Postup : 2016/0375(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0402/2017

Předložené texty :

A8-0402/2017

Rozpravy :

PV 15/01/2018 - 12
CRE 15/01/2018 - 12
PV 12/11/2018 - 14
CRE 12/11/2018 - 14

Hlasování :

PV 17/01/2018 - 10.6
CRE 17/01/2018 - 10.6
Vysvětlení hlasování
PV 13/11/2018 - 4.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0011
P8_TA(2018)0443

ZPRÁVA     ***I
PDF 1733kWORD 218k
14.12.2017
PE 604.777v02-00 A8-0402/2017

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013

(COM(2016)0759 – C8-0497/2016 – 2016/0375(COD))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodajové: Michèle Rivasi, Claude Turmes

(Postup společných schůzí výborů – článek 55 jednacího řádu)

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ NEBO OSOB, OD NICHŽ SPOLUZPRAVODAJOVÉ OBDRŽELI PODNĚTY
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013

(COM(2016)0759 – C8-0497/2016 – 2016/0375(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0759),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, jakož i čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0497/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2017(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0402/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Toto nařízení stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivoutransparentní správu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při prosazování principů zlepšování právní úpravy Unie.

(1)  Toto nařízení stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově účinnou, transparentní a předvídatelnou správu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodu uzavřenou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“) prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při současném omezování administrativní složitosti.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Cílem tohoto nařízení je podpořit přechod, který bude spravedlivý pro občany a regiony, na něž by mohl mít přechod na nízkouhlíkové hospodářství nepříznivý dopad.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU. To vyžaduje základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni.

(3)  Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU a podpořit výzkum a inovace přilákáním investic. To vyžaduje základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na unijní, makroregionální, regionální, vnitrostátní a místní úrovni.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3 a (new)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Plně funkční a odolná energetická unie by přeměnila Evropu v region, který zaujme přední postavení, pokud jde o inovace, investice, růst a sociální a hospodářský rozvoj, což by bylo dobrým příkladem toho, jak úzce je uplatňování vysokých ambicí v souvislosti se zmírňováním změny klimatu spjato s opatřeními na podporu inovací, investic a růstu.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Návrh Komise byl vytvořen zároveň a bude přijímán společně se sérií iniciativ v oblasti politik odvětvové energetiky, zejména s ohledem na obnovitelnou energii, energetickou účinnost a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným prvkem je téma upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie.

(4)  Návrh Komise byl vytvořen zároveň a bude přijímán společně se sérií iniciativ v oblasti politik odvětvové energetiky, zejména s ohledem na obnovitelnou energii, energetickou účinnost (včetně energetické účinnosti budov) a strukturu trhu. Tyto iniciativy tvoří balíček, jehož společným prvkem je téma upřednostnění energetické účinnosti, globálního prvenství Unie v oblasti obnovitelných zdrojů a spravedlivého přístupu ke spotřebitelům energie, a to mimo jiné řešením otázky energetické chudoby a podporou spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Evropská rada se 24. října 2014 dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podíl obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie.

(5)  Evropská rada předložila 24. října 2014 návrh rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podíl obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie. Toto nařízení nicméně odráží cíle sjednané v odvětvových právních předpisech.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5 a (new)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Evropská rada se dne 24. října 2014 dohodla, že Komise přijme s podporou členských států naléhavá opatření, aby bylo zajištěno dosažení minimálního cíle 10 % stávajících elektrických propojení, a to nejpozději v roce 2020 alespoň pro ty členské státy, které dosud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu s energií.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu. Její signatáři se zavázali, že „udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí“. Unie se musí připravit na mnohem výraznější a rychlejší snížení emisí, než se původně předpokládalo. Vzhledem k tempu vývoje a zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů ovšem lze takové snížení zároveň realizovat s nižšími náklady, než jaké se původně odhadovaly.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)  V souladu s cílem Pařížské dohody, jímž je dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů ve druhé polovině 21. století, by měla Unie na základě rovného přístupu usilovat o dosažení nulových čistých emisí na svém území nejpozději do roku 2050, na což by navázala fáze negativních emisí.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6c)  V klimatickém systému jsou pro celkovou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře podstatné kumulativní celkové antropogenní emise. Mají-li být důsledně plněny závazky Pařížské dohody, je nutné provést analýzu celosvětového uhlíkového rozpočtu, který je v souladu s úsilím o snížení nárůstu teploty na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a stanovit pro Unii spravedlivý podíl na zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu. Dlouhodobé strategie v oblasti energetiky a klimatu by měly být v souladu s uhlíkovým rozpočtem.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6d)  Unie a členské státy by měly klimatické a energetické cíle pravidelně přezkoumávat a případně je zvyšovat, aby odrážely výsledky průběžných přezkumů prováděných v rámci procesu UNFCCC a nejaktuálnější vědecké poznatky o tempu a dopadech změny klimatu.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 6 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6e)  Přestože se Unie zavázala k dosažení zdaleka nejambicióznějšího snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, nemůže bojovat proti hrozbě změny klimatu sama. Komise a členské státy by měly využít každé příležitosti, aby přesvědčily zejména ty země, které těží z mezinárodního obchodu s Unií, aby převzaly poměrný díl celosvětové odpovědnosti a zvýšily své ambice tak, aby odpovídaly ambicím Unie.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Evropská rada také dospěla 24. října 201414 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který pomůže zajistit splnění cílů energetických politik Unie, a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodná rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a umožnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky, jako i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.

(7)  Evropská rada také dospěla 24. října 201414 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který poskytne členským státům dostatečnou flexibilitu a pomůže zajistit splnění cílů energetických politik Unie, přičemž bude plně respektovat svobodná rozhodnutí členských států ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivý a udržitelný energetický systém, a umožnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti klimatu a energetiky, jako i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.

__________________

__________________

14 Závěry Evropské rady přijaté ve dnech 23.–24. října 2014 (EUCO 169/14).

14 Závěry Evropské rady přijaté ve dnech 23.–24. října 2014 (EUCO 169/14).

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Závěry Rady z 26. listopadu 201516 uznaly, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Tyto závěry také zdůraznily, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry zodpovědnými za politiky v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznily, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že bude sledovat společný pokrok Unie k dosažení cílů politik napříč pěti rozměry energetické unie.

(10)  Závěry Rady z 26. listopadu 201516 uznaly, že správa energetické unie bude představovat klíčový nástroj pro efektivní vybudování energetické unie a dosažení jejích cílů. Tyto závěry také zdůraznily, že by měl být systém správy založen na principech integrace strategického plánování a podávání zpráv o provádění politik v oblasti energetiky a klimatu a koordinaci mezi aktéry zodpovědnými za politiky v oblasti energetiky a klimatu na úrovni Unie i na regionální a vnitrostátní úrovni. Také zdůraznily, že by správa měla zajistit dosažení dohodnutých cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a že bude sledovat společný pokrok každého členského státu a Unie k dosažení cílů a úkolů politik napříč pěti rozměry energetické unie.

__________________

__________________

16 Závěry Rady z 26. listopadu 2015 (14632/15).

16 Závěry Rady z 26. listopadu 2015 (14632/15).

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Hlavním cílem správy energetické unie by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030. I když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiky, jež se nejlépe hodí k jejich národní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i postupným přechodem na nízkouhlíkové hospodářství.

(12)  Hlavním cílem správy energetické unie by tedy mělo být umožnit dosažení cílů energetické unie a zejména cílů rámce pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost. Toto nařízení je tedy provázáno s odvětvovými právními předpisy, které implementují cíle pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030.když členské státy potřebují pružnost k tomu, aby si zvolily politiky, jež se nejlépe hodí k jejich národní skladbě zdrojů energie a k jejich preferencím, tato pružnost by měla být slučitelná s další integrací trhu, zvýšenou hospodářskou soutěží a dosažením cílů v oblasti klimatu a energetiky, jakož i postupným přechodem na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství založené na energetickém systému, který bude vysoce energeticky účinný a bude se opírat o obnovitelné zdroje energie. Měl by být zaveden závazný vzor pro dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky s cílem zajistit jejich kvalitu a porovnatelnost.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Tento přechod na nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá změny investičního jednání a pobídky v celém spektru politik. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo vést ke zlepšení kvality ovzduší.

(13)  Tento společensky přijatelný přechod na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství si vyžádá podstatné změny investičního jednání, zejména v souvislosti s veřejnými a soukromými investicemi, a pobídky v celém spektru politik, jakož i regionální tržní reformy. Dosažení snížení emisí skleníkových plynů vyžaduje zvýšení účinnosti a inovací v evropské ekonomice, což by zejména také mělo vytvořit udržitelná pracovní místa a vést ke zlepšení kvality ovzduší.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  Unie a členské státy by měly přijmout konkrétní opatření k zákazu dotací v energetice, přinejmenším pro fosilní paliva, s cílem dosáhnout souladu s mezinárodními závazky přijatými skupinou G7 a G20 a stanovenými Pařížskou dohodou.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Protože jsou skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší z velké části vytvářeny běžnými zdroji, politika navržená ke snížení emisí skleníkových plynů může také přinést vedlejší výhody spojené se zlepšením kvality ovzduší, které by mohly částečně nebo plně vynahradit krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože data vykazovaná podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES18 představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných dat v rámci směrnice 2001/81/ES a inventur skleníkových plynů.

(14)  Protože jsou skleníkové plyny a látky znečisťující ovzduší z velké části vytvářeny běžnými zdroji, politika navržená ke snížení emisí skleníkových plynů může také přinést vedlejší výhody pro veřejné zdraví a kvalitu ovzduší, zvláště v městských oblastech, což by mohlo vynahradit všechny krátkodobé náklady spojené se snížením těchto emisí. Protože data vykazovaná podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES18 představují důležitý vstup pro sestavení inventur skleníkových plynů a vnitrostátních plánů, měl by být brán ohled i na důležitost sestavení a vykazování jednotných dat v rámci směrnice 2001/81/ES a inventur skleníkových plynů.

__________________

__________________

18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).

18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  V souladu se silným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právních úpravy by měla správa energetické unie vést k významnému snížení administrativní zátěže pro členské státy, Komisi i další instituce unie a měla by pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k nízkouhlíkovému hospodářství.

(16)  V souladu se silným závazkem Komise týkajícím se zlepšování právních úpravy a v souladu s politikou výzkumu, inovací a investic by měla správa energetické unie vést k významnému snížení administrativní složitosti pro členské státy, zainteresované strany, Komisi i další instituce Unie a měla by pomoci zajistit soulad a přiměřenost politik a opatření na unijní, makroregionální, regionální, vnitrostátní a místní úrovni vzhledem k transformaci energetického systému směrem k udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Dosažení cílů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich uvedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi oblastmi politik. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zjednodušené a integrované.

(17)  Dosažení cílů a úkolů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ Unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich uvedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi oblastmi politik na úkor nákladové účinnosti. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v relevantních případech zjednodušené a integrované.

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  Je zapotřebí zhodnotit interakce mezi stávajícími a plánovanými politikami a opatřeními ke snižování emisí uhlíku, přičemž by členské státy měly vypracovat kvantitativní nebo kvalitativní posouzení.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17b)  Členské státy by měly zajistit politickou soudržnost svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých strategií ke snížení emisí s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a poskytovat přehled o stávající situaci v systému a politikách v oblasti energetiky. Tyto plány by měly stanovit vnitrostátní cíle pro každý z pěti klíčových rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů. Také by měly mít analytickou základnu. Vnitrostátní plány pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie, energetické účinnosti a propojení elektrické energie pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu vnitrostátních plánů s cíli udržitelného rozvoje a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů.

(18)  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly pokrývat desetiletá období a poskytovat přehled o stávající situaci v systému a politikách v oblasti energetiky. Tyto plány by měly stanovit vnitrostátní cíle nebo úkoly pro každý z pěti klíčových rozměrů energetické unie a odpovídající politiky a opatření umožňující splnění těchto cílů. Také by měly mít analytickou základnu. Vnitrostátní plány pokrývající první období od roku 2021 do roku 2030 by měly věnovat zvláštní pozornost cílům týkajícím se snížení emisí skleníkových plynů, obnovitelné energie, energetické účinnosti a propojení elektrické energie pro rok 2030. Členské státy by měly usilovat o zajištění souladu vnitrostátních plánů s cíli udržitelného rozvoje a o to, aby plány přispívaly k dosažení těchto cílů.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18a)  Při přípravě svých integrovaných plánů v oblasti energetiky a klimatu by měly členské státy posoudit počet domácností trpících energetickou chudobou a přihlížet zároveň k nezbytným domácím energetickým službám, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně ve vztahu k relevantním vnitrostátním souvislostem a které si vzhledem ke kombinaci nízkého příjmu, vysokých nákladů na energii a své nízké energetické účinnosti tyto domácnosti pravděpodobně nemohou dovolit. Členské státy by měly nastínit stávající a plánované politiky a opatření k řešení otázky energetické chudoby a v případě nutnosti zahrnout cíl, kterým je snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou. Komise by měla přijmout společnou metodiku pro členské státy, pomocí níž by bylo možné definovat energetickou chudobu, a každý členský stát by měl definovat domácnost trpící energetickou chudobou v souladu se svými specifickými vnitrostátními podmínkami.

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18b)  Členské státy by měly zajistit, aby finanční prostředky Unie z VFR na období 2014–2020 byly zahrnuty do jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energie a klimatu. Prostředky přidělené jednotlivým státům z VFR na období po roce 2020 by měly aktivně přispívat k plnění cílů a úkolů energetické unie, zejména v oblastech snižování emisí skleníkových plynů, včetně snížení pomocí propadů skleníkových plynů, energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Za tímto účelem by proces plánování na vnitrostátní a místní úrovni, pokud jde o VFR na období po roce 2020, měl probíhat souběžně s hodnocením integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energie a klimatu, které vypracuje Komise, aby odrážel vysoké ambice zejména s ohledem na dlouhodobé cíle Pařížské dohody a cíle udržitelného rozvoje.

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  Členské státy by měly vytvořit stálou mnohaúrovňovou platformu pro vedení dialogu o energetice, která zapojí místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatele, investory a další důležité zúčastněné strany do diskuse o různých možnostech zvažovaných pro energetickou a klimatickou politiku. Na půdě této platformy by se měly projednávat integrované vnitrostátní plány v oblasti energie a klimatu a dlouhodobé strategie týkající se klimatu a energetiky.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti podílet se na plánech a být konzultována ohledně přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu v příslušných případech s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES24 a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

(20)  Provádění politik a opatření v oblasti energetiky a klimatu má dopad na životní prostředí. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost měla včasné a účinné příležitosti aktivně se podílet na plánech a být konzultována ohledně přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dlouhodobých strategií týkajících se klimatu a energetiky v souladu v příslušných případech s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES24 a Úmluvou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z 25. června 1998 (Aarhuská úmluva). Členské státy by také měly zajistit zapojení sociálních partnerů, místních orgánů a všech relevantních zúčastněných stran do počátečních fází procesů plánování a podávání zpráv, jakož i do přípravy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

__________________

__________________

24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Regionální spolupráce je klíčová k zajištění účinného dosažení cílů energetické unie. Členské státy by měly využít příležitost připomínkovat plány jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Regionální spolupráce při vypracování a finalizaci vnitrostátních plánů i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.

(21)  Makroregionální a regionální spolupráce je nezbytná pro to, aby členské státy společně zavedly určité politiky a opatření přispívající k dosažení společných cílů a úkolů nákladově efektivním způsobem. Komise by měla tuto spolupráci mezi členskými státy usnadňovat. Členské státy by měly využít také příležitost připomínkovat plány jiných členských států před jejich finalizací, aby se předešlo nesrovnalostem a možným negativním dopadům na jiné členské státy a aby se zajistilo společné dosažení sdílených cílů. Makroregionální a regionální spolupráce při vypracování a finalizaci vnitrostátních plánů i při jejich následné implementaci by měla být klíčová ke zlepšení účinnosti opatření a podpoře integrace trhu a energetické bezpečnosti.

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(21a)  Členské státy a Komise by měly určit, které projekty jsou zaměřené na obnovitelné zdroje sloužící zájmům energetické unie (tzv. projekty RPEI), které mají přeshraniční rozměr a přispívají k naplňování cílů stanovených pro obnovitelné zdroje na rok 2030. Projekty RPEI by měly mít snadný přístup k povolovacím řízením a přístup k financování z unijních, vnitrostátních a místních zdrojů.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investorů. Je však třeba stanovit aktualizace vnitrostátních plánů jednou za desetileté období, kterého se plány týkají, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od r. 2021 do r. 2030 by měly mít členské státy možnost aktualizovat do 1. ledna 2024. Cíle, úkolypříspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.

(22)  Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investic. Pravidelné předkládání vnitrostátních plánů během desetiletých období umožňuje, aby se členské státy přizpůsobily významné změně okolností. Cíle a úkoly by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto plánů by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Stabilní dlouhodobé strategie pro snížení emisí představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století.

(23)  Stabilní dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky pro snížení emisí představují klíčový příspěvek k ekonomické transformaci, vytváření pracovních míst a růstu, stejně jako k dosažení širších cílů udržitelného rozvoje a spravedlivému a ekonomicky efektivnímu posunu k dosažení dlouhodobého cíle vytyčeného Pařížskou dohodou. Smluvní strany Pařížské dohody se dále vyzývají, aby do roku 2020 sdělily své dlouhodobé strategie snižování emisí skleníkových plynů s perspektivou do poloviny století.

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a)  Členské táty by měly vypracovat dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky pro období do roku 2050 i na další léta, v nichž určí změny v různých odvětvích, které jsou nezbytné k přechodu na energetický systém založený na obnovitelných zdrojích a ke splnění cílů Pařížské dohody. Tyto strategie by měly být v souladu se spravedlivým podílem Unie na zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu a měly by být vypracovány otevřenou a transparentní metodou a za plného zapojení příslušných zúčastněných stran. Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by měly vycházet z dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a energetiky a měly by být s těmito strategiemi v souladu.

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23b)  Odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je vůči ní velmi zranitelné. Současně má toto odvětví obrovský potenciál zajistit dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu a významně přispívá k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti klimatu na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni. Může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku a poskytování biomateriálů, které mohou nahradit fosilní materiály nebo materiály s vysokými emisemi uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, má zásadní význam udržitelné hospodaření se zdroji a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Pro zajištění udržitelných investic jsou v dlouhodobém horizontu nezbytné dlouhodobé strategie.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23c)  Při dalším rozvoji propojování je důležité provést úplné hodnocení nákladů a přínosů, včetně celkových technických, socioekonomických a environmentálních dopadů, jak požaduje nařízení o transevropské energetické síti, a zohlednit kladné externality propojování, jako je integrace obnovitelných zdrojů energie, zabezpečení zásobování a posílená konkurence na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(24)  Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se podávání zpráv, mnohé z nichž se osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích. Důsledkem je překrývání, nedostatečné zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí GHG, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění vnitrostátních plánů a potřebou snížení administrativní zátěže by členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a nařízení Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.

(24)  Stejně jako v případě plánování, i odvětvové právní předpisy Unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se podávání zpráv, mnohé z nichž se osvědčily jako užitečné nástroje podporující změny na vnitrostátní úrovni a doplňující reformy trhu práce, avšak byly uvedeny v různých časových obdobích. Důsledkem je překrývání, nákladová neúčinnost a nedostatečné zohlednění synergií a interakcí mezi různými oblastmi politiky, například snižováním emisí GHG, obnovitelnými energiemi, energetickou účinností a integrací trhu. K dosažení správné rovnováhy mezi potřebou zajištění správné návaznosti provádění vnitrostátních plánů a potřebou snížení administrativní složitosti by členské státy měly stanovit dvouleté podávání zpráv o pokroku v provádění plánů a dalšího vývoje v oblasti energetického systému. Některé druhy zpráv, zejména v oblasti požadavků na podávání zpráv v oblasti klimatu vycházejících z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a nařízení Unie, bude však nadále třeba podávat každoročně.

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  Integrované zprávy o pokroku členských států by měly odrážet prvky uvedené v šabloně pro vnitrostátní plány. Šablona pro integrované zprávy o pokroku by měla být podrobně uvedena v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto správ a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2021. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům a aktérům na trhu včetně spotřebitelů. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

(25)  Integrované zprávy o pokroku členských států by měly odrážet prvky uvedené v šabloně pro vnitrostátní plány. Šablona pro integrované zprávy o pokroku by měla být podrobně uvedena v následujících prováděcích aktech s ohledem na technickou povahu těchto správ a na to, že první zprávy o pokroku by měly být podány v roce 2021. Tyto zprávy o pokroku by měly být podávány za účelem zajištění transparentnosti vzhledem k Unii, ostatním členským státům, regionálnímmístním orgánům, aktérům na trhu, včetně spotřebitelů, všem ostatním příslušným zúčastněným stranám a široké veřejnosti. Tyto zprávy by měly komplexně pokrývat všech pět rozměrů energetické unie a pro první období by měly současně klást důraz na oblasti, kterých se týkají cíle rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Zkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby podávání zpráv členských států o politikách, opatřeních a odhadech představovalo klíčový prvek zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení [ ] [ESR]. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.

(28)  Zkušenost s prováděním nařízení (EU) č. 525/2013 prokázala důležitost transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, úplnosti a srovnatelnosti informací. Na základě této zkušenosti by toto nařízení mělo zajistit, aby členské státy v rámci pěti uvedených rozměrů používaly věrohodné a jednotné údaje a předpoklady, zveřejňovaly údaje použité k vytváření scénářů a při modelování a podávaly zprávy členských států o politikách, opatřeních a odhadech coby klíčový prvek zpráv o pokroku. Informace v těchto zprávách by měly být klíčové pro prokázání včasného provedení závazků podle nařízení [ ] [ESR]. Provoz a neustálé zlepšování systémů na úrovni Unie i členských států by měly společně s lepšími pokyny týkajícími se podávání zpráv významným způsobem přispět k průběžnému posílení informací nezbytných ke sledování pokroku v rozměru snižování emisí uhlíku.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Za účelem omezení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní komunikaci a podpoří spolupráci. Tato platforma by měla zajistit včasné podávání zpráv a umožnit zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. Platforma pro elektronické podávání zpráv by měla doplňovat, stavět na a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat a Společné výzkumné středisko. Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu Unie.

(30)  Za účelem transparentnější tvorby politik v oblasti energetiky a klimatu a omezení administrativní složitosti pro členské státy i Komisi by měla Komise vytvořit veřejnou platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní přístup veřejnosti k informacím, komunikaci mezi Komisíčlenskými státy a také spolupráci mezi členskými státy. Tato platforma by měla zajistit včasné podávání zpráv a umožnit zvýšení transparentnosti při podávání vnitrostátních zpráv. Elektronická platforma by měla doplňovat, stavět na a využívat stávající procesy podávání zpráv, databáze a elektronické nástroje, například ty, které používá Evropská agentura pro životní prostředí, Eurostat a Společné výzkumné středisko. Také by měla využívat zkušenosti získané díky systému environmentálního řízení a auditu Unie.

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Pokud jde o data, která budou Komisi poskytnuta prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat data a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/200927 ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici v Eurostatu se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, data a odhady uvedené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly stavět na a být v souladu s daty uvedenými v Eurostatu a metodikou použitou pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.

(31)  Aby se zabránilo zpožďování opatření na úrovni Unie, měla by Komise používat roční odhady emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které poskytuje Evropská agentura pro životní prostředí, k posouzení dosažených výsledků při plnění cílů na rok 2030. Pokud jde o data, která budou Komisi poskytnuta prostřednictvím vnitrostátního plánování a podávání zpráv, neměly by informace od členských států duplikovat data a statistiky, které jsou už zpřístupněny pomocí Eurostatu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/200927 ve stejné formě, jakou uvádějí povinnosti týkající se plánování a podávání zpráv podle tohoto nařízení, a jsou ještě k dispozici v Eurostatu se stejnými hodnotami. Pokud je to možné a vhodné z hlediska časového plánování, data a odhady uvedené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu by měly stavět na a být v souladu s daty uvedenými v Eurostatu a metodikou použitou pro podávání zpráv o evropských statistikách v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.

__________________

__________________

27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.).

27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.).

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(32)  S ohledem na společné dosažení cílů strategie energetické unie bude naprosto nezbytné, aby Komise posoudila vnitrostátní plány a na základě zpráv o pokroku také jejich provádění. V prvním desetiletém období se to týká zejména dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 na úrovni Unie a vnitrostátních příspěvků k těmto cílům. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně pouze tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.

(32)  S ohledem na společné dosažení cílů pěti rozměrů strategie energetické unie, zejména pokud jde o vytvoření plně funkční a odolné energetické unie, bude naprosto nezbytné, aby Komise prostřednictvím zpráv o pokroku posoudila návrhy vnitrostátních plánů, stejně jako provádění oznámených vnitrostátních plánů. Zde se konkrétně jedná o cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 na úrovni Unie pro první desetileté období. Toto posouzení by mělo být prováděno na dvouletém základě a každoročně tehdy, pokud je to nezbytné, a mělo by být shrnuto ve zprávách Komise o stavu energetické unie.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Letectví má dopady na světové klima v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je již stanoveno aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 v rámci nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by na základě svých posouzení těchto dopadů mohla zvážit příslušné strategické možnosti jejich řešení.

(33)  Letectví má dopady na světové klima v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Ve světle rychle se vyvíjejícího vědeckého pochopení těchto dopadů je již stanoveno aktualizované posouzení dopadů letectví na světové klima kromě uvolňování CO2 v rámci nařízení (EU) č. 525/2013. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by do 1. března 2020 měla na základě posouzení těchto dopadů, jež vypracuje, zvážit příslušné strategické možnosti jejich řešení a případně předložit legislativní návrh.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(33a)  Výpočet a vykazování emisí metanu je v souladu se stávajícími pokyny pro vykazování emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC založen na potenciálech globálního oteplování (GWP) s časovým horizontem 100 let. Vzhledem k vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře, což má významný dopad na klima v krátkodobém a střednědobém horizontu, by Komise měla analyzovat, jaký vliv na politiky a opatření by mělo přijetí dvacetiletého časového horizontu pro metan. Komise by na základě této analýzy měla zvážit relevantní politické možnosti pro rychlé řešení otázky emisí metanu prostřednictvím strategie Unie pro metan, a to s prioritním ohledem na emise metanu související s energetikou a odpadem.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů vnitrostátních plánů, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly těmto doporučením věnovat nejvyšší pozornost a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení implementována.

(34)  K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy, případně mezi členskými státy, průběžný dialog. Komise by měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů vnitrostátních plánů, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly tato doporučení zohlednit a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení implementována.

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Pokud se ukáže, že jsou ambice integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu nebo jejich aktualizací nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů (a tím odstranit jakoukoli „mezeru v ambicích“). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů a úkolů, nedostatečný pro jejich dosažení, měla by Komise kromě vydání doporučení provést opatření na úrovni Unie nebo by členské státy měly provést dodatečná opatření zajišťující dosažení těchto cílů a úkolů (a tím zajistit požadované plnění). Tato opatření by měla při sdílení úsilí ke společnému dosažení cílů zohlednit počáteční ambiciózní příspěvky členských států k cílům v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. V oblasti obnovitelné energie mohou tato opatření také zahrnovat finanční příspěvky ze strany členských států vložené do finanční platformy spravované Komisí, která by byla použita k podpoře projektů obnovitelné energie napříč Unií. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly obnovitelné energie od roku 2021. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.

(35)  Pokud se ukáže, že jsou ambice a cíle, politiky a opatření popsaná v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu nedostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie, a v prvním období zejména cílů týkajících se obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, měla by Komise učinit opatření na úrovni Unie vedoucí k zajištění společného dosažení těchto cílů a úkolů a členské státy by měly své vnitrostátní cíle v oblasti zdrojů obnovitelné energie vzestupně přezkoumat do 31. prosince 2020 (a tím odstranit jakoukoli „mezeru v ambicích“). Pokud bude pokrok, který Unie učinila k dosažení těchto cílů a úkolů, nedostatečný pro jejich dosažení, smí Komise kromě vydání doporučení provést opatření na úrovni Unie nebo požadovat, aby členské státy provedly dodatečná opatření, a to s cílem zajistit dosažení těchto cílů a úkolů (a tím zajistit požadované plnění). Tato opatření by měla při sdílení úsilí ke společnému dosažení cílů zohlednit počáteční ambiciózní snahy členských států o plnění cílů v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. V oblasti obnovitelné energie mohou tato opatření rovněž zahrnovat dobrovolné finanční příspěvky ze strany členských států vložené do finanční platformy spravované Komisí, která by byla použita k podpoře projektů obnovitelné energie napříč Unií, včetně projektů, které jsou v zájmu energetické unie. Vnitrostátní cíle členských států v oblasti obnovitelné energie pro rok 2020 by měly sloužit jako základní podíly obnovitelné energie od roku 2021 a měly by být po celé toto období zachovány. V oblasti energetické účinnosti se mohou dodatečná opatření zaměřit zejména na zlepšení energetické účinnosti výrobků, budov a přepravy.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)  Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a tohoto nařízení, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření vnitrostátních plánů a související budování kapacit.

(38)  Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a tohoto nařízení, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření, provádění a monitorování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatudlouhodobé strategie týkající se klimatu a energetiky a souvisejícího budování kapacit, a to tím, že uvolní vnitřní zdroje Evropské agentury pro životní prostředí, Společného výzkumného střediska a interní kapacity modelování a případně zajistí externí oodborné poradenství.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 41 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(41a)  Toto nařízení zahrnuje ustanovení, která energetickou účinnost zařazují mezi infrastrukturní priority, uznávají, že splňuje definici infrastruktury používanou MMF a dalšími ekonomickými institucemi, a při rozhodování o budoucích investicích do evropské energetické infrastruktury ji považují za klíčový prvek a prioritní faktor1a.

 

__________________

 

1a Zpráva Evropského parlamentu ze dne 2. června 2016 o provádění směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU) – (2015/2232(INI)).

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43)  Komisi by měl při úkolech podle tohoto nařízení pomáhat Výbor pro energetickou unii přípravou prováděcích aktů. Tento výbor by měl nahradit a převzít úkoly Výboru pro změnu klimatu a dalších výborů podle potřeby.

(43)  Komisi by měl při úkolech podle tohoto nařízení pomáhat Výbor pro energetiku a klima přípravou prováděcích aktů. Pokud jde o otázky ohledně provádění ustanovení týkajících se klimatu, měl by Komisi pomáhat Výbor pro změnu klimatu zřízený na základě nařízení (EU) č. 525/2013.

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 44 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(44a)  Při přípravě budoucího přezkumu tohoto nařízení a v kontextu strategie kybernetické bezpečnosti Unie by Komise měla v úzké spolupráci s členskými státy zhodnotit, zda není třeba doplnit další požadavky na jednotné plánování a podávání zpráv o úsilí členských států o zlepšení ochrany kritické infrastruktury energetického systému Unie před veškerými formami kybernetických hrozeb, zejména s ohledem na rostoucí počet potenciálně kritických kybernetických útoků během posledních deseti let, aby se zajistila bezpečnost dodávek energie za všech okolností. Tato účinnější koordinace v rámci Unie by však neměla mít dopad na vnitrostátní bezpečnostní zájmy členských států v důsledku odhalení citlivých informací.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Článek 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 1

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví mechanismus správy za účelem:

1.  Toto nařízení stanoví mechanismus správy za účelem:

 

-a)  provádění dlouhodobých strategií a opatření v oblasti klimatu a energetiky s cílem naplnit závazky Unie týkající se emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou;

a)  provádění strategie a opatření navržených k dosažení cílů a úkolů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030 zejména cíle EU v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;

a)  provádění strategie a opatření navržených k dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období od roku 2021 do roku 2030, zejména cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030;

 

aa)  strukturovaného partnerství a spolupráce mezi členskými státy na makroregionální a regionální úrovni určených k plnění cílů, úkolů a závazků energetické unie;

b)  zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody.

b)  zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy v rámci úmluvy UNFCCC a sekretariátu Pařížské dohody.

 

ba)  přispění k větší regulační jistotě, jakož i k větší investiční jistotě, a pomoci k plnému využití příležitostí k hospodářskému rozvoji, investičním pobídkám, tvorbě pracovních míst a prohlubování sociální soudržnosti;

 

bc)  podpory spravedlivého přechodu pro občany a regiony, na něž může mít negativní dopad přechod na nízkouhlíkové hospodářství;

Mechanismus správy bude založen na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030 a souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Evropské komise. Bude definovat strukturovaný iterativní proces mezi Komisí a členskými státy s ohledem na finalizaci vnitrostátních plánů a jejich následnou implementaci a také s ohledem na regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.

Mechanismus správy bude založen na integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu pokrývajících desetiletá období počínaje obdobím od roku 2021 do roku 2030 a souvisejících vnitrostátních integrovaných zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu vypracovávaných členskými státy a integrovaných sledovacích opatřeních ze strany Evropské komise. Bude definovat strukturovaný, transparentní a iterativní proces mezi Komisí a členskými státy, v jehož rámci bude zajištěna plná účast široké veřejnosti a místních orgánů na finalizaci vnitrostátních plánů a jejich následné implementaci a jejich účast na makroregionální a regionální spolupráci a odpovídající akci ze strany Komise.

2.  Toto nařízení se bude týkat následujících pěti rozměrů energetické unie:

2.  Toto nařízení se bude týkat následujících pěti rozměrů energetické unie:

a)  energetické bezpečnosti;

a)  energetické bezpečnosti;

b)  trhů s energií;

b)  vnitřního trhu s energií;

c)  energetické účinnosti;

c)  energetické účinnosti;

d)  snižování emisí uhlíku a

d)  snižování emisí uhlíku a

e)  výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.

e)  výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v [přepracované verzi směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767], směrnici 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v [přepracovaném znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767], [přepracovaném znění směrnice 2009/72/ES podle návrhu COM(2016) XXX], 2010/31/EU a směrnici 2012/27/EU.

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  „přijaté politiky a opatření“ označují politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno rozhodnutí vlády k datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku, a pro které existuje jasný závazek k provádění;

(3)  „přijaté politiky a opatření“ označují politiky a opatření, ohledně kterých bylo vydáno rozhodnutí centrální vlády nebo orgánu nižší úrovně k datu odeslání vnitrostátního plánu nebo zprávy o pokroku, a pro které existuje jasný závazek k provádění;

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  „cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030“ označují závazný cíl pro celou Unii týkající se snížení domácích emisí skleníkových plynů napříč ekonomikou do roku 2030 minimálně o 40 % v porovnání s rokem 1990, závazný cíl pro celou Unii týkající se dosažení alespoň 27% podílu spotřeby obnovitelné energie spotřebované v Unii do roku 2030, cíl na úrovni Unie týkající se zlepšení energetické účinnosti do roku 2030 o minimálně 27 %, který bude v roce 2020 přezkoumán s ohledem na dosažení 30% energetické účinnosti na úrovni EU, a cíle dosažení 15% propojení elektrické energie pro rok 2030, případně jakékoli další cíle v této oblasti dohodnuté Evropskou radou nebo Radou a Parlamentem pro rok 2030;

vypouští se

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)  „počáteční úsilí“ znamená počáteční pokrok dosažený členským státem v období po roce 2021 na cestě k dosažení jeho závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jenž je uveden v článku 3 [přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie], a k dosažení jeho cíle týkajícího se zlepšení energetické účinnosti, jenž je uveden v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU;

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  zásadou „energetická účinnost v první řadě“ se rozumí upřednostnění opatření na zvýšení účinnosti poptávky po energii a zásobování energií v rámci veškerého energetického plánování a rozhodování ohledně politiky a investic, a to pomocí nákladově efektivních úspor při konečném použití, iniciativ zaměřených na odezvu na straně poptávky a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie;

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 18 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18a)  „místním orgánem“ se rozumí orgán veřejné správy s právní subjektivitou, jenž je součástí struktury státu, nachází se na úrovni nižší než celostátní vláda, je odpovědný občanům, skládá se obvykle z orgánu s rozhodovací pravomocí nebo legislativního orgánu (rada nebo zastupitelstvo) a výkonného orgánu (starosta nebo jiný výkonný úředník), přímo nebo nepřímo voleného nebo vybíraného na místní úrovni, a zahrnuje různé úrovně správy, jako je obecní, městská, okresní, oblastní, provinční a regionální úroveň;

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je objasnit pojem „místní orgán“, který se vyskytuje v několika článcích nařízení.

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 18 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18b)  „spravedlivý přechod“ znamená komplexní úsilí o podporu pracovníků a komunit, na něž může mít negativní dopad přechod na nízkouhlíkové hospodářství;

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 18 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18c)  „dotací na fosilní paliva“ se rozumí dotace v souladu s definicí uvedenou v Dohodě o subvencích a vyrovnávacích opatřeních Světové obchodní organizace;

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 2 – bod 18 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(18d)  „fosilní palivo“ znamená uhlí, zemní plyn, topný olej a všechny ostatní deriváty hořlavých materiálů;

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Článek 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 3

Článek 3

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu

1.  K 1. lednu 2019pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.

1.  Do ... [OP: 6 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost], avšak nejpozději do 1. června 2019 předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu pokrývající desetileté období.1. lednu 2024 a poté vždy po pěti letech předloží každý členský stát následující integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030.

2.  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:

2.  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu se skládají z těchto hlavních částí:

a)  přehled procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze shrnutí, popisu konzultace a zapojení zúčastněných stran a jejich výsledků a popisu regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu;

a)  přehled procesu stanovení integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který se skládá ze:

 

(1)  shrnutí;

 

(2)  popisu konzultace a zapojení místních orgánů, občanské společnosti, podnikatelů, sociálních partnerů a občanů a jejich výsledků;

 

(3)  popisu makroregionální a regionální spolupráce s jinými členskými státy při přípravě plánu;

b)  popis vnitrostátních cílů, úkolůpříspěvků pro každý z pěti rozměrů energetické unie;

b)  popis vnitrostátních cílů a úkolů pro každý z pěti rozměrů energetické unie;

c)  popis stanovených politik a opatření vedoucích k dosažení příslušných cílů, úkolůpříspěvků uvedených v písmeni b);

c)  popis plánovaných politik, opatřeníinvestičních strategií, které mají vést k dosažení příslušných cílů a úkolů uvedených v písmeni b);

d)  popis stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně situace s ohledem na energetický systém a emise a pohlcení skleníkových plynů, stejně jako odhadů týkajících se cílů uvedených v písmeni b) s již existujícími (implementovanými a přijatými) politikami a opatřeními;

d)  popis stávající situace v pěti rozměrech energetické unie včetně situace s ohledem na energetický systém a emise a pohlcení skleníkových plynů, stejně jako odhadů týkajících se cílů a úkolů uvedených v písmeni b) s již existujícími (implementovanými a přijatými) politikami a opatřeními, a popis regulačních a neregulačních překážek a zábran v plnění cílů a úkolů;

e)  posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b),

e)  posouzení dopadů jednotlivých a souhrnných plánovaných politik a opatření na dosažení cílů a úkolů uvedených v článcích 1, 4, 13a a 14 a také dopadů na životní prostředí, včetně kvality ovzduší a ochrany přírody, a zdraví, jakož i makroekonomických a sociálních dopadů;

 

ea)  posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na konkurenceschopnost souvisejících s pěti rozměry energetické unie;

 

eb)  posouzení možných přímých i nepřímých klimatických dopadů v členském státě a strategie pro zvýšení odolnosti, které mají řešit dopady klimatu, jako např. vnitrostátní adaptační plány;

 

ec)  sledování vypracovávání investiční strategie, odhad veřejných a soukromých investic nezbytných k provádění plánovaných politik a opatření;

f)  příloha, vytvořená v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze II tohoto nařízení, která stanoví metodiky a opatření politik členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s článkem 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] a přílohou V uvedené směrnice.

f)  příloha, vytvořená v souladu s požadavky a strukturou uvedenou v příloze II tohoto nařízení, která stanoví metodiky a opatření politik členského státu pro dosažení požadavků týkajících se úspory energie v souladu s článkem 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] a přílohou V uvedené směrnice.

3.  Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie a používají jednotná data a předpoklady na relevantních místech napříč všemi pěti rozměry.

3.  Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy:

 

i)  omezují administrativní složitost a náklady pro všechny zúčastněné strany;

 

ii)  přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie, zejména k zásadě „energetická účinnost v první řadě“;

 

iii)  používají věrohodná a jednotná data a předpoklady na relevantních místech napříč všemi pěti rozměry a zveřejňují data použitá k modelování;

 

iv)  zajišťují soulad s cíli stanovenými v článku 1 a s vnitrostátními dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky, jak stanoví článek 14;

 

v)  odhadují počet domácností trpících energetickou chudobou a zohledňují přitom nezbytné domácí energetické služby, které jsou zapotřebí k zabezpečení základní životní úrovně ve vztahu k relevantním vnitrostátním souvislostem, a vypracovávají stávající a plánované politiky a opatření k potírání energetické chudoby, včetně opatření sociální politiky a dalších podstatných vnitrostátních programů;

 

v případě, že posouzení, které je opřeno o ověřitelné údaje a používá ukazatele zeměpisné rozptýlenosti, ukáže, že se v členském státě nachází významný počet domácností trpících energetickou chudobou, měl by členský stát do svého plánu zahrnout vnitrostátní orientační cíl pro snížení energetické chudoby;

 

vi)  zahrnují ustanovení za účelem zabránění, zmírnění nebo, pokud je projekt ve veřejném zájmu a nejsou k dispozici alternativy, kompenzace jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 15 až 22;

 

vii)  berou ohled na nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

 

3a.  Členské státy zajistí, aby každý z jejich následujících plánů, který bude podle odstavce 1 oznámen Komisi, v souladu s jejich prvními integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu upravil jejich vnitrostátní cíle a úkoly, jak je uvedeno v článku 4, a to s cílem reagovat na vzrůstající náročnost v porovnání s ambicemi, jež uváděly předešlé integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu těchto států.

 

3b.  Členské státy zveřejní plány předložené Komisi v souladu s tímto článkem.

4.  Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a pozměňovat přílohu I tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.

4.  Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a pozměňovat přílohu I tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.

Pozměňovací návrh    60

Návrh nařízení

Čl. 4 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní cíle, úkoly a příspěvky pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Úkoly a cíle pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy stanoví ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle, úkolypříspěvky, jak je to uvedeno v části A.2. přílohy I:

Členské státy stanoví ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu následující hlavní cíle a úkoly, jak je to uvedeno v části A.2. přílohy I:

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – bod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)  trajektorie, které členský stát plánuje s cílem zachovat a posílit pohlcování uhlíku pomocí propadů v souladu s dlouhodobými strategiemi v oblasti energetiky a klimatu, jak je uvedeno v článku 14;

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  v příslušných případech další vnitrostátní cíle a úkoly v souladu se stávajícími dlouhodobými strategiemi v oblasti emisí;

iii)  v příslušných případech další vnitrostátní cíle a úkoly v souladu s Pařížskou dohodou a dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky;

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 27% podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016) 767], příspěvek k tomuto cíli v kontextu podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2030, s lineární trajektorií k dosažení tohoto příspěvku od roku 2021;

i)  s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 35 % podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v [článku 3] [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016) 767];

Pozměňovací návrh    65

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia)  cíl členského státu pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 stanovený podle článku 3 a přílohy Ia směrnice (EU) .../... [přepracované znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767] se závaznou lineární trajektorií ke splnění tohoto úkolu v období po roce 2021, jak je stanoveno v příloze Ia tohoto nařízení;

Pozměňovací návrh    66

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ib)  Trajektorie uvedená v bodě ia):

 

i)  vychází z podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020, jak je uvedeno ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A směrnice (EU) .../... [přepracované znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767]; pokud členský stát překročí svůj závazný vnitrostátní cíl pro rok 2020, může jeho trajektorie vycházet z úrovně dosažené v tomto roce;

 

ii)  sestává z dvouletých průběžných cílů pro energii z obnovitelných zdrojů vypočtených jako průměr dvou předešlých let, jak je stanoveno v příloze Ia;

 

iii)  splní nejméně jeho vnitrostátní cíl pro rok 2030.

Pozměňovací návrh    67

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ic)  trajektorie členského státu uvedená v bodech ia) a ib) bude v součtu doplněna k unijní závazné trajektorii a splní závazný cíl Unie týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 ve výši nejméně 35 %;

Pozměňovací návrh    68

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

id)  trajektorie členského státu pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie od roku 2031 je v souladu s dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky;

Pozměňovací návrh    69

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  trajektorie pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětvích vytápění a chlazení, elektrické energie a přepravy;

ii)  orientační trajektorie členského státu pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětvích vytápění a chlazení, elektrické energie a přepravy;

Pozměňovací návrh    70

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  trajektorie týkající se technologie obnovitelné energie, které členský stát plánuje využít k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe (milionech tun ropného ekvivalentu) a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví v MW;

iii)  orientační trajektorie týkající se technologie obnovitelné energie, které členský stát plánuje využít k dosažení celkových a odvětvových trajektorií pro obnovitelnou energii od roku 2021 do roku 2030 včetně celkové odhadované hrubé spotřeby energie podle technologie a odvětví v Mtoe (milionech tun ropného ekvivalentu) a celkové plánované instalované kapacity podle technologie a odvětví, včetně modernizace, v MW;

Pozměňovací návrh    71

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia)  podíl energie členského státu vyrobené z obnovitelných zdrojů městy, energetickými společenstvími, která využívají energii z obnovitelných zdrojů, a samospotřebiteli, jakož i cíle a trajektorie pro energii takto vyrobenou, od roku 2021 do roku 2030, včetně očekávané hrubé konečné energetické spotřeby v Mtoe;

Pozměňovací návrh    72

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  s ohledem na fosilní paliva a za účelem plnění dlouhodobého cíle Unie plně dekarbonizovaného hospodářství do roku 2040:

 

a)  soupis stávajících státních přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva;

 

b)  trajektorie členských států na postupné ukončení přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva do roku 2020;

 

c)  trajektorie členských států na postupné ukončení využívání fosilních paliv;

Pozměňovací návrh    73

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  orientační vnitrostátní příspěvek k energetické účinnosti a dosažení závazného cíle Unie – 30% energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761], založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti.

(1)  závazný vnitrostátní cíl pro energetickou účinnost a dosažení závazného cíle Unie – 40 % energetické účinnosti v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761], založený na primární nebo konečné spotřebě energie, primárních nebo konečných úsporách energie, nebo energetické náročnosti, s lineární trajektorií pro tento cíl od roku 2021.

Členské státy uvedou svůj příspěvek v absolutních úrovních primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a roce 2030, s lineární trajektorií pro tento příspěvek od roku 2021. Také vysvětlí použitou metodikupoužité faktory konverze;

Členské státy uvedou své cíle pro energetickou účinnost v absolutních úrovních primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a roce 2030. Také vysvětlí použitou metodiku a použité faktory konverze v souladu s přílohami IV a V ... [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761];

 

trajektorie uvedená v prvním pododstavci bude sestávat z dvouletých průběžných cílů počínaje rokem 2020 a poté každé dva roky;

Pozměňovací návrh    74

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  kumulativní množství úspor energie, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 7 týkajícího se povinností v oblasti úspor energie směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761];

(2)  kumulativní množství dodatečných úspor energie, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 a v období po roce 2030 podle článku 7 týkajícího se povinností v oblasti úspor energie směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761];

Pozměňovací návrh    75

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov (veřejných i soukromých);

(3)  na základě analýzy stávajícího fondu budov, předěly let 2030 a 2040 pro dlouhodobé strategie pro renovaci vnitrostátních zásob obytných a nebytových budov (veřejných i soukromých), měření pokroku na cestě k cíli pro rok 2050 v souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)765];

Pozměňovací návrh    76

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  plánované politiky a opatření spolu s pokrokem směrem k přeměně vnitrostátního fondu budov ve vysoce energeticky účinný a dekarbonizovaný fond budov, včetně podloženého odhadu očekávaných úspor energie a širších přínosů, jichž má být dosaženo v období od roku 2020 do roku 2030;

Pozměňovací návrh    77

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  celková podlahová plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2020 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU o příkladné úloze budov veřejných subjektů;

(4)  celková podlahová plocha, která bude renovována, a odpovídající úspory energie dosažené renovací nebo ekvivalentní roční energetické úspory plynoucí z alternativního přístupu, které budou dosaženy v období od roku 2020 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU [ve znění podle návrhu COM(2016)761];

Pozměňovací návrh    78

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  zjištěný potenciál v oblasti úspor energie v odvětví vytápění a chlazení, včetně výsledku komplexního posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení;

Pozměňovací návrh    79

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. b – bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  další cíle týkající se vnitrostátní energetické účinnosti, včetně dlouhodobých cílů nebo strategií a odvětvových cílů v oblastech, jako je přeprava, vytápěníchlazení;

(5)  další cíle týkající se vnitrostátní energetické účinnosti, včetně dlouhodobých cílů nebo strategií a odvětvových cílů v oblastech, jako je přeprava, výrobní odvětví, vodníodpadové hospodářství, nebo plynoucí z politik integrujících jednotlivá odvětví, jakož i účinnost v jiných odvětvích s potenciálem vysoké energetické účinnosti v rámci celého řetězce toku energie primární energií počínaje a konečnými uživateli konče, či například v datových centrech;

Pozměňovací návrh    80

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí;

(1)  vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodávek ze třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti makroregionálních, regionálních a vnitrostátních energetických systémů;

Pozměňovací návrh    81

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  vnitrostátních cílech s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;

(2)  orientační vnitrostátní cíle s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí za účelem zvýšení odolnosti makroregionálních, vnitrostátních a regionálních energetických systémů;

Pozměňovací návrh    82

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. c – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na nasazení domácích zdrojů energie (zejména obnovitelné energie);

(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na zvýšení flexibility vnitrostátních energetických systémů, zejména nasazením energeticky účinných opatření, domácích a regionálních obnovitelných zdrojů energie, odezvou na straně poptávky a skladováním;

Pozměňovací návrh    83

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle pro rok 2030, který stanoví nejméně 15% propojení elektrické energie; členské státy vysvětlí použitou metodologii;

(1)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění orientačního cíle pro rok 2030, který stanoví nejméně 15 % propojení elektrické energie, a s ohledem na cíl pro rok 2020, který stanoví 10 % propojení elektrické energie, vnitrostátní a regionální tržní podmínky a tržní potenciál, veškeré aspekty analýzy nákladů a přínosů, současný stupeň provádění projektů společného zájmu, jakož i na opatření na zvýšení obchodovatelné kapacity v rámci stávajícího propojení; členské státy vysvětlí použitou metodologii a zohlední přitom metodologii navrženou Komisí;

Pozměňovací návrh    84

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti rozměrů strategie energetické unie;

(2)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti rozměrů strategie energetické unie; pro jakékoli velké projekty v oblasti infrastruktury předběžné hodnocení jejich souladu s pěti rozměry energetické unie a přínosu k těmto rozměrům, zejména s ohledem na bezpečnost dodávek a hospodářskou soutěž;

Pozměňovací návrh    85

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;

(3)  vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například zvýšení flexibility systému, zejména odstraněním překážek pro neomezené stanovování cen, integrace a propojení trhu, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;

Pozměňovací návrh    86

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  vnitrostátní cíle týkající se nediskriminačního začlenění energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všechny trhy s energií, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;

Pozměňovací návrh    87

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 3 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3b)  vnitrostátní cíle v souvislosti se zajištěním účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů;

Pozměňovací návrh    88

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. d – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti a pružnosti energetického systému s ohledem na výrobu obnovitelné energie, včetně časového rámce pro splnění cílů,

(4)  vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému, které zabezpečí, aby nebyly zaváděny žádné kapacitní mechanismy a v případech, kdy byly zavedeny z důvodu zabezpečení dodávek, byly tyto mechanismy co nejvíce omezeny, včetně časového rámce pro splnění cílů,

Pozměňovací návrh    89

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  vnitrostátní úkoly a cíle týkající se financování veřejného i soukromého výzkumuinovací týkajících se energetické unie, pokud je to potřebné, včetně časového rámce pro splnění těchto cílů. Tyto cíle a úkoly by měly být v souladu s těmi, které jsou uvedeny v strategii energetické unie a plánu SET;

(1)  vnitrostátní úkoly a cíle týkající se financování veřejné podpory pro výzkuminovace týkajících se energetické unie a jejich očekávaný pákový efekt ve vztahu k soukromému výzkumu, popřípadě včetně časového rámce pro splnění těchto cílů. Tyto cíle a úkoly by měly být v souladu s těmi, které jsou uvedeny v strategii energetické unie a plánu SET;

Pozměňovací návrh    90

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  vnitrostátní cíle pro uvedení nízkouhlíkových technologií pro rok 2050,

(2)  vnitrostátní cíle týkající se prosazování udržitelných technologií pro rok 2050;

Pozměňovací návrh    91

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. e – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  vnitrostátní cíle týkající se konkurenceschopnosti.

vypouští se

Pozměňovací návrh    92

Návrh nařízení

Čl. 5 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti obnovitelné energie

Proces stanovení cílů členských států v oblasti obnovitelné energie

Pozměňovací návrh    93

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Při stanovení příslušných příspěvků pro daný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) odst. 2 bodem i) musí členské státy zohlednit následující:

1.  Při stanovení příslušných cílů pro daný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány v souladu s čl. 4 písm. a) odst. 2 bodem i) musí členské státy zohlednit následující:

Pozměňovací návrh    94

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  rovnoměrné rozdělení nasazení v celé Evropské unii;

i)  rovnoměrné a nákladově efektivní rozdělení nasazení v celé Evropské unii;

Pozměňovací návrh    95

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  základní podíl energie z obnovitelných zdrojů na své hrubé konečné spotřebě energie podle čl. 3 odst. 3 směrnice (EU) .../... [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES];

Pozměňovací návrh    96

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich příspěvků do roku 2030 dosáhl nejméně 27% podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.

2.  Členské státy společně zajistí, aby souhrn jejich cílů do roku 2030 dosáhl lineární trajektorie ve výši nejméně 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné energetické spotřebě na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh    97

Návrh nařízení

Čl. 6 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Proces stanovení příspěvků členských států v oblasti energetické účinnosti

Proces stanovení závazných cílů členských států v oblasti energetické účinnosti

Pozměňovací návrh    98

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Při stanovení orientačních vnitrostátních příspěvků k energetické účinnosti pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu 1) zajistí členské státy následující:

1.  Při stanovení závazného vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 a poslední rok období pokrytého následujícími vnitrostátními plány podle čl. 4 písm. b) bodu 1) zajistí členské státy následující:

Pozměňovací návrh    99

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  energetická spotřeba unie pro rok 2020 nepřesáhne 1 483 Mtoe primární energie a 1 086 Mtoe konečné energie, energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nepřesáhne 1 321 Mtoe primární energie a 987 Mtoe konečné energie pro první desetileté období;

a)  energetická spotřeba unie pro rok 2020 nepřesáhne 1 483 Mtoe primární energie a 1 086 Mtoe konečné energie, energetická spotřeba Unie pro rok 2030 nepřesáhne 1 132 Mtoe primární energie a 849 Mtoe konečné energie pro první desetileté období;

Pozměňovací návrh    100

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Při stanovení svého příspěvku uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy zohlednit okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, například:

2.  Při stanovení svého cíle uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy zohlednit okolnosti ovlivňující primární a konečnou spotřebu energie, například:

Pozměňovací návrh    101

Návrh nařízení

Článek 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 7

Článek 7

Vnitrostátní politiky a opatření pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Vnitrostátní politiky, opatření a investiční strategie pro každý z pěti rozměrů energetické unie

Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující (prováděné a přijaté) a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně opatření k zajištění regionální spolupráce a přiměřeného financování na vnitrostátní i regionální úrovni.

Členské státy popíší v souladu s přílohou I svoje integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, hlavní existující (prováděné a přijaté) a plánované politiky a opatření k dosažení zejména cílů stanovených ve vnitrostátním plánu, včetně opatření k zajištění regionální spolupráce a přiměřeného financování na vnitrostátní, místní i regionální úrovni, včetně mobilizace programů a nástrojů Unie.

 

Popis hlavních existujících i plánovaných politik a opatření k dosažení cílů stanovených ve vnitrostátních plánech musí doprovázet obecný přehled investic, které jsou k dosažení těchto cílů zapotřebí.

 

Členské státy považují energetickou účinnost za prioritu v oblasti infrastruktury. Zahrnou programy v oblasti energetické účinnosti do svého plánování infrastruktury a z renovace budov učiní prioritní investici.

Pozměňovací návrh    102

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání vnitrostátního plánu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030), které se očekávají jako výsledek existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření.

1.  Členské státy popíší, v souladu se strukturou a formátem uvedeným v příloze I, stávající situaci pro každý z pěti rozměrů energetické unie, včetně energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů v době odevzdání vnitrostátního plánu, nebo na základě nejnovějších dostupných informací. Členské státy také stanoví a popíší odhady pro každý z pěti rozměrů energetické unie pro první desetileté období nejméně do roku 2030 (včetně pro rok 2030), které se očekávají jako výsledek existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření. Členské státy rovněž zveřejní předpoklady, parametry a metodiky, jež byly použity pro odhady a scénáře.

Pozměňovací návrh    103

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  dopadů vývoje energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030) na základě plánovaných politik a opatření včetně porovnání odhadů založených na existujících (prováděných a přijatých) politikách a opatřeních uvedených v odstavci 1;

a)  dopadů vývoje energetického systému a emisí a pohlcení skleníkových plynů pro první desetileté období nejméně do roku 2040 (včetně pro rok 2030) na základě plánovaných politik a opatření včetně porovnání odhadů založených na existujících (prováděných a přijatých) politikách a opatřeních uvedených v odstavci 1. To by mělo zahrnovat vyhodnocení součinnosti vyplývající z propojení odvětví, digitalizace a lepší struktury trhu i vyhodnocení přínosů, pokud jde o kvalitu ovzduší a zabezpečení dodávek;

Pozměňovací návrh    104

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  makroekonomických, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady vycházejícími z existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření uvedených v odstavci 1;

b)  makroekonomických, zdravotních, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I, a to jednotlivě i v úhrnu, pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady existujících (prováděných a přijatých) politik a opatření uvedených v odstavci 1. Metodika, jež byla k posouzení těchto dopadů použita, bude zveřejněna. Podporuje se i použití analýzy nákladů a přínosů;

Pozměňovací návrh    105

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  interakcí mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními v rámci rozměru politiky a mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na odolných scénářích energetické účinnosti.

c)  interakcí mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními v rámci rozměru politiky a mezi existujícími (prováděnými a přijatými) a plánovanými politikami a opatřeními různých rozměrů pro první desetileté období nejméně do roku 2030. Posouzení zahrnuje kvantitativní nebo kvalitativní vyhodnocení veškerých zaznamenaných interakcí mezi vnitrostátními politikami a opatřeními a unijními opatřeními v oblasti klimatu a energetiky. Odhady týkající se bezpečnosti dodávek, infrastruktury a integrace trhu musí být založeny na odolných scénářích energetické účinnosti.

Pozměňovací návrh    106

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  způsobu, jakým existující a plánované politiky a opatření, a to jednotlivě i v úhrnu, přilákají kromě veřejných financí i soukromé investice, jež jsou nutné pro jejich provedení.

Pozměňovací návrh    107

Návrh nařízení

Článek 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 9

Článek 9

Návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

Návrhy integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

1.  Do 1. ledna 2018 a dalších deset let po tomto datu připraví a odešlou členské státy Komisi návrh integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1.

1.  Do 1. června 2018 připraví a odešle každý členský stát Komisi návrh svého prvního integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1. Každý členský stát připraví a odešle Komisi návrh svého druhého plánu do 1. ledna 2023 a návrhy svých následných plánů vždy každých dalších pět let poté.

2.  Komise může na základě návrhů plánů vydat doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28. Tato doporučení stanoví zejména:

2.  Komise posoudí návrhy plánů a vydá specifická doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28, a to nejpozději tři měsíce před lhůtou pro odeslání plánu, jak je uvedena v čl. 3 odst. 1, s cílem:

a)  úroveň ambicí cílů, úkolů a příspěvků s ohledem na společné dosažení cílů energetické unie, zejména cílů Unieoblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, zejména cílů Unie pro rok 2030;

a)  zajistit, aby členské státy energetické unie společně dosáhly splnění cílů a úkolů stanovenýchrámci všech rozměrů energetické unie;

 

aa)  zajistit splnění vnitrostátních závazných cílů a úkolů ze strany členských států;

b)  politikyopatření týkající se cílů na úrovni členských států a Uniedalší politiky a opatření, která jsou potenciálně nadnárodně relevantní;

b)  zlepšit jednotlivé existujícíplánované politiky a opatření obsažené ve vnitrostátních plánech v oblasti energetikyklimatu, včetně těch, jež jsou potenciálně nadnárodně relevantní;

 

ba)  navrhnout přijetí dodatečných politik a opatření do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

c)  interakce mezi a jednotnost existujících (prováděných a přijatých) a plánovaných politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie.

c)  zajistit jednotnost existujících (prováděných a přijatých) a plánovaných politik a opatření zahrnutých do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v rámci jednoho rozměru i různých rozměrů energetické unie;

 

ca)  zajistit soudržnost investičních strategií a nástrojů s politikami a opatřeními členských států určenými ke splnění souvisejících cílů a úkolů.

3.  Členské státy v největší možné míře zohlední jakékoli připomínky Komise při finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

3.  Členské státy v největší možné míře zohlední jakékoli připomínky Komise při finalizaci integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Pokud se postoj některého členského státu liší od doporučení Komise, poskytne a zveřejní tento členský stát pro svůj postoj důvody.

 

3a.  Členské státy zveřejní návrhy plánů uvedených v odstavci 1.

Pozměňovací návrh    108

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž budou dotčeny jakékoli další právní požadavky Unie, členské státy zajistí, že bude veřejnosti poskytnuta včasná a efektivní příležitost podílet se na přípravě předloh plánů uvedených v článku 9,přiloží k návrhu integrovaných vnitrostátních plánůoblasti energetiky a klimatu odeslanému Komisi shrnutí názorů veřejnosti. V rámci použitelnosti ustanovení směrnice 2001/42/ES jsou konzultace provedené v souladu s uvedenou směrnicí považovány za dostatečné z hlediska povinností týkajících se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.

Aniž budou dotčeny jakékoli další právní požadavky Unie, členské státy zajistí, že bude veřejnosti poskytnuta včasná a efektivní příležitost podílet se na přípravě předloh plánů uvedených v článku 9 a dlouhodobých strategií uvedenýchčlánku 14, jakmile budou všechny možnosti otevřeny a bude možné zahájit účinné konzultace s veřejností.

Pozměňovací návrh    109

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy stanoví rozumné časové lhůty, které veřejnosti poskytnou dostatek času, aby se informovala a efektivně připravila a zapojila do jednotlivých fází procesu plánování. Členské státy řádně přihlédnou k rovné účasti a zajistí, aby byla veřejnost informována, ať již veřejnými oznámeními nebo jinými vhodnými prostředky, například elektronickými médii, jsou-li k dispozici, o všech praktických záležitostech týkajících se její účasti a o tom, že má možnost přístupu ke všem relevantním dokumentům.

Pozměňovací návrh    110

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.  Členské státy přiloží k návrhu a konečné verzi svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a ke svým dlouhodobým strategiím odeslaným Komisi shrnutí názorů veřejnosti a informace o tom, jak byly tyto názory zohledněny.

Pozměňovací návrh    111

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1c.  V rámci použitelnosti ustanovení směrnice 2001/42/ES jsou konzultace provedené v souladu s uvedenou směrnicí považovány za dostatečné z hlediska povinností týkajících se konzultace veřejnosti podle tohoto nařízení.

Pozměňovací návrh    112

Návrh nařízení

Čl. 10 – odst. 1 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1d.  Členské státy při provádění tohoto článku omezí složitost administrativních postupů.

Pozměňovací návrh    113

Návrh nařízení

Článek 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10a

 

Víceúrovňová platforma pro dialog o energetice a klimatu

 

1.  Členský stát vytvoří stálou víceúrovňovou platformu pro dialog o energetice a klimatu s cílem podpořit aktivní zapojení místních orgánů, organizací občanské společnosti, podnikatelů, investorů a veškerých dalších relevantních zúčastněných stran a široké veřejnosti do řízení transformace energetiky.

 

2.  Členské státy předloží své platformě pro dialog o energetice a klimatu různé možnosti a scénáře, o nichž uvažují v souvislosti se svými krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými politikami v oblasti energetiky a klimatu, spolu s analýzou nákladů a přínosů každé z možností. Platformy pro dialog o energetice a klimatu představují fóra pro diskusi o plánech, strategiích a zprávách uvedených v článku 10 a pro jejich vytváření.

 

3.  Členské státy zajistí, aby platformy pro dialog o energetice a klimatu měly k dispozici dostatek lidských a finančních zdrojů a aby jejich fungování bylo transparentní.

Pozměňovací návrh    114

Návrh nařízení

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 11

Článek 11

Regionální spolupráce

Makroregionální a regionální spolupráce

1.  Členské státy vzájemně spolupracují na regionální úrovni za účelem efektivního dosažení cílů, úkolůpříspěvků stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

1.  Členské státy vzájemně spolupracují na makroregionální a regionální úrovni při pečlivém zohlednění všech stávajících a potenciálních forem spolupráce za účelem efektivního dosažení cílů a úkolů stanovených v jejich integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

2.  Členské státy v dostatečném předstihu před předložením návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1 identifikují příležitosti k regionální spolupráci a konzultují sousední členské státy i další členské státy, které projeví zájem. Členské státy stanoví ve svých návrzích integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky zohledněny.

2.  Členské státy v dostatečném předstihu před předložením návrhu integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu Komisi podle čl. 9 odst. 1 identifikují příležitosti pro makroregionální a regionální spolupráci při zohlednění stávajících forem makroregionální spolupráce, zejména plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP), propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), středozápadní regionální trh s energií (CWREM), iniciativu zemí v oblasti severních moří týkající se mořských sítí (NSCOGI) a Evropsko-středomořské partnerství, a konzultují sousední členské státy i další členské státy, které projeví zájem, v souladu s ustanoveními směrnice 2011/92/EU a úmluvou ESPOO. Členské státy stanoví ve svých návrzích integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu výsledky těchto regionálních konzultací, v příslušných případech včetně informací o tom, jakým způsobem byly připomínky zohledněny. V rámci makroregionální spolupráce se členské státy dohodnou na správní struktuře umožňující setkání na ministerské úrovni nejméně jednou ročně.

 

2a.  Komise na žádost dvou nebo více členských států umožní, aby členské státy společně koncipovaly části integrovaného vnitrostátní plánu v oblasti energetiky a klimatu, mimo jiné tím, že zavede pro tento účel určený rámec. Pokud členské státy spolupracují na regionální či makroregionální úrovni, uvedou ve svých návrzích integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu příslušné výsledky a předloží je Komisi. Výsledky takové makroregionální nebo regionální spolupráce mohou nahradit odpovídající části příslušného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

 

2b.  Komise může s cílem podporovat integraci trhu a nákladově účinné politiky určit příležitosti pro makroregionální a regionální spolupráci zahrnující jeden nebo několik z pěti rozměrů energetické unie v souladu s tímto článkem, v rámci dlouhodobé vize a na základě stávajících tržních podmínek. Na základě těchto příležitostí může Komise vydat doporučení pro členské státy v souladu s článkem 28 s cílem umožnit efektivní spolupráci, partnerství a konzultace.

3.  Komise umožní spolupráci a konzultaci mezi členskými státy týkající se návrhů plánů, které jí byly odeslány podle článku 9, s ohledem na jejich finalizaci.

3.  Komise umožní spolupráci a konzultaci mezi členskými státy týkající se návrhů plánů, které jí byly odeslány podle článku 9, s ohledem na jejich finalizaci.

4.  Členské státy zohlední připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí, jakým způsobem byly tyto připomínky zohledněny.

4.  Členské státy zohlední připomínky přijaté od jiných členských států podle odstavců 2 a 3 ve svých konečných integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a vysvětlí, jakým způsobem byly tyto připomínky zohledněny.

5.  Pro účely uvedené v odstavci 1 budou členské státy nadále spolupracovat na regionální úrovni na implementaci politik a opatření příslušných plánů.

5.  Pro účely uvedené v odstavci 1 budou členské státy nadále spolupracovat na makroregionální úrovni na implementaci politik a opatření příslušných plánů.

 

5a.  Členské státy rovněž zváží spolupráci se signatáři Smlouvy o Energetickém společenství a třetími zeměmi, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru.

Pozměňovací návrh    115

Návrh nařízení

Článek 11 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 11a

 

Určení a financování projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie a sloužících zájmům energetické unie

 

1.  Členské státy spolupracující mezi sebou jakoukoli formou uvedenou v článku 11 vypracují regionální seznam projektů zaměřených na obnovitelné zdroje energie a sloužících zájmům energetické unie (dále jen „projekty RPEI“), jež přispívají k plnění cíle uvedeného v čl. 4 odst. 2. Tento seznam je součástí vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu uvedených v článku 3.

 

2.  Při sestavování seznamu projektů RPEI zohlední členské státy tato kritéria:

 

a)  potenciální celkové přínosy projektu;

 

b)  projekt zapojuje nejméně dva členské státy účastnící se mechanismu spolupráce, který může mít podobu jakéhokoli z těch uvedených ve směrnici (EU).../... [přepracovaném znění směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů];

 

c)  projekt se nachází na území jednoho členského státu nebo v mezinárodních vodách a má významný přeshraniční dopad.

 

3.  Komise sestaví po obdržení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu do 31. prosince 2020 unijní seznam projektů RPEI. Komise je pro účely sestavení unijního seznamu projektů RPEI zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36.

 

4.  Komise při sestavování unijního seznamu:

 

a)  zajistí, aby zahrnoval pouze ty projekty, které splňují kritéria uvedená v odstavci 2 tohoto článku;

 

b)  zajistí jednotnost napříč regiony;

 

c)  usiluje o zvládnutelný celkový počet projektů RPEI;

 

d)  zajistí příznivé přijetí projektů RPEI v odvětvích, pro která členské státy vypracovaly společné regionální trajektorie pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030;

 

5.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 pro účely zavedení metodiky, jež má být použita členskými státy při provádění analýzy uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku, do níž budou zahrnuty environmentální, zdravotní, makroekonomické a sociální dopady, jakož i dopady na dovednosti.

 

6.  Do 30. června 2021 určí každý členský stát jeden vnitrostátní příslušný orgán, který bude odpovídat za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení projektům RPEI zahrnutým na unijním seznamu. Příslušný orgán přijme opatření k usnadnění vydání komplexního rozhodnutí.

 

7.  Nastanou-li při realizaci projektu RPEI závažné obtíže, může Komise po dohodě s příslušnými členskými státy jmenovat unijního koordinátora na dobu až jednoho roku, přičemž toto období lze dvakrát prodloužit. Pro účely tohoto nařízení se použijí ustanovení článku 6 nařízení (EU) č. 347/2013.

 

8.  Pro výběr projektů RPEI prováděný členskými státy se použijí ustanovení článku 10.

 

9.  Projekty RPEI zahrnuté na unijním seznamu jsou způsobilé pro finanční podporu Unie ve formě grantů, půjček, vlastního kapitálu, finančních nástrojů a záručních fondů. Komise navíc zřídí na úrovni Unie nástroj, který bude přímo přispívat k finanční podpoře poskytované projektům RPEI zahrnutým na unijním seznamu a bude přímo či nepřímo řízen Komisí. Tento nástroj může kombinovat unijní a vnitrostátní fondy, zejména platformu financování zřízenou podle čl. 27 odst. 4.

Pozměňovací návrh    116

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise posoudí integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizace oznámené podle článků 3 a 13. Posoudí zejména, zda:

Komise posoudí integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu oznámené podle článku 3. Posoudí zejména, zda:

Pozměňovací návrh    117

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  jsou úkoly, cíle a příspěvky dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména konkrétních cílů rámce v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;

a)  jsou úkoly a cíle dostatečné ke společnému dosažení cílů energetické unie a pro první desetileté období zejména konkrétních cílů rámce v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;

Pozměňovací návrh    118

Návrh nařízení

Čl. 12 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  stávající a plánované politiky, opatření a související investiční strategie jsou dostatečné k dosažení vnitrostátních cílů uvedených v článku 4;

Pozměňovací návrh    119

Návrh nařízení

Článek 12 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 12 a

 

Iniciativa pro spravedlivou transformaci pro pracovníky a společenství

 

1.  Toto nařízení zřizuje iniciativu pro spravedlivou transformaci na podporu pracovníků a společenství, kteří by jinak byli přechodem na nízkouhlíkové hospodářství negativně ovlivněni. Tato iniciativa by měla mít podobu rady složené ze zástupců pocházejících z vnitrostátních orgánů členských států, Komise, místních i regionálních zástupců i sociálních partnerů připravujících výzvy k předkládání projektů v oblasti spravedlivé transformace.

 

2.  Výzvy k předkládání projektů mají za cíl poskytnout skutečné ekologické příležitosti a podporovat pracovníky a společenství v souvislosti s transformací energetiky. Při přípravě výzev k předkládání návrhů by členové rady měli usilovat o:

 

a)  zachování a vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst;

 

b)  posílení odborného vzdělávání a rozvíjení pracovníků v oblasti čistých procesů a technologií;

 

c)  posílení systémů sociálního zabezpečení včetně aktivních politik trhu práce;

 

3.  Komise zřídí platformu pro financování na úrovni Unie, která bude Iniciativě pro spravedlivou transformaci poskytovat přímou finanční podporu.

Pozměňovací návrh    120

Návrh nařízení

Článek 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 13

vypouští se

Aktualizace integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

 

1.  Do 1. ledna 2023 a potom každých 10 let odešlou členské státy Komisi návrh aktualizace posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 nebo Komisi potvrdí, že plán zůstává v platnosti.

 

2.  Do 1. ledna 2024 a potom každých 10 let oznámí členské státy Komisi aktualizaci posledního oznámeného integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeného v článku 3, pokud Komisi nepotvrdily, že plán zůstává v platnosti podle odstavce 1 tohoto článku.

 

3.  Členské státy upravují pouze cíle, úkoly a příspěvky stanovené v aktualizaci uvedené v odstavci 2 tak, aby odrážely zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

 

4.  Členské státy vyvinou v aktualizovaném plánu úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv podle článků 15 až 22.

 

5.  Členské státy při přípravě aktualizace uvedené v odstavci 2 zohlední nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

 

6.  Postupy uvedené v čl. 9 odst. 2 a článku 11 se vztahují na přípravu a posouzení aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

 

Pozměňovací návrh    121

Návrh nařízení

Kapitola 3 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Dlouhodobé strategie na snížení emisí

Dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky

Pozměňovací návrh    122

Návrh nařízení

Článek 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 13a

 

Soulad s celkovým cílem v oblasti klimatu

 

Do 1. července 2018 podá Komise zprávu o zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu, který je v souladu s úsilím o to, aby nárůst teploty zůstal výrazně pod hranicí 2 °C, konkrétně pod hranicí 1,5°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a předloží analýzu zabývající se spravedlivým podílem Unie v časové perspektivě let 2050 a 2100.

Pozměňovací návrh    123

Návrh nařízení

Článek 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 14

Článek 14

Dlouhodobé strategie na snížení emisí

Dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky

1.  Členské státy připraví a předloží Komisi do 1. ledna 2020 a potom každých 10 let svoje dlouhodobé strategie týkající se snížení emisí s perspektivou na 50 let, které budou přispívat k(e):

1.  Členské státy a Komise jménem Unie přijmou do 1. ledna 2019 a potom každých pět let svoje dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky s perspektivou na 30 let, které budou přispívat k(e):

a)  splnění závazků Unie a členských států podle UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit snížení pomocí propadů,

a)  splnění závazků Unie a členských států podle UNFCCC a Pařížské dohody snížit antropogenní emise skleníkových plynů a zlepšit snížení pomocí propadů v 10letých etapách,

b)  splnění cílů udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C nad těmito hodnotami,

b)  splnění cílů udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C nad těmito hodnotami, a to prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů produkovaných v Unii pod hranici tvořící její spravedlivý podíl na zbývajícím celosvětovém uhlíkovém rozpočtu,

c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v kontextu nezbytného snížení podle IPCC rozvinutými zeměmi jako celkem za účelem snížení emisí o 80 až 95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi z roku 1990 nákladově efektivním způsobem.

c)  dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a snížení pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie v kontextu nezbytného snížení podle IPCC za účelem snížení emisí skleníkových plynů ze strany Unie nákladově efektivním způsobem a zlepšit snížení pomocí propadů v rámci plnění cílů Pařížské dohody v zájmu dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů v Unii do roku 2050 a brzy poté vstoupit do fáze emisí negativních,

 

ca)  vybudování vysoce energeticky účinného a na obnovitelných zdrojích energie založeného systému v Unii do roku 2050.

2.  Dlouhodobé strategie na snížení emisí musí pokrývat:

2.  Dlouhodobé strategie v oblasti klimatu a energetiky musí obsahovat prvky uvedené v příloze II a pokrývat:

a)  celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení snížení pomocí propadů;

a)  celkové snížení emisí skleníkových plynů a zlepšení snížení pomocí propadů se samostatným cílem pro zlepšení snížení pomocí propadů, jenž je v souladu s úsilím o omezení nárůstu teploty podle Pařížské dohody;

b)  snížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);

b)  s ohledem na dekarbonizaci snížení emisí skleníkových plynůzlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích, mimo jiné včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, vytápění a chlazení a stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);

c)  očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu a strategií pro související výzkum, vývoj a inovace,

c)  očekávaný pokrok týkající se přechodu na hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů včetně intenzity skleníkových plynů, intenzity CO2 hrubého domácího produktu a strategií pro související dlouhodobé investice, výzkum, vývoj a inovace,

 

ca)  očekávaný pokrok při energetické transformaci, a to i pokud jde o energetické úspory, celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů a plánovanou zavedenou kapacitu pro energii z obnovitelných zdrojů;

 

cb)  očekávaný příspěvek hloubkové dekarbonizace ekonomiky k makroekonomickému a sociálnímu rozvoji, jakož i zdravotní rizika a přínosy a ochranu životního prostředí.

d)  odkazy na další dlouhodobé vnitrostátní plánování.

d)  odkazy na další dlouhodobé vnitrostátní cíle, plánování a další politiky a opatření a investice;

 

2a.  Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36 a pozměňovat přílohu IIa tak, aby ji přizpůsobila změnám rámce politik Unie v oblasti energetiky a klimatu, vývoji na trhu s energií a novým požadavkům UNFCCC a Pařížské dohody.

3.  Dlouhodobé strategie na snížení emisí a integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zmiňované v článku 3 by měly být vzájemně v souladu.

3.  Integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu zmiňované v článku 3 jsou v souladu s dlouhodobými strategiemi v oblasti klimatu a energetiky.

4.  Členské státy neprodleně zpřístupní veřejnosti příslušné dlouhodobé strategie na snížení emisí a jakékoli jejich aktualizace.

4.  Členské státy a Komise vypracují své strategie otevřeným a transparentním způsobem a zajistí, aby veřejnost, sociální partneři, podniky, investoři, občanská společnost a další zúčastněné strany dostali včasné a účinné příležitosti podílet se na přípravě dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a energetiky, a dále tyto strategie, jakož i veškeré podpůrné analýzy a data zveřejní, a to i prostřednictvím elektronické platformy uvedené v článku 24.

 

4a.  Komise členské státy při jejich práci na dlouhodobých strategiích podpoří poskytnutím informací o aktuálních základních vědeckých poznatcích a technologickém vývoji, jež jsou relevantní pro dosažení cílů uvedených v článku 1. Komise rovněž poskytne členským státům a dalším zúčastněným stranám příležitosti k předložení dalších informací a prodiskutování jejich stanovisek a vypracuje pro členské státy osvědčené postupy a pokyny, které využijí při vypracovávání a provádění svých strategií.

 

4b.  Komise posoudí, zda jsou vnitrostátní dlouhodobé strategie dostatečné ke společnému dosažení cílů Unie uvedených v článku 1. Komise může vydat doporučení členským státům ve snaze usnadnit dosažení těchto cílů a napomoci členským státům při přípravě a provádění jejich dlouhodobých strategií.

Pozměňovací návrh    124

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  informace o dosaženém pokroku týkajícím se dosažení cílů, úkolů a příspěvků stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení;

a)  informace o dosaženém pokroku týkajícím se dosažení cílů a úkolů stanovených v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a financování a provádění politik a opatření nezbytných k jejich dosažení;

Pozměňovací návrh    125

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  výsledky veřejných konzultací provedených v souladu s článkem 10.

Pozměňovací návrh    126

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ab)  informace o pokroku dosaženém v rámci podpory aktivního zapojení v souladu s článkem 10a;

Pozměňovací návrh    127

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – písm. a c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ac)  informace uvedené v článku 14 a informace o pokroku dosaženém při plnění cílů, úkolů a závazků stanovených v dlouhodobých strategiích v oblasti energetiky a klimatu;

Pozměňovací návrh    128

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 27 odst. 2 nebo odst. 3, příslušný členský stát zahrne do zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku informace o přijatých politikách a opatřeních, nebo o politikách a opatřeních, která mají být přijata a provedena v reakci na příslušná doporučení. Tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění.

5.  Pokud Komise vydala doporučení podle čl. 27 odst. 2 nebo odst. 3, příslušný členský stát zahrne do zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku informace o přijatých politikách a opatřeních, nebo o politikách a opatřeních, která mají být přijata a provedena v reakci na příslušná doporučení. Tyto informace musí zahrnovat podrobný časový plán provádění. Pokud se dotčený členský stát od vydaného doporučení odchýlí, poskytne a zveřejní řádně podložené odůvodnění založené na spolehlivých údajích a objektivních kritériích.

Pozměňovací návrh    129

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Zprávy podané Komisi v souladu s tímto článkem členské státy zveřejní.

Pozměňovací návrh    130

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)   trajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;

(4)  trajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, včetně podílu biopaliv, podílu pokročilých biopaliv a podílu biopaliva vyrobeného z plodin pěstovaných na zemědělské půdě, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;

Pozměňovací návrh    131

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  cílů a trajektorií pro energii z obnovitelných zdrojů vyráběnou regiony, městy, energetickými komunitami a samospotřebiteli;

Pozměňovací návrh    132

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  v příslušných případech také informace o dalších vnitrostátních trajektoriích a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl biopaliv, podíl pokročilých biopaliv, podíl biopaliva vyrobeného z hlavních plodin pěstovaných na zemědělské půdě, podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetické komunity a samospotřebitelé);

(5)  v příslušných případech také informace o dalších vnitrostátních trajektoriích a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách a energie získané z kalů při úpravě odpadních vod;

Pozměňovací návrh    133

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. b – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému cíli pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se obnovitelné energie, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) odst. 2 bodě i), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článku 23, 24 a 25 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];

(1)  prováděné, přijaté a plánované politiky a opatření k dosažení vnitrostátních cílů ohledně splnění závazného cíle pro rok 2030 na úrovni Unie týkajícímu se obnovitelné energie, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) odst. 2 bodě i), včetně opatření specifických pro odvětví a technologie, se specifickým přezkumem provádění opatření stanovených v článku 23, 24 a 25 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES podle návrhu COM(2016) 767];

Pozměňovací návrh    134

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. b – bod 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  specifická opatření s cílem posoudit, zprůhlednit a omezit potřebu povinné („must-run“) kapacity, která může vést k omezení obnovitelných zdrojů energie;

Pozměňovací návrh    135

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. a – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  trajektorie pro primární a konečnou spotřebu energie od roku 2020 do roku 2030 jako vnitrostátní příspěvek k úspoře energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodologie;

(1)  trajektorie pro primární a konečnou spotřebu energie od roku 2020 do roku 2030 jako vnitrostátní závazné cíle pro úsporu energie umožňující dosáhnout cíle na úrovni Unie pro rok 2030 včetně výchozí metodologie;

Pozměňovací návrh    136

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. a – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátních zásob obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých;

(2)  cíle dlouhodobé strategie pro renovaci vnitrostátních zásob obytných, jakož i veřejných a soukromých neobytných budov;

Pozměňovací návrh    137

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  prováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a programů k dosažení orientačního vnitrostátního příspěvku k energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a dalších opatření k podpoře energetické účinnosti;

(1)  prováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a programů k dosažení závazného vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i dalších cílů uvedených v článku 6, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k podpoře energetické náročnosti budov, opatření pro využití potenciálu energetické účinnosti plynové a elektrické infrastruktury a dalších opatření k podpoře energetické účinnosti;

Pozměňovací návrh    138

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  vnitrostátního programu povinností týkajících se energetické účinnosti a alternativních opatření podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] v souladu s přílohou II tohoto nařízení;

(3)  vnitrostátního programu povinností týkajících se energetické účinnosti a alternativních opatření podle článků 7a a 7b směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] v souladu s přílohou II tohoto nařízení, včetně energetických úspor, jichž bylo dosaženo prostřednictvím vnitrostátních povinností týkajících se energetické účinnosti a/nebo alternativních opatření, jež byla přijata v rámci uplatňování článků 7a a 7b a čl. 20 odst. 6 směrnice 2012/27/EU [ve znění návrhu COM(2016)761], a dopadu na účty spotřebitelů a včetně požadavků se sociálním zaměřením;

Pozměňovací návrh    139

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  dlouhodobá strategie týkající se renovace vnitrostátního objemu obytných a komerčních budov, veřejných i soukromých, včetně politik a opatření stimulujících nákladově efektivní a postupnou hloubkovou renovaci;

(4)  dlouhodobá strategie týkající se renovace vnitrostátního objemu obytných a neobytných budov, veřejných i soukromých, včetně politik a opatření na řízení investic stimulujících nákladově efektivní a postupnou hloubkovou renovaci se zvláštním přihlédnutím k fakticky podloženému odhadu očekávaných úspor energie a dalších přínosů v souladu s článkem 2a směrnice (EU) .../... [směrnice o energetické náročnosti budov, COD 0381/16];

Pozměňovací návrh    140

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  politiky a opatření zaměřené na rozvoj ekonomického potenciálu vysoce účinných systémů vytápění a chlazení v souladu s čl. 14 odst. 2 směrnice (EU) .../... [směrnice 2012/27/EU ve znění návrhu COM(2016)761];

Pozměňovací návrh    141

Návrh nařízení

Čl. 19 – odst. 1 – písm. b – bod 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5b)  v příslušných případech pokrok v oblasti dalších zavedených, přijatých a plánovaných politik, opatření a akcí vyplývajících z dlouhodobých strategií renovací podle článku 2a směrnice (EU) .../... [směrnice o energetické náročnosti budov, COD 0381/16], včetně těch zacílených na energeticky nejnáročnější segmenty vnitrostátního fondu budov a na přístup k informacím a financování.

Pozměňovací návrh    142

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  vnitrostátních cílech s ohledem na zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a zemí dodávek, skladování a reakci strany poptávky,

a)  vnitrostátních cílech zaměřených na posilování energetické účinnosti a obnovitelné zdroje a zvýšení diverzifikace energetických zdrojů a dodavatelských tras a zemí, skladování a reakci ze strany poptávky,

Pozměňovací návrh    143

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  vnitrostátních cílech s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí;

b)  vnitrostátních cílech a opatřeních s ohledem na snížení závislosti na dovozu energie ze třetích zemí, jež nevytvářejí překážky bránící úspěšnému provádění energetické unie;

Pozměňovací návrh    144

Návrh nařízení

Čl. 20 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  vnitrostátních cílech s ohledem na zvýšení flexibility vnitrostátního energetického systému, zejména zavedením opatření týkajících se energetické účinnosti, domácích obnovitelných zdrojů energie, odezvy na straně poptávky a skladování energie;

Pozměňovací návrh    145

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění cíle 15% propojení elektrické energie;

a)  úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030 při zohlednění orientačního cíle min. 15% propojení elektrické energie;

Pozměňovací návrh    146

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti klíčových rozměrů energetické unie;

b)  klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a modernizaci této infrastruktury, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokoli z pěti klíčových rozměrů energetické unie;

Pozměňovací návrh    147

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  v příslušných případech vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu;

d)  vnitrostátní cíle a opatření týkající se flexibility systému, zejména prostřednictvím odstranění překážek bránících volné tvorbě cen, integrace a propojení trhu, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase;

Pozměňovací návrh    148

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  vnitrostátní cíle s ohledem na energetickou chudobu, včetně počtu domácností trpících energetickou chudobou;

vypouští se

Pozměňovací návrh    149

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  vnitrostátní cíle a opatření týkající se nediskriminační účasti energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všech trzích s energií;

Pozměňovací návrh    150

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. e b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

eb)  vnitrostátní cíle a opatření za účelem zajištění účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů;

Pozměňovací návrh    151

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  v příslušných případech vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému;

f)  vnitrostátní cíle s ohledem na zajištění přiměřenosti elektrického systému, zajišťující, aby nebyly zaváděny žádné kapacitní mechanismy a v případech, kdy byly zavedeny z důvodu zabezpečení dodávek, byly tyto mechanismy co nejvíce omezeny a nezpůsobovaly zbytečná narušení trhu a překážky bránící přeshraničnímu obchodu;

Pozměňovací návrh    152

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  vnitrostátní opatření na zavedení nabídkových zón a jejich přezkoumání s cílem řešit strukturální přetížení, maximalizovat ekonomickou účinnost a přeshraniční obchodování a zajistit bezpečnost dodávek;

Pozměňovací návrh    153

Návrh nařízení

Čl. 21 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  prováděných, přijatých a plánovaných politikách a opatřeních týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až f);

g)  prováděných, přijatých a plánovaných politikách a opatřeních týkajících se dosažení cílů zmíněných v písmenech a) až fa);

Pozměňovací návrh    154

Návrh nařízení

Článek 21 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 21a

 

Integrované podávání zpráv o energetické chudobě

 

Členský stát v příslušných případech do integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zahrne kvantitativní informace o počtu domácností trpících energetickou chudobou a informace o politikách a opatřeních, jimiž se energetická chudoba řeší podle čl. 3 odst. 3 písm. v).

 

Uplatňuje-li se druhý pododstavec čl. 3 odst. 3 písm. v), zahrne daný členský stát do integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu informace o implementaci svého vnitrostátního orientačního cíle pro snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou.

 

Komise sdílí údaje sdělené členskými státy podle tohoto článku s evropským střediskem pro sledování energetické chudoby.

Pozměňovací návrh    155

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  vnitrostátní cíle pro celkové (veřejné i soukromé) výdaje na výzkum a inovace týkající se čistých energetických technologií, jakož i na náklady na technologie a rozvoj jejich výkonnosti;

b)  vnitrostátní cíle pro celkové veřejné a v příslušných případech soukromé výdaje na výzkum a inovace týkající se čistých energetických technologií, jakož i na náklady na technologie a rozvoj jejich výkonnosti;

Pozměňovací návrh    156

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  vnitrostátní cíle pro postupné odstranění dotací v energetice;

d)  vnitrostátní cíle pro postupné odstranění dotací v energetice, zejména dotací na fosilní palivo;

Pozměňovací návrh    157

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1 – písm. g

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  v příslušných případech finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni.

g)  v příslušných případech finanční opatření, včetně podpory ze strany Unie a využití unijních fondů, v této oblasti na vnitrostátní úrovni. Dojde-li k využití jakéhokoli finančního příspěvku Komise k nástrojům financování, na které členské státy společně vyčleňují vnitrostátní zdroje, bude tato informace zveřejněna.

Pozměňovací návrh    158

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  svou přibližnou inventuru skleníkových plynů pro rok X-1;

vypouští se

Pozměňovací návrh    159

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  zprávu o své přibližné hrubé konečné spotřebě energie z obnovitelných zdrojů a o své přibližné hrubé spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie za rok X-1

Pozměňovací návrh    160

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely písmene a) Komise každoročně sestaví přibližnou inventuru skleníkových plynů v Unii na základě přibližných národních inventur skleníkových plynů členských států, nebo na základě vlastních odhadů, pokud členský stát do stanoveného data nepředložil vlastní přibližné inventury. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30. září.

Pro tyto účely Komise každoročně sestaví přibližnou inventuru skleníkových plynů v Unii na základě přibližných národních inventur skleníkových plynů členských států, nebo na základě vlastních odhadů, pokud členský stát do stanoveného data nepředložil vlastní přibližné inventury. Komise tyto informace každoročně zveřejní do 30. září.

Pozměňovací návrh    161

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy do 31. července 2021 a následně každého roku („rok X“) předloží Komisi přibližné národní inventury skleníkových plynů za rok X-1;

Pozměňovací návrh    162

Návrh nařízení

Článek 24

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 24

Článek 24

Platforma pro elektronické podávání zpráv

Elektronická platforma

1.  Komise vytvoří platformu pro podávání zpráv on-line, která umožní komunikaci mezi Komisí a členskými státypodpoří spolupráci mezi členskými státy.

1.  V rámci zajištění efektivity nákladů vytvoří Komise veřejnou on-line platformu, která umožní komunikaci mezi Komisí a členskými státy, podpoří spolupráci mezi členskými státy a usnadní přístup veřejnosti k informacím.

2.  Po zprovoznění této platformy použijí členské státy tuto on-line platformu k odesílání zpráv uvedených v této kapitole Komisi.

2.  Po zprovoznění této platformy použijí členské státy tuto on-line platformu k odesílání zpráv uvedených v této kapitole Komisi. Členské státy tyto zprávy zveřejní.

 

2a.  Komise elektronickou platformu použije pro usnadnění přístupu veřejnosti on-line k návrhům a konečným verzím integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a vnitrostátních dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a energetiky uvedených v článcích 3, 9 a 14.

Pozměňovací návrh    163

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Do 31. října 2021 a následně každý druhý rok provede Komise posouzení ukazatelů a evropských statistik, pokud jsou k dispozici, zejména na základě zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dalších informací vykazovaných podle tohoto nařízení:

1.  Do 31. října 2021 a následně každý druhý rok provede Komise posouzení údajů poskytnutých Evropskou agenturou pro životní prostředí, ukazatelů a evropských statistik, pokud jsou k dispozici, zejména na základě zpráv o pokroku týkajícím se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dalších informací vykazovaných podle tohoto nařízení:

Pozměňovací návrh    164

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  o pokroku na úrovni Unie k dosažení cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména s ohledem na odstranění jakýchkoli nedostatků v cílech unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030;

a)  o pokroku na úrovni Unie k dosažení cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména s ohledem na odstranění jakýchkoli nedostatků v cílech unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030 případně s ohledem na revidované opatření EU v oblasti klimatu a energetiky, jak je stanoveno v článku 38;

Pozměňovací návrh    165

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. a a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  o pokroku, jehož bylo dosaženo na úrovni Unie na cestě k diverzifikaci zdrojů a dodavatelů energie a který napomáhá vytvoření plně funkční a odolné energetické unie založené na zabezpečení dodávek, solidaritě a důvěře;

Pozměňovací návrh    166

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  o pokroku jednotlivých členských států k dosažení cílů, úkolů a příspěvků daného státu a provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu;

b)  o pokroku jednotlivých členských států k dosažení cílů a úkolů daného státu a provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu;

Pozměňovací návrh    167

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  o celkovém dopadu politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů na fungování unijních opatření v oblasti klimatu a energetiky s cílem přezkoumat vnitrostátně určený příspěvek Unie a zvýšit úroveň ambic v souladu se závazky přijaté v rámci Pařížské dohody;

Pozměňovací návrh    168

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. c b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cb)  o celkovém dopadu politik a opatření integrovaných vnitrostátních plánů na fungování EU ETS;

Pozměňovací návrh    169

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. c c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

cc)  o přesnosti odhadů členských států, pokud jde o dopady překrývání politik a opatření na vnitrostátní úrovni na rovnováhu nabídky a poptávky v EU ETS, nebo, nejsou-li takové odhady k dispozici, provede vlastní posouzení téhož dopadu;

Pozměňovací návrh    170

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Komise předem oznámí, jaké ukazatele hodlá při tomto posuzování použít.

Pozměňovací návrh    171

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V oblasti obnovitelné energie Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě lineární trajektorie počínaje 20% podílem v roce 2020 a dosažením alespoň 27% podílu v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě 2 bodě i).

2.  V oblasti obnovitelné energie Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě závazné lineární trajektorie počínaje 20% podílem v roce 2020 a dosažením alespoň 35% podílu v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě 2 bodě ic).

Pozměňovací návrh    172

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V oblasti energetické účinnosti Komise v rámci svého posouzení zmíněného v odstavci 1 provede posouzení pokroku ke společnému dosažení maximální spotřeby energie na úrovni Unie ve výši 1 321 Mtoe pro primární spotřebu energie a 987 Mtoe pro konečnou spotřebu energie v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a).

V oblasti energetické účinnosti Komise v rámci svého posouzení zmíněného v odstavci 1 provede posouzení pokroku ke společnému dosažení maximální spotřeby energie na úrovni Unie ve výši 1 132 Mtoe pro primární spotřebu energie a 849 Mtoe pro konečnou spotřebu energie v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a).

Pozměňovací návrh    173

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  zváží, zda byl dosažen milník Unie týkající se spotřeby maximálně 1 483 Mtoe primární energie a maximálně 1 086 Mtoe konečné energie v roce 2020;

a)  posoudí, zda jednotlivé členské státy spějí k dosažení svých vnitrostátních závazných cílů a zda byl dosažen cíl Unie týkající se spotřeby maximálně 1 483 Mtoe primární energie a maximálně 1 086 Mtoe konečné energie v roce 2020;

Pozměňovací návrh    174

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Do 31. října 2019 a potom každé čtyři roky provede Komise posouzení provádění směrnice 2009/31/ES.

vypouští se

Pozměňovací návrh    175

Návrh nařízení

Článek 26

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 26

Článek 26

Následná kontrola v případě nesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení o sdílení úsilí

Následná kontrola v případě nesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení o sdílení úsilí

1.  Na základě posouzení podle článku 25 vydá Komise členskému státu doporučení podle článku 28, pokud ukazuje vývoj politik v daném členském státě na nesrovnalosti s celkovými cíli energetické unie.

1.  Na základě posouzení podle článku 25 vydá Komise členskému státu doporučení podle článku 28, pokud ukazuje vývoj politik v daném členském státě na nesrovnalosti s celkovými cíli energetické unie a s dlouhodobými cíli Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.

 

1a.  Členský stát, který zamýšlí využít flexibility podle článku 7 nařízení (EU) .../... [nařízení o společném úsilí], uvede ve svém plánu podle článku 3 tohoto nařízení míru zamýšleného využití a plánované politiky a opatření pro překročení požadavků podle článku 4 nařízení (EU) .../... [LULUCF] na období 2021 až 2030 na nutnou úroveň.

2.  Komise může vydat stanoviska týkající se akčních plánů odeslaných členskými státy podle čl. 8 odst. 1 nařízení [ ] [ESR].

2.  Komise může vydat stanoviska týkající se akčních plánů odeslaných členskými státy podle článku 7 a čl. 8 odst. 1 nařízení [ ] [ESR].

 

2a.  Komise může dočasně pozastavit platnost ustanovení, které členským státům umožňuje převést své roční emisní povolenky na jiné členské státy.

 

2b.  Vzhledem k vysokému potenciálu metanu z hlediska globálního oteplování a jeho relativně krátké životnosti v atmosféře analyzuje Komise dopady přijetí dvacetiletého časového horizontu pro metan u politik a opatření. Komise zváží politické možnosti rychlého řešení problematiky emisí metanu a předloží strategii Unie týkající se této látky při příslušném zohlednění cílů oběhového hospodářství a s prioritním ohledem na emise metanu související s energetikou a odpady.

 

2c.  Komise v roce 2027 a 2032 podá zprávu o souhrnné bilanci emisí a pohlcení skleníkových plynů z obhospodařované lesní půdy v Unii ve srovnání s průměrnými emisemi a pohlcením skleníkových plynů v období od roku 1990 do roku 2009. Bude-li souhrnná bilance záporná, předloží Komise návrh na kompenzaci a odstranění odpovídající hodnoty z emisních povolenek členských států podle nařízení (EU) .../... [ESR].

Pozměňovací návrh    176

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 12 dospěje k závěru, že jsou cíle, úkolypříspěvky vnitrostátních plánů nebo jejich aktualizací nedostatečné pro společné dosažení cílů energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, přijme na úrovni Unie opatření za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů. V oblasti obnovitelné energie tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k cílům Unie pro rok 2030 stanovených ve vnitrostátních plánech a jejich aktualizacích.

1.  Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 12 dospěje k závěru, že jsou cíle a úkoly vnitrostátních plánů nedostatečné, přijme na úrovni Unie opatření za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů.

 

V oblasti obnovitelné energie, aniž by byla dotčena ostatní opatření, bude vnitrostátní cíl členských států pro rok 2030 přezkoumán na základě čl. 3 odst. 2 a přílohy Ia směrnice (EU) .../... [přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie] do 31. prosince 2020.

Pozměňovací návrh    177

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud Komise na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 písm. b) dospěje k závěru, že byl pokrok členského státu k dosažení cílů, úkolů a příspěvků nebo provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu nedostatečný, vydá příslušnému členskému státu doporučení podle článku 28. Při vydání tohoto doporučení zohlední Komise ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030 v oblasti obnovitelné energie.

2.  Pokud Komise na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 písm. b) dospěje k závěru, že byl pokrok členského státu k dosažení jeho trajektorií, cílů a úkolů nebo provádění politik a opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu nedostatečný, vydá příslušnému členskému státu doporučení podle článku 28.

Pozměňovací návrh    178

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 25 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, může za účelem snížení tohoto rizika vydat doporučení všem členským státům podle článku 28. Komise v příslušných případech kromě vydání doporučení přijme opatření na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. S ohledem na obnovitelnou energii tato opatření zohlední ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030.

3.  Pokud Komise na základě posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky nebo v příslušných případech podpořena dalšími zdroji informací podle článku 25 dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, vydá za účelem snížení tohoto rizika doporučení všem členským státům podle článku 28. Při vydávání těchto doporučení Komise zohledňuje míru ambic daného členského státu s ohledem na cíle Unie pro rok 2030. Komise v příslušných případech kromě vydání doporučení přijme opatření na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. Tato opatření zohlední ambiciózní počáteční úsilí členských států, zejména úsilí od roku 2021 dále, týkající se příspěvku k cílům Unie pro rok 2030, míru dodržování vnitrostátních cílů a trajektorií ze strany členských států jakož i jakýkoli příspěvek k finanční platformě podle odst. 4 písm. c).

Pozměňovací návrh    179

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

V oblasti energetické účinnosti mohou tato dodatečná opatření zejména zlepšit energetickou účinnost:

 

a)  výrobků podle směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU;

 

b)  budov podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU a

 

c)  dopravy.

Pozměňovací návrh    180

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Pokud Komise na základě svého posouzení podle čl. 25 odst. 1 písm. a) dospěje k závěru, že jakýkoli projekt v oblasti infrastruktury může potenciálně bránit rozvoji odolné energetické unie, vydá Komise předběžné posouzení slučitelnosti projektu s dlouhodobými úkoly vnitřního trhu s energií, zejména s ohledem na dlouhodobý cíl nulových čistých emisí do roku 2050, a zahrne do něj doporučení pro dotyčný členský stát podle článku 28. Před vydáním takového posouzení může Komise konzultovat další členské státy.

Pozměňovací návrh    181

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 4 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Pokud v oblasti obnovitelné energie, aniž by byla dotčena opatření na úrovni Unie stanovená v odstavci 3, Komise dospěje na základě posouzení v roce 2023 podle čl. 25 odst. 1 a 2 k názoru, že lineární trajektorie Unie zmíněná v čl. 25 odst. 2 není společně dosažena, členské státy zajistí, aby byly do roku 2024 jakékoli vznikající mezery pokryty pomocí dodatečných opatření, například:

4.  Pokud v oblasti obnovitelné energie, aniž by byla dotčena opatření na úrovni Unie stanovená v odstavci 3, Komise dospěje na základě posouzení prováděného v roce 2023 podle čl. 25 odst. 1 a 2 a následně každé dva roky k názoru, že členský stát nedělá dostatečný pokrok směrem ke splnění svého vnitrostátního cíle pro rok 2030, zejména proto, že nedodržuje svou trajektorii, zajistí dotčené členské státy do roku 2024 a následně každé dva roky, že jakékoli vznikající mezery v rámci jejich trajektorií budou do jednoho roku pokryty pomocí dodatečných opatření, například:

Pozměňovací návrh    182

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 4 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  opatřeními na podporu většího podílu elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na základě kritérií uvedených v článku 4 směrnice (EU) .../... [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES];

Pozměňovací návrh    183

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 4 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  uskutečněním finančního příspěvku do platformy pro financování vytvořené na úrovni Unie, která bude přispívat k projektům obnovitelné energie a bude spravována přímo nebo nepřímo Komisí;

c)  uskutečněním dobrovolného finančního příspěvku do platformy pro financování vytvořené na úrovni Unie, která bude přispívat k projektům obnovitelné energie, zejména těm s významem pro energetickou unii, a bude spravována přímo nebo nepřímo Komisí;

Pozměňovací návrh    184

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 4 – písm. c a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  využitím mechanismu spolupráce vymezeným ve směrnici (EU) .../... [přepracovaném znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie]

Pozměňovací návrh    185

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 4 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato opatření budou zohledňovat úroveň ambicí počátečních příspěvků příslušného členského státu k cíli Unie v oblasti obnovitelné energie pro rok 2030.

Tato opatření budou zohledňovat úroveň dodržování vnitrostátního cíle a trajektorie v oblasti obnovitelné energie ze strany členského státu.

 

Komise v příslušných případech přijme opatření na úrovni Unie nad rámec opatření na vnitrostátní úrovni s cílem zajistit dodržení závazné lineární trajektorie Unie a závazného cíle Unie pro rok 2030 v oblasti obnovitelné energie.

Pozměňovací návrh    186

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Pokud Komise dospěje v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odstavce 3, na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 a 3 v roce 2023 k závěru, že pokrok ke společnému dosažení cílů Unie týkajících se energetické účinnosti podle čl. 25 odst. 3 prvního pododstavce je nedostatečný, uskuteční do roku 2024 opatření nad rámec opatření stanovených ve směrnici 2010/31/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 765] a směrnici 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] s cílem zajistit, že dojde ke splnění závazného cíle Unieoblasti energetické účinnosti do roku 2030. Tato dodatečná opatření mohou zejména zlepšit energetickou účinnost:

5.  Pokud Komise dospěje v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odstavce 3, na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 a 3 prováděného v roce 2023 a následně každé dva roky, k závěru, že členský stát nedělá dostatečný pokrok směrem ke splnění svého vnitrostátního závazného cíle a trajektorie pro rok 2030, dotčený členský stát do roku 2024 a následně každé dva roky zajistí, aby jakékoli vznikající mezeryrámci jeho trajektorie byly do jednoho roku pokryty pomocí dodatečných opatření.

a)  výrobků podle směrnice 2010/30/EU a směrnice 2009/125/ES;

 

b)  budov podle směrnice 2010/31/EU [verze ve znění podle COM(2016) 765] a směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle COM(2016) 761];

 

c)  dopravy.

 

Pozměňovací návrh    187

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Každý dotčený členský stát podle odstavce 4 nebo 5 podrobně specifikuje v rámci své příští zprávy o pokroku uvedené v článku 15, jaká dodatečná opatření k pokrytí mezer s ohledem na své vnitrostátní cíle a trajektorie pro rok 2030 přijal nebo plánuje přijmout.

Pozměňovací návrh    188

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  členský stát uvede ve zprávě o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro rok následující po roku vydání doporučení, jakým způsobem v největší možné míře zohlednil daná doporučení a jakým způsobem je provedl nebo plánuje provést. Také vysvětlí případy, kde se od těchto doporučení odchýlí;

b)  členský stát uvede ve zprávě o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu pro rok následující po roku vydání doporučení, jakým způsobem v největší možné míře zohlednil daná doporučení a jakým způsobem je provedl nebo plánuje provést. Také uvede důvody v případech, kde se od těchto doporučení odchýlí;

Pozměňovací návrh    189

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

c)  doporučení by měla doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná podle čl. 9 odst. 2 a v rámci evropského semestru.

Pozměňovací návrh    190

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komise tato doporučení neprodleně zveřejní všem členským státům.

Pozměňovací návrh    191

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja)  celkové posouzení pokroku směrem k plnému uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ a spravedlivého zacházení s odběrateli energie;

Odůvodnění

Spravedlivé zacházení s odběrateli energie by mělo být další průřezovou zásadou ve fázi plánování a realizace.

Pozměňovací návrh    192

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2 – písm. j b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

jb)  zprávu o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti;

Pozměňovací návrh    193

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2 – písm. j c (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

jc)  informace o pokroku členských států směrem k postupnému ukončování přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva do roku 2020;

Pozměňovací návrh    194

Návrh nařízení

Čl. 29 – odst. 2 – písm. k a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ka)  finanční posouzení nákladů podporovaných konečným odběratelem elektřiny na základě ukazatelů sledujících skutečné výdaje na pět rozměrů energetické unie.

Pozměňovací návrh    195

Návrh nařízení

Čl. 30 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Do 1. ledna 2021 členské státy zřídí, budou provozovat a neustále se snažit zdokonalovat národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy III tohoto nařízení a zajistit včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

1.  Do 1. ledna 2021 členské státy zřídí, budou provozovat a neustále se snažit zdokonalovat v souladu s požadavky úmluvy UNFCCC národní inventurní systémy pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů skleníkových plynů uvedených v části 2 přílohy III tohoto nařízení a zajistit včasnost, transparentnost, přesnost, jednotnost, srovnatelnost a úplnost svých inventur skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    196

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  V letech 2027 a 2032 provede Komise komplexní přezkum dat týkajících se národních inventur odeslaných členskými státy podle čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení s ohledem na sledování snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů členských států podle článků 4, 9 a 10 nařízení [ ] [ESR] a jejich snížení emisí a zlepšení pohlcení pomocí propadů podle článků 4 a 12 nařízení [ ] [LULUCF] a dalších cílů týkajících se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.

1.  Komise provede komplexní přezkum dat týkajících se národních inventur odeslaných členskými státy podle čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení s ohledem na sledování snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů členských států podle článků 4, 9 a 10 nařízení [ ] [ESR] a jejich snížení emisí a zlepšení pohlcení pomocí propadů podle článků 4 a 12 nařízení [ ] [LULUCF] a dalších cílů týkajících se snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů stanovených v právních předpisech Unie. Členské státy se tohoto procesu v plném rozsahu účastní.

Pozměňovací návrh    197

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Data pro jednotlivé členské státy zaznamenaná v registrech vytvořených podle článku 11 nařízení [ ] [ESR] jeden měsíc po datu kontroly souladu s nařízením [ ] [LULUCF] uvedená v odstavci 5 tohoto článku se použijí k provedení kontroly souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR] pro léta 2021 a 2026. Tato kontrola souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR] pro každý z roků 2022 až 2025 a 2027 až 2030 se provede jeden měsíc po datu provedení kontroly souladu pro předchozí rok. Tato kontrola zahrnuje změny příslušných dat v důsledku využití flexibility členským státem podle článků 5, 6 a 7 nařízení [ ] [ESR].

6.  Data pro jednotlivé členské státy zaznamenaná v registrech vytvořených podle článku 11 nařízení [ ] [ESR] jeden měsíc po datu kontroly souladu s nařízením [ ] [LULUCF] uvedená v odstavci 5 tohoto článku se použijí k provedení kontroly souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR]. Tato kontrola souladu podle článku 9 nařízení [ ] [ESR] pro každý z roků [roky odpovídající období souladu uvedenému v článku 9 nařízení (EU) .../... [ESR] se provede jeden měsíc po datu provedení kontroly souladu pro předchozí rok. Tato kontrola zahrnuje změny příslušných dat v důsledku využití flexibility členským státem podle článků 5, 6 a 7 nařízení [ ] [ESR].

Pozměňovací návrh    198

Návrh nařízení

Čl. 31 – odst. 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.  Na základě požadavku členského státu využívat rezervu provede Komise poslední kontrolu souladu podle odstavce 6 tohoto článku ve smyslu [článku 9a; Rezerva pro včasná opatření] [ESR]. Pokud jsou požadavky podle [článku 9a; Rezerva pro včasná opatření] [ESR] splněny, mohou po takové kontrole následovat změny údajů pro každý způsobilý členský stát.

Pozměňovací návrh    199

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropská agentura pro životní prostředí pomáhá Komisi v její práci týkající se rozměrů snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti v souladu s články 14, 15, 16, 17, 18, 19, 23, 24, 25, 29, 30, 31, 32 a 34 v rámci svého každoročního pracovního programu. To podle potřeby zahrnuje pomoc v následujících oblastech:

Evropská agentura pro životní prostředí pomáhá Komisi v její práci týkající se rozměrů snižování emisí uhlíku a energetické účinnosti v souladu s články 13a, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 23, 24, 25, 29, 30, 31, 32 a 34 v rámci svého každoročního pracovního programu. To podle potřeby zahrnuje pomoc v následujících oblastech:

Pozměňovací návrh    200

Návrh nařízení

Čl. 35 – odst. 1 – písm. j a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja)  shromažďování údajů o přibližném podílu obnovitelných zdrojů energie Unie na konečné spotřebě energie a o přibližné primární a konečné spotřebě energie.

Pozměňovací návrh    201

Návrh nařízení

Čl. 37 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Výbor pro energetickou unii

Výbor pro energii a klima

Pozměňovací návrh    202

Návrh nařízení

Čl. 37 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro energetickou unii. Tento výbor představuje výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 a pracuje v příslušném odvětvovém složení relevantním pro toto nařízení.

1.  Při provádění tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro energii a klima. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pozměňovací návrh    203

Návrh nařízení

Čl. 37 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Výbor nahrazuje výbor vytvořený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS, článkem 9 rozhodnutí 280/2004/ES a článkem 26 nařízení (EU) č. 525/2013. Odkazy na výbor vytvořený uvedenými právními akty se považují za odkazy na výbor vytvořený tímto nařízením.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, pokud jde o provádění článků 15, 17, 23, 31 a 32 tohoto nařízení, je Komisi nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 26 nařízení (EU) č. 525/2013.

Pozměňovací návrh    204

Návrh nařízení

Čl. 38 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise podá Evropskému parlamentuRadě do 28. února 2026potom každých pět let zprávu o provádění tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie a souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo budoucími rozhodnutími týkajícími se UNFCCC a Pařížské dohody. Komise může v příslušných případech podávat návrhy.

Do šesti měsíců od facilitativního dialogu, který má být uspořádán v rámci UNFCCC v roce 2018, aby zhodnotil kolektivní úsilí smluvních stran, pokud jde o pokrok směrem k dlouhodobému globálnímu cíli,do šesti měsíců od globálního přezkumu v roce 2023následujících globálních přezkumů předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování a provádění tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie a souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo budoucími rozhodnutími týkajícími se UNFCCC a přiměřenosti jeho přínosu k cílům Pařížské dohody. K těmto zprávám jsou případně připojeny návrhy na posílení opatření Unie v oblasti klimatu a energetiky.

Pozměňovací návrh    205

Návrh nařízení

Čl. 38 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Do šesti měsíců poté, co Unie předloží nový nebo revidovaný vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody, předloží případně Komise potřebné legislativní návrhy na změnu příslušných právních aktů Unie.

Odůvodnění

EU musí zajistit, aby byla schopna dodržet pětiletý kontrolní mechanismus podle Pařížské dohody, a musí zajistit, aby veškeré její právní předpisy byly v souladu s koncepcí, že je možné je každých pět let přezkoumat a posílit. Tento pozměňovací návrh zaručuje, že ambice se budou v průběhu času zvyšovat v souladu s Pařížskou dohodou.

Pozměňovací návrh    206

Návrh nařízení

Čl. 40 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 98/70/ES

Čl. 7 a – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  v čl. 7a odst. 1 třetím pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

vypouští se

„celkový objem každého typu paliva nebo dodané energie, a“;

 

Pozměňovací návrh    207

Návrh nařízení

Čl. 47 – odst. 1 – bod 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  v čl. 18 odst. 1 se zrušuje písmeno e);

vypouští se

Pozměňovací návrh    208

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  v příloze I, části 2, se zrušují body 2, 3, 4 a 7;

(1)  v příloze I, části 2, se zrušují body 4 a 7;

Pozměňovací návrh    209

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Směrnice (EU) č. 2015/652

Příloha III – bod 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

„1.   Členské státy musí podávat zprávy s údaji uvedenými v bodě 3. Vykazují se údaje za všechno palivo a energii, jež byly uvedeny na trh každého členského státu. Pokud je do fosilních paliv přimícháno více biopaliv, je třeba uvést údaje o každém z nich.“

„1.   Členské státy musí každoročně podávat zprávy s údaji uvedenými v bodě 3. Vykazují se údaje za všechno palivo a energii, jež byly uvedeny na trh každého členského státu. Pokud je do fosilních paliv přimícháno více biopaliv, je třeba uvést údaje o každém z nich.“

Pozměňovací návrh    210

Návrh nařízení

Čl. 49 – odst. 1 – bod 2 – písm. b

Směrnice (EU) č. 2015/652

Příloha III – bod 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  v bodě 3 se zrušují písmena e) a f);

vypouští se

Pozměňovací návrh    211

Návrh nařízení

Článek 49 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 49a

 

EHP

 

1.  Do ... [šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Smíšenému výboru EHP návrh rozhodnutí Smíšeného výboru, který se týká tohoto nařízení, s cílem umožnit zemím ESVO EHP plně provádět ustanovení tohoto nařízení, a tím přispět k cílům energetické unie.

 

2.  Po začlenění zemí ESVO EHP v návaznosti na rozhodnutí Smíšeného výboru se závazky členských států vůči jiným členským státům podle tohoto nařízení rozšíří také na ty země ESVO EHP, které provedly nařízení na svém území.

Pozměňovací návrh    212

Návrh nařízení

Článek 50 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 50a

 

Energetické společenství

 

Do ... [šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] navrhne Komise jeho začlenění do Energetického společenství podle článku 79 Smlouvy o založení Energetického společenství. Po jeho začlenění na základě rozhodnutí Rady ministrů Energetického společenství a s výhradou jakýchkoli změn podle článku 24 Smlouvy o založení Energetického společenství se závazky členských států vůči jiným členským státům podle tohoto nařízení rozšíří také na ty smluvní strany Energetického společenství, které provedly nařízení na svém území.

Pozměňovací návrh    213

Návrh nařízení

Článek 51

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 51

Článek 51

Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení

Odchylně od článku 50 tohoto nařízení se článek 7 a čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. 525/2013 nadále vztahují na zprávy obsahující údaje požadované podle uvedených článků pro roky 2018, 2019 a 2020.

Odchylně od článku 50 tohoto nařízení se článek 7 a čl. 17 odst. 1 písm. a) a d) nařízení (EU) č. 525/2013 nadále vztahují na zprávy obsahující údaje požadované podle uvedených článků pro roky 2018, 2019 a 2020.

 

I nadále platí čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 525/2013, pokud jde o druhé kontrolní období podle Kjótského protokolu.

Článek 19 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále vztahuje na přezkumy dat týkajících se inventur skleníkových plynů pro roky 2018, 2019 a 2020.

Článek 19 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále vztahuje na přezkumy dat týkajících se inventur skleníkových plynů pro roky 2018, 2019 a 2020.

Článek 22 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále vztahuje na podávání zpráv požadovaných podle uvedeného článku.

Článek 22 nařízení (EU) č. 525/2013 se nadále vztahuje na podávání zpráv požadovaných podle uvedeného článku.

 

Čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 525/2013 i nadále platí za účelem provádění článků 15, 17, 23, 31 a 32 tohoto nařízení, jakož i v případech, kdy na něj odkazují jiné právní akty Unie.

Pozměňovací návrh    214

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 1 – bod 1.3 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii.  Konzultace zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a účast občanské společnosti

iii.  Konzultace zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, a účast občanské společnosti a široké veřejnosti

Pozměňovací návrh    215

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 1 – bod 1.4 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.4.  Regionální spolupráce na přípravě plánu

1.4.  Makroregionální a regionální spolupráce na přípravě plánu

Pozměňovací návrh    216

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 1 – bod 1.4 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  Vysvětlení pojetí regionální spolupráce v rámci plánu

ii.  Vysvětlení pojetí makroregionální a regionální spolupráce v rámci plánu

Pozměňovací návrh    217

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.1.1.  Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování (pro plán na období let 2021 až 2030, rámcový cíl pro rok 2030 dosáhnout v rámci národního hospodářství ve srovnání s rokem 1990 alespoň 40% snížení emisí skleníkových plynů)1

2.1.1.  Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování1

__________________

__________________

1. Musí být zajištěna soudržnost s dlouhodobými nízkoemisními strategiemi podle článku 14.

1. Musí být zajištěna soudržnost s dlouhodobými nízkoemisními strategiemi podle článku 14.

Pozměňovací návrh    218

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – bod i a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia.  Vnitrostátní trajektorie členských států od roku 2021 pro zachování a posílení pohlcování uhlíku pomocí propadů v souladu s Pařížskou dohodou

Pozměňovací návrh    219

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.1 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  V příslušných případech další vnitrostátní cíle shodné se stávajícími dlouhodobými nízkoemisními strategiemi. V příslušných případech další cíle, včetně odvětvových a adaptačních cílů

ii.  Další vnitrostátní cíle a úkoly shodné s Pařížskou dohodou a dlouhodobými strategiemi, které se týkají klimatu a energie. V příslušných případech další cíle, včetně odvětvových a adaptačních cílů

Pozměňovací návrh    220

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Plánovaný podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie členského státu v roce 2030 jako jeho vnitrostátní příspěvek k dosažení závazného cíle EU ve výši nejméně 27 % do roku 2030

i.  Vnitrostátní cíl členského státu, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030

Pozměňovací návrh    221

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii.  Trajektorie pro odvětvový podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v období 2021–2030 v odvětvích elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

iii.  Trajektorie členského státu pro odvětvový podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v období 2021–2030 v odvětvích elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy (rozčleněné na silniční, železniční a leteckou)

Pozměňovací návrh    222

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv.  Trajektorie podle technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, kterou členský stát plánuje použít k dosažení souhrnné a odvětvové trajektorie pro obnovitelnou energii v období 2021–2030, zahrnující očekávanou hrubou konečnou spotřebu energie na technologii a odvětví v Mtoe a celkový plánovaný instalovaný výkon (rozdělený na nový výkon a modernizaci) na technologii a odvětví v MW

iv.  Trajektorie podle technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, kterou členský stát plánuje použít k dosažení souhrnné a odvětvové trajektorie pro obnovitelnou energii v období 2021–2030, zahrnující očekávanou hrubou konečnou spotřebu energie na technologii a odvětví v Mtoe a celkový čistý plánovaný instalovaný výkon (rozdělený na nový výkon a modernizaci) na technologii a odvětví v MW

Pozměňovací návrh    223

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – bod v

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v.  Trajektorie k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy posouzení jejího zdroje a dopadu na propad LULUCF

v.  Trajektorie členského státu k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin, s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem. V případě lesní biomasy posouzení jejího zdroje a dopadu na propad LULUCF

Pozměňovací návrh    224

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – bod v a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

va.  Podíl energie členského státu a trajektorie a cíle, pokud jde o energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů městy, energetickými společenstvími a samospotřebiteli v roce 2030, a trajektorie týkající se energie z obnovitelných zdrojů od roku 2021 do roku 2030, včetně očekávané hrubé konečné spotřeby energie

Pozměňovací návrh    225

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.1 – bod 2.1.2 – bod vi

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vi.  V příslušných případech další vnitrostátní trajektorie a cíle včetně dlouhodobých a odvětvových (např. podíl pokročilých biopaliv, podíl obnovitelné energie na dálkovém vytápění, použití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetickými společenstvími a vlastními spotřebiteli)

vi.  V příslušných případech další vnitrostátní trajektorie a cíle včetně dlouhodobých a odvětvových (např. podíl pokročilých biopaliv, podíl obnovitelné energie na dálkovém vytápění, použití obnovitelné energie v budovách, energie získaná z kalů při úpravě odpadních vod)

Pozměňovací návrh    226

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.2 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Orientační vnitrostátní příspěvek v oblasti energetické účinnosti k dosažení závazného cíle Unie v této oblasti v rozsahu 30 % v roce 2030 podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/2016/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761], založený na primární či konečné spotřebě energie, primární či konečné úspoře energie nebo na energetické náročnosti; vyjádřený jako absolutní úroveň primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a 2030, s lineární trajektorií pro daný příspěvek od roku 2021 a dále; zahrnující základní metodiku a použité konverzní faktory;

i.  Závazný cíl členského státu v oblasti energetické účinnosti na rok 2030 podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 4 směrnice 2012/2016/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761], vyjádřený jako absolutní úroveň primární spotřeby energie a konečné spotřeby energie v roce 2020 a 2030, s lineární trajektorií pro daný cíl od roku 2021 a dále; zahrnující základní metodiku a použité konverzní faktory

Pozměňovací návrh    227

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.2 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  Kumulativní množství úspor energie, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] týkajícího se povinností v oblasti úspor energie;

ii.  Kumulativní množství dalších úspor energie, které mají být dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 a v následujících obdobích podle článku 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] týkajícího se povinností v oblasti úspor energie;

Pozměňovací návrh    228

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.2 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii.  Cíle pro dlouhodobou renovaci vnitrostátního fondu obytných a komerčních budov (jak veřejných, tak soukromých);

iii.  Cíle pro roky 2030 a 2040 týkající se dlouhodobé renovace vnitrostátního fondu obytných a nebytových budov (jak veřejných, tak soukromých) v souladu s cílem vytyčeným do roku 2050 spočívajícím v zajištění fondu budov s téměř nulovou spotřebou energie a v dekarbonizovaného fondu budov

Pozměňovací návrh    229

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.2 – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv.  Celková podlahová plocha, která bude renovována, nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které budou dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU týkajícího se příkladné úlohy budov veřejných subjektů;

iv.  Celková podlahová plocha, která bude renovována, a odpovídající úspory energie nebo ekvivalentní roční energetické úspory, které mají být dosaženy v období od roku 2021 do roku 2030 podle článku 5 směrnice 2012/27/EU týkajícího se příkladné úlohy budov veřejných subjektů;

Pozměňovací návrh    230

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.3 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Vnitrostátní cíle z hlediska zvyšování diverzifikace energetických zdrojů a dodávek z třetích zemí, skladování a reakce na straně poptávky

i.  Vnitrostátní cíle z hlediska zvyšování diverzifikace energetických zdrojů a dodávek z třetích zemí, zavádění opatření k úsporám energie, skladování a reakce na straně poptávky

Pozměňovací návrh    231

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.3 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  Vnitrostátní cíle z hlediska snižování závislosti na dovozu energií z třetích zemí

ii.  Vnitrostátní cíle z hlediska snižování závislosti na dovozu energií z fosilních paliv (ropy, uhlí a plynu) a případně z jiných paliv z třetích zemí

Pozměňovací návrh    232

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.3 – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv.  Vnitrostátní cíle z hlediska rozmístění domácích zdrojů energie (zejména obnovitelných zdrojů energie)

iv.  Vnitrostátní cíle z hlediska zvyšování flexibility vnitrostátního energetického systému

Pozměňovací návrh    233

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.4 – bod 2.4.1 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Úroveň propojitelnosti elektroenergetických soustav, které si členský stát přeje dosáhnout v roce 2030 ve vztahu k cíli Evropské rady z října 2014

i.  Alespoň 15% úroveň propojení elektrické energie, kterou hodlá členský stát dosáhnout v roce 2030, s ohledem na cíl v oblasti propojení ve výši 10 % stanovený do roku 2020

Pozměňovací návrh    234

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.4 – bod 2.4.2 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos elektrické energie a plynu, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kteréhokolirozměrů strategie energetické unie

i.  Klíčové vnitrostátní cíle pro infrastrukturu pro přenos a distribuci elektrické energie a plynu a její modernizaci, které jsou nezbytné k dosažení cílů a úkolů podle kterékolidimenzí energetické unie uvedených v bodě 2

Pozměňovací návrh    235

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.4 – bod 2.4.3 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například integrace a propojení trhu, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;

i.  Vnitrostátní cíle týkající se dalších prvků vnitřního trhu s energií, například zvýšení flexibility systému, integrace a propojení trhu, inteligentních sítí, agregace, odezvy na straně poptávky, skladování, distribuované výroby, mechanismů pro dispečink, redispečink a omezení a cenových signálů v reálném čase, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;

Pozměňovací návrh    236

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.4 – bod 2.4.3 – bod i a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ia.  Vnitrostátní cíle týkající se nediskriminačního zavedení energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všechny trhy s energií, včetně časového rámce pro dosažení těchto cílů;

Pozměňovací návrh    237

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.4 – bod 2.4.3 – bod i b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ib.  Vnitrostátní cíle za účelem zajištění účasti spotřebitelů v energetickém systému a výhod plynoucích spotřebitelům z vlastní výroby a nových technologií, včetně inteligentních měřičů;

Pozměňovací návrh    238

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.4 – bod 2.4.3 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii.  Vnitrostátní cíle v oblasti ochrany spotřebitelů energie a zlepšení konkurenceschopnosti odvětví maloobchodního prodeje energie

iii.  Vnitrostátní cíle v oblasti ochrany spotřebitelů energie, zvyšování transparentnosti, motivace ke změně dodavatele a zlepšení konkurenceschopnosti odvětví maloobchodního prodeje energie

Pozměňovací návrh    239

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.4 – bod 2.4.4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.4.4.  Energetická chudoba

2.4.4.  Energetická chudoba

Vnitrostátní cíle z hlediska energetické chudoby, včetně časového rámce pro jejich dosažení

Zavedení vnitrostátní definice domácností trpících energetickou chudobou založené na ukazatelích EU týkajících se nízkých příjmů, vysokých výdajů za energii, nízké kvality a nízké energetické účinnosti obydlí a případně vnitrostátních cílů v oblasti snižování energetické chudoby, včetně časového rámce pro jejich dosažení

Pozměňovací návrh    240

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.5 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování pro veřejný i soukromý výzkuminovace vztahující se k energetické unii, včetně časového rámce pro dosažení cílů, je-li to vhodné; odrážející priority strategie energetické unie a plánu SET

i.  Vnitrostátní cíle a cílové oblasti financování veřejné podpory výzkumuinovací vztahujících se k energetické unii a její očekávaný pákový účinek na soukromé výzkumné činnosti, včetně časového rámce pro dosažení cílů, je-li to vhodné; odrážející priority strategie energetické unie a plánu SET

Pozměňovací návrh    241

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 2 – bod 2.5 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  V příslušných případech vnitrostátní cíle zahrnující dlouhodobé cíle (2050) v oblasti zavedení nízkouhlíkových technologií, včetně oblasti dekarbonizace průmyslových odvětví náročných na energii a uhlík a popřípadě také související infrastruktury pro dopravu a skladování uhlíku

ii.  Vnitrostátní cíle týkající se prosazování udržitelných technologií na období do roku 2050

Pozměňovací návrh    242

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.1 – bod 3.1.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.1.1  Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování (pro plán na období let 2021 až 2030, rámcový cíl 2030)

3.1.1  Emise skleníkových plynů a jejich pohlcování

i.  Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením [ ] [ESR], jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro dodržení nařízení [ ] [LULUCF], pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k dlouhodobému cíli stát se nízkouhlíkovým hospodářstvím v horizontu 50 let,zajišťující rovnováhu mezi emisemi a jejich pohlcováním v souladu s Pařížskou dohodou

i.  Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením [ ] [ESR], jak je uvedeno v bodě 2.1.1, politiky a opatření pro soulad s nařízením [ ] [LULUCF] a trajektorie pro zachování a posílení pohlcování uhlíku pomocí propadů, jak je uvedeno v bodě 2.1.1, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s dlouhodobým výhledem a cílem tak, aby v Unii byly do roku 2050 nulové čisté emise skleníkových plynůaby se brzy poté usilovalo o negativní emise v souladu s Pařížskou dohodou

ii.  Regionální spolupráce v této oblasti

ii.  Regionální spolupráce v této oblasti

iii.  V příslušných případech, aniž je v této oblasti na vnitrostátní úrovni dotčena platnost pravidel pro poskytování státní podpory, finančních opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů

iii.  V příslušných případech, aniž je v této oblasti na vnitrostátní úrovni dotčena platnost pravidel pro poskytování státní podpory, finančních opatření včetně podpory EU a využití evropských fondů

Pozměňovací návrh    243

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.1 – bod 3.1.2 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Politiky a opatření k dosažení vnitrostátního příspěvku k závaznému unijnímu cíli pro rok 2030 pro obnovitelnou energii a trajektorie uvedené v bodě 2.1.2, včetně konkrétních odvětvových a technologických opatření6

i.  Politiky a opatření k dosažení vnitrostátního cíle pro rok 2030 a závazného unijního cíle pro rok 2030 pro obnovitelnou energii a trajektorie uvedené v bodě 2.1.2, včetně konkrétních odvětvových a technologických opatření6

__________________

__________________

6. Při plánování těchto opatření členské státy vezmou v úvahu konec životnosti stávajících instalací a modernizační potenciál.

6. Při plánování těchto opatření členské státy vezmou v úvahu konec životnosti stávajících instalací a modernizační potenciál.

Pozměňovací návrh    244

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.1 – bod 3.1.2 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii.  Konkrétní opatření v otázce finanční podpory, včetně podpory EU a využití evropských fondů, pro účely propagace výroby a užití energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

iii.  Konkrétní vnitrostátní opatření v otázce finanční podpory a daňová opatření, včetně podpory EU a využití evropských fondů, pro účely propagace výroby a užití energie z obnovitelných zdrojů v oblasti elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy

Pozměňovací návrh    245

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.1 – bod 3.1.2 – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv.  Konkrétní opatření pro zavedení jednotného kontaktního místa, zjednodušení administrativních postupů, poskytování informací a školení a posílení spotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických společenství

iv.  Konkrétní opatření k odstranění nadměrně zatěžujících nákladů a překážek bránících zavádění obnovitelných zdrojů a k zavedení jednotného kontaktního místa, zjednodušení administrativních postupů, poskytování informací a školení Očekávaný dopad z hlediska nové kapacity energie z obnovitelných zdrojů

Pozměňovací návrh    246

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.1 – bod 3.1.2 – bod iv a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva.  Zvláštní opatření pro udělení oprávnění všem spotřebitelům a pro jejich motivaci k tomu, aby se jednotlivě i kolektivně stali samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů, kteří budou vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat vlastní energii z obnovitelných zdrojů, a očekávaný dopad z hlediska nové kapacity energie z obnovitelných zdrojů

Pozměňovací návrh    247

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.1 – bod 3.1.2 – bod vi a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

via.  Další plánovaná nebo přijatá opatření na podporu energie z obnovitelných zdrojů, zejména, ale nikoli výlučně následující opatření:

 

a)  opatření, jejichž účelem je zajistit, aby veškeré orgány veřejné správy (státní, regionální či místní) zahrnuly do svých činností spotřebu energie z obnovitelných zdrojů;

 

b)  ustanovení, jež jsou součástí právních předpisů o zadávání veřejných zakázek, jejichž cílem je zaručit, aby orgány veřejné správy (státní, regionální či místní) zaváděly při zadávání veřejných zakázek ekologická kritéria, a vybízely tak právnické osoby, jež mají v úmyslu uzavřít s nimi smlouvu, k využívání energie z obnovitelných zdrojů bez ohledu na produkt či službu, jež mají být poskytovány;

 

c)  v příslušných případech ustanovení týkající se využívání energie z obnovitelných zdrojů jako předpokladu pro poskytnutí jakýchkoli veřejných dotací či jakékoli veřejné podpory.

Pozměňovací návrh    248

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.1 – bod 3.1.3 – bod iv a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva.  vnitrostátní politiky, lhůty a opatření, které jsou plánovány za účelem postupného rušení přímých i nepřímých dotací pro fosilní paliva, a to do roku 2020;

Pozměňovací návrh    249

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.2 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačního vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k propagaci energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o následující:

Plánované politiky, opatření a programy k dosažení závazného vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2, včetně plánovaných opatření a nástrojů (také finanční povahy) k propagaci energetické náročnosti budov, zejména pokud jde o následující:

Pozměňovací návrh    250

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.2 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  Dlouhodobá strategie na renovaci vnitrostátního fondu obytných a komerčních budov (jak veřejných, tak i soukromých)7, včetně politik a opatření na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací či rozsáhlých renovací prováděných v několika fázích

ii.  Dlouhodobá strategie na renovaci vnitrostátního fondu obytných a nebytových budov (jak veřejných, tak i soukromých)7, včetně politik v oblasti energetické účinnosti a úspor energie, opatření a kroků na podporu nákladově efektivních rozsáhlých renovací či rozsáhlých renovací prováděných v několika fázích, jakož i opatření zaměřená na energeticky nejnáročnější fond budov a na domácnosti trpící energetickou chudobou

__________________

__________________

7. V souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 765].

7. V souladu s článkem 2a směrnice 2010/31/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 765].

Pozměňovací návrh    251

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.2 – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv.  Další plánované politiky, opatření a programy k dosažení orientačního vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2 (např. opatření na podporu příkladné úlohy budov veřejných subjektů a energeticky účinného zadávání veřejných zakázek, opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií9, opatření pro informovanost a vzdělávání spotřebitelů10 a další opatření na podporu energetické účinnosti11)

iv.  Další plánované politiky, opatření a programy k dosažení závazného vnitrostátního cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030, jakož i další cíle uvedené v bodu 2.2 (např. opatření na podporu příkladné úlohy budov veřejných subjektů a energeticky účinného zadávání veřejných zakázek, opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií9, opatření pro informovanost a vzdělávání spotřebitelů10 a další opatření na podporu energetické účinnosti11)

__________________

__________________

9. V souladu s článkem 8 směrnice 2012/27/EU.

9. V souladu s článkem 8 směrnice 2012/27/EU.

10. V souladu s články 12 a 17 směrnice 2012/27/EU.

10. V souladu s články 12 a 17 směrnice 2012/27/EU.

11. V souladu s článkem 19 směrnice 2012/27/EU.

11. V souladu s článkem 19 směrnice 2012/27/EU.

Pozměňovací návrh    252

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.2 – bod iv a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva.  Popis politik a opatření na podporu úlohy místních energetických společenství v rámci podpory provádění politik a opatření uvedených v písm. i), iii) a iv)

Pozměňovací návrh    253

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.4 – bod 3.4.3 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  Opatření ke zvýšení flexibility energetického systému s ohledem na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně zavádění propojování vnitrodenního trhu a přeshraničních vyrovnávacích trhů

ii.  Opatření ke zvýšení flexibility energetického systému, včetně zavádění propojování vnitrodenního trhu a přeshraničních vyrovnávacích trhů, zavádění inteligentních sítí a skladování, zvýšení odezvy na straně poptávky, distribuované výroby a úpravy tvorby cen, a to i prostřednictvím cenových signálů v reálném čase

Pozměňovací návrh    254

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.4 – bod 3.4.3 – bod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia.  Opatření k zajištění nediskriminačního zavedení energie z obnovitelných zdrojů, odezvy na straně poptávky a skladování energie, a to i prostřednictvím agregace, na všechny trhy s energií

Pozměňovací návrh    255

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.4 – bod 3.4.3 – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii.  Opatření pro zajištění přednostního přístupu do sítě a odeslání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřinyopatření k zabránění krácení nebo zpětného odeslání této elektřiny18

iii.  Opatření týkající se přizpůsobení předpisů a postupů provozního systému s cílem zvýšit pružnost systému; opatření týkající se využívání dispečerských předpisů, které slouží k dosažení vnitrostátních cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů; opatření týkající se využívání předpisů, které snižují redispečink a omezení obnovitelné energie na minimum a kompenzují je; opatření pro rozvoj agregace18

__________________

__________________

18. V souladu s [přepracovaným zněním směrnice 2009/72/EC navrženým prostřednictvím COM(2016) 864 a přepracovaným zněním nařízení (EC) č. 714/2009 navrženým prostřednictvím COM(2016) 861].

18. V souladu s [přepracovaným zněním směrnice 2009/72/EC navrženým prostřednictvím COM(2016) 864 a přepracovaným zněním nařízení (EC) č. 714/2009 navrženým prostřednictvím COM(2016) 861].

Pozměňovací návrh    256

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl A – bod 3 – bod 3.5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3.5a.  Zásada energetické účinnosti na prvním místě

 

Popis způsobu, jakým je v dimenzích, politikách a opatřeních zohledněna zásada energetické účinnosti na prvním místě

Pozměňovací návrh    257

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 4 – bod 4.4 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Současná skladba zdrojů energie, domácí zdroje energie, závislost na dovozu, včetně příslušných rizik

i.  Současná skladba zdrojů energie, domácí zdroje energie, včetně odezvy na poptávku, závislost na dovozu, včetně příslušných rizik

Pozměňovací návrh    258

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 4 – bod 4.6 – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia.  Stávající množství vnitrostátních dotací na fosilní paliva

Pozměňovací návrh    259

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 4 – point 4.6 – point iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv.  Odhady vývojových změn v bodech i. až iii. při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

iv.  Odhady vývojových změn v bodech i. až iiia. při uplatňování stávajících politik a opatření alespoň do roku 2040 (jakož i pro rok 2030)

Pozměňovací návrh    260

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 4 – bod 4.6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4.6a.  Zásada energetické účinnosti na prvním místě

 

Popis způsobu, jakým je v dimenzích, politikách a opatřeních zohledněna zásada energetické účinnosti na prvním místě

Pozměňovací návrh    261

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 5 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  POSOUZENÍ DOPADU PLÁNOVANÝCH POLITIK A OPATŘENÍ29

5.  POSOUZENÍ DOPADU PLÁNOVANÝCH POLITIK, OPATŘENÍINVESTIČNÍCH STRATEGIÍ29

__________________

__________________

29. Plánované politiky a opatření jsou projednávané možnosti, které mají reálnou šanci být přijaty a provedeny po datu předložení vnitrostátního plánu. Výsledné odhady podle oddílu 5.1.i tedy budou zahrnovat nejen provedené a přijaté politiky a opatření (odhady se stávajícími politikami a opatřeními), ale také plánované politiky a opatření.

29. Plánované politiky a opatření jsou projednávané možnosti, které mají reálnou šanci být přijaty a provedeny po datu předložení vnitrostátního plánu. Výsledné odhady podle oddílu 5.1.i tedy budou zahrnovat nejen provedené a přijaté politiky a opatření (odhady se stávajícími politikami a opatřeními), ale také plánované politiky a opatření.

Pozměňovací návrh    262

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 5 – bod 5.1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.1.  Dopady plánovaných politik a opatření popsaných v oddílu 3 o energetickém systému a emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření (popsanými v oddílu 4).

5.1.  Dopady plánovaných politik, opatřeníinvestičních strategií popsaných v oddílu 3 o energetickém systému a emisích skleníkových plynů a jejich pohlcování, včetně srovnání s odhady podle stávajících politik a opatření (popsanými v oddílu 4).

Pozměňovací návrh    263

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 5 – bod 5.1 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  Posouzení vzájemného působení jednotlivých politik (stávajících a plánovaných politik a opatření v rámci jednoho politického rozměru a stávajících a plánovaných politik a opatření z různých rozměrů) alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období

ii.  Posouzení vzájemného působení jednotlivých politik (stávajících a plánovaných politik a opatření v rámci jednoho politického rozměru a stávajících a plánovaných politik a opatření z různých rozměrů) alespoň do posledního roku plánem předpokládaného období, zejména s cílem zajistit jasné porozumění dopadům politik týkajících se energetické účinnosti / energetických úspor na velikost energetického systému a zmírnění rizika nevyužitých investic do výroby energie

Pozměňovací návrh    264

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 5 – bod 5.1 – bod ii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)  Posouzení interakce mezi stávajícími a plánovanými vnitrostátními politikami a opatřeními a politická opatření Unie v oblasti klimatu a energetiky

Pozměňovací návrh    265

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 5 – bod 5.2.3 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5.2.3.  Zdraví a dobré životní podmínky

 

i.  Dopady na kvalitu ovzduší a jejich účinky na zdraví

 

ii.  Další dopady na zdraví a dobré životní podmínky (např. voda, hluk nebo jiné formy znečištění, rozšiřování infrastruktury pro chodce a cyklisty, dojíždění za prací nebo jiné změny v dopravě atd.)

Pozměňovací návrh    266

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 5 – bod 5.2.4 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5.2.4.  Dopady na životní prostředí

 

i.  Údaje o veškerém strategickém posuzování vlivů na životní prostředí nebo posuzování vlivů na životní prostředí týkajícím se strategie nebo národních plánů

 

ii.  Otázky související s vodou, např. poptávka po vodě nebo její čerpání (s přihlédnutím k případné budoucí změně klimatu), dopady na vodu nebo mořská stanoviště výroby energie z vodních či přílivových elektráren atd.)

 

iii.  Dopady většího využívání bioenergie (biopaliva vyráběná z potravinářských plodin, lesní biomasa atd.) na životní prostředí (a podnebí) a vazba na strategii pro pohlcování emisí v souvislosti s využíváním půdy

Pozměňovací návrh    267

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – oddíl B – bod 5 – bod 5.2.6 (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5.2.6.  Dopady investic

 

i.  stávající investiční toky;

 

ii.  předběžné budoucí investice související se všemi plánovanými politikami a opatřeními, včetně rizikového profilu plánovaných politik a opatření;

 

iii.  faktory odvětvového nebo tržního rizika nebo překážky na vnitrostátní (či makroregionální) úrovni;

 

iv.  analýza dodatečné veřejné finanční podpory nebo prostředků k odstranění zjištěných nedostatků podle bodu iii.;

 

v.  kvalitativní posouzení důvěry investorů, včetně zviditelnění připravených investičních projektů a životaschopnosti či atraktivity investičních příležitostí;

 

vi.  přezkum předchozího roku na základě srovnání s předpoklady, výhled do budoucna, včetně podstatných faktorů, kterým investoři čelí.

Pozměňovací návrh    268

Návrh nařízení

Příloha I – část 2 – odst. 2 – bod 2.1 – bod 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  V případě potřeby náklady na začlenění obnovitelných zdrojů energie s ohledem na různé možnosti propojení.

Pozměňovací návrh    269

Návrh nařízení

Příloha I a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Příloha Ia

 

VNITROSTÁTNÍ TRAJEKTORIE URČUJÍCÍ PODÍL ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ NA HRUBÉ KONEČNÉ SPOTŘEBĚ ENERGIE V LETECH 2020 AŽ 2030

 

Trajektorie uvedená v čl. 4 písm. a) odst. 2 druhém pododstavci sestává z těchto průběžných cílů pro energii z obnovitelných zdrojů:

 

S2020 + 0,20 (S2030 – S2020) jako průměr za dvouleté období 2021 až 2022;

 

S2020 + 0,40 (S2030 – S2020) jako průměr za dvouleté období 2023 až 2024;

 

S2020 + 0,60 (S2030 – S2020) jako průměr za dvouleté období 2025 až 2026 a

 

S2020 + 0,80 (S2030 – S2020) jako průměr za dvouleté období 2027 až 2028,

 

kde:

 

S2020 = cíl v daném členském státě v roce 2020 podle článku 3 a přílohy I části A [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767]

 

a

 

S2030 = cíl v daném členském státě v roce 2030.

Pozměňovací návrh    270

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  objem prodeje energie využívané při přepravě vyňatý z tohoto výpočtu [v ktoe];

b)  objem prodeje energie využívané při přepravě vyňatý z tohoto výpočtu, pokud existuje, [v ktoe];

Pozměňovací návrh    271

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  objem energie vyrobené pro vlastní použití vyňatý z tohoto výpočtu [v ktoe];

c)  objem energie vyrobené pro vlastní použití vyňatý z tohoto výpočtu, pokud existuje, [v ktoe];

Pozměňovací návrh    272

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – písm. f – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  uplatnění osvobození pod písmeny b), c), d) a e) uvedených v čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2012/27/EU:

f)  objemy prodeje energie nebo úspor energie [v ktoe], které jsou osvobozeny ve smyslu čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice 2012/27/EU;

Pozměňovací návrh    273

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – písm. f – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech [v ktoe] uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES vyňatý z tohoto výpočtu v souladu s písmenem b),

vypouští se

Pozměňovací návrh    274

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – písm. f – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  objem úspor energie [v ktoe] dosažených v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie v souladu s písmenem c),

vypouští se

Pozměňovací návrh    275

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – písm. f – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  objem úspor energie [v ktoe] vyplývajících z individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a dále, a to v souladu s písmenem d);

vypouští se

Pozměňovací návrh    276

Návrh nařízení

Příloha II – bod 1 – písm. f – bod iv

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv)  objem energie vyrobené na povrchu nebo uvnitř budov pro jejich vlastní využití jako důsledek politických opatření podporujících novou instalaci technologií obnovitelné energie v souladu s písmenem e) [v ktoe];

vypouští se

Pozměňovací návrh    277

Návrh nařízení

Příloha II a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Příloha IIa

 

OBECNÝ RÁMEC PRO DLOUHODOBÉ STRATEGIE V OBLASTI KLIMATU A ENERGETIKY

 

1.  PŘEHLED A POSTUP PRO VYPRACOVÁNÍ STRATEGIÍ

 

1.1.  Shrnutí

 

1.2.  Souvislosti

 

1.2.1.  Vnitrostátní, unijní a mezinárodní politické souvislosti dlouhodobých strategií

 

1.2.2.  Právní souvislosti

 

1.3.  Konzultace

 

1.3.1.  Konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami (vnitrostátním parlamentem, místními a regionálními orgány, veřejností a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami)

 

1.3.2.  Konzultace s dalšími členskými státy, třetími zeměmi a orgány EU

 

2.  VNITROSTÁTNÍ DLOUHODOBÉ STRATEGIE V OBLASTI KLIMATU A ENERGETIKY

 

2.1.  CELKOVÉ SNÍŽENÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A ZLEPŠENÍ POHLCOVÁNÍ POMOCÍ PROPADŮ

 

2.1.1.  Uhlíkový rozpočet do roku 2100, který je v souladu s Pařížskou dohodou

 

2.1.2.  Trajektorie pro nákladově efektivní přechod na nulové čisté emise skleníkových plynů – do roku 2050 a brzy poté přechod na negativní emise

 

2.1.3.  Vnitrostátní cíl na rok 2030 a dílčí cíle alespoň na roky 2040 a 2050 v souladu s trajektorií uvedenou v bodě 2.1.2.

 

2.1.4.  Mezinárodní rozměr

 

2.1.5.  Dlouhodobé adaptační cíle

 

2.2.  ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

 

2.2.1.  Trajektorie pro dosažení systému založeného na obnovitelných zdrojích energie v rámci hrubé konečné spotřeby energie – do roku 2050

 

2.2.2.  Vnitrostátní cíl týkající se podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 a dílčí cíle alespoň pro roky 2035, 2040, 2045, které odpovídají trajektorii uvedené v bodě 2.2.2

 

2.3.  ENERGETICKÁ ÚČINNOST

 

2.3.1.  Trajektorie pro dosažení energeticky co nejúčinnější ekonomiky do roku 2050 v souladu s cíli uvedenými v bodech 2.1.2 a 2.2.1

 

2.3.2.  Vnitrostátní cíl týkající se energetické účinnosti vyjádřený v absolutní míře spotřeby primární energie a konečné spotřeby energie v roce 2030 a dílčí cíle alespoň pro roky 2035, 2040, 2045

 

3.  ODVĚTVOVÉ STRATEGIE

 

3.1.  Energetický systém

 

3.1.1.  Pravděpodobná budoucí poptávka podle nosiče energie

 

3.1.2.  Pravděpodobná budoucí výrobní kapacita, včetně centralizovaného skladování a skladování vyrobené energie, na základě technologií

 

3.1.3.  Zamýšlená nebo pravděpodobná budoucí emisní trajektorie nebo budoucí emisní rozsah

 

3.1.4.  Popis hlavních hnacích sil energetické účinnosti, flexibility na straně poptávky a spotřeby energie a jejich vývoje po roce 2021

 

3.1.5.  Nástin politik a opatření plánovaných k dosažení energetického systému založeného na energii z obnovitelných zdrojů v rámci hrubé konečné spotřeby energie, který je uveden v bodě 2.2.1., a k dosažení energeticky co nejúčinnější a nejflexibilnější ekonomiky do roku 2050, včetně trajektorií pro technologie

 

3.2.  Odvětví

 

3.2.1.  Plánované emisní trajektorie podle odvětví a zdrojů dodávek energie

 

3.2.2.  Možnosti dekarbonizace nebo politické přístupy a veškeré stávající cíle, plány nebo strategie, včetně elektrifikace, alternativních paliv, opatření v oblasti energetické účinnosti atd.

 

3.3.  Budovy

 

3.3.1.  Očekávaná poptávka po energii v budovách – rozlišená podle kategorií nemovitostí, včetně nebytových, obytných a veřejných budov

 

3.3.2.  Budoucí zdroj dodávek energie

 

3.3.3.  Potenciál pro snižování poptávky po energii prostřednictvím renovací stávajících budov a související společenské, hospodářské a environmentální přínosy

 

3.3.4.  Politická opatření na podporu renovace stávajícího fondu budov

 

3.4.  Doprava

 

3.4.1.  Očekávané zdroje emisí a energie podle typu přepravy (např. osobní automobily a dodávky, těžká nákladní silniční, lodní, letecká a železniční doprava)

 

3.4.2.  Možnosti dekarbonizace nebo politické přístupy

 

3.5.  Zemědělství a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

 

3.5.1.  Současné emise podle všech druhů zdrojů a podle jednotlivých skleníkových plynů

 

3.5.2.  Možnosti snižování emisí a politická opatření zaměřená na zachování a posílení propadů, včetně vnitrostátních cílů nebo dílčích cílů

 

3.5.3.  Odkazy na zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova

 

3.6.  Prvky meziodvětvových strategií a další příslušná odvětví

 

4.  FINANCOVÁNÍ

 

4.1.  Odhady potřebných investic

 

4.2.  Politiky a opatření týkající se využívání veřejných financí a pobídky pro soukromé investice

 

4.3.  Strategie pro související výzkum, vývoj a inovace

 

5.  ANALYTICKÝ ZÁKLAD A SOCIOEKONOMICKÉ DOPADY

 

5.1.  Modely, scénáře nebo analýzy připravené při vypracovávání strategie

 

5.2.  Konkurenceschopnost a hospodářské dopady

 

5.3.  Zdravotní, environmentální a sociální dopady

 

5.4.  Strategie k zajištění dlouhodobé odolnosti odvětví uvedených v oddíle 3

 

6.  Přílohy (v případě potřeby)

 

6.1.  Podpůrná analýza

 

6.1.1.  Podrobnosti k jakékoli modelové analýze na rok 2050 (včetně předpokladů) anebo jiné kvantitativní analýzy, ukazatele atd.

 

6.1.2.  Tabulky a jiné technické přílohy

 

6.2.  Další zdroje

Pozměňovací návrh    278

Návrh nařízení

Příloha III – část 1 – písm. n

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

n)  informace o záměrech členského státu využít flexibility v čl. 5 odst. 4 a 5 nařízení [ ] [ESR].

n)  informace o záměrech členského státu využít flexibility podle čl. 5 odst. 4 a 5, článku 7 a využít příjmů podle čl. 5 odst. 5a nařízení [ ] [ESR].

Pozměňovací návrh    279

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – písm. m – bod 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  primární biomasa z lesů používaná přímo na výrobu energie:

(1)  primární biomasa z lesů používaná přímo na výrobu energie nebo na výrobu paliva ze zpracovaného dřeva:

Pozměňovací návrh    280

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – písm. m – bod 1 – písm. a – bod iii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  kulatina (dělená na průmyslovou kulatinu a palivové dřevo);

iii)  kulatina (dělená na průmyslovou kulatinu, nekomerční pročistky a palivové dřevo);

Pozměňovací návrh    281

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – písm. m – bod 2 – písm. b a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  hnůj

Pozměňovací návrh    282

Návrh nařízení

Příloha VII – část 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  úspory energie dosažené pomocí článku 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] v letech X-3 a X-2;

b)  kumulativní objem úspor energie dosažených pomocí článku 7 směrnice 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] v letech X-3 a X-2 jakož i

 

i)  objem úspor dosažených v rámci všech politik, opatření a individuálních kroků;

 

ii)  vysvětlení, jak a na základě jakých údajů byl proveden odhad těchto úspor;

 

iii)  vysvětlení, zda členský stát směřuje k dosažení celkového objemu požadovaných úspor do konce období uvedeného v článku 7 směrnice 2012/27/EU [ve znění návrhu COM(2016)761]. Pokud členský stát nesměřuje k dosažení požadovaného objemu úspor, poskytne další vysvětlení nápravných opatření, která hodlá přijmout, aby těchto úspor dosáhl;

 

iv)  v případě, že se opatření uvedená ve zprávě o pokroku liší od opatření uvedených v oznámení členského státu, zdůvodnění této odlišnosti;

Pozměňovací návrh    283

Návrh nařízení

Příloha VIII – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  dopad výroby a používání biomasy na udržitelnost v Unii a třetích zemích, včetně dopadů na biologickou rozmanitost;

b)  dopad výroby a používání biomasy na udržitelnost v Unii a třetích zemích, včetně dopadů na biologickou rozmanitost, kvalitu vody a ovzduší a práv k užívání půdy, s náležitým ohledem na zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/EC;

Pozměňovací návrh    284

Návrh nařízení

Příloha VIII – písm. f

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  s ohledem na třetí země i členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliva, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 26 odst. 2 až 7 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767] na ochranu půdy, vody a ovzduší.

f)  s ohledem na třetí země i členské státy, které jsou zdrojem surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 26 odst. 2 až 7 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767] na ochranu půdy, vody a ovzduší.

Pozměňovací návrh    285

Návrh nařízení

Příloha VIII – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  hodnocení kritérií účinnosti, pokud jde o udržitelnost bioenergie, jak je uvedeno ve směrnici (EU) .../... [o obnovitelných zdrojích energie], při zajišťování úspor emisí skleníkových plynů, ochrany propadu uhlíku, biologické rozmanitosti, dodávek potravin a práv osob na užívání půdy.

(1)

Úř. věst. C 342, 12.10.2017.

(2)

Úř. věst. C 246, 28.07.2017.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Vzhledem k tomu, že rok 2016 je uváděn jako nejteplejší rok v historii, musí energetická unie uznat výzvu spočívající v globálním oteplování a vytvořit silný systém řízení, který ji umožní splnit závazek vyplývající z Pařížské dohody.

Aby k tomu mohlo dojít, vyzývá naše zpráva o řízení energetické unie k přijetí řádného rozpočtu EU v oblasti uhlíku, na základě výpočtu maximálního objemu skleníkových plynů, které EU ještě může vypustit, aniž by ohrozila cíl, že se změna klimatu do konce století omezí na 1,5°C. Tato zpráva Komisi dále vyzývá, aby řešila opomíjený prvek politiky v oblasti klimatu: metan. Vzhledem k tomu, že má metan vysoký potenciál v oblasti globálního oteplování a krátkou životnost v atmosféře, měla by Komise urychleně zvážit příslušné politické možnosti a předložit komplexní strategii v oblasti metanu. Rozpočet na uhlík a strategie v oblasti metanu by měly být základem spolehlivého dlouhodobého plánování do roku 2050.

Aby se podařilo udržet globální oteplování pod 1,5°C, je třeba nejpozději do roku 2050 vytvořit hospodářství, které bude mít nulové čisté emise, bude vysoce energeticky účinné a plně založené na obnovitelných zdrojích energie. Silné a inkluzivní řízení jde proto ruku v ruce s ambicióznějšími cíli do roku 2030 týkajícími se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

V situaci, kdy náklady na technologie získávání energie z obnovitelných zdrojů prudce klesají, je nejvyšší čas využít potenciál všech zúčastněných stran zapojených do transformace energetiky: měst a regionů, občanů, sdružení, investorů, podniků apod. Řízení by proto mělo všechny tyto aktéry aktivovat a koordinovat, a podpořit tak energetickou účinnost a zavádění obnovitelných zdrojů energie.  Dojde tak ke snížení geopolitického rizika tím, že se omezí naše závislost na dovozu a dojde k tvorbě zeleného růstu spolu s miliony dodatečných pracovních míst v Evropě.

Zpráva také připravuje půdu pro další přeshraniční spolupráci prostřednictvím přeshraničních partnerství. Tato partnerství mohou významně přispět k hospodárnému zavádění inteligentních sítí, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Severní moře, Baltské moře, jihovýchodní Evropa, středozápadní Evropa, oblast Středomoří jsou zeměpisnými oblastmi, v nichž může být vzájemná spolupráce sousedících členských států velmi prospěšná. Tato makroregionální partnerství určí projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které jsou v zájmu energetické unie (jako větrné elektrárny na moři, velkokapacitní fotovoltaická zařízení, přeshraniční projekty podporované městy), a Komise by měla zřídit specializovanou finanční platformu na jejich podporu.

EU musí opět získat důvěru občanů prostřednictvím spolehlivých právních předpisů EU, plné transparentnosti, závazných cílů a celoevropských investic do odvětví, která mají vliv na každodenní život občanů, jako je obnova fondu budov a elektromobilita. Víceúrovňové řízení stanovené v této zprávě členským státům tedy pomůže těchto cílů dosáhnout.


PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ NEBO OSOB, OD NICHŽ SPOLUZPRAVODAJOVÉ OBDRŽELI PODNĚTY

Nařízení o správě – transparentnost - seznam organizací, s nimiž se spoluzpravodajové Michèle Rivasi a Claude Turmes setkali

Na úrovni poslanců EP

AEBIOM

Agentur

Agora Energiewende

Akuo Energy

Berliner E-Agentur

Bundersverband Erneuerbare Energie (BEE)

Business Europe

Chatham House

Confederation of Swedish Enterprise

Croatia Energy Agency

Climate Alliance

Danish Energy Association

Dong Energi

EDSO for smart grids

European Geothermal Energy Council

Eurogas

Fern

Fortum

Fraunhofer Institut

IDDRI

Innogy

Leaders of Sustainable Biofuels

National Grid

Norwea

PGE Polska Grupa Energetyczna

PKA

Rockwool

Siemens

Solaire Direct

Stattnet

Total

VkU

Wind Europe

WWF

50 Hertz

Na pracovní úrovni

CEZ

Cofalec

European Climate Foundation

European Heat Pump Association

Enedis

Euro Heat and Power

European Association for the Storage of Energy

EU-ACE

EWE

Friends of the Earth

Knauf Insulation

Rescoop

Romanian Energy Council

RTE

RWE/Innogy

Saint-Gobain

Shell

Statoil


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (16.10.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o správě energetické unie, kterým se mění směrnice 94/22/ES, směrnice 98/70/ES, směrnice 2009/31/ES, nařízení (ES) č. 663/2009, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnice 2009/73/ES, směrnice Rady 2009/119/ES, směrnice 2010/31/EU, směrnice 2012/27/EU, směrnice 2013/30/EU a směrnice Rady (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení (EU) č. 525/2013

(COM(2016)0759 – C8-0497/2016 – 2016/0375(COD))

Předkladatel: Jens Rohde

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Vypracování řádné správy energetické unie požadovala Evropská rada poprvé ve svých závěrech ze dne 24. října 2014 týkajících se rámce pro oblast energetiky a klimatu na rok 2030. Tato správa by měla pomoci zajistit splnění cílů energetické politiky EU a zároveň zajistit dostatečnou pružnost pro členské státy a plně respektovat jejich svobodné rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. V závěrech se také zdůrazňuje, že by tato správa měla být budována na základě stávajících struktur, jako je klimatický program členských států a jejich plán týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti. Strategie energetické unie z 25. února 2015 rozšířila rozsah správy nad rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 na všech pět rozměrů energetické unie, kterými jsou energetická bezpečnost, solidarita a důvěra, vnitřní trh s energií, zmírnění poptávky po energii, snižování emisí uhlíku, a to i v případě energie z obnovitelných zdrojů, a výzkum, inovace a konkurenceschopnost. V usnesení Evropského parlamentu s názvem „Směrem k evropské energetické unii“ z 15. prosince 2015 se navíc požaduje, aby byla správa energetické unie ambiciózní, spolehlivá, transparentní, demokratická a aby do ní byl plně zapojen Evropský parlament. Také musí zajistit dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

Na základě toho je cílem projednávaného návrhu Komise vytvořit regulační rámec pro správu energetické unie, který by měl mít dva hlavní pilíře: zaprvé zjednodušení stávajících povinností, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, s ohledem na zásadu zdokonalování právních předpisů a zadruhé definici propracovaného politického procesu mezi členskými státy a Komisí s úzkým zapojením dalších orgánů EU s ohledem na dosažení cílů energetické unie, zejména cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030.

Tento návrh byl připraven současně s přezkumy provedenými Komisí, které se týkají směrnice o obnovitelných zdrojích energie, směrnice o energetické účinnosti, směrnice o energetické náročnosti budov. Do tohoto návrhu je navíc plně začleněno nařízení o mechanismu sledování klimatu č. 525/2013, s cílem zajistit propojení oblasti energetiky a klimatu, a návrh navíc aktualizuje stávající ustanovení, tak aby byla vhodná ke sledování uplatňování navrhovaných nařízení o společném úsilí a využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a také k naplnění závazků EU plynoucích z Pařížské dohody. Podle Komise povede její návrh k významnému snížení administrativní zátěže. Návrh celkem spojuje, zjednodušuje nebo ruší více než 50 stávajících jednotlivých povinností týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování.

Pokud jde zejména o zemědělství, návrh stanovuje povinnost, aby členské státy podávaly informace o:

– své dlouhodobé strategii na snižování emisí, včetně snižování emisí a zlepšování pohlcování CO2 v zemědělství,

– uplatňování svých snah a cílů, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie, včetně podílu biopaliv vyráběných z hlavních zemědělských plodin,

– uplatňování opatření zaměřených na propagaci používání energie vyráběné z biomasy, včetně jejího využívání v zemědělství,

– konečné spotřebě energie v jednotlivých odvětvích, mj. v zemědělství.

Předkladatel stanoviska vítá návrh Komise jako krok správným směrem. Jedná se o ambiciózní návrh. Navrhuje nicméně řadu pozměňovacích návrhů, hlavně technického charakteru, tak aby:

– mohla Komise v souvislosti s podáváním zpráv o obnovitelných zdrojích energie vydat pro členské státy jasné pokyny týkající se hlášení v oblasti bioenergetiky,

– Komise v případě, že dospěje k závěru, že pokrok členského státu při dosahování cílů nebo uplatňování opatření stanovených v jeho integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu není dostatečný, stanovila pro příslušný členský stát konkrétní požadavky, které musí splnit. Tyto konkrétní požadavky mají nahradit systém doporučení vydávaných Komisí pro příslušné členské státy, které jsou uvedeny v návrhu Komise. Navrhovatel stanoviska se domnívá, že doporučení nejsou vzhledem ke svému nezávaznému charakteru dostatečná,

– členské státy nemusely podávat zprávy o změnách cen komodit a využívání půdy, které jsou spojeny se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem energie z obnovitelných zdrojů, jelikož poskytování těchto informací by bylo velmi náročné a v případě členských států téměř nemožné,

– bylo znění některých částí textu Komise jednodušší a přehlednější.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Toto nařízení stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou a transparentní správu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při prosazování principů zlepšování právní úpravy Unie.

(1)  Toto nařízení stanovuje nezbytný právní základ pro spolehlivou a transparentní správu zajišťující splnění cílů energetické unie a úkolů Pařížské dohody prostřednictvím doplňkového, jednotného a ambiciózního úsilí ze strany Unie i jejích členských států při prosazování principů zlepšování právní úpravy Unie.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a)  Žádné ustanovení tohoto nařízení nelze vykládat tak, aby ohrožovalo nebo podkopávalo práva členských států potvrzená v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci SFEU.

Odůvodnění

V čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci SFEU je potvrzeno právo členského státu stanovit si podmínky využívání energetických zdrojů a jeho možnost vybrat si mezi různými energetickými zdroji a zvolit obecnou strukturu energetických dodávek. Jelikož regulace ze strany EU nesmí ohrožovat nebo podkopávat ustanovení Smluv, je důležité zdůraznit, že unijní tvůrce právních předpisů přihlédl k uvedenému právu členských států.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Evropská energetická unie by měla pokrývat pět klíčových rozměrů: energetickou bezpečnost, vnitřní trh s energií, energetickou účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

(2)  Evropská energetická unie by měla zajistit přechod na vysoce účinný energetický systém, který by se do značné míry zaměřoval na obnovitelné zdroje energie a vztahoval se na pět klíčových rozměrů: energetickou bezpečnost a finanční dostupnost pro spotřebitele, vnitřní trh s energií, energetickou účinnost, snižování emisí uhlíku a výzkum, inovace a konkurenceschopnost.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU. To vyžaduje základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na úrovni Unie i vnitrostátní úrovni.

(3)  Cílem odolné energetické unie s ambiciózní politikou v oblasti klimatu je zejména zajistit bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro domácí i firemní spotřebitele v EU. Aby byl zajištěn spravedlivý přístup k energii pro všechny, je nutné zajistit základní transformaci energetického systému Unie. Tohoto cíle lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím koordinovaného postupu, který bude zahrnovat legislativní i nelegislativní akty na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, a na základě prosazování výzkumu a energetických dodávek v daném místě. 

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Evropská rada se 24. října 2014 dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podíl obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie.

(5)  Evropská rada se 24. října 2014 dohodla na rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro Unii, který je založen na čtyřech klíčových cílech: nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů („GHG“) napříč ekonomikou, nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti s výhledem na 30% úroveň, nejméně 27% podílu obnovitelné energie na spotřebě v rámci Unie a nejméně 15% propojení elektroenergetických soustav. Cíle v oblasti energetické účinnosti by měly být orientační a měly by být v souladu se závěry Rady z října 2014. Rámec dále stanovil, že cíl týkající se obnovitelné energie je na úrovni Unie závazný a bude splněn prostřednictvím příspěvků členských států řízených potřebou společného splnění cíle na úrovni Unie.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Evropská rada také dospěla 24. října 201414 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který pomůže zajistit splnění cílů energetických politik Unie, a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodná rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Závěry také zdůraznily, že by měl být tento systém správy budován na stávajících strukturách, jako jsou klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mezi jiným také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů pro cenově dostupný, bezpečný, konkurenceschopný, spolehlivýudržitelný energetický systém, a umožnit koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky, jako i podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy.

(7)  Evropská rada také dospěla 24. října 201414 k závěru, že je vyžadován vývoj spolehlivého a transparentního systému správy bez jakékoli zbytečné administrativní zátěže, který pomůže zajistit splnění cílů energetické politiky Unie, a zároveň se bude vyznačovat dostatečnou pružností pro členské státy a bude plně respektovat jejich svobodné rozhodnutí ohledně skladby zdrojů energie. Tento systém správy by měl být vybudován na stávajících strukturách, jako jsou cíle formulované v rámci Pařížské dohody, klimatické programy členských států, jejich vnitrostátní plány týkající se obnovitelné energie a energetické účinnosti, jakož i na potřebě zjednodušit a spojit samostatné části plánování a podávání zpráv. Rada se také dohodla, že je nutno posílit roli a práva spotřebitelů, transparentnost a předvídatelnost pro investory, mimo jiné také pomocí systematického sledování klíčových ukazatelů cenově dostupného, bezpečného, konkurenceschopného, spolehlivéhoudržitelného energetického systému, umožnit koordinaci vnitrostátní politiky v oblasti energetiky a klimatu a podpořit regionální spolupráci mezi členskými státy, tak aby došlo k zachování a rozšíření funkce příslušných ekosystémů jakožto úložiště uhlíku, k udržitelnému hospodaření s lesy a k zajištění dlouhodobé udržitelnosti použitých zdrojů. Aby bylo možné zachovat na úrovni členských států a Evropské unie stabilitu, konkurenceschopnost a rozumné ceny, musejí členské státy kromě toho dosáhnout rovnováhy mezi svou stávající výrobní kapacitou, technologiemi a zdroji, tak aby se i nadále snažily o podporu obnovitelných zdrojů energie.

_________________

_________________

14 Závěry Evropské rady přijaté ve dnech 23.–24. října 2014 (EUCO 169/14).

14 Závěry Evropské rady přijaté ve dnech 23.–24. října 2014 (EUCO 169/14).

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Dosažení cílů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ unie a jednotných vnitrostátních politik stanovených v rámci integrovaných vnitrostátních energetických a klimatických plánů. Odvětvové právní předpisy unie v oblastech energetiky a klimatu stanoví požadavky týkající se plánování, které by mohly představovat užitečné nástroje k podpoře změn na vnitrostátní úrovni. Jejich uvedení v různých časových obdobích vedlo k překrývání a nedostatečnému zohlednění synergií a interakcí mezi oblastmi politik. Stávající oddělené plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky by tedy mělo být v co největší možné míře zjednodušené a integrované.

(17)  Dosažení cílů energetické unie by mělo být zajištěno prostřednictvím kombinace iniciativ Unie a jednotné politiky členských států. Je nutné zjednodušitzracionalizovat stávající plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti klimatu a energetiky.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  S cílem vybudovat energetickou unii je nezbytné zavést v případě fosilních paliv přiměřené požadavky týkající podávání zpráv, které by měly zahrnovat informace o výrobních kritériích s ohledem na původ a způsob extrakce. Podobně by měla Komise do prosince 2018 předložit seznam kritérií platných pro fosilní paliva a zavést požadavek týkající se podávání zpráv.

Odůvodnění

Evropská unie musí být aktivním účastníkem energetické transformace. Seriózní energetická politika vyžaduje přísnější posuzování fosilních paliv, aby bylo možné zajistit jejich srovnatelnost. V žádném případě by nemělo dojít k tomu, aby byla fosilní paliva, pokud jde o požadavky na podávání zpráv, zvýhodněna.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátních politik a opatření v zájmu zajištění jistoty investorů. Je však třeba stanovit aktualizace vnitrostátních plánů jednou za desetileté období, kterého se plány týkají, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od r. 2021 do r. 2030 by měly mít členské státy možnost aktualizovat do 1. ledna 2024. Cíle, úkoly a příspěvky by se měly měnit pouze do té míry, do které změna odráží zvýšení celkových ambicí, zejména s ohledem na cíle v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv.

(22)  Vnitrostátní plány by měly být stabilní, aby se zajistila transparentnost a předvídatelnost vnitrostátní politiky a opatření, která mají řešit potřeby občanů daného členského státu, přispívat k energetické bezpečnosti a poskytnout investorům jistotu. Je však třeba stanovit aktualizace vnitrostátních plánů jednou za desetileté období, kterého se plány týkají, aby měly členské státy možnost přizpůsobit se významné změně okolností. Plány pokrývající období od r. 2021 do r. 2030 by měly mít členské státy možnost aktualizovat do 1. ledna 2024. V rámci těchto aktualizací by měly členské státy vyvinout úsilí na zmírnění jakýchkoli nepříznivých dopadů na životní prostředí, které se vyskytnou v rámci integrovaného podávání zpráv. Při postupném přechodu na nejnovější generaci biopaliv by se mělo přihlížet ke stávajícím investicím členských států do výroby biopaliv první generace.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 23 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(23a)  Odvětví LULUCF je ve velké míře vystaveno změně klimatu a je touto změnou velmi ohroženo. Toto odvětví skýtá zároveň značný potenciál k tomu, aby poskytovalo dlouhodobý přínos z hlediska klimatu a významně přispívalo k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti klimatu na evropské i mezinárodní úrovni. Ke zmírňování změny klimatu může přispívat několika způsoby, zejména snižováním emisí, zachováváním a rozšiřováním úložišť a zásob uhlíku a zajišťováním biomateriálů, které mohou nahradit fosilní materiály nebo materiály s vysokou spotřebou uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, má zásadní význam udržitelné hospodaření se zdroji a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Pro zajištění udržitelných investic je v dlouhodobém horizontu nutné vypracovat dlouhodobé strategie.

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(29a)  Je nutné podporovat investice do pokročilých udržitelných biopaliv pocházejících ze zemědělského a lesnického odpadu a jejich rozvoj a zároveň zajistit soulad mezi politikou EU a cíli v oblasti energetiky, klimatu, oběhového hospodářství a zemědělství, podporovat investice do biohospodářství a oběhového hospodářství a překonat potíže při vytváření dodavatelských řetězců v případě biomasy, mj. na základě možných odběrových tarifů v případě elektřiny vyráběné z pevných nebo plynných paliv z odpadní biomasy, tak aby z trhu nebyly vyloučeny technologie zaměřené na přeměnu odpadní biomasy na energii.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 33 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(33a)  Vzhledem k vysokému potenciálu metanu z hlediska globálního oteplování a jeho relativně krátké životnosti v atmosféře by Komise mohla zvážit možná opatření zaměřená na to, jak vyřešit otázku emisí metanu, s vyloučením emisí metanu z enterické fermentace, které vznikají přirozenou cestou při chovu přežvýkavců, a to v souladu s politikou oběhového hospodářství a využívání odpadu.

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátními politikami, politikami Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy průběžný dialog. Komise by podle potřeby měla vydávat členským státům doporučení zahrnující například úroveň ambicí návrhů vnitrostátních plánů, následnou implementaci politik a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i další vnitrostátní politiky a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly těmto doporučením věnovat nejvyšší pozornost a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení implementována.

(34)  K lepšímu zajištění souladu mezi vnitrostátní politikou, politikou Unie a cíli energetické unie by měl probíhat mezi Komisí a členskými státy průběžný dialog. Přestože si je Komise vědoma pravomocí členských států v dané oblasti, mohla by podle potřeby vydávat členským státům doporučení například ohledně náročnosti vnitrostátních plánů, následné realizace politiky a opatření obsažených v oznámených vnitrostátních plánech, jakož i ohledně dalších vnitrostátních strategií a opatření, které jsou relevantní z hlediska realizace energetické unie. Členské státy by měly těmto doporučením věnovat nejvyšší pozornost a v následujících zprávách o pokroku by měly vysvětlit, jakým způsobem byla doporučení uplatněna.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 38

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(38)  Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a tohoto nařízení, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při implementaci tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření vnitrostátních plánů a související budování kapacit.

(38)  Komise a členské státy by měly zajistit úzkou spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s realizací energetické unie a uplatňování tohoto nařízení, včetně dosažení cílů v oblasti snižování emisí, s úzkým zapojením Evropského parlamentu. Komise by měla za podpory ze strany Evropského parlamentu podle potřeby poskytovat členským státům pomoc při uplatňování tohoto nařízení, zejména s ohledem na vytvoření vnitrostátních plánů a související budování kapacit. Pravomoc stanovit vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu by však měla být s ohledem na cíle EU ponechána členským státům.

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 40

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(40)  Evropská agentura pro životní prostředí by měla poskytnout Komisi pomoc, pokud je to vhodné a v souladuročním pracovním programem agentury, při posuzování, sledování a podávání zpráv.

(40)  Evropská agentura pro životní prostředí by měla v souladu se svým ročním pracovním programem poskytnout ve vhodných případech Komisi pomoc při posuzování, sledování a podávání zpráv. Členské státy by měly přihlédnout k radám, které poskytuje Evropská agentura pro životní prostředí, pokud jde o dopad výroby biopaliv na životní prostředí.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  energetické bezpečnosti;

a)  energetické bezpečnosti a finanční dostupnosti pro spotřebitele,

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  K 1. lednu 2019 a pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetiletá období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.

1.  K 1. lednu 2020 a pak každých deset let předloží každý členský stát Komisi integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energie a klimatu. Tyto plány musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 a příloze I. První plán bude pokrývat období od roku 2021 do roku 2030. Následující plány pokrývají desetileté období bezprostředně následující po konci období pokrytého předchozím plánem.

Odůvodnění

Tento termín není možné přijmout. Časový rámec pro vypracování plánu členských států by měl odpovídat jednotlivým fázím konzultací v každém členském státě, jako je strategické posouzení dopadu daného opatření na životní prostředí, veřejné konzultace uvedené v článku 10 a jeho schválení ze strany vlády. Musí být také v souladu s prací na nařízení, jelikož se stále ještě nepodařilo vyřešit zásadní rozpory týkající se podstaty tohoto plánu. Pokračuje práce na důležitých nařízeních, která jsou součástí balíčku „čistá energie pro všechny Evropany“, jenž bude mít značný vliv na to, co by mělo být obsahem plánu členských států.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  popis stanovených politikopatření vedoucích k dosažení příslušných cílů, úkolů a příspěvků uvedených v písmeni b);

c)  popis stanovené politiky, opatřeníinvestičních strategií, které mají vést k dosažení příslušných cílů, úkolů a příspěvků uvedených v písmeni b);

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. e

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  posouzení dopadů plánovaných politik a opatření na dosažení cílů uvedených v písmeni b),

e)  posouzení dopadů plánované politiky a opatření a investičních strategií na dosažení cílů uvedených v písmeni b),

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 2 – písm. e a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ea)  výsledků konzultací a zapojení místních orgánů, občanské společnosti, sociálních partnerů, příslušných odvětví a veřejnosti;

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 3 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie a používají jednotná data a předpoklady na relevantních místech napříč všemi pěti rozměry.

3.  Při přípravě vnitrostátních plánů uvedených v odstavci 1 členské státy zamezí administrativní zátěži a dalším nákladům tím, že přihlížejí k propojení pěti rozměrů energetické unie a případně používají jednotná data a předpoklady napříč všemi pěti rozměry.

Odůvodnění

Snižování administrativní zátěže musí být při uplatňování klimatického a energetického balíčku předpisů prioritou.

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 1 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  závazný vnitrostátní plán členského státu týkající se emisí skleníkových plynů a roční závazné vnitrostátní limity v souladu s nařízením [ ] [ESR];

i.  závazný vnitrostátní plán členského státu týkající se emisí skleníkových plynů a roční závazné vnitrostátní limity v souladu s nařízením [ ] [ESR], který však musí obsahovat cíle uvedené v čl. 7a odst. 2 směrnice 98/70/ES [nařízení o společném úsilí], kterých má být dosaženo do roku 2020;

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 27% podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016) 767], příspěvek k tomuto cíli v kontextu podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2030, s lineární trajektorií k dosažení tohoto příspěvku od roku 2021;

i.  s ohledem na dosažení závazného cíle Unie týkajícího se alespoň 27% podílu obnovitelné energie do roku 2030, jak je uvedeno v článku 3 [přepracované verze směrnice 2009/28/ES dle návrhu v COM(2016) 767], příspěvek k tomuto cíli v kontextu podílu energie členského státu z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2030, s přihlédnutímamortizaci investic do výroby biopaliv první generace, s lineárním postupem k dosažení tohoto příspěvku od roku 2021;

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.  trajektorie pro odvětvový podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030 v odvětvích vytápění a chlazení, elektrické energie a přepravy;

ii.  postupy k dosažení cíle týkajícího se odvětvového podílu obnovitelné energie na celkové spotřebě energie od roku 2021 do roku 2030, které by zajistily optimální využití biomasy v odvětvích vytápění a chlazení, elektrické energie a dopravy;

Pozměňovací návrh    25

Návrh nařízení

Čl. 4 – odst. 1 – písm. a – bod 2 – bod iii a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iiia.  postupy vedoucí k postupnému zpřísnění povinnosti přimíchávat paliva s nízkými emisemi do biopaliv pocházejících ze zemědělského odpadu, která platí pro dodavatele fosilních paliv;

Pozměňovací návrh    26

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 1 – písm. d – bod iv a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iva)  realistické přesné celkové komplexní posouzení potenciálu různých zdrojů energie, pokud jde o zmírňování změny klimatu, vliv na objem skleníkových plynů v atmosféře a čas nutný k tomu, aby procesy vedoucí ke zmírňování změny klimatu vedly k omezení koncentrace skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    27

Návrh nařízení

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy společně zajistí, aby příspěvek biopaliv a biokapalin a také paliv z biomasy používaných v dopravě, pokud jsou vyrobena z obilovin a dalších plodin bohatých na škrob, z cukrů, olejnatých plodin a plodin, které se na zemědělské půdě pěstují pro energetické účely, nepředstavoval více než 7 % vypočtené konečné spotřeby energie Unie v odvětví dopravy do roku 2030.

Pozměňovací návrh    28

Návrh nařízení

Čl. 8 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  makroekonomických, environmentálních, dovednostních a sociálních dopadů plánovaných politik a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady vycházejícími z existujících (prováděnýchpřijatých) politik a opatření uvedených v odstavci 1;

b)  makroekonomických, environmentálních, zdravotních, dovednostních a sociálních dopadů plánované politiky a opatření uvedených v článku 7 a dále specifikovaných v příloze I pro první desetileté období nejméně do roku 2030 včetně porovnání s odhady vycházejícími z existující (prováděnépřijaté) politiky a opatření uvedených v odstavci 1;

Pozměňovací návrh    29

Návrh nařízení

Čl. 9 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Do 1. ledna 2018 a dalších deset let po tomto datu připraví a odešlou členské státy Komisi návrh integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1.

1.  Do 1. ledna 2020 a dalších deset let po tomto datu připraví a odešlou členské státy Komisi návrh integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 3 odst. 1.

Odůvodnění

Tento termín není možné přijmout. Časový rámec pro vypracování plánu členských států by měl odpovídat jednotlivým fázím konzultací v každém členském státě, jako je strategické posouzení dopadu daného opatření na životní prostředí, veřejné konzultace uvedené v článku 10 a jeho schválení ze strany vlády. Musí být také v souladu s prací na nařízení, jelikož se stále ještě nepodařilo vyřešit zásadní rozpory týkající se podstaty tohoto plánu. Pokračuje práce na důležitých nařízeních, která jsou součástí balíčku „čistá energie pro všechny Evropany“, jenž bude mít značný vliv na to, co by mělo být obsahem plánu členských států.

Pozměňovací návrh    30

Návrh nařízení

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy upravují pouze cíle, úkoly a příspěvky stanovené v aktualizaci uvedené v odstavci 2 tak, aby odrážely zvýšené ambice v porovnání s ambicemi uvedenými v posledním oznámeném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.

vypouští se

Odůvodnění

Výslovné uvedení „zvýšené ambice“ ve srovnání s předchozími plány by vedlo k omezení rozhodovací pravomoci členských států, pokud jde o úpravy, které chtějí provést ve své energetické strategii.

Pozměňovací návrh    31

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  snížení emisí a zlepšení pohlcení v jednotlivých odvětvích včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF);

b)  snížení emisí a zlepšení pohlcování uhlíku v jednotlivých odvětvích včetně odvětví elektrické energie, průmyslu, dopravy, stavebnictví (obytného i terciárního), zemědělství a využití půdy, změny využití půdy a lesnictví (LULUCF), pokud je nezbytné zachovat stávající biotopy zajišťující ukládání uhlíku a rozšířit možnost přirozeného ukládání uhlíku na základě dobře fungujících a odolných ekosystémů a ekosystémových služeb, mj. na základě udržitelného lesního hospodářství, v souladu se závazky EU;

Pozměňovací návrh    32

Návrh nařízení

Čl. 15 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  informace o vnitrostátním plánování a strategiích v oblasti přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 17 odst. 1;

d)  informace o vnitrostátním plánování a strategiích v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, zejména pokud jde o výzkum a inovace v oblasti pokrokových biopaliv, v souladu s čl. 17 odst. 1;

Pozměňovací návrh    33

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4)   trajektorií k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcení podle LULUCF;

4)   prognóz týkajících se poptávky po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a nabídky biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na pohlcování uhlíku v rámci LULUCF na úrovni dané země;

Odůvodnění

Vykazování v rámci LULUCF by mělo v souladu s návrhem o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do doku 2030 (COM(2016)479) probíhat na úrovni členských států.

Pozměňovací návrh    34

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 4 – bod 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komise může pro členské státy vydat jasné pokyny ohledně vypracovávání zpráv o snahách o dosažení těchto cílů, včetně definic a převádění jednotek zdrojů na energii;

Odůvodnění

Aby bylo možné vypracovávat zprávy v oblasti bioenergetiky, jsou zapotřebí jasné pokyny a výpočty.

Pozměňovací návrh    35

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. a – bod 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5)   v příslušných případech také informace o dalších vnitrostátních trajektoriích a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových (jako je podíl biopaliv, podíl pokročilých biopaliv, podíl biopaliva vyrobeného z hlavních plodin pěstovaných na zemědělské půdě, podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetické komunity a samospotřebitelé);

5)   informace o dalších vnitrostátních postupech a cílech včetně dlouhodobých a odvětvových cílů (jako je podíl biopaliv, podíl pokročilých biopaliv, podíl biopaliva vyrobeného z hlavních plodin pěstovaných na zemědělské půdě, podíl elektrické energie vyrobené z biomasy bez použití tepla, podíl obnovitelné energie v dálkovém vytápění, využití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetické komunity a samospotřebitelé);

Pozměňovací návrh    36

Návrh nařízení

Čl. 18 – odst. 1 – písm. b – bod 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5)   opatření podporující využití energie získané z biomasy, zejména pro novou mobilizaci biomasy s ohledem na dostupnost biomasy (domácí potenciál a dovozy ze třetích zemí) a další využití biomasy (zemědělskálesnická odvětví), jakož i opatření týkající se udržitelnosti využití a výroby biomasy;

5)   opatření podporujících využití energie získané z biomasy, zejména pro novou mobilizaci biomasy s ohledem na dostupnost biomasy (domácí potenciál a dovozy ze třetích zemí) a další využití biomasy, včetně zemědělskýchlesnických odvětví, jakož i opatření týkajících se udržitelnosti využití a výroby biomasy;

Pozměňovací návrh    37

Návrh nařízení

Čl. 22 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  vnitrostátní cíle pro postupné odstranění dotací v energetice;

d)  vnitrostátních cílů zaměřených na postupné odstranění dotací v energetice, zejména dotací na fosilní a jaderná paliva;

Odůvodnění

Abychom zabránili narušování trhu, je třeba neprodleně přijmout opatření na odstranění veškerých dotací na fosilní a jaderné paliva.

Pozměňovací návrh    38

Návrh nařízení

Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy do 15. března 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi:

Členské státy do 31. července 2021 a poté každý rok (rok X) předloží Komisi:

Odůvodnění

Měl by být zachován stávající termín stanovený v nařízení o mechanismu sledování klimatu (konec července) pro přibližnou inventuru skleníkových plynů na rok (X-1). Zkrácením této lhůty se zabrání urychlenému předložení výsledků této inventury z důvodu nedostatku statistických údajů o činnosti nutné k odhadu emisí za rok (X-1) na počátku roku (X).

Pozměňovací návrh    39

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  o pokroku na úrovni Unie k dosažení cílů energetické unie, včetně, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména s ohledem na odstranění jakýchkoli nedostatků v cílech unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030;

a)  o pokroku na úrovni Unie k dosažení cílů energetické unie, včetně cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, platných pro první desetileté období, zejména s ohledem na odstranění veškerých nedostatků v cílech Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, případně s ohledem na revidované opatření EU v oblasti klimatu a energetiky, jak je stanoveno v článku 38;

Pozměňovací návrh    40

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Při posuzování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu Komise zohledňuje legitimní konkrétní situaci členských států, jež vyplývá z posouzení příslušných orgánů na úrovni členských států a EU, které by mohly vysvětlit případné zpoždění příspěvků členských států ke kolektivnímu dosahování cílů energetické unie, a zejména k dosahování cílů, které si sama stanovila.

Pozměňovací návrh    41

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 1 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.  Komise předem oznámí, jaké ukazatele hodlá při tomto posuzování použít.

Pozměňovací návrh    42

Návrh nařízení

Čl. 25 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V oblasti obnovitelné energie Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě lineární trajektorie počínaje 20% podílem v roce 2020 a dosažením alespoň 27% podílu v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě 2 bodě i).

2.  V oblasti obnovitelné energie Komise v rámci svého posouzení uvedeného v odstavci 1 provede posouzení pokroku v oblasti podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé celkové spotřebě Unie na základě lineární trajektorie počínaje 20% podílem v roce 2020 a dosažením alespoň 27% podílu v roce 2030, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě 2 bodě i). Toto posouzení zahrnuje celkové komplexní hodnocení týkající se zachování a rozšíření kapacity úložiště uhlíku a snižování emisí skleníkových plynů.

Pozměňovací návrh    43

Návrh nařízení

Čl. 26 – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Následná kontrola v případě nesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení o sdílení úsilí

Následná kontrola v případě nesrovnalostí s celkovými cíli a úkoly energetické unie podle nařízení o společném úsilí a směrnice [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím dokumentu COM(2016)767]

Pozměňovací návrh    44

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 12 dospěje k závěru, že jsou cíle, úkoly a příspěvky vnitrostátních plánů nebo jejich aktualizací nedostatečné pro společné dosažení cílů energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030, přijme na úrovni Unie opatření za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů. V oblasti obnovitelné energie tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k cílům Unie pro rok 2030 stanovených ve vnitrostátních plánech a jejich aktualizacích.

1.  Pokud Komise na základě posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle článku 12 dospěje k závěru, že cíle, úkoly a příspěvky vnitrostátních plánů nebo jejich aktualizací jsou pro společné dosažení cílů energetické unie, a zejména cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030 platných pro první desetileté období, nedostatečné, přijme na úrovni Unie opatření za účelem společného dosažení příslušných cílů a úkolů, a to s přihlédnutím k flexibilním možnostem členských států. V oblasti obnovitelné energie tato opatření, a zejména finanční platforma vytvořená na úrovni Unie za účelem podpory projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k cílům Unie na rok 2030 stanovených ve vnitrostátních plánech a jejich aktualizacích.

Pozměňovací návrh    45

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.   Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 25 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie a zejména, pro první desetileté období, cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030, může za účelem snížení tohoto rizika vydat doporučení všem členským státům podle článku 28. Komise v příslušných případech kromě vydání doporučení přijme opatření na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. S ohledem na obnovitelnou energii tato opatření zohlední ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030.

3.   Pokud Komise na základě souhrnného posouzení zpráv o pokroku integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle čl. 25 odst. 1 písm. a) podpořeného v příslušných případech dalšími zdroji informací dospěje k závěru, že hrozí, že Unie nesplní cíle energetické unie, a zejména cíle rámce v oblasti klimatu a energetiky Unie pro rok 2030 platné pro první desetileté období, stanoví za účelem snížení tohoto rizika konkrétní požadavky týkající se všech členských států podle článku 28. Komise kromě stanovení konkrétních požadavků přijme opatření na úrovni Unie za účelem zajistit zejména dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti pro rok 2030. S ohledem na obnovitelnou energii tato opatření zohlední ambiciózní počáteční úsilí členských států týkající se příspěvku k cíli Unie pro rok 2030.

Odůvodnění

Doporučení nejsou ze své podstaty dostatečně závazná. Komise by proto měla pro členské státy stanovit spíše konkrétní požadavky, které by musely splnit.

Pozměňovací návrh    46

Návrh nařízení

Čl. 27 – odst. 5 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Pokud Komise dospěje v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odstavce 3, na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 a 3 v roce 2023 k závěru, že pokrok ke společnému dosažení cílů Unie týkajících se energetické účinnosti podle čl. 25 odst. 3 prvního pododstavce je nedostatečný, uskuteční do roku 2024 opatření nad rámec opatření stanovených ve směrnici 2010/31/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 765] a směrnici 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761] s cílem zajistit, že dojde ke splnění závazného cíle Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030. Tato dodatečná opatření mohou zejména zlepšit energetickou účinnost:

5.  Pokud Komise dospěje v oblasti energetické účinnosti, aniž by byla dotčena jiná opatření na úrovni Unie podle odstavce 3, na základě posouzení podle čl. 25 odst. 1 a 3 v roce 2023 k závěru, že pokrok při společném dosahování cílů Unie týkajících se energetické účinnosti podle čl. 25 odst. 3 prvního pododstavce není dostatečný, a pokud členské státy nepřijmou do roku 2024 další opatření jdoucí nad rámec opatření stanovených ve směrnici 2010/31/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 765] a směrnici 2012/27/EU [verze ve znění podle návrhu COM(2016) 761], přijme další opatření s cílem zajistit, že dojde ke splnění závazného cíle Unie v oblasti energetické účinnosti do roku 2030. Tato dodatečná opatření mohou zejména zlepšit energetickou účinnost:

Odůvodnění

Jestliže se předpokládá, že cílů Komise v oblasti energetické účinnosti nebude dosaženo, nebude se v souladu se zásadou subsidiarity vztahovat ustanovení, které Komisi umožňuje přijmout vlastní opatření, na směrnici o energetické účinnosti. V případě rizika, že jednotlivé členské státy nedosáhnou daných cílů týkajících se energetické účinnosti, měly by mít země možnost s ohledem na svou situaci a již přijatá opatření samy rozhodnout, která opatření jsou vhodná a mají smysl.

Pozměňovací návrh    47

Návrh nařízení

Článek 28 – název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Doporučení Komise pro členské státy

Konkrétní požadavky týkající se členských států

Odůvodnění

Doporučení nejsou ze své podstaty dostatečně závazná. Komise by proto měla pro členské státy stanovit spíše konkrétní požadavky, které by musely splnit.

Pozměňovací návrh    48

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   příslušný členský stát v největší možné míře zohlední příslušné doporučení v duchu solidarity mezi členskými státy a Unií a členskými státy navzájem;

vypouští se

Odůvodnění

Doporučení nejsou ze své podstaty dostatečně závazná. Komise by proto měla pro členské státy stanovit spíše konkrétní požadavky, které by musely splnit.

Pozměňovací návrh    49

Návrh nařízení

Čl. 28 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komise zajistí, aby byla tato doporučení zveřejněna a přístupná.

Pozměňovací návrh    50

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – část A – bod 2 – bod 2.1. – bod 2.1.1. – bod ii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii.   V příslušných případech další vnitrostátní cíle shodné se stávajícími dlouhodobými nízkoemisními strategiemi.příslušných případech další cíle, včetně odvětvových a adaptačních cílů

ii.   Další vnitrostátní cíle, které jsou v souladu se stávajícími dlouhodobými strategiemi v oblasti snižování emisí. Další cíle, včetně odvětvových a adaptačních cílů

Pozměňovací návrh    51

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – část A – bod 2 – bod 2.1. – bod 2.1.2. – bod v

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v.   Trajektorie k poptávce po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy posouzení jejího zdroje a dopadu na propad LULUCF

v.   prognóz týkajících se poptávky po bioenergii, rozložené na teplo, elektřinu a dopravu, a k nabídce biomasy podle výchozích surovin a původu (s rozlišením mezi domácí výrobou a dovozem). V případě lesní biomasy také posouzení jejího zdroje a dopadu na ukládání uhlíku v rámci LULUCF na úrovni států

Odůvodnění

Hlášení o LULUCF by se měla v souladu s návrhem nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do doku 2030 (COM(2016)479) podávat na úrovni států.

Pozměňovací návrh    52

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – část A – bod 2 – bod 2.1. – bod 2.1.2. – bod v – bod 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komise může pro členské státy vydat jasné pokyny ohledně vypracovávání zpráv o dosahování těchto cílů, včetně definic a převádění jednotek zdrojů na energii.

Odůvodnění

Aby bylo možné vypracovávat zprávy v oblasti bioenergetiky, jsou zapotřebí jasné pokyny a výpočty.

Pozměňovací návrh    53

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – část A – bod 2 – bod 2.1. – bod 2.1.2. – bod vi

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

vi.   V příslušných případech další vnitrostátní trajektorie a cíle včetně dlouhodobých a odvětvových (např. podíl pokročilých biopaliv, podíl obnovitelné energie na dálkovém vytápění, použití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetickými společenstvími a vlastními spotřebiteli)

vi.   Další vnitrostátní postupy a cíle včetně dlouhodobých a odvětvových (např. podíl pokročilých biopaliv, podíl obnovitelné energie na dálkovém vytápění, použití obnovitelné energie v budovách, obnovitelná energie vyráběná městy, energetickými společenstvími a vlastními spotřebiteli)

Pozměňovací návrh    54

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – část A – bod 3 – bod 3.1.1. – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i.  Politiky a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením [ ] [ESR], jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a politiky a opatření pro dodržení nařízení [ ] [LULUCF], pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, s přihlédnutím k dlouhodobému cíli stát se nízkouhlíkovým hospodářstvím v horizontu 50 let, a zajišťující rovnováhu mezi emisemi a jejich pohlcováním v souladu s Pařížskou dohodou

i.  Strategie a opatření pro dosažení cíle stanoveného nařízením [ ] [ESR], jak je uvedeno v bodě 2.1.1, a strategie a opatření pro dodržení nařízení [ ] [LULUCF] a splnění cíle týkajícího se zvýšení míry pohlcování uhlíku pomocí propadů, pokrývající všechna klíčová odvětví produkující emise a odvětví podporující jejich pohlcování, včetně pobídek k realizaci a podpoře kroků zaměřených na zmírňování změny klimatu a na přizpůsobení se těmto změnám, pokud jde o celkové udržitelné hospodaření s lesy, ornou půdou, travními porosty a mokřady jdoucí nad rámec standardní osvědčené praxe a stanovené výchozí situace, mj. na základě plateb odrážejících dosažené výsledky, s přihlédnutím k dlouhodobému cíli stát se nízkouhlíkovým hospodářstvím v horizontu 50 let, a zajišťující rovnováhu mezi emisemi a jejich pohlcováním v souladu s Pařížskou dohodou

Pozměňovací návrh    55

Návrh nařízení

Příloha I – část 1 – část A – bod 3 – bod 3.1. – bod 3.1.2. – bod vi – odrážka 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

–   jiná použití biomasy dalšími odvětvími (zemědělskálesnická odvětví); jakož i opatření pro udržitelnost výroby a užití biomasy

–   jiné druhy použití biomasy v dalších odvětvích, včetně zemědělstvílesnictví, jakož i opatření pro udržitelnost výroby a využívání biomasy

Pozměňovací návrh    56

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – odst. 1 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  změny cen komodit a využívání půdy v rámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem energie z obnovitelných zdrojů;

d)  pokud jsou k dispozici, změny cen komodit a využívání půdy v rámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem energie z obnovitelných zdrojů;

Pozměňovací návrh    57

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – odst. 1 – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)   vývoj a podíl biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767], včetně posouzení stavu zdrojů se zaměřením na aspekty udržitelnosti související s dopadem nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technologickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

g)   vývoj a podíl biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767], včetně posouzení stavu zdrojů se zaměřením na aspekty udržitelnosti související s dopadem používání potravin a krmiv na výrobu biopaliv, se zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

Odůvodnění

Znění je nutné upravit: potraviny a krmiva vlastně nejsou nahrazovány, nýbrž používány k výrobě biopaliv. V případě obou zde uvedených zásad je kromě toho obtížné posoudit, nakolik je ohled „náležitý“.

Pozměňovací návrh    58

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – odst. 1 – písm. h a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ha)  odhadovaný dopad společné výroby a používání biopaliv první generace na soběstačnost a cenu bílkovinných koncentrátů a dalších krmiv;

Pozměňovací návrh    59

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – odst. 1 – písm. h b (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

hb)  odhadovaný dopad výroby nebo používání biopaliv získaných ze zemědělských odpadů na rozvoj biohospodářství EU;

Pozměňovací návrh    60

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – odst. 1 – písm. m – bod 1 – písm. a – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  větve a koruny stromů (vykazování je dobrovolné);

i)  větve a koruny stromů;

Pozměňovací návrh    61

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – odst. 1 – písm. m – bod 1 – písm. a – bod ii

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  pařezy (vykazování je dobrovolné);

ii)  pařezy;

Pozměňovací návrh    62

Návrh nařízení

Příloha VII – část 1 – odst. 1 – písm. m – bod 1 – písm. b – bod i

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  kůra (vykazování je dobrovolné);

i)  kůra;

Pozměňovací návrh    63

Návrh nařízení

Příloha VIII – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  technologický vývoj, dostupnost a udržitelnost biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767]), včetně posouzení dopadu nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

d)   technický vývoj, dostupnost a udržitelnost biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767]), včetně posouzení dopadu používání potravin a krmiv na výrobu biopaliv, se zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

Odůvodnění

Znění je nutné upravit: potraviny a krmiva vlastně nejsou nahrazovány, nýbrž používány k výrobě biopaliv. V případě obou zde uvedených zásad je kromě toho obtížné posoudit, nakolik je ohled „náležitý“.

Pozměňovací návrh    64

Návrh nařízení

Příloha VIII – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  s ohledem na třetí země i členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliva, biokapalinpaliv z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 26 odst. 2 až 7 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767] na ochranu půdy, vody a ovzduší.

f)   s ohledem na třetí země i členské státy, které jsou zdrojem surovin pro biopaliva, biokapalinypaliva z biomasy spotřebovaných v rámci Unie, informace o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti a kritérií pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovených v čl. 26 odst. 2 až 7 [přepracovaného znění směrnice 2009/28/ES navrženého prostřednictvím COM(2016) 767] na ochranu půdy, vody a ovzduší.

Odůvodnění

Změna za účelem zajištění důsledného a relevantního vypracovávání zpráv ze strany Komise. Slovo „významnými“ není dostatečně jasné. Jeho význam by se mohl časem změnit, a proto je nutné jej odstranit.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Řízení energetické unie

Referenční údaje

COM(2016)0759 – C8-0497/2016 – 2016/0375(COD)

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

16.1.2017

ITRE

16.1.2017

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AGRI

16.1.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Jens Rohde

7.2.2017

Článek 55 – Postup společných schůzí výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

18.5.2017

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

11

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Ivan Jakovčić, Philippe Loiseau, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Jens Rohde, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Alberto Cirio, Angélique Delahaye, Norbert Lins, Gabriel Mato, Annie Schreijer-Pierik, Vladimir Urutchev, Ramón Luis Valcárcel Siso, Hilde Vautmans, Miguel Viegas

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

PPE

Daniel Buda, Alberto Cirio, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Jens Gieseke, Esther Herranz García, Norbert Lins, Marijana Petir, Annie Schreijer-Pierik, Czesław Adam Siekierski, Vladimir Urutchev

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paul Brannen, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Viorica Dăncilă, Maria Noichl, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

ALDE

Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Jens Rohde, Hilde Vautmans

NI

Diane Dodds

11

-

ECR

Stanisław Ożóg

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Anja Hazekamp, Maria Lidia Senra Rodríguez, Miguel Viegas

Verts/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

EFDD

John Stuart Agnew, Marco Zullo

ENF

Philippe Loiseau

0

0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Řízení energetické unie

Referenční údaje

COM(2016)0759 – C8-0497/2016 – 2016/0375(COD)

Datum předložení EP

30.11.2016

 

 

 

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

16.1.2017

ITRE

16.1.2017

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

16.1.2017

BUDG

16.1.2017

ECON

16.1.2017

IMCO

16.1.2017

 

AGRI

16.1.2017

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

DEVE

25.1.2017

BUDG

12.1.2017

ECON

31.1.2017

IMCO

25.1.2017

Zpravodajové

       Datum jmenování

Michèle Rivasi

12.5.2017

Claude Turmes

12.5.2017

 

 

Článek 55 – Postup společných schůzí výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

18.5.2017

Projednání ve výboru

23.3.2017

21.6.2017

11.9.2017

 

Datum přijetí

7.12.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

61

46

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, José Blanco López, Biljana Borzan, Paul Brannen, Jonathan Bullock, Reinhard Bütikofer, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Edward Czesak, Miriam Dalli, Jakop Dalunde, Angélique Delahaye, Pilar del Castillo Vera, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Ashley Fox, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Theresa Griffin, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Eva Kaili, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Urszula Krupa, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Peter Liese, Norbert Lins, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Susanne Melior, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, John Procter, Julia Reid, Michèle Rivasi, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Annie Schreijer-Pierik, Sven Schulze, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Lieve Wierinck, Jadwiga Wiśniewska, Flavio Zanonato, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Mireille D’Ornano, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Cornelia Ernst, Eleonora Evi, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Gunnar Hökmark, Peter Jahr, Florent Marcellesi, Rupert Matthews, Gesine Meissner, Nuno Melo, Ulrike Müller, Markus Pieper, Răzvan Popa, Gabriele Preuß, Dennis Radtke, Dominique Riquet, Bart Staes, Mihai Ţurcanu, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Maria Arena, Marie-Christine Boutonnet, Norbert Erdős, John Flack, Ana Gomes, Maria Grapini, Ingeborg Gräßle, Mary Honeyball, Arndt Kohn, Gilles Lebreton, Lukas Mandl, Nosheena Mobarik, Norica Nicolai, Emilian Pavel, Jozo Radoš, Claudia Schmidt, Helmut Scholz, Jasenko Selimovic, Ricardo Serrão Santos, Monika Smolková, Bogdan Brunon Wenta, Gabriele Zimmer

Datum předložení

14.12.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

61

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Gesine Meissner, Angelika Mlinar, Ulrike Müller, Norica Nicolai, Jozo Radoš, Dominique Riquet, Jasenko Selimovic, Lieve Wierinck

ECR

Arne Gericke

EFDD

Eleonora Evi, Dario Tamburrano, Marco Zullo

GUE/NGL

Stefan Eck, Cornelia Ernst, Helmut Scholz, Gabriele Zimmer

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Maria Arena, Inés Ayala Sender, José Blanco López, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Ana Gomes, Maria Grapini, Theresa Griffin, Jytte Guteland, Mary Honeyball, Karin Kadenbach, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Arndt Kohn, Edouard Martin, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Emilian Pavel, Pavel Poc, Răzvan Popa, Gabriele Preuß, Ricardo Serrão Santos, Monika Smolková, Kathleen Van Brempt, Flavio Zanonato, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Marco Affronte, Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Bas Eickhout, Rebecca Harms, Martin Häusling, Benedek Jávor, Florent Marcellesi, Michèle Rivasi, Bart Staes, Claude Turmes

46

-

ECR

Edward Czesak, Jørn Dohrmann, Hans-Olaf Henkel, Urszula Krupa, Evžen Tošenovský, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Jonathan Bullock, Mireille D'Ornano, Julia Reid

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan

ENF

Marie-Christine Boutonnet, Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh, Gilles Lebreton, Christelle Lechevalier

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Angélique Delahaye, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Karl-Heinz Florenz, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Ingeborg Gräßle, Gunnar Hökmark, Peter Jahr, Seán Kelly, Janusz Lewandowski, Peter Liese, Norbert Lins, Lukas Mandl, Nuno Melo, Angelika Niebler, Markus Pieper, Dennis Radtke, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Annie Schreijer-Pierik, Sven Schulze, Mihai Ţurcanu, Vladimir Urutchev, Bogdan Brunon Wenta, Pilar del Castillo Vera

9

0

ECR

John Flack, Ashley Fox, Julie Girling, Rupert Matthews, Nosheena Mobarik, John Procter

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

PPE

José Inácio Faria

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění