Postup : 2016/0382(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0392/2017

Předložené texty :

A8-0392/2017

Rozpravy :

PV 15/01/2018 - 12
CRE 15/01/2018 - 12
PV 12/11/2018 - 14
CRE 12/11/2018 - 14

Hlasování :

PV 17/01/2018 - 10.4
CRE 17/01/2018 - 10.4
Vysvětlení hlasování
PV 13/11/2018 - 4.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0009
P8_TA(2018)0444

ZPRÁVA     *
PDF 3067kWORD 396k
6.12.2017
PE 597.755v02-00 A8-0392/2017

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

(COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: José Blanco López

(Přepracování – článek 104 jednacího řádu)

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL VSTUPNÍ INFORMACE
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI
 PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Petičního výboru
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

(COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0767),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0500/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne ... 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  s ohledem na dopis, který dne ... 2017 zaslal podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Petičního výboru (A8-0392/2017),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Právní východisko 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 a čl. 191 odst. 1 této smlouvy,

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva.

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je v souladu s čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jedním z cílů energetické politiky Unie. Základní součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu a nutnosti dosáhnout nejpozději do roku 2050 v tuzemsku čistých nulových emisí, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také zásadní roli při podpoře zabezpečení dodávek energie, udržitelné energie za dostupné ceny, technického vývoje a inovací a také při zajišťování vedoucí úlohy v oblasti technologií a průmyslu a současně při zajišťování ekologických, sociálních a zdravotních výhod a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva a v oblastech, v nichž probíhá omezování průmyslové výroby.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a její signatáři se zavázali, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Aby se Unie nejpozději do roku 2050 přeorientovala na energeticky vysoce účinný systém, který se bude zakládat na obnovitelných zdrojích energie, musí se připravit na mnohem větší a rychlejší snížení emisí, než se dosud předpokládalo. Vzhledem k tempu vývoje a zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, však lze takové snížení zároveň realizovat s nižšími náklady v porovnání s odhady.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou velmi účinnými nástroji, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnostipro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a závislosti Unie na dovážené ropě a plynu .

(3)  Zejména snižování spotřeby energie, intenzivnější vývoj lepších technologií, rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti velmi účinnými nástroji pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a energetické závislosti Unie.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020. Sdělení Komise ze dne 22. ledna 201412 vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, by měl činit alespoň 27 %.

(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020.

__________________

 

12„Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM/2014/015 final).

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2014 tento cíl schválila, přičemž uvedla, že členské státy si mohou stanovit vlastní ambicióznější národní cíle.

vypouští se

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.

(6)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. února 2014 „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu. Ve svém usnesení ze dne 23. června 2016 nazvaném „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ šel Parlament ještě dále a poukázal na svá předchozí stanoviska, pokud jde o unijní cíl ve výši alespoň 30 %, a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu a na nedávné snížení nákladů na technologii spojenou s obnovitelnými zdroji energie by bylo vhodné, aby byl tento cíl podstatně ambicióznější.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Je tedy třeba přihlížet k náročným cílům stanoveným v Pařížské dohodě a k technologickému rozvoji, mj. ke snižování nákladů na investice do obnovitelných zdrojů energie.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů, který by doprovázely cíle jednotlivých členských států.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Cíle členských států v oblasti obnovitelných zdrojů energie by měly být stanoveny s přihlédnutím k povinnostem v rámci Pařížské dohody o změně klimatu, k významnému potenciálu, který doposud existuje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a k investicím, které jsou nezbytné pro dosažení transformace energetiky.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7b)  Převedení celkového cíle Unie ve výši 35 % na jednotlivé cíle pro každý členský stát by mělo být realizováno na základě spravedlivého a přiměřeného rozdělení, které by zohledňovalo HDP jednotlivých členských států a jejich odlišnou výchozí pozici a potenciál, včetně podílu energie z obnovitelných zdrojů, kterého je nutné dosáhnout do roku 2020.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Členské státy by měly zvážit, do jaké míry je využití různých druhů zdrojů energie slučitelné s cílem omezení oteplování na hodnotu 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a s cílem dosažení ekonomiky bez fosilních paliv a zároveň nízkouhlíkové ekonomiky. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v tomto ohledu s cílem posoudit přínos různých druhů obnovitelných zdrojů energie k těmto cílům, přičemž toto posouzení by mělo být založeno na době návratnosti investic a výsledcích v porovnání s fosilními palivy, a zvážit navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je spojen se zavedením kritérií pro udržitelnost stanovených v článku 26, což je jeden z hlavních prvků přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.

vypouští se

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům, přičemž se zohledňují specifické rysy jednotlivých technologií a odlišné možnosti malých a velkých výrobců reagovat na tržní signály.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně skladování energie, by měla být zaváděna s cílem minimalizovat dlouhodobé náklady na energetickou transformaci pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií. Členské státy by při poskytování podpory zařízením měly využívat také zadávací řízení, která mohou být buď zaměřená na určitou technologii, nebo být technologicky neutrální.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Ve svých závěrech ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“ z října 2014 Evropská rada poukázala na význam větší provázanosti vnitřního trhu s energií a na to, že je nutné zajistit dostatečnou podporu začlenění stále vyšší míry variabilní obnovitelné energie do sítě, a umožnit tak Unii, aby naplnila své ambice vedoucího hráče energetické transformace. Je proto důležité urychleně zvýšit míru provázanosti a dosáhnout pokroku při dosahování cílů, na nichž se dohodla Evropská rada, aby bylo možné maximálně využít plného potenciálu energetické unie.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16b)  Při koncipování režimů podpory obnovitelných zdrojů energie by měly členské státy přihlížet k zásadám oběhového hospodářství a unijní hierarchie nakládání s odpady. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a také jejich recyklace. Členské státy by neměly vytvářet takové režimy podpory, které by byly v rozporu s cíli v oblasti nakládání s odpady a které by vedly k neúčinnému využívání recyklovatelného odpadu. Členské státy by měly také zajistit, aby opatření zavedená podle tohoto nařízení nebyla v rozporu s cíli směrnice 2008/98/EU.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16c)  Pokud jde o využívání biotických zdrojů energie, měly by členské státy zavést záruky na ochranu biologické rozmanitosti bránící tomu, aby docházelo k úbytku či ztrátě ekosystémů a také k jakémukoli odklonu od stávajícího využívání, který by mohl mít nepříznivý nepřímý nebo přímý dopad na biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16d)  Členské státy by měly v největší možné míře podporovat a upřednostňovat využívání tuzemských zdrojů obnovitelné energie a vyvarovat se situací narušujících trh, které vedou k rozsáhlému dovozu zdrojů ze třetích zemí. V tomto ohledu je třeba přihlížet k přístupu založenému na životním cyklu a podporovat jej.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16 e)  Komunity, města a místní orgány využívající obnovitelné zdroje energie by měly mít právo účastnit se dostupných režimů podpory ve stejné míře jako ostatní významní účastníci. Za tímto účelem by mělo být členským státům umožněno přijmout opatření, včetně poskytování informací a technické a finanční podpory prostřednictvím jednotných administrativních kontaktních míst podle článku 16 této směrnice, s cílem snížit administrativní požadavky, začlenit nabídková kritéria zaměřená na danou komunitu, zavést ve prospěch komunit obnovitelné energie na míru uzpůsobený časový rámec pro předkládání nabídek nebo jim umožnit získat odměnu prostřednictvím přímé podpory.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 f (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16f)  Plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by mělo náležitým způsobem respektovat politiky související s účastí těch, kdo jsou projekty dotčeni, včetně případných původních populací, s patřičnou pozorností věnovanou jejich pozemkovým právům.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 g (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16g)  Spotřebitelům by měly být poskytovány komplexní informace, mimo jiné informace o zvýšení energetické účinnosti díky systémům ústředního vytápění/chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o obnovitelné energie, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 h (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16 h)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit negativní dopad na jiné účastníky trhu. Režimy podpory by proto měly zmírňovat riziko narušení trhu a narušení hospodářské soutěže.

Odůvodnění

Biomasa, zejména lesní biomasa, je cennou surovinou pro dřevařský průmysl, která posiluje ekonomiku venkovských oblastí v Evropě. Větší poptávka po lesní biomase by proto neměla vést k narušení trhu v daném odvětví.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17 a)  Po členských státech by se mělo požadovat, aby postupně a částečně otevíraly přístup k podpoře také projektům umístěným v jiných členských státech, a to až na úroveň odpovídající fyzickým tokům mezi členskými státy, přičemž by však otevírání režimů podpory nad tento závazný podíl mělo zůstat dobrovolné. Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají různé režimy podpory pro energii z obnovitelných zdrojů. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je klíčové, aby členské státy mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory na základě svých odlišných potenciálů. Jedním z důležitých prostředků k dosažení cíle této směrnice je zajistit řádné fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnic 2001/77/ES a 2009/28/ES tak, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly přijmout účinná vnitrostátní opatření v zájmu splnění cíle. Tato směrnice se zaměřuje na usnadnění přeshraničního poskytování podpory určené energii z obnovitelných zdrojů, aniž by byly v nepřiměřené míře postiženy vnitrostátní režimy podpory. Směrnice proto kromě povinného částečného otevření režimů podpory zavádí optimální mechanismy spolupráce mezi členskými státy, které jim umožní dohodnout se na míře, v níž bude jeden členský stát podporovat výrobu energie v druhém členském státu, a na míře, v níž by se měla výroba energie z obnovitelných zdrojů započítávat do celkového vnitrostátního cíle jednoho či druhého z nich. V zájmu zajištění účinnosti obou opatření pro splnění cíle, tj. vnitrostátních režimů podpory a mechanismů spolupráce, je zásadní, aby členské státy byly schopny určit, zda a v jakém rozsahu – nad počáteční minimální závazný podíl – se jejich vnitrostátní režimy podpory vztahují na energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiných členských státech, a aby byly schopny se na tom dohodnout prostřednictvím mechanismů spolupráce stanovených v této směrnici.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Aniž jsou dotčeny úpravy režimů podpory s cílem uvést je do souladu s pravidly pro státní podporu, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů stabilní, bez častých změn. Takové změny mají přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.

(18)  Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, měla by být politika podpory obnovitelných zdrojů předvídatelná a stabilní a měla by se vyhýbat častým nebo retroaktivním změnám. Nepředvídatelnost a nestabilita politiky má přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly veškeré změny podpory oznamovat s řádným předstihem a přiměřeně je konzultovat se zúčastněnými stranami. Členské státy by měly v každém případě zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].

(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Členské státy by měly v rámci svých akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů vypracovat dlouhodobé strategie, které by městům, komunitám obnovitelné energie a samospotřebitelům usnadnily výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a zajistit při tom, aby se ústřední pozornost v rámci procesu energetické transformace zaměřila na občany. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o dlouhodobé strategie, plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)  Energie z obnovitelných mořských zdrojů představuje pro Evropskou unii jedinečnou příležitost snížit svou závislost na fosilních palivech, přispět k dosažení cílů v oblasti snižování emisí CO2 a vytvořit nové průmyslové odvětví, které bude vytvářet nová pracovní místa na velké části území, včetně nejvzdálenějších regionů. Evropská unie proto musí usilovat o zavedení hospodářských a regulačních podmínek příznivých pro rozvoj využívání této energie.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a)  Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje střednědobý význam pokročilých biopaliv pro odvětví letectví. Komerční letectví je zcela odkázáno na kapalná paliva, neboť neexistuje ani bezpečná ani certifikovaná alternativa, která by mohla být v odvětví civilního letectví využívána.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady oběhového hospodářství, hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost, posouzení životního cyklu emisí a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise pravidelně hodnotit přílohu a při jakékoli změně, kterou navrhne, by měla zvážit účinky na trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

__________________

__________________

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  Ve svém usnesení o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů ze dne 4. dubna 2017 vyzval Evropský parlament Komisi, aby přijala opatření, na jejichž základě se v biopalivech postupně, nejlépe však do roku 2020, přestanou používat rostlinné oleje, včetně oleje palmového, kvůli kterým se pralesy likvidují.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii . Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat, přičemž musí být v plném souladu s mezinárodním právem. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

__________________

__________________

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28a)  V případě společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve třetích zemích nesnížil z důvodu dovozu energie z obnovitelných zdrojů do Unie. Kromě toho by dotyčné členské státy měly napomáhat tomu, aby část výroby elektřiny ze zařízení, na která se vztahuje společný projekt, byla využívána přímo v dané třetí zemi. Dále by Komise a členské státy měly podporovat dotyčné třetí země při rozvíjení jejich vlastní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně ctižádostivých cílů.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28b)  Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale také přispívá k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových i ostatních partnerských zemích a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů. Mimoto může dovoz energie z obnovitelných zdrojů ze třetích zemí napomoci Unii a členským státům dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí uhlíku.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28c)  Rozvojové země v rostoucí míře přijímají na vnitrostátní úrovni politiky týkající se energie z obnovitelných zdrojů s cílem vyrábět tuto energii, a uspokojovat tak rostoucí poptávku po energii. Před koncem roku 2015 si více než 173 zemí, včetně 117 rozvojových zemí nebo zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, stanovilo cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28d)  Využívání energie v rozvojových zemích úzce souvisí s řadou sociálních otázek: zmírňováním chudoby, vzděláváním, zdravím, růstem populace, zaměstnaností, podnikáním, komunikací, urbanizací a nedostatkem příležitostí pro ženy. Energie z obnovitelných zdrojů má velký potenciál, díky němuž mohou být výzvy v oblasti rozvoje a životního prostředí řešeny současně. V posledních letech došlo k velkému rozvoji technologií v oblasti alternativní energie, a to jak z hlediska výkonnosti, tak omezení nákladů. Mimoto se mnoho rozvojových zemí nachází ve velmi dobré situaci, pokud jde o rozvoj nové generace energetických technologií. Kromě přínosů v oblasti rozvoje a životního prostředí má energie z obnovitelných zdrojů také potenciál k zajištění větší bezpečnosti a hospodářské stability. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů by snížilo závislost na drahých dovážených fosilních palivech a pomohlo mnoha zemím zlepšit jejich platební bilanci.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(31a)  V závislosti na geologických rysech dané oblasti se mohou při výrobě geotermální energie rovněž uvolňovat skleníkové plyny a další látky z podzemních kapalin a dalších geologických útvarů v podloží. Je třeba investovat výhradně do výroby geotermální energie s malými dopady na životní prostředí, při níž dochází k nižším emisím skleníkových plynů ve srovnání s konvenčními zdroji. Komise by proto do prosince 2018 měla vyhodnotit, zda je třeba předložit legislativní návrh zaměřený na regulaci emisí všech látek, včetně CO2, které jsou škodlivé pro zdraví a životní prostředí, a to jak v průběhu průzkumu, tak provozování, ze strany geotermálních elektráren.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

(33)  Na národní, regionální a místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů v kombinaci s opatřeními k dosažení úspory energie a zvyšování energetické účinnosti.

Odůvodnění

Jedním z cílů energetické unie je uplatnění zásady „energie na prvním místě“, kterou je zapotřebí odpovídajícím způsobem začlenit do právních předpisů EU týkajících se energetiky, a která by proto měla být v souvislosti s budovami uplatňována ve spojení s politikou v oblasti obnovitelných zdrojů. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci zdrojů tepla a chladu z obnovitelné energie a odpadů, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci obnovitelné energie, zejména podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a zdrojů odpadního tepla a chladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 uvedené směrnice.

__________________

__________________

21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost, mimo jiné i pro samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů a komunity využívající tuto energii. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů.

(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho, aby se zamezilo dvojité kompenzaci, by výrobci energie z obnovitelných zdrojů, kteří již dostávají finanční podporu, neměli obdržet záruky původu. Uvedené záruky by však měly být použity pro poskytnutí informací, aby koneční zákazníci mohli obdržet jasné, spolehlivé a adekvátní důkazy o tom, zda příslušné jednotky energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Navíc by v případě elektřiny, která obdržela podporu, záruky původu měly být vydraženy na trhu a příjmy by měly být použity ke snížení veřejných dotací na energii z obnovitelných zdrojů.

(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které přinášejí pro růst a zaměstnanost investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a podporovat využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.

(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které pro rozvoj místních podniků, udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost přinášejí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly posilovat a podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů při výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami, v širší míře poskytovat technickou pomoc a zajišťovat programy odborné přípravy s cílem zvýšit regulační, technickou a finanční odbornost na místě a také zvýšit informovanost o dostupných možnostech financování, včetně cílenějšího využívání finančních prostředků EU, jako je využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.

Odůvodnění

Tento bod odůvodnění je neoddělitelně spjat s dalšími změnami provedenými v textu a odráží nutnost posílit místní úroveň, pokud se jedná o technické a finanční know-how, aby se zajistilo naplnění cíle směrnice, kterým je navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v členských státech. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(49a)  Pokud se jedná o obnovitelné zdroje energie, místní a regionální orgány si často stanovily ambicióznější cíle, než jsou cíle celostátní. Regionální a místní závazky ke stimulaci rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti jsou v současnosti podporovány prostřednictvím sítí, jako jsou Pakt starostů a primátorů nebo evropská iniciativa pro inteligentní města, a vypracováním akčních plánů udržitelné energetiky. Takové sítě jsou nezbytné a měly by být rozšířeny, neboť zvyšují informovanost, usnadňují výměnu osvědčených postupů a posilují využívání dostupné finanční podpory. V této souvislosti by měla Komise rovněž podporovat zainteresované průkopnické regiony a místní orgány v jejich přeshraniční činnosti, a to prostřednictvím pomoci při vytváření mechanismů spolupráce, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci, které umožňuje veřejným orgánům různých členských států sdružovat se a nabízet společné služby a projekty, aniž by bylo zapotřebí nejprve uzavřít mezinárodní dohodu a ratifikovat ji vnitrostátními parlamenty.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(49b)  Místní úřady a města stojí v čele řízení energetického přechodu a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Jakožto občanům nejbližší úroveň správy hrají místní samosprávy klíčovou úlohu při budování veřejné podpory pro cíle EU v oblasti energetiky a klimatu, přičemž rozšiřují decentralizovanější a integrovanější energetické systémy. Je důležité zajistit lepší přístup velkých i menších měst a regionů k financování, aby se podpořily investice do místních obnovitelných zdrojů energie.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(49c)  Měla by být zvážena i další inovativní opatření s cílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy o energetických službách a postupy normalizace v oblasti veřejného financování.

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie.

(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s dalšími pozměňovacími návrhy k ustanovením, které Komise ve svém návrhu pozměnila. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory.

(56)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené a nákladnější dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie, zejména biomasu a energii z mořských zdrojů. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií a stát se územím využívajícím 100 % energie z obnovitelných zdrojů. Je proto nezbytné přizpůsobit strategii v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory. Nejvzdálenější regiony by navíc měly být schopny plně využívat své zdroje, a to při dodržení přísných kritérií udržitelnosti a v souladu s místními podmínkami a potřebami, s cílem zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a posílit svou energetickou nezávislost.

Odůvodnění

Dodávání fosilních paliv do nejvzdálenějších regionů (80 % nebo ještě více v některých regionech) vede k dodatečným nákladům, které mají nepříznivý dopad na místní hospodářství těchto regionů a na kupní sílu obyvatel. Některé z těchto regionů jsou zároveň bohaté na zdroje biomasy a měly by mít možnost je využívat.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie a skladování této energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. V některých případech by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech.

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. Tarify pro vlastní spotřebu a odměna za ni by měly stimulovat inteligentnější technologie integrace energie z obnovitelných zdrojů a motivovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů k rozhodování o investicích, z nichž by měl prospěch jak spotřebitel, tak i síť. Pro takovou rovnováhu je zapotřebí zajistit, aby samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů a komunity obnovitelné energie měli nárok na odměnu za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do sítě, přičemž by tato cena měla odrážet tržní hodnotu dodané elektřiny a také dlouhodobý přínos z hlediska sítě, životního prostředí a společnosti. To musí zahrnovat dlouhodobé náklady a přínosy spojené se samospotřebou, pokud jde o náklady, jimž se síť, společnost a životní prostředí vyhnuly, zejména ve spojení s dalšími možnostmi spojenými s distribucí energie, jako je energetická účinnost, skladování energie, odezva na straně poptávky a komunitní sítě. Tato odměna by měla být stanovena na základě analýzy nákladů a přínosů možnostmi spojenými s distribucí energie podle článku 59 [směrnice 2009/72/ES v přepracovaném znění podle návrhu COM(2016)864].

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(53a)  V některých případech by měla být povolena kolektivní samospotřeba, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech. Možnost kolektivní samospotřeby rovněž poskytuje komunitám obnovitelné energie příležitost zvyšovat energetickou účinnost na úrovni domácností a napomoci boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Členské státy by měly využít této příležitosti, mimo jiné posouzením možnosti komunit obnovitelné energie přispět k boji proti energetické chudobě, a umožnit účast domácností, které by se jinak možná zúčastnit nemohly, včetně zranitelných spotřebitelů a nájemců.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(53b)  Členské státy musí zajistit dodržování předpisů týkajících se spotřeby a zaručit zavedení nebo posílení opatření určených k potírání nuceného prodeje, nekalých prodejních praktik i zavádějících tvrzení, pokud jde o instalaci zařízení pro energii z obnovitelných zdrojů, tedy k potírání praktik, které jsou zaměřeny zejména na nejzranitelnější občany (starší osoby, obyvatele venkovských oblastí atd.).

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54)  Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

(54)  Lokální účast občanů i místních orgánů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu, což přinese investice na místní úrovni, větší výběr pro spotřebitele a pobídky pro účast občanů na energetickém přechodu, konkrétně díky podpoře účasti domácností, jež by jí jinak nemusely být schopny, zlepšení energetické účinnosti na úrovni domácností a pomoc v boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 55 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(55a)  Je důležité, aby členské státy zajistily spravedlivé a nediskriminační přidělování nákladů na sítě a odvodů pro všechny uživatele elektrické soustavy. Všechny síťové tarify by měly odrážet náklady.

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí a lidské zdraví.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(59a)  Spotřebitelé v rámci domácností a komunit, kteří se zabývají obchodováním s vlastní flexibilitou, samospotřebou nebo prodejem své vlastní vyrobené elektřiny, si zachovají svá práva jakožto spotřebitelé, včetně práva na smlouvu s dodavatelem podle svého výběru i na změnu dodavatele.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(60)  Měl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.

(60)  Využívání účinných systémů vytápění nebo chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie by mělo jít ruku v ruce s rozsáhlou renovací budov, čímž by se snížila poptávka po energii a náklady pro spotřebitele a přispělo ke zmírňování energetické chudoby i k vytváření kvalifikovaných pracovních míst na místní úrovni. Proto by měl být kladen důraz na možné synergie mezi potřebou zvýšit míru využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 61 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(61a)  V oblasti inteligentní dopravy je důležité posílit rozvoj a zavádění elektrické mobility v oblasti silniční dopravy, jakož i urychlit začleňování vyspělých technologií do inovativní železniční dopravy, a to předložením návrhu inciativy pro přechod k železniční dopravě, jež bude přínosem pro čistou veřejnou dopravu.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.

(62)  Pokud se k výrobě biopaliv začnou využívat pastviny nebo zemědělská půda, které byly dříve určené pro produkci potravin a krmiv, bude i nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech, a to buď intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy v jiných oblastech na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici, přičemž je nutné rozlišovat biopaliva z potravinářských plodin s nejlepšími vlastnostmi, pokud jde o emise skleníkových plynů, a nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Je třeba urychlit zavádění pokročilých biopaliv a elektrické mobility.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63a)  Unie a členské státy by měly usilovat o rozšíření skladby zdrojů energie z obnovitelných zdrojů, snížení celkové spotřeby energie v dopravě a zvýšení energetické účinnosti ve všech sektorech dopravy. Opatření za tímto účelem by mohla být podporována jak prostřednictvím plánování dopravy, tak výroby vozidel s vyšší energetickou účinností.

Odůvodnění

Obnovení znění z 28. a 29. bodu odůvodnění směrnice 2009/28/ES. Vyšší úspory emisí skleníkových plynů vyžadují opatření napříč celým odvětvím dopravy ve výrobě i v dodavatelských řetězcích.

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63b)  Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu by poskytly účinný způsob, jak prosazovat zavádění obnovitelných alternativ v odvětví dopravy a jak zajistit, aby bylo dosaženo dalších úspor emisí skleníkových plynů a v dlouhodobém horizontu i dekarbonizace dopravy. Normy palivové účinnosti by měly být modernizovány v souladu s technologickým vývojem a s cíli v oblasti klimatu a energetiky.

Odůvodnění

Vyšší úspory emisí skleníkových plynů vyžadují opatření napříč celým odvětvím dopravy. Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu být účinným způsobem, jak rozšířit zavádění obnovitelných alternativ.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Zásada kaskádového využívání by měla být zohledněna proto, aby se zajistilo, že používání vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv nebude soutěžit s dalšími využitími, u nichž by vstupní suroviny musely být nahrazeny surovinami, u kterých dochází k vyšším emisím. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(65a)  Aby bylo možné přesněji zohlednit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě, měla by být vytvořena vhodná metodika a měla by být prozkoumána různá technická a technologická řešení pro tyto účely.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 66

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji, a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být tato příloha pravidelně vyhodnocována.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 68

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce.

(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat ty způsoby použití v energetice, které vycházejí pouze z vyššího udržitelného využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů, a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

(69)  Obnovitelná energie by měla být vždy vyráběna udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cílů stanovených v této směrnici a ty formy obnovitelné energie, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 71

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít nebo podněcovat škodlivý vliv na biologickou rozmanitost v Unii nebo mimo ni. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. Měla by však být zaručena biologická rozmanitost a dále kvalita, zdraví, životaschopnost a vitalita takových lesů. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 72 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(72a)  Kritéria udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy musí zajistit, aby byl přechod na nízkouhlíkové hospodářství v souladu s cíli akčního plánu pro oběhové hospodářství a důsledně dodržoval hierarchii způsobů nakládání s odpady v Unii.

Odůvodnění

Abychom zajistili, že bude směrnice o obnovitelných zdrojích energie v souladu s akčním plánem pro oběhové hospodářství a hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU, je nutné, aby byla zavedena nová kritéria udržitelnosti.

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích nebo mokřadech, u nichž by bylo za tímto účelem nutné odvodnění, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích nebo mokřadech by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna.

Odůvodnění

V případě odvodněných rašelinišť nejde o bezpečné úložiště uhlíku. Jeví se proto jako nepřiměřené vyloučit jejich využití pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 74 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(74a)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být produkovány za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě.

Odůvodnění

Podle posouzení dopadu, které vypracovala Komise, může být výroba zemědělské biomasy spojena s negativními dopady na půdu (např. ztráta živin a organické hmoty v půdě, eroze, odvodňování rašelinišť), dostupnost vody a biologickou rozmanitost. Pouhé požadavky podmíněnosti v rámci SZP samy o soby nestačí k zajištění ochrany kvality půdy a zachování organického uhlíku v půdě.

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh.

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Aniž by tím byla dotčena přísná ochrana primárních zdrojů, jež mají vysokou hodnotu pro životní prostředí, nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využívat potenciál, který skýtají jejich zdroje, v zájmu zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů a energetické nezávislosti těchto regionů.

Odůvodnění

Tato směrnice by neměla zakazovat využívání biomasy v nejvzdálenějších regionech, například co se týče původních lesů, vzhledem k tomu, že biomasa je v těchto oblastech jedním z hlavních zdrojů. Využívání takových zdrojů je již omezeno přísnými kritérii udržitelnosti, jež zaručují, že tyto činnosti budou ekologicky vyvážené.

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(75a)  Aby byla zajištěna plná transparentnost napříč všemi odvětvími výroby energie, Komise by měla do 31. prosince 2018 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit kritéria pro výrobu fosilních paliv a energií z fosilních zdrojů.

Odůvodnění

Je rozhodně třeba zavést kritéria pro výrobu, aby byly pro biopaliva a fosilní paliva zaručeny rovné podmínky.

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS.

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni dodavatelské základny. Hospodářské subjekty by měly zajistit přijetí opatření k zamezení nebo omezení negativních dopadů těžby na životní prostředí. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala ujednání pro uplatňování požadavků na základě osvědčených postupů členských států a také provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76a)  Pokud není v rámci celostátních anebo nižších než celostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů členských států splněno jediné kritérium týkající se udržitelnosti lesní biomasy, měly by být na úrovni dodavatelské základny poskytnuty podrobnější informace odpovídající tomuto kritériu, aniž by bylo nutné dodávat další informace o kritériích, jež byla již splněna na úrovni členského státu.

Odůvodnění

Provádění přístupu založeného na riziku je uskutečňováno prostřednictvím jednotlivých kritérií. Navržený postup by zabezpečil účel přístupu založeného na riziku a současně snížil riziko používání neudržitelné biomasy kvůli nedostatkům souvisejícím jen s jedním kritériem.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76b)  Přístup založený na riziku by se měl uplatňovat již od vnitrostátní úrovně. Pokud nemohou být v rámci celostátních anebo nižších než celostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů splněny požadavky jediného kritéria, měly by být informace o této skutečnosti poskytnuty na úrovni dodavatelské základny s cílem zmírnit riziko neudržitelné výroby lesní biomasy.

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76c)  Těžba pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k navýšení produkce těchto materiálů v rámci Unie. Subjekty by měly zajistit, aby těžba probíhala v souladu s kritérii udržitelnosti.

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 78

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny.

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny. Zejména by měla být více podporována zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně z biomasy, v nejvzdálenějších regionech, jež jsou silně závislé na dovozu energie, s podmínkou dodržování kritérií udržitelnosti, která se na výrobu takové energie z obnovitelných zdrojů vztahují a která jsou přizpůsobena specifikům těchto regionů.

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 80

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné zohlednit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 82

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(82)  Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

(82)  Dobrovolné režimy mohou hrát velkou roli při poskytování důkazů o souladu s minimálními kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

Odůvodnění

Záruky původu by měly informovat spotřebitele o souladu s kritérii udržitelnosti a o úsporách emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 84

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory přímých emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor přímých emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(85)  Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

(85)  Je nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 95

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(95)  Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách.

(95)  Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách, což může vést k emisím vyplývajícím z nepřímé změny ve využívání půdy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy .

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanovuje závazné minimální cíle Unie, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a o podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2030. Členské státy kolektivně dosáhnou těchto cílů Unie prostřednictvím vlastních vnitrostátních cílů. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy .

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, energie z okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  „teplem okolního prostředí“ se rozumí tepelná energie užitečné teploty, jež je získávána nebo zachycována pomocí tepelných čerpadel, která ke svému fungování potřebují elektřinu nebo jinou pomocnou energii, a již lze ukládat v okolním vzduchu, pod zemským povrchem nebo v povrchových vodách. Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;

b)  „energií z okolního prostředí“ se rozumí termální energie užitečné teploty, již lze ukládat v okolním vzduchu (s výjimkou odpadního vzduchu) nebo v povrchových nebo odpadních vodách; Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  „geotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla pod zemským povrchem;

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

c)  „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně bakterií a rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;

d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny, tepla a dopravního paliva a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;

Odůvodnění

Ztráty účinnosti při výrobě tepla a dopravních paliv mohou být značné a je třeba, aby se odrážely v konečné hrubé spotřebě energie. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;

e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;

f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy nebo biomasou;

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;

i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné podporu výzkumu, investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;

Odůvodnění

Některé členské státy výrobu energie z obnovitelných zdrojů subvencují nepřímo prostřednictvím podpory na výzkum.

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. n a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

na)  „zbytkovým odpadem“ se rozumí odpad pocházející ze zpracování nebo opětovného využití, včetně recyklace, který nelze dále využít a v důsledku toho musí být odstraněn;

Odůvodnění

Je nutno začlenit tuto definici, aby bylo využití odpadu jako pokročilých biopaliv omezeno pouze na odpady, které nelze dále recyklovat či dále využít.

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. q

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin) a luční plodiny (jako je tráva, jetel, vojtěška), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

Odůvodnění

Luční plodiny mohou být použity pro výrobu bioplynu.

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. u

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

u)  „biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 26;

u)  „biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány na nevyužívané, okrajové půdě při zlepšování zachycování uhlíku v této půdě, a to v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, včetně výroby krmiv s vysokým obsahem bílkovin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 26;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

Pozměňovací návrh    95

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. z

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem náhrady kapacity či zvýšení účinnosti;

z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem navýšení či náhrady kapacity a/nebo zvýšení účinnosti;

Pozměňovací návrh    96

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. y

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;

y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí nevyhnutelné teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie (po využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo tam, kde kombinovaná výroba tepla a elektřiny není možná) nebo z terciární sféry, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;

Pozměňovací návrh    97

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník nebo skupina společně jednajících zákazníků ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který nebo která spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již mohou také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jejich prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obytné čtvrti, obchodní nebo průmyslové zóny nebo zóny sdílených služeb nebo tatáž distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

Pozměňovací návrh    98

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. aa a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa a)  „komunitou obnovitelné energie“ se rozumí místní energetická komunita, jak je definována v článku 2 směrnice ... Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0380(COD)], která splňuje požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 této směrnice;

Pozměňovací návrh    99

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

  Netýká se českého znění

  Netýká se českého znění

Pozměňovací návrh    100

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

cc)  „smlouvou o nákupu energie“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;

cc)  „smlouvou o nákupu energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická nebo fyzická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;

Pozměňovací návrh    101

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. dd

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny a olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo ignocelulózové vláknoviny;

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny, olejniny a jiné plodiny vypěstované především pro energetické účely na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků a odpadu;

Pozměňovací návrh    102

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A;

ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva, jako jsou ta vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A, a biomasa jiná než potraviny/krmné plodiny, pokud splňuje kritéria režimu udržitelnosti EU;

Odůvodnění

Inovativní využívání biomasy je třeba podporovat, pokud jsou splněna kritéria udržitelnosti.

Pozměňovací návrh    103

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. f f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ff)  „fosilními palivy vyráběnými z odpadu“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů;

vypouští se

Pozměňovací návrh    104

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. ff a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ff a)   „recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z nevyhnutelných odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů, s významnými úsporami skleníkových plynů po celý jejich životní cyklus; pokud je vyrobeno z toků pevného odpadu, použije se pouze odpad, který není opakovaně použitelný ani mechanicky recyklovatelný při plném respektování hierarchie nakládání s odpady; pokud je vyrobeno z plynných emisí z procesů, musí být emise nevyhnutelné, a nikoli úmyslným důsledkem výrobního procesu; poměrná část plynného odpadu použitá k produkci těchto recyklovaných paliv s obsahem uhlíku nemůže být započtena do jiných systémů snižování emisí, jako je systém EU pro obchodování s emisemi;

Pozměňovací návrh    105

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. j j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední dokument udělující právo k těžbě lesní biomasy;

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední povolení nebo podobné právo podle vnitrostátních anebo regionálních právních předpisů k těžbě lesní biomasy;

Pozměňovací návrh    106

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. m m

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

mm)  „lesnickým podnikem“ se rozumí jeden či více pozemků lesa a jiné zalesněné plochy, které z hlediska hospodaření nebo využití představují jednu jednotku;

mm)   „dodavatelskou základnou“ se rozumí region, ze kterého pochází vstupní surovina biomasy;

Pozměňovací návrh    107

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. n n

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářského průmyslu;

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologický odpad podle definice v čl. 3 bodě 4 směrnice 2008/98/ES;

Pozměňovací návrh    108

Návrh směrnice

Čl. 3 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

Závazný celkový cíl Unie a vnitrostátní cíle pro rok 2030

Pozměňovací návrh    109

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 35 %.

Pozměňovací návrh    110

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů u všech forem dopravy činil v roce 2030 alespoň 12 % konečné spotřeby energie v oblasti dopravy v daném členském státě.

 

Aby se započítávaly do tohoto cíle, musí být úspory emisí skleníkových plynů dosažené používáním biopaliv a bioplynu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 26 odst. 7 v porovnání s fosilními palivy v souladu s metodikou uvedenou v čl. 28 odst. 1.

Pozměňovací návrh    111

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].

2.  Členské státy stanoví cíle ke splnění tohoto celkového cíle pro rok 2030 v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 13 nařízení [o správě]. Pokud Komise na základě posouzení konečných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 3 nařízení [o správě] dojde k závěru, že cíle členských států jsou nedostatečné ke kolektivnímu splnění celkového závazného cíle Unie, ty členské státy, jejichž cíl nedosahuje hodnot vyplývajících z uplatnění vzorce stanoveného v příloze Ia, svůj cíl přiměřeně navýší.

 

V případech, kdy členský stát kvůli výjimečným a řádně odůvodněným okolnostem nespěje ke splnění svého plánovaného cíle, může se od plánované úrovně svého cíle odchýlit o maximálně 10 %. V takovém případě oznámí členský stát tuto skutečnost do roku 2025 Komisi. Pokud by to ohrožovalo splnění celkového závazného cíle Unie, přijmou Komise a členské státy nápravná opatření stanovená v čl. 27 odst. 4 nařízení [o správě], aby tak vzniklý výpadek účinně kompenzovaly.

Pozměňovací návrh    112

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly koncipovány tak, aby byly v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES. Za tímto účelem členské státy pravidelně přezkoumávají své vnitrostátní politiky a odůvodňují veškeré odchylky ve zprávách, které vyžaduje čl. 18 písm. c) nařízení [o správě].

Odůvodnění

Členské státy musí posuzovat soulad mezi vlastními politikami na podporu energie z obnovitelných zdrojů a právními předpisy o odpadech, zejména pokud jde o uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady.

Pozměňovací návrh    113

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a podpory projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s přeshraničním rozměrem.

Pozměňovací návrh    114

Návrh směrnice

Čl. 4 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Finanční podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů

Podpora pro energii z obnovitelných zdrojů

Pozměňovací návrh    115

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

1.  Aby bylo možné dosáhnout cíle Unie a cílů členských států stanovených v článku 3 nebo je překonat, mohou členské státy v souladu s článkem 194 SFEU a s články 107 a 108 této smlouvy uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být tržně orientované, aby se zamezilo narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možné náklady na integraci systému nebo omezení sítě.

Pozměňovací návrh    116

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy mohou uplatňovat technologicky neutrální nebo technologicky specifické mechanismy podpory. Technologicky specifické mechanismy podpory mohou být uplatňovány zejména z některého z následujících důvodů:

 

a)  dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;

 

b)  potřeba dosáhnout technologické nebo regionální diverzifikace skladby zdrojů energie;

 

c)  účinné systémové plánování a integrace sítí;

 

d)  omezení soustavy a stabilita sítě;

 

e) environmentální omezení.

Pozměňovací návrh    117

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby došlo k maximální integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy, a aby jim zároveň byly poskytovány kompenzace za narušení trhu.

 

Členské státy mohou stanovit výjimky pro malá zařízení o výkonu nižším než 500 kW a demonstrační projekty. Avšak elektřina z větrné energie podléhá limitu ve výši 3 MW instalovaného výkonu nebo 3 výrobních jednotek.

 

Aniž jsou dotčeny limity ve výše uvedeném odstavci, mohou členské státy podporovat komunity obnovitelné energie prostřednictvím dalších mechanismů a postupů.

Pozměňovací návrh    118

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení, uplatní se požadavky stanovené v odstavci 3a. Tyto požadavky se však neuplatní na malá zařízení s výkonem nižším než 1 MW, projekty v oblasti větrné energie s maximálně šesti výrobními jednotkami nebo výkonem 6 MW ani na demonstrační projekty.

Pozměňovací návrh    119

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů, členské státy:

 

a)  stanoví a zveřejní nediskriminační a transparentní předvýběrová kritéria a pravidla týkající se termínu dodání projektu,

 

b)  za účelem kontroly návrhu zadávací dokumentace konzultují se zúčastněnými stranami,

 

c)  zveřejní informace o již uskutečněných nabídkových řízeních, včetně míry realizace projektů.

Pozměňovací návrh    120

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Členské státy zveřejní dlouhodobý harmonogram týkající se očekávaného přidělování podpory, pokrývající nejméně pět následujících let a obsahující orientační harmonogram (případně včetně četnosti nabídkových řízení), výkon, rozpočet nebo maximální plánovanou podporu na každou jednotku a způsobilé technologie.

Pozměňovací návrh    121

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3c.  Členské státy při přípravě mechanismů podpory zohlední specifické vlastnosti komunit obnovitelné energie a samospotřebitelů, aby jim umožnily soutěžit za rovnocenných podmínek.

Pozměňovací návrh    122

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3d.  Za účelem zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech mohou členské státy upravit finanční podporu pro projekty realizované v těchto regionech, s cílem přihlédnout k výrobním nákladům spojeným s jejich specifickými podmínkami, tj. k izolaci a vnější závislosti.

Pozměňovací návrh    123

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.

4.  Členské státy nejméně každé čtyři roky posuzují efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů a její distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů i na konkurenceschopnost průmyslu.

 

Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory na investice. Členské státy začlení toto posouzení do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i do aktualizací těchto plánů v souladu s nařízením... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie].

 

Dlouhodobé plánování týkající se rozhodnutí o podpoře a koncipování nové podpory vychází z výsledků uvedených posouzení, přičemž přihlíží k celkové účinnosti podpory, pokud jde o dosahování cílů v oblasti obnovitelné energie i dalších cílů, jako je cenová dostupnost a rozvoj energetických komunit, i k jejím distributivním účinkům na různé skupiny spotřebitelů a na konkurenceschopnost průmyslu.

Pozměňovací návrh    124

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Do roku ... [2021] a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o výsledcích nabídkových řízení v Unii a analyzuje zejména schopnost nabídkových řízení:

 

a)  dosahovat nižších nákladů,

 

b)  dosahovat technologického zlepšení,

 

c)  dosahovat vysoké míry realizace,

 

d)  poskytovat nediskriminační přístup malým aktérům a místním orgánům.

Pozměňovací návrh    125

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b.  Do ... [šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost] přezkoumá Komise Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (2014/C 200/01) s cílem plně do nich začlenit obecné zásady stanovené v článku 4.

Pozměňovací návrh    126

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4c.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby žádný režim podpory energie z obnovitelných zdrojů nebyl poskytován na komunální odpad, který nesplňuje podmínky povinností odděleného sběru stanovených ve směrnici 2008/98/ES.

Odůvodnění

Režimy podpory obnovitelných zdrojů energie by neměly podporovat odpady, které nejsou v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména by se neměla poskytovat žádná podpora na netříděný odpad. Režimy podpory by se měly týkat výlučně zbytkového komunálního odpadu, tedy komunálního odpadu sebraného odděleně, u něhož již není možná další rekuperace či recyklace a jediným možným řešením by byla likvidace.

Pozměňovací návrh    127

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.

1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou svou podporu omezit na zařízení v členských státech, do nichž je díky propojovacímu vedení přímé spojení.

Pozměňovací návrh    128

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.

2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 8% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 13% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech. Vedle těchto minimálních úrovní mají členské státy právo rozhodnout podle článků 7 až 13 této směrnice o rozsahu, v jakém podpoří energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh    129

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy, mohou požádat, aby je Komise osvobodila od povinnosti stanovené v tomto článku, mj. pokud jde o rozhodnutí nedovolit zařízením instalovaným na jejich území účastnit se režimů podpory organizovaných jinými členskými státy, a to z jednoho nebo více následujících důvodů:

 

a)  nedostatečná kapacita propojení,

 

b)  nedostatek přírodních zdrojů,

 

c)  nepříznivý dopad na bezpečnost dodávek energie nebo na dobré fungování trhů trhu s energií v členském státě, který o výjimku žádá.

 

Veškeré výjimky udělené podle tohoto odstavce se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a měly by být do konce roku 2025 podrobeny přezkumu.

Pozměňovací návrh    130

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení nebo otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční úhradu finančních prostředků v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení.

3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční režim včetně podmínek účasti a úhrady finančních prostředků zohledňujících různé daně a poplatky, v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení. Cílem dohody o spolupráci je harmonizovat podmínky administrativního rámce ve spolupracujících zemích a zajistit tak rovné podmínky.

Pozměňovací návrh    131

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout zvýšení procentních podílů uvedených v odstavci 2.

4.  Komise je nápomocna členským státům během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních a kvalitativních údajů o přímých a nepřímých nákladech a přínosech spolupráce a také poradenství a odborné znalosti během celého procesu. Za tímto účelem Komise podporuje výměnu osvědčených postupů a vytváří vzory dohod o spolupráci, které tento proces usnadňují.

 

Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout úpravu procentních podílů uvedených v odstavci 2.

Pozměňovací návrh    132

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

Členské státy zajistí, aby objem podpory poskytnuté na nové nebo stávající projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky projektů.

 

Pokud se změní další regulační nástroje a tyto změny se dotknou podporovaných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby regulační změny neměly negativní dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

Pozměňovací návrh    133

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby veškeré změny režimů podpory byly prováděny na základě dlouhodobého plánování v souladu s čl. 4 odst. 4 a byly zveřejňovány nejméně devět měsíců předtím, než vstoupí v platnost, a aby tyto změny podléhaly transparentnímu a inkluzivnímu procesu veřejné konzultace. V případě veškerých podstatných změn stávajícího režimu podpory je nutné zajistit přiměřenou přechodnou dobu, než nový režim podpory vstoupí v platnost.

 

Pokud mají regulační změny nebo změny provozování sítě zásadní negativní nebo diskriminační dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů, členské státy zajistí, aby tyto podporované projekty obdržely kompenzaci.

Pozměňovací návrh    134

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě, pokud tato paliva nesplňují prahové hodnoty úspor skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 7, přičemž se přihlíží ke střední hodnotě odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin v části A přílohy VIII, nebo pokud nejsou na základě metodiky stanovené Komisí certifikovány jako biopaliva a biokapaliny s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 0 %. Příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z palmového oleje, bude od roku 2021 činit 0 %. Komise do 31. prosince 2019 stanoví metodiku certifikace biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy definovaných v čl. 2 odst. 2 písm. u). Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy a jiné nezamýšlené dopady na udržitelnost.

Pozměňovací návrh    135

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje střední hodnota odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin v části A přílohy VIII na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Komise do 31. prosince 2019 přezkoumá střední hodnotu odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin s ohledem na úspory emisí skleníkových plynů spojené s vedlejšími produkty proteinových krmiv a zavede případně samostatné hodnoty pro palmový olej, sojový olej a jiné olejnaté plodiny.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjatý s pozměňovacími návrhy k předchozím pododstavcům a je nezbytný pro zajištění toho, aby hodnoty přílohy VIII části A byly aktualizovány v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.

Pozměňovací návrh    136

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických komunit a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

Pozměňovací návrh    137

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední tepelná energie okolního prostředí využitá tepelnými čerpadly, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.

Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie přenášená tepelnými čerpadly pro výrobu tepla nebo chladu, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.

Pozměňovací návrh    138

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 ke stanovení metodiky pro výpočet objemu energie z obnovitelných zdrojů využité k vytápění nebo chlazení a k dálkovému vytápění a chlazení a k revizi přílohy VII o výpočtu energie z tepelných čerpadel.

Pozměňovací návrh    139

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 4 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  Pro účely splnění cíle stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. a) se příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy stanoví jako 2násobek, příspěvek paliv dodávaných v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.

Pozměňovací návrh    140

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady oběhového hospodářství, hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy na základě hodnocení životního cyklu emisí a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh    141

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu.

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění nebo odstranění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin nebo jejich odstranění ze seznamu.

Pozměňovací návrh    142

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud je vstupní surovina odstraněna ze seznamu v příloze IX, zařízení vyrábějící pokročilá biopaliva z této vstupní suroviny ji mohou používat po dobu pěti let po vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci, které odstraňují vstupní surovinu z přílohy IX, za předpokladu, že jde o pokročilé biopalivo v souladu s článkem 2 této směrnice.

Odůvodnění

Zatímco by Komise měla mít možnost navrhnout odstranění vstupní suroviny z přílohy IX, hospodářské subjekty by měly mít možnost upravit během přechodného období svůj výrobní postup, aby se do jisté míry ochránily investice.

Pozměňovací návrh    143

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Členské státy zajistí, aby při stanovování politik na podporu výroby paliv ze vstupních surovin uvedených v příloze IX této směrnice byla dodržována hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovená v článku 4 směrnice 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se hledisek životního cyklu při uvažování o celkových dopadech vzniku a řízení různých toků odpadů.

Odůvodnění

Obnovení znění článku 2 směrnice (EU) 2015/1513.

Pozměňovací návrh    144

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Komise usnadňuje zavádění společných projektů mezi členskými státy, zejména prostřednictvím specializované technické pomoci a podpory projektového rozvoje.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    145

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé a musí se provádět v plném souladu s mezinárodním právem.

Odůvodnění

Aby se zajistila právní jistota operací ve třetích zemích, měly by být povolené projekty v plném souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodního práva, například s právem okupovaných území na sebeurčení.

Pozměňovací návrh    146

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv.

Odůvodnění

Ustanovení směrnice by neměla nedopatřením zvýhodňovat výrobu elektřiny v podmínkách, v nichž dochází k porušování mezinárodního práva.

Pozměňovací návrh    147

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst.2 písm. b), c) a ca) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

Pozměňovací návrh    148

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně odst. 2 písmen b),c)a ca)ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem 2, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

Pozměňovací návrh    149

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Komise usnadňuje zavádění společných režimů podpory mezi členskými státy, zejména prostřednictvím šíření pokynů a osvědčených postupů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    150

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související přenosové a distribuční sítě a na proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na kapalná a plynná paliva nebiologického původu z obnovitelných zdrojů používaná v odvětví dopravy, byly přiměřené a nezbytné a v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    151

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů;

a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů a předpokládaly předvídatelné časové rámce pro vydání nezbytných povolení a licencí;

Pozměňovací návrh    152

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  pro decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný regulační rámec.

d)  pro malé projekty a pro decentralizovaná zařízení na výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie, byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení.

Pozměňovací návrh    153

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby plánovaná podpora energie z obnovitelných zdrojů byla pro investory dostatečně předvídatelná. Za tímto účelem členské státy definují a zveřejní dlouhodobý harmonogram ve vztahu k očekávanému přidělování podpory, pokrývající nejméně tři následující roky a obsahující pro každý režim orientační lhůty, kapacitu, rozpočet, jehož přidělení se očekává, jakož i konzultaci se zúčastněnými stranami ohledně koncepce podpory.

vypouští se

Pozměňovací návrh    154

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu .

4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie, a to i při raném prostorovém plánování, při posuzování potřeb a přiměřenosti s přihlédnutím k energetické účinnosti a k reakci na poptávku, i specifická ustanovení o samospotřebě obnovitelné energie a komunitách obnovitelné energie, a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie.

Pozměňovací návrh    155

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby obnovitelné energie, místního skladování energie, energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    156

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí , se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů nebo zařízení na výrobu obnovitelné energie v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné prostřednictvím dálkového vytápění a chlazení vyrobeného za pomoci značného podílu energie z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím individuální nebo kolektivní samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů, jak stanoví článek 21, nebo prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu.

Pozměňovací návrh    157

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním norem pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak to vyžaduje směrnice [o energetické náročnosti budov], nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    158

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za účelem podpory těchto systémů a zařízení využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie , pokud existují.

7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za tímto účelem využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují, a dále zajišťují odpovídající informovanost a poradenství o obnovitelných, vysoce energeticky účinných alternativách a o případných finančních nástrojích a pobídkách dostupných v případě nahrazení starých topných systémů s cílem podpořit jejich častější nahrazování a častější přecházení k řešením založeným na energii z obnovitelných zdrojů, jak to požaduje směrnice [o energetické náročnosti budov].

Pozměňovací návrh    159

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení by mělo konkrétně zohlednit prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s nízkým ekologickým rizikem, a potenciál malých projektů pro domácnosti. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

Pozměňovací návrh    160

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8a.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni do svých regionálních a vnitrostátních plánů mobility a dopravy zahrnovaly ustanovení s cílem začleňovat a zavádět druhy dopravy využívající energii z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    161

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.  Členské státy odstraní administrativní překážky pro uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření.

9.  Členské státy vyhodnotí regulační a administrativní překážky a potenciál nákupu energie z obnovitelných zdrojů korporátními zákazníky na svém území a stanoví regulační a administrativní rámec na podporu uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření,a zajistí přitom, aby se na smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů nevztahovaly nepřiměřené postupy a poplatky, které by neodrážely náklady. Uzavřením smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů se jménem korporátního zákazníka zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19. Tento podpůrný rámec je nedílnou součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením [o správě].

Pozměňovací návrh    162

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí.

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí. Žadatelé by měli být schopni předložit veškeré příslušné dokumenty v digitální podobě.

Pozměňovací návrh    163

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů.

3.  Aby se usnadnil přístup k relevantním informacím, jednotné administrativní kontaktní místo nebo členský stát zřídí ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy jednotnou online informační platformu, kde budou vysvětelny postupy pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu, projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných a projektů komunit obnovitelné energie. Pokud se členský stát rozhodne mít více než jedno jednotné administrativní kontaktní místo, informační platforma nasměruje žadatele na kontaktní místo, které je pro jeho žádost relevantní.

Pozměňovací návrh    164

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17.

4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 4a, 5 a v článku 17.

Pozměňovací návrh    165

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  U zařízení s elektrickým výkonem mezi 50kW a 1MW nepřesáhne povolovací proces jeden rok. Za řádně odůvodněných mimořádných okolností může být tento časový limit prodloužen o další tři měsíce.

 

Lhůtami uvedenými v odstavci 4 a 4a nejsou dotčena soudní odvolání a opravné prostředky a je možné je prodloužit maximálně o dobu trvání soudních odvolání a postupů pro uplatnění opravných prostředků.

 

Členské státy zajistí žadatelům přístup k mechanismům mimosoudního řešení nebo k jednoduchým a dostupným soudním řízením pro řešení sporů týkajících se povolovacího procesu a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    166

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci.

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4 nařízení o elektřině, členské státy zajistí, aby práva na přístup a připojení k síti byla u modernizačních projektů zachována alespoň v případech, kdy nedojde ke změně výkonu.

Pozměňovací návrh    167

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.

1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.

 

Odchylně od prvního pododstavce se v případě demonstračních projektů a zařízení o výkonu mezi 10,8 kW a 50 kW může provozovatel distribuční soustavy rozhodnout v odůvodněných případech prosté ohlášení odmítnout nebo navrhnout alternativní řešení. V takovém případě tak musí učinit do dvou týdnů od oznámení a žadatel poté může požádat o připojení prostřednictvím standardních postupů. Pokud provozovatel distribuční soustavy nevydá v této časové lhůtě negativní rozhodnutí, může být zařízení připojeno.

Pozměňovací návrh    168

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, stavebním firmám a osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.

1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, zejména spotřebitelům s nízkými příjmy, zranitelným spotřebitelům, samospotřebitelům energie z obnovitelných zdrojů, budovatelům komunit obnovitelné energie, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Návrh Komise zavádí novou kategorii spotřebitelů. Nízkopříjmoví, zranitelní spotřebitelé, jakož i samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů a komunity obnovitelných zdrojů jsou citlivé skupiny spotřebitelů, které je nutno zvláště zohledňovat, zejména vzhledem k tomu, že se setkávají s mnoha problémy při získávání přístupu k přiměřeným a dostupným informacím týkajícím se využívání energie z obnovitelných zdrojů a jejich přínosů.

Pozměňovací návrh    169

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zajistí informace o inteligentních dopravních systémech a propojených vozidlech a o jejich přínosech, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, snížení dopravního přetížení a palivovou účinnost.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    170

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů.

6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o tom, jak mají uplatňovat svá práva aktivních zákazníků, a o přínosech a účelnosti, včetně technických a finančních aspektů, rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím samospotřeby nebo v rámci komunit obnovitelné energie, jakož i o přínosech mechanismů spolupráce mezi členskými státy a o různých druzích přeshraniční spolupráce.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    171

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí , že záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory . Členské státy vydají takové záruky původu a prostřednictvím aukce je umístí na trh. Příjmy získané aukcí se použijí jako kompenzace nákladů na podporu obnovitelných zdrojů.

Členské státy zajistí, že v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu po ... [datum vstupu v platnost této směrnice] záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory, s výjimkou případů, kdy nedochází ke dvojí kompenzaci. Předpokládá se, že k dvojí kompenzaci nedochází, pokud

 

a)  finanční podpora je poskytnuta na základě nabídkového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;

 

b)  tržní hodnota záruk původu je administrativně zohledněna v míře finanční podpory nebo

 

c)  záruky původu nejsou vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.

 

V jiných případech než výše uvedených vydají členské státy záruku původu ze statistických důvodů a okamžitě ji zruší.

Pozměňovací návrh    172

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  zda zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, splnil kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů uvedená v článku 26.

Pozměňovací návrh    173

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. b – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  zemní plyn, nebo

ii)  zemní plyn, včetně vodíku, nebo

Pozměňovací návrh    174

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/ES použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.

8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/ES použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Ve vztahu k odstavci 2 – pokud je elektrická energie vyrobená prostřednictvím vysoce účinné, kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedené obě vlastnosti. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.

Pozměňovací návrh    175

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.

1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav odpovídají za bezproblémový provoz infrastruktury plynárenských sítí včetně jejich údržby a pravidelného čištění.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    176

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých udržitelných zařízeních na biomasu, ve velkých tepelných čerpadlech získávajících teplo z okolního prostředí, v zařízeních na solární a geotermální energii a ze zbytkového tepla z průmyslových zařízení a z dalších zdrojů.

Odůvodnění

Přidávají se udržitelné zdroje energie, které nejsou uvedeny v původním znění.

Pozměňovací návrh    177

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:

Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli oprávněni stát se samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:

Pozměňovací návrh    178

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;

a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie a vzájemných obchodních dohod prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;

Pozměňovací návrh    179

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  jsou oprávněni spotřebovávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a jež zůstává v jejich prostorách, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky či daně;

Pozměňovací návrh    180

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ab)  jsou oprávněni instalovat a provozovat systémy skladování energie v kombinaci se zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky, včetně daní a dvojích poplatků za uskladněnou energii, která zůstává v jejich prostorách;

Pozměňovací návrh    181

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob; a

c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob, aniž jsou dotčeny postupy dohledu a schvalování pro připojení zařízení na výrobu elektřiny ze strany provozovatelů distribučních soustav v souladu s články 15 až 18;

Pozměňovací návrh    182

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu odrážející tržní hodnotu dodané elektřiny.

d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu, jež se rovná alespoň tržní ceně a jež může zohlednit dlouhodobou hodnotu, kterou přinášejí síti, životnímu prostředí a společnosti v souladu s analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie podle článku 59 směrnice Evropského parlamentu a Rady ... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou].

Pozměňovací návrh    183

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby rozdělení nákladů na správu a rozvoj sítí bylo spravedlivé a přiměřené a odráželo přínosy samospotřeby pro celý systém, včetně dlouhodobých přínosů pro síť, životní prostředí a společnost.

Pozměňovací návrh    184

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v téže obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo v rezidenční oblasti nebo jsou umístěni v téže obchodní či průmyslové zóně, zóně sdílených služeb nebo v téže uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    185

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje samospotřeby na svém území s cílem zavést podpůrný rámec, který by podporoval a usnadňoval rozšíření samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Tento rámec mimo jiné zahrnuje:

 

a)  specifická opatření k zajištění toho, aby samospotřeba byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech nebo těm, kteří žijí v sociálním nebo pronajatém bydlení;

 

b)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování;

 

c)  pobídky pro majitele budov, aby pro nájemce vytvářeli příležitosti k samospotřebě;

 

d)  odstranění veškerých neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce.

 

Tento podpůrný rámec je součástí vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením ... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie].

Pozměňovací návrh    186

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů spravovat třetí strana.

3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů vlastnit či spravovat třetí strana, pokud k tomu dá samospotřebitel souhlas. Třetí strana samotná není považována za samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    187

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec -1 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, a zejména domácnosti, byli oprávněni zapojovat se se do komunit obnovitelné energie, aniž by ztratili svá práva konečných zákazníků a aniž by se na ně vztahovaly neodůvodněné podmínky nebo postupy, které by bránily jejich účasti v komunitě obnovitelné energie nebo ji ztěžovaly, pod podmínkou, že v případě soukromých podniků jejich účast nepředstavuje jejich primární komerční nebo profesní činnost.

Pozměňovací návrh    188

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.

Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.

Pozměňovací návrh    189

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů.

 

Aby bylo možné využívat režimu komunity obnovitelné energie, musí být alespoň 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu vyhrazeno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů.

 

Kromě toho musí komunita obnovitelné energie splňovat alespoň tři z těchto kritérií:

Pozměňovací návrh    190

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky;

Pozměňovací návrh    191

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby;

b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby nebo veřejné orgány;

Pozměňovací návrh    192

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů;

Pozměňovací návrh    193

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

vypouští se

Pozměňovací návrh    194

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy monitorují uplatňování těchto kritérií a přijímají opatření s cílem zabránit případnému zneužívání nebo negativním dopadům na hospodářskou soutěž.

Pozměňovací návrh    195

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu, členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie.

2.  Členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie a současně zajistí rovné podmínky pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Pozměňovací návrh    196

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy vyhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje komunit obnovitelné energie na svém území s cílem zavést rámec umožňující podporovat a usnadňovat účast komunit obnovitelné energie na výrobě, spotřebě, skladování a prodeji energie z obnovitelných zdrojů.

 

Tento rámec zahrnuje:

 

a)  cíle a konkrétní opatření zaměřená na podporu veřejných orgánů při rozvoji komunit obnovitelné energie a na přímou účast,

 

b)  specifická opatření k zajištění toho, aby účast v komunitách obnovitelné energie byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech, v sociálním nebo nájemním bydlení,

 

c)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování a informacím,

 

d)  regulační podporu a podporu budování kapacit určenou veřejným orgánům v souvislosti se zřizováním komunit obnovitelné energie,

 

e)  odstranění neodůvodněných regulačních a administrativních překážek omezujících rozvoj komunit obnovitelné energie,

 

f)  předpisy k zajištění rovnocenného a nediskriminačního zacházení se spotřebiteli, kteří jsou zapojeni do komunit obnovitelné energie, aby jim byla poskytnuta tatáž ochrana jako spotřebitelům, kteří jsou připojeni k distribučním sítím.

 

Tento podpůrný rámec je součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením [o správě energetické unie].

Pozměňovací návrh    197

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.

1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 2 procentní body, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7. Pokud některý členský stát není schopen tohoto procentního podílu dosáhnout, musí tuto skutečnost zveřejnit a poskytnout Komisi odůvodnění tohoto nesouladu. Členské státy upřednostňují nejlepší dostupné technologie.

Pozměňovací návrh    198

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Pro účely odstavce 1 členské státy při vypočítávání podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané na vytápění a chlazení a jejich požadovaného meziročního nárůstu:

 

a)  mohou v období mezi 1. lednem 2021 a 31. prosincem 2030 započítat každý nárůst dosažený v daném roce tak, jako by k němu namísto toho částečně nebo plně došlo v některém ze dvou předcházejících nebo následujících let;

 

b)  mohou započítat odpadní teplo a chlad do meziročního nárůstu podle odstavce 1, a to až do výše 50 % meziročního nárůstu;

 

c)  pokud jejich podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení činí 50 % až 80 %, sníží nárůst na 1 procentní bod ročně;

 

d)  od roku, kdy jejích podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení přesáhne 80 %, mohou definovat svou vlastní úroveň meziročního nárůstu včetně toho, zda uplatní strop pro odpadní teplo a chlad v písm. b).

Pozměňovací návrh    199

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určit a zveřejnit seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.

2.  Členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí a zveřejní seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.

Pozměňovací návrh    200

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:

3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout mimo jiné prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:

Pozměňovací návrh    201

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;

a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;

Pozměňovací návrh    202

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;

b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;

Pozměňovací návrh    203

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  další politická opatření s rovnocenným účinkem s cílem dosáhnout meziročního nárůstu stanoveného v odstavci 1 nebo 1a;

Pozměňovací návrh    204

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Při uplatňování opatření uvedených v písm. a) až d) členské státy vyžadují, aby tato opatření byla koncipována tak, aby se zajistila jejich dostupnost pro všechny spotřebitele, a zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.

Pozměňovací návrh    205

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 5 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  množství odpadního tepla či chladu dodaném pro účely vytápění a chlazení;

Pozměňovací návrh    206

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 5 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

 

c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla či chladu na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

Pozměňovací návrh    207

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.

1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být poskytovány každoročně nebo na vyžádání a v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.

Pozměňovací návrh    208

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami, nebo přejít k jinému dodavateli tepla nebo chladu, jenž má přístup k systému uvedenému v odstavci 4.

2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, nebo se jím nestanou do 5 let podle svých investičních plánů, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami.

Pozměňovací návrh    209

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení nebo na změnu dodavatele na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.

3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.

Pozměňovací návrh    210

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento nediskriminační přístup umožní přímé dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů pro zákazníky připojené k systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení.

4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení, který bude založen na nediskriminačních kritériích stanovených příslušným orgánem daného členského státu. Tato kritéria zohlední ekonomickou a technickou proveditelnost pro provozovatele systémů ústředního vytápění nebo chlazení a připojené zákazníky.

Pozměňovací návrh    211

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému.

5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud je splněna nejméně jedna z následujících podmínek:

 

a)  daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo by tento přístup ohrozil bezpečné fungování systému ústředního vytápění;

 

b)  systém představuje „systém účinného dálkového vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;

 

c)  poskytnutí přístupu by vedlo k nadměrnému zvýšení cen tepla nebo chladu pro koncové zákazníky ve srovnání s cenou za používání hlavní místní dodávky tepla, jíž by teplo či chlazení ze zdrojů obnovitelné energie nebo odpadní teplo či chlazení konkurovaly.

 

Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému, včetně hospodářských důsledků těchto opatření.

Pozměňovací návrh    212

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie, vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

Pozměňovací návrh    213

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Právo na odpojení nebo na změnu dodavatele mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.

7.  Právo na odpojení mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.

Pozměňovací návrh    214

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé dva roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.

8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé čtyři roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.

Pozměňovací návrh    215

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.  Členské státy určí jeden nebo více nezávislých orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.

9.  Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.

Pozměňovací návrh    216

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z fosilních paliv vyráběných z odpadu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Za účelem splnění cíle spočívajícího v dosažení 12% podílu konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v článku 3 členské státy s účinností od 1. ledna 2021 vyžadují od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    217

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 6,8 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 10 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

 

Dodavatelé paliv, kteří dodávají pouze paliva v podobě elektrické energie a obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, nemusí dosáhnout minimálního podílu pokročilých biopaliv, jiných biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.

Pozměňovací návrh    218

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a elektřina;

Pozměňovací návrh    219

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

Pozměňovací návrh    220

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy se stanoví jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.

Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu.

 

Členské státy mohou změnit omezení stanovené pro vstupní suroviny uvedené v příloze IX části B, pokud je to odůvodněno s přihlédnutím k dostupnosti vstupních surovin. Všechny změny podléhají schválení Komisí.

 

Příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy se stanoví jako 2násobek a v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné elektrické energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.

Pozměňovací návrh    221

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy mohou navrhnout vlastní vnitrostátní politiky, aby splnily povinnosti stanovené v tomto článku, jako je např. povinnost úspory emisí skleníkových plynů, a mohou tyto politiky uplatnit rovněž na fosilní paliva vyráběná z odpadu za předpokladu, že to nebude v rozporu s cíli oběhového hospodářství a bude dosaženo stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů podle odstavce 1.

Odůvodnění

Povinnost úspory emisí skleníkových plynů by byla optimální z hlediska klimatu, ale Komise se domnívá, že by to vedlo k větší administrativní zátěži. Členské státy by však měly mít možnost navrhnout vlastní politiky zaměřené na plnění povinnosti využívat energie z obnovitelných zdrojů, jako je např. cíl úspory emisí skleníkových plynů, a zároveň přihlížet k potenciálu, který mají v oblasti úspory emisí fosilní paliva vyráběná z odpadu, a to za předpokladu, že je naplněn minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    222

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Od 1. ledna 2021 členské státy požadují, aby dodavatelé do 31. prosince 2030 postupně snížili až o 20 % životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou ve směrnici Rady (EU)2015/6521a.

 

____________________

 

1aSměrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).

Odůvodnění

Ambiciózní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů u paliv až o 20 % je odůvodněný vzhledem k vysokým úsporám emisí skleníkových plynů z již zavedených biopaliv vyráběných z plodin a rovněž větší míře pronikání na trh pokročilých biopaliv a alternativních energií z obnovitelných zdrojů v dopravě. Povinnost snížit emise skleníkových plynů z paliv přenesená na dodavatele paliv se ukázala jako efektivní nástroj pro zvýšení klimatické účinnosti.

Pozměňovací návrh    223

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 lze použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 se použije podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem, pokud je dostatečně prokázáno, že elektřina z obnovitelných zdrojů je dodatečná. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 pro účely zavedení metodiky, včetně metodiky pro stanovení základní úrovně členských států s cílem prokázat dodatečnost.

Pozměňovací návrh    224

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Odchylně od prvního pododstavce se při stanovování podílu elektrické energie pro účely odstavce 1 v případě elektřiny získané z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a poskytované silničním vozidlům tato elektřina plně započítává jako obnovitelná. Obdobně se elektřina získaná prostřednictvím dlouhodobých dohod o nákupu energie z obnovitelných zdrojů plně započítává jako obnovitelná. V každém případě se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

Pozměňovací návrh    225

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. a – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, může se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19 se zruší.

Pozměňovací návrh    226

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

Komise vytvoří databázi EU umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, včetně elektrické energie, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b). Členské státy vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

Pozměňovací návrh    227

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní databáze musí být vzájemně propojeny, aby bylo možné sledovat transakce s palivy mezi členskými státy. V zájmu zajištění kompatibility vnitrostátních databází Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejich obsahu a použití.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejího obsahu a použití.

Pozměňovací návrh    228

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích z vnitrostátních databází, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě].

5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě]. Komise každoročně zveřejní souhrnné informace z této databáze.

Pozměňovací návrh    229

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a fosilních paliv vyráběných z odpadu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z plynných emisí vznikajících jako nevyhnutelný a neúmyslný důsledek výroby nebo produkce, jejímž zamýšleným účelem je komerční použití a/nebo prodej, a pro určení minimálních úspor emisí skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.

Odůvodnění

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů by měla zajistit, aby Komise měla nezbytné pravomoci k podpoře využívání nízkouhlíkových paliv, neboť tato paliva hrají důležitou roli při snižování objemu uhlíku z fosilních surovin získávaných těžbou v energetické skladbě EU a nepřímo podporují i výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Pozměňovací návrh    230

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.

7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a zajišťuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Toto posouzení též analyzuje, zda ustanovení tohoto článku účinně zamezují dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1. Pozměněné povinnosti musí přinejmenším zachovávat úrovně odpovídající kapacitě pokročilých biopaliv instalované a ve výstavbě v roce 2025.

Pozměňovací návrh    231

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:

1.  Bez ohledu na to, zda byly suroviny pěstovány na území Unie nebo mimo ni, se energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:

Odůvodnění

Návrh zahrnuje významné nové prvky, pokud jde o kritéria udržitelnosti a paliva používaná v odvětví dopravy. Proto je nezbytné objasnit, co vše pokrývá termín finanční podpora, aby mohly být zahrnuty také daňové pobídky.

Pozměňovací návrh    232

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

c)   způsobilost k finanční podpoře, včetně daňových pobídek, na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

Odůvodnění

The recast Renewable Energy Directive makes major changes to the coverage of the provisions on bioenergy sustainability, notably by extending many of the provisions, for the first time, to biomass fuels such as wood. It also proposes significant changes to the targets relating to biofuels and bioliquids. On this basis, changes are also required to clarify the coverage of the term 'financial support', which in some Member States either does not currently address or may not in future sufficiently address the multiple ways, in addition to direct subsidies, in which the production or use of biomass fuels and other types of bioenergy are promoted or encouraged. For example mechanisms such as tax breaks for the use of biomass fuels based on their supposed carbon neutrality, or blending mandates imposed on providers of biomass or other biofuels, are either already in operation or may be applied in future, and themselves have cost impacts. The terms of the provision on eligibility for financial support should therefore be broadened to ensure it is comprehensive and in line with the spirit of the original Directive.

Pozměňovací návrh    233

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí nicméně, že splňují kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí, že splňují kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Jejich výroba však musí být v souladu se zásadou hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES a nesmí mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. 

Odůvodnění

Výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy může odčerpávat zbytky z existujícího využívání materiálu na energii a odpad z recyklace do energie v rozporu s hierarchií odpadů a cíli oběhového hospodářství. Je nezbytné zavést nová kritéria udržitelnosti, aby bylo zajištěno, že snížení emisí uhlíku v dopravě podpoří cíle v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a je v souladu s hierarchií EU pro způsoby nakládání s odpady.

Pozměňovací návrh    234

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků ze zemědělské půdy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce pouze tehdy, pokud provozovatelé přijali opatření za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na kvalitu půdy a uhlík v půdě. Informace o těchto opatřeních se předkládají v souladu s čl. 27 odst. 3.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nedílně spjat s novými povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

Pozměňovací návrh    235

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s elektrickou kapacitou nejméně 0,5 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

Paliva z biomasy musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

Pozměňovací návrh    236

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody;

Odůvodnění

I lesy, které nejsou původní, mohou být zdrojem značné biologické rozmanitosti.

Pozměňovací návrh    237

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:

c)   vysoce biologicky rozmanité travní porosty, včetně zalesněných luk a pastvin, totiž:

Pozměňovací návrh    238

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

ii)   travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

Pozměňovací návrh    239

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm.

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

Pozměňovací návrh    240

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:

5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:

a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:

a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě a v rámci úředně vyhlášených hranic;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě nebo rovnocenným důkazem o zákonném právu na těžbu a v rámci vnitrostátních nebo regionálních úředně vyhlášených hranic;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

iii)  jsou chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány a

iv)  těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni;

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že:

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li na základě dodavatelské báze poskytnuty doplňující informace pro posouzení zákonnosti a postupů obhospodařování lesa, které zajišťují, že:

i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami stanovenými v rámci postupu povolování těžby nebo rovnocenného vnitrostátního či regionálním dokladem osvědčujícím zákonné právo těžit;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

iii)  jsou identifikovány a chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů;

iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány;

iv)  těžba se provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti; a to i pokud jde o okolní oblasti, jsou-li těžební činností zasaženy;

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni a

 

vi)  jsou uplatňovány přepisy nebo opatření v oblasti ochrany životního prostředí a přírody, jež jsou v souladu s příslušnými standardy v této oblasti uplatňovanými v Unii.

Pozměňovací návrh    241

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 1 – písm. ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady;

ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, přičemž emise z odvětví využívání půdy nepřekračují pohlcení;

Pozměňovací návrh    242

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni dodavatelské báze systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány nebo zvyšovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

Pozměňovací návrh    243

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanovit operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.

Komise do 1. ledna 2021 prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanoví operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.

Pozměňovací návrh    244

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6.

Komise v úzké spolupráci s členskými státy do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6 na období pro roce 2030.

Pozměňovací návrh    245

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  alespoň 50 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

a)   alespoň 50 % u biopaliv, paliv pocházející z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

Pozměňovací návrh    246

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  alespoň 60 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;

b)   alespoň 60 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;

Pozměňovací návrh    247

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  alespoň 70 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

c)  alespoň 65 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

Pozměňovací návrh    248

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 85 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

d)  alespoň 70 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 80 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

Pozměňovací návrh    249

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy mohou stanovit vyšší hodnoty úspor emisí skleníkových plynů, než jsou hodnoty uvedené v tomto odstavci.

Pozměňovací návrh    250

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].

Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s instalovaným elektrickým výkonem nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU nebo pokud je vyrobena v zařízeních přeměněných ze zařízení spalujících tuhá fosilní paliva. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].

Pozměňovací návrh    251

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

První pododstavec se nevztahuje na elektřinu vyráběnou v zařízeních, která nemají povinnost zavádět vysoce výkonné technologie kombinované výroby tepla a elektřiny v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU1a, za předpokladu, že za běžných provozních podmínek používají pouze paliva vyrobená z biomasy s využitím zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví.

 

____________________

 

1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Odůvodnění

Přestože vysoká účinnost přeměny energie je klíčovým prvkem udržitelnosti bioenergie a měla by být zajištěna, existují okolnosti, jako jsou klimatické podmínky, které vedou k nedostatečné poptávce po investicích do kombinované výroby tepla a energie. Tyto okolnosti již řeší článek 14 směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU), která se zabývá podporou účinnosti vytápění a chlazení. Mělo by však být zajištěno, že zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu, by měla používat výlučně zbytky, neboť nekonkurují využívání materiálů.

Pozměňovací návrh    252

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8a.  Komise každé dva roky podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu a přínosech biopaliv spotřebovaných v Unii, včetně informací o výrobě potravin a krmiv a jiných materiálů a o ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti jak v Unii, tak ve třetích zemích.

Odůvodnění

Opětovné zavedení ustanovení o podávání zpráv (čl. 17 odst. 7 stávající směrnice), které bylo v návrhu Komise odstraněno.

Pozměňovací návrh    253

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8b.  Odchylně od odstavců 1 až 8a tohoto článku, s ohledem na zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, se článek 26 této směrnice na tyto regiony nepoužije. Komise do ... [6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který stanoví kritéria udržitelnosti a snižování emisí skleníkových plynů pro nejvzdálenější regiony. Tato kritéria musí zohledňovat zvláštnosti těchto oblastí. Zejména nejvzdálenější regiony by měly být schopny využít plný potenciál svých zdrojů s cílem zvýšit výrobu obnovitelných energií a posílit svoji energetickou nezávislost v souladu s přísnými kritérii udržitelnosti.

Odůvodnění

Dodávky energie získávané z fosilních zdrojů v nejvzdálenějších regionech (v některých regionech ve výši 80 % nebo více) vedou k dodatečným nákladům, které penalizují místní hospodářství a kupní sílu obyvatel. Tyto regiony mají současně zčásti značné množství biomasy, které by měly být schopny využít.

Pozměňovací návrh    254

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

Pozměňovací návrh    255

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;

a)   umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně za předpokladu, že každá dodávka sama o sobě splňuje požadavky stanovené v článku 26 a že jsou zavedeny vhodné systémy k monitorování a měření souladu jednotlivých dodávek s příslušnými požadavky;

Pozměňovací návrh    256

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  S cílem usnadnit přeshraniční obchod a informování spotřebitelů musí záruky původu u obnovitelné energie dodávané do rozvodné sítě obsahovat informace o kritériích udržitelnosti a úsporách emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 26 odst. 2 až 7 a mohou být předávány odděleně.

Odůvodnění

Záruky původu by měly informovat spotřebitele o souladu s kritérii udržitelnosti a o úsporách emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    257

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu;

a)   je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu za předpokladu, že každá dodávka, která je směsí, splňuje požadavky stanovené v článku 26;

Pozměňovací návrh    258

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, včetně ověření skutečnosti, že materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem ve smyslu čl. 26 odst. 2 až 7. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit soulad s omezením stanoveným pro příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v čl. 25 odst. 1 části B přílohy IX.

Pozměňovací návrh    259

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené.

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené. Spotřebitelům musí být poskytnuty informace o zeměpisném původu biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

Pozměňovací návrh    260

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni lesnického podniku. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

4.   Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni dodavatelské báze. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

Pozměňovací návrh    261

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 5 – pododstavec 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud členský stát vyjádří znepokojení nad způsobem fungování určitého nepovinného režimu, Komise záležitost prošetří a učiní patřičné kroky.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

Pozměňovací návrh    262

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 7 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a.  Komise může kdykoliv ověřit spolehlivost údajů, které se týkají plnění kritérií udržitelnosti nebo úspor emisí skleníkových plynů, předložených hospodářskými subjekty působícími na trhu Unie nebo tak učinit na žádost členského státu.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

Pozměňovací návrh    263

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

U vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, např. změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, obydlených ploch nebo jiné půdy na ornou půdu nebo trvalé kultury a u nichž se hodnota emisí vyplývajících z přímých změn ve využívání půdy (el) vypočítává v souladu s přílohou V částí C bodem 7, se odhadovaná hodnota emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy považuje za rovnou nule.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

Pozměňovací návrh    264

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

2.   Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských a lesnických surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

Pozměňovací návrh    265

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou a lesnickou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.

Pozměňovací návrh    266

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy . Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.

Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na základě nejnovějšího technologického vývoje a vědeckých poznatků. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

Pozměňovací návrh    267

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

1.  Komise sleduje původ biopaliv biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii, jakož i dopady výroby obnovitelné energie z těchto a dalších zdrojů, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií, satelitních údajů a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin a na konkurující způsoby využití materiálů.

Odůvodnění

Je třeba zaujmout komplexní přístup, který umožňuje srovnání.

Pozměňovací návrh    268

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5 , čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    269

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5 , čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

Pozměňovací návrh    270

Návrh směrnice

Příloha I a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Příloha Ia

 

1.  Cíle členského státu pro rok 2030 budou součtem následujících složek, přičemž každá z nich bude vyjádřena v procentních bodech:

 

a)  závazný vnitrostátní cíl členského státu pro rok 2020 stanovený v příloze I této směrnice;

 

b)  paušální příspěvek („CFlat“);

 

c)  příspěvek založený na HDP na obyvatele („CGDP“);

 

d)  příspěvek založený na potenciálu („CPotential“);

 

e)  příspěvek odrážející úroveň interkonektivity členského státu („CInterco“).

 

2.  CFlat je pro všechny členské státy stejný. CFlat všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.

 

3.  CGDP je přidělen členským státům na základě poměru HDP na obyvatele k průměru EU, přičemž tento index může pro každý členský stát činit maximálně 150 % průměru EU. CGDP všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.

 

4.  CPotential je přidělen členským státům na základě rozdílu mezi podílem energie z obnovitelných zdrojů členského státu v roce 2030 podle scénáře PRIMES EUCO3535 a jeho závazným vnitrostátním cílem pro rok 2020. CPotential všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.

Pozměňovací návrh    271

Návrh směrnice

Příloha V – část C – odst. 3 – písm. a – vzorec

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ÚSPORY = (E F(t) – E B /E F(t))

ÚSPORY = (E F(t) – E B) /E F(t)

Odůvodnění

Navrhovaný vzorec je matematicky nesprávný. Stávající vzorec je matematicky správný: jeho výsledkem je veličina bez rozměru, která v poměru ke 100 % udává procentní hodnotu úspor emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    272

Návrh směrnice

Příloha V – část C – odst. 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se v energetice nebo odvětví dopravy.

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.

Odůvodnění

Měl by zůstat zachován stávající právní stav. Úspory emisí v jiných odvětvích mimo dopravu také nesmí být opomíjeny.

Pozměňovací návrh    273

Návrh směrnice

Příloha VII – odst. 1 – pododstavec 2 – odrážka 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.

-  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné při výrobě tepla a chladu tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.

Pozměňovací návrh    274

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;

vypouští se

Odůvodnění

Tímto se posílí soudržnost cílů v oblasti snížení emisí.

Pozměňovací návrh    275

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)   biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

c)   biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

Pozměňovací návrh    276

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy;

d)  zbytky biomasy pocházející z jiné obnovitelné průmyslové výroby, které nejsou vhodné pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci či k zpracování na nepotravinářský materiál. Spadají sem také materiály pocházející z maloobchodu a velkoobchodu a chemické výroby založené na biotechnologiích, zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy.

Odůvodnění

V souladu se zásadami oběhového hospodářství a účelného využívání zdrojů lze za pokročilá biopaliva považovat pouze zbytky z výroby, které nelze využít nijak jinak v nové potravině, krmivu či nepotravinářském výrobku.

Pozměňovací návrh    277

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

vypouští se

Odůvodnění

Zbytky vznikající při výrobě rostlinných olejů s vysokým dopadem, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy (ILUC), by se neměly započítávat jako vhodná vstupní surovina pro pokročilá biopaliva.

Pozměňovací návrh    278

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. h

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  tálový olej a dehet z tálového oleje;

vypouští se

Odůvodnění

Tálový olej má široké průmyslové využití. Bez posouzení dopadu nelze vyhodnotit, jaký účinek by měla změna jeho používání.

Pozměňovací návrh    279

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. j

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)  bagasa;

vypouští se

Odůvodnění

Vstupní suroviny, které slouží k stávajícímu průmyslovému využití a jsou omezeně dostupné, by neměly být podporovány jako pokročilá biopaliva, protože je pravděpodobné, že se vyskytnou nepříznivé dopady v oblasti klimatu a ekonomiky, a protože tyto suroviny musí být nahrazeny ve svých existujících použitích jinými materiály.

Pozměňovací návrh    280

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. o

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

o)  podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin;

o)  podíl biomasy na zbytkovém odpadu a zbytcích z dřevozpracujících odvětví, který nezpůsobuje nahrazení stávajícího využívání zbytků materiálu, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, vláknitý kal, lignin.

Odůvodnění

Tato úprava zajišťuje soudržnost a posiluje zavádění a další prosazování pozměňovacího návrhu k článku 26 v rámci hierarchie využití výrobků ze dřeva.

Pozměňovací návrh    281

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. p

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s);

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s), vyjma energetických plodin, které se pěstují na úrodné zemědělské půdě;

Odůvodnění

Energetické plodiny pěstované na úrodné zemědělské půdě musí být vyloučeny, protože způsobují srovnatelné změny ve využití půdy jako využití produkce potravinářských a krmných plodin na biopaliva.

Pozměňovací návrh    282

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva;

q)  lignocelulózová biomasa z rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích vysazených na málo úrodné zemědělské půdě a odpady a zbytky z agrolesnických systémů na využívané zemědělské půdě;

Odůvodnění

Definice byla příliš široká, protože vše dřevěné pocházející z lesnictví jako odpad a zbytky je již obsaženo v písmeni o). Pozměňovací návrh navrhuje pouze omezený rozsah písmene q) pokrývající využívané zemědělské oblasti, málo úrodnou půdu pro hlavní využití a zbytky a odpad z agrolesnických systémů, větve, kůru, listy apod.

Pozměňovací návrh    283

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

qa)  zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. a).

Odůvodnění

Pokračování stávajícího pravidla. Stávající právní ustanovení by měla být zachována. Nahrazení uhlíku z fosilních zdrojů a jeho kaskádové využívání jsou relevantním a stále důležitějším příspěvkem k ochraně klimatu.

Pozměňovací návrh    284

Návrh směrnice

Příloha IX – část B – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  melasy vyrobené jako vedlejší produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy, pokud byly dodrženy nejlepší odvětvové normy pro extrakci cukru.  

vypouští se

Odůvodnění

Melasa je vedlejší produkt cukrové třtiny využívaný v zemědělsko-potravinářském průmyslu, zejména pak k výrobě droždí. Její uvedení v příloze IX by vedlo k nedostatku surovin, kdy přitom neenergetická odbytiště melasy u ní umožňují významnější zhodnocení z hlediska hierarchie odpadů.

Pozměňovací návrh    285

Návrh směrnice

Příloha X – část A

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

7,0 %

2022

6,7 %

2023

6,4 %

2024

6,1 %

2025

5,8 %

2026

5,4 %

2027

5,0 %

2028

4,6 %

2029

4,2 %

2030

3,8 %

 

Pozměňovací návrh

Část A: Maximální příspěvek kapalných biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin k cíli EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 7 odst. 1

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

7,0 %

2022

6,3 %

2023

5,6 %

2024

4,9 %

2025

4,2 %

2026

3,5 %

2027

2,8 %

2028

2,1 %

2029

1,4 %

2030

0 %

(1)

Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)

Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(3)

Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Výzva spočívající v dekarbonizaci ekonomiky do roku 2050

Evropský parlament přijal závazek vůči evropským občanům, jejich kvalitě života a ekonomickému a sociálnímu rozvoji.

Nastala příležitost k vytvoření jasného a účinného právního rámce, který bude v souladu s postupnou dekarbonizací ekonomiky tak, jak je zachycena v historicky významné Pařížské dohodě, jež byla podepsána v roce 2015 a v listopadu 2016 vstoupila v platnost.

Více než kdy jindy je třeba být ambiciózní v rámci nové směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Musíme usilovat o čistou, bezpečnou energii, jež bude přístupná všem občanům a bude přinášet pracovní místa.

Evropa: vůdčí aktér v oblasti energie z obnovitelných zdrojů?

Významný současný a očekávaný vývoj na trhu obnovitelných zdrojů energie na světové úrovni představuje velkou příležitost pro naše podniky i pro vytváření kvalitních pracovních míst v Evropské unii. Základna technických znalostí, průmyslová struktura a kvalifikovaní odborníci nám umožnili hrát klíčovou roli v počátečních stadiích vývoje těchto technologií v celosvětovém měřítku. Představují bohatství, které musí být využito a podporováno.

Využívání obnovitelných zdrojů energie rovněž přispívá ke zvýšení energetické nezávislosti Unie i zvýšení energetické bezpečnosti a snižuje naši zranitelnost vůči vnějším dodavatelům energie.

V posledních letech lze pozorovat známky zpomalení v oblasti investic, jež jsou k dekarbonizaci ekonomiky EU nezbytné. Příkladem je pomalejší tempo investic do obnovitelných zdrojů energie v Evropě, na rozdíl od průkazných investic v jiných oblastech světa.

Směrem k novému regulačnímu rámci na podporu energie z obnovitelných zdrojů

Cíl odpovídající úplné dekarbonizaci v roce 2050: 35 % energie z obnovitelných zdrojů

Ačkoli zpravodaj mnoho nových ustanovení obsažených v návrhu Evropské komise vítá, vyjadřuje politování nad nedostatkem ambicí v souvislosti s cílem stanoveným na 27% podíl energie z obnovitelných zdrojů v Unii.

Je třeba zdůraznit, že Evropská rada, jež podpořila cíl spočívající v nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů, se konala v říjnu 2014, tedy předtím, než byla podepsána Pařížská dohoda.

Navíc celkový cíl ve výši 27 % se výrazně neodchyluje od základního scénáře, v jehož rámci by v roce 2030 bylo dosaženo 24,3 % (tento scénář nebere v úvahu pravděpodobný pokles nákladů v souvislosti s vyspělejšími technologiemi obnovitelných zdrojů energie).

Rovněž stojí za zmínku, že Evropský parlament v roce 2016 přijal usnesení vyzývající k tomu, aby pro energie z obnovitelných zdrojů byl určen minimálně 30% cíl, s tím, že je třeba usilovat o cíle výrazně vyšší.

V současné době je dokonce i cíl navržený Evropským parlamentem příliš skromný, porovnáme-li jej s potřebami dekarbonizace ekonomiky, o nichž bylo dosaženo shody na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21), což ohrožuje nejen dosažení cílů stanovených v Paříži, ale také vedoucí postavení EU v oblasti čisté energie.

Některé členské státy v praxi zavádějí cíle jednoznačně vyšší oproti již uvedeným cílům stanoveným na rok 2030.

Například Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (2016) uvádí, že zajištění 36 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 v celosvětovém měřítku je nejen možné, ale i nutné s cílem předejít zvýšení průměrné teploty Země o 2 °C.

Z tohoto důvodu zpravodaj navrhuje stanovit závazný unijní cíl ve výši 35 % energie z obnovitelných zdrojů v hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030. Tohoto minimálního cíle by mělo být dosaženo na základě společného úsilí všech členských států prostřednictvím zřízení nových závazných vnitrostátních cílů, včetně odvětví dopravy.

Vnitrostátní závazky v oblasti čisté energie

Úspěch stávající směrnice 2009/28/ES, co se týče rozhodného směřování k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie, je do značné míry výsledkem přehlednosti a jistoty, se kterými se stanoví závazné cíle na úrovni jednotlivých zemí.

Závazné cíle přinášejí jistotu investorům, což snižuje potřebu finanční podpory. Kromě toho stanoví jasné rozdělení pravomocí, jež umožňuje realizovat nápravná opatření v případě neplnění.

Vzhledem k tomu, že sama Evropská komise označila stanovení vnitrostátních závazných cílů za nejefektivnější nástroj pro dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie do roku 2020, je obtížné přijmout myšlenku jejich odstranění. Systém dobrovolných příspěvků členských států není dostatečně jasným vyjádřením ambicí.

Flexibilní a spolehlivý finanční základní rámec pro evropské směřování

Kritéria pro stanovení režimů tržních podpor napomáhají intenzivnější hospodářské soutěži a snižují náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie (RES).

Zároveň je nezbytné zajistit, aby členské státy mohly rozhodovat o jejich technologické diverzifikaci při zohlednění sociálních, ekologických, geografických a klimatických faktorů. Tato flexibilita také pomáhá snižovat náklady na integraci do systému energie z obnovitelných zdrojů. Z tohoto důvodu zpravodaj navrhuje zavést několik společných obecných zásad pro systémy podporující obnovitelné zdroje.

Jedním ze způsobů, jak harmonizovat a snížit náklady na podpůrné systémy a zvýšit konkurenceschopnost, je zavést podpůrné režimy pro výrobce energie z obnovitelných zdrojů, kteří se nacházejí v jiných členských státech.Mechanismy spolupráce mezi členskými státy přinášejí potenciální výhody z hlediska efektivity nákladů na podporu obnovitelných zdrojů. Aby tyto přínosy mohly být realizovány a zároveň měly členské státy potřebnou flexibilitu, navrhuje zpravodaj nahradit povinnost zavést podpůrné systémy prováděním společných projektů.

Regionální spolupráce musí být v souladu s úrovněmi vzájemného propojení, jež jsou zásadní pro správné řízení proměnných obnovitelných zdrojů energie a snížení nákladů na jejich integraci do energetického systému. Proto by členské státy s velmi nízkou úrovní vzájemného propojení neměly být nuceny k účasti na těchto ujednáních.

Posílení právní jistoty

Náhlé změny v politice na podporu obnovitelných zdrojů energie vytvořily nejistotu pro investory. Několik zemí přijalo retroaktivní opatření, což způsobilo ztrátu důvěry, nejistotu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a nedostatečný přístup k financování pro nová zařízení, což ohrozilo dosažení cílů stanovených na rok 2020 a oslabilo špičkový domácí průmysl v mnoha oblastech.

Je nutné zachovat obraz Evropské unie jako oblasti, jež je atraktivní pro investice do obnovitelných zdrojů, a sice kromě jiných faktorů v důsledku právní jistoty příslušného právního rámce. Z tohoto důvodu se posiluje článek 6 tak, aby neobsahoval dvojznačné prvky a aby se objasnilo, že platí pro současné i budoucí investice. Klade si za cíl rozšířit regulační režim tak, aby přechodná období odpovídala regulačním změnám, a stanoví potřebnou kompenzaci v případě diskriminačních vnějších změn, které se podstatně dotknou obnovitelných zdrojů energie a mají podstatný vliv na ekonomickou životaschopnost podporovaných projektů.

Odstranění administrativních překážek

Dalším faktorem, který ztěžuje zavedení obnovitelných zdrojů energie v Unii, jsou složité administrativní postupy doprovázené dlouhou čekací dobou. Navrhovaná jednotná kontaktní místa jsou nástrojem, který aktéři v tomto odvětví opakovaně požadují.

Ačkoli u větších elektráren může být období pro udělení povolení v délce maximálně tří let realistické, pro menší elektrárny se zdá přehnané. Je zapotřebí kratších lhůt pro menší projekty, jejichž realizace nevyžaduje tak rozsáhlé konzultace a hodnocení, jako je tomu v případě větších elektráren.

Účast spotřebitelů v oblasti energetické transformace

Od přijetí stávající směrnice přinesl technický pokrok i klesající náklady na některé technologie nové formy hospodaření s energií, které umožňují, aby byl spotřebitel v centru energetické politiky. Tyto nové formy účasti v energetickém systému je třeba propojit a podporovat. V tomto smyslu by nová směrnice měla nejen umožnit rozvoj spotřeby a komunit obnovitelné energie, ale aktivně je podporovat a bránit tomu, aby čelily diskriminaci a nepřiměřeným postupům či neúměrnému zatížení. Samospotřeba obnovitelné energie, jež není součástí sítě, by neměla podléhat daním ani poplatkům jakéhokoli druhu.

Občané se středními či vyššími příjmy mají často lepší přístup k počátečnímu kapitálu, jenž je potřebný k investicím do zařízení vlastní výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Nicméně v Evropě, kde se 50 milionů lidí nachází v situaci energetické chudoby, hraje využívání energie z obnovitelných zdrojů klíčovou roli ve vývoji nového paradigmatu energetického systému, který bude přínosem pro celou společnost.

Proto by režimy podpory, které napomáhají vlastní výrobě, měly být navrženy tak, aby byly dosažitelné pro všechny spotřebitele, a zejména pro ty s omezenými zdroji.

Význam odvětvových cílů

Zavedení specifických cílů pro odvětví vytápění, chlazení a dopravy je naprosto nezbytné s ohledem na potenciální podíl energie z obnovitelných zdrojů, kterého mohou dosáhnout, vezmeme-li zároveň v úvahu, že tvoří přibližně 75 %(1) konečné spotřeby energie v Unii. Pokud se úsilí v těchto odvětvích nezdvojnásobí, cílů dekarbonizace nedosáhneme.

Pro odvětví vytápění a chlazení by společně se závaznou vyšší úrovní ambicí měla být k dispozici opatření, která by zajistila flexibilitu členským státům, které již vykazují velmi vysokou míru podílu obnovitelných zdrojů energie.

Kromě toho se zavádějí kroky s cílem zajistit, aby opatření přijatá v této oblasti věnovala zvláštní pozornost zranitelným domácnostem, jež jsou ohroženy energetickou chudobou.

Doprava představuje přibližně třetinu konečné spotřeby energie v EU, ale stále v ní dominují z 94 % ropné pohonné hmoty. Stávající směrnice stanoví pro dopravní odvětví do roku 2020 cíl ve výši 10 % energie z obnovitelných zdrojů. Aby bylo v tomto odvětví, které představuje 35 % všech emisí CO2v Evropské unii, dosaženo pokroku, je třeba zachovat odvětvové cíle a aktualizovat je s výhledem do roku 2030. Proto je důležité podpořit mobilitu na základě alternativních pohonných hmot, například prostřednictvím elektrické mobility.

Zpravodaj považuje za nezbytné ambice obsažené v této směrnici zvýšit v souladu se závazkem Evropy v boji proti změně klimatu. Nedostatek ambicí v oblasti obnovitelných zdrojů zpochybňuje nejen naši důvěryhodnost, ale především náš budoucí vývoj.

(1)

Zdroj: Eurostat (2014)


PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL VSTUPNÍ INFORMACE

1.  Red Eléctrica Española (REE)

2.  Repsol

3.  Unión Fotovoltaica Española (UNEF)

4.  Dupont Industrial Biosciences

5.  Gas Natural Fenosa (GNF)

6.  Evropská komise

7.  vláda Dánska

8.  vláda Spojeného království

9.  vláda Německa

10.  Statoil

11.  European Renewable Energies Federation (EREF)

12.  dánské energetické sdružení – DONG Energy

13.  Eurelectric

14.  „Balíček návrhů «Čistá energie pro všechny Evropany»“: (diskusní večeře, které se účastnily společnosti Orgalime, Electrolux, Bosch, Diehl, Evropské fórum pro výrobu – EFM)

15.  španělské Sdružení provozovatelů kapalných ropných plynů (AOGLP)

16.  Unie nezávislých evropských producentů ropy (UPI)

17.  Falck Renewables

18.  rakouské Sdružení výrobců biomasy

19.  rakouská zemědělská komora

20.  Endesa

21.  Metsä Group

22.  Arizona Chemical

23.  Distributoři plynu pro udržitelnost: GRDF, GNF, Italgas, Galp a Athenora

24.  „Summit o solární energii“: Evropská komise, Eurelectric, Greenpeace, SolarPower Europe, Energy Post a další.

25.  Acciona

26.  Abengoa

27.  EPURE

28.  evropské Sdružení výrobců biomasy

29.  rakouské Sdružení veřejných podniků a služeb

30.  švédská vláda

31.  COGEN Europe

32.  Siemens

33.  Seminář „Přechod k novému energetickému modelu v Evropě“: Evropská komise, PSOE, UNEF, Asociación Eólica Española, REE, Asociación de Comercializadores de Energía Independiente (ACIE), Asociación General de Consumidores (ASGECO), Iberdrola, Plataforma para un Nuevo Modelo Energético

34.  ANPIER

35.  nadace Renovables

36.  Climate Action Network (CAN)

37.  Ocean Energy Europe

38.  Wind Europe

39.  Greenpeace

40.  kancelář Southern Environmental Law Center v Severní Karolíně

41.  Drax Power Station

42.  IDA Group

43.  APPA a APPA Biocarburantes

44.  Hydrogen Europe

45.  Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA)

46.  Transport & Environment

47.  Birdlife Europe

48.  Iberdrola

49.  Euroheat & Power

50.  EDF

51.  Evropská rada pro geotermální energii

52.  Evropská federace solárního termálního odvětví

53.  European Hydrogen Association

54.  Greenpeace

55.  European Copper Institute

56.  ENGIE

57.  „3. energetický summit EU“: Evropská komise, vláda Belgie, Iberdrola, ENEL, 50 Hertz, Wind Europe a další

58.  vláda Kanárských ostrovů

59.  Konfederace švédských podniků

60.  Scania AB

61.  Eurochambres

62.  Centrum pro evropskou politiku (CEP)

63.  Konfederace evropských papírenských odvětví (CEPI)

64.  Innogy

65.  Arcelormittal

66.  Shell

67.  REScoop

68.  Oxfam

69.  EDSO

70.  Tesla

71.  „Kulatý stůl o biopalivech“: Evropská komise, Leaders of Sustainable Biofuels (LSB), European Waste-to-Advanced Biofuels Association (EWABA), FEDIOL, ePURE, European Biodiesel Board (EBB), Transport & Environment a další

72.  European Federation of Local Energy Companies (CEDEC)

73.  rakouská federální hospodářská komor

74.  ENCE

75.  EDP Renovables

76.  španělská obchodní komora v Belgii a Lucembursku (diskusní oběd s Evropskou komisí, společností Acciona a dalšími španělskými podniky)

77.  vláda Španělska

78.  Paikallisvoima ry

79.  Rune Henriksen, poslanec norského parlamentu

80.  EREF (diskusní oběd s Evropskou komisí a vědeckými pracovníky: Fraunhofer Institute Munich, IG Windkraft a dalšími)

81.  True North Venture Partners

82.  Eurobat

83.  Severská rada (poslanci z Dánska,Islandu, Finska, Norska a Švédska)

84.  European Federation for Intelligent Energy Efficiency Services (EFIEES)

85.  European Biogas Association

86.  seminář „Přechod k čisté energii a revidovaná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů“: Evropská komise, PSOE, ANPIER, nadace Renovables a další

87.  Rada evropských energetických regulačních orgánů (CEER) /

španělská komise pro trh a konkurenci (CNMC)

88.  Snam S.p.A.

89.  platforma pro elektromobilitu

90.  sdružení rakouských elektrárenských společností

91.  European Ventilation Industry Association (EVIA)

92.  FERN

93.  Total, ENI a NESTE

94.  Rada evropských obcí a regionů

95.  Airbus

96.  ABB - Wind Sector Initiative

97.  vláda Portugalska

98.  polské elektrárenské sdružení (PKEE)

99.  vláda Nizozemska

100.  seminář „Energetická unie – rozhoduje Evropský parlament“


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

D(2017)45796

Jerzy Buzek

předseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

PHS 08B046

Brusel

Věc:  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

  (COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(CNS))

Vážený pane předsedo,

Výbor pro právní záležitosti projednal výše uvedený návrh na základě článku 104 jednacího řádu Parlamentu o přepracování právních předpisů.

Odstavec 3 tohoto článku zní takto:

„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.

V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 169 a 170, jsou ve věcně příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.

Předseda věcně příslušného výboru však může v jednotlivých případech výjimečně prohlásit za přípustné pozměňovací návrhy k částem návrhu na přepracování, které zůstaly nezměněny, pokud to považuje za nezbytné z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu nebo protože pozměňovací návrhy jsou nerozlučně spjaty s jinými přípustnými pozměňovacími návrhy. Tyto důvody musí být uvedeny v písemném odůvodnění pozměňovacích návrhů.“

Podle názoru poradní skupiny složené z právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, která přezkoumávala návrh na přepracování, a v souladu s doporučeními zpravodaje se Výbor pro právní záležitosti domnívá, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm nebo ve stanovisku poradní skupiny byly jako takové označeny, a že, pokud jde o nezměněná ustanovení dřívějších aktů s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

Na své schůzi dne 21. listopadu 2017 Výbor pro právní záležitosti jednomyslně(1) doporučil, aby Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jakožto věcně příslušný výbor provedl přezkoumání výše uvedeného návrhu v souladu s článkem 104 jednacího řádu.

S pozdravem

Pavel Svoboda

Příloha: Stanovisko poradní skupiny.

(1)

Přítomní členové výboru: Isabella Adinolfi, Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Daniel Buda, Jean-Marie Cavada, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, John Flack, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Jiří Maštálka, Emma McClarkin, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Tiemo Wölken, Francis Zammit Dimech.


PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

 

 

 

 

PORADNÍ SKUPINA

PRÁVNÍCH SLUŽEB

 

    Brusel dne 28. 9. 2017

STANOVISKO

PRO  EVROPSKÝ PARLAMENT

          RADU

          KOMISI

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

COM(2016) 767 final/2 ze dne 23. 2. 2017 – 2016/0382 (COD)

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 29. června 2017 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby přezkoumala uvedený návrh předložený Komisí.

Na této schůzi(1) poradní skupina projednala návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se přepracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, a dospěla společnou dohodou k těmto závěrům:

1. Šedým podkladem písma, který se obvykle používá ke zvýraznění podstatných změn, měly být označeny následující části:

– v bodě odůvodnění 2 vypuštění slov „kontrola spotřeby energie v Evropě“,

– v bodě odůvodnění 3 vypuštění závěrečných slov „v odvětví dopravy, kde je problém zabezpečení dodávek energie nejvíce akutní, a ovlivnit trh s pohonnými hmotami pro dopravu“,

– v bodě odůvodnění 20 vypuštění druhé věty bodu odůvodnění 11 směrnice 2009/28/ES, která zní „V této souvislosti je třeba zahrnout energii přítomnou v oceánech a jiných vodních tělesech v podobě vln, mořských proudů, přílivu a odlivu, gradientů termální energie nebo gradientů salinity v oceánech.“,

– v bodě odůvodnění 26 vypuštění slov „národních cílů“, „opatření pro zajištění flexibility“ a „která ovšem zůstanou pod kontrolou členských států, aby nebyla ohrožena jejich schopnost dosahovat cíle stanovené na národní úrovni“,

– v bodě odůvodnění 27 vypuštění slov „platformy pro transparentnost“,

– v bodě odůvodnění 28 vypuštění slova „cílů“ v první větě a vypuštění druhé věty bodu odůvodnění 37 směrnice 2009/28/ES, která zní „Aby se nicméně zabránilo čistému nárůstu emisí skleníkových plynů jako následku pozměněného využívání stávajících obnovitelných zdrojů a jejich úplného nebo částečného nahrazení konvenčními zdroji energie, měla by se započítávat pouze elektřina vyráběná v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která budou uvedena do provozu po vstupu této směrnice v platnost nebo zvýšená kapacita zařízení renovovaných po uvedeném dni.“,

– v bodě odůvodnění 34 vypuštění slov „zajistily, že tyto úrovně budou dosaženy začleněním faktoru pro energii z obnovitelných zdrojů do plnění minimálních požadavků energetické účinnosti podle směrnice 2002/91/ES, pokud jde o nákladově optimální snižování emisí oxidu uhličitého na budovu“,

– v bodě odůvodnění 39 vypuštění slov „zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů“,

– v bodě odůvodnění 43 vypuštění poslední věty bodu odůvodnění 52 směrnice 2009/28/ES, která zní „Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu“,

– v bodě odůvodnění 44 vypuštění slov „minimální procentuální podíl“,

– v bodě odůvodnění 45 vypuštění slov „zejména pokud jde o množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v nových zařízení, měla by Komise posuzovat účinnost opatření přijatých členskými státy“,

– vypuštění celého znění bodu odůvodnění 56 směrnice 2009/28/ES,

– v bodě odůvodnění 48 vypuštění slov „která není nepřetržitá“,

– v bodě odůvodnění 52 vypuštění slov „podporovat fázi demonstrace a uvádění na trh“,

– v bodě odůvodnění 70 vypuštění závěrečných slov „a rozvoje biopaliv druhé a třetí generace ve Společenství a ve světě a posílení výzkumu v odvětví zemědělství a tvorby znalostí v těchto oblastech“,

– v bodě odůvodnění 72 vypuštění posledních dvou vět bodu odůvodnění 73 směrnice 2009/28/ES, které znějí „Zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím 10 až 30 % by měly být do této kategorie také zařazeny, pokud se neprokáže, že jejich zásoba uhlíku je natolik nízká, že ospravedlňuje jejich přeměnu v souladu s pravidly, jež stanoví tato směrnice. Odkaz na mokřady by měl vzít v úvahu definici stanovenou v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva přijaté dne 2. února 1971 v Ramsaru.“,

– v bodě odůvodnění 81 vypuštění slov „vícestranných a dvoustranných dohod“ a „takovéto dohody“,

– v bodě odůvodnění 95 vypuštění slov „nebo silně kontaminována“ a vypuštění posledních šesti vět bodu odůvodnění 85 směrnice 2009/28/ES, které znějí „Dokonce i v případě, kdy se biopaliva vyrábějí za použití surovin z půdy, která je již využívána jako orná půda, by mohlo čisté zvýšení poptávky po plodinách v důsledku podpory biopaliv vést k čistému zvětšení rozlohy obdělávané půdy. To by se mohlo týkat půdy s velkou zásobou uhlíku, což by vedlo ke škodlivým únikům uloženého uhlíku. Ve snaze snížit toto riziko je třeba zavést doprovodná opatření s cílem podpořit vyšší míru nárůstu produktivity u půdy již využívané pro pěstování plodin a využívání znehodnocených půd a přijmout požadavky na udržitelnost, které by byly srovnatelné s požadavky stanovenými v této směrnici pro spotřebu biopaliv ve Společenství, pro jiné země, v nichž se používají biopaliva. Komise by měla vypracovat konkrétní metodiku pro minimalizaci emisí skleníkových plynů vyvolaných nepřímými změnami ve využívání půdy. Za tím účelem by Komise na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků měla provést analýzu především zahrnutí faktoru nepřímých změn ve využívání půdy do výpočtu emisí skleníkových plynů a potřeby podpory udržitelných biopaliv, která minimalizuje dopady změny ve využívání půdy a zlepšuje udržitelnost biopaliv vzhledem k nepřímé změně ve využívání půdy. Při vypracovávání této metodiky by se Komise měla mimo jiné zabývat potenciálními dopady biopaliv vyráběných z nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin na nepřímé změny ve využívání půdy.“,

– v bodě odůvodnění 100 vypuštění stávajícího odkazu na rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi,

– v bodě odůvodnění 101 vypuštění údaje „20 %“,

– v článku 1 vypuštění slova „národní“ a v čl. 2 písm. j) vypuštění slova „vnitrostátní“,

– v čl. 2 písm. g) vypuštění slov „nebo plynné“,

– v čl. 7 odst. 1 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2 až 6“ odkazem na „čl. 26 odst. 2 až 7“,

– vypuštění celého znění čl. 5 odst. 2 směrnice 2009/28/ES,

– v čl. 7 odst. 3 vypuštění slov „aerotermální, geotermální a hydrotermální“,

– v čl. 8 odst. 1 vypuštění slov „uzavření ujednání za účelem“, „souladu“, „s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4“ a „souladu“,

– v čl. 8 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 vypuštění slova „tři“,

– v čl. 9 odst. 2 a 3 a v čl. 10 odst. 1 vypuštění slova „cíle“,

– v čl. 9 odst. 4 vypuštění první věty, která zní „Doba podle odst. 3 písm. d) nesmí přesahovat rok 2020.“, a vypuštění údaje „2020“ ve druhé větě,

– v čl. 10 odst. 3 vypuštění slov „posouzení plnění cíle v souladu s požadavky“ a „týkajícími se celkových národních cílů“,

– v čl. 13 odst. 1 nahrazení stávajícího odkazu na „článek 3“ odkazem na „článek 5“,

– vypuštění celého znění čl. 13 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/28/ES,

– v čl. 19 odst. 13 nahrazení slova „spotřebitelům“ slovem „zákazníkům“ a vypuštění závěrečných slov „která pochází ze zařízení nebo zvýšené kapacity, které byly uvedeny do provozu po 25. června 2009“,

– v čl. 26 odst. 1 vypuštění slova „udržitelnosti“,

– v čl. 27 odst. 4 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2“ odkazem na „čl. 26 odst. 7“ a stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 3, 4 a 5“ odkazem na „čl. 26 odst. 2, 3, 4, 5 a 6“,

– v čl. 27 odst. 6 třetím pododstavci nahrazení slov „pro transparentnost“,

– v čl. 27 odst. 6 pátém pododstavci a v odst. 7 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2 až 5“ odkazem na „čl. 26 odst. 2 až 7“,

– v čl. 28 odst. 1 a 4 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2“ odkazem na „čl. 26 odst. 7“,

– v čl. 28 odst. 5 vypuštění slov „zejména s ohledem na“ a slova „doplněna“,

– v čl. 30 odst. 3 nahrazení údaje „V roce 2018“ údajem „V roce 2026“,

– v čl. 30 odst. 4 nahrazení údaje „V roce 2021“ údajem „V roce 2032“,

– v čl. 32 odst. 2 nahrazení údaje „od 5. října 2015“ údajem „od 1. ledna 2021“,

– v čl. 32 odst. 2, 3 a 6 nahrazení stávajícího odkazu na čl. 3 odst. 5 odkazem na čl. 7 odst. 5 a doplnění nových odkazů na čl. 19 odst. 11 a 14 a na čl. 25 odst. 6,

– v části A přílohy V vypuštění údaje „52 %“ u položky „Ethanol z řepy cukrové“,

– v části B přílohy V vypuštění údaje „92 %“ u položky „Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin“,

– v části C odst. 3 přílohy V vypuštění údaje „(EF – EB)/EF “ u položky „Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin“,

– vypuštění celého znění části C odst. 8 písm. b) bodu ii) přílohy V směrnice 2009/28/ES,

– v části C odst. 8 druhém pododstavci přílohy V vypuštění číslice „10“,

– vypuštění celého znění části C odst. 9 písm. b) přílohy V směrnice 2009/28/ES,

– vypuštění celého znění části C odst. 9 druhého pododstavce přílohy V směrnice 2009/28/ES,

– v části C odst. 10 přílohy V vypuštění údaje „2009“,

– v části C odst. 12 přílohy V vypuštění slov „a skladování“,

– v části C odst. 14 přílohy V vypuštění slova „sekvestrace“,

– v části C odst. 15 přílohy V vypuštění závěrečných slov „k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami“,

– v části C odst. 18 přílohy V vypuštění textu „eec + el plus ty podíly ep, etd a eee“,

– vypuštění celého znění čtvrtého pododstavce části C odst. 19 přílohy V směrnice 2009/28/ES.

2. V čl. 27 odst. 5 ve druhém pododstavci a v odst. 6 v prvním a pátém pododstavci se odkaz na „čl. 31 odst. 3“ upraví tak, aby znění odkazovalo na čl. 31 odst. 2.

Na základě projednání návrhu dospěla poradní skupina jednomyslně k závěru, že návrh neobsahuje žádné věcné změny kromě těch, které byly jako takové označeny. Poradní skupina rovněž konstatovala, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původního právního předpisu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.

F. DREXLER      H. LEGAL      L. ROMERO REQUENA

právní služba      právní služba      generální ředitel

24.10.2017

(1)

Poradní skupina pracovala s anglickým zněním návrhu, které je původní jazykovou verzí projednávaného textu.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (24.10.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

(COM(2016)767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD))

Zpravodaj: Florent Marcellesi

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropská politika v oblasti klimatu a energetická politika by měly být v souladu s cíli soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v článku 208 Lisabonské smlouvy a v cílech udržitelného rozvoje. Zásadní význam pro naplnění těchto cílů má přechod na energii z obnovitelných zdrojů. Proto vzhledem k tomu, že bioenergie může hrát pouze omezenou úlohu, pokud jde o uspokojení poptávky EU po energii, a ačkoliv politika EU v oblasti bioenergie jistě poslouží za vzor v mezinárodních vyjednáváních, je navrhovatel přesvědčen, že je naprosto klíčové zajistit, aby navrhovaná směrnice zohledňovala přísná sociální a environmentální kritéria udržitelnosti.

Za tímto účelem je třeba navrhovanou směrnici v několika směrech posílit:

zvýšit ambice návrhu v oblasti klimatu tím, že se zvýší podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 na 45 % u vnitrostátních povinných cílů, a to za účelem dosažení cílů Pařížské dohody;

postupně do roku 2030 úplně přestat používat biopaliva vyrobená ze vstupních surovin vypěstovaných na půdě s cílem minimalizovat negativní dopady bioenergie na právo k užívání pozemku, právo na potraviny, biologickou rozmanitost, půdu a celkové dopady nepřímé změny ve využívání půdy. Napříště by se podíl na půdě pěstovaných plodin pro výrobu biopaliv a biokapalin, které lze podle této směrnice započítat do cíle pro pohonné hmoty, měl postupně snižovat až do roku 2030, kdy se tento podíl bude rovnat nule;

postupné zrušení všech politických pobídek pro biopaliva, biokapaliny a paliva založená na biomase vyráběné z potravinářských a krmných plodin či jiných plodin vypěstovaných na úrodné zemědělské půdě;

posílení pravidel týkajících se nepřímých změn ve využívání půdy vzhledem k tomu, že k těmto to změnám mohou přispět nepotravinové energetické plodiny, pokud by byly pěstovány na půdě, která byla používána k produkci potravin;

zajištění souladu přepracovaného znění směrnice s hierarchií způsobů nakládání s odpady a zásadou jejich kaskádového využívání.

Posílení záruk pro pokročilá biopaliva, která by měla účinně snížit emise skleníkových plynů a zohledňovat silná environmentální kritéria udržitelnosti v případě, že budou vytvořeny pobídky k využívání odpadů nebo zbytků k výrobě energie;

zavedení kritérií sociální udržitelnosti se zřetelem k tomu, že stále přibývají konflikty v souvislosti s půdou zapříčiněné např. rozsáhlými zemědělskými investicemi zaměřenými na produkci vstupních surovin. Tato směrnice by tudíž měla být v souladu s mezinárodními standardy pro držení půdy, které jsou o to významnější v zemích, kde nejsou v právních předpisech jasně uznávána zvyková práva a kde venkovské původní obyvatelstvo již v minulosti bylo vysídleno v důsledku projektů ochrany přírody.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(8)  Stanovení závazných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie a členských států by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.

Odůvodnění

Ke splnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl podíl energie z obnovitelných zdrojů navýšen jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Cíle členských států, které odpovídají cíli EU, pomohou k účinnému dosažení globálního cíle EU.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Využívání biomasy k výrobě energie je spojeno s významnými alternativními náklady, které vznikají v důsledku vyčerpání nebo zničení ekosystémů. Členské státy by neměly dotovat ani umožňovat využití vstupních surovin k výrobě energie v případech, kdy by to mělo negativní dopad na pozemková práva, práva na potraviny, biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.

Odůvodnění

Agenda 2030 je transformační politický rámec stanovený za účelem vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku. Opatření EU přijímaná za účelem provádění Pařížské dohody o změně klimatu musí být proto v souladu s plněním 17 cílů udržitelného rozvoje vytyčených v agendě a musí řešit základní vazby mezi jejími obecnými a dílčími cíli.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15b)  Podpora obnovitelných zdrojů energie by měla být založena na zásadě kaskádového využívání, zejména pokud jde o lesní nebo zemědělskou biomasu, a na oběhovém hospodářství. Režimy podpory pro využívání obnovitelných zdrojů energie by neměly narušovat zásady oběhového hospodářství a hierarchii způsobů nakládání s odpady, v níž jsou různá řešení nakládání s odpady seřazena podle jejich udržitelnosti, a nejvýše staví prevenci vzniku odpadu a jeho recyklaci.

Odůvodnění

EU a její členské státy musí provádět Agendu 2030 prostřednictvím komplexního a strategického přístupu napříč všemi vnitřními i vnějšími politikami, přičemž do nich rovnoměrně a soudržně začlení všechny tři rozměry udržitelného rozvoje, a v rámci nich se budou zabývat vzájemnými vazbami mezi jednotlivými cíli udržitelného rozvoje, jakož i širšími dopady svých vnitrostátních opatření v mezinárodním a celosvětovém měřítku.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15c)  Pokud jde o využívání biotických zdrojů energie, měly by členské státy zavést záruky na ochranu biologické rozmanitosti bránící tomu, aby došlo k úbytku či ztrátě ekosystémů a také k jakémukoliv odklonu od stávajícího využívání, který by mohl mít nepříznivý nepřímý nebo přímý dopad na biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie nahrazuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie doplňuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

Odůvodnění

Ke splnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl podíl energie z obnovitelných zdrojů navýšen jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Cíle členských států, které odpovídají cíli EU, napomohou k účinnému dosažení globálního cíle EU.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES25, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES25, kritéria Unie pro udržitelnost, zásadu kaskádového využívání a potřebu zajistit, aby tato příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení uvedené přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které jsou schopny vést k významným úsporám emisí skleníkových plynů na základě posouzení životního cyklu, při zohlednění nepřímých emisí souvisejících s případnými dopady nepřímých změn a nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

__________________

__________________

25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. K pochopení toho, jaký dopad na klima by mělo používání daného materiálu jako alternativního paliva, je nezbytná analýza nepřímých změn zjišťující, které materiály by se použily k nahrazení vstupních materiálů a jaké emise by s tím byly spojeny. V souladu se strategií EU v oblasti oběhového hospodářství a strategiemi EU v oblasti lesnictví je třeba zohlednit zásadu kaskádového využívání biomasy.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(50a)  Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale také přispívá k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví obnovitelné energie ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových i ostatních partnerských zemích a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů. Mimoto může dovoz energie z obnovitelných zdrojů z partnerských zemí napomoci Unii a členským státům dosáhnout jejich ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí uhlíku.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.

(62)  Pokud se k výrobě biopaliv začne využívat zemědělská půda nebo pastviny původně určené pro produkci potravin a krmiv, bude nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech buď intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy někde jinde na půdu pro zemědělskou produkci. Využití nezemědělské půdy pro zemědělství představuje nepřímou změnu ve využívání půdy a může vést k významným emisím skleníkových plynů, pokud se týká přeměny půdy s velkou zásobou uhlíku. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici, a zahrnout odhad nepřímých změn ve využívání půdy do výpočtu emisí skleníkových plynů.

Odůvodnění

Fenomén nepřímé změny ve využívání půdy by měl být v ustanoveních směrnice jasně uznán a zohledněn.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Avšak nepotravinářské vstupní suroviny mohou mít za následek emise související se změnami ve využívání půdy nebo jiné nepřímé emise. Aby bylo možné zohlednit nepřímé emise související s nepřímými změnami stávajících způsobů využívání některých vstupních surovin, měly by být do výpočtu emisí skleníkových plynů zahrnuty příslušné odhady. Je možné, že se tyto odhady změní, až budou k dispozici další údaje nebo až se v průběhu času změní trhy pro tyto nepotravinářské vstupní suroviny. Měly by proto být pravidelně přezkoumávány. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

Odůvodnění

K pochopení toho, jaký dopad na klima by mělo používání daného materiálu jako alternativního paliva, je nezbytná analýza nepřímých změn zjišťující, které materiály by se použily k nahrazení vstupních materiálů a jaké emise by s tím byly spojeny.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(69a)  výroba biopaliv, a tedy ani cíle a lhůty, které s nimi souvisejí, by neměly vést ke změnám ve využívání půdy a neměly by žádným způsobem narušovat potravinový řetězec.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(69b)  V případě, že nebudou vytvořeny záruky související s udržitelností a lidskými právy, politika Unie v oblasti biopaliv by mohla mít implicitní negativní dopady nejen na životní prostředí, ale také na život místních komunit, na práva spojená s půdou a zajišťování potravin.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích ani mokřadech, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích či mokřadech by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

Odůvodnění

Rašeliniště a mokřady představují stanoviště s vysokou konzervační hodnotou, v nichž se nacházejí některá z nejdůležitějších úložišť uhlíku v EU a na zeměkouli. Avšak v případě jejich znehodnocení vznikají emise velkých objemů skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(73a)  Zemědělské a lesnické zbytky sloužící k výrobě biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být pěstovány a těženy za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě.

Odůvodnění

Zemědělská politika EU by měla být v souladu se závazky, které EU přijala, pokud jde o změnu klimatu a vymýcení chudoby. Problémy související s životním prostředím, s nimiž se již tradičně potýká zemědělství na celém světě, zhoršuje změna klimatu. Zemědělci musí udržitelnými zemědělskými postupy nyní více než kdy jindy přispívat ke zmírňování změny klimatu.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 95 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(95a)  Politiky Unie a členských států v oblasti biopaliv by měly být v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v Lisabonské smlouvě. Unie a členské státy by měly především zajistit, aby jejich politiky týkající se biopaliv neměly negativní dopad na rozvojové země, a respektovat pozemková práva místních obyvatel, jak stanoví Úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (č. 169), jakož i dobrovolné pokyny OSN pro odpovědnou správu držby půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin, zásady odpovědného investování do zemědělství a potravinových systémů a pokyny OECD-FAO pro odpovědné dodavatelské řetězce v zemědělství.

Odůvodnění

Pařížská dohoda po svých smluvních stranách požaduje, aby při přijímání opatření v oblasti změny klimatu respektovaly mezinárodní závazky týkající se lidských práv a práva původního obyvatelstva. Uvádí také, že opatření v oblasti klimatu musí být prováděna v souladu se zásadou rovnosti a brát ohled na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby. Vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti biopaliv může vyvíjet tlak na půdu v zahraničí, je důležité zajistit, aby tento tlak neměl negativní důsledky pro právo držení půdy místních obyvatel.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 99

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(99)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k povinnosti dodavatelů paliv v dopravě je omezený, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(99)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, včetně souvisejících odhadovaných nepřímých emisí; přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

Odůvodnění

Účelem je jasně uvést, že při zvažování různých surovin jsou zcela brány v potaz i nepřímé emise.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(101a)  1,4 miliardy osob na světě nemá přístup k elektřině. Asi 3 miliardy lidí závisí při vaření na tradičních palivech, jako je uhlí a dřevo, a v jejich domovech často chybí kvalitní ventilace. V důsledku využívání těchto paliv umírají každý rok téměř 2 miliony osob na zápal plic a chronická onemocnění plic.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(101b)  Rozvojové země v rostoucí míře přijímají na vnitrostátní úrovni politiky týkající se obnovitelné energie s cílem vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, aby se uspokojila rostoucí poptávka po energii. Více než 173 zemí, včetně 117 rozvojových zemí nebo zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, stanovilo cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které by měly být splněny do konce roku 2015.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(101c)  Využívání energie v rozvojových zemích úzce souvisí s řadou sociálních otázek: zmírňováním chudoby, vzděláváním, zdravím, růstem populace, zaměstnaností, podnikáním, komunikací, urbanizací a nedostatkem příležitostí pro ženy. Energie z obnovitelných zdrojů má velký potenciál, díky němuž mohou být výzvy v oblasti rozvoje a životního prostředí řešeny současně. V posledních letech došlo k velkému rozvoji technologií v oblasti alternativní energie, a to jak z hlediska výkonnosti, tak snižování nákladů. Mimoto se mnoho rozvojových zemí nachází ve velmi dobré situaci, pokud jde o rozvoj nové generace energetických technologií. Kromě přínosů v oblasti rozvoje a životního prostředí má energie z obnovitelných zdrojů také potenciál k zajištění větší bezpečnosti a hospodářské stability. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů by snížilo závislost na drahých dovážených fosilních palivech a pomohlo mnoha zemím zlepšit jejich platební bilanci.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví povinný cíl Unie a povinné vnitrostátní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Odůvodnění

Ke splnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl podíl energie z obnovitelných zdrojů navýšen jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Cíle členských států, které odpovídají cíli EU, pomohou k účinnému dosažení globálního cíle EU.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. n a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

na)  „energetickými plodinami“ se rozumí plodiny pěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny v první řadě za účelem výroby energie, a to s výjimkou zbytků a odpadu;

Odůvodnění

Vyjasnění definice.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 3 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

Závazný celkový cíl Unie a závazné celkové vnitrostátní cíle pro rok 2030

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s článkem 1.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy zajistí, aby s ohledem na plnění cílů stanovených v odstavci 3 byly jejich vnitrostátní cíle navrženy tak, aby byly v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES, zejména s ohledem na spotřebu lesní a zemědělské biomasy pro účely výroby energie, a aby dodržovaly zásady oběhového hospodářství a kaskádového využívání. Členské státy proto pravidelně přezkoumávají své vnitrostátní cíle, aby bylo zajištěno dodržování těchto zásad.

Odůvodnění

EU a její členské státy musí provádět Agendu 2030 napříč všemi vnitřními i vnějšími politikami a musí se zabývat vzájemnými vazbami mezi jednotlivými cíli udržitelného rozvoje, jakož i širšími dopady svých vnitrostátních opatření v mezinárodním a celosvětovém měřítku. Tyto zásady oběhového hospodářství a kaskádového využívání by měly být tedy uplatňovány tam, kde je třeba, a to i v této směrnici, aby sloužily jako vzor pro třetí země.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv.

Odůvodnění

Ustanovení směrnice by neměla nedopatřením zvýhodňovat výrobu elektřiny v podmínkách, v nichž dochází k porušování mezinárodního práva.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 3 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b), c) a ca) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně odst. 2 písmen b), c)a ca) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem 2, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

11.  Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Komise s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené zemi, dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem vymáhá uvedených dohod.

11.  Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Komise s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené zemi, dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem vymáhá uvedených dohod. Tyto dohody musí být v souladu s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv, jakož i se všemi příslušnými rozhodnutími Komise a judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Odůvodnění

Možnost zahrnout dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů do výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů by měla být v souladu s mezinárodním právem a právem EU. Nemělo by to vést k žádnému oslabení standardů v oblasti lidských práv, ani k nekalé hospodářské soutěži.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávaných do všech odvětví dopravy.

Odůvodnění

Agenda 2030 a 17 cílů udržitelného rozvoje vytyčených v agendě mají všeobecnou platnost a vztahují se na všechny země na všech stupních rozvoje, přičemž jejich základním východiskem je vnitrostátní angažovanost a sdílená odpovědnost. Do směrnice o energii z obnovitelných zdrojů není vhodné zahrnovat mandáty na fosilní paliva, a to ani na fosilní paliva vyráběná z odpadu, zejména v situaci, kdy by energetická politika EU mohla sloužit jako vzor při mezinárodních jednáních.

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  při výpočtu čitatele i jmenovatele lze přihlížet pouze k biopalivům a biokapalinám vyráběným ze vstupních surovin získávaných nebo vyráběných v Unii.

Odůvodnění

Pro účely udržitelnosti a s přihlédnutím k účinkům souvisejícím se změnou ve využívání půdy a s nepřímou změnou ve využívání půdy by se měla za udržitelná biopaliva/biokapaliny považovat pouze ta, která se vyrábějí ze surovin (včetně odpadů) pocházejících z EU.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. a – bod v

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

v)  těžba udržuje nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;

i)  těžba lesní biomasy probíhá zákonným způsobem;

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod v

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

v)  těžba udržuje nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské a lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) splňují následující požadavky:

 

a)  suroviny se získávají z půdy nebo z lesů, u nichž se respektují práva třetích stran týkající se užívání a držby dané půdy či lesa a u nichž byl získán svobodný, předchozí a informovaný souhlas dotčených třetích stran, a to za účasti institucí a organizací, které tyto strany zastupují;

 

b)  jsou dodržována lidská a pracovní práva třetích stran; a

 

c)  není ohrožena dostupnost potravin a krmiv pro třetí strany.

 

S ohledem na tyto skutečnosti je prioritou respektování práv držby místních obyvatel v souladu s úmluvou MOP č. 169, jakož i dobrovolnými pokyny OSN pro odpovědnou správu držení půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s národním potravinovým zabezpečením, zásadami pro odpovědné investování do zemědělství a potravinových systémů a pokyny OECD-FAO pro odpovědné dodavatelské řetězce v zemědělství.

 

Pro účely tohoto odstavce výraz „třetí strany“ odkazuje na místní a domorodá společenství nebo jiné osoby podílející se na výrobě nebo těžbě surovin nebo na činnosti spojené s výrobou nebo těžbou surovin.

Odůvodnění

Pěstování a získávání biomasy by mělo chránit práva třetích stran, dodržovat pracovní právo a bránit negativním dopadům na zajišťování potravin.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

Odůvodnění

Právo členských států stanovovat dodatečná kritéria udržitelnosti by nemělo být omezeno pouze na paliva z biomasy.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy přijmou v oblasti využívání biopaliv opatření za účelem zavedení vhodných a komplexních záruk udržitelnosti založených na lidských právech, s cílem řešit otázky spojené s pozemkovými právy a další důsledky výroby a dovozu biopaliv související s právy.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části A pro paliva z biomasy, pokud se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 a pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 rovná nule nebo je nižší než nula, použitím této standardní hodnoty;

a)  pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části A pro paliva z biomasy, pokud se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 a pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 rovná nule nebo je nižší než nula, použije se standardní hodnota a odečte se od ní standardní úspora emisí skleníkových plynů vyplývající z nepřímých změn ve využívání půdy, jak je uvedeno v příloze VIII části A, nebo z nepřímých emisí, jak je uvedeno v části Ba této přílohy;

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima.

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva z biomasy;

b)  použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva z biomasy a odečtením standardního snížení emisí skleníkových plynů vyplývajícího z nepřímé změny ve využívání půdy, jak stanovuje příloha VIII část A, nebo z nepřímých emisí, jak stanovuje příloha VIII část Ba, od této hodnoty;

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima. Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze V části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze V části D nebo E, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C; nebo

c)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze V části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze V části D nebo E a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C, a odečtením standardní úspory emisí skleníkových plynů vyplývající z nepřímých změn ve využívání půdy, jak stanovuje příloha VIII část A, nebo z nepřímých emisí, jak stanovuje příloha VIII části Ba, od vypočítané hodnoty; nebo

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze VI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze VI části C, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B.

d)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze VI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze VI části C a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B, a odečtením standardního snížení emisí skleníkových plynů vyplývajícího z nepřímých změn ve využívání půdy, jak stanovuje příloha VIII část A, od vypočítané hodnoty.

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima.

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

1.  Komise sleduje původ biopaliv biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii, jakož i dopady výroby obnovitelné energie z těchto a dalších zdrojů, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

Odůvodnění

Je třeba zaujmout komplexní přístup, který umožňuje srovnání.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komise do 31. prosince 2023 posoudí, zda kritéria stanovená v článku 26 účinně zabraňují používání neudržitelné lesní a zemědělské biomasy, podporují kaskádové využívání biomasy a řeší problém jejích přímých a nepřímých emisí uhlíku, včetně emisí z odvětví lesnictví, a případně předloží legislativní návrh na změnu příslušných požadavků.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat se zaváděním nových kritérií udržitelnosti pro bioenergii vyráběnou s využitím zemědělství a lesnictví a s pozměňovacími návrhy k článku 26.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

vypouští se

Odůvodnění

Energetická politika EU by měla být v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a s plněním Agendy 2030. Tyto vstupní suroviny jsou spojeny s výrobou neudržitelných biopaliv první generace a budou zvyšovat jejich ekonomickou hodnotu, čímž ohrožují například právo na potraviny a pozemková práva v rozvojových zemích.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  surový glycerin;

vypouští se

Odůvodnění

Tato surovina je spjata s výrobou neudržitelné bionafty.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. p

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s).

vypouští se

Odůvodnění

Prosazování využívání půdy pro pěstování energetických plodin není slučitelné se závazkem EU v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.

vypouští se

Odůvodnění

Měly by být vytvářeny pobídky k využívání pouze skutečného dřevěného odpadu, aby se zabránilo odlesňování a nadměrnému využívání lesů.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování)

Referenční údaje

COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

1.3.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

15.6.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Florent Marcellesi

6.4.2017

Projednání ve výboru

30.8.2017

 

 

 

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

11

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Maurice Ponga, Lola Sánchez Caldentey, Eleftherios Synadinos, Eleni Theocharous, Patrizia Toia, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Thierry Cornillet, Brian Hayes, Cécile Kashetu Kyenge, Florent Marcellesi

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

15

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Thierry Cornillet, Paavo Väyrynen

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Marina Albiol Guzmán, Lola Sánchez Caldentey

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Patrizia Toia

Verts/ALE

Maria Heubuch, Florent Marcellesi

11

-

ECR

Nirj Deva, Eleni Theocharous

NI

Eleftherios Synadinos

PPE

Brian Hayes, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Maurice Ponga, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller, Željana Zovko, Anna Záborská

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (13.11.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

(COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD))

Zpravodaj: Bas Eickhout

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Unie a její členské státy ratifikovaly Pařížskou dohodu, čímž přijaly závazek udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2°C a usilovat o to, aby nepřesáhl 1,5°C. Zásadní význam pro naplnění těchto cílů má rychlý přechod na energii z obnovitelných zdrojů.

Návrh Komise uvádí celkový cíl EU ve výši 27 % energie z obnovitelných zdrojů, což představuje pouhé 6% zvýšení oproti očekávanému podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 v průběhu 10 let; jedná se tedy vlastně o zpomalení při přecházení na obnovitelné zdroje ve srovnání s předchozím obdobím. Zpravodaj navrhuje stanovit vyšší cíle, a sice 35% podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, přičemž budou stanoveny závazné národní cíle, prioritní přístup a systém záruk původu fungující pouze jako nástroj sledovatelnosti a započítávání.

Pokud tvůrci právní předpisů prostřednictvím cílů a dotací prosazují využívání určitých energetických zdrojů, berou na sebe odpovědnost za případné negativní důsledky pro životní prostředí a hospodářství jako celek, a proto je nutné počítat s dostatečnými zárukami v souladu se zásadou předběžné obezřetnosti. Z hlediska klimatu by měla být podporována pouze bioenergie vyráběná z odpadu a zbytků, přičemž je třeba stanovit odpovídající záruky týkající se ochrany kvality půdy, uhlíku v půdě a biologické rozmanitosti, a nahrazující jiná použití. Politika, jež by mohla vést ke zvýšení emisí nebo omezení propadu uhlíku, který zajišťuje přírodní lesní porost, ke splnění cílů Pařížské dohody nepřispěje, spíše naopak.

V odvětví dopravy návrh Komise usiluje o pomalé převedení podpory EU z biopaliv z potravinářských plodin směrem k lepším pohonným hmotám z obnovitelných zdrojů, jako jsou pokročilá biopaliva a elektřina z obnovitelných zdrojů. Strop pro podíl biopaliv z potravinářských plodin, který je možné započítávat do cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je postupně snižován ze 7 na 0 % v roce 2030. Podíl, který tvoří biopaliva a biokapaliny vyráběné z palmového oleje, by měl od roku 2021 činit 0 %. Komise by měla stanovit metodologii certifikace biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy.

Návrh rovněž stanoví povinnost dodavatelům paliv, aby do roku 2030 do dodávaných paliv postupně přidávali až 9 % získaných z pokročilých biopaliv, elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zachycování uhlíku a fosilních paliv vyráběných z odpadu. Tento minimální podíl by se měl rovnat intenzitě emisí skleníkových plynů snížené nejméně o 7 % ve srovnání se stavem v roce 2020. Je důležité zajistit, aby tato biopaliva značně snižovala emise skleníkových plynů. Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu minimální hodnoty úspor skleníkových plynů u pokročilých paliv je třeba využívat odhady nepřímých emisí uhlíku založené na analýze přesunu zjišťující, které materiály by se použily k nahrazení vstupních materiálů, a emise, které by s tím byly spojeny.

Není vhodné zahrnovat do směrnice o obnovitelných zdrojích energie povinnosti týkající se fosilních paliv, a to ani fosilních paliv vyráběných z odpadu. Fosilní paliva vyráběná z odpadu by měla být podporována prostřednictvím jiných nástrojů v rámci strategie Unie pro oběhové hospodářství.

Elektřina z obnovitelných zdrojů je nejčistším dostupným palivem pro odvětví dopravy a v současné době se jedná o nejudržitelněji rozšířitelné řešení. Rozšíření elektrické dopravy ve velkém měřítku však vyžaduje pobídky jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Pro podporu zavádění elektrických vozidel je klíčová dostatečná síť dobíjecích stanic.

Očekává se, že pokročilá biopaliva budou v dlouhodobém horizontu hrát významnou úlohu zejména při snižování emisí skleníkových plynů z letectví. Energie z obnovitelných zdrojů dodávaná do odvětví letectví se bude započítávat do celkové povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů.

Cílem návrhu zprávy je také zjednodušit a omezit administrativní zátěž. Jedním z opatření, která se v tomto ohledu navrhují, je zavedení databáze na úrovni EU namísto 28 vnitrostátních databází, v nichž dodavatelé pohonných hmot dokumentují převody za účelem splnění své povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednily následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.

(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu. Ve svém usnesení o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů šel Evropský parlament ještě dále a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu by bylo vhodné, aby byl cíl Unie podstatně ambicióznější.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 35 % podílu energie z obnovitelných zdrojů, který by doprovázely závazné národní cíle. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(8)  Stanovení závazných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie a členských států by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Členské státy by měly zvážit, do jaké míry je využití různých druhů zdrojů energie v souladu s cílem omezení oteplování na hodnotu 1,5°C v porovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a slučitelné s cílem ekonomiky bez fosilních paliv a zároveň nízkouhlíkové ekonomiky. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v tomto ohledu s cílem posoudit přínos různých druhů obnovitelných zdrojů energie k těmto cílům, přičemž toto posouzení by mělo být založeno na době návratnosti investic a výsledcích v porovnání s fosilními palivy, a zvážit navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je spojen se zavedením kritérií pro udržitelnost stanovených v článku 26, což je jeden z hlavních prvků přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 35 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě].

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Podpora energie z obnovitelných zdrojů by měla vycházet ze zásad oběhového hospodářství a kaskádového využívání zdrojů v zájmu posílení účinného využívání zdrojů u výrobků a materiálů a minimalizace vytváření odpadů. Proto by tato směrnice měla být v souladu s těmito zásadami a dále podporovat znovuzpracování odpadu na druhotné suroviny v souladu s cíli stanovenými ve směrnici 2008/98/ES.

Odůvodnění

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie by měla být v souladu se zásadami oběhového hospodářství a podněcovat trh s druhotnými surovinami.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Za účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění cíle Unie by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to rovněž za využití finančních nástrojů.

(11)  Za účelem podpory členských států při plnění jejich cílů by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to rovněž za využití finančních nástrojů.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

(13)  Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními a místními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům. V případě zdrojů využívajících biomasu, u nichž může existovat hospodářská soutěž s výrobci materiálu, by režimy podpory měly co možná nejméně narušovat fungování trhu s dodávkami biomasy.

Odůvodnění

Za účelem přechodu k oběhovému hospodářství by režimy podpory energie z obnovitelných zdrojů neměly narušovat hospodářskou soutěž v oblasti dodávek biomasy mezi jednotlivými zainteresovanými odvětvími.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně skladování energie, by měla být zaváděna s co možno nejlepší nákladovou efektivitou pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, včetně rozvoje vedení vysokého napětí, přenosových soustav elektrické energie, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by mělo náležitým způsobem respektovat politiky související s účastí těch, na něž mají projekty vliv, včetně jakýchkoli původních populací, s patřičnou pozorností věnovanou jejich právům na pozemky.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16b)  Spotřebitelům by měly být poskytnuty komplexní informace, mimo jiné informace o zvýšení energetické účinnosti díky systémům ústředního vytápění/chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o obnovitelné energie, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie nahrazuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie doprovází závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Je třeba stanovit transparentní a jednoznačná pravidla pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů.

(20)  Je třeba stanovit transparentní a jednoznačná pravidla pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů. V této souvislosti je třeba zahrnout energii přítomnou v oceánech a jiných vodních tělesech v podobě vln, mořských proudů, přílivu a odlivu, gradientů termální energie nebo gradientů salinity v oceánech.

Odůvodnění

Je důležité, aby uvedený odkaz zůstal ve stávající směrnici zachován s ohledem na využití potenciálu, který nabízejí energie z obnovitelných mořských zdrojů.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)  Energie z obnovitelných mořských zdrojů představuje pro Unii jedinečnou příležitost k tomu, aby snížila svoji závislost na fosilních palivech, přispěla k dosažení svých cílů v oblasti snižování emisí CO2 a vytvořila nové průmyslové odvětví poskytující pracovní místa na podstatné části jejího území, včetně nejvzdálenějších regionů. Unie by tudíž měla usilovat o vytvoření příznivých regulačních a hospodářských podmínek pro její zavádění.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a)  Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje obzvláště velký střednědobý význam pokročilých biopaliv pro odvětví letectví. Komerční letectví je zcela odkázáno na kapalná paliva, neboť neexistuje ani bezpečná ani certifikovaná alternativa, která by mohla být v odvětví civilního letectví využívána.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady oběhového hospodářství, hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost, posouzení životního cyklu emisí a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise pravidelně hodnotit přílohu a při jakékoli změně, kterou navrhne, by měla zvážit účinky na trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

__________________

__________________

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  Ve svém usnesení o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů ze dne 4. dubna 2017 vyzval Evropský parlament Komisi, aby přijala opatření, na jejichž základě se v biopalivech postupně, nejlépe však do roku 2020, přestanou používat rostlinné oleje, včetně palmového, kvůli kterým se pralesy likvidují.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cíle Unie stanoveného touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých národních cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu obnovitelné energie. Z tohoto důvodu jsou nutné mechanismy spolupráce, pro doplnění uvedených povinností, aby se otevřela podpora projektům umístěným v jiných členských státech. Tyto mechanismy zahrnují statistické převody, společné projekty mezi členskými státy nebo společné režimy podpory.

(26)  Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cílů stanovených touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých národních cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu obnovitelné energie. Z tohoto důvodu jsou nutné mechanismy spolupráce, pro doplnění uvedených povinností, aby se otevřela podpora projektům umístěným v jiných členských státech. Tyto mechanismy zahrnují statistické převody, společné projekty mezi členskými státy nebo společné režimy podpory.