Postup : 2017/2210(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0031/2018

Předložené texty :

A8-0031/2018

Rozpravy :

PV 16/04/2018 - 23
CRE 16/04/2018 - 23

Hlasování :

PV 17/04/2018 - 6.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0101

ZPRÁVA     
PDF 698kWORD 71k
23.2.2018
PE 612.271v02-00 A8-0031/2018

o rovnosti žen a mužů v odvětví médií v EU

(2017/2210(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Michaela Šojdrová

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o rovnosti žen a mužů v odvětví médií v EU

(2017/2210(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 11 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(2),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. dubna 2017 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (COM(2017)0253), který předložila Komise,

–  s ohledem na třetí střednědobý akční program Společenství na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže na období 1991 až 1995, který navrhla Komise (COM(90)0449),

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících dne 5. října 1995 v Radě o obraze žen a mužů v reklamách a sdělovacích prostředcích(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2000 nazvané „Směrem k rámcové strategii Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů (2001–2005)“ (COM(2000)0335),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 9. června 2008 o odstranění genderových stereotypů ve společnosti,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. června 2013 o podpoře úlohy žen jakožto osob podílejících se na rozhodování ve sdělovacích prostředcích,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Radou v březnu 2011,

–  s ohledem na plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010 ze dne 1. března 2006 (COM(2006)0092),

–  s ohledem na strategii pro rovnost žen a mužů 2010–2015 ze dne 21. září 2010 (COM(2010)0491),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 o Strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. července 1997 o diskriminaci žen v reklamě,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost žen a mužů(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU(12),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 10. července 2013 o rovnosti žen a mužů a médiích,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1555 ze dne 24. dubna 2002 o obraze žen v médiích,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1799 ze dne 26. června 2007 o obraze žen v reklamě,

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 27. září 2017 adresované členským státům a týkající se rovnosti žen a mužů v audiovizuálním odvětví,

–  s ohledem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2013 nazvanou „Přezkum provádění Pekingské akční platformy v členských státech EU: ženy a média – podpora rovnosti žen a mužů v procesu rozhodování v mediálních organizacích“,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu a její přílohy přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách v září 1995,

–  s ohledem na zprávu Rady Evropy z roku 2013 s názvem „Média a zobrazování žen“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0031/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU zakotvuje rovnost žen a mužů jako klíčovou zásadu Evropské unie, když stanovuje, že při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy; vzhledem k tomu, že politiky EU na podporu rovnosti žen a mužů pomohly zlepšit život mnoha evropských občanů;

B.  vzhledem k tomu, že média jednají jako čtvrtá moc, mohou ovlivňovat a v konečném důsledku utvářet veřejné mínění; vzhledem k tomu, že média jsou jedním z úhelných kamenů demokratické společnosti a jako taková mají povinnost zajišťovat svobodu informací, rozmanitost názorů a mediální pluralitu, prosazovat respekt vůči lidské důstojnosti a bojovat proti všem formám diskriminace a nerovnosti, a to mimo jiné prezentováním různých sociálních vzorů; vzhledem k tomu, že je třeba, aby organizace působící v médiích byly vnímavé;

C.  vzhledem k tomu, že čtvrtá světová konference o ženách konaná v roce 1995 v Pekingu uznala, že vztah mezi ženami a médii je důležitý k dosažení rovnosti mezi ženami a muži, a začlenila do Pekingské akční platformy dva strategické cíle:

a) zvýšit účast a přístup žen, pokud jde o vyjadřování se ve sdělovacích prostředcích a jejich prostřednictvím a prostřednictvím nových komunikačních technologií a rozhodování o nich;

b) prosazovat vyvážené a nestereotypní zobrazování žen ve sdělovacích prostředcích;

D.  vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou ženy a muži prezentováni v médiích může být odrazem nerovného zastoupení žen a mužů v různých kontextech, včetně kontextu politického, ekonomického, sociálního, akademického, náboženského, kulturního a sportovního, kdy se muži objevují především v aktivních sociálních úlohách a ženám jsou vymezeny pasivnější role; vzhledem k tomu, že mezi všemi stereotypy, které mají dopad na obraz žen a mužů, je nejvíce vidět příklad sexualizace ženského těla, který je nejzřetelnější v bulvárním tisku a v reklamě; vzhledem k tomu, že prezentování násilí v médiích jako erotického prvku a žen jako předmětu má negativní dopad na boj proti vymýcení násilí páchaného na ženách; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy jsou často kombinovány s dalšími stereotypy, s nimiž souvisí diskriminace na jakémkoli základě;

E.  vzhledem k tomu, že média mají značný vliv na kulturní genderové normy a na to, jak společenské zobrazování spjaté s ženami a muži vzniká, jak se vyvíjí a jak ovlivňuje publikum stereotypními vyobrazeními těla a představami o maskulinitě a feminitě, například prezentace žen v reklamách a způsob, jakým jsou produkty cíleny na možné spotřebitele, obvykle zachovává tradiční genderové normy; vzhledem k tomu, že v případech, kdy média neustále nabízejí stereotypní zobrazení žen a mužů, včetně jednotlivců z LGBTI komunity, začnou lidé velmi často považovat takové vyobrazení za legitimní a poté je obtížné nebo nemožné je zpochybnit;

F.  vzhledem k tomu, že v moderních společnostech hraje reklamní průmysl významnou úlohu v mediálním prostředí, neboť při komunikaci používá obrazy a myšlenky, jež v nás vyvolávají emoce, a mohou tedy utvářet naše hodnoty, postoje a vnímání světa; vzhledem k tomu, že vyobrazováním jednoho pohlaví zkresleným způsobem se může reklama uchýlit k sexismu a k reprodukování diskriminačních praktik; vzhledem k tomu, že reklamu lze považovat za diskriminační nebo sexistickou, pokud je jedno pohlaví zobrazováno ponižujícím a urážlivým způsobem nebo jako méně schopné, inteligentní či méněcenné;

G.  vzhledem k tomu, že technologie proměňují tradiční obchodní modely médií; vzhledem k tomu, že audiovizuální odvětví je vysoce důležitým odvětvím s hospodářskou hodnotou, které v EU přímo zaměstnává více než milion osob; vzhledem k tomu, že za účelem vypořádání se s novými systémy on-line komunikace a s multimediálními systémy je třeba nezbytným způsobem upravit opatření na vnitrostátní úrovni týkající se dohledu a systémů samoregulace, aniž by byly dotčeny výsledky jednání o směrnici o audiovizuálních mediálních službách;

H.  vzhledem k tomu, že hledisko žen i hledisko mužů je třeba brát v potaz rovnocenným způsobem, chceme-li získat ucelenou a diverzifikovanou představu o všech stránkách situace ve společnosti; vzhledem k tomu, že je důležité nepřijít o potenciál a dovednosti žen v oblasti sdělování informací, fakt a názorů ohledně problémů, s nimiž se ženy potýkají v médiích, a současně je důležité vzít na vědomí, že ženy nelze považovat za jednu homogenní skupinu;

I.  vzhledem k tomu, že nepřetržité negativní a ponižující zobrazování žen v mediální komunikaci – elektronické, tištěné, vizuální a zvukové – je třeba změnit; vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži vzniká a reprodukuje se prostřednictvím jazyka a vyobrazení, která šíří média; vzhledem k tomu, že děti se setkávají s genderovými nerovnostmi ve velmi útlém věku prostřednictvím vzorových příkladů podporovaných televizními seriály a programy, diskusemi, hrami, video hrami a reklamou; vzhledem k tomu, že genderové role se utvářejí převážně během dětství a dospívání a mají svůj vliv v průběhu celého života; vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava odborníků v oblasti médií jsou vlivnými nástroji v boji proti genderovým stereotypům a jejich odstraňování, při zvyšování povědomí a prosazování rovnosti;

J.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 tvořily ženy ve 28 zemích EU 68 % absolventů studia žurnalistiky a informačních věd(13), zatímco z údajů o zaměstnanosti v EU 28 v letech 2008–2015 vyplývá, že průměrný podíl žen zaměstnaných v odvětví médií se neustále pohybuje pouze kolem 40 %;

K.  vzhledem k tomu, že navíc v EU 28 byl podíl žen na rozhodování v médiích v roce 2015 stále nižší než zóna genderové rovnováhy (40 % až 60 %), neboť činil pouze 32 %, a podíl žen mezi předsedy dozorčích orgánů odpovídal pouhým 22 %(14);

L.  vzhledem k tomu, že rozdíly v platech a důchodech mezi muži a ženami představují v EU přetrvávající problém a že tyto rozdíly jsou zřetelné v různých odvětvích ekonomiky včetně médií, kde rozdíl v platech mužů a žen představuje 17 %;

M.  vzhledem k tomu, že v důsledku celé řady faktorů, mimo jiné postupů organizační kultury, která je často neslučitelná s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem a jež se vyznačuje soutěživým prostředím naplněným stresem, nepružnými uzávěrkami a dlouhou pracovní dobou, naráží ženy v médiích i nadále na skleněný strop a je možné, že nemají stejné příležitosti pro povýšení a kariérní postup jako muži; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatečného zastoupení ve vysokých řídících funkcích mají ženy menší rozhodovací pravomoc při určování obsahu zpravodajství;

N.  vzhledem k tomu, že mediální organizace v členských státech mohou zavádět vlastní politiky rovného zacházení, což v EU vede k široké škále různých postupů: od velmi ucelených politických rámců pokrývajících mediální obsah a zaručujících vyvážené zastoupení mužů a žen v rozhodovacích orgánech až po případy, kdy žádná podobná politika neexistuje;

O.  vzhledem k tomu, že podle výzkumu jsou pouze 4 % zpravodajství proti stereotypnímu zobrazování; vzhledem k tomu, že ženy tvoří jen 24 % osob, o kterých slyšíme nebo čteme ve zprávách(15); vzhledem k tomu, že ženy informují pouze o 37 % událostí, což platí jak pro zpravodajské zdroje on-line, tak i off-line, a za posledních 10 let se neobjevily žádné náznaky zlepšení této situace(16); vzhledem k tomu, že ženy jsou obvykle vyzývány, aby vyjádřily postoje veřejnosti (41 %) nebo se podělily o osobní zkušenosti (38 %), ale málokdy jsou citovány coby odbornice (pouze v 17 % případů); průzkum rovněž ukázal, že mezi odborníky nebo komentátory se ženy objevují v méně než jednom z pěti případů (18 %)(17);

P.  vzhledem k tomu, že navzdory velké rozmanitosti médií v členských státech jsou ženy nepřiměřeně nedostatečně zastoupeny ve zpravodajských a informačních médiích a ještě méně pak v médiích zabývajících se sportem, politikou, ekonomikou a financemi; vzhledem k tomu, že historické ženské postavy téměř nejsou přítomny v souvisejícím mediálním obsahu, jako jsou životopisné dokumentární pořady;

Q.  vzhledem k tomu, že účast žen na rovnocenné úrovni s muži při informování o obsahu a v úloze informačního zdroje je zásadní nejen z důvodu zastoupení, ale proto, aby byly zajištěny rovné příležitosti a byly zcela uznány odborné znalosti a vědomosti žen; vzhledem k tomu, že v rámci evropského mediálního prostředí existují překážky, které brání odpovědnému přístupu k rovnosti žen a mužů, totiž finanční omezení a pracovní podmínky, včetně nejistoty zaměstnání a míry profesní zkušenosti, a dále rostoucí tempo informování a obchodní aspekty;

R.  vzhledem k tomu, že v médiích pracuje řada žen na špičkové profesionální úrovni, například slavné režisérky, novinářky a reportérky, které ačkoliv mají stejně dobré výsledky jako muži, jsou více vystaveny násilí na základě pohlaví a diskriminaci na pracovišti a nemusí se nutně dočkat stejného uznání jako jejich mužské protějšky;

S.  vzhledem k tomu, že ženy vyjadřující se v sociálních médiích jsou vystaveny rostoucímu obtěžování; vzhledem k tomu, že obtěžování může ženy umlčet a oslabuje jejich společenskou účast; vzhledem k tomu, že globálně shromážděné údaje ukazují, že polovina žen pracujících v médiích se setkala se sexuálním zneužíváním, jedna čtvrtina z nich zažila fyzické násilí a tři čtvrtiny zastrašování, hrozby nebo zneužívání(18); vzhledem k tomu, že roste znepokojení ohledně kybernetického násilí páchaného na ženách a dívkách a odhaduje se, že každá desátá žena v EU se po svém 15. roce setkala s určitou formou kybernetického násilí1; vzhledem k tomu, že pokud jde o kybernetické násilí páchané na ženách a dívkách na úrovni EU, v této oblasti chybí údaje a průzkumy; vzhledem k tomu, že psychické a sexuální obtěžování představuje porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že média a vnitrostátní a mezinárodní regulační orgány by měly stanovit pravidla pro řešení těchto otázek, včetně postihů, jež by ukládaly mezinárodní organizace;

T.  vzhledem k tomu, že obzvláště investigativní novinářky jsou často vystaveny násilí a stávají se terčem smrtelných útoků, jak dokazují případy Veroniky Guerinové nebo Daphne Caruanové Galiziové;

U.  vzhledem k tomu, že podle studie Evropské ženské audiovizuální sítě (European Women’s Audiovisual Network)(19) byl pouze jeden z pěti filmů natočených v sedmi zkoumaných evropských zemích režírován ženou, a velká většina finančních zdrojů je přidělována filmům, které nerežírují ženy, ačkoli ženy tvoří přibližně polovinu absolventů filmových škol;

V.  vzhledem k tomu, že mediální společnosti by měly přijmout systémy samoregulace a kodexy chování, které stanoví procesní pravidla a kritéria pro kariéry a mediální pokrytí s cílem zaručit a prosazovat rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že samoregulace a kodexy chování tohoto typu by měly být vypracovány ve spolupráci s odborovými svazy daného odvětví a měly by sledovat jasnou politiku rovnosti žen a mužů;

Výskyt žen v médiích

1.  zdůrazňuje, že ačkoliv ženy s vysokoškolským vzděláním představují v tomto oboru značnou část pracovní síly, v řídících pozicích a v nejvyšším vedení nejsou zastoupeny dostatečně; domnívá se, že veřejné i soukromé mediální služby jsou odpovědné za zajištění rovnosti žen a mužů a zabránění jakékoli diskriminaci; vyzývá členské státy, aby vytvořily politické pobídky za účelem snížení překážek, které ženám brání v přístupu na řídicí pozice a do vedení v mediálních organizacích;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že v průměru je zastoupení žen ve veřejnoprávních médiích v EU nízké, a to jak na strategických a provozních pozicích na vysoké úrovni, tak i v řídících a dozorčích orgánech (v roce 2017: 35,8 % žen na pozicích s výkonnými pravomocemi, 37,7 % na pozicích bez výkonných pravomocí a 33,3 % v řídících a dozorčích orgánech)(20);

3.  připomíná, že s ohledem na monitorování kritických oblastí Pekingské akční platformy týkajících se žen v médiích vypracoval institut EIGE tyto ukazatele:

–  poměr zastoupení žen a mužů na pozicích s rozhodovacími pravomocemi v mediálních organizacích a v radách mediálních organizací v EU;

–  poměr zastoupení žen a mužů v radách mediálních organizací v EU;

–  politiky na podporu rovnosti žen a mužů v mediálních organizacích;

4.  připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách sice uvádí, že jejích cílů nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, avšak neobsahuje žádnou zmínku o rovném zastoupení v mediálních organizacích;

5.  konstatuje, že i když nejsou ženy v současné době ve veřejnoprávních médiích zastoupeny dostatečně, jejich přijetí nebo povýšení na vedoucí pozice v těchto médiích je pravděpodobnější, než by tomu bylo v soukromých mediálních organizacích(21);

6.  vyzývá členské státy a mediální organizace k podpoře a rozvíjení stimulačních opatření, včetně kvót, aby se zajistilo rovné zastoupení žen a mužů na pozicích s rozhodovacími pravomocemi a větší důraz na účinné monitorování takových opatření v těchto organizacích; vyzývá Komisi, aby zesílila své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o zastoupení žen v radách společností, která je od roku 2013 zablokována v Radě;

7.  bere na vědomí dlouhou tradici zaměstnávání externích i stálých zaměstnanců v odvětví médií a pokračující digitalizaci tohoto odvětví, která vedla k poklesu tradičního oběhu a příjmů z reklamy, což má vliv na typ pracovních smluv nabízených v tomto odvětví; upozorňuje dále na to, že ženy jsou nadměrně zastoupeny v mnoha atypických formách práce v rámci celého trhu práce; konstatuje, že narůstající tlak na udržení ekonomické životaschopnosti v odvětví médií pravděpodobně povede k tomu, že se tyto formy pracovních smluv budou vyskytovat stále častěji;

8.  domnívá se, že stereotypy mohou vést k negativnímu sociálnímu prostředí pro ženy a mohou přispívat k diskriminaci na základě pohlaví na pracovišti; připomíná důležitost pozitivního sociálního prostředí, které pracovníkům pomáhá zvládat vysokou intenzitu práce;

9.  připomíná, že mediální organizace mohou volně určovat funkce svých zaměstnanců, a to jak mužů, tak žen, ale naléhavě je vyzývá, aby tak činily s maximální úctou k lidské důstojnosti a profesním kvalitám; v této souvislosti si všímá znepokojivých případů reportérek, které jsou považovány za vhodnější pro televizní žurnalistiku, neboť jsou vnímány jako atraktivnější pro diváky, a jež jsou ve starším věku nahrazeny reportérkami mladšími;

10.  odsuzuje rovněž obecně rozšířený výskyt sexuálního obtěžování a dalších typů zneužívání zejména v on-line hazardních hrách a sociálních médiích a vyzývá mediální společnosti, aby vytvořila bezpečné prostředí, které bude reagovat na každý případ obtěžování; vyzývá proto k přijetí různých opatření, včetně informačních kampaní, vnitřních pravidel stanovujících disciplinární opatření pro pachatele a psychologické či právnické podpory pro oběti těchto činů, která budou předcházet šikaně a sexuálnímu obtěžování na pracovišti i v on-line prostředí a bojovat proti nim;

11.  důrazně odsuzuje útoky na novinářky, které odvážně informují o významných politických a trestních otázkách, a požaduje, aby bylo vyvinuto maximální úsilí s cílem zajistit ochranu a bezpečnost všech novinářů;

12.  naléhavě žádá veřejnoprávní a soukromé mediální organizace, aby přijaly vnitřní politiky, jako je politika v oblasti rovných příležitostí a rozmanitosti, jejíž součástí budou opatření zabraňující obtěžování, systémy mateřské nebo rodičovské dovolené, pružné uspořádání pracovní doby, které podporuje zajištění rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, umožňuje ženám i mužům rovnocenně využívat rodičovské dovolené a vybízí muže k čerpání otcovské dovolené, čím se zajistí spravedlivé rozdělení péče o děti, ale i programy odborného vedení a vzdělávání v oblasti managementu a systémy práce z domova a pružného uspořádání pracovní doby, kterých budou moci využívat ženy i muži, a to na dobrovolném základě a aniž by to mělo dopad na jejich kariérní postup;

13.  vyzývá média, aby respektovala právo žen a mužů čerpat mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou; poukazuje na to, že těhotné ženy by neměly být diskriminovány na základě svého stavu a žádné ženě by nemělo být odepřeno přijetí do zaměstnání z toho důvodu, že by se mohla rozhodnout otěhotnět;

14.  doporučuje mediálním organizacím, aby si vytvořily databázi odbornic na různé oblasti, zejména takové oblasti, v nichž nejsou ženy dostatečně zastoupeny, a mohly tak v případě potřeby z těchto databází čerpat; dále vybízí ke shromažďování údajů k veškerému možnému mediálnímu obsahu, které budou tříděny podle pohlaví;

15.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby ženy měly větší prostor k vlastnímu projevu prostřednictvím médií a nových komunikačních technologií a mohly se ve větší míře podílet na rozhodovacích procesech, které s tím souvisejí;

16.  domnívá se, že všeobecné zlepšení pracovních podmínek žen by mohlo být přínosem pro všechny pracovníky médií; domnívá se však, že toto zlepšení není dostačující a že nerovnost přetrvává; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy a Komise prosazovaly a zajišťovaly zásadu stejné odměny v souladu s článkem 157 SFEU, mimo jiné bojem proti rozdílům v odměňování a v důchodech žen a mužů, omezením nejisté práce(22), zajištěním místně i cenově dostupné kvalitní péče o děti a lepší politiky sladění pracovního a soukromého života a zajištěním práv na kolektivní vyjednávání;

17.  připomíná, že média musí co nejdříve začít uplatňovat zásadu stejné odměny za stejnou práci, včetně povinností týkajících se transparentnosti odměn, a současně zajistit, aby ženy mohly využívat stejných příležitostí v oblasti postupu a odborné přípravy a veškerých dalších dodatečných výhod za stejných podmínek, jako mají muži;

18.  bere na vědomí pozitivní úlohu, kterou na pracovištích hrají výbory žen a pracovníci odpovědní za rovnost žen a mužů; požaduje, aby byla v médiích podporována rovnost žen a mužů coby průřezová politika v oblasti lidských zdrojů; domnívá se, že k dosažení rovnosti žen a mužů v médiích na všech úrovních, zejména na úrovních rozhodovacích, je nutná organizační kultura zaměřená na zaměstnance a vyšší management vnímavý k otázkám rovnosti žen a mužů; doporučuje vnitrostátním regulačním orgánům a mediálním organizacím, aby se řídily doporučením Komise o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen(23), navrhly pokyny pro spravedlivé výběrové postupy, vypracovaly komplexní politiky v oblasti rovnosti žen a mužů, které se budou vztahovat na mediální obsah, zajistily kariérní postup žen v rozhodovacích orgánech a ustavily vnitřní postupy řešící obtěžování na pracovišti; vyzývá Komisi, aby i nadále monitorovala řádné uplatňování a vymáhání směrnice 2006/54, v níž u případů diskriminace na základě pohlaví došlo k obrácení důkazního břemene;

Mediální obsah a ženy

19.  zdůrazňuje úlohu médií coby hybatelů změn ve společnosti a jejich vliv na utváření veřejného mínění a vyzývá členské státy, aby podporovaly obsah týkající se rovnosti žen a mužů ve veřejnoprávních médiích; zdůrazňuje, že veškerá opatření regulující sexismus a stereotypní zachycování žen a mužů v mediálním obsahu patří dosud mezi pravomoci členských států; připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách zakazuje v médiích diskriminaci založenou na pohlaví; dále zdůrazňuje, že i když mají být regulační opatření zaváděna po náležitém zvážení zásady svobody projevu, redakční svoboda by za žádných okolností neměla sloužit k podněcování nebo legitimizaci ponižujícího zobrazování žen a osob LGBTI; naléhavě žádá členské státy, aby při zachování uvedených svobod regulovaly přístup k videohrám se škodlivým on-line obsahem a k pornografii na internetu;

20.  zdůrazňuje, že ekonomické důvody neomlouvají zachovávání genderových stereotypů v mediálním obsahu;

21.  zdůrazňuje, že násilný a sexistický mediální obsah negativně ovlivňuje ženy a jejich účast na dění ve společnosti; vyjadřuje znepokojení ohledně některých komerčních audiovisuálních sdělení, která způsobují psychickou nebo fyzickou újmu dětem a mladým lidem; naléhavě žádá příslušné zúčastněné strany a orgány, aby se zabývaly otázkou reklamy, jež nepřímo podněcuje k poruchám přijímání potravy, jako je anorexie, a aby přijaly další opatření, která před tímto typem obsahu ochrání obzvláště zranitelné osoby, včetně dívek a mladých žen;

22.  naléhavě požaduje, aby byl mediální obsah, včetně reklamy, související s plánováním rodiny, sexuálními a reprodukčními právy, zdravím matek a dětí a vzděláváním zaměřen na muže i ženy;

23.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat mediální gramotnost a nabízet všem příslušným zúčastněným stranám iniciativy zaměřené na mediální vzdělávání zohledňující rovnost žen a mužů, a povzbudit tak mladé lidi k rozvíjení kritického myšlení a přispět k tomu, aby uměli rozpoznat sexistické zobrazování a diskriminaci, násilí na základě pohlaví, kybernetickou šikanu, nenávistný verbální projev atd.; zdůrazňuje, že v zájmu bezpečnějšího používání internetu a digitální a mediální gramotnosti je třeba přijmout preventivní opatření včetně šifrování a rodičovské kontroly; upozorňuje na to, že stereotypy objevující se v reklamě a dalších mediálních produktech mohou mít dopad na socializaci dětí, a tedy i názory dětí na sebe sama, rodinné příslušníky a okolní svět; poukazuje na skutečnost, že reklama může být účinným nástrojem pro zpochybnění stereotypů; vyzývá proto ke kladení většího důrazu na aktivity spojené s odbornou přípravou a vzděláváním jako způsob, jak překonat stereotypy a prosazovat rovnost žen a mužů;

24.  doporučuje, aby byl v mediálních organizacích kladen ještě větší důraz na tzv. měkká opatření, jako jsou plány pro rovnost žen a mužů nebo pokyny pro tuto oblast, a dále doporučuje, aby tyto protokoly stanovily normy týkající se pozitivního zobrazování žen v reklamě, zpravodajství, informování, výrobě nebo vysílání a aby pokryly veškeré oblasti s citlivým obsahem, jako je zobrazování moci a autority, odborných znalostí, rozhodování, sexuality, násilí, rozmanitosti rolí a využívání jazyka, který není sexistický; vybízí rovněž veřejná a soukromá média, aby začleňovala hledisko rovnosti žen a mužů do veškerého svého obsahu a aby přijala plány pro zajištění rovnosti žen a mužů, které budou odrážet sociální rozmanitost;

25.  doporučuje, aby předpisy vydávané orgány příslušnými pro média a komunikaci stanovovaly kritéria, která by zabraňovala stereotypnímu zobrazování žen a dívek a umožňovala případné odstranění nebo znepřístupnění urážlivého obsahu; dále doporučuje, aby se na sledování uplatňování těchto předpisů podílely specializované organizace, jako jsou vnitrostátní orgány pro rovné zacházení s ženami a muži a nevládní organizace zaměřené na ženy;

26.  poukazuje na to, že členské státy musí všemi vhodnými prostředky zajistit, aby se v médiích, včetně on-line médií a sociálních médií, a reklamě nevyskytovalo žádné podněcování k násilí či nenávisti namířených proti jakýmkoli osobám nebo skupině osob; zdůrazňuje, že je třeba shromáždit údaje rozdělené podle pohlaví a provést výzkum ve spolupráci s EIGE s cílem řešit otázky kybernetického násilí, on-line sexuálního obtěžování, hrozeb, sexistických poznámek a nenávistných výroků namířených proti ženám a dívkám; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat školením věnovaným tomu, jak média informují o případech násilí páchaného na ženách; navrhuje, aby pro odborníky v oblasti médií, včetně osob na vedoucích pozicích, bylo k dispozici další vzdělávání týkající se zobrazování žen a mužů v mediálním obsahu; doporučuje, aby se hledisko rovnosti žen a mužů stalo součástí pregraduálních a postgraduálních výukových modulů v oboru žurnalistiky a komunikace;

27.  vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly samoregulaci a společnou regulaci v médiích pomocí kodexů chování;

Příklady osvědčených postupů

28.  s nadšením bere na vědomí různé příklady osvědčených postupů, které se objevily ve všech členských státech, včetně: mediálních kampaní, specifických právních předpisů, cen za reklamy vyhýbající se stereotypům a sexismu a anticen za stereotypní a sexistické reklamy, databází se jmény odbornic, kurzů školících odborníky v daném odvětví, plánů mediálních organizací na zajištění rovnosti, kodexů chování a politik v oblasti rovných příležitostí a rozmanitosti a minimálních prahových hodnot stanovených pro zastoupení obou pohlaví v řídicích orgánech mediálních regulačních orgánů;

29.  vybízí členské státy, aby podporovaly takové kampaně, jako je například belgický nástroj Expertalia, česká anketa Sexistické prasátečko nebo švédská iniciativa #TackaNej („Ne, děkuji“); vyzývá členské státy, aby pravidelně vedly informační a osvětové kampaně zaměřené na mediální obsah diskriminující na základě pohlaví a aby pravidelně podávaly zprávy o tendencích v oblasti rovnosti žen a mužů v médiích; vyzývá Komisi, aby vyčlenila zvláštní finanční prostředky na dílčí programy zaměřené na kariérní postup žen v odvětví médií a aby podpořila mediální sdružení a sítě při spouštění veřejných a odvětvových informačních kampaní; dále vyzývá Komisi, aby zřídila cenu EU pro studenty v oblasti médií za práci spojenou s rovností žen a mužů;

30.  vyzývá organizace občanské společnosti, aby vypracovaly komunikační strategie nejen pro tradiční média, ale také pro on-line média, s cílem rozšířit oblast působnosti pro ovlivňování a sledování mediálního programu;

Další doporučení

31.  vyzývá členské státy, aby společně s orgány pro rovné zacházení plně uplatňovaly stávající právní předpisy, které se týkají rovnosti žen a mužů, a vybízely regulační orgány k tomu, aby věnovaly pozornost zastoupení a kariérnímu postupu žen a předcházení stereotypnímu mediálnímu obsahu; vybízí členské státy, aby pravidelně prováděly hodnocení výše uvedených oblastí a vypracovaly, pokud se tak již nestalo, právní předpisy zaměřené na předcházení stereotypnímu mediálnímu obsahu; zdůrazňuje, že členské státy by měly v rámci svých pravomocí spojených s plněním úlohy veřejné služby usilovat o lepší využívání stávajících zdrojů v médiích, které by současně odráželo vyváženější a demokratičtější společnost z hlediska pohlaví;

32.  vyzývá Komisi, aby provedla další průzkumy, pokud jde o podíl žen ve vyšších pozicích v médiích; oceňuje institut EIGE za jeho práci v této oblasti a vyzývá jej, aby i nadále rozvíjel a sledoval příslušný soubor ukazatelů, mimo jiné zastoupení žen v rozhodovacím procesu, jejich pracovní podmínky a rovnost žen a mužů v rámci mediálního obsahu, přičemž by měl svou pozornost zaměřit také na nové technologie sociálních médií a vypracovat novou metodiku pro předcházení násilí a obtěžování na základě pohlaví v sociálních médiích;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly ženské organizace, které se angažují v prosazování rovnosti žen a mužů v médiích, včetně organizací podporujících ženy a dívky, jež se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, vícenásobné diskriminace nebo sexuálního obtěžování;

34.  vyzývá členské státy, aby zavedly akční programy, které zajistí zapojení žen do navrhování a provádění účinných a účelných politik a programů zohledňujících rovnost žen a mužů v rámci mediálních organizací;

35.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly programy s cílem zlepšit dovednosti žen v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, které jsou důležité pro profese v odvětví médií s techničtějším zaměřením, jako jsou zvukoví a audiovizuální technici; zdůrazňuje význam odborného vzdělávání a přípravy pro rozšíření škály možností pro výběr profesní dráhy a pro seznámení žen a mužů s netradičními možnostmi výběru povolání s cílem překonat horizontální a vertikální vyloučení;

o

o    o

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(2)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 296, 10.11.1995, s. 15.

(4)

Úř. věst. C 295E, 4.12.2009, s. 43.

(5)

Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 18.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0204.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0260.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0290.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0364.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.

(13)

Společný sběr údajů provedený organizacemi UNESCO, OECD a Eurostat (UOE), k dispozici na: http://eige.europa.eu/gender-statistics/dgs/indicator/ta_educ_part_grad__educ_uoe_grad02

(14)

EIGE (Evropský institut pro rovnost žen a mužů), index rovnosti žen a mužů v roce 2017

(15)

https://www.womenlobby.org/IMG/pdf/factsheet_women_and_media.pdf

(16)

Lenka Vochocová, FEMM, veřejné slyšení „Rovnost žen a mužů v odvětví médií v EU“, 26. června 2017, záznam k dispozici na: http://www.europarl.europa.eu/ep-live/cs/committees/video?event=20170626-1500-COMMITTEE-FEMM

(17)

Projekt Global Media Monitoring, regionální zpráva pro Evropu (2015), k dispozici na: http://cdn.agilitycms.com/who-makes-the-news/Imported/reports_2015/regional/Europe.pdf

(18)

Kampaň Mezinárodní federace novinářů věnovaná násilí na základě pohlaví na pracovišti https://www.ifj-stop-gender-based-violence.org/

(19)

„Where are the women directors in European films? Gender equality report on female directors (2006-2013) with best practice and policy recommendations“, (Kde jsou režisérky v evropských filmech? Zpráva o rovnosti žen a mužů týkající se režisérek (2006–2013) s osvědčenými postupy a politickými doporučeními) http://www.ewawomen.com/en/research-.html

(20)

Rovnost žen a mužů u moci a v procesu rozhodování. Přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU, 2017 (zdroj: Evropský institut pro rovnost žen a mužů, databáze genderové statistiky – Ženy a muži v procesu rozhodování).

(21)

Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE): Přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU: ženy a média – podpora rovnosti žen a mužů v procesu rozhodování v mediálních organizacích (2013).

(22)

European Parliament resolution of 4 July 2017 on working conditions and precarious employment.

(23)

https://ec.europa.eu/info/strategy/justice-and-fundamental-rights/discrimination/gender-equality/equal-pay/gender-pay-gap-situation-eu_en


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V této zprávě se zabýváme rovností mužů a žen v mediích v Evropské unii. Média jsou čtvrtou mocí a zásadně ovlivňují politiku a společnost. Jejich řádnému a vyváženému fungování tudíž musíme věnovat náležitou pozornost. K tomu nepochybně patří i vyváženost z pohledu rovnosti žen a mužů. Média - veřejnoprávní i soukromá - mají sloužit celé společnosti, a je tedy žádoucí, aby jejich podoba a práce odpovídala tomu, že polovinu společnosti tvoří ženy.

Zpráva se zaměřuje zejména na postavení žen v médiích v roli řadových novinářek, komentátorek, ale upozorňuje i na jejich nedostatek v rozhodovacích pozicích. Zejména u posledně zmiňovaného aspektu je situace dosti neuspokojivá: jen něco mezi 30 a 40 % vedoucích postů v médiích je v EU obsazeno ženami, přestože mezi absolventy mediálních oborů je většina žen. Tento nepoměr může mít dopad nejen na tvorbu obsahu a jejich zaměření, ale jedná se také o negativní příspěvek k obecnému rozdílu v platech a důchodech mezi ženami a muži.

Ženy také naráží na četné překážky v profesích reportérek a moderátorek. Jsou pod větším tlakem, pokud jde o zevnějšek a atraktivnost pro diváky, a významná témata politická či ekonomická jsou jim svěřována jen málokdy. Situace žen je také často složitější z důvodu větší nutnosti slaďovat rodinnou - myšleno mateřskou - a profesní roli. V tomto směru bychom jim měli být maximálně nápomocni.

Zvláštní kapitolou je zobrazování žen v médiích a reklamním průmyslu, kde jsme svědky stereotypního, či dokonce sexistického přístupu. Podobná situace panuje i v odvětví nových sociálních médií, kterými se ovšem z důvodu nedostatku dat a výzkumu tato zpráva nezabývá. Vyvstává tím ale potřeba do budoucna tuto oblast neopomenout.

Je správné, že Evropská unie nereguluje rovnost žen a mužů v médiích. Absence těchto nástrojů nás ale nezbavuje odpovědnosti se touto otázkou zabývat a vyzývat příslušné aktéry, aby konali. Odpovědnost leží na médiích samotných, regulační a dozorčích orgánech a také občanské společnosti, aby na různé nešvary upozorňovala. Národní a unijní orgány mohou však dohlížet na to, aby byly řádně vymáhány anti-diskriminační předpisy a vylepšovat právní rámec pro slaďování profesního a rodinného života.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (24.1.2018)

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

k rovnosti žen a mužů v odvětví médií v EU

(2017/2210(INI))

Zpravodajka: Lynn Boylan

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o uplatňování směrnice o rovném zacházení v zaměstnání(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii Evropské unie pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU(6),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. dubna 2017 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (COM(2017)0253), který předložila Evropská komise,

1.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že ačkoliv ženy tvoří v EU většinu absolventů studia žurnalistiky a mediálních studií ve výši 68 %(7), jsou ve sdělovacích prostředcích stále nedostatečně zastoupeny, zvláště na rozhodovací a vedoucí úrovni; konstatuje, že na všech řídících úrovních představují ženy v průměru 32 % vedoucích pracovníků na rozhodovacích pozicích, přičemž zastoupení žen na nejvyšší strategické úrovni ve funkci výkonných ředitelů apod. je ještě nižší a činí 16 %; konstatuje dále, že na nízké úrovni je rovněž členství žen ve správních radách a činí 25 %(8); konstatuje, že toto nedostatečné zastoupení přispívá v EU k negativnímu a stereotypnímu zobrazování žen v médiích;

2.  domnívá se, že tyto stereotypy mohou vést k negativnímu sociálnímu prostředí pro ženy a mohou přispívat k diskriminaci na základě pohlaví na pracovišti; připomíná důležitost pozitivního sociálního prostředí, které pracovníkům pomáhá zvládat vysokou intenzitu práce;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit rovné příležitostí pro muže i ženy, aby byl odměňován talent bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, náboženské vyznání, zdravotní postižení, zdravotní stav nebo ekonomické postavení;

4.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby prosazovali rovnost žen a mužů v mediálních organizacích, zastupitelských orgánech a vzdělávacích institucích, zejména v jejich radách, a aby bedlivě sledovali dosažený pokrok a přijímali návazná opatření;

5.  domnívá se, že by pro všechny pracovníky médií mohlo být přínosem, dojde-li ke všeobecnému zlepšení pracovních podmínek žen; domnívá se však, že toto zlepšení není dostačující a že nerovnost přetrvává; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy a Komise prosazovaly a zajišťovaly zásadu stejné odměny v souladu s článkem 157 SFEU, mimo jiné bojem proti rozdílům v odměňování a v důchodech žen a mužů, omezením nejisté práce(9), zajištěním místně i cenově dostupné kvalitní péče o děti a lepší politiky sladění pracovního a soukromého života a zajištěním práv na kolektivní vyjednávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nejistému zaměstnání, včetně nehlášené práce a falešné samostatně výdělečné činnosti, a zajistily tak, že všechny typy pracovních smluv budou poskytovat důstojné pracovní podmínky a sociální ochranu s řádně pokrytým sociálním zabezpečením v souladu s agendou MOP na podporu důstojné práce, článkem 9 Smlouvy o fungování EU, Listinou základních práv EU a Evropskou sociální chartou;

6.  domnívá se, že genderové stereotypy šířené médii přispívají k segregaci na trhu práce; odsuzuje zobrazování žen způsobem, který snižuje jejich lidskou důstojnost, například zobrazování žen jako sexuálních objektů ve vysílání a v reklamě; zdůrazňuje, že ekonomické argumenty nelze používat jako omluvu při udržování genderových stereotypů v mediálním obsahu; poukazuje na skutečnost, že často mnohem méně žen než mužů pokrývá v médiích nejvýznamnější témata z politiky a ekonomiky; konstatuje dále, že je nepřijatelné, aby věk a atraktivnost vzhledu byly těmi nejdůležitějšími faktory určujícími to, zda se konkrétní moderátorka objeví na obrazovce, či nikoli;

7.  bere na vědomí dlouhou tradici externích i stálých zaměstnanců, která v odvětví médií existuje; konstatuje, že pokračující digitalizace tohoto odvětví vedla k poklesu tradičního oběhu a příjmů z reklamy, což má vliv na typ pracovních smluv poskytovaných v tomto odvětví;

8.  doporučuje mediálním organizacím, aby respektovaly právo žen i mužů rovnocenně využívat rodičovské dovolené; vybízí zvláště muže, aby využívali otcovské dovolené;

9.  domnívá se, že za účelem nastolení rovnosti žen a mužů v médiích na všech úrovních, zejména na úrovních rozhodovacích, je nutné zavést organizační kulturu zaměřenou na zaměstnance, tým vyššího managementu vnímavý k otázkám rovnosti žen a mužů, transparentnost systémů odměňování, genderově neutrální hodnocení a klasifikaci práce, transparentnost v postupech povyšování a náboru pracovníků a účinná opatření k odstranění sexuálního obtěžování; vyzývá Komisi, aby dále monitorovala řádné uplatňování a vymáhání směrnice 2006/54, v níž u případů diskriminace na základě pohlaví došlo k obrácení důkazního břemene;

10.  bere na vědomí nedávnou studii Evropského parlamentu zdůrazňující rostoucí nejistotu všech forem práce; uznává vyšší riziko nejistoty u atypických forem práce, jako jsou úvazky na dobu určitou, agenturní práce, externí práce a dočasné zaměstnání v odvětví médií; upozorňuje dále na to, že na celém trhu práce jsou ženy nadměrně zastoupeny v mnoha atypických formách práce(10); konstatuje, že rostoucí tlak na udržení ekonomické životaschopnosti v odvětví médií v důsledku pokračující digitalizace má dopad na typ pracovních smluv v tomto odvětví a že se tento trend pravděpodobně ještě zhorší; konstatuje dále, že ženy s těmito typy smluv mohou být zranitelnější vůči obtěžování na pracovišti, a to kvůli relativně jednoduchému propuštění z organizace;

11.  konstatuje s odkazem na připravovanou zprávu nadace Eurofound o transparentnosti mezd v Evropě a zkušenostech průkopníků se zprávami a audity týkajícími se odměňování žen a mužů, že pouze třetina členských států zavedla alespoň některá opatření týkající se transparentnosti odměňování žen a mužů v souladu s doporučením Evropské komise (C(2014) 1405 final) a že některé členské státy teprve v nedávné době změnily své právní předpisy nebo měly vypracovány podrobné plány, zatímco více než polovina členských států dosud neprovedla žádné ze čtyř opatření týkajících se transparentnosti v odměňování;

12.  zdůrazňuje úlohu médií coby hybatelů změn ve společnosti a jejich vliv na vytváření veřejného mínění a vyzývá členské státy, aby ve veřejnoprávních médiích podporovaly obsah respektující rovnost žen a mužů; vybízí veřejná i soukromá média, aby hledisko rovnosti žen a mužů začleňovala do svého veškerého obsahu a aby používala nesexistický jazyk; vybízí vysílací organizace, aby přijaly plán pro rovnost žen a mužů, a to jak pro své vnitřní struktury, tak pro výrobu obsahu;

13.  vyzývá členské státy, aby zavedly akční programy, které zajistí zapojení žen do navrhování a provádění účinných a účelných politik a programů zohledňujících rovnost žen a mužů v rámci mediálních organizací;

14.  opakuje výzvu Evropského parlamentu adresovanou Komisi a Radě k urychlenému přijetí a provádění směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech, která zavádí systém kvót ve veřejných i soukromých mediálních organizacích kotovaných na burze, s cílem zajistit rovné zastoupení žen na rozhodovací úrovni; připomíná, Komisi že je její povinností podniknout veškeré kroky, které by mohly pomoci prolomit patovou situaci v Radě, pokud jde o přijetí směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech;

15.  bere na vědomí zejména znepokojivou míru obtěžování novinářek; konstatuje, že podle nedávné studie nadace International Women´s Media Foundation a institutu International News Safety Institute z roku 2013(11) zažilo na mezinárodní úrovni 64,8 % žen pracujících v médiích ponižování, výhrůžky nebo zneužívání v souvislosti se svou prací a 31,7 % z nich uvedlo, že k největšímu ponižování a zneužívání dochází na pracovišti ze strany muže ve funkci vedoucího, orgánu dohledu nebo spolupracovníka; vyzývá mediální organizace, aby tam, kde dosud neexistují, zřídily interní orgány, které by obětem obtěžování pomáhaly po celou dobu procesu oznamování; vyzývá dále tyto organizace, aby zajistily jasnou a specifickou vnitřní politiku, včetně postupu pro oznamování („whistleblowing“), která by se konkrétně zaměřovala na potírání kultury na pracovišti umožňující pěstovat diskriminaci a obtěžování na základě pohlaví; vítá iniciativy, jako je hnutí #MeToo, které upozornily na rozsah sexuálního obtěžování a násilí páchaného na ženách; vyjadřuje důraznou podporu všem ženám a dívkám, které se do této kampaně zapojily, včetně těch, které veřejně odsoudily pachatele;

16.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly programy s cílem zlepšit dovednosti žen v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky, které jsou důležité pro profese v odvětví médií s techničtějším zaměřením, jako jsou zvukoví a audiovizuální techničtí pracovníci; zdůrazňuje význam odborného vzdělávání a přípravy pro rozšíření škály možností pro výběr profesní dráhy a pro seznámení žen a mužů s netradičními možnostmi výběru povolání s cílem překonat horizontální a vertikální vyloučení;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly ženské organizace, které se angažují v prosazování rovnosti žen a mužů v médiích, včetně organizací podporujících ženy a dívky, jež se staly oběťmi násilí na základě pohlaví, vícenásobné diskriminace nebo sexuálního obtěžování;

18.  uznává, že zvýšení podílu žen ve vedoucích funkcích v odvětví médií je důležitým krokem, a vyzývá mediální organizace, aby za tímto účelem zavedly opatření zahrnující se osvědčené postupy; vybízí tyto organizace, aby aktivně zvážily opatření, jako jsou ta, která zavedli provozovatelé veřejného vysílání v severských zemích(12), a aby posílily svá vnitřní opatření, jako jsou kodexy chování, audity v oblasti rovnosti žen a mužů, plány v oblasti rovnosti žen a mužů, mechanismy podávání zpráv a školení o obtěžování a genderových stereotypech i školení a poradenství a vzorové programy pro kolegyně, které podle Eurofondu získají školení hrazené zaměstnavatelem méně pravděpodobně než jejich mužští kolegové v odvětví sdělovacích prostředků; navrhuje, aby se tato opatření posílila monitorovacími mechanismy při stanovení jasných a reálných každoročních cílů; je přesvědčen, že by takováto opatření mohla přispět k vyššímu podílu žen na strategických rozhodovacích pozicích;

19.  oceňuje pozitivní úlohu odborových svazů pracovníků v médiích a profesních sdružení, které rovnost žen a mužů účinněji prosazují ve svých vnitřních strukturách, než je tomu na pracovišti; domnívá se, že by tato profesní sdružení měla hrát klíčovou úlohu při vytváření strategií pro zajištění rovnosti žen a mužů; připomíná také proaktivní úlohu, již mohou hrát vnitrostátní orgány pro rovnost pohlaví a vnitrostátní regulační orgány v oblasti médií při sledování a řešení nerovnosti mezi ženami a muži v tomto odvětví;

20.  uznává, že ženy nelze považovat za jednu homogenní skupinu, přesto však ženy různého etnického původu, náboženského vyznání, genderové identity nebo sexuální orientace a ženy se zdravotním postižením čelí specifickým genderovým překážkám a zdrojům stresu na pracovišti, včetně obtěžování, vyloučení, diskriminace nebo genderových stereotypů;

21.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné provedení stávajících příslušných evropských právních předpisů týkajících se rovného zacházení v zaměstnání a zákazu diskriminace; vyjadřuje politování nad tím, že pouze několik členských států systematicky zajišťuje, aby všechny platné právní předpisy byly v souladu se zásadou rovného zacházení(13);

22.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely, financovaly a podporovaly politiku školení na pracovišti zaměřeného na boj proti obtěžování a na rovnost a rozmanitost, včetně používání nediskriminačního jazyka a vyhýbání se genderovým stereotypům ve sdělovacích prostředcích s cílem potírat obtěžování na pracovišti; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost školením o tom, jak média informují o případech násilí páchaného na ženách;

23.  trvá na tom, že je důležité zajistit, aby ženy mohly sladit svůj pracovní a soukromý život, zejména s ohledem na nepravidelnou pracovní dobu v odvětví médií; bere na vědomí nedávnou studii nadace Eurofound(14) obsahující informace mediálních pracovníků v odvětví tiskařských a vydavatelských služeb o vysoké míře nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, přičemž největší nerovnováha byla hlášena na malých a středních pracovištích v odvětví médií a komunikací; vítá proto návrh Komise týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem jako reakci na opakované výzvy Evropského parlamentu a trvá na tom, aby výsledkem interinstitucionálních jednání byl účinný právní předpis; konstatuje, že k odstranění nerovností mezi ženami a muži napomůže rovné sdílení odpovědnosti, nákladů a péče;

24.  vyzývá vlády členských států, aby podporovaly opatření, která brání diskriminaci mezi muži a ženami ve společnostech, jimž jsou udělovány veřejné koncese; bere na vědomí pozitivní úlohu výborů žen na pracovištích a pracovníků odpovědných za rovnost žen a mužů; domnívá se, že by tyto organizace měly při přijímání vhodných opatření k dosažení rovnováhy mezi muži a ženami v rámci mediálních organizací i nadále pracovat společně se zaměstnavateli;

25.  vyjadřuje politování nad nedostatkem zpráv o všech formách diskriminace na pracovišti a zdůrazňuje, že kvůli nedostatku objektivních údajů se diskriminace obtížněji prokazuje; vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly ukazatele vyvinuté Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) a aby ve spolupráci se sociálními partnery, vnitrostátními orgány pro rovné zacházení a vnitrostátními soudy pečlivě a systematicky shromažďovaly údaje o rovnosti v mezích působnosti směrnice o rovnosti v zaměstnání; doporučuje dále, aby orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, donucovací orgány, včetně inspektorů práce, vnitrostátní orgány pro rovné zacházení a organizace občanské společnosti intenzivněji sledovaly případy diskriminace a diskriminační praktiky, v nichž se prolínají genderové a další důvody.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

3

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Michael Detjen, Geoffroy Didier, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Dennis Radtke, Terry Reintke, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Lynn Boylan, Rosa D’Amato, Tania González Peñas, Krzysztof Hetman, Paloma López Bermejo, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Ivari Padar, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Morten Messerschmidt

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, António Marinho e Pinto

EFDD

Rosa D’Amato

GUE/NGL

Lynn Boylan, Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, Paloma López Bermejo, João Pimenta Lopes

PPE

Georges Bach, David Casa, Geoffroy Didier, Krzysztof Hetman, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Dennis Radtke, Claude Rolin, Romana Tomc

S&D

Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Michael Detjen, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Ivari Padar, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Siôn Simon, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Jean Lambert, Terry Reintke, Tatjana Ždanoka

3

-

ENF

Dominique Martin, Joëlle Mélin

NI

Lampros Fountoulis

5

0

ECR

Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Morten Messerschmidt, Ulrike Trebesius

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0260.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0290.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0364.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.

(7)

Podpora rovnosti žen a mužů v procesu rozhodování v mediálních organizacích, zpráva Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, 2013, s. 17.

(8)

Podpora rovnosti žen a mužů v procesu rozhodování v mediálních organizacích, zpráva Evropského institutu pro rovnost žen a mužů, 2013, s. 29–33.

(9)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání.

(10)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/587285/IPOL_STU(2016)587285_EN.pdf.

(11)

https://www.iwmf.org/wp-content/uploads/2014/03/Violence-and-Harassment-against-Women-in-the-News-Media.pdf

(12)

http://www.nordicom.gu.se/sites/default/files/mediefakta-dokument/Gender_Media/Making_Change/1-12_makingchange_lr.pdf

(13)

viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2016 o uplatňování směrnice o rovném zacházení v zaměstnání.

(14)

https://www.eurofound.europa.eu/publications/information-sheet/2014/working-conditions/media-and-communications-working-conditions-and-job-quality.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, André Elissen, Iratxe García Pérez, Arne Gericke, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Maria Noichl, Pina Picierno, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Maria Gabriela Zoană

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sophia in ‘t Veld, Lívia Járóka, Urszula Krupa, Edouard Martin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Krzysztof Hetman, Monika Hohlmeier, Lukas Mandl, Pavel Svoboda, Patricija Šulin


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

25

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Sophia in 't Veld

GUE/NGL

Malin Björk

PPE

Krzysztof Hetman, Monika Hohlmeier, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Lívia Járóka, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Lukas Mandl, Michaela Šojdrová, Patricija Šulin, Pavel Svoboda, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

S&D

Vilija Blinkevičiūtė, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Edouard Martin, Maria Noichl, Pina Picierno, Liliana Rodrigues, Maria Gabriela Zoană

VERTS/ALE

Florent Marcellesi, Terry Reintke, Ernest Urtasun

4

-

ECR

Arne Gericke, Urszula Krupa, Jadwiga Wiśniewska

ENF

André Elissen

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018Právní upozornění