Postup : 2016/0337(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0050/2018

Předložené texty :

A8-0050/2018

Rozpravy :

PV 14/03/2018 - 15
CRE 14/03/2018 - 15

Hlasování :

PV 15/03/2018 - 10.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0088

ZPRÁVA     *
PDF 1085kWORD 131k
1.3.2018
PE 608.050v02-00 A8-0050/2018

o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob

(COM(2016)0685 – C8-0472/2016 – 2016/0337(CNS))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Paul Tang

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 MENŠINOVÉ STANOVISKO,
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob

(COM(2016)0685 – C8-0472/2016 – 2016/0337(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0685),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0472/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, irskou poslaneckou sněmovnou a senátem, lucemburskou poslaneckou sněmovnou, maltským parlamentem, nizozemskou poslaneckou sněmovnou a senátem a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A8-0050/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence a interakce 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování se navíc s postupem času stávají čím dál tím sofistikovanějšími, jak se vyvíjejí napříč různými jurisdikcemi a efektivně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Ačkoliv tyto situace zdůrazňují nedostatky, které mají zcela odlišný charakter, obě vytvářejí překážky, jež znemožňují řádné fungování vnitřního trhu. Opatření na nápravu těchto problémů by tedy mělo řešit oba typy tržních nedostatků.

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence a interakce 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. V éře globalizace a digitalizace se zdanění zvláště finančního a duševního kapitálu na základě zdroje stává čím dál hůře zpětně vysledovatelným a čím dál snadněji zmanipulovatelným. Struktury daňového plánování se navíc s postupem času stávají čím dál tím sofistikovanějšími, jak se vyvíjejí napříč různými jurisdikcemi a efektivně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Všeobecná digitalizace mnoha hospodářských odvětví ve spojení s rychle se rozvíjející digitální ekonomikou zpochybňuje vhodnost unijních modelů daně z příjmu právnických osob, které byly vytvořeny pro tradiční odvětví, mimo jiné pokud jde o to, do jaké míry by kritéria pro oceňování a výpočty mohla být upravena, aby odpovídala obchodním činnostem v 21. století. Ačkoliv tyto situace zdůrazňují nedostatky, které mají zcela odlišný charakter, všechny vytvářejí překážky, jež znemožňují řádné fungování vnitřního trhu a vyvolávají narušení mezi velkými společnostmi na jedné straně a malými a středními podniky na straně druhé. Nový standard základu daně z příjmu právnických osob pro Unii by tedy měl řešit uvedené typy tržních nedostatků a zároveň dodržovat cíle dlouhodobé právní jasnosti a jistoty a zásadu daňové neutrality. Větší sbližování vnitrostátních daňových systémů povede k významnému poklesu nákladů a administrativní zátěže pro podniky vyvíjející v Unii přeshraniční činnost. Zatímco daňová politika spadá do pravomoci členských států, článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie jasně stanoví, že by Rada měla jednomyslně, zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem přijímat směrnice za účelem sbližování takových daňových právních předpisů, právních nebo správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by měla být oblast daně z příjmu právnických osob v Unii formována v souladu se zásadou, že společnosti platí svůj spravedlivý podíl daně v jurisdikci (jurisdikcích), kde jsou generovány jejich zisky. Je proto nezbytné zajistit mechanismy, které budou společnosti odrazovat od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy za účelem snížení jejich daňových povinností. Stejně důležité je také stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu prostřednictvím usnadnění přeshraničního obchodu a podnikových investic. Za tímto účelem je nezbytné eliminovat rizika dvojího zdanění i dvojího nezdanění v Unii prostřednictvím vymýcení rozdílů v interakci vnitrostátních systémů daně z příjmu právnických osob. Společnosti zároveň potřebují dobře fungující daňový a právní rámec pro rozvoj jejich hospodářských aktivit a jeho rozšíření napříč hranicemi Unie. V tomto kontextu je třeba také odstranit zbývající případy diskriminace.

(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by měla být oblast daně z příjmu právnických osob v Unii formována v souladu se zásadou, že společnosti platí svůj spravedlivý podíl daně v jurisdikci (jurisdikcích), kde jsou generovány jejich zisky a kde společnosti mají stálou provozovnu. Vzhledem k digitální změně v podnikatelském prostředí je nutné zajistit, aby se společnostmi, které vytvářejí příjmy v určitém členském státě, přičemž v tomto členském státě nemají stálou provozovnu, ale stálou digitální provozovnu, bylo zacházeno stejně jako se společnostmi, které takovou stálou fyzickou provozovnu mají. Je proto nezbytné zajistit mechanismy, které budou společnosti odrazovat od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy za účelem snížení jejich daňových povinností. Stejně důležité je také stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu prostřednictvím usnadnění přeshraničního obchodu a podnikových investic. Za tímto účelem je nezbytné eliminovat rizika dvojího zdanění i dvojího nezdanění v Unii prostřednictvím vymýcení rozdílů v interakci vnitrostátních systémů daně z příjmu právnických osob. Společnosti zároveň potřebují dobře fungující daňový a právní rámec pro rozvoj jejich hospodářských aktivit a jeho rozšíření napříč hranicemi Unie. V tomto kontextu je třeba také odstranit zbývající případy diskriminace. Konsolidace je klíčovým prvkem systému CCCTB, neboť největší daňové překážky, jimž čelí společnosti téže skupiny vyvíjející v Unii přeshraniční činnost, lze řešit pouze tímto způsobem. Konsolidace odbourává formality spojené se stanovením převodních cen a dvojí zdanění uvnitř skupiny.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Jak je zdůrazněno v návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) ze dne 16. března 20117 , systém daně z příjmu právnických osob, který by pojímal Unii jako jeden trh pro účely výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh systému CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíle usnadnění rozšiřování hospodářských aktivit podniků v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by rovněž mělo být vzato v úvahu, že systém CCCTB může být vysoce efektivní při zlepšování fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání systémů vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by iniciativa CCCTB měla být opětovně spuštěna s cílem se na stejném základě zabývat aspektem usnadnění podnikání a fungování iniciativy v potírání vyhýbání se daňovým povinnostem. Takový přístup by nejlépe sloužil záměru vymýcení narušení ve fungování vnitřního trhu.

(3)  Jak je zdůrazněno v návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) ze dne 16. března 20117 , systém daně z příjmu právnických osob, který by pojímal Unii jako jeden trh pro účely výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku., zejména pro malé a střední podniky. Návrh systému CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíle usnadnění rozšiřování hospodářských aktivit podniků v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by rovněž mělo být vzato v úvahu, že systém CCCTB může být vysoce efektivní při zlepšování fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání systémů vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by iniciativa CCCTB měla být opětovně spuštěna s cílem se na stejném základě zabývat aspektem usnadnění podnikání a fungování iniciativy v potírání vyhýbání se daňovým povinnostem. Jakmile by byl systém CCCTB zaveden ve všech členských státech, zajistil by odvádění daní v místě, kde se vytváří zisk a kde mají podniky stálou provozovnu. Takový přístup by nejlépe sloužil záměru vymýcení narušení ve fungování vnitřního trhu. Zkvalitnění vnitřního trhu je klíčovým faktorem pro podnícení růstu a tvorby pracovních míst. Zavedení CCCTB by posílilo hospodářský růst a vedlo k vytvoření více pracovních míst v Unii tím, že by omezilo škodlivou daňovou soutěž mezi společnostmi.

__________________

__________________

7 Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, KOM/2011/0121 v konečném znění/2 ze dne 3. října 2011.

7 Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, KOM/2011/0121 v konečném znění/2 ze dne 3. října 2011.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Komise ve svém sdělení ze dne 21. září 2017 nazvaném „Spravedlivý a efektivní systém zdanění v Evropské unii pro jednotný digitální trh“ vyjádřila přesvědčení, že CCCTB poskytuje základ pro vypořádání se s výzvami v oblasti daní, které klade digitální ekonomika.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu tím, že na jednu stranu bude přátelštější k obchodování a investicím a na druhou stranu odolnější vůči systémům vyhýbání se daňovým povinnostem, je nezbytné rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by měla být zavedena pravidla pro společný základ daně z příjmu právnických osob a v druhé fázi je třeba se zabývat otázkou konsolidace.

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu tím, že na jednu stranu bude přátelštější k obchodování a investicím a na druhou stranu odolnější vůči systémům vyhýbání se daňovým povinnostem, je velice důležité zajistit, aby současně vstoupila v platnost směrnice o společném základu daně z příjmu právnických osob a směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob. Tato změna režimu představuje významný krok směrem k dotvoření vnitřního trhu, a proto vyžaduje flexibilitu, aby bylo možné ji náležitě provádět již od počátku. Vzhledem k tomu, že vnitřní trh zahrnuje všechny členské státy, měl by být CCCTB zaveden ve všech členských státech. Pokud však Rada nepřijme jednomyslné rozhodnutí o návrhu zavést CCCTB, měla by Komise vydat nový návrh založený na článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem za tímto účelem přijmou potřebné právní předpisy. Jako poslední možnost by měly posílenou spolupráci iniciovat členské státy, ale měla by být kdykoli otevřena i neúčastnícím se členským státům v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie. Je politováníhodné, že nebylo provedeno dostatečně podrobné posouzení návrhů CCTB nebo CCCTB, pokud jde o dopad na příjmy z daně z příjmů právnických osob v členských státech pro jednotlivé země.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Mnoho struktur agresivního daňového plánování má tendenci se projevit v přeshraničním kontextu, což znamená, že účastnící se skupiny společností vlastní minimum prostředků. Za tohoto předpokladu z důvodů proporcionality by pravidla týkající se společného základu měla být povinná pouze pro společnosti, které náleží do skupiny zásadní velikosti. Pro tento účel by měl být stanoven práh týkající se velikosti na základě celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která předkládá konsolidované účetní závěrky. Pro zajištění soudržnosti mezi oběma kroky iniciativy CCCTB by navíc měla být pravidla týkající se společného základu povinná pro společnosti, které by byly považovány za skupinu, pokud by se celá iniciativa uvedla v život. Aby bylo možné lépe zajistit cíl usnadnění obchodu a investic na vnitřním trhu, mělo by být uplatnění pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují.

(5)  Mnoho struktur agresivního daňového plánování má tendenci se projevit v přeshraničním kontextu, což znamená, že účastnící se skupiny společností vlastní minimum prostředků. Za tohoto předpokladu z důvodů proporcionality by pravidla týkající se společného základu měla být povinná původně pouze pro společnosti, které náleží do skupiny zásadní velikosti. Pro tento účel by měl být stanoven počáteční práh týkající se velikosti ve výši 750 milionů EUR, a to na základě celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která předkládá konsolidované účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že tato směrnice stanoví nový standard základu daně z příjmu právnických osob pro všechny podniky v Unii, měl by být práh snížen na nulu na období maximálně sedmi let. Aby bylo možné lépe zajistit cíl usnadnění obchodu a investic na vnitřním trhu, mělo by být uplatnění pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno v první fázi i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Je nezbytné definovat koncept stálé provozovny nacházející se v Unii a náležící daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Cílem je zajistit, aby všichni dotčení daňoví poplatníci dosáhli obecné shody, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku odlišných definic. Na druhou stranu by společná definice stálé provozovny, která se nachází ve třetí zemi, nebo v Unii, avšak náleží daňovému poplatníkovi s daňovou rezidencí ve třetí zemi, neměla být vnímána jako zásadní požadavek. Tento rozměr by měl být vzhledem k jeho komplikované interakci s mezinárodními smlouvami spíše ponechán k regulaci dvoustrannými smlouvami o zdanění a vnitrostátními předpisy.

(6)  Je nezbytné definovat koncept stálé provozovny nacházející se v Unii a náležící daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Nadnárodní společnosti až příliš často přijímají opatření k přesunu svých zisků do příznivějších daňových režimů, přičemž neplatí žádné nebo jen velmi nízké daně. Koncepce stálé provozovny by poskytla přesnou a závaznou definici kritérií, která musí být splněna, pokud má nadnárodní společnost prokázat, že je umístěna v dané zemi. To přiměje nadnárodní společnosti k tomu, aby poctivě odváděly své daně. Cílem je zajistit, aby všichni dotčení daňoví poplatníci dosáhli obecné shody, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku odlišných definic. Obdobně je důležité mít společnou definici stálé provozovny, která se nachází ve třetí zemi, nebo v Unii, avšak náleží daňovému poplatníkovi s daňovou rezidencí ve třetí zemi. Pokud stanovení převodních cen vede k převádění zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním, je vhodnější zavést systém, který stanoví zisk pomocí vzorce pro rozdělení. Přijetím takového systému může Unie zavést mezinárodní standard pro moderní a efektivní zdanění příjmů právnických osob. Komise by měla vypracovat pokyny pro přechodnou fázi, v jejímž rámci se při jednání s třetími zeměmi bude vzorec pro rozdělení používat spolu s dalšími metodami přidělování, přičemž by tento vzorec měl být v konečném důsledku standardní metodou přidělování. Komise by měla předložit návrh na zřízení unijního modelu smlouvy o zdanění, který by v konečném důsledku mohl nahradit tisíce bilaterálních smluv uzavřených každým z členských států.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Digitální zboží je zpravidla vysoce mobilní a nehmotné. Podle studií je digitální odvětví široce zapojeno do praktik agresivního daňového plánování, jelikož řada obchodních modelů nevyžaduje fyzickou infrastrukturu k tomu, aby mohly provádět transakce se zákazníky a vytvářet zisk. To umožňuje největším digitálním společnostem, aby ze svých příjmů neodváděly téměř žádné daně. Pokladní správy členských států tak přišly o miliardy eur daňových příjmů, jelikož nedokázaly zdanit nadnárodní subjekty v digitálním odvětví. S cílem řešit uvedenou skutečnou a naléhavou sociální nespravedlnost se musí současné právní předpisy týkající se daně z příjmu právnických osob doplnit o nové digitální spojení se stálou provozovnou na základě významné digitální přítomnosti. Je třeba zavést rovné podmínky pro podobné obchodní modely s cílem řešit výzvy v oblasti daní, které vznikají v kontextu digitalizace, aniž by se tím brzdil potenciál digitálního odvětví. Přitom je třeba zvláště zohlednit činnosti na úrovni OECD za účelem vytvoření mezinárodně konzistentního souboru pravidel.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Zdanitelné příjmy by se měly snižovat o obchodní výdaje a některé další položky. Odečitatelné obchodní výdaje by obvykle měly zahrnovat všechny náklady spojené s prodejem a výdaje související s dosažením, udržením a zajištěním příjmů. Na podporu inovací v hospodářství a za účelem modernizace vnitřního trhu by měly být umožňovány odpočty nákladů na výzkum a vývoj, včetně super odpočtů a tyto by měly být v plné výši zahrnuty do výdajů v roce vzniku (s výjimkou nemovitostí). Malé začínající podniky bez přidružených podniků, které jsou mimořádně inovativní (kategorie, která bude pokrývat zejména začínající podniky), by měly být rovněž podpořeny rozšířenými super odpočty nákladů na výzkum a vývoj. Aby byla zajištěna právní jistota, měl by rovněž existovat seznam neodečitatelných výdajů.

(8)  Zdanitelné příjmy by se měly snižovat o obchodní výdaje a některé další položky. Odečitatelné obchodní výdaje by obvykle měly zahrnovat všechny náklady spojené s prodejem a výdaje související s dosažením, udržením a zajištěním příjmů. Na podporu inovací v hospodářství a za účelem modernizace vnitřního trhu by měly být umožňovány odpočty a daňoví poplatníci by měli získat slevu na dani za skutečné náklady na výzkum a vývoj, které se týkají výdajů na pracovníky, subdodavatele, agenturní pracovníky a samostatně výdělečně činné osoby, a tyto by měly být v plné výši zahrnuty do výdajů v roce vzniku (s výjimkou nemovitostí). Má-li se předejít zneužívání odpočtů, je třeba stanovit jasnou definici skutečných nákladů na výzkum a vývoj. Aby byla zajištěna právní jistota, měl by rovněž existovat seznam neodečitatelných výdajů.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Nedávný vývoj v oblasti mezinárodního zdanění zdůraznil, že ve snaze omezit svoji globální daňovou povinnost se nadnárodní skupiny společností s rostoucí tendencí zapojují do mechanismů vyhýbání se daňovým povinnostem, které vedou k erozi základu daně a přesouvání zisku prostřednictvím nadměrných úrokových plateb. Je proto nezbytné omezit odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů s cílem takovým praktikám zamezit. V tomto kontextu by odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů měla být umožněna bez omezení v rozsahu, v němž tyto náklady mohou být započteny oproti zdanitelným úrokovým (a dalším finančním) příjmům. Případný přebytek úrokových nákladů by však měl podléhat omezením odpočitatelnosti, která budou stanovena s odkazem na zisk daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA).

(9)  Nedávný vývoj v oblasti mezinárodního zdanění zdůraznil, že ve snaze omezit svoji globální daňovou povinnost se nadnárodní skupiny společností s rostoucí tendencí zapojují do mechanismů vyhýbání se daňovým povinnostem, které vedou k erozi základu daně a přesouvání zisku prostřednictvím nadměrných úrokových plateb. Je proto nezbytné omezit odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů s cílem takovým praktikám zamezit. V tomto kontextu by odečitatelnost úrokových (a dalších finančních) nákladů měla být umožněna bez omezení v rozsahu, v němž tyto náklady mohou být započteny oproti zdanitelným úrokovým (a dalším finančním) příjmům. Případný přebytek úrokových nákladů by však měl podléhat omezením odpočitatelnosti, která budou stanovena s odkazem na zisk daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA). Členské státy by mohly dále omezit odečitatelnost úrokových a dalších finančních nákladů s cílem zajistit vyšší úroveň ochrany.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Skutečnost, že úrok placený z úvěrů je odečitatelný z daňového základu daňového poplatníka, což však neplatí pro rozdělení zisku, vytváří jasnou výhodu ve prospěch dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. S ohledem na rizika, která tato skutečnost přináší pro zadluženost společností, je zásadní přijmout opatření, která budou neutralizovat stávající zvýhodnění dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. V tomto smyslu se očekává, že daňoví poplatníci získají odpočet na růst a investice, v souladu s nímž by nárůsty vlastního kapitálu daňového poplatníka při splnění určitých podmínek měly být odečitatelné od jeho zdanitelného základu. Z toho důvodu by bylo zásadní zajistit, aby systém netrpěl kaskádovými dopady, a za tímto účelem by bylo nezbytné vyloučit daňovou hodnotu účastí daňového poplatníka v přidružených podnicích. A konečně, aby byl systém odpočtu dostatečně robustní, bylo by rovněž nutné stanovit pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

(10)  Skutečnost, že úrok placený z úvěrů je odečitatelný z daňového základu daňového poplatníka, což však neplatí pro rozdělení zisku, vytváří jasnou výhodu ve prospěch dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. S ohledem na rizika, která tato skutečnost přináší pro zadluženost společností, je zásadní přijmout opatření, která budou neutralizovat stávající zvýhodnění dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem omezením možnosti odečítat úroky placené z úvěrů ze základu daně daňového poplatníka. Takové pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků představuje vhodný a dostatečný nástroj pro tento účel.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Aby se zamezilo přesunům pasivních (zejména finančních) příjmů z vysoce zdaňovaných společností, mělo by se předpokládat, že všechny ztráty, které mohou těmto společnostem vzniknout na konci zdaňovacího období, z větší části odpovídají výsledkům obchodních aktivit. Na základě uvedeného předpokladu by mělo být daňovým poplatníkům umožněno převádět ztráty do dalších období bez omezení odpočitatelné částky za období. Protože převod ztrát do dalších období by měl zajistit, aby daňový poplatník platil daň ze svých skutečných příjmů, neexistuje žádný důvod stanovovat pro tento převod jakékoliv časové omezení. Pokud jde o pravděpodobnosti zpětného převodu ztrát, není třeba zavádět žádné takové pravidlo, protože se v členských státech jedná o poměrně vzácnou praxi, která vede k nadměrné složitosti. Navíc by mělo být stanoveno ustanovení proti zneužívání s cílem předejít, zmařit nebo zhatit případné pokusy obejít pravidla pro odečitatelnost ztráty prostřednictvím nákupu ztrátových společností.

(12)  Aby se zamezilo přesunům pasivních (zejména finančních) příjmů z vysoce zdaňovaných společností, mělo by se předpokládat, že všechny ztráty, které mohou těmto společnostem vzniknout na konci zdaňovacího období, z větší části odpovídají výsledkům obchodních aktivit. Na základě uvedeného předpokladu by mělo být daňovým poplatníkům umožněno převádět ztráty do dalších období po dobu pěti let s omezením odpočitatelné částky za období. Pokud jde o pravděpodobnosti zpětného převodu ztrát, není třeba zavádět žádné takové pravidlo, protože se v členských státech jedná o poměrně vzácnou praxi, která vede k nadměrné složitosti. Směrnice Rady (EU) č. 2016/11641a stanoví obecné pravidlo proti zneužívání s cílem předejít, zmařit nebo zhatit případné pokusy obejít pravidla pro odečitatelnost ztráty prostřednictvím nákupu ztrátových společností. Uvedené obecné pravidlo by se mělo také systematicky zohledňovat při uplatňování této směrnice.

 

_________________

 

1a Směrnice Rady (EU) 2016/1164 ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 193, 19.7.2016, s. 1).

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Aby byla zvýšena schopnost podniků vytvářet tok hotovosti – například prostřednictvím kompenzace ztrát začínajících podniků v členském státě pomocí zisků v jiném členském státě – a podpořena přeshraniční expanze v rámci Unie, daňoví poplatníci by měli mít právo na dočasné zahrnutí ztrát vzniklých jejich přímým dceřiným společnostem nebo stálým provozovnám, které se nacházejí v jiných členských státech. Za tímto účelem by mateřská společnost nebo centrála, které se nachází v členském státě, měly mít možnost odečíst ze svého daňového základu v daném zdaňovacím období ztráty vzniklé ve stejném zdaňovacím období jejich přímým dceřiným společnostem nebo stálým provozovnám, které se nacházejí v jiných členských státech v poměru k jejich účasti v nich. Mateřská společnost by pak měla být povinna přičíst zpět ke svému daňovému základu při zohlednění výše dříve odečtených ztrát všechny následné zisky, jichž dosáhnou tyto přímé dceřiné společnosti nebo stálé provozovny. Protože je zásadní ochránit vnitrostátní daňové příjmy, odečtené ztráty by měly být zároveň automaticky znovu zachyceny, pokud k tomu již nedošlo po uplynutí určitého počtu let nebo jestliže již nejsou splňovány předpoklady pro kvalifikaci jako přímá dceřiná společnost nebo stálá provozovna.

vypouští se

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Je zásadní zajistit řádná opatření pro zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem posílit odolnost pravidel iniciativy společné základny vůči praktikám agresivního daňového plánování. Konkrétně by měl systém obsahovat obecné pravidlo proti zneužívání, doplněné o opatření určená k potírání zvláštních typů vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k tomu, že funkcí pravidel proti zneužívání je bojovat proti nekalým daňovým praktikám, které doposud neupravují jiná zvláštní ustanovení, zaplňují mezery, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se měla obecná pravidla proti zneužívání uplatňovat na operace, které nejsou skutečné. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala jednotně ve vnitrostátních situacích, přeshraničních situacích v rámci Unie i přeshraničních situacích vůči společnostem založeným ve třetích zemích, tak aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování nelišily.

(15)  Je zásadní zajistit řádná opatření pro zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem posílit odolnost pravidel iniciativy společné základny vůči praktikám agresivního daňového plánování. Konkrétně by měl systém obsahovat silné a účinné obecné pravidlo proti zneužívání, doplněné o opatření určená k potírání zvláštních typů vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k tomu, že funkcí pravidel proti zneužívání je bojovat proti nekalým daňovým praktikám, které doposud neupravují jiná zvláštní ustanovení, zaplňují mezery, čímž by neměla být dotčena použitelnost zvláštních pravidel proti zneužívání. V rámci Unie by se měla obecná pravidla proti zneužívání uplatňovat na operace, které nejsou skutečné. Dále je důležité zajistit, aby se obecná pravidla proti zneužívání uplatňovala jednotně ve vnitrostátních situacích, přeshraničních situacích v rámci Unie i přeshraničních situacích vůči společnostem založeným ve třetích zemích, tak aby se oblast jejich působnosti a výsledky uplatňování nelišily.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Vezmeme-li v úvahu, že dopadem hybridních nesouladů je obvykle dvojitý odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž jsou zahrnuty do základu daně druhého státu, pak takové situace zjevně ovlivňují vnitřní trh narušením jeho mechanismů a vytvářením mezer, kvůli nimž mohou vzkvétat praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k nesouladům vyplývajícím z vnitrostátních rozdílů v právní kvalifikaci určitých typů subjektů nebo finančních plateb k nim většinou nedochází mezi společnostmi, které používají společná pravidla pro výpočet svého daňového základu. Nesoulady však přetrvávají v rámci interakce mezi rámcem společného základu, vnitrostátními systémy daní z příjmů právnických osob a systémy daní z příjmů právnických osob třetích zemí. Pro neutralizaci účinků uspořádání vedoucích k hybridním nesouladům je nezbytné stanovit pravidla, na jejichž základě by jedna z obou jurisdikcí v situaci nesouladu měla odepřít odpočet platby nebo zajistí, že odpovídající příjmy jsou zahrnuty do zdanitelného základu právnické osoby.

(17)  Vezmeme-li v úvahu, že dopadem hybridních nesouladů a nesouladů v přístupu ke zdanění mezi pobočkami a ústředím je obvykle dvojitý odpočet (tj. odpočet v obou státech) nebo odpočet příjmů v jednom státě, aniž jsou zahrnuty do základu daně druhého státu, pak takové situace zjevně ovlivňují vnitřní trh narušením jeho mechanismů a vytvářením mezer, kvůli nimž mohou vzkvétat praktiky vyhýbání se daňovým povinnostem. Vzhledem k nesouladům vyplývajícím z vnitrostátních rozdílů v právní kvalifikaci určitých typů subjektů nebo finančních plateb k nim většinou nedochází mezi společnostmi, které používají společná pravidla pro výpočet svého daňového základu. Nesoulady však přetrvávají v rámci interakce mezi rámcem společného základu, vnitrostátními systémy daní z příjmů právnických osob a systémy daní z příjmů právnických osob třetích zemí. Pro neutralizaci účinků uspořádání vedoucích k hybridním nebo souvisejícím nesouladům stanovuje směrnice (EU) 2016/1164 pravidla týkající se hybridních nesouladů a reverzních hybridních nesouladů. Tato pravidla by se měla systematicky zohledňovat při uplatňování této směrnice.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  Členským státům by se nemělo zamezovat v zavádění dodatečných opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem s cílem snížit negativní dopady přesouvání zisků do zemí s nízkým zdaněním mimo Unii, které si nemusí nutně automaticky vyměňovat informace o daních podle unijních norem.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17b)  Členské státy by měly zavést systém sankcí, které budou ukládány podnikům za porušení vnitrostátních právních předpisů, přijatý v souladu s touto směrnicí, jak stanoví vnitrostátní právo, a měly by o tom informovat Komisi.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Za účelem doplnění nebo úpravy určitých méně důležitých prvků této směrnice by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o i) zohlednění změn zákonů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmu právnických osob a odpovídající úpravy přílohy I a II, (ii) stanovení dalších definic, (iii) uzákonění podrobných pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem v několika konkrétních oblastech relevantních pro daňovou úlevu pro růst a investice, (iv) podrobnější definování konceptů právního a ekonomického vlastnictví aktiv pořízených na leasing, (v) výpočet kapitálové a úrokové složky leasingových plateb a odpisové základny aktiv pořízených na leasing a (vi) přesnější definování kategorií dlouhodobých aktiv, které podléhají odepisování. Je zásadně důležité, aby Komise v průběhu svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současný, včasný a řádný přenos odpovídajících dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(19)  Za účelem doplnění nebo úpravy určitých méně důležitých prvků této směrnice by pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie měla být přenesena na Komisi, pokud jde o i) zohlednění změn zákonů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmu právnických osob a odpovídající úpravy přílohy I a II; (ii) stanovení dalších definic, (iii) podrobnější definování konceptů právního a ekonomického vlastnictví aktiv pořízených na leasing, (iv) výpočet kapitálové a úrokové složky leasingových plateb a odpisové základny aktiv pořízených na leasing, (v) přesnější definování kategorií dlouhodobých aktiv, které podléhají odepisování; a (vi) vydávání pokynů pro přechodnou fázi, v jejímž rámci se bude vzorec pro rozdělení používat spolu s dalšími metodami přidělování při jednání se třetími zeměmi. Je zásadně důležité, aby Komise v průběhu svých přípravných prací vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit současný, včasný a řádný přenos odpovídajících dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(19a)  Komise by měla monitorovat jednotné provádění této směrnice s cílem předcházet situacím, kdy příslušné orgány členských států pokaždé vymáhají jiný režim. Kromě toho by nedostatečná harmonizace účetních pravidel v Unii neměla vést k novým příležitostem pro daňové plánování a vedení arbitráží. Proto by harmonizace účetních pravidel mohla posílit společný režim, zejména pokud budou do tohoto režimu spadat veškeré podniky v Unii.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(23)  Komise by měla být povinna uplatňování směrnice po pěti letech po jejím vstupu v platnost přezkoumat a podat o jejím fungování zprávu Radě. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, jíž se tato směrnice zabývá,

(23)  Vzhledem k tomu, že tato směrnice obsahuje důležitou změnu pravidel zdaňování právnických osob, Komise by měla být povinna provést důkladné posouzení uplatňování směrnice po pěti letech po jejím vstupu v platnost a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva o provádění by měla zahrnovat přinejmenším následující body: dopad systému zdanění stanoveného v této směrnici na příjmy členských států, výhody a nevýhody systému pro malé a střední podniky, dopad na spravedlivý výběr daní mezi členskými státy, dopad na vnitřní trh jako celek se zvláštním ohledem na možné narušení hospodářské soutěže mezi společnostmi, které podléhají novým pravidlům stanoveným touto směrnicí, a počet podniků spadajících do působnosti během přechodného období. Komise by měla být povinna přezkoumat uplatňování směrnice po 10 letech od jejího vstupu v platnost a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti, jíž se tato směrnice zabývá,

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tato směrnice zavádí systém společného základu daně pro zdaňování některých společností a stanoví pravidla výpočtu tohoto základu.

1.  Tato směrnice zavádí systém společného základu daně pro zdaňování některých společností v Unii a stanoví pravidla výpočtu tohoto základu, včetně pravidel týkajících se opatření s cílem zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem a opatření souvisejících s mezinárodním rozměrem navrhovaného daňového systému.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle zákonů členského státu, včetně jejích stálých provozoven v jiných členských státech, splňuje-li společnost všechny tyto podmínky:

1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle zákonů členského státu, včetně jejích stálých a digitálních stálých provozoven v jiných členských státech, splňuje-li společnost všechny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  náleží do konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny, který překračuje 750 000 000 EUR za finanční rok předcházející příslušnému finančnímu roku;

c)  náleží do konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny, který překračuje 750 000 000 EUR za finanční rok předcházející příslušnému finančnímu roku; Tento práh se v průběhu maximálně sedmi let sníží na nulu;

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1 písm. a) a b), avšak nesplňuje podmínky písmen c) nebo d) uvedeného odstavce, se může rozhodnout za sebe i za svoje stálé provozovny, které se nacházejí v jiných členských státech, že použije pravidla této směrnice pro dobu pěti zdaňovacích období. Tato doba se automaticky prodlužuje o následná období pěti zdaňovacích období, nebude-li podáno oznámení o ukončení podle čl. 65 odst. 3. Podmínky dle odst. 1 písm. a) a b) musí být splněny pokaždé, když dojde k příslušnému prodloužení.

3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1 písm. a) a b), avšak nesplňuje podmínky písmen c) nebo d) uvedeného odstavce, se může rozhodnout za sebe i za svoje stálé provozovny, které se nacházejí v jiných členských státech, že použije pravidla této směrnice.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Pravidla této směrnice se nepoužijí na přepravní společnost ve speciálním režimu zdanění. Přepravní společnost ve speciálním režimu zdanění se vezme v úvahu pro účely vymezení společností, které jsou členy stejné skupiny podle článku 3.

vypouští se

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  právo vykonávat více než 50 % hlasovacích práv a

a)  právo vykonávat hlasovací práva přesahující 50 % a

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 12

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

12)  „výpůjčními náklady“ úrokové náklady na všechny formy dluhu, jiné náklady, jež jsou z ekonomického hlediska rovnocenné úrokům a nákladům vzniklým v souvislosti se získáním finančních prostředků, jak jsou definovány vnitrostátním právem, mimo jiné včetně plateb na základě půjček s podílem na zisku (PPL), připsaných úroků z nástrojů, jako jsou konvertibilní dluhopisy a bezkupónové dluhopisy, částek vyplývajících z alternativních finančních mechanismů, prvků nákladů na financování v rámci splátek finančního leasingu, kapitalizovaných úroků zahrnutých v rozvahové hodnotě souvisejícího aktiva nebo amortizace kapitalizovaných úroků, případně částek oceněných pomocí návratnosti financování podle pravidel stanovování převodních cen, částek fiktivních úroků v rámci derivátových nástrojů nebo hedgingových mechanismů zajištění souvisejících s výpůjčkami subjektu, definovaného výnosu z čistého nárůstu vlastního kapitálu podle článku 11 této směrnice, některých kurzových zisků a ztrát z výpůjček a nástrojů souvisejících se získáním finančních prostředků, poplatků za záruku pro účely mechanismů financování, poplatků za zprostředkování a obdobných nákladů souvisejících s vypůjčením finančních prostředků;

12)  „výpůjčními náklady“ úrokové náklady na všechny formy dluhu, jiné náklady, jež jsou z ekonomického hlediska rovnocenné úrokům a nákladům vzniklým v souvislosti se získáním finančních prostředků, jak jsou definovány vnitrostátním právem, mimo jiné včetně plateb na základě půjček s podílem na zisku (PPL), připsaných úroků z nástrojů, jako jsou konvertibilní dluhopisy a bezkupónové dluhopisy, částek vyplývajících z alternativních finančních mechanismů, prvků nákladů na financování v rámci splátek finančního leasingu, kapitalizovaných úroků zahrnutých v rozvahové hodnotě souvisejícího aktiva nebo amortizace kapitalizovaných úroků, případně částek oceněných pomocí návratnosti financování podle pravidel stanovování převodních cen, částek fiktivních úroků v rámci derivátových nástrojů nebo hedgingových mechanismů zajištění souvisejících s výpůjčkami subjektu, některých kurzových zisků a ztrát z výpůjček a nástrojů souvisejících se získáním finančních prostředků, poplatků za záruku pro účely mechanismů financování, poplatků za zprostředkování a obdobných nákladů souvisejících s vypůjčením finančních prostředků;

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

30a)   „nespolupracující daňovou jurisdikcí“ jurisdikci, na niž se vztahuje některé z těchto tvrzení:

 

a)  jurisdikce nesplňuje mezinárodní standardy transparentnosti;

 

b)  v rámci jurisdikce existují potenciální preferenční režimy;

 

c)  v rámci jurisdikce existuje daňový systém bez daně z příjmu právnických osob nebo téměř nulová sazba daně z příjmu právnických osob;

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

30b)  „ekonomickou podstatou“ faktická kritéria, včetně kritérií v souvislosti s digitální ekonomikou, která umožňují definovat zdanitelnou přítomnost podniku, jako jsou existující lidské a materiální zdroje specifické pro daný subjekt, samostatné vedení podniku, jeho skutečný právní status, příjmy, které vytváří, a případně povaha jeho aktiv;

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

30c)  „fiktivní společností“ jakýkoli právní subjekt bez ekonomické podstaty, který byl vytvořen čistě pro daňové účely;

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

30d)  „náklady na licenční poplatky“ náklady vyplývající z plateb jakéhokoliv druhu uskutečněných jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a počítačových programů, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, vzoru nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké, či jakékoli jiného nehmotného aktiva; za náklady na licenční poplatky se považují platby za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení;

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 30 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

30e)  „převodní cenou“ cena, za kterou podnik převádí hmotný majetek či nehmotná aktiva nebo poskytuje přidruženým podnikům služby;

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 31

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

31)  „hybridním nesouladem“ situace mezi daňovým poplatníkem a přidruženým podnikem nebo strukturované uspořádání mezi stranami v odlišných daňových jurisdikcích, kdy rozdíly v právní kvalifikaci určitého finančního nástroje nebo subjektu nebo v nahlížení na komerční přítomnost jako na stálou provozovnu vedou k jakémukoli z těchto výsledků:

(31)  „hybridním nesouladem“ hybridní nesoulad ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2016/1164;

a)  k odpočtu téže platby, výdajů nebo ztrát ze zdanitelného základu dochází jak v jurisdikci, kde má daná platba svůj zdroj, kde vznikají výdaje nebo kde dochází ke ztrátám, tak i v jiné jurisdikci („dvojí odpočet“);

 

b)  k odpočtu platby ze zdanitelného základu v jurisdikci, kde má daná platba svůj zdroj, aniž je tato platba pro daňové účely odpovídajícím způsobem zahrnuta ve druhé jurisdikci („odpočet bez zahrnutí“);

 

c)  v případě rozdílného nahlížení na komerční přítomnost jako na stálou provozovnu k nezdanění příjmů, které mají svůj zdroj v určité jurisdikci, aniž by tyto příjmy byly pro daňové účely odpovídajícím způsobem zahrnuty ve druhé jurisdikci („nezdanění bez zahrnutí“).

 

Hybridní nesoulad vznikne pouze v rozsahu, v jakém odečtení shodné platby, vznik stejných výdajů nebo ztrát ve dvou jurisdikcích překročí výši příjmů, které jsou zahrnuty v obou jurisdikcích a které lze přiřadit stejnému zdroji.

 

Hybridní nesoulad rovněž zahrnuje převod finančního nástroje v rámci strukturovaného uspořádání daňového poplatníka, kde podkladový výnos z převáděného finančního nástroje je pro daňové účely považován za získaný větším počtem stran v rámci uspořádání, které jsou daňovými rezidenty v různých jurisdikcích, což vede k jakémukoli z těchto výsledků:

 

a)  k odpočtu platby související s podkladovým výnosem bez odpovídajícího zahrnutí takové platby pro daňové účely, není-li podkladový výnos zahrnut do zdanitelného příjmu jedné ze stran;

 

b)  k úlevě ze srážkové daně u platby odvozené z převáděného finančního nástroje pro více než jednu zúčastněnou stranu;

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 32

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

32)  „strukturálním uspořádáním“ uspořádání zahrnující hybridní nesoulad, kde cena tohoto nesouladu je zahrnuta do podmínek takového uspořádání, nebo cílem tohoto uspořádání bylo vyprodukovat výsledky hybridního nesouladu kromě případů, kdy nebylo možné přiměřeně očekávat, že si daňový poplatník nebo přidružený podnik nebyl tohoto hybridního nesouladu vědom a nepodílel se na hodnotě daňové výhody, která z hybridního nesouladu vyplynula;

vypouští se

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 33 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

33a)  „digitální stálou provozovnou“ významná digitální přítomnost daňového poplatníka, která poskytuje služby v jurisdikci zaměřené na spotřebitele nebo podniky v dané jurisdikci, v souladu s kritérii stanovenými v čl. 5 odst. 2 písm. a);

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – bod 33 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

33b)  „evropským daňovým identifikačním číslem“ či „DIČ“ číslo definované ve sdělení Komise ze dne 6. prosince 2012 obsahujícím akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům;

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66 za účelem stanovení definic dalších pojmů.

Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66 za účelem aktualizace stávajících definic nebo stanovení definic dalších pojmů.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Má se za to, že daňový poplatník má stálou provozovnu v jiném členském státě, než ve kterém je daňovým rezidentem, pokud má v tomto jiném státě trvalé zařízení, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost; zejména jde o tato zařízení:

1.  Má se za to, že daňový poplatník má stálou provozovnu zahrnující digitální stálou provozovnu v jiném členském státě, než je jurisdikce, ve které je daňovým rezidentem, pokud má v tomto jiném státě trvalé místo k výkonu činnosti nebo digitální přítomnost, jejichž prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost; zejména jde o tato zařízení:

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. f a (nové)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  digitální platformu nebo jakýkoli jiný digitální obchodní model založený na shromažďování a využívání údajů ke komerčním účelům.

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Pokud daňový poplatník, který je daňovým rezidentem v jedné jurisdikci, umožní přístup k digitální platformě, jako je elektronická aplikace, databáze, on-line trh nebo prostor pro ukládání, takový přístup nabízí nebo nabízí vyhledávač či reklamní služby na internetových stránkách nebo v elektronické aplikaci, má se za to, že tento poplatník má digitální stálou provozovnu v členském státě odlišném od jurisdikce, jíž je rezidentem pro daňové účely, pokud celkový objem jeho zisku či zisku přidruženého podniku z transakcí na dálku uskutečněných prostřednictvím uvedených digitálních platforem v jurisdikci, jejímž daňovým rezidentem není, překročí částku 5 000 000 EUR za rok a pokud je splněna některá z následujících podmínek:

 

a)  do digitální platformy daňového poplatníka se přihlásilo nebo ji navštívilo alespoň 1000 jednotlivých registrovaných uživatelů za měsíc, kteří mají trvalé bydliště v členském státě odlišném od jurisdikce, v níž je tento poplatník daňovým rezidentem;

 

b)  se zákazníky nebo uživateli, kteří mají trvalé bydliště v jurisdikci, v níž nejsou daňovými rezidenty, bylo ve zdanitelném roce uzavřeno alespoň 1000 digitálních smluv za měsíc;

 

c)  objem digitálního obsahu shromážděného daňovým poplatníkem za zdanitelný rok přesahuje 10 % veškerého uchovávaného digitálního obsahu skupiny.

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66 s cílem pozměnit tuto směrnici tím, že prvky stanovené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce upraví na základě pokroku v mezinárodních dohodách.

 

Pokud se vedle prahové hodnoty založené na zisku stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce na daňového poplatníka v příslušném členském státě vztahuje jeden nebo více z výše uvedených tří digitálních prvků stanovených v písmenech a) b) a c) tohoto odstavce, má se za to, že se jeho stálá provozovna nachází v tomto členském státě.

 

Daňový poplatník je povinen poskytnout daňovým orgánům veškeré informace důležité pro určení stálé provozovny či digitální stálé provozovny v souladu s tímto článkem.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kromě částek, které jsou odečitatelné jako náklady na výzkum a vývoj v souladu s odstavcem 2, může daňový poplatník za zdaňovací období rovněž odečíst 50 % takových nákladů, s výjimkou nákladů týkajících se movitého hmotného dlouhodobého majetku, které vznikly v průběhu příslušného období. V rozsahu, v jakém náklady na výzkum a vývoj překročí hranici 20 000 000 EUR, může daňový poplatník odečíst 25 % z přesahující částky.

Za náklady na výzkum a vývoj až do výše 20 000 000 EUR, které se týkají zaměstnanců, včetně mezd, subdodavatelů, zaměstnanců agentury a samostatně výdělečně činných osob, obdrží daňový poplatník slevu na dani ve výši 10 % výdajů.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Odchylně od prvního pododstavce může daňový poplatník odečíst 100 % nákladů na výzkum a vývoj navíc až do výše 20 000 000 EUR, pokud daňový poplatník splní tyto podmínky:

vypouští se

a)  jedná se o nekótovaný podnik s méně než 50 zaměstnanci, jehož roční obrat anebo celková hodnota roční rozvahy nepřekračuje 10 000 000 EUR;

 

b)  nebyl registrován po dobu delší než pět let. Pokud daňový poplatník nepodléhá registraci, lhůta pěti let může začít v okamžiku, kdy podnik začal provádět svoji hospodářskou činnost, nebo kdy mu z ní vznikla daňová povinnost;

 

c)  nevznikl spojením podniků;

 

d)  nemá žádné přidružené podniky.

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

[...]

vypouští se

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  50 % nákladů na reprezentaci až do výše, která nepřekračuje [x] % příjmů v příslušném zdaňovacím období;

b)  50 % řádných a nezbytných nákladů na reprezentaci, které přímo souvisejí nebo jsou spojeny s podnikatelskou činností daňového poplatníka, až do výše, která nepřekračuje [x] % příjmů v příslušném zdaňovacím období;

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  převod nerozdělených zisků do rezervy, která je součástí vlastního kapitálu společnosti;

c)  převod nerozdělených zisků do rezervy, která je součástí vlastního kapitálu společnosti, jiných než nerozdělených zisků do rezervy družstevních podniků a družstevních konsorcií jak během současné činnosti společnosti, tak po jejím ukončení, a to v souladu s vnitrostátními daňovými pravidly;

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. j a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja)  výdaje pro příjemce v zemích, které jsou na unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí (dále jen „daňové ráje“);

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nadměrné výpůjční náklady jsou ve zdaňovacím období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 30 % zisku daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (dále jen „EBITDA“) nebo v maximální výši 3 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší.

Nadměrné výpůjční náklady jsou ve zdaňovacím období, v němž vznikly, odpočitatelné pouze do výše 10 % zisku daňového poplatníka před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (dále jen „EBITDA“) nebo v maximální výši 1 000 000 EUR, podle toho, která hodnota je vyšší.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely tohoto článku v případech, kdy je daňový poplatník oprávněn nebo povinen jednat jménem skupiny, jak je definována v pravidlech vnitrostátního systému zdanění skupin, se za daňového poplatníka považuje celá skupina. V takovém případě se mohou nadměrné výpůjční náklady i EBITDA vypočítat na úrovni celé skupiny. Částka 3 000 000 EUR se také použije pro celou skupinu.

Pro účely tohoto článku v případech, kdy je daňový poplatník oprávněn nebo povinen jednat jménem skupiny, jak je definována v pravidlech vnitrostátního systému zdanění skupin, se za daňového poplatníka považuje celá skupina. V takovém případě se mohou nadměrné výpůjční náklady i EBITDA vypočítat na úrovni celé skupiny. Částka 1 000 000 EUR se také použije pro celou skupinu.

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Nadměrné výpůjční náklady, které nelze odečíst v příslušném zdaňovacím období, se převedou do dalších období bez časového omezení.

6.  Nadměrné výpůjční náklady, které nelze odečíst v příslušném zdaňovacím období, se převedou do následujícího období pěti let.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Článek 14 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 14a

 

Zvláštní výjimky

 

Nerozdělené zisky družstev a konsorcií do rezervy, a to jak během současné činnosti společnosti, tak po jejím ukončení, jakož i požitky poskytované družstvy a konsorcii vlastním členům jsou odečitatelné, pokud je odečitatelnost povolena vnitrostátními fiskálními právními předpisy.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Článek 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 29

Článek 29

Zdanění při odchodu

Zdanění při odchodu

1.  Částka rovnající se tržní hodnotě přesunutých aktiv v okamžiku odchodu těchto aktiv očištěná o jejich hodnotu pro daňové účely se považuje za získané příjmy za následujících okolností:

Pro účely této směrnice se uplatní pravidla zdanění při odchodu stanovená ve směrnici (EU) 2016/1164.

a)  kdy daňový poplatník převede aktiva ze svého sídla na svou stálou provozovnu v jiném členském státě nebo v třetí zemi;

 

b)  kdy daňový poplatník převede aktiva ze své stálé provozovny v členském státě na své sídlo nebo na jinou stálou provozovnu v jiném členském státu nebo v třetí zemi, v rozsahu, v němž v důsledku takového převodu členský stát se stálou provozovnou již nemá právo převáděná aktiva zdanit;

 

c)  kdy daňový poplatník převede svoji daňovou rezidenci do jiného členského státu nebo do třetí země, s výjimkou aktiv, která zůstanou účinně spojená se stálou provozovnou v prvním členském státě;

 

d)  kdy daňový poplatník převede obchodní aktivity prováděné jeho stálou provozovnou z jednoho členského státu do jiného členského státu nebo do třetí země, v rozsahu, v němž v důsledku takového převodu členský stát se stálou provozovnou již nemá právo převáděný majetek zdanit.

 

2.  Členský stát, do něhož jsou převáděna aktiva, daňová rezidence nebo obchodní činnost prováděná stálou provozovnou, akceptuje hodnotu stanovenou členským státem daňového poplatníka nebo stálé provozovny jako počáteční hodnotu aktiv pro daňové účely.

 

3.  Tento článek se nepoužije na převody aktiv související s financováním cenných papírů, aktiv, která jsou použita jako zajištění, nebo na případy, kdy převod aktiv proběhne s cílem splnit obezřetnostní kapitálové požadavky nebo za účelem řízení likvidity, kdy se mají tato aktiva ve lhůtě 12 měsíců vrátit do členského státu převodce.

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 41 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Ztráty, které ve zdaňovacím období vzniknou daňovému poplatníkovi-rezidentovi nebo stálé provozovně daňového poplatníka-nerezidenta, mohou být převáděny a v následujících zdaňovacích obdobích odečteny, nestanoví-li tato směrnice jinak.

1.  Ztráty, které ve zdaňovacím období vzniknou daňovému poplatníkovi-rezidentovi nebo stálé provozovně daňového poplatníka-nerezidenta, mohou být převáděny a v následujících zdaňovacích obdobích odečítány po dobu nejvýše pěti let.

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Článek 42

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 42

vypouští se

Úleva za ztráty a opětovné vykázání

 

1.  Daňový poplatník-rezident, který i po odpočtu svých vlastních ztrát podle článku 41 dosáhl zisku, může následně ve stejném zdaňovacím období odečíst ztráty vzniklé jeho způsobilým přímým dceřiným společnostem, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 1, nebo stálé provozovně (stálým provozovnám), které se nacházejí v jiných členských státech. Tato úleva za ztráty bude přiznána pro určité omezené období v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku.

 

2.  Odpočet bude proveden v poměru účasti daňového poplatníka-rezidenta v jeho způsobilých dceřiných společnostech uvedených v čl. 3 odst. 1 a v plné výši v případě stálých provozoven. Snížení základu daně daňového poplatníka-rezidenta v žádném případě nevyústí v zápornou částku.

 

3.  Daňový poplatník-rezident přičte zpět ke svému základu daně částku budoucích zisků vytvořených jeho způsobilými dceřinými společnostmi uvedenými v čl. 3 odst. 1 nebo jeho stálými provozovnami, a to až do výše dříve odečtené ztráty.

 

4.  Ztráty odečtené podle odstavců 1 a 2 budou v libovolném z následujících případů automaticky znovu zahrnuty do daňového základu daňového poplatníka-rezidenta:

 

a)  v případě, že na konci pátého zdaňovacího období poté, kdy se ztráty staly odečitatelné, nebyl znovu zahrnut žádný zisk nebo zahrnuté zisky neodpovídají plné částce odečtených ztrát;

 

b)  v případě, že dojde k prodeji či likvidaci způsobilé dceřiné společnosti uvedené v čl. 3 odst. 1, nebo je-li přeměněna na stálou provozovnu;

 

c)  v případě, že je stálá provozovna prodána či zlikvidována, nebo je-li přeměněna na dceřinou společnost;

 

d)  v případě, že mateřská společnost již neplní požadavky čl. 3 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Článek 45 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 45a

 

Efektivní daňové odvody

 

Dokud platí prahová hodnota stanovená v čl. 2 odst. 1 písm. c), sledují a zveřejňují členské státy efektivní daňové odvody malých a středních podniků a nadnárodních společností ve všech členských státech tak, aby členské státy mohly zajistit rovné podmínky pro obdobné společnosti v Unii a zmírnit administrativní zátěž a náklady pro malé a střední podniky.

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 53 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Odchylně od čl. 8 písm. c) a d) nebude daňový poplatník osvobozen od daně ze zahraničního příjmu, který daňový poplatník získal z rozdělení zisku od subjektu ze třetí země nebo jako výnos z prodeje podílů držených subjektem ve třetí zemi, je-li tento subjekt ve své zemi daňové rezidence předmětem zákonné daně z příjmu právnických osob se sazbou nižší než je polovina zákonné daňové sazby, již by daňový poplatník byl povinen uhradit v souvislosti s takovým zahraničním příjmem v členském státu svojí daňové rezidence.

Odchylně od čl. 8 písm. c) a d) nebude daňový poplatník osvobozen od daně ze zahraničního příjmu, který nepochází z aktivní obchodní činnosti a který daňový poplatník získal z rozdělení zisku od subjektu ze třetí země nebo jako výnos z prodeje podílů držených subjektem ve třetí zemi, je-li tento subjekt ve své zemi daňové rezidence předmětem zákonné daně z příjmu právnických osob se sazbou nižší než 15 % v souvislosti s takovým zahraničním příjmem v členském státu svojí daňové rezidence.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 53 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  V případech, kdy se použije odstavec 1, bude daňový poplatník podléhat dani ze zahraničního příjmu s odpočtem daně uhrazené ve třetí zemi od jeho daňové povinnosti v členském státě, v němž je daňovým rezidentem. Odpočet nesmí překročit výši daně, která byla vypočtena před odpočtem a která je přiřaditelná příjmu, jenž může být zdaněn.

2.  V případech, kdy se použije odstavec 1, bude daňový poplatník podléhat dani ze zahraničního příjmu s odpočtem daně uhrazené ve třetí zemi od jeho daňové povinnosti v členském státě, v němž je daňovým rezidentem. Odpočet nesmí překročit výši daně, která byla vypočtena před odpočtem a která je přiřaditelná příjmu, jenž může být zdaněn. Aby měl z odpočtu prospěch, musí daňový poplatník svým daňovým orgánům prokázat, že zahraniční příjem pochází z aktivní obchodní činnosti, což může učinit předložením osvědčení, které za tímto účelem vystaví zahraniční daňové orgány.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Článek 58

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 58

Článek 58

Obecné pravidlo proti zneužívání

Obecné pravidlo proti zneužívání

1.  Pro účely výpočtu základu daně podle pravidel této směrnice nebude brát členský stát ohled na postup nebo soubor postupů, které kdyby byly zavedeny v zásadě za účelem získání daňové výhody, jež je v rozporu s předmětem nebo účelem této směrnice, nejsou autentické s ohledem na všechny příslušné skutečnosti a okolnosti. Postup může zahrnovat více než jeden krok nebo část.

Pro účely této směrnice se uplatní obecná pravidla proti zneužívání stanovená ve směrnici (EU) 2016/1164.

2.  Pro účely odstavce 1 budou postupy nebo soubor postupů považovány za neautentické v míře, v jaké nejsou zavedeny z platných hospodářských důvodů, jež odrážejí ekonomickou realitu.

 

3.  S postupy nebo soubory postupů, na něž nebude brán ohled v souladu s odstavcem 1, bude pro účely výpočtu daňového základu nakládáno s odkazem na jejich ekonomickou podstatu.

 

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Subjekt nebo stálá provozovna, jejichž zisk nepodléhá dani nebo je osvobozen od daně v členském státu, v němž sídlí, budou považovány za ovládanou zahraniční společnost, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Členský stát daňového poplatníka zachází se subjektem nebo stálou provozovnou, jejíž zisk nepodléhá dani v tomto členském státě nebo je zde od daně osvobozen, jako s ovládanou zahraniční společností, jsou-li splněny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  skutečná daň z příjmu právnických osob hrazená subjektem nebo stálou provozovnou z jejich zisku je nižší než rozdíl mezi daní z příjmu právnických osob, která by byla splatná ze zisku subjektu nebo stálé provozovny v souladu s pravidly této směrnice, a skutečnou daní z příjmu právnických osob uhrazenou z těchto zisků subjektem nebo stálou provozovnou.

b)  zisk subjektu podléhá sazbě daně z příjmu právnických osob nižší než 15 %; tato sazba je posuzována s ohledem na zisk před provedením opatření zavedených těmito zeměmi s cílem snížit základ daně zdanitelný touto sazbou; tato sazba je každý rok přezkoumána s ohledem na hospodářský vývoj světového obchodu.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely bodu b) prvního pododstavce nebude brán při výpočtu daně z příjmu právnických osob, která by byla vyměřena ze zisku subjektu podle pravidel směrnice v členském státě daňového poplatníka, v potaz příjem stálé provozovny subjektu, jenž nepodléhá dani nebo je osvobozen od daně v jurisdikci ovládané zahraniční společností.

vypouští se

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Jsou-li subjekt nebo stálá provozovna považovány za ovládanou zahraniční společnost podle odstavce 1, budou nerozdělené příjmy subjektu nebo stálé provozovny podléhat dani v rozsahu, v jakém jsou odvozeny z následujících kategorií:

2.  Je-li se subjektem nebo stálou provozovnou zacházeno jako s ovládanou zahraniční společností podle odstavce 1, zahrne členský stát daňového poplatníka do základu daně:

 

a)  nerozdělené příjmy subjektu nebo příjmy stálé provozovny, jež pocházejí z těchto kategorií:

a)  úroky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z finančních aktiv;

i)  úroky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z finančních aktiv;

b)  licenční poplatky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z duševního vlastnictví;

ii)  licenční poplatky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z duševního vlastnictví;

c)  dividendy a příjmy ze zcizení podílů;

iii)  dividendy a příjmy ze zcizení podílů;

d)  příjmy z finančního leasingu,

iv)  příjmy z finančního leasingu,

e)  příjmy z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností;

v)  příjmy z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností;

f)  příjmy od fakturujících společností, které vydělávají na prodeji zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených podniků a prodaných přidruženým podnikům, a nevytvářejí žádnou či vytvářejí jen malou ekonomickou hodnotu.

vi)  příjmy od fakturujících společností, které vydělávají na prodeji zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených podniků a prodaných přidruženým podnikům, a nevytvářejí žádnou či vytvářejí jen malou ekonomickou hodnotu.

První pododstavec se nepoužije v případě ovládané zahraniční společnosti, která je rezidentem nebo která se nachází v členském státě nebo v třetí zemi, jež je stranou Dohody o EHP, pokud byla ovládaná zahraniční společnost založena z platných hospodářských důvodů, které odrážejí ekonomickou realitu. Pro účely tohoto článku odráží činnost ovládané zahraniční společnosti ekonomickou realitu, pokud je tato činnost podporována odpovídajícím personálem, zařízením, majetkem a prostory.

Toto písmeno se nepoužije, pokud ovládaná zahraniční společnost vykonává podstatnou hospodářskou činnost s využitím personálu, vybavení, majetku a prostor, což je doloženo příslušnými skutečnostmi a okolnostmi. Pokud je ovládaná zahraniční společnost rezidentem ve třetí zemi, která není smluvní stranou Dohody o EHP, nebo pokud je v takové zemi umístěna, mohou se členské státy rozhodnout první pododstavec neuplatňovat, nebo

 

b)  nerozdělené příjmy subjektu nebo stálé provozovny vznikající z operací, které nejsou skutečné a hlavním účelem jejich uskutečnění bylo získání daňové výhody.

 

Pro účely tohoto písmene se má za to, že operace nebo sled operací nejsou skutečné, jestliže by daný subjekt nebo stálá provozovna daná aktiva nevlastnily nebo by nepřijaly rizika, která vytvářejí veškeré jejich příjmy nebo jejich část, pokud by nebyly ovládány společností, v níž jsou vykonávány významné rozhodovací funkce, jež jsou pro uvedená aktiva a rizika relevantní a jež mají zásadní význam při vytváření příjmů ovládané společnosti.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 3 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Subjekt nebo stálá provozovna nebudou považovány za ovládanou zahraniční společnost uvedenou v odstavci 1, pokud méně než jedna třetina příjmů získaných subjektem nebo stálou provozovnou spadá do kategorií a) až f) odstavce 2.

Pokud se na základě pravidel členského státu počítá základ daně daňového poplatníka podle odst. 2 písm. a), může se tento členský stát rozhodnout nezacházet se subjektem nebo stálou provozovnou jako s ovládanou zahraniční společností podle odstavce 1, jestliže do kategorií uvedených v odst. 2 písm. a) spadá nejvýše jedna třetina příjmů plynoucích danému subjektu nebo stálé provozovně.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 3 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Finanční podniky nebudou považovány za ovládané zahraniční společnosti podle odstavce 1, pokud ne více než jedna třetina příjmů získaných subjektem nebo stálou provozovnou z kategorií a) až f) odstavce 2 pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.

Pokud se na základě pravidel členského státu počítá základ daně daňového poplatníka podle odst. 2 písm. a), může se tento členský stát rozhodnout nezacházet s finančními podniky jako s ovládanými zahraničními společnostmi, jestliže nejvýše jedna třetina příjmů daného subjektu z kategorií uvedených v odst. 2 písm. a) pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy mohou z působnosti odst. 2 písm. b) vyjmout subjekt nebo stálou provozovnu:

 

a)  s účetním ziskem nepřesahujícím 750 000 EUR a s příjmy z jiných činností než obchodování nepřesahujícími 75 000 EUR; nebo

 

b)  jejichž účetní zisk nepřesahuje 10 procent jejich provozních nákladů za zdaňovací období.

 

Pro účely prvního pododstavce písm. b) nelze do provozních nákladů zahrnovat náklady na zboží prodané mimo zemi, kde je pro daňové účely daný subjekt rezidentem nebo kde se nachází daná stálá provozovna, a platby přidruženým podnikům.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Článek 61

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 61

Článek 61

Hybridní nesoulad

Hybridní nesoulad

V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy vede k dvojímu odpočtu shodné platby, výdajů nebo ztrát, bude tento odpočet možný pouze v členském státě, v němž má příslušná platba svůj zdroj či kde vznikly příslušné výdaje nebo příslušná ztráta.

Pro účely této směrnice se uplatní pravidla týkající se hybridních nesouladů stanovená v článku 9 směrnice (EU) 2016/1164.

V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad zahrnující třetí zemi vede k dvojímu odpočtu shodné platby, výdajů nebo ztrát, dotčený členský stát odepře odpočet takové platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila země mimo EU.

 

V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy vede k odpočtu bez zahrnutí, členský stát plátce odepře odpočet takové platby.

 

V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad, který zahrnuje třetí zemi, vede k odpočtu bez zahrnutí:

 

a)  má-li platba svůj zdroj v členském státě, tento členský stát odpočet odepře, nebo

 

b)  má-li platba svůj zdroj v třetí zemi, dotčený členský stát bude požadovat, aby daňový poplatník zahrnul tuto platbu do zdanitelného základu, pokud již třetí země neodmítla odpočet nebo nepožádala o zahrnutí příslušné platby.

 

V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad mezi členskými státy zahrnující stálou provozovnu vede k nezdanění bez zahrnutí, členský stát, jehož je daňový poplatník daňovým rezidentem, bude vyžadovat, aby daňový poplatník zahrnul příjmy přiřazené stálé provozovně do zdanitelného základu.

 

V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad zahrnující stálou provozovnu, která se nachází v třetí zemi, vede k nezdanění bez zahrnutí, dotčený členský stát bude požadovat, aby daňový poplatník zahrnul tyto příjmy přiřazené stálé provozovně do zdanitelného základu v třetí zemi.

 

4.  V rozsahu, v jakém je platba daňového poplatníka přidruženému podniku v třetí zemi přímo nebo nepřímo započtena oproti platbě, výdajům nebo ztrátám, které jsou v důsledku hybridního nesouladu odečitatelné ve dvou různých jurisdikcích mimo Unii, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby daňového poplatníka ve prospěch přidruženého podniku ve třetí zemi ze zdanitelného základu, pokud již jedna z dotčených třetích zemí odpočet platby, výdajů nebo ztrát, které by byly odečitatelné ve dvou různých jurisdikcích, neodepřela.

 

5.  V rozsahu, v jakém je odpovídající zahrnutí odečitatelné platby daňového poplatníka přidruženému podniku v třetí zemi přímo nebo nepřímo započteno oproti platbě, která v důsledku hybridního nesouladu nebyla plátcem zahrnuta do jeho daňového základu, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby daňového poplatníka přidruženému podniku v třetí zemi ze zdanitelného základu, pokud již jedna z dotčených třetích zemí odpočet nezahrnuté platby neodepřela.

 

6.  V rozsahu, v jakém hybridní nesoulad vyústí v úlevu ze srážkové daně vybrané u zdroje u platby odvozené z převáděného finančního nástroje pro více než jednu zúčastněnou stranu, členský stát daňového poplatníka omezí výhodu z takové úlevy v poměru k čistému zdanitelnému příjmu, pokud jde o tuto platbu.

 

7.  Pro účely tohoto článku výraz „poplatník“ označuje subjekt nebo stálou provozovnu, kde má platba svůj původ či kde vznikly příslušné výdaje nebo ztráty.

 

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 61 a – název

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Neshody v daňové rezidenci

Reverzní hybridní nesoulady

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 61 a – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V rozsahu, v jakém jsou platba, výdaje nebo ztráty daňového poplatníka, který je daňovým rezidentem v členském státě i v třetí zemi, v souladu se zákony příslušného členského státu a třetí země odečitatelné ze zdanitelného základu v obou jurisdikcích a tato platba, výdaje nebo ztráty mohou být započteny v členském státu daňového poplatníka proti zdanitelnému příjmu, jenž není zahrnut v třetí zemi, členský stát daňového poplatníka odepře odpočet platby, výdajů nebo ztrát, pokud tak již neučinila příslušná třetí země.

Pro účely této směrnice zacházejí členské státy s reverzními hybridními nesoulady v souladu s článkem 9a směrnice (EU) 2016/1164.

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Článek 65 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 65 a

 

Evropské daňové identifikační číslo

 

Komise do 31. prosince 2018 předloží legislativní návrh harmonizovaného společného evropského daňového identifikačního čísla s cílem učinit automatickou výměnu informací v Unii účinnější a spolehlivější.

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Článek 65 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 65 b

 

Povinná automatická výměna informací týkajících se daňových záležitostí

 

V zájmu zajištění plné transparentnosti a řádného provedení této směrnice bude výměna informací týkajících se daňových záležitostí automatická a povinná, jak stanoví směrnice Rady 2011/16/EU1a.

 

Členské státy přidělí svým daňovým správám odpovídající lidské, odborné a rozpočtové zdroje a rovněž zdroje pro odbornou přípravu personálu daňové správy zaměřenou na přeshraniční spolupráci v daňových záležitostech a na automatickou výměnu informací s cílem zajistit plné provedení této směrnice.

 

____________

 

1a Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 66 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 11 odst. 6, čl. 32 odst. 5 a článku 40 se svěřuje Komisi na dobu neurčitou od data vstupu této směrnice v platnost.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 5 odst. 2a, čl. 32 odst. 5 a článku 40 se svěřuje Komisi na dobu neurčitou od data vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 66 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 11 odst. 6, čl. 32 odst. 5 a článku 40 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku v den následující po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm bude uveden. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 5 odst. 2a, čl. 32 odst. 5 a článku 40 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Nabývá účinku v den následující po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm bude uveden. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 66 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 11 odst. 6, čl. 32 odst. 5 a článku 40 vstoupí v platnost pouze v případě, že proti němu Rada nevznese žádné námitky ve lhůtě [dvou měsíců] od data oznámení aktu Radě nebo v případě, že před uplynutím této lhůty Rada oznámí Komisi, že nevznese námitky. Toto období bude na žádost Rady prodlouženo o [dva měsíce].

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 5, čl. 4 odst. 5, čl. 5 odst. 2a, čl. 32 odst. 5 a článku 40 vstoupí v platnost pouze v případě, že proti němu Rada nevznese žádné námitky ve lhůtě [dvou měsíců] od data oznámení aktu Radě nebo v případě, že před uplynutím této lhůty Rada oznámí Komisi, že nevznese námitky. Toto období bude na žádost Rady prodlouženo o [dva měsíce].

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Článek 66 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 66a

 

Opatření proti zneužívání daňových smluv

 

Členské státy upraví své dvoustranné daňové smlouvy v souladu s touto směrnicí tak, aby zahrnovaly všechny tyto prvky:

 

a)   doložku, v níž se obě smluvní strany zaváží, že stanoví opatření, na základě nichž bude daň odváděna tam, kde je vykonávána hospodářská činnost a vytvářena hodnota;

 

b)   dodatek, kterým se upřesní, že cílem dvoustranných smluv je kromě zamezení dvojímu zdanění také boj proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;

 

c)   doložku, která stanoví test hlavního účelu založený na obecném pravidlu proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Článek 68 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 68a

 

Monitorování

 

Komise monitoruje jednotné provádění této směrnice a zveřejňuje svá zjištění s cílem zajistit, aby si členské státy její opatření vykládaly jednotným způsobem.

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Článek 69

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 69

Článek 69

Přezkum

Zpráva o provádění a přezkum

Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Radě zprávu o jejím fungování.

Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost posoudí její fungování.

Aniž je dotčen první pododstavec, Komise tři roky po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá fungování článku 11 a zváží úpravy definice a kalibrace AGI. Komise provede důkladnou analýzu, jak AGI může motivovat podniky, které jsou oprávněny rozhodnout se pro uplatňování pravidel této směrnice, aby financovaly své činnosti prostřednictvím vlastního kapitálu.

Komise sdělí svá zjištění Evropskému parlamentu a Radě ve zprávě o provádění. Zpráva obsahuje analýzu všech následujících prvků:

 

a)  dopad tohoto systému na daňové příjmy členských států;

 

b)  výhody a nevýhody tohoto systému pro malé a střední podniky;

 

c)  dopad na spravedlivý výběr daní mezi členskými státy;

 

d)  dopad na vnitřní trh jako celek se zvláštním ohledem na možné narušení hospodářské soutěže mezi společnostmi, které podléhají novým pravidlům stanoveným touto směrnicí;

 

e)  počet podniků, které v přechodném období spadají do oblasti působnosti.

 

Komise deset let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím fungování.

Komise sdělí svá zjištění členským státům, aby tato zjištění zohlednily při navrhování a provádění vnitrostátních systémech daně z příjmů právnických osob.

Komise sdělí ve zprávě svá zjištění Evropskému parlamentu a členským státům, aby je mohly zohlednit při navrhování a provádění vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob; tato zpráva je v případě potřeby doplněna o legislativní návrh na změnu této směrnice.

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 70 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nebytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2018. Znění těchto ustanovení neprodleně sdělí Komisi.

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nebytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2019. Znění těchto ustanovení neprodleně sdělí Komisi.

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 70 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2019.

Členské státy budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2020.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvodem

Ke konci roku 2016 Komise předložila v návrhu společného základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) a v návrhu společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) celkově přepracovaná pravidla pro zdanění příjmů těchto subjektů. Zároveň stáhla svůj návrh CCCTB z roku 2011 zablokovaný v Radě. Tento projekt by měl posílit vnitřní trh tím, že pro společnosti usnadní a zlevní přeshraniční činnost v rámci EU, a také tím, že bude bojovat proti praktikám agresivního daňového plánování právnických osob a posílí transparentnost zdanění těchto subjektů v EU.

Zatímco návrh CCTB předkládá jednotný soubor pravidel pro výpočet základu daně z příjmu právnických osob, v návrhu CCCTB je obsažen konsolidační prvek, který by podnikům umožnil kompenzovat své ztráty v jednom členském státě zisky v jiném členském státě.

Myšlenka harmonizovat systémy zdanění právnických osob v EU není nová, v politických dokumentech se objevuje již na začátku 60. let. V roce 1975 Komise navrhla směrnici o harmonizaci systémů zdanění právnických osob a o srážkové dani z dividend, která byla nakonec kvůli nedostatečnému pokroku v Radě stažena v roce 1990. Místo toho Komise vydala dokument Hlavní směry zdanění společností. V roce 2001 vydala Komise studii s názvem Zdanění společností v rámci jednotného trhu. Komise však předložila návrh CCCTB až v roce 2011.

Evropský parlament projektu CCCTB vyjádřil svou podporu při četných příležitostech. V roce 2008 přivítal záměr Komise spustit CCCTB a v roce přijal zprávu vypracovanou zpravodajkou Marianne Thyssenovou, v níž byla uvedena výzva začít CCCTB uplatňovat co nejdříve a vztáhnout jej na co nejvíce společností. Ve svém usnesení o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem z roku 2015 (TAXE 1) vyzval Parlament k zavedení povinného CCCTB a svou výzvu zopakoval v usnesení z roku 2016 (TAXE 2).

Souvislosti

Spravedlivé zdanění právnických osob se dostalo do popředí mezinárodní agendy v souvislosti s globální finanční krizí a četnými odhaleními finančních skandálů, jako byly například aféry LuxLeaks a Panama Papers. Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem vedl k přijetí iniciativy OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS). V EU byla doporučení ohledně BEPS provedena mj. prostřednictvím balíčku proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD 1) přijatého v polovině roku 2016 a návrhu ATAD 2 o hybridních nesouladech, který byl přijat na začátku tohoto roku, a taktéž výměnou informací o rozhodnutích v daňových záležitostech („DAC4“) a podáváním zpráv podle jednotlivých zemí („DAC5“).

CCCTB je chybějícím prvkem v konstrukci skutečného vnitřního trhu a v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Přináší daňovou jistotu, srozumitelný a stabilní regulační rámec a přísná pravidla postihující vyhýbání se daňovým povinnostem, včetně zrušení převodních cen.

Návrh

Svět globalizace a digitalizace staví členské státy před výzvu zajistit, aby příjmy z podnikatelské činnosti byly daněny v místě vzniku hodnoty. Zvláště velké nadnárodní společnosti jsou schopné snadno přesouvat zisky do členských států s nižšími sazbami daně z příjmu právnických osob.

Komise návrh rozdělila na část zabývající se konsolidací a část, která stanoví společný základ daně z příjmu právnických osob. První směrnice předkládá jediný soubor pravidel upravujících způsob zdanění zisku společnosti. S druhou směrnicí zabývající se konsolidací budou přidány veškeré zisky a ztráty, čímž se dosáhne čistého zisku nebo ztráty pro celou EU. Zpravodaj je nicméně přesvědčen, že jedna část nemůže existovat bez druhé. Proto musí být vazba mezi oběma návrhy posílena, a to tím, že bude sladěno datum pro jejich provedení – nejpozději do roku 2020. V důsledku toho by měla být vypuštěna přechodná ustanovení (kompenzace přeshraničních ztrát).

Stávající systémy zdanění právnických osob odrážejí hospodářskou realitu minulého století, kdy byly podniky zřetelně propojeny s místním trhem. Globalizace a digitalizace světového hospodářství přináší výzvy ve vztahu k přecházení pokřivení trhu a k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. S podniky, které působí v EU bez fyzické provozovny, se musí zacházet stejným způsobem jako s podniky, které v EU fyzickou provozovnu mají. Z tohoto důvodu zpravodaj přidal do článku o stálé provozovně v jiném členském státě prvky s cílem definovat digitální přítomnost.

Je přesvědčen, že by tento systém měl být pro zdanění právnických osob široce přijímaným standardem. Práh stanovený ve výši 750 milionů EUR, který navrhla Komise, není pro účely CCCTB vhodný. Zpravodaj navrhuje zavést nižší práh ve výši 40 milionů EUR, který se bude vztahovat na většinu společností vyvíjejících přeshraniční činnost. Z dlouhodobého hlediska (tj. do 5 let) by v zájmu jednoduchosti pro společnosti a daňové orgány neměl existovat žádný práh, aby byly zajištěny rovné podmínky pro malé a střední podniky a nadnárodní společnosti. Zpravodaj vyzývá Komisi, aby statisticky vypočetla efektivní daňovou sazbu, na základě níž odvádějí daně nadnárodní společnosti a malé a střední podniky, aby se účinněji předcházelo rozdílům.

Rovné podmínky pro nadnárodní společnosti a malé a střední podniky jsou záležitostí, kterou by se tato zpráva měla zabývat. Mezera mezi daněmi odváděnými nadnárodními společnostmi a daněmi, které odvádí malé a střední podniky, se za poslední desetiletí rozevřela. Příčinou tohoto problému je, že nadnárodní společnosti mají na rozdíl od malých a středních podniků zdroje pro přesunutí své obchodní činnosti do jurisdikcí s nízkým zdaněním. Návrh předložený Komisí na řešení tohoto trendu nestačí, neboť ponechává členským státům možnost, aby při stanovování svých sazeb daně z příjmu právnických osob mezi sebou soutěžily. Měla by proto být zavedena zásada minimální sazby.

Závěrem

Zpravodaj je přesvědčen, že návrhy CCCTB představují nezbytný stavební kámen pro dokončení vnitřního trhu a že mají potenciál posílit růst evropského hospodářství. Nový rámec by podpořil spravedlivější a integrovanější vnitřní trh a mohl by přispět k dosažení cílů dalších stěžejních projektů, jako je unie kapitálových trhů, jednotný digitální trh a investiční plán pro Evropu. Zpravodaj je přesvědčen, že CCCTB řeší nynější výzvy v souvislosti s mezinárodním zdaněním a že může být mocným nástrojem v boji proti agresivnímu daňovému plánování.


MENŠINOVÉ STANOVISKO,

které předkládají v souladu s čl. 52a odst. 4 jednacího řádu poslanci EPP Esther de Lange, Brian Hayes a Gunnar Hökmark

1.  Ačkoli je zdanění v pravomoci členských států, boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům ukazuje, že je třeba posílit spolupráci na evropské úrovni. Tento návrh společného (konsolidovaného) základu daně z příjmu právnických osob však bude mít na boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům pouze malý dopad, přičemž důsledky pro hospodářství členských států budou velmi závažné, zvláště vzhledem k tomu, že navrhovaný klíč konsolidace neodráží správně úroveň hospodářské činnosti;

2.  nebylo provedeno dostatečně podrobné posouzení dopadu na jednotlivé země, ani pokud jde o CCTB, ani pokud jde o CCCTB, zvláště z hlediska dopadu na daňové příjmy členských států. Další změny navržené touto zprávou vyžadují nové posouzení dopadu s jasným propočtem důsledků pro každý členský stát;

3.  celosvětovým problémem je také agresivní daňové plánování ze strany nadnárodních společností. Nejlepším způsobem, jak tento problém řešit, je na mezinárodně dohodnutém základě pomocí iniciativy OECD týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS);

4.  sedm vnitrostátních parlamentů vydalo odůvodněná stanoviska s námitkami k návrhům CCTB a CCCTB, pokud jde o subsidiaritu a daňovou suverenitu. Tyto obavy nebyly v této zprávě vůbec zohledněny.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (19.9.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Rady o společném základu daně z příjmů právnických osob

(COM(2016)0685 – C8-0472/2016 – 2016/0337(CNS))

Navrhovatelka: Evelyn Regner

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I. Úvod

Tento návrh spolu s návrhem směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (2016/0336 (CNS)) představuje obnovení iniciativy Komise z roku 2011 v oblasti společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob v EU. Účelem těchto dvou návrhů je poskytnout právní předpisy EU v této oblasti, které by odpovídaly globalizovanějšímu, mobilnějšímu a digitálnějšímu hospodářskému prostředí, v němž je pro členské státy stále obtížnější jednostrannými opatřeními účinně bojovat proti praktikám agresivního daňového plánování za účelem ochrany svých vnitrostátních základů daně před jejich erozí a přesouváním zisku.

II. Účinné provádění konsolidace

Provádění společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob je klíčové v boji za dosažení daňové spravedlnosti mezi podniky v rámci EU i mimo ni. Jednou z hlavních hrozeb pro daňovou spravedlnost je rozšířená praktika přesouvání zisků. Společný konsolidovaný základ daně příjmu právnických osob po svém plném provedení umožní pomocí vzorce založeného na třech faktorech o stejné váze, odolnějších vůči agresivnímu daňovému plánování než převodní ceny, přiřadit příjmy tam, kde byla vytvořena hodnota. Tímto způsobem by se mohlo zabránit mezerám mezi vnitrostátními daňovými systémy, a to především převodním cenám, které představují přibližně 70 % celkového přesouvání zisků v EU, a mohl by se udělat významný krok směrem ke spravedlivému, účinnému a transparentnímu daňovému systému. Na tyto dva návrhy by se tedy mělo pohlížet jako na balíček a měly by být prováděny současně, aby se dosáhlo větší daňové spravedlnosti. Společný konsolidovaný základ daně z příjmu by měl být zaveden do konce roku 2020.

V souvislosti s všeobecnou spravedlivostí našich daňových systémů musí právnické osoby nést svůj díl zátěže, a je tedy důležité, aby nová osvobození od daně neměla za následek erozi základu daně. Je třeba podpořit opatření, která vytvářejí pobídky pro soukromé subjekty, aby investovaly do reálné ekonomiky, jelikož současná investiční mezera v EU je jedním z klíčových zdrojů jejích ekonomických slabin. Daňové úlevy pro podniky je však třeba vypracovat pečlivě a provádět pouze v případě, že mají jasný pozitivní dopad na pracovní příležitosti a růst a je vyloučeno jakékoliv riziko vzniku nových mezer v daňových systémech. Podpora inovací a investic by měla tedy probíhat prostřednictvím veřejných subvencí spíše než prostřednictvím daňových úlev.

Za účelem účinného boje proti strukturám agresivního daňového plánování a také zabránění existenci dvou souběžných daňových režimů by společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob měl být povinný pro všechny společnosti s výjimkou malých a středních podniků ve smyslu čtvrté směrnice v oblasti práva společností z roku 1978. Například na drobného řezníka nebo malé začínající podniky, které jsou zvlášť inovativní, se tedy nebude vztahovat povinnost zavést společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob. Protože malé a střední podniky nemají zdroje na to, aby za účelem umělého přesouvání zisku investovaly do struktur společnosti typu poštovní schránka, jsou vůči nadnárodním podnikům znevýhodňovány v hospodářské soutěži. Aby byl zajištěn zdravý jednotný trh, je nezbytné vytvořit spravedlivý, efektivní, transparentní a prorůstový systém společného základu daně z příjmu právnických osob, který bude vycházet ze zásady, že zisky by měly být zdaněny v zemi, kde jsou vytvářeny.

Je nutné zohlednit digitální změnu podnikatelského prostředí a definovat koncept digitální provozovny podniku. Se společnostmi, které mají příjmy v členském státě, aniž by v tomto členském státě měly fyzickou provozovnu, musí být zacházeno stejně jako se společnostmi, které zde fyzickou provozovnu mají. CCCTB musí tedy platit i pro digitální právnické osoby.

III. Zavedení minimální sazby daně z příjmu právnických osob v návrhu

Společná a spravedlivá minimální sazba daně z příjmu právnických osob je jediným způsobem, jak nastolit rovné a spravedlivé zacházení s různými subjekty vykonávajícími podnikatelskou činnost v EU a v rámci širší komunity daňových subjektů. Neschopnost zavést tuto minimální sazbu povede k situaci, kdy bude narůstat úsilí o co nejnižší daňové sazby. Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob bude znamenat, že členské státy si již nebudou moci konkurovat prostřednictvím základů daně, a zvýší se tedy ekonomické pobídky ke konkurenci prostřednictvím daňových sazeb. Průměrná sazba daně z příjmu právnických osob v EU klesla z 35 % v 90. letech minulého století na dnešních 22,5 %. Za účelem ukončení úsilí o co nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni EU je třeba zavést minimální sazbu daně právnických osob ve výši 25 %.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence a interakce 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování se navíc s postupem času stávají čím dál tím sofistikovanějšími, jak se vyvíjejí napříč různými jurisdikcemi a efektivně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Ačkoliv tyto situace zdůrazňují nedostatky, které mají zcela odlišný charakter, obě vytvářejí překážky, jež znemožňují řádné fungování vnitřního trhu. Opatření na nápravu těchto problémů by tedy mělo řešit oba typy tržních nedostatků.

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence a interakce 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování se navíc s tím, jak se vyvíjejí napříč různými jurisdikcemi a efektivně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností, stávají postupem času stále agresivnějšími a sofistikovanějšími. Ačkoliv tyto situace zdůrazňují nedostatky, které mají zcela odlišný charakter, obě vytvářejí překážky, jež znemožňují řádné fungování vnitřního trhu. Na základě globalizovanějšího, mobilního a digitálního ekonomického rámce by tedy měla opatření na nápravu těchto problémů řešit oba typy tržních nedostatků, a to sladěním základu daně z příjmů právnických osob v Unii a vytvořením spravedlivějšího a soudržnějšího podnikatelského prostředí, v němž budou moci společnosti působit.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Jak je zdůrazněno v návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB)1 ze dne 16. března 2011, systém daně z příjmu právnických osob, který by pojímal Unii jako jeden trh pro účely výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh systému CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíle usnadnění rozšiřování hospodářských aktivit podniků v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by rovněž mělo být vzato v úvahu, že systém CCCTB může být vysoce efektivní při zlepšování fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání systémů vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by iniciativa CCCTB měla být opětovně spuštěna s cílem se na stejném základě zabývat aspektem usnadnění podnikání a fungování iniciativy v potírání vyhýbání se daňovým povinnostem. Takový přístup by nejlépe sloužil záměru vymýcení narušení ve fungování vnitřního trhu.

(3)  Jak je zdůrazněno v návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB)1 ze dne 16. března 2011, systém daně z příjmu právnických osob, který by pojímal Unii jako jeden trh pro účely výpočtu základu daně z příjmu právnických osob, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh systému CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíle usnadnění rozšiřování hospodářských aktivit podniků v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by rovněž mělo být vzato v úvahu, že systém CCCTB může být vysoce efektivní při zlepšování fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání systémů vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by iniciativa CCCTB měla být opětovně spuštěna s cílem se na stejném základě zabývat aspektem usnadnění podnikání a fungování iniciativy v potírání vyhýbání se daňovým povinnostem. Jakmile by byl systém CCCTB zaveden ve všech členských státech, zajistil by odvádění daní v místě, kde se vytváří zisk. Takový přístup by nejlépe sloužil záměru vymýcení narušení ve fungování vnitřního trhu.

________________

________________

1 Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, COM/2011/0121 v konečném znění/2 ze dne 3. října 2011.

1 Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, COM/2011/0121 v konečném znění/2 ze dne 3. října 2011.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu tím, že na jednu stranu bude přátelštější k obchodování a investicím a na druhou stranu odolnější vůči systémům vyhýbání se daňovým povinnostem, je nezbytné rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by měla být zavedena pravidla pro společný základ daně z příjmu právnických osob a v druhé fázi je třeba se zabývat otázkou konsolidace.

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu tím, že na jednu stranu bude přátelštější k obchodování a investicím a na druhou stranu odolnější vůči systémům vyhýbání se daňovým povinnostem, je nezbytné rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by měla být zavedena pravidla pro společný základ daně z příjmu právnických osob a v druhé fázi je třeba se zabývat otázkou konsolidace. Zavedení systému CCCTB bez konsolidace by nicméně nevyřešilo problém přesouvání zisku. Je proto nezbytné, aby ke konsolidaci došlo ve všech členských státech počínaje 1. lednem 2021.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Mnoho struktur agresivního daňového plánování má tendenci se projevit v přeshraničním kontextu, což znamená, že účastnící se skupiny společností vlastní minimum prostředků. Za tohoto předpokladu z důvodů proporcionality by pravidla týkající se společného základu měla být povinná pouze pro společnosti, které náleží do skupiny zásadní velikosti. Pro tento účel by měl být stanoven práh týkající se velikosti na základě celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která předkládá konsolidované účetní závěrky. Pro zajištění soudržnosti mezi oběma kroky iniciativy CCCTB by navíc měla být pravidla týkající se společného základu povinná pro společnosti, které by byly považovány za skupinu, pokud by se celá iniciativa uvedla v život. Aby bylo možné lépe zajistit cíl usnadnění obchodu a investic na vnitřním trhu, mělo by být uplatnění pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují.

(5)  V zájmu účinného boje proti strukturám agresivního daňového plánování a také k zabránění vzniku dvou souběžných daňových režimů by pravidla týkající se společného základu měla být povinná pro všechny společnosti s výjimkou malých a středních podniků. Prahové hodnoty pro mikropodniky a malé, střední a velké podniky vymezuje čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS (4. směrnice v oblasti práva společností)1a. Protože malé a střední podniky nemají zdroje na to, aby za účelem umělého přesouvání zisku investovaly do struktur společnosti typu poštovní schránka, jsou vůči nadnárodním podnikům v hospodářské soutěži znevýhodněny. Aby byl zajištěn správně fungující vnitřní trh, je nezbytné vytvořit spravedlivý, efektivní, transparentní a prorůstový systém společného základu daně z příjmu právnických osob, který bude vycházet ze zásady, že zisky by měly být zdaněny v zemi, kde jsou vytvářeny. Pro zajištění soudržnosti mezi oběma kroky iniciativy CCCTB by navíc měla být pravidla týkající se společného základu povinná pro společnosti, které by byly považovány za skupinu, pokud by se celá iniciativa uvedla v život. Aby bylo možné lépe zajistit cíl usnadnění obchodu a investic na vnitřním trhu, mělo by být uplatnění pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují.

 

______________

 

1a Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. L 222, 14.8.1978).

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Je nezbytné definovat koncept stálé provozovny nacházející se v Unii a náležící daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Cílem je zajistit, aby všichni dotčení daňoví poplatníci dosáhli obecné shody, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku odlišných definic. Na druhou stranu by společná definice stálé provozovny, která se nachází ve třetí zemi, nebo v Unii, avšak náleží daňovému poplatníkovi s daňovou rezidencí ve třetí zemi, neměla být vnímána jako zásadní požadavek. Tento rozměr by měl být vzhledem k jeho komplikované interakci s mezinárodními smlouvami spíše ponechán k regulaci dvoustrannými smlouvami o zdanění a vnitrostátními předpisy.

(6)  Je nezbytné definovat koncept stálé provozovny nacházející se v Unii a náležící daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Cílem je zajistit, aby všichni dotčení daňoví poplatníci dosáhli obecné shody, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku odlišných definic.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Vzhledem k digitální proměně podnikatelského prostředí je nezbytné definovat pojem „digitální provozovna podniku“. Ke společnostem, které generují příjmy v členském státě a nemají fyzickou provozovnu, avšak mají v tomto členském státě stálý obrat, by se mělo přistupovat stejným způsobem jako ke společnostem s fyzickou provozovnou. Proto by se měl CCCTB vztahovat i na digitální podniky.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Zdanitelné příjmy by se měly snižovat o obchodní výdaje a některé další položky. Odečitatelné obchodní výdaje by obvykle měly zahrnovat všechny náklady spojené s prodejem a výdaje související s dosažením, udržením a zajištěním příjmů. Na podporu inovací v hospodářství a za účelem modernizace vnitřního trhu by měly být umožňovány odpočty nákladů na výzkum a vývoj, včetně super odpočtů a tyto by měly být v plné výši zahrnuty do výdajů v roce vzniku (s výjimkou nemovitostí). Malé začínající podniky bez přidružených podniků, které jsou mimořádně inovativní (kategorie, která bude pokrývat zejména začínající podniky), by měly být rovněž podpořeny rozšířenými super odpočty nákladů na výzkum a vývoj. Aby byla zajištěna právní jistota, měl by rovněž existovat seznam neodečitatelných výdajů.

(8)  Měla by být podporována opatření, která by soukromé subjekty podněcovala k investování do reálné ekonomiky, neboť současná investiční mezera v Unii je jedním z hlavních příčin její hospodářské slabosti. Současně je nutné pečlivě navrhnout daňové úlevy pro společnosti a uplatňovat je pouze tam, kde mají jasný pozitivní dopad na pracovní příležitosti a růst a kde je vyloučeno jakékoliv riziko vzniku nových mezer v daňovém systému. Podpora inovací a investic by tedy měla probíhat za pomoci veřejných subvencí, spíše než prostřednictvím daňových úlev.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Skutečnost, že úrok placený z úvěrů je odečitatelný z daňového základu daňového poplatníka, což však neplatí pro rozdělení zisku, vytváří jasnou výhodu ve prospěch dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. S ohledem na rizika, která tato skutečnost přináší pro zadluženost společností, je zásadní přijmout opatření, která budou neutralizovat stávající zvýhodnění dluhového financování oproti financování vlastním kapitálem. V tomto smyslu se očekává, že daňoví poplatníci získají odpočet na růst a investice, v souladu s nímž by nárůsty vlastního kapitálu daňového poplatníka při splnění určitých podmínek měly být odečitatelné od jeho zdanitelného základu. Z toho důvodu by bylo zásadní zajistit, aby systém netrpěl kaskádovými dopady, a za tímto účelem by bylo nezbytné vyloučit daňovou hodnotu účastí daňového poplatníka v přidružených podnicích. A konečně, aby byl systém odpočtu dostatečně robustní, bylo by rovněž nutné stanovit pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

Vypouští se

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Aby se zamezilo erozi daňového základu jurisdikcí s vyšším zdaněním prostřednictvím přesouvání zisků ve formě nadsazených převodních cen do zemí s nižším zdaněním, transakce mezi daňovým poplatníkem a jeho přidruženým podnikem (přidruženými podniky) by měly podléhat úpravě cen podle zásady tržního odstupu, která je všeobecně používaných kritériem.

(14)  Aby se zamezilo erozi daňového základu jurisdikcí s vyšším zdaněním prostřednictvím přesouvání zisků ve formě nadsazených převodních cen do zemí s nižším zdaněním, transakce mezi daňovým poplatníkem a jeho přidruženým podnikem (přidruženými podniky) by měly podléhat úpravě cen podle zásady tržního odstupu, která je všeobecně používaných kritériem. Výsledkem by tak mohlo být odstranění skulin mezi vnitrostátními daňovými systémy, zejména pokud jde o stanovování převodních cen, které odpovídá přibližně za 70 % všech případů přesouvání zisků v Unii, a také výrazný pokrok směrem k vytvoření spravedlivého, účinného a transparentního daňového systému.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Protože cílů této směrnice, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání praktik mezinárodního vyhýbání se daňovým povinnostem a podpory podniků při přeshraniční expanzi v rámci Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo samostatným postupem členských států a nesourodým způsobem, neboť pro dosažení těchto cílů je nezbytné koordinované jednání, vzhledem ke skutečnosti, že se směrnice zabývá nedostatky na vnitřním trhu, které vznikají v důsledku interakce mezi nesourodými vnitrostátními daňovými pravidly, jež mají dopad na vnitřní trh a brání přeshraničním aktivitám, je možné jich lépe dosáhnout na úrovni Unie, přičemž Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné, zejména při zohlednění skutečnosti, že její mandatorní oblast působnosti je omezena na skupiny nad určitou velikost.

(21)  Protože cílů této směrnice, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu prostřednictvím potírání praktik mezinárodního vyhýbání se daňovým povinnostem a podpory podniků při přeshraniční expanzi v rámci Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo samostatným postupem členských států a nesourodým způsobem, neboť pro dosažení těchto cílů je nezbytné koordinované jednání, vzhledem ke skutečnosti, že se směrnice zabývá nedostatky na vnitřním trhu, které vznikají v důsledku interakce mezi nesourodými vnitrostátními daňovými pravidly, jež mají dopad na vnitřní trh a brání přeshraničním aktivitám, je možné jich lépe dosáhnout na úrovni Unie, přičemž Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné, zejména při zohlednění skutečnosti, že její mandatorní oblast působnosti je omezena na skupiny nad určitou velikost. Plánovaná opatření nepřekračují meze harmonizace základu daně z příjmů právnických osob, což je nezbytným předpokladem pro omezení zjištěných překážek narušujících vnitřní trh. Tento vícefázový přístup navíc členské státy opravňuje, aby si stanovily požadovanou výši daňových příjmů za účelem dosažení cílů své rozpočtové politiky. Zároveň to nemá dopad na právo členských států nastavit vlastní sazby daně ze zisku.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tato směrnice zavádí systém společného základu daně pro zdaňování některých společností a stanoví pravidla výpočtu tohoto základu.

1.  Tato směrnice zavádí systém společného základu daně pro zdaňování některých společností a stanoví pravidla výpočtu tohoto základu, včetně opatření k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a opatření týkajících se mezinárodního rozměru navrhovaného daňového systému.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle zákonů členského státu, včetně jejích stálých provozoven v jiných členských státech, splňuje-li společnost všechny tyto podmínky:

(1)  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle zákonů členského státu, včetně jejích stálých a digitálních provozoven podniku v jiných členských státech, splňuje-li společnost všechny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  náleží do konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny, který překračuje 750 000 000 EUR za finanční rok předcházející příslušnému finančnímu roku;

c)  náleží do konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny, který překračuje 40 000 000 EUR za finanční rok předcházející příslušnému finančnímu roku;

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice se vztahuje také na společnost založenou podle právních předpisů třetí země s ohledem na její stálé provozovny, které se nacházejí v jednom nebo více členských státech, kde společnost splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) až d).

Tato směrnice se vztahuje také na společnost založenou podle právních předpisů třetí země s ohledem na její stálé provozovny, které se nacházejí v jednom nebo více členských státech, a ve vztahu k ziskům, kterých dosahuje v jednom nebo více členských státech, kde společnost splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) až d).

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Tato směrnice se vztahuje také na podniky založené podle právních předpisů třetí země, pokud jde o jejich digitální provozovny, které se specificky zaměřují na spotřebitele nebo podniky v některém členském státě nebo které mají zisk především z činnosti vykonávané v určitém členském státě, v němž podnik splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) až d). Aby se určilo, zda se digitální provozovna podniku zaměřuje specificky na spotřebitele nebo na podniky v určitém členském státě, je nutné v souladu s opatřením č. 1 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku přihlédnout k fyzickému místu pobytu spotřebitelů nebo uživatelů a dodavatelů zboží a poskytovaných služeb. Pokud to nelze určit, přihlíží se k tomu, zda digitální provozovna podniku vykonává svou činnost pod doménou nejvyšší úrovně členského státu či Unie nebo zda v případě podniků založených na mobilních aplikacích svoji aplikaci distribuuje prostřednictvím konkrétní části distribučního střediska mobilních aplikací v určitém členském státě, zda provozuje činnost pod doménou, která např. v důsledku používání názvu členských států, regionů či měst umožňuje rozeznat, že se digitální provozovna podniku zaměřuje na spotřebitele nebo na podniky v určitém členském státě nebo že se na podnikání vztahují všeobecné podmínky platné konkrétně pro Evropskou unii nebo určitý členský stát či že přítomnost digitální provozovny podniku na internetu poskytuje reklamní prostor konkrétně zaměřený na spotřebitele a podniky v určitém členském státě.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 – bod 33 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(33a)  „digitální provozovnou podniku“ provozovna, která se, vzhledem k opatření č. 1 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, specificky zaměřuje na spotřebitele nebo podniky v určitém členském státě s patřičným ohledem na fyzické místo pobytu spotřebitelů nebo uživatelů a dodavatelů zboží a poskytovaných služeb. Pokud to nelze určit, přihlíží se k tomu, zda provozovna vykonává svou činnost pod doménou nejvyšší úrovně členského státu nebo Unie, zda v případě podniků založených na mobilních aplikacích svoji aplikaci distribuuje prostřednictvím konkrétní části distribučního střediska mobilních aplikací v určitém členském státě nebo zda provozuje činnost pod doménou, která např. v důsledku používání názvu členských států, regionů či měst umožňuje poznat, že provozovna se zaměřuje na spotřebitele nebo na podniky v určitém členském státě nebo že se na podnikání vztahují všeobecné podmínky platné konkrétně pro Evropskou unii nebo určitý členský stát nebo že přítomnost podniku na internetu nabízí reklamní prostor konkrétně zaměřený na spotřebitele a podniky v určitém členském státě.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 – bod 33 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(33b)  „efektivní sazbou daně z příjmu právnických osob“ daň z příjmu právnických osob placená na základě příjmů a zisků uvedených ve finančních výkazech společnosti.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Má se za to, že daňový poplatník má stálou provozovnu v jiném členském státě, než ve kterém je daňovým rezidentem, pokud má v tomto jiném státě trvalé zařízení, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost; zejména jde o tato zařízení:

1.  Má se za to, že daňový poplatník má stálou provozovnu v jiném členském státě, než ve kterém je daňovým rezidentem, pokud má v tomto jiném státě trvalé nebo virtuální zařízení, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost; zejména jde o tato zařízení:

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. f a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  digitální provozovnu podniku.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Kromě částek, které jsou odečitatelné jako náklady na výzkum a vývoj v souladu s odstavcem 2, může daňový poplatník za zdaňovací období rovněž odečíst 50 % takových nákladů, s výjimkou nákladů týkajících se movitého hmotného dlouhodobého majetku, které vznikly v průběhu příslušného období. V rozsahu, v jakém náklady na výzkum a vývoj překročí hranici 20 000 000 EUR, může daňový poplatník odečíst 25 % z přesahující částky.

Vypouští se

Odchylně od prvního pododstavce může daňový poplatník odečíst 100 % nákladů na výzkum a vývoj navíc až do výše 20 000 000 EUR, pokud daňový poplatník splní tyto podmínky:

 

a)  jedná se o nekótovaný podnik s méně než 50 zaměstnanci, jehož roční obrat anebo celková hodnota roční rozvahy nepřekračuje 10 000 000 EUR;

 

b)  nebyl registrován po dobu delší než pět let. Pokud daňový poplatník nepodléhá registraci, lhůta pěti let může začít v okamžiku, kdy podnik začal provádět svoji hospodářskou činnost, nebo kdy mu z ní vznikla daňová povinnost;

 

c)  nevznikl spojením podniků;

 

d)  nemá žádné přidružené podniky.

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Článek 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 10a

 

Zákaz odpočtů

 

Nejsou povoleny žádné odpočty v takové výši, aby byla efektivní sazba daně z příjmu právnických osob nižší než 20 % z příjmů, od nichž byly odečteny odečitatelné položky.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Článek 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

[...]

Vypouští se

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. j a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ja)  výdaje pro příjemce v zemích, které jsou na unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí (dále jen „daňové ráje“)1a;

 

______________

 

1a Unijní seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí, který v současné době vypracovává Rada: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14166-2016-INIT/cs/pdf.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 42 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a)  Nesmí dojít k dodatečnému odpočtu ztrát uvedených v článku 1, pokud jde o ztráty, k nimž dojde po 31. prosinci 2020.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Jsou-li subjekt nebo stálá provozovna považovány za ovládanou zahraniční společnost podle odstavce 1, budou nerozdělené příjmy subjektu nebo stálé provozovny podléhat dani v rozsahu, v jakém jsou odvozeny z následujících kategorií:

(2)  Jsou-li subjekt nebo stálá provozovna považovány za ovládanou zahraniční společnost podle odstavce 1, budou nerozdělené příjmy subjektu nebo stálé provozovny podléhat dani:

a)  úroky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z finančních aktiv;

 

b)  licenční poplatky nebo jakékoli jiné příjmy plynoucí z duševního vlastnictví;

 

c)  dividendy a příjmy ze zcizení podílů;

 

d)  příjmy z finančního leasingu,

 

e)  příjmy z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností;

 

f)  příjmy od fakturujících společností, které vydělávají na prodeji zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených podniků a prodaných přidruženým podnikům, a nevytvářejí žádnou či vytvářejí jen malou ekonomickou hodnotu.

 

První pododstavec se nepoužije v případě ovládané zahraniční společnosti, která je rezidentem nebo která se nachází v členském státě nebo v třetí zemi, jež je stranou Dohody o EHP, pokud byla ovládaná zahraniční společnost založena z platných hospodářských důvodů, které odrážejí ekonomickou realitu. Pro účely tohoto článku odráží činnost ovládané zahraniční společnosti ekonomickou realitu, pokud je tato činnost podporována odpovídajícím personálem, zařízením, majetkem a prostory.

První pododstavec se nepoužije v případě ovládané zahraniční společnosti, která je rezidentem nebo která se nachází v členském státě nebo v třetí zemi, jež je stranou Dohody o EHP, pokud byla ovládaná zahraniční společnost založena z platných hospodářských důvodů, které odrážejí ekonomickou realitu. Pro účely tohoto článku odráží činnost ovládané zahraniční společnosti ekonomickou realitu, pokud je tato činnost podporována odpovídajícím personálem, zařízením, majetkem a prostory.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 3 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Finanční podniky nebudou považovány za ovládané zahraniční společnosti podle odstavce 1, pokud ne více než jedna třetina příjmů získaných subjektem nebo stálou provozovnou z kategorií a) až f) odstavce 2 pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.

Finanční podniky nebudou považovány za ovládané zahraniční společnosti podle odstavce 1, pokud ne více než jedna třetina příjmů získaných subjektem, stálou provozovnou nebo digitální provozovnou podniku z kategorií a) až f) odstavce 2 pochází z transakcí s daňovým poplatníkem nebo jeho přidruženými podniky.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 69 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Radě zprávu o jejím fungování.

Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Radě a Evropskému parlamentu zprávu o jejím fungování.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Společný základ daně z příjmů právnických osob

Referenční údaje

COM(2016)0685 – C8-0472/2016 – 2016/0337(CNS)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

24.11.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

24.11.2016

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Evelyn Regner

28.11.2016

Projednání ve výboru

3.5.2017

 

 

 

Datum přijetí

7.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sergio Gaetano Cofferati, Luis de Grandes Pascual, Angel Dzhambazki, Rainer Wieland, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Gabriel Mato, Andrey Novakov

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

19

+

ALDE

ENF

GUE/NGL

PPE

S&D

VERTS/ALE

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

Kostas Chrysogonos

Gabriel Mato, Andrey Novakov, Axel Voss, Rainer Wieland, Tadeusz Zwiefka, Luis de Grandes Pascual,

Sergio Gaetano Cofferati, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Evelyn Regner, Tiemo Wölken

Max Andersson, Julia Reda

1

-

ECR

Angel Dzhambazki

1

0

EFDD

Joëlle Bergeron

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Společný základ daně z příjmů právnických osob

Referenční údaje

COM(2016)0685 – C8-0472/2016 – 2016/0337(CNS)

Datum konzultace s EP

21.11.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

24.11.2016

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

24.11.2016

JURI

24.11.2016

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

IMCO

5.12.2016

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Paul Tang

24.11.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

30.8.2017

10.10.2017

6.11.2017

 

Datum přijetí

21.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

12

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Udo Bullmann, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Bas Eickhout, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Luigi Morgano, Laurenţiu Rebega, Joachim Starbatty, Romana Tomc, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Alberto Cirio

Datum předložení

1.3.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

39

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Pirkko Ruohonen-Lerner

PPE

Burkhard Balz, Alberto Cirio, Markus Ferber, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Romana Tomc

S&D

Hugues Bayet, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Bas Eickhout, Sven Giegold, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

12

-

ECR

Sander Loones, Stanisław Ożóg, Joachim Starbatty, Kay Swinburne

ENF

Marco Zanni

GUE/NGL

Matt Carthy, Miguel Viegas

PPE

Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Esther de Lange

S&D

Costas Mavrides, Alfred Sant

5

0

EFDD

Marco Valli

ENF

Bernard Monot, Laurenţiu Rebega

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Martin Schirdewan

 

Opravy hlasování

+

 

-

Laurenţiu Rebega

0

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018Právní upozornění