Postup : 2017/2040(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0389/2017

Předložené texty :

A8-0389/2017

Rozpravy :

PV 15/01/2018 - 15
CRE 15/01/2018 - 15

Hlasování :

PV 16/01/2018 - 5.2

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0002

ZPRÁVA     
PDF 637kWORD 75k
1.12.2017
PE 604.868v02-00 A8-0389/2017

o provádění makroregionálních strategií EU

(2017/2040(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodajka: Andrea Cozzolino

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Souvislosti

V nedávných letech vzrostl význam makroregionálních strategií (dále jen „MRS“) jakožto platformy pro nadnárodní spolupráci mezi členskými státy a s třetími zeměmi. Tyto strategie poskytují integrovaný rámec umožňující řešit společné problémy a využívat společný potenciál. V programovém období let 2014–2020 byly MRS začleněny do programů evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „fondy ESI“).

V současnosti propojují čtyři MRS (Pobaltí, Podunají, jadersko-jónský region a alpský region) 19 členských států a 8 států, které nejsou členy EU. Některé členské státy se podílejí na více než jednom MRS.

MRS fungují na základě omezení tzv. „tří ne“: žádné nové fondy EU, žádné dodatečné formální struktury EU a žádné nové právní předpisy EU.

Finanční podpora je nicméně poskytována v podobě programů nadnárodní spolupráce v rámci evropské územní spolupráce, které jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Provádění MRS podporují čtyři takové programy (celkový operační rozpočet programu uvádíme v závorkách):

–  Baltské moře (333 414 456 EUR),

–  Podunají (262 989 839 EUR),

–  Jadersko-jónský region (117 918 198 EUR),

–  Alpský prostor (139 751 456 EUR).

Země se rovněž vybízejí, aby využívaly jiné zdroje financování (fondy ESI a další nástroje EU, nástroje předvstupní pomoci, evropský nástroj sousedství, celostátní, regionální a místní zdroje, soukromé zdroje atd.) s cílem přispět k dosahování společných cílů stanovených v MRS.

Jak uvádí Komise(1), MRS se neomezují jen na samotné financování, neboť „spojí občany z různých členských států a zlepší jejich sociální a ekonomické podmínky prostřednictvím přeshraniční spolupráce“.

Řídicí struktury a zkušenosti MRS jsou rozmanité. Některé problémy se (v různé míře) objevují u všech: je tomu tak např. u zajišťování odpovídající úrovně politického odhodlání a zpřístupňování dostatečných zdrojů.

Komise má při provádění MRS koordinační úlohu.

V roce 2010 zřídila Komise na žádost Rady skupinu na vysoké úrovni pro makroregionální strategie, jíž svěřila za úkol „pomáhat jí při výkonu jejích pravomocí spojených s fungováním makroregionálních strategií“ a konkrétněji „radit Komisi ohledně koordinace a monitorování makroregionálních strategií“(2). Členové této skupiny zastupují členské státy a státy vně EU podílející se na MRS. Na její schůze jsou rovněž zváni zástupci Výboru regionů a Evropské investiční banky, kteří mají status pozorovatelů.

Budoucnost

Diskuse o politice soudržnosti po roce 2020 jsou již v plném proudu a nastal čas zabývat se budoucností MRS v souvislosti s touto politikou.

V souvislosti s budoucností MRS je třeba odpovědět na několik otázek:

–  Angažovanost a politický závazek: jak zajistit, aby všechny zúčastněné země investovaly do MRS dostatečné zdroje?

–  Orientace na výsledky: jak by bylo možné lépe měřit výsledky MRS?

–  Rozsah: existují důvody pro rozšíření koncepce MRS?

Rada uznává význam MRS, připomíná zásadu „tří ne“ a „je připravena přezkoumat veškeré společně dohodnuté a pokročilé iniciativy členských států, jež čelí ve stanovené zeměpisné oblasti týmž výzvám, směřující k vytvoření nové makroregionální strategie“(3).

Výbor REGI pořádá pracovní seminář s odborníky na MRS, který se koná u příležitosti jeho schůze ve dnech 12.–13. července 2017, s cílem podpořit práci na této zprávě o provádění. Příslušná zjištění se promítnou do pozměňovacích návrhů k tomuto návrhu zprávy.

(1)

Sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 s názvem „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639 v konečném znění).

(2)

Rejstřík expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů – Skupina na vysoké úrovni pro makroregionální strategie http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=2455

(3)

Závěry Rady o provádění makroregionálních strategií EU http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/cooperate/macro_region_strategy/pdf/concl_implementation_macro_region_strategy_en.pdf


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění makroregionálních strategií EU

(2017/2040(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. dubna 2017 o provádění makroregionálních strategií EU,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. prosince 2016 o provádění makroregionálních strategií EU (COM(2016)0805) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise(SWD(2016)0443),

–  s ohledem na sdělení Evropské komise ze dne 10. června 2009 o strategii Evropské unie pro region Baltského moře (COM(2009)0248),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 nazvaný „Strategie Evropské unie pro Podunají“ (COM(2010)0715),

–  s ohledem na sdělení Evropské komise ze dne 17. června 2014 o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region (COM(2014)0357),

–  s ohledem na sdělení Evropské komise ze dne 28. července 2015 týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. května 2014 o správě a řízení makroregionálních strategií (COM(2014)0284),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 nazvané „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o uplatňování strategie EU pro Podunají(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxi a výhledu do budoucna, zejména ve Středomoří(5),

–  s ohledem na své ze dne 13. září 2012 o strategii politiky soudržnosti EU pro oblast Atlantského oceánu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o strategii EU pro alpský region(8),

–  s ohledem na studii, kterou v lednu 2015 vypracovalo jeho Generální ředitelství pro vnitřní politiky (Tematická sekce B: Strukturální politika a politika soudržnosti), nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti Evropské územní spolupráce“,

–  s ohledem na studii programu INTERACT z února 2017 nazvanou „Přidaná hodnota makroregionálních strategií: programová a projektová perspektiva“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0389/2017),

A.  vzhledem k tomu, že makroregion lze definovat jako zeměpisnou oblast zahrnující regiony z určitého počtu zemí, kterých se týká jeden či více společných rysů nebo problémů(9)6;

B.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie vznikají v oblastech, které představují přirozený vývoj EU, pokud jde o přeshraniční spolupráci; vzhledem k tomu, že tyto strategie mají velký význam, neboť podněcují veřejnoprávní i soukromoprávní subjekty, občanskou společnost a akademické prostředí k pozitivní činnosti a mobilizují zdroje potřebné k dosažení společných politických cílů EU;

C.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jsou platformou pro hlubší a širší odvětvové, regionální a přeshraniční interakce mezi členskými státy a sousedními zeměmi v zájmu řešení společných výzev, společného plánování a rozvoje spolupráce mezi různými partnery a sektory a zlepšování jejich integrace, mimo jiné v oblastech životního prostředí, ochrany biologické rozmanitosti, strategií zmírňování změny klimatu a adaptace na ni, zpracování odpadu a dodávek vody, územního plánování námořních prostor a integrovaných systémů pobřežní správy; vítá v této souvislosti úsilí o maximalizaci synergií mezi fondy ESI a nástrojem předvstupní pomoci;

D.  vzhledem k tomu, že makroregiony se účastní provádění příslušných dlouhodobých, vzájemně propojených, průřezových politických činností, neboť tyto makroregiony mají vazby na politiku soudržnosti, a to jednak formou plnění cílů MRS, které jsou součástí jejich operačních programů, a jednak vytvářením projektů prostřednictvím inteligentních synergií; vzhledem k tomu, že díky tomu makroregiony efektivněji pomáhají dosahovat cílů MRS, získávat soukromé investice, prokazovat důvěru a rozvíjet dialog, přeshraniční spolupráci a solidaritu;

E.  vzhledem k tomu, že MRS jsou založeny na zásadě „tří ne“, tj. žádné nové financování, žádné nové struktury a žádné nové právní předpisy v rámci stávajícího politického uspořádání EU;

F.  vzhledem k tomu, že provádění makroregionálních strategií usnadňují již zavedené mechanismy spolupráce na úrovni EU a mezi členskými státy, zejména v rané fázi;

G.  vzhledem k tomu, že Komise přijímá každé dva roky souhrnnou zprávu o provádění všech čtyř makroregionálních strategií EU, v níž shrnuje jejich úspěchy a poukazuje na to, kde je třeba provádění zlepšit, a že další zpráva má být předložena do konce roku 2018; v této souvislosti se domnívá, že je třeba vyhodnotit aspekty týkající se životního prostředí jako jednoho z pilířů udržitelného rozvoje;

Makroregionální strategie jakožto platformy pro spolupráci a koordinaci

1.  význam MRS je zjevný, vezmeme-li v úvahu proces globalizace, který vytváří vzájemnou závislost jednotlivých zemí a žádá si řešení nově vznikajících přeshraničních problémů;

2.  uznává, že překonat úskalí, na nichž závisí kvalita provádění, jako jsou odhodlání, vlastní odpovědnost, zdroje a řádná správa, je při dosahování stanovených cílů i nadále obtížné, byť v různé míře;

3.  zdůrazňuje, že MRS zůstávají velmi cenným, inovativním příspěvkem k přeshraniční, meziodvětvové a víceúrovňové spolupráci v Evropě, jejíž potenciál dosud nebyl plně prozkoumán a jejímž cílem je rozvoj konektivity a upevňování ekonomických vazeb a transferů znalostí mezi regiony a státy; poukazuje nicméně na to, že v důsledku procesu hledání shody na společných víceúrovňových akcích za účasti více států a regionů mají projekty MRS dosud obtížný přístup k prostředkům;

4.  domnívá se, že MRS a související environmentální programy jsou užitečnými nástroji k tomu, aby byly výhody evropské spolupráce zřejmé pro občany, a proto vyzývá všechny strany, aby se v nich plně angažovaly a podílely se na jejich provádění;

5.  zastává názor, že víceúrovňová správa, v níž jsou řádně zastoupeny regiony, by měla být nedílnou součástí jakékoli makroregionální strategie od fáze jejího vypracovávání a že by do tohoto procesu měly být zapojeny regionální a místní komunity a zástupci veřejného, soukromého a třetího sektoru; vyzývá zúčastněné členské státy a regiony, aby rozvíjely vhodné správní struktury a pracovní struktury s cílem usnadnit spolupráci, včetně společného plánování, podporu příležitostí k financování a přístupu zdola nahoru;

6.  vybízí k posílení spolupráce a zlepšení vertikálních i horizontálních partnerství mezi soukromými a veřejnými aktéry, akademickým prostředím, nevládními organizacemi a mezinárodními organizacemi působícími v této oblasti a jednotlivými politikami na unijní, státní, regionální a místní úrovni s cílem zdokonalit provádění MRS a zlepšit přeshraniční spolupráci; vyzývá Komisi, aby podněcovala tyto strany mimo jiné k tomu, aby se zapojovaly do činnosti řídících orgánů MRS, ovšem v souladu s obecnými zásadami EU;

7.  zdůrazňuje, že je důležité, aby příslušné orgány státní a regionální správy měly dostatečnou personální a správní kapacitu, mají-li se politické závazky promítat do účinného uplatňování strategií; v tomto ohledu poukazuje na to, že velkou hodnotu má program na podporu strukturálních reforem, který může na žádost členského státu poskytnout pomoc při budování kapacit a účinnou podporu při vývoji a financování projektů MRS; vyzývá dále Komisi a členské státy k tomu, aby aktivně podporovaly šíření a uplatňování osvědčených administrativních postupů a zkušeností nabytých při úspěšném provádění MRS;

8.  zdůrazňuje, že MRS musejí být dostatečně flexibilní, aby mohly být upravovány podle okolností a mohly reagovat na nepředvídané události a potřeby, které by mohly mít dopad na zúčastněné regiony, členské státy a EU jako celek; domnívá se, že při provádění MRS je třeba brát ohled na zvláštní podmínky daného regionu nebo místa; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise vykonávala v tomto ohledu svou koordinační úlohu, mimo jiné v zájmu doladění specifických cílů jednotlivých strategií;

Strategie EU pro region Baltského moře (EUSBSR)

9.  vítá výsledky, jichž bylo dosaženo od zahájení této strategie v roce 2009, zejména pokud jde o mechanismy spolupráce nejen mezi zapojenými regiony a státy (tj. v rámci Rady na příslušných zasedáních ministrů členských států), ale také uvnitř nich samotných, například v parlamentech nebo vládách; konstatuje, že strategie EU pro region Baltského moře je stabilním rámcem spolupráce, který zahrnuje přes sto stěžejních iniciativ a nových sítí;

10.  upozorňuje na dosud nevyřešené problémy, zejména v oblasti životního prostředí a konektivity; žádá zúčastněné státy, aby zvýšily své úsilí o řešení problému znečištění, tj. nízké kvality vody a ovzduší a eutrofizace v Baltském moři, které je jedním z nejvíce znečištěných moří na světě; konstatuje, že dosažení dobrého stavu životního prostředí do roku 2020 je jedním z klíčových cílů politických opatření v regionu Baltského moře;

11.  přikládá velký význam možnosti napojit region Baltského moře na energetické sítě s cílem omezit a odstranit energetickou chudobu a zvýšit energetickou bezpečnost a zabezpečení dodávek.

Strategie EU pro dunajský region (EUSDR)

12.  zdůrazňuje pozitivní dopady, které má tato strategie na spolupráci mezi zúčastněnými zeměmi a regiony díky tomu, že posiluje mobilitu a vzájemnou propojenost všech druhů dopravy, prosazuje čistou energii, kulturu a cestovní ruch a především posiluje přímé kontakty mezi lidmi a prohlubuje soudržnost mezi regiony a zeměmi, které se této strategie účastní;

13.  považuje projekt s názvem „Euro access“, iniciativu „Udržujte Dunaj čistým“ a Podunajský dialog o financování za jednoznačně pozitivní příklady toho, jak lze překonat obtíže při získávání financování, jimž projekty s nadnárodním a přeshraničním významem často čelí; zastává názor, že prostřednictvím tohoto dialogu mohou být rozdíly v rozvoji mezi regiony v povodí Dunaje dále zmírněny; dále se domnívá, že znovuotevření centra strategie pro Podunají by mohlo přispět k hladšímu provádění této strategie;

14.  zdůrazňuje, že prevence škod způsobených rozsáhlými záplavami zůstává pro země dunajského makroregionu jedním z hlavních problémů ve vztahu k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že by se mělo zvážit zavedení dalších společných preventivních opatření proti přeshraničnímu znečišťování;

15.  opětovně připomíná, že je zapotřebí strategických projektů a zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité udržovat vysokou míru politické podpory a navýšit zdroje a kapacitu příslušných státních orgánů s cílem vyřešit zbývající problémy; zdůrazňuje, že je proto zapotřebí zachovat politický potenciál strategie EU pro dunajský region (EUSDR) a zajistit, aby řídící skupina této strategie odvedla kvalitní práci;

16.  s ohledem na přirozené propojení mezi Dunajem a Černým mořem vybízí zúčastněné země, aby prohloubily koordinaci strategie EUSDR a přeshraniční spolupráci v Černomoří a úzce spolupracovaly s cílem překonat společné socio-ekonomické, environmentální a dopravní problémy;

17.  zdůrazňuje, že integrovanější přístup k mobilitě a multimodálnosti v dunajském regionu by byl přínosem i pro životní prostředí;

Strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR)

18.  zdůrazňuje odlišnou povahu strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR) vzhledem k značnému počtu potenciálních kandidátů a zemí kandidujících na členství a domnívá se, že tento formát spolupráce může pro celý region představovat velkou příležitost; je toho názoru, že strategie EUSAIR by byla novým impulzem pro rozšíření a integrační proces;

19.  se znepokojením bere na vědomí přetrvávající problémy týkající se jen málo účinného provázání mezi dostupností zdrojů, správou a sdílením odpovědnosti, jež brání tomu, aby bylo v plné míře dosaženo cílů strategie EUSAIR; vyzývá zúčastněné země, aby v zájmu provádění strategie poskytly příslušným orgánům podporu a konkrétní opatření;

20.  zdůrazňuje, že tento region se v nedávných letech ocitl v přední linii, pokud se jedná o migrační krizi; domnívá se, že strategie EUSAIR by mohla napomoci při řešení takovýchto výzev prostřednictvím nezbytných nástrojů a zdrojů; vítá v této souvislosti úsilí Komise o nalezení řešení pro zpřístupnění finančních zdrojů pro činnosti související s migrací, včetně spolupráce s třetími zeměmi;

21.  považuje udržitelný cestovní ruch, pilíř jadransko-jónského regionu, za pozitivní nástroj k vytváření udržitelného hospodářského růstu v regionu a ke zvýšení informovanosti o výzvách v oblasti životního prostředí a o makroregionálních strategiích;

22.  žádá dotčené země, aby upřednostňovaly budování kapacit hlavních subjektů provádějících strategii EUSAIR a programových orgánů odpovědných za příslušné operační programy spojené s touto strategií;

Strategie EU pro alpský region (EUSALP)

23.  považuje strategii EUSALP za důkaz toho, že makroregionální plánování lze úspěšně uplatnit i v případě rozvinutějších regionů; vyzývá strany účastnící se této strategie k podpoře investic, které jsou spojené s životním prostředím a které řeší dopady změny klimatu, poukazuje dále na to, že alpský region je důležitou regionální dopravní křižovatkou a současně jednou z nejrozlehlejších přírodních a rekreačních oblastí, kterou je nutné zachovat; zdůrazňuje proto, že je nutné vyhledávat udržitelné a navzájem propojené dopravní strategie;

24.  vítá řídící strukturu v současnosti zaváděné strategie, neboť první kroky při jejím provádění se ukázaly jako obtížné a byly řízeny odlišnými strukturami, rámci a časovými plány; vyzývá proto zúčastněné země, aby setrvávaly ve svém závazku vůči členům akční skupiny strategie EUSALP a neustávaly v jejich podpoře;

25.  zdůrazňuje, že strategie EUSALP může být dobrým příkladem vzorové strategie územní soudržnosti, neboť v sobě souběžně zahrnuje různé specifické oblasti, a to výrobní oblasti, horské a venkovské, a také některá z nejdůležitějších a vysoce rozvinutých měst v EU, a nabízí platformu pro společné řešení výzev, kterým tyto oblasti a města čelí (změna klimatu, demografie, biologická rozmanitost, migrace, globalizace, udržitelný cestovní ruch a zemědělství, zásobování energií, doprava a mobilita a digitální propast); vyzývá zúčastněné země, aby při naplňování společných priorit věnovaly náležitou pozornost využívání programu Interreg pro alpský prostor a jiným důležitým fondům;

26.  zdůrazňuje, že alpský region je vymezen mnoha hranicemi a že odstranění těchto překážek je předpokladem pro to, aby mohla spolupráce fungovat, zejména pokud jde o pracovní trh a hospodářskou činnost spojenou s malými a středními podniky; upozorňuje na to, že strategie EUSALP může rovněž poskytnout příležitost k posílení nadnárodní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony, městy a místními komunitami a k vytváření mezilidských vazeb a sítí, a to rovněž pokud jde o propojení v oblasti dopravního a digitálního pokrytí; kromě toho poukazuje na křehkost životního prostředí tohoto regionu;

Makroregionální Evropa po roce 2020?

27.  upozorňuje na skutečnost, že MRS přinášejí výsledky, pokud vycházejí z dlouhodobé politické perspektivy a jsou organizovány tak, aby všechny veřejné, zejména regionální a místní orgány, a soukromé zainteresované strany spolu s občanskou společností byly od počátku účinně zastoupeny, což si žádá efektivní výměnu informací, osvědčených postupů, know-how a zkušeností mezi makroregiony a jejich regionálními a místními orgány; považuje za nezbytné, aby byla posílena víceúrovňová správa MRS, která by měla být transparentní a měla by disponovat účinnějšími mechanismy spolupráce a komunikace, aby se zvýšila informovanost o MRS a aby byly tyto strategie v místních a regionálních komunitách přijaty;

28.  je přesvědčen, že provádění této strategie může být účinné pouze tehdy, pokud bude založeno na dlouhodobé vizi a účinných koordinačních strukturách a strukturách spolupráce s nezbytnou administrativní kapacitou, jakož i na sdíleném dlouhodobém politickém odhodlání na dotčených institucionálních úrovních, a bude se opírat o odpovídající finanční zdroje; zdůrazňuje proto, že je třeba usilovat o zvýšení účinnosti investic prostřednictvím slaďování, synergie a doplňkovosti regionálního a celostátního financování a stávajících finančních nástrojů EU, které kromě podpory programů Evropské územní spolupráce podporují přeshraniční projekty v rámci fondů ESI a EFSI, a také prostřednictvím přímého financování;

29.  je přesvědčen, že zjednodušování finančních prostředků a postupů pro jejich použití v rámci MRS by zvýšilo jejich efektivitu;

30.  navrhuje, aby zúčastněné země již na počátku přijaly jednoznačné závazky, pokud jde o financování a lidské zdroje určené k provádění MRS; vyzývá Komisi, aby přispěla k lepší koordinaci v rámci MRS, podporovala osvědčené postupy a navrhla pobídky s cílem podnítit aktivní účast všech dotčených stran, jakož i koordinaci mezi nimi, a rovněž s cílem posílit vazby mezi politikami EU a prováděním MRS; vyzývá kromě jiného k tomu, aby se v rámci MRS využívaly zelené veřejné zakázky s cílem podnítit ekologické inovace, bioekonomiku, rozvoj nových obchodních modelů a používání druhotných surovin, například v oběhovém hospodářství, a to za účelem dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí a zdraví a prohloubení úzkých vazeb mezi výrobci a spotřebiteli;

31.  zdůrazňuje, že je třeba více se orientovat na výsledky a řešit konkrétní výzvy, mimo jiné i v oblasti ochrany životního prostředí, aby byly vypracovány plány s konkrétními dopady na dané území a bylo zdůvodněno investování zdrojů, které by ve svém rámci měly odpovídat stanoveným cílům a vztahovat se ke skutečným potřebám dotčených oblastí;

32.  vyzývá ke zodpovězení veškerých otázek týkajících se MRS, jako je například sdílení odpovědnosti a nezbytné politické pobídky, a to v souladu s postupem, na němž se předem dohodnou všechny dotčené regiony;

33.  má za to, že je třeba v cílových regionech zvyšovat viditelnost aktivit makroregionů a povědomí o nich u veřejnosti, stejně jako dosažených výsledků, a to prostřednictvím informačních kampaní a výměn osvědčených postupů, mimo jiné využitím on-line platforem a sociálních sítí, čímž se snadno zpřístupní široké veřejnosti;

34.  zdůrazňuje, že příští revize víceletého finančního rámce (VFR) představuje příležitost k současné revizi cílů MRS za účelem posílení jejich provázanosti s prioritami EU a konsolidování finančních závazků, které jsou s nimi spojeny;

35.  vyzývá Komisi, aby v rámci své příští revize pravidel politiky soudržnosti předložila návrhy na podporu lepšího provádění MRS;

36.  vyzývá Komisi, aby v rámci příští zprávy o provádění MRS, která má být předložena v roce 2018, vypracovala podrobnější analýzu, která se bude mimo jiné zabývat:

a.  účinností programů nadnárodní spolupráce při poskytování financování a strategického impulzu pro MRS;

b.  ukazateli, které by mohly být začleněny do každé MRS s cílem posílit zaměření na výsledky a zdokonalit monitorování a vyhodnocování;

c.  opatřeními na posílení provázanosti s prioritami EU;

d.  zjednodušením provádění a začleněním systémů financování;

e.  kvalitou zapojení orgánů regionální a místní samosprávy do provádění MRS;

37.  zdůrazňuje, že výzva k vypracování nových strategií, například pro oblast Karpat, Atlantského oceánu, Středozemního moře či pro regiony Iberského poloostrova by neměla odvádět pozornost od prvotního cíle, kterým je kvalitnější a důkladnější provádění stávajících MRS;

38.  vzhledem k tomu, že MRS jsou založeny na zásadě „tří ne“, (žádné nové právní předpisy EU, žádné nové financování ze strany EU a žádné nové struktury EU); navrhuje nicméně, aby Komise ve své příští zprávě o provádění MRS vyhodnotila, jaký dopad mají tato „tři ne“ na programy uskutečňující se v rámci fondů ESI;

39.  zdůrazňuje, že je zapotřebí ve vztahu ke spolupráci zaujmout územní přístup s ohledem na konkrétní případ, neboť MRS jsou určeny k řešení územních problémů, které je možné vyřešit účinnějším způsobem společně; zdůrazňuje, že je důležité sladit různé složky územní spolupráce v rámci programů Evropské územní spolupráce a makroregionů, stejně jako jejich synergii, s cílem zvýšit účinek nadnárodních programů, sdílet zdroje, zjednodušit financování MRS, zkvalitnit výsledky jejich provádění a zvýšit účinnost investovaných zdrojů;

40.  opětovně připomíná závazek EU k provádění cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam slaďování cílů MRS se stěžejními iniciativami EU, jako je energetická unie, Pařížská dohoda o změně klimatu a modrý růst v přímořských makroregionech; upozorňuje na řízení výzev spojených s životním prostředím, jako je ochrana přírody, biologická rozmanitost, rybolovné zdroje a boj proti znečišťování moří a také rozvoj udržitelného ekologického cestovního ruchu; vybízí ke spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie; vybízí v této souvislosti k využití strategií pro inteligentní specializaci (S3), posílení postavení malých a středních podniků a vytváření kvalitních pracovních míst;

41.  zdůrazňuje, že Parlament od samého počátku podporoval makroregiony prostřednictvím pilotních projektů a přípravných akcí; upozorňuje dále na zkušenost, kterou získal region Baltského moře a která ukazuje, že uvažování v dlouhodobém výhledu by mělo i nadále zůstat základem pro makroregionální spolupráci;

42.  vyzývá Komisi, aby vyzvala Parlament k tomu, aby se jako pozorovatel účastnil práce skupiny na vysoké úrovni pro makroregionální strategie;

o

o    o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a celostátním a regionálním parlamentům členských států a třetích zemí, které se na MRS podílejí.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(4)

Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 30.

(5)

Úř. věst. C 349 e, 29.11.2013, s. 1.

(6)

Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 122.

(7)

Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 23.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0336.

(9)

6 Schmitt et al. (2009), EU macro-regions and macro-regional strategies – A scoping study, elektronický pracovní dokument výzkumného střediska Nordregio, 2009:4.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (28.9.2017)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o provádění makroregionálních strategií EU

(2017/2040(INI))

Zpravodajka: Biljana Borzan

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává význam makroregionálních strategií EU, tj. strategie EU pro region Baltského moře z roku 2009 (EUSBSR), strategie EU pro dunajský region z roku 2011 (EUSDR), strategie EU pro jadransko-jónský region z roku 2014 (EUSAIR) a strategie EU pro alpský region z roku 2015 (EUSALP); bere na vědomí, že makroregionální strategie jsou důsledně začleňovány do plánování politik na úrovni EU, ale sporadičtěji na vnitrostátní a regionální úrovni; vítá zprávu Komise, avšak domnívá se, že je třeba dalšího posouzení, co se týče provádění stávajících makroregionálních strategií, především aspektů týkajících se životního prostředí jakožto jednoho z pilířů udržitelného rozvoje; naléhavě žádá Komisi, aby se v nadcházejících zprávách zvláště zaměřovala na výsledky projektů v rámci makroregionálních strategií;

2.  uznává význam makroregionálních strategií Unie, neboť poskytují jedinečný integrovaný rámec a posilují koordinované kroky při řešení společných výzev, kterým čelí různí aktéři v určené zeměpisné oblasti zahrnující členské státy a třetí země, jež tak mají prospěch z posílené spolupráce přispívající k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; žádá Komisi a zúčastněné země a jejich regiony, aby rozvíjely synergie a pokračovaly v integraci makroregionálních strategií do odvětvových politik EU zejména v oblasti ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti, zmirňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

3.  zdůrazňuje potenciální přínosy kolektivních kroků v rámci makroregionálních strategií v environementálních otázkách, včetně (avšak nikoli pouze) otázek přeshraniční povahy, jako je omezování emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, biologická rozmanitost a ochrana životního prostředí a ekosystémových strategií přizpůsobování se změně klimatu; domnívá se, že tyto strategie by mohly být spravovány ještě účinněji, pokud jde o udržitelný rozvoj, změnu klimatu, obnovitelné zdroje a modrou ekonomiku; domnívá se, že proto je nejúčinnějším přístupem k nalezení trvajících řešení environmentálních výzev koordinace politik mezi regiony; požaduje průřezově zohlednit koncepci environmentální integrace v návrzích a rozpracování různých meziodvětvových politik pro současné a budoucí makroregiony;

4.  podporuje rozšíření chráněných území s cílem chránit životní prostředí a zastavit úbytek biologické rozmanitosti, především posílením sítí Natura 2000 a Smaragd a programu LIFE;

5.  považuje makroregionální strategie a přidružené programy v oblasti životního prostředí za užitečné nástroje ke zviditelnění přínosů evropské spolupráce pro občany, a naléhavě proto vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se za tyto strategie plně zasazovaly a podílely se na jejich provádění;

6.  požaduje včasné přijetí strategií pro územní plánování námořních prostor a pro integrovanou správu pobřeží členskými státy i pobřežními kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi;

7.  upozorňuje, že v odlehlých oblastech je příroda pro mnoho obyvatel hospodářskou základnou a že programy v oblasti životního prostředí mohou uspět pouze tehdy, když mají podporu místních obyvatel; zdůrazňuje proto, že v zájmu dosažení výsledků při plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí musí takové projekty plně zohledňovat dlouhodobé hospodářské zájmy místních lidí;

8.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby pokračovaly v politikách v oblasti změny klimatu, jež zahrnují takové vzorce produkce a spotřeby, které jsou v souladu se zásadami oběhového hospodářství a kratšími cykly v potravinovém řetězci, a kladly důraz na racionální využívání místních materiálů a přírodních zdrojů včetně odpadních vod a zemědělského odpadu a na jejich opětovné využívání a na podporu úzké vazby mezi producenty a spotřebiteli na místní úrovni; vybízí všechny makroregionální strategie, aby v zájmu podpory ekologických inovací a rozvoje nových obchodních modelů uplatňovaly zelené veřejné zakázky;

9.  požaduje, aby byla do roku 2020 zlepšena mořská síť Natura 2000 a soudržná a reprezentativní síť chráněných mořských oblastí na základě rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

10.  zdůrazňuje význam dialogu se zainteresovanými stranami a komunikace s veřejností, pokud jde o makroregionální strategie, neboť je třeba je uvést ve známost a získat pro ně kladné přijetí od místních komunit; domnívá se, že se jedná o zásadní prvek úspěchu makroregionálních strategií;

11.  v zájmu prosazování makroregionálních cílů a uvolnění potenciálu makroregionálních strategií vyzývá ke zvláštní synchronizaci a lepší koordinaci využívání stávajících finančních prostředků na všech úrovních; doporučuje, aby byly zkušenosti získané z makroregionálních strategií využity na zlepšení účinnosti příslušných finančních nástrojů Unie; konstatuje, že financování Unie je obvykle spojeno s vymezenými projekty, zatímco environmentální výzvy vyžadují dlouhodobý přístup, poukazuje na to, že je třeba, aby Komise, členské státy a příslušné orgány zvážily tuto dlouhodobou perspektivu při financování projektů a při navrhování budoucích programů financování a aby účinněji koordinovaly zdroje dostupné pro financování konkrétních cílů v oblasti životního prostředí makroregionů a přizpůsobily jejich využití politickým prioritám;

12.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet nástroje pro sledování a hodnocení různých ukazatelů s cílem zlepšit hodnocení dosažení environmentálních cílů, aniž by se však vytvářela pro partnery a zúčastněné strany projektů nadbytečná administrativní zátěž;

13.  vyzývá zúčastněné strany v makroregionech, aby využívaly evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) a další finanční prostředky Unie na podporu investic souvisejících s životním prostředím, jejichž cílem je mj. zmírňování změn klimatu;

14.  žádá zúčastněné strany v makroregionech, aby vedle využívání finančních prostředků relevantních pro makroregionální strategie a nástrojů určených k financování konkrétních cílů v oblasti životního prostředí uvažovaly i o využívání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

15.  zdůrazňuje, že moře v jadranském a jónském regionu je ohroženo různými zdroji znečištění, včetně nezpracovaných odpadů, mořských odpadů, neošetřených odpadních vod a eutrofizace způsobené odtokovou vodou ze zemědělské půdy a chovem ryb; vyzývá proto zúčastněné země, aby zintenzívnily své úsilí, pokud jde o řešení těchto environmentálních problémů, a zdůrazňuje v této souvislosti význam zavedení řádného systému zpracování odpadů a odpadních vod a ochrany dodávek vody;

16.  upozorňuje, že Jaderské moře je v důsledku jeho polouzavřenosti zvláště zranitelné vůči znečištění a má neobvyklé hydrografické vlastnosti – hloubka a délka pobřeží se mezi jeho severní a jižní částí značně liší; vítá skutečnost, že všechny čtyři pilíře jónsko-jadranského regionu jsou koncipovány tak, aby přispěly k cílům týkajícím se udržitelnosti;

17.  domnívá se, že dokončení silniční a dopravní infrastruktury a opatření k realizaci obrovského zadržovaného potenciálu obnovitelných zdrojů energie jsou zásadními podmínkami pro dosažení cílů udržitelnosti životního prostředí v makroregionu;

18.  upozorňuje, že je třeba zajistit environmentální udržitelnost v jónsko-jadranském makroregionu, a to prostřednictvím zvláštních opatření na ochranu životního prostředí, mj. projektů zahájení průzkumů a předcházení poklesům půdy;

19.  připomíná svůj předchozí postoj zaujatý v usnesení ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxe a výhled do budoucna, zejména ve Středomoří; upozorňuje, že středomořský prostor je soudržný celek, který tvoří jedinou kulturní a environmentální oblast a vzájemně sdílí řadu společných charakteristických a prioritních rysů „středomořského podnebí“: stejnou zemědělskou produkci, bohaté zdroje obnovitelné energie, zejména solární, významný cestovní ruch, stejná rizika vůči přírodním katastrofám (požáry, záplavy, zemětřesení, nedostatečné zdroje vody) a stejná rizika, která s sebou nesou lidské činnosti, zejména znečištění moře; znovu potvrzuje, že podporuje uplatňování makroregionální strategie pro oblast Středomoří s cílem nabídnout společnou perspektivu pro řešení společných a problematických výzev, se kterými se státy a regiony Středomoří potýkají, a strukturovat tento prostor, který je důležitý pro rozvoj a integraci Evropy, a žádá Radu a Komisi, aby v této věci rychle jednaly;

20.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby třetí země zapojené do projektů v tomto makroregionu dodržovaly příslušné acquis Unie, s cílem zajistit udržitelné využívání zdrojů Unie, zejména rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí, rámcovou směrnici o vodě, směrnici o městských odpadních vodách, směrnici o dusičnanech, směrnici o odpadech, směrnici o ptácích, směrnici o přírodních stanovištích a strategii pro zelenou infrastrukturu; doporučuje, aby zapojení zemí mimo EU do projektů EU v oblasti životního prostředí probíhalo prostřednictvím smluv a dohod;

21.  považuje udržitelný cestovní ruch, pilíř jadersko-jónského regionu, za pozitivní nástroj pro vytváření udržitelného hospodářského růstu v regionu a ke zvýšení povědomí o výzvách v oblasti životního prostředí a o makroregionálních strategiích;

22.  upozorňuje na to, že bohatá biologická rozmanitost mořské pobřežní oblasti jadersko-jónského regionu je předním lákadlem pro cestovní ruch a rekreační a rybolovné činnosti a přispívá ke kulturnímu dědictví celého makroregionu; považuje proto za nešťastné, že nejsou k dispozici mapy stanovišť; žádá zúčastněné země, aby v rámci strategie EUSAIR provedly příslušné zmapování;

23.  zdůrazňuje, že má-li být zajištěno udržitelné využívání zdrojů, je zapotřebí ekosystémový přístup ke koordinaci činností v rámci integrované správy pobřeží a územního plánování námořních prostor, neboť oba rámce významně stimulují přeshraniční spolupráci a spolupráci mezi zainteresovanými stranami napříč různými činnostmi v pobřežním a námořním sektoru a mají potenciál udržitelně propojovat ekosystémové služby a příležitosti k modrému růstu;

24.  požaduje zřízení koordinovaného systému monitorování mořského odpadu a znečištění moří a příslušné databáze, zahrnujících identifikaci zdrojů a druhů odpadu a znečištění, a databáze geografického informačního systému (GIS) s informacemi o umístění a zdrojích mořského odpadu;

25.  požaduje vypracování a provedení společného plánu pro nepředvídané události pro úniky ropy a další rozsáhlé případy znečištění, jenž by stavěl na subregionálním plánu pro nepředvídané události vypracovaném společnou komisí pro ochranu Jaderského moře a jeho pobřežních oblastí a na protokolech k Barcelonské úmluvě;

26.  žádá zúčastněné země, aby upřednostňovaly budování kapacit zaměřené na hlavní subjekty provádějících strategii EU pro jadransko-jónský region a na programové orgány odpovědné za příslušné operační programy této strategie;

27.  zdůrazňuje, že prevence škod způsobených obrovskými záplavami zůstává jedním z hlavních environmentálních problémů pro země dunajského regionu; zdůrazňuje, že by se mělo zvážit zavedení dalších společných preventivních opatření proti přeshraničnímu znečišťování;

28.  s uznáním bere na vědomí provádění projektů, jako jsou DANUBEPARKS 2.0, STURGEON 2020, SEERISK, CC-WARE a soubor Danube Air Nexus, v rámci úsilí o splnění cílů strategie EU pro dunajský region v oblasti životního prostředí;

29.  vítá projekt dunajského regionu EuroAccess jakožto nástroj ke zlepšení přístupnosti dostupných prostředků a vybízí další makroregiony, aby tento projekt považovaly za osvědčený postup;

30.  žádá Komisi, aby zahájila přípravu makroregionu Pyrenejského poloostrova, jenž bude řešit výzvy spojené s prováděním řádně plánované lesnické politiky v souladu s požadavky klimatu, ve snaze o nápravu vylidňování venkova, dezertifikace a eroze půdy pomocí řádného ekologického řízení a diverzifikace lesů, vysazování původních opadavých stromů odolnějších vůči požárům, což pomůže zvrátit velké škody, jež lesy v Portugalsku a Španělsku každoročně utrpí;

31.  vítá vytvoření nadnárodního programu Interreg Dunaj jakožto nástroje pro poskytování podpory řízení strategie EU pro dunajský region a zdůrazňuje jeho přímý příspěvek k provádění této strategie, neboť se jedná o jeden z jejích nejviditelnějších výsledků;

32.  zdůrazňuje, že integrovanější přístup k mobilitě a multimodálnosti v dunajském regionu by byl přínosem i pro životní prostředí;

33.  zdůrazňuje, že s ohledem na přední přeshraniční výzvy vzniklé v souvislosti se změnou klimatu, ochranou životního prostředí, předcházením rizikům a jejich řízením, účinným využíváním zdrojů, zachováním přírody, biologickou rozmanitostí, sdílenými vodními zdroji a průzkumem potenciálu modré ekonomiky a obnovitelných zdrojů by měla Komise urychleně zahájit studie přípravy makroregionu Pyrenejského poloostrova;

34.  vítá zřízení nového orgánu strategie EU pro dunajský region sloužícího k usnadnění provádění této strategie a vybízí k zapojení všech zúčastněných stran a potenciálně zainteresovaných aktérů;

35.  se znepokojením konstatuje, že se zdá, že ve srovnání s prvními roky činnosti se strategii EU pro dunajský region dostává v politickém kontextu na vnitrostátní úrovni zúčastněných zemí nižší priority; zdůrazňuje, že je zapotřebí udržet politickou dynamiku, neboť nasazení zemí přímo ovlivňuje dostupnost lidských zdrojů ve státních a regionálních správách, což je zásadně důležité pro hladké fungování strategie a pro práci na upevnění již dosaženého pokroku a výsledků;

36.  žádá zúčastněné země, aby zajistily náležitou účast vnitrostátních zástupců na schůzích řídící skupiny strategie EU pro dunajský region týkajících se prioritních oblastí a aby zvážily snížení počtu a rozsahu současných prioritních oblastí, pokud nebudou v řádně vymezených časových rámcích přiděleny dostatečné zdroje;

37.  upozorňuje na problém značného počtu potopených lodí v Dunaji, jež představují nebezpečí pro plavbu a pro životní prostředí, zejména v případě poklesu hladiny; upozorňuje, že potopené vraky obsahují značné množství paliva a dalších látek, které soustavně znečišťují vodu, a že rezavějící kov z lodí průběžně působí znečištění s vážnými důsledky; požaduje mobilizaci finančních prostředků EU k řešení tohoto problému a větší spolupráci v rámci strategie EU pro dunajský region;

38.  vyzývá zúčastněné strany v alpském makroregionu, aby využily fondy ESI na podporu investic do oblasti životního prostředí, jejichž cílem je mj. zmírňování změny klimatu a adaptace na tuto změnu; zvláště vítá integrovaný přístup tohoto regionu s cílem sladit zachování životního prostředí a ekosystémů s usilováním o hospodářskou a sociální prosperitu;

39.  zdůrazňuje, že politika v oblasti životního prostředí má průřezový charakter a že preferované varianty v rámci alpské strategie musí propojovat udržitelnost životního prostředí s hospodářským rozvojem; poukazuje na to, že alpský makroregion je důležitou regionální dopravní křižovatkou a současně jednou z nejrozlehlejších přírodních a rekreačních oblastí a jedním z nejatraktivnějších turistických regionů v Evropě; konstatuje však, že přístup k některým částem tohoto regionu je ze specifických geografických a přírodních důvodů obtížný; domnívá se, že mají-li být Alpy zachovány jako jedinečná přírodní oblast, je zásadně důležité vytvořit udržitelné a vzájemně související dopravní strategie a zohledňovat politiky zaměřené na zmírňování změny klimatu a na ochranu biologické rozmanitosti, jako je propojenost přírodních stanovišť umožňující migraci jednotlivých druhů;

40.  je znepokojen, že změna klimatu může vést k hydrogeologické nestabilitě a ohrožovat biologickou rozmanitost v alpském regionu; zdůrazňuje, že rostoucí teploty jsou vážnou hrozbou pro přežití populací druhů žijících ve vysokých nadmořských výškách a že dalším důvodem ke znepokojení je tání ledovců, neboť má velký dopad na zásoby podzemní vody;

41.  zdůrazňuje, že odvětví cestovního ruchu a zemědělství v alpském regionu jsou klíčovými aktéry zapojenými do regionálního udržitelného rozvoje, a tudíž by měly být zapojeny do všech fází provádění projektů v oblasti životního prostředí;

42.  bere na vědomí, že první kroky při provádění strategie EU pro alpský region ukázaly, že se začlenění této strategie do stávajících programů ukázalo být obtížné, neboť tyto programy se řídí strukturami, rámci a časovými harmonogramy, jež jsou s potřebami makroregionální strategie často neslučitelné;

43.  žádá zúčastněné země, aby zvýšily své nasazení, kontinuitu, stabilitu, posílení postavení a podporu členů akční skupiny strategie EU pro alpský region, kteří je budou zastupovat, a aby zajistily, aby byly všechny akční skupiny náležitě zastoupeny;

44.  vítá provádění projektů přínosných pro životní prostředí v baltském regionu, jako je „BLASTIC“, jenž má omezit zahazování odpadu do moře, platforma pro dialog o klimatu, jež má posílit integrovanou reakci na výzvy související s klimatem, a „PRESTO“, jež má zlepšit kvalitu vody; domnívá se však, že je třeba většího úsilí k vyřešení environmentálních problémů, kterým čelí makroregion Baltského moře, zejména pokud jde o eutrofizaci, lepší ochranu samotného moře, kvalitu a znečištění ovzduší.

45.  upozorňuje, že stav životního prostředí v Baltském moři zůstává hlavním cílem strategie EU pro region Baltského moře od jejího zahájení v roce 2009;

46.  připomíná, že Baltské moře je jedním z nejznečištěnějších moří na světě; zdůrazňuje význam spolupráce pro zlepšení stavu Baltského moře; žádá, aby v celém povodí Baltského moře pokračovaly programy sousedství a aby do nich byly začleněny finanční prostředky, jejichž pomocí bude možné stav životního prostředí v celém povodí zlepšit;

47.  konstatuje, že dosažení dobrého stavu životního prostředí do roku 2020 je jedním z klíčových cílů politických opatření v regionu Baltského moře;

48.  z hlediska mořských makroregionů považuje za politováníhodné, že lodě, které se nacházejí více než 12 námořních mil (přibližně 22 km) od pobřeží, mohou vypouštět neošetřené odpadní vody do moře a že ošetřené odpadní vody mohou být vypouštěny do vody pouhé 3 námořní míle (přibližně 5,5 km) od pobřeží; požaduje, aby byly poskytnuty finanční prostředky s cílem zvýšit přijímací kapacity pro odpadní vody v přístavech, aby mohly všechny osobní lodě zacházet se svými odpadními vodami tak, jak to vyžaduje revidovaná příloha IV Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL);

49.  žádá všechny zúčastněné strany, aby na vnitrostátní úrovni v parlamentech či vládách častěji pořádaly pravidelné politické diskuse o strategii EU pro region Baltského moře a taktéž na příslušných ministerských setkáních v Radě;

50.  z hlediska makroregionu Baltského moře vítá směrnici o síře, kterou přijala EU, a rozhodnutí Výboru pro ochranu mořského prostředí Mezinárodní námořní organizace (IMO) ze dne 27. října 2016 určit Baltské a Severní moře jako kontrolní oblast emisí oxidů dusíku (NECA); připomíná, že nečistá paliva používaná plavidly způsobují, že je do vzduchu vypouštěno velké množství dusíku a síry, které posléze padají do vody;

51.  bere na vědomí, že strategie EU pro region Baltského moře je stabilním rámcem spolupráce s více než stovkou stěžejních iniciativ a nových sítí; nicméně naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby udržely její dynamiku a stavěly na výsledcích projektů s cílem zlepšit koordinaci a obsah politik;

52.  považuje za důležité přezkoumat povolení uživatelů otevřených praček síry vypouštět vodu použitou k praní síry zpět do moře; konstatuje, že odpadní vody z uzavřených praček síry musí projít čištěním, zatímco odpadní vody z otevřených praček síry se vypouštějí přímo zpět do moře, což představuje provozní model založený na „greenwashingu“, jelikož síra odstraňovaná ze vzduchu končí v moři;

53.  připomíná význam bezpečnosti na moři, zejména v Baltském moři; zdůrazňuje význam spolupráce mezi zeměmi baltského regionu pro řešení výzev, které přináší rostoucí objem námořní dopravy, a zejména přeprava ropy a nebezpečných látek;

54.  připomíná, že modrý růst v přímořských makroregionech vychází z udržitelného využívání potenciálu moří, což znamená, že je nutné brát při všech činnostech ohled na životní prostředí; připomíná, že v rámci modrého biohospodářství je možné podporovat zaměstnanost nalézáním nových produktů a služeb a rozvíjením a pěstováním na nich založeného know-how; zdůrazňuje, že udržitelné využívání přírodních zdrojů a příznivý stav vodního a mořského prostředí vytváří solidní základ pro modré biohospodářství;

55.  upozorňuje na důležitý posun směrem k biohospodářství a oběhovému hospodářství v ekonomickém uvažování a ve způsobech a metodách činností, jenž může pomoci řešit environmentální problémy v oblasti Baltského moře; připomíná příležitosti k využívání obnovitelné energie a ke zlepšení energetické účinnosti v baltském regionu;

56.  přikládá velký význam možnosti napojit region Baltského moře na energetické sítě s cílem omezit a odstranit energetickou chudobu a zvýšit energetickou bezpečnost a bezpečnost dodávek.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

59

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Seb Dance, Angélique Delahaye, Bas Eickhout, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Josu Juaristi Abaunz, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Rupert Matthews, Valentinas Mazuronis, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Jørn Dohrmann, Eleonora Evi, Christofer Fjellner, Elena Gentile, Anja Hazekamp, Merja Kyllönen, Ulrike Müller, Stanislav Polčák, Gabriele Preuß, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Olle Ludvigsson, Bernard Monot, Jens Nilsson, Marita Ulvskog

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

59

+

ALDE

Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Ulrike Müller, Frédérique Ries, Nils Torvalds

ECR

Jørn Dohrmann, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Rupert Matthews, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Eleonora Evi, Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Matt Carthy, Anja Hazekamp, Josu Juaristi Abaunz, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, Christofer Fjellner, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Peter Liese, Norbert Lins, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Stanislav Polčák, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Guillaume Balas, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Olle Ludvigsson, Jens Nilsson, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Gabriele Preuß, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Marita Ulvskog, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Michèle Rivasi, Davor Škrlec

1

-

ENF

Mireille D’Ornano

2

0

ENF

Jean-François Jalkh, Bernard Monot

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

23.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Mercedes Bresso, Rosa D’Amato, John Flack, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Viorica Dăncilă, Raffaele Fitto, Elena Gentile, John Howarth, Ivana Maletić, Demetris Papadakis, Dimitrios Papadimoulis, Bronis Ropė, Damiano Zoffoli, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

ECR

Raffaele Fitto, Sławomir Kłosowski, Ruža Tomašić

EFDD

Rosa D'Amato

GUE/NGL

Martina Michels, Younous Omarjee, Dimitrios Papadimoulis

PPE

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Daniel Buda, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Maria Spyraki, Milan Zver, Lambert van Nistelrooij

S&D

Mercedes Bresso, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Elena Gentile, Michela Giuffrida, John Howarth, Constanze Krehl, Olle Ludvigsson, Demetris Papadakis, Monika Smolková, Damiano Zoffoli,

VERTS/ALE

Bronis Ropė, Monika Vana

1

-

NI

Konstantinos Papadakis

1

0

ECR

John Flack

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění