Postup : 2016/0376(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0391/2017

Předložené texty :

A8-0391/2017

Rozpravy :

PV 15/01/2018 - 12
CRE 15/01/2018 - 12
PV 12/11/2018 - 14
CRE 12/11/2018 - 14

Hlasování :

PV 17/01/2018 - 10.5
CRE 17/01/2018 - 10.5
Vysvětlení hlasování
PV 13/11/2018 - 4.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0010
P8_TA(2018)0442

ZPRÁVA     ***I
PDF 1338kWORD 172k
6.12.2017
PE 604.805v02-00 A8-0391/2017

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

(COM(2016)0761 – C8-0498/2016 – 2016/0376(COD))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Miroslav Poche

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

(COM(2016)0761 – C8-0498/2016 – 2016/0376(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropská parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0761),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0498/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 13. července 2017(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0391/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Zmírňování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti prospěje životnímu prostředí, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté Pařížskou dohodou z prosince 2015 stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

(1)  Snižování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a spotřeby u konečného zákazníka, prospěje životnímu prostředí, zlepší kvalitu ovzduší a veřejné zdraví, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice, což v konečném důsledku zlepší kvalitu života občanů. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21) v Paříži v prosinci 2015 („Pařížská dohoda“), v níž se stanoví, že celosvětový nárůst průměrné teploty by měl být výrazně nižší než 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že by mělo být usilováno o omezení teplotního nárůstu na 1,5 °C.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU9 představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Zvyšování energetické účinnosti musí být realizováno pokaždé, když je nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky. To by mělo pomoci využívat četných výhod energetické účinnosti pro evropskou společnost, zejména pro občany a podniky.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU9 představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla dávat přednost zvyšování energetické účinnosti a reakci na straně poptávky před zvyšováním výrobní kapacity. Při přijímání rozhodnutí o plánování a financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Pokaždé, když je to nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky, je nutné realizovat investice vedoucí ke zlepšení konečné energetické účinnosti. To by mělo pomoci využívat četných výhod spojených se zvyšováním energetické účinnosti ve všech fázích energetického řetězce, a tím zvýšit blahobyt evropské společnosti. Aby bylo možné plně využít potenciálu těchto výhod a úspěšně realizovat zamýšlená politická opatření, měla by Komise a členské státy spolupracovat jak s místními a regionálními orgány, tak i s obcemi, podniky a občany v celé Unii s cílem zajistit, aby bylo zvýšení energetické účinnosti v důsledku technologických a hospodářských změn a změn chování spojeno s rychlejším hospodářským růstem.

__________________

__________________

9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  V případě všech forem primární energie (neobnovitelné i obnovitelné) by se mělo přihlížet k nutnosti dalších energetických vstupů, jež jsou nutné k získání příslušné energie, vybudování a provozování zařízení na výrobu energie a na jejich likvidaci a také k odstranění souvisejících rizik pro životní prostředí.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh nahrazuje pozměňovací návrh 3 návrhu zprávy. Jeho cílem je objasnit, že se jedná o energetické vstupy, nikoli o lidskou práci.

Pozměňovací návrh  4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2b)  Opatření členských států by měla být podpořena vhodně koncipovanými a účinnými finančními nástroji Unie, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Evropský fond pro strategické investice a Evropská investiční banka, jež by měly podporovat investice do energetické účinnosti ve všech fázích energetického řetězce a uplatňovat komplexní analýzu nákladů a přínosů za využití modelu diferencované diskontní sazby. Finanční podpora by se měla zaměřovat na nákladově efektivní způsoby zvyšování energetické účinnosti, které by vedly ke snížení spotřeby energie. Dosažení ambiciózního cíle v oblasti energetické účinnosti vyžaduje odstranění překážek, jako je například nedávné vysvětlení Eurostatu, jak uvádět smlouvy o energetické náročnosti v národních účtech, aby bylo snadnější investovat do opatření v oblasti energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh  5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Evropská rada v říjnu 2014 stanovila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.

(3)  Evropská rada v říjnu 2014 podpořila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 30% cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovním z roku 2005 měla být snížena o 23 % a konečná spotřeba energie o 17 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.

(4)  Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svého cíle v oblasti energetické účinnosti vyjádřeného ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 40% cíle do roku 2030. Tento cíl na úrovni Unie by neměl omezovat členské státy, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní cíle na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit svůj závazný vnitrostátní cíl v oblasti energetické účinnosti při zohlednění toho, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 132 Mtoe primární energie a 849 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovni z roku 2005 měla být snížena o 34 % a konečná spotřeba energie o 31 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Při stanovování cílů členských států v oblasti energetické účinnosti by se měla uplatnit zásada rovnosti mezi nimi. Energie je základní komoditou, a minimální úrovně spotřeby energie jsou proto nevyhnutelné, k čemuž je nutné při stanovování cílů členských států řádně přihlédnout. Obecně je nutné zemím, jejichž energetická spotřeba na hlavu nedosahuje průměru Unie, poskytnout větší flexibilitu při stanovování jejich cílů.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4b)  Okamžitou účinnost fungování energetických systémů ovlivňují možnosti plynulých a flexibilních dodávek energie vyráběné z různých zdrojů, které se vyznačují různou dobou setrvačnosti a náběhu, do sítě. Zvýšení této účinnosti umožní lepší využití obnovitelných zdrojů energie, např. větrné energie ve spojení s plynovými turbínami, s cílem zamezit přetížení sítí spravovaných tradičními velkými elektrárnami se značnou tepelnou setrvačností.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4c)  Komise a členské státy musí zajistit, aby snižování spotřeby energie bylo výsledkem vyšší energetické účinnosti, nikoli důsledkem makroekonomických okolností.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4d)  Členské státy by měly zjistit nákladově efektivní potenciál energetické účinnosti na základě samostatného výpočtu pro každé odvětví provedeného zdola nahoru, neboť tento potenciál závisí na skladbě energetických zdrojů, struktuře hospodářství a rychlosti ekonomického rozvoje.

Odůvodnění

Simulace zdola nahoru umožní členským státům přesněji vypočítat možnosti úspor, kterých lze dosáhnout nákladově efektivním způsobem, a tím vytvořit vhodná doporučení v rámci příslušné politiky.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Povinnost členských států přijímat dlouhodobé strategie za účelem uvolnění investic do renovace jejich vnitrostátního fondu budov a tyto strategie oznamovat Komisi by měla být ze směrnice 2012/27/EU vypuštěna a vložena do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU10, do níž se k dlouhodobým plánům na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a dekarbonizaci budov hodí.

(5)  Povinnost členských států přijímat dlouhodobé strategie za účelem usnadnění renovace jejich vnitrostátního fondu budov a tyto strategie oznamovat Komisi by měla být ze směrnice 2012/27/EU vypuštěna a vložena do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU10, do níž se k dlouhodobým plánům na budovy s téměř nulovou spotřebou energie a dekarbonizaci budov hodí.

__________________

__________________

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  S ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. renovace budov.

(6)  S ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. důkladná renovace budov s dlouhodobým cílem dosažení fondu tvořeného budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Při vytváření růstu a pracovních míst v daném místě mají zásadní význam povinnosti v oblasti úspor energie, které by měly být zachovány, aby bylo zajištěno, že Unie bude moci dosáhnout svých energetických a klimatických cílů na základě vytváření nových možností a snížit závislost spotřeby energie na růstu. Při posuzování toho, za jakých podmínek je možné získat soukromé investice do projektů energetické účinnosti, a při sestavování nových příjmových modelů v oblasti energetické účinnosti, je důležitá spolupráce se soukromým sektorem.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Zlepšení energetické účinnosti rovněž příznivě ovlivní kvalitu ovzduší, protože vyšším počtem energeticky účinných budov se sníží poptávka po topných palivech, zejména také po pevných topných palivech. Opatření v oblasti energetické účinnosti tudíž přispívají ke zlepšení kvality vnitřního i vnějšího ovzduší a pomáhají dosahovat nákladově efektivním způsobem cílů politiky Unie v oblasti kvality ovzduší, zejména cílů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (tzv. směrnice o kvalitě ovzduší)1a. Snížení poptávky po energii v budovách je tudíž třeba považovat za prvek politiky zkvalitňování ovzduší obecně, a zejména v členských státech, v nichž je dosahování unijních limitů pro znečišťující látky v ovzduší obtížné a v nichž by mohla energetická účinnost napomoci dosažení těchto cílů.

 

__________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1–31).

Odůvodnění

Bytový sektor odpovídá za značnou část emisí znečišťujících látek v Evropě, které pocházejí z kouře vznikajícího spalováním pevných topných paliv pro účely vytápění bytových prostor. Tyto znečišťující látky zvyšují úmrtnost, nemocnost a hospitalizaci, zejména vzhledem k tomu, že úroveň emisí často výrazně překračuje limity stanovené právními předpisy EU na ochranu kvality ovzduší.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie. Tento požadavek by mohl být splněn pomocí nových politických opatření, která budou přijata během nového závazkového období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, nebo pomocí nových individuálních opatření v důsledku politických opatření přijatých během přechozího období nebo po něm, avšak vzhledem k němuž jsou jednotlivá opatření, která přinášejí úspory energie během nového období, skutečně zaváděna.

(7)  Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši alespoň 1,5 %. Tento požadavek by mohl být splněn energetickými úsporami pramenícími z politických opatření, bude-li možné prokázat, že tato opatření vedou k individuálním akcím, jež přinesou ověřitelné energetické úspory po roce 2020. Úspory v každém období by měly kumulativně vycházet z objemu úspor, kterého se má dosáhnout v předchozím období, respektive obdobích.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Nové úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, k nimž by došlo v každém případě, nemohly být uplatněny. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření se mohou započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření v oblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela při neexistenci dané politiky. Politická intervence by měla být hodnocena podle tohoto stanoveného výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít v úvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedeny jiné polické intervence, které mohou mít rovněž dopad na úspory energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnocené politické intervence mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispívat k dosažení uplatňovaných úspor, aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti.

(9)  Nové energetické úspory by měly překračovat rámec běžné činnosti, tak aby úspory, k nimž by došlo v každém případě, nemohly být uplatněny. Za účelem výpočtu dopadu zavedených opatření se mohou započítat pouze čisté úspory měřené jako změna spotřeby energie, kterou lze přímo připsat danému opatření v oblasti energetické účinnosti. Za účelem výpočtu čistých úspor by členské státy měly vytvořit výchozí scénář, jakým způsobem by se situace vyvíjela při neexistenci dané politiky. Politická intervence by měla být hodnocena podle tohoto stanoveného výchozího scénáře. Členské státy by měly vzít v úvahu, že ve stejném časovém rámci mohou být provedeny jiné polické intervence, které mohou mít rovněž dopad na úspory energie, takže ne všechny změny pozorované od zavedení hodnocené politické intervence mohou být přičteny pouze danému politickému opatření. Opatření povinné, zúčastněné nebo pověřené strany by měla skutečně přispívat k dosažení uplatňovaných úspor, aby bylo zajištěno splnění požadavku významnosti.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  Do výpočtu úspor je třeba zahrnout všechny kroky energetického řetězce s cílem zvýšit potenciál úspor energie při přenosu a distribuci elektřiny.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie nemohou být uplatněny, pokud dané opatření nepřesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Za účelem uznání, že renovace budov je zásadním a dlouhodobým prvkem při zvyšování úspor energie, je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.

(10)  Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie nemohou být uplatněny, pokud dané opatření nepřesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Budovy představují značný potenciál pro další zvyšování energetické účinnosti a renovace budov je při zvyšování energetických úspor zásadním a dlouhodobým prvkem, který nabízí úspory z rozsahu. Proto je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  K úsporám energie může výrazně přispět účinné hospodaření s vodou. Vodohospodářství a odvětví odpadních vod využívá 3,5 % veškeré elektrické energie v Unii1a. Navíc se očekává, že poptávka po vodě vzroste do roku 2040 o 25 %, především v městských oblastech. Zároveň dochází ke značným únikům vody, které představují 24 % celkové spotřeby vody v Unii, což vede ke ztrátám energie a vody. Všechna opatření zaměřená na účinné hospodaření s vodou a snižování spotřeby vody tak mohou výrazně přispět k dosažení cíle energetické účinnosti Unie1b.

 

__________________

 

1a Světový energetický přehled 2016, Mezinárodní energetická agentura, 2016

 

1b Světový energetický přehled 2016, Mezinárodní energetická agentura, 2016

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b)  Tento přezkum zahrnuje ustanovení, která energetickou účinnost zařazují mezi infrastrukturní priority, uznávají, že splňuje definici infrastruktury používanou MMF a dalšími ekonomickými institucemi, a při rozhodování o budoucích investicích do evropské energetické infrastruktury ji považují za klíčový prvek a prioritní faktor1a.

 

__________________

 

1a Znění zprávy Evropského parlamentu ze dne 2. června 2016 o provádění směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU)-(2015/2232(INI))

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10c)  Energetika je se 44% podílem na spotřebě největším spotřebitelem vody v Unii1a. Využívání inteligentních technologií a postupů účinného hospodaření s vodou může vést ke značným úsporám energie a zároveň zvýšit konkurenceschopnost podniků.

 

__________________

 

1a Pracovní dokument útvarů Komise „Zemědělství a udržitelné nakládání s vodou v EU“ ze dne 28. dubna 2017

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10d)  Vodohospodářství a odvětví odpadních vod může rovněž přispět k výrobě obnovitelné energie a ke snížení dodávek fosilních paliv. Například získávání energie z kalu získaného čištěním odpadních vod umožňuje výrobu energie přímo na místě.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch zejména spotřebitelé zasažení energetickou chudobou. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle, ve vztahu k energetické chudobě, a tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inklusivní, a tím by i měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro energeticky chudé spotřebitele.

(12)  Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch všichni spotřebitelé, a zejména domácnosti s nízkými příjmy, včetně spotřebitelů, kteří se potýkají s energetickou chudobou. Každý členský stát může definovat, co se rozumí energetickou chudobou a co se rozumí domácností s nízkými příjmy, podle své konkrétní vnitrostátní situace. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle ve vztahu k energetické chudobě. Tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inkluzivní, a tím by měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro spotřebitele s nízkými příjmy čelícími energetické chudobě. Za tímto účelem by členské státy měly kvantifikovat své cíle, doplnit své programy odpovídající finanční podporou a sledovat provádění svých opatření.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Důležitým nástrojem zlepšení účinného využívání energie je reakce na denní a noční poptávku po elektrické energii, neboť významným způsobem zlepšuje možnosti úspor energie u zákazníků tím, že jim umožňuje přijímat rozhodnutí na základě informací ukazujících na možnost optimalizovat spotřebu energie v hodinách, kdy je poptávka po energii vysoká, včetně hodin špičkové poptávky, tak, aby bylo možné lépe využívat přenosových sítí a výrobních kapacit.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh se týká bodu odůvodnění 19 návrhu zprávy. Činí jej jasnějším a týká se inteligentní sítě.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12b)  Nižších poplatků za energii by mělo být dosaženo tím, že spotřebitelům bude poskytnuta pomoc při snižování spotřeby energie prostřednictvím snížení energetických potřeb budov, zlepšení účinnosti spotřebičů a dostupnosti nízkoenergetických dopravních prostředků využívaných společně s veřejnou dopravou a cyklistikou. Zlepšení obvodových plášťů stavby a snižování energetických potřeb a spotřeby energie je základním prostředkem ke zlepšování zdravotních podmínek nízkopříjmových segmentů populace.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12c)  Je nanejvýše důležité zvyšovat u všech občanů Unie povědomí a poskytovat jim přesné informace o výhodách vyšší energetické účinnosti a jejím případném uplatňování. Vyšší energetická účinnost má rovněž zásadní význam pro geopolitické postavení a zabezpečení Unie tím, že se sníží její závislost na dovozu paliv z třetích zemí.

Pozměňovací návrh  26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12d)  Vzhledem k tomu, že přibližně 50 milionů domácností v Unii je zasaženo energetickou chudobou, musí být opatření v oblasti energetické účinnosti těžištěm veškerých nákladově efektivních strategií na řešení energetické chudoby a znevýhodněného postavení spotřebitelů, přičemž tato opatření doplňují politiky sociálního zabezpečení na úrovni členských států. V zájmu zajištění toho, aby opatření v oblasti energetické účinnosti udržitelným způsobem snižovala energetickou chudobu nájemců, je nutné zohledňovat nákladovou efektivitu takových opatření a jejich cenovou dostupnost pro vlastníky a nájemce a zaručit odpovídající finanční podporu těchto opatření na úrovni členských států. V souladu s cíli Pařížské dohody bude muset být fond budov v Unii v dlouhodobém výhledu tvořen budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Současná míra renovace budov je nedostatečná, přičemž obzvláště obtížné je dosáhnout renovace v případě budov obývaných občany s nízkými příjmy čelícími energetické chudobě. Obzvláště důležitá jsou proto ustanovení tohoto nařízení, která upravují povinnosti týkající se energetických úspor, systémy povinného zajišťování energetické účinnosti a alternativní opatření politiky.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12e)  Náklady a výhody všech přijatých opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně doby návratnosti, by měly být pro spotřebitele plně transparentní.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), která se konala v Paříži v prosinci 2015. Členské státy by proto měly být schopny zohlednit určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu za účelem splnění svých požadavků v oblasti energetické účinnosti. Členským státům by mělo být umožněno pro tento účel používat metody výpočtu stanovené ve směrnici 2010/31/EU.

(13)  Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý v Pařížské dohodě.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  Energetickou bilanci podniků a hospodářských odvětví členských států lze zlepšit uplatňováním zásad oběhového hospodářství, prostřednictvím správného využití průmyslových odpadů jako druhotných surovin, pod podmínkou, že jejich energetický potenciál bude vyšší než potenciál alternativních primárních surovin.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh se týká bodu odůvodnění 22 návrhu zprávy.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13b)  Členské státy by měly využít nové obchodní modely a technologie a pokusit se podporovat a usnadňovat uplatňování opatření v oblasti energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím inovativních energetických služeb pro velké i malé zákazníky.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13c)  Členské státy by měly prokázat vysokou míru pružnosti při vytváření a provádění alternativních opatření pro stanovení svých vnitrostátních priorit pro energetickou účinnost, včetně energeticky účinných výrobků i energeticky účinných technologických výrobních postupů; podporovány by měly být činnosti zaměřující se na cíle související s účinným využíváním přírodních zdrojů či s potřebou zavedení oběhového hospodářství.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh mění pozměňovací návrh 23 v návrhu zprávy.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou a rozšířenou zpětnou vazbu o spotřebě energie. Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o vyúčtování se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto by se pro účely těchto ustanovení pod pojmem „konečný uživatel“ měli rozumět koneční zákazníci nakupující vytápění, chlazení nebo teplou vodu pro vlastní potřebu, jakož i uživatelé v jednotlivých jednotkách budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, kde jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje.

(14)  Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Zatímco by mělo být nadále vyžadováno individuální měření, pokud je technicky proveditelné a nákladově efektivní z hlediska přiměřenosti ve vztahu k potenciálním úsporám energie, články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou a rozšířenou zpětnou vazbu o spotřebě energie, při zohlednění dostupnosti a možností měřících zařízení, s cílem optimalizovat spotřebu energie. Členské státy by rovněž měly vzít v úvahu, že úspěšné využívání nových technologií pro měření spotřeby energie vyžaduje vyšší investice do vzdělávání a dovedností uživatelů i dodavatelů energie. Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o vyúčtování či o spotřebě se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto by pro účely těchto ustanovení měl pojem „konečný uživatel“ kromě konečných zákazníků nakupujících vytápění, chlazení či teplou vodu pro vlastní potřebu, zahrnovat také uživatele jednotlivých jednotek budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, pokud jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje, kteří nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  Důležitým prostředkem pro informování zákazníků jsou informace o vyúčtování a roční přehledy. Součástí údajů o spotřebě a nákladech mohou být i další informace, které spotřebitelům pomohou srovnat stávající smlouvu s dalšími nabídkami a využít mechanismus pro podávání stížností a urovnávání sporů. Nicméně vzhledem k tomu, že spory související s vyúčtováním jsou velmi častým zdrojem stížností spotřebitelů, což přispívá k trvale nízkým mírám spokojenosti spotřebitelů a jejich zapojení do odvětví energie, je třeba zajistit, aby informace o vyúčtování byly jednodušší, jasnější a snadněji pochopitelné a aby byly vytvořeny samostatné nástroje, jako jsou informace o vyúčtování, informační nástroje a roční přehledy, které by spotřebitelům poskytovaly všechny potřebné informace, a umožňovaly jim tak regulovat svou spotřebu energie, srovnávat nabídky a přecházet k jiným dodavatelům.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14b)  Malými a středními podniky, jež spadají do působnosti této směrnice, se rozumí podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR, v souladu s čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES1a.

 

_______________

 

1a. Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků

Odůvodnění

Je třeba vyjasnit pojem malé a střední podniky, jelikož v článku 8 směrnice 2012/27/EU existují různé výklady jejich definice, což vede k značné administrativní zátěži.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Výstavba jednotek distribuované výroby energie omezuje přenosové ztráty a umožňuje flexibilní přizpůsobování se změnám poptávky po energii ze strany místních odběratelů. Účinnost jednotek kombinované výroby tepla a elektřiny dosahuje 80–90 %. Kogenerační zařízení – jednotky distribuované výroby, které se nacházejí v blízkosti míst s vysokou hustotou zalidnění a jsou vybaveny tepelnými akumulátory – umožňují vyrábět elektrickou energii, teplo a chlad podle tohoto vzorce:

 

 

 

přičemž: η – účinnost přeměny na koncovou energii,

 

Ep - primární energie z neobnovitelných zdrojů,

 

Eel – elektrická energie,

 

Qkog – tepelná energie v kogeneraci,

 

Qchłodz – energie chlazení v kogeneraci.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh nahrazuje pozměňovací návrh 24 návrhu zprávy.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15b)  Zvýšení energetické účinnosti je přímým důsledkem následujících etap procesů výroby a přeměny energie: účinné přeměny primární energie na koncovou energii, jejího účinného přenosu ke konečným zákazníkům v podobě elektrické energie, tepla nebo paliv a jejího úsporného užívání konečnými uživateli; úspory na spotřebitelském trhu by neměly být považovány za jediný cíl této účinnosti, protože mohou být důsledkem nepříznivého vývoje cen energie.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Výchozí koeficient pro úspory udávané v kWh elektřiny by měl být přezkoumán tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, a to s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny. Výpočty faktoru primární energie pro elektřinu jsou založeny na ročních průměrných hodnotách. Pro výrobu jaderné elektrické energie a tepla se používá metoda započtení fyzikálního obsahu energie a pro výrobu elektrické energie a tepla z fosilních paliv a biomasy se používá metoda technické účinnosti konverze. V případě energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování se používá metoda přímého ekvivalentu založená na přístupu celkové primární energie. K výpočtu podílu primární energie pro elektřinu v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se používá metoda uvedená v příloze II směrnice 2012/27/EU. Spíše než marginální postavení na trhu se používá průměrné postavení na trhu. Předpokládá se, že účinnosti přeměny pro energie z obnovitelných zdrojů nezaložených na spalování dosahují 100 %, pro geotermální elektrárny 10 % a pro jaderné elektrárny 33 %. Celková účinnost pro zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se vypočítá na základě nejnovějších údajů Eurostatu. Pokud jde o hranice systému, faktor primární energie je pro všechny zdroje energie 1. Výpočty jsou založeny na nejnovější verzi referenčního scénáře modelu PRIMES. Hodnota faktoru primární energie je založena na výhledech pro rok 2020. Analýza zahrnuje členské státy EU a Norsko. Soubor údajů pro Norsko vychází z údajů sítě ENTSO pro elektřinu.

(16)  S přísným omezením na cíle této směrnice a s ohledem na technický pokrok a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie v odvětví výroby elektřiny by koeficient pro úspory udávané v kWh elektřiny měl být důkladně analyzován a případně upraven tak, aby odrážel změny ve faktoru primární energie pro elektřinu, při zohlednění skladby zdrojů energie příslušného členského státu, přičemž bude použita srovnatelná a transparentní metodika.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 10. června 2011 o plánu energetické účinnosti (10709/11) se zdůrazňuje, že na budovy připadá 40 % spotřeby primární energie Unie, což představuje 50 % konečné energie, a aby byl umožněn hospodářský růst a růst zaměstnanosti v odvětvích vyžadujících zvláštní kvalifikaci, tj. v odvětví stavebnictví a produkce stavebních výrobků, a v oborech, jako jsou architektura, urbanismus a poradenství v oblasti technologií pro vytápění a chlazení, měly by členské státy přijmout dlouhodobou strategii pro tato odvětví na období po roce 2020 za účelem uvolnění investic do plošné tepelné modernizace stávajícího fondu obytných a veřejných budov a do výstavby budov s téměř nulovými emisemi.

Odůvodnění

Obytné budovy představují z technického hlediska nejsnáze využitelný potenciál zvýšení energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16b)  Faktor primární energie (PEF) by měl být nástrojem ke snižování spotřeby fosilních paliv a závislosti na nich a ke zvyšování energetické účinnosti, jakož i k využívání obnovitelných zdrojů energie. V tomto ohledu by výchozí koeficient pro úspory v kWh elektřiny měl být upraven, pokud se na základě technologického, hospodářského nebo sociálního vývoje ukáže, že je třeba používat nižší výchozí koeficient. Komise by měla posoudit nutnost úpravy výchozího koeficientu faktoru primární energie (PEF) a případně předložit legislativní návrh do roku 2024.

Odůvodnění

Technologický, sociální nebo hospodářský vývoj může vyžadovat úpravu výchozího koeficientu. Vzhledem k tomu, že tento vývoj jde rychle dopředu, je třeba, aby Komise výchozí koeficient za určitou dobu přezkoumala.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Aby byla zajištěna možnost budoucích aktualizací příloh směrnice a harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti uvedených v čl. 14 odst. 10, je nezbytné prodloužit přenesení pravomoci poskytnuté Komisi.

vypouští se

Odůvodnění

Aktualizace by měla být pokaždé dohodnuta s členskými státy a s Evropským parlamentem.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU by měl být zaveden požadavek na celkovou revizi směrnice a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2024.

(18)  Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU by měl být zaveden požadavek na celkovou revizi směrnice a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2024. Toto datum bude následovat po globálním hodnocení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které se uskuteční v roce 2023, a umožní případnou harmonizaci tohoto procesu, při současném zohlednění vývoje v oblasti hospodářství a inovací.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  Členské státy, jejichž HDP na hlavu je nižší než průměrný HDP v Unii, by měly mít možnost zvýšit svou spotřebu primární energie pod podmínkou, že její přeměna na konečnou energii, její další přenos a distribuce a užitečné úspory na spotřebitelském trhu budou zohledňovat výrazné zvýšení energetické účinnosti ve všech fázích technologického procesu toku uvolněné primární energie.

Odůvodnění

Je třeba vyrovnat standardy spotřeby využitelné energie ve všech členských státech.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19b)  Ústřední roli při vytváření, navrhování, provádění a hodnocení opatření stanovených v této směrnice by měly hrát místní a regionální orgány, aby se mohly řádně zabývat specifickými rysy svého klimatu, kultury a společnosti;

Odůvodnění

Ve svém usnesení přijatém v únoru 2016 zdůraznil Parlament úlohu místních a regionálních orgánů při rozvoji politik EU v oblastech, jako je změna klimatu, zabezpečení energií a růst měst, kde úspory energie, opatření na zajištění energetické účinnosti a obnovitelné zdroje energie mají mimořádný význam. Regiony je třeba zapojit na všech úrovních, aby mohla být zajištěna lepší koordinace a interakce, zejména v zemích s vysokou mírou decentralizace a přenosu pravomocí.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19c)  S ohledem na nerovnoměrné rozmístění výrobní kapacity v Unii je možné zvýšit celkovou energetickou účinnost prostřednictvím dovozu konečné energie ze třetích zemí; proto jsou nezbytné unijní politiky vedoucí nejen k regulaci obchodování s primární energií, což je spojeno mimo jiné s výstavbou plynovodů a ropovodů, ale také s dovozem konečné energie v příhraničních oblastech.

Odůvodnění

Dovoz konečné energie např. ze sousedních třetích zemí může zaručit větší účinnost využívání než dovážení energie ze vzdálenějších oblastí EU.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů a do roku 2030 hlavních 30% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po těchto datech. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti a příspěvků do roku 2020 a 2030.;

1.  Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii při uplatnění zásady „energetická účinnost v první řadě“ v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a spotřeby u konečného zákazníka, s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů a do roku 2030 hlavních 40% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po roce 2030, v souladu s dlouhodobými energetickými a klimatickými cíli Unie do roku 2050 a s Pařížskou dohodou. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti do roku 2020 a závazných vnitrostátních cílů energetické účinnosti do roku 2030.;

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Tato směrnice přispívá k provádění zásady „energetická účinnost v první řadě“ a zajišťuje, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 1 – odst. 1 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.  S cílem mobilizovat soukromé financování pro opatření energetické účinnosti a energetické renovace zahájí Komise dialog s veřejnými a soukromými finančními institucemi, aby tak mohla vytýčit možné politické mechanismy. Vzhledem k velkému potenciálu pro zvyšování energetické účinnosti v odvětví budov se zváží zejména investice v tomto odvětví, s primárním zaměřením na obytné budovy obývané domácnostmi s nízkými příjmy ohroženými energetickou chudobou. Kromě toho zváží možnosti, jak by mohly být malé projekty sdruženy do větších, aby se investice do projektů energetické účinnosti staly pro investory finančně zajímavějšími a proveditelnějšími. Komise poskytne členským státům pokyny, jak uvolnit soukromé investice, a to nejpozději do 1. ledna 2019.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a)  v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„(1a)  „řetězcem energetických přeměn“ technologický proces, který začíná od uvolnění primární energie a jejího přenosu na trh v podobě konečné energie, kde pak na úrovni spotřebitele dochází k její přeměně na užitečnou energii (práci);“

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh nahrazuje pozměňovací návrh 39 návrhu zprávy a usiluje o větší srozumitelnost.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

1b)   v článku 2 se bod 3 nahrazuje tímto:

3) „konečnou spotřebou energie“ veškerá energie dodávaná odvětvím průmyslu, dopravy, služeb, zemědělství a domácnostem. Tato spotřeba nezahrnuje dodávky do odvětví přeměny energie a odvětví energetiky;

'(3)    „konečnou spotřebou energie“ spotřeba elektrické energie dodávané na spotřebitelský trh, která je nezbytná v odvětví průmyslu a dopravy, a také energie dodávané do domácností a do odvětví služeb a zemědělství; tato spotřeba závisí na celkovém disponibilním výkonu, včetně činného a jalového výkonu, při dodávkách této energie;

Odůvodnění

Vzhledem k nerovnoměrnému odběru disponibilní energie na trhu musí být vždy vyšší než poptávka, aby se zamezilo blackoutu. Obecně převyšuje poptávku o 20 %.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 c (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 9 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c)   v článku 2 se doplňuje nový bod, který zní:

 

„(9a)   „veřejnou budovou“ pro účely článku 5 budova, kterou vlastní nebo využívá vláda nebo jiný orgán veřejné správy na celostátní, regionální nebo místní úrovni, včetně budov, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, vzdělávací instituce a sociální bydlení;“

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 3 – odst. 1, 2, 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Cíle energetické účinnosti

Cíle energetické účinnosti

1.  Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2020 na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy oznámí tyto cíle Komisi v souladu s čl. 24 odst. 1 a částí 1 přílohy XIV. Současně vyjádří tyto cíle jako absolutní úroveň spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2020, přičemž vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto údaje vypočteny.

1.  Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2020 na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy oznámí tyto cíle Komisi v souladu s čl. 24 odst. 1 a částí 1 přílohy XIV. Současně vyjádří tyto cíle jako absolutní úroveň spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2020, přičemž vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto údaje vypočteny.

Při stanovování těchto cílů členské státy vezmou v úvahu:

Při stanovování těchto cílů členské státy vezmou v úvahu:

a)  skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;

a)  skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;

b)  opatření stanovená touto směrnicí;

b)  opatření stanovená touto směrnicí;

c)  opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a

c)  opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a

d)  další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

d)  další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

Při stanovování těchto cílů mohou členské státy rovněž zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární energie, jako jsou:

Při stanovování těchto cílů mohou členské státy rovněž zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární energie, jako jsou:

a)  nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;

a)  nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;

b)  vývoj a prognóza HDP;

b)  vývoj a prognóza HDP;

c)  změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

c)  změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

d)  rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a

d)  rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a

e)  včasná opatření.

e)  včasná opatření.

2.  Komise do 30. června 2014 přezkoumá dosažený pokrok a pravděpodobnost, že Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe a konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

2.  Komise do 30. června 2014 přezkoumá dosažený pokrok a pravděpodobnost, že Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe a/nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

3.  Při provádění přezkumu uvedeného v odstavci 2 Komise:

3.  Při provádění přezkumu uvedeného v odstavci 2 Komise:

a)  sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;

a)  sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;

b)  posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat za spolehlivý ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;

b)  posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat za spolehlivý ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;

c)  zohlední doplňující analýzu vyplývající z:

c)  zohlední doplňující analýzu vyplývající z:

i)  posouzení pokroku ve spotřebě energie a ve spotřebě energie ve vztahu k hospodářské činnosti na úrovni Unie, včetně pokroku v účinnosti při dodávkách energie v členských státech, které stanovily své vnitrostátní orientační cíle na základě konečné spotřeby energie nebo úspor v konečné spotřebě energie, včetně pokroku dosaženého na základě dodržování kapitoly III této směrnice těmito členskými státy;

i)  posouzení pokroku ve spotřebě energie a ve spotřebě energie ve vztahu k hospodářské činnosti na úrovni Unie, včetně pokroku v účinnosti při dodávkách energie v členských státech, které stanovily své vnitrostátní orientační cíle na základě konečné spotřeby energie nebo úspor v konečné spotřebě energie, včetně pokroku dosaženého na základě dodržování kapitoly III této směrnice těmito členskými státy;

ii)  výsledků modelování v souvislosti s budoucími tendencemi ve spotřebě energie na úrovni Unie;

ii)  výsledků modelování v souvislosti s budoucími tendencemi ve spotřebě energie na úrovni Unie;

d)   porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

d)   porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe a/nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 3 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní příspěvky k energetické účinnosti k dosažení cíle Unie do roku 2030 uvedeného v čl. 1 odst. 1 v souladu s články [4] a [6] nařízení (EU) XX/20XX [správa energické unie]. Při stanovování těchto příspěvků členské státy zohlední, že v roce 2030 nesmí být v Unii spotřeba primární energie vyšší než 1 321 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 987 Mtoe. Členské státy oznámí tyto příspěvky Komisi jako součást svých integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů v souladu s postupem podle článků [3] a [7] až [11] nařízení (EU) XX/20XX [správa energetické unie].;

4.  Každý členský stát stanoví závazné vnitrostátní cíle v oblasti energetické účinnosti, které musí být v souhrnu v souladu s cílem Unie stanoveným pro rok 2030 uvedeným v čl. 1 odst. 1

a v souladu s články [4] a [6] nařízení (EU) XX/20XX [správa energické unie].

 

Při stanovování úrovní těchto cílů členské státy zohlední, že v roce 2030 nesmí být v Unii spotřeba primární energie vyšší než 1 132 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 849 Mtoe.

 

S cílem zajistit členským státům dostatečnou flexibilitu pro splnění svých závazných vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti a současně umožnit růst jejich hospodářství a zvyšování průmyslového výkonu a činnosti by členské státy měly mít možnost stavit své cíle na základě energetické náročnosti, jíž se rozumí poměr mezi spotřebou energie a hrubým domácím produktem (HDP).

 

Vnitrostátní cíle energetické účinnosti zohledňují všechny fáze energetického řetězce, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a spotřeby u konečného uživatele.

 

Členské státy oznámí tyto cíle Komisi jako součást svých integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů v souladu s postupem podle článků [3] a [7] až [11] nařízení (EU) XX/20XX [správa energetické unie].;

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Článek 5

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

2a)  Článek 5 se nahrazuje tímto:

Článek 5

„Článek 5

Příkladná úloha budov veřejných subjektů

Příkladná úloha budov veřejných subjektů

1.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, každý členský stát zajistí, aby byla počínaje 1. lednem 2014 každoročně renovována 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání jeho ústředních vládních institucí s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost, které stanovil na základě článku 4 směrnice 2010/31/EU.

1.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, každý členský stát zajistí, aby byla počínaje 1. lednem 2014 každoročně renovována 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání jeho ústředních vládních institucí s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost, které stanovil na základě článku 4 směrnice 2010/31/EU. Počínaje 1. lednem 2021 se tento odstavec vztahuje na všechny vytápěné nebo chlazené budovy ve vlastnictví a v užívání veřejných orgánů, s náležitým ohledem na jejich příslušné pravomoci a správní uspořádání.

Tento 3% podíl se vypočte z celkové podlahové plochy budov s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2 ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí dotyčného členského státu, které k 1. lednu každého roku nesplňují minimální vnitrostátní požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU. Uvedená prahová hodnota se od 9. července 2015 sníží na 250 m2.

Tento 3 % podíl se vypočte z celkové podlahové plochy budov s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2 ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí dotyčného členského státu, které k 1. lednu každého roku nesplňují minimální vnitrostátní požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU. Uvedená prahová hodnota se od 9. července 2015 sníží na 250 m2 a počínaje 1. lednem 2021 se vztahuje na budovy ve vlastnictví a v užívání veřejných orgánů, s náležitým ohledem na jejich příslušné pravomoci a správní uspořádání.

V případě, že členský stát požaduje, aby se povinnost každoročně renovovat 3 % celkové podlahové plochy rozšířila na podlahovou plochu budov vlastněných a užívaných správními útvary na úrovni nižší, než jsou ústřední vládní instituce, vypočte se 3% podíl z celkové podlahové plochy budov s celkovou užitnou plochou nad 500 m2, a následně od 9. července 2015 nad 250 m2, ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí a těchto správních útvarů dotyčného členského státu, které k 1. lednu každého roku nesplňují minimální vnitrostátní požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU.

 

Při provádění opatření k rozsáhlé renovaci budov ústředních vládních institucí v souladu s prvním pododstavcem se členské státy mohou rozhodnout, že vezmou v úvahu budovu jako celek, včetně obvodového pláště, zařízení, provozu a údržby.

Při provádění opatření k rozsáhlé renovaci budov veřejných orgánů v souladu s prvním pododstavcem se členské státy mohou rozhodnout, že vezmou v úvahu budovu jako celek, včetně obvodového pláště, zařízení, provozu a údržby.

Členské státy v případech, kdy je to nákladově efektivní a technicky proveditelné, vyžadují, aby prioritou z hlediska opatření v zájmu energetické účinnosti byly budovy ústředních vládních institucí s nejvyšší energetickou náročností.

Členské státy v případech, kdy je to nákladově efektivní a technicky proveditelné, vyžadují, aby prioritou z hlediska opatření v zájmu energetické účinnosti byly budovy veřejných orgánů s nejvyšší energetickou náročností.

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

a)   budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých požadavků na minimální energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

a)   budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých požadavků na minimální energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

b)   budovy ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních vládních institucí, které slouží účelům národní obrany, s výjimkou jednotlivých obytných nebo kancelářských budov pro ozbrojené síly a další zaměstnance orgánů národní obrany;

b)   budovy ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních vládních institucí, které slouží účelům národní obrany, s výjimkou jednotlivých obytných nebo kancelářských budov pro ozbrojené síly a další zaměstnance orgánů národní obrany;

c)   budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely.

c)   budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely.

3.  Renovuje-li členský stát v daném roce více než 3 % celkové podlahové plochy budov ústředních vládních institucí, může započítat nadbytek do ročního podílu renovace v jakémkoliv ze tří předchozích nebo následujících let.

3.  Renovuje-li členský stát v daném roce více než 3 % celkové podlahové plochy budov veřejného orgánu, může započítat nadbytek do ročního podílu renovace v jakémkoliv ze tří předchozích nebo následujících let.

4.  Členské státy mohou do ročního podílu renovace budov ústředních vládních institucí započítat nové budovy v jejich užívání a vlastnictví, které jsou náhradami konkrétních budov ústředních vládních institucí zbořených v předchozích dvou letech, nebo budov, které byly prodány, zbořeny či vyjmuty z užívání v předchozích dvou letech z důvodu intenzivnějšího využívání jiných budov.

4.  Členské státy mohou do ročního podílu renovace budov veřejných orgánů započítat nové budovy v jejich užívání a vlastnictví, které jsou náhradami konkrétních budov veřejných orgánů zbořených v předchozích dvou letech, nebo budov, které byly prodány, zbořeny či vyjmuty z užívání v předchozích dvou letech z důvodu intenzivnějšího využívání jiných budov.

5.  Pro účely odstavce 1 členské státy do 31. prosince 2013 vypracují a zpřístupní veřejnosti soupis vytápěných nebo chlazených budov ústředních vládních institucí s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2, a následně od 9. července 2015 nad 250 m2, kromě budov vyňatých na základě odstavce 2. Soupis obsahuje tyto údaje:

5.  Pro účely odstavce 1 členské státy do 31. prosince 2013 vypracují a zpřístupní veřejnosti soupis vytápěných nebo chlazených budov ústředních vládních institucí s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2, a následně od 9. července 2015 nad 250 m2, kromě budov vyňatých na základě odstavce 2. Soupis obsahuje tyto údaje:

a)   podlahovou plochu v m2 a

a)   podlahovou plochu v m2;

b)   energetickou náročnost každé budovy či příslušné energetické údaje.

b)   energetickou náročnost každé budovy;

 

ba)   skutečnou naměřenou spotřebu energie.

 

Počínaje 1. lednem 2021 se tento odstavec vztahuje na všechny vytápěné nebo chlazené budovy ve vlastnictví a v užívání veřejných orgánů.

6.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, mohou členské státy zvolit k odstavcům 1 až 5 tohoto článku alternativní přístup a přijmout jiná nákladově efektivní opatření, včetně rozsáhlých renovací a opatření za účelem změny chování uživatelů, aby do roku 2020 ve způsobilých budovách ve vlastnictví a užívání jejich ústředních vládních institucí dosáhly takového objemu úspor energie, který se rovná alespoň objemu požadovanému v odstavci 1, a každoročně o něm podávají zprávu.

6.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, mohou členské státy zvolit k odstavcům 1 až 5 tohoto článku alternativní přístup a přijmout jiná nákladově efektivní opatření, včetně rozsáhlých renovací a opatření za účelem změny chování uživatelů, aby do roku 2030 ve způsobilých budovách ve vlastnictví a užívání jejich veřejných orgánů dosáhly takového objemu úspor energie, který se rovná alespoň objemu požadovanému v odstavci 1, a každoročně o něm podávají zprávu.

Pro účely tohoto alternativního přístupu mohou členské státy odhadnout úspory energie, jichž by bylo dosaženo uplatněním odstavců 1 až 4, použitím vhodných standardních hodnot pro spotřebu energie referenčních budov ústředních vládních institucí před renovací a po ní a podle odhadů plochy jejich fondu budov. Kategorie referenčních budov ústředních vládních institucí jsou typickými budovami fondu těchto budov.

Pro účely tohoto alternativního přístupu mohou členské státy odhadnout úspory energie, jichž by bylo dosaženo uplatněním odstavců 1 až 4, použitím vhodných standardních hodnot pro spotřebu energie referenčních budov veřejných orgánů před renovací a po ní a podle odhadů plochy jejich fondu budov. Kategorie referenčních budov veřejných orgánů jsou typickými budovami fondu těchto budov.

Členské státy, které zvolí alternativní přístup, oznámí Komisi do 31. prosince 2013 alternativní opatření, která plánují přijmout, přičemž vykáží, jak dosáhnou rovnocenného snížení energetické náročnosti budov, které jsou ve vlastnictví jejich ústředních vládních institucí.

Členské státy, které zvolí alternativní přístup, oznámí Komisi do 12 měsíců od vstupu této směrnice v platnost alternativní opatření, která plánují přijmout, přičemž vykáží, jak dosáhnou rovnocenného snížení energetické náročnosti budov, které jsou ve vlastnictví jejich veřejných orgánů.

7.  Členské státy vybízejí veřejné subjekty, včetně veřejných subjektů na regionální a místní úrovni, a subjekty sociálního bydlení, které jsou veřejnoprávními subjekty, aby s náležitým ohledem na své příslušné pravomoci a správní uspořádání:

7.  Členské státy vybízejí veřejné subjekty, včetně veřejných subjektů na regionální a místní úrovni, a subjekty sociálního bydlení, které jsou veřejnoprávními subjekty, aby s náležitým ohledem na své příslušné pravomoci a správní uspořádání:

a)   přijaly plán energetické účinnosti, samostatný nebo jako součást širšího klimatického nebo environmentálního plánu, který bude obsahovat konkrétní cíle a opatření v oblasti úspory energie a energetické účinnosti, s ohledem na plnění příkladné úlohy budov ústředních vládních institucí podle odstavců 1, 5 a 6;

a)   přijaly plán energetické účinnosti a dlouhodobou strategii renovací pro každou budovu, a to samostatně nebo jako součást širšího klimatického nebo environmentálního plánu, které budou obsahovat konkrétní cíle v oblasti úspory energie a energetické účinnosti, jakož i posouzení nákladů životního cyklu a příslušná opatření, s ohledem na plnění příkladné úlohy budov veřejných orgánů podle odstavců 1, 5 a 6;

b)   v rámci provádění tohoto plánu zavedly systém hospodaření s energií, včetně energetických auditů;

b)   v rámci provádění tohoto plánu zavedly systém hospodaření s energií, včetně energetických auditů;

c)   k financování renovací a provádění plánů na udržení či zvýšení energetické účinnosti v dlouhodobém horizontu případně využívaly společností poskytujících energetické služby a uzavírání smluv o energetických službách.

c)   k financování renovací a provádění plánů na udržení či zvýšení energetické účinnosti v dlouhodobém horizontu případně využívaly společností poskytujících energetické služby a uzavírání smluv o energetických službách.

 

7a.  Členské státy podávají zprávu o ročních úsporách ve spotřebě energie vyplývajících z renovací, včetně podílu rozsáhlých renovací, a o celkové podlahové ploše, která byla renovována, v souladu s článkem 19 nařízení (EU) XX/20XX [o správě energetické unie].“

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Článek 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

Článek 7

Povinné úspory energie

Povinné úspory energie

1.  Členské státy dosáhnou kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:

1.  Členské státy dosáhnou kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:

a)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

a)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

b)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

b)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši alespoň 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 1,5 % za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že to není nutné k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050.

Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 1,5 % za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že to není nutné k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050.

 

Úspory v každém období kumulativně vycházejí z objemu úspor, kterého se má dosáhnout v předchozím období nebo obdobích. V případě, že dřívější politická opatření, programy nebo individuální opatření již nepřinášejí úspory, je ztráta těchto úspor zohledněna při výpočtu celkového objemu úspor, kterého má být dosaženo na konci každého období, a nahrazena novými úsporami.

Pro účely písmene b) a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 mohou členské státy započítat pouze ty úspory energie, které vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020, případně politických opatření zavedených v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k úsporám.

Vyžadované úspory za období uvedené v písmeni b) jsou kumulativní a dodatečné k úsporám vyžadovaným za období uvedení v písmeni a). Za tím účelem, a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, mohou členské státy započítat úspory energie, které vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020 nebo dřívějších politických opatření, za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k novým individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k úsporám. Členské státy mohou rovněž započítat úspory energie, které vyplývají z opatření přijatých v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 za předpokladu, že i po roce 2020 nadále povedou k ověřitelným úsporám energie.

Z tohoto výpočtu lze částečně nebo zcela vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě.

Výhradně pro účely období uvedeného v písmeni a) lze z tohoto výpočtu částečně nebo zcela vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě. Prodej energie využívané v dopravě je zcela zahrnut do výpočtu pro období po roce 2020 uvedené v písmenu b) a v letech po roce 2020.

Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a) a b) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.

Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a) a b) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.

2.  S výhradou odstavce 3 může každý členský stát:

2.  S výhradou odstavce 3 může každý členský stát:

a)  provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020;

a)  provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020;

b)  z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;

b)  z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;

c)  umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9;

c)  umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v odst. 1 písm. a) a b) byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9;

d)  započítat do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a v následujících letech a lze jej změřit a ověřit, a

d)  započítat do objemu úspor energie požadovaných v odst. 1 písm. a) úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a lze jej změřit a ověřit, a

e)  vyjmout z výpočtu požadavku na úspory energie uvedeného v odstavci 1 ověřitelné množství energie vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů.

 

3.  Všechny možnosti zvolené podle odstavce 2 nesmí představovat více než 25 % objemu úspor energie uvedených v odstavci 1. Členské státy použijí a vypočítají dopad zvolených možností pro období, na která odkazuje odst. 1 písm. a) a b), samostatně: pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. a) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2. písm. a), b), c) a d);

3.  Všechny možnosti zvolené podle odstavce 2 nesmí představovat více než 25 % objemu úspor energie uvedených v odstavci 1. Členské státy použijí a vypočítají dopad zvolených možností pro období, na která odkazuje odst. 1 písm. a) a b), samostatně: pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. a) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2. písm. a), b), c) a d);

a)   pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e)

a)   pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e)

b)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e) za předpokladu, že individuální opatření ve smyslu písmena d) budou i nadále mít ověřitelný a měřitelný dopad po 31. prosinci 2020.

b)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít pouze ustanovení odst. 2 písm. c).

4.  Úspory energie dosažené po 31. prosinci 2020 se nezapočítávají do objemu kumulativních úspor požadovaných pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

4.  Úspory energie dosažené po 31. prosinci 2020 se nezapočítávají do objemu kumulativních úspor požadovaných pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

5.  Členské státy zajistí, že úspory vyplývající z politických opatření uvedených v článcích 7a a 7b a v čl. 20 odst. 6 jsou vypočteny v souladu s přílohou V.

5.  Členské státy zajistí, že úspory vyplývající z politických opatření uvedených v článcích 7a a 7b a v čl. 20 odst. 6 jsou vypočteny v souladu s přílohou V.

6.  Členské státy dosáhnou požadovaného objemu úspor podle odstavce 1 buď zavedením systému povinného zvyšování energetické účinnosti uvedeného v článku 7a nebo přijetím alternativních opatření uvedených v článku 7b. Členské státy mohou kombinovat systém povinného zvyšování energetické účinnosti s alternativními politickými opatřeními.

6.  Členské státy dosáhnou požadovaného objemu úspor podle odstavce 1 buď zavedením systému povinného zvyšování energetické účinnosti uvedeného v článku 7a nebo přijetím alternativních opatření uvedených v článku 7b. Členské státy mohou kombinovat systém povinného zvyšování energetické účinnosti s alternativními politickými opatřeními.

7.  Členské státy prokáží, že nedochází k dvojímu započítání úspor energie v případech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají.“;

7.  Členské státy prokáží, že nedochází k dvojímu započítání úspor energie v případech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají.“;

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 prostřednictvím systému povinného zvyšování energetické účinnosti, zajistí, že povinné strany, na které odkazuje odstavec 2 a které působí na území jednotlivých členských států, dosáhnou, aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků uvedeného v čl. 7 odst. 1.

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 prostřednictvím systému povinného zvyšování energetické účinnosti, zajistí, že povinné strany, na které odkazuje odstavec 2 a které působí na území jednotlivých členských států, dosáhnou, aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků uvedeného v čl. 7 odst. 1, nebo povolí povinným stranám přispívat ročně do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost v souladu s čl. 20 odst. 6.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Každý členský stát na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí povinné strany mezi distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie působícími na jeho území a může zahrnout distributory pohonných hmot nebo maloobchodní prodejce pohonných hmot působící na jeho území. Objemu úspor energie nutných ke splnění dané povinnosti dosáhnou povinné strany u konečných zákazníků, určených případně členským státem, nezávisle na výpočtu podle čl. 7 odst. 1, nebo pokud tak členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno v odst. 5 písm. b).

2.  Každý členský stát na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí povinné strany mezi distributory energie, maloobchodními prodejci energie a distributory pohonných hmot nebo maloobchodní prodejce pohonných hmot působící na jeho území. Objemu úspor energie nutných ke splnění dané povinnosti dosáhnou povinné strany u konečných zákazníků, určených případně členským státem, nezávisle na výpočtu podle čl. 7 odst. 1, nebo pokud tak členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno v odst. 5 písm. b).

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Pokud jsou maloobchodní prodejci energie určeni jako povinné strany podle odstavce 2, musí členské státy zajistit, aby tito prodejci při plnění svých povinností nevytvářeli překážky, které by spotřebitelům bránily ve změně dodavatele.

Odůvodnění

Právo spotřebitelů snadno přejít od jednoho dodavatele k jinému má zásadní význam k udržení vysoce konkurenceschopného dodavatelského trhu s nižšími cenami pro spotřebitele. Toto právo by mohlo být oslabeno prodejem balíčků služeb, které spotřebitele na dlouhé období svážou s jedním dodavatelem. Alternativní řešení, jak zachovat možnost změny dodavatele, by mohlo spočívat v tom, že prodejcům energie bude uložena povinnost kupovat certifikáty energetických úspor od třetích stran.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zahrnou do povinných úspor, jež stanoví, požadavky v sociální oblasti, včetně toho, že budou vyžadovat, aby část opatření v zájmu energetické účinnosti byla prováděna přednostně v domácnostech postižených energetickou chudobou a v oblasti sociálního bydlení;

a)  zahrnou do povinných úspor, jež stanoví, požadavky v sociální oblasti, včetně toho, že budou vyžadovat, aby opatření v zájmu energetické účinnosti byla prováděna přednostně v domácnostech s nízkými příjmy, včetně těch postižených energetickou chudobou, a v oblasti sociálního bydlení. Členské státy počítají objem úspor dosažených v těchto domácnostech v poměru k celkovému objemu dosažených úspor dosaženému ve všech domácnostech podle tohoto článku. Tyto úspory jsou zveřejňovány v souladu s odstavcem 6 tohoto článku a jsou zahrnuty v integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX/20XX [o správě energetické unie].

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  mohou povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden schvalovací postup, který bude jasný, transparentní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;

b)  mohou povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden akreditovaný schvalovací postup, který bude jasný, transparentní, participativní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  umožní, aby se do objemu úspor energie požadovaných podle odstavce 1 započítávaly další úspory získané díky udržitelným technologiím v městských systémech dálkového vytápění a chlazení (čímž se taktéž sníží znečišťující látky a pevné částice);

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. c b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)  podpoří přijetí opatření, která využijí potenciál vytápění a chlazení k energetickým úsporám, popřípadě poskytnou další odměny za zásahy, jimiž se zmírňuje znečištění;

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. c c (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cc)  vytvoří nástroje k osvědčování energetických úspor zjištěných v rámci energetických auditů nebo rovnocenných systémů hospodaření s energií podle článku 8, aby se do objemu úspor energie podle odstavce 1 mohly započítávat i ony úspory;

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. c d (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cd)  mohou povolit povinným stranám, aby do svého povinného plnění započetly úspory energie konečných zákazníků dosažené v účinné vytápěcí a chladící infrastruktuře;

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. c e (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ce)  musí stanovit, že povinné strany, které nedodávají energii do soukromých domácností, nemusí v soukromých domácnostech provádět opatření energetické účinnosti;

Odůvodnění

Mnoho povinných stran nedodává energii do soukromých domácností, a proto nemůže provádět opatření v domácnostech.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 5 – písm. c f (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cf)  posoudí a přijme opatření na minimalizaci dopadu přímých a nepřímých nákladů takových systémů na konkurenceschopnost průmyslových odvětví náročných na energii, která čelí mezinárodní konkurenci;

Odůvodnění

Na energeticky náročná odvětví se vztahuje mnoho různých povinností (např. systém ETS). Dotčené společnosti musí často čelit mezinárodní konkurenci, a proto je nutné je chránit před únikem uhlíku.

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7a – odst. 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.  Členské státy v rámci svých vnitrostátních integrovaných plánů v oblasti klimatu a energetiky informují Komisi o svých zamýšlených politických opatřeních podle čl. 7 odst. 2 písm. c). Dopad těchto opatření musí být vyčíslen a zahrnut do daných plánů. Metoda výpočtu zvolená členskými státy musí vycházet z objektivních, nediskriminačních kritérií, která budou po konzultacích s Komisí vypracována nejpozději do 1. ledna 2019.

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7b – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 formou alternativních politických opatření, zajistí dosažení úspor energie požadovaných podle čl. 7 odst. 1 u konečných zákazníků.

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 formou alternativních politických opatření, zajistí plné dosažení úspor energie požadovaných podle čl. 7 odst. 1 u konečných zákazníků.

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7b – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Kromě toho lze všechny příležitosti ke zvýšení energetické účinnosti, včetně požívání výkonnějšího paliva v dopravě, započítat do kumulativních úspor energie u konečných zákazníků stanovených v čl. 7 odst. 1.

Odůvodnění

Přidaná hodnota účinných a čistých mísících složek paliv při dekarbonizaci dopravy; mísící složky paliv v dopravě lze započítávat do cíle energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7b – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy při navrhování alternativních politických opatření k dosažení úspor energie vezmou v úvahu dopad na domácnosti postižené energetickou chudobou.

2.  Členské státy při navrhování alternativních politických opatření k dosažení úspor energie vezmou v úvahu dopad na nízkopříjmové domácnosti, včetně těch postižených energetickou chudobou, a zajistí prioritní provádění opatření v těchto domácnostech a v oblasti sociálního bydlení.

 

Členské státy počítají objem úspor dosažených v těchto domácnostech v poměru k celkovému objemu dosažených úspor dosaženému ve všech domácnostech podle tohoto článku.

 

Tyto úspory jsou zveřejňovány a jsou zahrnuty v integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX/20XX [o správě energetické unie].

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Článek 7 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a) Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 7c

 

Poskytování služeb v oblasti energetické účinnosti

 

Komise v těsné spolupráci s členskými státy zajistí, aby služby na trhu energetické účinnosti byly poskytovány konkurenceschopným a transparentním způsobem, aby bylo zaručeno, že koncový spotřebitel bude moci využívat výhod spojených s opatřeními na zvyšování energetické účinnosti, a to ve formě snížených nákladů a kvalitnějších služeb. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby podniky, především MSP, měly nediskriminační přístup na trh se službami v oblasti energetické účinnosti, čímž jim zaručí rovné podmínky s vertikálně integrovanými subjekty a odstraní konkurenční výhody vytvořené pro distributory nebo prodejce energie. Členské státy za tímto účelem přijmou veškeré nezbytné právní předpisy, aby zajistily, že integrované subjekty budou třetím stranám poskytovat stejné podmínky a prostředky, které uplatňují při poskytování služeb v oblasti energetické účinnosti.“

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci zemní plyn vybaveni cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečné době použití.

Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci odebírající zemní plyn vybaveni pro zvolenou technologii a funkci cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči a přístroji pro kontrolu vytápění, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečné době použití a dalších prvcích, jak je použitelné v souladu s ustanoveními pro měření elektrické energie v článcích 19 až 22 směrnice (EU) .../.... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění)].

Odůvodnění

Měření spotřeby elektrické energie i plynu zlepšuje povědomí zákazníka o skutečné spotřebě, a může proto vést ke změně jeho chování ve snaze zvýšit energetickou účinnost a úspory.

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c – bod ii a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Inteligentní měřicí systémy poskytují konečným spotřebitelům přístup k údajům o jejich spotřebě energie a k časovým řadám k obdobím vyúčtování na trhu.

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. d

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 9 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  odstavec 3 se zrušuje;

d)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

 

„3.  S ohledem na formát údajů a funkce se tato ustanovení náležitě sladí s články 18 až 21 směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění). Údaje o spotřebitelích se zpracovávají v souladu s nařízením (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně údajů). Konečným spotřebitelům nesmějí být za přístup k jejich údajům ve formátu, který je pro ně užitečný, účtovány žádné poplatky. “

Odůvodnění

Spotřebitelé musí v souladu s ustanoveními pro měření elektrické energie zůstat vlastníky svých osobních údajů. Tyto údaje musí být v zájmu zajištění konkurenceschopných maloobchodních trhů sladěny a zpřístupněny všem účastníků trhu, pokud si je spotřebitel přeje sdílet.

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2012/27/EU

Článek 9a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9a

Článek 9a

Měření, dílčí měření a rozdělení nákladů, pokud jde o vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu

Měření, dílčí měření a rozdělení nákladů, pokud jde o vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu

1.  Členské státy zajistí, aby byli koneční zákazníci pro dálkové vytápění, dálkové chlazení a užitkovou teplou vodu vybaveni měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka.

1.  Členské státy zajistí, aby byli koneční zákazníci pro dálkové vytápění, dálkové chlazení a užitkovou teplou vodu vybaveni měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka.

Pokud jsou vytápění a chlazení budovy nebo dodávka teplé vody zajišťovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení nebo z ústředního zdroje zásobujícího více budov, nainstaluje se měřič tepla nebo teplé vody na výměník tepla nebo do odběrného místa.

Pokud jsou vytápění nebo chlazení budovy nebo dodávka teplé vody zajišťovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení nebo z ústředního zdroje zásobujícího více budov, nainstaluje se měřič na výměník tepla nebo do odběrného místa.

2.  V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy.

2.  V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla či chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy, pokud je to technicky proveditelné a nákladově efektivní z hlediska přiměřenosti ve vztahu k potenciálním úsporám energie.

Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Podmínky technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity budou jasně stanoveny a zveřejněny každým členským státem.

Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Každý členský stát po konzultaci s Komisí jasně stanoví a zveřejní obecná kritéria, metodiky nebo postupy pro stanovení technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity.

U nových budov typu uvedeného v prvním pododstavci nebo v případě jakýchkoli větších renovací takové budovy, jak stanoví směrnice 2010/31/EU, budou vždy poskytnuty individuální měřiče.

V nových budovách s více bytovými jednotkami a v obytné části nových víceúčelových budov, pokud tyto budovy mají ústřední zdroj vytápění pro ohřev teplé vody nebo jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění, musí být bez ohledu na pododstavce 1 a 2 poskytnuty individuální měřiče pro měření spotřeby teplé vody.

3.  Členské státy mohou v zájmu zajištění transparentnosti a přesnosti započítávání individuální spotřeby zavést transparentní pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení a spotřebu teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení, včetně, spotřeby:

3.  Členské státy mohou v zájmu zajištění transparentnosti a přesnosti započítávání individuální spotřeby zavést transparentní pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení a spotřebu teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení, včetně, spotřeby:

a)   užitkové teplé vody;

a)   užitkové teplé vody;

b)   tepla vyzařovaného ze zařízení v budově a k vytápění společných prostor (v případě, že schodiště a chodby jsou vybaveny radiátory);

b)   tepla vyzařovaného ze zařízení v budově a k vytápění společných prostor (v případě, že schodiště a chodby jsou vybaveny radiátory);

c)   k vytápění nebo chlazení bytů.

c)   k vytápění nebo chlazení bytů.

4.  Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů dálkově odečitatelné.

4.  Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 nově instalované měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů dálkově odečitatelné. Podmínky týkající se technické proveditelnosti a nákladové efektivity stanovené v prvním a druhém pododstavci odstavce 2 nadále platí.

Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů, které již byly nainstalovány, ale které ještě nejsou dálkově odečitatelné, budou vybaveny touto schopností nebo budou nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1. ledna 2027 kromě případů, kdy dotčený členský stát prokáže, že to není nákladově efektivní.;

Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, které již byly nainstalovány, ale které ještě nejsou dálkově odečitatelné, budou vybaveny touto schopností nebo budou nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1. ledna 2027 kromě případů, kdy dotčený členský stát prokáže, že to není nákladově efektivní.;

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 10 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  V případě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče uvedené ve směrnici 2009/73/ES, členské státy do 31. prosince 2014 zajistí, aby informace o vyúčtování byly v souladu s bodem 1.1 přílohy VII přesné a založené na skutečné spotřebě plynu, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné.;

1.  V případě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče uvedené ve směrnici 2009/73/ES, členské státy do 31. prosince 2014 zajistí, aby informace o vyúčtování byly v souladu s bodem 1.1 přílohy VII spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě plynu, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné.;

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. c

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 10 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES musí umožňovat přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě, jež umožňují podrobnou vlastní kontrolu.;

„Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES musí poskytovat přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě, jež umožňují podrobnou vlastní kontrolu.;

Odůvodnění

Jsou-li aktivovány funkce inteligentních měřičů, měly by být zaručeny přesné faktury.

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8

Směrnice 2012/27/EU

Článek 10a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 10a

Článek 10a

Informace o vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody

Informace o vyúčtování a spotřebě vytápění, chlazení a užitkové teplé vody

1.  Členské státy zajistí, aby informace o vyúčtování a spotřebě byly přesné a založené na skutečné spotřebě, v souladu s body 1 a 2 přílohy VIIa pro všechny konečné spotřebitele, kde jsou instalovány měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů.

1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že jsou nainstalovány měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, byly informace o vyúčtování a o spotřebě spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech uvedených indikátorů, v souladu s body 1 a 2 přílohy VIIa pro všechny konečné uživatele, to znamená pro fyzické nebo právnické osoby nakupující vytápění, chlazení nebo teplou vodu pro vlastní konečnou spotřebu nebo pro fyzické nebo právnické osoby užívající individuální budovu nebo jednotku v budově s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelové budově zásobovaných vytápěním, chlazením nebo teplou vodou z ústředního zdroje, které nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie.

Tuto povinnost lze splnit pomocí systému pravidelných vlastních odečtů prováděných konečnými zákazníky, kteří výsledky těchto odečtů ze svých měřičů sdělují dodavateli energie, vyjma dílčího měření spotřeby podle čl. 9a odst. 2. Pouze v případech, že konečný zákazník neposkytne odečtené údaje z měřiče za dané zúčtovací období, je vyúčtování založeno na odhadu spotřeby či paušální sazbě.

Tuto povinnost lze, pokud tak členský stát stanoví, splnit pomocí systému pravidelných vlastních odečtů prováděných konečnými zákazníky nebo konečnými uživateli, kteří výsledky těchto odečtů ze svých měřičů sdělují dodavateli energie, vyjma dílčího měření spotřeby na základě indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění podle čl. 9a odst. 2. Pouze v případech, kdy konečný zákazník nebo konečný uživatel neposkytne odečtené údaje z měřiče za dané zúčtovací období, je vyúčtování založeno na odhadu spotřeby či paušální sazbě.

2.  Členské státy:

2.  Členské státy:

a)  vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly zpřístupněny údaje o vyúčtování konečného zákazníka za energii a o jeho historické spotřebě, pokud jsou dostupné;

a)  vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly na žádost konečného zákazníka zpřístupněny údaje konečného zákazníka o vyúčtování za energii a o jeho historické spotřebě nebo odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud jsou dostupné;

b)  zajistí, aby všichni konečným zákazníkům byla nabízena možnost poskytování informací o vyúčtování a vyúčtování elektronickou formou a aby tito zákazníci na požádání obdrželi jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, především v případech, kdy vyúčtování není založeno na skutečné spotřebě;

b)  zajistí, aby konečným zákazníkům byla nabízena možnost elektronické formy informací o vyúčtování a elektronického vyúčtování;

c)  zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi odpovídající informace o aktuální spotřebě v souladu s bodem 3 přílohy VII;

c)  zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi jasné a pochopitelné informace o aktuální spotřebě v souladu s bodem 3 přílohy VIIa;

d)  mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka nebude poskytování informací o vyúčtování považováno za žádost o platbu. V těchto případech členské státy zajistí, aby byla nabízena flexibilní ujednání pro skutečné platby.;

d)  mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka nebude poskytování informací o vyúčtování považováno za žádost o platbu. V těchto případech členské státy zajistí, aby byla nabízena flexibilní ujednání pro skutečné platby.;

 

da)  podporují kybernetickou bezpečnost a zajistí ochranu soukromí a údajů konečných spotřebitelů v souladu s příslušnými právními předpisy Unie .

 

2a.  Členské státy rozhodnou, kdo by měl být odpovědný za poskytování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 těm konečným uživatelům, kteří nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie.

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. -a (nové)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 15 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a) v odstavci 4 se doplňuje pododstavec, který zní:

 

„ Komise po konzultacích s příslušnými zúčastněnými stranami stanoví společnou metodiku, aby podněcovala provozovatele sítí ke snižování ztrát, k provádění programu nákladově/energeticky efektivních investicí do infrastruktury a k náležitému podávání zpráv o energetické účinnosti a flexibilitě sítě. Komise do ... [12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost] přijme v souladu s článkem 23 akt v přenesené pravomoci, jímž tuto směrnici doplní tak, že přesně vymezí tuto metodiku.

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod ii

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav musí splňovat požadavky stanovené v příloze XII.;

Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav musí při připojení zohledňovat potřebu nepřerušovaných dodávek tepla, zajišťovat přístup k síti a vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a splňovat požadavky stanovené v příloze XII.

Odůvodnění

Bezpečné dodávky tepla za konkurenční ceny jsou klíčem k zachování nákladově efektivních průmyslových aktivit, pokrytí potřeb všech spotřebitelů a k jejich ochraně před nečekanými výpadky dodávek tepla.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Článek 19 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

11a)  Vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 19a

 

Financování energetické účinnosti evropskými bankami

 

Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) přizpůsobí své politické cíle tak, aby energetickou účinnost uznávaly jako svébytný zdroj energie a investice do energetické účinnosti jako součást svého investičního portfolia v oblasti infrastruktury.

 

EIB a EBRD ve spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami navrhnou, vytvoří a financují programy a projekty specificky přizpůsobené odvětví energetické účinnosti, mimo jiné i domácnostem trpícím energetickou chudobou.

 

Členské státy plně využívají možnosti a nástroje navržené v rámci iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov.“

Odůvodnění

Tato změna je nutná k tomu, aby finanční instituce poskytovaly finanční nástroje vhodné k rozsáhlým investicím do energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 b (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 20 – odst. 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

11b)  v článku 20 se doplňuje nový odstavec 12, který zní:

 

„6a.   Členské státy poskytují pomoc v souvislosti se systémy splácení prostřednictvím vyúčtování nebo prostřednictvím daňových opatření tehdy, jsou-li investice do energetické účinnosti předběžně financovány prostřednictvím finančních mechanismů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost uvedeného v odstavci 4 tohoto článku nebo prostřednictvím povinných stran uvedených v čl. 7 odst. 4 a jsou-li spláceny pomocí pevného příplatku k distribučním nákladům účtovaným individuálnímu měřiči (splácení prostřednictvím vyúčtování) nebo pevného příplatku k dani z nemovitosti vázané k budově (splácení prostřednictvím daňových opatření). Splácení musí být nadále vázáno k měřiči nebo nemovitosti a nikoli k majiteli nebo nájemníkovi. Doba splácení se určuje tak, aby pravidelné splátky nepřesahovaly uspořené náklady na energii.“

Odůvodnění

Systémy splácení prostřednictvím vyúčtování jsou spolehlivějším zdrojem proplácení než jiné tradiční finanční produkty a snižují transakční a administrativní poplatky, neboť splácení vážou na měřič, a nikoli majitele nebo nájemce. Budou-li vhodně koncipovány, bude částka splácená zákazníky prostřednictvím vyúčtování stejná nebo nižší než ušetřené náklady za služby díky nižší spotřebě energie. Tyto systémy navíc řeší rozdílné pohnutky nájemců a majitelů nemovitostí.

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 23 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 24 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  V kontextu zprávy o stavu energetické unie podá Komise v souladu s čl. 29 odst. 1 a odst. 2 písm. c) nařízení (EU) XX/20XX [o správě energetické unie] zprávu o fungování trhu s uhlíkem, přičemž zohlední dopady provádění této směrnice.

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 24 – odst. 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12.  Komise vyhodnotí tuto směrnici nejpozději do 28. února 2024 a poté každých pět let a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. K této zprávě budou případně přiloženy návrhy dalších opatření.;

12.  Komise vyhodnotí tuto směrnici nejpozději do 28. února 2024 a poté každých pět let a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující celkovou účinnost této směrnice a potřebu upravit politiku Unie v oblasti energetické účinnosti podle cílů Pařížské dohody, hospodářského rozvoje a rozvoje inovací. Tato zpráva bude případně doplněna návrhy dalších opatření.

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 24 – odst. 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

12a.  Do 31. prosince 2019 Komise provede zvláštní hloubkovou analýzu potenciálu v oblasti energetické účinnosti, pokud jde o:

 

a) přeměnu a transformaci energie;

 

b) přenos a distribuci energie;

 

c) výrobu a následnou dopravu dodávek energie, tzn. energii vydanou na těžbu fosilních paliv a na jejich dopravu do místa použití.

 

d) ukládání energie.

 

Komise na základě svých zjištění případně předá v této věci Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. ledna 2021 návrh legislativního aktu.

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. a

Směrnice 2012/27/EU

Příloha IV – poznámka pod čarou 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,0. Členské státy mohou v odůvodněných případech použít jiný koeficient.“;

a)  v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pouze pro účely této směrnice a pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny použijí členské státy koeficient stanovený transparentní metodou srovnatelnou napříč členskými státy, na základě vnitrostátních okolností příslušného členského státu, jež mají vliv na spotřebu primární energie. Tyto okolnosti musí být řádně odůvodněné, měřitelné a ověřitelné a musí se zakládat na objektivních a nediskriminačních kritériích. Členské státy mohou v odůvodněných případech použít standardní koeficient 2,0 nebo jiný koeficient. Členské státy přitom zohledňují svou skladbu zdrojů energie zahrnutou v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu oznamovaných Komise v souladu s článkem 3 nařízení (EU) č. XX/20XX [správa energické unie]. Standardní koeficient je na základě skutečně zaznamenaných údajů každých pět let revidován.

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – bod 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření. Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

a)  musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření a nového individuálního opatření, k němuž toto opatření vede. Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – bod 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů, a které tedy nelze uplatnit podle čl. 7 odst. 1, s výjimkou úspor týkajících se renovace stávajících budov za předpokladu, že je zajištěno kritérium významnosti uvedené v části 3 písm. h);

b)  úspory plynoucí ze zavedení povinných právních předpisů Unie se považují za úspory, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů, a které tedy nelze uplatnit podle čl. 7 odst. 1, s výjimkou úspor týkajících se opatření na podporu renovace stávajících budov za předpokladu, že je zajištěno kritérium významnosti uvedené v části 3 písm. h);

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – bod 2 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření. To lze učinit součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci správy energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.

h)  při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření a k míře, jíž úspory v čase klesají. Výpočet se provede součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci nařízení o správě energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.

Pozměňovací návrh  90

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – bod 3 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie nebo spotřeba primární energie a za použití převodních koeficientů stanovených v příloze IV;

d)  objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se vyjadřuje jako konečná spotřeba energie a spotřeba primární energie a za použití převodních koeficientů stanovených v příloze IV;

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – bod 3 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě politických opatření přijatých podle čl. 7 odst. 2 písm. e) členské státy mohou použít metodiku výpočtu stanovenou podle směrnice 2010/31/EU, pokud je to v souladu s požadavky článku 7 této směrnice a této přílohy.

vypouští se

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha VIIa

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příloha VIIa

Příloha VIIa

Minimální požadavky na vyúčtování a informace o spotřebě na základě skutečné spotřeby vytápění, chlazení a teplé vody

Minimální požadavky na vyúčtování a informace o spotřebě týkající se vytápění, chlazení a teplé vody

1.   Vyúčtování na základě skutečné spotřeby

1.   Vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění

Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby alespoň jednou ročně.

Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou ročně.

2.   Minimální četnost informací o vyúčtování nebo spotřebě

2.   Minimální četnost informací o vyúčtování nebo spotřebě

Od [zde, prosím, doplňte ….datum vstupu v platnost] v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů, jsou informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání nebo pokud si koneční spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně.

Od [zde, prosím, doplňte ….datum provedení] v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, jsou informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění poskytovány konečným uživatelům alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání, nebo pokud si koneční spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně.

Od 1. ledna 2022 budou v případech, kdy jsou nainstalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů, informace o vyúčtování zpřístupňovány alespoň jednou za měsíc. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.

Od 1. ledna 2022 budou v případech, kdy jsou nainstalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění poskytovány všem konečným uživatelům alespoň jednou za měsíc. Musí být také zpřístupněny nepřetržitě prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřící zařízení a používané systémy umožňují. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.

3.  Minimální informace obsažené ve vyúčtování na základě skutečné spotřeby

3.  Minimální informace obsažené ve vyúčtování

Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních k dispozici v jasné a pochopitelné podobě tyto informace:

Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních k dispozici v jasné a pochopitelné podobě tyto přesné informace, zakládají-li se na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění :

a)  aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie;

a)  aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění a odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění;

b)  informace týkající se použité skladby zdrojů energie, včetně konečných uživatelů napojených na dálkové vytápění nebo chlazení;

b)  informace týkající se skutečně použité skladby zdrojů energie a souvisejícího množství emisí skleníkových plynů, včetně konečných uživatelů napojených na dálkové vytápění nebo chlazení, a vysvětlení různých daní, poplatků a sazeb.

c)  srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor pro vytápění a chlazení;

c)  srovnání aktuální spotřeby energie konečných uživatelů se spotřebou za stejné období předchozího roku, v grafické podobě, opravené o klimatický korekční faktor pro vytápění a chlazení;

d) kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie.

d) kontaktní údaje na organizace konečných zákazníků, energetické agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových stránek, u nichž jsou dostupné informace o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných uživatelů a objektivní technické údaje o spotřebičích energie.

 

da)  informace o příslušných postupech pro podávání stížností, mediačních službách nebo alternativních mechanismech řešení sporů;

Členské státy kromě toho zajistí, aby koneční uživatelé měli k dispozici v jasné a pochopitelné podobě srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie, a to ve svých vyúčtováních nebo společně s nimi, nebo aby vyúčtování obsahovalo odkaz na toto srovnání..

db)  srovnání s průměrným normalizovaným nebo vzorovým konečným uživatelem stejné uživatelské kategorie.

 

Vyúčtování, která se nezakládají na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, musí obsahovat jasné a pochopitelné vysvětlení toho, jak byla částka uvedená ve vyúčtování vypočtena, a alespoň informace uvedené v písmenech d) a da).

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Příloha IX – část 1 – písm. g

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

2a.  V příloze IX části 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

g) Ekonomická analýza: soupis účinků

„g) Ekonomická analýza: soupis účinků

Ekonomická analýza zohlední všechny příslušné ekonomické účinky.

Ekonomická analýza zohlední všechny příslušné ekonomické účinky.

V analyzovaných scénářích mohou členské státy v procesu rozhodování posoudit a zohlednit náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.

V analyzovaných scénářích členské státy v procesu rozhodování posoudí a zohlední náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.

Zohledňované náklady a přínosy zahrnují alespoň:

Zohledňované náklady a přínosy zahrnují alespoň:

i) Přínosy

i) Přínosy

– hodnotu výstupu pro spotřebitele (teplo a elektřina),

– hodnotu výstupu pro spotřebitele (teplo a elektřina),

v maximální možné míře vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí nebo zdraví.

– vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí, emisí skleníkových plynů nebo zdraví a bezpečnosti

 

– dopady v oblasti pracovního trhu, energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost

ii) Náklady

ii) Náklady

– kapitálové náklady na zařízení a vybavení,

– kapitálové náklady na zařízení a vybavení,

– kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,

– kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,

– variabilní a fixní provozní náklady,

– variabilní a fixní provozní náklady,

– náklady na energie,

– náklady na energie,

v maximální možné míře náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí a zdraví.

– náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti

 

– náklady v oblasti pracovního trhu, energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost“

Odůvodnění

V analýze nákladů a přínosů je třeba náležitě posoudit dopady opatření týkajících se energetické účinnosti na základě výše uvedeného nevyčerpávajícího seznamu dopadů.

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Příloha – bod 2 b (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Příloha XII – pododstavec 1 – písm. a

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

2b.   V příloze XII se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti a posílení sítě, zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;

„a) vypracovat a zveřejnit svá standardní pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k elektrické síti, posílení stávajících sítí a výstavba nových sítí, zlepšení provozu sítě a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů sítě, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a jiných distribuovaných zdrojů;

Odůvodnění

Je třeba zohlednit rovněž nové vysoce účinné sítě a nové distribuované zdroje energie.

(1)

Úř. věst. C 246, 28.7.2017, s. 42.

(2)

Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 119.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (20.9.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

(COM(2016)0761 – C8-0498/2016 – 2016/0376(COD))

Zpravodajka: Jytte Guteland

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Zmírňování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti prospěje životnímu prostředí, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté Pařížskou dohodou z prosince 2015 stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

(1)  Zmírňování poptávky po energii představuje jeden z pěti rozměrů strategie energetické unie přijaté dne 25. února 2015. Zlepšení energetické účinnosti prospěje životnímu prostředí, zlepší kvalitu ovzduší vzhledem k menší poptávce po pevných topných palivech v energeticky účinných budovách, zvýší zdraví občanů Unie snižováním znečištění ovzduší a vytvářením zdravého prostředí v uzavřených prostorách, sníží emise skleníkových plynů, zvýší energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení zaměstnanosti a hospodářské aktivity v celé ekonomice. To je v souladu se závazky Unie přijatými v rámci energetické unie a globální agendy týkající se změny klimatu přijaté Pařížskou dohodou z prosince 2015 stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Zvyšování energetické účinnosti musí být realizováno pokaždé, když je nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky. To by mělo pomoci využívat četných výhod energetické účinnosti pro evropskou společnost, zejména pro občany a podniky.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU představuje prvek pokroku směrem k energetické unii, v jejímž rámci by energetická účinnost měla být považována za samostatný zdroj energie. Zásada „energetická účinnost v první řadě“ by měla být zohledněna při stanovování nových pravidel pro stranu nabídky a jiné oblasti politiky a uznána finančními institucemi tím, že poskytnou příslušné finanční prostředky a nástroje. Komise by měla zajistit, aby energetická účinnost a reakce na straně poptávky mohly soutěžit za rovných podmínek s výrobní kapacitou. Při přijímání rozhodnutí o plánování nebo financování, které se týkají energetických systémů, se musí vždy zohlednit energetická účinnost. Zvyšování energetické účinnosti musí být realizováno pokaždé, když je nákladově efektivnější než rovnocenná řešení na straně nabídky. To by mělo pomoci využívat četných výhod energetické účinnosti pro evropskou společnost, zejména pro občany a podniky.

__________________

__________________

9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Evropská rada v říjnu 2014 stanovila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V prosinci 2015 Evropský parlament vyzval Komisi, aby rovněž posoudila životaschopnost 40% cíle energetické účinnosti ve stejném časovém rámci. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.

(3)  Evropská rada v říjnu 2014 stanovila cíl energetické účinnosti pro rok 2030 na úrovni 27 %, který bude přezkoumán do roku 2020, přičemž je třeba mít na paměti 30% cíl na úrovni Unie. V červnu 2016 Evropský parlament vyzval Komisi, aby na rok 2030 stanovila závazný cíl v oblasti energetické účinnosti ve výši 40 %, který bude rovněž odrážet potenciál nákladově účinného zvyšování energetické účinnosti. Je proto vhodné přezkoumat a následně změnit směrnici s cílem přizpůsobit ji perspektivě roku 2030.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Značný přebytek povolenek v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (ETS), způsobený hospodářským poklesem, přílivem mezinárodních uhlíkových kreditů a nadměrným přidělováním, měl za následek nízkou cenu povolenek v rámci systému ETS. Cena uhlíku se v dohledné budoucnosti pravděpodobně nezvedne na úroveň, která by mohla dostatečně motivovat ke zlepšování v oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů energie, je tedy nezbytné zachovat specifická opatření a stabilní dlouhodobý rámec na úrovni Unie pro investice do úspor ve spotřebě energie.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Na úrovni členských států se v horizontu roku 2030 závazné cíle nestanovují. Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 30% cíle. Toto objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní příspěvky na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní orientační příspěvky k energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovním z roku 2005 měla být snížena o 23 % a konečná spotřeba energie o 17 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.

(4)  Měly by být stanoveny závazné cíle v horizontu roku 2030, a to jak na úrovni členských států, tak na úrovni Unie. Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to prostřednictvím závazného 40% cíle v oblasti energetické účinnosti. Členské státy kromě toho vypracují své vnitrostátní energetické plány obsahující závazné vnitrostátní cíle, a to v souladu s nařízením (EU) XX (20XX) [o správě energetické unie]. Objasnění na úrovni Unie by nemělo omezovat členské státy, neboť je zachována jejich možnost stanovovat své vnitrostátní cíle na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy by měly stanovit své vnitrostátní závazné cíle v oblasti energetické účinnosti při zohlednění skutečnosti, že spotřeba energie v Unii v roce 2030 nesmí být vyšší než 1 132 Mtoe primární energie a 849 Mtoe konečné spotřeby energie. To znamená, že spotřeba primární energie v Unii by oproti úrovni z roku 2005 měla být snížena o 34 % a konečná spotřeba energie o 31 %. Je nezbytné pravidelné hodnocení pokroku směrem k dosažení cíle Unie do roku 2030, které je stanoveno v legislativním návrhu o správě energetické unie.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  S ohledem na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. renovace budov.

(6)  S ohledem na cíle Pařížské dohody v oblasti dekarbonizace, na rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a na cíle Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2050 by měla být povinnost úspor energie prodloužena na období po roce 2020. Prodloužení závazkového období prostřednictvím dlouhodobé vize a souvisejících politických opatření na období po roce 2020 by přineslo větší stabilitu pro investory, a tím podpořilo dlouhodobé investice a dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je např. renovace budov a posun směrem k tzv. budovám s téměř nulovou spotřebou energie. Spolupráce se soukromým sektorem je důležitá pro posouzení toho, na jakém základě je možno mobilizovat soukromé investice pro projekty energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Zlepšení energetické účinnosti rovněž příznivě ovlivní kvalitu ovzduší, protože vyšším počtem energeticky účinných budov se sníží poptávka po topných palivech, zejména také po pevných topných palivech. Opatření v oblasti energetické účinnosti tudíž přispívají ke zlepšení kvality vnitřního i vnějšího ovzduší a pomáhají nákladově efektivním způsobem dosahovat cílů politiky Unie v oblasti kvality ovzduší, zejména cílů stanovených ve směrnici (EU) 2016/2284 (tzv. směrnice o kvalitě ovzduší)1a. Snížení energetické poptávky v budovách by mělo být považováno za prvek politiky kvality ovzduší obecně, ale především v těch členských státech, kde je dosahování mezních hodnot emisí látek znečišťujících ovzduší stanovených na úrovni Unie problematické a energetická účinnost by mohla pomoci těchto cílů dosáhnout.

 

__________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1–31).

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti budou nadále po roce 2020 přinášet úspory energie, avšak aby bylo možno přispět k dalšímu cíli Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030, měla by tato opatření po roce 2020 přinášet nové úspory. Na druhou stranu, energetické úspory dosažené po 31. prosinci 2020 se nezapočítávají do množství kumulativních úspor požadovaných pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

(8)  Dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti budou nadále po roce 2020 přinášet úspory energie, avšak aby bylo možno přispět k dalšímu cíli Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 a k cílům Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, měla by tato opatření po roce 2020 přinášet nové úspory. Na druhou stranu, energetické úspory dosažené po 31. prosinci 2020 se nezapočítávají do množství kumulativních úspor požadovaných pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie nemohou být uplatněny, pokud dané opatření nepřesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Za účelem uznání, že renovace budov je zásadním a dlouhodobým prvkem při zvyšování úspor energie, je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.

(10)  Úspory energie vyplývající z provádění právních předpisů Unie mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020, případně z politických opatření zavedených dříve za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k novým individuálním opatřením, která budou přijata po 31. prosinci 2020 a přinesou nové úspory; a že dané opatření přesahuje minimální požadavky vyžadované danými právními předpisy Unie, ať již stanovením ambicióznějších požadavků v oblasti energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni nebo vyšší mírou provádění opatření. Budovy představují značný potenciál pro další zvyšování energetické účinnosti a renovace budov je zásadním a dlouhodobým prvkem při zvyšování úspor energie, jehož urychlení je nutné vzhledem k poměrně krátkému období, jež zbývá pro obnovení stávajícího fondu budov. Je nezbytné objasnit, že všechny úspory energie pocházející z opatření podporujících renovaci stávajících budov mohou být uplatněny pouze tehdy, pokud doplňují vývoj, ke kterému by došlo bez existence politického opatření, a pokud členský stát prokáže, že povinná, zúčastněná nebo pověřená strana skutečně přispěla k dosažení úspor uplatňovaných z daného opatření.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Účinné hospodaření s vodou může významně přispět k úsporám energie. Vodárenský průmysl spotřebovává téměř 3,5 % elektřiny v Unii1a. Úprava a doprava vody pomocí systémů čerpadel a tlakových zařízení poháněných elektromotory spotřebuje mnoho energie. Poptávka po vodě, zejména ve městech, se do roku 2040 zvýší podle odhadů o 25 %. Úniky vody zároveň představují 24 % celkového množství vody spotřebované v Evropě, což přináší kromě ztráty vody i energetické ztráty. Veškerá opatření směřující k účinnějšímu hospodaření s vodou a k omezení spotřeby vody by tak přispěla k realizaci cíle Unie v oblasti energetické účinnosti.

 

_______________

 

1a Světový energetický přehled 2016, Mezinárodní energetická agentura, 2016

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b)  Průmyslové odvětví je v Evropě největším spotřebitelem vody, jeho podíl tvoří 44 %1a. Používání chytrých technologií a postupů hospodaření s vodou by mohlo přinést významné úspory energie a posílit tak konkurenceschopnost podniků. Totéž platí pro města, v nichž náklady na vodu činí 30 až 50 % účtu obcí za elektřinu.

 

________________

 

1a Pracovní dokument útvarů Komise „Zemědělství a udržitelné nakládání s vodou v EU“ ze dne 28. dubna 2017

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Ze zlepšení energetické účinnosti budov by měli mít prospěch zejména spotřebitelé zasažení energetickou chudobou. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle, ve vztahu k energetické chudobě, a tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inklusivní, a tím by i měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro energeticky chudé spotřebitele.

(12)  Je třeba zajistit, aby ze zlepšení energetické účinnosti budov měli prospěch zejména spotřebitelé s nízkými příjmy ohrožení energetickou chudobou. Členské státy již mohou vyžadovat po povinných stranách, aby do opatření na úsporu energie zahrnuly sociální cíle, ve vztahu k energetické chudobě, a tato možnost by nyní měla být rozšířena o alternativní opatření, posílena tak, aby mohla požadovat prioritní provedení významné části těchto opatření, a přeměněna na povinnost, přičemž by členským státům měla být ponechána plná flexibilita, pokud jde o velikost, oblast působnosti a obsah takových opatření. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování Evropské unie by politiky EU v oblasti energetické účinnosti měly být inklusivní, a tím by i měly zajišťovat dostupnost opatření na úsporu energie pro energeticky chudé spotřebitele. Za tímto účelem je třeba energetickou chudobu řádně definovat, monitorovat provádění opatření ze strany členských států a dotyčné systémy doplnit o odpovídající finanční nástroje.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Vzhledem k tomu, že přibližně 50 milionů domácností v Unii je zasaženo energetickou chudobou, musí být opatření v oblasti energetické účinnosti těžištěm veškerých nákladově efektivních strategií na řešení energetické chudoby a zranitelnosti spotřebitelů, přičemž tato opatření doplňují politiky sociálního zabezpečení na úrovni členských států.

Odůvodnění

Opatření v oblasti energetické účinnosti se musí zaměřit na osoby, které čelí riziku energetické chudoby a které nebudou mít prostředky k uskutečnění nezbytných investic. Investice do domácností, které jsou vystaveny riziku energetické chudoby, však přinesou těmto domácnostem a širší společnosti značné výhody.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12b)  Všichni spotřebitelé by měli být s to v maximální míře těžit z výhod, jež přináší prováděná opatření energetické účinnosti, i vzhledem k tomu, že všechny náklady, doby splácení a výhody budou plně transparentní.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12c)  V souladu s cíli COP21 (Pařížskou dohodou) bude muset fond budov v Unii dosáhnout do roku 2050 tzv. téměř nulové spotřeby energie budov. Současná míra renovace budov je nedostatečná, přičemž obzvláště obtížné je dosáhnout renovace v případě budov vlastněných nebo obývaných občany s nízkými příjmy ohroženými energetickou chudobou. Proto jsou mimořádně důležitá opatření stanovená v článcích 7, 7a a 7b.

Odůvodnění

Opatření v oblasti energetické účinnosti se musí zaměřit na osoby, které čelí riziku energetické chudoby a které nebudou mít prostředky k uskutečnění nezbytných investic. Investice do domácností, které jsou vystaveny riziku energetické chudoby, však přinesou těmto domácnostem a širší společnosti značné výhody.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), která se konala v Paříži v prosinci 2015. Členské státy by proto měly být schopny zohlednit určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu za účelem splnění svých požadavků v oblasti energetické účinnosti. Členským státům by mělo být umožněno pro tento účel používat metody výpočtu stanovené ve směrnici 2010/31/EU.

(13)  Energie vyrobená technologiemi obnovitelných zdrojů energie na budovách nebo uvnitř budov snižuje množství dodávané fosilní energie. Snížení spotřeby energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví stavebnictví jsou významnými opatřeními ke snížení energetické závislosti Unie a emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, jakož i na globální závazek přijatý na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), která se konala v Paříži v prosinci 2015, v němž se stanoví, že by se měl udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C a měla by být vyvíjena snaha o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C. Členské státy by proto měly přijmout ambiciózní dlouhodobé strategie renovací v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU v platném znění, a to s cílem dospět k tomu, aby do roku 2050 byly všechny budovy vysoce energeticky účinné, s téměř nulovou spotřebou energie a aby zbývající energetické potřeby byly pokryty energií z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny, aby poskytovaly častou a rozšířenou zpětnou vazbu o spotřebě energie. Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o vyúčtování se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto by se pro účely těchto ustanovení pod pojmem „konečný uživatel“ měli rozumět koneční zákazníci nakupující vytápění, chlazení nebo teplou vodu pro vlastní potřebu, jakož i uživatelé v jednotlivých jednotkách budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, kde jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje.

(14)  Jako součást opatření uvedených ve sdělení Komise o nové politice pro spotřebitele energie v souvislosti s energetickou unií a strategií pro vytápění a chlazení musí být posílena minimální práva spotřebitelů na jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Články 9 až 11 a příloha VII směrnice 2012/27/EU by měly být změněny s cílem optimalizovat využívání energie spotřebiteli, aby poskytovaly časté a lepší informace a zpětnou vazbu o spotřebě energie, pokud je to s ohledem na instalovaná měřicí zařízení technicky proveditelné a nákladově efektivní. Mělo by být rovněž objasněno, že práva týkající se vyúčtování a informací o vyúčtování či o spotřebě se vztahují na spotřebitele vytápění, chlazení a teplé vody dodávaných z centrálního zdroje, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Definici pojmu „konečný zákazník“ lze chápat tak, že zahrnuje pouze fyzické nebo právnické osoby nakupující energii na základě přímé, individuální smlouvy s dodavatelem energie. Pojem „konečný uživatel“ by měl odkazovat na širší skupinu spotřebitelů. Pojem „konečný uživatel“ by vedle konečných zákazníků nakupujících vytápění, chlazení či teplou vodu pro vlastní potřebu měl zahrnovat rovněž uživatele jednotlivých jednotek budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, pokud jsou tyto jednotky zásobovány z centrálního zdroje a pokud uživatelé nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie. Od 1. ledna 2020 musí být nově instalované měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné za účelem zajištění nákladově efektivního, častého poskytování informací o spotřebě. Nový článek 9a se má tedy použít pouze na vytápění, chlazení a teplou vodu dodávané z centrálního zdroje. Členské státy by měly mít možnost rozhodovat o nejvhodnějším pojetí podrobných opatření pro poskytování časté a lepší zpětné vazby o spotřebě energie obyvatelům jednotlivých jednotek v budovách s více byty nebo ve víceúčelových budovách, v nichž jsou vytápění, chlazení či teplá voda dodávány z centrálního zdroje. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov. To, zda je dílčí měření nákladově efektivní, či nikoliv, závisí na tom, zda jsou související náklady ve vztahu k potenciálním úsporám energie přiměřené.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14 a)  Vzhledem k těmto novým požadavkům by členské státy měly vzít v úvahu, že si inovace a nové technologie žádají posílení investic do vzdělávání a dovedností, které jsou nezbytné pro úspěšné zavádění těchto technologií a k tomu, aby bylo občanům i podnikům umožněno přispět ke splnění cílů v oblasti energetické účinnosti stanovených Komisí nebo členskými státy.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Některá ustanovení článku 15 směrnice 2012/27/EU týkající se přeměny, přenosu nebo přepravy a distribuce energie by měla být zrušena. Přezkum acquis v oblasti energetiky může vést k tomu, že povinnosti členských států podle různých aktů souvisejících s energetikou budou strukturovány různě. Tato restrukturalizace by neměla mít vliv na povinnost členských států dodržovat podstatné požadavky směrnice 2012/27/EU, které mohou být úplně nebo částečně opětovně zavedeny v jiných právních aktech.

(15)  Některá ustanovení článku 15 směrnice 2012/27/EU týkající se přeměny, přenosu nebo přepravy a distribuce energie by měla být sladěna s příslušnými ustanoveními týkajícími se trhu s elektřinou. Přezkum acquis v oblasti energetiky může vést k tomu, že povinnosti členských států podle různých aktů souvisejících s energetikou budou strukturovány různě. Tato restrukturalizace by neměla mít vliv na povinnost členských států dodržovat podstatné požadavky směrnice 2012/27/EU.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Za účelem posouzení účinnosti směrnice 2012/27/EU by měl být zaveden požadavek na celkovou revizi směrnice a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě do 28. února 2024.

(18)  Právní předpisy v oblasti energetiky a klimatu jsou komplementární a měly by se navzájem posilovat. Proto by v rámci plnění závazků stanovených Pařížskou dohodou měla Komise do šesti měsíců od globálního přezkumu UNFCCC v roce 2023 a v souladu s postupem pro přezkum nařízení o správě [ ] provést celkovou revizi směrnice 2012/27/EU a předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující celkovou účinnost směrnice 2012/27/EU a potřebu upravit politiku Unie v oblasti energetické účinnosti podle cílů Pařížské dohody. Takovýto přezkum a zpráva by poté měly být vyhotovovány v rámci následných globálních přezkumů.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20% cílů a do roku 2030 hlavních 30% závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po těchto datech. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti a příspěvků do roku 2020 a 2030.“;

1.  Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních cílů Unie ve výši 20 % a do roku 2030 závazných hlavních cílů Unie ve výši 40 % pro energetickou účinnost a vytváří podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po těchto datech v souladu s dříve stanovenými dlouhodobými cíli a závazky v oblasti energetiky přijatými v rámci energetické unie i s globálním klimatickým cílem podle Pařížské dohody. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek na trhu s energií a překonání selhání trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a souvisí se zásadou Unie učinit z energetické účinnosti prvořadou záležitost, což přinese četné výhody pro oblast klimatu a pro občany a podniky v Unii. Směrnice dále stanoví zavedení vnitrostátních cílů energetické účinnosti do roku 2020 a závazných vnitrostátních cílů a příspěvků v oblasti energetické účinnosti do roku 2030.

 

S cílem mobilizovat soukromé financování pro opatření energetické účinnosti a energetické renovace zahájí Komise dialog s veřejnými a soukromými finančními institucemi, aby tak mohla vytyčit možné politické mechanismy. Vzhledem k velkému potenciálu pro zvyšování energetické účinnosti v odvětví budov se zváží zejména investice v tomto odvětví, s primárním zaměřením na obytné budovy obývané domácnostmi s nízkými příjmy ohroženými energetickou chudobou. Kromě toho by Komise měla zvážit možnosti, jak by mohly být malé projekty sdruženy do větších, aby byly investice do projektů energetické účinnosti pro investory finančně zajímavější a proveditelnější. Komise poskytne členským státům pokyny, jak uvolnit soukromé investice, a to nejpozději do 1. ledna 2019.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  V článku 2 se doplňuje nový bod 8a, který zní:

 

8a.   „veřejným orgánem“ vládní nebo jiný orgán veřejné správy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, včetně nemocnic a zdravotnických zařízení, budov vzdělávacích institucí a sociálního bydlení;

Pozměňovací návrh  23

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2012/27/EU

Článek 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Cíle energetické účinnosti

Cíle energetické účinnosti

1.   Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2020 na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy oznámí tyto cíle Komisi v souladu s čl. 24 odst. 1 a částí 1 přílohy XIV. Současně vyjádří tyto cíle jako absolutní úroveň spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2020, přičemž vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto údaje vypočteny.

1.   Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2020 a závazný vnitrostátní cíl energetické účinnosti do roku 2030 na základě spotřeby primární energie nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické náročnosti. Členské státy oznámí tyto cíle Komisi v souladu s čl. 24 odst. 1 a částí 1 přílohy XIV. Současně vyjádří tyto cíle jako absolutní úroveň spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2020, přičemž vysvětlí, jak a na základě jakých údajů byly tyto údaje vypočteny.

Při stanovování těchto cílů členské státy vezmou v úvahu:

Při stanovování těchto cílů členské státy vezmou v úvahu:

a)  skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;

a)  skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie v Unii vyšší než 1 483 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 1 086 Mtoe;

b)  opatření stanovená touto směrnicí;

b)  opatření stanovená touto směrnicí;

c)  opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a

c)  opatření přijatá k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie přijatých podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES a

d)  další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

d)  další opatření na podporu energetické účinnosti v členských státech a na úrovni Unie.

Při stanovování těchto cílů mohou členské státy rovněž zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární energie, jako jsou:

Při stanovování těchto cílů mohou členské státy rovněž zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivňující spotřebu primární energie, jako jsou:

a)  nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;

a)  nevyužité nákladově efektivní možnosti úspor energie;

b)  vývoj a prognóza HDP;

b)  vývoj a prognóza HDP;

c)  změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

c)  změny v oblasti dovozu a vývozu energie;

 

ca)  technický vývoj, který může usnadnit proveditelnost cílů;

d)  rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a

d)  rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná energie, zachycování a ukládání CO2 a

 

da)  Pařížskou dohodu z prosince 2015, která požaduje, aby Unie a členské státy omezily nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úroveň 2°C a pokud možno nejvýše na 1,5°C; a dále

 

db)  cíle Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2050;

e)  včasná opatření.

e)  včasná opatření.

2. Komise do 30. června 2014 přezkoumá dosažený pokrok a pravděpodobnost, že Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe a konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

2. Komise do 30. června 2014 přezkoumá dosažený pokrok a pravděpodobnost, že Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe a konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

3. Při provádění přezkumu uvedeného v odstavci 2 Komise:

3. Při provádění přezkumu uvedeného v odstavci 2 Komise:

a)  sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;

a)  sečte vnitrostátní cíle energetické účinnosti oznámené členskými státy;

b)  posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat za spolehlivý ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;

b)  posoudí, zda lze součet těchto cílů považovat na základě objektivních a nediskriminačních kritérií za spolehlivý a realistický ukazatel toho, že Unie jako celek směřuje ke splnění cíle, přičemž zohlední hodnocení v první výroční zprávě v souladu s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;

c)  zohlední doplňující analýzu vyplývající z:

c)  zohlední doplňující analýzu vyplývající z:

i)  posouzení pokroku ve spotřebě energie a ve spotřebě energie ve vztahu k hospodářské činnosti na úrovni Unie, včetně pokroku v účinnosti při dodávkách energie v členských státech, které stanovily své vnitrostátní orientační cíle na základě konečné spotřeby energie nebo úspor v konečné spotřebě energie, včetně pokroku dosaženého na základě dodržování kapitoly III této směrnice těmito členskými státy;

i)  posouzení pokroku ve spotřebě energie a ve spotřebě energie ve vztahu k hospodářské činnosti na úrovni Unie, včetně pokroku v účinnosti při dodávkách energie v členských státech, které stanovily své vnitrostátní orientační cíle na základě konečné spotřeby energie nebo úspor v konečné spotřebě energie, včetně pokroku dosaženého na základě dodržování kapitoly III této směrnice těmito členskými státy;

ii)  výsledků modelování v souvislosti s budoucími tendencemi ve spotřebě energie na úrovni Unie;

ii)  výsledků modelování v souvislosti s budoucími tendencemi ve spotřebě energie na úrovni Unie;

d)   porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

d)   porovná výsledky podle písmen a) až c) s objemem spotřeby energie, který by byl zapotřebí, aby bylo v roce 2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1 483 Mtoe nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1 086 Mtoe.

4. Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní příspěvky k energetické účinnosti k dosažení cíle Unie do roku 2030 uvedeného v čl. 1 odst. 1 v souladu s články [4] a [6] nařízení (EU) XX/20XX [správa energické unie]. Při stanovování těchto příspěvků členské státy zohlední, že v roce 2030 nesmí být v Unii spotřeba primární energie vyšší než 1 321 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 987 Mtoe. Členské státy oznámí tyto příspěvky Komisi jako součást svých integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů v souladu s postupem podle článků [3] a [7] až [11] nařízení (EU) XX/20XX [správa energetické unie].;

4. Každý členský stát určí s využitím přístupu zdola nahoru technický a ekonomický potenciál pro zvyšování energetické účinnosti v jednotlivých odvětvích, včetně toho, jak konkrétní opatření na úrovni politiky ve všech fázích energetického systému, od dodávky, přenosu nebo přepravy a distribuce až po spotřebu energie u konečných zákazníků umožní dosažení závazných vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti, které jsou v souladu s cílem Unie pro rok 2030 uvedeným v čl. 1 odst. 1 v souladu s články [4] a [6] nařízení (EU) XX/20XX [správa energetické unie]. Při stanovování těchto cílů členské státy zohlední, že v roce 2030 nesmí být v Unii spotřeba primární energie vyšší než 1 132 Mtoe nebo konečná spotřeba energie vyšší než 849 Mtoe. Členské státy oznámí své vnitrostátní cíle Komisi jako součást svých integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů v souladu s postupem podle článků [3] a [7] až [11] nařízení (EU) XX/20XX [správa energetické unie]. Členské státy rovněž každý rok informují Komisi o pokroku směrem k dosažení svých cílů.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Článek 5

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

2a.  Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

„Článek 5

Příkladná úloha budov veřejných subjektů

Příkladná úloha budov veřejných subjektů

1.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, každý členský stát zajistí, aby byla počínaje 1. lednem 2014 každoročně renovována 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání jeho ústředních vládních institucí s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost, které stanovil na základě článku 4 směrnice 2010/31/EU.

1.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, každý členský stát zajistí, aby byla počínaje 1. lednem 2014 každoročně renovována 3 % celkové podlahové plochy vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v užívání jeho ústředních vládních institucí s cílem splnit alespoň minimální požadavky na energetickou náročnost, které stanovil na základě článku 4 směrnice 2010/31/EU. Počínaje 1. lednem 2021 se tento odstavec vztahuje na všechny vytápěné nebo chlazené budovy ve vlastnictví a v užívání veřejných orgánů, s náležitým ohledem na jejich příslušné pravomoci a správní uspořádání.

Tento 3% podíl se vypočte z celkové podlahové plochy budov s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2 ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí dotyčného členského státu, které k 1. lednu každého roku nesplňují minimální vnitrostátní požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU. Uvedená prahová hodnota se od 9. července 2015 sníží na 250 m2.

Tento 3% podíl se vypočte z celkové podlahové plochy budov s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2 ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí dotyčného členského státu, které k 1. lednu každého roku nesplňují minimální vnitrostátní požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU. Uvedená prahová hodnota se od 9. července 2015 sníží na 250 m2 a počínaje 1. lednem 2021 se vztahuje na budovy ve vlastnictví a v užívání veřejných orgánů, s náležitým ohledem na jejich příslušné pravomoci a správní uspořádání.

V případě, že členský stát požaduje, aby se povinnost každoročně renovovat 3 % celkové podlahové plochy rozšířila na podlahovou plochu budov vlastněných a užívaných správními útvary na úrovni nižší, než jsou ústřední vládní instituce, vypočte se 3% podíl z celkové podlahové plochy budov s celkovou užitnou plochou nad 500 m2, a následně od 9. července 2015 nad 250 m2, ve vlastnictví a v užívání ústředních vládních institucí a těchto správních útvarů dotyčného členského státu, které k 1. lednu každého roku nesplňují minimální vnitrostátní požadavky na energetickou náročnost stanovené podle článku 4 směrnice 2010/31/EU.

 

Při provádění opatření k rozsáhlé renovaci budov ústředních vládních institucí v souladu s prvním pododstavcem se členské státy mohou rozhodnout, že vezmou v úvahu budovu jako celek, včetně obvodového pláště, zařízení, provozu a údržby.

Při provádění opatření k rozsáhlé renovaci budov veřejných orgánů v souladu s prvním pododstavcem se členské státy mohou rozhodnout, že vezmou v úvahu budovu jako celek, včetně obvodového pláště, zařízení, provozu a údržby.

Členské státy v případech, kdy je to nákladově efektivní a technicky proveditelné, vyžadují, aby prioritou z hlediska opatření v zájmu energetické účinnosti byly budovy ústředních vládních institucí s nejvyšší energetickou náročností.

Členské státy v případech, kdy je to nákladově efektivní a technicky proveditelné, vyžadují, aby prioritou z hlediska opatření v zájmu energetické účinnosti byly budovy veřejných orgánů s nejvyšší energetickou náročností.

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat požadavky uvedené v odstavci 1 u těchto kategorií budov:

a)   budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých požadavků na minimální energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

a)   budovy úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých požadavků na minimální energetickou náročnost nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;

b)   budovy ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních vládních institucí, které slouží účelům národní obrany, s výjimkou jednotlivých obytných nebo kancelářských budov pro ozbrojené síly a další zaměstnance orgánů národní obrany;

b)   budovy ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních vládních institucí, které slouží účelům národní obrany, s výjimkou jednotlivých obytných nebo kancelářských budov pro ozbrojené síly a další zaměstnance orgánů národní obrany;

c)   budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely.

c)   budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely.

3.  Renovuje-li členský stát v daném roce více než 3 % celkové podlahové plochy budov ústředních vládních institucí, může započítat nadbytek do ročního podílu renovace v jakémkoliv ze tří předchozích nebo následujících let.

3.  Renovuje-li členský stát v daném roce více než 3 % celkové podlahové plochy budov ústředních vládních institucí, může započítat nadbytek do ročního podílu renovace v jakémkoliv ze tří předchozích nebo následujících let.

4.  Členské státy mohou do ročního podílu renovace budov ústředních vládních institucí započítat nové budovy v jejich užívání a vlastnictví, které jsou náhradami konkrétních budov ústředních vládních institucí zbořených v předchozích dvou letech, nebo budov, které byly prodány, zbořeny či vyjmuty z užívání v předchozích dvou letech z důvodu intenzivnějšího využívání jiných budov.

4.  Členské státy mohou do ročního podílu renovace budov veřejných orgánů započítat nové budovy v jejich užívání a vlastnictví, které jsou náhradami konkrétních budov veřejných orgánů zbořených v předchozích dvou letech, nebo budov, které byly prodány, zbořeny či vyjmuty z užívání v předchozích dvou letech z důvodu intenzivnějšího využívání jiných budov.

5.  Pro účely odstavce 1 členské státy do 31. prosince 2013 vypracují a zpřístupní veřejnosti soupis vytápěných nebo chlazených budov ústředních vládních institucí s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2, a následně od 9. července 2015 nad 250 m2, kromě budov vyňatých na základě odstavce 2. Soupis obsahuje tyto údaje:

5.  Pro účely odstavce 1 členské státy do 31. prosince 2013 vypracují a zpřístupní veřejnosti soupis vytápěných nebo chlazených budov veřejných orgánů s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2, a následně od 9. července 2015 nad 250 m2, kromě budov vyňatých na základě odstavce 2. Soupis obsahuje tyto údaje:

a)   podlahovou plochu v m2; a dále

a)   podlahovou plochu v m2; a dále

b)   energetickou náročnost každé budovy či příslušné energetické údaje.

b)   energetickou náročnost každé budovy;

 

c)   skutečnou naměřenou spotřebu energie;

6.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, mohou členské státy zvolit k odstavcům 1 až 5 tohoto článku alternativní přístup a přijmout jiná nákladově efektivní opatření, včetně rozsáhlých renovací a opatření za účelem změny chování uživatelů, aby do roku 2020 ve způsobilých budovách ve vlastnictví a užívání jejich ústředních vládních institucí dosáhly takového objemu úspor energie, který se rovná alespoň objemu požadovanému v odstavci 1, a každoročně o něm podávají zprávu.

6.  Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, mohou členské státy zvolit k odstavcům 1 až 5 tohoto článku alternativní přístup a přijmout jiná nákladově efektivní opatření, včetně rozsáhlých renovací a opatření za účelem změny chování uživatelů, aby do roku 2030 ve způsobilých budovách ve vlastnictví a užívání jejich veřejných orgánů dosáhly takového objemu úspor energie, který se rovná alespoň objemu požadovanému v odstavci 1, a každoročně o něm podávají zprávu.

Pro účely tohoto alternativního přístupu mohou členské státy odhadnout úspory energie, jichž by bylo dosaženo uplatněním odstavců 1 až 4, použitím vhodných standardních hodnot pro spotřebu energie referenčních budov ústředních vládních institucí před renovací a po ní a podle odhadů plochy jejich fondu budov. Kategorie referenčních budov ústředních vládních institucí jsou typickými budovami fondu těchto budov.

Pro účely tohoto alternativního přístupu mohou členské státy odhadnout úspory energie, jichž by bylo dosaženo uplatněním odstavců 1 až 4, použitím vhodných standardních hodnot pro spotřebu energie referenčních budov veřejných orgánů před renovací a po ní a podle odhadů plochy jejich fondu budov. Kategorie referenčních budov veřejných orgánů jsou typickými budovami fondu těchto budov.

Členské státy, které zvolí alternativní přístup, oznámí Komisi do 31. prosince 2013 alternativní opatření, která plánují přijmout, přičemž vykáží, jak dosáhnou rovnocenného snížení energetické náročnosti budov, které jsou ve vlastnictví jejich ústředních vládních institucí.

Členské státy, které zvolí alternativní přístup, oznámí Komisi do 6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost alternativní opatření, která plánují přijmout, přičemž vykáží, jak dosáhnou rovnocenného snížení energetické náročnosti budov, které jsou ve vlastnictví jejich veřejných orgánů.

7.  Členské státy vybízejí veřejné subjekty, včetně veřejných subjektů na regionální a místní úrovni, a subjekty sociálního bydlení, které jsou veřejnoprávními subjekty, aby s náležitým ohledem na své příslušné pravomoci a správní uspořádání:

7.  Členské státy vybízejí veřejné subjekty, včetně veřejných subjektů na regionální a místní úrovni, a subjekty sociálního bydlení, které jsou veřejnoprávními subjekty, aby s náležitým ohledem na své příslušné pravomoci a správní uspořádání:

a)   přijaly plán energetické účinnosti, samostatný nebo jako součást širšího klimatického nebo environmentálního plánu, který bude obsahovat konkrétní cíle a opatření v oblasti úspory energie a energetické účinnosti, s ohledem na plnění příkladné úlohy budov ústředních vládních institucí podle odstavců 1, 5 a 6;

a)   přijaly plán energetické účinnosti a dlouhodobou strategii renovací pro každou budovu, a to samostatně nebo jako součást širšího klimatického nebo environmentálního plánu, které budou obsahovat konkrétní cíle v oblasti úspory energie a energetické účinnosti, jakož i posouzení nákladů životního cyklu a příslušná opatření, s ohledem na plnění příkladné úlohy budov veřejných orgánů podle odstavců 1, 5 a 6;

b)   v rámci provádění tohoto plánu zavedly systém hospodaření s energií, včetně energetických auditů;

b)   v rámci provádění tohoto plánu zavedly systém hospodaření s energií, včetně energetických auditů;

c)   k financování renovací a provádění plánů na udržení či zvýšení energetické účinnosti v dlouhodobém horizontu případně využívaly společností poskytujících energetické služby a uzavírání smluv o energetických službách.

c)   k financování renovací a provádění plánů na udržení či zvýšení energetické účinnosti v dlouhodobém horizontu případně využívaly společností poskytujících energetické služby a uzavírání smluv o energetických službách.

 

7a.  Členské státy podávají zprávu o ročních úsporách ve spotřebě energie vyplývajících z renovací, včetně podílu rozsáhlých renovací, a o celkové podlahové ploše, která byla renovována, v souladu s článkem 19 nařízení o správě [ ].

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – nadpis a odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povinné úspory energie

Systémy na podporu úspor energie

1. Členské státy dosáhnou kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:

1. Za účelem zajištění splnění cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2050 a dlouhodobých cílů podle Pařížské dohody dosáhnou členské státy kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:

a)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

a)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

b)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

b)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

 

ba)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2031 do 31. prosince 2040 ve výši 1,5% objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2029.

 

bb)  novým každoročním úsporám od 1. ledna 2041 do 31. prosince 2050 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2039.

 

V návaznosti na potřebu úprav vyplývající z přezkumů prováděných Komisí provedou členské státy úpravy svých ročních závazků úspor energie v následujících obdobích: 2014–2020, 2021–2030, 2031–2040 a 2041–2050.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 1,5 % za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že to není nutné k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050.

Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 1,5 % za období 2031–2040 a 2041–2050, pokud přezkum, založený na objektivních a nediskriminačních kritériích stanovených Komisí do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050 je povinné roční úspory energie třeba upravit.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely písmene b) a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 mohou členské státy započítat pouze ty úspory energie, které vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020, případně politických opatření zavedených v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k úsporám.

Pro účely písmene b) a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 mohou členské státy započítat pouze ty úspory energie, které vyplývají z politických opatření, bez ohledu na to, zda byla tato opatření zavedena po 31. prosinci 2020 nebo dříve, za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k novým individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k novým úsporám.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Z tohoto výpočtu lze částečně nebo zcela vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě.

Z tohoto výpočtu lze v letech 2014 až 2020 částečně nebo zcela vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě. Počínaje rokem 2021 nelze z tohoto výpočtu vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a) a b) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.

Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a), b), ba) a bb) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.

Odůvodnění

Tato ustanovení by se měla vztahovat i na období 2030–2050 s cílem zaručit stabilní rámec, který je nezbytný pro investice.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  S výhradou odstavce 3 může každý členský stát:

2.  S výhradou odstavce 3 může každý členský stát:

a)  provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020;

a)  provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018, 2019 a 2020;

b)  z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;

 

c)  umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9;

c)  umožnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9;

d)  započítat do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a v následujících letech a lze jej změřit a ověřit, a

 

e)  vyjmout z výpočtu požadavku na úspory energie uvedeného v odstavci 1 ověřitelné množství energie vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Všechny možnosti zvolené podle odstavce 2 nesmí představovat více než 25 % objemu úspor energie uvedených v odstavci 1. Členské státy použijí a vypočítají dopad zvolených možností pro období, na která odkazuje odst. 1 písm. a) a b), samostatně: pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. a) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2. písm. a), b), c) a d);

3.  Všechny možnosti zvolené podle odstavce 2 nesmí představovat více než 25 % objemu úspor energie uvedených v odstavci 1. Členské státy použijí a vypočítají dopad zvolených možností pro období, na která odkazuje odst. 1 písm. a) a b), samostatně: pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. a) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2. písm. a), b), c) a d);

a)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. b), c), d) a e)

a)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. a) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2. písm. a) a c);

b)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. c) za předpokladu, že individuální opatření ve smyslu písmena d) budou i nadále mít ověřitelný a měřitelný dopad po 31. prosinci 2020.

b)  pro výpočet objemu úspor energie požadovaných pro období uvedené v odst. 1 písm. b), ba) a bb) mohou členské státy využít ustanovení odst. 2 písm. c).

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 7 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Členské státy prokáží, že nedochází k dvojímu započítání úspor energie v případech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají.“;

7.  I když se uznává, že zvýšení energetické účinnosti pocházející ze spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie se vzájemně doplňuje, členské státy prokáží, že nedochází k dvojímu započítání úspor energie v případech, kdy se dopady politických opatření nebo individuálních opatření překrývají.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Článek 7a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7a

Článek 7a

Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti

Systémy podpory energetické účinnosti

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 prostřednictvím systému povinného zvyšování energetické účinnosti, zajistí, že povinné strany, na které odkazuje odstavec 2 a které působí na území jednotlivých členských států, dosáhnou, aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků uvedeného v čl. 7 odst. 1.

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 prostřednictvím systému podpory energetické účinnosti, zajistí, že povinné strany, na které odkazuje odstavec 2 a které působí na území jednotlivých členských států, dosáhnou, aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných zákazníků uvedeného v čl. 7 odst. 1.

2.  Každý členský stát na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí povinné strany mezi distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie působícími na jeho území a může zahrnout distributory pohonných hmot nebo maloobchodní prodejce pohonných hmot působící na jeho území. Objemu úspor energie nutných ke splnění dané povinnosti dosáhnou povinné strany u konečných zákazníků, určených případně členským státem, nezávisle na výpočtu podle čl. 7 odst. 1, nebo pokud tak členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno v odst. 5 písm. b).

2.  Každý členský stát na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí povinné strany mezi distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie působícími na jeho území a zahrne distributory pohonných hmot a maloobchodní prodejce pohonných hmot působící na jeho území. Objemu úspor energie nutných ke splnění dané povinnosti dosáhnou povinné strany u konečných zákazníků, určených případně členským státem, nezávisle na výpočtu podle čl. 7 odst. 1, nebo pokud tak členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno v odst. 5 písm. b).

3.  Objem úspor energie vyžadovaný od každé povinné strany vyjádří členské státy jako konečnou spotřebu energie, nebo jako spotřebu primární energie. Metoda zvolená pro vyjádření požadovaného objemu úspor energie se používá také pro výpočet úspor hlášených povinnými stranami. Použijí se převodní koeficienty uvedené v příloze IV.

3.  Objem úspor energie vyžadovaný od každé povinné strany vyjádří členské státy jako konečnou spotřebu energie, nebo jako spotřebu primární energie. Metoda zvolená pro vyjádření požadovaného objemu úspor energie se používá také pro výpočet úspor hlášených povinnými stranami. Použijí se převodní koeficienty uvedené v příloze IV.

4.  Členské státy zavedou systémy měření, kontroly a ověřování, v jejichž rámci se provádějí zdokumentované audity na statisticky významné části a reprezentativním vzorku opatření ke zvýšení energetické účinnosti zavedených povinnými stranami. Toto měření, kontrola a ověřování se provádí nezávisle na povinných stranách.

4.  Členské státy zavedou systémy měření, kontroly a ověřování, v jejichž rámci se provádějí zdokumentované audity na statisticky významné části a reprezentativním vzorku opatření ke zvýšení energetické účinnosti zavedených povinnými stranami. Toto měření, kontrola a ověřování se provádí nezávisle na povinných stranách.

5.  V rámci systému povinného zvyšování energetické účinnosti členské státy:

5.  V rámci systému podpory energetické účinnosti členské státy:

a)  zahrnou do povinných úspor, jež stanoví, požadavky v sociální oblasti, včetně toho, že budou vyžadovat, aby část opatření v zájmu energetické účinnosti byla prováděna přednostně v domácnostech postižených energetickou chudobou a v oblasti sociálního bydlení;

a)  zahrnou do povinných úspor, jež stanoví, požadavky v sociální oblasti a tyto požadavky zveřejní, včetně toho, že budou vyžadovat, aby podstatná část opatření v zájmu energetické účinnosti byla prováděna přednostně v domácnostech s nízkými příjmy, které čelí riziku energetické chudoby, nebo v oblasti sociálního bydlení, a usnadní přístup k nezbytné finanční pomoci prostřednictvím vhodných finančních nástrojů;

b)  mohou povolit povinným stranám, aby započetly do svého povinného plnění certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden schvalovací postup, který bude jasný, transparentní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;

b)  povolí povinným stranám, aby do svého povinného plnění započetly certifikované úspory energie dosažené poskytovateli energetických služeb nebo jinými třetími stranami, včetně případů, kdy povinné strany podporují opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty, například poskytovateli sociálního bydlení, nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nemusí zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské státy zajistí, aby byl zaveden schvalovací postup, který bude jasný, transparentní a otevřený všem účastníkům trhu a jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s certifikací;

c)  mohou povolit povinným stranám započítávat úspory dosažené v daném roce tak, jako by byly místo toho dosaženy v kterémkoli ze čtyř předchozích nebo tří následujících let, pokud se tím nepřesáhne konec závazkových období uvedených v čl. 7 odst. 1.

c)  mohou povolit povinným stranám započítávat úspory dosažené v daném roce tak, jako by byly místo toho dosaženy v kterémkoli ze čtyř předchozích nebo tří následujících let, pokud se tím nepřesáhne konec závazkových období uvedených v čl. 7 odst. 1.

6.  Členské státy jednou ročně zveřejní úspory energie dosažené každou z povinných stran nebo každou podskupinou povinných stran a celkem v rámci tohoto systému.

6.  Členské státy jednou ročně zveřejní úspory energie dosažené každou z povinných stran nebo každou podskupinou povinných stran a celkem v rámci tohoto systému.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4

Směrnice 2012/27/EU

Článek 7b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7b

Článek 7b

Alternativní politická opatření

Alternativní politická opatření

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 formou alternativních politických opatření, zajistí dosažení úspor energie požadovaných podle článku 7 u konečných zákazníků.

1.  Pokud se členské státy rozhodnou plnit své povinnosti k dosažení objemu úspor požadovaných podle čl. 7 odst. 1 formou alternativních politických opatření, zajistí dosažení úspor energie požadovaných podle článku 7 u konečných zákazníků.

2.  Členské státy při navrhování alternativních politických opatření k dosažení úspor energie vezmou v úvahu dopad na domácnosti postižené energetickou chudobou.

2.  Členské státy při navrhování alternativních politických opatření k dosažení úspor energie a zajištění toho, aby docházelo k ambiciózním energetickým renovacím stávajících budov, přijímají opatření ve prospěch domácností s nízkými příjmy, kterým hrozí energetická chudoba nebo které využívají sociální bydlení. Tato opatření se zveřejňují.

3.  Pro všechna opatření jiná, než jsou opatření týkající se zdanění, členské státy zavedou systémy měření, kontroly a ověřování, v jejichž rámci jsou prováděny zdokumentované audity na statisticky významné části a reprezentativním vzorku opatření ke zvýšení energetické účinnosti zavedených zúčastněnými nebo pověřenými stranami. Toto měření, kontrola a ověřování se provádí nezávisle na zúčastněných nebo pověřených stranách.“;

3.  Pro všechna opatření jiná, než jsou opatření týkající se zdanění, členské státy zavedou systémy měření, kontroly a ověřování, v jejichž rámci jsou prováděny zdokumentované audity na statisticky významné části a reprezentativním vzorku opatření ke zvýšení energetické účinnosti zavedených zúčastněnými nebo pověřenými stranami. Toto měření, kontrola a ověřování se provádí nezávisle na zúčastněných nebo pověřených stranách.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 8 – odst. 4

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

4a.  V článku 8 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

“4.  Členské státy zajistí, aby podniky, které nejsou malými a středními podniky, musely absolvovat energetický audit provedený nezávisle a nákladově efektivním způsobem kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nebo provedený a kontrolovaný nezávislými orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy do 5. prosince 2015 a alespoň každé čtyři roky od data předchozího energetického auditu.

“4.  Členské státy zajistí, aby podniky, které nejsou malými a středními podniky, musely absolvovat energetický audit provedený nezávisle a nákladově efektivním způsobem kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nebo provedený a kontrolovaný nezávislými orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy do 5. prosince 2015 a alespoň každé čtyři roky od data předchozího energetického auditu.

 

Členské státy pobízejí malé a střední podniky, které ve srovnání s evropským průměrem vykazují v přepočtu na jejich obrat vyšší spotřebu energie, k tomu, aby plnily požadavky stanovené v tomto odstavci.“

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 8 – odst. 6

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

4b)  V článku 8 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

6.  Od požadavků odstavce 4 jsou osvobozeny podniky, které nejsou malými a středními podniky a které zavádějí systém hospodaření s energií nebo systém environmentálního řízení certifikovaný nezávislým orgánem podle příslušných evropských či mezinárodních norem, pokud členské státy zajistí, že příslušný systém řízení zahrnuje energetický audit na základě minimálních kritérií založených na zásadách stanovených v příloze VI.

“6.  Od požadavků odstavce 4 jsou osvobozeny podniky, které nejsou malými a středními podniky, a malé a střední podniky, které vykazují vysokou spotřebu energie – v přepočtu na jednoho zaměstnance nebo na jejich obrat – a které zavádějí systém hospodaření s energií nebo systém environmentálního řízení certifikovaný nezávislým orgánem podle příslušných evropských či mezinárodních norem, pokud členské státy zajistí, že příslušný systém řízení zahrnuje energetický audit na základě minimálních kritérií založených na zásadách stanovených v příloze VI.

Pozměňovací návrh37

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci zemní plyn vybaveni cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečné době použití.“

„Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, nákladově účinné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci zemní plyn vybaveni cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečné době použití.“

Odůvodnění

Zákazníci mají právo na jasné, srozumitelné a včasné informace o své spotřebě energie. Měřiče tepla a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění v budovách s více byty nebo ve víceúčelových budovách jsou však odůvodněné pouze tehdy, jsou-li technicky proveditelné, nákladově účinné a přiměřené ve vztahu k potenciálním úsporám energie; v opačném případě by vedly k nežádoucím důsledkům, jako je vytváření nových rizik energetické chudoby namísto jejího potírání, a stály by v cestě jiným opatřením, která by mohla přinést zákazníkům lepší výsledky v oblasti energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice 2012/27/EU

Článek 9a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9a

Článek 9a

Měření, dílčí měření a rozdělení nákladů, pokud jde o vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu

Měření, dílčí měření a rozdělení nákladů, pokud jde o vytápění, chlazení a užitkovou teplou vodu

1. Členské státy zajistí, aby byli koneční zákazníci pro dálkové vytápění, dálkové chlazení a užitkovou teplou vodu vybaveni měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka.

1. Členské státy zajistí, aby byli koneční zákazníci pro dálkové vytápění, dálkové chlazení a užitkovou teplou vodu vybaveni měřiči za konkurenceschopné ceny, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka.

Pokud jsou vytápění a chlazení budovy nebo dodávka teplé vody zajišťovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení nebo z ústředního zdroje zásobujícího více budov, nainstaluje se měřič tepla nebo teplé vody na výměník tepla nebo do odběrného místa.

Pokud jsou vytápění a chlazení budovy nebo dodávka teplé vody zajišťovány z ústředního zdroje zásobujícího více budov nebo ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení, nainstaluje se měřič na výměník tepla nebo do odběrného místa.

2.  V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy.

2.  V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy, je-li to technicky proveditelné, nákladově efektivní a přiměřené ve vztahu k potenciálním úsporám energie.

Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Podmínky technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity budou jasně stanoveny a zveřejněny každým členským státem.

Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní či přiměřené ve vztahu k potenciálním úsporám energie, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Podmínky technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity budou jasně stanoveny a zveřejněny každým členským státem.

U nových budov typu uvedeného v prvním pododstavci nebo v případě jakýchkoli větších renovací takové budovy, jak stanoví směrnice 2010/31/EU, budou vždy poskytnuty individuální měřiče.

U nových budov typu uvedeného v prvním pododstavci nebo v případě jakýchkoli větších renovací takové budovy, jak stanoví směrnice 2010/31/EU, budou poskytnuty měřiče na teplou vodu, je-li to technicky proveditelné, nákladově efektivní a přiměřené vzhledem k potenciálním úsporám energie. Současně se zajistí, aby se tímto opatřením nezvyšovalo riziko energetické chudoby.

3.  Členské státy mohou v zájmu zajištění transparentnosti a přesnosti započítávání individuální spotřeby zavést transparentní pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení a spotřebu teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení, včetně, spotřeby:

3.  Členské státy mohou v zájmu zajištění transparentnosti a přesnosti započítávání individuální spotřeby zavést a zveřejnit transparentní vnitrostátní pravidla pro rozdělování nákladů na vytápění, chlazení a spotřebu teplé vody v budovách s více bytovými jednotkami nebo ve víceúčelových budovách, které jsou zásobovány ze sítě dálkového vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převažují systémy vlastního společného vytápění nebo chlazení, včetně, spotřeby:

4. Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů dálkově odečitatelné.

4. Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění dálkově odečitatelné. Podmínky týkající se technické proveditelnosti a nákladové efektivity stanovené v prvním a druhém pododstavci odstavce 2 nadále platí.

Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů, které již byly nainstalovány, ale které ještě nejsou dálkově odečitatelné, budou vybaveny touto schopností nebo budou nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1. ledna 2027 kromě případů, kdy dotčený členský stát prokáže, že to není nákladově efektivní.“;

Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, které již byly nainstalovány, ale které ještě nejsou dálkově odečitatelné, budou vybaveny touto schopností nebo budou nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1. ledna 2027 kromě případů, kdy dotčený členský stát prokáže, že to není nákladově efektivní.“;

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. c

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 10 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES musí umožňovat přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě, jež umožňují podrobnou vlastní kontrolu.“;

Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES musí umožňovat přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě, jež umožňují podrobnou vlastní kontrolu. S cílem zaručit ochranu soukromí pro konečné spotřebitele členské státy zajistí, aby měřiče zajišťovaly ochranu soukromí a byly používány v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně údajů). Členské státy rovněž vezmou v úvahu význam odolnosti vůči počítačové trestné činnosti v měřicích systémech. V této souvislosti Komise musí do 1. ledna 2019 posoudit, zda by měla být směrnice 2013/40/EU (o útocích na informační systémy) aktualizována s cílem zahrnout měřicí systémy.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 10a – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby informace o vyúčtování a spotřebě byly přesné a založené na skutečné spotřebě, v souladu s body 1 a 2 přílohy VIIa pro všechny konečné spotřebitele, kde jsou instalovány měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů.

Členské státy zajistí, aby informace o vyúčtování a spotřebě byly přesné a založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, v souladu s body 1 a 2 přílohy VIIa pro všechny konečné spotřebitele, kde jsou instalovány měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 10a – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy mohou rozhodnout, kdo má konečným uživatelům, tzn. fyzickým nebo právnickým osobám, jež užívají samostatné budovy nebo budovy s více bytovými jednotkami nebo víceúčelové budovy s dodávkami vytápění, chlazení nebo teplé vody z centrálního zdroje a které nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie, poskytovat informace o vyúčtování a spotřebě na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění.

Odůvodnění

The obligation of delivering billing and consumption information to final users is not always possible to fulfil with heat cost allocators because they do not measure actual heat consumption and it will be very expensive and technically complicated replace them with energy meters. Billing information on heat consumption based on heat meter readings should be provided as a rule only to the final customer. The scope of information delivered to final users (in case they are not final customers), should be decided individually by Member States, taking into account the specificity of the building infrastructure in each area and the current legal status.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 10a – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly zpřístupněny údaje o vyúčtování konečného zákazníka za energii a o jeho historické spotřebě, pokud jsou dostupné;

a)  vyžadují, aby poskytovateli energetických služeb určenému konečným zákazníkem byly na žádost zákazníka zpřístupněny údaje o vyúčtování konečného zákazníka za energii a o jeho historické spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud jsou dostupné;

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 8

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 10a – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi odpovídající informace o aktuální spotřebě v souladu s bodem 3 přílohy VII;

c)  zajistí, aby všichni koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi odpovídající informace o aktuální spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění v souladu s bodem 3 přílohy VIIa;

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Článek 19a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

11a.  Vkládá se nový článek 19a, který zní:

 

Článek 19a

 

Financování energetické účinnosti evropskými bankami

 

Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) přizpůsobí své politické cíle s ohledem na uznání energetické účinnosti jako svébytného energetického zdroje a investic do energetické účinnosti jako součásti jejich investičního portfolia v oblasti infrastruktury.

 

EIB a EBRD rovněž ve spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami navrhují, vytvářejí a financují programy a projekty specificky přizpůsobené odvětví energetické účinnosti, mimo jiné i domácnostem trpícím energetickou chudobou.

 

Členské státy plně využívají možnosti a nástroje navržené v rámci iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov.

Odůvodnění

Tato změna je nutná k tomu, aby finanční instituce poskytovaly finanční nástroje vhodné k rozsáhlým investicím do energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 24 – odst. 4

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

12a.  V článku 24 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4.   Komise sleduje dopad provádění této směrnice na směrnice 2003/87/ES, 2009/28/ES a 2010/31/EU a na rozhodnutí č. 406/2009/ES, jakož i na průmyslová odvětví, zejména odvětví, v nichž hrozí značné riziko úniku uhlíku, jak jsou určena v rozhodnutí 2010/2/EU.

„Komise sleduje dopad provádění této směrnice na směrnice 2003/87/ES, 2009/28/ES a 2010/31/EU a na nařízení č.… (nařízení Evropského parlamentu a Rady o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu) a každý rok předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Pokud má Komise na základě pravidelných zpráv důkazy, podle kterých vzájemné působení politik vede k nesprávnému fungování trhu s uhlíkem, předloží legislativní návrh zaměřený na opatření, jimiž by se jeho fungování zlepšilo.“

 

(Původní/stávající body 13 a 14 návrhu budou přečíslovány a stanou se novými body 14, resp. 15.)

Odůvodnění

Vzhledem ke křehké rovnováze mezi nabídkou a poptávkou očekávané po roce 2020 může další pokles poptávky způsobený překryvy systému EU ETS s dalšími politikami v oblasti klimatu vést k situaci, kdy nabídka povolenek bude neustále rovna příslušné poptávce nebo vyšší. Proto by měl být negativní dopad překrývajících se politik v oblasti klimatu neutralizován tím, že se umístí do rezervy tržní stability objem povolenek, který bude odpovídat úsporám emisí dosaženým mimo trh EU ETS.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 13

Směrnice 2012/27/EU

Čl. 24 – odst. 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12.  Komise vyhodnotí tuto směrnici nejpozději do 28. února 2024 a poté každých pět let a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. K této zprávě budou případně přiloženy návrhy dalších opatření.

12.  Komise nejpozději do šesti měsíců od globálního přezkumu UNFCCC v roce 2023 provede celkovou revizi této směrnice a poté následná celková hodnocení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu posuzující celkovou účinnost této směrnice a potřebu upravit politiku Unie v oblasti energetické účinnosti podle cílů Pařížské dohody. K této zprávě budou případně přiloženy návrhy dalších opatření.

Odůvodnění

Revizi této směrnice je třeba chápat po přijetí Pařížské dohody v novém globálním kontextu. Ambiciózní opatření v oblasti energetické účinnosti budou pro Evropu klíčovými nástroji plnění jejích závazků a je nezbytné je každých pět let aktualizovat.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. a

Směrnice 2012/27/EU

Příloha IV – poznámka pod čarou 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,0. Členské státy mohou v odůvodněných případech použít jiný koeficient.“;

a)  v příloze IV se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto: „3) Použije se pro výpočet úspor energie vyjádřených v primární energii s využitím přístupu zdola nahoru založeného na konečné spotřebě energie. Pro úspory udané v kWh elektřiny mohou členské státy použít standardní koeficient 2,0. Členské státy mohou v odůvodněných případech použít na základě vnitrostátních okolností ovlivňujících spotřebu primární energie jiný koeficient. Tyto okolnosti by měly být řádně odůvodněné, měřitelné a ověřitelné a zakládat se na objektivních a nediskriminačních kritériích.“;

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření. Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

a)  musí se prokázat, že se jedná o úspory nad rámec úspor, kterých by bylo dosaženo i bez činnosti povinných, zúčastněných nebo pověřených stran anebo prováděcích orgánů. Za účelem určení toho, jaké úspory mohou být uplatněny jako dodatečné, členské státy určí výchozí úroveň, která popisuje, jak by se spotřeba energie vyvíjela v případě neexistence daného politického opatření a nových individuálních opatření, k nimž toto opatření vede. Výchozí úroveň zohledňuje alespoň tyto faktory: trendy spotřeby energie, změny v chování spotřebitelů, technologický pokrok a změny způsobené dalšími opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – odst. 2 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření. To lze učinit součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci správy energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.

h)  při výpočtu úspor energie se přihlíží k životnímu cyklu opatření součtem úspor, jichž bude jednotlivými individuálními opatřeními dosaženo mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Alternativně mohou členské státy přijmout jinou metodu, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor. Při použití jiných metod členské státy zajistí, aby celkový objem úspor energie vypočtený pomocí těchto jiných metod nebyl vyšší než objem úspor energie, který by byl výsledkem výpočtu provedeného součtem úspor, jichž bude dosaženo jednotlivými individuálními opatřeními mezi dnem jejich provedení a 31. prosincem 2020 nebo 31. prosincem 2030. Členské státy ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a změny klimatu v rámci správy energetické unie podrobně popíší, jaké jiné metody použily a jakým způsobem zajistily splnění tohoto závazného požadavku na výpočet.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/12/EU

Příloha V – odst. 3 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případě politických opatření přijatých podle čl. 7 odst. 2 písm. e) členské státy mohou použít metodiku výpočtu stanovenou podle směrnice 2010/31/EU, pokud je to v souladu s požadavky článku 7 této směrnice a této přílohy.

vypouští se

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – odst. 5 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  zdrojích použitých při výpočtu údajů o prodeji energie, včetně odůvodnění využití alternativních statistických zdrojů, a jakýchkoli rozdílech ve výsledných množstvích (pokud jsou použity zdroje jiné než Eurostat);

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Příloha I – bod 1 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha V – odst. 5 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  životním cyklu opatření a způsobu, jak jsou vypočítány nebo na čem jsou založeny;

h)  životním cyklu opatření a způsobu, jak jsou vypočítány nebo na čem jsou založeny, a rovněž o jakékoli jiné přijaté metodě, u níž se předpokládá dosažení alespoň stejného celkového objemu úspor;

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha VIIa – název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Minimální požadavky na vyúčtování a informace o spotřebě na základě skutečné spotřeby vytápění, chlazení a teplé vody

Minimální požadavky na vyúčtování a informace o spotřebě týkající se vytápění, chlazení a teplé vody

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha VIIa – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vyúčtování na základě skutečné spotřeby

Vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění

Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby alespoň jednou ročně.

Aby koneční uživatelé mohli regulovat svou spotřebu energie, provádí se vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou ročně.

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha VIIa – bod 2 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Od [zde, prosím, doplňte datum vstupu v platnost] v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů, jsou informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání nebo pokud si koneční spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně.

Od [zde, prosím, doplňte datum provedení] v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, jsou informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění poskytovány alespoň jednou za čtvrt roku na vyžádání nebo pokud si koneční spotřebitelé zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a v ostatních případech dvakrát ročně.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha VIIa – bod 2 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Od 1. ledna 2022 budou v případech, kdy jsou nainstalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů, informace o vyúčtování zpřístupňovány alespoň jednou za měsíc. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.

Od 1. ledna 2022 jsou v případech, kdy jsou nainstalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění zpřístupňovány alespoň jednou za měsíc. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha VIIa – bod 3 – nadpis

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Minimální informace obsažené ve vyúčtování na základě skutečné spotřeby

Minimální informace obsažené ve vyúčtování na základě skutečné spotřeby nebo odečtů indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2012/27/EU

Příloha VIIa – bod 3 – odst. – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních k dispozici v jasné a pochopitelné podobě tyto informace:

Členské státy zajistí, aby koneční uživatelé měli ve svých vyúčtováních k dispozici v jasné a pochopitelné podobě tyto přesné informace:

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 – písm. b

Směrnice 2010/31/EU

Příloha VIIa – bod 3 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie;

a)  aktuální skutečné ceny a skutečnou spotřebu energie nebo celkové náklady na vytápění a odečty indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění;

Odůvodnění

Přílohu VIIa je třeba pozměnit tak, aby byla v souladu s článkem 10a.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Příloha I – bod 2 a (nový)

Směrnice 2012/27/EU

Příloha IX – část 1 – písm. g

 

Platné znění

Pozměňovací návrh

 

2a.   V příloze IX se v části I písmeno g) nahrazuje tímto:

g) Ekonomická analýza: soupis účinků

g) Ekonomická analýza: soupis účinků

Ekonomická analýza zohlední všechny příslušné ekonomické účinky.

Ekonomická analýza zohlední všechny příslušné ekonomické účinky.

V analyzovaných scénářích mohou členské státy v procesu rozhodování posoudit a zohlednit náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.

V analyzovaných scénářích členské státy v procesu rozhodování posoudí a zohlední náklady a úspory energie vyplývající ze zvýšené pružnosti dodávek energie a z optimálnějšího provozu elektroenergetických sítí včetně nákladů, které nevzniknou, a úspor vyplývajících z omezení investic do infrastruktury.

Zohledňované náklady a přínosy zahrnují alespoň:

Zohledňované náklady a přínosy zahrnují alespoň:

i) Přínosy

i) Přínosy

— hodnotu výstupu pro spotřebitele (teplo a elektřina),

— hodnotu výstupu pro spotřebitele (teplo a elektřina),

v maximální možné míře vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí nebo zdraví.

— vnější přínosy, jako jsou přínosy v oblasti životního prostředí, emisí skleníkových plynů nebo zdraví,

 

— dopady v oblasti pracovního trhu, energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti

ii) Náklady

ii) Náklady

— kapitálové náklady na zařízení a vybavení,

 

— kapitálové náklady na zařízení a vybavení,

— kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,

— kapitálové náklady souvisejících energetických sítí,

— variabilní a fixní provozní náklady,

— variabilní a fixní provozní náklady,

— náklady na energii,

— náklady na energii,

— v maximální možné míře náklady v důsledku účinků v oblasti životního prostředí a zdraví.

náklady v oblasti životního prostředí a zdraví,

 

—náklady v oblasti pracovního trhu, energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dosahování našich cílů v rámci Pařížské dohody

Evropská unie musí stát v popředí celosvětového boje proti změně klimatu. Historická Pařížská dohoda nám poskytla jasný rámec pro zmírnění globálního oteplování a jeho katastrofálních důsledků pro současnou generaci a mnoho generací budoucích. Energetická účinnost je naším základním nástrojem pro dekarbonizaci dodávek energie, budov, dopravy a průmyslu v Evropě. Návrhy uvedené v této zprávě by vedly v EU k předpokládanému snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 47 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990, což znamená, že bychom měli bez problémů dosáhnout našeho cíle 40% snížení v souladu s Pařížskou dohodou. Z toho plyne, že evropské cíle v oblasti ochrany klimatu a energetické účinnosti se navzájem posilují. Musíme však pokračovat v úsilí o dosažení čisté uhlíkové neutrality do roku 2050, a proto je třeba dostát našemu závazku pro oblast energetické účinnosti po roce 2030.

Energetická bezpečnost

Energetická závislost představuje pro Evropu závažné hospodářské a geopolitické problémy. EU dováží 53 % veškeré energie, kterou spotřebovává, za cenu přesahující 1 miliardu EUR denně. Tím, že v Evropě snížíme celkové množství potřebné energie, bude možné pomocí opatření energetické účinnosti snížit naši závislost na třetích zemích, a tak posílit naši energetickou bezpečnost. Návrhy uvedené v této zprávě by do roku 2050 výrazně snížily dovoz energie: v období 2021–2030 by snížení dovozu fosilních paliv ušetřilo 288 miliard EUR, přičemž by se v období do roku 2050 úspory dále zvyšovaly.

Energetická chudoba

Energetickou chudobou je v EU ohroženo mezi 50 a 125 miliony lidí, kteří nejsou schopni vytápět své domovy nebo platit účty. Vliv evropské energetické politiky na energetickou chudobu nelze ignorovat nebo jednoduše přenechat k řešení vnitrostátní sociální politice. Evropa má obrovský potenciál ke zvýšení energetické účinnosti budov, ale řešení musí být navržena tak, aby se zabránilo nežádoucím účinkům, které mohou riziko energetické chudoby dále zvyšovat. Například ustanovení o individuálním měření představují otázku, u níž je třeba tyto aspekty pečlivě zvážit.

Až budeme v budoucnu usilovat o dekarbonizaci budov, bude v případě budov, které vlastní či užívají nízkopříjmové domácnosti, obtížnější vynaložit investice potřebné k dosažení přínosu. Proto je zásadní, abychom již začali přijímat cílená opatření, která by těmto skupinám pomohla. Opatření přijatá členskými státy by měla upřednostňovat domácnosti postižené energetickou chudobou a sociální bydlení, a proto zpravodajka navrhuje, aby členské státy byly povinny vyžadovat významný podíl opatření, která mají být prováděna v domácnostech postižených energetickou chudobou nebo v sociálním bydlení.

Hospodářský růst

Existuje mylná představa, že zatímco roste ekonomika, musí se současně zvyšovat i spotřeba energie. Úspěch opatření v oblasti energetické účinnosti ukázal, že nejenže je možné spotřebu energie v období hospodářského růstu snížit, ale že opatření energetické účinnosti mohou vskutku k růstu významně přispět. Konečná spotřeba energie od roku 2010 klesá, zatímco HDP v EU stoupá. Snížení spotřeby energie je nejlevnějším způsobem, jak dosáhnout nákladově efektivní energetické účinnosti. Ačkoli se ekonomické modely liší, návrhy obsažené v tomto stanovisku by se projevily někde na škále mezi čistým nulovým účinkem a zvýšením HDP o 4,1 %, za předpokladu, že bude k dispozici vhodné financování investic. A to aniž by byly zohledněny další ekonomické přínosy v rámci opatření energetické účinnosti, jako je zlepšení kvality ovzduší a významné přínosy pro zdraví.

Opatření obsažená v tomto stanovisku jsou také navržena tak, aby poskytla skutečný impulz, pokud jde o zaměstnanost. Budou-li příslušné investice správně financovány, z modelů vyplývá velmi výrazné zvýšení zaměstnanosti, jež by se týkalo mezi 405 000 a 4,8 milionu lidí.

Odstranění nedostatků

Aktualizace této směrnice nám dává příležitost řešit problémy zjištěné ve stávajících právních předpisech. Jedním z důležitých opatření směrnice je cíl spočívající v roční úspoře energie o 1,5 %. K tomuto požadavku však byla zavedena řada možností flexibility, které členským státům umožňují snížit ambice tím, že se vezmou v úvahu dřívější činnosti nebo se vyloučí z výpočtů určitá odvětví. To vyvolává situaci, kdy je dosaženo ročních cílů úspory energie pouze z poloviny. Oslabování zmíněných cílů by nemělo pokračovat, a proto zpravodajka považuje za vhodné mnohé z uvedených nedostatků odstranit. Navrhuje rovněž dále rozšířit opatření, která se ukázala jako účinná, jako je renovace veřejných budov a energetické audity pro podniky.

Hájíme občanské zájmy

Evropský parlament důsledně hlasuje pro pokročilejší opatření v oblasti energetické účinnosti. Poslanci Evropského parlamentu, zástupci občanů, uznávají výhody, které mohou tato opatření přinést nejen pro životní prostředí, ale i pro zdraví, spotřebitele a podniky. Nejmarkantnějším příkladem je, že návrhy tohoto stanoviska by v důsledku obrovského zlepšení kvality ovzduší znamenaly nárůst let života o 17 milionů. Parlament musí i nadále zastávat zájmy občanů, včetně spotřebitelů, kteří chtějí snížit účty za energii a teplejší domovy, podniků, které si přejí levnější, čistší energii a právní jistotu, a podnikatelů, kteří chtějí být spravedlivě odměněni za technologický pokrok, který průběžně zlepšuje energetickou účinnost.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Energetická účinnost

Referenční údaje

COM(2016)0761 – C8-0498/2016 – 2016/0376(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

12.12.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.12.2016

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Jytte Guteland

14.2.2017

Projednání ve výboru

8.6.2017

 

 

 

Datum přijetí

7.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

12

12

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Stefan Eck, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Arne Gericke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Jørn Dohrmann, Elena Gentile, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Stefano Maullu, Mairead McGuinness, Keith Taylor, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Norbert Erdős, Jill Evans, Barbara Lochbihler, Olle Ludvigsson

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Anneli Jäätteenmäki, Frédérique Ries, Nils Torvalds

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Merja Kyllönen

PPE

Stefano Maullu

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Olle Ludvigsson, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

Verts/ALE

Marco Affronte, Jill Evans, Benedek Jávor, Barbara Lochbihler, Davor Škrlec, Keith Taylor

12

-

ALDE

Valentinas Mazuronis

ECR

Jørn Dohrmann, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

ENF

Mireille D'Ornano, Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh

PPE

Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer

12

0

ALDE

Jan Huitema

PPE

Ivo Belet, Bendt Bendtsen, Birgit Collin-Langen, Norbert Erdős, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Peter Liese, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Energetická účinnost

Referenční údaje

COM(2016)0761 – C8-0498/2016 – 2016/0376(COD)

Datum předložení EP

30.11.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

12.12.2016

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

12.12.2016

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Miroslav Poche

2.2.2017

 

 

 

Předchozí zpravodajové

Adam Gierek

 

 

 

Projednání ve výboru

23.3.2017

22.6.2017

4.9.2017

 

Datum přijetí

28.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

30

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Michel Reimon, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Pilar Ayuso, Gerben-Jan Gerbrandy, Benedek Jávor, Jude Kirton-Darling, Rupert Matthews, Clare Moody, Markus Pieper, Dennis Radtke, Dominique Riquet, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Albert Deß, Arndt Kohn, Sabine Verheyen

Datum předložení

6.12.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

33

+

ALDE

Angelika Mlinar, Dominique Riquet, Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Lieve Wierinck, Morten Helveg Petersen

EFDD

Dario Tamburrano, David Borrelli, Marco Zullo

GUE/NGL

Neoklis Sylikiotis, Paloma López Bermejo, Xabier Benito Ziluaga

S&D

Arndt Kohn, Carlos Zorrinho, Clare Moody, Dan Nica, Edouard Martin, Eva Kaili, José Blanco López, Jude Kirton-Darling, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Miapetra Kumpula-Natri, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Peter Kouroumbashev, Theresa Griffin, Zigmantas Balčytis

VERTS/ALE

Benedek Jávor, Claude Turmes, Jakop Dalunde, Michel Reimon, Rebecca Harms

30

-

ECR

Anneleen Van Bossuyt, Edward Czesak, Evžen Tošenovský, Hans-Olaf Henkel, Rupert Matthews, Zdzisław Krasnodębski

EFDD

Jonathan Bullock

ENF

Angelo Ciocca, Barbara Kappel, Christelle Lechevalier

PPE

Albert Deß, Algirdas Saudargas, András Gyürk, Angelika Niebler, Christian Ehler, Cristian-Silviu Buşoi, Dennis Radtke, Henna Virkkunen, Hermann Winkler, Jerzy Buzek, Krišjānis Kariņš, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Michèle Alliot-Marie, Paul Rübig, Pilar Ayuso, Pilar del Castillo Vera, Sabine Verheyen, Seán Kelly, Vladimir Urutchev

2

0

GUE/NGL

Jaromír Kohlíček

S&D

Adam Gierek

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění