Postup : 2017/2071(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0013/2018

Předložené texty :

A8-0013/2018

Rozpravy :

PV 07/02/2018 - 17
CRE 07/02/2018 - 17

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0039

ZPRÁVA     
PDF 686kWORD 86k
30.1.2018
PE 612.063v02-00 A8-0013/2018

k výroční zprávě o finančních činnostech Evropské investiční banky

(2017/2071(INI))

Rozpočtový výbor

Zpravodajka: Eider Gardiazabal Rubial

Zpravodaj (*):

Ludek Niedermayer, Hospodářský a měnový výbor

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k výroční zprávě o finančních aktivitách Evropské investiční banky

(2017/2071(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 15, 126, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na její protokol č. 5 o statutu Evropské investiční banky (EIB),

–  s ohledem na operační plán skupiny EIB na období 2017–2019 zveřejněný na internetových stránkách EIB,

  s ohledem na zprávu o činnosti EIB za rok 2016,

  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2016 a na statistickou zprávu EIB za rok 2016,

  s ohledem na hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které v září 2016 vypracovala EIB,

–  s ohledem na dohodu uzavřenou v květnu 2017 Evropským parlamentem a EIB o informacích, které se mají vyměňovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(1),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2016 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 466/2014/EU, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (COM(2016)0583),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (COM(2016)0582),

–  s ohledem na Iniciativu EIB na posílení odolnosti ekonomiky,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD(2),

–  s ohledem na první schůzi strategické rady EFSD, která se uskutečnila dne 28. září 2017 v Bruselu,

–  s ohledem na sociální summit pro spravedlivá pracovní místa a růst, který se konal dne 17. listopadu 2017 v Göteborgu, a na evropský pilíř sociálních práv,

–  s ohledem na strategii skupiny EIB pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2015 a zprávu EIB o správě a řízení za rok 2016,

–  s ohledem na příručku EIB o environmentálních a sociálních postupech,

–  s ohledem na probíhající přezkum mechanismu EIB pro vyřizování stížností – zásad, rozsahu působnosti a postupů z roku 2010,

–  s ohledem na politiku EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím (politika NCJ) ze dne 15. prosince 2010 a na dodatek k ní ze dne 8. dubna 2014,

–  s ohledem na souhlas EIB s ratifikací Pařížské dohody ze strany EU ze dne 4. října 2016,

  s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na projev předsedy Junckera o stavu Unie přednesený dne 13. září 2017 na plenárním zasedání Parlamentu ve Štrasburku,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0013/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) je považována za „finanční složku EU“ a za klíčovou instituci pro podporu veřejných a soukromých investic v rámci EU a že na základě své úvěrové činnosti vůči třetím zemím hraje zároveň důležitou úlohu i mimo EU;

B.  vzhledem k tomu, že finanční činnosti skupiny EIB zahrnují jak poskytování úvěrů z vlastních zdrojů, tak i plnění různých mandátů, které jí byly uděleny, s podporou z rozpočtu EU a třetích stran, jako jsou členské státy EU;

C.  vzhledem k tomu, že je třeba neustále věnovat pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se politiky výkonnosti skupiny EIB, jejího řízení, správy a transparentnosti;

D.  vzhledem k tomu, že EIB v roce 2016 v souladu s odhadem pro tento rok udržovala solidní finanční situaci a její čistý roční přebytek dosáhl 2,8 miliardy EUR;

E.  vzhledem k tomu, že EIB by měla i nadále více usilovat o účinné rozšíření své úvěrové činnosti poskytováním technické podpory a poradenství zejména v regionech s nízkou mírou investic s cílem řešit rozdíly mezi regiony a zároveň omezením administrativní zátěže pro žadatele;

F.  vzhledem k tomu, že EIB by se měla jakožto instituce odpovědná za řízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) i nadále snažit o vysoce kvalitní a zeměpisně vyvážené portfolio aktiv s dlouhodobým ekonomickým přínosem, který bude vytvářet kvalitní pracovní místa, což by mělo být její hlavní prioritou na celém území EU;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský investiční fond (EIF) je zvláštním nástrojem EU pro rizikový kapitál a záruky zaměřeným především na podporu malých a středních podniků a vedoucím k další evropské integraci a hospodářské, sociální a územní soudržnosti, který by měl významným způsobem doplňovat intervence EIB;

H.  vzhledem k tomu, že záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti riziku financování terorismu jsou součástí smluvních ustanovení skupiny EIB zahrnutých ve smlouvách uzavřených mezi skupinou EIB a jejími protistranami; vzhledem k tomu, že skupina EIB by měla vyžadovat, aby její protistrany dodržovaly veškeré platné právní předpisy; vzhledem k tomu, že skupina EIB by měla na základě výsledků v oblasti náležité péče ukládat dodatečná smluvní ustanovení k řešení konkrétních otázek souvisejících s transparentností a integritou;

I.  vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

J.  vzhledem k tomu, že skupina EIB by si měla udržovat vysokou úvěrovou bonitu jakožto základní aktivum svého obchodního modelu i vysoce kvalitní portfolio solidních aktiv se stabilními investičními projekty v rámci EFSI a všech finančních nástrojů ve svém portfoliu;

Globální výzvy a hlavní politiky

1.  zdůrazňuje, že hospodářská krize výrazně oslabila hospodářský růst v EU a že jedním z hlavních důsledků je snižování investic v EU; poukazuje na to, že pokles veřejných a soukromých investic nabyl v zemích, které byly krizí zasaženy nejvíce, alarmujících rozměrů, jak dokládají zjištění Eurostatu; vyjadřuje znepokojení nad makroekonomickou nerovnováhou a stále významnou mírou nezaměstnanosti v některých členských státech;

2.  očekává, že EIB bude i nadále spolupracovat s Komisí a členskými státy na řešení systémových nedostatků, které brání některým regionům nebo zemím v tom, aby plně využívaly finančních činností EIB;

3.  vítá snahu skupiny EIB posilovat konkurenceschopnost EU, poskytovat skutečnou podporu růstu a vytváření pracovních míst a přispívat k řešení sociálně ekonomických problémů v EU i mimo ní, a to uskutečňováním svých obecných cílů veřejné politiky v oblasti inovací, malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, infrastruktury, životního prostředí, hospodářské a sociální soudržnosti a klimatu; připomíná, že tyto cíle také vyžadují poskytování veřejných statků; trvá na tom, že aby bylo úspěšně dosaženo cílů strategie Evropa 2020, měly by být všechny činnosti skupiny EIB nejen ekonomicky udržitelné, ale měly by také přispívat k budování inteligentnější, ekologičtější a inkluzivnější EU; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby spolupracovala s malými účastníky trhu a družstvy na úrovni komunit na sdružování malých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů tak, aby byly způsobilé pro financování z EIB; zdůrazňuje, že nástroje nezbytné k dosažení těchto cílů musí být soudržné;

4.  v tomto ohledu vítá způsob práce Komise, která kombinuje různé finanční zdroje, včetně EFSI, centrálně řízených finančních nástrojů na úrovni EU, programových zdrojů fondů ESI, zdrojů členských států a zdrojů vnitrostátních podpůrných bank a institucí, aby mohly být ku prospěchu malých a středních podniků zajištěny služby pro rizikovější projekty a projekty s omezeným přístupem k finančním prostředkům;

5.  vítá skutečnost, že EIB potvrdila svůj závazek podporovat plnění Pařížské dohody; domnívá se, že přezkum úvěrových kritérií EIB v oblasti energetiky plánovaný na rok 2018 bude pro banku příležitostí, aby zhodnotila podporu, kterou poskytuje odvětví fosilních paliv, a zveřejnila důležité a komplexní související údaje; v této souvislosti banku naléhavě vyzývá, aby zveřejnila konkrétní akční plány vyplývající z její strategie v oblasti klimatu z roku 2015 a aby přizpůsobila své portfolio cíli omezit zvýšení průměrné globální teploty na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou, a to prostřednictvím rychlého a úplného postupného vyřazení projektů v oblasti fosilních paliv a zvyšování priority projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů; vítá závěry Rady ze dne 10. října 2017 o financování opatření v oblasti klimatu(3) a zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo k dispozici dostatečné financování pro udržitelné zelené investice, včetně investic do odvětví založených na biotechnologiích(4); vyzývá EIB, aby pokračovala ve finanční podpoře udržitelných místních energetických zdrojů s cílem překonat vysokou úroveň závislosti na vnějších zdrojích energie v Evropě a zajistit bezpečnost dodávek; vyzývá EIB, aby zvážila přijetí klimatických ukazatelů OECD z Rio de Janeira pro sledování a monitorování výdajů z Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů v oblasti klimatu s cílem lépe zohlednit činnosti EIB související s politikou soudržnosti v rámci hodnocení úlohy, kterou tyto fondy plní v boji proti změně klimatu;

6.  poukazuje na to, že EIB měla velmi smíšené výsledky u opatření v oblasti změny klimatu, i když celkově jen těsně splnila svůj cíl 25 %; je znepokojen tím, že v 16 členských státech nedosáhla podpora EIB na opatření v oblasti klimatu ani 20 % a že investice do těchto opatření v roce 2016 byly umístěny převážně do silnějších ekonomik EU, přičemž 70 % podpory z EFSI na energii z obnovitelných zdrojů bylo soustředěno v jediné zemi – v Belgii – a 80 % investic v oblasti energetické účinnosti uskutečněných prostřednictvím EFSI bylo přiděleno Francii, Finsku a Německu;

7.  vítá, že EIB reagovala na krizi výrazným rozšířením svých činností, a to i v nejvíce postižených zemích; vyzývá EIB k další podpoře zemí EU s cílem přispět k jejich hospodářské obnově;

8.  připomíná, že je naléhavě zapotřebí vyjasnit dopad brexitu na stávající rozpočet EIB a její činnosti, aby mohla nadále plnit svou úlohu; konstatuje, že Spojené království poskytovalo 16,11 % kapitálu EIB, což představuje 3,5 miliardy EUR splaceného kapitálu a 35,7 miliardy EUR disponibilního kapitálu banky; zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit výši příspěvku Spojeného království do rozpočtu EIB, jakož i budoucí ekonomické zapojení této země; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby odchod Spojeného království nevedl ke ztrátě schopnosti EIB podporovat hospodářství EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve nastolit právní jistotu ohledně probíhajících projektů, které spolufinancuje EIB ve Spojeném království; domnívá se, že ačkoli se má Spojenému království až do jeho formálního vystoupení z Unie dostávat stejného zacházení z hlediska investic jako jakémukoli jinému členskému státu, je správné, aby EIB podmiňovala investice zárukami toho, že kritéria způsobilosti pro investice, zejména pokud jde o environmentální normy, budou plněna pro celou dobu trvání těchto investic;

9.  zdůrazňuje význam činností EIB v oblasti financování v zemích východního a jižního sousedství při podpoře zemí, které provádějí nelehké ekonomické a demokratické reformy na své cestě k EU; připomíná, že hlavní činnosti v oblasti financování by se měly rovněž zaměřit na řešení naléhavých potřeb i dlouhodobějších výzev, jako je přestavba infrastruktury, zajištění odpovídající infrastruktury pro bydlení a reakci na mimořádné situace a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EIB prováděla vnější operace takovým způsobem, aby její činnosti směřovaly zejména do oblastí s velkým významem pro EU; v tomto ohledu vyzdvihuje rozšíření vnějšího úvěrového mandátu EIB (ELM) za účelem zintenzivnění činnosti v zemích jižního sousedství, ve Středomoří, v Latinské Americe a v Asii; dále zdůrazňuje, že operace EIB mají velký potenciál zlepšit ekonomickou situaci v regionech s klíčovým geopolitickým významem, zejména na Ukrajině, která kvůli pokračujícímu ozbrojenému konfliktu na východní Ukrajině čelí velkému ekonomickému tlaku;

10.  domnívá se, že EIB jako „banka EU“, která je součástí Smluv a příslušného k nim připojeného protokolu, jimiž se řídí také její činnost, musí dostát svému jedinečnému postavení, s nímž jsou spojena jedinečná práva a povinnosti; konstatuje, že EIB banka má klíčovou úlohu při uplatňování stále většího počtu finančních nástrojů využívajících prostředky z rozpočtu EU k dosažení pákového efektu;

11.  konstatuje, že podle operačního plánu na období 2017-2019 se očekává, že výše podepsaných úvěrů EIB v roce 2019 opět vzroste (na 76 miliard EUR po poklesu ze 77 miliard EUR v roce 2014 na 73 miliard EUR v roce 2016); poukazuje na to, že současné okolnosti by měly banku motivovat k přijetí ambicióznějších cílů a ke zvýšení objemu úvěrů, které podepisuje; připomíná, že EIB by měla hrát zásadní úlohu při provádění strategie Evropa 2020 prostřednictvím takových nástrojů, jako je Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy;

12.  vítá odhodlání EIB zapojit se do boje proti hlavním příčinám migrace a přijímat opatření v zemích, které jsou migrační krizí obzvláště zasaženy, a to i prostřednictvím posilování a doplnění humanitárních opatření, podporou hospodářského růstu, rozvoje a investic potřebných v moderní a udržitelné městské, zdravotnické, vzdělávací a sociální infrastruktuře, podněcováním ekonomických aktivit umožňujících vytvářet pracovní místa a podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi; očekává, že skupina EIB za tímto účelem zintenzivní své úsilí o koordinaci své Iniciativy na posílení odolnosti ekonomiky a revidovaného ELM s Evropským fondem pro udržitelný rozvoj (EFSD); vyzývá k navýšení finanční pomoci u projektů, které by pomohly zmírnit ekonomické náklady spojené s migrační krizí a zároveň měly pozitivní dopad na občany, uprchlíky a jiné migranty v členských státech, jež přijímají největší příliv uprchlíků a migrantů;

13.  vítá v tomto ohledu iniciativu EIB zaměřenou na boj s krizí a podporu odolnosti, jejímž cílem je navýšit objem pomoci poskytované zemím jižního sousedství a Balkánu o 6 miliard EUR; požaduje, aby tato iniciativa vedla k zajištění skutečné doplňkovosti, pokud jde o stávající činnost EIB v tomto regionu;

14.  bere na vědomí návrh EIB zřídit v rámci skupiny dceřinou společnost – s využitím Evropského investičního fondu (EIF) jako vzoru – vyhrazenou pro financování mimo Evropu; očekává, že bude včas informován o všech krocích v této záležitosti;

15.  vítá strategii skupiny EIB pro rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen zveřejněnou v roce 2017; je přesvědčen, že hledisko rovnosti žen a mužů by se mělo uplatňovat na všechny finanční operace skupiny EIB; očekává, že bude co nejdříve proveden akční plán pro rovnost žen a mužů, jenž stanoví ambiciózní cíle a konkrétní ukazatele;

16.  vítá dosažení dohody o prodloužení a přizpůsobení EFSI a očekává, že revidovaný fond a rozšířené Evropské centrum pro investiční poradenství umožní řešení problémů zjištěných v současném systému, a sice pokud jde o adicionalitu, udržitelnost, opatření v oblasti klimatu, zeměpisnou rovnováhu a činnosti poradenského centra; zdůrazňuje, že v úvěrové činnosti EIB je důležité vyhnout se zeměpisné nerovnováze a zajistit přidělování do více území a odvětví, aniž by byla ohrožena vysoká kvalita projektů; vyzývá EIB, aby dále zintenzivnila spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi, a zlepšila tak její dosah, dále rozvinula poradenskou činnost a technickou podporu s cílem dlouhodobě řešit otázku zeměpisné rovnováhy; bere na vědomí velmi rozdílné zkušenosti s projekty financovanými z EFSI; vyzývá k další výměně osvědčených postupů mezi EIB a členskými státy a podporuje ji s cílem zajistit ekonomickou efektivitu a odpovídající pákový efekt Junckerova plánu, který změní životy občanů EU;

17.  poukazuje na to, že v sociálním sektoru půjčuje EIB v průměru 1 miliardu EUR ročně na projekty sociálního bydlení (u nichž v posledních letech došlo k prudkému nárůstu a další diverzifikaci investorů a příjemců), 1,5 miliardy EUR na rozvoj zdravotnické infrastruktury a 2,4 miliardy EUR na projekty infrastruktury v oblasti vzdělání; zdůrazňuje, že další rozvoj financování EIB v tomto odvětví by odrážel aktuální pokrok směrem k prosazování evropského pilíře sociálních práv a k zajištění toho, aby v souladu s očekáváním skupina EIB upřednostňovala ty projekty, které budou mít největší dopad na vytváření udržitelných pracovních míst na místní úrovni;

18.  vítá skutečnost, že podle informace ekonomického oddělení EIB ze dne 28. září 2017 kumulativní investice schválené skupinou EIB v letech 2015 a 2016 zvýší HDP EU do roku 2020 o 2,3 % a vytvoří 2,25 milionu pracovních míst, což poukazuje na značný makroekonomický dopad EIB; vybízí EIB, aby dále rozšiřovala svou schopnost makroekonomické analýzy, včetně výzkumu týkajícího se makroekonomického dopadu jejích činností, jakož i svou obecnou analytickou činnost a odvětvové studie a rozsah empirických dokumentů a publikací, a stala se tak rovněž „bankou znalostí“; vyzývá EIB, aby pokračovala ve zlepšování posuzování projektů, a to pomocí bohatších, přesnějších a vytříbenějších ukazatelů dopadu;

19.  uznává význam proticyklické úlohy, kterou EIB v posledních letech plní; je toho názoru, že až se ekonomika vrátí na úroveň investic před krizí, mělo by být jednou z hlavních priorit EIB zaměřovat se na pomoc při překlenování rozdílů v investicích v oblastech, ve kterých trhy selhávají, např. v důsledku jejich přetrvávajícího krátkodobého zaměření a neschopnosti správně ocenit dlouhodobé externality, a to s cílem posílit udržitelné investice, technický pokrok a inovace vedoucí k udržitelnému růstu; připomíná, že je zapotřebí upřednostnit projekty založené na inovacích s jasným přínosem pro EU, jakož i projekty podporující regionální rozvoj, jako je revitalizace venkovských a jiných méně přístupných a nedostatečně rozvinutých oblastí;

20.  zdůrazňuje, že EIB hrála a nadále hraje pozitivní úlohu při zmírňování nedostatku veřejných investic; zdůrazňuje, že investice, zodpovědné a udržitelné strukturální reformy a řádné rozpočtové politiky musí být nedílnou součástí celkové strategie; vyzývá ke koordinaci činností EIB v členských státech s činností, politikami a cíli vlád stanovenými v národních programech reforem a v doporučeních pro jednotlivé země, kdykoli je takováto koordinace možná;

21.  zdůrazňuje, že na úrovni EU existují závažné strukturální důvody pro prohlubování rozdílů v investicích mezi členskými státy; vyzývá EIB, aby zvýšila svou technickou podporu s cílem řešit nízkou schopnost vytvářet projekty v některých členských státech; vyzývá EIB, aby poskytla podrobnější informace o přímých a nepřímých pracovních místech vytvořených každým financovaným projektem;

22.  zdůrazňuje, že podle Smluv má EIB povinnost přispívat k vyváženému a stálému rozvoji vnitřního trhu prostřednictvím primárních úvěrových činností, a v součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI) podporovat projekty rozvoje méně rozvinutých regionů a projekty přeshraniční povahy; zdůrazňuje proto potenciál významné doplňkové úlohy EIB při provádění politiky soudržnosti, která by vždy měla být založena na výkonnosti a orientována na výsledky, a to i prostřednictvím činností zaměřených na posílení kapacit pro přípravu projektů, poradenství a analytických služeb a půjček pro spolufinancování fondů ESI z vnitrostátních zdrojů; vyzývá Komisi a EIB, aby navzájem lépe koordinovaly své úsilí s cílem dále podporovat výměnu osvědčených postupů a šíření investičních příležitostí ve všech evropských regionech, včetně regionů, na něž se nevztahuje Fond soudržnosti, aby bylo lépe dosaženo cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

23.  zdůrazňuje, že EIB jakožto veřejná finanční instituce, jež financuje projekty zaměřené na plnění politik a priorit EU, by měla přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti i s ohledem na méně rozvinuté regiony, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie; se znepokojením však konstatuje, že podle geografického rozdělení půjček podle zemí umístění projektů 54,11 % všech půjček poskytnutých v roce 2016 obdrželo pět členských států s největšími ekonomikami v EU; vyzývá EIB a Komisi, aby prozkoumaly důvody vedoucí k této situaci a do poloviny roku 2018 o nich podaly zprávu Parlamentu; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly prostředky rozdělovány na širší území, a to i pokud jde o EFSI, který by měl vždy doplňovat fondy ESI, aby bylo dosaženo cíle snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu EIB při financování sociálních a začínajících podniků, urychlení rozvoje sociální infrastruktury a projektů v oblasti obnovitelné energie, energetické účinnosti a oběhového hospodářství; připomíná v této souvislosti, že EIB je rovněž velkým investorem v zemích mimo EU;

24.  bere na vědomí hodnocení všech finančních nástrojů programu Horizont 2020, které spravuje skupina EIB, v polovině období (InnovFin) a 15 doporučení v něm obsažených; očekává, že skupina EIB vypracuje podrobnou strategii k tomu, jak zamýšlí provádět tato doporučení;

Dodržování požadavků

25.  opakuje svůj postoj, že evropský právní rámec, zejména statut EIB, nařízení o EFSI, čtyři nařízení o společné zemědělské politice (SZP) a pět fondů ESI (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond), by měl zamezit vyplácení finančních prostředků EU konečným příjemcům nebo finančním zprostředkovatelům, kterým byla prokázána účast na daňových únicích nebo daňových podvodech;

26.  připomíná, že politika EIB vůči jurisdikcím nedodržujícím požadavky (NCJ) musí být ambiciózní; konstatuje, že spoléhání na společný seznam EU týkající se jurisdikcí třetích zemí, které nedodržují normy řádné daňové správy, který Rada EU schválila dne 5. prosince 2017 a který bude mít v případě konfliktu přednost před seznamy dalších předních organizací, je pozitivním, ale nedostatečným krokem, a vyzývá k tomu, aby bylo podávání zpráv podle jednotlivých zemí bez výjimek klíčovou součástí strategie sociální odpovědnosti EIB; vyzývá EIB, aby: dodržovala příslušné normy a platné právní předpisy týkající se prevence praní peněz a boje proti terorismu, daňových podvodů a daňových úniků; nevyužívala struktury související s vyhýbáním se daňovým povinnostem, ani se do nich nezapojovala, zejména pokud jde o systémy agresivního daňového plánování nebo postupů, které nejsou v souladu s kritérii řádné daňové správy, jak jsou stanovena v právních aktech Unie, v závěrech Rady, ve sděleních Komise nebo v jakémkoli formálním sdělení Komise; a aby neudržovala obchodní styky se subjekty začleněnými do jurisdikci, které nespolupracují s Unií při uplatňování mezinárodně dohodnutých standardů v oblasti transparentnosti a výměny informací pro daňové účely, nebo usazenými v takových jurisdikcích; vyzývá EIB, aby na základě konzultace s Komisí a zúčastněnými stranami revidovala a aktualizovala svou politiku NCJ, a to v souvislosti s přijetím výše uvedeného seznamu Unie obsahujícího nespolupracující jurisdikce; vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Parlamentu a Radě zprávu o provádění této politiky;

27.  konstatuje, že Komise v minulosti zablokovala některé projekty předložené mezinárodními finančními institucemi(5), protože obsahovaly nepřijatelné komplexní daňové úpravy využívající škodlivých nebo neexistujících daňových režimů v třetích zemích; vyzývá Komisi a EIB, aby do své výroční zprávy zahrnuly informace o projektech, v jejichž rámci byly finanční prostředky převedeny do offshorových jurisdikcí; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby mezinárodní finanční instituce odstranily riziko toho, že by finanční prostředky EU přímo nebo nepřímo napomáhaly vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům;

28.  konstatuje, že bylo vyjádřeno znepokojení ohledně projektů financovaných EIB, které zahrnují offshorové struktury a nespolupracující jurisdikce; vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala veřejnou zprávu o využívání finančních prostředků EU ve vztahu k offshorovým strukturám a o převodech finančních prostředků z EIB a z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do těchto struktur, včetně počtu a povahy zablokovaných projektů, odůvodnění zablokování projektů a následných opatření, která mají zajistit, aby žádné finanční prostředky EU přímo nebo nepřímo nepřispívaly k vyhýbání se daňovým povinnostem a k daňovým podvodům;

29.  vítá skutečnost, že EIB zohledňuje dopad na daně v zemích, v nichž se uskutečňují investice, a způsob, jak tyto investice přispívají k hospodářskému rozvoji, tvorbě pracovních míst a ke snižování nerovnosti;

30.  domnívá se, že EIB by jako banka Evropské unie měla zintenzivnit své úsilí s cílem zajistit, aby finanční zprostředkovatelé, s nimiž spolupracuje, nepoužívali struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pokud jde o systémy agresivního daňového plánování nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní stanovená v právních předpisech EU, včetně doporučení a sdělení Komise, ani se do takových struktur nezapojovali; zdůrazňuje, že EIB by se také měla ujistit, že finanční zprostředkovatelé nejsou zapojení do korupčních praktik, praní peněz, organizované trestné činnosti nebo terorismu;

31.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EIB měla spolehlivé a úplné informace o skutečném vlastnictví konečných příjemců svých finančních prostředků, včetně případů, kdy se financování opírá o soukromé kapitálové fondy; naléhavě proto vyzývá EIB, aby při spolupráci s finančními zprostředkovateli posílila postup náležité péče a transparentnost; domnívá se, že osvědčeným postupem, který by měl být trvale uplatňován, je využívání kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů a vlastnictví aktuálních informací o skutečném vlastnictví společností, včetně trustů, nadací a daňových rájů; konstatuje, že EIB určuje v průběhu procesu hloubkových kontrol skutečné vlastníky těchto společností; vyzývá skupinu EIB, aby dále zpřísnila své smluvní podmínky zařazením ustanovení o řádné správě nebo odkazů na ní s cílem snížit rizika pro integritu a reputaci; trvá na tom, že je třeba, aby EIB vypracovala podrobný veřejný seznam kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů s cílem posílit odhodlání EU v boji proti zneužívání daňového systému a co nejúčinněji předcházet nebezpečí korupce a průniku organizované trestné činnosti;

32.  vítá úsilí EIB o provádění hloubkových kontrol u protistran a operací skupiny EIB, včetně probíhající kontrolní a monitorovací činnosti, s cílem zajistit, že EIB nevědomky neusnadňuje korupci, podvody, nekalá spolčení, nátlak, praní peněz, daňové úniky, škodlivé daňové praktiky nebo financování terorismu, zejména prostřednictvím zveřejňování pravidelných zpráv o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s platnými předpisy (OCCO) a jeho úzké spolupráce s generální inspekcí EIB; žádá EIB, aby se přizpůsobila novému systému včasného varování a vyloučení, který plánuje Evropská komise;

33.  vítá spolupráci a výměnu mezi skupinou EIB a různými útvary Komise, pokud jde o opatření obsažená v balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem, s cílem vyjasnit oblast působnosti a hlavní prvky tohoto legislativního balíčku, úlohu a zapojení skupiny EIB a její zapojení do dialogu s organizacemi občanské společnosti o těchto otázkách, jak na úrovni představenstva skupiny EIB, tak i na úrovni služeb EIB, jako je OCCO; vyzývá EIB, aby ve svých hloubkových kontrolách účinněji řešila problematiku vyhýbání se daňovým povinnostem;

Odpovědnost

34.  je přesvědčen, že významnější ekonomická úloha skupiny EIB, její vyšší investiční kapacita a využití rozpočtu EU jako záruky za operace EIB musí jít ruku v ruce s větší transparentností a odpovědností, aby byla zajištěna skutečná veřejná kontrola její činnosti, výběru projektů a priorit financování;

35.  bere na vědomí, že EIB předkládá Parlamentu ročně tři zprávy o své činnosti a prezident a zaměstnanci EIB se na žádost Parlamentu a jeho výborů pravidelně účastní slyšení; připomíná však svou žádost o větší transparentnost EIB a vyšší úroveň její odpovědnosti vůči Parlamentu; v této souvislosti opakuje svou výzvu k podpisu interinstitucionální dohody mezi EIB a Parlamentem o výměně informací, včetně možnosti, aby poslanci Evropského parlamentu pokládali prezidentovi EIB písemné dotazy;

36.  připomíná, že transparentnost při provádění politik EU slouží nejen ke zvýšení celkové korporátní odpovědnosti a důvěryhodnosti skupiny EIB a přehledu o typu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, ale také přispívá ke zvyšování efektivity a udržitelnosti financovaných projektů a zajišťuje uplatňování nulové tolerance vůči podvodům a korupci v jejím úvěrovém portfoliu;

37.  vítá skutečnost, že politika transparentnosti skupiny EIB je založena na předpokladu zpřístupnění informací a že k dokumentům a informacím skupiny EIB má přístup každý; připomíná své doporučení, aby skupina EIB zveřejňovala na svých webových stránkách dokumenty, které nejsou důvěrné, jako jsou např. interinstitucionální dohody a memoranda, a naléhavě vyzývá skupinu EIB, aby nezůstávala jen při tom, nýbrž i nadále hledala cesty ke zlepšení;

38.  navrhuje, aby se skupina EIB řídila příkladem stanoveným Mezinárodní finanční korporací skupiny Světové banky a začala zveřejňovat informace o vysoce rizikových dílčích projektech, které financuje prostřednictvím komerčních bank (hlavní zprostředkovatelé / finanční nástroje, které skupina EIB využívá k financování malých a středních podniků);

39.  vítá, že na požádání lze získat přístup k veškeré projektové dokumentaci skupiny EIB; žádá skupinu EIB, aby stanovila pokyny pro informace, které nejsou citlivé povahy, a základní informace, jež by mohly být zveřejněny v souvislosti s požadavky týkajícími se aktivního zveřejňování na úrovni projektů;

40.  vyzývá k tomu, aby politika zveřejňování skupiny EIB zajišťovala stále vyšší míru transparentnosti, pokud jde o zásady, jimiž se řídí její cenová politika a správní orgány; v tomto ohledu vítá zveřejňování zápisů ze zasedání představenstva skupiny EIB od ledna 2017, veřejný rejstřík dokumentů a zveřejňování údajů o projektech prostřednictvím Mezinárodní iniciativy na podporu transparentnosti rozvojové pomoci(6); vyzývá ke zveřejňování zápisů ze schůzí řídícího výboru;

41.  bere na vědomí probíhající přezkum politiky skupiny EIB pro whistleblowing; naléhavě vyzývá skupinu EIB, aby posílila nezávislost, legitimitu, dostupnost, předvídatelnost, spravedlivost a transparentnost svého mechanismu pro vyřizování stížností, a to i zapojením ředitelů a zvýšením ochrany stěžovatelů; domnívá se, že tato opatření jsou jednoznačně v zájmu banky, zúčastněných stran i orgánů a institucí EU;

42.  konstatuje, že ze 120 případů oznámených divizi pro vyšetřování podvodů generálního inspektorátu (IG/IN) v roce 2016 bylo 53 % oznámeno pracovníky skupiny EIB; vítá skutečnost, že mechanismus pro hlášení podvodů na internetových stránkách EIB je nyní k dispozici ve 30 jazycích(7); domnívá se, že by EIB měla pečlivě sledovat práci probíhající v oblasti ochrany oznamovatelů na úrovni EU a následně dále zlepšovat možnosti podávání těchto hlášení;

43.  vyzývá skupinu EIB, aby neustále kladla důraz na kontrolu své výkonnosti prostřednictvím posuzování výkonnosti a prokázaného dopadu; vybízí ji, aby pokračovala ve zdokonalování svých monitorovacích ukazatelů, konkrétně ukazatelů adicionality, s cílem posoudit dopady co nejdříve ve fázi vytváření projektu, aby správní rada měla k dispozici dostatečné informace o předpokládaném vlivu projektu, zejména s ohledem na přínos projektů k politikám EU, například o jejich dopadu na zaměstnanost (během jejich provádění i provozu); dále poukazuje na to, že výkonnost financování poskytovaného skupinou EIB nelze posuzovat jen na základě posuzování jeho finančního dopadu, a žádá proto, aby byla nalezena správná rovnováha mezi operačními cíli z hlediska objemu obchodů a nefinančními cíli pracovníků skupiny EIB; naléhavě žádá, aby například posuzování výkonnosti uvádělo, jaké konkrétní cíle v rámci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje jsou předmětem projektu a do jaké míry přispěl k jejich plnění; považuje za zásadní, aby lidé žijící v oblastech, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti míst, kde jsou realizovány financované projekty v oblasti infrastruktury, byli aktivně zapojeni do jejich posuzování;

44.  vítá skutečnost, že EIB i nadále pracuje na doladění své metodiky podávání zpráv o dopadech, například s cílem přesně odrážet investice aktivované prostřednictvím různých zprostředkovaných úvěrových struktur a nových produktů, a společné kroky přijaté společně s dalšími mezinárodními rozvojovými bankami, jde-li o harmonizaci klíčových aspektů zpráv o dopadech, jako například v nedávno vypracované zprávě o vykazování financování opatření v oblasti klimatu a v připravované zprávě o poskytování úvěrů ve všech odvětvích;

45.  vítá skutečnost, že měření výsledků (ReM+) postupně vede ke „změně kultury“ ve skupině EIB; vyzývá k harmonizaci a zobecnění tohoto procesu a dále k co největšímu začlenění ukazatelů z Addis Abeby a Paříže; domnívá se, že další úprava těchto ukazatelů začleněním místních názorů by mohla zmenšit jejich odlehlost, aniž by byla dotčena jejich nezávislost;

46.  vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí nelze zakládat pouze na přístupu maximalizace zisku, ale že musí rovněž usilovat o vytváření dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu vedeného soukromým sektorem a snižovat chudobu prostřednictvím vytváření pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům;

47.  konstatuje, že v mnoha zemích, v nichž EIB působí, jsou lidská práva, a zejména svoboda projevu, shromažďování a sdružování, různými způsoby ohrožována, od potlačování manifestací a kriminalizace svobody projevu po svévolné zatýkání a zadržování ochránců lidských práv a omezování organizací občanské společnosti; vyzývá EIB, aby přijala akční plán v oblasti lidských práv za účelem provádění cílů strategického rámce EU pro lidská práva a demokracii, akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv s cílem předcházet negativnímu dopadu projektů EIB na lidská práva, zajistit, aby projekty EIB přispívaly k posílení a dodržování lidských práv, a provádět nápravu v případě porušování lidských práv;

48.  vítá zveřejnění rámcové metodiky pro měření výkonnosti, ale je přesvědčen, že výsledky těchto hodnocení by měly být zveřejňovány pro každou operaci, včetně environmentálního a sociálního dopadu na úrovni projektů a dílčích projektů; vítá přezkum vnějšího úvěrového mandátu EIB v polovině období, na jehož základě nyní EIB na požádání sdělí Parlamentu přehledy výsledků měření pro projekty spadající do působnosti záruky z rozpočtu EU; vyzývá však EIB, aby zveřejnila další přehledy výsledků měření pro jednotlivé projekty mimo EU a dokumenty z hodnocení tří pilířů pro projekty v EU s cílem posílit transparentnost banky;

49.  vítá, že skupina EIB přijala normy v oblasti vysoké transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o její činnost při poskytování úvěrů malým a středním podnikům, a skutečnost, že povinné podávání zpráv od finančních zprostředkovatelů o každém malém a středním podniku, který využíval podporu ze strany skupiny EIB, zohlední tyto výsledky při zvažování dalších transakcí s totožným zprostředkovatelem;

50.  zdůrazňuje, že poté, co směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(8) a nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“),(9) vstoupily v platnost, Úřad evropského veřejného žalobce přezkoumá operace EIB v členských státech, kdykoli příslušné vnitrostátní orgány nebo Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) mají důvod domnívat se, že v souvislosti s těmito operacemi mohlo dojít ke spáchání trestného činu;

51.  konstatuje, že jsou k dispozici jen omezené informace o tom, v jaké míře úvěrové aktivity EIB přispívají k naplnění cílů politiky soudržnosti; vyzývá proto EIB, aby v případě potřeby předložila ve své výroční zprávě zvláštní kapitoly, jež by byly věnovány hodnocení činností EIB zaměřených na podporu provádění politiky soudržnosti, včetně činností Interreg, a aby do ní zahrnula podrobné informace o využití půjček v projektech a programech politiky soudržnosti s odkazem na zeměpisné rozložení podpory, její skutečný přínos k naplnění cílů politiky soudržnosti, včetně horizontálních zásad a cílů strategie Evropa 2020, a konkrétní schopnost přilákat soukromé investice; v této souvislosti zdůrazňuje povinnost EIB poskytovat Evropskému parlamentu, Účetnímu dvoru a dalším subjektům dostatečné údaje, včetně údajů o nákladech a správě jejích produktů, a bere na vědomí rovněž přínos souhrnných údajů na úrovni EU o kombinovaných investicích souvisejících s politikou soudržnosti a příslušnými nástroji EIB;

Finanční činnosti skupiny EIB

52.  vyzývá skupinu EIB, aby aktivně spolupracovala s Komisí na procesu racionalizace počtu a druhů finančních nástrojů v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) a připravovala se na tento proces tím, že bude jako první krok upozorňovat na jakékoli stávající zdvojování nebo překrývání, a to na základě vlastních zkušeností;

53.  domnívá se, že finanční nástroje skupiny EIB by měly sloužit projektům vybraným na základě své vlastní záslužnosti, svého potenciálu vytvářet přidanou hodnotu pro EU jako celek a skutečné adicionality, zejména v oblastech, v nichž trhy nefinancují a nepodporují projekty, při nalezení správné rovnováhy mezi potenciálně vyšším rizikovým profilem a potřebou skupiny zachovat si vysokou úvěrovou bonitu;

54.  v tomto ohledu varuje před tím, že tržně orientované nástroje s sebou nesou riziko, že by se zaměření rozpočtu EU mohlo posunout od společných veřejných statků EU jinam, a vybízí skupinu EIB, aby zlepšila své podávání zpráv Komisi, pokud jde o kvalitu jejího financování oproti jeho kvantitě v souvislosti s finančními nástroji;

55.  konstatuje, že aby bylo možné plně využít dodatečné schopnosti nést riziko, vyvinula skupina EIB nové produkty, které umožní nést vyšší riziko (např. podřízený dluh, kapitálové riziko, sdílení rizika s bankami), a revidovala svou politiku úvěrových rizik a způsobilosti s cílem zajistit větší pružnost;

56.  vyzývá skupinu EIB, aby dále rozvíjela svou kulturu rizik s cílem zlepšit svou účinnost, doplňkovost a propojenost svých zásahů s jednotlivými politikami EU, zejména prostřednictvím podpory inovativních podniků, projektů v oblasti infrastruktury a malých a středních podniků, které podstupují rizika či se vyvíjejí v hospodářsky znevýhodněných regionech nebo v regionech, v nichž chybí stabilita, a to v souladu se soustavným a dlouhodobým cílem zajistit snadnější přístup malých a středních podniků k financování, aniž by se odchýlila od zásad řádné správy nebo ohrozila vysokou úvěrovou bonitu EIB; připomíná, že pokud mají nástroje založené na přenosu rizika přispívat k hospodářskému rozvoji EU a k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, nemohou se riziku vyhýbat; zdůrazňuje, že EIB a její akcionáři si musí být této skutečnosti plně vědomi; vybízí EIB, aby posoudila možnost nabídnout dluhopisy EIB k přímému nákupu;

57.  konstatuje, že podpora skupiny EIB malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací dosáhla rekordních 33,6 miliard EUR a napomohla v roce 2016 vytvoření 4,4 milionu pracovních míst; zdůrazňuje, že je důležité, aby skupina EIB poskytovala malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací trvalou podporu, a to tak, že jim usnadní přístup k finančním prostředkům; zdůrazňuje, že malé a střední podniky tvoří páteř evropského hospodářství a měly by zůstat hlavním cílem úvěrových činností skupiny EIB, která bude i nadále posilovat finanční nástroje pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací;

58.  připomíná, že více než 90 % malých a středních podniků v EU tvoří mikropodniky, které zajišťují téměř 30 % pracovních míst v soukromém sektoru; upozorňuje, že mikropodniky jsou zranitelnější vůči ekonomickým otřesům než větší společnosti a mohou být nedostatečně zajištěné, pokud jde o poskytování úvěrů, zejména mají-li sídlo v regionu s nepříznivými ekonomickými a bankovními podmínkami; vyzývá EIB, aby vypracovala strategii, která by napravila skutečnost, že malé a střední podniky za takových okolností mají potíže při získávání přístupu k financování projektů;

59.  uznává, že přístup k financování je i nadále hlavní překážkou růstu kulturních a tvůrčích odvětví; zdůrazňuje naléhavou potřebu financování iniciativ na posílení těchto odvětví; zdůrazňuje potenciál EIB a EFSI podporovat tvůrčí odvětví, zejména prostřednictvím financování malých a středních podniků; vyzývá EIB, aby řešila nedostatek financování kulturních a kreativních odvětví z EFSI na základě prozkoumání možné interakce s programem Kreativní Evropa;

60.  vyzývá skupinu EIB, aby se nadále spoléhala na finančně spolehlivé zprostředkovatele, jako jsou národní podpůrné banky a instituce, pro instruování určitých typů projektů, které by neohrozily její vysokou úvěrovou bonitu;

61.  domnívá se, že mnoho pravidel pro správu skupiny EIB je navrhnuto tak, aby chránilo její vysokou úvěrovou bonitu, ale že je k dispozici jen málo informací o tom, jak blízko je skupina EIB nižšímu ratingu;

62.  zdůrazňuje, že hloubková analýza investičních projektů financovaných skupinou EIB by měla být založena jak na faktorech souvisejících s finanční návratností, tak na faktorech, které nesouvisí s finanční návratností, ale s dosahováním jiných cílů, jako je příspěvek projektu k vzestupné hospodářské konvergenci a soudržnosti v EU, nebo k naplňování cílů strategie Evropa 2020 nebo cílů udržitelného rozvoje; domnívá se, že skupina EIB by měla vhodným způsobem tato nefinanční kritéria vysvětlit institucionálním a soukromým investorům (například penzijním fondům a pojišťovnám), a tím podpořit větší zaměření na sociálně-ekonomický dopad a dopad na životní prostředí v rámci celého finančního odvětví;

63.  domnívá se, že v případech, kdy by napjaté podmínky na finančním trhu bránily realizaci životaschopného projektu, nebo pokud je nutné usnadnit zřízení investičních platforem nebo financování projektů v odvětvích nebo oblastech, které se potýkají s významným selháním trhu nebo suboptimální investiční situací, by skupina EIB měla provést a dokumentovat změny, zejména pokud jde o odměnu pro EIB za záruku EU, a to s cílem přispět ke snížení nákladů na financování operací hrazených příjemcem financování skupiny EIB prostřednictvím finančních nástrojů, aby tak se usnadnilo provádění projektu; domnívá se, že obdobná opatření by měla být přijata, pokud by bylo nutné zajistit podporu finančních nástrojů pro malé projekty, a že v případě, kdy využívání místních nebo regionálních zprostředkovatelů umožňuje snížit náklady na financování malých projektů pomocí finančního nástroje, měla by rovněž být vzata v úvahu tato forma financování;

64.  vítá nedávno schválenou kapitálovou strategii zahrnující více hodnocení operací akciového typu pro řešení nedostatku kapitálového financování v prioritních oblastech inovací a infrastruktury v EU, zejména ve dvou oblastech trhu: nepřímé kapitálové financování (kapitálové investice do fondů infrastruktury a programů společného investování) a přímé kapitálové investice (kvazikapitálové úvěry podnikům a kvazikapitálové úvěry společnostem se střední tržní kapitalizací) s kombinací přímých a nepřímých nástrojů (kapitálové fondy a účastnické půjčky);

65.  vítá podporu, kterou EIF již poskytuje platformám pro skupinové financování v rámci stávajících činností, ochotu nadále selektivně podporovat platformy v rámci oblasti působnosti, nebo prostřednictvím rozšíření stávajících programů, a práci prováděnou společně s Komisí na potenciálním pilotním projektu skupinového financování dluhů a kapitálu; navrhuje, aby EIF nalezl způsoby, jak určit a kontaktovat finanční prostředníky v oboru finančních technologií, kteří potřebují podporu;

66.  vyzývá Komisi, aby posoudila a pečlivě monitorovala náklady spojené s počtem mandátů udílených EIB; připomíná, že související administrativní náklady mohou mít vzhledem k současné úrovni finančních a lidských zdrojů dopad na její celkovou výkonnost;

67.  zdůrazňuje, že roste úloha EIB v politice soudržnosti zejména v důsledku zvýšeného využívání finančních nástrojů v kombinaci s granty; zdůrazňuje však, že jejich dostupnost pro koncové příjemce je dosud velmi nízká a že členské státy a regiony poukazují na složitost příslušných postupů stanovených ve finančním nařízení a v nařízení o společných ustanoveních, včetně nepřiměřených nákladů a poplatků, i na konkurenci atraktivnějších vnitrostátních a regionálních nástrojů; vítá v tomto ohledu vytvoření platformy fi-compass jako jednotného kontaktního místa pro poradenské služby v oblasti finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti; vyzývá nicméně k poskytnutí další technické pomoci a ke zjednodušení stávajících postupů i k většímu zaměření se na budování kapacit ve vztahu k finančním zprostředkovatelům a poukazuje na potřebu lepšího provázání nákladů na správu a poplatků s výkonností správce prostředků nebo finančních nástrojů v rámci fondů ESI; zdůrazňuje však, že granty, jež představují účinnou formu podpory v mnoha oblastech veřejných zásahů, musejí zůstat hlavním nástrojem politiky soudržnosti a že by se měly finanční nástroje soustřeďovat do těch odvětví, v nichž přinášejí větší přidanou hodnotu než granty, přičemž jejich využití bude nadále záviset na rozhodnutí řídícího orgánu; poukazuje na to, že je třeba podporovat silnější rámec pro zapojení EIB do potřeb Evropského parlamentu a umožnit tak lepší kontrolu činností EIB;

Komunikační a poradenská činnost skupiny EIB

68.  vyjadřuje politování nad tím, že potenciální příjemci financování ze strany skupiny EIB obecně nebývají dostatečně obeznámeni s produkty, jež tato skupina vytvořila; má pochybnosti o tom, zda je dodavatelský řetězec skupiny EIB dostatečně různorodý a inkluzivní;

69.  domnívá se, že by měla být zlepšena komunikace skupiny EIB ve spolupráci s jejími příslušnými vnitrostátními partnery s cílem zvýšit povědomí malých a středních podniků o jejich možnostech financování a lépe informovat občany o místních a konkrétních projektech financovaných EU;

70.  vítá v této souvislosti partnerství uzavíraná s mezinárodními a vnitrostátními institucemi v zájmu zajištění doplňkovosti s poradenskými službami EIB;

71.   vyjadřuje politování nad nedostatkem dostupných údajů o úloze EIB v každém stadiu prováděcího cyklu politiky soudržnosti a nad omezenými informacemi o tom, do jaké míry úvěrové aktivity EIB přispívají k naplnění cílů politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí o dosažení větší transparentnosti a lepší komunikace, a vyzývá ke zvýšení tohoto úsilí s cílem zajistit, aby se příslušné informace dostaly ke konečným příjemcům na regionální a místní úrovni, a zvýšit viditelnost projektů;

72.  očekává, že Komise, skupina EIB a vnitrostátní, regionální a místní orgány budou i nadále v duchu vzájemného doplňování pracovat a posilovat svoji spolupráci s vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi s cílem vytvořit více součinností mezi ESI fondy a nástroji financování a úvěry EIB, snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy, zvýšit administrativní kapacitu, podpořit územní rozvoj a soudržnost a zlepšit povědomí o ESI fondech a financování EIB, jelikož vnitrostátní podpůrné banky a instituce mají důkladné znalosti svého příslušného území a schopnost místně provádět na míru vytvořené finanční nástroje;

o

o  o

73.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1.

(3)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2017/10/10/conclusions-climate-change-57217/

(4)

Např. solidní a dobře hodnocené projekty, jimž není poskytováno financování ze společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích.

(5)

EIB, EIF a Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii.

(6)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014. Přijaté texty, P8_TA(2016)0200.

(7)

http://www.eib.org/attachments/general/reports/ig_fraud_investigations_activity_report_2016_en.pdf

(8)

Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.

(9)

Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (23.11.2017)

pro Rozpočtový výbor

k výroční zprávě o finančních činnostech Evropské investiční banky

(2017/2071(INI))

Zpravodaj (*): Luděk Niedermayer

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí příspěvek EIB k obnově investiční aktivity v EU po hospodářské a finanční krizi; zdůrazňuje, že EIB se musí ve své činnosti ve stávajícím období oživení a lepší dostupnosti úvěrů ve většině zemí a odvětví pečlivě zaměřovat na produkty a projekty, které zajišťují vysokou přidanou hodnotu, a zároveň zvláště přihlížet k regionům s nízkou úrovní investiční aktivity a zemím se základními investičními mezerami ve veřejném i soukromém sektoru; zdůrazňuje, že by měly pokračovat poradenské služby EIB a její financování v klíčových oblastech, jako je financování infrastruktury, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, rozvoj měst a podpora malých a středních podniků; zdůrazňuje, že rozšiřování činnosti EIB v oblasti financování nenahrazuje sociálně vyvážené a udržitelné strukturální reformy a udržitelnou fiskální politiku v členských státech;

2.  vítá skutečnost, že podle informace ekonomického oddělení EIB ze dne 28. září 2017 zvýší kumulativní investice schválené skupinou EIB v letech 2015 a 2016 HDP EU do roku 2020 o 2,3 % a vytvoří 2,25 milionu nových pracovních míst, což poukazuje na značný makroekonomický dopad EIB; vybízí EIB, aby dále rozšiřovala svou schopnost makroekonomické analýzy, včetně výzkumu týkajícího se makroekonomického dopadu své činnosti, jakož i svou obecnou analytickou činnost a odvětvové studie a rozsah empirických dokumentů a publikací, a stala se tak rovněž „bankou znalostí“; vyzývá EIB, aby pokračovala ve zlepšování posuzování projektů, a to pomocí bohatších, přesnějších a vytříbenějších ukazatelů dopadu;

3.  zdůrazňuje, že za účelem minimalizace rizika vytlačení soukromého sektoru je třeba se zaměřit na dlouhodobé financování, které je jinak na trzích pro klienty EIB nedostupné, či podstupovat větší rizika (avšak při zachování vysoké úvěrové bonity EIB), konkrétně podporou financování projektů, které by jinak financování nezískaly, zejména inovativních začínajících podniků a malých a středních podniků; podporuje přístup EIB, který pomáhá mobilizovat soukromý kapitál prostřednictvím půjček a záruk; dále zdůrazňuje, že přidaná hodnota financování EIB spočívá rovněž v poskytování technického poradenství a budování kapacit s cílem pomoci projektům dosáhnout připravenosti na investice a rychle mobilizovat zdroje, často rychleji než v soukromém sektoru;

4.  uznává význam proticyklické úlohy, kterou EIB v posledních letech hraje; je toho názoru, že až se ekonomika vrátí na úroveň investic před krizí, mělo by být jednou z hlavních priorit EIB zaměřovat se na pomoc při překlenování investičních mezer v oblastech, ve kterých trhy selhávají, např. v důsledku jejich přetrvávajícího krátkodobého zaměření a neschopnosti správně ocenit dlouhodobé externality, a to s cílem posílit udržitelné investice, technický pokrok a inovace vedoucí k udržitelnému růstu; připomíná, že je zapotřebí upřednostnit projekty založené na inovacích s jasnou přidanou hodnotou pro EU, jakož i projekty podporující regionální rozvoj, jako je revitalizace venkovských a jiných méně přístupných a nedostatečně rozvinutých oblastí; připomíná, že EIB by měla hrát zásadní úlohu při provádění strategie Evropa 2020 prostřednictvím programu Horizont 2020;

5.  vyzývá EIB, aby pokračovala ve finanční podpoře udržitelných místních energetických zdrojů s cílem překonat vysokou úroveň závislosti na vnějších zdrojích energie v Evropě a zajistit bezpečnost dodávek;

6.  připomíná, že více než 90 % malých a středních podniků v EU jsou mikropodniky, které zajišťují téměř 30 % pracovních míst v soukromém sektoru; upozorňuje, že mikropodniky jsou zranitelnější vůči ekonomickým otřesům než větší společnosti a mohou být nedostatečně zajištěné, pokud jde o poskytování úvěrů, zejména mají-li sídlo v regionu s nepříznivými ekonomickými a bankovními podmínkami; vyzývá EIB, aby se zabývala strategií, která by napravila skutečnost, že takovéto malé a střední podniky mají potíže při získávání přístupu k financování projektů;

7.  zdůrazňuje, že EIB hrála a nadále hraje pozitivní úlohu při zmírňování nedostatku veřejných investic; zdůrazňuje, že investice, zodpovědné a udržitelné strukturální reformy a řádné rozpočtové politiky musí být nedílnou součástí celkové strategie; vyzývá ke koordinaci činnosti EIB v členských státech s činností, politikami a cíli vlád stanovenými v národních programech reforem a v doporučeních pro jednotlivé země, kdykoli je takováto koordinace možná;

8.  zdůrazňuje, že na úrovni EU existují závažné strukturální důvody pro zvětšování investičních mezer mezi členskými státy; vyzývá EIB, aby zvýšila svou technickou pomoc s cílem řešit nízkou kapacitu pro vytváření projektů v některých členských státech; vyzývá EIB, aby poskytla podrobnější informace o přímých a nepřímých pracovních místech vytvořených každým financovaným projektem;

9.  připomíná, že je naléhavě zapotřebí vyjasnit dopad brexitu na stávající rozpočet EIB a její činnost, aby mohla nadále plnit své úkoly; konstatuje, že Spojené království poskytovalo 16,11 % kapitálu EIB, což činí 3,5 miliardy EUR splaceného kapitálu a 35,7 miliardy EUR disponibilního kapitálu banky; zdůrazňuje, že je důležité vyjasnit výši příspěvku Spojeného království do rozpočtu EIB, jakož i budoucí ekonomickou účast této země; vyzývá členské státy, aby zajistily, že odchod Spojeného království nebude mít za následek ztrátu schopnosti EIB podporovat hospodářství EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve zajistit právní jistotu ohledně projektů probíhajících ve Spojeném království, které jsou spolufinancovány EIB; domnívá se, že ačkoli se má Spojenému království z hlediska investic dostávat stejného zacházení jako jakémukoli jinému členskému státu, dokud nedojde k jeho formálnímu vystoupení z Unie, je správné, aby EIB podmiňovala investice zárukami toho, že kritéria způsobilosti pro investice, zejména pokud jde o environmentální normy, budou splněna pro celou dobu trvání těchto investic;

10.  vítá závěry Rady o financování opatření v oblasti klimatu ze dne 10. října 2017(1) a závazek EIB podporovat závazky Unie vyplývající z Pařížské dohody; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo k dispozici dostatečné financování pro udržitelné zelené investice, včetně investic do průmyslu založeného na biotechnologiích(2); domnívá se, že přezkum energetické politiky EIB plánovaný na rok 2018 by měl vést k ambicióznímu akčnímu plánu, který by uvedl její investice do souladu s cílem 1,5 stupně, jenž by výrazně snížil rizika a dopady změny klimatu, a to prostřednictvím postupného ukončení projektů zahrnujících fosilní paliva a upřednostnění projektů zvyšujících podíl energie získávané z obnovitelných zdrojů a na základě energetické účinnosti;

11.  konstatuje, že navzdory skutečnosti, že podpora poskytovaná EIB na opatření v oblasti změny klimatu splnila celkový cíl 25 %, odráží i nadále rozdílnou situaci na trzích, a v 16 členských státech proto nedosáhla úrovně 20 %; upozorňuje, že investice do opatření v oblasti změny klimatu probíhaly v roce 2016 převážně v silnějších ekonomikách EU;

12.  vyzývá EIB, aby spolupracovala s malými účastníky trhu a komunitními družstvy na sdružování malých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s cílem dosáhnout jejich způsobilosti pro financování z EIB;

13.  vyzývá Komisi, aby posoudila a pečlivě monitorovala náklady spojené s počtem mandátů udílených EIB; připomíná, že související administrativní náklady mohou mít vzhledem k současné úrovni finančních a lidských zdrojů dopad na její celkovou výkonnost;

14.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EIB prováděla vnější operace takovým způsobem, aby zaměřila svou činnost zejména na oblasti s velkým významem pro EU; v tomto ohledu vyzdvihuje rozšíření vnějšího úvěrového mandátu EIB (ELM) za účelem zintenzivnění činnosti v předvstupních zemích, v zemích jižního sousedství, ve Středomoří, v Latinské Americe a v Asii; dále zdůrazňuje, že operace EIB mají velký potenciál zlepšit ekonomickou situaci v regionech s klíčovým geopolitickým významem, zejména na Ukrajině, která kvůli pokračujícímu ozbrojenému konfliktu na východní Ukrajině čelí velkému ekonomickému tlaku;

15.  vyzývá k navýšení finanční pomoci na projekty, které by napomohly zmírnit ekonomické náklady spojené s migrační krizí a zároveň měly pozitivní dopad na občany, uprchlíky a jiné migranty v členských státech, jež přijímají největší příliv uprchlíků a migrantů;

16.  vítá, že je EIB ochotna přijmout nejvyšší standardy pro předcházení daňovým podvodům, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, agresivnímu daňovému plánování, praní peněz a financování terorismu(3); domnívá se však, že stále existuje prostor pro zlepšení; v této souvislosti vyzývá EIB, aby ukončila spolupráci se zprostředkovateli, jurisdikcemi a zeměmi nesplňujícími normy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a EU, včetně těch, jež působí v zemích, které jsou na unijním seznamu vysoce rizikových třetích zemí v souvislosti s praním peněz a na připravovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňových záležitostech;

17.  vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí nelze zakládat pouze na přístupu maximalizace zisku, ale že musí rovněž usilovat o vytváření dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu vedeného soukromým sektorem a snižovat chudobu prostřednictvím vytváření pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům;

18.   zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB měla spolehlivé a úplné informace o skutečném vlastnictví konečných příjemců svých finančních prostředků, včetně případů, kdy se financování opírá o soukromé kapitálové fondy; naléhavě proto vyzývá EIB, aby při spolupráci s finančními zprostředkovateli posílila postup náležité péče a transparentnosti;

19.  konstatuje, že Komise v minulosti zablokovala některé projekty předložené mezinárodními finančními institucemi(4), protože obsahovaly neobhajitelně komplexní daňové úpravy využívající škodlivých nebo neexistujících daňových režimů v třetích zemích; vyzývá Komisi a EIB, aby do své výroční zprávy zahrnuly informace o projektech, v rámci kterých byly finanční prostředky převedeny do offshorových jurisdikcí; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby mezinárodní finanční instituce odstranily riziko toho, že by finanční prostředky EU přímo nebo nepřímo napomáhaly vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům;

20.  znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby pozměnila evropské právní předpisy, včetně těch, které se týkají statutu EIB, nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), čtyř nařízení o společné zemědělské politice (SZP) a pěti evropských strukturálních a investičních fondů (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond), s cílem zakázat využívání finančních prostředků EU určených konečným příjemcům nebo finančním zprostředkovatelům, kterým byla prokázána účast na daňových únicích nebo daňových podvodech;

21.  konstatuje, že ze 120 případů oznámených divizi pro vyšetřování podvodů generálního inspektorátu (IG/IN) v roce 2016 bylo 53 % oznámeno pracovníky skupiny EIB; vítá skutečnost, že mechanismus pro hlášení podvodů na internetových stránkách EIB je nyní k dispozici ve 30 jazycích(5); domnívá se, že by EIB měla pečlivě sledovat práci probíhající v oblasti ochrany oznamovatelů na úrovni EU a následně dále zlepšovat možnosti podávání těchto hlášení;

22.  bere na vědomí velmi rozdílné zkušenosti s projekty financovanými z EFSI; vyzývá k další výměně osvědčených postupů mezi EIB a členskými státy a podporuje ji s cílem zajistit ekonomickou efektivitu a odpovídající pákový efekt Junckerova plánu, který změní životy občanů EU;

23.  uznává, že přístup k financování je stále hlavní překážkou růstu kulturních a tvůrčích odvětví; zdůrazňuje naléhavou potřebu financování iniciativ na posílení těchto odvětví; zdůrazňuje potenciál EIB a EFSI podporovat tvůrčí odvětví, zejména prostřednictvím financování malých a středních podniků; vyzývá EIB, aby řešila nedostatek finančních prostředků poskytovaných z EFSI kulturním a tvůrčím odvětvím prověřením možných interakcí s programem Kreativní Evropa;

24.  připomíná, že pokud mají nástroje založené na přenosu rizika přispívat k hospodářskému rozvoji EU a k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, nemohou se riziku vyhýbat; zdůrazňuje, že EIB a její akcionáři si musí být této skutečnosti plně vědomi; vybízí EIB, aby posoudila možnost nabídnout dluhopisy EIB k přímému nákupu;

25.  vítá strategii skupiny EIB zaměřenou na rovnost žen a mužů a posílení hospodářského postavení žen, která byla zveřejněna v roce 2017; navrhuje, aby skupina EIB zvážila začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do svých finančních operací; žádá, aby byl brzy proveden akční plán pro rovnost žen a mužů, který stanoví ambiciózní cíle a bude doplněn konkrétními ukazateli;

26.  domnívá se, že by měla být zlepšena komunikace skupiny EIB ve spolupráci s jejími příslušnými vnitrostátními partnery s cílem zvýšit povědomí malých a středních podniků o jejich možnostech financování a lépe informovat občany o místních a konkrétních projektech financovaných EU;

27.  bere na vědomí, že EIB předkládá Parlamentu tři zprávy ročně o své činnosti a prezident a zaměstnanci EIB se na žádost Parlamentu a jeho výborů pravidelně účastní slyšení; připomíná však svou žádost o větší transparentnost EIB a vyšší úroveň její odpovědnosti vůči Parlamentu; v této souvislosti opakuje svou výzvu k podpisu interinstitucionální dohody mezi EIB a Parlamentem o výměně informací, včetně možnosti, aby poslanci Evropského parlamentu pokládali prezidentovi EIB písemné dotazy;

28.  požaduje, aby se podávání zpráv podle jednotlivých zemí stalo bez výjimky klíčovou součástí strategie EIB v oblasti sociální odpovědnosti podniků;

29.  doporučuje, aby se nový Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zabýval možností pokrývat v rámci své činnosti operace EIB v dotčených členských státech;

30.  naléhavě vyzývá skupinu EIB, aby co nejdříve přijala přezkum své politiky v oblasti oznamování a posílila nezávislost, legitimitu, dostupnost, předvídatelnost, spravedlivost a transparentnost svého mechanismu pro vyřizování stížností, a to i zapojením ředitelů a zvýšením ochrany stěžovatelů; domnívá se, že takováto opatření jsou jednoznačně v zájmu banky, zúčastněných stran i orgánů EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

44

4

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Thierry Cornillet, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Barbara Kappel, Wajid Khan, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Andrea Cozzolino, Herbert Dorfmann, Frank Engel, Ashley Fox, Ramón Jáuregui Atondo, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Siegfried Mureşan

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Bogdan Brunon Wenta, Sotirios Zarianopoulos, Wim van de Camp

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

44

+

ALDE

Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells, Thierry Cornillet

ECR

Ashley Fox, Kay Swinburne, Pirkko Ruohonen-Lerner, Stanisław Ożóg, Sander Loones

ENF

Barbara Kappel

PPE

Anne Sander, Bogdan Brunon Wenta, Brian Hayes, Frank Engel, Gabriel Mato, Georgios Kyrtsos, Gunnar Hökmark, Herbert Dorfmann, Ivana Maletić, Luděk Niedermayer, Markus Ferber, Siegfried Mureşan, Theodor Dumitru Stolojan, Thomas Mann, Tom Vandenkendelaere, Wim van de Camp

S&D

Alfred Sant, Andrea Cozzolino, Costas Mavrides, Hugues Bayet, Jakob von Weizsäcker, Jonás Fernández, Neena Gill, Olle Ludvigsson, Pedro Silva Pereira, Pervenche Berès, Peter Simon, Ramón Jáuregui Atondo, Roberto Gualtieri, Udo Bullmann, Wajid Khan

VERTS/ALE

Ernest Urtasun, Molly Scott Cato, Philippe Lamberts, Sven Giegold

4

-

ENF

Gerolf Annemans, Marco Zanni

GUE/NGL

Miguel Viegas

NI

Sotirios Zarianopoulos

5

0

EFDD

Marco Valli

ENF

Bernard Monot

GUE/NGL

Dimitrios Papadimoulis, Matt Carthy, Paloma López Bermejo

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

http://www.consilium.europa.eu/pressreleases-pdf/2017/10/47244665508_en.pdf

(2)

Např. solidní a dobře hodnocené projekty, jimž není poskytováno financování ze společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích.

(3)

http://www.eib.org/about/compliance/tax-good-governance/index.htm a http://www.eib.org/infocentre/publications/all/eib-group-anti-money-laundering-policy-and-combating-finance-of-terrorism-framework.htm

(4)

Evropská investiční banka, Evropský investiční fond a Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii.

(5)

http://www.eib.org/attachments/general/reports/ig_fraud_investigations_activity_report_2016_en.pdf


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (24.11.2017)

pro Rozpočtový výbor

k výroční zprávě o finančních aktivitách Evropské investiční banky

(2017/2071(INI))

Zpravodajka: Ivana Maletić

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že EIB je smlouvami zavázána přispívat k vyváženému a stálému rozvoji vnitřního trhu prostřednictvím primárních úvěrových činností, poskytovat podporu projektům na rozvoj méně rozvinutých regionů a projektům přeshraniční povahy, v součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI); zdůrazňuje potenciál důležité doplňkové úlohy EIB při provádění politiky soudržnosti, jež by vždy měla být založena na výkonnosti a orientována na výsledky, a to i prostřednictvím činností zaměřených na posílení kapacit přípravy projektů, poradenství a analytické služby a půjčky pro spolufinancování k fondům ESI z vnitrostátních zdrojů; vyzývá Komisi a EIB, aby navzájem lépe koordinovaly své úsilí s cílem dále podpořit výměnu osvědčených postupů a rozvoj investičních možností ve všech evropských regionech, včetně regionů, na něž se nevztahuje Fond soudržnosti, abychom lépe dosáhli cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

2.  konstatuje, že jsou k dispozici jen omezené informace o tom, jak úvěrové aktivity EIB přispívají k politice soudržnosti; vyzývá EIB, aby případně předložila zvláštní kapitoly ve své výroční zprávě, jež by byly věnovány hodnocení činností EIB zaměřených na provádění a podporu politiky soudržnosti včetně činností Interreg a obsahovala podrobné informace o využití půjček v projektech a programech politiky soudržnosti a to i s ohledem na zeměpisné rozložení podpory, jejího konkrétního příspěvku k cílům politiky soudržnosti včetně horizontálních zásad a cílů strategie Evropa 2020 a konkrétní schopnosti uvolnit a získat soukromé zdroje; v této souvislosti zdůrazňuje odpovědnost EIB poskytovat Evropskému parlamentu, Účetnímu dvoru a dalším subjektům dostatečné údaje včetně údajů o nákladech a správě jejích produktů a zohledňující rovněž přidanou hodnotu sdružených údajů na úrovni EU o kombinaci politiky soudržnosti a příslušných nástrojů EIB;

3.  zdůrazňuje, že EIB jakožto veřejná finanční instituce, jež financuje projekty zaměřené na plnění politik a priorit EU, by měla přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti i s ohledem na méně rozvinuté regiony, jak se stanoví ve Smlouvě o fungování Evropské unie; se znepokojením však konstatuje, že podle geografického rozdělení půjček podle zemí umístění projektů 54,11 % všech půjček poskytnutých v roce 2016 obdrželo pět členských států s největšími ekonomikami v EU; vyzývá EIB a Komisi, aby prozkoumaly důvody vedoucí k této situaci a do poloviny roku 2018 o nich podaly zprávu Parlamentu; zdůrazňuje potřebu širšího územního rozdělení prostředků, včetně prostředků z Evropského fondu pro strategické investice, s cílem snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony; zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu EIB při financování sociálního partnerství a start-upů, urychlit rozvoj sociální infrastruktury, a projektů v oblasti obnovitelné energie, energetické účinnosti a oběhového hospodářství; připomíná v této souvislosti, že EIB je rovněž velkým investorem v zemích mimo EU;

4.  zdůrazňuje, že roste úloha EIB v politice soudržnosti zejména v důsledku zvýšeného využívání finančních nástrojů v kombinaci s granty; zdůrazňuje však, že jejich dostupnost pro koncové příjemce je dosud velmi nízká a že členské státy a regiony poukazují na složitost příslušných postupů stanovených ve finančním nařízení a v nařízení o společných ustanoveních, včetně nepřiměřených nákladů a poplatků, i na konkurenci atraktivnějších vnitrostátních a regionálních nástrojů; vítá v tomto ohledu vytvoření platformy fi-compass jako jednotného kontaktního místa pro poradenské služby v oblasti finančních nástrojů v rámci politiky soudržnosti; vyzývá nicméně k poskytnutí další technické pomoci a ke zjednodušení stávajících postupů i k většímu zaměření se na budování kapacit ve vztahu k finančním zprostředkovatelům, a poukazuje na potřebu lepšího provázání nákladů na správu a poplatků s výkonností správce prostředků nebo finančních nástrojů v rámci fondů ESI; zdůrazňuje však, že granty, jež představují účinnou formu podpory v mnoha oblastech veřejných zásahů, musejí zůstat hlavním nástrojem politiky soudržnosti a že by se měly finanční nástroje soustřeďovat do těch odvětví, v nichž přinášejí větší přidanou hodnotu než granty, přičemž jejich využití bude nadále záviset na rozhodnutí řídícího orgánu; poukazuje na to, že je třeba podpořit silnější rámec pro zapojení EIB do potřeb Evropského parlamentu a umožnit tak lepší kontrolu činností EIB;

5.  domnívá se, že EIB by jako banka EU měla vystupňovat své úsilí s cílem zajistit, aby finanční zprostředkovatelé, s nimiž spolupracuje, nepoužívali struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména pokud jde o systémy agresivního daňového plánování nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní stanovená v právních předpisech EU, včetně doporučení a sdělení Komise, ani se do takových struktur nezapojovali; zdůrazňuje, že EIB by se také měla ujistit, že finanční zprostředkovatelé nejsou zapojení do korupčních praktik, praní peněz, organizovaného zločinu nebo teroristické činnosti;

6.  poukazuje na skutečnost, že v roce 2016 bylo více než 50 % všech schválených půjček, včetně půjček poskytnutých v rámci EFSI, investováno do dopravy, energetiky, průmyslu, opatření v oblasti klimatu a odvětí řízení vodních zdrojů a nakládání s odpady, což ukazuje na vhodnou koncentraci na určitá témata; vyzývá nicméně k tomu, aby byla poskytnuta další podpora inovacím v oblasti čisté energie, vědeckého výzkumu a vývoje strategií inteligentní specializace, a v odvětvích jako je zdraví, vzdělání a sociální infrastruktura; zdůrazňuje, že ve všech odvětvích by měly být upřednostňovány projekty podporující MSP a revitalizaci přeshraničních regionů i venkovských a dalších méně osídlených regionů a dalších hůře dostupných a deindustrializovaných oblastí, které trápí dlouhodobá nezaměstnanost, a oblastí nedostatečně rozvinutých; konstatuje rovněž významnou doplňkovou roli, kterou hraje EIB v podpoře městské agendy, a podporuje úsilí o regeneraci měst, včetně investic do energeticky účinnějších a strukturálně zdravých staveb; v této souvislosti znovu opakuje, že každý region by měl nadále mít možnost těžit z nástrojů politiky soudržnosti;

7.  vyzývá EIB, aby zvážila přijetí ukazatelů OECD v oblasti klimatu, které se používají pro sledování a monitorování výdajů z ESI fondů v oblasti klimatu, to s cílem lépe zohlednit činnosti EIB spojené s politikou soudržnosti v rámci hodnocení úlohy těchto fondů, kterou zastávají v boji proti změně klimatu;

8.  zdůrazňuje význam doplňkové úlohy vnitrostátních bank a orgánů, kterou zastávají při podpoře uplatňování finančních nástrojů uzpůsobených k naplňování místních potřeb;

9.  vyjadřuje politování nad nedostatkem dostupných údajů o úloze EIB v každém stadiu prováděcího cyklu politiky soudržnosti a nad omezenými informacemi o tom, jak úvěrové aktivity EIB přispívají k politice soudržnosti; zdůrazňuje potřebu vyvinout větší úsilí pro dosažení větší transparentnosti a lepší komunikace s cílem zajistit, aby se příslušné informace dostaly ke konečným příjemcům na regionální a místní úrovni a pomohly zvýšit viditelnost projektu, a žádá, aby bylo toto úsilí vyvinuto.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Mercedes Bresso, Rosa D’Amato, John Flack, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andor Deli, John Howarth, Ivana Maletić, Jan Olbrycht, Bronis Ropė, Davor Škrlec, Damiano Zoffoli

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

23

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

ECR

John Flack, Sławomir Kłosowski, Ruža Tomašić

GUE/NGL

Younous Omarjee

PPE

Pascal Arimont, Andor Deli, Krzysztof Hetman, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Stanislav Polčák, Joachim Zeller, Lambert van Nistelrooij

S&D

Mercedes Bresso, John Howarth, Constanze Krehl, Monika Smolková, Damiano Zoffoli

Verts/ALE

Bronis Ropė, Davor Škrlec

1

-

NI

Konstantinos Papadakis

1

0

EFDD

Rosa D’Amato

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Zbigniew Kuźmiuk, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Răzvan Popa, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Tiemo Wölken

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Heidi Hautala, Ivana Maletić, Stanisław Ożóg, Ivan Štefanec

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut, Dietmar Köster, Monika Smolková


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

30

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez

ECR

Richard Ashworth, Zbigniew Kuźmiuk, Stanisław Ożóg

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Ivan Štefanec, Patricija Šulin, Inese Vaidere

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, John Howarth, Dietmar Köster, Răzvan Popa, Manuel dos Santos, Monika Smolková, Isabelle Thomas, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Indrek Tarand, Monika Vana

3

-

ENF

André Elissen

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga

NI

Eleftherios Synadinos

1

0

GUE/NGL

Liadh Ní Riada

 

Opravy hlasování

+

 

-

Liadh Ní Riada

0

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 6. února 2018Právní upozornění