Postup : 2017/2286(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0062/2018

Předložené texty :

A8-0062/2018

Rozpravy :

PV 13/03/2018 - 15
CRE 13/03/2018 - 15

Hlasování :

PV 15/03/2018 - 10.11
CRE 15/03/2018 - 10.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0089

ZPRÁVA     
PDF 630kWORD 64k
9.3.2018
PE 615.442v03-00 A8-0062/2018

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2019, oddíl III – Komise

(2017/2286(BUD))

Rozpočtový výbor

Zpravodaj: Daniele Viotti

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2019, oddíl III – Komise

(2017/2286(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(4),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018(5) a na společná prohlášení dohodnutá mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. února 2018 o rozpočtových pokynech pro rok 2019 (06315/2018),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0062/2018),

A.  vzhledem k tomu, že jednání o rozpočtu Unie na rok 2019, tj. o posledním rozpočtu v současném volebním období, budou probíhat souběžně s jednáním o příštím víceletém finančním rámci (VFR) a o reformě systému vlastních zdrojů EU; vzhledem k tomu, že rok 2019 bude šestým rokem VFR na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že obě složky rozpočtového orgánu by se měly snažit dosáhnout v dohodovacím výboru ambiciózní a komplexní dohody o rozpočtu na rok 2019, a tím pozitivně ovlivnit souběžná jednání a umožnit dohodu o VFR na období po roce 2020 a o podobě vlastních zdrojů ještě před koncem tohoto volebního období;

C.  vzhledem k tomu, že po dohodě z prosince 2017 o zahájení druhé fáze vyjednávání by neměl mít proces vystoupení Spojeného království z EU na rozpočet na rok 2019 bezprostřední dopad, neboť podle společné zprávy EU a Spojeného království(6) bude Spojené království přispívat do ročních rozpočtů Unie na roky 2019 a 2020 a účastnit se jejich plnění, jako kdyby bylo i nadále členským státem Unie;

D.   vzhledem k tomu, že populistická a extremistická hnutí v členských státech šířila a přiživovala zavádějící informace o EU a jejím rozpočtu, což zdůraznilo, že je třeba zajistit kvalitnější a transparentnější informace;

E.   vzhledem k tomu, že po letech, kdy občané vnímali řešení finanční, sociální a hospodářské krize negativně, umožňují zlepšující se hospodářské výhledy, které jsou výsledkem koordinovaného úsilí o nastartování hospodářské oživení v Evropě, velkorysejší rozpočtové plánování;

F.   vzhledem k tomu, že Rada si v posledních letech ve svých postojích opakovaně odporovala, když navrhovala nové politické priority pro EU, ale nejevila ochotu poskytnout nové finanční prostředky na jejich financování; vzhledem k tomu, že nové politické priority a nadcházející výzvy pro EU by měly být financovány z nových prostředků, a nikoli snížením prostředků pro stávající úspěšné programy;

G.  vzhledem k tomu, že s blížícím se koncem současného období finančního programování a dosáhne provádění víceletých programů svého běžného tempa, čímž se zvýší potřeba odpovídajících finančních zdrojů;

Reakce na výzvy, kterým čelí EU a očekávání občanů

1.  všímá si zotavování se z důsledků finanční, hospodářské a sociální krize posílené společným úsilím EU a členských států o dosažení růstu a vytváření pracovních míst, které musí být dále konsolidováno, aby se zajistily pozitivní dopady na každodenní život občanů EU, z nichž mnozí byli krizí po řadu let těžce postiženi; vyzývá, aby byla pozornost věnována především mladým lidem a lidem ohroženým chudobou nebo nezaměstnaností s cílem zajistit, aby pocítili příznivé dopady, a předejít tak tomu, aby se nadále zvětšovaly sociální a regionální nerovnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nicméně nutné zaměřit se na rozdílnou kapacitu regionů využívat výhod, které přináší zrychlující se růst;

2.  zdůrazňuje, že podle údajů Eurostatu a navzdory tomu, co tvrdí populisté, se občané EU vyjadřují o budoucnosti EU optimisticky; zdůrazňuje, že by Unie měla plnit své úkoly a povinnosti a činit více proto, aby zlepšila život svých občanů, a to jak v současnosti, tak i v budoucnu; měla by je ale také chránit před nekalým obchodem a nekalými hospodářskými praktikami na globálním trhu a současně jim pomáhat, aby mohli využívat výhod, které tento trh přináší;   zdůrazňuje, že je nutné řešit výzvy spojené se změnou klimatu a mezinárodní bezpečnostní hrozby; je přesvědčen, že aby se tato očekávání naplnila a byly dodrženy příslušné závazky, musí EU v rámci svých pravomocí zlepšit výsledky své činnosti, aby podpořila vytváření udržitelného růstu a pracovních míst, dokázala snížit rozdíl v životních standardech mezi občany EU ve všech regionech a současně bezezbytku splnit cíle strategie EU 2020, cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu; zdůrazňuje, že je nutné připravit evropskou ekonomiku a občany EU na příležitosti, které přináší digitalizace; domnívá se, že jednu z hlavních výzev pro rok 2019 také představuje řešení základních příčin migrace a odstranění různých druhů diskriminace, jako je diskriminace žen a osob LGBTI;

Příprava udržitelné budoucí a posílené solidarity v rámci Unie a mimo ni

Hlavní priority rozpočtu EU na rok 2019

3.  je přesvědčen, že by rozpočet EU na rok 2019 měl posílit veškeré příslušné nástroje k řešení nezaměstnanosti mladých lidí, zejména v regionech EU, které hospodářsky zaostávají, přičemž je nutné věnovat zvláštní pozornost zlepšení podnikatelských a odborných dovedností a mobility, uznávání kvalifikace na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a podpoře růstu, konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst, investicí do infrastruktury, výzkumu a malých a středních podniků; zdůrazňuje, že nezaměstnanosti mladých lidí, která má velký sociální dopad, je jednou z největších výzev na evropské úrovni;

4.  je přesvědčen, že prioritami pro rozpočet EU na rok 2019 by měly být růst, inovace, konkurenceschopnost, boj proti změně klimatu a přechod k energii z obnovitelných zdrojů, migrace a bezpečnost;

5.  podporuje rozšiřování příležitostí pro mladé lidi k účasti na solidárních činnostech; žádá rychlý rozjezd a důsledné provádění Evropského sboru solidarity, až bude v roce 2018 tato iniciativa podle plánů přijata;

6.  vítá skutečnost, že na důraznou žádost Parlamentu se na základě dohodovacího řízení o rozpočtu EU na rok 2018 rozhodlo, aby se původně navržená částka specificky přidělená pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) zvýšila o 116,7 milionu EUR, čímž její celková výše v roce 2018 dosáhla 350 milionů EUR, poukazuje však na to, že je třeba zlepšit čerpání prostředků, které zaostává za možnostmi; nesouhlasí s interpretací Komise týkající se finančního plánu na rok 2018, kterou uvedla v technické aktualizaci finančního plánu 2019–2020 v návaznosti na přijetí rozpočtu na rok 2018, neboť považuje toto posílení za předsunutí prostředků v nadcházejících letech, a očekává, že Komise splní sliby, které dala Parlamentu na konci dohodovacího období v roce 2017; očekává, že se návrh rozpočtu na rok 2019 bude vyznačovat většími ambicemi v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých lidí a zajistí správnou rovnováhu mezi skutečným vývojem absorpční kapacity v této oblasti a politickou vůlí, aby se viditelně podpořilo řešení tohoto problému; připomíná závazek Komise navrhnout další navýšení prostředků pro iniciativu YEI prostřednictvím opravného rozpočtu, pokud absorpční kapacita iniciativy v roce 2018 takové navýšení umožní; trvá na tom, aby členské státy a Komise zajistily, že nabídky práce, vzdělávání nebo odborné přípravy budou odpovídat profilu účastníků a poptávce na trhu práce s cílem dosáhnout trvalého zaměstnání účastníků;

7.  žádá Komisi, aby pro rok 2019 dala k dispozici finanční údaje o provádění YEI v rozčlenění podle podílu jednotlivých členských států a doplnila tak údaje o celkových nákladech, které jsou již nyní veřejně k dispozici; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila součinnost mezi YEI, Evropským sociálním fondem a státními rozpočty členských států, aby bylo zajištěno, že iniciativa YEI nebude náhradou za financování pro mladé lidi, kteří nemají zaměstnání, nestudují ani se neúčastní odborné přípravy, ze státních rozpočtů;

8.  zdůrazňuje, že program Erasmus+, který oslaví 30. výročí svého trvání, bude i nadále vůdčím programem, který napomáhá mobilitě mladých lidí a učí základní evropské hodnoty a společně s programy EU v oblasti kultury je vštěpuje mladým lidem, jak je ostatně patrné z toho, že počet žádost převyšuje dostupné finanční prostředky; je přesvědčen, že rozpočet programu Erasmus+ na rok 2019 je třeba ještě dále navýšit (přinejmenším zdvojnásobit), aby odpovídal počtu způsobilých žádostí, zejména žádostí týkajících se celoživotního učení;

9.  je přesvědčen, že výzkum, konkurenceschopnost a MSP jsou klíčovými prioritami, které umožní hospodářský růst a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit společnostem v EU, zvláště malým a středním podnikům, příznivé prostředí pro inovace, výzkum a investice, aby mohla být ekonomika EU na světové úrovni skutečně konkurenceschopná; zdůrazňuje, že je důležité navýšit rozpočet v okruhu 1a a zvýšit financování úspěšných programů, jako je Horizont 2020 a programy na podporu MSP, včetně programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), který má mnohem více žadatelů než příjemců; zdůrazňuje, že při vytváření programů pro MSP je třeba pamatovat na to, že tyto podniky mají zvláštní požadavky a současně nízké administrativní zdroje; pokládá to za nutné vzhledem k tomu, že svět se rychle mění, že v něm vládne vysoce konkurenční prostředí a že digitalizace přinesla ve všech odvětvích hluboké změny; poukazuje na to, že k těmto prioritám přispívají také evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy);

10.  zdůrazňuje, že investice do výzkumu a inovací jsou nezbytnou podmínkou k dosažení skutečné konkurenceschopnosti v EU; vyslovuje politování nad tím, že v důsledku znepokojivě nízké úspěšnosti žádostí získává financování EU méně kvalitních projektů v oblasti výzkumu a inovací; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné zajistit přiměřenou úroveň prostředků pro Horizont 2020;

11.  zdůrazňuje potenciál pro hospodářský růst vyplývající z technologické transformace a žádá, aby rozpočet EU hrál odpovídající úlohu při podpoře digitalizace evropského průmyslu a prosazování digitálních dovedností a podnikání;

12.  bere na vědomí, že malé a střední podniky jsou i nadále páteří evropského hospodářství a budou hrát rozhodující úlohu při vytváření pracovních míst a růstu v celé EU; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly v roce 2019 navýšeny prostředky na program COSME s ohledem na jeho úspěch;

13.  vítá rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), jehož garanční fond byl posílen a hraje klíčovou úlohu při zmenšování investiční mezery v EU; připomíná, že záruční fond EFSI byl částečně financován na úkor programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy (CEF), přičemž v obou případech jde o dlouhodobé na budoucnost orientované programy; zdůrazňuje, že Parlament dlouhodobě zastává postoj, že nové iniciativy musí být financovány z nových prostředků, a nikoli přesouváním prostředků z jiných částí rozpočtu, a že škoda způsobená stávajícím programům musí být napravena v rámci ročního rozpočtového procesu; opakuje, že škrty u těchto programů by měly být v co největší míře zrušeny;

14.  zdůrazňuje, že rozšířený EFSI by měl v roce 2019 učinit výrazný pokrok, pokud jde o lepší zeměpisné pokrytí, aby měly všechny regiony stejný prospěch z pákového efektu plynoucího ze záruky z rozpočtu EU; vyzývá členské státy, aby provedly strukturální reformy, které zlepší investiční prostředí a místní kapacity pro úspěšné poskytování podpory prostřednictvím EFSI ve všech regionech;

15.  vítá, že se členské státy nedávno přihlásily k obnovené agendě EU v oblasti obrany, která má za cíl zvýšit jak „tvrdou“, tak i „měkkou“ sílu, a má za to, že odpovídá obavám občanů v oblasti bezpečnosti vzhledem ke vzrůstající globální nestabilitě, kterou ještě zhoršují nové druhy hrozeb; podporuje nedávnou iniciativu Komise, aby byl zahájen Evropský program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) jako první fáze Evropského obranného fondu; žádá, aby byl EDIDP financován výlučně z nepřidělených rozpětí nebo ze zvláštních nástrojů, a nikoli přesuny prostředků ze stávajících programů;

16.  zdůrazňuje, že jednou z hlavních priorit EU musí zůstat zajištění vnitřní bezpečnosti, a vyzývá k navýšení finančních prostředků pro tuto rozvíjející se politiku; je přesvědčen, že EU musí více investovat do upevnění a ostrahy svých hranic, do prohlubování spolupráce mezi policejními orgány a vnitrostátními orgány a do boje proti terorismu, radikalizaci a organizované trestné činnosti, a to rozvojem adekvátních a moderních digitálních informačních systémů; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a nutnost poskytnout dostatek finančních prostředků agenturám v oblasti hranic, bezpečnosti a spravedlnosti; připomíná, že finanční příděl na tento nástroje se v roce 2018 výrazně snížil;

17.  žádá navýšení finančních prostředků na boj proti radikalizaci, která vytváří podhoubí násilného extremismu v Unii; domnívá se, že tohoto cíle lze dosáhnout podporou integrace a potíráním diskriminace, rasismu, xenofobie, fundamentalismu, nenávistných slovních a písemných projevů;

18.  vítá úlohu, kterou hraje Azylový, migrační a integrační fond (AMIF); žádá pro tento fond dostatečný rozpočet na rok 2019, aby mohl podporovat důstojné přijímání žadatelů o azyl v členských státech, spravedlivé strategie navracení, programy znovuusídlování, politiku legální migrace a prosazování účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a řešení problému nelegální migrace; znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo k dispozici cílené financování k řešení základních příčin migrační a uprchlické krize; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozpočet EU musí financovat opatření v zemích původu migrantů a v hostitelských zemích uprchlíků, mimo jiné i opatření zaměřená na odstraněny chudoby, nezaměstnanost, výzvy v oblasti vzdělávání a hospodářství a na nestabilitu;

19.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh zajišťující vyjádření finanční solidarity s oběťmi teroristických činů a jejich rodinami na evropské úrovni;

20.  připomíná význam agentur EU, pokud jde uplatňování legislativních priorit EU, a tedy i plnění politických cílů EU, jako jsou cíle týkající se konkurenceschopnosti (zaměstnanost, udržitelný růst, energetická unie), migrace (azyl, řízení hranic), podpory základních práv (ochrana údajů) a bezpečnosti (kybernetická trestná činnost, drogy, podvody, praní peněz, terorismus, justiční spolupráce, policejní spolupráce, podpora informační systémů velkého rozsahu); očekává, že jednání o rozpočtu na rok 2019 povede k realistickému, přiměřenému operačnímu a administrativnímu financování agentur a jiných subjektů EU, které jim umožní plnit jejich povinnosti, včetně rostoucího počtu úkolů a zvyšující se pracovní zátěže; žádá o přidělení adekvátních zdrojů s cílem zajistit řádné zřízení a fungování Úřadu evropského veřejného žalobce; obecněji vyzývá k důkladnému posouzení strategického zájmu a úkolů všech agentur a možností seskupení agentur podle strategické povahy jejich úkolů a výsledků; znovu opakuje svůj postoj, že rok 2018 je posledním rokem pětiprocentního snižování stavu zaměstnanců a vytváření fondu pracovních míst určených k převodu; očekává, že počínaje rozpočtem na rok 2019 se Komise a Rada zdrží dalších škrtů prostředků agentur;

21.  domnívá se, že v době, kdy klíčoví aktéři, jako USA, nejsou ochotni provádět své závazky v oblasti boje proti změně klimatu vyplývající z Pařížské dohody, musí rozpočet na rok 2019 postavit EU do čela snah o řešení této výzvy, která je jednou z největších výzev naší generace, a to tím, že poskytne další finanční prostředky na iniciativy, jako jsou programy LIFE pro oblast klimatu, ECOPOTENTIAL nebo Clean Sky; zdůrazňuje, že by měly být související výdaje chápány spíše jako dlouhodobé investice nežli výdaje a že jak Evropský účetní dvůr, tak Rada pro hospodářské a finanční záležitosti došly k závěru, že EU neplní svůj cíl týkající se financování změny klimatu; vyzývá Komisi, aby plnila cíle Pařížské dohody a vlastní dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu tím, že bude plnit cílovou hodnotu 20 % výdajů do oblasti klimatu v současném VFR (2014–2020); v tomto ohledu zdůrazňuje, že příspěvek na rok 2019 by měl být výrazně vyšší než celková cílová výše, aby bylo možné vyrovnat nižší příděly během prvních let tohoto VFR, a že by měl být plně optimalizován mechanismus začleňování problematiky změny klimatu;

Posílená solidarita pro řešení sociálních, teritoriálních a globálních výzev

22.  je přesvědčen, že by rozpočet EU měl přispívat k úsilí členských států v oblastech, jako je nezaměstnanost a zdravotní péče, a to vyčleněním dostatečných finančních prostředků na programy, jejichž cílem je boj proti nerovnostem, zmírňování nejhorších forem chudoby, především v nejizolovanějších a nejzranitelnějších skupinách obyvatel, zejména pokud jde o děti, a umožnit občanům, aby získali nezbytné dovednosti, které jim umožní přizpůsobit se digitalizaci;

23.  trvá na tom, že je nutné více podporovat programy Unie, které přispívají k růstu a vytváření dlouhodobých kvalitních pracovních míst, zejména pro mladé lidi, a doplňují úsilí členských států o zabezpečení různorodých profesních kvalifikací namísto předčasné specializace jako prostředek ke zvýšení odolnosti a k umožnění sociální adaptace, který současně řeší problém poklesu obyvatelstva, nedostatku kvalifikované pracovní síly v určitých oborech a udržitelnosti sociálních systémů; poznamenává, že v odvětvích a/nebo regionech, jež jsou těmito problémy nejvíce postiženy nebo se staly mnohem zranitelnějšími, by se mohla jako užitečná ukázat specifická, konkrétním potřebám uzpůsobená opatření;

24.  připomíná výrazné stárnutí obyvatelstva a růst počtu těch, kteří potřebují zvláštní a specializovanou péči, což jsou zejména senioři; vyzývá Komisi, aby zavedla další podpůrná opatření k řešení demografických výzev, a znovu vyjadřuje podporu iniciativám, jako jsou vesničky pro osoby trpící demencí, ve kterých je potřebná péče poskytována již v raném stadiu nemoci;

25.  je přesvědčen, že diskriminace související s pohlavím, zejména na trhu práce, se nejen neslučuje s hodnotami EU, ale je také vážnou překážkou hospodářskému růstu, neboť brání ženám v tom, aby se zapojily do smysluplného zaměstnání; zdůrazňuje, že zlepšení postavení žen má klíčový význam při vytváření inkluzivnější, spravedlivější a klidnější společnosti, jejíž růst je udržitelnější; očekává, že rozpočet na rok 2019 bude podporovat podnikání žen a podněcovat přístup žen k financování EU, například v rámci programů COSME a Horizont 2020, a že rozšíří politiku soudržnosti tak, aby podporovala další investice do vzdělávání, péče o děti a zdravotnické infrastruktury, a pomůže tak ženám sladit soukromý a profesní život;

26.  znovu vyjadřuje znepokojení nad prodlevami při provádění politiky soudržnosti, která je výrazem územní solidarity EU a její hlavní investiční politikou, nicméně si uvědomuje, že rok 2017 byl prvním rokem, kdy se urychlilo provádění programů ESIF, a očekává, že tento trend bude pokračovat i v letech 2018 a 2019; je přesvědčen, že by měly být poskytnuty prostředky na platby v dostatečné výši, aby mohlo provádění této politiky hladce pokračovat;

27.  připomíná důležitý příspěvek, kterým Unie podpořila snahy o mír a usmíření v Irsku, zejména prostřednictvím programů PEACE a INTERREG, které se zaměřují na Severní Irsko a na hraniční okresy na jihu; žádá plné dodržování rámce již dříve přijatých závazků, jak je tomu v případě Velkopáteční dohody, pokud jde o právní stát a demokracii; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly mírový proces prostřednictvím pokračujícího financování programu PEACE a souvisejících programů;

28.  poukazuje na to, že společná zemědělská politika (SZP) je jedním ze stavebních kamenů evropské integrace, který zaručuje bezpečné a kvalitní potraviny pro evropské občany, řádně fungující jednotný zemědělský trh a udržitelnost venkovských oblastí po mnoho let; připomíná, že fondy SZP přispívají zejména k ziskovosti a stabilitě zemědělství EU;

29.  vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala zemědělce v celé Evropě, aby se dokázali vyrovnat s neočekávanou volatilitou trhů a zajišťovali dodávky bezpečných, vysoce kvalitních potravin; požaduje, aby byla věnována odpovídající pozornost drobným zemědělským hospodářstvím a drobnému rybolovu;

30.  domnívá se, že ve společné rybářské politice musí hrát větší roli regionalizace a socioekonomické cíle a že musí být rozšířena oblast působnosti Evropského námořního a rybářského fondu; vyzývá Komisi, aby usnadnila přístup k financování a zjednodušila postupy pro jeho získání; vyjadřuje obzvláštní znepokojení nad možným negativním dopadem vystoupení Spojeného království z EU na rybolov, především u sousedních pobřežních členských států;

31.  vítá návrh rozšířit oblast působnosti mechanismu civilní ochrany Unie a posílit jej; je toho názoru, že posílení mechanismu civilní ochrany má zcela zásadní význam pro to, aby dokázal rychleji a koherentněji reagovat v oblasti civilní ochrany na úrovni Unie, pokud jde o prevenci, připravenost a reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy v Unii i mimo ni;

32.  očekává, že při plnění rozpočtu budou posíleny probíhající procesy a opatření vzhledem k omezením zdrojů, která vyvstala, a požadavkům, aby na sebe EU vzala větší odpovědnosti, aby bylo zajištěno, že budou včas a nákladově efektivním způsobem splněny finanční závazky;

33.  je přesvědčen, že agenturám, programům a politikám EU zapojeným do zvládání migračních toků a toků uprchlíků a do kontroly hranic nebo s nimi souvisejícím by měly být poskytnuty odpovídající finanční a lidské zdroje, aby se podařilo zvládnout současnou uprchlickou krizi, za kterou by měly převzít odpovědnost také členské státy v souladu se zásadou sdílení zátěže a Ženevskými úmluvami; je přesvědčen, že má-li EU nalézt dlouhodobé řešení, měla by také prokázat svou solidaritu navenek tím, že bude usilovat o nastolení podmínek pro mír a prosperitu v zemích původu, bude klást větší důraz na investice a rozvojové politiky, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) a evropského nástroje sousedství (ENI); uvědomuje si důležitost a jedinečnost rozvojové politiky, jejímiž prioritami jsou například vymýcení chudoby, vzdělávání, péče o zdraví a hospodářský rozvoj; zdůrazňuje, že je třeba podporovat činnosti a programy Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě; zdůrazňuje, že jednou z podmínek zachování stability a prosperity v EU je její stabilní sousedství; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby se prioritou staly investice do zemí v sousedství EU, aby se dostalo podpory úsilí o řešení hlavních problémů, s nimiž se tato oblast potýká – migrace, problémy s uprchlíky a vývoj v jižním sousedství a nestabilita ve východním sousedství – a které jsou zčásti důsledkem ruské zahraniční politiky, která není v souladu s mezinárodním právem a s demokratickými a lidskoprávními standardy; zdůrazňuje, že nové politické priority a budoucí výzvy EU, jako je bezpečnost a obrana, by měly být financovány čerstvými prostředky, a nikoli škrty ve stávajících politikách a programech, které jsou jak úspěšné, tak důležité, jako je rozvojová a humanitární pomoc a politika sousedství; dále zdůrazňuje, že bezpečnost a rozvojová politika se vzájemně ovlivňují a že bezpečnost je důležitou podmínkou pro budování fungujícího státu;

34.  opakuje svůj postoj, že satelitní rozpočtové mechanismy, jako jsou svěřenské fondy a další podobné nástroje, obcházejí rozpočtový proces, snižují transparentnost rozpočtového řízení a upírají Parlamentu právo provádět skutečnou kontrolu výdajů; proto se domnívá, že tyto vnější nástroje, které byly vytvořeny v posledních několika letech, musí být začleněny do rozpočtu Unie a že musí být nalezena alternativní řešení, která umožní Unii pohotově reagovat na mimořádné situace a situace po odeznění mimořádných událostí na mezinárodní úrovni;

35.  zdůrazňuje, že nástroj předvstupní pomoci (IPA) by měl kromě dalších cílů v první řadě usnadňovat politické a hospodářské reformy v zemích v procesu rozšíření; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ještě dále vyhodnocovala potřeby prostředků pro nástroj IPA ve svém návrhu rozpočtu na rok 2019, a to se zřetelem ke zhoršující se politické situaci v Turecku a k naléhavé potřebě řešit problém stále větší radikalizace v balkánských státech;

Očekávání spojená s rozpočtovým procesem pro rok 2019

36.  vyzývá Komisi, aby i nadále působila jako nestranný zprostředkovatel v každé jednotlivé fázi tohoto procesu a aby důsledně a přesně uskutečňovala rozhodnutí rozpočtového orgánu;

37.  vítá skutečnost, že v návaznosti na přezkum VFR v polovině období a zcela proti závěrům Rady ze dne 20. února 2018 o rozpočtových pokynech pro rok 2019 ukázal rozpočtový proces pro rok 2018, že je rozpočtový orgán schopen plně uplatňovat své výsadní pravomoci stanovit výši a určit obsah rozpočtu EU během ročního rozpočtového procesu;

38.  je přesvědčen, že Parlament jako složka rozpočtového orgánu přímo volená občany by měl naplňovat svou politickou úlohu a předkládat návrhy pilotních projektů a přípravných akcí vyjadřujících jeho politickou vizi do budoucna; v této souvislosti se zavazuje předložit soubor návrhů pilotních projektů a přípravných akcí vypracovaných v úzké spolupráci s každým ze svých výborů s cílem nalézt náležitou rovnováhu mezi politickou vůlí a technickou proveditelností v souladu s posouzením Komise;

39.  očekává, že jednání o rozpočtu na rok 2019 budou založena na sdílené politické ambici a solidaritě a budou mít na zřeteli přidanou hodnotu programů a politik EU; je přesvědčen, že tohoto cíle lze dosáhnout, pouze pokud se budou vyjednávající strany promptně vzájemně informovat o svých postojích, zahájí jednání v co nejdřívější fázi a budou mít vůli ke kompromisu;

o

o    o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(2)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(5)

Úř. věst. L 57, 28.2. 2018, s. 1.

(6)

Společná zpráva vyjednavačů Evropské unie a vlády Spojeného království ze dne 8. prosince 2017 o pokroku v první fázi jednání podle článku 50 Smlouvy o EU o spořádaném vystoupení Spojeného království z Evropské unie (TF50 (2017) 19 – Komise pro EU-27).


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

8.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

4

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Heidi Hautala, Andrey Novakov, Stanisław Ożóg, Eleftherios Synadinos, Marie-Pierre Vieu, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michael Detjen, Norbert Lins


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Gérard Deprez, Urmas Paet

ECR

Stanisław Ożóg

PPE

Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Monika Hohlmeier, Norbert Lins, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Rainer Wieland, Patricija Šulin

S&D

Michael Detjen, Eider Gardiazabal Rubial, Iris Hoffmann, John Howarth, Vladimír Maňka, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Manuel dos Santos

VERTS/ALE

Indrek Tarand

4

-

ECR

Bernd Kölmel

ENF

André Elissen, Marco Zanni

NI

Eleftherios Synadinos

3

0

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Marie-Pierre Vieu

VERTS/ALE

Heidi Hautala

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 12. března 2018Právní upozornění