity EU pro mladé evropské občany a žádá, aby tato iniciativa byla řádně financována s cílem zabránit tomu, aby kvalitní pracovní místa nahradila neplacená dobrovolná práce;

49.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření v oblasti koordinace a spolupráce s cílem účinně řešit otázky týkající se dvojího zdanění a daňové diskriminace v přeshraničním kontextu a aby lépe zohledňovaly reálné podmínky přeshraniční mobility pracovníků; domnívá se, že stávající dvoustranné daňové dohody a jednostranná opatření členských států řeší otázku dvojího zdanění nedostatečně a že tato problematika vyžaduje jednotné a včasné kroky na úrovni EU;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)

Dokument Rady 6622/16.

(2)

Dokument Rady 14268/15.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0233.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0106.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0385.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0013.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0063.

(8)

PE 601.177v04-00.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0512.

(10)

PE 597.698v03-00.

(11)

PE 603.107v02-00.

(12)

Úř. věst. L 106, 1.7.2015, s. 1.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0083.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0142.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zveřejnění třetí zprávy o občanství, již vydala Komise s několikaměsíčním zpožděním, připadá na 25. výročí oslavující zakotvení pojmu občanství EU do Maastrichtské smlouvy v roce 1992. Ke zveřejnění této zprávy dochází v době, kdy EU čelí nebývalé výzvě: dopadům, které na občanská práva EU má vystoupení členského státu z EU v návaznosti na referendum konané ve Spojeném království dne 23. června 2016. Tyto dva milníky Evropské unii připomínají, že nastal čas na důkladné posouzení hlavních úspěchů, ale i nesplněných úkolů. Je na čase vymezit oblasti, v nichž je třeba vykonat ještě mnoho práce, a dohodnout se na každodenním, základním í aktuálním významu občanství EU, aby mohli občané plně požívat práv a výsad z něj vyplývajících, jež doplňují jejich státní příslušnost a v některých případech se překrývají s právy chráněnými vnitrostátními právními předpisy.

Zpráva o občanství EU pro rok 2017(1) představuje dokument vymezující budoucí priority Komise pro období let 2017–2019 a navazuje na zprávy z let 2010 a 2013 vypracované Petičním výborem Evropského parlamentu v reakci na příslušné zprávy Komise. Při přípravách této zprávy Komise konzultovala občanskou společnost prostřednictvím specializované konzultace a dvou průzkumů ohledně občanství EU a prostřednictvím několika setkání s klíčovými zúčastněnými subjekty, mj. společného veřejného slyšení s výbory PETI, AFCO a JURI Evropského parlamentu dne 15. března 2016.

Hlavním cílem politiky v oblasti občanství EU je zajistit, aby se kdekoli v EU cítili všichni občané EU jako doma a požívali svého statusu občana EU i v případě pobytu ve své domovské zemi (podle studie ECAS přibližně jen 20 % Evropanů využívá možnosti přeshraničního cestování v rámci EU a požívá těchto práv). Je tedy zapotřebí posílit práva občanů EU a zajistit, aby jich občané EU mohli efektivně využívat v každodenním životě, a rovněž podporovat společné hodnoty EU: rovnost a zásadu nediskriminace, účast občanů na demokratickém životě Evropské unie, jakož i evropský veřejný prostor bezpečnosti, míru a trvalé prosperity, který jim dává možnost vyjadřovat své myšlenky i obavy související s dalším vývojem Evropské unie.

Součástí tohoto návrhu zprávy je kontrola aktivit navržených Evropskou komisí v souvislosti s peticemi, jež Petiční výbor obdržel v referenčním období let 2014 až 2016. Petice poskytují bezprostřední zpětnou vazbu o tom, jak občané vnímají zavádění jednotlivých politik. Jsou spolehlivým nástrojem měření spokojenosti občanů s Evropskou unií, a Komise jich proto využívá při kontrole uplatňování právních předpisů EU v členských státech.

Podle zjištění Komise se v posledních letech povědomí občanů EU o jejich občanských právech zvýšilo. Mezi tato práva patří petiční právo, zakotvené v Lisabonské smlouvě a v Listině základních práv. Podle výsledků provedených průzkumů se spolu s právem na volný pohyb osob řadí k těm nejznámějším. 

– Předmětem petic bývají opakovaně případy diskriminace všeho druhu: diskriminace na základě pohlaví, státní příslušnosti, sexuální orientace, věku, jazyka nebo etnického původu. V této souvislosti je třeba zdůraznit také téma rovnosti pohlaví a ochrany práv menšin (vzdělání, jazyka, pozbytí občanství a uplatňování volebních práv). Další téma tvoří problémy, na něž narážejí LGBTI páry cestující mezi členskými státy, neboť záleží na rozhodnutí jednotlivých států, zda na svém území právně uznávají vztah osob stejného pohlaví (a především to, zda párům stejného pohlaví umožní sňatek a/nebo registrované partnerství) a vyvodí důsledky (finanční i jiné) vyplývající z tohoto typu vztahu, zejména co se týče rodičovství. Petiční výbor obdržel řadu petic zabývajících se problematikou diskriminace osob se zdravotním postižením, jež jsou v každém aspektu svého života konfrontovány s řadou komplikací. Patří k nim problémy na pracovišti, problémy spojené s omezenou schopností pohybu (mimo jiné dostupnost dopravních prostředků, přístupnost budov, uplatňování práv cestujících), zdravotní péčí, dostupností vzdělání, deinstitucionalizací, uznáním statusu osoby se zdravotním postižením, důchody, parkovacím povolením, evropským průkazem osob se zdravotním postižením (který je teprve v pilotním stádiu), sociálními dávkami, volebním právem, přístupem k zaměstnání a nakonec otázky spojené s prosazováním Marrákešské smlouvy v EU. Stagnující horizontální antidiskriminační směrnice se jeví jako zásadní téma pro celou EU. Je taktéž nutné provést revizi článku 51 Listiny základních práv a zaručit tak, aby výbor nakládal s peticemi týkajícími se základních práv odpovídajícím způsobem.

– S ohledem na menšiny má EU mnoho co dohánět, zejména pokud jde o zajištění účinné ochrany těchto hodnot spojených s problematikou menšin. Například v oblastech obývaných autochtonními menšinami EU nedokázala zajistit trestání diskriminačních praktik, které mají negativní dopad na jazyk a kulturu osob patřících k těmto menšinám, ani těmto praktikám předcházet. Ačkoli by měla být práva těchto menšin primárně garantována členskými státy, podle očekávání občanů EU je třeba učinit více na evropské úrovni; tuto skutečnost dokládá několik petic předložených v této věci Evropskému parlamentu.

– Vzhledem k tomu, že podle právních předpisů EU znamená vystoupení z EU ztrátu občanství EU, a vzhledem k tomu, že části Spojeného království nemohou jednat o setrvání v EU jednotlivě, neboť tato jednání se týkají členského státu jako celku, je ještě více zřejmé, že brexit představuje pro občanská práva obrovskou výzvu. Orgány EU se budou muset v rámci jednání o brexitu touto otázkou zabývat způsobem, který přinese občanům EU co možná největší prospěch. Petiční výbor obdržel velké množství petic ohledně brexitu (147 petic v období od ledna 2016 do června 2017) týkajících se postavení občanů EU ve Spojeném království, občanů Spojeného království v EU a občanů Spojeného království, kteří by si chtěli ponechat práva stanovená Smlouvami. Převážná většina těchto petic se vztahuje k občanství EU a jejich předkladatelé si stěžují na možnou nedobrovolnou ztrátu svých práv, vyjadřují obavy z praktických důsledků brexitu pro rodiny s bydlištěm ve Spojeném království nebo v EU a rovněž pro důchodce, a dokonce navrhují, aby si občané Spojeného království mohli ponechat občanství EU a práva z něj vyplývající i po vystoupení Spojeného království z EU nebo aby se pro tyto občany žijící v EU zavedl speciální režim.

Účast občanů na demokratickém životě EUvýkon volebního práva občanů EU žijících v jiném členském státě je častým tématem petic mimo jiné proto, že je nutné, aby se do prosazování tohoto práva zapojovaly orgány EU a místní orgány společně. K problémům uváděným v peticích patří také případy diskriminace na základě státní příslušnosti, komplikace týkající se postupů členských států při poskytování možnosti občanům volit v zahraničí a složitost místních právních předpisů hostitelských členských států, kvůli kterým musí občané EU plnit další formální požadavky v případě hlasování v místních volbách. Problematika upírání volebního práva občanům některými členskými státy byla opakovaně diskutována na schůzích Petičního výboru a projednávána i s dalšími výbory usilujícími o revizi práva účastnit se voleb do Evropského parlamentu v členských státech. Evropská občanská iniciativa, klíčový nástroj umožňující občanům aktivně se účastnit evropského institucionálního života, byla opakovaně využívána nevhodným způsobem a nyní ji, po několika usneseních Soudního dvora, přezkoumává Evropské komise.

Judikatura Soudního dvora Evropské unie přiznává evropskému občanství stále větší význam a volný pohyb se dostává do popředí jako jedno ze základních práv, z něhož vyplývá celá řada dalších klíčových práv. Volný pohyb je jedním z nejvíce ceněných úspěchů Unie a jedním z nejpopulárnějších a nejznámějších práv, neboť umožňuje občanům cestovat, studovat, podnikat, pracovat a bydlet v jiných zemích EU. V posledních letech byl zaznamenán rostoucí počet petic týkajících se problémů, s nimiž se občané EU setkávají při uplatňování svého práva na volný pohyb. Statistiky ukazují, že problémy spojené s volným pohybem osob byly předmětem přibližně 25 % z celkového počtu obdržených petic. Hlavní témata zdůrazněná v peticích se dotýkají sociálních práv a rozšíření odpovědnosti zaměstnavatele za zaměstnance v rámci EU; práva spotřebitelů na digitálním vnitřním trhu, na němž se spotřebitelé stále setkávají s obtížemi při přeshraničních on-line nákupech v EU spojených s doručováním zboží, zárukami, či podvody; uznávání odborných kvalifikací; přenositelnosti práv na blahobyt a sociálních práv pracovníků v rámci teorie a praxe EU a překážek bránících občanům EU v přístupu k sociálním dávkám (podpoře, akumulovaným příspěvkům, právu na přeshraniční zdravotní péči). Přesouvat se do jiných zemí EU nebo v nich žít je podle Evropanů ještě stále obtížné především kvůli zdlouhavosti a nejasnosti administrativních postupů, nedostatku informací a problémům s přístupem k soukromým službám. Občané také narážejí na komplikace při plánování přeshraničních cest, na kterých se využívá více než jeden dopravní prostředek (tzv. multimodální cestování), a na potíže s kontaktováním místních úřadů či s dostupností přeshraniční zdravotní péče.

– S ohledem na výše uvedené je třeba důrazně vyzdvihnout význam co nejrychlejšího řešení těchto problémů, neboť nejde jen o otázku uplatňování práv zabezpečených Smlouvami a Listinou základních práv EU, ale tyto problémy jsou také přímo spojené s obrazem EU, její popularitou a jejím přijetím ze strany občanů, neboť jejich řešení je stěžejním zájmem občanů a často se významně promítá do jejich každodenního života.konečném důsledku jde o obnovení důvěry občanů v evropský projekt, neboť tato důvěra v minulých letech slábla, jak vyplynulo z výsledků voleb na celém kontinentě.

Závěr zprávy obsahuje dlouhý seznam otázek, jimiž se Evropská komise zabývala, ale postrádá realistickou diagnózu a konkrétní vyvážené cíle, jichž je třeba dosáhnout pomocí jasně vymezených závazků pro následující tři roky. Ačkoli můžeme ocenit jednotlivé úspěchy a doufat v úspěšnost dalších kroků, je rovněž nutné konstatovat, že text zprávy s výčtem minulých, současných a budoucích projektů a politických priorit může působit dojmem, že hodlá postupovat bez ohledu na vůli občanů EU. Pro dosažení zamýšlených výsledků by proto bylo vhodnější nahradit jejich výčet konkrétními účinnými a účelnými kroky.

(1)

Zpráva o občanství EU pro rok 2017 – Posílení práv občanů v Unii demokratické změny (COM(2017) 30 final/2).


PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL PODNĚTY

Subjekt nebo osoba

Evropská služba pro občanskou činnost (ECAS)

 

Výzkumná služba Evropského parlamentu

 

 


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (9.11.2017)

pro Petiční výbor

ke zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny

(2017/2069(INI))

Zpravodaj: Csaba Sógor

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Petiční výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. ledna 2017 s názvem „Posílení práv občanů v Unii demokratické změny – zpráva o občanství EU pro rok 2017“ (COM(2017)0030),

–  s ohledem na Chartu o výchově k demokratickému občanství a lidským právům,

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace na téma občanství EU pořádané v roce 2015 Komisí a na výsledky průzkumů Eurobarometr o volebních právech a občanství z roku 2015,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Listinu základních práv Evropské unie („Listina“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020,

  s ohledem na kodaňská kritéria a soubor pravidel Unie, jež musí každá kandidátská země splnit, chce-li přistoupit k EU (tzv. acquis),

–  s ohledem na slyšení uspořádaná Petičním výborem v roce 2016 a 2017, zejména na společné veřejné slyšení s názvem „Situace a práva občanů EU žijících ve Spojeném království“ pořádané dne 11. května 2017 za účasti výborů LIBE a EMPL, na veřejné slyšení ze dne 11. října 2016 s názvem „Překážky bránící občanům EU svobodně se pohybovat a pracovat na vnitřním trhu“, veřejné slyšení ze dne 4. května 2017 s názvem „Boj proti diskriminaci a ochrana menšin“ a na společné veřejné slyšení ze dne 15. března 2016 s názvem „Občanství Unie v praxi: naše společné hodnoty, práva a demokratická účast“, které spolu s Komisí (GŘ pro spravedlnost a spotřebitele) uspořádaly výbory LIBE, AFCO a JURI,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,

–  s ohledem na studie s názvem „Překážky stojící v cestě práva na volný pohyb a pobyt občanů EU a jejich rodin“, které v roce 2016 a 2017 na žádost výborů LIBE a PETI zadala tematická sekce C Parlamentu,

–  s ohledem na závěry Rady Evropské unie č. 9166/3/11 a 9167/3/11 ze dne 9. června 2011 ohledně výsledků hodnocení technické připravenosti Bulharska a Rumunska přistoupit k schengenskému prostoru,

–  s ohledem na oznámení podle čl. 50 odst. 2 SEU, které předsedkyně vlády Spojeného království předala Evropské radě dne 29. března 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie(1),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na studii s názvem „Za vybudování komplexního systému EU na ochranu menšin“, jejíž vypracování zadala v roce 2016 na žádost výboru LIBE tematická sekce Parlamentu,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která byla přijata v New Yorku dne 13. prosince 2006 a kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

–  s ohledem na sdělení Komise o integraci Romů (COM(2010)0133, COM(2012)0226, COM(2013)0454, COM(2015)0299 a COM(2016)0424), včetně sdělení nazvaného „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. dubna 2016 nazvané „Naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie“ (COM(2016)0230),

–  s ohledem na směrnici (EU) 2015/637 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES,

A.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva přinesla občanům Unie značný pokrok tím, že v jejím rámci došlo k upevnění práv a záruk občanství EU, že Listina základních práv získala právní hodnotu a že se prostor svobody, bezpečnosti a práva dostal do legislativní oblasti EU;

B.  vzhledem k tomu, že Smlouva o Evropské unii stanoví, že Unie by měla svým občanům poskytovat prostor svobody, bezpečnosti a práva;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 21 Listiny se zakazuje jakákoli diskriminace založená na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických názorech či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

D.  vzhledem k tomu, že si Evropská unie při vymezování a provádění své politiky a činnosti klade za cíl bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace; vzhledem k tomu, že hlavní ideou občanství EU je zásada nediskriminace;

E.  vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení je jednou ze základních zásad Evropské unie a základním právem všech lidí; vzhledem k tomu, že při stanovování definice občanství Unie se v článku 9 Smlouvy o EU výslovně uvádí, že Unie dodržuje zásadu rovnosti svých občanů, kterým se dostává od jejích orgánů, institucí, úřadů a jiných subjektů stejné pozornosti; vzhledem k tomu, že přibližně 8 % občanů Unie patří k národnostní menšině a téměř 10 % hovoří regionálním nebo menšinovým jazykem; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný právní rámec EU, který by zaručoval jejich práva coby příslušníků menšiny, a že se s nimi může zacházet odlišně podle toho, v kterém členském státě žijí; vzhledem k tomu, že mezi ochranou menšin a opatřeními namířenými proti diskriminaci existuje rozdíl; vzhledem k tomu, že rovné zacházení je základním právem všech občanů, nikoli výsadou;

F.  vzhledem k tomu, že ze zprávy Komise o občanství EU pro rok 2017 vyplývá, že se od roku 2012 zvýšil počet osob, které uvedly, že byly vystaveny nějaké formě diskriminace;

G.  vzhledem k tomu, že hlavní úlohu v boji proti diskriminaci a při zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení hrají orgány pro rovné zacházení; vzhledem k tomu, že neexistují normy EU týkající se vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení, které by zajistily, aby měly tyto orgány dostatečně široký mandát a byly finančně a organizačně nezávislé, tak aby mohly plnit svou úlohu;

H.  vzhledem k tomu, že občanství Unie doplňuje občanství členského státu, ale nenahrazuje je, vzhledem k tomu, že v článku 20 SFEU je stanoveno, že každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je také občanem Unie a že se na ni vztahují práva a povinnosti zakotvené ve Smlouvách a v Listině;

I.  vzhledem k tomu, že volný pohyb je jednou ze čtyř základních svobod EU, jež je zakotvena ve Smlouvách jako základní kámen evropské integrace, a je jedním z nejvíce ceněných práv občanů EU;

J.  vzhledem k tomu, že právo na volný pohyb a jeho výkon je z hlediska občanství EU zásadní; vzhledem k tomu, že občané EU se mohou stále potýkat s řadou přetrvávajících nebo nových překážek, které brání uplatňování jejich práva na volný pohyb nebo pobyt, jako jsou nadměrné požadavky týkající se dokumentů, zatěžující postupy pro získání práva na pobyt, obtíže bránící přístupu ke zdravotnickým službám nebo zdlouhavé postupy při získávání práce či uznávání odborných kvalifikací; vzhledem k tomu, že někteří evropští občané byli z EU vyhoštěni nebo bylo o jejich vyhoštění vydáno rozhodnutí;

K.  vzhledem k tomu, že vytvoření schengenského prostoru a začlenění schengenského acquis do rámce EU do značné míry rozšiřuje svobodu pohybu v EU a představuje jeden z největších úspěchů evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že Rada Evropské unie ve svých závěrech č. 9166/3/11 a 9167/3/11 ze dne 9. června 2011 potvrdila úspěšné ukončení hodnocení technické připravenosti Bulharska a Rumunska přistoupit k schengenskému prostoru;

L.  vzhledem k tomu, že bezpečnost je jednou z největších obav občanů EU; vzhledem k tomu, že EU by měla dát svým občanům najevo, že jejich svoboda je chráněna a jejich bezpečnost zajištěna na celém území Unie, a zároveň zajistit rovné dodržování a ochranu jejich svobod a práv; vzhledem k tomu, že terorismus je celosvětovou hrozbou, s níž je nutné bojovat účinně na místní, vnitrostátní i unijní úrovni, aby byla zajištěna bezpečnost evropských občanů;

M.  vzhledem k tomu, že podle posouzení dopadu, které doprovází směrnici (EU) 2015/637 a které vypracovala Komise, téměř sedm milionů občanů EU cestuje nebo žije v místech mimo EU, kde jejich vlastní země nemá velvyslanectví nebo konzulát; vzhledem k tomu, že se očekává, že počet občanů EU bez zastoupení se do roku 2020 zvýší alespoň na deset milionů; vzhledem k tomu, že občané EU, kteří pobývají na území třetí země, v níž členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, mají právo na diplomatickou a konzulární ochranu ze strany kteréhokoli jiného členského státu za stejných podmínek jako státní příslušníci daného státu;

N.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva rozšířila občanství EU, mj. na základě zavedení evropské občanské iniciativy, prostřednictvím níž mají občané možnost požádat o opatření ze strany EU; vzhledem k tomu, že využívání této iniciativy dosud představuje pro její organizátory praktickou a právní výzvu a její očekávání ohledně legislativního dopadu se nenaplnila;

O.  vzhledem k tomu, že ze zkušeností víme, že země usilující o vstup do EU jsou ochotny dodržovat kodaňská kritéria týkající se demokracie, právního státu a základních svobod a snaží se zlepšit situaci menšin; vzhledem k tomu, že v současnosti neexistuje přiměřený rámec, který by zajistil plnění těchto kritérií po přistoupení, a chránil tak občany EU před následky porušování kodaňských kritérií;

P.  vzhledem k tomu, že kromě uplatňování postupů při neplnění povinností může EU v současné době reagovat na systematické a institucionální projevy diskriminace, rasismu a xenofobie namířené proti menšinám v členských státech pouze nástroji s omezenou účinností; vzhledem k tomu, že postupy uplatňované při neplnění povinností se nevztahují na hrozby, které jsou mimo působnost sekundárního práva EU;

Q.  vzhledem k tomu, že občané EU romské národnosti představují v EU největší a nejohroženější menšinu; vzhledem k tomu, že Romové se v Evropě potýkají s mnohonásobnou diskriminací a sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že právně nevynutitelné nástroje, jako je rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, hrají při zajišťování toho, aby členské státy plnily své povinnosti týkající se dodržování norem v oblasti základních lidských práv, pokud jde o ochranu menšin a řešení projevů diskriminace na úrovni orgánů, pouze omezenou úlohu;

R.  vzhledem k tomu, že se evropští občané se zdravotním postižením stále setkávají s mnohými překážkami, které jim brání v přístupu na trh práce, ke vzdělání nebo odborné přípravě, jsou více ohroženi chudobou a sociálním vyloučením než jejich protějšky bez zdravotního postižení a jen s obtížemi se plně zapojují do společnosti a využívají svých práv;

S.  vzhledem k tomu, že v EU stále ještě v mnoha případech dochází k násilí páchanému na ženách; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musí přijmout veškerá nezbytná opatření, díky nimž budou prosazována a chráněna práva všech žen;

T.  vzhledem k tomu, že podle článku 25 Listiny „Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě“;

U.  vzhledem k tomu, že riziko odejmutí volebního práva občanům EU, kteří se rozhodnou přestěhovat se do jiného členského státu EU, může občanů EU bránit v uplatňování svého práva na pohyb a pobyt v jiném členském státě;

V.  vzhledem k tomu, že každý stát má v rámci mezinárodního práva svrchované právo rozhodovat o tom, kdo patří mezi jeho státní příslušníky; vzhledem k tomu, že osobám bez státní příslušnosti často hrozí zadržení a chudoba; vzhledem k tomu, že mezi občanstvím EU a chybějící státní příslušností existuje úzká vazba, jelikož osoby bez státní příslušnosti, které žijí v členských státech, mohou získat nebo ztratit občanství EU tím, že je jim státní příslušnost daného členského státu udělena nebo jsou této státní příslušnosti zbaveni;

W.  vzhledem k tomu, že některé z nejdůležitějších následků očekávaného vystoupení Spojeného království z Evropské unie se týkají právního postavení, práv a povinností občanů Velké Británie žijících v Evropské unii a občanů EU žijících ve Velké Británii od chvíle, kdy jeho vystoupení z EU vstoupí v platnost;

X.  vzhledem k tomu, že miliony osob, které využily práva žít, založit rodinu, pracovat, studovat nebo odejít do důchodu ve Spojeném království a v EU-27 a přijaly na základě těchto práv důležitá životní rozhodnutí, se nyní potýkají se značnou nejistotou a čelí obavám o svou budoucnost;

1.  vyzývá Radu EU a Evropskou radu, aby všem zemím splňujícím nezbytná technická kritéria umožnily stát se členy schengenského prostoru, tak aby se všichni občané mohli těšit svobodě pohybu, které by nebránily kontroly na hranicích;

2.  vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala uplatňování směrnice 2004/38/ES v členských státech a přijala příslušná opatření, která by odstranila potenciální překážky bránící svobodě pohybu; vítá nástroj elektronického vzdělávání v oblasti práva na volný pohyb občanů Unie, který místním orgánům umožňuje lépe pochopit práva a povinnosti, které se pojí se svobodou pohybu;

3.  připomíná, že právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti by měly být aktuální, účinné a účelné, pokud jde o prevenci a odhalování měnících se bezpečnostních hrozeb a reakci na ně; vyzývá k bezodkladnému provedení Evropského programu pro bezpečnost, k lepšímu prosazování stávajících právních nástrojů EU v této oblasti a k účinnější výměně informací a koordinaci mezi členskými státy a s agenturami EU; vítá iniciativy Komise zaměřené na prohloubení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy a plně podporuje účinnější výměnu informací mezi členskými státy a s agenturami EU; zdůrazňuje význam plného dodržování základních práv v boji proti terorismu; zdůrazňuje, že harmonizace vnitřních a vnějších opatření EU v oblasti bezpečnosti má zásadní význam z hlediska účinné ochrany občanů EU;

4.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby zintenzivnily úsilí o vybudování účinné a skutečné bezpečnostní unie, která by se zabývala všemi rozměry teroristické hrozby;

5.  domnívá se, že deradikalizace a prevence radikalizace jsou pro EU absolutní prioritou, a důrazně se vyslovuje pro posílení zvláštních průřezových programů zaměřených na vzdělávání, dobrovolnou a kulturní činnost, práci s mládeží a deradikalizační programy v rámci institucí, místních komunit, občanské společnosti, náboženských obcí a regionálních správních orgánů; je přesvědčen, že zavedení komplexní politiky v této oblasti by mělo být doplněno dlouhodobými proaktivními deradikalizačními postupy v oblasti soudnictví; zdůrazňuje, že je nutné vypracovat strategie v oblasti začleňování do společnosti a opatření proti diskriminaci; vyzývá členské státy, aby problematiku radikalizace řešily komplexně a aby využívaly odborných znalostí sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, která byla zřízena na podnět Komise; poukazuje na to, že prevenci radikalizace lze podpořit také na základě opatření financovaných v rámci programů EU, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020 nebo Evropa pro občany;

6.  zdůrazňuje, že ochrana základních práv je klíčovým prvkem umožňujícím občanům EU plně se účastnit demokratického života Unie; připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016, v němž doporučuje vytvoření komplexního mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(2), a to jako doplňkového nástroje, který může zlepšit ochranu a prosazování lidských práv – včetně občanských práv – a zvýšit důvěru občanů v orgány a instituce EU;

7.  konstatuje, že občané EU mají právo obrátit se na evropského veřejného ochránce práv, což je jedno z hlavních práv spojených s občanstvím EU;

8.  připomíná, že v období od 1. ledna 2013 do 30. června 2016 se většina stížností obdržená evropským veřejným ochráncem práv týkala údajné nedostatečné transparentnosti, na což Komise upozornila ve svém sdělení ze dne 24. ledna 2017 nazvaném „O pokroku na cestě ke skutečnému občanství EU v letech 2013–2016“ (COM(2017)0032); je přesvědčen, že transparentnost a integrita orgánů a institucí EU je základní podmínkou budování důvěry občanů EU, jejich většího sepětí s EU a zapojení do jejích činností, ale i základní podmínkou pro to, aby mohli plně využívat a vykonávat svá občanská práva; poukazuje na to, že občané EU by měli mít přístup ke všem informacím, které jsou v tomto ohledu nezbytné, a že je nutno prezentovat tyto informace co nejjasnějším a nejsrozumitelnějším způsobem; žádá všechny orgány a instituce EU, aby se zabývaly přetrvávajícími nedostatky, mimo jiné v souladu s ustanoveními článku 9 a čl. 10 odst. 3 SEU, článku 15 SFEU a článků 41 až 42 Listiny základních práv Evropské unie;

9.  konstatuje, že občanská výchova a mezikulturní dialog zlepšuje chápání občanů, pokud jde o význam společenské a politické angažovanosti, zatímco vzdělávání v oblasti lidských práv zvyšuje povědomí o jejich vlastních právech a učí je respektovat práva ostatních; vybízí členské státy k tomu, aby začlenily vzdělávání k demokratickému občanství a vzdělávání v oblasti lidských práv do školních osnov s cílem vybavit žáky znalostmi, pochopením a dovednostmi, ale také jim dát možnost připravit se na situace, kdy je třeba bránit v rámci společnosti lidská práva, demokracii a zásady právního státu a podporovat je;

10.  vyzývá k úplnému a efektivnímu provedení směrnice (EU) 2015/637 za účelem zajištění konzulární ochrany občanů EU ve třetích zemích, v nichž nemají jejich členské státy zastoupení;

11.  vyzývá Komisi, aby navrhla nový, bezpečnější formát pro náhradní cestovní doklady EU určené nezastoupeným občanům EU mimo EU, jejichž pas byl odcizen, ztracen, zničen či je dočasně nedostupný, aby bylo zajištěno, že se budou moci dostat zpět domů;

12.  zdůrazňuje, že evropská občanská iniciativa je inovativním nástrojem participativní demokracie v Evropské unii, jehož prostřednictvím mají občané možnost vyjádřit své touhy a utvářet politiku EU; poukazuje však na to, že ve fungování evropské občanské iniciativy existuje řada závažných nedostatků, které je nutné řešit, má-li být tato iniciativa účinnější; vyjadřuje obavy, pokud jde o opatření Komise v návaznosti na úspěšné iniciativy;

13.  zdůrazňuje, že obětem trestných činů a terorismu musí být v celé EU bez diskriminace zaručena přiměřená úroveň práv a že by s nimi mělo být zacházeno s úctou a důstojností a měla by jim být poskytována náležitá podpora podle jejich individuálních potřeb a potřeb jejich rodin; poukazuje na to, že počet evropských občanů, kteří se stali obětí teroristických útoků v zemi, která není jejich vlastní, se zvyšuje, a proto naléhavě žádá, aby byly v členských státech v souladu se směrnicí 2015/0281/EU o boji proti terorismu vypracovány protokoly na pomoc státním příslušníkům jiných členských států v případě teroristického útoku; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout konkrétní směrnici na ochranu obětí terorismu;

14.  domnívá se, že mají-li odkazy na menšiny a rovnost všech občanů EU uvedené v článcích 2 a 9 SEU dostat konkrétní podobu a má-li být lépe naplněn potenciál občanství EU, musí Unie posílit svou snahu o zaručení ochrany základních hodnot EU a práv menšin;

15.  zdůrazňuje, že národnostní, etnické, náboženské a jazykové menšiny po staletí žijí v Evropě společně s majoritními kulturami; domnívá se, že pokud by EU dodržovala požadavek uvedený v SEU, totiž ctít, zachovat a rozšiřovat evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost v EU jak mezi členskými státy, tak i v jejich rámci, vedlo by to ke značnému prohloubení vztahu mezi občany a evropským projektem; domnívá se, že EU by měla stanovit vysoké normy v oblasti ochrany menšin, počínaje normami kodifikovanými v nástrojích mezinárodního práva, jako jsou normy Rady Evropy, a že tyto normy by měly být zakotveny v právním rámci zaručujícím demokracii, právní stát a základní práva v celé EU; vyzývá všechny členské státy, aby bez zbytečného prodlení plně ratifikovaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků a aby smlouvy v dobré víře uplatňovaly; rovněž připomíná, že je třeba uplatňovat zásady vypracované v rámci OBSE;

16.  vyjadřuje politování nad dlouhodobou stagnací, pokud jde o návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; opakuje svou výzvu Radě, aby tento návrh co nejdříve přijala;

17.  podotýká, že v nařízení EU, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020, se uvádí, že aby bylo možné dosáhnout cíle stanoveného v čl. 3 odst. 3 SEU, musí tento program podporovat a chránit práva dítěte;

18.  domnívá se, že systematická diskriminace romských občanů v jejich domovské zemi i jejich vystěhování a vyhoštění v případě, kdy uplatňují své právo na svobodu pohybu a pobyt v jiném členském státě, je v rozporu se základním právem na zákaz diskriminace na základě etnického původu a práva na pohyb a pobyt v jiném členském státě a podrobuje základy občanských práv EU zkoušce; vyzývá členské státy, aby prováděly zápisy do matrik narozených nediskriminujícím způsobem a podnikly okamžitá nápravná opatření s cílem zajistit identifikaci všech svých občanů, a zabránily tak tomu, aby byl příslušníkům romské komunity upírán přístup ke všem nezbytným základním službám; vyzývá členské státy, aby podnikly aktivní kroky a prostřednictvím svých místních orgánů zajistily, aby každé dítě bylo zaregistrováno; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a monitorovala situaci v členských státech, sdílela osvědčené postupy ohledně identifikace a ochrany osob, jejichž občanství nebylo uznáno a jež nemají přístup k dokladům totožnosti, a aby zahájila kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí o významu registrace při narození dítěte;

19.  vítá, že ve zprávě Komise o občanství za rok 2017 se zdůrazňuje, že je třeba prioritně zvýšit a zlepšit angažovanost občanů; s lítostí však konstatuje, že zpráva neobsahuje žádnou zmínku o petičním právu, právu obrátit se na evropského veřejného ochránce práv a právu na přístup k dokumentům a o tom, jak by bylo možné tato práva upevnit;

20.  odsuzuje veškeré formy diskriminace a násilí proti lesbickým, homosexuálním, transgender, bisexuálním a intersexuálním osobám (LGBTI); vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly zákony a opatření zaměřené na boj proti homofobii a transfobii; vybízí Komisi, aby předložila plán na zajištění rovných práv a příležitostí na základě sexuální orientace a genderové identity, který by současně respektovat pravomoci členských států;

21.  je toho názoru, že svobodné sdělovací prostředky a volný přístup k otevřenému internetu jsou zásadní součástí demokracie;

22.  vítá, že EU dne 13. června 2017 podepsala přístupové dokumenty k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí; s politováním však konstatuje, že omezením na dvě oblasti, tj. záležitosti související s justiční spoluprací v trestních věcech a otázky azylu a nenavracení, se vytváří právní nejistota, pokud jde o míru přistoupení EU; naléhavě žádá členské státy, aby urychlily vyjednávání o ratifikaci a uplatňování Istanbulské úmluvy; zdůrazňuje, že v zájmu větší efektivity by měla být opatření pro boj proti násilí páchanému na ženách doplněna o opatření na podporu finanční nezávislosti žen; vyzývá Komisi, aby se dále zabývala genderově podmíněnými ekonomickými nerovnostmi a otázkou rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

23.  konstatuje, že právní předpisy EU v oblasti rovného zacházení stanovují povinnost zřízení vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení; vyzývá Komisi, aby pro členské státy navrhla pokyny, v nichž stanoví, jak by měly tyto orgány pracovat a jak jim zajistit nezávislost, účinnost, pravomoci a zdroje, včetně sítě EQUINET, které potřebují k tomu, aby mohly řešit otázky diskriminace a prosazovat rovné zacházení; vyzývá vnitrostátní orgány pro rovné zacházení a síť EQUINET, aby plnily své úkoly a posilovaly spolupráci, pokud jde o boj proti diskriminaci a prosazování rovného zacházení; připomíná význam programu Práva, rovnost a občanství na období 2014–2020 při poskytování další praktické podpory proti diskriminaci na místní úrovni; vyzývá Komisi, aby formou sdělení přijala svůj strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019; připomíná, že EU je založena na zásadě rovnosti mezi ženami a muži a že tuto zásadu lze dodržovat pouze tehdy, bude-li začleněna do všech oblastí politiky EU; konstatuje, že vícenásobná diskriminace má na ženy nepřiměřený dopad; vybízí členské státy, aby s cílem zlepšit monitorování toho, jak dochází k prolínání různých příčin diskriminace, pracovaly společně s regionálními a místními orgány, orgány pro vymáhání práva, vnitrostátními orgány pro rovné zacházení s ženami a muži a organizacemi občanské společnosti;

24.  vyzývá Komisi a členské státy jakožto signatáře Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, aby do právních předpisů EU začlenily otázku přístupnosti, účasti, zákazu diskriminace a rovnosti, aby mohli evropští občané se zdravotním postižením požívat svých základních práv na stejném základě jako osoby bez zdravotního postižení;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využily všech dostupných finančních, legislativních a podpůrných nástrojů na podporu společnosti vstřícnější ke každému věku a zdravého stárnutí evropských občanů, mj. prostřednictvím inkluzivních pracovních trhů, inovativních a flexibilních pracovních systémů, přístupu ke vzdělání, přístupné kvalitní zdravotní péče a zavedení produktů a služeb v rámci elektronického zdravotnictví;

26.  bere na vědomí iniciativu Evropský sbor solidarity, která mladým lidem nabízí možnost dobrovolné činnosti či práce na projektech v jejich vlastní zemi nebo v zahraniční, a vítá iniciativu Humanitární dobrovolníci EU, která evropským občanům umožňuje účastnit se programů humanitární pomoci po celém světě;

27.  domnívá se, že občané, kteří se rozhodnou přestěhovat se do jiného členského státu a pobývat v něm, by měli mít možnost uplatňovat své právo volit v celostátních volbách ve své zemi původu; vyzývá členské státy, které odebírají volební právo vlastním státním příslušníkům, kteří se rozhodnou žít po delší dobu v jiném členském státě, aby tyto požadavky zmírnily a ponechaly svým občanům právo volit v celostátních volbách;

28.  znovu připomíná svůj postoj, že absolutní prioritou jednání o dohodě o vystoupení z EU musí být zachování práv a zájmů občanů v EU-27, kteří žijí nebo žili ve Velké Británii, a britských občanů, kteří žijí nebo žili v EU-27; domnívá se navíc, že povinnosti Velké Británie a EU v tomto ohledu by měly být založeny na reciprocitě, rovnosti, symetrii, zákazu diskriminace, spravedlivém zacházení a plném dodržování všech právních předpisů EU, včetně Listiny základních práv a jejího prováděcího rámce;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

06.11.2017

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ahmedov Ademov, Gerard Batten, Monika Beňová, Malin Björk, Michał Boni, Daniel Dalton, Rachida Dati, Raymond Finch, Kinga Gál, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Pál Csáky, Miriam Dalli, Gérard Deprez, Marek Jurek, Jeroen Lenaers, Elly Schlein, Barbara Spinelli, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, André Elissen, György Hölvényi, Karin Kadenbach, Peter Kouroumbashev, Julia Reda, Sofia Ribeiro, Bart Staes, Julie Ward, Wim van de Camp

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

44

+

ALDE

Gérard Deprez, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Cecilia Wikström

ECR

Helga Stevens

GUE/NGL

Malin Björk, Barbara Spinelli, Marie-Christine Vergiat

PPE

Asim Ahmedov Ademov, Michał Boni, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Pál Csáky, Rachida Dati, Kinga Gál, Monika Hohlmeier, György Hölvényi, Barbara Kudrycka, Jeroen Lenaers, Roberta Metsola, Sofia Ribeiro, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Wim van de Camp, Axel Voss

S&D

Monika Beňová, Miriam Dalli, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Karin Kadenbach, Dietmar Köster, Peter Kouroumbashev, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Elly Schlein, Birgit Sippel, Julie Ward, Josef Weidenholzer

VERTS/ALE

Max Andersson, Julia Reda, Judith Sargentini, Bart Staes

6

-

EFDD

Gerard Batten, Raymond Finch, Kristina Winberg

ENF

André Elissen, Auke Zijlstra

NI

Udo Voigt

3

0

ECR

Daniel Dalton, Marek Jurek, Monica Macovei

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA (2017)0102.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (23.10.2017)

pro Petiční výbor

ke zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny

(2017/2069(INI))

Zpravodajka: Krystyna Łybacka

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Petiční výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání, odborné přípravy, kultury a sportu při podpoře práv vyplývajících z občanství EU, aktivního občanství a solidarity, jakož i při posilování našich společných evropských hodnot založených na článku 20 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 9 Smlouvy o Evropské unii; bere na vědomí, že programy EU, jako je např. Erasmus +, programu Práva, rovnost a občanství, Evropa pro občany a Kreativní Evropa přispívají prostřednictvím nadnárodní a mezikulturní spolupráce a výměny k dosažení výše uvedených cílů;

2.  zdůrazňuje, že program Evropa pro občany podporuje lepší pochopení práv a povinností občanů v EU; doporučuje proto, aby byl program další generace přijat s právním základem, který umožní zapojení Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů v rovnocenném postavení s Radou, a aby na něj bylo přiděleno více lidských a finančních zdrojů, aby se mohl zvýšit počet podporovaných projektů;

3.  zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím programu Erasmus+ podporovat rozvoj přenosných dovedností, které posilují mezikulturní porozumění a aktivní zapojení do různých společností;

4.  připomíná, že je třeba pokračovat v úsilí o zvyšování povědomí občanů EU o jejich právech a zajistit, aby byla tato práva jednotně dodržována v celé EU, a současně je nutné vyzdvihovat příležitosti, které poskytuje občanství EU; zdůrazňuje úlohu vzdělávacích zařízení při zvyšování informovanosti mladých lidí, pokud jde o jejich práva v rámci EU, a při podpoře aktivního občanství; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby poskytla společný rámec pro vyučování o EU ve škole, a vybízí členské státy, aby přijaly vhodná opatření a zajistily, aby tento rámec byl účinně začleněn do školního kurikula; sdílí názor Komise, že zvyšovat informovanost o právech spojených s občanstvím EU vyžaduje spolupráci na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; v této souvislosti zdůrazňuje, že by na všech úrovních, zejména na regionální a místní úrovni, mělo být poskytováno náležité a speciální školení;

5.  je toho názoru, že v zájmu účinného zaručení stejných práv všem občanům EU by měly být vzdělávací systémy cenově dostupné a inkluzivní s důrazem na nejvíce znevýhodněné a zranitelné skupiny obyvatelstva a měly by nabízet vysoce kvalitní vzdělávání, jež podporuje aktivní občanství, a celoživotní vzdělávání, které odpovídá hospodářským a společenským požadavkům;

6.  připomíná, že je třeba podporovat učitele a pedagogické pracovníky, aby byly informace o právech a občanství EU nedílnou součástí výuky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba dále podporovat a rozvíjet internetové platformy, jako jsou např. School Education Gateway, Teacher Academy a Open Educational Europe, aby měli pedagogové přístup k inovativním výukovým materiálům v různých jazycích, včetně materiálů určených studentům se zvláštními potřebami, které jim pomohou povzbuzovat a motivovat studenty k získávání informací o EU;

7.  zdůrazňuje úlohu mobility v osobním rozvoji mladých lidí, neboť podporuje studijní a kulturní výměny a zlepšuje tak pochopení koncepce aktivního občanství a jeho uplatňování v praxi; vybízí členské státy, aby propagovaly programy EU podporující mobilitu;

8.  oceňuje význam kultury, umění a vědy jako nedílné součásti aktivního občanství EU; zdůrazňuje jejich úlohu při posilování společného pocitu sounáležitosti občanů s naší Unií a vzájemného porozumění a při podněcování mezikulturního dialogu;

9.  vyzývá, aby v zájmu posílení mezikulturního porozumění a solidarity v Evropě byla prostřednictvím formálního, neformálního a informálního vzdělávání mezi žáky a studenty všech věkových skupin zvyšována informovanost o evropských hodnotách a občanských právech v EU;

10.  je přesvědčen, že v zájmu snazšího začlenění migrantů do společnosti je důležité mezi nimi propagovat vědomosti o evropské kultuře a evropských hodnotách a taktéž prohlubovat mezikulturní dialog podporou jejich původních kultur a upevňováním jejich základních občanských dovedností;

11.  vítá záměr Komise posílit politickou angažovanost občanů v rámci demokratického života EU; vybízí k podpoře demokratické angažovanosti, a to tak, že se posílí dialog mezi občany a chápání úlohy právních předpisů EU v každodenním životě občanů a že se podpoří jejich aktivní a pasivní volební právo v místních a evropských volbách bez ohledu na místo bydliště v EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby využívala sociální média a digitální nástroje a aby zvláštní důraz kladla na zvýšení účasti mladých lidí a zdravotně postižených osob; vyzývá k rozvoji a používání nástrojů elektronické demokracie, jako jsou internetové platformy, které by měly sloužit k přímějšímu zapojení občanů do demokratického života EU, a tak ke zvýšení jejich angažovanosti;

12.  připomíná, že je důležité rozšířit a prohloubit strukturovaný dialog s občany o jejich právech, který umožní určit překážky, jimž občané čelí při uplatňování těchto práv, a zlepšit monitorování a účinnost programů a iniciativ EU v této oblasti;

13.  zdůrazňuje roli sdělovacích prostředků a služeb informační společnosti, a proto vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely legislativní rámec podporující pluralitu a nezávislost sdělovacích prostředků a dostupnost objektivních informací pro občany;

14.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zvláštní kritéria k hodnocení provádění a výkonnosti evropských programů na podporu aktivního občanství a aby se v jejich rámci zaměřila na vzdělávací aspekty;

15.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby občané se zdravotním postižením a zranitelní občané mohli plně požívat práv a příležitostí, které jim poskytuje občanství EU; vybízí všechny členské státy EU, aby uplatňovaly evropský průkaz osob se zdravotním postižením s cílem usnadnit mobilitu osob se zdravotním postižením v EU; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístupnost webových stránek EU pro osoby se zdravotním postižením;

16.  podporuje revizi evropské občanské iniciativy s cílem zlepšit její dostupnost a usnadnit její použití; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit fungování evropské občanské iniciativy a zvýšit povědomí o této iniciativě mezi veřejností, aby se maximálně využil její potenciál k podpoře účasti občanů a demokratické diskuse;

17.  vyzývá členské státy, aby prováděly pracovní plán EU v oblasti mládeže na období 2016–2018 se zaměřením na podporu aktivního občanství a sociálního začlenění mladých lidí a jejich účasti na evropském demokratickém a občanském životě;

18.  zdůrazňuje, že vysoká nezaměstnanost mladých lidí a nejisté vyhlídky do budoucnosti zůstávají jednou z hlavních příčin znepokojení evropské mládeže; v této souvislosti připomíná cíle stanovené v bratislavském prohlášení a plán „zajistit perspektivní ekonomickou budoucnost pro všechny, uchránit náš způsob života a nabídnout lepší příležitosti mladým“; vyzývá Komisi, aby nadále usilovala o podporu mladých lidí tím, že jim nabídne nové příležitosti ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání;

19.  vyzdvihuje roli stáží a odborných praxí, které studentům a absolventům pomáhají získávat praktické poznatky a odborné zkušenosti; v této souvislosti podporuje vytvoření jednotné centralizované platformy pro přeshraniční stáže a odborné praxe, jak bylo navrženo v rámci veřejných konzultací;

20.  zdůrazňuje význam dobrovolné činnosti jako základního prvku programů, které podporují aktivní občanství; vybízí k vytvoření vzdělávacích programů, včetně vzdělávacího obsahu, a k občanské angažovanosti a uznávání dobrovolnické činnosti jako aktivity, za niž je možné získat kredity;

21.  zdůrazňuje, že dobrovolnická činnost nemůže nahradit placené zaměstnání, a vyzdvihuje základní myšlenku, že placená pracovní místa vytvářejí pocit sounáležitosti s komunitou, zajišťují zapojení a aktivní účast na veřejném životě a v konečném důsledku občanskou angažovanost;

22.  zdůrazňuje úlohu sportu, zejména na místní úrovni, neboť přispívá k posílení aktivního občanství tím, že podporuje vzájemné porozumění a respekt a zároveň hodnoty a zásady EU; vybízí Komisi, aby i nadále podporovala sportovní iniciativy, které prosazují aktivní občanství a občanské hodnoty, a rozvíjejí tak pocit sounáležitosti.

23.  vybízí Komisi, aby nadále podporovala akce a iniciativy propagující občanská práva a aktivní občanství; zdůrazňuje, že nové iniciativy v této oblasti by měly doplňovat již existující iniciativy a neměly by mít dopad na rozpočty stávajících programů;

24.  vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je uvést do provozu elektronický výukový nástroj, který má místním a regionálním orgánům pomoci lépe pochopit a vhodně uplatňovat pravidla o volném pohybu, a vytvořit jednotnou digitální bránu, která bude občanům a podnikům na jednotném trhu EU poskytovat online informace; konstatuje, že tyto nástroje by měly poskytovat konzistentní a uživatelsky vstřícné informace o občanských právech v EU a jejich praktickém uplatňování; zdůrazňuje, že tyto nástroje by měly být propojeny se stávajícími nástroji v této oblasti, jako jsou např. Europe Direct a Vaše Evropa;

25.  zdůrazňuje význam výměny a šíření osvědčených postupů ke zvyšování informovanosti o právech občanů EU a k posilování zapojení občanů do občanského a politického života v celé EU;

26.  zdůrazňuje, že je důležité, aby poslanci EP a další významné osobnosti EU zvyšovaly, zejména mezi mladými lidmi, informovanost o právech občanů EU;

27.  podporuje produkci a šíření tiskovin a multimediální produktů ve všech úředních jazycích EU s důrazem na zvyšování informovanosti občanů EU o jejich právech a na posilování jejich schopnosti tato práva účinně vymáhat;

28.  ztotožňuje se s názorem, že občanství EU přispívá k budování soudržnější evropské společnosti, čímž podporuje vzájemné porozumění, mezikulturní dialog a nadnárodní spolupráci.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michel Reimon, Remo Sernagiotto

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Miltiadis Kyrkos, Jarosław Wałęsa, Patricija Šulin

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat

ECR

Angel Dzhambazki, Remo Sernagiotto

EFDD

Isabella Adinolfi

GUE/NGL

Nikolaos Chountis, Curzio Maltese

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Michaela Šojdrová, Patricija Šulin, Sabine Verheyen, Jarosław Wałęsa, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski

S&D

Silvia Costa, Damian Drăghici, Miltiadis Kyrkos, Krystyna Łybacka, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Julie Ward

Verts/ALE

Michel Reimon, Helga Trüpel

2

-

ECR

Rupert Matthews

ENF

Dominique Bilde

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (16.11.2017)

pro Petiční výbor

ke zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny

(2017/2069(INI))

Zpravodaj: Cristian Dan Preda

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Petiční výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá trvalé úsilí Komisi o zajištění toho, aby byla dodržována práva spojená s občanstvím EU, a vyzývá, aby jejich ochrana pokračovala prostřednictvím provádění ustanovení Listiny základních práv Evropské unie a příslušných ustanovení Smluv EU; připomíná, že v souladu s článkem 9 SEU a článkem 20 SFEU osoba, která má státní příslušnost členského státu, je rovněž občanem Unie; je přesvědčen, že občané EU budou moci plně využívat svých práv jen tehdy, pokud členské státy a orgány EU učiní pevný závazek k ochraně těchto práv; vyzývá Komisi, aby podporovala politiky a prováděla kampaně a činnosti zaměřené na zvyšování informovanosti o právech občanů a o dostupných nástrojích k jejich uplatňování;

2.  je odhodlán posílit demokratický rozměr evropských voleb prostřednictvím reformy stávajícího evropského volebního zákona s cílem zvýšit účast občanů a důvěru v demokratický systém EU; je přesvědčen, že větší transparentnost, informovanost, účinný a nediskriminační přístup k informacím, obnovení demokratických postupů, nové volební systémy, včetně nástrojů elektronické demokracie a snížení digitální mezery mezi členskými státy, pokud jde o digitální infrastrukturu, podpoří rozvoj skutečného veřejného prostoru v Evropě; je přesvědčen, že lepší a cílenější informace o evropské politice a o dopadu právních předpisů EU na každodenní životy občanů by zlepšily účast voličů evropských volbách; připomíná, že účast v evropských volbách je třeba podpořit zvýšením viditelnosti politických stran na evropské úrovni a že za posílení evropského charakteru voleb do Evropského parlamentu nesou společně odpovědnost EU a její členské státy;

3.  varuje před případnou právní nejistotou ohledně práv občanů EU, kteří žijí ve Spojeném království, a občanů Spojeného království, kteří žijí v EU, kterou vyvolalo vystoupení Spojeného království z EU; je přesvědčen, že by veškerá nedělitelná práva měla být přednostně zakotvena v dohodě o vystoupení Spojeného království z EU i v dohodě o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím a že dohody o těchto i dalších právech, jako je přístup ke zdravotní péči, je třeba dosáhnout v co nejkratší době; zdůrazňuje, že každá dohoda by měla být založena na zásadě vzájemnosti a nediskriminace; připomíná v tomto ohledu usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 o jednáních se Spojeným královstvím poté, co oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie(1);

4.  připomíná, že v období od 1. ledna 2013 do 30. června 2016 se většina stížností obdržená evropským veřejným ochráncem práv týkala údajné nedostatečné transparentnosti, na což Komise upozornila ve své zprávě ze dne 24. 1. 2017 „O pokroku na cestě ke skutečnému občanství EU v letech 2013–2016“(2); je přesvědčen, že plná transparentnost a integrita orgánů EU je základní podmínkou budování důvěry ve vztahu k občanům EU a toho, aby mohli plně využívat a uplatňovat svá občanská práva; žádá všechny orgány a instituce EU, aby se zabývaly přetrvávajícími nedostatky, a to mimo jiné v souladu s ustanoveními článku 9 a čl. 10 odst. 3 SEU, článku 15 SFEU a článků 41 a 42 Listiny základních práv Evropské unie;

5.  bere na vědomí návrh Komise na revizi nařízení o evropské občanské iniciativě, jejímž cílem je zlepšit její fungování; v této souvislosti Komisi žádá, aby kromě nezbytných technických úprav zahrnula do návrhu také ustanovení k přezkumu podmínek právní přípustnosti a požadavků pro registraci evropské občanské iniciativy, jakož i postupy pro její posouzení, přičemž za výchozí bod by měly považovány rozsudky Tribunálu ve věcech „Minority SafePack“ (T-646/13) a „Stop TTIP“ (T-754/14); rozhodně podporuje toto nařízení jako významný nástroj participativní demokracie, jenž by, pokud by byl plně využíván, mohl zvýšit důvěru občanů v orgány a instituce EU a přispět k vytvoření otevřenější Evropské unie;

6.  domnívá se, že vzhledem k rostoucímu dopadu on-line prostředí a sociálních médií na životy občanů, by evropské orgány měly i nadále rozvíjet nové mechanismy a veřejné politiky zaměřené na zajištění základních práv jednotlivců v digitálním prostředí, se zvláštním důrazem na zajištění svobody projevu, práva na soukromí a dobrou pověst, ochranu osobních údajů a zobrazení, a to zejména v případě nezletilých;

7.  domnívá se, že bezpečnost občanů EU a boj proti terorismu by měly být pro EU nejvyšší prioritou; vítá kroky, jež EU přijala s cílem posílit bezpečnostní unii; vyzývá k urychlenému dosažení interoperability informačních systémů EU v oblasti bezpečnosti, migrace a správy hranic, která by měla být v souladu se zásadami EU pro ochranu údajů; připomíná, že je nutné nalézt náležitou rovnováhu mezi bezpečností a základními právy; zdůrazňuje, že koordinace vnitřních a vnějších opatření EU v oblasti bezpečnosti má zásadní význam pro účinnou ochranu občanů EU a jejich důvěru ve schopnost EU ochranu zajišťovat; připomíná, že konzulární ochrana je klíčová pro zaručení této ochrany v zahraničí, a domnívá se, že v souladu s doporučeními Komise by proto měly být podniknuty další kroky směrem k harmonizaci a modernizaci pravidel týkajících se náhradních cestovních dokladů;

8.  znovu vyzývá Komisi, aby opětovně zahájila postup přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech v souladu s povinnostmi vyplývajícími z článku 6 SEU, a to tím, že posoudí možnosti, jak vyřešit námitky uvedené ve stanovisku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. prosince 2014; domnívá se, že by přistoupení EU k této úmluvě znamenalo výrazné zlepšení ochrany základních práv občanů EU a přispělo by k zajištění uceleného systému ochrany lidských práv v Evropě.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Michał Boni, Mercedes Bresso, Elmar Brok, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Morten Messerschmidt, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Pervenche Berès, Jérôme Lavrilleux, Cristian Dan Preda, Jasenko Selimovic, Rainer Wieland

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

14

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic

PPE

Michał Boni, Elmar Brok, Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Jérôme Lavrilleux, Markus Pieper, Cristian Dan Preda, György Schöpflin

S&D

Mercedes Bresso, Ramón Jáuregui Atondo, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel

5

-

ECR

Morten Messerschmidt

ENF

Gerolf Annemans

GUE/NGL

Barbara Spinelli

NI

Diane James

VERTS/ALE

Pascal Durand

0

0

 

 

Poznámka: Pervenche Berès (S&D) oznámila, že také hlasovala pro přijetí návrhu stanoviska.

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0102.

(2)

COM(2017) 0032.


POSTOJ VE FORMĚ POZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (26.9.2017)

pro Petiční výbor

ke zprávě o občanství EU pro rok 2017: Posílení práv občanů v Unii demokratické změny

(2017/2069(INI))

Zpravodajka: Ángela Vallina

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Petiční výbor jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh usnesení

Právní východisko 6 a (nové)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

– s ohledem na návrh nařízení Rady o příslušnosti, a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění) (COM(2016)0411),

Pozměňovací návrh    2

Návrh usnesení

Bod odůvodnění A a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Aa. vzhledem k tomu, že součástí posilování práv občanů a demokratických institucí je boj proti diskriminaci a nerovnosti žen a mužů v souladu s cíli udržitelného rozvoje;

Pozměňovací návrh    3

Návrh usnesení

Bod odůvodnění H a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ha. vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na pozicích, kde jsou přijímána rozhodnutí, zejména v politické sféře a na úrovni správních rad podniků, brání rozvoji schopností a oslabuje účast žen na demokratickém životě EU;

Pozměňovací návrh    4

Návrh usnesení

Bod odůvodnění H b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Hb. vzhledem k tomu, že účasti žen na přijímání politických rozhodnutí a jejich vedoucímu postavení v této oblasti stále brání různé překážky, např. přetrvávání genderových stereotypů a důsledky nedávné hospodářské krize spojené s negativními dopady této krize na problematiku rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    5

Návrh usnesení

Bod odůvodnění H d (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Hd. vzhledem k tomu, že v EU přetrvávají značné nedostatky, pokud jde o ochranu obětí násilí páchaného na základě pohlaví a domácího násilí v případech přeshraničních rodinných sporů;

Pozměňovací návrh    6

Návrh usnesení

Bod odůvodnění J a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

Ja. vzhledem k tomu, že diskriminace, jíž čelí ženy v celé EU, je překážkou rovnosti; vzhledem k tomu, že ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny jako voličky, ale i ve vedoucích pozicích, ať již ve volených úřadech, státní správě, akademické sféře, sdělovacích prostředcích nebo v soukromém sektoru; vzhledem k tomu, že široce rozšířená vícenásobná diskriminace, jíž jsou ženy vystaveny, a nepřiměřený počet žen, jež čelí chudobě a sociálnímu vyloučení, brání plnému uplatňování občanských práv žen;

Pozměňovací návrh    7

Návrh usnesení

Bod 1

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

1. bere na vědomí zprávu Komise o občanství EU pro rok 2017 obsahující výčet priorit pro jednotlivé oblasti; vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda tyto priority účinně reagují na obavy občanů; lituje nedostatku přesně definovaných závazků pro následující tři roky;

1. bere na vědomí zprávu Komise o občanství EU pro rok 2017 obsahující výčet priorit pro jednotlivé oblasti; vyjadřuje pochybnosti nad tím, zda tyto priority účinně reagují na obavy občanů; lituje nedostatku přesně definovaných závazků pro následující tři roky; domnívá se, že nebyla věnována řádná pozornost zařazení rovnosti žen a mužů mezi priority, neboť se tato problematika objevuje pouze jako druhořadý bod v závěrečném tématu nazvaném „Posílení bezpečnosti a podpora rovnosti“;

Pozměňovací návrh    8

Návrh usnesení

Bod 4

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

4. lituje, že za téměř deset let bylo dosaženo jen malého pokroku, pokud jde o přijetí celoevropské antidiskriminační směrnice; vyzývá všechny evropské orgány k urychlenému ukončení příslušných jednání;

4. lituje, že za téměř deset let bylo dosaženo jen malého pokroku, pokud jde o přijetí celoevropské antidiskriminační směrnice; vyzývá všechny evropské orgány k urychlenému ukončení příslušných jednání, přičemž je nutné věnovat náležitou pozornost začlenění rozměru rovnosti žen a mužů;

Pozměňovací návrh    9

Návrh usnesení

Bod 6 b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6b. vítá návrh Komise podepsat a uzavřít přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a znovu potvrzuje svou podporu tomu, aby EU k Istanbulské úmluvě přistoupila na širokém základě a bez výhrad; vyzývá k tomu, aby bylo ve spolupráci s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) zlepšeno shromažďování rozčleněných údajů o všech formách násilí, na které se tato úmluva vztahuje, za účelem vypracování společné metodiky pro srovnávání databází a analýz; vyzývá všechny členské státy, které tak ještě neučinily, aby Istanbulskou úmluvu co nejrychleji ratifikovaly; vyzývá Komisi, aby předložila návrh směrnice o násilí na ženách;

Pozměňovací návrh    10

Návrh usnesení

Bod 6 c (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6c. vyzývá Radu, aby zintenzivnila své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

Pozměňovací návrh    11

Návrh usnesení

Bod 6 d (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6d. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly konkrétní opatření s cílem řešit potřeby zranitelných občanů, kteří jsou vystaveni intersekcionální vícenásobné diskriminaci, jež jim brání, aby uplatňovali svá práva nebo se plně zapojovali do společnosti, jako jsou ženy se zdravotním postižením, příslušníci etnických menšin, ženy z řad přistěhovalců a uprchlíků nebo osoby čelící chudobě a sociálnímu vyloučení;

Pozměňovací návrh    12

Návrh usnesení

Bod 6 e (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6e. opakuje, že chceme-li zajistit, aby osoby vystavené intersekcionální vícenásobné diskriminaci, jako jsou ženy a dívky se zdravotním postižením, byly schopny uplatňovat svá občanská práva, je nutné zaujmout holistický přístup zahrnující cílené politiky, od intersekcionálního shromažďování údajů po vzdělávací programy a opatření sociálního začleňování; vyzývá Komisi a členské státy, aby formulovaly a zveřejnily strategie pro potírání intersekcionální diskriminace;

Pozměňovací návrh    13

Návrh usnesení

Bod 6 f (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6f. zdůrazňuje, že je zapotřebí potírat násilí páchané na základě pohlaví, jemuž čelí ženy a dívky a osoby LGBTI v politice a v širší veřejné sféře, včetně obtěžování a zastrašování na internetu;

Pozměňovací návrh    14

Návrh usnesení

Bod 6 g (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6g. opakuje svou výzvu Komisi, aby přijala svůj strategický závazek v oblasti rovnosti žen a mužů na období 2016–2019 ve formě sdělení; připomíná, že EU je založena na zásadě rovnosti mezi ženami a muži a že této zásady lze dosáhnout pouze prostřednictvím jejího strategického začleňování do všech politik EU;

Pozměňovací návrh    15

Návrh usnesení

Bod 6 h (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6h. vítá, že Komise předložila balíček opatření pro nalezení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a vyzývá všechny orgány, aby tato opatření co nejdříve uskutečnily;

Pozměňovací návrh    16

Návrh usnesení

Bod 6 j (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6j. žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly další spolupráci v situacích, kdy pracovníci dostávají dávky a platí příspěvky v různých členských státech EU, tím, že posílí přeshraniční výměnu informací mezi různými orgány sociálního zabezpečení tak, aby byly při výpočtu důchodových nároků řádně zohledněny všechny příspěvky; upozorňuje na stále přetrvávající rozdíly v platech a důchodech mezi muži a ženami v EU, které spolu s úspornými opatřeními a škrty ve veřejném sektoru podrývají možnost skutečné ekonomické samostatnosti milionů žen;

Pozměňovací návrh    17

Návrh usnesení

Bod 6 k (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6k. vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně využívaly fondy EU jako nástroje k posilování rovnosti žen a mužů; zejména vyzývá k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do SZP a politik soudržnosti ve venkovských oblastech;

Pozměňovací návrh    18

Návrh usnesení

Bod 6 l (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

6l. naléhavě žádá Komisi, aby i nadále začleňovala hledisko rovnosti žen a mužů do všech politik EU tím, že bude věnovat obzvláštní pozornost posuzování dopadů a ex-post hodnocení právních předpisů a politik;

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh usnesení

Bod 9 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9a. žádá Komisi a členské státy, aby neustále podporovaly zastoupení žen ve vedoucích pozicích, zejména v rámci přijímání politických rozhodnutí a na úrovni správních rad podniků, a aby usnadňovaly ženám nástup do těchto vedoucích pozic tím, že odstraní genderové stereotypy a podpoří účast žen při školeních na pracovištích, spolu s dalšími nástroji politiky, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, což jim umožní plně užívat svých práv občanství EU;

Pozměňovací návrh    20

Návrh usnesení

Bod 9 b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9b. zdůrazňuje, že kvalitní občanské vzdělávání pro všechny věkové kategorie, ať už formální, informální či neformální, je zásadně důležité pro sebevědomý výkon demokratických práv občanů a fungování demokratické společnosti a také pro překonání diskriminace, předsudků a nerovnosti mezi muži a ženami; zdůrazňuje potřebnost investic do občanského vzdělávání a vzdělávání pro rovnost mezi ženami a muži po celé Evropě;

Pozměňovací návrh    21

Návrh usnesení

Bod 9 c (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

9c. zdůrazňuje význam politického zapojení dětí a mládeže, zejména žen a dívek; požaduje další opatření ze strany Komise a členských států zaměřená na zaručení práv dětí a podporu jejich zapojení;

Pozměňovací návrh    22

Návrh usnesení

Bod 10 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

10a. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly další opatření, která zajistí spravedlivý a rovný přístup žen do všech politických, kulturních a společenských sfér jako nezbytnou podmínku účinného výkonu občanských práv v EU;

Pozměňovací návrh    23

Návrh usnesení

Bod 11

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

11. věří, že reforma volebního zákona na základě legislativního podnětu ze strany Parlamentu představuje jedinečnou příležitost, jak zvýšit demokratičnost Unie; zdůrazňuje, že s tímto názorem se ztotožňují tisíce Evropanů, jak dokládá evropská občanská iniciativa s názvem „Nechte mě volit“, jejímž cílem je umožnit občanům volit v místě jejich bydliště; vítá, že Komise zkoumá možnosti občanů třetích zemí, kteří využili svého práva volného pohybu k hlasování ve vnitrostátních volbách v zemi, kde žijí; vyzývá Komisi, aby s výhledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2019 navrhla konkrétní akční plán pro zavedení elektronického hlasování;

11. věří, že reforma volebního zákona na základě legislativního podnětu ze strany Parlamentu představuje jedinečnou příležitost, jak zvýšit demokratičnost Unie; zdůrazňuje, že s tímto názorem se ztotožňují tisíce Evropanů, jak dokládá evropská občanská iniciativa s názvem „Nechte mě volit“, jejímž cílem je umožnit občanům volit v místě jejich bydliště; vítá, že Komise zkoumá možnosti občanů třetích zemí, kteří využili svého práva volného pohybu k hlasování ve vnitrostátních volbách v zemi, kde žijí; žádá Radu, aby do příštího přezkumu evropského volebního práva zahrnula genderově vyvážené seznamy, na nichž se budou střídat kandidáti a kandidátky; vyzývá Komisi, aby s výhledem na volby do Evropského parlamentu v roce 2019 navrhla konkrétní akční plán pro zavedení elektronického hlasování;

Pozměňovací návrh    24

Návrh usnesení

Bod 12

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

12. vyjadřuje přesvědčení, že svobodná média a přístup k široké škále názorů ve společnosti a ve sdělovacích prostředcích jsou pro zdraví demokracie nezbytné; zdůrazňuje potřebu jasně definované politiky EU, aby mohla čelit protievropské propagandě a šíření nepravdivých informací; navrhuje orgánům EU, aby pokračovaly v úsilí o zřízení evropského televizního kanálu vysílajícího ve všech členských státech;

12. vyjadřuje přesvědčení, že svobodná média a přístup k široké škále názorů ve společnosti a ve sdělovacích prostředcích jsou pro zdraví demokracie nezbytné a že mediální gramotnost je zásadně důležitá a měla by se rozvíjet již od útlého věku; zdůrazňuje potřebu jasně definované politiky EU, aby mohla čelit protievropské propagandě a šíření nepravdivých informací; navrhuje orgánům EU, aby pokračovaly v úsilí o zřízení evropského televizního kanálu vysílajícího ve všech členských státech;

Pozměňovací návrh    25

Návrh usnesení

Bod 12 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

12a.  žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly opatření v boji proti prohlášením diskriminujícím ženy i proti genderovým stereotypům;

Pozměňovací návrh    26

Návrh usnesení

Bod 15 a (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

15a. vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly skutečné nástroje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby úzce spolupracovaly s místními orgány a komunitami v rámci prevence a vyšetřování porušování práv a aby poskytovaly nezbytnou péči a pomoc ženám, které byly sexuálně vykořisťované, diskriminované a marginalizované na trhu práce;

Pozměňovací návrh    27

Návrh usnesení

Bod 15 b (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

15b. požaduje posílenou spolupráci mezi členskými státy, aby byla zajištěna ochrana obětí násilí na základě pohlaví a aby byly zohledněny nejvlastnější zájmy dítěte v případech přeshraničních rodinných sporů;

Pozměňovací návrh    28

Návrh usnesení

Bod 15 c (nový)

 

Návrh usnesení

Pozměňovací návrh

 

15c. vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření ke zvýšení příležitostí pro ženy a dívky, aby se mohly účastnit programů EU v oblasti přeshraniční mobility jakožto studentky, učitelky a výzkumné pracovnice;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.9.2017

 

 

 


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Heinz K. Becker, Andrea Cozzolino, Pál Csáky, Eleonora Evi, Peter Jahr, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Notis Marias, Marlene Mizzi, Cristian Dan Preda, Gabriele Preuß, Laurenţiu Rebega, Virginie Rozière, Yana Toom, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michela Giuffrida, Demetris Papadakis, Julia Pitera, Sven Schulze, Igor Šoltes, Ángela Vallina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Inés Ayala Sender


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

23

+

ALDE

ECR

PPE

 

S&D

 

VERTS/ALE

Beatriz Becerra Basterrechea, Yana Toom, Cecilia Wikström

Rikke Karlsson

Heinz K. Becker, Pál Csáky, Peter Jahr, Svetoslav Hristov Malinov, Julia Pitera, Cristian Dan Preda, Sven Schulze, Jarosław Wałęsa

Inés Ayala Sender, Andrea Cozzolino, Michela Giuffrida, Jude Kirton-Darling, Marlene Mizzi, Demetris Papadakis, Gabriele Preuß, Virginie Rozière

Margrete Auken, Igor Šoltes, Tatjana Ždanoka

2

-

ECR

ENF

Notis Marias

Laurenţiu Rebega

4

0

EFDD

GUE/NGL

Eleonora Evi

Marina Albiol Guzmán, Martina Anderson, Ángela Vallina

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění