Postup : 2017/2053(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0041/2018

Předložené texty :

A8-0041/2018

Rozpravy :

PV 13/03/2018 - 13
CRE 13/03/2018 - 13

Hlasování :

PV 14/03/2018 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0076

ZPRÁVA     
PDF 834kWORD 97k
26.2.2018
PE 616.543v02-00 A8-0041/2018

o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Rozpočtový výbor

Spoluzpravodajové: Gérard Deprez, Janusz Lewandowski

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 311 a čl. 332 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na články 106a a 171 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 608/2014 ze dne 26. května 2014, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie(2),

  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků(3),

  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 21. září 2017 s názvem „Spravedlivý a efektivní systém zdanění v Evropské unii pro jednotný digitální trh“ (COM(2017)0547),

  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie(4),

  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 s názvem „Investice do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“(5),

  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 s názvem „Jednání o VFR na období 2014–2020: poučení a budoucí směřování“(6),

  s ohledem na své usnesení ze dne 16. dubna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(8),

  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020(9),

  s ohledem na zprávu s názvem „Budoucí financování EU – závěrečná zpráva a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje“ z prosince 2016,

  s ohledem na článek 1 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výbor pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0041/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle Římské smlouvy ze dne 25. března 1957 mělo být Evropské hospodářské společenství financováno z příspěvků členských států pouze po přechodnou dobu, a následně pak systémem vlastních zdrojů;

B.  vzhledem k tomu, že na zasedání Evropské rady v Lucemburku v dubnu 1970 bylo rozhodnuto o systému vlastních zdrojů, kterým by skončily příspěvky členských států a byly zavedeny dva skutečné vlastní zdroje, totiž zemědělské dávky a cla, které byly doplněny o třetí zdroj založený na dani z přidané hodnoty (DPH);

C.  vzhledem k tomu, že v červnu 1988 zavedla Evropská rada ještě jeden vlastní zdroj založený na HND členských států s odůvodněním, že příjmy plynoucí z dosavadních vlastních zdrojů nestačí k pokrytí celkových výdajů z rozpočtu EU;

D.  vzhledem k tomu, že podíl zdroje založeného na HND vzrostl z 11 % v roce 1988 na 69 % v roce 2014, čímž se z tohoto „doplňujícího“ a „vyrovnávacího“ zdroje stal de facto největší zdroj příjmů do rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že zdroj založený na DPH dnes pokrývá zhruba 12 % rozpočtu EU, tradiční vlastní zdroje (cla, zemědělské dávky a dávky z cukru a izoglukózy) okolo 13 % a zbývající procentní podíl pokrývají jiné příjmy, mezi něž patří daně z příjmu zaměstnanců EU nebo pokuty vybrané od společností za porušení pravidel hospodářské soutěže;

E.  vzhledem k tomu, že od roku 1984, kdy byla na zasedání Evropské rady ve Fontainebleau zavedena tzv. britská sleva, kterou se vrací Spojenému království zpět 66 % jeho čistého příspěvku, byly postupně zavedeny další slevy a mechanismy oprav ve snaze řešit nedostatky tzv. „operační rozpočtové bilance“ některých členských států; vzhledem k tomu, že takovéto opravy se v současnosti týkají především buď snížení financování opravy pro Spojené království, nebo hrubého snížení příspěvku založeného HND nebo DPH;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament v posledním desetiletí v řadě usnesení poukázal na problémy a složitost systému vlastních zdrojů EU a opakovaně vyzýval k zásadní reformě, která by systém zjednodušila a zvýšila jeho transparentnost a demokratičnost, s tím, že jednou z reforem by mělo být zavedení nových a skutečných vlastních zdrojů, které by postupně a v míře možností nahradily příspěvky založené na HND;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2011 přišla Komise s ambiciózním souborem legislativních návrhů týkající vlastních zdrojů (COM(2011)0510), který předložila spolu s návrhy VFR na období 2014–2020, s cílem dosáhnout zjednodušení příspěvků členských států, zavést nové zdroje – reformovanou DPH a daň z finančních transakcí – a uskutečnit reformu mechanismů oprav; vzhledem k tomu, že Rada tyto návrhy ignorovala;

H.  vzhledem k tomu, že výsledkem jednání o VFR na období 2014–2020 bylo ustavení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, jejímiž členy jsou zástupci všech tří hlavních orgánů EU a jejímž předsedou se stal Mario Monti; vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 předložila skupina svou závěrečnou zprávu a doporučení, které jsou základem pro vypracování postoje Parlamentu obsaženého v této zprávě; zdůrazňuje, že tato zpráva byla přijata jednomyslně všemi členy skupiny včetně členů jmenovaných Radou;

1.  konstatuje, že Komise předloží své návrhy týkající se VFR na období po roce 2020 do května 2018; žádá, aby budoucí VFR navržený Komisí obsahoval ambiciózní návrhy na revizi rozhodnutí o vlastních zdrojích a všech s ním souvisejících legislativních aktů a na zavedení nových vlastních zdrojů; zdůrazňuje, že při nadcházejících jednáních mezi Radou a Parlamentem se k výdajové i příjmové stránce příštího VFR bude přistupovat jako k jedinému celku; prohlašuje, že bez odpovídajícího pokroku v oblasti vlastních zdrojů nebude dosaženo dohody o VFR;

2.  předkládá tuto zprávu s cílem vyjádřit svůj postoj k hlavním prvkům reformy systému vlastních zdrojů EU, včetně složení souboru nových vlastních zdrojů, a také k prvkům současného systému, které by měly být zachovány; vyzývá Komisi, aby náležitě zohlednila postoj Parlamentu při přípravě legislativních návrhů týkajících se vlastních zdrojů EU, které by měly být ambiciózní svým rozsahem a měly by být předloženy společně s návrhy VFR na období po roce 2020; je přesvědčen, že je naprosto nutné dosáhnout výrazného pokroku na příjmové straně rozpočtu EU, který by usnadnil dohodu o příštím VFR;

I.  Právní rámec a rozhodovací proces

3.  připomíná, že v článku 311 SFEU se stanoví: „Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik. Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny“; zdůrazňuje proto, že právní požadavek, aby byly rozpočtu EU zajištěny skutečné vlastní zdroje, vyplývá přímo ze Smlouvy;

4.  připomíná, že článek 310 SFEU stanoví, že „rozpočet EU musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů“; proto poznamenává, že by příjmy měly pokrývat veškeré výdaje, jak jsou každoročně schváleny rozpočtovým orgánem; zdůrazňuje, že rozpočet EU nemůže skončit na konci roku schodkem a ani jej nelze financovat půjčením si peněz na finančních trzích;

5.  konstatuje, že hlavní legislativní akt, který stanoví ustanovení týkající se systému vlastních zdrojů, tzv. rozhodnutí o vlastních zdrojích, přijímá Rada jednomyslným rozhodnutím po konzultaci s Parlamentem a že toto rozhodnutí musí ratifikovat všechny členské státy; zdůrazňuje, že jde o jeden z nejnáročnějších legislativních postupů, které Smlouva stanoví;

6.  konstatuje, že v tomto legislativním aktu stanoví Rada mimo jiné strop vlastních zdrojů a může vytvořit nové kategorie vlastních zdrojů nebo některou ze stávajících kategorií zrušit; zdůrazňuje, že i když nemá rozhodnutí o vlastních zdrojích datum skončení platnosti, je bezprostředně spjato s příslušným VFR, který stanoví maximální výši výdajů pro příslušné období;

7.  připomíná, že Lisabonskou smlouvou byla zavedena nová ustanovení týkající se prováděcích právních předpisů k vlastním zdrojům, která dávají Radě možnost přijmout nařízení, po obdržení souhlasu Parlamentu, kvalifikovanou většinou; lituje však toho, že několik prováděcích ustanovení, zvláště těch, která se týkají výpočtu výše zdrojů z HND, i nadále zůstává v rozhodnutí o vlastních zdrojích; vyzývá proto k plynulejšímu postupu přijímání rozhodnutí o vlastních zdrojích, které by mělo být přijato řádným legislativním postupem, tedy hlasováním kvalifikovanou většinou v Radě a spolurozhodováním s Parlamentem; připomíná, že podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii může Evropská rada přijmout rozhodnutí, podle nějž mohou být akty, na něž se nevztahuje řádný legislativní postup, zpracovávány v rámci takového postupu, který je i nadále demokratičtější a otevřenější; vyzývá Evropskou radu, aby tento mechanismus bezodkladně aktivovala;

8.  připomíná, že členské státy jsou odpovědné za svou fiskální politiku, a zdůrazňuje, že pravomoc vybírat daně je samým základem svrchovanosti členských států; zdůrazňuje, že reforma vlastních zdrojů EU nepředstavuje přenesení svrchovanosti členských států v této oblasti, ale spíše uvádí stávající systém do souladu s duchem a literou Smluv EU;

II.  Důvody reformy současného systému vlastních zdrojů

i.  Potřeba vyřešit nedostatky stávajícího systému

9.  zdůrazňuje, že současný systém vlastních zdrojů je velice složitý, nespravedlivý, netransparentní a pro občany EU naprosto nepochopitelný; upozorňuje zejména na neprůhlednost výpočtů slev členských států a mechanismů oprav, které se vztahují na systém vlastních zdrojů nebo na statistický zdroj založený na DPH; zdůrazňuje navíc, že tento systém nepodléhá účinné parlamentní kontrole na úrovni EU a ve své podstatě postrádá demokratickou legitimitu a odpovědnost;

10.  zdůrazňuje, že způsob, jakým se systém vlastních zdrojů vyvíjel a postupně nahrazoval skutečné vlastní příjmy tzv. „příspěvky členských států“, klade nepřiměřený důraz na čistou bilanci členských států, a do značné míry tak přehlíží přínos rozpočtu EU k plnění společných evropských cílů ve prospěch všech občanů EU; vyjadřuje proto politování nad tím, že celkový podíl příspěvků členských států do rozpočtu EU, vypočtený buď na základě HND, nebo jako procentní podíl statistického zdroje založeného na DPH, představuje 83 % celkových příjmů EU;

11.  je přesvědčen, že dominance zdroje založeného na HND posílila rozpočtovou logiku „spravedlivé návratnosti“ („juste retour“), která zmonopolizovala diskuse v Radě, a to na příjmové i výdajové straně rozpočtu EU; v této souvislosti upozorňuje na zavedení britské slevy a řady podobných slev a jiných mechanismů oprav na příjmové stránce na jedné straně a na neschopnost dohodnout se na dostatečné výši přídělu rozpočtových prostředků pro rozpočet EU v rámci ročního rozpočtového procesu na straně druhé; je toho názoru, že se EU musí odklonit od koncepce čistého provozního salda, neboť v praxi jsou všechny členské státy příjemci z rozpočtu EU;

12.  zejména se domnívá, že na rozhodnutí o velikosti ročního rozpočtu EU mají vliv politické a finanční úvahy na úrovni členských států, které omezují jednání o rozpočtu, která často končí jako hra s nulovým výsledkem mezi čistými plátci a čistými příjemci v Radě; bez ohledu na závazky Unie, včetně závazků přijatých Radou; soudí, že v důsledku toho jsou politiky EU, které vykazují nejvyšší evropskou přidanou hodnotu, často právě těmi oblastmi, ve kterých se navrhují úspory nákladů, a že tak dochází k oslabení projektu EU jako takového;

13.  konstatuje, že příspěvky členských států do rozpočtu EU jsou jasně patrné na výdajové stránce rozpočtů členských států a jsou nezřídka vnímány jako finanční zátěž, která převažuje nad přínosy plynoucími z oblastí výdajů EU, které jsou často méně viditelné; zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu napravit stav, kdy veřejnost nemá povědomí o přínosech rozpočtu EU;

14.  je proto přesvědčen, že současný systém vlastních zdrojů ve své podstatě porušuje ducha i literu Smlouvy; opakuje svůj dlouholetý postoj, že je nezbytně nutná zásadní reforma zdrojů EU, aby se podařilo sladit financování rozpočtu EU s požadavky Smlouvy a s potřebami Unie jako celku;

ii.  Potřeba zajistit, aby byla Unie schopna financovat své politiky a čelit novým výzvám

15.  zdůrazňuje, že VFR na období po roce 2020 bude muset zajistit řádné financování politik a programů EU s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou, ale také poskytnout další prostředky na zvládání výzev, které již byly označeny v oblastech, jako je růst a zaměstnanost, změna klimatu, ochrana životního prostředí, konkurenceschopnost, soudržnost, inovace, migrace, kontrola vnějších hranic EU, bezpečnost a obrana;

16.  mimoto zdůrazňuje, že je třeba vystříhat se nedostatků, které jeví současný VFR, a od samého počátku poskytnout zdroje v takové výši, aby umožnily Unii plnit její politický program s dostatečným financováním a účinně reagovat na nepředvídané události nebo krize, které mohou vyvstat v průběhu období platnosti příštího finančního rámce; zdůrazňuje potřebu vyřešit opakující se problém nedostatečných prostředků na platby v rámci ročního rozpočtového procesu; připomíná, že ve snaze zvládnout migrační a uprchlickou krizi musela být ve značné míře využita ustanovení VFR o flexibilitě;

17.  očekává, že aniž bychom předjímali finanční vyrovnání, budou důsledky vystoupení Spojeného království z EU významnou výzvou také pro příští VFR a všechna s tím související rozpočtová rozhodnutí; je přesvědčen, že ještě před rozhodnutím o VFR na období po roce 2020 by se měla zacelit „mezera po brexitu“ a současně by se mělo zaručit, že nedojde ke snížení prostředků EU a nebudou negativně ovlivněny programy EU;

18.  vítá návrh předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera, aby byla v rámci rozpočtu EU vytvořena zvláštní rozpočtová položka věnovaná eurozóně, který zazněl v jeho projevu „o stavu unie“ v Evropském parlamentu a byl podrobněji rozpracován ve sdělení Komise ze dne 6. prosince 2017 o nových rozpočtových nástrojích pro stabilní eurozónu v rámci EU (COM(2017)0822); v této souvislosti žádá, aby rozpočtová kapacita v rámci rozpočtu EU přesahovala stávající stropy;

III.   K přijatelnému a vyváženému systému vlastních zdrojů

Zásady a předpoklady, které určují vytváření nového systému vlastního zdrojů

19.  v zájmu zajištění stabilních financí na úrovni EU je pro vytvoření transparentního, jednoduššího a spravedlivějšího nového systému vlastních zdrojů, který vychází z prvků stávajícího systému, jež se ukázaly být účinné; domnívá se, že reforma systému vlastních zdrojů by měla vycházet z řady obecných zásad;

20.  zdůrazňuje, že je třeba provázat příjmy s cíli politik, zejména s jednotným trhem, energetickou unií a s politikami v oblasti životního prostředí, klimatu a dopravy; v tomto ohledu je přesvědčen, že by se rozpočet EU měl zaměřit na politiky se skutečnou evropskou přidanou hodnotou, jak jsou definovány v usnesení Parlamentu o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU(10);

21.  zdůrazňuje, že z operačního hlediska nelze nové zdroje všechny zavést současně, a upozorňuje na to, že je třeba je zavádět postupně; domnívá se proto, že reforma systému vlastních zdrojů by mohla být zrealizována na základě dvoufázového přístupu: zaprvé zavedením technicky méně složitých vlastních zdrojů, jejichž výběr lze snadno spravovat s přiměřenými náklady, a zadruhé postupným zaváděním jednotlivých dalších nových vlastních zdrojů podle pevného časového rozvrhu, dokud všechny zdroje nebudou řádně zavedeny;

22.  domnívá se, že zavedení nových vlastních zdrojů by mělo mít dvojí účel, totiž jednak přinést výrazné snížení podílu příspěvků založených na HND (až o 40 %), čímž vzniknou úspory pro rozpočty členských států, a jednak umožnit financování vyšších výdajů EU v rámci VFR na období po roce 2020 a také zacelit mezeru, která vznikne odchodem Spojeného království z EU; v této souvislosti připomíná, že nové vlastní zdroje nemají za cíl zvýšit celkovou daňovou zátěž daňového poplatníka v EU a zavedení nových vlastních zdrojů by nemělo mít na daňové poplatníky vliv;

23.  žádá zrušení veškerých slev z odvodů a jejich oprav a zajištění spravedlivého zacházení s členskými státy; v této souvislosti zdůrazňuje, že brexit povede k tomu, že sleva z odvodů pro Spojené království a s ní související „slevy na slevu“ se stanou bezpředmětnými a přestanou existovat, přičemž bude nevyhnutelné zreformovat statistický vlastní zdroj založený na DPH;

24.  domnívá se, že tradiční vlastní zdroje, konkrétně cla, zemědělská cla a dávky z cukru a izoglukózy, představují spolehlivý a skutečný zdroj příjmů EU, neboť vyplývají přímo ze skutečnosti, že EU je celní unie, a ze zákonných pravomocí a společné obchodní politiky, které s tím souvisejí; domnívá se proto, že tradiční vlastní zdroje by měly být zachovány jako zdroj příjmů pro rozpočet EU; domnívá se, že sníží-li se podíl nákladů na výběr, které si ponechávají členské státy, větší část tohoto příjmu poplyne do rozpočtu EU;

25.  uznává, že příspěvek založený na HND představuje spolehlivý, stabilní a spravedlivý zdroj příjmů do rozpočtu EU a těší se velmi silné podpoře velké většiny členských států; je proto přesvědčen, že tento příspěvek měl být zachován, ale jen jako vyvažující a doplňující zdroj rozpočtu EU, což by ukončilo rozpočtovou logiku „spravedlivé návratnosti“; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit stejnou klasifikaci příspěvku založeného na HND ve všech vnitrostátních rozpočtech, a to jako příjem přidělený EU, a nikoli jako výdaj vlád členských států;

Kritéria použitá k určení nových vlastních zdrojů

26.  sdílí stanovisko ze zprávy Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, podle něhož se mají pro určení potenciálních nových vlastních zdrojů zohlednit následující kritéria: rovnost/spravedlnost; efektivita; dostatečnost a stabilita; transparentnost a srozumitelnost; demokratická odpovědnost a rozpočtová kázeň; zaměření na evropskou přidanou hodnotu; zásada subsidiarity a fiskální svrchovanost členských států a omezení politických transakčních nákladů;

27.  vyzývá Komisi, aby na tomto základě prozkoumala možnost zavedení následujícího souboru nových vlastních zdrojů;

Soubor potenciálních nových vlastních zdrojů

a.  Cíl: konsolidace jednotného trhu, zvýšení jeho transparentnosti a zlepšení rovnosti podmínek

•  Daň z přidané hodnoty

28.  připomíná, že daň z přidané hodnoty se již od jejího zavedení před téměř 50 lety používá jako základ pro výpočet jednoho z vlastních zdrojů rozpočtu EU a že tento zdroj v současné době představuje 12 % příjmů EU;

29.  konstatuje však, že stávající systém má závažné nedostatky: zdroj se vypočítává na statistickém základě; je zbytečně složitý a nemá přímou vazbu na občany; představuje pouze převod části příjmů vybraných členskými státy, a nepřináší tudíž žádnou přidanou hodnotu oproti zdroji založenému na HND; a základ pro výpočet příspěvků není transparentní a neexistuje rovnost mezi daňovými poplatníky;

30. vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že úřad OLAF v členských státech opakovaně zjistil závažné případy celních podvodů, které vedly k významným ztrátám příjmů pro rozpočet Unie; poukazuje na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a je znepokojen skutečností, že podvodníci by mohli i nadále mezi členskými státy nacházet „nejslabší článek“ jako vstupní bod do celní unie a že ztráty pro rozpočet Unie by mohly pokračovat i během příštího VFR; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k zastavení těchto aktivit, které poškozují rozpočet Unie;

31.  připomíná legislativní návrh z roku 2011 týkající se nového zdroje založeného na DPH, který by vedl k používání pevné celounijní sazby vycházející z čisté hodnoty dodávek zboží a služeb nebo z dovozů zboží, na něž by se vztahovala standardní společná sazba DPH; konstatuje, že ačkoli tento návrh neprošel, vybídla Evropská rada v únoru 2013 Radu, aby na tomto spisu dále pracovala; domnívá se, že současná situace nabízí příležitost k případnému posunu v této věci;

32. vítá návrh skupiny na vysoké úrovni týkající se její představy o vlastním zdroji vycházejícím z DPH, který usiluje o jeho zjednodušení, snížení administrativních nákladů s ním spojených a posílení vazby mezi politikou EU v oblasti DPH a skutečnými příjmy z DPH;

33.  bere na vědomí akční plán Komise v oblasti DPH („Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“), který byl zveřejněn dne 7. dubna 2016 (COM(2016)148), a následný návrh ze dne 4. října 2017 týkající se několika základních zásad a klíčových reforem v oblasti DPH v EU; podporuje důkladnou reformu systému DPH v EU, která by měla usilovat o rozšíření daňové základny, omezení prostoru pro podvody, snížení nákladů na dodržování předpisů a vytváření nových příjmů; domnívá se, že část těchto nových příjmů by měla být přidělena do rozpočtu EU;

34.  domnívá se, že zjednodušený zdroj založený na DPH by se měl zakládat na společném jmenovateli systémů DPH v celé EU, a konstatuje, že by tudíž neodstranil veškerá národní specifika, která jsou z řady důvodů opodstatněná;

35.  je zastáncem stanovení jednotné sazby (1 % až 2 %) odvodů z příjmů z reformované DPH, které by v plné míře vybíraly správní orgány členských států coby vlastní zdroj Unie; domnívá se, že by takovýto systém mohl EU poskytovat významné a stabilní příjmy při omezených správních nákladech;

36.  zdůrazňuje, že Komise již předložila legislativní návrhy na významnou reformu pravidel EU týkajících se DPH a že se v roce 2018 očekávají další iniciativy; trvá na tom, že je třeba reformu DPH dokončit co nejdříve, a to nejpozději před začátkem příštího VFR;

37.  žádá Komisi, aby do doby, než budou přijaty příslušné právní předpisy týkající se DPH, předložila návrh reformovaného vlastního zdroje založeného na DPH v rámci nadcházejícího legislativního balíčku o vlastních zdrojích EU; je přesvědčen, že by tento návrh měl zohlednit nejdůležitější výsledky reformy DPH, o níž se právě jedná;

•  Daň z příjmů právnických osob

38.  připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2016 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(11) naléhavě vyzval Komisi, aby předložila návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob „spolu s vhodným a spravedlivým distribučním klíčem, jenž by představoval ucelené řešení, jak odstranit škodlivé daňové praktiky v Unii, zajistil by jasnost a jednoduchost pro podniky a usnadnil by jim přeshraniční hospodářské činnosti v rámci Unie“;

39.  bere na vědomí návrhy Komise týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a připomíná svůj požadavek, aby byl tento konsolidovaný základ po přechodném období rozšířen na všechny společnosti; zdůrazňuje, že stávající návrhy týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob by měly rovněž zahrnovat digitální ekonomiku; na základě těchto návrhů navrhuje, aby bylo k digitální přítomnosti společnosti přistupováno stejně jako k její fyzické provozovně, a to na základě definice a určení stálé digitální provozovny;

40.  souhlasí s posouzením Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, podle nějž může být společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob základem pro nový vlastní zdroj, neboť splňuje všechna kritéria stanovená touto skupinou; zdůrazňuje, že společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob je také klíčovým prvkem v rozvoji jednotného trhu, který je evropským veřejným statkem, neboť brání jak nevhodné daňové soutěži mezi členskými státy, tak i daňové optimalizaci poškozující rovné podmínky;

41.  připomíná, že daňové úniky ve všech svých podobách zapříčiňují, že EU ročně podle odhadů Komise přichází o 1 bilion EUR; zdůrazňuje, že nevybrané daňové příjmy je nutné vymáhat prostřednictvím koordinované politiky boje proti podvodům a daňovým únikům a rámce založeného na transparentnosti, spolupráci a koordinaci;

42.  žádá Komisi, aby s přihlédnutím k závěrům přezkumu směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob předložila návrh na vytvoření nového vlastního zdroje rozpočtu Unie, který bude vypočítán na základě příjmů členských států plynoucích ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; je nakloněn stanovení jednotné sazby odvodů z příjmů ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, jež budou vybírány jako vlastní zdroj; domnívá se, že by takovýto systém mohl EU poskytovat významné a stabilní příjmy při omezených správních nákladech;

•  Ražebné

43.  je toho názoru, že by příjmy plynoucí z výnosů Evropské centrální banky (příjmy ECB z vydávání měny), které tudíž mají přímou vazbu na měnovou unii EU, měly tvořit základ nového vlastního zdroje, místo aby byly vypláceny do státních pokladen;

b.  Cíl: omezit finanční spekulace a posílit daňovou spravedlnost v odvětvích, která používají nástroje agresivního daňového plánování nebo agresivní daňovou optimalizaci

•  Daň z finančních transakcí na evropské úrovni

44.  podporuje úsilí skupiny 11 členských států o zavedení daně z finančních transakcí, které vyvíjejí v rámci posílené spolupráce v návaznosti na návrh Komise z roku 2011; naléhavě vyzývá všechny ostatní členské státy, aby se k výše uvedené skupině připojily s cílem zabránit narušení finančních trhů a zajistit hladké fungování jednotného trhu;

45.  sdílí závěry posouzení Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, podle nichž se může daň z finančních transakcí stát potenciálním základem pro nový vlastní zdroj rozpočtu Unie, je však rovněž třeba prozkoumat i jiné způsoby zdanění finančních aktivit;

46.  žádá proto, aby byl vytvořen nový vlastní zdroj rozpočtu Unie, který by se vypočítával na základě zvoleného způsobu zdanění finančních aktivit;

•  Zdanění společností v digitálním odvětví

47.  vítá závěry neformálního zasedání Rady ministrů financí konaného dne 16. září 2017, které v reakci na dopis čtyř ministrů financí vyzývající Komisi, aby prozkoumala „účinná řešení opírající se o koncepci zavedení tzv. „vyrovnávací daně“ z obratu digitálních společností dosaženého v EU“, požadují vypracování nových pravidel zdanění digitálního odvětví; zdůrazňuje, že Komise ve svém sdělení ze dne 21. září 2017 s názvem „Spravedlivý a efektivní daňový systém v Evropské unii pro jednotný digitální trh“ opětovně potvrdila, že společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob poskytuje rámec umožňující revizi pravidel ve prospěch moderní a stabilní úpravy zdanění digitálních společností, jakož i řešení daňových problémů představovaných digitální ekonomikou; požaduje koordinovaný přístup na úrovni EU, a to i ke krátkodobým řešením, který by zabránil narušením jednotného trhu způsobeným jednostrannými opatřeními a vzniku daňových rájů pro digitální společnosti;

48.  souhlasí s tím, že by digitální ekonomika měla mít moderní a stabilní fiskální rámec, aby bylo možné stimulovat inovace, bojovat s roztříštěností trhu a nekalou hospodářskou soutěží a umožnit všem zúčastněným stranám těžit z nových spravedlivých a vyvážených podmínek, přičemž je třeba zajistit, aby digitální platformy a společnosti platily svůj podíl daňových závazků tam, kde vytvářejí zisky; kromě toho zdůrazňuje, že je zásadní zajistit daňovou jistotu pro podnikatelské investice za účelem odstranění stávajících nedostatků a zabránění vzniku nových daňových mezer na jednotném trhu;

49.  domnívá se, že je mimořádně důležité přijmout daňová opatření pro oblast digitálního trhu, aby se omezily daňové úniky, narušování daňového režimu, agresivní daňové plánování či systémy daňové optimalizace, ale i zneužívání evropských mechanismů s cílem vyhnout se placení daní; domnívá se, že tyto praktiky narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu a připravují členské státy o daňové příjmy, které jim náležejí;

50.  v zásadě žádá, aby byl vytvořen nový vlastní zdroj pro rozpočet Unie, který se bude vybírat z transakcí v digitální ekonomice; domnívá se však, že s ohledem na probíhající důležitá jednání na úrovni EU i OECD je příliš brzy na to rozhodnout, jak přesně budou opatření pro zavedení takového zdroje vypadat;

51.  je nicméně přesvědčen, že veškerá opatření přijatá orgány EU, jako jsou systémy registrace nebo sledování či regulační mechanismy, by měla okamžitě umožnit výběr cel či poplatků ve prospěch unijního rozpočtu na základě jejich evropské přidané hodnoty; domnívá se, že jde o veřejné statky EU, které podle Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje poskytují základ pro zavedení poplatku, který představuje „jiný příjem“ vycházející z politik Unie;

c.  Cíl: podporovat transformaci energetiky a boj proti globálnímu oteplování

•  Environmentální daň a poplatky

52.  potvrzuje, že boj proti změně klimatu, jakož i přechod k udržitelnému, oběhovému a nízkouhlíkovému hospodářství a společně dohodnuté cíle energetické unie patří k hlavním cílům politik EU;

53.  opětovně vyjadřuje své přesvědčení o tom, že pouze společné daně z energie nebo ekologické daně na úrovni EU mohou zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi podniky a řádné fungování jednotného trhu, a stát se tak hnací silou přechodu k modelu progresivnějšího a udržitelnějšího rozvoje;;

54. zdůrazňuje význam ekologického zdaňování jako obzvlášť vhodného mechanismu přispívání k vlastním zdrojům EU; vyzývá Komisi, aby dále začlenila návrhy na další ekologické vlastní zdroje, jak uvádí zpráva Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje a komisař odpovědný za rozpočet EU, které budou v souladu s určitými politikami Unie, jako je politika v oblasti energií (energetická daň), životního prostředí a klimatu (pohraniční mechanismus kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem, daň z plastu a systém obchodování s emisemi (ETS)) a dopravy (daně z pohonných hmot a letenek), s cílem podpořit další budoucí vlastní zdroje Unie;

55. vyzývá k tomu, aby byl jako nový vlastní zdroj EU zvážen odvod významného podílu příjmů z dražeb ETS od fáze 4 (2021) dále; připomíná, že tato možnost byla prodiskutována ve Skupině na vysoké úrovni pro vlastní zdroje a výslovně ji také navrhuje Komise ve svém sdělení ze dne 14. února 2018 nazvaném „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (COM(2018)0098); vyzývá zároveň k tomu, aby byl jako nový vlastní zdroj rozpočtu EU zaveden pohraniční mechanismus kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem, jenž by měl rovněž vést k zajištění rovných podmínek v mezinárodním obchodu a k omezení přesouvání výroby do zahraničí a současně internalizovat náklady spojené se změnou klimatu do cen dováženého zboží;

56.  vyzývá Komisi, aby zvážila, zda na úrovni EU nezavést poplatek z plastových a jednorázových předmětů s cílem podpořit využívání udržitelnějších alternativ;

57.  je toho názoru, že vlastní zdroje založené na dani z elektřiny by se překrývaly s oblastí působnosti systému ETS a vyvolaly by obavy, pokud jde o stabilitu investičních podmínek a finanční zátěž pro domácnosti;

58.  domnívá se, že v případě jakéhokoli nadměrného zatížení určitého členského státu, k němuž by došlo na základě jednoho z vlastních zdrojů, by bylo možné tuto zátěž zmírnit s využitím dodatečné podpory poskytované souladu s cíli Unie prostřednictvím programů EU, jejíž trvání i výše by byly omezeny; zdůrazňuje, že takovouto podporu není možné poskytovat prostřednictvím zavedení jakýchkoli nových slev či korekcí na příjmové straně rozpočtu EU;

59.  zdůrazňuje, že zavedení daní nebo poplatků souvisejících s životním prostředím by nemělo mít vliv na právo členských států stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, volit mezi různými energetickými zdroji a určovat základní strukturu svého zásobování energií;

Jiné zdroje příjmů

60.  připomíná, že ačkoli by vlastní zdroje měly být hlavní složkou rozpočtových příjmů EU, doplňují je nicméně zdroje, které se podle článku 311 SFEU nazývají „jiné příjmy“ a které zahrnují: daň, kterou platí zaměstnanci EU ze svých platů; příjmy ze správních operací orgánů, jako jsou výnosy z prodeje zboží, nájmů a pronájmů, poskytování služeb a bankovních úroků; příspěvky třetích zemí na určité programy EU; úroky z prodlení; pokuty, které platí společnosti, u nichž bylo většinou zjištěno, že porušují pravidla hospodářské soutěže EU; a příjmy z výpůjčních a úvěrových operací EU;

61.  konstatuje, že zůstatek z každého rozpočtového roku se v případě přebytku zahrnuje do rozpočtu na další rok jako příjem, a že jiné příjmy, zůstatky a technické úpravy, včetně přebytku z předchozího roku, činí přibližně 6 % celkových příjmů; zdůrazňuje, že v posledních letech sestávaly „jiné příjmy“ převážně z pokut, které samy o sobě představují 2,5 % celkových příjmů (vyjma účelově vázaných příjmů);

62.  vyjadřuje politování nad tím, že potenciál těchto jiných příjmů byl dosud v rámci diskuse o financování EU zanedbáván; je přesvědčen, že ačkoli tyto příjmy nepředstavují alternativu k jiným vlastním zdrojům kvůli své výši, kolísavosti a nepředvídatelnosti, jsou nicméně možným prostředkem k pokrytí zvýšených finančních potřeb v příštím VFR;

63.  připomíná, že právní postupy, kterými se tyto příjmy a případné změny řídí, jsou pružnější než postupy týkající se vlastních zdrojů, neboť nejsou stanoveny v rozhodnutí o vlastních zdrojích, ale v sekundárních právních předpisech, takže nepodléhají požadavku jednomyslnosti;

64.  připomíná svůj dlouhodobý postoj, podle nějž by veškeré příjmy pocházející z pokut uložených společnostem za porušení pravidel hospodářské soutěže EU nebo v souvislosti se zpožděnými platbami příspěvků členských států do rozpočtu EU měly představovat dodatečný příjem pro rozpočet EU, aniž by to znamenalo odpovídající snížení příspěvků založených na HND;

65.  za tímto účelem požaduje zřízení zvláštní rezervy na příjmové straně rozpočtu EU, která bude postupně naplněna všemi druhy nepředvídaných jiných příjmů; domnívá se, že by se tato rezerva měla využít k pokrytí dodatečných platebních potřeb, zejména potřeb souvisejících s uvolněním prostředků z celkového rozpětí pro závazky nebo se zvláštními nástroji VFR;

66.  zdůrazňuje potenciál, který mají pro rozpočet EU poplatky potřebné k provádění politik EU, a zejména evropských programů, jako je například budoucí evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) pro státní příslušníky třetích zemí; domnívá se, že v určitých případech by takovéto příjmy mohly být vyčleněny na stejnou politiku nebo účel; domnívá se, že o tomto druhu potenciálních příjmů by mělo být uvažováno systematičtěji v souvislosti s generací programů a politik EU po roce 2020 s cílem zajistit dodatečný zdroj příjmů pro rozpočet EU;

67. zdůrazňuje, že v roce 2016 činily účelově vázané příjmy pro decentralizované agentury EU, jako jsou poplatky a platby od průmyslových odvětví a příspěvky z vnitrostátních rozpočtů, přibližně 1 miliardu EUR; žádá Komisi, aby v příštím VFR navrhla jednotný přístup, pokud jde o financování agentur prostřednictvím poplatků;

***

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(2)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 29.

(3)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39.

(4)

Úř. věst. C 27E, 31.1.2008, s. 214.

(5)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 89.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0378.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0432.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0097.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0310.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (22.1.2018)

pro Rozpočtový výbor

k reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Zpravodaj: Wim van de Camp

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá k reformám vlastních zdrojů, které se zaměří na moderní priority, budou ekonomicky výhodné, umožní efektivní hospodaření s finančními prostředky, vytvoří předvídatelný a stabilní základ nezávislého, transparentního a vyváženého rozpočtu EU, budou řešit stávající a stále rostoucí tlak na rozpočet EU a zjednoduší stávající složitá a nejasná ujednání o úlevách s cílem zrušit je a zajistit finanční prostředky potřebné ke splnění požadavků našich občanů;

2.  vyzývá ke snížení závislosti EU na příspěvcích členských států na základě DPH a HND s ohledem na systém, v němž jsou vlastní zdroje založené na DPH nahrazeny převody podílu DPH vybraného na vnitrostátní úrovni;

3.  vítá iniciativy zaměřené na komplexní reformu vlastních zdrojů EU s cílem zvýšit podporu skutečně věrohodného a nezávislého rozpočtu EU ze strany členských států a občanů, posílit udržitelné hospodářství EU a vytvářet přidanou hodnotu EU;

4.  poukazuje na to, že celní unie je základním pilířem EU a má klíčový význam při jednání EU coby jednoho z největších obchodních bloků na světě o obchodních dohodách; poukazuje na to, že mezinárodní obchod EU přímo souvisí s tradičními vlastními zdroji, kterými jsou mimo jiné cla na dovoz ze zemí mimo EU a dávky z cukru a které v roce 2015 představovaly 12,8 % celkových příjmů EU;

5.  zdůrazňuje, že je třeba analyzovat, jaký dopad má uzavírání dohod o (volném) obchodu ze strany EU na tradiční vlastní zdroje, a vyčlenit zdroje příjmů, které vyrovnají případný úbytek těchto zdrojů a následně možnou nestabilitu;

6.  vyzývá k důkladnému právnímu posouzení a ověření proveditelnosti, pokud jde o zavedení cel a dávek pro obchod se zbožím a službami na základě udržitelnosti a emisí, a vyzývá k případnému začlenění těchto opatření do mezinárodních obchodních politik a dohod EU s cílem pobízet obchodní partnery ke klimaticky šetrné výrobě, ale také vytvořit pramen vlastních zdrojů; v této souvislosti zdůrazňuje, že podobná opatření by měla být zaváděna, pouze pokud jsou jednoznačně slučitelná s pravidly WTO a nenarušují mezinárodní soutěž a konkurenceschopnost podniků EU, jejichž důležitou součástí jsou malé a střední podniky;

7.  připomíná své dřívější výzvy k zaujetí přístupu k systému celních předpisů a postupů EU, který by byl modernější, efektivnější, účinnější, jednoznačnější a jednotnější, vedl by k optimalizaci a posílení stávajícího systému cel EU a podněcoval by ke spolupráci s jasným cílem řešit daňové úniky a všechny formy nekalé soutěže a potírat je, aby bylo možné účinně vybírat dávky, které mají přispívat na vlastní zdroje EU;

8.  konstatuje, že nástroje na ochranu obchodu jsou jedním z pramenů vlastních zdrojů EU, ale že vzhledem k jejich povaze nemohou a nesmí být používány jako předvídatelná a stabilní základna stálých příspěvků do vlastních zdrojů EU; zdůrazňuje, že nástroje na ochranu obchodu by neměly být využívány primárně jako vlastní zdroje EU, protože by měly být vytvářeny pouze v případech, kdy je to vhodné a přiměřené, a v souladu s platnými pravidly.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

6

4

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Seán Kelly, Sander Loones, Fernando Ruas, Lola Sánchez Caldentey, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Virginie Rozière


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (27.11.2017)

pro Rozpočtový výbor

k reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Zpravodaj: Nedzhmi Ali

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v situaci, kdy jsou zdroje omezené, je při zvyšování příjmů v rozpočtu EU zvýšením přípisů z vlastních zdrojů třeba více dbát na ochranu finančních zájmů EU; vzhledem k tomu, že větší důležitost by měla být přisuzována také posílené spolupráci a součinnosti Komise a členských států;

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU je primárně investičním rozpočtem s určitou mírou přerozdělování mezi členskými státy a že slouží zejména k podpoře společných politik a cílů EU a poskytuje počáteční kapitál pro střednědobé až dlouhodobé investice;

C.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů rozpočtu EU by měla být podpora rychlejšího rozvoje a vzniku pracovních míst v méně rozvinutých regionech, aby bylo dosaženo obdobné úrovně sociálního a hospodářského rozvoje ve všech členských státech, k čemuž by mělo zvýšené využívání vlastních zdrojů významně přispět;

1.  domnívá se, že vlastní zdroje by měly být soustředěny do projektů, které jsou schopny generovat nejvyšší evropskou přidanou hodnotu; zdůrazňuje, že výdaje by měly směřovat zejména do oblastí, v nichž je financování na evropské úrovni nezbytné nebo v nichž by financování na vnitrostátní úrovni nepostačovalo k dosažení evropského cíle;

2.  zdůrazňuje, že stávající systém vlastních zdrojů je příliš složitý a klade nerovný důraz na čisté saldo mezi členskými státy; podporuje zavedení nových vlastních zdrojů, které sníží závislost rozpočtu EU na příspěvcích členských států založených na hrubém národním důchodu a umožní větší zacílení finančních prostředků EU na politiky a priority EU; domnívá se, že podíl nových skutečných vlastních zdrojů by se měl zvýšit nejméně na 50 % příjmové strany rozpočtu EU;

3.  má za to, že nadcházející jednání o příštím víceletém finančním rámci (VFR) i o brexitu nabízejí EU příležitost, aby reformovala svůj systém vlastních zdrojů; domnívá se, že Komise a členské státy by měly připravit reformu založenou na jasných a společně dohodnutých zásadách; vyzývá proto členské státy, aby provedly hloubkovou reformu tohoto systému a zajistily větší stabilitu, udržitelnost a předvídatelnost budoucího financování EU, jakož i jeho větší transparentnost a odpovědnost vůči občanům EU; vyzývá Komisi, aby zvážila doporučení Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje uvedená v její zprávě o budoucím financování EU;

4.  vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby reformu využily k zavedení pobídek a k motivování členských států investovat do evropského projektu a aby odstranily všechny mechanismy rabatu a opravy s cílem vytvořit jednodušší, stabilnější, spravedlivější a transparentnější strukturu; má v tomto ohledu za to, že vnitrostátní příspěvky do rozpočtu EU by měly být vyloučeny z výpočtu schodku v rámci Paktu o stabilitě a růstu;

5.  vyzývá členské státy, aby zohlednily rizika pro systém výběru příjmů spojená se zvýšením vlastních zdrojů, což by v konečném důsledku mohlo vyžadovat zavedení potřebných záruk;

6.  upozorňuje na nutnost posílení stávajícího systému kontrol a zavedení nových mechanismů k předcházení podvodům a nesrovnalostem, které mohou při výběru nových vlastních zdrojů ohrožovat finanční zájmy EU; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby byla připravena navrhnout odpovídající opatření na ochranu finančních zájmů EU, pokud a až členské státy zavedou nové vlastní zdroje pro rozpočet EU;

7.  vyjadřuje politování nad rozdílností celních kontrol, jež jsou v Unii prováděny, a vysokým počtem podvodů, jež narušují systém výběru vlastních zdrojů; zdůrazňuje význam celních inspekcí a spojeného výběru cel; upozorňuje na ztráty příjmů z důvodu výpadku příjmů z DPH a přeshraničních podvodů s DPH; zdůrazňuje, že pašování vysoce zdaněného zboží způsobuje v rozpočtu EU i rozpočtech členských států vážné ztráty příjmů; vyzývá Komisi, aby posílila společnou politiku celních kontrol tím, že stanoví její skutečnou harmonizaci za účelem zlepšení výběru tradičních vlastních zdrojů;

8.  připomíná, že je důležité usnadňovat a zrychlovat výměnu informací s úřady, jako jsou OLAF a Europol, aby byly potírány celní podvody a přeshraniční daňová kriminalita; upozorňuje zejména na nárůst nadnárodních podvodů spojených s DPH, tzv. „karuselových podvodů“, a vyzývá Komisi, aby dále posílila opatření vhodná k předcházení a zamezení tomuto typu podvodů; považuje za zásadní praktickou optimalizaci zdroje DPH, která nezatíží občany EU a členské státy;

9.  má za to, že veškeré nově schválené zdroje by měly splňovat tři základní kritéria: jednoduchost, spravedlnost a demokratickou kontrolu; připomíná, že při zvažování nových zdrojů financování by měly být zohledněny zásady, které uvedla Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; poukazuje na to, že nový systém by měl být srozumitelný a transparentní pro evropské daňové poplatníky, a odmítá politiku hry s nulovým součtem, kterou v současnosti uplatňují některé členské státy; domnívá se, že rozpočtová vyjednávání se neřídí zásadou evropské přidané hodnoty, nýbrž logikou vnitrostátní „spravedlivé návratnosti“ a rozpočtovými saldy;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rovněž zvážily jiné zdroje založené na daních, které má EU k dispozici, jež by mohly přinést v některých politických oblastech spojených s rizikem vyšší evropskou přidanou hodnotu a zároveň posílit rozpočet EU a snížit zdroje založené na HND a DPH; má za to, že stávající systém vlastních zdrojů založených na DPH by měl být nahrazen řádnými převody části DPH vybrané na vnitrostátní úrovni; domnívá se, že nové zdroje by mohly být nalezeny také v evropských politikách, jako je environmentální, energetická, klimatická či dopravní politika;

11.  zdůrazňuje, že využívání vlastních zdrojů by mělo být orientováno na veřejné statky na evropské úrovni, z nichž mohou mít stejný prospěch všechny členské státy a pro něž je činnost na úrovni EU nejen relevantní, ale i nezbytná, nebo na případy, kdy vnitrostátní možnosti financování nestačí k dosažení priorit a cílů EU; zdůrazňuje v tomto ohledu význam rozpočtu EU pro podporu další integrace EU a soudržnosti mezi členskými státy; zmiňuje dvě oblasti zvýšené evropské přidané hodnoty, které jsou rovněž vysoce ceněny mezi občany, a sice výzkum a vývoj a vnitřní a vnější bezpečnost;

12.  zdůrazňuje, že EU by měla zvážit, že bude v těch oblastech, v nichž je její přidaná hodnota vnímána jako omezená či v nichž panuje dojem, že se jí nedaří plnit sliby, dělat méně; zdůrazňuje však, že jsou-li stanoveny ambiciózní evropské cíle, měly by být rovněž zajištěny dostatečné finanční prostředky, a jsou-li stanoveny nové cíle, měly by být navrženy nové zdroje;

13.  vyjadřuje přesvědčení, že vynakládání vlastních zdrojů na projekty vnitřní a vnější bezpečnosti se setká s pozitivním přijetím ze strany občanů, což zvýší evropskou přidanou hodnotu těchto projektů; je znepokojen nízkou mírou výdajů v některých klíčových oblastech bezpečnosti, jako jsou přípravné akce pro spolupráci a výzkum v oblasti obrany a bezpečnosti;

14.  vítá větší míru využívání vlastních zdrojů na projekty výzkumu a vývoje, ačkoli existují pochybností ohledně typů financovaných projektů; zdůrazňuje, že prostředky by měly směřovat do projektů, které jsou v dlouhodobém výhledu ziskové a mají přínos pro EU, nikoli do programů financování, které mají pouze krátkodobý efekt;

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že jen malá část rozpočtu Unie je věnována na výdaje spojené s klimatem; má za to, že příjmy z vlastních zdrojů by měly být vynakládány na projekty, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu, včetně boje proti klimatické změně;

16.  vyzývá k otevřené debatě o zachování úrovně plateb na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku (SZP) v příštím programovém období, kdy je nutno zohlednit adicionalitu a vysokou přidanou hodnotu těchto politik pro evropskou stabilitu, konkurenceschopnost a hospodářský růst;

17.  vyzývá k cílenému budování kapacit v členských státech, které se potýkají s problémy s centrálně řízenými programy, jako je nástroj pro propojení Evropy (CEF), Horizont 2020 a Evropský fond pro strategické investice (EFSI);

18.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu v průběhu příštího roku předložila sdělení, v němž vysvětlí, jak hodlá sladit dlouhodobé politické cíle, jako je strategie Evropa 2020, s podmínkami, které nastanou po skončení platnosti VFR do roku 2020; je pevně přesvědčen, že klíčovou úlohu při vytváření následných VFR by měla hrát agenda EU na příštích deset let;

19.  připomíná, že při přidělování vlastních zdrojů je třeba mít na zřeteli dlouhodobé projekty, jako je program Horizont 2020 a deset priorit Junckerovy Komise; vyzývá Komisi, aby své priority orientovala na úspěšné dokončení těchto dlouhodobých projektů;

20.  je přesvědčen, že jednodušší a jasnější pravidla přispějí k rychlému přidělování zdrojů, zvýší efektivitu a transparentnost a sníží míru chyb; žádá Komisi, aby vypracovala akční plán v tomto duchu;

21.  vyjadřuje znepokojení nad tím, jakým způsobem se přidělování prostředků měří; zastává názor, že systém rozpočtové rovnováhy není v případě projektů s evropskou přidanou hodnotou vhodný, neboť tyto projekty lze provádět pouze v jednom členském státě, v důsledku čehož vzniká nerovnováha mezi účty dané země a účty ostatních zemí;

22.  zdůrazňuje, že politiky, z nichž by měli prospěch všichni občané EU a které by vytvářely vyšší evropskou přidanou hodnotu, nejsou z hlediska čistého salda atraktivní; proto je přesvědčen, že by měl být zaveden nový způsob měření hodnoty projektů a racionalizovaný systém vykazování;

23.  znovu opakuje, že je nezbytné přidělovat vlastní zdroje na projekty, které mají potenciál vytvořit nejvyšší evropskou přidanou hodnotu, a nikoli pouze sledovat účty členských států; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrhy na nové vlastní zdroje; domnívá se, že by to mohlo snížit relativní podíl vnitrostátních příspěvků do rozpočtu EU založených na HND a tím pomoci skoncovat s protievropským důrazem pouze na spravedlivou návratnost z hlediska čistého salda;

24.  má za to, že by Komise měla jako opatření k posílení rozpočtu EU zvážit možnost vybírání poplatku z CO2 stanovením ceny uhlíku, a to buď prostřednictvím zdanění, nebo prostřednictvím tržních nástrojů; domnívá se, že takový nástroj by mohl přinést vysokou evropskou přidanou hodnotu, neboť tento poplatek by mohl sloužit jako pobídka ke změně chování spotřebitelů a výrobců v zájmu budoucnosti, která nebude na uhlíku tolik závislá; má však za to, že jakékoli řešení EU založené na dani by mělo být co nejneutrálnější z pohledu celkové míry zdanění v daném členském státě; zdůrazňuje, že takový poplatek by také musel zohlednit stávající mechanismy obchodování s emisemi, aby se zabránilo překrývání a vzájemné neslučitelnosti prostředků a cílů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Arndt Kohn, Monica Macovei, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Hannu Takkula, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brian Hayes, Karin Kadenbach, Younous Omarjee, Julia Pitera

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tiziana Beghin, Tiemo Wölken

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

17

+

ALDE

ECR

GUE/NGL

PPE

S&D

Greens

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová, Hannu Takkula

Monica Macovei

Younous Omarjee

Ingeborg Gräßle, Brian Hayes, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Tomáš Zdechovský, Joachim Zeller

Arndt Kohn, Karin Kadenbach, Inés Ayala Sender, Tiemo Wölken

Bart Staes

1

-

EFDD

Tiziana Beghin

1

0

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (29.1.2018)

pro Rozpočtový výbor

k reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Zpravodaj: Luigi Morgano

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že průzkumy z poslední doby naznačují, že většina evropských občanů podporuje to, aby EU vyvíjela více činnosti v oblastech, jako je obrana a bezpečnost, vzdělávání a inovace a sociální a hospodářská politika, a že to vše má rozpočtové důsledky;

B.  vzhledem k tomu, že brexit bude mít značný dopad na příjmovou stranu rozpočtu EU;

C.  vzhledem k tomu, že příspěvek vycházející z HND byl zaveden proto, aby vyvažoval výdaje, které nejsou kryty jinými příjmy na úrovni EU, a jako takový by mohl být ze své podstaty reziduální; vzhledem k tomu, že podíl příspěvku vycházejícího z HND vzrostl z 13,2 % v roce 1991 na 66,3 % v roce 2016 a je dnes hlavním zdrojem financování rozpočtu EU;

1.  vítá přístup zvolený v diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU spočívající v tom, že základními zásadami rozpočtu EU musí být vytváření evropské přidané hodnoty ve srovnání s rozpočty členských států, dosahování úspor z rozsahu a zajištění co nejefektivnějšího a nejcílenějšího používání finančních prostředků EU ve snaze „maximalizovat přínos každého vynaloženého eura“;

2.  zdůrazňuje, že reformovaný systém vlastních zdrojů EU by neměl klást na občany EU další daňovou zátěž a neměl by mít za důsledek rozšíření regresivní povahy systému vlastních zdrojů EU;

3.  je přesvědčen, že přílišná závislost na příspěvku vycházejícím z HND jako hlavním zdroji financování pro rozpočet EU znamená trvalé setrvávání u logiky spravedlivého vyrovnání (juste retour); vítá práci skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, a především ta navrhovaná opatření, která mají za cíl nalézt náhradu za podíl příspěvku vycházejícího z HND; zastává názor, že využívání tradičních a skutečných vlastních zdrojů by mohlo příspěvek vycházející z HND částečně nahradit, a tudíž jej snížit;

4.  domnívá se, že reforma systému vlastních zdrojů by se měla řídit zásadami jednoduchosti, stability, pružnosti, transparentnosti, spravedlnosti, demokracie a přidané hodnoty EU s cílem umožnit občanům lépe porozumět způsobu financování rozpočtu EU;

5.  domnívá se, že – jak se zdůrazňuje ve zprávě skupiny na vysoké úrovni – by měly být upřednostněny skutečné vlastní zdroje s jasným evropským záběrem;

6.  vítá návrh skupiny na vysoké úrovni týkající se její představy o vlastním zdroji vycházejícím z DPH usilující o jeho zjednodušení, snížení administrativních nákladů s ním spojených a posílení vazby na politiku EU v oblasti DPH a skutečné příjmy z DPH; domnívá se, že takováto reforma vlastního zdroje vycházejícího z DPH by přispěla k potírání daňových podvodů, daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti účinněji; dále se domnívá, že pouze definitivní systém DPH EU a související vlastní zdroje by evropským občanům přinesly ve vztahu k rozpočtu EU spravedlivý systém;

7.  domnívá se, že by Komise s přihlédnutím k závěrům přezkumu směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů měla navrhnout podmínky pro přidělení části daňových příjmů ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů do rozpočtu Unie, aby se úměrně tomu snížily příspěvky členských států do rozpočtu;

8.  vítá diskusi o možnostech zavedení daní na podporu úsilí EU řešit výzvy spojené se životním prostředím;

9.  zdůrazňuje, že veškeré slevy na příjmové straně by měly být zrušeny; domnívá se, že podíl nákladů na řízení, který dostávají vnitrostátní celní úřady u celních sazeb a zlikvidovaných poplatků, by neměl překročit správní náklady s nimi spojené;

10.  vítá záměr Komise předložit návrh na vytvoření zvláštní rozpočtové položky pro eurozónu v rozpočtu EU;

11.  zdůrazňuje, že přestože EU potřebuje dostatečné finanční zdroje, je důležité, aby se nezvyšovalo daňové zatížení občanů;

12.  bere na vědomí Komisí předložený „balíček týkající se HMU“ ze dne 6. prosince 2017, který nastiňuje návrhy vytvořit pozici tzv. „ evropského ministra hospodářství a financí“, přeměnit Evropský mechanismus stability na Evropský měnový fond a vytvořit nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu v rámci EU;

13.  domnívá se, že abychom zajistili, že bude eurozóna přinášet prospěch všem občanům, mohlo by být prospěšné vytvořit určitou rozpočtovou kapacitu pro eurozónu ve zvláštní rozpočtové položce v rozpočtu EU, v rámci Unie a nad rámec výpočtů stropů pro prostředky na závazky a na platby podle víceletého finančního rámce a v právních mezích Smluv, aniž by došlo k překrývání se se stávajícími politikami a vznikla roztříštěnost v rámci rozpočtu; je pro to, aby tato rozpočtová kapacita byla nadána prostředky a nástroji, které jí umožní plnit funkce makroekonomické stabilizace; zdůrazňuje však, že je třeba, aby členské státy dodržovaly Pakt o stabilitě a růstu, včetně dodržování jeho stávajících ustanovení umožňujících pružnost; upozorňuje, že je také třeba zabezpečit investice, předcházet nezaměstnanosti a nejistotě, vytvořit pobídky pro strukturální reformy s cílem modernizovat ekonomiky členských států, dosáhnout hospodářské a sociální konvergence a posílit finanční systém v Evropě jako celku;

14.  domnívá se, že – jak navrhla skupina na vysoké úrovni – by rozpočtová kapacita pro eurozónu měla být částečně financována vlastními zdroji, které lze snáze uplatnit v eurozóně, jako je podíl z příjmů plynoucích z daně z finančních transakcí; zdůrazňuje však, že by se v rozpočtu neměla vyskytovat vazba mezi konkrétními typy příjmů a výdajů;

15.  domnívá se, že by měla být vytvořena jasná vazba mezi rozpočtovými výdaji a strategickými cíli, aby byla zajištěna demokratická legitimita opatření dohodnutých na evropské úrovni; domnívá se, že v zájmu zvýšení veřejné podpory evropských vlastních zdrojů by tyto zdroje měly mít jasnou složku s přidanou hodnotou na úrovni EU;

16.  soudí, že demokracie, transparentnost a jasná vazba mezi rozhodováním, zodpovídáním se a odpovědností zakládají legitimitu veřejné politiky na unijní a vnitrostátní úrovni, zejména v případě rozpočtové a fiskální politiky; bere na vědomí návrh předsedy Komise vytvořit v rámci Komise pozici tzv. „evropského ministra hospodářství a financí“; domnívá se, by takový krok mohl zlepšit demokratickou zodpovědnost správy ekonomických záležitostí EU, zejména ve vztahu k Evropskému parlamentu;

17.  domnívá se, že rozhodnutí Rady o vlastních zdrojích by mělo být přijato na základě většího zapojení Evropského parlamentu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

13

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, David Coburn, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Barbara Kappel, Wajid Khan, Wolf Klinz, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Matt Carthy, Mady Delvaux, Herbert Dorfmann, Ramón Jáuregui Atondo, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Luigi Morgano, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edward Czesak, Manolis Kefalogiannis, Rainer Wieland

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

PPE

Burkhard Balz, Herbert Dorfmann, Markus Ferber, Brian Hayes, Danuta Maria Hübner, Manolis Kefalogiannis, Esther de Lange, Werner Langen, Verónica Lope Fontagné, Ivana Maletić, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Anne Sander, Tom Vandenkendelaere, Rainer Wieland

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Mady Delvaux, Jonás Fernández, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Wajid Khan, Olle Ludvigsson, Luigi Morgano, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

13

-

ALDE

Caroline Nagtegaal

ECR

Edward Czesak, Sander Loones, Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne

EFDD

David Coburn, Marco Valli

ENF

Gerolf Annemans, Bernard Monot

GUE/NGL

Matt Carthy, Martin Schirdewan

3

0

ALDE

Wolf Klinz

ENF

Barbara Kappel

GUE/NGL

Dimitrios Papadimoulis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (8.12.2017)

pro Rozpočtový výbor

k reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Zpravodaj: Ivo Belet

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že posílení přechodu na udržitelné, oběhové a nízkouhlíkové hospodářství, splnění společně dohodnutých cílů energetické unie a zajištění souladu s našimi závazky přijatými v rámci Pařížské dohody vyžaduje v období 2020–2030 značné investice;

2.  je přesvědčen, že k dosažení skutečného pokroku v oblasti těchto klíčových politik EU, jakož i nulových emisí do poloviny století je naprosto zásadní zohledňování problematiky klimatu a důkladná reforma rozpočtu EU; konstatuje, že čl. 2 písm. c) Pařížské dohody klade důraz na nutnost, aby „finanční toky důsledně směřovaly k nízkým emisím skleníkových plynů a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu“;

3.  je přesvědčen, že reforma rozpočtu EU by měla vycházet ze zásad subsidiarity, solidarity, a udržitelnosti s cílem dosáhnout účinnějšího rozpočtu EU, jenž bude založen na kombinaci nových a stávajících vlastních zdrojů a bude přímo a transparentně přispívat k investicím do projektů s jasnou evropskou přidanou hodnotou pro občany, podniky a životní prostředí;

4.  připomíná, že zavedení nových vlastních zdrojů nebo jiných druhů příjmů EU by mělo zajistit, že rozpočet EU bude méně záviset na příspěvcích členských států založených na hrubém národním důchodu (HND), a vést ke snížení těchto příspěvků;

5.  je toho názoru, že vlastní zdroje založené na dani z elektřiny by se překrývaly s rozsahem působnosti systému EU pro obchodování s emisemi a vyvolaly by znepokojení s ohledem na stabilitu investičních podmínek a na finanční zátěž pro domácnosti;

6.  konstatuje, že GŘ pro životní prostředí je odpovědné za druhý největší objem pokut uložených za nedodržování právních předpisů EU, které v období 2014–2017 dosáhly částky 284 milionů EUR; žádá, aby byly příjmy pocházející přímo z právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a jejich prosazování směrovány do rozpočtu EU jako „ostatní příjmy“ a vyčleněny na investice do projektů, které vytvářejí nejvyšší evropskou přidanou hodnotu v oblasti životního prostředí; připomíná však, že příjmy z pokut nepředstavují stabilní zdroj příjmů do rozpočtu EU;

7.  žádá, aby část příjmů z dražeb emisních povolenek v období od fáze 4 (2021) směřovala do konkrétních, udržitelných a nízkouhlíkových projektů EU, jako jsou maximalizace využívání stávající přeshraniční energetické infrastruktury a případně vytváření nové (například pro usnadnění integrace obnovitelných zdrojů), skladování energie a investice do průlomových inovací v průmyslu, s cílem přispět ke spravedlivému přechodu nanízkouhlíkové hospodářství; vyzývá Komisi, aby dále propracovala způsoby, jak by mohly stávající i budoucí fondy a programy EU být využívány na podporu spravedlivého přechodu v uhlíkově náročných regionech a regionech vysoce využívajících uhlí; konstatuje, že se očekává, že by se příjmy z dražeb emisních povolenek měly od fáze 4 zvyšovat;

8.  žádá, aby byla provedena analýza toho, zda příjmy ze společně dohodnutých vnitrostátních systémů zpoplatnění silnic založené na vzdálenosti, trvání cesty a emisích z dopravy mohou přispívat k financování projektů EU na podporu rozvoje bezemisní nebo nízkoemisní mobility, včetně pobídek pro vozidla s nulovými či nízkými emisemi, nízkoemisní alternativní zdroje energie v dopravě a udržitelnou multimodální dopravu, zejména vysokorychlostní železnice a nízkoemisní vnitrozemskou plavbu; vyzývá Komisi a členské státy, aby při vytváření systémů zpoplatnění silnic zohledňovaly zvláštní situaci odlehlých a venkovských oblastí, pro které jsou typické například dlouhé vzdálenosti a nedostatek veřejné dopravy;

9.  domnívá se, že dodatečné příjmy z příspěvků založených na emisích z letecké dopravy v rámci EU by se měly využívat zejména na podporu výzkumu a investic zaměřených na nízkouhlíková letadla EU a na další zlepšení efektivního využívání vzdušného prostoru;

10.  domnívá se, že by při neexistenci harmonizovaných mezinárodních opatření pro zdanění leteckého paliva měla být zvážena daň založená na uhlíkové náročnosti letů;

11.  domnívá se, že případné budoucí příspěvky plynoucí z lodní dopravy na základě emisí by měly být opětovně investovány do evropského odvětví lodní dopravy, a to formou financování výzkumu a vývoje čistých technologií a udržitelných plavidel;

12.  domnívá se, že by se příjmy z evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) v případě státních příslušníků třetích zemí měly použít na investice do výzkumu a vývoje v oblasti čisté a nízkoemisní letecké dopravy a do dalšího zlepšování účinného využívání vzdušného prostoru a na posílení financování Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

13.  žádá, aby se prozkoumala možnost zavést vlastní zdroj, který by odrážel obsah uhlíku ve spotřebním zboží prodávaném na jednotném trhu včetně zboží na jednotný trh dovezeného, například pohraniční mechanismus kompenzačních opatření v souvislosti s uhlíkem nebo daň z přidaného uhlíku, jenž by postupně nahradil část stávajícího vlastního zdroje založeného na DPH.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.12.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Bas Eickhout, Karl-Heinz Florenz, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Rory Palmer, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, John Procter, Julia Reid, Annie Schreijer-Pierik, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Krzysztof Hetman, Merja Kyllönen, Gesine Meissner, Nuno Melo, Ulrike Müller, Gabriele Preuß, Bart Staes, Claude Turmes

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Sven Schulze

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Gesine Meissner, Ulrike Müller

EFDD:

Piernicola Pedicini

GUE/NGL:

Stefan Eck, Merja Kyllönen

NI:

Zoltán Balczó

PPE:

Ivo Belet, Angélique Delahaye, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Karl-Heinz Florenz, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Krzysztof Hetman, Peter Liese, Norbert Lins, Nuno Melo, Annie Schreijer-Pierik, Sven Schulze

S&D:

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Susanne Melior, Rory Palmer, Pavel Poc, Gabriele Preuß, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE:

Marco Affronte, Bas Eickhout, Martin Häusling, Bart Staes, Claude Turmes

7

-

ECR:

Jørn Dohrmann, Arne Gericke, Urszula Krupa, John Procter, Jadwiga Wiśniewska

EFDD:

Julia Reid

ENF:

Sylvie Goddyn

1

0

GUE/NGL:

Luke Ming Flanagan

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (24.1.2018)

pro Rozpočtový výbor

k reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Zpravodaj: Nicola Caputo

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá k zásadní reformě systému vlastních zdrojů (aniž by se zvýšila daňová zátěž, jíž čelí evropští daňoví poplatníci), včetně pevně stanovených priorit a nových vlastních zdrojů, která by mohla snížit podíl příspěvků založených na HND, které v roce 2016 tvořily 65,4 % příjmů Unie; upozorňuje na skutečnost, že ačkoli většina příjmů EU i nadále pochází z příspěvků založených na vnitrostátních HND a DPH, tyto příjmy nejsou vnímány jako skutečné vlastní zdroje; zdůrazňuje, že EU potřebuje stabilní typ vlastních zdrojů, a konstatuje, že např. „represivní cla“ proto nelze považovat za příjem a z téhož důvodu se nehodí jakožto předvídatelný zdroj příjmu; vyzývá rovněž k postupnému zrušení všech druhů slev; zdůrazňuje, že stávající systém zahrnuje složité a nejasné opravné mechanismy, které přispívají k tomu, že se každý rok nedostává dostatečných prostředků na platby;

2.  poukazuje na to, že zpráva skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje přinesla nové návrhy, včetně reformy vlastních zdrojů z DPH a systému EU pro obchodování s emisemi, odvodu z emisí CO2, zdanění dopravy, zdanění elektřiny a příjmů pocházejících z jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že zavedení nových vlastních zdrojů by mohlo posílit politickou soudržnost mezi výdajovou a příjmovou stranou rozpočtu; zdůrazňuje, že navzdory těmto návrhům musí příspěvky členských států zůstat i nadále klíčovým vlastním zdrojem, a to v rámci jednoduššího, transparentnějšího, spravedlivějšího a demokraticky odpovědnějšího systému, v němž jsou příjmy následně vynakládány moudrým způsobem;

3.  vyzývá všechny strany, aby ze zprávy skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje vyvodily odpovídající závěry a prozkoumaly, zda je možné provést doporučení, která by přispěla k větší transparentnosti, stabilitě, jednoduchosti, soudržnosti, spravedlivosti a předvídatelnosti rozpočtu Unie a která by současně dodržovala zásadu subsidiarity a čím dál více by se zaměřovala na solidaritu a přerozdělování mezi bohatšími a chudšími zeměmi; v tomto ohledu upozorňuje na skutečnost, že stávající systém vlastních zdrojů se vyznačuje značnou mírou složitosti zahrnující nedostatečnou transparentnost, kterou je třeba řešit díky společnému úsilí orgánů EU a členských států;

4.  zdůrazňuje, že tyto nové typy vlastních zdrojů mají zásadní význam pro financování nových úkolů Unie v oblastech, jako jsou migrace, Pařížská dohoda o klimatu a vnitřní bezpečnost a obrana, a pro kompenzaci očekávané roční ztráty příjmů ve výši 9 až 12 miliard EUR, kterou může způsobit brexit; konstatuje rovněž, že abychom uchránili přidanou hodnotu rozpočtu EU, je třeba zavést nové vlastní zdroje umožňující, aby byla EU schopna řádně financovat jak své tradiční politiky, tak nové priority a aby se zabránilo případným škrtům výdajů na společnou zemědělskou politiku (SZP), které představil diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU;

5.  zdůrazňuje, že zemědělská cla jsou politickým i finančním nástrojem SZP a že dohody o volném obchodu povedou ke snížení příjmů z cel; konstatuje, že zpráva skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje doporučuje, aby byla v rozpočtu SZP zachována i v budoucnu, neboť se jedná o jednoduchý, účinný a skutečně vlastní zdroj Unie; konstatuje, že podíl tradičních vlastních zdrojů v průběhu let rychle klesal, neboť snižování průměrných sazeb nebylo dostatečně kompenzováno zvyšováním objemu obchodu;

6.  zdůrazňuje, že dodatečný příjem, včetně pokut za porušování pravidel hospodářské soutěže a vyšších než očekávaných cel, nevedl k dodatečným příležitostem k financování, ale ke snižování příspěvků založených na HND;

7.  upozorňuje na skutečnost, že výhodou reformy vlastního zdroje z DPH (nahrazující stávající systém) v podobě vlastního zdroje založeného na dani z příjmu právnických osob, dani z finančních transakcí nebo jiných daních z finančních aktivit by bylo zdokonalení fungování jednotného trhu;

8.  zdůrazňuje přidanou hodnotu SZP při podněcování inovací, konkurenceschopnosti a udržitelnosti v zemědělství a posilování dlouhodobé potravinové a environmentální bezpečnosti Unie a také to, že zajišťuje stabilní ceny potravin prostřednictvím stabilnějších příjmů zemědělských podniků a opatření na podporu udržitelného rozvoje venkova investujících do venkovských komunit, která tím zabraňují vylidňování venkova a využívají potenciál venkovských oblastí; uznává, že je třeba reformovat SZP s cílem vybudovat důvěryhodnost a odůvodněnost pokračujícího poskytování podpory v očích jiné než zemědělské veřejnosti díky rozšířenějšímu poskytování environmentálních veřejných statků a zajištění spravedlivějšího rozdělení plateb mezi členskými státy a uvnitř těchto států; na závěr zdůrazňuje, že je třeba zachovat příspěvek, který přinášejí zemědělská cla do rozpočtu EU;

9.  konstatuje, že SZP především každodenně přináší přibližně 500 milionům evropských občanů vysoce kvalitní a cenově dostupné potraviny; kromě toho také upozorňuje na skutečnost, že tento systém stojí v průměru každého občana EU 32 centů denně, což je cena za zajištění bezpečných a zdravých potravin a různorodé zemědělské krajiny; zdůrazňuje, že SZP, což je jediná plně integrovaná politika na úrovni EU, přináší nejvyšší evropskou přidanou hodnotu a že zemědělská politika financovaná na úrovni jednotlivých států by byla výrazně nákladnější;

10.  zdůrazňuje, že nepřímý dodatečný příjem by rovněž bylo možné získat díky zjednodušení společné zemědělské politiky a omezení byrokratických překážek v jejím rámci;

11.  vyzývá k tomu, aby financování, které bylo vyčleněno prostřednictvím mechanismu finanční kázně v zemědělství, ale nebylo využito, bylo v plném rozsahu zpřístupněno v nadcházejícím rozpočtovém roce v podobě přímých plateb;

12.  má za to, že SZP je účinná a měla by znovu zdůraznit svou legitimitu jakožto jeden z hlavních nástrojů činnosti Unie, pokud se jedná o zachovávání a vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech, a zejména pak v zemědělství.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

7

5

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Stefan Eck, Jens Gieseke, Maria Heubuch, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Hannu Takkula, Tom Vandenkendelaere, Thomas Waitz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Hannu Takkula

EFDD

Marco Zullo

ENF

Rebega Laurentiu

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Jens Gieseke, Esther Herranz García, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Czesław Adam Siekierski, Tom Vandenkendelaere

S & D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Karin Kadenbach, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

7

-

ECR

Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson, Stanisław Ożóg

EFDD

John Stuart Agnew

GUE/NGL

Stefan Eck, Luke Ming Flanagan

5

0

ECR

Richard Ashworth

ENF

Philippe Loiseau

VERTS/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (11.10.2017)

pro Rozpočtový výbor

k reformě systému vlastních zdrojů Evropské unie

(2017/2053(INI))

Zpravodajka: Mercedes Bresso

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že plně podporuje komplexní reformu systému vlastních zdrojů Evropské unie; připomíná, že stávající systém vlastních zdrojů je v rozporu s duchem Smluv, neboť čl. 310 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví, že Unie nepřijímá žádné akty, které by mohly mít významný dopad na rozpočet, aniž by byla poskytnuta záruka, že výdaje vyplývající z těchto aktů mohou být financovány v rámci limitu pro vlastní zdroje Unie, a že článek 311 SFEU stanoví, že rozpočet Unie je financován plně z vlastních zdrojů; nicméně zdůrazňuje, že ve skutečnosti většina příjmů EU pochází z příspěvků členských států v podobě procentního podílu HND (69,1 %) a DPH (12,4 %), které nejsou považovány za skutečné vlastní zdroje, neboť vedou k přelévání prostředků mezi členskými státy s nulovým výsledným součtem;

2.  zdůrazňuje, že stávající systém vlastních zdrojů charakterizuje značná složitost a nedostatek transparentnosti; vyzývá proto orgány EU a členské státy, aby tyto nedostatky účinným a konstruktivním způsobem odstranily;

3.  domnívá se, že je třeba posílit úlohu Parlamentu v rámci postupu pro přijímání rozhodnutí o vlastních zdrojích; je přesvědčen o tom, že přejde-li se z jednomyslného hlasování na hlasování kvalifikovanou většinou a řádný legislativní postup pro přijetí vlastních zdrojů, zajistí se tak při přijímání rozhodnutí o příjmové i výdajové stránce rozpočtu EU Evropskému parlamentu stejné postavení, jako má Rada;

4.  zdůrazňuje, že je třeba využít příležitostí spojených s brexitem, a vybízí členské státy a Komisi k revizi stávajícího systému slev z odvodů a jejich oprav, které jsou nejen v rozporu s duchem Smluv, ale které rovněž vedly prokazatelně k tomu, že se diskuse zaměřila nikoli na evropskou přidanou hodnotu rozpočtu EU, nýbrž na příspěvky členských států z hlediska „čistého zůstatku“, aniž by se braly v potaz efekty přelévání rozpočtu EU;

5.  zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl v souladu s doporučeními Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje disponovat systémem skutečných vlastních zdrojů;

6.  vyzývá Komisi, aby začala uvažovat o tom, jak by se mohly finanční prostředky generované přímo na základě politik EU stát příjmy pro rozpočet EU;

7.  je přesvědčen o tom, že každá reforma systému vlastních zdrojů by měla být založena na zásadě spravedlnosti, stability, jednotnosti, solidarity, udržitelnosti, subsidiarity a srozumitelnosti pro evropské občany; připomíná zásady, které byly uvedeny v Montiho zprávě a uplatněny Skupinou na vysoké úrovni pro vlastní zdroje při hodnocení možností týkajících se nových vlastních zdrojů, a domnívá se, že představují užitečné vodítko pro úvahy nad reformami; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné příjmy pro rozpočet EU, aby byly politiky EU přiměřeně a spolehlivě financovány, zejména po brexitu;

8.  domnívá se, že reforma příjmové stránky by měla probíhat současně s reformou výdajové stránky, aby se zvýšila evropská přidaná hodnota výdajů EU tím, že se zajistí viditelné propojení mezi výdaji EU a politikami a prioritami EU a podpoří politiky EU v klíčových oblastech spadajících do pravomoci EU a přinášejících velký potenciál, pokud jde o evropskou přidanou hodnotu, jako je jednotný trh, ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu, energetická unie, společná obranná politika a omezování daňové „heterogenity“ na jednotném trhu, jak bylo doporučeno v Montiho zprávě(1);

9.  připomíná, že v rámci provádění budoucích reforem je nezbytné zachovat jednotu rozpočtu EU a omezit využívání programů a nástrojů, které jsou prováděny souběžně s rozpočtem EU, a v souladu s doporučeními Skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje využívat tyto programy a nástroje pouze v náležitě odůvodněných případech a podrobovat je řádné kontrole;

10.  upozorňuje, že je třeba se důkladně zabývat tím, jak diskuse o budoucnosti Evropy, kterou v březnu 2017 zahájila Komise, ovlivní reformu systému vlastních zdrojů; zastává názor, že všech pět scénářů pro budoucí vývoj EU, jež v březnu 2017 předložila Komise, by si vyžádalo dodatečné finanční prostředky ze skutečných vlastních zdrojů, aby mohly být naplňovány cíle stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, které jsou nyní obsaženy v nových prioritách Unie; trvá na tom, že je důležité respektovat jednotu rozpočtu a omezovat, a nikoli zvyšovat jeho složitost, aby byla zajištěna vnitřní i vnější provázanost politik EU.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Richard Corbett, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Diane James, Alain Lamassoure, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ashley Fox, Enrique Guerrero Salom, Jérôme Lavrilleux, Jasenko Selimovic

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tadeusz Zwiefka

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

14

+

ALDE

Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Jasenko Selimovic

PPE

Danuta Maria Hübner, Alain Lamassoure, Jérôme Lavrilleux, Paulo Rangel, György Schöpflin, Tadeusz Zwiefka

S&D

Mercedes Bresso, Richard Corbett, Enrique Guerrero Salom, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel

VERTS/ALE

Pascal Durand

3

-

ECR

Ashley Fox, Kazimierz Michał Ujazdowski

NI

Diane James

0

0

 

 

Poznámka: Markus Pieper (PPE) oznámil, že také hlasoval pro přijetí návrhu stanoviska.

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Závěrečná zpráva a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje z prosince 2016 s názvem „Budoucí financování EU“.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, John Howarth, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Jean-Paul Denanot, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Stanisław Ożóg, Pavel Poc, Nils Torvalds, Helga Trüpel, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Anders Primdahl Vistisen


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

31

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Gérard Deprez, Urmas Paet, Nils Torvalds

ECR

Zbigniew Kuźmiuk, Stanisław Ożóg

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Esteban González Pons, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský

S&D

Jean-Paul Denanot, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, John Howarth, Vladimír Maňka, Pavel Poc, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Manuel dos Santos

VERTS/ALE

Jordi Solé, Indrek Tarand, Helga Trüpel

4

-

ECR

Anders Primdahl Vistisen

ENF

André Elissen, Marco Zanni

NI

Eleftherios Synadinos

1

0

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018Právní upozornění