Postup : 2016/0336(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0051/2018

Předložené texty :

A8-0051/2018

Rozpravy :

PV 14/03/2018 - 15
CRE 14/03/2018 - 15

Hlasování :

PV 15/03/2018 - 10.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0087

ZPRÁVA     *
PDF 1028kWORD 169k
1.3.2018
PE 608.035v02-00 A8-0051/2018

o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

(COM(2016)0683 – C8-0471/2016 – 2016/0336(CNS))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Alain Lamassoure

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

(COM(2016)0683 – C8-0471/2016 – 2016/0336(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0683),

–  s ohledem na článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0471/2016),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, irskou poslaneckou sněmovnou, irským senátem, lucemburskou poslaneckou sněmovnou, maltským parlamentem, nizozemským senátem, nizozemskou poslaneckou sněmovnou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0051/2018) a stanovisko Výboru pro právní záležitosti,

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování jsou navíc postupem času stále důmyslnější s tím, jak se rozvíjejí v různých jurisdikcích a účinně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Ačkoli tyto situace ukazují na nedostatky zcela odlišné povahy, obě vytvářejí překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu. Opatření k nápravě těchto problémů proto musí řešit oba typy nedostatků na trhu.

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušováním trhu v důsledku existence 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. V éře globalizace a digitalizace je zdanění zejména finančního a duševního kapitálu na základě zdroje možné čím dál hůře zpětně vysledovat a čím dál snadněji zmanipulovat. Struktury daňového plánování jsou navíc postupem času stále důmyslnější s tím, jak se rozvíjejí v různých jurisdikcích a účinně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Všeobecná digitalizace mnoha hospodářských odvětví ve spojení s rychle se rozvíjející digitální ekonomikou zpochybňuje použitelnost unijních modelů daně z příjmu právnických osob, které byly vytvořeny pro tradiční odvětví, a to až do takové míry, že by kritéria pro oceňování a výpočty měla být upravena tak, aby odpovídala obchodní činnosti v 21. století. Ačkoli tyto situace ukazují na nedostatky zcela odlišné povahy, vytvářejí překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu a vedou k narušování mezi velkými společnostmi na jedné straně a malými a středními podniky na straně druhé. Těmito druhy tržních nedostatků by se proto měla zabývat nová unijní norma pro základ daně z příjmu právnických osob, jež by měla být zároveň v souladu s cílem, kterým je zajištění dlouhodobé právní srozumitelnosti a jistoty a zásada daňové neutrality. Větší sbližování vnitrostátních daňových systémů povede k významnému poklesu nákladů a administrativní zátěže pro podniky vyvíjející v Unii přeshraniční činnost. Zatímco daňová politika je v kompetenci členských států, v článku 115 Smlouvy o fungování Evropské unie je jasně stanoveno, že Rada by měla zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem jednomyslně přijímat směrnice týkající se sbližování právních a správních předpisů členských států v daňové oblasti, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by mělo být prostředí daně z příjmů právnických osob v Unii formováno v souladu se zásadou, že společnosti platí spravedlivý podíl na dani v jurisdikci či jurisdikcích, kde vytvářejí zisky. Proto je nutné připravit mechanismy, jež odrazují společnosti od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy s cílem snížit svou daňovou povinnost. Stejně důležité je také podpořit přeshraniční obchod a podnikové investice, a tím stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu. Za tímto účelem je třeba napravením nesrovnalostí v působení vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob odstranit rizika dvojího zdanění a dvojího nezdanění. Aby společnosti mohly rozvíjet obchodní činnost a rozšiřovat své působení i do jiných členských států Unie, potřebují zároveň snadno použitelný daňový a právní rámec. V tomto kontextu by měly být odstraněny zbývající případy diskriminace.

(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by mělo být prostředí daně z příjmů právnických osob v Unii formováno v souladu se zásadou, že společnosti platí spravedlivý podíl na dani v jurisdikci či jurisdikcích, kde vytvářejí zisky a kde jsou trvale usídleny. Vzhledem k digitální změně v podnikatelském prostředí je nutné zajistit, aby se se společnostmi, které vytvářejí příjmy v určitém členském státě, přičemž v tomto členském státě nemají stálou fyzickou provozovnu, nýbrž stálou digitální provozovnu, zacházelo stejně jako se společnostmi, které takovou fyzickou stálou provozovnu mají. Proto je nutné připravit mechanismy, jež by odrazovaly společnosti od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy s cílem snížit svou daňovou povinnost. Stejně důležité je také podpořit přeshraniční obchod a podnikové investice, a tím stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu. Za tímto účelem je třeba napravením nesrovnalostí v působení vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob odstranit rizika dvojího zdanění dvojího nezdanění. Aby společnosti mohly rozvíjet obchodní činnost a rozšiřovat své působení i do jiných členských států Unie, potřebují zároveň snadno použitelný daňový a právní rámec. V tomto kontextu by měly být odstraněny zbývající případy diskriminace. Konsolidace je klíčovým prvkem systému CCCTB, neboť největší daňové překážky, jimž čelí společnosti téže skupiny vyvíjející v Unii přeshraniční činnost, lze řešit pouze tímto způsobem. Díky ní dojde k odstranění formalit týkajících se převodních cen a dvojího zdanění uvnitř skupiny.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Jak upozorňuje návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) z 16. března 20117, daňový systém, jenž by pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob umožnil Unii pojímat jako jeden trh, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíl usnadnit rozšíření obchodní činnosti společností v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by se mělo také zohlednit, že CCCTB může účinně zlepšit fungování vnitřního trhu zavedením opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by mělo dojít k obnovení CCCTB, aby se stejnou mírou řešily oba aspekty: jak usnadnění podnikatelské činnosti, tak posílení funkce iniciativy v oblasti opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti. Takový přístup by nejlépe sloužil cíli, jímž je odstranění narušení fungování vnitřního trhu.

(3)  Jak upozorňuje návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) z 16. března 20117, daňový systém, jenž by pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob umožnil Unii pojímat jako jeden trh, by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku, zejména v případě malých a středních podniků. Návrh CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíl usnadnit rozšíření obchodní činnosti společností v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by se mělo také zohlednit, že CCCTB může účinně zlepšit fungování vnitřního trhu zavedením opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by mělo dojít k obnovení CCCTB, aby se stejnou mírou řešily oba aspekty: jak usnadnění podnikatelské činnosti, tak posílení funkce iniciativy v oblasti opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti. Až bude systém CCCTB zaveden ve všech členských státech, měl by zajistit, aby byly daně placeny v místě vzniku zisků a tam, kde mají společnosti své trvalé sídlo. Takový přístup by nejlépe sloužil cíli, jímž je odstranění případů narušování vnitřního trhu. Zkvalitnění vnitřního trhu je klíčovým faktorem pro podnícení růstu a tvorby pracovních míst. Zavedení systému CCCTB by omezením nezdravé daňové konkurence mezi společnostmi zvýšilo hospodářský růst a vedlo k rozšíření počtu pracovních míst v Unii.

__________________

__________________

7 Návrh směrnice Rady (KOM (2001) 121 v konečném znění/2, 3.10.2011) o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob

7 Návrh směrnice Rady (KOM (2001) 121 v konečném znění/2, 3.10.2011) o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, na jedné straně usnadněním obchodu a investic, na druhé straně posílením systému proti praktikám vyhýbání se daňové povinnosti, je dobré rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by se měla dohodnout pravidla společného základu daně z příjmů právnických osob, ve druhé fázi pak otázka konsolidace.

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, na jedné straně usnadněním obchodu a investic, na druhé straně posílením systému proti praktikám vyhýbání se daňové povinnosti, je velmi důležité, aby bylo zajištěno, aby směrnice o společném základu daně z příjmů právnických osob a směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob vstoupily v platnost současně. Tato změna režimu představuje významný krok směrem k dotvoření vnitřního trhu, a proto musí být flexibilní, aby ji bylo možné od samého začátku náležitě provádět. Vzhledem k tomu, že vnitřní trh zahrnuje všechny členské státy, měl by být systém CCCTB zaveden ve všech členských státech. Pokud Rada nepřijme jednomyslné rozhodnutí týkající se návrhu na zavedení systému CCTB, měla by Komise vydat nový návrh založený na článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého přijmou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem za tímto účelem potřebné právní předpisy. Jako poslední možnost by měly členské státy zahájit prohloubenou spolupráci, která by měla být v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie kdykoli otevřena i těm členským státům, které se jí neúčastní. Je však politováníhodné, že vzhledem k návrhům na CCTB a CCCTB nebylo provedeno dostatečně podrobné hodnocení, které by se zabývalo jejich dopadem na příjmy z daně z příjmů právnických osob v jednotlivých členských státech.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  K agresivnímu daňovému plánování dochází často v přeshraničním kontextu, z čehož vyplývá, že zúčastněné skupiny společností disponují minimem zdrojů. Za tohoto předpokladu a z důvodu proporcionality by pravidla pro CCCTB měla být závazná pouze pro skupiny společností podstatné velikosti. Za tímto účelem bude stanoven práh podle velikosti celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která podává konsolidované finanční výkazy. Aby pravidla CCCTB lépe sloužila cíli, jímž je usnadnit obchod a investice na vnitřním trhu, měla by být volitelně dostupná pro skupiny, které nedosahují stanovené prahové velikosti. Způsobilost ke konsolidované daňové skupině se bude určovat podle dvojitého kritéria založeného na:

(5)  K agresivnímu daňovému plánování dochází často v přeshraničním kontextu, z čehož vyplývá, že zúčastněné skupiny společností disponují minimem zdrojů. Za tohoto předpokladu z důvodu proporcionality by pravidla týkající se společného základu daně měla být zpočátku povinná pouze pro společnosti, které náleží do skupiny zásadní velikosti. Za tímto účelem by měla být stanovena počáteční prahová hodnota ve výši 750 milionů EUR, a to na základě celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která podává konsolidované finanční výkazy. Vzhledem k tomu, že tato směrnice zavádí novou normu týkající se základu daně z příjmů právnických osob pro všechny podniky v Unii, mělo by v průběhu nejvýše sedmi let dojít ke snížení této prahové hodnoty na nulu. Aby lépe sloužila cíli, jímž je usnadnit obchod a investice na vnitřním trhu, mělo by být uplatňování pravidel týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob nabízeno v první fázi i jako možnost pro společnosti, které tato kritéria nesplňují.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Při rovnosti podmínek může přechod na společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob přivodit členským státům ztrátu daňových příjmů nebo přinést jejich zvýšení. Za účelem kompenzace ztrát by se měl vytvořit dočasný kompenzační mechanismus financovaný z daňových přebytků těch členských států, které díky novému režimu zaznamenají nárůst daňových příjmů. Kompenzace by měly být každoročně upravovány, aby byla zohledněna celostátní nebo regionální rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost. Po uplynutí sedmi let by měla být Komise povinna navrhnout zrušení nebo změnu systému kompenzací a stanovit pro kompenzace prahové hodnoty.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5b)  Aby nedocházelo ke stávajícímu rozložení daňové zátěže mezi malé a střední podniky a nadnárodní společnosti, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem, neměl by společný základ daně z příjmů právnických osob vést ke konkurenčnímu znevýhodnění malých a středních podniků, což by v jejich případě vedlo k upevnění rovných podmínek. Hlavní daňový orgán může malým a středním podnikům poskytnout nezbytné nástroje, které jim pomohou dodržovat administrativní a organizační požadavky, jež přijetí systému CCCTB obnáší.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Způsobilost ke konsolidované daňové skupině se bude určovat podle dvojitého kritéria založeného na: i) kontrole (více než 50 % hlasovacích práv) a ii) vlastnictví (více než 75 % kapitálu) nebo právech na zisk (více než 75 % práv pojených s nárokem na zisk). Toto kritérium zajistí vysokou míru hospodářské integrace mezi členy skupiny. Aby byla zaručena integrita systému, uvedené dvě prahové hodnoty kontroly a vlastnictví či práva na zisk by měly být naplněny po celé zdaňovací období; jinak by měla daná společnost ze skupiny okamžitě vystoupit. Aby nedocházelo k manipulaci s daňovými výsledky vstupem do skupiny a vystoupením ze skupiny v krátkém časovém období, měl by být stanoven také požadavek, že členství ve skupině musí trvat minimálně devět po sobě jdoucích měsíců.

(6)  Je nezbytné definovat pojem stálé provozovny nacházející se v Unii a náležející daňovému poplatníkovi, který je daňovým rezidentem v Unii. Nadnárodní společnosti až příliš často přijímají opatření k přesunu svých zisků do příznivějších daňových režimů, přičemž neplatí žádné nebo jen velmi nízké daně. Pojem stálé provozovny nabídne přesnou a závaznou definici kritérií, která je nutné splnit, pokud má nadnárodní společnost prokázat, že je umístěna v dané zemi. Tak budou muset nadnárodní podniky platit spravedlivé daně. Cílem je zajistit, aby všichni dotyční daňoví poplatníci měli o tomto pojmu stejnou představu, a vyloučit možnost nesouladu v důsledku jeho odlišných definic. Obdobně je důležité mít společnou definici stálé provozovny, která se nachází ve třetí zemi nebo v Unii, avšak náleží daňovému poplatníkovi s daňovou rezidencí ve třetí zemi. Pokud je stanovení převodních cen důvodem pro převádění zisku do jurisdikcí s nízkým zdaněním, je vhodnější zavést systém, který stanovuje zisk skrze vzorec pro jeho rozdělení. Přijetím takového systému může Unie zavést mezinárodní normu pro moderní a efektivní zdanění příjmů právnických osob. Komise by měla vypracovat pokyny pro přechodnou fázi, v jejímž rámci se při jednání s třetími zeměmi bude vzorec pro rozdělení zisku používat spolu s dalšími metodami přidělování, přičemž by tento vzorec měl být v konečném důsledku standardní metodou přidělování. Komise by měla předložit návrh na zřízení unijního vzoru smlouvy o zdanění, který by v konečném důsledku nahradil tisíce bilaterálních smluv uzavřených jednotlivými členskými státy.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Digitální zboží je zpravidla vysoce mobilní a nehmotné. V rámci studií se prokázalo, že digitální sektor je velmi výrazně zapojen do agresivního plánování daní, jelikož řada obchodních modelů nevyžaduje k provádění transakcí se zákazníky a ke generaci zisku fyzickou infrastrukturu. Největším digitálním společnostem to umožňuje, aby ze svého zisku neplatily téměř žádné daně. Státní pokladna členských států tak v důsledku toho, že nejsou schopny zdanit nadnárodní digitální společnosti, přichází o miliardy eur daňových příjmů. Aby bylo možné vyřešit tuto skutečnou a naléhavou sociální nespravedlnost, je nutné rozšířit právní předpisy v oblasti daně z příjmu právnických osob, tak aby zahrnovaly novou vazbu na stálou digitální provozovnou, která by se zakládala na významné digitální přítomnosti. K řešení daňových výzev, které se v kontextu digitalizace objevují, je nutné pro podobné obchodní modely zajistit rovné podmínky, aniž by to omezovalo potenciál digitálního sektoru. Přitom je třeba zvlášť zohlednit činnost na úrovni OECD, jejímž účelem je vytvoření jednotného mezinárodního kodexu pravidel.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat tři faktory se stejnou váhou, konkrétně práci, aktiva a tržby podle místa určení. Faktory o stejné váze by měly odrážet vyrovnaný přístup k rozdělení zdanitelného zisku mezi příslušné členské státy a měly by zajistit, aby zisky byly daněny tam, kde skutečně vznikly. Práce a aktiva by proto měla být připsána členskému státu, kde je práce prováděna nebo kde jsou umístěna aktiva, díky čemuž by byla přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu, zatímco tržby by byly připsány členskému státu, které je místem určení pro zboží či služby. Aby byly zohledněny rozdíly v úrovni mezd uvnitř Unie a aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení konsolidovaného základu daně, měl by faktor práce zahrnovat objem mezd i počet zaměstnanců (tj. každá položka se podílí polovinou). Faktor aktiv by na druhé straně měl zahrnovat veškerá dlouhodobá hmotná aktiva, ale nikoliv nehmotná aktiva a finanční aktiva z důvodu jejich pohyblivé povahy a z toho plynoucího rizika obcházení pravidel této směrnice. Pokud z důvodu výjimečných okolností výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti, měla by zde být ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody rozdělení příjmů.

(10)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat čtyři faktory se stejnou váhou, konkrétně práci, aktiva, tržby podle místa určení a shromažďování a využívání osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb (dále jen „faktor údajů“). Faktory o stejné váze by měly odrážet vyrovnaný přístup k rozdělení zdanitelného zisku mezi příslušné členské státy a měly by zajistit, aby zisky byly daněny tam, kde skutečně vznikly. Práce a aktiva by proto měla být připsána členskému státu, kde je práce prováděna nebo kde jsou umístěna aktiva, díky čemuž by byla přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu, zatímco tržby by byly připsány členskému státu, který je místem určení pro zboží či služby. Aby byly zohledněny rozdíly v úrovni mezd uvnitř Unie a aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení konsolidovaného základu daně, měl by faktor práce zahrnovat objem mezd i počet zaměstnanců (tj. každá položka se podílí polovinou). Faktor aktiv by na druhé straně měl zahrnovat pouze hmotná aktiva. Pokud z důvodu výjimečných okolností výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti, měla by zde být ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody rozdělení příjmů.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně musí plně zohledňovat hospodářskou činnost, k níž došlo ve všech členských státech, při řádném a úplném přihlédnutí k potenciálním významným rozdílům mezi jejich ekonomikou. Pokud má použití vzorce za následek nevyvážené rozdělení, které neodráží hospodářskou činnost, mohl by nápravu této situace zajistit mechanismus urovnávání sporů. Vzhledem k tomu by Komise měla posoudit možnost zavedení mechanismu pro urovnávání sporů, aby bylo zajištěno řádné řešení sporů, v nichž figuruje více členských států.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Vzhledem ke specificitě potřebují určitá odvětví, jako jsou finanční služby a pojištění, ropa a zemní plyn a také lodní a letecká doprava, upravený vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně.

vypouští se

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Tato směrnice vychází ze směrnice Rady 2016/xx/EU o společném základu daně z příjmů právnických osob (která stanovuje společný soubor pravidel pro daně z příjmů právnických osob pro výpočet daňového základu) a zaměřuje se na konsolidaci daňových výsledků celé skupiny. Proto by bylo nutné zabývat se vzájemným vztahem obou legislativních nástrojů a zajistit přechod určitých prvků daňového základu do nového rámce skupiny. Mezi takové prvky patří zejména pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků, případy, kdy se osvobození neuplatní, a právní předpisy o ovládaných zahraničních společnostech a také hybridní nesoulad.

(14)  Tato směrnice vychází ze směrnice Rady 2016/xx/EU o společném základu daně z příjmů právnických osob (která stanovuje společný soubor pravidel pro daně z příjmů právnických osob pro výpočet daňového základu) a zaměřuje se na konsolidaci daňových výsledků celé skupiny. Proto je nutné zabývat se vzájemným vztahem obou legislativních nástrojů a zajistit přechod určitých prvků daňového základu do nového rámce skupiny. Mezi takové prvky patří zejména pravidlo omezení odpočitatelnosti úroků, případy, kdy se osvobození neuplatní, a právní předpisy o ovládaných zahraničních společnostech a také hybridní nesoulad. Členským státům by se nemělo bránit, aby s cílem omezit negativní dopad přesunu zisků do zemí s nízkým zdaněním mimo Unii zavedly další opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Aby bylo možné doplnit či pozměnit určité méně podstatné prvky této směrnice, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti s: i) zohledněním změn právních předpisů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmů právnických osob a s odpovídajícím pozměněním přílohy I a přílohy II; ii) vymezením doplňkových definic; a iii) doplněním pravidel o omezení odpočitatelnosti úroků o pravidla pro odstranění roztříštěnosti, aby bylo možné lépe řešit rizika vyhýbání se daňové povinnosti, která se mohou objevit uvnitř skupiny. Obzvlášť důležité je, aby Komise v přípravné fázi provedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(16)  Aby bylo možné doplnit či pozměnit určité méně podstatné prvky této směrnice, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie v souvislosti i) se zohledněním změn právních předpisů členských států týkajících se forem společností a daní z příjmů právnických osob a s odpovídajícím pozměněním přílohy I a přílohy II, ii) vymezením doplňkových definic, iii) doplněním pravidel o omezení odpočitatelnosti úroků o pravidla pro odstranění roztříštěnosti, aby bylo možné lépe řešit rizika vyhýbání se daňové povinnosti, která se mohou objevit uvnitř skupiny a iv) s vydáním pokynů pro přechodnou fázi, kdy bude s ohledem na třetí země existovat vzorec pro přidělování zisku a zároveň jiné metody přidělování. Obzvlášť důležité je, aby Komise v přípravné fázi provedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby zohlednila příslušné každoroční usnesení Evropského parlamentu. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Komisi by měly být svěřeny pravomoci s cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění této směrnice, pokud jde o: i) každoroční přijímání seznamu forem společností třetích zemí, které jsou podobné formám společností uvedeným v příloze I; ii) stanovení pravidel pro výpočet faktorů práce, aktiv a tržeb, přiřazení zaměstnanců a objemů mezd, aktiv a tržeb příslušným faktorům, jakož i oceňování aktiv; iii) přijetí standardního formuláře oznámení o vytvoření skupiny a iv) stanovení pravidel pro elektronická podání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201112.

(17)  Komisi by měly být svěřeny pravomoci s cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění této směrnice, pokud jde o i) každoroční přijímání seznamu forem společností třetích zemí, které jsou podobné formám společností uvedeným v příloze I, ii) stanovení podrobných pravidel pro výpočet faktorů práce, aktiv, tržeb a údajů, přiřazení zaměstnanců a objemů mezd, přiřazení shromážděných osobních údajů a využitých osobních údajů, aktiv a tržeb příslušným faktorům, jakož i oceňování aktiv, iii) přijetí aktu, v němž by byl stanoven standardní formulář oznámení o vytvoření skupiny, a iv) stanovení pravidel pro elektronické podávání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. Komise by měla tyto jednotné formáty daňového přiznání vytvořit ve spolupráci se správci daně členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201112.

__________________

__________________

12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. Února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13)

12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. Února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Jelikož cílů této směrnice, zejména zlepšit fungování vnitřního trhu zamezením praktikám vyhýbání se daňové povinnosti na mezinárodní úrovni a usnadnit podnikům rozšířit svou činnost přes hranice v rámci Unie, nelze v dostatečné míře dosáhnout, budou-li členské státy jednat jednotlivě a nesourodě, protože k dosažení těchto cílů je třeba koordinovaných opatření, vzhledem ke skutečnosti, že směrnice cílí na nedostatky vnitřního trhu, které vznikají v důsledku vzájemného působení různorodých vnitrostátních daňových předpisů, jež má dopad na vnitřní trh a odrazuje od přeshraniční činnosti, lze těchto cílů lépe dosáhnout na unijní úrovni, může Unie přijímat opatření v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, zejména vzhledem k tomu, že povinný rozsah její platnosti se omezuje na skupiny nad určitou velikost, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(18)  Jelikož cílů této směrnice, zejména zlepšit fungování vnitřního trhu zamezením praktikám vyhýbání se daňové povinnosti na mezinárodní úrovni a usnadnit podnikům, především malým a středním podnikům, rozšířit svou činnost přes hranice v rámci Unie, nelze v dostatečné míře dosáhnout, budou-li členské státy jednat jednotlivě a nesourodě, protože k dosažení těchto cílů je třeba koordinovaných opatření, vzhledem ke skutečnosti, že směrnice cílí na nedostatky vnitřního trhu, které vznikají v důsledku vzájemného působení různorodých vnitrostátních daňových předpisů, jež má dopad na vnitřní trh a odrazuje od přeshraniční činnosti, lze těchto cílů lépe dosáhnout na unijní úrovni, může Unie přijímat opatření v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, zejména vzhledem k tomu, že povinný rozsah její platnosti se omezuje na skupiny nad určitou velikost, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Pět let po vstupu této směrnice v platnost by Komise měla přezkoumat její uplatňování a podat Radě zprávu o jejím fungování. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

(20)  Protože tato směrnice obsahuje důležitou změnu pravidel pro zdaňování právnických osob, Komise by měla být povinna provést pět let po vstupu této směrnice v platnost důkladné posouzení jejího uplatňování a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva o uplatňování této směrnice by měla zahrnovat alespoň tyto body: vliv systému zdanění uvedený ve směrnici na příjmy členských států, výhody a nevýhody daného systému pro malé a střední podniky, vliv na spravedlivý výběr daní mezi členskými státy, vliv na vnitřní trh jako celek, se zvláštním zřetelem na možné narušování hospodářské soutěže mezi společnostmi, na které se vztahují nová pravidla stanovená v této směrnici, a počet podniků, které spadají do její působnosti v přechodném období. Komise by měla být povinna uplatňování směrnice po 10 letech po jejím vstupu v platnost přezkoumat a podat o jejím fungování zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy by měly být povinny sdělit Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)  V zájmu dosažení komplexní a stálé konsolidace a předcházení novým možnostem arbitrážních řízení vzniklých kvůli účetním nesrovnalostem mezi členskými státy je nutné, aby byla přijata srozumitelná, ustálená a objektivní kritéria pro výpočet konsolidovaného základu daně. Za tímto účelem by měla Komise navrhnout potřebné úpravy příslušných ustanovení této směrnice, pokud jde o vymezení a výpočet konsolidovaného základu daně.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20b)  Komise by měla zvážit dodatečné studie, které provedou rozbor potenciálního dopadu systému CCCTB na příjmy z daní právnických osob v případě jednotlivých členských států a potenciální znevýhodnění EU v hospodářské soutěži ve vztahu k třetím zemím.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Tato směrnice zavádí systém konsolidace základu daně z příjmů právnických osob, jak je uvedeno ve směrnici Rady 2016/xx/EU14, pro zdaňování společností, které jsou členy skupiny, a stanoví pravidla pro rozdělení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob mezi členské státy a jeho správu vnitrostátními daňovými orgány.

1.  Tato směrnice zavádí společný základ daně pro zdaňování některých společností v Unii a stanovuje pravidla výpočtu tohoto základu, včetně pravidel týkajících se opatření k boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a opatření týkajících se mezinárodního rozměru navrhovaného daňového systému.

_______________

 

14 [celý název směrnice (Úř. věst. L [ ], [ ], s. [ ])].

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle právních předpisů členského státu, včetně stálých provozoven v jiných členských státech, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

1.  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle právních předpisů členského státu, včetně stálých a stálých digitálních provozoven v jiných členských státech, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  pro účely finančního účetnictví patří ke konsolidované skupině s celkovými konsolidovanými příjmy skupiny přesahujícími 750 000 000 EUR za účetní období předcházející příslušnému účetnímu období;

c)  pro účely finančního účetnictví patří ke konsolidované skupině s celkovými konsolidovanými příjmy skupiny přesahujícími 750 000 000 EUR za účetní období předcházející příslušnému účetnímu období. Tato prahová hodnota bude nejdéle během sedmi let snížena na nulu;

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1) písm. a), b) a d), avšak nesplňuje podmínky písm. c) tohoto odstavce, si může zvolit, spolu se stálými provozovnami, které se nacházejí v jiných členských státech, uplatňovat pravidla této směrnice po dobu pěti zdaňovacích období. Toto období se automaticky prodlouží o dalších pět po sobě jdoucích zdaňovacích období, pokud není v souladu s článkem 47 druhým pododstavcem podáno oznámení o ukončení. Podmínky podle odst. 1 písm. a), b) a c) musí být splněny při každém prodloužení období.

3.  Společnost, která splňuje podmínky odst. 1) písm. a), b) a d), avšak nesplňuje podmínky písm. c) tohoto odstavce, si může zvolit, spolu se stálými provozovnami, které se nacházejí v jiných členských státech, že bude uplatňovat pravidla této směrnice.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Pravidla této směrnice se nevztahují na přepravní společnosti, pro něž platí zvláštní režim zdanění. Pro účely určení společností, které jsou členy stejné skupiny podle článků 5 a 6, se zohlední přepravní společnost podléhající zvláštnímu režimu zdanění.

vypouští se

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 23

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

23)  „konsolidovaným základem daně“ výsledek součtu daňových základů všech členů skupiny, jak jsou vypočteny v souladu se směrnicí 2016/xx/EU;

23)  „konsolidovaným základem daně“ konsolidovaný čistý zdanitelný příjem členů skupiny, jak je vypočten na stálém účetním základě, který se v souladu se směrnicí 2016/xx/EU vztahuje na všechny členy skupiny;

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

28a)  „faktorem údajů“ shromažďování osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb a jejich využívání pro komerční účely v jednom nebo několika členských státech.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Jestliže se místo skutečného vedení člena skupiny, který se zabývá lodní dopravou nebo vnitrozemskou vodní dopravou, nachází na palubě lodi nebo plavidla, má se za to, že člen skupiny je daňovým rezidentem v členském státě domovského přístavu této lodi nebo plavidla, nebo neexistuje-li takový domovský přístav, v členském státě, kde má bydliště nebo sídlo provozovatel této lodi nebo plavidla.

vypouští se

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Daňový poplatník-rezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů z jakýchkoli zdrojů, ať ve členském státě, kde je daňovým rezidentem, nebo mimo něj.

4.  Daňový poplatník-rezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů pocházejících z jakékoli činnosti, ať ve členském státě, kde je daňovým rezidentem, nebo mimo něj.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Daňový poplatník-nerezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů z činnosti vykonávané prostřednictvím stálé provozovny v členském státě.

5.  Daňový poplatník-nerezident podléhá dani z příjmů právnických osob ze všech příjmů z činnosti vykonávané prostřednictvím stálé provozovny v členském státě, včetně stálé digitální provozovny. Stálá digitální provozovna daňového poplatníka se určí v souladu s podmínkami a kritérii uvedenými v článku 5 směrnice Rady … o společném základu daně z příjmu právnických osob1a.

 

_______________

 

1aSměrnice Rady ... o společném základu daně z příjmů právnických osob (Úř. věst. L ..., …, s. ...).

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1 – písm. a

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  právo vykonávat více než 50 % hlasovacích práv; a že

a)  právo vykonávat hlasovací práva přesahující 50 % a že

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Mezi stálé provozovny patří v souladu s podmínkami a kritérii uvedenými v článku 5 směrnice Rady … o společném základu daně z příjmu právnických osob1a stálé digitální provozovny.

 

_______________

 

1aSměrnice Rady ... o společném základu daně z příjmů právnických osob (Úř. věst. L ..., …, s. ...).

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Konsolidovaný základ daně je součtem základů daně z příjmů právnických osob všech členů skupiny.

1.  Základ daně konsolidované skupiny se stanovuje, jako kdyby se jednalo o jediný subjekt. Za tímto účelem se celkový základ daně skupiny přepočítá tak, aby se eliminovaly všechny zisky nebo ztráty, včetně těch, které jsou výsledkem transakce mezi dvěma či více subjekty v rámci skupiny, ať už je jejich povaha jakákoli.

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud je konsolidovaný základ daně záporný, převádí se do dalšího období ztráta, která se započítává vůči příštímu kladnému konsolidovanému základu daně. Je-li konsolidovaný základ daně kladný, rozděluje se v souladu s kapitolou VIII.

2.  Pokud je konsolidovaný základ daně záporný, převádí se do dalšího období v délce nejvýše pěti let ztráta, která se započítává vůči příštímu kladnému konsolidovanému základu daně. Je-li konsolidovaný základ daně kladný, rozděluje se v souladu s kapitolou VIII.

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Skupiny používají konzistentní a náležitě zdokumentovanou metodu zaznamenávání transakcí uvnitř skupiny. Tuto metodu mohou skupiny změnit pouze z opodstatněných hospodářských důvodů, a to pouze na začátku zdaňovacího období.

2.  Skupiny používají konzistentní a náležitě zdokumentovanou metodu zaznamenávání transakcí uvnitř skupiny. Tuto metodu mohou skupiny změnit pouze z opodstatněných hospodářských důvodů, a to pouze na začátku zdaňovacího období. Veškeré takové transakce uvnitř skupiny jsou v důsledku konsolidace prováděné v souladu s čl. 7 odst. 1 z daňového základu vyloučeny.

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Metoda zaznamenávání transakcí uvnitř skupiny umožňuje, aby byly všechny převody a prodeje v rámci skupiny zachyceny ve výši nákladů na aktiva, kterých se netýká odpisování, nebo ve výši daňové hodnoty odpisovatelných aktiv podle toho, která z těchto částek je nižší.

vypouští se

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Převody uvnitř skupiny nemění stav nehmotných aktiv vytvořených vlastních činností.

vypouští se

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Jestliže se v důsledku reorganizace podnikatelské činnosti jedna nebo více skupin či jeden nebo více členů skupiny stanou součástí jiné skupiny, veškeré neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se rozdělují mezi její (jejich) jednotlivé členy v souladu s kapitolou VIII a na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovacího období, ve kterém reorganizace podnikatelské činnosti proběhla. Neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se převádějí do dalších let.

Jestliže se v důsledku reorganizace podnikatelské činnosti jedna nebo více skupin či jeden nebo více členů skupiny stanou součástí jiné skupiny, veškeré neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se rozdělují mezi její (jejich) jednotlivé členy v souladu s kapitolou VIII a na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovacího období, ve kterém reorganizace podnikatelské činnosti proběhla. Neuplatněné ztráty dříve existující skupiny nebo skupin se převádějí do období v délce nejvýše pěti let.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud se mezi dvěma nebo více hlavními daňovými poplatníky uskuteční fúze ve smyslu čl. 2 písm. a) bodu i) a ii) směrnice Rady 2009/133/ES1515, veškeré neuplatněné ztráty skupiny se rozdělují mezi jejími členy v souladu s kapitolou VIII na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovací období, ve kterém se fúze uskutečnila. Neuplatněné ztráty se převádějí do dalších období.

2.  Pokud se mezi dvěma nebo více hlavními daňovými poplatníky uskuteční fúze ve smyslu čl. 2 písm. a) bodu i) a ii) směrnice Rady 2009/133/ES1515, veškeré neuplatněné ztráty skupiny se rozdělují mezi jejími členy v souladu s kapitolou VIII na základě faktorů ve stavu, v jakém se nacházely ke konci zdaňovací období, ve kterém se fúze uskutečnila. Neuplatněné ztráty se převádějí do období v délce nejvýše pěti let.

__________________

__________________

15 Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 34

15 Směrnice Rady 2009/133/ES ze dne 19. října 2009 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, částečných rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států a při přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti mezi členskými státy (Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 34).

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Konsolidovaný základ daně se v každém zdaňovacím období rozděluje mezi členy skupiny na základě vzorce pro rozdělení. Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny označeného jako „A“ má vzorec tuto podobu, v níž mají faktory tržeb, práce a aktiv stejnou váhu:

Konsolidovaný základ daně se v každém zdaňovacím období rozděluje mezi členy skupiny na základě vzorce pro jeho rozdělení. Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny označeného jako „A“ má vzorec tuto podobu, v níž mají faktory tržeb, práce, aktiv a faktor údajů stejnou váhu:

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – vzorec

 

Znění navržené Komisí

 

 

Pozměňovací návrh

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud z důvodů povahy činnosti daňového poplatníka nelze uplatnit jeden nebo více faktorů, měla by se ve vzorci úměrně upravit váha veškerých dalších použitelných faktorů tak, aby měly všechny použitelné faktory naprosto stejnou váhu.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny mají faktory tržeb, práce a aktiv stejnou váhu.

5.  Při stanovování přiděleného podílu člena skupiny mají faktory tržeb, práce, aktiv a faktor údajů stejnou váhu.

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Faktor údajů se z jedné poloviny skládá z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb shromážděných v jednotlivých členských státech členem skupiny v čitateli a z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb shromážděných v jednotlivých členských státech skupinou ve jmenovateli a z druhé poloviny z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb využívaných v jednotlivých státech členem skupiny v čitateli a z celkového objemu osobních údajů uživatelů internetových platforem a on-line služeb využívaných v jednotlivých členských státech skupinou ve jmenovateli.

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5b.  Objem osobních údajů shromážděných podle faktoru údajů se měří v každém členském státě na konci zdaňovacího období.

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5c.  Definice shromažďování a využívání osobních údajů pro komerční účely se s ohledem na faktor údajů stanovuje podle nařízení 2016/679/EU.

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Článek 29

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 29

vypouští se

Ochranná doložka

 

Odchylně od pravidla stanoveného v článku 28, jestliže se hlavní daňový poplatník nebo příslušný orgán domnívá, že výsledný podíl na konsolidovaném základu daně přidělený členu skupiny spravedlivě neodráží rozsah jeho podnikatelské činnosti, může hlavní daňový poplatník nebo dotyčný orgán požádat o použití náhradní metody výpočtu podílu na dani každého člena skupiny. Náhradní metodu je možné použít, pouze pokud po konzultacích mezi příslušnými orgány a případně diskuzích podle článků 77 a 78 všechny tyto orgány s náhradní metodou souhlasí. Členský stát hlavního daňového orgánu informuje o použité náhradní metodě Komisi.

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Prodej zboží se zahrnuje do faktoru tržeb člena skupiny, který se nachází v členském státě, kde končí odeslání nebo přeprava zboží k osobě, která je nabývá. Jestliže toto místo nelze určit, prodej zboží se připisuje členu skupiny nacházejícímu se v členském státě, ve kterém je poslední určitelné místo, kde se zboží nacházelo.

1.  Prodej zboží se zahrnuje do faktoru tržeb člena skupiny, který se nachází v členském státě, kde končí odeslání nebo přeprava zboží k osobě, která je nabývá. Jestliže toto místo nelze určit nebo člen skupiny nemá žádný zdanitelný vztah, prodej zboží se připisuje členu skupiny nacházejícímu se v členském státě, ve kterém je poslední určitelné místo, kde se zboží nacházelo.

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Článek 43

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 43

vypouští se

Lodní doprava, vnitrozemská vodní doprava a letecká doprava

 

Příjmy a výdaje i ostatní odečitatelné položky člena skupiny, jehož hlavním předmětem podnikání je provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě nebo provozování lodí ve vnitrozemské vodní dopravě, se vylučují z konsolidovaného základu daně a nerozdělují se podle pravidel uvedených v článku 28. Místo toho se příjmy a výdaje i ostatní odečitatelné položky připisují v jednotlivých transakcích tomuto členovi skupiny a podléhají cenovým úpravám v souladu s článkem 56 směrnice 2016/xx/EU.

 

Pro účely stanovení, zda se jedná o skupinu podle článků 5 a 6, se zohlední účasti ve členovi skupiny a účasti člena skupiny.

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 46 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Oznámení podle odstavce 1 zahrnuje všechny členy skupiny, s vyloučením přepravních společností, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 4.

2.  Oznámení podle odstavce 1 zahrnuje všechny členy skupiny.

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 48 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může přijmout akt, ve kterém stanoví standardní formulář oznámení o vytvoření skupiny. Tento prováděcí akt se přijímá v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2.

Komise přijme akt, ve kterém stanoví standardní formulář oznámení o vytvoření skupiny. Tento prováděcí akt se přijímá v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2.

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 55 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může přijmout akty stanovující pravidla pro elektronická podávání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2.

Komise přijme akty stanovující pravidla pro elektronické podávání konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář konsolidovaného daňového přiznání, pro formulář daňového přiznání jediného daňového poplatníka a pro povinnou podpůrnou dokumentaci. Komise tyto jednotné formáty daňového přiznání vytvoří ve spolupráci se správci daně členských států. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 77 odst. 2.

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 65 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Jestliže příslušný orgán členského státu, kterého je člen skupiny daňovým rezidentem nebo ve kterém se nachází formou stálé provozovny, nesouhlasí s rozhodnutím hlavního daňového orgánu přijatým podle článku 49 nebo čl. 56 odst. 2 nebo 4 nebo čl. 56 odst. 5 druhého pododstavce, může toto rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců napadnout u soudu členského státu hlavního daňového orgánu.

1.  Jestliže příslušný orgán členského státu, kterého je člen skupiny daňovým rezidentem nebo ve kterém se nachází formou stálé provozovny, mj. formou stálé digitální provozovny, nesouhlasí s rozhodnutím hlavního daňového orgánu přijatým podle článku 49 nebo čl. 56 odst. 2 nebo 4 nebo čl. 56 odst. 5 druhého pododstavce, může toto rozhodnutí ve lhůtě tří měsíců napadnout u soudu členského státu hlavního daňového orgánu.

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 65 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komise zanalyzuje, zda by zavedení mechanismu urovnávání sporů vedlo k dalšímu nárůstu účinnosti a účelnosti řešení sporů mezi členskými státy. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušnou zprávu, která bude případně obsahovat legislativní návrh.

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 67 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Odvolání proti opravným daňovým výměrům nebo výměrům podle článku 54 projedná správní orgán, který je podle právních předpisů členského státu hlavního daňového orgánu příslušný k projednávání odvolání v prvním stupni. Takový správní orgán musí být nezávislý na daňových orgánech členského státu hlavního daňového orgánu. Pokud v tomto členském státě takovýto příslušný správní orgán neexistuje, může hlavní daňový poplatník podat odvolání přímo k soudu.

1.  Odvolání proti opravným daňovým výměrům nebo výměrům podle článku 54 projedná správní orgán, který je podle právních předpisů členského státu hlavního daňového orgánu příslušný k projednávání odvolání v prvním stupni. Takový správní orgán musí být nezávislý na daňových orgánech členského státu hlavního daňového orgánu. Pokud v tomto členském státě takovýto příslušný správní orgán neexistuje nebo pokud to hlavní daňový poplatník upřednostňuje, může hlavní daňový poplatník podat odvolání přímo k soudu.

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 67 – odst. 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Správní orgán podle odstavce 1 o odvolání rozhodne do šesti měsíců. Jestliže hlavní daňový poplatník v této lhůtě neobdrží žádné rozhodnutí, má se za to, že bylo rozhodnutí hlavního daňového orgánu potvrzeno.

5.  Pokud odvolání projednává správní orgán podle odstavce 1, rozhodne o něm do šesti měsíců. Jestliže hlavní daňový poplatník v této lhůtě neobdrží žádné rozhodnutí, má se za to, že bylo rozhodnutí hlavního daňového orgánu potvrzeno.

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 69 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pokud platí odstavec 1, nadměrné výpůjční náklady a zisky před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) se počítají na úrovni skupiny a zahrnují výsledky všech členů skupiny. Částka 3 000 000 EUR uvedená v článku 13 směrnice 2016/xx/EU se zvýší na 5 000 000 EUR.

2.  Pokud platí odstavec 1, nadměrné výpůjční náklady a zisky před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) se počítají na úrovni skupiny a zahrnují výsledky všech členů skupiny. Částka 1 000 000 EUR uvedená v článku 13 směrnice 2016/xx/EU se zvýší na 5 000 000 EUR.

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Článek 71

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 71

vypouští se

Úlevy ze ztrát a znovunabytí

 

1.  Článek 41 směrnice 2016/xx/EU o úlevách ze ztráty a znovunabytí se přestává automaticky uplatňovat v okamžiku vstupu této směrnice v platnost.

 

2.  Převedené ztráty, u nichž neproběhlo znovunabytí k okamžiku vstupu této směrnice v platnost, zůstávají u daňového poplatníka, kterému byly převedeny.

 

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 72 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se odkaz na zákonnou sazbu daně z příjmů právnických osob, které by daňový poplatník podléhal podle čl. 53 odst. 1 prvního pododstavce směrnice 2016/xx/EU, nepoužije a je místo toho nahrazen průměrnou zákonnou sazbou daně z příjmů právnických osob použitelnou v členských státech.

Pro účely této směrnice se použijí pravidla pro případy, kdy se osvobození od daní neuplatní, stanovené v článku 53 směrnice 2016/xx/EU.

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 73 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se rozsah působnosti právních předpisů týkajících se ovládaných zahraničních společností podle článku 59 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a subjekty, kteří jsou daňovými rezidenty nebo stálými provozovnami usazenými ve třetí zemi.

Pro účely této směrnice se rozsah působnosti právních předpisů týkajících se ovládaných zahraničních společností podle článku 59 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a subjekty, kteří jsou daňovými rezidenty nebo stálými provozovnami podniku, včetně stálých digitálních provozoven, usazenými ve třetí zemi.

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 74 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se rozsah působnosti pravidel pro hybridní nesoulad podle článku 61 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a nečleny skupiny, kteří jsou přidruženými podniky, jak je uvedeno v článku 56 směrnice 2016/xx/EU.

Pro účely této směrnice se rozsah působnosti pravidel pro hybridní nesoulad a související uspořádání uplatní podle článku 61 směrnice 2016/xx/EU.

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Článek 76

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 76

Článek 76

Informování Evropského parlamentu

Informování Evropského parlamentu

 

1.  Evropský parlament zorganizuje k vyhodnocení režimu CCCTB meziparlamentní konferenci, přičemž vezme v úvahu výsledky diskuze o daňové politice probíhající v rámci evropského semestru. Evropský parlament předloží Komisi a Radě své stanovisko a závěry o dané problematice v podobě usnesení.

Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

2.  Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Článek 78 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 78a

 

Kompenzační mechanismus

 

Ke kompenzaci náhlých výrazných výkyvů v daňových příjmech v jednotlivých členských státech, které jsou výsledkem daňových zisků a ztrát způsobených přímo a výlučně v důsledku přechodu na nový režim zavedený touto směrnicí, vytvoří Komise konkrétní kompenzační mechanismus, který bude fungovat od vstupu této směrnice v platnost. Kompenzace jsou každoročně upravovány, aby byla zohledněna celostátní nebo regionální rozhodnutí přijatá před vstupem této směrnice v platnost. Kompenzační mechanismus je financován z nadměrných daňových příjmů členských států, jejichž daňové příjmy se zvýší, a je stanoven na počáteční období sedmi let. Po tomto období Komise posoudí, zda je nutné, aby kompenzační mechanismus nadále fungoval, a podle toho rozhodne, zda jej ukončí, nebo zda jeho platnost jednou prodlouží na další období nejvýše dvou let.

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Článek 79

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 79

Článek 79

Přezkum

Zpráva o uplatňování směrnice a její přezkum

Pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá Komise její uplatňování a podá Radě zprávu o jejím fungování. Zpráva bude především obsahovat analýzu dopadu mechanismu stanoveného v kapitole VIII této směrnice pro rozdělení daňových základů mezi členské státy.

Pět let po vstupu této směrnice v platnost Komise vyhodnotí její uplatňování a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím fungování. Zpráva o uplatňování směrnice obsahuje především analýzu dopadu mechanismu stanoveného v kapitole VIII této směrnice pro rozdělení daňových základů mezi členské státy. Při vypracovávání závěrů této zprávy o uplatňování směrnice nebo v kontextu dalšího víceletého finančního rámce Komise navrhne podmínky pro převedení určité části daňových příjmů získaných díky společnému konsolidovanému základu daně z příjmů právnických osob do rozpočtu Evropské unie s cílem úměrně snížit příspěvky členských států do tohoto rozpočtu.

 

Komise 10 let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím fungování.

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 80 – odst. 1 – pododstavec 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy přijmou a zveřejní právní předpisy, nařízení a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2020. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Členské státy přijmou a zveřejní právní předpisy, nařízení a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2019. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 80 – odst. 1 – pododstavec 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tyto předpisy se uplatňují od 1. ledna 2021.

Tyto předpisy se uplatňují od 1. ledna 2020.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Komise na konci roku 2016 předložila návrh společného základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) a návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Těmito návrhy ve dvou krocích zásadně přepracovala pravidla pro zdanění příjmů právnických osob. V téže době Komise stáhla svůj návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob z roku 2011, který byl zablokován v Radě. Cílem tohoto znovu zahájeného projektu je posílit vnitřní trh tím, že se zjednoduší a zlevní přeshraniční působení společností v EU, a také bojovat proti agresivnímu daňovému plánování právnických osob a zvýšit transparentnost daně z příjmu právnických osob v EU.

Zatímco CCTB poskytuje jednotný soubor pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob, CCCTB přichází s prvkem konsolidace, který by umožnil kompenzovat ztráty podniků v jednom členském státě zisky v jiném členském státě.

Myšlenka harmonizace systémů zdanění příjmů právnických osob v EU není nová, objevuje se již v politických dokumentech z počátku 60. let 20. století. V roce 1975 předložila Komise návrh směrnice o harmonizaci systému zdanění společností a systému srážkové daně z dividend, který byl nakonec v roce 1990 v důsledku nedostatečného pokroku v Radě stažen. Namísto toho Komise vydala pokyny pro zdanění společností. V roce 2001 zveřejnila Komise studii o zdanění společností v rámci vnitřního trhu, nicméně návrh CCCTB předložila až v roce 2011.

Evropský parlament podpořil projekt CCCTB při mnoha příležitostech. V roce 2008 uvítal záměr Komise zavést CCCTB a v roce 2012 přijal zprávu vypracovanou zpravodajkou Marianne Thyssenovou, v níž žádal, aby se CCCTB začal co nejdříve uplatňovat a platil pro co nejvíce společností. V roce 2015 Parlament ve svém usnesení o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem (TAXE 1) vyzval k zavedení povinného CCCTB a svou výzvu následně zopakoval ve svém usnesení z roku 2016 (TAXE 2).

Souvislosti

Spravedlivé zdanění právnických osob je tématem, které se v kontextu celosvětové finanční krize a odhalení řady finančních skandálů, mimo jiné LuxleaksPanama Papers, dostalo do popředí mezinárodního zájmu. Výsledkem boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem bylo přijetí iniciativy OECD týkající se eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS). V EU byla doporučení v souvislosti s BEPS provedena mimo jiné prostřednictvím balíčku opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD 1) přijatého v polovině roku 2016 a balíčku ATAD 2, který se týká hybridních nesouladů a byl přijat v letošním roce, a také prostřednictvím výměny informací o daňových rozhodnutích („DAC4“) a zpráv podle jednotlivých zemí („DAC 5“).

CCCTB je zásadním chybějícím článkem v budování skutečného vnitřního trhu a v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Přináší daňovou jistotu, jasný a stabilní regulační rámec a přísná pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem, mezi něž se řadí mj. zrušení převodních cen.

Za současné mezinárodní hospodářské situace je pro členské státy obtížné zajistit, aby byly příjmy z podnikatelské činnosti zdaněny tam, kde je vytvářena hodnota. Zejména velké nadnárodní společnosti dokážou snadno přesunout zisky do členských států s nižními sazbami daně z příjmů právnických osob. Zpravodaj se domnívá, že k tomu, aby se zabránilo škodlivým účinkům na daňové příjmy jednotlivých členských států, je třeba zavést kompenzaci při uplatňování pravidel CCCTB. Kromě toho je zpravodaj zastáncem zavedení mechanismů flexibility za účelem plného uplatňování směrnice, jejíž harmonogram by byl sladěn s harmonogramem směrnice o CCTB, a monitorování režimu po jeho přijetí, aby bylo možné se přizpůsobit změnám politické a hospodářské situace.

Nutnost přijmout CCCTB s určitým stupněm flexibility začleněné do systému dále zvyšují možné budoucí události na mezinárodní scéně, jako např. značné snížení sazby daně z příjmu právnických osob ve Spojeném království v době po brexitu nebo očekávané přepracování systému zdanění příjmů právnických osob ve Spojených státech.

Stávající systémy zdanění příjmů právnických osob navíc odrážejí hospodářskou situaci minulého století, kdy byly podniky jasně propojené s místním trhem. Globalizace, digitalizace světového hospodářství, elektronické obchodování a nové obchodní modely přinášejí podnikům i evropským občanům velké příležitosti. Zároveň však s sebou nesou problémy spojené s prevencí narušení trhu a bojem proti vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovým únikům. S podniky, které působí v EU, aniž by v ní měly fyzickou provozovnu, by se mělo zacházet stejně jako s podniky, které v EU fyzickou provozovnu mají. Moderní daňové systémy 21. století musí reagovat na specifika nové globalizované digitální ekonomiky, a z toho důvodu je zpravodaj přesvědčen, že CCCTB by měl zahrnout i koncept digitální přítomnosti a využití obchodní hodnoty osobních údajů.

CCCTB je pro podniky zcela jasným přínosem, neboť jim umožňuje řídit se daňovými pravidly, která jsou ve všech členských státech jednotná, a podávat pouze jedno daňové přiznání pro veškeré činnosti uskutečňované v EU u hlavního daňového orgánu. Díky jednotnému systému zdanění příjmů právnických osob v EU by členské státy také nemusely provozovat paralelní daňové systémy, což by značně snížilo administrativní náklady.

Konsolidace

Komise v tomto návrhu navrhuje, aby byl zdanitelný zisk rozdělen mezi členské státy, v nichž je společnost aktivní. Vzorec pro rozdělení (tzv. massachusettský vzorec, který se používá od poloviny 20. století a který již Komise navrhovala v roce 2011) se skládá ze tří faktorů o stejné váze: tržeb, aktiv a práce. Zpravodaj navrhuje, aby byl doplněn čtvrtý faktor, a sice shromažďování a využívání osobních údajů pro obchodní účely („ÚDAJE“), s cílem zajistit, aby se CCCTB vztahoval i na digitální činnosti. Tyto faktory jsou odolnější vůči agresivnímu daňovému plánování než stanovování převodních cen. Vzorce pro rozdělení používají některé federální státy, jako jsou Spojené státy, Kanada a Švýcarsko.

Díky tomuto systému by si navíc členské státy mohly ponechat svrchované právo stanovit sazbu daně a zdanit odpovídající podíl zisku společnosti. Zpravodaj trvá na tom, že prvek konsolidace představuje nezbytnou podmínku nového daňového systému a musí být zaveden současně se společnými pravidly zdanění právnických osob.

Zcela zásadním předpokladem úspěchu konsolidace je prohloubená spolupráce mezi vnitrostátními správci daně. Hlavní daňový orgán bude působit jako „jedno správní místo“ pro společnosti, a proto se musí dále rozvíjet kapacity na základě nedávných zkušeností s prováděním směrnice Rady 2011/16/EU, pokud jde o administrativní spolupráci v oblasti zdanění.

Zpravodaj se domnívá, že návrhy CCCTB představují zásadní stavební prvek dokončení vnitřního trhu a má potenciál posílit růst evropského hospodářství. Nový rámec by podpořil spravedlivější a lépe integrovaný vnitřní trh a mohl by přispět k dosažení cílů dalších vlajkových projektů, jako je unie kapitálových trhů, jednotný digitální trh a investiční plán pro Evropu. Zpravodaj je přesvědčen, že CCCTB reaguje na současné výzvy v oblasti mezinárodního zdanění a může být účinným nástrojem v boji proti agresivnímu daňovému plánování.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

které předkládají v souladu s čl. 52a odst. 4 jednacího řádu

poslanci skupiny EPP Esther de Langeová, Brian Hayes, Gunnar Hökmark

1. Problematika zdanění je v pravomoci členských států, přesto se ukazuje, že pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům je nutné rozšířit spolupráci na evropské úrovni. Tento návrh společného (konsolidovaného) základu daně právnických osob však bude mít na řešení problému vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků pouze malý dopad, jelikož bude mít velmi výrazné důsledky na hospodářství členských států, zejména proto, že navrhovaný klíč pro konsolidaci základu daně neodráží míru hospodářské činnosti správně.

2. Ani v případě CCTB, ani v případě CCCTB nebylo provedeno dostatečně podrobné hodnocení jejich dopadu, zejména pokud jde o dopad na daňové příjmy členských států. Další změny navrhované v této zprávě vyžadují provedení nového hodnocení dopadu, které by obsahovalo jasné výpočty jejich důsledků pro každý členský stát.

3. Agresivní daňové plánování ze strany nadnárodních společností je navíc celosvětovým problémem. Nejlepším způsobem, jak tento problém řešit, je na mezinárodně dohodnutém základě v rámci iniciativy OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS).

4. Sedm parlamentů členských států vydalo odůvodněné stanovisko obsahující námitky proti návrhu CCTB a CCCTB z důvodů porušení subsidiarity a daňové suverenity. V této zprávě nebyly zohledněny všechny tyto výhrady.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (4.10.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

(COM(2016)0683 – C8-0471/2016 – 2016/0336(CNS))

Zpravodajka: Evelyn Regner

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I. Úvod

Tento návrh spolu s návrhem směrnice Rady o společném základu daně z příjmu právnických osob (2016/0337 (CNS)) představují obnovení iniciativy Komise z roku 2011 v oblasti společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob v EU. Účelem těchto dvou návrhů je poskytnout právní předpisy EU v této oblasti, které by odpovídaly globalizovanějšímu, mobilnějšímu a digitálnějšímu hospodářskému prostředí, v němž je pro členské státy stále obtížnější jednostrannými opatřeními účinně bojovat proti praktikám agresivního daňového plánování za účelem ochrany svých vnitrostátních základů daně před jejich erozí a přesouváním zisku.

II. Účinné provádění konsolidace

Provádění společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob je klíčové v boji za dosažení daňové spravedlnosti mezi podniky v rámci EU i mimo ni. Jednou z hlavních hrozeb pro daňovou spravedlnost je rozšířená praktika přesouvání zisků. Společný konsolidovaný základ z daně příjmu právnických osob po svém plném provedení umožní pomocí vzorce založeného na třech faktorech o stejné váze, odolnějších vůči agresivnímu daňovému plánování než převodní ceny, přiřadit příjmy tam, kde byla vytvořena hodnota. Tímto způsobem by se mohlo zabránit mezerám mezi vnitrostátními daňovými systémy, a to především převodním cenám, které představují přibližně 70 % celkového přesouvání zisků v EU, a mohl by se udělat významný krok směrem ke spravedlivému, účinnému a transparentnímu daňovému systému. Na tyto dva návrhy by se tedy mělo pohlížet jako na balíček a měly by být prováděny současně, aby se dosáhlo větší daňové spravedlnosti. Společný konsolidovaný základ daně z příjmu by měl být zaveden do konce roku 2020.

V souvislosti s všeobecnou spravedlivostí našich daňových systémů musí právnické osoby nést svůj díl zátěže, a je tedy důležité, aby nová osvobození od daně neměla za následek erozi základu daně. Je třeba podpořit opatření, která vytvářejí pobídky pro soukromé subjekty, aby investovaly do reálné ekonomiky, jelikož současná investiční mezera v EU je jedním z klíčových zdrojů jejích ekonomických slabin. Daňové úlevy pro podniky je však třeba vypracovat pečlivě a provádět pouze v případě, že mají jasný pozitivní dopad na pracovní příležitosti a růst a je vyloučeno jakékoliv riziko vzniku nových mezer v daňových systémech. Podpora inovací a investic by měla tedy probíhat prostřednictvím veřejných subvencí spíše než prostřednictvím daňových úlev.

Za účelem účinného boje proti strukturám agresivního daňového plánování a také zabránění existenci dvou souběžných daňových režimů by společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob měl být povinný pro všechny společnosti s obratem nad 40 milionů EUR. Prahové hodnoty pro mikropodniky, malé a střední podniky a velké podniky byly definovány již dávno. Toto pojetí má svůj původ ve čtvrté směrnici v oblasti práva společností z roku 1978. Komise dosud uspokojivě neodůvodnila potřebu zavést nové prahové hodnoty. Protože malé a střední podniky nemají zdroje na to, aby za účelem umělého přesouvání zisku investovaly do struktur společnosti typu poštovní schránka, jsou vůči nadnárodním podnikům znevýhodňovány v hospodářské soutěži. Aby byl zajištěn zdravý jednotný trh, je nezbytné vytvořit spravedlivý, efektivní, transparentní a prorůstový systém společného základu daně z příjmu právnických osob, který bude vycházet ze zásady, že zisky by měly být zdaněny v zemi, kde jsou vytvářeny.

Je nutné zohlednit digitální změnu podnikatelského prostředí a definovat koncept digitální provozovny podniku. Se společnostmi, které mají příjmy v členském státě, aniž by v tomto členském státě měly fyzickou provozovnu, musí být zacházeno stejně jako se společnostmi, které zde fyzickou provozovnu mají. CCCTB musí tedy platit i pro digitální právnické osoby.

III. Zavedení minimální sazby daně z příjmu právnických osob v návrhu

Společná a spravedlivá minimální sazba daně z příjmu právnických osob je jediným způsobem, jak nastolit rovné a spravedlivé zacházení s různými subjekty vykonávajícími podnikatelskou činnost v EU a v rámci širší komunity daňových subjektů. Neschopnost zavést tuto minimální sazbu povede k situaci, kdy bude narůstat úsilí o co nejnižší daňové sazby. Společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob bude znamenat, že členské státy si již nebudou moci konkurovat prostřednictvím základů daně, a zvýší se tedy ekonomické pobídky ke konkurenci prostřednictvím daňových sazeb. Průměrná sazba daně z příjmu právnických osob v EU klesla z 35 % v 90. letech minulého století na dnešních 22,5 %. Za účelem ukončení úsilí o co nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni EU je třeba zavést minimální sazbu daně právnických osob ve výši 25 %.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování jsou navíc postupem času stále důmyslnější s tím, jak se rozvíjejí v různých jurisdikcích a účinně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností. Ačkoli tyto situace ukazují na nedostatky zcela odlišné povahy, obě vytvářejí překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu. Opatření k nápravě těchto problémů proto musí řešit oba typy nedostatků na trhu.

(1)  Společnosti, které chtějí podnikat přeshraničně v rámci Unie, se setkávají s vážnými překážkami a narušeními trhu v důsledku existence 28 rozdílných systémů daně z příjmů právnických osob. Struktury daňového plánování jsou navíc s tím, jak se rozvíjejí v různých jurisdikcích a účinně využívají drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti společností, postupem času stále agresivnější a důmyslnější. Ačkoli tyto situace ukazují na nedostatky zcela odlišné povahy, obě vytvářejí překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu. V rámci globalizovanějšího, mobilnějšího a digitálnějšího hospodářského rámce musejí opatření k nápravě těchto problémů proto řešit oba typy nedostatků na trhu, a to sladěním základu daně z příjmů právnických osob v Unii a vytvořením spravedlivějšího a promyšlenějšího obchodního prostředí, v němž by mohly společnosti fungovat.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by mělo být prostředí daně z příjmů právnických osob v Unii formováno v souladu se zásadou, že společnosti platí spravedlivý podíl na dani v jurisdikci či jurisdikcích, kde vytvářejí zisky. Proto je nutné připravit mechanismy, jež odrazují společnosti od využívání nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy s cílem snížit svou daňovou povinnost. Stejně důležité je také podpořit přeshraniční obchod a podnikové investice, a tím stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu. Za tímto účelem je třeba napravením nesrovnalostí v působení vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob odstranit rizika dvojího zdanění a dvojího nezdanění. Aby společnosti mohly rozvíjet obchodní činnost a rozšiřovat své působení i do jiných členských států Unie, potřebují zároveň snadno použitelný daňový a právní rámec. V tomto kontextu by měly být odstraněny zbývající případy diskriminace.

(2)  Na podporu řádného fungování vnitřního trhu by mělo být prostředí daně z příjmů právnických osob v Unii formováno v souladu se zásadou, že společnosti platí spravedlivý podíl na dani v jurisdikci či jurisdikcích, kde vytvářejí zisky. Systém zdanění právnických osob, jenž by pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob umožnil Unii pojímat jako jeden trh, by vedl k transparentnější činnosti nadnárodních podniků a umožnil by veřejnosti posoudit její dopad na hospodářství. Proto je nutné připravit mechanismy, jež brání společnosti využívat nesouladu mezi vnitrostátními daňovými systémy s cílem snížit svou daňovou povinnost. Skupiny s pobočkami v Unii by měly podporovat zásady Unie, pokud jde o odpovědné chování v daňové oblasti. Stejně důležité je také podpořit přeshraniční obchod a podnikové investice, a tím stimulovat růst a hospodářský rozvoj na vnitřním trhu. Za tímto účelem je třeba napravením nesrovnalostí v působení vnitrostátních systémů daně z příjmů právnických osob odstranit rizika dvojího zdanění a dvojího nezdanění. Aby společnosti mohly rozvíjet obchodní činnost a rozšiřovat své působení i do jiných členských států Unie, potřebují zároveň snadno použitelný daňový a právní rámec. V tomto kontextu by měly být odstraněny i zbývající případy diskriminace.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Jak upozorňuje návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) z 16. března 20111, daňový systém, jenž by pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob umožnil Unii pojímat jako jeden trh by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíl usnadnit rozšíření obchodní činnosti společností v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by se mělo také zohlednit, že CCCTB může účinně zlepšit fungování vnitřního trhu zavedením opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by mělo dojít k obnovení CCCTB, aby se stejnou mírou řešily oba aspekty: jak usnadnění podnikatelské činnosti, tak posílení funkce iniciativy v oblasti opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti. Takový přístup by nejlépe sloužil cíli, jímž je odstranění narušení fungování vnitřního trhu.

(3)  Jak upozorňuje návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB)1 z 16. března 2011, daňový systém, jenž by pro účely výpočtu základu daně z příjmů právnických osob umožnil Unii pojímat jako jeden trh by usnadnil přeshraniční činnost společností, které jsou rezidenty Unie, a přispěl by k dosažení cíle vytvořit z Unie konkurenceschopnější místo pro investování v mezinárodním měřítku. Návrh CCCTB z roku 2011 se zaměřoval na cíl usnadnit rozšíření obchodní činnosti společností v rámci Unie. Vedle tohoto cíle by se mělo také zohlednit, že CCCTB může účinně zlepšit fungování vnitřního trhu zavedením opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem. V této souvislosti by mělo dojít k obnovení CCCTB, aby se stejnou mírou řešily oba aspekty: jak usnadnění podnikatelské činnosti, tak posílení funkce iniciativy v oblasti opatření proti vyhýbání se daňové povinnosti. Až bude CCCTB zaveden ve všech členských státech, měl by zajistit, že daně budou placeny v místě vzniku zisků. Takový přístup by nejlépe sloužil cíli, jímž je odstranění narušení fungování vnitřního trhu.

______________

________________

1 Návrh směrnice Rady (KOM (2001) 121 v konečném znění/2, 3.10.2011) o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob

1 Návrh směrnice Rady (COM (2001) 121 v konečném znění/2, 3.10.2011) o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, na jedné straně usnadněním obchodu a investic, na druhé straně posílením systému proti praktikám vyhýbání se daňové povinnosti, je nutné rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by se měla dohodnout pravidla společného základu daně z příjmů právnických osob, ve druhé fázi pak otázka konsolidace.

(4)  Vzhledem k potřebě jednat rychle, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, na jedné straně usnadněním obchodu a investic, na druhé straně posílením systému proti praktikám vyhýbání se daňové povinnosti, je nutné rozdělit ambiciózní iniciativu CCCTB do dvou samostatných návrhů. V první fázi by se měla dohodnout pravidla společného základu daně z příjmů právnických osob, ve druhé fázi pak otázka konsolidace. Provádění společného základu daně z příjmu právnických osob bez konsolidace by však neřešilo problém přesouvání zisků. Je proto zásadní, aby se konsolidace uplatňovala ve všech členských státech od 1. ledna 2021.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  K agresivnímu daňovému plánování dochází často v přeshraničním kontextu, z čehož vyplývá, že zúčastněné skupiny společností disponují minimem zdrojů. Za tohoto předpokladu a z důvodu proporcionality by pravidla pro CCCTB měla být závazná pouze pro skupiny společností podstatné velikosti. Za tímto účelem bude stanoven práh podle velikosti celkového konsolidovaného příjmu skupiny, která podává konsolidované finanční výkazy. Aby pravidla CCCTB lépe sloužila cíli, jímž je usnadnit obchod a investice na vnitřním trhu, měla by být volitelně dostupná pro skupiny, které nedosahují stanovené prahové velikosti.

(5)  Za účelem účinného boje proti strukturám agresivního daňového plánování a také zabránění existenci dvou souběžných daňových režimů by pravidla týkající se společného základu měla být povinná pro všechny společnosti s výjimkou MSP. Prahové hodnoty pro mikropodniky, malé a střední podniky a velké podniky jsou definovány čtvrtou směrnicí Rady č. 78/660/EHS (4. směrnice v oblasti práva společností).1a Protože malé a střední podniky nemají zdroje na to, aby za účelem umělého přesouvání zisku investovaly do struktur společnosti typu poštovní schránka, jsou vůči nadnárodním podnikům znevýhodňovány v hospodářské soutěži. Aby byl zajištěn zdravý vnitřní trh, je nezbytné vytvořit spravedlivý, efektivní, transparentní a prorůstový systém společného základu daně z příjmu právnických osob, který bude vycházet ze zásady, že zisky jsou zdaněny v zemi, kde jsou vytvářeny. Pro zajištění soudržnosti mezi oběma kroky iniciativy CCCTB by navíc měla být pravidla týkající se společného základu daně povinná pro společnosti, které by byly považovány za skupinu, pokud by byla celá iniciativa realizována. Aby pravidla CCCTB lépe sloužila cíli, jímž je usnadnit obchod a investice na vnitřním trhu, měla by být volitelně dostupná pro skupiny, které nedosahují stanovené prahové velikosti.

 

________________

 

1aČtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (Úř. věst. L 222, 14.8.1978).

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  Je nutné zohlednit digitální změnu podnikatelského prostředí a definovat koncept digitální provozovny podniku. Se společnostmi, které generují příjmy v členském státě, aniž by v tomto členském státě měly fyzickou provozovnu, by mělo být zacházeno stejně jako se společnostmi, které zde fyzickou provozovnu mají. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob by tedy měl platit i pro digitální podniky.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat tři faktory se stejnou váhou, konkrétně práci, aktiva a tržby podle místa určení. Faktory o stejné váze by měly odrážet vyrovnaný přístup k rozdělení zdanitelného zisku mezi příslušné členské státy a měly by zajistit, aby zisky byly daněny tam, kde skutečně vznikly. Práce a aktiva by proto měla být připsána členskému státu, kde je práce prováděna nebo kde jsou umístěna aktiva, díky čemuž by byla přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu, zatímco tržby by byly připsány členskému státu, které je místem určení pro zboží či služby. Aby byly zohledněny rozdíly v úrovni mezd uvnitř Unie a aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení konsolidovaného základu daně, měl by faktor práce zahrnovat objem mezd i počet zaměstnanců (tj. každá položka se podílí polovinou). Faktor aktiv by na druhé straně měl zahrnovat veškerá dlouhodobá hmotná aktiva, ale nikoliv nehmotná aktiva a finanční aktiva z důvodu jejich pohyblivé povahy a z toho plynoucího rizika obcházení pravidel této směrnice. Pokud z důvodu výjimečných okolností výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti, měla by zde být ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody rozdělení příjmů.

(10)  Vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu daně by měl zahrnovat tři faktory se stejnou váhou, konkrétně práci, aktiva a tržby podle místa určení. Faktory o stejné váze by měly odrážet vyrovnaný přístup k rozdělení zdanitelného zisku mezi příslušné členské státy a měly by zajistit, aby zisky byly daněny tam, kde skutečně vznikly, mj. i v případě činnosti v rámci odvětví digitální ekonomiky, která k provozování činnosti v určitém členském státě nevyžaduje nutně pevnou provozovnu. Práce a aktiva by proto měla být připsána členskému státu, kde je práce prováděna nebo kde jsou umístěna aktiva, díky čemuž by byla přiznána náležitá váha zájmům členského státu původu, zatímco tržby by byly připsány členskému státu, které je místem určení pro zboží či služby. Aby byly zohledněny rozdíly v úrovni mezd uvnitř Unie a aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení konsolidovaného základu daně, měl by faktor práce zahrnovat objem mezd i počet zaměstnanců (tj. každá položka se podílí polovinou). Faktor aktiv by na druhé straně měl zahrnovat veškerá dlouhodobá hmotná aktiva, ale nikoliv nehmotná aktiva a finanční aktiva z důvodu jejich pohyblivé povahy a z toho plynoucího rizika obcházení pravidel této směrnice. Pokud z důvodu výjimečných okolností výsledek rozdělení daňového základu není spravedlivým obrazem rozsahu podnikatelské činnosti, měla by zde být ochranná doložka, která stanoví použití náhradní metody rozdělení příjmů. Avšak tyto tři faktory o stejné váze jsou odolnější vůči agresivnímu daňovému plánování než všeobecně rozšířené metody rozdělení zisku stanovením převodních cen, jež jsou v současnosti používány. V důsledku toho by mohly být odstraněny skuliny mezi daňovými systémy členských států, zejména pokud jde o stanovování převodních cen, které odpovídá přibližně za 70 % všech případů přesouvání zisků v Unii, a mohlo by se výrazně pokročit směrem k vytvoření spravedlivého, účinného a transparentního daňového systému.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)  Za účelem ukončení úsilí o co nejnižší sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni EU je třeba zavést minimální sazbu daně právnických osob. Průměrná sazba daně z příjmu právnických osob v EU klesla z 35 % v 90. letech minulého století na dnešních 22,5 %. Díky přijetí společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob si již členské státy nebudou moci konkurovat prostřednictvím dalšího snižování svých sazeb daně z příjmu právnických osob.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Není-li uvedeno jinak, společnost, která uplatňuje pravidla této směrnice, přestává podléhat vnitrostátním právním předpisům o daních z příjmů právnických osob ve všech záležitostech upravených touto směrnicí.

2.  Společnost, která uplatňuje pravidla této směrnice, podléhá vnitrostátním právním předpisům o daních z příjmů právnických osob. Není-li uvedeno jinak, v případě konfliktu mezi touto směrnicí a vnitrostátními právními předpisy o daních z příjmů právnických osob, platí vnitrostátní právní předpisy.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1)  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle právních předpisů členského státu, včetně stálých provozoven v jiných členských státech, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

1)  Pravidla této směrnice se vztahují na společnost založenou podle právních předpisů členského státu, včetně stálých a digitálních provozoven podniku v jiných členských státech, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  pro účely finančního účetnictví patří ke konsolidované skupině s celkovými konsolidovanými příjmy skupiny přesahujícími 750 000 000 EUR za účetní období předcházející příslušnému účetnímu období;

c)  pro účely finančního účetnictví patří ke konsolidované skupině s celkovými konsolidovanými příjmy skupiny přesahujícími 40 000 000 EUR za účetní období předcházející příslušnému účetnímu období;

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice se vztahuje také na společnost založenou podle právních předpisů třetí země s ohledem na její stálé provozovny, které se nacházejí v jednom nebo více členských státech, kde společnost splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) až d).

Tato směrnice se vztahuje také na společnost založenou podle právních předpisů třetí země s ohledem na její stálé provozovny, které se nacházejí v jednom nebo více členských státech, a ve vztahu k obratu, kterého trvale dosahuje v jednom nebo více členských státech, kde společnost splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) až d).

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Tato směrnice se vztahuje také na společnosti založené podle právních předpisů třetí země s ohledem na jejich digitální provozovny podniku, které se zaměřují konkrétně na spotřebitele nebo podniky v určitém členském státě nebo jejichž zisk je ze zásady výsledkem činnosti v daném členském státě, kde společnost splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) až d). Za účelem stanovení, zda se digitální provozovna podniku zaměřuje konkrétně na spotřebitele nebo na podniky v určitém členském státě, je nutné v souladu s opatřením č. 1 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku přihlédnout k fyzickému místu pobytu spotřebitelů, resp. uživatelů a dodavatelů zboží a poskytovaných služeb. Pokud to není možné zjistit, přihlíží se k tomu, zda digitální provozovna podniku provádí svou činnost pod doménou nejvyšší úrovně členského státu nebo Unie, nebo zda v případě podniků založených na mobilních aplikacích, svoji aplikaci distribuuje prostřednictvím konkrétní části distribučního střediska mobilních aplikací v určitém členském státě, nebo zda provozuje činnost pod obchodní doménou, která např. v důsledku používání názvu členských států, regionů či měst umožňuje poznat, že digitální provozovna podniku se zaměřuje na spotřebitele nebo na podniky v určitém členském státě nebo, zda se na podnikání vztahují všeobecné podmínky platné konkrétně pro Unii nebo určitý členský stát, nebo zda přítomnost digitální provozovny podniku na internetu nabízí reklamní prostor konkrétně zaměřený na spotřebitele a podniky v daném členském státě.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 28 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

28a)  „digitální provozovnou podniku“ provozovna, jak je definována v opatření č. 1 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, která se zaměřuje konkrétně na spotřebitele nebo podniky v určitém členském státě, s řádným ohledem na místo pobytu spotřebitelů, resp. uživatelů a dodavatelů zboží nebo poskytovaných služeb. Pokud to není možné zjistit, přihlíží se k tomu, zda provozovna provádí svou činnost pod doménou nejvyšší úrovně členského státu nebo Unie, nebo v případě podniků založených na mobilních aplikacích, zda svoji aplikaci distribuuje prostřednictvím konkrétní části distribučního střediska mobilních aplikací v určitém členském státě, nebo zda provozuje činnost pod doménou, která např. v důsledku používání názvu členských států, regionů či měst umožňuje poznat, že provozovna se zaměřuje na spotřebitele nebo na podniky v určitém členském státě nebo, že se na podnikání vztahují všeobecné podmínky platné konkrétně pro Evropskou unii nebo určitý členský stá nebo že přítomnost podniku na internetu nabízí reklamní prostor konkrétně zaměřený na spotřebitele a podniky v daném členském státě.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 – bod 28 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

28b)  „efektivní sazbou daně z příjmu právnických osob“ daň z příjmu právnických osob placená na základě příjmů a zisků ve finančních výkazech společnosti.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 – písm. d a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

da)  všechny digitální provozovny podniku.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Čl. 73 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se rozsah působnosti právních předpisů týkajících se ovládaných zahraničních společností podle článku 59 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a subjekty, kteří jsou daňovými rezidenty nebo stálými provozovnami usazenými ve třetí zemi.

Pro účely této směrnice se rozsah působnosti právních předpisů týkajících se ovládaných zahraničních společností podle článku 59 směrnice 2016/xx/EU omezí na vztahy mezi členy skupiny a subjekty, kteří jsou daňovými rezidenty nebo stálými provozovnami nebo digitálními provozovnami podniku usazenými ve třetí zemi.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 79 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá Komise její uplatňování a podá Radě zprávu o jejím fungování. Zpráva bude především obsahovat analýzu dopadu mechanismu stanoveného v kapitole VIII této směrnice pro rozdělení daňových základů mezi členské státy.

Komise pět let po vstupu této směrnice v platnost přezkoumá její uplatňování a podá Radě a Evropskému parlamentu zprávu o jejím fungování. Zpráva bude především obsahovat analýzu dopadu mechanismu stanoveného v kapitole VIII této směrnice pro rozdělení daňových základů mezi členské státy.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

Referenční údaje

COM(2016)0683 – C8-0471/2016 – 2016/0336(CNS)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

24.11.2016

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

24.11.2016

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Evelyn Regner

28.11.2016

Projednání ve výboru

3.5.2017

 

 

 

Datum přijetí

7.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

13

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sergio Gaetano Cofferati, Luis de Grandes Pascual, Angel Dzhambazki, Rainer Wieland, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Gabriel Mato, Andrey Novakov

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

13

+

ALDE

EFDD

ENF

GUE/NGL

VERTS/ALE

S&D

Jean-Marie Cavada

Joëlle Bergeron

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

Kostas Chrysogonos

Max Andersson, Julia Reda

Sergio Gaetano Cofferati, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Evelyn Regner, Tiemo Wölken

8

-

ALDE

ECR

PPE

António Marinho e Pinto

Angel Dzhambazki

Gabriel Mato, Andrey Novakov, Axel Voss, Rainer Wieland, Tadeusz Zwiefka, Luis de Grandes Pascual

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB)

Referenční údaje

COM(2016)0683 – C8-0471/2016 – 2016/0336(CNS)

Datum konzultace s EP

21.11.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

24.11.2016

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

IMCO

24.11.2016

JURI

24.11.2016

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

IMCO

5.12.2016

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Alain Lamassoure

22.11.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

30.8.2017

10.10.2017

6.11.2017

 

Datum přijetí

21.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

11

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Udo Bullmann, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Bernard Monot, Stanisław Ożóg, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Bas Eickhout, Ramón Jáuregui Atondo, Alain Lamassoure, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Luigi Morgano, Joachim Starbatty, Romana Tomc, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Alberto Cirio, Alex Mayer, Laurenţiu Rebega

Datum předložení

1.3.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

38

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Pirkko Ruohonen-Lerner

PPE

Burkhard Balz, Alberto Cirio, Markus Ferber, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Dariusz Rosati, Anne Sander, Romana Tomc, Esther de Lange

S&D

Hugues Bayet, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

Verts/ALE

Bas Eickhout, Sven Giegold, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

11

-

ECR

Sander Loones, Stanisław Ożóg, Joachim Starbatty, Kay Swinburne

ENF

Marco Zanni

GUE/NGL

Matt Carthy, Miguel Viegas

PPE

Brian Hayes, Gunnar Hökmark

S&D

Costas Mavrides, Alfred Sant

 

Opravy hlasování

+

 

-

Esther de Lange, Laurenţiu Rebega

0

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 9. března 2018Právní upozornění