Postup : 2017/2191(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0049/2018

Předložené texty :

A8-0049/2018

Rozpravy :

PV 18/04/2018 - 24
CRE 18/04/2018 - 24

Hlasování :

PV 19/04/2018 - 10.16

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0187

ZPRÁVA     
PDF 736kWORD 104k
1.3.2018
PE 612.214v02-00 A8-0049/2018

o výroční zprávě o politice v oblasti hospodářské soutěže

(2017/2191(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Ramon Tremosa i Balcells

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o politice v oblasti hospodářské soutěže

(2017/2191(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 39, 42, 101 až 109 a 174 této smlouvy,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. května 2017 o politice hospodářské soutěže v roce 2016 (COM(2017)0285) a na pracovní dokument útvarů Komise, který byl zveřejněn jako podpůrný materiál tentýž den,

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem(1),

–  s ohledem na bílou knihu o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU ze dne 9. července 2014 (COM(2014)0449),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů(2),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (COM(2017)0142),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. července 2016 o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o dohodách EU o spolupráci v oblasti prosazování politiky hospodářské soutěže – další postup(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zvláštní situaci ostrovů(5),

  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(7) a na své zprávy z předchozích let na toto téma,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb(8),

–  s ohledem na příslušná pravidla Komise a na její pokyny, rozhodnutí, usnesení, sdělení a dokumenty týkající se hospodářské soutěže,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě o politice hospodářské soutěže v roce 2016,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů(9),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0049/2018),

1.  vítá zprávu o politice hospodářské soutěže v roce 2016 ze dne 31. května 2017 (COM(2017)0285), podle níž jsou spravedlivé konkurenční prostředí, investice a inovace zásadními prvky pro budoucnost Evropy;

2.  rozhodně podporuje, aby byla Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž nezávislé při zastávání úlohy, jíž je účinné utváření a prosazování unijních pravidel v oblasti hospodářské soutěže ve prospěch všech občanů EU a podniků působících v EU;

3.  vítá a dále podporuje skutečnost, že Komise se kromě strukturovaného dialogu s komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou snaží i o udržování pravidelného kontaktu se členy příslušného výboru Parlamentu a jeho pracovní skupiny pro hospodářskou soutěž; je přesvědčen, že výroční zpráva Komise o politice hospodářské soutěže je klíčovým opatřením, pokud jde o demokratickou kontrolu, a vítá reakci Komise na všechny konkrétní požadavky přijaté Parlamentem;

4.  vyzývá Komisi, aby zajistila pravidelné informování Parlamentu a výměnu s ním ohledně vypracovávání a uplatňování právních předpisů EU, mezinárodních dohod a dalších předpisů „měkkého“ práva upravujících hospodářskou soutěž, jak stanovuje interinstitucionální dohoda mezi Komisí a Parlamentem; konstatuje, že toto například při konzultacích ohledně dohody mezi EU a Kanadou o výměně informací v řízeních týkajících se hospodářské soutěže neprobíhá uspokojivě; vyzývá Radu, aby dohodu mezi EU a Kanadou co nejdříve ratifikovala; zamýšlí podporovat pravidelnou výměnu názorů v rámci příslušného výboru s Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž (ECN) a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž;

5.  vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění právních předpisů týkajících se dotvoření jednotného trhu, například v odvětví energetiky (včetně vlastní spotřeby) a dopravy, digitálního trhu a v oblasti retailových finančních služeb s cílem zlepšit prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a dosáhnout jejich jednotného uplatňování v členských státech;

6.  zdůrazňuje, že je nutné prohloubit jednotný trh, aby se tak připravily podmínky pro nové dokončení a svobodu usazování ve všech odvětvích; poukazuje na potřebu strukturálních reforem a fiskální konsolidace v rámci Paktu o stabilitě a růstu; vyzývá Komisi, aby dosáhla obnovení důvěryhodnosti Paktu o stabilitě a růstu tím, že zajistí, aby všechny členské státy dodržovaly pravidla místo toho, aby se dožadovaly nových pravidel a nových institucí;

7.  konstatuje, že státní podpora může být nepostradatelným nástrojem k zajištění nezbytné infrastruktury a k zásobení energetického i dopravního odvětví, zejména v Evropě, kde probíhá přechod na čistší a klimaticky únosnější dodávky energie a dopravní systémy;

8.  konstatuje, že státní podpora může být nezbytná pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, počítaje v to energetiku, dopravu a telekomunikace; zdůrazňuje, že zásahy státu jsou často nejlepším politickým nástrojem k poskytování služeb, které jsou zcela zásadní z hlediska podpory izolovaných, vzdálených nebo okrajových oblastí a ostrovů Unie;

9.  považuje za důležité zaručit hospodářskou soutěž, což vyžaduje zajištění možnosti přeshraničních akvizic na vnitroevropském trhu s finančními službami, včetně pojištění;

10.  zdůrazňuje, že propojení okrajových regionů a ostrovů je nutné z hlediska udržování a rozvíjení přijatelné úrovně hospodářských a sociálních iniciativ prostřednictvím udržování důležitých obchodních vztahů;

11.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních, protisoutěžních či nekalých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

12.  vítá snahu GŘ pro hospodářskou soutěž pokračovat ve vytváření stálých a vyrovnaných pracovních sil v průběhu roku 2016; dále vítá skutečnost, že se zlepšilo řízení lidských zdrojů GŘ pro hospodářskou soutěž a že fluktuace zaměstnanců klesla na nejnižší úroveň od zahájení měření (ze 13,9 % v roce 2015 na 10,8 % v roce 2016(10)); žádá Komisi, aby GŘ pro hospodářskou soutěž přidělila odpovídající finanční a lidské zdroje a aby zajistila stálý přísun finančních prostředků na modernizaci elektronických a informačních nástrojů ředitelství, tak aby zvládlo narůstající objem své práce a vyrovnalo se s technologickým pokrokem; opětovně žádá důsledné oddělení útvarů, které vypracovávají pokyny, a těch, které jsou odpovědné za jejich uplatňování;

13.  vítá pokrok, kterého GŘ pro hospodářskou soutěž dosáhlo v oblasti rovných příležitostí, včetně 36% zastoupení žen ve středním managementu;

14.  opět zdůrazňuje, že korupce při zadávání veřejných zakázek závažně narušuje konkurenceschopnost evropského trhu; opakuje, že zadávání veřejných zakázek je jednou z činností státní správy, které jsou nejnáchylnější ke korupci; zdůrazňuje, že v určitých členských státech je zadávání veřejných zakázek financovaných z prostředků EU z hlediska korupce riskantnější než zadávání veřejných zakázek financovaných z vnitrostátních zdrojů; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí předcházet zneužívání finančních prostředků EU a podněcovala odpovědnost při zadávání veřejných zakázek; rovněž vítá zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;

15.  bere na vědomí, že pravidla EU nestanovují pro antimonopolní šetření cílové časové rámce, z čehož vyplývá, že rozhodnutí jsou v některých případech přijímána příliš pozdě, a to poté, co byli soutěžitelé donuceni stáhnout se z trhu;

16.  vyzývá Komisi k přijetí indikativních pokynů pro omezení doby antimonopolního šetření a řízení při zneužití dominantního postavení na trhu, aby se předcházelo vzniku nejistoty nebo nadměrné zátěže pro podniky a utvářely se soutěžní podmínky, které budou prospěšné pro spotřebitele; varuje, že pružnější časové rámce by měly být umožněny pouze ve složitých případech, kdy je potřeba šetření prodloužit s ohledem na jiné podniky;

17.  zdůrazňuje, že i když rychlost šetření musí být vyvážena nutností řádného zachování práv obhajoby i kvality šetření, orientační časové rámce mohou pomoci antimonopolním orgánům účinněji využívat jejich zdroje; konstatuje, že pro zrychlení důležitých antimonopolních šetření by Komise a zúčastněné subjekty mohly ve větší míře využívat zjednodušená antimonopolní řízení a zlepšit přístup k příslušným dokumentům;

18.  bere na vědomí, že většina rozhodnutí týkajících se antimonopolních otázek je přijímána na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby proto s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality sledovala globální ucelenost a nezávislost politiky hospodářské soutěže a její prosazování na vnitřním trhu, a to s podporou Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN); zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž je velmi důležitá, a proto vítá návrh Komise týkající se Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN+), jehož cílem je zvýšit kapacitu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a zajistit tak účinnější vymáhání právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže;

19.  je přesvědčen, že by Komise měla ověřit, zda vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž disponují dostatečnými finančními, lidskými a technickými zdroji, aby byly schopny vykonávat svou činnost zcela nezávisle, a zda je volba nebo jmenování jejich ředitelů a vyššího vedení transparentní a nejsou politicky ovlivněny; zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, a to i po rozpočtové stránce, je nezbytná pro zajištění účinného vymáhání právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž zveřejňovaly výroční zprávy, které obsahují statistiky a odůvodněné syntézy jejich činností, a žádá, aby Komise Parlamentu předkládala každoročně zprávu o těchto klíčových záležitostech; je přesvědčen o tom, že ve vnitrostátních orgánech pro hospodářskou soutěž musí být zavedeny postupy k zajištění toho, aby jejich zaměstnanci a ředitelé poté, co opustí svou pracovní pozici, nevykonávali po přiměřeně dlouhou dobu zaměstnání, které by mohlo vést ke střetu zájmů v souvislosti s konkrétním případem, jímž se zabývali v rámci vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje význam Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, která představuje platformu pro pravidelnou výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit účinné a důsledné uplatňování pravidel hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby zohledňovala stanoviska vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž;

20.  zastává názor, že by mohlo být užitečné vypracovat studii o povědomí a porozumění podniků, zejména malých a středních podniků, pokud jde o pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, neboť by posloužila k důslednějšímu prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a zároveň jako užitečné vodítko;

21.  zastává názor, že předběžná opatření mohou zejména v digitálním hospodářství představovat důležitý prostředek k zajištění toho, aby protiprávní jednání v době probíhajícího šetření vážně a nenapravitelně nepoškodilo hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby prověřila dostupné možnosti, jak buď urychlit řízení před orgány pro hospodářskou soutěž týkající se uplatnění článků 101 a 102 SFEU, nebo jak zjednodušit přijímání předběžných opatření; v této souvislosti Komisi vyzývá, aby vypracovala studii na toto téma a předložila Parlamentu a Radě její výsledky a případně legislativní návrh;

22.  vyzývá Komisi, aby v rámci případné reformy nařízení o kontrole spojování podniků důkladně prověřila, zda stávající praxe hodnocení dostatečně zohledňuje podmínky na digitálních trzích; domnívá se, že je možná třeba kritéria posuzování spojení v digitálním hospodářství upravit; kromě toho zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž by měla být zajištěna nejen při uplatňování článků 101 a 102 SFEU, ale také při prosazování evropských předpisů pro kontrolu spojování podniků; zdůrazňuje proto, že v této oblasti je třeba mít na úrovni EU rovnocenná pravidla;

23.  vítá trvalou snahu Komise objasnit různé aspekty definice státní podpory, o čemž svědčí její Sdělení o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 SFEU, které představuje důležitý stavební prvek iniciativy k modernizaci státní podpory; konkrétně upozorňuje na snahu Komise vyjasnit pojmy „podnik“ a „hospodářská činnost“; podotýká však, že zejména v oblasti sociálních věcí je stále obtížné stanovit hranici mezi hospodářskými a nehospodářskými činnostmi; dále zdůrazňuje, že zajistit řádný výklad Smlouvy je úlohou Evropského soudního dvora;

24.  připomíná, že spravedlivá daňová soutěž je důležitá pro integritu vnitřního trhu a že všechny tržní subjekty, včetně digitálních společností, by měly odvádět svůj spravedlivý díl daní tam, kde vytvářejí zisk, a měly by soutěžit za rovných podmínek; vítá hloubková šetření Komise v tomto směru a zdůrazňuje, že boj proti daňovým podvodům a agresivnímu daňovému plánování je nezbytným předpokladem pro zajištění rovných podmínek na jednotném trhu a pro konsolidaci zdravých veřejných rozpočtů; zdůrazňuje, že pravidla státní podpory se uplatňují i na osvobození od daně a že je nezbytné odstranit rušivé postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou selektivní daňové výhody; vyzývá členské státy, aby Komisi zajistily přístup ke všem příslušným informacím, které si vyměňují vnitrostátní daňové orgány, aby mohla posoudit soulad mezi daňovými rozhodnutími a režimy členských států a pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže;

25.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že orgány pro hospodářskou soutěž nezasahují proti zpětnému rušení režimů podpory pro obnovitelnou energii; zdůrazňuje, že tato nečinnost způsobila další narušení hospodářské soutěže, jelikož mezinárodní investoři mohli získat náhradu škody, zatímco místní investoři nikoliv; vyzývá Komisi, aby vyšetřila narušující účinky stávajících plateb za kapacitu a plateb v souvislosti s jaderným moratoriem na trzích s elektřinou;

26.  požaduje revizi pokynů týkajících se státní podpory v oblasti zdanění, tak aby upravovaly případy nekalé hospodářské soutěže překračující rámec daňových rozhodnutí a režimů převodních cen;

27.  zdůrazňuje potřebu jednoduchých a transparentních daňových politik a předpisů;

28.  velmi vítá rozhodnutí Komise zaměřené proti nezákonným daňovým výhodám uděleným společnosti Amazon i její předchozí zásadní rozhodnutí ve věci nezákonných selektivních daňových zvýhodnění a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby nezákonná podpora byla včas vrácena; konstatuje, že Lucembursko oznámilo, že se hodlá stejně jako Irsko v případě společnosti Apple proti rozhodnutí týkajícímu se společnosti Amazon odvolat; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala situaci ve všech členských státech a aby ve všech srovnatelných případech přijala rozhodnutí proti jakékoli nezákonné státní podpoře s cílem zaručit rovné zacházení a obnovit rovné podmínky;

29.  zdůrazňuje, že je nutné zdanit digitální společnosti na základě jejich skutečné činnosti v členských státech zjištěním dosaženého obratu prostřednictvím digitálních platforem, a zabránit tak nevýhodnému konkurenčnímu postavení společností, které provozují obchodní činnost za trvalé fyzické přítomnosti;

30.  domnívá se, že spravedlivá hospodářská soutěž v rámci vnitřního trhu může být poškozena daňovým plánováním, neboť noví účastníci na trhu a malé a střední podniky obchodující pouze v jedné zemi jsou znevýhodněni v porovnání s nadnárodními korporacemi, které mohou přesouvat zisky nebo uplatňovat jiné formy agresivního daňového plánování prostřednictvím celé škály rozhodnutí a nástrojů dostupných pouze jim; se znepokojením konstatuje, že z toho vyplývající nižší daňová povinnost nadnárodním korporacím přináší vyšší zisk po zdanění a vytváří nerovné podmínky pro jejich konkurenty na jednotném trhu, kteří se nemohou k agresivnímu daňovému plánování uchýlit a udržují spojení mezi místem vytvoření zisku a místem zdanění;

31.  žádá Komisi, aby zahájila jednání se všemi státy a územími, jež mají dobrý přístup ke společnému trhu a chybí jim účinné kontroly státní podpory, které by zabránily nekalé daňové soutěži;

32.  bere na vědomí možnost využít veřejné prostředky na záchranu bank, které jsou v daném regionu důležité; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, za jakých podmínek to je možné, zejména v souvislosti se státní pomocí EU a pravidly rekapitalizace z vnitřních zdrojů; je přesvědčen, že stávající právní rámec je nejasný, a vyzývá Komisi, aby ho zlepšila;

33.  připomíná, že podle směrnice o systémech pojištění vkladů by využívání systémů pojištění vkladů k zabránění selhání úvěrové instituce mělo být prováděno v jasně vymezeném rámci a v každém případě by mělo být v souladu s pravidly státní podpory;

34.  vyzývá Komisi, aby každý rok znovu zhodnotila, zda mají být požadavky na uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU ve finančním sektoru i nadále plněny;

35.  je přesvědčen, že po finanční krizi se koncentrace v bankovním sektoru zvýšila a v některých případech k ní vybízely evropské a vnitrostátní orgány dohledu; vyzývá Komisi, aby tento fenomén sledovala a aby na evropské úrovni vypracovala studii zaměřenou na jednotlivé země s cílem prozkoumat jeho dopady na hospodářskou soutěž;

36.  vítá závazky, které komisařka Vestagerová učinila ve strukturovaném dialogu s Hospodářským a měnovým výborem dne 21. listopadu 2017, pokud jde o zvážení možných narušení hospodářské soutěže vyplývajících z programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru Evropské centrální banky a o podání zprávy obsahující odpověď kvalitativního rázu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pojem selektivity v oblasti státní podpory je zásadním kritériem, které je potřeba důkladně prošetřit; dále v tomto ohledu poukazuje na čl. 4 odst. 3 SEU, který obsahuje takzvanou zásadu loajality;

37.  vyzývá Komisi, aby pečlivě kontrolovala, zda v odvětví retailového bankovnictví a finančních služeb nedochází k porušování antimonopolních pravidel a ke kartelové činnosti, a aby úzce spolupracovala s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž při prosazování antimonopolních pravidel EU;

38.  domnívá se, že je prioritou zajistit, aby pravidla státní podpory byla při řešení budoucích bankovních krizí striktně a nestranně dodržována, a daňoví poplatníci tak byli ochráněni před náklady, které si vyžádají záchrany bank;

39.  podporuje zjištění, ke kterému Komise dospěla na základě svého šetření elektronického obchodování, a sice že přeshraniční elektronické obchodování může přispívat k hlubší integraci jednotného trhu, přinášet podnikům konkurenční výhody a zvyšovat nabídku pro spotřebitele, avšak že opatření zeměpisného blokování tomu výrazně brání; opakuje, že tato skutečnost může být za určitých okolností shledána neslučitelnou s článkem 101; vítá závazek Komise zaměřit se na prosazování unijních pravidel hospodářské soutěže, která buď byla zavedena, nebo se více rozšířila v důsledku vzniku a rostoucího významu digitální ekonomiky; rovněž vítá cíl Komise rozšířit dialog s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit jednotné uplatňování unijních pravidel hospodářské soutěže s ohledem na praktiky elektronického obchodu;

40.  vyzývá hlavního vyjednavače EU o brexitu, aby ve spolupráci s komisařkou Vestagerovou co nejdříve zahájil čestnou a transparentní diskusi o budoucnosti vztahů mezi EU a Spojeným královstvím z hlediska hospodářské soutěže;

41.  je přesvědčen, že žádné z probíhajících šetření(11) možného porušení unijního práva hospodářské soutěže Spojeným královstvím nebo společnostmi sídlícími ve Spojeném království by nemělo být ohroženo agendou brexitu a že každé konečné rozhodnutí přijaté Komisí po 29. březnu 2019 by mělo být i nadále závazné;

42.  bere na vědomí prohlášení Komise o námitkách a její předběžný závěr, že společnost Google zneužila svého dominantního postavení na trhu jakožto internetového vyhledávače poskytováním protiprávních výhod jinému ze svých produktů, tj. službě srovnávání nákupu; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tato společnost účinně a neprodleně provedla nápravné opatření a zabránila tak dalšímu zneužití dominantního postavení; zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise provedla hloubkovou analýzu a sledovala, jak návrh týkající se společnosti Google bude fungovat v praxi, s cílem nastolit rovné podmínky potřebné pro rozmach hospodářské soutěže a inovací; konstatuje, že bez plnohodnotného strukturálního oddělení obecných a specializovaných vyhledávacích služeb nemusí přístup založený na aukcích zajistit rovné zacházení; vyzývá Komisi a výkonného ředitele společnosti Google k účasti na společném veřejném slyšení Hospodářského a měnového výboru (ECON) a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO); zastává názor, že všechny společnosti, včetně společností působících v digitálním sektoru, by měly úzce spolupracovat s Parlamentem a účastnit se mj. veřejných slyšení;

43.  vyzývá Komisi k přijetí ambicióznějších opatření za účelem odstranění nelegitimních překážek hospodářské soutěže na internetu, aby tak zajistila bezbariérové obchodování na internetu pro evropské spotřebitele nakupující od prodejců, kteří sídlí v jiném členském státě, a zároveň aby nevytvářela nové překážky způsobené stávajícími odlišnostmi ve spotřebitelském právu;

44.  vyzývá Komisi, aby důkladně provedla a co nejdříve uzavřela všechna další probíhající antimonopolní šetření, jako jsou šetření týkající se operačního systému Android a služby AdSense, i šetření v oblasti vyhledávání cest a místního vyhledávání, v nichž společnost Google údajně zneužívá svého dominantního postavení na úkor stávajících a potenciálních konkurentů, kterým bylo zabráněno ve vstupu do této oblasti a v dalším rozvoji; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla Komise dobře připravena a vybavena na první případ zahrnující velké množství dat, přičemž by se mohlo jednat o přibližně 5,2 terabytů; v této souvislosti zdůrazňuje, že využívání osobních údajů velkými technologickými společnostmi je bezprecedentní a spotřebitelé si často neuvědomují a nejsou informováni o tom, v jakém rozsahu se jejich údaje používají např. k profilování nebo pro cílenou reklamu; je přesvědčen, že digitální společnosti představují zvláštní výzvu pro orgány pro hospodářskou soutěž a fiskální orgány, zejména pokud jde o algoritmy, umělou inteligenci nebo hodnotu dat; vybízí Komisi, aby vytvořila politiku a donucovací nástroje, které by řešily nově vznikající digitální ekonomiky, a aby zajistila plný stav interních inženýrů s kvalifikací v oblasti pokročilých technologií a specialistů na špičkové technologie, kteří budou k dispozici pro sledování a řešení situací poškozujících hospodářskou soutěž spojených s digitální a platformovou ekonomikou;

45.  zdůrazňuje, že probíhající šetření ve farmaceutickém odvětví jsou důležitá, vezmeme-li v úvahu přibývající důkazy narušení trhu v této oblasti, a to včetně množstevních omezení, cenových manipulací a překážek dostupnosti generických léčiv;

46.  vítá informativní přehled Komise ze dne 6. října 2017, v němž potvrzuje, že provedla neohlášené kontroly týkající se přístupu k informacím o bankovních účtech konkurenčními službami; vyzývá Komisi, aby byla v této otázce stále ostražitá, zvláště když vstupují v platnost regulační technické normy pro silné ověření klienta a bezpečnou komunikaci;

47.  vítá šetření Komise týkající se kartelu v oblasti nákladních vozidel a její závěry;

48.  žádá Komisi, aby v případě evropských a mimoevropských leteckých společností objasnila pravidla státní podpory s cílem vytvořit rovné podmínky mezi jejich činnostmi zaměřenými na evropské a mimoevropské trhy; je přesvědčen, že podpora na restrukturalizaci by mohla být v určitých případech rušivá; je přesvědčen, že by se tatáž pravidla hospodářské soutěže měla uplatňovat na všechny letecké dopravce při letech z a do EU a na národní i nízkonákladové dopravce, přičemž by měla být zohledněna situace dopravců, jejichž činnost nemá na trh významnější dopad; konstatuje, že Komise schválila převzetí LGW (dceřiné společnosti Air Berlin) společností Lufthansa pod podmínkou, že budou dodrženy určité závazky, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby sledovala situaci ve střednědobém horizontu a potírala veškeré praktiky, které narušující hospodářskou soutěž v leteckém průmyslu a oslabují právní předpisy na ochranu spotřebitele;

49.  žádá Komisi, aby prošetřila nadvládu nízkonákladových leteckých společností nad různými leteckými trasami v Evropě a struktury cen těchto tras; konstatuje, že tohoto postavení je často dosahováno prostřednictvím agresivního, či dokonce bezohledného tržního chování, které omezuje hospodářskou soutěž a ve výsledku zatěžuje spotřebitele vyššími sazbami a poplatky; 

50.  vyzývá Komisi, aby rovněž důsledně uplatňovala pravidla státní podpory na železniční podniky, zejména na ty, které již čerpaly podporu na restrukturalizaci;

51.  žádá, aby Komise pečlivě posoudila všechny smlouvy o fúzi mezi leteckými společnostmi v souladu s unijním řízením o kontrole spojování podniků, včetně jejich dopadu na hospodářskou soutěž na trhu a možného poškození, které by mohly spotřebitelům způsobit, zejména prostřednictvím vyšších cen a omezení přímého přístupu do destinací;

52.  naléhavě žádá Komisi, aby dokončila realizaci jednotného evropského železničního prostoru, zajistila úplnou transparentnost toků peněz mezi provozovateli infrastruktur a železničními podniky a ověřila, že každý členský stát má silný a nezávislý vnitrostátní antimonopolní regulační orgán;

53.  je znepokojen protisoutěžními účinky společného vlastnictví významnými institucionálními investory; je přesvědčen, že skutečnost, že tito investoři vlastní významnou část akcií přímých konkurentů ve stejném odvětví, například leteckých společností, vytváří prakticky oligopol a nepříznivé účinky na spotřebitele a ekonomiku jako celek, protože omezuje hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nutná opatření, která potřebuje k tomu, aby se vypořádala s možnými protisoutěžními účinky společného vlastnictví; dále vyzývá Komisi, aby prošetřila společné vlastnictví a vypracovala zprávu o účincích společného vlastnictví na evropské trhy, a to zejména na ceny a inovace, která bude předložena Parlamentu;

54.  vítá revizi nařízení (ES) č. 868/2004 s cílem zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž, zajistit reciprocitu a odstraňovat nespravedlivé postupy, včetně údajné státní podpory leteckým společnostem z určitých třetích zemí, a řešit regulační otázky, jako jsou pracovní podmínky, a problémy životního prostředí; souhlasí s Komisí, že nejlepším krokem by bylo přijetí nového komplexního právního nástroje, který by pomohl vyřešit narušení trhu v mezinárodní dopravě, podpora zapojení Mezinárodní organizace pro civilní letectví do hospodářské soutěže regionálních leteckých společností a spravedlivá hospodářská soutěž založená na dohodách o leteckých službách; je přesvědčen, že transparentnost v ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži představuje pro zajištění rovných podmínek klíčový prvek; domnívá se, že toto nařízení nebo jiné příslušné legislativní nástroje by měly zabránit protisoutěžnímu chování při distribuci cestovních dokladů, jako je ukládání přirážek některými leteckými společnostmi nebo omezený přístup k informacím pro ty, kteří používají jiné rezervační prostředky než jejich vlastní;

55.  znovu připomíná, že letectví zcela zásadně přispívá k propojení EU, a to jak mezi samotnými členskými státy, tak se třetími zeměmi, sehrává klíčovou úlohu v oblasti integrace a konkurenceschopnosti EU a rozhodujícím způsobem přispívá k hospodářskému růstu a zaměstnanosti; konstatuje, že celková konektivita EU do značné míry závisí na leteckých službách, které uskutečňují letečtí dopravci EU;

56.  vítá, že Komise zjednodušila pravidla pro veřejné investice do přístavů a letišť, kultury a nejodlehlejších oblastí; zdůrazňuje, že s ohledem na potřebu konektivity nejodlehlejších a okrajových oblastí a v souladu se stávajícími pokyny Komise by všechna letiště financovaná z unijního rozpočtu nebo Evropskou investiční bankou měla vycházet z pozitivních výsledků analýzy nákladů a přínosů a mít střednědobou až dlouhodobou provozní a hospodářskou životaschopnost, aby se v Evropě zabránilo financování fiktivních letišť;

57.  zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit transparentnost a neutralitu letových informací, zajistit rovné podmínky na trhu a nakonec i ochránit schopnost evropských spotřebitelů činit kvalifikovaná rozhodnutí; vyzývá proto Komisi, aby při přezkumu kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a  nařízení o leteckých službách dodržovala tyto zásady;

58.  vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž v odvětví dopravy za účelem dokončení jednotného trhu, přičemž by měla zohlednit veřejný zájem a otázky životního prostředí a zabezpečit konektivitu ostrovních a okrajových oblastí; vyzývá Komisi, aby sledovala případy, kdy jsou veřejné sítě přístavů a letišť spravovány prostřednictvím monopolu;

59.  zdůrazňuje, že pro účinné prosazování zásad práva hospodářské soutěže v době globalizace je nezbytná mezinárodní spolupráce; vítá v této souvislosti trvalé zapojení Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž do mnohostranných fór, jako je Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž, Výbor pro hospodářskou soutěž Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová banka a Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); žádá Komisi, aby do mezinárodních dohod o obchodu a investicích začlenila oddíl věnovaný hospodářské soutěži; vybízí Komisi, aby nadále podporovala sbližování nástrojů a postupů politiky hospodářské soutěže, a to i prostřednictvím dvoustranné spolupráce se třetími zeměmi po vzoru dohody druhé generace o spolupráci mezi EU a Švýcarskem z roku 2013; vítá zahájení dialogu mezi Komisí a Čínou o kontrole státní podpory a pozorně sleduje, jak Čína přijímá přezkumný systém pro spravedlivou hospodářskou soutěž, který má zajistit, aby státní opatření nepříznivě neovlivňovala vstup na trh a odchod z něj a také volný pohyb zboží; opakovaně vyzývá komisařku Vestagerovou, aby skutečně zajistila, aby Komise podávala pravidelné a aktuální informace příslušnému výboru Parlamentu o své vnější činnosti v oblasti politiky hospodářské soutěže;

60.  zdůrazňuje, že fungující hospodářská soutěž na evropském vnitřním trhu přinese prospěch především spotřebitelům; je přesvědčen, že přísné a nestranné prosazování politiky hospodářské soutěže může významně přispět ke klíčovým politickým prioritám, jako je prohloubený a spravedlivější vnitřní trh, propojený jednotný digitální trh a integrovaná energetická unie šetrná vůči klimatu; opakovaně zdůrazňuje, že tradiční tržní modely politiky hospodářské soutěže nemusejí být vždy vhodné pro digitální trh, například obchodní modely založené na platformách či mnohostranné trhy;

61.  zdůrazňuje, že jednotný soubor pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob by mohl odstranit nekalou daňovou soutěž, například v podobě uzavírání daňových dohod mezi určitými nadnárodními společnostmi a členskými státy; bere na vědomí pokračující jednání o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob; 

62.  poukazuje na význam příznivého regulačního rámce pro letiště, který by přilákal a mobilizoval veřejné investice; domnívá se, že hodnocení směrnice o letištních poplatcích vypracované Komisí ve spojení s účinnými konzultacemi mezi letišti a leteckými společnostmi by mělo pomoci objasnit, zda jsou stávající ustanovení účinným nástrojem na podporu hospodářské soutěže a k prosazování zájmů evropských spotřebitelů, nebo jestli je třeba je přepracovat;

63.  vítá skutečnost, že španělská vláda je připravena uvolnit dohodu o letecké dopravě mezi Španělskem a Ruskem, což umožní přímé lety mezi Barcelonou a Tokiem;

64.  vybízí Komisi, aby prozkoumala dvoustranné dohody o letecké dopravě uzavřené mezi členskými státy a třetími zeměmi s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž;

65.  vyzývá Komisi, aby zohlednila a řešila možné dopady brexitu na hospodářskou soutěž v odvětví letecké dopravy, zejména pokud jde o jeho dopady na členství Spojeného království ve společném evropském leteckém prostoru a z toho plynoucí omezení přístupu do všech destinací v EU a naopak;

66.  domnívá se, že mají-li být zajištěny rovné podmínky pro společnosti na vnitřním trhu, je třeba usilovat o rázné potírání sociálního dumpingu;

67.  vyzývá Komisi, aby se dále zabývala dlouhodobými dopady přerušení jednání o budoucích právních předpisech v rámci strategie EU v oblasti letectví;

68.  vítá počáteční posouzení dopadu a veřejnou konzultaci o potravinovém řetězci, které zahájila Komise; zdůrazňuje, že Parlament již vyzval Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby reagovaly na obavy, které vyvolává jak u počátečních článků potravinového řetězce, tak i u distributorů a spotřebitelů kombinovaný efekt rychlé koncentrace distribučního odvětví na vnitrostátní úrovni a rozvoje aliancí velkých distributorů na evropské a mezinárodní úrovni; domnívá se, že tento strukturální vývoj vede k obavám ohledně možných strategických spojenectví, omezení hospodářské soutěže a menšího prostoru pro investice do inovací v potravinovém řetězci, řádného fungování organizací producentů, zejména malých zemědělců, a výběru odrůd přizpůsobených agroekologickým podmínkám; žádá Komisi, aby zavedla závazný regulační rámec na úrovni Unie za účelem boje proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci, které poškozují zemědělce;

69.  vítá hloubková šetření Komise zaměřená na fúzi společností Monsanto a Bayer; je krajně pobouřen skutečností, že pokud bude fúze společností Monsanto a Bayer schválena, tři společnosti (ChemChina/Syngenta, DuPont/Dow a Bayer/Monsanto) budou vlastnit a prodávat až 60 % světových osiv chráněných patentem a 64 % světových pesticidů a herbicidů; poukazuje na to, že takovýto stupeň koncentrace nepochybně povede k růstu cen, zvýší technologickou a ekonomickou závislost zemědělců na několika globálních integrovaných společných platformách, povede k omezené rozmanitosti osiv a k odvedení inovační činnosti od přijetí výrobního modelu, který by bral ohled na životní prostředí a biologickou rozmanitost, a konečně k menší míře inovací v důsledku omezené hospodářské soutěže; žádá proto Komisi, aby při posuzování úrovně koncentrace a účinků fúze na hospodářskou soutěž na jednotlivých dotčených trzích důkladně zvážila skutečnost, že se v tomto odvětví odehrává současně několik fúzí,

70.  žádá Komisi, aby zadavatelům reklamy uložila povinnost deklarovat nebo uvádět výlučně vlastnosti těch přísad, které jsou v produktech skutečně obsaženy, a vyloučit ty, které v nich obsaženy nejsou, vyjma případů, kdy přítomnost nebo absence určitých přísad souvisí s vrozenými vadami;

71.  domnívá se, že obchodní subvence a preference, jako jsou systémy GSP a GSP+, které jsou poskytovány třetím zemím v zájmu podpory lidských a pracovních práv, ale ukázaly se užitečné i při podpoře konkurenceschopnosti EU na mezinárodní scéně, musí být patřičně kontrolovány a uplatňovány s ohledem na dopad na průmyslová odvětví EU; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby v případě zneužití třetími zeměmi grant či preferenci pozastavila;

72.  připomíná, že Komise zkoumá daňový režim, který Lucembursko poskytuje společnosti McDonald´s od června 2014, a že přijala rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v prosinci 2015, nicméně že konečné rozhodnutí dosud přijato nebylo; žádá Komisi, aby vynaložila maximální úsilí, aby mohlo být co nejdříve přijato konečné rozhodnutí v tomto případu;

73.  vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila účinnost ochrany práv duševního vlastnictví ze strany členských států, neboť jde o základní prvek zdravých politik hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že ochrana ochranných známek je nezbytná pro identifikaci a rozeznávání produktů na trhu a že bez ochranných známek a možnosti spotřebitelů rozeznávat produkty je pro výrobce velmi obtížné, ne-li nemožné, vstupovat na nové trhy; navíc se domnívá, že bude-li se konkurence soustředit na cenu, znesnadní to výrobcům s malým tržním podílem posílení jejich postavení na trhu; zdůrazňuje proto, že odstranění ochranných známek nebo omezení jejich používání by vytvořilo významnou překážku pro vstup na trh a ohrozilo by základní aspekt svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže v EU;

74.  důrazně podporuje prohlášení Komise ve výroční zprávě o hospodářské politice za rok 2016 v tom smyslu, že „subjekty prosazující hospodářskou soutěž se musí přizpůsobit působení společností na globálních trzích“; domnívá se, že podmínkou rozvoje celosvětového spravedlivého obchodu jsou celosvětová pravidla pro hospodářskou soutěž, transparentnost a nejvyšší míra koordinace mezi orgány pro hospodářskou soutěž, a to i s ohledem na výměnu informací během řízení ve věcech hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že boj proti nekalým obchodním praktikám, a to i prostřednictvím politiky hospodářské soutěže, je nezbytný pro zajištění celosvětově rovných podmínek, které přinášejí užitek pracovníkům, spotřebitelům i podnikům a patří mezi priority obchodní strategie EU; zdůrazňuje, že v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace se poukazuje na to, že EU musí přijmout opatření k obnovení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže, a žádá Komisi, aby v tomto ohledu navrhla konkrétní strategie;

75.  vyzývá k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu tak, aby byly důraznější, rychlejší a účinnější; vítá novou metodu výpočtu antidumpingových cel na základě posouzení narušení trhu ve třetích zemích, která musí být alespoň stejně účinná jako dříve zavedená antidumpingová opatření, a to v plném souladu s našimi závazky v rámci WTO; připomíná, že je důležité kontrolovat její účinné uplatňování; dále zdůrazňuje především význam antisubvenčního nástroje při potírání nekalé globální konkurence a pro vytvoření rovných podmínek s pravidly EU pro státní podporu;

76.  trvá na tom, že reciprocita musí být jedním z pilířů obchodní politiky EU, a sice proto, aby byly zajištěny rovné podmínky pro podniky z EU, zejména v oblasti veřejných zakázek; zdůrazňuje, že snahy zaměřené na zajištění lepšího přístupu na zahraniční trhy veřejných zakázek nesmí narušovat vytváření pravidel EU týkajících se sociálních a environmentálních kritérií; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU přijala mezinárodní nástroj pro zadávací řízení, který by stanovil potřebnou reciprocitu v případech, kdy obchodní partneři omezují přístup na své trhy veřejných zakázek; připomíná výhody přímých zahraničních investic a domnívá se, že návrh Komise týkající se kontroly zahraničních investic by měl umožnit větší reciprocitu v přístupu na trhy;

77.  vyzývá Komisi, aby v rámci jednání a obchodních vztahů věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům s cílem zajistit jim lepší přístup na trhy a zvýšit jejich konkurenceschopnost; v tomto ohledu uznává úsilí Komise v boji proti nekalé hospodářské soutěži v případě velkých podniků, ale zdůrazňuje, že prosazování spravedlivé hospodářské soutěže je zásadně důležité i v případě malých a středních podniků;

78.  zdůrazňuje, že obchodní politika a obchodní dohody EU mohou sehrát roli v boji proti korupci;

79.  připomíná význam evropské harmonizované a účinné celní kontroly v boji proti nekalé hospodářské soutěži;

80.  znovu opakuje, že rovný přístup k přírodním zdrojům, včetně zdrojů energie, má zásadní vliv na spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž na světovém trhu; vyzývá proto Komisi, aby do obchodních dohod zahrnovala ustanovení, která zlepšují přístup k těmto zdrojům;

81.  vyzývá Komisi, aby detailněji vysvětlila, jak lze v rámci stávající politiky v oblasti hospodářské soutěže řešit nekalé obchodní praktiky;

82.  vítá proto návrh Komise týkající se Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN), který upozorňuje i na význam odrazujících pokut pro hospodářskou soutěž; dále zdůrazňuje, že pokud dožádaný orgán odmítne vymáhat rozhodnutí o uložení sankcí, musí toto odmítnutí vždy řádně odůvodnit, a že je nutné zřídit systém, jehož prostřednictvím by se v takovýchto případech řešily případné spory mezi orgány;

83.  bere na vědomí šetření v odvětví elektronického obchodování a výslednou konečnou zprávu, která potvrdila, že v odvětví elektronického obchodu mají některé obchodní postupy negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž a omezují zákazníky ve výběru; je přesvědčen, že s ohledem na strategii jednotného digitálního trhu by toto šetření mělo být součástí širšího úsilí Komise o plné uplatňování politiky hospodářské soutěže v případě internetových prodejců;

84.  podporuje záměr Komise zaměřit se na vymáhání pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s velmi rozšířenými obchodními postupy, které se objevily nebo vznikly v důsledku růstu elektronického obchodování, a zdůrazňuje, že Komise musí zvýšit své úsilí o zajištění soudržného uplatňování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ve všech členských státech, a to také v oblasti obchodních postupů souvisejících s elektronickým obchodem; zdůrazňuje, že s ohledem na asymetrický vztah mezi velkými internetovými prodejci a jejich dodavateli by Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž měly aktivně vymáhat pravidla hospodářské soutěže, neboť dodavatelé, především MSP, nemusí mít vždy nákladově efektivní přístup k opravným prostředkům;

85.  vyzývá k tomu, aby se posílila svobodná volba spotřebitelů v rámci jednotného digitálního trhu; domnívá se, že právo na přenositelnost údajů zakotvené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů je správným krokem k posílení práv spotřebitelů i hospodářské soutěže;

86.  má za to, že účinná politika v oblasti hospodářské soutěže může doplnit regulační iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu, a domnívá se, že pokud je hlavním motivem pro regulační opatření reakce na kroky některých účastníků trhu, bylo by možné řešit veškeré škody prostřednictvím opatření v oblasti hospodářské soutěže zaměřených na boj proti praktikám poškozujícím hospodářskou soutěž, aniž by se kladly překážky těm, kteří skutečně chtějí konkurovat ostatním;

87.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že výrobci využívají v rostoucí míře smluvní omezení internetového prodeje, jak potvrdilo šetření v oblasti elektronického obchodování, a vyzývá Komisi, aby provedla další přezkum takovýchto ustanovení s cílem zajistit, aby neodůvodněně neomezovala hospodářskou soutěž; současně žádá Komisi, aby s ohledem na tyto změny provedla přezkum pokynů k vertikálním omezením a blokovým výjimkám a nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

88.  poukazuje na stanovisko generálního advokáta Wahla ze dne 26. července 2017 týkající se věci C-230/16 Coty Germany GmbH v Parfümerie Akzente GmbH, a sice, že by omezení dohod o distribuci týkající se prodeje na on-line tržištích neměla být považována za tvrdá omezení ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

89.  zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout cílů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, je nezbytné zajistit přístup ke spravedlnosti, a to mimo jiné prostřednictvím možnosti hromadné žaloby; zdůrazňuje, že neexistence takovýchto možností oslabuje hospodářskou soutěž, fungování vnitřního trhu a práva spotřebitelů;

90.  připomíná, že má-li být boj proti postupům narušujícím hospodářskou soutěž účinný, musí členské státy přijmout hospodářskou politiku, která je v souladu se zásadami otevřeného tržního hospodářství založeného na spravedlivé hospodářské soutěži, neboť čistě protekcionistická opatření mohou fungování vnitřního trhu poškozovat; zdůrazňuje, že je nutné odstranit všechny formy nekalé soutěže, včetně neregistrované práce a obcházení pravidel týkajících se vysílání pracovníků, aniž by tím byl dotčen volný pohyb pracovních sil jako jedna ze základních svobod vnitřního trhu;

91.  domnívá se, že velký význam mají konzultace vedené Komisí ohledně možného zlepšení zkvalitnění kontroly EU v oblasti fúzí; je přesvědčen, že je nutné zajistit, aby zejména v digitální sféře fúze neomezovaly hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; vyzývá proto znovu Komisi, aby posoudila pečlivě to, zda stávající postupy hodnocení dostatečně zohledňují situaci na digitálních trzích a internacionalizaci trhů; dále vyzývá Komisi, aby při hodnocení tržní síly zohledňovala význam přístupu k údajům a informacím, to, zda slučování údajů a informací o zákaznících během fúzí narušuje hospodářskou soutěž a do jaké míry přístup podniků k exkluzivním analytickým metodám a licencím vylučuje konkurenty; znovu žádá Komisi, aby vysvětlila, jak definuje minimální počet účastníků trhu nezbytný pro spravedlivou hospodářskou soutěž v EU a jak chrání možnosti nových firem, zejména začínajících podniků, vstupovat na vysoce koncentrované trhy;

92.  žádá členské státy, aby zajistily řádné vymáhání pravidel EU týkajících se veřejných zakázek s cílem řešit případy narušení hospodářské soutěže, a to i případně prostřednictvím kritérií sociální a environmentální ochrany a ochrany spotřebitelů, a aby v procesech veřejných orgánů podporovaly osvědčené postupy; domnívá se, že rozvoj elektronizace postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek usnadní přístup MSP k veřejným zakázkám, povede ke zvýšení transparentnosti a zajistí účinnější kontrolu porušování pravidel hospodářské soutěže; dále vyzývá Komisi, aby podporovala příležitosti MSP k přístupu na trh prostřednictvím menších zakázek, pokud je to slučitelné s klíčovými cíli zadávacího řízení, a aby bedlivě sledovala vymáhání předpisů týkajících se centralizace nákupů na trzích veřejných zakázek;

93.  vítá skutečnost, že v rámci strategie jednotného digitálního trhu byla přijata pravidla pro přenositelnost předplacených služeb, která zlepší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a zaručí spotřebitelům větší práva;

94.  domnívá se, že by kritéria pro zapojení do selektivní distribuce nebo franšízové sítě měla být transparentní, aby se zajistilo, že tato kritéria nenarušují politiku v oblasti hospodářské soutěže a volné fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že takováto kritéria musí být objektivní, kvalitativní, nediskriminační a nesmí jít nad rámec toho, co je bezpodmínečně nezbytné; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která tuto transparentnost zajistí;

95.  všímá si zvýšeného rizika koluze mezi konkurenty, mimo jiné v důsledku softwaru pro sledování cen; domnívá se, že k omezujícímu spojenému jednání může docházet i v případě, že je kontakt mezi konkurenty menší, než povolují stávající normy, a může k němu pravděpodobně docházet dokonce i automaticky, neboť interakce mezi algoritmy probíhá nezávisle na tom, kterým směrem se jeden nebo více účastníků trhu pohybuje; žádá Komisi, aby byla vůči takovýmto novým hrozbám pro volnou hospodářskou soutěž ostražitá;

96.  vítá úsilí Komise navázat vztahy s mezinárodními partnery a vícestrannými fóry v oblasti politiky hospodářské soutěže; je přesvědčen, že se význam mezinárodní spolupráce zvyšuje s ohledem na to, že podniky, na něž se opatření vztahují, provozují činnost v rámci několika jurisdikcí;

97.  je přesvědčen, že rozšíření sítě dohod o volném obchodu uzavřených Evropskou unií přispěje k vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku; vybízí Komisi, aby v této souvislosti hledala možnosti uzavření dalších obchodních dohod a aby do takovýchto budoucích dohod začleňovala přísná antimonopolní pravidla a pravidla týkající se státní podpory;

98.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže musí zohledňovat zvláštní charakter zemědělství; připomíná, že článek 42 Smlouvy o fungování Evropské unie přiznává zemědělství zvláštní status, pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, který byl v rámci poslední reformy společné zemědělské politiky (SZP) potvrzen tím, že byla umožněna řada odchylek a výjimek z ustanovení článku 101 SFEU; konstatuje, že v situaci, kdy neustále hrozí hospodářská a klimatická rizika, SZP usiluje o zajištění odpovídající životní úrovně zemědělců; připomíná, že politika v oblasti hospodářské soutěže hájí především zájmy spotřebitelů, ale nezohledňuje dostatečně specifické zájmy a problémy zemědělských producentů; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže musí stejně hájit zájmy zemědělských producentů i spotřebitelů, a to tak, že zajistí, aby podmínky pro hospodářskou soutěž a pro přístup na vnitřní trh byly spravedlivé s cílem posílit investice a inovace, zaměstnanost, životaschopnost zemědělských podniků a vyvážený rozvoj zemědělských oblastí v EU, a přitom podporovat transparentnost pro účastníky trhu;

99.  trvá na tom, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech účastníků potravinového řetězce;

100.  domnívá se, že společný postup organizací producentů a jejich sdružení – včetně plánování výroby a jednání o prodeji a smluvních podmínkách – je nezbytný k dosažení cílů SZP vymezených v článku 39 SFEU, a proto by měl být vyňat z působnosti článku 101 SFEU, pokud tento společný postup probíhá skutečně tak, aby přispěl ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělců; konstatuje, že odchylek podle nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) se nevyužívá v plném rozsahu a že nejasnost těchto odchylek, obtíže s jejich prováděním a jejich nejednotné uplatňování vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž neposkytují zemědělcům a jejich organizacím dostatečnou právní jistotu; vítá skutečnost, že souhrnné nařízení zjednoduší pravidla pro kolektivní organizaci zemědělců a objasní úlohu a pravomoci organizací producentů vykonávajících hospodářskou činnost v souvislosti s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže, aby se posílila jejich vyjednávací pozice a zároveň zaručily zásady stanovené v článku 39 SFEU;

101.  vítá skutečnost, že s přihlédnutím k povzbudivým přezkumům provádění(12) a ke způsobu, jakým tzv. balíček předpisů týkajících se mléka z roku 2012 přispívá ke zlepšování postavení producentů mléka v rámci potravinového řetězce, má být platnost tohoto balíčku v rámci souhrnného nařízení včas prodloužena; vyzývá však Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem určit, zda by měla být rozšířena oblast působnosti ustanovení týkajících se smluvních jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků tak, aby zahrnovala jiná zemědělská odvětví, neboť zemědělci a organizace producentů by díky tomu mohli svobodněji plánovat produkci, měli by právo na kolektivní vyjednávání a na jednání o prodeji a smluvních podmínkách, které jasně stanovují ceny a množství;

102.  žádá, aby zemědělským mezioborovým organizacím byly poskytovány automatické výslovné výjimky z článku 101 SFEU, které by podléhaly zásadám nezbytnosti a proporcionality a díky kterým by zemědělské mezioborové organizace mohly plnit úkoly podle nařízení o jednotné společné organizaci trhů s cílem prosazovat cíle článku 39 SFEU;

103.  navrhuje, aby byla ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013, na základě kterých je možné přijmout opatření pro regulaci dodávek u sýrů (článek 150) a u šunky (článek 172) s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo u vín (článek 167), rozšířena tak, aby se vztahovala na produkty označené značkou kvality a aby nabídka lépe odrážela poptávku;

104.  vítá skutečnost, že souhrnné nařízení zavádí postup, na základě kterého může uskupení zemědělců požádat Komisi o nezávazné stanovisko s cílem posoudit, zda je daná kolektivní akce v souladu s obecnou výjimkou z pravidel hospodářské soutěže podle článku 209 nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů); vyzývá nicméně Komisi, aby s ohledem na doporučení pracovní skupiny pro zemědělské trhy vyjasnila rozsah obecné odchylky pro zemědělství s cílem upřesnit výjimku takovým způsobem, aby neuplatnění článku 101 SFEU – kde je tak stanoveno – bylo vymahatelné a proveditelné;

105.  poukazuje na to, že v obdobích závažné nerovnováhy na trhu, kdy je zemědělství ohroženo a všichni občané jsou zasaženi potenciálním narušením dodávek základních potravin, musí tržně orientovaná SZP poskytnout zemědělcům podporu a zajistit dodatečné, časově omezené a plně odůvodněné výjimky z pravidel hospodářské soutěže; vítá skutečnost, že v důsledku změn provedených na základě souhrnného nařízení bude snazší využívat ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, který umožňuje takové dočasné odchylky od právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

106.  vyzývá k dalšímu rozvoji evropského nástroje pro monitorování cen potravin s cílem zlepšit odhalování krizí v zemědělsko-potravinářském odvětví prostřednictvím kvalitnějších a rozčleněnějších údajů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že do definování a shromažďování údajů je nutné zapojit organizace zemědělců;

107.  poukazuje na to, že Komise uznala, že zemědělci představují nejméně koncentrovanou úroveň v potravinovém řetězci, zatímco jejich dodavatelé a odběratelé jsou často mnohem větší a vyznačují se vyšší mírou koncentrace, což vede k nevyrovnanému vztahu a k negativním a nekalým praktikám ze strany některých velkých distribučních řetězců, zpracovatelů a maloobchodních provozovatelů, které nelze vyřešit pouze pomocí politiky hospodářské soutěže, a proto je třeba zajistit soudržnost s ostatními politikami; vyzývá proto Komisi, aby jasněji definovala „dominantní postavení“ a zneužití takového postavení s přihlédnutím k míře koncentrace a vyjednávací síle vstupního, zpracovatelského a maloobchodního odvětví; dále konstatuje, že souhrnné nařízení zavede určitá ustanovení o právu na písemné smlouvy a vyjednávání o smluvních podmínkách pro lepší sdílení hodnot v rámci dodavatelského řetězce, což by mělo pomoci uklidnit vztahy mezi zúčastněnými stranami, bojovat proti nekalým obchodním praktikám, zlepšit reaktivitu zemědělců na tržní signály, zlepšovat oznamování cen a cenový přenos a rychleji přizpůsobit nabídku poptávce; dále vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž k zajištění toho, aby komodity byly řádně klasifikovány a oceněny, aby byly sledovány případy zneužívání a nekalých obchodních praktik s dopadem na zemědělce a aby byly potírány pomocí závazných opatření a potrestány; domnívá se, že je třeba přezkoumat stávající vnitrostátní systémy s cílem určit nejlepší postup, který by se měl uplatnit;

108.  uznává, že pro boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci dosud nebyly využity právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a to ani na evropské, ani na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že v této souvislosti byla zavedena konkrétní vnitrostátní pravidla, avšak zdá se, že pro řešení hluboce zakořeněného problému, který představují nekalé obchodní praktiky a nevyvážené pravomoci v potravinovém řetězci, nejsou plně účinná; vyzývá Komisi, aby bez odkladu zveřejnila a schválila oznámený legislativní návrh EU zaměřený na nekalé obchodní praktiky, stanovila harmonizovaný právní rámec, který lépe ochrání producenty a zemědělce před nekalými praktikami, a zajistila další konsolidaci vnitřního trhu;

109.  poukazuje na to, že Parlament již vyzval Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby účinně reagovaly na obavy vyvolané kombinovaným dopadem, jaký má rychlá koncentrace distribučního odvětví na vnitrostátní úrovni a spojenectví, která vznikají mezi velkými distributory na evropské a mezinárodní úrovni, na subjekty předcházející v potravinovém řetězci a na distributory a spotřebitele; má za to, že tento strukturální vývoj vede k obavám ze strategické spolupráce, zúžení hospodářské soutěže a omezení prostoru pro investice a inovace v potravinovém řetězci;

110.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby upřednostnily posílení jednotného trhu v období po brexitu zajištěním plného souladu s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a příslušnými výjimkami, jakož i s dalšími normami s cílem zajistit právní jistotu a rovné podmínky v členských státech;

111.  bere na vědomí, že individuální strop pro podporu de minimis v zemědělském odvětví se v roce 2013 zdvojnásobil (ze 7 500 EUR na 15 000 EUR), aby bylo možné čelit rostoucímu počtu krizí souvisejících s klimatem, zdravím a hospodářskou situací; poukazuje na to, že vnitrostátní strop de minimis byl současně upraven pouze nepatrně (z 0,75 % na 1 % hodnoty vnitrostátní zemědělské výroby), v důsledku čehož mají členské státy menší prostor pro podporu zemědělských podniků, které se potýkají s obtížemi; vyzývá proto ke zvýšení vnitrostátního stropu de minimis na 1,25 % vnitrostátní zemědělské výroby, aby se zmírnila obtížná hospodářská situace zemědělců; konstatuje, že soudržná pravidla o podpoře de minimis by měla sloužit ke zlepšení postavení zemědělců, aniž by bylo třeba opětovné nacionalizace zemědělské politiky;

112.  zdůrazňuje význam finančních prostředků určených na zpřístupnění vysokorychlostních širokopásmových sítí, mají-li zejména venkovské a odlehlé oblasti držet krok s technickým pokrokem a má-li dojít k posílení hospodářské soutěže;

113.  zdůrazňuje, že otevření trhu EU velmi konkurenceschopným obchodním partnerům a velkým vývozcům zemědělských produktů, na které se vztahují rozmanité normy, může ohrozit nejzranitelnější zemědělská odvětví v EU; vyzývá Komisi, aby plně zohlednila dopad případných narušení trhu, která mohou být důsledkem obchodních dohod se třetími zeměmi, na zemědělské producenty v Evropě, jejichž finanční situace je křehká a kteří hrají v naší společnosti zásadní úlohu;

114.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním a případně regionálním orgánům pro hospodářskou soutěž.

(1)

Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 156, 20.6.2017, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 262, 19.7.2016, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 71.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0049.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0027.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0428.

(9)

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)

https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/aar-comp-2016_en_0.pdf

(11)

Například hloubkové šetření Komise v souvislosti s možným režimem státní podpory týkajícím se daňového osvobození příjmů z financování v rámci skupiny u ovládaných zahraničních společností ve Spojeném království (SA.44896).

(12)

Zprávy s názvem „Vývoj situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a provedení ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka“ (COM(2016)0724 a COM(2014)0354).


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (27.11.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o politice v oblasti hospodářské soutěže

(2017/2191(INI))

Zpravodajka: Tokia Saïfi

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje nutnost soudržnosti mezi obchodní politikou, politikou v oblasti hospodářské soutěže a veškerými dalšími politikami EU; dodává, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže musí přihlížet k vývoji mezinárodní hospodářské soutěže; vítá v této souvislosti trvalé zapojení EU do mnohostranných fór zaměřených na podporu spolupráce mezi orgány pro hospodářskou soutěž, jako je Výbor pro hospodářskou soutěž Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová banka, Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž; vybízí Komisi, aby současně uzavřela dvoustranné dohody o spolupráci se třetími zeměmi v oblasti vymáhání pravidel hospodářské soutěže po vzoru dohody druhé generace o spolupráci uzavřené mezi EU a Švýcarskem v roce 2013;

2.  důrazně podporuje vyjádření Komise ve výroční zprávě o hospodářské politice za rok 2016 v tom smyslu, že „subjekty prosazující hospodářskou soutěž se musí přizpůsobit působení společností na globálních trzích“; domnívá se, že podmínkou rozvoje celosvětového spravedlivého obchodu jsou celosvětová pravidla pro hospodářskou soutěž, transparentnost a nejvyšší míra koordinace mezi orgány pro hospodářskou soutěž, a to i s ohledem na výměnu informací během řízení ve věcech hospodářské soutěže; připomíná, že boj proti nekalým obchodním praktikám, a to i prostřednictvím politiky hospodářské soutěže, je nezbytný pro zajištění celosvětově rovných podmínek, což je prospěšné pro pracovníky, spotřebitele i podniky, a je to součástí priorit obchodní strategie EU; zdůrazňuje, že v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace se poukazuje na to, že EU musí přijmout opatření za účelem obnovení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže a žádá Komisi, aby v tomto ohledu navrhla konkrétní politiky;

3.  vyzývá k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu, tak aby byly silnější, rychlejší a účinnější; vítá novou metodu výpočtu antidumpingových cel na základě posouzení narušení trhu ve třetích zemích, která dokáže zajistit alespoň stejnou efektivitu jako dříve uložená antidumpingová opatření v plném souladu s našimi závazky ve WTO; připomíná význam sledování jeho účinného provádění; dále zdůrazňuje především význam antisubvenčního nástroje při řešení nekalé globální hospodářské soutěže a vytvoření rovných podmínek s pravidly EU pro státní podporu;

4.  trvá na tom, aby byla reciprocita součástí pilířů obchodní politiky EU, a sice proto, aby byly zajištěny rovné podmínky pro podniky z EU, zejména pro veřejné zakázky; zdůrazňuje, že snahy zaměřené na zajištění většího přístupu na zahraniční trhy s veřejnými zakázkami nesmí narušovat vytváření pravidel EU týkajících se sociálních a environmentálních kritérií; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU přijala mezinárodní nástroj pro zadávání veřejných zakázek, který by stanovil potřebnou reciprocitu v případech, kdy obchodní partneři omezují přístup na své trhy veřejných zakázek; připomíná výhody přímých zahraničních investic a domnívá se, že návrh Komise na téma kontroly zahraničních investic by měl umožnit větší reciprocitu v přístupu na trhy;

5.  vítá skutečnost, že do nedávných obchodních dohod, např. do komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) a principiální dohody s Japonskem, byla zahrnuta ustanovení o politice hospodářské soutěže; připomíná význam sledování jejich účinného provádění a vyjadřuje politování nad tím, že tato ustanovení nejsou předmětem řešení sporů; připomíná, že je důležité zachovat trvalý dialog s obchodními partnery a zapracovat do všech obchodních dohod ambiciózní ustanovení týkající se hospodářské soutěže za účelem zajištění rovných podmínek; trvá na dodržování a provádění těchto ustanovení;

6.  vyzývá Komisi, aby v rámci jednání a obchodních vztahů věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům s cílem zajistit jim lepší přístup na trhy a zvýšit jejich konkurenceschopnost; v tomto ohledu uznává snahy Komise bojovat proti nekalé hospodářské soutěži v případě velkých podniků, ale zdůrazňuje, že prosazování spravedlivé hospodářské soutěže je zásadně důležité i v případě malých a středních podniků;

7.  zdůrazňuje, že obchodní politika a obchodní dohody EU mohou sehrát roli v boji proti korupci;

8.  připomíná význam evropské harmonizované a účinné celní kontroly s cílem bojovat proti nekalé hospodářské soutěži;

9.  vyzývá EU, aby nadále podporovala spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní scéně; připomíná práci odvedenou ve WTO v letech 1996–2004 v oblasti vztahu mezi obchodem a politikou hospodářské soutěže a vyjadřuje politování nad tím, že toto téma již není součástí pracovního programu WTO; zdůrazňuje, že ustanovení v dohodách WTO, jako např. článek IX Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS), představují základ pro další spolupráci mezi členy WTO v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá proto k dosažení dalšího pokroku v rámci 11. zasedání Konference ministrů WTO s cílem zajistit spravedlivou mezinárodní hospodářskou soutěž a současně zohlednit citlivost některých odvětví, zejména zemědělství; připomíná, že pravidla hospodářské soutěže EU poskytují zemědělství zvláštní postavení a musí být uplatňována; zdůrazňuje, že celosvětová spolupráce při prosazování pravidel hospodářské soutěže pomáhá vyřešit nesrovnalosti, zlepšit výsledky jejich prosazování a pomoci podnikům snížit náklady na dodržování těchto pravidel;

10.  znovu opakuje, že rovný přístup k přírodním zdrojům, včetně zdrojů energie, má zásadní vliv na spravedlivou a rovnou hospodářskou soutěž na celosvětovém trhu; vyzývá proto Komisi, aby do obchodních dohod zahrnovala ustanovení, která zlepšují přístup k těmto zdrojům;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Nadja Hirsch, France Jamet, Jude Kirton-Darling, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Alessia Maria Mosca, Artis Pabriks, Franck Proust, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Klaus Buchner, Edouard Ferrand, Bolesław G. Piecha, Frédérique Ries, Paul Rübig, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Merja Kyllönen

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

30

+

ALDE

Frédérique Ries, Marietje Schaake, Nadja Hirsch

ECR

Bolesław G. Piecha, Emma McClarkin, Jan Zahradil, Joachim Starbatty

EFDD

William (The Earl of) Dartmouth

PPE

Adam Szejnfeld, Artis Pabriks, Daniel Caspary, Franck Proust, Jarosław Wałęsa, Laima Liucija Andrikienė, Paul Rübig, Reimer Böge, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Tokia Saïfi, Viviane Reding

S&D

Alessia Maria Mosca, David Martin, Emmanuel Maurel, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster, Jude Kirton-Darling, Karoline Graswander-Hainz, Maria Arena

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Klaus Buchner

3

-

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz, Merja Kyllönen

2

0

ENF

Edouard Ferrand, France Jamet

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (22.11.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2016

(2017/2191(INI))

Zpravodajka:Christel Schaldemose

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že politika hospodářské soutěže úzce souvisí s daňovou politikou a že spravedlivá daňová soutěž je pro integritu evropského vnitřního trhu a rovné podmínky naprosto nezbytná; vybízí Komisi, aby zvýšila své úsilí o odstranění všech typů nezákonné státní pomoci, které narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; konstatuje, že je důležité dodržovat přesné a účinné předpisy v oblasti hospodářské soutěže;

2.  podporuje šetření Komise zaměřená na postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako je fiskální státní pomoc neslučitelná s pravidly hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že má zásadní význam, aby dobře fungující vnitřní trh zajišťoval všem subjektům rovné zacházení a aby všichni aktéři přispívali dostatečným dílem zaplacených daní; domnívá se, že je nutné, aby existoval pevný regulační rámec s transparentními pravidly, která zaručí přístup na trh všem podnikům, včetně MSP;

3.  vyzývá Komisi, aby detailněji vysvětlila, jak lze v rámci stávající politiky v oblasti hospodářské soutěže řešit nekalé obchodní praktiky;

4.  vítá úsilí Komise v boji proti nekalé hospodářské soutěži v případech vedených proti velmi známým společnostem, které vyvolaly velkou pozornost; domnívá se, že by přísné uplatňování pravidel hospodářské soutěže mohlo být přínosem pro MSP, především pak v digitální oblasti; žádá v této souvislosti Komisi, aby posoudila dominantní postavení některých online platforem ve vztahu k MSP a veškeré nespravedlivé podmínky, které si tyto platformy vynucují; zdůrazňuje, že vymáhání pravidel hospodářské soutěže má maximální význam pro všechny účastníky trhu, má-li se zajistit spravedlivá hospodářská soutěž a podpořit tvorba pracovních míst a růst v důležitých odvětvích ekonomiky, především v energetickém, telekomunikačním, digitálním a dopravním odvětví;  

5.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byly podmínky, které některé on-line platformy stanoví dodavatelům (zejména pak MSP), spravedlivé, například pokud jde o ustanovení o cenově paritě a podmínečné paritě, jež by mohla narušovat svobodnou hospodářskou soutěž, především na jednotném digitálním trhu; žádá Komisi, aby tato ustanovení dále posoudila a v případě potřeby navrhla omezení pro jejich použití;

6.  vybízí Komisi, aby posílila spolupráci s vnitrostátními orgány odpovědnými za provádění právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže s cílem zajistit podnikům rovné a spravedlivé podmínky a právní jistotu; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s tím, že nekonzistentní vymáhání právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže vnitrostátními orgány může vést k rozdílným výsledkům a tudíž k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž nezávislé a měly k dispozici odpovídající finanční a lidské zdroje pro účinné provádění svých úkolů; dále připomíná, že je velmi důležité, aby v rámci Komise existovaly účinné nástroje k vyšetřování podezření z nekalé soutěže a z porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

7.  vítá proto návrh Komise týkající se Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN), a to i v souvislosti s významem, který mají pro hospodářskou soutěž odrazující pokuty; dále zdůrazňuje, že pokud dožádaný orgán odmítne vymáhat rozhodnutí o uložení sankcí, musí toto odmítnutí vždy řádně odůvodnit, a že je nutné zřídit systém, jehož prostřednictvím by se v takovýchto případech řešily případné spory mezi orgány;

8.  bere na vědomí šetření v odvětví elektronického obchodování a výslednou konečnou zprávu, která potvrdila, že v odvětví elektronického obchodu mají některé obchodní postupy negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž a omezují zákazníky ve výběru; je přesvědčen, že s ohledem na strategii jednotného digitálního trhu by toto šetření mělo být součástí širšího úsilí Komise o plné uplatňování politiky hospodářské soutěže na internetové obchodníky;

9.  podporuje záměr Komise zaměřit se na vymáhání pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s velmi rozšířenými obchodními postupy, které se objevily nebo vznikly v důsledku růstu elektronického obchodování, a zdůrazňuje, že Komise musí zvýšit své úsilí o zajištění soudržného uplatňování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ve všech členských státech, a to také v oblasti obchodních postupů souvisejících s elektronickým obchodem; zdůrazňuje, že s ohledem na asymetrický vztah mezi velkými internetovými prodejci a jejich dodavateli by Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž měly aktivně vymáhat pravidla hospodářské soutěže, neboť dodavatelé, především MSP, nemusí mít vždy nákladově účelný přístup k opravným prostředkům;

10.  vyzývá k tomu, aby se posílila svobodná volba spotřebitelů v rámci jednotného digitálního trhu; domnívá se, že právo na přenositelnost údajů zakotvené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů je správným krokem k posílení práv spotřebitelů i hospodářské soutěže;

11.  má za to, že účinná politika v oblasti hospodářské soutěže může doplnit nebo v některých případech nahradit regulační iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu, a domnívá se, že pokud je hlavním motivem pro regulační opatření reakce na kroky některých hráčů na trhu, bylo by možné řešit veškeré škody prostřednictvím opatření v oblasti hospodářské soutěže zaměřených na boj proti praktikám poškozujícím hospodářskou soutěž, aniž by se kladly překážky těm, kteří skutečně chtějí konkurovat ostatním;

12.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že výrobci využívají v rostoucí míře smluvní omezení internetového prodeje, jak potvrdilo šetření v oblasti elektronického obchodování, a vyzývá Komisi, aby provedla další přezkum takovýchto ustanovení s cílem zajistit, aby neodůvodněně neomezovala hospodářskou soutěž; současně žádá Komisi, aby s ohledem na tyto změny provedla přezkum pokynů k vertikálním omezením a blokovým výjimkám a nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

13.  poukazuje na stanovisko generálního advokáta Wahla ze dne 26. července 2017 týkající se věci C-230/16 Coty Germany GmbH v Parfümerie Akzente GmbH, a sice že by omezení dohod o distribuci týkající se prodeje na on-line tržištích neměla být považována za tvrdá omezení ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

14.  zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout cílů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, je nezbytné zajistit přístup ke spravedlnosti, a to mimo jiné prostřednictvím možnosti hromadné žaloby; zdůrazňuje, že neexistence takovýchto možností oslabuje hospodářskou soutěž a poškozuje tak fungování vnitřního trhu a práva spotřebitelů;

15.  zdůrazňuje, že úsilí o podporu hospodářské soutěže pomocí rozvoje jednotného digitálního trhu musí vždy být v zájmu spotřebitelů a že práva zakotvená v Listině základních práv EU je nutné v digitálním prostředí plně chránit;

16.  zdůrazňuje, že volná a spravedlivá hospodářská soutěž je v konečném důsledku ku prospěchu spotřebitelům;

17.  připomíná, že má-li být boj proti postupům narušujícím hospodářskou soutěž účinný, musí členské státy přijmout hospodářskou politiku, která je v souladu se zásadami otevřeného tržního hospodářství založeného na spravedlivé hospodářské soutěž, neboť čistě protekcionistická opatření mohou fungování vnitřního trhu poškozovat; zdůrazňuje, že je nutné potírat všechny formy nekalé soutěže, včetně neregistrované práce a obcházení pravidel týkajících se vysílání pracovníků, aniž by tím byl dotčen volný pohyb pracovních sil jako jedna ze základních svobod vnitřního trhu;

18.  domnívá se, že velký význam mají konzultace vedené Komisí ohledně možného zlepšení zkvalitnění kontroly EU v oblasti fúzí; je přesvědčen, že je nutné zajistit, aby zejména v digitální sféře fúze neomezovaly hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; vyzývá proto znovu Komisi, aby posoudila pečlivě to, zda stávající postupy hodnocení dostatečně zohledňují situaci na digitálních trzích a internacionalizaci trhů; dále vyzývá Komisi, aby při hodnocení tržní síly zohledňovala význam přístupu k údajům a informacím, to, zda slučování údajů a informací o zákaznících během fúzí narušuje hospodářskou soutěž a do jaké míry přístup podniků k exkluzivním analytickým metodám a licencím vylučuje konkurenty; znovu žádá Komisi, aby vysvětlila, jak definuje minimální počet účastníků trhu nezbytný pro spravedlivou hospodářskou soutěž v EU a jak chrání možnosti nových firem, zejména začínajících podniků, vstupovat na vysoce koncentrované trhy;

19.  žádá členské státy, aby zajistily řádné vymáhání pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž včetně kritérií sociální a environmentální ochrany a ochrany spotřebitelů ve vhodných případech a aby podporovaly v procesech veřejných orgánů osvědčené postupy; domnívá se, že rozvoj interoperability a elektronizace postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek usnadní přístup MSP k veřejným zakázkám, povede ke zvýšení transparentnosti a zajistí účinnější kontrolu porušování pravidel hospodářské soutěže; dále vyzývá Komisi, aby podporovala příležitosti MSP při přístupu na trhy prostřednictvím menších zakázek v případech, kdy je to v souladu s klíčovými cíli veřejné zakázky, a aby pečlivě sledovala centralizaci nákupů na trzích veřejných zakázek;

20.  vítá, že v rámci Strategie jednotného digitálního trhu byla přijata pravidla pro přenositelnost předplacených služeb, která zlepší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a zaručí spotřebitelům větší práva;

21.  vítá postupnou liberalizaci sektorů, jako jsou telekomunikace, poštovní služby a veřejná doprava, za účelem vytvoření konkurenčního prostředí, z něhož budou mít prospěch i spotřebitelé.

22.  domnívá se, že by kritéria pro zapojení se do selektivní distribuce nebo franšízové sítě měla být transparentní, aby se zajistilo, že tato kritéria nenarušují politiku v oblasti hospodářské soutěže a fungování volného vnitřního trhu; zdůrazňuje, že takováto kritéria musí být objektivní, kvalitativní, nediskriminační a nesmí jít nad rámec toho, co je bezpodmínečně nezbytné; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která tuto transparentnost zajistí;

23.  všímá si zvýšeného rizika koluze mezi konkurenty, mimo jiné v důsledku softwaru pro sledování cen; domnívá se, že k jednání ve vzájemné shodě se může docházet i v případě, že je kontakt mezi konkurenty menší, než povolují stávající normy, a může k němu pravděpodobně docházet dokonce i automaticky, neboť interakce mezi algoritmy probíhá nezávisle na řízení jednoho nebo více tržních hráčů; žádá Komisi, aby byla vůči takovýmto novým hrozbám pro volnou hospodářskou soutěž ostražitá;

24.  poukazuje na vztah mezi vnitřním trhem a politikou v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá k silné spolupráci mezi parlamentním Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Komisí s cílem zajistit, aby byly v naprosto všech činnostech zaměřených na posílení konkurenceschopné EU chráněny a podporovány zájmy spotřebitelů;

25.  vítá úsilí Komise navázat vztahy s mezinárodními partnery a vícestrannými fóry zapojenými do politiky v oblasti hospodářské soutěže; je přesvědčen, že se význam mezinárodní spolupráce zvyšuje s ohledem na to, že podniky, na něž se opatření vztahují, provozují činnost v rámci několika jurisdikcí;

26.  je přesvědčen, že rozšíření sítě dohod o volném obchodě uzavřených Evropskou unii přispěje k vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku; vybízí Komisi, aby v této souvislosti vyvíjela úsilí o možné uzavření dalších obchodních dohod a aby do takovýchto budoucích dohod začleňovala přísná antimonopolní pravidla a pravidla týkající se státní pomoci.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Pascal Arimont, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Marlene Mizzi, Nosheena Mobarik, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Jasenko Selimovic, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Richard Sulík, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Arndt Kohn

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Heidi Hautala, Jaromír Štětina

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

33

+

ALDE

Dita Charanzová, Jasenko Selimovic

ECR

Daniel Dalton, Nosheena Mobarik, Richard Sulík, Anneleen Van Bossuyt

EFDD

Marco Zullo

ENF

Mylène Troszczynski

GUE/NGL

Dennis de Jong

PPE

Pascal Arimont, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Eva Maydell, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Ivan Štefanec, Jaromír Štětina, Mihai Ţurcanu

S&D

Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Arndt Kohn, Marlene Mizzi, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Catherine Stihler

Verts/ALE

Heidi Hautala, Igor Šoltes

1

-

EFDD

John Stuart Agnew

0

0

-

-

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (6.12.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o politice hospodářské soutěže

(2017/2191(INI))

Zpravodaj: Tibor Szanyi

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 42 SFEU se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Parlament a Rada, a s ohledem na cíle společné zemědělské politiky (SZP), jak jsou stanoveny v článku 39 SFEU;

B.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů SZP stanovených v čl. 39 odst. 1 SFEU je zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, a to zejména zvýšením individuálních příjmů osob zaměstnaných v zemědělství, stabilizací trhů a zajištěním plynulého zásobování;

C.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii je cenová stabilita na vnitřním trhu;

D.  vzhledem k tomu, že normotvůrce EU s ohledem na konkrétní přírodní a strukturální vlastnosti zemědělství (dlouhé produkční cykly, roztříštěnost výroby, počet malých zemědělských podniků a často nízké příjmy, nízká odolnost vůči otřesům a změnám na trhu v důsledku kolísání cen, nepružnost poptávky a rychle se kazící zboží způsobující nerovnováhu v rámci dodavatelského řetězce a velice malá vyjednávací síla zemědělců v potravinovém řetězci ve srovnání s velkými dodavateli, zpracovateli a velkými distribučními řetězci v maloobchodním odvětví) od roku 1962 obhajuje existenci zvláštního statusu pro zemědělství s ohledem na uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, které v tomto odvětví nelze uplatňovat takovým způsobem, jak je tomu v jiných odvětvích hospodářské činnosti, a vzhledem k tomu, že se tato „zemědělská výjimka“ v rámci tržně orientované SZP a rostoucí globalizace zemědělských trhů stává stále důležitější a měla by se prakticky promítnout do provádění a prosazování politiky ze strany Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, aby se zaručil soulad s výjimkami;

E.  vzhledem k tomu, že jasné a koherentní regulační prostředí, pokud jde o přizpůsobení politiky v oblasti hospodářské soutěže zvláštnostem zemědělského trhu v souladu s článkem 42 SFEU, může přispět ke zlepšení postavení zemědělců v potravinovém řetězci, a to tím, že zabrání nadměrné koncentraci hospodářských a finančních pravomocí subjektů, omezí nevyváženost pravomocí v řetězci, zvýší efektivitu trhu (nižší ceny, kvalitnější produkty a služby) a zajistí právní jistotu a rovné podmínky na řádně fungujícím jednotném trhu;

F.  vzhledem k tomu, že by Komise, jakožto strážkyně pravidel hospodářské soutěže EU, a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž měly být shovívavější, pokud jde o uplatňování článku 101 SFEU na dohody, postupy a koordinaci, včetně výměny zásadních hospodářských informací, organizací producentů, sdružení organizací producentů, zemědělských družstev a konsorcií producentů, zejména s ohledem na základní cíl, kterým je zajištění dodávek potravin za rozumnou cenu v souladu s článkem 39 SFEU, zlepšení příjmu zemědělců a zvětšení jejich podílu na hodnotovém řetězci;

G.  vzhledem k tomu, že kvůli ekonomickým rizikům v zemědělství musí tržně orientovaná SZP v případě krize zajistit další, časově omezené výjimky z pravidel hospodářské soutěže;

H.  vzhledem k tomu, že klimatická a zdravotní rizika mohou způsobit závažnou nerovnováhu na trhu a dále oslabit prvovýrobce; vzhledem k tomu, že takové události by si mohly vyžádat přehodnocení pravidel hospodářské soutěže, jestliže jsou ohroženy dodávky základních potravin;

I.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o předběžné otázce před Evropským soudním dvorem ve věci C-671/15 („čekanka“) svědčí o tom, že při plnění svých povinností potřebují mít producenti, organizace producentů a sdružení organizací producentů právní jistotu, a to především v odvětví, které se vyznačuje vysokou roztříštěností na straně nabídky a koncentrovanou poptávkou a čelí obtížím s kontrolou nabídky a předpovídáním poptávky; vzhledem k tomu, že rozhodnutí Soudního dvora o uplatňování pravidel hospodářské soutěže na producenty a organizace producentů má zásadní význam, pokud jde o jasnost a předvídatelnost;

J.  vzhledem k tomu, že pracovní skupina pro zemědělské trhy vypracovala v listopadu 2016 soubor návrhů a doporučení za účelem posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci, přezkumu smluvních nástrojů, které mají zemědělci k dispozici, potírání nekalých praktik a objasnění zemědělských výjimek z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že tato doporučení je třeba v relevantních případech zohlednit, neboť orgány EU a zúčastněné strany v dodavatelském řetězci je přijaly pozitivně, a že by měla být přijata vhodná opatření s cílem zlepšit postavení zemědělců, organizací producentů a sdružení organizací producentů i jiných typů spolupráce mezi producenty v zemědělství a v potravinovém řetězci;

K.  vzhledem k tomu, že část nařízení o finančních pravidlech pro souhrnný rozpočet Unie (2016/0282B) (tzv. souhrnné nařízení) týkající se zemědělství představuje důležitý krok pro SZP, neboť obsahuje ambiciózní návrhy Parlamentu, jež mohou podstatně zlepšit politiku hospodářské soutěže, zejména potíráním nekalých obchodních postupů a vyjasněním pravidel hospodářské soutěže a pravidel týkajících se hospodářských organizací producentů a obecných výjimek a výjimek pro případ krize z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

L.  vzhledem k tomu, že studie z října 2016 o zemědělských mezioborových organizacích v EU upozornila na důležitou úlohu mezioborových organizací při předávání hospodářských a technických informací zúčastněným stranám ve výrobním řetězci; vzhledem k tomu, že tato studie svědčí o tom, že mezioborové organizace umožňují lepší sdílení rizik i zisku;

M.  vzhledem k tomu, že Komise v pokynech ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020(1) uznala zvláštní charakter zemědělského odvětví a jeho sociální struktury i rozsah nových problémů, s nimiž se potýká, jako je zabezpečení dodávek potravin a problematika související se životním prostředím a změnou klimatu; vzhledem k tomu, že tato politika proto musí přispívat k posílení hospodářské životaschopnosti zemědělských podniků a k podpoře organizace potravinového řetězce, rozvoje venkova a sociálního začleňování;

1.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže musí zohledňovat zvláštní charakter zemědělství; připomíná, že článek 42 SFEU přiznává zemědělství zvláštní status, pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, který byl při poslední reformě SZP potvrzen tím, že se umožnila řada odchylek a výjimek z ustanovení článku 101 SFEU; konstatuje, že v situaci, kdy neustále hrozí hospodářská a klimatická rizika, SZP usiluje o zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva; připomíná, že politika v oblasti hospodářské soutěže hájí především zájmy spotřebitelů, ale nezohledňuje dostatečně specifické zájmy a problémy zemědělských producentů; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže musí stejně hájit zájmy zemědělských producentů i spotřebitelů, a to tak, že zajistí, aby podmínky pro hospodářskou soutěž a pro přístup na vnitřní trh byly spravedlivé s cílem posílit investice a inovace, zaměstnanost, životaschopnost zemědělských podniků a vyvážený rozvoj zemědělských oblastí v EU a přitom podporovat transparentnost pro účastníky na trhu;

2.  trvá na tom, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech účastníků potravinového řetězce;

3.  konstatuje, že zemědělci mají v potravinovém řetězci slabší postavení, a domnívá se, že krize v zemědělském odvětví mohou jejich postavení ještě zhoršit; je přesvědčen, že zemědělcům by mělo být ve všech výrobních odvětvích zajištěno právo na kolektivní vyjednávání, včetně práva dohodnout ceny; domnívá se, že je třeba zemědělce podněcovat k tomu, aby se plně zapojili, a poskytnout jim prostředky k využívání potenciálu organizací producentů, včetně družstev producentů, jejich sdružení a meziodvětvových subjektů; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zvyšování pravomocí a účinnosti takovýchto kolektivních svépomocných nástrojů tím, že zprůhlední a zjednoduší pravidla, jež se na ně vztahují, aby se posílily jejich vyjednávací pravomoci a jejich konkurenceschopnost a současně se zajistilo dodržování zásad stanovených v článku 39 SFEU;

4.  domnívá se, že společný postup organizací producentů a jejich sdružení – včetně plánování výroby a jednání o prodeji a smluvních podmínkách – je nezbytný k dosažení cílů SZP vymezených v článku 39 SFEU, a proto by měl požívat výjimky z působnosti článku 101 SFEU, pokud tento společný postup probíhá skutečně tak, aby přispěl ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělců; konstatuje, že odchylek podle nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) se nevyužívá v plném rozsahu a že nejasnost těchto odchylek, obtíže s jejich prováděním a jejich nejednotné uplatňování vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž neposkytují zemědělcům a jejich organizacím dostatečnou právní jistotu; vítá skutečnost, že souhrnné nařízení zjednoduší pravidla pro kolektivní organizaci zemědělců a objasní úlohu a pravomoci organizací producentů vykonávajících hospodářskou činnost v souvislosti s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže, aby se posílila jejich vyjednávací pozice a zároveň zaručily zásady stanovené v článku 39 SFEU;

5.  vítá skutečnost, že s přihlédnutím k povzbudivým přezkumům provádění(2) a ke způsobu, jakým tzv. balíček předpisů týkajících se mléka z roku 2012 přispívá ke zlepšování postavení zemědělců zaměřených na produkci mléka v rámci potravinového řetězce, má být platnost tohoto balíčku v rámci souhrnného nařízení včas prodloužena; vyzývá však Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem určit, zda by měla být rozšířena oblast působnosti ustanovení týkajících se smluvních jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků tak, aby zahrnovala jiná zemědělská odvětví, neboť zemědělci a organizace producentů by díky tomu mohli svobodněji plánovat produkci, měli by právo na kolektivní vyjednávání a na jednání o prodeji a smluvních podmínkách, které jasně stanovují ceny a množství;

6.  žádá, aby zemědělským mezioborovým organizacím byly poskytovány automatické výslovné výjimky z článku 101 SFEU, které by podléhaly zásadám nezbytnosti a proporcionality a díky kterým by zemědělské mezioborové organizace mohly plnit úkoly podle nařízení o jednotné společné organizaci trhů s cílem prosazovat cíle článku 39 SFEU;

7.  navrhuje, aby byla ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013, na základě kterých je možné přijmout opatření pro regulaci dodávek u sýrů (článek 150) a u šunky (článek 172) s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo u vín (článek 167), rozšířena tak, aby se vztahovala na produkty označené značkou kvality a dodávka lépe odrážela poptávku;

8.  znovu vyzývá Komisi, aby vyjasnila rozsah jednotlivých výjimek z pravidel hospodářské soutěže na základě čl. 101 odst. 3 SFEU, zejména pokud jde o dohody o udržitelnosti uzavřené v rámci potravinového řetězce, neboť mohou být vyňaty z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jestliže přispívají ke zlepšování produkce nebo k podpoře pokroku a zároveň přinášejí prospěch spotřebitelům i společnosti; je přesvědčen o tom, že Komise by měla posoudit, za jakých podmínek by mohl být v rámci politiky hospodářské soutěže ponechán větší prostor pro kolektivní ujednání organizací producentů, včetně družstev, jejich sdružení a mezioborových organizací, která jsou za účelem udržitelnosti přijímána v celém potravinovém řetězci (jako jsou iniciativy, jež upřednostňují biologickou rozmanitost, zlepšují životní podmínky nebo zdraví zvířat či bojují proti antimikrobiální rezistenci);

9.  vítá skutečnost, že souhrnné nařízení zavádí postup, na základě kterého může uskupení zemědělců požádat Komisi o nezávazné stanovisko s cílem posoudit, zda je daná kolektivní akce v souladu s obecnou výjimkou z pravidel hospodářské soutěže podle článku 209 nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů); vyzývá nicméně Komisi, aby s ohledem na doporučení pracovní skupiny pro zemědělské trhy vyjasnila rozsah obecné odchylky pro zemědělství s cílem upřesnit výjimku takovým způsobem, aby neuplatnění článku 101 SFEU – kde je tak stanoveno – bylo vymahatelné a proveditelné;

10.  poukazuje na to, že v obdobích závažné nerovnováhy na trhu, kdy je zemědělství ohroženo a všichni občané jsou zasaženi potenciálním narušením dodávek základních potravin, musí tržně orientovaná SZP poskytnout zemědělcům podporu a zajistit dodatečné, časově omezené a plně odůvodněné výjimky z pravidel hospodářské soutěže; vítá skutečnost, že v důsledku změn provedených na základě souhrnného nařízení bude snazší využívat ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, který umožňuje takové dočasné odchylky od právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

11.  domnívá se, že zastřešující mezioborové organizace, které sdružují producenty, zpracovatele a distributory, by měly mít možnost pořádat schůze, na kterých by se projednávala opatření pro předcházení krizím a jejich řešení zaměřená na obnovení tržních podmínek, což umožní dosáhnout cílů článku 39 SFEU;

12.  opakuje, že je třeba postupně rozvíjet SZP a rámec hospodářské soutěže EU s přihlédnutím ke zvláštnostem zemědělství, tak aby zahrnovaly regulační opatření pro boj proti nerovnosti v evropském potravinovém řetězci, a sledovat vývoj v postavení prvovýrobců a ukazatele SAFA (rámce pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému), které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), včetně ukazatelů uvedených v hlavách Spravedlivé stanovení cen a transparentní smlouvy (S.2.1.1) a Práva dodavatelů (S.2.2.1);

13.  vyzývá k dalšímu rozvoji evropského nástroje pro monitorování cen potravin s cílem zlepšit odhalování krizí v zemědělsko-potravinářském odvětví prostřednictvím kvalitnějších a rozčleněnějších údajů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že do definování a shromažďování údajů je nutné zapojit organizace zemědělců;

14.  poukazuje na to, že Komise uznala, že zemědělci představují nejméně koncentrovanou úroveň v potravinovém řetězci, zatímco jejich dodavatelé a odběratelé jsou často mnohem větší a vyznačují se vyšší mírou koncentrace, což vede k nevyrovnanému vztahu a k negativním a nekalým praktikám ze strany některých velkých distribučních řetězců, zpracovatelů a maloobchodních provozovatelů, které nelze vyřešit pouze pomocí politiky hospodářské soutěže, a proto je třeba zajistit soudržnost s ostatními politikami; vyzývá proto Komisi, aby jasněji definovala „dominantní postavení“ a zneužití takového postavení s přihlédnutím k míře koncentrace a vyjednávací síle vstupního, zpracovatelského a maloobchodního odvětví; dále konstatuje, že souhrnné nařízení zavede určitá ustanovení o právu na písemné smlouvy a vyjednávání o smluvních podmínkách pro lepší sdílení hodnot v rámci dodavatelského řetězce, což by mělo pomoci uklidnit vztahy mezi zúčastněnými stranami, bojovat proti nekalým obchodním praktikám, zlepšit reaktivitu zemědělců na tržní signály, zlepšovat oznamování cen a cenový přenos a rychleji přizpůsobit nabídku poptávce; dále Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž vyzývá k zajištění toho, aby komodity byly řádně klasifikovány a oceněny, aby byly sledovány případy zneužívání a nekalých obchodních praktik s dopadem na zemědělce a aby byly potírány pomocí závazných opatření a  potrestány; domnívá se, že je třeba přezkoumat stávající vnitrostátní systémy s cílem určit nejlepší postup, který by se měl uplatnit;

15.  uznává, že pro boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězce dosud nebyly využity právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a to ani na evropské, ani na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že v této souvislosti byla zavedena konkrétní vnitrostátní pravidla, avšak zdá se, že pro řešení hluboce zakořeněného problému, který představují nekalé obchodní praktiky a nevyvážené pravomoci v potravinovém řetězci, nejsou plně účinná; vyzývá Komisi, aby bez odkladu zveřejnila a schválila oznámený legislativní návrh EU zaměřený na nekalé obchodní praktiky, stanovila harmonizovaný právní rámec, který lépe ochrání producenty a zemědělce před nekalými praktikami, a zajistila další konsolidaci vnitřního trhu;

16.  poukazuje na to, že Parlament již vyzval Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby účinně reagovaly na obavy vyvolané kombinovaným dopadem, jaký má rychlá koncentrace distribučního odvětví na vnitrostátní úrovni a spojenectví, která vznikají mezi velkými distributory na evropské a mezinárodní úrovni, na subjekty předcházející v potravinovém řetězci a na distributory a spotřebitele; domnívá se, že tato strukturální změna vzbuzuje obavy, které se týkají možných strategických spojenectví, omezení hospodářské soutěže a menšího prostoru pro investice do inovací v rámci potravinového řetězce;

17.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby upřednostnily posílení jednotného trhu v období po brexitu zajištěním plného souladu s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a příslušnými výjimkami, jakož i s dalšími normami s cílem zajistit právní jistotu a rovné podmínky v členských státech;

18.  bere na vědomí, že individuální strop pro podporu de minimis v zemědělském odvětví se v roce 2013 zdvojnásobil (ze 7 500 EUR na 15 000 EUR), aby bylo možné čelit rostoucímu počtu krizí souvisejících s klimatem, zdravím a hospodářskou situací; poukazuje na to, že vnitrostátní strop de minimis byl současně upraven pouze nepatrně (z 0,75 % na 1 % hodnoty vnitrostátní zemědělské výroby), v důsledku čehož mají členské státy menší prostor pro podporu zemědělských podniků, které se potýkají s obtížemi; vyzývá proto ke zvýšení vnitrostátního stropu de minimis na 1,25 % vnitrostátní zemědělské výroby, aby se zmírnila obtížná hospodářská situace zemědělců; konstatuje, že soudržná pravidla o podpoře de minimis by měla sloužit ke zlepšení postavení zemědělců, aniž by bylo třeba opětovné nacionalizace zemědělské politiky;

19.  zdůrazňuje význam finančních prostředků určených na zpřístupnění vysokorychlostních širokopásmových sítí, mají-li zejména venkovské a odlehlé oblasti držet krok s technickým pokrokem a má-li dojít k posílení hospodářské soutěže;

20.  zdůrazňuje, že otevření trhu EU velmi konkurenceschopným obchodním partnerům a velkým vývozcům zemědělských produktů, na které se vztahují rozmanité normy, může ohrozit nejzranitelnější zemědělská odvětví v EU; vyzývá Komisi, aby plně zohlednila dopad případných narušení trhu, která mohou být důsledkem obchodních dohod se třetími zeměmi, na zemědělské producenty v Evropě, jejichž finanční situace je křehká a kteří hrají v naší společnosti zásadní úlohu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

4.12.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Jan Huitema, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Belder, Jens Gieseke, Momchil Nekov, Annie Schreijer-Pierik, Thomas Waitz

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

PPE

Daniel Buda, Albert Deß, Norbert Erdős, Jens Gieseke, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Annie Schreijer-Pierik, Czesław Adam Siekierski

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Jean-Paul Denanot, Momchil Nekov, Maria Noichl, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

ECR

Bas Belder, Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk

ENF

Philippe Loiseau

3

-

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez

EFDD

John Stuart Agnew

3

0

ALDE

Jan Huitema, Ulrike Müller

Verts/ALE

Thomas Waitz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (Úř. věst. C-204/1, 1.7.2014).

(2)

Zprávy s názvem „Vývoj situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a provedení ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka“ (COM(2016)0724 a COM(2014)0354).


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Udo Bullmann, Matt Carthy, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Werner Langen, Sander Loones, Paloma López Bermejo, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Eickhout, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Thomas Mann, Luigi Morgano, Laurenţiu Rebega, Joachim Starbatty, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Alberto Cirio


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

49

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Sander Loones, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Joachim Starbatty, Kay Swinburne

EFDD

Marco Valli

PPE

Burkhard Balz, Alberto Cirio, Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Esther de Lange

S&D

Hugues Bayet, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alex Mayer, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

Verts/ALE

Bas Eickhout, Sven Giegold, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

5

-

ENF

Bernard Monot

GUE/ NGL

Matt Carthy, Paloma López Bermejo, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

1

0

ENF

Laurenţiu Rebega

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 23. dubna 2018Právní upozornění