Postup : 2017/2084(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0005/2018

Předložené texty :

A8-0005/2018

Rozpravy :

PV 05/02/2018 - 23
CRE 05/02/2018 - 23

Hlasování :

PV 06/02/2018 - 5.7
CRE 06/02/2018 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0026

ZPRÁVA     
PDF 792kWORD 95k
23.1.2018
PE 609.590v02-00 A8-0005/2018

o urychlení inovací v oblasti čisté energie

(2017/2084(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Jerzy Buzek

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o urychlení inovací v oblasti čisté energie

(2017/2084(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 nazvané „Urychlení inovací v oblasti čisté energie“ (COM(2016)0763),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla ratifikována Evropskou unií dne 4. října 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvané „Směrem k integrovanému strategickému plánu (SET) pro energetické technologie: urychlení transformace evropského energetického systému (COM(2015)6317),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. prosince 2015 nazvané „Směrem k evropské energetické unii“(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 30. listopadu 2016 o správě energetické unie, a zejména na jeho rozměr „výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti energetické unie“, především na jeho článek 22 – Integrované podávání zpráv o výzkumu, inovaci a konkurenceschopnosti (COM(2016)0759),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvané „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2017)0376),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky“ (COM(2016)0733),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0005/2018),

A.  vzhledem k tomu, že výzkum a inovace představují samostatný rozměr energetické unie EU, přičemž výzkum, vývoj a inovace v energetické oblasti jsou pro EU klíčovými hnacími silami pro dosažení vedoucího postavení v průmyslu, globální konkurenceschopnosti, udržitelného růstu a vytváření pracovních míst, ale i celkové energetické bezpečnosti v EU, neboť snižuje závislost na dovozu energie a podporuje účinné a udržitelné využívání všech domácích energetických zdrojů;

B.  vzhledem k tomu, že EU zůstává globálním lídrem v oblasti vysokohodnotných inovací na poli nízkoemisních energetických technologií, mimo jiné v souvislosti s energetickou účinností, využíváním energie z obnovitelných zdrojů a s novými čistými technologiemi, a že jí tento stav poskytuje pevný základ pro další významný posun, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti čisté energie, včetně vývoje baterií pro účely elektromobility a ukládání energie; vzhledem k tomu, že klíčové pro toto vedoucí postavení jsou ambiciózní a cílené politiky v oblasti klimatu a energetiky, zejména politiky vycházející z rámce pro tuto oblast do roku 2030 a také z energetického plánu do roku 2050; vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a její signatáři přijali konkrétní závazky v této oblasti; vzhledem k tomu, že EU musí i nadále zůstat ve svých politikách a nástrojích cílevědomá, aby vysílala správné investiční signály a aby v oblasti výzkumu a inovací na poli čisté energie neztratila svou vedoucí pozici na trhu;

C.  vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti energetické účinnosti a inovací a výzkumu a vývoje založených na využívání energie z obnovitelných zdrojů jsou klíčem k budoucí konkurenceschopnosti EU, včetně evropského průmyslu; vzhledem k tomu, že se Evropská unie stane „světovou špičkou v oblasti obnovitelných zdrojů energie“, pouze pokud bude zavádět nákladově účinné inovace a vynaloží-li intenzivní úsilí ve výzkumu a vývoji v tomto specifickém odvětví; vzhledem k tomu, že zavedení zásady „energetické účinnosti v první řadě“ musí být podpořeno silnou inovační politikou na evropské úrovni, zejména pokud jde o systémovou integraci;

D.  vzhledem k tomu, že plně funkční a konkurenceschopný vnitřní trh s energií s náležitým regulačním rámcem a infrastrukturou je základním předpokladem pro další podněcování výzkumu, vývoje a inovací a zajištění co největšího pronikání nových čistých technologií na trh ve všech regionech EU, neboť umožňuje dosažení úspor z rozsahu a poskytuje regulační a investiční jistotu, díky čemuž může Unie plně využít potenciálu spojeného s technologicky neutrálními energetickými inovacemi, které zvyšují účinnost a podporují udržitelné využívání zdrojů energie s nízkými emisemi a řešení a technologie na bázi decentralizované výroby, skladování a přepravy energie;

E.  vzhledem k tomu, že inovace v oblasti čisté energie by rovněž měly přispívat k poskytování cenově dostupných dodávek energie pro evropské spotřebitele tím, že jim pomohou využívat nižší sazby za energii a uplatňovat větší kontrolu nad svou spotřebou a výrobou energie a nabídnou jim méně energeticky náročné výrobky a služby;

F.  vzhledem k tomu, že politika EU a jejích členských států v energetické oblasti a jejich finanční nástroje, včetně relevantních veřejných investic, by měly být navrženy tak, aby plně využívaly zrychlujícího se technického vývoje a měly by se zaměřit především na postupný přechod na čisté vysoce účinné energetické systémy s nízkými emisemi; vzhledem k tomu, že financování ze soukromého sektoru je z důvodu nejistoty na trhu a technologické či vědecké nejistoty často nedostatečné nebo není k dispozici; vzhledem k tomu, že EU musí vyslat silné a konzistentní signály a vytvářet pobídky s cílem poskytnout investorům jistotu a podpořit soukromé investice do inovací, výzkumu a vývoje v oblasti čisté energie a zavádění jejích výsledků v praxi;

G.  vzhledem k tomu, že inovace jsou poháněny především inovátory a poptávkou na trhu; vzhledem k tomu, že Komise by měla zaměřit své úsilí především na vytvoření vhodného rámce pro inovátory, a to od zjednodušení přístupu k financování výzkumu, až po přeměnu znalostí na komerčně životaschopné výrobky; vzhledem k tomu, že užitečná mohou být v této souvislosti partnerství mezi výzkumnými pracovníky a příslušnými průmyslovými partnery;

H.  vzhledem k tomu, že energetické dotace ovlivňují tržní ceny, jelikož zakrývají skutečné náklady na energii z různých zdrojů a skutečné náklady na energetické technologie, což má negativní dopad na podmínky pro výzkum a investice do inovací v oblasti čisté energie, jakož i případné uvádění jejich výsledků v praxi; vzhledem k tomu, že dotace by měly být postupně odstraňovány a jejich využívání by se v mezidobí mělo omezit pouze na dočasné nástroje zaměřené na vytvoření rovných podmínek a konkurenčního trhu, s cílem usnadnit zavádění nových čistých technologií, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

I.  vzhledem k tomu, že při vytváření konkrétní politiky a pobídek zaměřených na podporu čistých, nízkoemisních a energeticky účinných řešení a technologií na úrovni EU by se mělo přihlížet k posouzení životního cyklu emisí skleníkových plynů u jednotlivých zdrojů energie, a to i pokud jde o udržitelnou těžbu surovin a minerálů; vzhledem k tomu, že v oblasti čisté energie by se měl klást důraz na ty inovace, které mají přímý význam pro občany a výrobce-spotřebitele, a umožnit tak jejich účast na energetické transformaci a samotnou transformaci učinit cenově dostupnější;

J.  vzhledem k tomu, že výzkum a inovace v oblasti energií byly uznány jako prioritní oblast v rámci 7. rámcového programu a programu Horizont 2020 a že by měly zůstat jednou z priorit 9. rámcového programu s ohledem na závazky Unie v rámci energetické unie a Pařížské dohody, tak aby se pákovým efektem účinněji podpořilo veřejné a soukromé financování výzkumu a vývoje a přispělo se ke snížení investičních rizik u většiny perspektivních inovací v oblasti čisté energie, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů;

K.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy představuje třetinu celkové energetické spotřeby EU, skýtá obrovský potenciál z hlediska energetické účinnosti a snižování emisí uhlíku, a mělo by tudíž hrát zásadní roli při přechodu na nová energetická řešení a k nízkouhlíkové společnosti;

1.  vítá sdělení Komise vytvářející rámec pro urychlení inovací EU v oblasti čisté energie; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit regulační a finanční rámec pro inovace v energetice, který bude soudržný s energetickým plánem EU do roku 2050 a jejími závazky v rámci Pařížské dohody a který bude podporovat účinné a udržitelné využívání všech zdrojů energie, čímž se dosáhne energetických úspor a dalších přínosů, a to i v oblasti zdraví, bezpečnosti a kvality ovzduší a vody, při současném zajištění konkurenceschopnosti průmyslu Unie, jejího energetického zabezpečení, souladu se závazky vyplývajícími ze Smlouvy o EU, jakož i komplexní odpovědi na otázky týkající se životního prostředí; je si vědom toho, že rámec pro urychlení inovací EU v oblasti čisté energie je nedílnou součástí širšího souboru legislativních návrhů „Čistá energie pro všechny Evropany“, a že by se proto měly posílit jeho jednotlivé prvky, závazky Unie přijaté v rámci Pařížské dohody a legislativa týkající se širší energetické unie a jejích principů, zejména těch, které se odrážejí v klimatickém a energetickém rámci do roku 2030 a v plánu na období do roku 2050, při dodržení ustanovení článků 191 a 194 SFEU;

2.  uvědomuje si, že úspěšné využívání inovací v energetické oblasti je mnohostrannou výzvou, která zahrnuje otázky týkající se nabídky a poptávky v rámci hodnotového řetězce, lidského kapitálu, dynamiky trhu, regulace, inovací a průmyslové politiky; zdůrazňuje, že tato výzva vyžaduje zapojení občanů – jak spotřebitelů, tak výrobců-spotřebitelů – a také širokého spektra zainteresovaných stran, včetně akademické obce, organizací zabývajících se výzkumem a inovacemi, malých a středních podniků, startupů, energetických a stavebních společností, poskytovatelů mobility, poskytovatelů služeb, výrobců zařízení, společností působících v oblasti informačních technologií a telekomunikací, finančních institucí, unijních, vnitrostátních, regionálních a místních subjektů, komunit využívajících obnovitelné zdroje energie, nevládních organizací, vzdělávacích subjektů a osob formujících veřejné mínění; zdůrazňuje význam nových obchodních modelů využívajících inovativní digitální technologie mimo jiné s cílem optimalizovat vlastní výrobu, skladování, výměnu a vlastní spotřebu místní čisté energie a zlepšit přístup domácností k obnovitelným zdrojům energie, zejména v oblastech s energetickou chudobou;

3.  domnívá se, že nákladově účinná energetická transformace směrem k systémům, které budou šetrné k životnímu prostředí, zaměřené na spotřebitele, více digitalizované a decentralizované, s aktivními výrobci-spotřebiteli a aktivními vyrábějícími a zároveň spotřebovávajícími komunitami, se neobejde bez výzkumu a využívání inovací ve všech odvětvích energetického systému, včetně technicky nespecifických a systémových řešení, včetně těch, která jsou zaměřena na energetickou účinnost a decentralizovanou výrobu energie; uvědomuje si, že tento přechod podporuje nové organizační modely, zejména pokud jde o výrobu, přepravu, distribuci a skladování energie a elektromobilitu, řízení podniků a potřeby, stejně jako poskytování služeb; uznává, že jsou zapotřebí společné standardy s cílem podpořit propojený a digitalizovaný energetický systém; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou při zavádění systémových inovací v oblasti energie sehrát velké udržitelné pilotní projekty, včetně těch komunitních;

4.  připomíná, že energetická účinnost by měla být průřezovou horizontální prioritou politiky EU v oblasti výzkumu a inovací, která se bude vztahovat na všechna odvětví a nebude se omezovat pouze na projekty související s energetikou a bude systematicky podporovat a stimulovat produkci energeticky účinnějších postupů, služeb a zboží, přičemž by zároveň měla být dodržována zásada „energetické účinnosti v první řadě“, a to v rámci celého energetického řetězce, od výroby, přepravy a distribuce, až po konečné využití;

5.  uznává význam další liberalizace evropských trhů s energií, zejména prostřednictvím odstraňování překážek pro volnou tvorbu cen a prostřednictvím ukončování energetických dotací s cílem usnadnit další inovace a zavádění nových technologií, které povedou k udržitelnějšímu využívání energie a podpoří vznikající dodávky energie z obnovitelných zdrojů, a vytvořit rovné podmínky a konkurenční trh schopný poskytnout spotřebitelům a podnikům lepší řešení;

Soudržnost činností EU

6.  poznamenává, že výzkum, vývoj a inovace v oblasti čisté energie závisí na stabilitě trhu a předvídatelnosti a jistotě regulačního rámce, což vyžaduje ambiciózní a realistickou dlouhodobou politickou vizi, včetně energetických a klimatických cílů a závazků, neustálých cílených pobídek a „trpělivého“ vlastního kapitálu, aby se vytvořily rovné podmínky mezi technologiemi s cílem usnadnit nové inovace, ulehčit dodávky energie, omezit překážky pro vstup na trh a umožnit, aby inovace v oblasti čisté energie dosáhly kritické úrovně nezbytné pro rozšíření na trhu; vítá a podporuje zaměření na klíčové technologie, jež potvrdil Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET) a sdělení Komise; znovu připomíná ustanovení článku 194 SFEU a poznamenává, že se musí odrážet v politikách a finančních nástrojích podporujících inovace v oblasti čisté energie; zdůrazňuje však, že je třeba stanovit vyšší prioritu pro průřezové, systémové inovace v energetické oblasti a opatření na podporu vzdělávání a podnikání, neboť inovace se nezakládají pouze na technologiích; zdůrazňuje, že je třeba, aby se v rámci tohoto systémového přístupu mohla účinně začleňovat různá existující i vývojem procházející řešení, a to zejména pokud jde o energetickou účinnost a integraci obnovitelných zdrojů energie; vyzývá k tomu, aby evropské technologické a inovační platformy byly používány jako pomocníci při vyhledávání perspektivních inovací v oblasti čisté energie, které si zaslouží cílenou podporu;

7.  naléhavě žádá Komisi a členské státy a případně i regionální orgány, aby zavedly mechanismy pro koordinaci unijních, vnitrostátních a regionálních programů výzkumu a energetických inovací s cílem posílit součinnost a zabránit zdvojování činností, čímž se zajistí co nejúčinnější využití stávajících zdrojů a infrastruktury, jakož i energetických zdrojů dostupných v členských státech, aby se maximalizovalo rozšíření nových technologií a inovací na trhu a podpořily se nové modely podnikání napříč celou EU; je přesvědčen, k dosažení tohoto cíle by mohlo přispět zahrnutí příslušných informací do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu; zdůrazňuje v této souvislosti význam propagování výměny osvědčených postupů a informací a zefektivnění pravidel účasti všech organizací, podniků, univerzit a institucí jak z EU, tak ze třetích zemí, na programech energetických inovací;

8.  vítá závazek Komise pokračovat ve financování základního výzkumu prostřednictvím programu Horizont 2020 a Evropské rady pro výzkum; zdůrazňuje potřebu dalšího posílení financování společného výzkumu v rámci společenských výzev programu Horizont 2020 v oblasti energetiky, ale také zefektivnění energetických inovací v rámci dalších společenských výzev; bere na vědomí návrh Komise posílit inovace vytvářející trh prostřednictvím vytvoření Evropské rady pro inovace jako doplňku k Iniciativě pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, což přispěje k podpoře průlomových inovací, které mohou zachytit a vytvořit nové trhy; domnívá se, že vytvoření tržních finančních nástrojů (jako jsou půjčky a vlastní kapitál) by nemělo být na úkor financování grantů, které umožňuje neziskovým a veřejným subjektům, jako jsou akademická obec, univerzity a občanská společnost, účastnit se nadnárodních evropských projektů vysoké hodnoty;

9.  zůstává znepokojen velkým počtem a složitostí stávajících finančních nástrojů a zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší provázanost příslušných fondů, včetně strukturálních, zaměřených na projekty v oblasti čisté energie, a větší srozumitelnost stávajících finančních nástrojů na úrovni EU a členských států; vyzývá Komisi, aby zmapovala jednotlivé nástroje pro podporu a financování v celém hodnotovém řetězci, a domnívá se, že by se měla zvážit možnost sdružení různých nástrojů s přihlédnutím k tomu, že nesmí být narušena jejich doplňkovost; dále se domnívá, že některé členské státy nemají kapacitu na podporu opatření pro inovace v oblasti energií, zejména prostřednictvím vnitrostátních programů finanční podpory, a v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby dále posílila tyto kapacity a současně zajistila ucelený a zjednodušený rámec EU pro financování inovací v oblasti čisté energie;

10.  vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení výkonu svých finančních nástrojů a fondů v oblasti energetiky a aby, pokud budou zjištěny konkrétní problémy, nesrovnalosti či nutnost zlepšení, poskytla „rychlou“ odpověď v zájmu zlepšení těchto nástrojů a aby výše uvedené nástroje a fondy přizpůsobila novým cílům EU v oblasti energetiky;

11.  vyzývá Komisi, aby navrhla jako součást průmyslové politiky Unie cílený, dlouhodobý a technologicky neutrální energetický rozměr založený na energetické účinnosti, další liberalizaci trhu a větší transparentnosti, tak aby se napomáhalo bránit investicím do uvízlých aktiv; zdůrazňuje, že tento rozměr by měl být nedílnou součástí strategického a akčního plánu Unie v oblasti průmyslu; vyzdvihuje úlohu inovační procesů a technologií při zvyšování výkonu energeticky náročných průmyslových odvětví z hlediska emisí; vyzývá Komisi, aby zařadila energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů do popředí výzkumu a inovací, a vybízí členské státy, aby příjmy z dražeb v rámci ETS odpovědně investovaly do energetické účinnosti a udržitelných nízkouhlíkových technologií; vyzdvihuje vytvoření inovačního fondu pro podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů během fáze IV ETS; považuje za zásadní podporu systému otevřených inovací, kdy průmysl a podniky spojí své expertní znalosti a společně vyvíjejí vysoce kvalitní a udržitelná řešení; uznává úlohu, kterou hraje fórum pro konkurenceschopnost průmyslu v oblasti čisté energie, pokud jde o rozšiřování klíčových energetických inovací, mimo jiné v odvětví fotovoltaické a větrné energie, ale potenciálně, mimo jiné, i v oblasti skladování elektrické energie, zachycování a uchovávání uhlíku a v oblasti biologických procesů využívaných k výrobě energie; vítá závazek Komise podporovat iniciativy vedené průmyslem s cílem propagovat vedoucí postavení EU v oblasti čisté energie a nízkouhlíkových technologií;

12.  připomíná, že fotovoltaické odvětví musí být v centru evropské průmyslové politiky, aby se uspokojily požadavky rostoucího globálního trhu v kontextu dnešní doby, kdy se většina fotovoltaických článků a modulů vyrábí mimo Evropskou unii, především v Číně; zdůrazňuje, že je nutné, aby se EU plně zapojila do nového investičního cyklu, aby si udržela své vedoucí postavení v oblasti výzkumu a vývoje na poli výrobních strojů pro fotovoltaiku a v dalších segmentech, jako např. co se týče invertorů, surovin, stavební integrované fotovoltaiky, provozu a údržby a rovnováhy systémů; dále zdůrazňuje potřebu zachovat si odborné znalosti v oblasti systémové integrace, jako jsou drobná fotovoltaická řešení pro rozvojové země;

13.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se při řešení otázek týkajících se energetického a souvisejících odvětví více snažily o podporu inovací spojených s udržitelným získáváním surovin, lepší koncepcí produktů a s recyklací a opětovným využitím a kaskádovým použitím stávajících kovů a materiálů v rámci cyklického hospodářství a energetických úspor;

14.  je si vědom propojení mezi digitalizací, informačními technologiemi a výzkumem a inovacemi v oblasti energetiky, zejména pokud jde o lepší shromažďování údajů, interoperabilitu, související bezpečnost údajů a záruky soukromí; domnívá se, že technologie distribuované účetní knihy, jako je například blockchain systém, mohou hrát svou úlohu při zlepšování účinnosti procesů spojených se spotřebou energie a při podpoře zapojení občanů do transformace energetického systému, a to i prostřednictvím přímého („peer-to-peer“) obchodování s energií; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu podpořila, zlepšila příslušný regulační rámec a zajistila soudržnost souvisejících aspektů energetické unie, jednotného digitálního trhu, strategií v oblasti kybernetické bezpečnosti a Evropského rámce pro ochranu údajů, s cílem posílit schopnost Unie stát v čele tohoto nového trendu;

15.  vyzývá Komisi, aby vytvořila specializovanou meziútvarovou skupinu, jejímž úkolem bude mimo jiné:a)

  umožnit nové společné plánování politiky v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit soudržnost a provázanost a vyhnout se častým změnám priorit;

b)  určit příslušné zainteresované strany v rámci širších ekosystémů energetických inovací, a to na všech úrovních a ve všech odvětvích, včetně větrné energie na moři a dalších technologií využívajících obnovitelné zdroje energie;

c)  identifikovat stávající fóra zainteresovaných stran zaměřená na výzkum a inovace, zejména na energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů; podporovat vytváření seskupení, začlenění do mezinárodních sítí vytvářejících hodnoty, investice a inovace; poskytovat nástroje pro výměnu informací mezi odvětvími, obory a regiony, a to i pokud jde o projekty v oblasti energetických inovací, celostátní a místní dlouhodobou politiku energetických inovací, možnosti společných investic, přijetí transformace energetiky ze strany občanů a iniciativy zdola;

d)  stimulovat veřejné orgány na všech úrovních, aby rozvíjely plány na zvyšování kapitálu a stimulovaly inovace v oblasti čisté energie s cílem podpořit důvěru investorů a spustit mobilizaci soukromého kapitálu;

e)  vytvořit přehled osvědčených postupů, politických a finančních nástrojů v energetice, a to i pokud jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru, zadávání veřejných zakázek a daňové pobídky, výměnné a informační mechanismy, komunikační nástroje a kampaně, ale i zásady praktického postupu a technické pomoci týkající se pobídek k inovacím v oblasti čisté energie, jejich rozšíření a zapojení výrobců-spotřebitelů, aby se zajistilo, že EU bude schopná přiměřeně podporovat všechny fáze inovačního cyklu, a v neposlední řadě poskytnout praktický soubor nástrojů pro členské státy, místní orgány a zainteresované strany;

f)  posoudit způsoby vytvoření pravidel pro účast v 9. rámcovém programu a ESI fondech, která by byla vstřícná vůči inovacím, zjednodušená a flexibilní, a zaměřovala se na dosažení většího dlouhodobého dopadu, s cílem zajistit jejich lepší soulad a vyhnout se veškerému plýtvání zdroji žadatelů a podporovat špičkovou kvalitu inovací v celé Evropě;

g)  vytvořit mechanismus s cílem podpořit nadnárodní ekosystém start-upů v oblasti energetiky, včetně evropského systému inkubátorů, aby bylo zajištěno, že po uvedení energetických inovací a obchodních modelů na trh dojde k překonání „údolí smrti“ v rámci inovačního cyklu;

h)  zvýšit součinnost s programem Horizont 2020 a dalšími iniciativami v oblasti financování s cílem posílit budování kapacit v oblasti výzkumu a inovací pro málo výkonné regiony v EU;

i)  poskytovat poradenství evropským orgánům a institucím ohledně soudržných postupů zadávání veřejných zakázek s cílem podpořit širší využívání energetických inovací; pomoci formulovat konkrétní cíle pro veřejné zakázky v oblasti inovací na evropské úrovni;

j)  předložit konkrétní návrhy na vytvoření efektivní struktury jednotných kontaktních míst pro inovátory poskytujících poradenství v oblasti financování energetických inovací prostřednictvím fondů a nástrojů, které jsou k dispozici na úrovni EU, členských států a Evropské investiční banky, jakož i z jiných potenciálních soukromých zdrojů; zintenzívnit technickou pomoc tak, že bude shromažďovat informace o možnostech financování z veřejného a soukromého sektoru a žadatele bude směřovat k nejvhodnějšímu mechanismu financování, zejména v oblasti energetické účinnosti, kde je slučování malých projektů v rámci širšího portfolia nezbytné;

k)  stanovit způsoby, jak zavést do právních předpisů EU týkajících se veřejných zakázek pobídky k podpoře inovativních energetických řešení ve veřejném sektoru;

16.  16.  zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek může být hnací silou inovací, stejně jako podpora udržitelnějšího růstu, jak uznávají i cíle udržitelného rozvoje; poukazuje na to, že výběr udržitelných výrobků, služeb a veřejných prací je zásadní a může vytvořit vedoucí či nové trhy pro inovativní výrobky; vítá iniciativu Komise v rámci Iniciativy pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, pokud jde o zavádění opatření týkajících se zadávání veřejných zakázek EU, která mimo jiné povzbuzuje členské státy, aby si v oblasti nákupu inovací stanovily ambiciózní cíle; dále zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát místní a regionální orgány při vytváření dobrých příkladů a zapojení do výměny osvědčených postupů na fórech, jako je například Pakt starostů a primátorů;

17.  naléhavě žádá Komisi, aby při posuzování z hlediska konkurenceschopnosti v rámci posouzení dopadů kladla větší důraz na inovační kapacitu a uplatňovala nástroj pro výzkum a inovace na všechny nové návrhy týkající se energetické politiky a přezkum stávajících právních předpisů, aniž by byla narušena jejich účinnost;

18.  žádá Komisi, aby zajistila, že její činnost bude v oblasti inovací na jedné straně a v oblasti standardů a interoperability na straně druhé plně propojena, aby si EU vytvořila vedoucí postavení v celosvětovém měřítku při stanovování standardů v rámci integrovaných odvětví v oblasti čisté energie „internetu věcí“; v této souvislosti vítá příklad vytvoření nového evropského standardu pro inteligentní zařízení, který potenciálně vytvoří nový evropský referenční jazyk pro údaje související s energií, které umožňují domácím zařízením vyměňovat si informace s jakýmkoli systémem pro hospodaření s energií;

19.  připomíná, že politiky týkající se inovací v oblasti energetiky musí být v souladu se závazkem EU zachovat a zlepšit pohlcování CO2 při současném zachování biologické rozmanitosti, zejména v lesích, na půdách a na mořích;

20.  vybízí příslušné členské státy k tomu, aby přispívaly v náležité výši ke splnění stanoveného cíle 3 % HDP EU pro výzkum a vývoj; poznamenává, že celkové zvýšení na 3 % by do výzkumu a inovací v Evropě přineslo více než 100 miliard EUR ročně; připomíná, že podle očekávání by dvě třetiny prostředků měly pocházet ze soukromého sektoru;

Dlouhodobá finanční jistota

21.  opakuje svoji výzvu k tomu, aby byl pro 9. rámcový program navržen zvýšený celkový rozpočet ve výši alespoň 120 miliard EUR, a naléhavě žádá Komisi, aby v rámci 9. rámcového programu zvýšila podíl financování projektů v oblasti udržitelné nízkoemisní energetiky alespoň o 50 % nad odpovídající částky programu Horizont 2020 a zajistila tak dostatečné financování na podporu energetické transformace EU a účinné provádění energetické unie; vyzývá zejména k navýšení finančních zdrojů 9. rámcového programu s cílem stimulovat průlomové iniciativy a inovace vytvářející trh, především ze strany malých a středních a začínajících podniků; zdůrazňuje, že je nutné stanovit náročná kritéria excelence, aby se EU stala globálním centrem inovací, výzkumu a špičkových technologií, včetně základního výzkumu; poukazuje na výsledky průběžného hodnocení programu Horizont 2020, z nichž vyplývá, že k 1. lednu 2017 tento program zaostával za svým cílem, pokud jde o výdaje v oblasti klimatu a udržitelnosti; vítá navýšení finančních prostředků programu Horizont 2020 na společenskou výzvu v odvětví energetiky v rámci rozpočtu na rok 2018, nicméně je i nadále hluboce znepokojen škrty u energetických projektů v rámci Nástroje pro propojení Evropy, které považuje za neslučitelné s cíli energetické unie;

22.  znovu zdůrazňuje potřebu zlepšit kvalitu investic financovaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a zaměřit se zejména na pobídky k lepšímu geografickému přidělování zohledňující současnou nerovnováhu v geografickém pokrytí EFSI a konkrétní potřeby méně rozvinutých regionů a regionů s přechodnou podporou; uznává potřebu spolupráce s vnitrostátními podpůrnými investičními bankami, investičními platformami a způsobilými finančními zprostředkovateli prostřednictvím případného přenesení využívání záruky EU; vyzývá k výraznému posílení úlohy a kapacity Evropského centra pro investiční poradenství, zejména prostřednictvím místní přítomnosti a aktivní účasti na přípravě projektů;

23.  domnívá se, že 9. rámcový program by měl podporovat iniciativy jako „města s výhradně obnovitelnými zdroji“ zahrnující městskou a místní správu s cílem podstatně zvýšit kapacity obnovitelné energie pro elektřinu, mobilitu, vytápění a chlazení ve městech prostřednictvím inovačních projektů, které by mohly potenciálně zahrnovat inteligentní rozvodné sítě, systém pro hospodaření s energií a činnosti umožňující propojení jednotlivých odvětví a které by podpořily využívání elektrických vozidel a další opatření;

24.  uznává, že svou úlohu při podněcování k energetickým inovacím sehrávají plán SET, znalostní a inovační společenství InnoEnergy a příslušné společné technologické iniciativy; zdůrazňuje, že je nezbytné tyto různé rámce lépe propojit, a to i prostřednictvím iniciativy InnovFin, fondu EFSI a celoevropského fondu fondů (či fondů fondů) rizikového kapitálu (VC FoF), který je ve fázi návrhu, jako součást koordinované strategie úzce zaměřené na inovace v oblasti čisté energie, která by právě se rozjíždějícím projektům, začínajícím a malým a středním podnikům pomáhala účinně překonávat fázi označovanou jako „údolí smrti“ a dosáhnout fáze uvedení na trh, která je potřebná ke globální expanzi; domnívá se, že klíčovou roli při mobilizaci nezbytného vlastního kapitálu by mohly sehrát účinné pobídky k investicím do energetických inovací prostřednictvím vnitrostátních investičních a penzijních fondů;

25.  připomíná, že projekty, které jsou prvního svého druhu (FOAK), jsou vysoce rizikové a nabídka kapitálu a dluhu je mnohem nižší než v případě financování osvědčených technologií s nízkými emisemi uhlíku; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby odstranila zbývající regulační překážky a navrhla zřízení kapitálového fondu SET-FOAK;

26.  uznává, že významnou úlohu při pomoci mladým společnostem získat finanční prostředky by mohla hrát Evropská rada pro inovace (EIC), a navrhuje, aby se ujala koordinace různých aspektů jednotné investiční strategie pro inovace v oblasti čisté energie; žádá o podrobnější informace o struktuře EIC a o její slučitelnosti se stávajícími nástroji na podporu inovací;

27.  domnívá se, že energetické inovace vycházející od občanů vyžadují nižší práh pro vstup na trh a nabízejí dosud nevyužité příležitosti pro financování inovací; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by bylo možné účinně podpořit energetické inovace, mimo jiné prostřednictvím crowdfundingu, a aby zvážila možnost vytvoření crowdového kapitálového fondu pro inovace v oblasti energie; domnívá se, že různé nové způsoby financování by měly být dodatečné a doplňkové k těm stávajícím;

28.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok technologie inteligentních sítí a prosazování a integraci decentralizované výroby energie zdola nahoru, mimo jiné prostřednictvím klastrů a družstevních systémů; vyzývá Komisi, aby podporovala tyto oblasti inovací v odvětví čisté energie finančními mechanismy, včetně těch, které snižují riziko pro soukromé investory a omezují překážky pro veřejné investice do modernizace energetických systémů; mimoto vítá záměr Komise více využívat pobídková ocenění jako cenný nástroj na podporu průlomových inovací zdola nahoru;

29.  zdůrazňuje, že s cílem podpořit přístup zdola nahoru, pokud jde o inovace, je třeba podporovat zavádění aplikací v malém měřítku (např. NegaWatt, místní výroba, místní skladování atd.) a jejich slučování a seskupování s cílem přilákat více investic a zvýšit cenovou dostupnost, se zvláštním důrazem na domácnosti s nízkými příjmy či budovy s vícečetným obsazením;

EU jako světový lídr

30.  připomíná cíle Pařížské dohody týkající se zvyšování celosvětového úsilí o urychlení inovací v oblasti čisté energie; zdůrazňuje, že je nutné pokračovat ve financování výzkumu a sběru údajů o změně klimatu; vyzývá Komisi, aby v souladu s cíli udržitelného rozvoje prozkoumala různé prostředky, jak pomoci rozvojovým zemím a novým ekonomikám v jejich energetické transformaci, mimo jiné prostřednictvím opatření k budování kapacit, a ve snižování kapitálových nákladů na projekty v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti, podpořit případný přenos technologií a nabídnout řešení pro rozvoj inteligentních měst, stejně jako odlehlých a venkovských společenství, s cílem posílit ekosystémy pro energetické inovace v rozvojových zemích a poskytnout jim součinnosti při naplňování závazků přijatých v rámci Pařížské dohody; v tomto směru vítá nově zřízený Evropský fond pro udržitelný rozvoj;

31.  vyzývá Komisi, aby plně využila potenciálu iniciativy Mise inovací, aby její účastníci mohli dodržet a naplnit svůj závazek ke zdvojnásobení ročních výdajů na výzkum a vývoj v oblasti čisté energie v období 2015–2020; zdůrazňuje, že je nutné usilovat o součinnost s dalšími globálními iniciativami, jako je například Breakthrough Energy Coalition, a s globálními kapitálovými a investičními fondy; v tomto ohledu vítá skutečnost, že EU vede výzvu Converting Sunlight Innovation Challenge (inovační výzva pro přeměnu slunečního světla) a inovační výzvu Affordable Heating and Cooling of Buildings Innovation Challenge (inovační výzva pro cenově dostupné vytápění a chlazení budov); s ohledem na výše uvedené vyzývá k prozkoumání možnosti koordinované dělby práce v oblasti energetických inovací na celosvětové úrovni;

32.  vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní strategii pro vývoz technologií pro udržitelnou, čistou energii a systémová řešení, včetně zvláštního nástroje podpory a cílené pomoci ze strany delegací EU ve třetích zemích; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu prohloubených a komplexních zón volného obchodu (DCFTA) při provádění této strategie;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně prozkoumaly postupy registrace patentů, a žádá o odstranění zbytečné administrativní zátěže, která zpomaluje proces pronikání inovativních výrobků na trh a ovlivňuje vedoucí úlohu EU v rámci transformace v oblasti čisté energie;

Energetické inovace vycházející od občanů

34.  je přesvědčen, že urychlení inovací v oblasti čisté energie si od Evropanů vyžádá změnu způsobu uvažování, neboť je třeba přejít od pouhého povědomí o energetických otázkách k hlubšímu porozumění změnám v chování, zejména pokud jde o úspory energie a nové vzorce výroby a spotřeby, které jsou nezbytné, pokud máme dostát naléhavým výzvám udržitelného růstu a plně zužitkovat výhody digitální revoluce a inovací ve všech oborech s cílem uspět v transformaci energetiky; konstatuje, že inovace mohou občanům umožnit, aby hráli aktivnější úlohu při výrobě energie, včetně dodávek vlastní energie do rozvodné soustavy, a aby přispívali k účinnějšímu využívání energie tím, že sníží spotřebu energie v domácnosti, což povede k omezení emisí i k finančním úsporám;

35.  zdůrazňuje nutnost posílit znalostní základnu Evropy a snížit roztříštěnost prostřednictvím podpory kvality v oblasti vědy a vzdělávání s cílem vytvořit výzkumná centra, která budou patřit ke světové akademické špičce; zdůrazňuje potřebu vypracovat strategii, která zajistí, že Evropa přiláká zahraniční talenty a současně udrží vztahy se špičkovými evropskými talenty v zahraničí; uznává, že kvalifikovaná pracovní síla dává Evropě velkou výhodu a je hlavní hnací silou rozvoje investic do výzkumu, vývoje a inovací;

36.  uznává význam plně demokratického zapojení evropských občanů a společenství jako nezbytné součásti úspěšné energetické transformace; zároveň zdůrazňuje, že účinné provádění této transformace vyžaduje otevřenost, transparentnost a rovné podmínky a musí být založeno na spravedlivé hospodářské soutěži;

37.  věří v potenciál inovací v oblasti čistých energií a energetické účinnosti při vytváření nových a kvalitnějších pracovních míst; domnívá se, že pro úspěšný přechod k udržitelnému hospodářství bez emisí uhlíku je třeba zajistit, aby trhy práce mohly odpovídajícím způsobem reagovat na nové požadavky inovativních systémů v oblasti čisté energie;

38.  vyzývá Komisi, aby ve svých iniciativách v oblasti výzkumu a vývoje věnovala větší pozornost vazbě mezi inovacemi v energetických systémech a novými odbornými profily, vzdělávacími potřebami, pracovními místy a požadavky na odbornou přípravu;

39.  je si vědom toho, že je třeba vytvořit programy systémového vzdělávání a angažovanosti, které by umožnily plné zapojení společnosti do transformace energetického systému a postupný přechod Evropanů všech věkových kategorií od povědomí a porozumění k aktivnímu zapojení a převzetí odpovědnosti; vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní orgány a soukromý sektor, aby prostřednictvím informačních kampaní, poskytování komplexních a dostupných informací o účtech za energii a nástrojů srovnávání cen, propagování systémů vlastní výroby energie, mechanismů pro uspokojování poptávky a mechanismů sdílení, participativních rozpočtů a skupinového financování pro investice v energetické oblasti, daňových a investičních pobídek, ale i směrováním technologických řešení a inovací podporovaly informovaná rozhodnutí spotřebitelů a zapojení občanů do řešení otázek spojených s energetikou; vyzývá Komisi, členské státy a příslušné orgány, aby určily osvědčené postupy pro domácnosti potýkající se s energetickou chudobou;

40.  domnívá se, že regiony a města hrají zásadní úlohu při zlepšování modelů udržitelné energie; uznává zásadní úlohu regionů a měst při prosazování vlastní energetické transformace a při prosazování inovací v oblasti klimatu a energetiky zdola nahoru; konstatuje, že regiony a městské oblasti jsou nejvhodnější pro testování a provádění integrovaných řešení s bezprostředním zapojením občanů; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu Paktu starostů a primátorů, jehož záměrem je podpora globální výměny osvědčených postupů a možného sdružování zdrojů a investic; konstatuje, že venkovské oblasti rovněž poskytují prostor pro inovace, které mohou řešit problémy, jako je odlehlost nebo demografická změna, a poskytování nových služeb;

41.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby byly regionálním a místním orgánům nápomocny při přijímání koordinovaných kroků, jejichž cílem je podnítit energetické inovace na místní i nadregionální úrovni, a vytvořit tak jednotné strategie; zdůrazňuje, že přechod na jiné zdroje energie bude mít dramatický dopad na zaměstnanost v některých regionech Evropské unie, a v této souvislosti zdůrazňuje, že by měl být kladen zvláštní důraz na regiony, které se potýkají s ukončováním výroby energie z hnědého a černého uhlí a dalších pevných fosilních paliv a na těžební průmysl, v reakci na rozhodnutí členského státu, místních orgánů nebo odvětví nebo v reakci na jiné okolnosti; zdůrazňuje potřebu pomoci těmto regionům při vytváření inkluzívních, místních spravedlivých přechodových strategií a při řešení společenských, socioekonomických a environmentálních dopadů spolu s rekultivací pozemků; zdůrazňuje finanční možnosti poskytování této podpory prostřednictvím částečného využití příjmů z dražeb v rámci systému obchodování s emisemi a prostřednictvím modernizačního fondu, který má být zřízen na období 2021–2030; domnívá se, že procesy zahrnující všechny zainteresované strany by se měly zaměřit na to, jak nejlépe přilákat alternativní inovativní podniky, začínající podniky a odvětví s cílem vytvořit udržitelné regionální hospodářství a zvýšit důstojnost lidí a nahradit výrobní kapacity elektřiny obnovitelnými zdroji nebo řešeními energetické účinnosti; vyzývá k tomu, aby politiky výzkumu a inovací byly zaměřeny na to, jak revitalizovat dotčené regiony z hlediska udržitelné zaměstnanosti a růstu, zejména v případech, kdy je ukončování výroby energie z hnědého nebo černého uhlí či jiných pevných fosilních paliv spojeno s těžebními činnostmi;

42.  vyzývá Komisi, aby přispěla k posílení pravomocí místních a regionálních orgánů při zavádění inovací v oblasti čisté energie, jako jsou inteligentní města, elektromobilita, inteligentní sítě a mikrosítě a pronikání obnovitelných zdrojů na trh, v závislosti na jejich vyzrálosti, a aby těmto orgánům pomohla vyrovnat se s problémy, které v souvislosti s energetickou transformací vyvstávají, jako je například zapojení občanů; podporuje výměnu osvědčených postupů, sdružování investic a lepší posuzování způsobilosti projektů k financování a vypracování strategií financování, jako jsou obchodní případy, a využívání veřejných zakázek a půjček;

43.  domnívá se, že odvětví dopravy má obrovský potenciál a že by mělo hrát v energetické transformaci zásadní úlohu, a vyzývá Komisi, aby podpořila stávající finanční prostředky na zavedení infrastruktury v oblasti elektrických vozidel; vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře a rozvíjení dalších iniciativ, jako je iniciativa celoevropské elektromobility a společný podnik pro palivové články a vodík;

44.  vybízí Komisi, aby uznala přínos vodíkové mobility, jakož i odvětvová propojení mezi energetikou a dopravou, a aby vytvořila pobídky pro nové obchodní modely v podobných oblastech, jako jsou systémy inteligentního dobíjení a model „vehicle to grid“, které by umožnily majitelům elektrických vozidel flexibilně prodávat energetický systém; vyzývá Komisi, aby zajistila financování inovací zaměřených na vývoj řešení pro ukládání vodíku, pokročilé řešení dlouhodobého skladování elektrických vozidel, rozvoj vodíkové dobíjecí infrastruktury, jakož i infrastruktury a řešení s možností napojení na elektrickou síť, včetně infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel; vybízí členské státy a místní orgány, aby zahájily další iniciativy, jako jsou daňové pobídky v souvislosti se vstupem na trh s elektromobily a vozidly na vodíkový pohon, daňové úlevy a osvobození od daně pro majitele vozidel na elektrický a vodíkový pohon, jakož i různé další iniciativy v souvislosti s podporou využívání elektrických vozidel, jako například formou snížení cen, bonusů a prémií při koupi elektromobilů a vytvoření bezplatných parkovacích míst pro elektromobily;

45.  bere na vědomí značné úsilí vyvíjené v rámci výzkumného a rozvojového programu EU Horizont 2020 s cílem dosáhnout 60% snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy do roku 2050 ve srovnání s jejich hladinou v devadesátých letech(4); připomíná, že programy výzkumu a inovací EU jsou klíčovým předpokladem pro to, aby mohly být inovace v oblasti energie, IKT a inteligentních dopravních systémů uváděny na trh; vyzývá Komisi, aby v budoucnu jasněji soustřeďovala dostupné financování na vzájemně propojené strategické priority, jakými jsou nízkoemisní mobilita, infrastruktura pro čerpání alternativních paliv a integrovaná městská doprava, a aby při tom věnovala zvláštní pozornost všem znečišťujícím emisím, snižování hluku, bezpečnosti silničního provozu, znečištění a kritickým místům z hlediska plynulosti dopravy, to vše při zachování zásady technologické neutrality; rovněž poukazuje na to, že je důležité rozvíjet vyspělá biopaliva a zvyšovat podíl železniční dopravy a cyklistiky;

46.  vítá skutečnost, že Komise podpoří pronikání inovativních řešení v oblasti čisté energie na trh prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a přezkumu směrnice o čistých vozidlech, a je si vědom potenciálního přínosu, který to může mít pro úřady a provozovatele veřejné dopravy, výrobce autobusů, odvětvové dodavatele, poskytovatele energií, vnitrostátní a mezinárodní sdružení a výzkumná střediska; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila příslušné návrhy;

47.  vybízí k vypracování strategického programu pro výzkum a inovace v dopravě, který bude zahrnovat plány vypracované v konzultaci s členskými státy, Komisí, ale také místní a regionální orgány a provozovateli a odpovídající mechanismus řízení a podpoří výzkum, inovace a zavádění nových technologií v odvětví dopravy a stimuluje mobilitu s nízkými emisemi, což je všechno velmi potřebné; vybízí k tomu, aby závěrečné podoby těchto plánů byly zahrnuty do ročního pracovního programu Komise;

48.  vyzývá k integrovanému a koordinovanému přístupu, který bude podporovat, poskytovat pomoc a motivovat členské státy v zájmu zlepšení zdraví a kvality života občanů i stavu životního prostředí v městských oblastech, a jenž bude proto zohledňovat městské aspekty politik a právních předpisů EU i členských států a rozvoj plánů udržitelné městské mobility; zasazuje se o rozvoj spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS) a autonomních vozidel a zavádění komunikační infrastruktury k zajištění vysoké kapacity a krátkých prodlev v rámci sítě 5G; vyzývá k aktivnímu úsilí o snížení rozdílů a zlepšení spolupráce mezi městskými a venkovskými oblastmi a mezi více rozvinutými a zaostalejšími regiony, pokud jde o kvalitu infrastruktury;

49.  uznává význam nového Evropského konsensu o rozvoji podepsaného v červnu 2017, který stanovuje společnou vizi a akční rámec pro EU a její členské státy v oblasti rozvojové spolupráce; konstatuje, že poprvé je sedmnáct cílů udržitelného rozvoje a s nimi související dílčí cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030, všeobecně uplatnitelných na všechny země, s ohledem na závazek EU převzít vedoucí úlohu při jejich uskutečňování; poznamenává, že díky tomuto konsenzu je rozvojová politika Unie v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a jsou stanovena důležitá opatření v oblasti udržitelné energetiky a změny klimatu;

50.  připomíná, že článek 8 nařízení o společných ustanoveních stanoví, že „cíle fondů ESI jsou sledovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje“, v souladu s cílem EU, kterým je zachovat a chránit a životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, a v souladu s jejími závazky vyplývajícími z Pařížské dohody;

51.  připomíná, že cílem dohod o partnerství a programů podle nařízení o společných ustanoveních je podporovat účinné využívání zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a horizontální zásady partnerství, víceúrovňovou státní správu, nediskriminaci a rovnost žen a mužů;

52.  domnívá se, že na základě jednotného důsledného postoje EU vůči opatřením proti dumpingu je nutné rozšířit součinnost mezi jednotlivými oblastmi politiky EU, tak aby bylo zajištěno, že výrobní průmysl plně využije výhod energetické transformace;

53.  je si vědom zásadní úlohy regionů, měst a obcí při celosvětovém prosazování vlastní odpovědnosti za energetickou transformaci a prosazování klimatických a energetických inovací zdola nahoru; vyzývá k uplatňování stejných norem kvality v oblasti životního prostředí pro všechny energetické technologie vstupující na trh EU; vyjadřuje obavy ohledně zachování městské zeleně.

o

o    o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0444.

(2)

Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 62.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(4)

  Jak je uvedeno v bílé knize Komise ze dne 28. března 2011 nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM (2011)0144),


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Úvod

Moderní ekonomiky procházejí fází hluboké transformace, pokud jde o způsoby výroby, přenosu, skladování a využívání energie. Tato transformace se zakládá na třech prvcích: nejpodstatnější je potřeba dostupné, spolehlivé a bezpečné energie, která by poháněla náš hospodářský růst; nepřetržitý hospodářský růst zase v dlouhodobém horizontu vyžaduje ještě udržitelnější využívání dostupných zdrojů a konečně nové technologie, včetně těch, jež jsou v poslední době spojeny s digitální revolucí, nabízejí obrovské množství nových příležitostí k přestavbě celého energetického systému.

Evropská unie stojí v celosvětovém měřítku v čele této transformace energetiky, která je pro EU i nadále jedním z klíčových bodů pro získání celosvětové komparativní výhody. Tuto skutečnost dokládá od roku 2005 řada strategických dokumentů a následných závěrů Evropské rady a úsilí Komise, které vyústilo v přijetí balíčku opatření v oblasti klimatu a obnovitelných energií pro období do roku 2020. Širší sociálně-ekonomické dopady transformace energetiky v EU vedly k přijetí strategie EU 2020, ale i rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a energetické strategie EU do roku 2050. Předložením komplexního návrhu strategie pro energetickou unii, po němž v roce 2016 a 2017 následovaly právní předpisy, které jsou v procesu provádění nebo přijímání, Evropská unie položila základy, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí této důkladné energetické transformace.

Vzhledem k výše uvedenému a také k tomu, že výhody spojené s transformací energetiky se snaží získat stále více ekonomik, nabývá schopnost EU urychlit inovace v oblasti čisté energie zásadního významu. Unie ostatně usiluje o zajištění své celosvětové průmyslové konkurenceschopnosti, udržitelného růstu a kvalitních pracovních míst pro své občany a současně realizuje přechod na vysoce účinné nízkoemisní hospodářství a posiluje svou celkovou energetickou bezpečnost a nezávislost na dovozu.

Základy, na nichž můžeme stavět, jsou dobré. Podle indexu měřícího inovace ve sféře čistých technologií pro rok 2017, tzv. „Global Cleantech Innovation Index 2017“, se mezi deseti zeměmi, které si v oblasti nově vznikajících čistých technologií vedou nejlépe, objevuje pět členských států EU. Tento podíl zastoupení EU zůstává přibližně stejný v celém žebříčku. 11 členských států EU se nachází v top 20 a 20 členských států EU v top 40 analyzovaných zemí z celého světa. Vedoucí světové postavení EU, pokud jde o vysoce hodnotné vynálezy v oblasti technologií přispívajících ke zmírňování změny klimatu, se odráží také v údajích zveřejněných Evropským patentovým úřadem. Z dostupných statistik také vyplývá, že pouze pět členských států EU je odpovědných za přibližně 80 % inovací patentovaných v této oblasti. Co se týče obnovitelných zdrojů energie, podle údajů za rok 2016 zveřejněných Mezinárodní agenturou pro obnovitelné zdroje energie, je EU připisováno téměř 21 % celosvětové kapacity obnovitelných zdrojů energie, což z ní činí světového leadera v přepočtu na jednoho obyvatele. V absolutních hodnotách je pak předstižena pouze Čínou. Nicméně nově se rozvíjející ekonomiky, zejména v Asii, nás rychle dohání. EU se již dnes řadí až za mnoho svých hlavních konkurentů a pod světový průměr, pokud jde o faktor využití kapacity obnovitelných zdrojů energie. Všechny tyto skutečnosti jasně ukazují, že existuje dosud nevyužitý potenciál pro EU jako celek učinit významný krok vpřed na cestě k posílení jejího vedoucího postavení, co se týče inovací v oblasti čistých energií.

Zpravodaj uznává tyto horizontální dopady, uvědomuje si měnící se prostředí na poli energetiky a vítá sdělení Evropské komise o „Urychlení inovací v oblasti čisté energie“ zveřejněné jako součást balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Je přesvědčen, že k výraznému posunu vpřed v oblasti energetického výzkumu a k úspěšnému využívání inovací potřebuje EU nekomplikované politiky a nástroje, které budou reagovat na rychle se měnící prostředí, a zejména vznikající technologie, přičemž je ovšem zároveň nutné vytvořit ovzduší předvídatelnosti a dlouhodobé jistoty, aby bylo možno získat potřebné investice. Zdůrazňuje, že pro další podporu výzkumu v oblasti energetiky a úspěšné zavádění inovací má zásadní význam plně fungující vnitřní trh s energií.

II. Hlavní body

II.1. Soudržnost činností EU

Zpravodaj uznává, že při stanovování konkrétních politik a pobídek zaměřených na nízkoemisní řešení na úrovni EU, je třeba posuzovat energetické zdroje a technologie v rámci celého životního cyklu – při výrobě, přenosu, distribuci, skladování, použití a recyklaci nebo jiného využití zbytkových látek. Bere na vědomí široké pozitivní důsledky cílených opatření v oblasti energetické účinnosti, jakož i udržitelné technologicky neutrální využití všech domácích zdrojů dostupných v EU – od obnovitelných zdrojů po čisté uhelné technologie. Domnívá se, že by měla být věnována větší pozornost horizontálním, systémovým inovacím v oblasti energie, a to napříč všemi odvětvími energetického systému. Je to nutné, má-li EU splnit své cíle v oblasti udržitelného rozvoje, jak je uvedeno v článku 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, a má-li se účinně zajistit právo členských států na to, aby si samy zvolily skladbu zdrojů energie, jak je uvedeno v článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento zpravodajův postoj se prolíná celou jeho zprávou.

Zpravodaj je toho názoru, že jedním z klíčových faktorů pro stimulaci inovací v oblasti energetiky je zajištění celkové soudržnosti regulačního rámce napříč politikami. Jedná se o stabilní, dlouhodobou politickou vizi, která bude spojením různých nástrojů – včetně strukturálních fondů – a soukromých programů. Zásadní význam má rovněž kvalitnější finanční poradenství a poradenství pro inovátory. Zpravodaj je dále přesvědčen o potřebě efektivní koordinace unijních a vnitrostátních programů s cílem zamezit jejich zdvojování a zajistit účinnější využívání stávající výzkumné infrastruktury a zdrojů.

II.2. Dlouhodobá finanční jistota

Zpravodaj uznává zásadní roli, kterou bude hrát v urychlení technologicky neutrálních a energeticky čistých inovacích příští rámcový program (2021–2027). Připomíná v tomto kontextu výzvu Parlamentu, aby byl pro 9. rámcový program navržen zvýšený celkový rozpočet ve výši 120 miliard EUR, a dále navrhuje navýšit financování projektů spojených s energetikou o 50 % oproti programu Horizont 2020. Tím by se měly ve skutečnosti investice EU do výzkumu a inovací v oblasti energetiky v rámci rámcového programu více než zdvojnásobit. Tento návrh musí být doplněn větším prolnutím se stávajícími investičními nástroji EU a se soukromým kapitálem, přičemž je třeba prozkoumat možnost přímého zapojení občanů.

II.3. Celosvětově vedoucí postavení EU

Úsilí o koordinaci s partnery po celém světě prostřednictvím „Mise inovací“, jakož i různých koalic a iniciativ podnícených Pařížskou dohodou je důležitým prvkem posilování celosvětově vedoucího postavení EU v oblasti energetických inovací. Zpravodaj je přesvědčen o tom, že je třeba znásobit investice do inovací v energetice také na základě prozkoumání možnosti rozdělení práce mezi přední země v této oblasti a na základě podpory vývozu čistých energetických technologií z EU.

II.4. Energetické inovace vycházející od občanů

Zpravodaj plně podporuje názor, že občané musí hrát ústřední roli při transformaci energetiky a při zavádění inovací. V situaci, kdy jsou energetické systémy stále více rozptýlené a zaměřené na výrobce-spotřebitele, se energetické prostředí obecně stává demokratičtějším. To platí nejen v oblasti výroby a spotřeby, ale i na poli nových služeb a řešení a při navrhování a uplatňování energetických inovací. Zpravodaj se domnívá, že úsilí EU o urychlení inovací v oblasti čisté energie bude mít úspěch pouze tehdy, bude-li plně přijata nutnost změny způsobu uvažování Evropanů. Zde se již nejedná o otázku lepší informovanosti a porozumění, pokud jde o politiky a postupy. IT technologie a digitalizace budou prohlubovat decentralizaci systémů a otvírat nové způsoby zapojení občanů, a Evropané všech věkových kategorií se tak budou rovněž postupně aktivněji zapojovat do utváření energetických inovací. Stejně jako u všech ostatních společenských procesů, bude se i zde jednat o dlouhodobou záležitost, která musí být náležitě řešena pomocí systémového vzdělávání a programů na podporu účasti. Znalostní a inovační společenství InnoEnergy na Evropském inovačním a technologickém institutu již zahájilo svou činnost v oblasti přijetí energetické transformace ze strany společnosti a zpravodaj je přesvědčen, že tento proces bude hrát v nadcházejících letech stále větší úlohu, a že jako takový by měl být přijat a plně podporován.

Energetický systém je krevním oběhem mnoha lidských činností. Účinky jeho transformace budou sahat i daleko mimo hospodářství. EU má jedinečný potenciál inovovat ve všech odvětvích energetiky, který, bude-li využit, a to možná zejména na bázi systémových řešení, nabídne ideální způsob, jak udělat ze zásadní energetické transformace odrazový můstek k bezpečnému a udržitelnému růstu, vedoucí průmyslové postavení EU v celosvětovém měřítku a klíčový stavební kámen pro angažovanou znalostní společnost zítřka. V širším měřítku tak může Evropa s ohledem na cíle EU v oblasti energetického přechodu přispět k budování budoucnosti, kterou si pro další generace Evropanů přejeme.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (25.10.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k urychlení inovací v oblasti čisté energie

(2017/2084(INI))

Zpravodaj: Stefan Eck

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává, že Evropská unie patří k celosvětové špičce a k největším veřejným investorům do čisté energie; domnívá se, že výzkum a inovace, do nichž se investuje více než 10 miliard EUR, jsou klíčové pro podporu globální konkurenceschopnosti a vedoucího postavení Evropy v oblasti moderních energetických technologií a řešení energetické účinnosti;

2.  domnívá se, že občané – jako spotřebitelé, výrobci a poskytovatelé – představují hlavní kanál, jehož prostřednictvím společnost přijímá inovativní nízkouhlíková řešení, která mají výrazný dopad na úroveň spotřeby zelené energie; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se více soustředily na usnadňování a zlepšování přístupu občanů k těmto řešením na úrovni domácností, a především na úrovni místních komunit; v této souvislosti podporuje záměr Komise do roku 2050 dekarbonizovat fond budov v EU, který sám o sobě představuje více než 40 % konečné spotřeby energie v EU; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s dostupnými finančními nástroji a podporami, které mají umožnit dosažení tohoto významného cíle stanoveného ve sdělení Komise;

3.  vítá skutečnost, že Komise potvrdila svoji snahu urychlit transformaci na konkurenceschopnou ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku, a to předložením komplexní strategie zaměřené na pobídky pro soukromé investice, speciálně uzpůsobené finanční nástroje a finanční prostředky na výzkum a inovace; v této souvislosti vítá rozhodnutí Komise investovat více než dvě miliardy EUR z celkového rozpočtu pracovního programu Horizont 2018–2020 do výzkumu a inovací v oblasti čisté energie, elektromobility, dekarbonizace fondu budov a využívání obnovitelných zdrojů energie;

4.  poukazuje na to, že výzkum a inovace pomáhají učinit z Evropy lepší místo k životu a práci, a to tím, že podporují konkurenceschopnost, růst a vytváření pracovních míst; poznamenává, že přijímání opatření k urychlení inovací v oblasti čisté energie by mělo být jasně motivováno podporou veřejných a soukromých investic a konkurenceschopnosti průmyslu EU a současně by měly být zmenšovány sociální dopady takového přechodu na čistou energii;

5.  vyzdvihuje klíčovou úlohu politik v oblasti klimatu a čisté energie jako motorů inovací v reálné ekonomice; připomíná, že závazné normy a cíle napomohly EU k vedoucímu postavení v oblasti ekologických inovací, a obává se, že pokud EU neposílí své politické ambice v oblasti klimatu a čisté energie, bude nadále ztrácet na svém vedoucím postavení na trhu nových technologií a koncepčních inovací;

6.  uznává, že navýšení finančních prostředků na výzkumné projekty povede ke snížení nákladů a k větší konkurenceschopnosti evropského odvětví skladování energie; vybízí členské státy, aby sdílely své zdroje určené na realizaci rozsáhlých projektů v oblasti nízkouhlíkových inovací, aby se tak zlepšila spolupráce mezi hlavními subjekty evropského výzkumu; věří, že se tak urychlí koordinace subjektů výzkumu, čímž se zvýší jejich konkurenceschopnost;

7.  zdůrazňuje potenciál zachycování a ukládání uhlíku pro inovativní a efektivní snižování emisí z fosilních zdrojů energie v rámci průmyslových procesů;

8.  připomíná, že kvalita regulace a integrita veřejného sektoru představují dvě oblasti veřejné správy, jež jsou mimořádně důležité pro investice do inovací v oblasti čisté energie a infrastruktury; podporuje intenzivnější využívání různých finančních nástrojů určených k zavádění inovativních řešení v oblasti čisté energie, a to ze strany veřejných i soukromých organizací; bere na vědomí mezery v soukromém financování inovativních technologií a vyzývá k lepšímu využívání veřejných zdrojů s cílem zlepšit příchozí soukromé investice;

9.  zdůrazňuje význam městské agendy EU a vítá přenesení politických pravomocí k zeleným investicím na obecní a regionální orgány, což usnadňuje spolupráci v této oblasti; s ohledem na zásadní význam zapojení místních a regionálních orgánů do přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku zdůrazňuje význam Globálního paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky;

10.  konstatuje, že naše moře a oceány představují obrovský obnovitelný zdroj energie, především na pobřeží Atlantského oceánu, a mohly by se také stát hlavním zdrojem čisté energie; poznamenává, že mořské obnovitelné zdroje energie, mezi něž patří mořský vítr i samotný oceán, představují pro EU možnost dosáhnout hospodářského růstu a vytvářet pracovní příležitosti, zvýšit bezpečnost dodávek energie a posílit konkurenceschopnost prostřednictvím technologických inovací;

11.  zdůrazňuje, že veřejné vodovodní a kanalizační systémy jsou energeticky náročné a přispívají i k emisím skleníkových plynů z nečištěné odpadní vody; uvádí, že je třeba – především s ohledem na zásadní význam provázanosti energie a vody – podporovat jednotnost politik oběhového hospodářství úspornějším využíváním vody, snížením spotřeby energie a poskytováním materiálů s tržní hodnotou, a dále podporuje zavedení nových automatizovaných systémů a účinných a přístupných datových systémů, inovace a nové technologie;

12.  zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo v budoucnu zajištěno, že přechod Evropy na nízkouhlíkové technologie bude zohledňovat zájmy všech, a zejména potřeby spotřebitelů, malých a středních podniků a veřejných služeb; podporuje zadávání veřejných zakázek pro inovativní nízkouhlíková řešení;

13.  doporučuje zvýšit úsilí zaměřené na investice do výzkumu a inovací, vzdělávání žáků a studentů v oblasti technologií a zdraví a spolupráce v rámci znalostního trojúhelníku – vzdělávání, vědy a podnikání –, a to i v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a jejich dopadu na životní prostředí a zdraví občanů;

14.  domnívá se, že evropské politiky v oblasti vodohospodářství a energetiky by měly být propojeny, měly by podporovat spolupráci a užší integraci s ostatními průmyslovými odvětvími, prosazovat modely inovativního financování a v rámci koloběhu vody ve městech používat místo fosilních paliv více obnovitelných zdrojů energie, aniž by musela být obětována spolehlivost a efektivita;

15.  zdůrazňuje, že zátěž, kterou představuje zhoršování životního prostředí, znečišťování ovzduší a náklady na zdravotní péči v důsledku těžby a spalování fosilních paliv, musí být záležitostí všech zúčastněných stran; domnívá se, že dotace na fosilní paliva představují hlavní překážku bránící inovacím v oblasti čisté energie, a trvá na přesměrování těchto zdrojů na financování inovací v oblasti čisté energie a jejich využívání; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně vypracovaly plán pro postupné rušení dotací na fosilní paliva do roku 2020, jenž by tyto dotace nahradil přiměřenými dotacemi na domácí a komunitní projekty v oblasti čisté energie a jenž by zahrnoval přísné lhůty a měřitelné výstupy pro jednotlivé země;

16.  bere na vědomí balíček „Čisté zdroje energie“ předložený Komisí dne 30. listopadu 2016, který zavádí regulační rámec pro energie z obnovitelných zdrojů a vnitřní trh s energií s cílem zabezpečit dodávky energie a energetickou účinnost v Evropské Unii po roce 2020; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tento balíček ponechává beze změny dotace na fosilní paliva a jadernou energii a nezavádí žádná pravidla pro internalizaci externích nákladů vzniklých při těchto aktivitách;

17.  upozorňuje na význam úspor energie a energetické účinnosti v rámci inovací v oblasti čisté energie; zdůrazňuje, že energetickou účinnost je třeba zohledňovat při výrobě paliv/energie, ale i při jejich používání;

18.  připomíná závazek stran v rámci Pařížské dohody, že budou zachovávat a rozšiřovat lesní propady, a poukazuje na omezený potenciál bioenergie, neboť její využívání může mít negativní dopady na klima, ekosystémové služby a životní prostředí;

19.  uznává význam nového Evropského konsensu o rozvoji podepsaného v červnu 2017, který stanovuje společnou vizi a akční rámec pro EU a její členské státy v oblasti rozvojové spolupráce; konstatuje, že poprvé je sedmnáct cílů udržitelného rozvoje a s nimi související dílčí cíle, jichž má být dosaženo do roku 2030, všeobecně uplatnitelných na všechny země, s ohledem na závazek EU převzít vedoucí úlohu při jejich uskutečňování; poznamenává, že díky tomuto konsenzu je rozvojová politika Unie v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a jsou stanovena důležitá opatření v oblasti udržitelné energetiky a změny klimatu;

20.  uznává význam zpracování hnoje, biofermentace a obohacování živinami pro zemědělství a transformaci energetiky v Unii a členských státech, např. prostřednictvím výroby „zeleného plynu“, elektřiny a tepla, a z toho vyplývajících úspor energie, zlepšení kvality ovzduší a půdy a snižování emisí;

21.  zdůrazňuje, že přibližně 54 milionů osob v EU trpí energetickou chudobou (10,8 % obyvatel EU) a že tito lidé v roce 2012 nemohli dostatečně vytápět své domovy; žádá Komisi, aby prosazovala účinnou politiku energetické účinnosti budov, které spotřebují největší díl energie v EU (40 %), tím, že bude podporovat renovace s dlouhodobým cílem dekarbonizovat budovy v EU, které jsou momentálně z hlediska energetické účinnosti ve velmi nevyhovujícím stavu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

55

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Rupert Matthews, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Julia Reid, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Elena Gentile, Merja Kyllönen, Ulrike Müller, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Howarth, Răzvan Popa, Sven Schulze

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

55

+

ALDE

Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Valentinas Mazuronis, Ulrike Müller, Nils Torvalds

ECR

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Rupert Matthews

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Luke Ming Flanagan, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Herbert Dorfmann, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Peter Liese, Norbert Lins, Annie Schreijer-Pierik, Sven Schulze, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, John Howarth, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Răzvan Popa, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Benedek Jávor, Bart Staes, Keith Taylor

1

-

EFDD

Julia Reid

3

0

ENF

Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh

NI

Zoltán Balczó

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (24.11.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k urychlení inovací v oblasti čisté energie

(2017/2084(INI))

Zpravodajka: Isabella De Monte

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy představuje třetinu celkové energetické spotřeby EU, skýtá obrovský potenciál z hlediska energetické účinnosti a snižování emisí uhlíku, a mělo by tudíž hrát zásadní roli při přechodu na nová energetická řešení a k nízkouhlíkové společnosti; vzhledem k tomu, že toho lze dosáhnout jedině tehdy, pokud odvětví cestovního ruchu a služby inteligentní mobility, zejména malé a střední podniky, začínající podniky a nové obchodní modely v odvětví dopravy získají podporu na základě pokročilých inovativních řešení pro ukládání dat, infrastruktury založené na alternativních zdrojích a digitálních inovací;

B.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy musí v zásadní míře přispívat k provedení Pařížské dohody a jejímu cíli, kterým je omezení globálního růstu teploty na úroveň výrazně nižší než 2 °C; vzhledem k tomu, že dekarbonizace odvětví dopravy se odvíjí od dalšího rozvoje v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a pro dosažení odvětvové integrace jsou proto nezbytné pevné vazby mezi oblastí energetiky a dopravy, jakož i účinná integrace evropské průmyslové struktury s vědeckým výzkumem, to vše při zachování zásady technologické neutrality;

C.  vzhledem k tomu, že větší prosazování a podpora energetické účinnosti, technologií pro využívání obnovitelných zdrojů energie, elektrické mobility, digitalizace, inteligentních dopravních systémů a inteligentní infrastruktury, jež optimalizuje výrobu energie, urychlí přechod na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství, podpoří zaměstnanost, růst a investice a pozvedne evropskou ekonomiku;

1.  vítá sdělení Komise(1) a v něm navrhovaná opatření, včetně úmyslu Komise a Evropské investiční banky zřídit nástroj pro čistší dopravu po vzoru nástroje pro ekologickou lodní dopravu na podporu zavádění a rozvoje nových alternativních energetických řešení a souvisejících inovací v oblasti dopravy; vítá úlohu, kterou má sehrát Evropský fond pro strategické investice (EFSI) při mobilizaci soukromých investic v této oblasti; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru a společné podniky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (jako je například společná technologická iniciativa pro palivové články a vodík) by mohly snížit riziko, a tím vytvořit správné pobídky a podmínky pro přilákání investorů do čisté energie;

2.  vyzývá Komisi, aby posoudila potřeby v oblasti infrastruktury pro zavádění alternativních paliv v zájmu řešení všech specifických problémů týkajících se energie v různých odvětvích dopravy, včetně železnice, lehkých užitkových a těžkých nákladních silničních vozidel, letectví a námořní a říční dopravy;

3.  je pevně přesvědčen, že v zájmu splnění cílů EU v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů je naléhavě zapotřebí, aby tvůrci politik zlepšili investiční podmínky, a to nejen pokud jde o investiční politiky, ale také o hospodářskou soutěž, obchod a politiku finančních trhů; připomíná, že investiční podmínky jsou jedním z hlavních faktorů, které brzdí investice a inovace v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a že celkové investiční prostředí by nemělo od investic a inovací v této oblasti odrazovat;

4.  zdůrazňuje, že v rámci technologicky neutrálního, interdisciplinárního přístupu zdola nahoru zaměřeného na uživatele je důležité podporovat, rozšiřovat a rozvíjet nejslibnější inovace a nejmodernější technologie v Evropě, které prostupují odvětvím energetiky, dopravy a digitálních technologií, a zejména podporovat investice do technologií, které přinášejí značné úspory emisí skleníkových plynů z hlediska celého životního cyklu, (včetně vodíkových a elektrických vozidel); vítá práci Evropské rady pro výzkum v oblasti základního výzkumu a to, že Komise iniciuje vytvoření Evropské rady pro inovace; je přesvědčen, že synergie mezi transevropskými dopravními, telekomunikačními a energetickými sítěmi v oblasti obnovitelných zdrojů energie by měly být v budoucím víceletém finančním rámci výrazněji podpořeny;

5.  bere na vědomí velké úsilí, jež se vyvíjí v rámci výzkumného a rozvojového programu EU Horizont 2020 s cílem dosáhnout 60% snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy do roku 2050 ve srovnání s jejich hladinou v devadesátých letech(2); připomíná, že programy výzkumu a inovací EU jsou klíčovým předpokladem pro to, aby mohly být inovace v oblasti energie, IKT a inteligentních dopravních systémů uváděny na trh; vyzývá Komisi, aby v budoucnu jasněji soustřeďovala dostupné financování na vzájemně propojené strategické priority, jakými jsou nízkoemisní mobilita, infrastruktura pro čerpání alternativních paliv a integrovaná městská doprava, a aby při tom věnovala zvláštní pozornost všem znečišťujícím emisím, snižování hluku, bezpečnosti silničního provozu, znečištění a kritickým místům z hlediska plynulosti dopravy, to vše při zachování zásady technologické neutrality; rovněž poukazuje na to, že je důležité rozvíjet vyspělá biopaliva a zvyšovat podíl železniční dopravy a cyklistiky;

6.  vítá skutečnost, že Komise podpoří pronikání inovativních řešení v oblasti čisté energie na trh prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a přezkumu směrnice o čistých vozidlech, a je si vědom potenciálního přínosu, který to může mít pro úřady a provozovatele veřejné dopravy, výrobce autobusů, odvětvové dodavatele, poskytovatele energií, vnitrostátní a mezinárodní sdružení a výzkumná střediska; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila příslušné návrhy;

7.  vybízí k vypracování strategického programu pro výzkum a inovace v dopravě, který bude zahrnovat plány vypracované v konzultaci s členskými státy, Komisí, ale také místní a regionální orgány a provozovateli a odpovídající mechanismus řízení a podpoří výzkum, inovace a zavádění nových technologií v odvětví dopravy a stimuluje mobilitu s nízkými emisemi, což je všechno velmi potřebné; vybízí k tomu, aby závěrečné podoby těchto plánů byly zahrnuty do ročního pracovního programu Komise;

8.  zdůrazňuje, že je nutné sdílet a rozšiřovat osvědčené postupy, výměnu informací mezi členskými státy a inteligentní, udržitelné městské projekty podporující začlenění; zdůrazňuje také výhody, které přinášejí přísnější normy emisí CO2 po období 2020–2021 v souladu s cíli v oblasti dekarbonizace EU, jež jsou hnací silou inovací a efektivity; vyzývá k integrovanému a koordinovanému přístupu, který bude podporovat, poskytovat pomoc a motivovat členské státy v zájmu zlepšení zdraví a kvality života občanů i stavu životního prostředí v městských oblastech, a jenž bude proto zohledňovat městské aspekty politik a právních předpisů EU i členských států a rozvoj plánů udržitelné městské mobility; zasazuje se o rozvoj spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS) a autonomních vozidel a zavádění komunikační infrastruktury k zajištění vysoké kapacity a krátkých prodlev v rámci sítě 5G; vyzývá k aktivnímu úsilí o snížení rozdílů a zlepšení spolupráce mezi městskými a venkovskými oblastmi a mezi více rozvinutými a zaostalejšími regiony, pokud jde o kvalitu infrastruktury;

9.  podotýká, že doprava je v EU odpovědná za téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech; zdůrazňuje, že autobusy, které jsou významnou součástí každého systému veřejné dopravy, jsou v mnoha městech EU jediným hromadným dopravním prostředkem, přičemž jejich elektrifikace spolu s využitím dalších mnoha udržitelných řešení na bázi alternativních paliv představuje slibnou příležitost, jak snížit uhlíkovou stopu služeb veřejné dopravy v EU;

10.  zdůrazňuje, že chceme-li mít čistou dopravu, musíme umět také vyrábět čistou energii; domnívá se, že elektromobily zásobované z uhelných elektráren jednoznačně nezapadají do konceptu bezuhlíkové ekonomiky;

11.  zdůrazňuje, že veškeré investice do výzkumu a vývoje budoucích technologií potřebných pro čistou a bezuhlíkovou mobilitu musí být doprovázeny zásadním požadavkem na změnu energetických vstupů;

12.  vyjadřuje svou podporu ústředním cílům, které Komise stanovila, zejména potřebě upřednostnit energetickou účinnost, a to i v souvislosti s jednotnou inteligentní evropskou elektrickou soustavou, a potřebě poskytnout více finančních prostředků, zejména malým a středním podnikům a odvětví cestovního ruchu, i přijmout politiky v oblasti čisté energie a daňových systémů v zájmu urychlení přechodu na alternativní zdroje energie s nízkými emisemi; vybízí členské státy, aby se připojily k iniciativě „Mise inovací“ a zvýšily veřejné výdaje na výzkum v oblasti čisté energie v nadcházejících letech; naléhavě vyzývá Komisi, aby investovala i do cílených informačních kampaní, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o cyklu výroby energie, výzvách, jimž čelí výzkum v této oblasti, a rizicích spojených s neudržitelným modelem spotřeby;

13.  podotýká, že pro dopravu je elektrická energie vyrobená z obnovitelných zdrojů i z jiných alternativních a udržitelných zdrojů jednoznačně slibnou alternativou k fosilním palivům; nicméně zdůrazňuje, že bude třeba významných investic pro rozvoj potřebné infrastruktury; připomíná, že je důležité si uvědomit, že přejít nebo se jen přeorientovat na čistší energetické alternativy bude pro některá odvětví obtížnější než pro jiná; zdůrazňuje, že je nutné zintenzivnit výzkum v oblasti inovativních systémů využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, například využívání sluneční a větrné energie pro pohon lodí a propojení obnovitelných zdrojů energie s elektrickou železniční sítí, a přestože letectví v dohledné budoucnosti pravděpodobně zůstane závislým na tekutých uhlovodíkových palivech, i výzkum v oblasti řešení, která zahrnují hodnotový řetězec leteckého odvětví, což by mohlo přispět k minimalizaci dopadů na životní prostředí způsobených výrobou a inovacemi.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

2

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Jill Seymour, Pavel Telička, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jakop Dalunde, Mark Demesmaeker, Jill Evans, Maria Grapini, Peter Kouroumbashev, Jozo Radoš, Olga Sehnalová

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Juan Fernando López Aguilar

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

33

+

ALDE

GUE/NGL

 

PPE

 

S&D

 

Verts/ALE

Gesine Meissner, Jozo Radoš, Dominique Riquet, Pavel Telička

Merja Kyllönen

Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Dieter-Lebrecht Koch, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Massimiliano Salini, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp,

Lucy Anderson, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Maria Grapini, Peter Kouroumbashev, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Juan Fernando López Aguilar, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Olga Sehnalová, Janusz Zemke

Michael Cramer, Jakop Dalunde, Jill Evans

2

-

EFDD

Peter Lundgren, Jill Seymour

5

0

ECR

ENF

Mark Demesmaeker, Jacqueline Foster, Roberts Zīle, Kosma Złotowski

Marie-Christine Arnautu

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

COM(2016)0763.

(2)

  Stanoveno v bílé knize Komise nazvané „Vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144).


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (8.12.2017)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k urychlení inovací v oblasti čisté energie

(2017/2084(INI))

Zpravodajka: Monika Smolková

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že článek 8 nařízení o společných ustanoveních stanovuje, že „cíle fondů ESI jsou sledovány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje“ s cílem EU, kterým je zachovat a chránit a životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, a s jejími závazky vyplývajícími z Pařížské dohody; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné zajistit větší provázanost odvětvové politiky EU a politiky financování; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zapojily města, regiony a občanskou společnost a daly jim aktivní úlohu při vypracovávání a provádění konkrétních opatření;

2.  připomíná, že cílem dohod o partnerství a programů podle nařízení o společných ustanoveních je podporovat účinné využívání zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a horizontální zásady partnerství, víceúrovňovou státní správu, nediskriminaci a rovnost žen a mužů;

3.  připomíná, že evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) poskytují významné možnosti pro inovace v oblasti energií a jejich uvádění na trh a v tomto ohledu mohou hrát důležitou úlohu při transformaci evropské energetiky; vítá záměr Komise zavést cílené finanční nástroje s cílem dosáhnout vyváženosti mezi granty a finančními nástroji a zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru a společné podniky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací by mohly stimulovat investice soukromého sektoru do čisté energie; zdůrazňuje, že v oblasti transformace energetiky je nutné navýšit podporu regionů a měst v rámci ESI fondů; poukazuje konkrétně na to, že je nutné navýšit ekonomickou podporu a zdroje za účelem realizace místních programů zaměřených na renovaci energetických zdrojů; naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zastavily poskytování přímé či nepřímé podpory dotací, které narušují nebo poškozují životní prostředí, aby se finanční toky přesměrovaly na výzkum čisté energie; připomíná závazek ve strategii Evropa 2020, že iniciativy v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie budou prioritou;

4.  poukazuje na celkový pokrok při realizaci cílů strategie Evropa 2020, pokud jde o přechod na obnovitelné zdroje energie; zdůrazňuje však, že výsledky se v jednotlivých členských státech významně liší; poukazuje na to, že by při dosahování stanovených cílů a hmatatelných výsledků mohly pomoci vyšší investice do vědeckého úsilí v oblasti čistých zdrojů energie; připomíná, že závazné normy a cíle mohou vyřešit obavy spojené se změnou klimatu a se zhoršováním životního prostředí, zajistit trvalou bezpečnost dodávek a zachovat konkurenční výhodu EU v oblasti energetických technologií šetrných k životnímu prostředí; poukazuje na to, že většina v současnosti používaných čistých energetických technologií (např. větrná a solární energie) je velmi závislá na proměnlivých přírodních faktorech, které mohou ohrozit stabilitu dodávek energie v jednotlivých regionech či dokonce členských státech, a proto vyzývá k tomu, aby se věnovala přiměřená pozornost zajištění propojenosti elektrických soustav, vyrovnávání energetických rezerv, skladování energie a dalším opatřením, která jsou nezbytná k zajištění plně funkčního společného trhu s energií; vyzývá k tomu, aby se v rámci investic jak do výzkumných, tak i do inovativních projektů zaměřovala pozornost zejména na družstva pro obnovitelné zdroje energie, decentralizaci obnovitelných zdrojů, iniciativy zaměřené na vlastní výrobu energie a na inovativní kroky malých a středních podniků; poukazuje kromě toho na to, jak je důležité zachovat územní rovnováhu v EU a poskytovat rozsáhlejší podporu regionům a městům, která jsou v tomto ohledu méně rozvinutá;

5.  domnívá se, že je třeba dále rozvíjet přístup inteligentní specializace (vedoucí k více než 120 výzkumným a inovačním strategiím v oblasti inteligentní specializace), jak byl stanoven v reformované politice soudržnosti na období 2014–2020; v této souvislosti vybízí rovněž ke zřízení partnerství mezi jednotlivými regiony, včetně partnerství v oblasti energetiky, s tím, že zvláštní pozornost je nutné věnovat projektům přeshraniční spolupráce; poukazuje na to, že je nutné na místní a regionální úrovni zlepšit poskytování informací příjemcům, tak aby bylo zajištěno co nejoptimálnější zapojení malých a středních podniků činných v dané oblasti a mladých podnikatelů a také spolupráce s vysokými školami, která by zajistila rychlou realizaci inovativních řešení; poukazuje na to, že na období po roce 2020 je vyžadováno pokračování posílené politiky soudržnosti, máme‑li dosáhnout cílů EU týkajících se zajištění čisté energie;

6.  poukazuje na zvláštní charakteristické rysy a možnosti, které nabízejí určitá území, jako např. nejvzdálenější regiony, pokud jde o inovace do čisté energie; v této souvislosti zdůrazňuje, že méně rozvinuté, vzdálené a venkovské oblasti vyžadují další podporu, aby došlo k energetické konvergenci ve všech regionech EU;

7.  zdůrazňuje, že pro stimulaci výzkumu, vývoje a inovací jak v oblasti technologií, tak i partnerství v rámci Evropské rady pro inovace, která by mohla přispívat pomocí inovativních výrobků, zejména prostřednictvím opatření na podporu začínajících malých a středních podniků a na jejich rozvoj, je důležité uplatňovat multidisciplinární, technologicky neutrální přístup „zdola nahoru“ zapojující všechny důležité zúčastněné strany – místní, regionální a vnitrostátní orgány, univerzity a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že aby byla zajištěna úspěšná transformace energetiky, měly by se na vytváření politických opatření podílet už v raném stadiu regionální a místní orgány a zúčastněné strany, včetně těch menších;

8.  vyjadřuje znepokojení nad rozmanitostí a složitostí stávajících finančních nástrojů (Horizont 2020, ESI fondy, Evropský fond pro udržitelný rozvoj, Evropský fond pro strategické investice atd.), které by mohly být použity jako dodatečný nástroj pouze v těch odvětvích, ve kterých se z hlediska dosažení cílů politiky soudržnosti ukázaly být vhodnější než granty, a zdůrazňuje, že je třeba vyvinout úsilí o zjednodušení a koordinaci těchto nástrojů, aby se usnadnil přístup regionálních a místních orgánů a drobných navrhovatelů projektů ke zdrojům financování, kteří by tudíž mohli přispívat k celkové hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že tyto nástroje by měly odpovídat konkrétním potřebám různých regionů; poukazuje na to, že za účelem většího synergického působení a omezení doplňkovosti fondů EU je nutné dále rozvíjet jednotná poradní místa a Evropský portál investičních projektů, aby byli potenciální investoři nasměrováni ke vhodným finančním nástrojům; zdůrazňuje, že zjednodušení a zvyšování účinnosti finančních nástrojů EU pouze prostřednictvím mobilizace soukromých investic nebude stačit a že s ohledem na problémy s přístupem k finančním nástrojům a na složitost postupů, což uváděli příjemci jakožto hlavní překážky, bude k zajištění financování nezbytných náročných infrastrukturních projektů zapotřebí zajistit veřejné financování EU; konstatuje, že by v rámci politiky soudržnosti po roce 2020 neměl existovat povinný cíl týkající se využívání finančních nástrojů; podporuje myšlenku navýšit v rámci politiky soudržnosti po roce 2020 výdaje vynakládané na klimatická opatření;

9.  zdůrazňuje potřebu stabilního, transparentního a předvídatelného regulačního prostředí pro rozvoj inovativních projektů, kdy by se zdroje přidělovaly na základě tematického a zeměpisného klíče a inovace se bezprostředněji dostávaly k občanům; je toho názoru, že členské státy hrají v oblasti energetické transformace klíčovou úlohu, a poukazuje na to, že je nutné koordinovat opatření týkající se výzkumu a inovací, která by byla zaměřena na energetickou transformaci na úrovni EU, aby bylo možné dosáhnout cílů EU v oblasti energetiky; poukazuje na to, že je nutné vynaložit větší úsilí o dosažení transformace v méně rozvinutých regionech, tak aby mohly využít potenciálu čisté energie a oběhového hospodářství k rychlému zajištění soudržnosti; vybízí členské státy, aby se připojily k iniciativě „Mise inovací“ a zvýšily výdaje na výzkum; je přesvědčen, že budoucí plánování ESI fondů by mělo být lépe provázáno s vnitrostátními energetickými a klimatickými plány pro rok 2030;

10.  domnívá se, že Městská agenda EU je významným nástrojem na zapojení měst a na podporu transformace energetiky v EU, a zdůrazňuje, že ke snížení energetické spotřeby na minimum do roku 2050 je nutné poskytovat pobídky pro inovativní řešení v oblasti energetické účinnosti budov; vyzývá k flexibilnímu, na míru upravenému postupu při uplatňování Městské agendy a k poskytování pobídek a poradenství, aby bylo možné potenciálu měst plně využít; podotýká, že pro testování a uplatňování integrovaných energetických řešení v přímém spojení s občany jsou nejvhodnější regiony a městské oblasti; domnívá se, že na základě jednotného důsledného postoje EU vůči opatřením proti dumpingu je nutné rozšířit součinnost mezi jednotlivými oblastmi politiky EU, tak aby bylo zajištěno, že výrobní průmysl plně využije výhod energetické transformace;

11.  vítá chystanou revizi směrnice o energetické náročnosti budov; vyzývá však členské státy, aby zahájily další iniciativy, které by zlepšily podmínky domácností, které čelí energetické chudobě; považuje zvyšování energetické účinnosti za příležitost k vytváření nových pracovních míst, zejména ve stavebnictví; doporučuje proto podporu biohospodářství, zejména mezi mladými podnikateli činnými v tomto odvětví;

12.  zdůrazňuje, že je nutné co nejvíce rozšířit investiční plán pro Evropu na financování malých a středních podniků a upravit jej na základě jejich požadavků;

13.  domnívá se, že v centru energetické transformace by měli stát občané a že motorem inovací je decentralizovanější energetický systém zaměřený na uživatele, který směřuje zdola nahoru a jehož se mohou účastnit spotřebitelé, místní energetické komunity, města a malé začínající podniky, které mohou popohnat budoucí rozvoj a inovace; schvaluje tedy snahu o podporu a harmonizaci technického vzdělávání dětí a mládeže v EU; poukazuje na význam administrativní kapacity a občanského povědomí, co se týče konečných cílů a možností zapojení do přechodu na čistou energii;

14.  zdůrazňuje, že je důležité rozpoznat a odstranit přebujelou byrokracii a nekalé obchodní praktiky s ohledem na jejich negativní dopad v raných fázích vznikajících revolučních technologií;

15.  je si vědom zásadní úlohy regionů, měst a obcí při celosvětovém prosazování vlastní odpovědnosti za energetickou transformaci a prosazování klimatických a energetických inovací zdola nahoru; vyzývá k uplatňování stejných norem kvality v oblasti životního prostředí pro všechny energetické technologie vstupující na trh EU; vyjadřuje obavy ohledně zachování městské zeleně.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.12.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Victor Boştinaru, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, John Flack, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Viorica Dăncilă, Andor Deli, Tunne Kelam, Norica Nicolai, Bronis Ropė, Claudia Schmidt, Milan Zver

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg, Norica Nicolai

ECR

John Flack, Ruža Tomašić

EFDD

Rosa D’Amato

GUE/NGL

Ángela Vallina

PPE

Pascal Arimont, Andor Deli, Krzysztof Hetman, Tunne Kelam, Lambert van Nistelrooij, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Claudia Schmidt, Ramón Luis Valcárcel Siso, Joachim Zeller, Milan Zver

S&D

Victor Boştinaru, Andrea Cozzolino, Viorica Dăncilă, Michela Giuffrida, Constanze Krehl, Monika Smolková, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

VERTS/ALE

Bronis Ropė, Monika Vana

1

-

NI

Konstantinos Papadakis

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  hlasů pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se:


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

55

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Fredrick Federley, Ashley Fox, Theresa Griffin, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Edouard Martin, Csaba Molnár, Nadine Morano, Aldo Patriciello, Miroslav Poche, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Patrizia Toia, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michał Boni, Mario Borghezio, Jens Geier, Gerben-Jan Gerbrandy, Werner Langen, Morten Løkkegaard, Florent Marcellesi, Marian-Jean Marinescu, Rupert Matthews, Clare Moody, Răzvan Popa, Dennis Radtke, Michèle Rivasi, Sofia Sakorafa, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Mihai Ţurcanu


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

55

+

ALDE

Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Kaja Kallas, Morten Løkkegaard, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Rupert Matthews, Anneleen Van Bossuyt

EFDD

David Borrelli

ENF

Barbara Kappel

PPE

Bendt Bendtsen, Michał Boni, Jerzy Buzek, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Marian-Jean Marinescu, Nadine Morano, Aldo Patriciello, Dennis Radtke, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Hermann Winkler, Anna Záborská, Mihai Ţurcanu

S&D

José Blanco López, Jens Geier, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Csaba Molnár, Clare Moody, Miroslav Poche, Răzvan Popa, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Max Andersson, Reinhard Bütikofer, Florent Marcellesi, Michèle Rivasi, Claude Turmes

3

-

EFDD

Jonathan Bullock

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Sofia Sakorafa

2

0

ENF

Mario Borghezio, Christelle Lechevalier

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 2. února 2018Právní upozornění