Postup : 2017/2280(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0112/2018

Předložené texty :

A8-0112/2018

Rozpravy :

PV 17/04/2018 - 21
CRE 17/04/2018 - 21

Hlasování :

PV 18/04/2018 - 12.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0119

ZPRÁVA     
PDF 937kWORD 90k
26.3.2018
PE 615.452v02-00 A8-0112/2018

o provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020

(2017/2280(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Marietje Schaake

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Během sedmiletého období, v rozmezí let 2014–2020, věnovala Evropská unie (EU) na svou vnější činnost 51,8 miliardy eur. Významný podíl z tohoto objemu financí, 32 miliard, je vypláceno prostřednictvím tzv. nástrojů pro financování vnější činnosti (dále jen „nástrojů“). Tvoří je 9 různých tematických a geografických nástrojů a společné prováděcí nařízení:(1)

•  nástroj předvstupní pomoci (NPP),

•  evropský nástroj sousedství,

•  nástroj pro rozvojovou spolupráci,

•  nástroj partnerství,

•  nástroj přispívající ke stabilitě a míru,

•  evropský nástroj pro demokracii a lidská práva,

•  nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti,

•  nástroj pro Grónsko,

•  Evropský rozvojový fond (ERF).

5 z těchto nástrojů spadá pod parlamentní kontrolu ze strany Výboru pro zahraniční věci (AFET) Evropského parlamentu. Výbor AFET tuto kontrolu vykonává formou řádných schůzí své pracovní skupiny pro nástroje financování vnější činnosti, které předsedá zpravodajka, a také vedením strategických dialogů s Evropskou komisí (dále jen „Komisí“) a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ).

Ve společném prováděcím nařízení se příslušné orgány dohodly na tom, že bude proveden přezkum v polovině období, který prověří, jak jsou jednotlivé nástroje prováděny. Přezkum v polovině období, který se částečně opíral o zjištění externích hodnotitelů, zveřejnila Evropská komise v prosinci 2017.

Paralelně s postupem přezkumu v polovině období zahájily všechny orgány přípravné práce na příštím VFR. Během jednání o VFR bude nastolena důležitá otázka ohledně toho, jakou strukturu bude mít financování vnější činnosti EU po roce 2020.

Tato zpráva si klade za cíl přispět k uvedené diskusi a poskytnout tak jasné stanovisko Evropského parlamentu. Kromě toho, že se tato zpráva podrobně zabývá přezkumem v polovině období, který vypracovala Komise, a zprávami externích hodnotitelů, vychází také ze studie, kterou připravila výzkumná služba Evropského parlamentu. Použity byly mj. tyto informace: fakta a doporučení, vzešlá z pravidelných výměn v rámci pracovní skupiny pro nástroje financování vnější činnosti a ze strategických dialogů s útvary Komise a ESVČ a dále informace poskytnuté občanskou společností a nevládními organizacemi, které jsou nebo byly příjemci financování EU z těchto nástrojů.

EU v posledních letech čelila řadě vnějších i vnitřních problémů, které spolu navzájem úzce souvisejí. V blízkosti evropských hranic propukly konflikty, které neutuchají. Příkladem za všechny může být situace v Jemenu a Sýrii, pokračující boje na Ukrajině a (politická) nestabilita a chaos v Libyi. Političtí vůdci jako Erdogan v Turecku a Sísí v Egyptě ještě více upevnili sevření, v němž drží společnost a své obyvatelstvo. Vlády zemí, jako je Rusko, Čína a Írán, současně aktivně prosazují své zájmy na světové scéně. Jejich modely vládnutí a hodnoty, s nimiž jsou tyto modely pevně spojeny, jsou často v přímém rozporu s hodnotami a zájmy Evropské unie, jejích členských států a obyvatel. Demokratické a liberální zásady, na nichž byla EU založena, však rovněž čelí nebývalému tlaku zevnitř.

Hrozí, že nekonzistentní kroky EU ve srovnání s tím, jak vystupuje ve vztahu ke třetím zemím, oslabí naše postavení jakožto normativního vzoru pro ostatní i naši schopnost dosáhnout pozitivních změn. Dění v Evropě má přímý vliv na to, jak jsme důvěryhodní jako vedoucí aktér na celosvětové scéně.

Příliš často podléhají cíle a záměry v oblasti vnějších vztahů, stanovené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, krátkodobým anebo národním zájmům. Proto naléhavě potřebujeme jasnou vizi a komplexní strategii zahraniční politiky EU i pro způsob, jak jsou přidělovány zdroje směrem k jasným cílům. Evropský parlament musí ke své úloze, v níž zajišťuje řádný dohled a posuzuje, zda byly stanovené cíle skutečně naplněny, přistupovat s vážností.

Stávajícímu uspořádání nástrojů, které spravují různé útvary uvnitř Komise i ESVČ, chybí strategická a zastřešující vize. Již několikrát se toto řešení ukázalo jako neefektivní a nekoherentní. Současně brání patřičné flexibilitě právní překážky a institucionální struktury, což oslabuje kapacitu EU rychle reagovat na nové a rodící se výzvy.

Nejrůznější zúčastnění činitelé a postupy rovněž vedly k tomu, že se provádění řídí nástrojem na místo toho, aby vycházelo z politiky a zaměřovalo se na výsledky. Zajistit transparentnost a odpovědnost je zbytečně náročné. To ještě více komplikuje nedostatek spolehlivých a soudržných hodnotících mechanismů a systémů umožňujících měřit pokrok a podle toho uzpůsobit politické a strategické cíle.

Nový VFR, který má vstoupit v platnost v roce 2020, skýtá příležitost zlepšit přinejmenším stávající institucionální strukturu financování vnější činnosti EU. Měl by přímo přispívat k větší efektivnosti, flexibilitě a transparentnosti vnějších vztahů EU s cílem posílit hodnoty a zájmy EU ve světě.

(1)

Evropský rozvojový fond (ERF) v současnosti není součástí rozpočtu EU.


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020

(2017/2280(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství,(1)

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II)(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 230/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2306 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 230/2014, kterým se zřizuje nástroj přispívající ke stabilitě a míru(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 234/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020(7) (nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti(8),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zahraniční věci ze dne 18. dubna 2017 pro Rozpočtový výbor a Výbor pro rozpočtovou kontrolu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU (COM(2016)0605 – C8-0372/2016 – 2016/0282(COD)),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (dále jen „nařízení o komitologii“)(12),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise C(2014)9615 ze dne 10. prosince 2014 o zřízení regionálního svěřenského fondu Evropské unie v reakci na krizi v Sýrii („fond Madad“) a na rozhodnutí Komise C(2015)9691 ze dne 21. prosince 2015, kterým se mění rozhodnutí C(2014)9615,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)7293 ze dne 20. října 2015 o zřízení Nouzového svěřenského fondu Evropské unie pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe a na rozhodnutí Komise C(2017)0772 ze dne 8. února 2017, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)7293,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise C(2015)9500 ze dne 24. listopadu 2015 o koordinaci činností Unie a členských států prostřednictvím koordinačního mechanismu – mechanismus pro Turecko(13) zaměřený na uprchlíky a na rozhodnutí Komise C(2016)0855 ze dne 10. února 2016(14) a C(2017)2293 ze dne 18. dubna 2017(15) o nástroji pro uprchlíky v Turecku, kterým se mění rozhodnutí Komise C(2015)9500,

  s ohledem na různé zprávy Evropského účetního dvora o financování vnější činnosti EU, zejména zvláštní zprávu č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2017 nazvanou „Zpráva o přezkumu v polovině období týkající se nástrojů pro financování vnější činnosti“ (COM(2017)0720) a na doprovodné pracovní dokumenty k hodnocení společného prováděcího nařízení (SWD(2017)0606), evropského nástroje sousedství (SWD(2017)0602), nástroje předvstupní pomoci (SWD(2017)0463), nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (SWD(2017)0607), nástroje partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (SWD(2017)0608) a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (SWD(2017)0604),

–  s ohledem na externí hodnocení nástrojů pro financování vnější činnosti(16),

–  s ohledem na probíhající postupy Evropského parlamentu týkající se budoucího víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020;

–  s ohledem na posouzení provádění výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) v Evropě nazvané „Nástroje EU pro financování vnější činnosti a budoucí uspořádání po roce 2020“,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. listopadu 2015 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2015 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2014“ (COM(2015)0578),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 19. prosince 2016 nazvanou „Výroční zpráva z roku 2016 o provádění nástrojů Evropské unie pro financování vnější činnosti v roce 2015“ (COM(2016)0810),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. června 2017 určené Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. dubna 2014 o komplexním přístupu EU a jeho dopadech na soudržnost vnější činnosti EU(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(21),

–  s ohledem na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o zprávě Komise o Turecku za rok 2016(23),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 15. února 2017 o zprávě Komise o Albánii za rok 2016(24) a o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2016(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2016(26),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne ze dne 14. června 2017 o zprávě Komise o Kosovu za rok 2016(27), o zprávě Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii za rok 2016(28) a o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016(29),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018(31),

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie představenou v červnu 2016(32),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o spolupráci EU s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů,

–  s ohledem na strategii EU „Obchod pro všechny“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu EU (SWD(2017)0364),

–  s ohledem na pravomoci Výboru pro zahraničí věci jako výboru příslušného pro veškeré právní úpravy, programování a kontroly činností prováděných v rámci evropského nástroje sousedství (ENI), nástroje předvstupní pomoci (NPP II), evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), nástroje partnerství (PI) a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP) a politik, z nichž tyto nástroje vycházejí (příloha V, část I jednacího řádu),

–  s ohledem na prohlášení Evropské komise připojené k nařízením ustavujícím nástroje pro financování vnější činnosti, ve kterém se zavazuje, že se bude zapojovat do strategických dialogů s Parlamentem týkajících se sestavování programu Komise,

–  s ohledem na jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska a postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Rozpočtového výboru (A8-0112/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie zůstává největším poskytovatelem vnější pomoci na světě;

B.  vzhledem k tomu, že nástroje pro financování vnější činnosti jsou hlavním mechanismem podpory činnosti EU v globálním měřítku, a vzhledem k tomu, že vnější činnost EU má pro evropské občany stále větší význam;

C.  vzhledem k tomu, že z důvodu omezených zdrojů jsou nástroje pro financování vnější činnosti často využívány až na maximum;

D.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o přezkumu v polovině období uvádí, že současná architektura nástrojů pro financování vnější činnosti obecně odpovídá svému účelu;

E.  vzhledem k tomu, že spojení nástrojů nemůže být samo o sobě cílem;

F.  vzhledem k tomu, že EU čelí řadě výzev nejen v blízkém sousedství, ale také v celosvětovém měřítku;

G.  vzhledem k tomu, že vnější činnost EU musí upřednostnit řešení kritických globálních výzev, jako je mír a udržitelný rozvoj, a uznat, že podpora lidských práv pro všechny, zásady právního státu a demokracie se zvláštním zaměřením na rovnost žen a mužů a sociální spravedlnost, jakož i ochrana obhájců lidských práv, jsou pro dosažení těchto cílů nezbytné;

H.  vzhledem k tomu, že vnější finanční pomoc EU je klíčovým nástrojem pro podporu hospodářských reforem i demokratické, politické a institucionální konsolidace v partnerských zemích;

I.  vzhledem k tomu, že neexistuje spravedlivá a důkladná parlamentní kontrola všech nástrojů;

J.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zvýšit viditelnost pomoci EU a zaměřit se jak na občany partnerských zemí, tak na občany Evropské unie, s cílem lépe informovat o přínosech podpory EU; vzhledem k tomu, že investice ve prospěch konkrétních a hmatatelných projektů, jejichž viditelnost může být snadněji přístupná široké veřejnosti, a zároveň vypracování komplexní, efektivní a systematické komunikační strategie v rámci každého nástroje, mohou mít v tomto ohledu významnou hodnotu;

K.  vzhledem k tomu, že strategická komunikace je často konfrontována s vnějšími výzvami, včetně desinformačních kampaní proti EU a jejím členským státům, což vyžaduje další úsilí; vzhledem k tomu, že zásadní význam má proto podpora objektivních, nezávislých a nestranných informací a zároveň řešení právních aspektů mediálního prostředí, v němž nástroje a činnosti EU působí;

L.  vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod je klíčovým nástrojem EU pro pomoc zemím při jejich sociálním a hospodářském rozvoji, jakož i k ochraně a podpoře lidských práv, základních hodnot a právního státu;

M.  vzhledem k tomu, že podle Smluv by obchodní politika měla přispívat k plnění vnějších cílů Unie, včetně udržitelného rozvoje;

N.  vzhledem k tomu, že prostředky vyčleněné v programech na období 2014–2020 na pomoc v rámci ENI (15,4 miliardy EUR), NPP II (11,7 miliardy EUR), IcSP (2,5 miliardy EUR), EIDHR (1,3 miliardy EUR) a PI (1 miliarda EUR) činí dohromady 32 miliard EUR;

O.  vzhledem k tomu, že nástroj IPA II byl použit při řízení migrace;

P.  vzhledem k tomu, že evropský nástroj pro demokracii a lidská práva a zejména nástroj přispívající ke stabilitě a míru podléhají právnímu základu článků 209 a 212 SFEU, které odkazují na článek 208 SFEU, který stanoví, že „hlavním cílem politiky Unie pro rozvojovou spolupráci je snížení a výhledově i vymýcení chudoby“;

Q.  vzhledem k tomu, že za identifikaci, formulaci, provádění, monitorování a hodnocení pomoci EU v rámci těchto nástrojů je odpovědná Komise; vzhledem k tomu, že ESVČ je odpovědná za zajištění kontinuity a soudržnosti vnějších politik EU, mimo jiné prostřednictvím příslušných nástrojů; vzhledem k tomu, že Parlament je odpovědný za demokratický dohled a kontrolu a v rámci postupů spolurozhodování je spolutvůrcem právních předpisů;

R.  vzhledem k tomu, že duální charakter úřadu místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku znamená, že osoba, která jej zastává, musí hrát klíčovou úlohu při politické koordinaci pomoci Unie poskytované v rámci těchto nástrojů;

S.  vzhledem k tomu, že různé projekty a granty v rámci stávajících nástrojů nemohou být vyhodnoceny v plném rozsahu, neboť se stále nachází v rané fázi provádění; vzhledem k tomu, že některé cíle jsou kvalitativní povahy a souvisejí s právními předpisy, postupy a postoji, které nelze snadno kvantitativně měřit;

T.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém přezkumu v polovině období uvádí, že je obtížné měřit celkovou účinnost nástrojů při plnění jejich cílů, částečně kvůli obtížím při definování vhodných systémů monitorování a hodnocení na úrovni nástrojů (s. 10); připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2014 poukázal na závažné nedostatky v systému EuropeAid pro hodnocení;

U.  vzhledem k tomu, že společné prováděcí nařízení obsahuje klíčová ustanovení o rozvojové spolupráci a zásadách účinnosti pomoci, k nimž patří např. uvolnění podmínek při poskytování pomoci a využívání vlastních institucí, systémů a postupů partnerských zemí;

V.  vzhledem k tomu, že současné správní postupy často vedou k nadměrnému byrokratickému zatížení potenciálních příjemců, což ztěžuje menším organizacím občanské společnosti a organizacím sociálních partnerů zapojit se do navrhování a provádění projektů, neboť často postrádají know-how a administrativní kapacitu k předkládání způsobilých a úspěšných návrhů;

W.  vzhledem k tomu, že nařízení, jimiž se zřizují nástroje pro financování vnější činnosti, stanoví svěření prováděcích pravomocí Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011, a vzhledem k tomu, že tato nařízení rovněž stanoví, že Komisi jsou v tomto ohledu nápomocny výbory nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci;

X.  vzhledem k tomu, že ve stejné době, kdy jsou návrhy prováděcích aktů zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, musí být zaslány i Radě a Parlamentu, a vzhledem k tomu, že jednací řády těchto výborů stanoví, že návrhy prováděcích aktů musí být zaslány členům výborů nástrojů ENI, IPA II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci nejméně 20 kalendářních dnů před schůzí příslušného výboru; vzhledem k tomu, že návrhy prováděcích aktů by tudíž měly být zaslány Parlamentu nejméně 20 kalendářních dnů před těmito schůzemi, a vzhledem k tomu, že písemné postupy pro přijetí návrhů prováděcích aktů představují v řádně odůvodněných případech výjimku z tohoto pravidla;

Y.  vzhledem k tomu, že vypracování prováděcích aktů zahrnuje přípravnou fázi uvnitř Komise (včetně konzultací mezi příslušnými útvary), která je dosti dlouhá – obvykle trvá několik měsíců;

Přezkum v polovině období

1.  konstatuje, že Komise dospěla při provádění přezkumu v polovině období k závěru, že stávající nástroje jsou celkově vhodné ke svému účelu;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že množství a nedostatečná pružnost a soudržnost finančních zdrojů EU v rámci okruhu 4 stávajícího VFR svědčí o omezených ambicích EU jednat jako skutečný globální hráč; konstatuje však, že řada partnerských zemí a témat, kterým se věnovaly nástroje pro financování vnější činnosti EU, zaznamenává pozitivní pokrok, a je tedy důkazem významu těchto nástrojů;

3.  je však znepokojen některými zjištěními, včetně chybějících politických pokynů a zastřešující vize, nedůsledného provádění hodnot a partnerských zásad EU, pomalého nebo neexistujícího pokroku, co se týče cílů souvisejících se sociální a právní reformou v širším sousedství, chybějícího důkladného monitorování a hodnocení a omezené flexibility;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jasná jednotná vize obsažená v dokumentu, který by objasňoval synergie mezi nástroji a jak je sloučit tak, aby sloužily jako celosvětová a zastřešující strategie zahraniční politiky EU;

5.  je znepokojen skutečností, že EU a její nástroje čelí významným výzvám, k nimž patří politické kompromisy mezi prosazováním hodnot a práv a krátkodobými bezpečnostními zájmy, vznik nových aktérů v oblasti globálního řízení a mezinárodních finančních institucí, jakož i četné násilné konflikty ve světě, včetně nestálé situace v bezprostředním sousedství EU, a to jak na východě, tak na jihu, a stále agresivnější a asertivnější politika Ruska;

6.  konstatuje, že svěřenské fondy EU byly vytvořeny k řešení základních příčin migrace; vyjadřuje politování nad skutečností, že příspěvky z rozpočtu EU do svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku měly negativní vliv na celkovou soudržnost, dlouhodobou vizi a dopad činnosti Unie; opětovně zdůrazňuje, že nové priority musí být financovány z nových prostředků; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Parlament nebyl v žádném stadiu rozhodovacího procesu souvisejícího s prohlášením ohledně Turecka oficiálně konzultován, ani požádán o souhlas;

7.  opakuje, že je zapotřebí, aby nástroje byly komplementární a přizpůsobeny místnímu kontextu a aby byly schopny reagovat na nové a nepředvídané výzvy rychle a účinně, aniž by ztratily ze zřetele své původní cíle;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že nástroje neobsahují výslovný odkaz na možnost pozastavit pomoc v případech, kdy přijímající země (zejména je-li využíváno nepřímé řízení s přijímající zemí, IMBC) nedodržuje základní zásady jako je demokracie, právní stát a dodržování lidských práv;

9.  konstatuje, že rozvojová pomoc EU (oficiální rozvojová pomoc, ODA) nedosáhla cíle OSN na úrovni 7 %; požaduje, aby byly navýšeny zdroje určené na rozvojovou pomoc, s cílem splnit závazky v rámci Agendy 2030;

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

10.  podporuje úsilí, jehož cílem je učinit z NPP II nástroj, který bude strategičtější z dlouhodobého hlediska a přinese konkrétní výsledky, a to prostřednictvím plánování zaměřeného na jednotlivé příjemce a odvětvového přístupu; je přesvědčen, že takový přístup by mohl pomoci snížit obrovský objem nevyčerpaných prostředků z nástrojů NPP I a II v Turecku v důsledku neúčinnosti IMBC a slabých absorpčních kapacit;

11.  je hluboce znepokojen regresí Turecka v oblasti právního státu a demokracie, a to navzdory 4,5 miliardám EUR plánovaným v rámci NPP II pro stávající období víceletého finančního rámce; uznává, že současná perspektiva přistoupení Turecka k EU přispívá k rozsáhlé nejistotě ohledně hodnoty nástroje NPP II v zemi; konstatuje, že finanční prostředky NPP II jsou využívány k financování závazků v rámci prohlášení ohledně Turecka;

12.  bere na vědomí různé etapy pokroku několika zemí západního Balkánu v rámci dlouhodobé pomoci z NPP II; konstatuje, že v některých případech pomoc NPP II vedla k omezeným výsledkům při řízení reforem, zejména v oblasti právního státu, veřejné správy a boje proti korupci;

13.  bere na vědomí zbývající nedostatky v kvalitě ukazatelů v programech jednotlivých zemí a v akčních dokumentech;

14.  zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo možné pozastavit či přesměrovat finanční prostředky z NPP II v případech, kdy důkladná analýza Komise zjistí, že partnerské země systematicky neplní své závazky, nebo se ukáže, že výrazně ustupují od předchozích politických postojů; vyjadřuje politování nad tím, že tato opatření byla v minulosti brzděna systémovou a politickou neschopností jednat;

15.  bere na vědomí existenci rámce výkonnosti; vyjadřuje však politování nad tím, že odměny za výkonnost se ještě jen mají posoudit a udělit; v této souvislosti požaduje větší úsilí o další zlepšení rámce, a to s přihlédnutím k případům negativních výsledků a následnému snížení finančních prostředků;

16.  znovu připomíná význam NPP II jako hlavního nástroje financování EU pro předvstupní financování klíčových sociálních, hospodářských, politických a institucionálních reforem v prioritních oblastech v zájmu sladění zemí acquis EU; konstatuje, že takové reformy mohou z dlouhodobého hlediska přispět k regionální bezpečnosti; vítá zvýšené strategické zaměření NPP II, ale zdůrazňuje, že financování v rámci NPP II musí být ambiciózní a zaměřené na budoucnost a musí odpovídat skutečným potřebám, závazkům a snahám spojeným s přístupovým procesem a členstvím v EU; připomíná v této souvislosti, že financování by mělo být využíváno v souladu s konkrétními cíli daného nástroje;

17.  uznává, že nástroj pro občanskou společnost v rámci NPP II poskytuje zásadní podporu místním organizacím občanské společnosti; zdůrazňuje, že závazky neodpovídají skutečným potřebám na místě; požaduje v této souvislosti větší doplňkovost NPP II s opatřeními jiných nástrojů, zejména EIDHR a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru; konstatuje, že to vyžaduje větší koordinaci během fáze plánování a programování;

18.  domnívá se, že odvětvový přístup je platný, ale lituje nedostatku jasné odpovědnosti za projekty v důsledku roztříštěných pravomocí; konstatuje, že nepřímé řízení zlepšilo celkovou odpovědnost za programy, ale vedlo také ke snížení účinnosti v důsledku delších zpoždění při provádění;

19.  vítá iniciativy na vytvoření systémů pro lepší sledování a měření výkonnosti, a to i prostřednictvím odvětvových monitorovacích výborů, vnitřních pokynů a vytvoření nového systému správy informací;

Evropský nástroj sousedství (ENI)

20.  vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v podobě plánované pomoci a zdůrazňuje zvláštní povahu nástroje ENI, která umožňuje, aby EU vytvořila politiky na míru přizpůsobené specifickým potřebám partnerských zemí;

21.  sdílí hodnocení Komise, že existence zvláštního finančního nástroje pro sousedství je konkrétním důkazem politického významu, který EU připisuje vztahům se sousedy a prohlubování politické spolupráce a hospodářské integrace s uvedeným regionem a v jeho rámci;

22.  bere na vědomí, že současné výzvy a potřeby ve státech sousedících s EU, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy a finančními zdroji, značně zatěžují rozpočet i lidské zdroje ENI, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;

23.  je znepokojen skutečností, že financování ENI je méně účinné v případě partnerů, kteří vykazují malé odhodlání v souvislosti s reformami, a zůstává problematické, ale nezbytné v politicky citlivých a konfliktních situacích, zejména pokud jde o prosazování sdílených hodnot demokracie a lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že zásada „více za více“ a přístup založený na pobídkách nejsou uplatňovány účinně, a že zemím, jež se zjevně odchylují od svých závazků v oblasti lidských práv a demokratických reforem, se poslední dobou dostává zvýšené finanční pomoci;

24.  znovu opakuje, že regiony sousedství čelí od roku 2014 nebývalým výzvám kvůli rostoucímu počtu dlouhotrvajících a nově se objevujících problémů, jako je nelegální anexe Krymského poloostrova Ruskem a konflikt na východní Ukrajině, syrská krize, situace v Libyi, radikalizace a terorismus, nezaměstnanost mládeže a migrace;

25.  je znepokojen skutečností, že tento vývoj, jakož i nesoulad mezi cíli, zájmy EU i partnerských zemí a dostupnými finančními zdroji vyčerpaly finanční kapacitu tohoto nástroje až na maximum, a zdůrazňuje potřebu větší flexibility;

26.  zdůrazňuje, že hodnoty a zásady EU, jako demokracie, právní stát, lidská práva a efektivní, odpovědné a transparentní veřejné instituce, jsou v zájmu sousedních zemí stejně jako v našem zájmu, pokud jde o stabilitu, bezpečnost a prosperitu; vítá podporu strukturálních reforem poskytovanou v rámci plánované pomoci; domnívá se, že uplatňování zásady diferenciace umožnilo EU přizpůsobit její podporu potřebám a ambicím partnerských zemí;

27.  bere na vědomí příspěvky v rámci ENI pro fond Madad a nouzový svěřenský fond EU pro Afriku;

28.  zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi regionálními a dvoustrannými programy a investičními nástroji s cílem lépe podporovat a podněcovat rozvoj soukromého sektoru; konstatuje, že problémy související s nedostatkem společného plánování s členskými státy se mírně snížily;

29.  vítá sledování pomoci ENI prostřednictvím monitorování zaměřeného na výsledky; vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni nástrojů neexistují žádné konzistentní systémy monitorování a hodnocení;

30.  zdůrazňuje, že technická podpora a hospodářská pomoc v oblasti obchodu poskytovaná v rámci evropské politiky sousedství blízkým partnerům Unie na její jižní a východní hranici významně přispívají k demokratickému vývoji v těchto regionech; konstatuje, že finanční prostředky v rámci ENI lze použít pro usnadnění obchodu a jako takové mohou být doplňkem stávajících finančních prostředků EU vyčleněných na dohodu o usnadnění obchodu, aby byla lépe zaručena střednědobá a dlouhodobá politická stabilita;

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)

31.  bere na vědomí, že hlavní přidanou hodnotou nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru je jeho rychlost a flexibilita, když je nutné zapojit se do řešení konfliktu, a jeho široká škála civilních aktérů, se kterými může EU spolupracovat; připomíná, že jde o jediný nástroj EU pro předcházení civilním konfliktům, včetně mediace, dialogu a usmíření;

32.  bere na vědomí komplikace při shromažďování údajů a měření výsledků akcí v rámci IcSP, které se mohou ukázat jako náročné z důvodu potíží při posuzování politických výsledků, přidělování výsledků k jednotlivým akcím tohoto nástroje při přípravě následných opatření v rámci jiných nástrojů, jakož i problémů při přístupu do konfliktem postižených oblastí;

33.  konstatuje, že v posledním období se nutnost předcházet konfliktům a řešit bezpečnostní výzvy radikálně zvýšila; je přesvědčen, že v mnoha zemích, které čelí poválečné krizi, existuje potřeba iniciativ v oblasti usmiřování, mediace a dialogu; zdůrazňuje, že v souvislosti s krizemi a konflikty je potřeba rychle reagovat; zdůrazňuje potřebu výrazně zvýšit prostředky, které jsou k dispozici pro takové iniciativy; konstatuje, že cílem změny IcSP v listopadu 2017 je posílit bezpečnostní schopnosti třetích zemí s cílem dále podporovat stabilitu, bezpečnost a udržitelný rozvoj; konstatuje, že IcSP může být využíván jako krajní opatření či předchůdce dlouhodobých opatření financovaných z jiných nástrojů;

34.  konstatuje, že nástroj IcSP se nachází v rané fázi boje proti globálním kybernetickým hrozbám; naléhavě vyzývá k tomu, aby byl na kybernetickou bezpečnost kladen větší důraz, mimo jiné prostřednictvím soudržné strategie, která by se vztahovala na veškerou vnější činnost EU; žádá, aby byly na kybernetickou bezpečnost zároveň navýšeny zdroje v rámci IcSP, který je vhodným nástrojem pro řešení těchto hrozeb;

35.  konstatuje, že se zvýšila spolupráce s činnostmi společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a operacemi a misemi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jakož i poskytování humanitární pomoci EU;

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

36.  vyzdvihuje přidanou hodnotu celosvětového uceleného přístupu, který EIDHR zaujímá navzdory svému relativně nízkému rozpočtu, a význam organizací občanské společnosti při dosahování jeho cíle, jakož i jeho jedinečný rys spočívající v tom, že se jedná o jediný nástroj, který EU umožňuje podporovat činnost občanské společnosti bez ohledu na to, zda orgány dotyčného státu s těmito činnostmi souhlasí či nikoli;

37.  doporučuje lepší využívání harmonizovaných pravidel prostřednictvím případných společných výzev k předkládání návrhů a lepší spolupráce napříč útvary Komise a ESVČ;

37.  konstatuje, že EIDHR je během tohoto období využíván pružněji a s větší doplňkovostí než v období předchozím, a reaguje tak rychleji na vznikající krize v oblasti lidských práv a demokracie; vítá jeho doplňkovost s financováním z jiných zdrojů, například z Evropské nadace pro demokracii, což zvyšuje účinnost financování z EIDHR v naléhavých případech; vítá větší zaměření na obránce lidských práv, mimo jiné prostřednictvím fondu pro mimořádné události dostupného na úrovni delegací EU, a vytvoření a úspěšné fungování mechanismu EU na ochranu obránců lidských práv ProtectDefenders.eu; zdůrazňuje, že postup předkládání návrhů je dlouhý, nevhodný a příliš konkurenční;

38.  kromě toho bere na vědomí přínos mechanismu EU ProtectDefenders.eu, který uplatňuje občanská společnost a jenž poskytl významnou podporu velkému množství obránců lidských práv; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly takovéto mechanismy i nadále podporovány;

39.  je znepokojen problémy při prosazování lidských práv a demokratických hodnot prostřednictvím zeměpisných programů a snížením podpory, kterou EU poskytuje organizacím občanské společnosti, což vede ke zvýšenému tlaku na EIDHR v době, kdy se na celém světě zmenšuje prostor pro občanskou společnost;

40.  je přesvědčen, že EU musí prokázat vedoucí roli a ambice tím, že bude uplatňovat zastřešující politiku, prostřednictvím které začlení svou podporu demokracii do všech svých vnějších vztahů; domnívá se proto, že prostředky vyčleněné na podporu demokracie je třeba odpovídajícím způsobem zvýšit, zejména s ohledem na stávající útoky na demokracii, ke kterým dochází na celém světě; trvá na tom, že je třeba zajistit, aby se výdaje na cíl 1 pro program podpor v rámci jednotlivých zemí (CBSS) účinně a efektivně dostaly k těm obráncům lidským práv, kteří čelí největšímu riziku; naléhavě vyzývá delegace EU, aby v tomto ohledu poskytovaly veškerou nezbytnou podporu;

41.  uznává, že činnosti EIDHR je obtížné hodnotit, neboť nejsou k dispozici strategické a operační ukazatele; konstatuje, že hodnocení je problematické i proto, že velká část podpory je organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv z pochopitelných důvodů poskytována důvěrně, aby byla ochráněna totožnost a bezpečnost příjemců;

42.  připomíná přínos volebních pozorovatelských misí EU, což je oblast, v níž EU zaujímá vedoucí postavení; vítá skutečnost, že se zvýšil počet pozorovacích misí a misí navazujících na doporučení pozorovacích misí;

Nástroj partnerství (PI)

43.  podtrhuje, že cílem PI je prosazovat tematické unijní a společné zájmy s třetími zeměmi a vytvářet aliance a podporovat spolupráci se stávajícími a nově příchozími strategickými partnery; konstatuje, že PI je v praxi využíván jako krajní řešení v případech, kdy je považován za jediný nástroj, který může zprostředkovat plnění politického programu EU a řešit globální výzvy;

44.  konstatuje, že nástroj partnerství je ve srovnání s předchozími nástroji schopen větší spolupráce se třetími zeměmi, včetně strategických partnerů, zemí, které byly dříve příjemci dvoustranné rozvojové pomoci, a různých mezinárodních fór,domnívá se však, že je nezbytné, aby útvary odpovědné za tvorbu politik poskytovaly více zdrojů a vstupů, což zajistí jejich plné zapojení do navrhování, plánování a provádění činností, zvýší aktivní úlohu delegací EU na formulaci těchto činností a zlepší sdílení informací s členskými státy;

45.  zasazuje se za zlepšení viditelnosti, znalostí a porozumění ohledně cílů PI, zejména v rámci orgánů a institucí EU;

46.  s politováním konstatuje, že hodnocení bylo narušeno tím, že kvůli pozdnímu přijetí rámce ukazatelů výsledků a nedokončené povaze většiny projektů nebyl vytvořen centrální depozitář dokumentace činností;

Společné prováděcí nařízení

47.  připomíná, že nástroje EU pro financování vnější činnosti představují pro EU komplexní soubor nástrojů pro podporu a posílení její činnosti na mezinárodní scéně a že jejich komplexní struktura je koordinována společným prováděcím nařízením; znovu zdůrazňuje, že toto nařízení musí splňovat kritéria rozpočtové kontroly a demokratického dohledu; vyjadřuje politování nad skutečností, že velká složitost a restriktivní charakter společného prováděcího nařízení brání efektivnímu využívání zdrojů Unie a znemožňují včasné reakce na nové výzvy a potřeby partnerů; vyjadřuje politování nad tím, že jeho shodnost pravidel nevedla ke společnému plánování pomoci mezi jednotlivými nástroji;

48.  konstatuje, že společné prováděcí nařízení bylo vytvořeno za účelem harmonizace, zjednodušení provádění, větší pružnosti, soudržnosti, souladu a účinnosti využívání zdrojů Unie, jakož i nekomplikovaného a doplňkového přístupu k provádění všech nástrojů;

49.  domnívá se, že dostatek času je pro Parlament klíčovým předpokladem toho, aby mohl patřičně a řádně vykonávat své kontrolní pravomoci, pokud jde o návrhy prováděcích aktů; domnívá se, že vzhledem k tomu, kolik času je věnováno přípravě návrhů prováděcích aktů před tím, než dorazí do výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci, nelze nedodržení dvacetidenní lhůty pro předložení dokumentů Parlamentu a Radě v konečné fázi přijímání prováděcích aktů ospravedlnit; lituje proto, že lhůta 20 kalendářních dnů není vždy dodržena, a domnívá se, že se tím narušuje jeho právo kontroly; žádá, aby byly veškeré návrhy prováděcích opatření předkládány s nejméně dvacetidenním předstihem, a žádá Komisi, aby pozměnila jednací řád výborů nástrojů ENI, NPP II, EIDHR, IcSP, PI a nástroje pro rozvojovou spolupráci tak, aby se prodloužila dvacetidenní lhůta pro předložení návrhů, čímž se usnadní výkon kontrolních pravomocí Parlamentu;

50.  vyjadřuje politování nad tím, že politika financování vnější činnosti EU je i nadále omezená v tom smyslu, že některé třetí strany se aktivně snaží oslabit zahraniční politiku EU prostřednictví dezinformací;

Doporučení na rok 2017 a období 2018–2020

51.  požaduje, aby hodnoty EU, všeobecně platné hodnoty a lidská práva byly i nadále ve středu veškeré vnější činnosti EU;

52.  naléhavě vyzývá k větší součinnosti a soudržnosti všech nástrojů spadajících do okruhu IV, jakož i k lepší koordinaci s dvoustrannými programy pomoci členských států a případně i dalších dárců; vyzývá v této souvislosti Komisi a ESVČ, aby posílily vzájemnou spolupráci a koordinaci, a to i s organizacemi občanské společnosti a místními aktéry, a aby plnily své povinnosti vyplývající z článku 21 SEU;

53.  vyzývá k zavedení spolehlivých, konsistentních a transparentních mechanismů monitorování a hodnocení; opakuje, že tyto mechanismy by umožnily sledování hmatatelného pokroku, pokud jde o zásadní cíle související s reformami v sousedních zemích, což je obzvláště důležité tam, kde tyto reformy uvízly na mrtvém bodě či byly jinak zpožděny;

54.  vyzývá k zavedení posílených postupů a systémů parlamentní kontroly a dohledu, které budou shodné pro všechny nástroje; doporučuje zlepšit transparentnost prostřednictvím vytvořením jednotné společné transparentní veřejné databáze projektů a činností;

55.  zdůrazňuje, že organizacím občanské společnosti je třeba poskytnout dodatečné finanční zdroje a podporu v oblasti odborné přípravy; trvá na tom, že je nutné okamžitě přijmout opatření na další zmírnění byrokratické zátěže a procesních překážek, jimž čelí organizace občanské společnosti, zejména ty, které působí na místní úrovni; vyzývá k zavedení zvláštních rozpočtových položek pro budování kapacity organizací občanské společnosti s cílem zvýšit jejich schopnost získávat finanční prostředky; vyjadřuje politování nad tím, že otázka nedostatečného zapojení organizací občanské společnosti do programování a provádění vnějších nástrojů nebyla uvedena ve zprávě Komise o přezkumu v polovině období; vyzývá Komisi, aby uplatňovala strategičtější zapojení organizací občanské společnosti do všech vnějších nástrojů a programů, jak požadovala Rada i Parlament;

56.  zasazuje se za přímější a aktivnější prosazování politik EU, její finanční pomoci a viditelnosti;

57.  znovu zdůrazňuje své stanovisko, že by měla být zavedena možnost přenést zbývající nepřidělené finanční prostředky v rámci nástrojů ENI a NPP II do dalšího roku s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků v rámci každého z těchto nástrojů, aby bylo možné rozšířit schopnost reagovat na naléhavé nepředvídané potřeby, a cíle stanovené v příslušných nařízeních o ENI a NPP II zůstanou zachovány;

Nástroj předvstupní pomoci (NPP II)

58.  podporuje zásady uvedené v článku 21 SEU a doporučuje, aby byl kladen větší důraz na posilování demokratických institucí, boj proti korupci a reformy veřejné správy, čímž dojde k posílení právního státu a řádné správy a k důslednějšímu uplatňování lidských práv a práv menšin; vyzývá k větší podpoře reforem v odvětvích souvisejících s procesem přistoupení, jakož i ke stimulaci regionální spolupráce s dílem doplnit politiku EU v oblasti rozšíření;

59.  doporučuje, aby byl v případech, kdy státní orgány nejsou ochotny plnit deklarované cíle EU nebo spolupracovat na dosahování cílů nástroje, umožněn převod finančních prostředků občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby snížila nebo pozastavila financování zemím, které zásadním způsobem porušují základní hodnoty EU včetně základních kodaňských kritérií; vyzývá ke snížení administrativní zátěže pro příjemce z řad organizací občanské společnosti, které žádají o financování z EU;

60.  požaduje, aby byl v případech, kdy se uvažuje o pozastavení finančních prostředků nebo o významných změnách v maximálních orientačních přídělech, zapojen Parlament;

61.  trvá na tom, aby příjemci převzali jasnou odpovědnost za činnosti související s plánováním, monitorováním či prováděním auditů; vyzývá Komisi, aby vnitrostátním auditním orgánům poskytovala cílenou pomoc, pokud jde o metodologii, plánování, nábor, odbornou přípravu a dohled;

62.  doporučuje věnovat větší podporu těm národním orgánům odpovědným za koordinaci dárců, které sice mají omezenou kapacitu, ale prokazují politickou vůli splnit dotyčné cíle; vyjadřuje politováním nad tím, že absorpční kapacita těchto finančních prostředků je málo transparentní;

63.  naléhavě vyzývá k tomu, aby finance byly směrovány do odvětví s prokazatelnými výsledky, čímž se zabrání dalším chronickým zpožděním, k nimž došlo v rámci nepřímého řízení s přijímající zemí, zejména v Turecku;

64.  vyzývá ke zvýšení viditelnosti nástroje NPP II v regionu s ohledem na zásadní význam politiky rozšiřování EU, například prostřednictvím provádění vhodných cílených komunikačních a informačních kampaní v celostátních, regionálních a místních sdělovacích prostředcích či prostřednictvím jakýchkoli jiných prostředků, které budou uznány za vhodné, s tím, že minimální požadavky a kritéria monitorování v souvislosti s těmito kampaněmi definuje Komise v úzké spolupráci s příjemci; podporuje cílené úsilí o boj proti propagandě a o strategickou komunikaci, zejména v případech, kdy jsou obraz a zájmy EU aktivně napadány a oslabovány;

65.  doporučuje využívat finanční prostředky z NPP II za účelem vytvoření komunikačních kanálů pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, jak v členských státech, tak v kandidátských zemích, s cílem vytvořit silné obchodní vazby mezi příslušnými oblastmi, což bude velmi užitečné za účelem přípravy přijímajících zemí ke vstupu na jednotný trh;

66.  připomíná význam odměny za finanční výkonnost pro země, které dosahují pokroku, jak je stanoveno v nařízení o NPP II;

67.  domnívá se, že pružnost a využívání finančních prostředků na řešení konkrétních krizových situací musí být v souladu s klíčovými prioritami dotyčného nástroje a se základy strategie rozšíření a procesu přistoupení, na něž musí NPP II i nadále klást hlavní důraz;

68.  vyzývá k lepší koordinaci a dalším součinnostem během fází plánování a programování NPP II s činnostmi dalších nástrojů, zejména EIDHR a IcSP, s cílem zajistit soudržnost a zvýšit doplňkovost jak vnitřně v rámci svého vlastního souboru cílů a programů, tak i vůči dalším nástrojům financování vnější činnosti;

Evropský nástroj sousedství (ENI)

69.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existoval celkový strategický dokument pro provádění ENI, na jehož základě by byla pomoc uvedena do souladu s širším politickým rámcem, a pro lepší koordinaci s jinými nástroji; zdůrazňuje, že priority plánování programů v rámci ENI by měly zahrnovat i sociálně–ekonomický rozvoj, mladé a udržitelné hospodaření se zdroji energie;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že víceleté plány byly pro většinu příjemců stanoveny již v průběhu roku 2017, tedy před dokončením přezkumu pomoci v těchto zemích v polovině období; připomíná, že Parlament vydal svá doporučení k programům během strategického dialogu s Komisí v dubnu 2017;

71.  zdůrazňuje politickou viditelnost a pákový efekt EU, které ENI jako samostatný finanční nástroj v zemích sousedství zaručuje, a to na východě i na jihu;

72.  vyzývá k zachování stávající finanční rovnováhy při přidělování prostředků mezi jižní a východní sousedství Unie;

73.  podtrhuje souvislosti mezi stabilizací, předcházením konfliktům a řešením konfliktů, dodržováním lidských práv a zásad právního státu a sociálně-ekonomickým rozvojem; zdůrazňuje význam projektů, jež podporují mladé lidi, pokud jde o jejich vzdělání a zaměstnatelnost;

74.  znovu vyzdvihuje důležitost schopnosti reagovat rychleji na vzniklé problémy;

75.  zdůrazňuje, že investice do stabilizace a rozvoje sousedních zemí napomáhá k řešení takových problémů, jako je migrace, terorismus, místní konflikty a hospodářská nestabilita, což bude z dlouhodobého hlediska prospěšné pro celou EU;

76.  zdůrazňuje, že specifika náročných úkolů v sousedství vyžadují integrovaný a komplexní přístup založený na různých situacích a potřebách příjemců včetně součinnosti s dalšími nástroji pro financování vnější činnosti a rovněž přístup uplatňovaný napříč politikami Unie; zdůrazňuje jedním z prvořadých úkolů je rychlé a účinné provádění dohod o přidružení a o prohloubených a komplexních zónách volného obchodu (DCFTA) a všech souvisejících reforem, které je třeba podpořit odpovídajícími finančními zdroji EU;

77.  zdůrazňuje, že kromě značného pokroku ve společných analýzách, v koordinaci a budování konsensu ohledně priorit dárců je důležité podrobnější společné plánování s členskými státy; naléhavě vyzývá ke zlepšení koordinace dárců, zejména pokud jde o koordinaci dárcovství s prostředky z jiných nástrojů EU, s dalšími dárci a mezinárodními finančními institucemi za účelem podpory hospodářské transformace a stability v partnerských zemích;

78.  je znepokojen skutečností, že schopnost reakce tohoto nástroje a jeho finanční kapacita jsou nyní na hranici jeho možností; vyjadřuje politování nad tím, že ve fázi plánování nebylo dostatečně přihlédnuto k interním odborným poznatkům v podobě analýzy politických a geopolitických rizik;

79.  usuzuje, že vzhledem k současným výzvám ve státech sousedících s EU může dojít k tomu, že bude nutné navýšit orientační finanční příděly prostřednictvím legislativní změny;

80.  znovu zdůrazňuje, že pokud jsou prostředky naplánované v rámci ENI přesunuty na jiný způsob financování, například do svěřenských fondů, je třeba dodržovat cíle těchto prostředků, a že je nutné, aby probíhala kontrola a dohled ze strany Parlamentu, které nesmí být nikdy opomíjeny;

81.  vyzývá k většímu zapojení občanské společnosti do definování potřeb;

82.  vyzývá k plnému využití podmíněnosti a mechanismů založených na pobídkách, které budou v případě potřeby podporovat politické a hospodářské reformy a budou spojeny s cíli v oblasti reforem a strategickými cíli; vyjadřuje politování nad skutečností, že ENI nedokázal poskytnout dostatečné pobídky zemím, jež nebyly ochotny zapojit se do politických reforem; vyzývá k účinnému monitorování ENI na úrovni nástroje;

83.  je znepokojen ničením a zabavováním pomoci financované EU ve třetích zemích; vyzývá k dalšímu úsilí o zlepšení strategické komunikace a viditelnosti EU v sousedních zemích;

Nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP)

84.  vyzývá k vyvinutí většího úsilí o maximální uplatnění vlivu IcSP prostřednictvím pravidelných strategických dialogů s partnery a mezinárodními organizacemi; v této souvislosti žádá o zajištění spolufinancování jinými důležitými dárci, kteří mají zájem na výsledcích příslušných opatření;

85.  vyzývá ke zlepšení strategického rámce a k součinnosti mezi IcSP a návaznými opatřeními prováděnými na základě jiných nástrojů a jinými subjekty;

86.  vyzývá k větší spolupráci mezi dalšími mezinárodními organizacemi, vládami a orgány EU v rámci boje proti nově vznikajícím hrozbám, např. v oblasti hybridních konfliktů a kybernetické bezpečnosti, kde by mohly být využity odborné znalosti Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

87.  doporučuje strategičtější využití mediační kapacity nástroje IcSP nejen při sporech lokálního dopadu, ale také na podporu mírového procesu a dialogu ve stávajících nebo vznikajících konfliktech celosvětového významu, a vyzývá ke zlepšení systémů včasného varování a nástrojů k analyzování konfliktů, které umožňují lepší prevenci a budování míru;

88.  zdůrazňuje, že tento nástroj umožní Unii financovat opatření v oblasti výcviku a dodávat ozbrojeným skupinám třetích zemí nesmrtící vybavení (například informační systémy, nemocnice atd.) s cílem reagovat v krátkodobém i střednědobém horizontu na naléhavé potřeby v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje;

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR)

89.  opakuje, že je zásadně důležité podporovat a prosazovat demokracii a lidská práva ve třetích zemích a rovněž chránit obránce lidských práv bez ohledu na zásahy orgánů třetích zemí;

90.  konstatuje, že EIDHR je v tomto ohledu účinným a významným nástrojem, jenž funguje v kontextu zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost; opakovaně poukazuje na trvalou potřebu cíleně směřovat finanční prostředky na problematiku lidských práv a demokracie, a to bez snižování jejich objemu; dále vyzývá ke zvážení možnosti navýšit finanční prostředky pro naléhavou pomoc obráncům lidských práv a rovněž vyzývá k účinnému prosazování dostupnosti těchto prostředků;

91.  opakuje, že EIDHR by neměl být pouze nástrojem určeným na vyplňování mezer po jiných nástrojích nebo nástrojem používaným k takovému vyplňování mezer, ale že by se cílené prosazování demokracie a lidských práv mělo stát jasným a strategickým cílem samo o sobě;

92.  vyzývá Komisi, aby řešila problém zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost a nárůstu porušování lidských práv a represí, například tím, že zvýší finanční prostředky, jež jsou k dispozici pro globální a reaktivní programy, například pro mechanismus EU ProtectDefenders.eu; vyzývá EU, aby nadále finančně podporovala obránce lidských práv, zejména ty, kteří jsou ohroženi, a občanskou společnost, jakož i marginalizované skupiny, jako jsou ženy, původní obyvatelstvo, Romové, osoby se zdravotním postižením, děti a senioři;

93.  doporučuje, aby za účelem boje proti celosvětovým protiliberálním tendencím probíhalo větší strategické plánování doprovázené politickými pokyny ze strany orgánů EU a soudržností s ostatními nástroji, zejména v zemích zakoušejících úpadek lidských práv a demokratických standardů;

94.  zdůrazňuje, že je důležité zaměřit se na mezinárodně důležitá témata, která by v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu mohla podpořit globalizaci lidských práv a zásady právního státu, mezinárodního práva a spravedlnosti; vyzývá ke zvýšení podpory poskytované pomocí EIDHR v řadě nově vznikajících tematických oblastí, zejména v boji proti korupci, v dodržování lidských práv ze strany podniků, práv souvisejících s životním prostředím a práv migrantů;

95.  vítá podporu poskytovanou mezinárodním a regionálním mechanismům pro lidská práva a zaručení odpovědnosti, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Mezinárodní trestní soud;

96.  doporučuje pokračovat v úsilí o zrušení trestu smrti na celém světě;

97.  připomíná, že se Evropská komise zavázala k další podpoře občanské společnosti a k prosazování příznivějšího prostředí pro organizace občanské společnosti v partnerských zemích; trvá na tom, že je nutné naléhavě pracovat na dalším zmírnění byrokratických překážek, jímž čelí místní organizace občanské společnosti; vybízí delegace EU, aby aktivně vyhledávaly obránce lidských práv a organizace občanské společnosti, které se zabývající citlivými otázkami, jež vyžadují financování, aby zveřejňovaly výzvy k předkládání návrhů v místních jazycích, a umožnily tak žadatelům předkládat návrhy projektů v těchto jazycích, čímž budou současně posilovat místní odpovědnost za projekty i jejich zakotvení v místě;

98.  vyzývá k většímu důrazu na udržitelnost opatření financovaných z EIDHR, zejména v rámci volebních pozorovatelských misí, v případech, kdy se otvírá značný prostor k posílení předávání znalostí místním subjektům a ke zlepšení dohledu nad kroky učiněnými v návaznosti na doporučení; vyzývá k tomu, aby plánování volebních pozorovatelských misí bylo lépe koordinováno se sledováním voleb Parlamentem;

99.  vyzývá Komisi, aby poskytla finanční prostředky konkrétně na projekty zaměřené na zvyšující se zneužívání technologií dohledu a na útoky represivních vládních orgánů a nestátních aktérů prováděné prostřednictvím internetu;

100.  vyzývá ke zřízení systémů monitorování a hodnocení, které budou využívat vstupní údaje poskytované obránci lidských práv;

101.  vyzývá ke krokům, které by byly učiněny v koordinaci s IcSP v zájmu předcházení zločinům proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy;

Nástroj partnerství (PI)

102.  vítá důraz kladený na strategické zájmy Unie;

103.  doporučuje strategičtější a konsolidovanější využívání toho mála finančních prostředků, které jsou v rámci PI k dispozici, které zajistí inkluzivní příspěvky a stanovení opatření, jež mají být provedena všemi útvary Komise a ESVČ v úzké spolupráci s členskými státy, a podtrhuje význam dobře fungujícího nástroje PI pro aktivní obranu hodnot a zájmů EU v souvislosti s ochabujícím transatlantickým konsenzem a s rostoucím počtem zemí se středními příjmy, jejichž strategický význam rychle sílí, a to i v Asii a Latinské Americe;

104.  doporučuje, aby v příštím víceletém orientačním programu byly přehodnoceny příspěvky podle zeměpisné polohy a byly přizpůsobeny výzvám; v této souvislosti navrhuje větší pokrytí spolupráce s třetími nestrategickými zeměmi, jako jsou například země se středními příjmy, které v současnosti nejsou dostatečně pokryty;

105.  doporučuje větší soulad s cíli společného prováděcího nařízení a s průřezovými tématy;

106.  doporučuje dokončit systém monitorování a hodnocení stanovený tímto nařízením, včetně příslušných kvalitativních ukazatelů;

107.  domnívá se, že nástroj PI by mohl být důležitým nástrojem na podporu provádění dohod o volném obchodu, zejména podporou činnosti domácích poradních skupin; zdůrazňuje, že je zapotřebí posuzovat využívání a rozdělování finančních prostředků, jakož i účinnost nástroje partnerství a programů Business Avenue a Brána EU, které by měly doplňovat pravomoci členských států v oblasti podpory zahraničního obchodu;

108.  konstatuje, že jedním z cílů nástroje partnerství je veřejná diplomacie s cílem budovat důvěru a porozumění pokud jde o politiky EU v zemích, které nejsou členy EU; zdůrazňuje, že zapojení občanské společnosti má zásadní význam, a vítá přidělení 3 milionů EUR na podporu účasti organizací občanské společnosti v domácích poradních skupinách;

Společné prováděcí nařízení

109.  doporučuje lepší využívání harmonizovaných pravidel prostřednictvím případných společných výzev k předkládání návrhů a lepší spolupráce napříč útvary Komise a ESVČ;

110.  vyzývá k tomu, aby mezi ustanovení společného prováděcího nařízení byla začleněna otázky genderové rovnosti;

111.  vyzývá k dalšímu zintenzivnění úsilí o zvýšení viditelnosti financování vnější politiky EU prostřednictvím ucelené a soudržné komunikační strategie, jejíž součástí budou opatření bojující proti dezinformacím; vyzývá k tomu, aby ve vztahu k realizačním partnerům byly zavedeny mechanismy podmíněnosti pro případy, kdy chybí soulad s opatřeními ke zvýšení viditelnosti EU;

112.  připomíná klíčový význam zásad rozvoje a účinnosti pomoci v rámci vnější činnosti, jak je zdůrazněno ve společném prováděcím nařízení, a vyzývá Komisi, aby tyto zásady zachovala ve všech opatřeních, která přijme na základě zprávy o přezkumu v polovině období;

113.  poznamenává, že by malé a střední podniky EU měly být zohledněny, pokud jde o přístup k externímu financování nástrojů prostřednictvím méně složité a příznivější právní úpravy, která může podporovat aktivnější využívání finančních prostředků a zároveň pomáhat malým a středním podnikům získat mezinárodní zkušenosti; žádá Komisi, aby posoudila stávající nástroje zaměřené na podporu internacionalizace malých a středních podniků, pokud jde o jejich soudržnost s ostatními nástroji Unie na podporu malých a středních podniků, jako je COSME, jakož i co se týče subsidiarity, zamezení zdvojování úsilí a doplňkovosti s ostatními programy členských států; vyzývá Komisi, aby předložila včasné návrhy na přezkum těchto programů v polovině období s cílem zlepšit jejich účinnost a účelnost; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost a povědomí mezi malými a středními podniky o stávajících nástrojích, zejména na vnitrostátní úrovni;

Struktura v období po roce 2020

114.  požaduje, aby financování nástrojů vnějších vztahů odráželo ambiciózní vnější činnost, aby byl rozpočet EU coby globálního aktéra navýšen a aby současně i nadále vycházel z hodnot a základních a lidských práv a zásad; opakuje, že vnější činnost EU slouží rovněž společným zájmům občanů EU;

115.  zdůrazňuje, že v případě, že Spojené království odejde z Evropské unie, by měl být stávající podíl rozpočtu určený na vnější činnost navýšen nebo alespoň zachován na současné úrovni a stejně by se mělo postupovat i u stávajících nástrojů, politik a priorit;

116.  opakuje, že je nutná reforma stávajícího uspořádání nástrojů s cílem zajistit více odpovědnosti, transparentnosti a veřejného dohledu, jež by rovněž zvýšila účinnost, soudržnost a schopnost reakce, jakož i účelnost a flexibilitu; je přesvědčen, že reforma by rovněž zvýšila nákladovou efektivnost, omezila překrývání a střety zájmů mezi různými aktéry a útvary Komise a přispěla k řešení současných otázek týkajících se strategie, plánování programů a provádění;

117.  připomíná zásadní úlohu Parlamentu coby spolutvůrce právních předpisů, pokud jde o nařízení, jímž se bude řídit další víceletý finanční rámec; znovu poukazuje na to, že je ochoten na optimalizaci struktury nástrojů pro financování vnější činnosti pracovat s Komisí, ESVČ a Radou; zdůrazňuje však, že cílem jakékoli restrukturalizace těchto nástrojů by mělo být zvýšení transparentnosti, odpovědnosti, účinnosti, provázanosti a flexibility; poukazuje na to, že těchto cílů nelze dosáhnout bez struktury řízení, která by umožňovala politickou kontrolu, byla vedena danou strategií, byla inkluzivní a zajišťovala odpovědnost; zdůrazňuje, že Parlament nebude akceptovat žádnou reformu těchto nástrojů, pokud nebude existovat solidní struktura jejich řízení; naléhavě vyzývá Komisi a ESVČ, aby předložily plán reformy těchto nástrojů, který by takovou strukturu řízení zahrnoval; podtrhuje rozpory mezi zjištěními přezkumu v polovině období a návrhy Komise na reformu stávající struktury; zdůrazňuje navíc, že je nutné zajistit solidní demokratickou a transparentní kontrolu ze strany parlamentů členských států a Evropského parlamentu;

118.  vyzývá k lepší integraci svěřenských fondů a nástrojů EU do rozpočtu s cílem zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu nástrojů pro financování vnější činnosti; připomíná, že v rámci poslední revize finančního nařízení(33) byla uzavřena dohoda o tom, že před vytvořením nového svěřenského fondu pro tematické činnosti proběhnou konzultace s Parlamentem a Radou; kromě toho vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobné informace o všech významných samostatných převodech nebo zrušení závazků v rámci okruhu 4;

119.  zdůrazňuje, že delegace EU společně se členskými státy, by rovněž mohly pomoci malým a středním podnikům využívat tyto finanční nástroje s cílem vytvořit střednědobé vztahy mezi podniky EU a ekonomikami přijímajících zemí;

120.  zdůrazňuje, že nemůže existovat žádný nástroj, aniž by zahrnoval jasné a konkrétní příděly prostředků a částky vyčleněné na různé cíle, záměry a priority vnější činnosti EU, včetně demokracie, lidských práv, právního státu, podpory občanské společnosti, řešení konfliktů, nestabilních států, rozvojové politiky a hospodářského a sociálního vývoje, a na podporu zemí v různých fázích přistoupení k EU a zemí v sousedství EU;

121.  oceňuje odhodlání EU v oblastech, jako jsou lidská práva, podpora občanské společnosti, jakož i různé cíle, směry a konkrétní politickou a strategickou hodnotu stávajících nástrojů; zdůrazňuje, že reforma by neměla podrývat politické cíle žádného nástroje; chápe specificitu nástrojů ENI, NPP II a EIDHR, pokud jde o cíle a provádění, a je tudíž přesvědčen, že by i nadále měly být nezávislé ze strategických a politických důvodů;

122.  připomíná, že nástroj EIDHR byl od roku 2006 konkrétním vyjádřením závazku EU k podpoře a prosazování demokracie a lidských práv ve třetích zemích a umožňuje EU zasahovat bez souhlasu vlád, a to na podporu registrovaných i neregistrovaných nevládních organizací a v oblastech, které členské státy EU ne vždy pokrývají;

123.  poukazuje na to, že by měly být stanoveny společné cíle, mj. nutnost rozšířit přístup založený na právech a začlenit do nich hledisko lidských práv, tak aby byl článek 21 SEU, v němž se požaduje, aby EU usilovala o upevnění demokracie, lidských práv a právního státu, což by mělo být nezbytným cílem v rámci vnějších vztahů, uveden v život;

124.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily, aby byly partnerským zemím poskytnuty jasné informace o veškerých reformách;

125.  vyzývá k vytvoření spolehlivých a jednotných postupů hodnocení a monitorování, v jejichž rámci by bylo možné provádět kvalitativní a kvantitativní hodnotící analýzu a sledovat pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění stanovených cílů prostřednictvím financování EU za použití různých nástrojů;

126.  zdůrazňuje potřebu předvídatelnosti dlouhodobého financování i zavedení předem stanovených částek, které mohou být využity flexibilně; opakuje, že k zajištění flexibility musí existovat možnost převádět prostředky mezi jednotlivými příděly; připomíná, že finanční prostředky určené na cíle vnější činnosti nemohou být přesměrovány ve prospěch jiných cílů, včetně řízení migrace a vnitřní bezpečnosti; zdůrazňuje, že by měla být zavedena možnost přenést nepřidělené finanční prostředky v rámci celkového rozpočtu nástroje pro vnější činnost na flexibilní nebo naléhavá opatření s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků nástroje a politické cíle nástroje by zůstaly zachovány;

127.  zdůrazňuje, že přidělování pomoci jednotlivým zemím by nemělo záviset na dohodách o migraci s EU a že by nemělo docházet k přesunu finančních prostředků z chudých zemí a regionů do zemí původu migrantů nebo tranzitních zemí do Evropy pouze na základě toho, že se nacházejí na migrační trase;

128.  připomíná obtíže, se kterými se v současné době potýkají příjemci, když usilují o zajištění financování v rámci jednotlivých nástrojů; vyzývá ke zjednodušení postupů, snížení administrativní zátěže a pokud možno k přijetí jednotných postupů pro různé útvary Komise a ESVČ zapojené do dané činnosti, ke zřízení jednotného kontaktního místa pro organizace žádající o financování EU a pokud možno k používání digitálních řešení s cílem zeštíhlit a omezit byrokratickou zátěž, avšak nikoli na úkor dohledu nad rozpočtem, sledovatelnosti a kontroly;

129.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby všechny útvary Komise a ESVČ spolupracovaly na tom, aby vnější financování EU vycházelo z politik spíše než z nástrojů s cílem zabránit nesrovnalostem, nekonzistentnosti, zbytečným nákladům, překrývání a plýtvání know-how a dosáhnout záměrů a cílů, které vnější činnost EU sdílí jako celek;

130.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existovaly strategičtější politická vodítka, zastřešující strategie a doprovodné dokumenty, jež by byly společně vypracovány a vzájemně sdíleny všemi příslušnými útvary Komise a ESVČ, které by řídila a sledovala řídící struktura, kterou je nutné ještě vytvořit, a v nichž by byly stanoveny záměry a cíle vnější činnosti EU v nadcházejícím období a způsob, jakým bude tento nástroj využit k jejich dosažení; vyzývá k tomu, aby se při stanovování cílů a záměrů využily interní i externí odborné zkušenosti; doporučuje, aby součástí plánování všech programů bylo provedení analýzy náchylnosti ke vzniku konfliktů, politicko-ekonomické analýzy a posouzení rizik, jakož i opatření na zmírňování rizik, která by bylo možné flexibilně uplatňovat v případech, kdy tato rizika vznikají;

131.  vyzývá k tomu, aby se zkoumalo, jak by bylo možné zvýšit koordinaci a soulad s politikou členských států EU v oblasti financování vnější činnosti, například tím, že by se podpořilo společné plánování programů;

132.  požaduje posílení příležitostí financování nevládních organizací tím, že se ujasní a poskytne více příležitostí k spolufinancování prostřednictvím zajištění víceletých partnerství a udržitelnosti činností;

133.  vyzývá ke zlepšení požadavků na urychlení rozhodovacího procesu s cílem zvýšit schopnost EU reagovat na rychle se měnící události;

134.  poukazuje na význam většího zviditelnění a větší informovanosti o vnější činnosti EU, mj. na základě využití pracovní skupiny EU pro strategickou komunikaci, a o jejím vlivu ve světě; žádá, aby to bylo považováno za politický cíl; zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné v rámci delegací EU zajistit strategickou komunikaci zaměřenou na konkrétní země, příp. regiony a podstatně zlepšit koordinaci a výměnu informací mezi delegacemi EU a členskými státy;

135.  zdůrazňuje, že delegace EU hrají klíčovou úlohu při sestavování programů na místní úrovni, výsledném vyplácení prostředků a určování příjemců, zejména v případě obránců lidských práv a organizací občanské společnosti aktivních v citlivých oblastech; znovu poukazuje na to, že vzhledem ke své práci a statusu ve třetích zemích nemohou za rozhodování týkající se financování odpovídat pouze delegace EU;

136.  zdůrazňuje, že do plánování nástrojů musí být úzce zapojena občanská společnost příslušných zemí a musí se ve větší míře zakládat na decentralizované spolupráci, pokud jde o jeho koncepci, postupné zavádění a uplatňování, aby bylo možné vytvořit pevná a trvalá partnerství, plnit specifické potřeby obyvatel a přihlédnout k reálnému sociálnímu postavení příslušných osob;

137.  připomíná, že v některých případech je možné politických cílů a záměrů EU, jako jsou lidská práva, právní stát a rozvoj, snáze dosáhnout na základě přidělování menších grantů základním organizacím na místní úrovni, než poskytnutím jednoho velkého přídělu jedinému příjemci;

138.  poukazuje na význam zásady „více za více“ a zásady podmíněnosti; je toho názoru, že by měly být zřízeny pevnější mechanismy podmíněnosti, v jejichž rámci by bylo možné pozastavit přímou rozpočtovou podporu státních orgánů, vládních subjektů či nestátních aktérů nebo ji případně přesměrovat na občanskou společnost v případech, kdy tyto instituce neplní či nedodržují potřebu dosáhnout cílů vyplaceného financování nebo porušují zásady právního státu a lidská práva;

139.  požaduje transparentnost, odpovědnost, kontrolu, doplňkovost v oblasti rozvoje, dodržování zásad účinnosti pomoci a rozvoje a silné záruky v oblasti životního prostředí, lidských práv a sociální ochrany při využívání rozvojové pomoci na podporu investic soukromého sektoru;

140.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na probíhající přepracování znění nařízení o dvojím užití zvážila možnost vyčlenit finanční prostředky prostřednictvím vnějších finančních nástrojů spolupráce a technické pomoci se třetími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi, s cílem podpořit členství v rámci Wassenaarského ujednání, Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií a Skupiny jaderných dodavatelů, a aby se zabránilo porušování lidských práv;

141.  zdůrazňuje, že jakákoli budoucí struktura vyžaduje řádný systém brzd a protivah, transparentnost, právo na kontrolu uplatňování daných nástrojů, včetně rozsáhlých strategických příspěvků Parlamentu k politice a kontroly jejich uplatňování ze strany Parlamentu, stejně jako využívání aktů v přenesené pravomoci k revizi tematických priorit, pokud se nacházejí v přílohách legislativních aktů, a přijetí podstatných doplňkových prvků, jako jsou strategické a víceleté programové dokumenty;

142.  je přesvědčen, že generace nástrojů pro financování vnější činnosti po roce 2020 musí dodržovat rozpočtové zásady pravdivosti a jednotnosti;

143.  zastává názor, že střednědobé procesy přezkumu a rozpočtové kontroly by měly být dostatečně rigorózní a transparentní, aby byla zajištěna maximální absorpce prostředků a bylo možné provádět vhodné úpravy v zájmu zvýšení absorpční kapacity, bude-li to třeba.

º

º  º

144.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce a Radě.

(1)

Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 27.

(2)

Úř. věst L 77, 15.3.2014, s. 11.

(3)

Úř. věst L 77, 15.3.2014, s. 1.

(4)

Úř. věst L 335, 15.12.2017, s. 6.

(5)

Úř. věst L 77, 15.3.2014, s. 77.

(6)

Úř. věst L 77, 15.3.2014, s. 85.

(7)

Úř. věst L 77, 15.3.2014, s. 44.

(8)

Úř. věst L 77, 15.3.2014, s. 95.

(9)

Úř. věst L 201, 3.8.2010, s. 30.

(10)

Úř. věst L 249, 27.9.2017, s. 1.

(11)

Úř. věst L 298, 26.10.2012, s. 1.

(12)

Úř. věst L 55, 28.2.2011, s. 13.

(13)

Úř. věst C 407, 8.12.2015, s. 8.

(14)

Úř. věst C 60, 16.2.2016, s. 3.

(15)

Úř. věst C 122, 19.4.2017, s. 4.

(16)

Zveřejněné na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(17)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.

(18)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0026.

(19)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0120.

(20)

Úř. věst C 408, 30.11.2017, s. 21.

(21)

Úř. věst C 265, 11.8.2017, s. 110.

(22)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.

(23)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0306.

(24)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0036.

(25)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0037.

(26)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0094.

(27)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0262.

(28)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0263.

(29)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0261.

(30)

Úř. věst C 208, 10.6.2016, s. 25.

(31)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.

(32)

https://eeas.europa.eu/archives/docs/top_stories/pdf/eugs_review_web.pdf

(33)

Úř. věst L 298, 26.10.2012, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (21.2.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

k provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020

(2017/2280(INI))

Zpravodajka(*): Linda McAvan

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020(1)(nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti(2),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o spolupráci EU s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o místních orgánech a občanské společnosti: zapojení Evropy do podpory udržitelného rozvoje(3),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2017 o přezkumu nástrojů financování vnější činnosti v polovině období (COM(2017)0720),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(4),

–  s ohledem na jednací řád výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci stanoví svěření prováděcích pravomocí Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011, a vzhledem k tomu, že toto nařízení rovněž stanoví, že Komisi je v tomto ohledu nápomocen výbor nástroje pro rozvojovou spolupráci;

B.  vzhledem k tomu, že vypracování prováděcích aktů zahrnuje přípravnou fázi uvnitř Komise (včetně konzultací mezi příslušnými útvary), která je dosti dlouhá – obvykle trvá několik měsíců;

C.  vzhledem k tomu, že ve stejné době, kdy jsou návrhy prováděcích aktů zaslány členům výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci, musí být zaslány i Radě a Parlamentu, a vzhledem k tomu, že článek 3 jednacího řádu výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci stanoví, že návrhy prováděcích aktů musí být zaslány členům výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci nejméně 20 kalendářních dnů před příslušnou schůzí výboru;

D.  vzhledem k tomu, že návrhy prováděcích aktů by tudíž měly být zaslány Parlamentu nejméně 20 kalendářních dnů před konáním schůze výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci, a vzhledem k tomu, že písemné postupy pro přijetí návrhů prováděcích aktů představují v řádně odůvodněných případech výjimku z tohoto pravidla;

E.  vzhledem k tomu, že Komise ve své zprávě o přezkumu v polovině období uvádí, že současná vnější architektura nástrojů obecně odpovídá svému účelu;

F.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém přezkumu v polovině období uvádí, že je obtížné měřit celkovou účinnost nástrojů při plnění jejich cílů, částečně kvůli obtížím při definování vhodných systémů monitorování a hodnocení na úrovni nástrojů (s. 10); připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2014 poukázal na závažné nedostatky v systému hodnocení EuropeAid;

G.  vzhledem k tomu, že společné prováděcí nařízení obsahuje klíčová ustanovení o rozvojové spolupráci a zásadách účinnosti pomoci, k nimž např. patří uvolnění podmínek při poskytování pomoci a využívání vlastních institucí, systémů a postupů partnerských zemí;

H.  vzhledem k tomu, že EU uznala význam partnerství s organizacemi občanské společnosti ve vnějších vztazích; vzhledem k tomu, že to zahrnuje zapojení organizací občanské společnosti do programování a provádění vnějších nástrojů; vzhledem k tomu, že tato forma strategičtějšího závazku dosud nebyla uskutečněna;

1.  připomíná, že nástroje EU pro financování vnější činnosti představují pro EU komplexní soubor nástrojů pro podporu a posílení její činnosti na mezinárodní scéně a že tyto nástroje jsou ve své komplexnosti koordinovány nařízením o společných prováděcích pravidlech, což zajišťuje nekomplikovaný a doplňkový přístup k provádění všech nástrojů;

2.  bere na vědomí potíže, jež měla Komise při měření dosažení stanovených cílů; upozorňuje v této souvislosti na připomínky, které učinil Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky; vyzývá Komisi, aby využila této příležitosti a zlepšila svůj systém hodnocení a monitorování v souladu s doporučeními, která vydal Účetní dvůr; poukazuje na velmi pozitivní výsledky zvláštní zprávy Účetního dvora o rozvojových programech EU;

3.  připomíná klíčový význam zásad rozvoje a účinnosti pomoci v rámci vnější činnosti, jak je zdůrazněno ve společném prováděcím nařízení, a vyzývá Komisi, aby tyto zásady zachovala ve všech opatřeních, která přijme na základě zprávy o přezkumu v polovině období;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že otázka nedostatečného zapojení organizací občanské společnosti do programování a provádění vnějších nástrojů nebyla uvedena ve zprávě Komise o přezkumu v polovině období; vyzývá Komisi, aby uplatňovala strategičtější zapojení organizací občanské společnosti do všech vnějších nástrojů a programů, jak požadovala Rada i Parlament;

5.  požaduje, aby byly navýšeny zdroje určené na rozvojovou pomoc, neboť 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc představuje závazek EU, který ještě nikdy nebyl naplněn a nedosahuje finančních zdrojů potřebných k provádění Agendy 2030;

6.  vyzývá k získání poznatků s cílem zjistit nedostatky a zlepšit koordinaci vnějších nástrojů financování EU s nástroji financování dalších mezinárodních institucí, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond a další instituce v oblasti rozvoje a financování, s cílem vytvořit synergie a zajistit co největší dopad nástrojů financování na rozvoj daných zemí;

7.  domnívá se, že dostatek času je pro Parlament klíčovým předpokladem toho, aby mohl patřičně a řádně vykonávat své kontrolní pravomoci, pokud jde o návrhy prováděcích aktů;

8.  domnívá se, že vzhledem k tomu, kolik času je věnováno přípravě návrhů prováděcích aktů před tím, než dorazí do výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci, nedodržení dvacetidenní lhůty pro předložení dokumentů Parlamentu a Radě v konečné fázi přijímání prováděcích aktů nelze ospravedlnit;

9.  lituje proto, že lhůta 20 kalendářních dnů není vždy dodržena, a domnívá se, že se tím narušuje jeho právo kontroly;

10.  poukazuje na význam blížící se revize dohody z Cotonou, na to, že je třeba důsledně dodržovat lhůty pro projekty kontinentálního charakteru, které jsou plánovány v rámci Panafrického programu na podporu strategického partnerství mezi EU a Afrikou;

11.  žádá, aby byly veškeré návrhy prováděcích opatření předkládány s nejméně dvacetidenním předstihem, a žádá Komisi, aby pozměnila jednací řád výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci tak, aby se prodloužila dvacetidenní lhůta pro předložení návrhů, čímž by se usnadnil výkon kontrolních pravomocí Parlamentu;

12.  požaduje zároveň mechanismy posílené parlamentní kontroly pro všechny nástroje financování vnější činnosti, jakož i pro nástroje pro jejich provádění (jako jsou svěřenské fondy), které Parlamentu umožní skutečně se zapojit do plánování fondů a do posuzování toho, jak jsou čerpány;

13.  požaduje transparentnost, odpovědnost, kontrolu, doplňkovost v oblasti rozvoje, dodržování zásad účinnosti pomoci a rozvoje a silné záruky v oblasti životního prostředí, lidských práv a sociální ochrany při využívání rozvojové pomoci na podporu investic soukromého sektoru;

14.  žádá, aby svěřenské fondy, které nepodléhají kontrole Evropského parlamentu, byly zahrnuty do rozpočtu Evropské unie;

15.  poukazuje na to, že transparentnost a odpovědnost by měly být základním prvkem přístupu EU k zapojení soukromého sektoru do rozvoje, a že je nezbytné zajistit, aby soukromé subjekty, které těží z oficiální rozvojové pomoci EU – prostřednictvím smíšeného financování nebo záruky dodržování lidských práv, sociálních a pracovních norem a životního prostředí;

16.  zdůrazňuje, že přidělování pomoci jednotlivým zemím by nemělo záviset na dohodách o migraci s EU a že by nemělo docházet k přesunu finančních prostředků z chudých zemí a regionů do zemí původu migrantů nebo tranzitních zemí do Evropy pouze na základě toho, že se nacházejí na migrační trase;

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Zpráva výboru AFET o provádění nazvaná Provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020 se týká pěti nástrojů EU pro financování vnější činnosti, které spadají do působnosti výboru AFET(5), a nařízení o společných prováděcích pravidlech, jež stanoví horizontální prováděcí ustanovení pro těchto pět nástrojů, jakož i pro nástroj šestý, nástroj pro rozvojovou spolupráci, který spadá do působnosti výboru DEVE.

Přezkumu nástroje pro rozvojovou spolupráci v polovině období i jeho budoucímu uspořádání po roce 2020 se věnuje zvláštní zpráva o provádění(6) pod vedením výboru DEVE, přičemž tyto otázky nespadají do oblasti působnosti návrhu tohoto stanoviska.

Pokud jde o ustanovení nařízení o společných prováděcích pravidlech, která se týkají všech šesti nástrojů pro financování vnější činnosti nebo speciálně nástroje pro rozvojovou spolupráci, Výbor pro rozvoj připravuje stanovisko podle článku 54. Informace obsažené v návrhu tohoto stanoviska se týkají výhradně těchto záležitostí vycházejících z nařízení o společných prováděcích pravidlech.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Eleftherios Synadinos, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Thierry Cornillet, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Paul Rübig, Rainer Wieland

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

21

+

ALDE

Thierry Cornillet, Paavo Väyrynen

ECR

Nirj Deva, Eleni Theocharous

EFDD

Ignazio Corrao, Mireille D'Ornano

GUE/NGL

Lola Sánchez Caldentey

PPE

Agustín Díaz de Mera García Consuegra, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Cristian Dan Preda, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Željana Zovko

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon

Verts/ALE

Maria Heubuch

1

-

NI

Eleftherios Synadinos

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

20.2.2018

POSTOJ VE FORMĚPOZMĚŇOVACÍCH NÁVRHŮ

Výboru pro mezinárodní obchod

pro Výbor pro zahraniční věci

k provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020

(2017/2280(INI))

Za Výbor pro mezinárodní obchod: Bernd Lange (předseda)

Postoj

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod předkládá Výboru pro zahraniční věci jako příslušnému výboru tyto pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh doporučení

Právní východisko 1 a (nové)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na strategii EU „Obchod pro všechny“,

Pozměňovací návrh    2

Návrh doporučení

Právní východisko 1 b (nové)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu EU (SWD(2017)0364),

Pozměňovací návrh    3

Návrh doporučení

Bod odůvodnění -E (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

E. vzhledem k tomu, že mezinárodní obchod je klíčovým nástrojem EU pro pomoc zemím v jejich sociálním a hospodářském rozvoji, jakož i k ochraně a podpoře lidských práv, základních hodnot a právního státu;

Pozměňovací návrh    4

Návrh doporučení

Bod odůvodnění -F (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

F. vzhledem k tomu, že podle Smluv by obchodní politika měla přispívat k agendě vnějších cílů Unie, včetně udržitelného rozvoje;

Pozměňovací návrh    5

Návrh doporučení

Bod 3 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

3. je znepokojen tím, že EU a její nástroje se potýkají se značnými problémy;

Pozměňovací návrh    6

Návrh doporučení

Bod 6 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

6. doporučuje využívat finanční prostředky z NPP za účelem vytvoření komunikačních kanálů pro podniky, zejména pro malé a střední podniky, jak v členských státech, tak v kandidátských zemích, s cílem vytvořit silné obchodní vazby mezi příslušnými oblastmi, což by bylo velmi užitečné za účelem přípravy přijímajících zemí ke vstupu na jednotný trh;

Pozměňovací návrh    7

Návrh doporučení

Bod 9 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

9. zdůrazňuje, že technická podpora a hospodářská pomoc v oblasti obchodu poskytovaná v rámci evropské politiky sousedství blízkým partnerům Unie na její jižní a východní hranici významně přispívají k demokratickému vývoji v těchto regionech; konstatuje, že finanční prostředky v rámci evropského nástroje sousedství lze použít pro usnadnění obchodu a jako takové mohou být doplňkem stávajících finančních prostředků EU vyčleněné na dohodu o usnadnění obchodu, která by měla lépe zaručit střednědobou a dlouhodobou politickou stabilitu;

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh doporučení

Bod 20 a (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

20a. doporučuje, aby byly v rámci struktury nástroje vytvořeny pevné a jednotné mechanismy pro monitorování a hodnocení s cílem zajistit větší odpovědnost, transparentnost a lepší zacílení výdajů z fondů;

Pozměňovací návrh    9

Návrh doporučení

Bod 20 b (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

20b. vyzývá k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do všech strategických studií a posouzení dopadu ex ante a ex post s cílem zajistit plný soulad s cíli uvedenými v článku 8 SFEU;

Pozměňovací návrh    10

Návrh doporučení

Bod 35 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

35. domnívá se, že nástroj partnerství (PI) by mohl být důležitým nástrojem na podporu provádění dohod o volném obchodu, zejména podporou činnosti domácích poradních skupin; zdůrazňuje, že je zapotřebí posuzovat využívání a rozdělování finančních prostředků, jakož i účinnost nástroje partnerství a programů Business Avenue a Brána EU, které by měly doplňovat pravomoci členských států v oblasti podpory zahraničního obchodu;

Pozměňovací návrh    11

Návrh doporučení

Bod 36 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

36. konstatuje, že jedním z cílů nástroje partnerství je veřejná diplomacie s cílem budovat důvěru a porozumění pokud jde o politiky EU v zemích, které nejsou členy EU; zdůrazňuje, že zapojení občanské společnosti má zásadní význam, a vítá přidělení 3 milionů EUR na podporu účasti organizací občanské společnosti v domácích poradních skupinách;

Pozměňovací návrh    12

Návrh doporučení

Bod 37 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

37. poznamenává, že by malé a střední podniky EU měly být zohledněny, pokud jde o přístup k externímu financování nástrojů prostřednictvím méně složité a příznivější právní úpravy, která může podporovat aktivnější využívání finančních prostředků a zároveň pomáhat malým a středním podnikům získat mezinárodní zkušenosti; žádá Komisi, aby posoudila stávající nástroje zaměřené na podporu internacionalizace malých a středních podniků, pokud jde o jejich soudržnost s ostatními nástroji Unie na podporu malých a středních podniků, jako je COSME, jakož i co se týče subsidiarity, zamezení zdvojování úsilí a doplňkovosti s ostatními programy členských států; vyzývá Komisi, aby předložila včasné návrhy na přezkum těchto programů v polovině období s cílem zlepšit jejich účinnost a účelnost; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit informovanost a povědomí mezi malými a středními podniky o stávajících nástrojích, zejména na vnitrostátní úrovni;

Pozměňovací návrh    13

Návrh doporučení

Bod 48 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

48. zdůrazňuje, že delegace EU společně se členskými státy, by rovněž mohly pomoci malým a středním podnikům využívat tyto finanční nástroje s cílem vytvořit střednědobé vztahy mezi podniky EU a ekonomikami přijímajících zemí; zdůrazňuje, že je třeba přijmout konzistentnější a efektivnější přístup ze strany příslušných generálních ředitelství Komise a ESVČ, pokud jde o vypracování a provádění vnějších finančních nástrojů;

Pozměňovací návrh    14

Návrh doporučení

Bod 49 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

49. domnívá se, že pro účely přidělení finančních prostředků by mělo být zohledněno dodržování základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, zásad WTO a mnohostranných úmluv v oblasti životního prostředí;

Pozměňovací návrh    15

Návrh doporučení

Bod 50 (nový)

Návrh doporučení

Pozměňovací návrh

 

50. vyzývá Komisi, aby s ohledem na probíhající přepracování znění nařízení o dvojím užití zvážila možnost vyčlenit finanční prostředky prostřednictvím vnějších finančních nástrojů spolupráce a technické pomoci se třetími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi, s cílem podpořit členství v rámci Wassenaarského ujednání, Australské skupiny, Režimu kontroly raketových technologií a Skupiny jaderných dodavatelů, a aby se zabránilo porušování lidských práv;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

(1)

Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44.

(2)

Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95.

(3)

Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 25.

(4)

Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(5)

Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, evropský nástroj sousedství, nástroj předvstupní pomoci, nástroj přispívající ke stabilitě a míru a nástroj partnerství.

(6)

Uplatňování nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci a Evropského rozvojového fondu.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (22.2.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

k provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020

(2017/2280(INI))

Zpravodaj: Jean Arthuis

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje politování nad tím, že množství a nedostatečná pružnost a soudržnost finančních zdrojů EU v rámci okruhu 4 stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) svědčí o omezených ambicích EU jednat jako skutečný globální hráč; konstatuje však, že řada partnerských zemí a témat, kterým se věnovaly nástroje pro financování vnější činnosti EU (EFI), zaznamenává pozitivní pokrok, a je tedy důkazem významu těchto nástrojů;

2.  zdůrazňuje, že EU vytvořila svěřenské fondy a zvláštní nástroj pro uprchlíky v Turecku, aby se vyrovnala s rozmanitými výzvami a krizemi ve svém bezprostředním i vzdálenějším sousedství, včetně migrační a uprchlické krize; vyjadřuje politování nad skutečností, že příspěvky z rozpočtu EU do svěřenských fondů EU a nástroje pro uprchlíky v Turecku měly negativní vliv na celkovou soudržnost, dlouhodobou vizi a dopad činnosti Unie; opětovně zdůrazňuje, že nové priority musí být financovány z nových prostředků;

3.  je přesvědčen, že generace nástrojů pro financování vnější činnosti po roce 2020 musí:

–  sloužit ambiciózní a obecné globální strategii EU založené na hodnotách EU; být v souladu s politickými ambicemi EU, co do velikosti, flexibility mezi jednotlivými nástroji pro financování vnější činnosti i v rámci těchto nástrojů samotných a co do celkové politické soudržnosti, mimo jiné pokud jde o to, aby EU byla klíčovým aktérem v poválečné a postkonfliktní obnově ve svém širším sousedství;

–  umožňovat součinnost mezi rozpočtem a politickým vlivem EU v rámci upřímného partnerství s třetími zeměmi;

–  umožňovat, aby EU zvýšila svou schopnost reakce na měnící se prostředí při současném respektování dosud přijatých globálních závazků;

–  přinést skutečnou přidanou hodnotu EU a zajistit lepší koordinaci a přístup zaměřený na výsledky, a to i s ohledem na podávání zpráv a komunikaci – finanční prostředky EU nesmí zdvojovat nebo se krýt s finančními prostředky členských států a měla by mezi nimi panovat větší synergie;

–  dodržovat rozpočtové zásady pravdivosti a jednotnosti;

  posilovat funkci demokratické kontroly, kterou vykonává Parlament;

4.  je toho názoru, že uspořádání nástrojů pro financování vnější činnosti by mohlo být zjednodušeno a mělo by odrážet jasné politické cíle; zdůrazňuje, že výsledky by neměly být měřeny pouze na úrovni jednotlivých zemí a odvětví, ale měly být rovněž agregovány na úrovni nástrojů; vyzývá ke zvýšení efektivity, flexibility a odpovědnosti činnosti Unie, její soudržnosti a viditelnosti; varuje však, že mimořádně radikální zjednodušení struktury by nebylo bez rizika;

5.  připomíná, že v důsledku přírodních a člověkem způsobených pohrom, jako je mimo jiné změna klimatu a nedostatečná bezpečnost obyvatel, konflikty a nucené odcházení obyvatel z domovů, je v nebývalé míře třeba humanitární pomoci; vyzývá zejména k tomu, aby byl zachován samostatný nástroj pro humanitární pomoc s jeho vlastním právním základem, rozpočtem a dlouhodobou finanční strategií, který zajistí dodržování čtyř humanitárních principů „humanita, neutralita, nestrannost a nezávislost“; vyzývá rovněž k vytvoření velké rezervy na humanitární pomoc;

6.  vyzývá k lepší integraci svěřenských fondů a nástrojů EU do rozpočtu s cílem zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu nástrojů pro financování vnější činnosti; připomíná, že v rámci poslední revize finančního nařízení(1) byla uzavřena dohoda o tom, že před vytvořením nového svěřenského fondu pro tematické činnosti proběhnou konzultace s Parlamentem a Radou; kromě toho vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu podrobné informace o všech významných samostatných převodech nebo zrušení závazků v rámci okruhu 4;

7.  zastává názor, že střednědobé procesy přezkumu a rozpočtové kontroly by měly být dostatečně rigorózní a transparentní, aby byla zajištěna maximální absorpce prostředků a bylo možné provádět vhodné úpravy v zájmu zvýšení absorpční kapacity, bude-li to třeba.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

22.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, John Howarth, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Jean-Paul Denanot, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Pavel Poc, Tomáš Zdechovský

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

Nedzhmi Ali, Gérard Deprez, Urmas Paet

ECR

Zbigniew Kuźmiuk

PPE

Lefteris Christoforou, José Manuel Fernandes, Esteban González Pons, Janusz Lewandowski, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský

S&D

Jean-Paul Denanot, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, John Howarth, Vladimír Maňka, Pavel Poc, Manuel dos Santos, Isabelle Thomas, Daniele Viotti, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Jordi Solé, Indrek Tarand

4

-

ENF

André Elissen, Marco Zanni

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga

NI

Eleftherios Synadinos

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

3

14

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Wajid Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Michel Reimon, Sofia Sakorafa, Jaromír Štětina, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Laima Liucija Andrikienė, Brando Benifei, Angel Dzhambazki, Andrzej Grzyb, Antonio López-Istúriz White, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Igor Šoltes, Bodil Valero


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

42

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Johannes Cornelis van Baalen, Iveta Grigule-Pēterse, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Marietje Schaake, Ivo Vajgl

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Asim Ademov, Michèle Alliot-Marie, Laima Liucija Andrikienė, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Michael Gahler, Andrzej Grzyb, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, Tokia Saïfi, Jaromír Štětina, László Tőkés

S&D

Francisco Assis, Brando Benifei, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Wajid Khan, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula

3

-

EFDD

James Carver

ENF

Mario Borghezio

NI

Georgios Epitideios

14

0

ECR

Amjad Bashir, Angel Dzhambazki, Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock, Anders Primdahl Vistisen

GUE/NGL

Sabine Lösing, Sofia Sakorafa

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Tamás Meszerics, Michel Reimon, Igor Šoltes, Bodil Valero

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 13. dubna 2018Právní upozornění