Postup : 2017/2146(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0123/2018

Předložené texty :

A8-0123/2018

Rozpravy :

PV 18/04/2018 - 10
CRE 18/04/2018 - 10

Hlasování :

PV 18/04/2018 - 12.18

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0123

ZPRÁVA     
PDF 804kWORD 78k
27.3.2018
PE 612.030v02-00 A8-0123/2018

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016

(2017/2146(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Barbara Kappel

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016

(2017/2146(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0364 – C8-257/2017),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2017)0299),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení(2) o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2016 (05078/2018 – C8-0053/2018, 05079/2018 – C8-0054/2018, 05080/2018 – C8-0055/2018, 05082/2018 – C8-56/2018),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016

(2017/2146(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0364 – C8-257/2017),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2017)0299),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi Komise(14),

–  s ohledem na prohlášení(15) o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 týkající se udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2016 (05078/2018 – C8-0053/2018, 05079/2018 – C8-0054/2018, 05080/2018 – C8-0055/2018, 05082/2018 – C8-56/2018),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000(16) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(17),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(18),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(19),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(20),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(21),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států Evropské unie zasedajících v Radě ze dne 24. a 26. června 2013 o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(22),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(23),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(24),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(25),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(26),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),

A.  vzhledem k tomu, že si Parlament v souvislosti s postupem udělování absolutoria přeje obzvláště zdůraznit další posilování demokratické legitimity orgánů EU zlepšováním transparentnosti a odpovědnosti, realizací konceptu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným spravováním lidských zdrojů;

1.  schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016 / odkládá uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016

(2017/2146(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0123/2018),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohody z Cotonou, která představuje rámec pro vztahy Unie s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) a zámořskými zeměmi a územími, je omezit a případně odstranit chudobu, což je v souladu s cíli udržitelného rozvoje a postupného začleňování zemí AKT a zámořských zemí a území do světového hospodářství;

B.  vzhledem k tomu, že Evropské rozvojové fondy (ERF) představují hlavní finanční nástroj Unie pro poskytování pomoci v oblasti rozvojové spolupráce zemím AKT a zámořským zemím a územím;

C.  vzhledem k tomu, že členské státy historicky svěřují Unii povinnosti týkající se rozvoje v zemích AKT a spolupráce se zámořskými zeměmi a územími, které jsou spojeny s budoucností Unie z geopolitických důvodů, z důvodu globalizace a globálních výzev, jako jsou důsledky změny klimatu nebo demografické změny;

D.  vzhledem k tomu, že Komise je jakožto prováděcí orgán odpovědná za udělování absolutoria ERF;

E.  vzhledem k tomu, že s novými celosvětovými problémy se naprosto mění způsoby poskytování pomoci, což vede všechny činitele v oblasti rozvoje k úvahám o novém přístupu k pomoci a přeorientování současného rámce vnější pomoci;

F.  vzhledem k tomu, že zásady udržitelnosti, soudržnosti politik a účelnosti jsou klíčové pro vypracování nového a průřezového přístupu Unie k rozvoji s ohledem na zvýšení pozitivního dopadu její rozvojové pomoci a výstupů;

G.  vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost jsou nezbytnými předpoklady pro demokratickou kontrolu i pro soulad rozvojové činnosti Unie s cíli ostatních účastníků, jako jsou členské státy, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo mezinárodní rozvojové banky;

H.  vzhledem k tomu, že pro omezení rizika roztříštěnosti pomoci a pro maximalizaci soudržnosti dopadu a odpovědnosti partnerů za priority rozvoje je zásadní účinná koordinace;

I.  vzhledem k tomu, že společné financování rozvoje a společné programy by měly vést k lepšímu zaměření na cíle, nalézání synergií a sdílení informací z rámců různých organizací pro dosahování výsledků;

J.  vzhledem k tomu, že návrh nových druhů intervence, jako jsou kombinování zdrojů, investiční kapacity nebo platformy a specializované svěřenské fondy, je způsobem, jak aktivovat financování nad rámec oficiální rozvojové pomoci, ale za respektování podmínek souvisejících s transparentností, přinášením doplňkovosti a dosažením pozitivního dopadu v praxi;

K.  vzhledem k tomu, že mobilizace soukromého sektoru a přilákání dalších investic je zásadní s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti rozvoje a k zajištění těch nejlepších základů pro udržitelný rozvoj v přijímajících zemích v rámci jejich vlastní správní kapacity a jejich vlastní společenské struktury;

L.  vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora je sice klíčovou hybnou silou změny a řešení hlavních výzev v oblasti rozvoje, vyplývá z ní však významné fiduciární riziko a měla by být poskytována pouze tehdy, pokud je zajištěna dostatečná transparentnost, sledovatelnost a odpovědnost a pokud ji doprovází jasný závazek partnerských zemí k reformám politik;

M.  vzhledem k tomu, že rozvojová pomoci se poskytuje ve složitém a nestabilním geopolitickém kontextu, na který mají dopad problémy, jako jsou slabé správní rámce, korupce, sociální a hospodářská nestabilita, ozbrojené konflikty, krizové nebo pokrizové situace, jež vedou k migracím nebo nucenému vysídlení či zdravotním krizím;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament znovu vyzval k začlenění ERF do souhrnného rozpočtu Unie;

Prohlášení o věrohodnosti

Klíčová zjištění ve finančním provádění za rok 2016

1.  vítá trvalé úsilí vynakládané útvary Komise za účelem zlepšit celkové finanční řízení ERF, pokud jde o staré nesplacené závazky a platby předběžného financování;

2.  konstatuje zejména, že dosažením 28% snížení starých dosud neuhrazených závazků a 36% snížení starých nevyčerpaných závazků byl mírně přesažen stanovený cíl 25% snížení;

3.  bere rovněž na vědomí kroky ke snížení počtu a ukončení otevřených smluv se skončenou platností, neboť zpoždění o více než 18 měsíců po ukončení jejich operačního období představuje značné riziko vzniku chyb ve správnosti, protože již nemusí být k dispozici příslušné podklady a pracovníci odpovědní za řízení těchto smluv již také nemusí být dostupní, aby se zajistila náležitá kontinuita operací;

4.  konstatuje, že celkový podíl smluv se skončenou platností v portfoliu generálního ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (DEVCO) na konci roku 2016 dosahoval 15,15 % oproti cíli 15 %; vyjadřuje politování nad tím, že 1 058 (neboli 56 %) z 1 896 smluv se skončenou platností souvisí s řízením operací ERF a že operační období 156 z těchto 1 058 smluv ERF se skončenou platností skončilo před více než 5 lety, přičemž tyto smlouvy představují finanční hodnotu ve výši 323 milionů EUR;

5.  vyjadřuje však také politování nad tím, že podle Účetního dvora byly systémy dohledu a kontroly stále hodnoceny jako pouze částečně účinné;

Spolehlivost účetní závěrky ERF

6.  vítá výrok Účetního dvora, že roční účetní závěrka osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016 poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2016 a že výsledky jeho operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro ERF a s účetními předpisy založenými na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby konala s cílem vyřešit problém zpětného získání částek nevyčerpaného předběžného financování, které byly nesprávně zaúčtovány jako operační příjmy, neboť toto nesprávné zaúčtování operačních příjmů vedlo k opravám ve výši 3,2 milionu EUR;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že tyto chyby kódování se v souvislosti s řízením inkasních příkazů vyskytují již od roku 2015; poznamenává však, že v roce 2016 vydalo GŘ DEVCO podrobné pokyny pro své zaměstnance ohledně správného kódování inkasních příkazů tohoto druhu;

Legalita a správnost operací ERF

9.  vítá výrok Účetního dvora, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2016, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

10.  opakovaně vyjadřuje znepokojení v souvislosti s výrokem Účetního dvora o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, jež jsou podstatně zatíženy chybami;

11.  konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora v jeho výroční zprávě dosahuje odhadovaná úroveň míry chyb u výdajů, na nichž se zakládají účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF, 3,3 %, což představuje mírný pokles oproti 3,8 % v letech 2014 a 2015, 3,4 % v roce 2013 a (mírný nárůst) oproti 3 % v roce 2012;

12.  konstatuje a vyjadřuje politování nad tím, že 24 % zkoumaných operací (35 ze 143) bylo zatíženo chybami; bere na vědomí výsledky ze vzorku projektů, podle nichž 35 ze 130 plateb (27 %) bylo zatíženo chybami, a zejména skutečnost, že z těchto 35 plateb bylo 26 (tj. 74 %) označeno jako vyčíslitelné chyby, přičemž 9 konečných operací bylo schváleno poté, co byly provedeny všechny kontroly ex ante;

13.  se znepokojením konstatuje, že ve dvou případech vyčíslitelných chyb měly útvary Komise dostatek informací ze svých systémů řízení, aby těmto chybám předešly, odhalily je a napravily ještě před tím, než příslušné výdaje schválily, což by mělo přímý pozitivní vliv na odhadovanou úroveň míry chyb, jež by byla o 0,7 procentního bodu nižší, a že pět operací zatížených chybami neodhalili externí auditoři ani subjekty vykonávající dohled;

14.  konstatuje, že u rozpočtové podpory a provádění projektů financovaných větším počtem dárců z řad mezinárodních organizací, u nichž je uplatňován nominální přístup, omezuje povaha jejich financování a způsoby plateb míru náchylnosti operací k chybám; znovu vyjadřuje své opakující se znepokojení nad sdružováním finančních prostředků Unie s finančními prostředky od jiných dárců, zejména nad skutečností, že finanční prostředky Unie nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky výdajů, i nad omezeními kontrolní činnosti Účetního dvora, jež vyplývají z uplatňování nominálního přístupu;

15.  je znepokojen opakováním a přetrvávající typologií chyb, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek, navzdory po sobě následujícím plánům nápravných opatření, tj. nedodržováním ustanovení o veřejných zakázkách, pokud jde o smlouvy na poskytování služeb udělované bez soutěžního výběrového řízení, o výdaje, které nevznikly, nezpůsobilé výdaje nebo o chybějící podkladové dokumenty; konstatuje, že tyto chyby se vyskytovaly také u operací souvisejících s programovými odhady, granty a dohodami o příspěvcích mezi Komisí a mezinárodními organizacemi; vyzývá Komisi, aby nedostatky v řízení smluv, výběrových řízeních, správě dokumentů a systému zadávání veřejných zakázek bezodkladně řešila;

16.  opakuje, že Komise by měla v těchto konkrétních oblastech spolupráce zintenzivnit své úsilí a vylepšit stávající plán nápravných opatření, zejména v situacích, kdy vyčíslitelné chyby poukazují na nedostatky v kontrolách dodržování smluvních ustanovení prováděných mezinárodními organizacemi, a to v rámci svého všeobecného úsilí o zlepšení metod řízení rizik, celkové posílení systémů monitorování a kontinuitu činnosti;

17.  vyzývá GŘ DEVCO, aby věnovalo náležitou pozornost kódování a sledování plateb za účelem dodržování stanovených lhůt ve finančních a pracovních postupech;

Účelnost kontrolního rámce

18.  vítá trvalé úsilí GŘ DEVCO o zlepšení provádění svého kontrolního rámce, zejména zacílení na vysoce rizikové oblasti související s finančními prostředky podléhající nepřímému řízení prostřednictvím mezinárodních organizací a rozvojových agentur a granty podléhající přímému řízení; bere na vědomí rozšíření výhrady na granty a programové odhady v rámci nepřímého řízení;

19.  uznává, že rozvojová pomoc se často provádí v obtížných, nestabilních nebo kritických situacích, jež jsou náchylné k chybám;

20.  opakuje svou výzvu, aby se věnovala nepolevující pozornost opakujícím se nedostatkům pozorovaným v průběhu klíčových kontrolních kroků, zejména zranitelnosti kontrol ex ante prováděných předtím, než jsou provedeny platby na projekty, a ověřování výdajů externími audity; bere na vědomí, že GŘ DEVCO v současné době přezkoumává zadávací podmínky auditů a ověřování, aby získalo informace umožňující provést posouzení kvality;

21.  vítá skutečnost, že byla pro pátý rok provedena studie míry zbytkových chyb v souladu s příslušnou metodikou, čímž se do budoucna tvoří položil základní kámen budování důvěry GŘ DEVCO;

22.  vítá skutečnost, že se GŘ DEVCO zabývalo všemi nedostatky uvedenými ve zprávě Evropského účetního dvora za rok 2013, nicméně poukazuje na to, že specifická metoda odhadu míry zbytkových chyb stále ponechává příliš široký prostor pro jednotlivou chybovost;

23.  se zájmem konstatuje, že studie míry zbytkových chyb za rok 2016 poprvé odhadla míru zbytkových chyb na 1,7 %, což je pod prahem významnosti činícím 2 %, čímž potvrdila klesající trend od roku 2014; tato míra odpovídá ohrožené částce 105 milionů EUR (neboli 1,9 % výdajů za rok 2016) s nápravnou kapacitou – čili odhadovanými budoucími opravami – ve výši 25 milionů EUR (24 %), přičemž je však třeba mít na paměti nedostatky zjištěné v zaznamenávání inkasních příkazů v účetním systému; domnívá se však, že by s ohledem na jejich vysoké přirozené riziko měla být nepřetržitě věnována zvláštní pozornost operacím rozpočtové podpory;

24.  opakuje svou podporu pro přechod od obecné výhrady k vydávání diferencovaných výhrad, jak požadoval Parlament v předchozích usneseních o ERF, s cílem postupně posílit mapování věrohodnosti jednotlivých operačních procesů pomocí i) výhrady založené na mírách chyb u čtyř následujících oblastí s nejvyššími riziky, konkrétně u grantů v rámci přímého a nepřímého řízení, nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi a rozvojovými agenturami a programových odhadů a ii) konkrétní a obnovené výhrady týkající se afrického mírového projektu; vybízí Komisi, aby pokračovala ve zdokonalování svých řídicích postupů podle objemu rizika a objemu finančních prostředků a případně doplnila další podmínky;

25.  podporuje skutečnost, že Komise zachovala svoji výhradu týkající se afrického mírového projektu související se řízením a podáváním zpráv o nápravných opatřeních při správě finančních prostředků; opakovaně Komisi vyzývá, aby pokračovala ve svém úsilí v rámci posuzování pilířů s cílem posílit systém kontroly pro řízení a provozní monitorování afrického mírového projektu s ohledem na ochranu ERF před nezákonnými a neoprávněnými výdaji; žádá Komisi, aby pokračovala v posilování formy a účelnosti nápravných opatření na smluvní úrovni;

26.  bere na vědomí, že 14,16 milionu EUR bylo získáno zpět navrácením neoprávněných plateb kvůli nesrovnalostem a chybám;

27.  konstatuje, že náklady na kontroly dosáhly výše 280,17 milionu EUR neboli 4,26 % celkových plateb provedených GŘ DEVCO v roce 2016; v tomto ohledu se domnívá, že práce na celkové účelnosti rámce pro kontrolní činnosti a jejich doplňkovosti se zásadami řádné správy by pro zajištění dostatečných záruk měla být prováděna pravidelně;

28.  považuje za nezbytné zachovávat důslednou kontrolní strategii zajišťující rovnováhu mezi absorpční kapacitou partnerských zemí, respektováním ustanovení o dodržování předpisů a cíli týkajícími se výkonnosti, přičemž tato rovnováha by se měla patřičným způsobem odrážet v řízení jednotlivých operací pomoci a způsobů činnosti;

29.  domnívá se, že je nezbytné, aby v případě projektů infrastruktury financovaných z ERF bylo vyžadováno nezávislé hodnocení ex-ante s přihlédnutím k sociálnímu a environmentálnímu dopadu projektů a jejich přidané hodnotě;

Monitorování a vykazování výkonnosti GŘ DEVCO při dosahování jeho cílů

30.  vyzývá GŘ DEVCO, aby výrazně zlepšilo své postupy monitorování a vykazování výkonnosti s cílem zajistit, aby klíčové ukazatele stanovené v jednotlivých systémech výkonnosti byly systematicky a pravidelně monitorovány a aby vrcholnému vedení byly včas poskytovány náležité a spolehlivé informace; připomíná, že rozvojové cíle musí být posuzovány s přihlédnutím k sociálním a environmentálním, jakož i k ekonomickým aspektům;

31.  domnívá se, že četnost monitorování a vykazování by měla být stanovena s přihlédnutím k povaze cílů, jež mají být monitorovány, typu ukazatele a metodám shromažďování, jakož i k potřebám monitorování a vykazování;

32.  vyzývá GŘ DEVCO spolu s ostatními zúčastněnými stranami v oblasti vnějších vztahů, aby dále rozvíjely svoji komunikační strategii a nástroje zdůrazňováním hlavních dosažených výsledků a aby dále posilovaly celkové povědomí o projektech podporovaných z ERF s cílem oslovit širší veřejnost poskytnutím informací o tom, jak Unie přispívá k řešení celosvětových výzev;

33.  považuje 86 zpráv o pokroku v řízení vnější pomoci od delegací Unie za užitečný příspěvek v rámci řetězce zajišťování věrohodnosti i měření výkonnosti každé delegace Unie, přičemž trvá na spolehlivosti údajů použitých při podávání těchto zpráv; bere na vědomí pozitivní trend GŘ DEVCO v oblasti výkonnosti delegací Unie, kdy 21 ze 24 klíčových ukazatelů výkonnosti splňuje v roce 2016 cíle (oproti 20 v roce 2015 a 15 v roce 2014) s výjimkou tří klíčových ukazatelů výkonnosti týkajících se „přesnosti finančních prognóz pro rozhodování“, „procenta plateb provedených během třicetidenní lhůty“ a „dodržování postupů flexibility pro pracovníky v delegacích EU“;

34.  je však znepokojen, že 980 projektů ze 3 151 (31 %) bylo kvalifikováno jako problematické a že šest delegací Unie je dosud pod referenční hodnotou 60 % zelených klíčových ukazatelů výkonnosti; vyzývá útvary Komise, aby pozorně monitorovaly ty delegace Unie, které nedávno dosáhly cíle 60 % nebo které jsou těsně nad cílem 60 %, aby se upřesnila a konsolidovala analýza trendů delegací Unie;

35.  vyzývá GŘ DEVCO, aby zvážilo možnost přehodnotit či zvýšit referenční hodnotu 60 %; opakuje, že definice některých klíčových ukazatelů výkonnosti by v závislosti na typologii zjištěných problémů nebo na rizikovém prostředí každé delegace Unie také mohla být přezkoumána, aby byl nalezen nový prostor pro zlepšení;

36.  poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby programy byly kalibrované a ne příliš ambiciózní, což by ohrozilo očekávané výsledky pomoci; vyzývá GŘ DEVCO, aby na základě monitorování výkonnosti delegací Unie udržovalo v delegacích Unie realistické přípravy projektů;

37.  považuje za zásadní, aby vedoucím delegací byla během ad hoc nebo regionálních seminářů nadále pravidelně připomínána jejich klíčová úloha při konsolidaci řetězce zajišťování věrohodnosti GŘ DEVCO a jejich celková odpovědnost za řízení portfolií projektů, jež vyžaduje přiměřené posouzení a stanovení váhy různých složek, které by mohly způsobit vydání výhrady, a to nad rámec jejich politických povinností; konstatuje, že žádná delegace Unie nevydala v roce 2016 ve své zprávě o řízení vnější pomoci výhradu;

38.  žádá Komisi, aby neprodleně předložila zprávu o konkrétních nápravných opatřeních, jež byla přijata u projektu klasifikovaného jako „červený“ po dobu dvou po sobě jdoucích let za účelem rychlého přezkoumání původního návrhu projektu, případně přerozdělení prostředků na životaschopnější projekty a potřeby, nebo dokonce zvážení možnosti projekt zastavit;

Dohled nad svěřenskými fondy Unie a jejich řízení

Doplňkovost a dopad

39.  zdůrazňuje, že by měla být nepřetržitě zajišťována soudržnost a doplňkovost rozvojových finančních nástrojů se strategií ERF a zastřešujícími cíli rozvojové politiky Unie;

40.  uznává, že svěřenské fondy Unie byly vyvinuty, aby v podmínkách nedostatku prostředků poskytovaly rychlou politickou odpověď na určité kritické situace nebo závažné krize, jako je migrační krize, či na potřebu vytvořit vazbu mezi základní pomocí, obnovou a rozvojem;

41.  chápe, že za takových okolností nabízí specializované svěřenské fondy Unie flexibilitu a řadu možností, které kombinují geografické a tematické intervence prostřednictvím různých nástrojů;

42.  zdůrazňuje však, že Komise musí zajistit, aby tyto svěřenské fondy přinesly přidanou hodnotu stávajícím činnostem, přispěly k většímu zviditelnění vnější činnosti a měkké síly Unie a aby se předešlo překrývání s jinými finančními nástroji;

43.  konstatuje, že z celkových příslibů za všechny svěřenské fondy Unie (5 026 milionů EUR ke konci listopadu 2017) pochází 2 403 milionů EUR z ERF, přičemž 2 290 milionů EUR je přislíbených nouzovému svěřenskému fondu EU pro Afriku (svěřenskému fondu pro Afriku) a 113 milionů EUR svěřenskému fondu EU pro Středoafrickou republiku (svěřenskému fondu Bêkou);

44.  připomíná však vysoká přirozená rizika, jež tyto rozvojové nástroje obnášejí, a prozatím smíšené zkušenosti s jejich prováděním; znovu zdůrazňuje potřebu zajistit maximální transparentnost a odpovědnost za využívání těchto nástrojů;

45.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2017 o svěřenském fondu Bêkou; uznává, že navzdory určitým nedostatkům je svěřenský fond Bêkou slibným začátkem, a konstatuje, že zřízení fondu bylo rychlou reakcí na potřebu vytvořit vazbu mezi základní pomocí, obnovou a rozvojem; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučením Účetního dvora a připravila pokyny pro výběr nástroje pomoci (svěřenský fond nebo jiný nástroj); je toho názoru, že tyto pokyny musí zohledňovat možná rizika a nevýhody spojené se svěřenskými fondy a smíšené zkušenosti, které byly dosud při jejich využívání získány; vyjadřuje politování nad tím, že svěřenský fond Bêkou výrazně nezlepšil všeobecnou koordinaci dárců;

46.  vyzývá k určení osvědčených postupů za účelem přispění k lepší koordinaci dvoustranné pomoci různých dárců a různých nástrojů pomoci;

47.  připomíná, že oblast působnosti svěřenských fondů Unie musí být svázána s poskytováním doplňkovosti, zejména s cílem odpovídající reakce na potřeby a priority partnerských zemí po konfliktu nebo katastrofě při zaměření na oblasti s největší přidanou hodnotou a strategickým dopadem;

48.  zastává názor, že jak svěřenské fondy Unie pro jednu zemi, tak svěřenské fondy Unie podporující programy pro několik zemí jsou účinnější, mají-li formální a soudržnou správní strukturu, jež může podpořit názory zúčastněných stran, jejich hodnoty a sdílené rámce pro výsledky;

49.  domnívá se, že je nezbytné, aby se svěřenské fondy Unie zaměřily na mobilizaci dalších finančních prostředků od členských států, soukromého sektoru a jiných dárců;

50.  zdůrazňuje skutečnost, že v rámci programů partnerství musí být prohloubeny selektivita, dohled a odpovědnost za výsledky dosažené pomocí svěřenských fondů Unie, a potřebu spoléhat na předběžné posouzení komparativních výhod svěřenských fondů Unie oproti jiným kanálům pomoci; připomíná, že je třeba zajistit plnou transparentnost a přístup k údajům, jakož i jasná pravidla kontroly a monitorování;

Svěřenský fond Bêkou

51.  vítá zřízení svěřenského fondu Bêkou a jeho příspěvek k mezinárodní reakci na krizi ve Středoafrické republice; uznává, že tento první svěřenský fond lze v mnoha ohledech považovat za hlavní pilotní projekt a že je nezbytné vypracovat přesnější pokyny pro systémové problémy koordinace dárců, monitorování a hodnocení podle systematičtějšího přístupu k získávání záruk;

52.  zastává názor, že k řádnému vyhodnocení efektivity svěřenského fondu Bêkou a k získání dalších zkušeností z jeho operačního provádění je zapotřebí více času;

53.  domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost také účinnosti a politické správě svěřenských fondů Unie, nedostatku záruk a dohledu nad konečným využitím přidělených prostředků;

54.  je přesvědčen, že je nutné věnovat zvláštní pozornost omezenému vlivu svěřenského fondu Bêkou na koordinaci mezi účastníky a že by Komise měla učinit vše, co je v jejích silách, aby využila zkušenosti, které získala při činnostech v rámci ERF v oblastech, jako je provádění a koordinace multilaterálních investic a řízení odpovědnosti za výsledky;

55.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že příspěvky členských států do svěřenského fondu Bêkou byly doposud poměrně nízké; vyzývá členské státy k většímu zapojení s cílem zajistit, aby svěřenský fond Bêkou splnil své očekávané politické cíle;

56.  je přesvědčen, že by měla být věnována náležitá péče správě administrativních nákladů oproti celkovým příspěvkům, výpočtu plných nákladů na řízení a hledání způsobů, jak maximalizovat podíl přidělené pomoci, která je poskytována konečným příjemcům;

57.  vyzývá Komisi, aby zavedla komplexní kontrolní mechanismy pro zajištění politické kontroly Parlamentu nad správou, řízením a prováděním těchto nových nástrojů v souvislosti s postupem udělování absolutoria; považuje za důležité vyvinout specifické strategie dohledu pro svěřenské fondy Unie se specifickými cíli, záměry a přezkumy;

Provádění činností rozpočtové podpory

Způsobilost a přirozená rizika

58.  konstatuje, že platby na rozpočtovou podporu financované z ERF v roce 2016 odpovídaly 644 milionům EUR; konstatuje, že v roce 2016 probíhalo 109 operací rozpočtové podpory v rámci ERF, z toho 56 úhrad;

59.  je si vědom pružnosti, kterou kvůli širokému výkladu právních ustanovení disponuje Komise při hodnocení toho, zda byly splněny obecné podmínky způsobilosti a zda partnerským zemím mohou být vyplaceny příslušné prostředky (diferenciace a dynamický přístup ke způsobilosti), a vyjadřuje obavy, pokud jde o konečné využití převedených prostředků a nemožnost jejich sledovatelnosti v případě, že jsou prostředky Unie spojeny s rozpočtovými prostředky z rozpočtu partnerských zemí;

60.  naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila rozpočtovou podporu zaměřenou na výsledky lepším definováním rozvojových výsledků, kterých má být v každém programu a sektoru dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně možného používání rozpočtové podpory v zemích, kterým chybí demokratická kontrola, ať už proto, že nemají fungující parlamentní demokracii či svobodnou občanskou společnost a sdělovací prostředky, nebo proto, že jejich orgány dohledu nemají dostatečnou kapacitu; vyzývá ke zřízení řetězce výdajů bez korupce; pokládá za prioritu spojit tuto podporu s opravdovým bojem proti korupci v zemích, kterým se poskytuje rozpočtová podpora;

61.  připomíná, že rizika, že prostředky budou odkloněny na jiné účely, zůstávají vysoká a že rizika korupce a podvodů jsou často spojena se správou veřejných financí a reformami; opakuje, že by těmto rizikům měla být v rámci politického dialogu a návrhu strategie pro budoucí dohody o rozpočtové podpoře věnována hlubší pozornost, zejména s cílem posoudit schopnost dané vlády reagovat a prosadit reformy; poukazuje na skutečnost, že je nutné pečlivě sledovat rizika a výsledky kontrol ex ante a ex post;

62.  vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila revizi, pozastavení, snížení či zrušení rozpočtové podpory a vyplácení prostředků v případě, že není dosahováno jednoznačných a původních cílů a nejsou plněny závazky a/nebo v případě, že jsou ohroženy politické a finanční zájmy Unie;

63.  připomíná, že ERF musí nabízet maximální otevřenost a transparentnost; podporuje zveřejňování příslušných rozpočtových informací týkajících se programů rozpočtové podpory s cílem posílit transparentnost a odpovědnost všech zúčastněných stran včetně občanů, jakož i transparentnost a odpovědnost vůči nim;

Rozpočtová podpora za účelem většího využívání domácích příjmů v subsaharské Africe

64.  zdůrazňuje význam využívání domácích příjmů v méně rozvinutých zemích, neboť snižuje závislost na rozvojové pomoci, vede ke zlepšením ve veřejné správě a plní zásadní úlohu při budování státu; vyzývá k posílení používání specifických podmínek úhrad pro využívání domácích příjmů v dohodách o řádné správě věcí veřejných a rozvoji;

65.  poukazuje na skutečnost, že Komise doposud účinně nevyužívá dohody o rozpočtové podpoře na podporu využívání domácích příjmů v zemích s nízkými a nižšími středními příjmy v subsaharské Africe; konstatuje však, že nový přístup Komise zvýšil potenciál této formy pomoci účinně podporovat využívání domácích příjmů; vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách o rozpočtové podpoře poskytovala více informací o využívání dohod o rozpočtové podpoře pro využívání domácích příjmů;

66.  zdůrazňuje skutečnost, že posilování daňových systémů přispívá nejen ke zvýšení předvídatelných příjmů, ale též k odpovědnosti vlád, neboť vytváří přímé spojení mezi daňovými poplatníky a jejich vládou; podporuje výslovné zahrnutí většího využívání domácích příjmů do seznamu Komise, pokud jde o hlavní výzvy v oblasti rozvoje řešené prostřednictvím rozpočtové podpory;

67.  poukazuje na výzvy související s vyhýbáním se daňovým povinnostem, daňovými úniky a nelegálními finančními toky; vyzývá Komisi, aby dodržovala své obecné zásady při provádění posouzení aspektů souvisejících s využíváním domácích příjmů v makroekonomickém rámci a v rámci správy veřejných financí, aby získala lepší přehled o nejproblematičtějších otázkách, např. rozsahu daňových pobídek, stanovování převodních cen a daňových únicích;

68.  dále Komisi vyzývá, aby ještě odhodlaněji bojovala proti daňovým únikům a zneužívání daňového systému, a to tím, že sníží finanční podporu z prostředků ERF pro daňové ráje zařazené na černou listinu, a pobídla tak země na této listině, které podporují nekalé daňové praktiky, k plnění unijních kritérií v oblasti spravedlivých daní;

69.  poukazuje na nedostatek vhodných nástrojů monitorování pro posouzení rozsahu, v němž rozpočtová podpora přispěla k celkovému zlepšení využívání domácích příjmů;

70.  je přesvědčen, že je zásadní nadále prosazovat spravedlivé a transparentní domácí daňové systémy v oblasti daňové politiky, zvyšovat podporu monitorovacích postupů a orgánů dohledu v oblasti přírodních zdrojů a nadále podporovat správní reformy prosazující udržitelné a transparentní využívání přírodních zdrojů;

71.  zdůrazňuje, že je nezbytné uplatňovat zvláštní podmínky využívání domácích příjmů častěji, jelikož jasně spojují vyplácení plateb rozpočtové podpory s rozvojem partnerské země v oblasti reforem využívání domácích příjmů;

72.  vyzývá Komisi, aby v rámci rozpočtové podpory rozšířila složku budování kapacit, jelikož pokládá pevný základ pro dlouhodobou hospodářskou a sociální přeměnu a řeší hlavní překážky účinného výběru veřejných příjmů;

73.  vyzývá Komisi, aby u všech stávajících a budoucích dohod o rozpočtové podpoře se složkou rozvoje kapacit vyčleněnou pro využívání domácích příjmů zvýšila povědomí partnerských zemí o dostupnosti této podpory a usnadnila její využívání, zejména s cílem řešit potřeby rozvoje kapacit, které dosud nepokrývají jiní dárci;

Potřeba zvýšené spolupráce s mezinárodními organizacemi

74.  konstatuje, že platby z ERF na projekty financované větším počtem dárců, které provádí mezinárodní organizace, dosáhly v roce 2016 výše 914 milionů EUR;

75.  je přesvědčen, že by mezinárodní finanční instituce pro rozvoj měly pracovat na zvýšení účinnosti využívání kombinovaného financování, zejména s ohledem na doplňkovost;

76.  zdůrazňuje, že by mezinárodní rozvojové banky měly přispívat ke koordinovanému a harmonizovanému získávání finančních prostředků v této oblasti na plnění ambiciózních cílů trvale udržitelného rozvoje stanovených OSN pro rok 2030, zejména účinným využíváním kombinovaného financování a stimulací soukromého financování pro zvýšení efektivnosti a dopadu financování pomoci;

77.  vybízí Komisi, aby více využívala nástroj mikrofinancování, který je považován za významný a účinný nástroj pro boj proti chudobě a pro pozvedání místních ekonomik;

78.  připomíná, že je nezbytné, aby finanční nástroje ERF přilákaly další investice ze soukromého sektoru; vybízí Komisi, aby vypracovala akční plán, který by tuto potřebu řešil, a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dosaženém pokroku;

79.  vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost a viditelnost Unie a aby ve svých příštích zprávách poskytla další informace o projektech spravovaných pomocí finančních prostředků Unie; je přesvědčen, že prohlubování dialogu s Organizací spojených národů a skupinou Světové banky by mělo být posíleno za účelem větší transparentnosti a zjednodušení společných nástrojů spolupráce;

80.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila nejen údaje o financování nevládních organizací, ale také podrobné vyúčtování financovaných projektů; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými obviněními z protiprávního jednání jistých nevládních organizací; vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala vývoj situace a v případě potřeby poskytnuté financování přehodnotila;

Řešení nových celosvětových priorit rozvoje

Operační problémy a nové hybné síly

81.  uznává nutnost vyvinout nové modely navrhování nástrojů rozvojové pomoci a souvisejících podmínek v souladu se závazky cílů v rámci udržitelného rozvoje a s novým Evropským konsensem o rozvoji s cílem reagovat na nové důležité rysy, jako jsou vazby mezi rozvojem a humanitární pomocí, vazby mezi rozvojem, migrací a mobilitou, vazby spojující rozvojovou pomoc se změnou klimatu a vazby mezi mírem a bezpečností;

82.  zdůrazňuje, že s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti udržitelného rozvoje by klíčovou úlohu mohl sehrát soukromý sektor; konstatuje, že kombinování zdrojů by mohlo být účinným nástrojem k zajištění dalších zdrojů, pokud bude řádně odůvodněno, jeho přidaná hodnota bude prokazatelná a bude v souladu se zásadami účinnosti rozvoje;

83.  zdůrazňuje však, že ERF by neměly jít nad rámec svého působení a že vytváření nové vazby za účelem řešení nových výzev by nemělo ohrozit dosažení dalších rozvojových cílů a že jejich vytváření musí doprovázet přesná, jasná a transparentní pravidla definovaná na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených Komisí;

84.  domnívá se, že zlepšená koordinace a synergie podpory různých dárců a nástrojů pomoci je zásadní; vyzývá jednotlivé zúčastněné strany, aby zlepšili kvalitu rámců pro výsledky operací a výsledky rozvoje v praxi;

85.  bere na vědomí vyskytující se operační obtíže či výzvy, zejména pro účel dosahování konsenzu, zvláště jde-li o koordinaci velkého počtu dárců ve vyvíjejících se komplexních souvislostech a při měnících se potřebách;

86.  domnívá se, že investování do nestabilních zemí zůstává hlavní prioritou intervence Unie, přičemž zachování střízlivého monitorovacího přístupu by mohlo v případě potřeby vést k zastavení financování; je přesvědčen, že musí být posílena praxe výsledkových ratingů a jejich sdílení ve vztahu k nestabilním nebo konfliktním zemím;

87.  podporuje úsilí o řešení problémů udržitelnosti výsledků rozvoje, je-li v sázce mobilizace domácích příjmů, odpovědnost a politická ekonomika;

88.  připomíná, že změna klimatu je jednou z největších výzev, kterým Unie a vlády na celém světě čelí; důrazně vyzývá Komisi, aby splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody za účelem posílení klimatické podmíněnosti financování Unie s cílem financovat pouze projekty šetrné ke klimatu odrážející cíle Unie v oblasti klimatu, což bude vyžadovat větší soudržnost kritérií pro výběr;

89.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým(27); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora „Komise od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, zda výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socioekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám pro zemědělce a zdravotním a bezpečnostním rizikům“, a proto žádá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala;

90.  podporuje integraci etického rozměru v koncepci politických intervencí;

91.  trvá na tom, aby vzdělávací materiály financované z evropských fondů, včetně PEGASE (Mécanisme Palestino-européen de Gestion de l’Aide Socio-économique), byly v souladu se společnými hodnotami svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které přijali ministři školství Unie v Paříži dne 17. března 2015; žádá Komisi, aby zajistila, že evropské prostředky budou vynakládány v souladu s normami odvozenými od norem UNESCO pro mír a toleranci ve vzdělávání;

Funkční realizace vazby mezi rozvojem a migrací

92.  konstatuje, že bylo schváleno 106 projektů za celkovou částku 1 589 milionů EUR, přičemž byly uzavřeny smlouvy za 594 milionů EUR a částky vynaložené na lepší řízení migračních toků a na řešení základních příčin nelegální migrace prostřednictvím svěřenského fondu pro Afriku a souvisejících regionálních nástrojů dosáhly v roce 2016 výše 175 milionů EUR; konstatuje, že jeden ze schválených cílů se týká řádně řízených migračních politik;

93.  vyzývá Komisi, aby strukturovaným způsobem podala zprávu o dopadu programů zahájených v rámci svěřenského fondu pro Afriku, zejména na základě na výsledky zaměřeného monitorování Unie a rámce pro výsledky svěřenského fondu pro Afriku s cílem zdůraznit kolektivní výsledky;

94.  v tomto kontextu rovněž konstatuje, že nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj jako součást Evropského plánu vnějších investic se zaměří na země subsaharské Afriky pomocí 400 milionů EUR poskytnutých z ERF;

95.  podporuje navýšení finančních prostředků na zvýšení dopadu investic v zemích AKT, samostatné okno investiční facility AKT, o 300 milionů EUR s cílem dosáhnout celkové kapacity 800 milionů EUR pro pokrytí cílených projektů přímo řešících základní příčiny migrace a její přeměnu na revolvingový fond;

96.  konstatuje, že Evropská investiční banka (EIB) s investiční facilitou AKT poskytuje podporu hlavně projektům podporujícím rozvoj soukromého sektoru, zatímco způsobilé projekty veřejného sektoru jsou posuzovány rovněž v rámci souboru opatření AKT pro oblast migrace; vítá rozvoj nových partnerství v souvislosti s investiční facilitou AKT spravovanou EIB; vyzývá však EIB, aby poskytla další informace o složkách aktivačního účinku, zejména o příslušných částech pocházejících z vlastního kapitálu a z veřejného financování Unie nebo jiných mezinárodních rozvojových bank, jakož i o zpětných tocích reinvestovaných do fungování investiční facility AKT;

97.  podporuje Komisi ve vytvoření migračního kódu v rámci Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj s cílem zvýšit účinné využívání a sledovatelnost souvisejícího financování;

Směrem k novému partnerství AKT

98.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem 11. ERF v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji, ale také by měl plně respektovat zásady účinnosti rozvoje, které byly opět potvrzeny na fóru na vysoké úrovni o globálním partnerství, které se konalo v Nairobi, zejména to, aby přijímající země přijaly samy odpovědnost za stanovené priority;

99.  opakuje znovu svou výzvu k začlenění ERF do souhrnného rozpočtu.

2.2.2018

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2016

(2017/2146(DEC))

Zpravodaj: Doru-Claudian Frunzulică

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby lépe definovala a jasně posoudila výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení ohledně možného používání rozpočtové podpory v zemích, kterým chybí demokratická kontrola, ať už proto, že nemají fungující parlamentní demokracii či svobodnou občanskou společnost a sdělovací prostředky, nebo proto, že jejich orgány dohledu nemají dostatečnou kapacitu; bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 35/2016 o využívání rozpočtové podpory ke zlepšení mobilizace domácích příjmů v subsaharské Africe, v níž došel k závěru, že následné zprávy Komise nejsou dostatečně podrobné a neřídí se jejími vlastními pokyny, že Komise v mnoha případech neprovedla hodnocení daňových výjimek a nezákonných daňových toků a nezabývala se odpovídajícím způsobem těžebními dividendami a tím, zda byly zaplaceny poplatky za přístup k přírodním zdrojům; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s tím, že Komise využívá mobilizaci domácích příjmů v nízké míře a že ne vždy používá její podmínky v dohodách o rozpočtové podpoře;

2.  lituje opakujících se případů nesouladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek v rámci výdajů Evropského rozvojového fondu(28); zdůrazňuje, že se jedná o přetrvávající problém, na který Evropský účetní dvůr upozorňuje řadu let; vyzývá Komisi, aby tento problém řešila vzhledem k tomu, že by se mohl prohloubit vzhledem ke zrychleným veřejným zakázkám v rámci nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku;

3.  vítá zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 11/2017 o svěřenském fondu EU Bêkou pro Středoafrickou republiku; uznává, že navzdory určitým nedostatkům je tento svěřenský fond slibným začátkem, a konstatuje, že zřízení fondu bylo rychlou reakcí na potřebu vytvořit vazbu mezi základní pomocí, obnovou a rozvojem; vyzývá Komisi, aby se řídila doporučením Účetního dvora a připravila pokyny pro výběr nástroje pomoci (svěřenský fond nebo jiný nástroj); je toho názoru, že tyto pokyny musí zohledňovat možná rizika a nevýhody spojené se svěřenskými fondy a smíšené zkušenosti, které byly dosud při jejich využívání získány; vyjadřuje politování nad tím, že svěřenský fond nezlepšil výrazně všeobecnou koordinaci dárců;

4.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem 11. ERF v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji, ale také by měl plně respektovat zásady účinnosti rozvoje, které byly opět potvrzeny na fóru na vysoké úrovni o globálním partnerství, které se konalo v Nairobi, zejména to, aby přijímající země přijaly samy odpovědnost za stanovené priority;

5.  zdůrazňuje, že s ohledem na nedostatek finančních prostředků potřebných ke splnění ambiciózních cílů v oblasti rozvoje by klíčovou úlohu mohl sehrát soukromý sektor; konstatuje, že kombinování zdrojů by mohlo být účinným nástrojem k zajištění dalších zdrojů, a to v případě, že bude řádně odůvodněno, jeho přidaná hodnota bude prokazatelná a bude v souladu se zásadami účinnosti rozvoje.

6.  vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu více za více, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ doprovázený silným zaměřením na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, že finanční prostředky daňových poplatníků Unie budou vynaloženy udržitelněji; na druhé straně důrazně odsuzuje veškeré pokusy podmínit pomoc ochranou hranic;

7.  vyjadřuje znepokojení nad prohlášením Evropského účetního dvora(29), podle něhož existuje vážné riziko, že Unie nesplní svůj cíl, jímž je začlenit otázku změny klimatu do celkového rozpočtu Unie, a že nebude splněn cíl vynaložit 20 % jejích výdajů na opatření v oblasti klimatu;

8.  je znepokojen zjištěním Evropského účetního dvora, podle nějž není systém Unie pro certifikaci udržitelnosti biopaliv zcela spolehlivý(30); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora „Komise od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, že výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socioekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám pro zemědělce a zdravotním a bezpečnostním rizikům“, a proto žádá Komisi, aby se touto záležitostí zabývala.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, György Hölvényi, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleftherios Synadinos, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ádám Kósa, Paul Rübig, Judith Sargentini, Adam Szejnfeld

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jean Lambert, Miroslav Mikolášik

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

17

+

ALDE

Charles Goerens

NI

Eleftherios Synadinos

PPE

György Hölvényi, Ádám Kósa, Miroslav Mikolášik, Paul Rübig, Adam Szejnfeld, Bogdan Brunon Wenta

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Elly Schlein

Verts/ALE

Jean Lambert, Judith Sargentini

0

-

4

0

EFDD

Ignazio Corrao, Mireille D'Ornano

GUE/NGL

Lola Sánchez Caldentey

PPE

Joachim Zeller

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Dennis de Jong, Tamás Deutsch, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Benedek Jávor, Barbara Kappel, Wolf Klinz, Arndt Kohn, Miroslav Poche, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gerben-Jan Gerbrandy, Brian Hayes, Andrey Novakov

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Howarth

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

20

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Wolf Klinz

EFDD

Marco Valli

ENF

Barbara Kappel

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Dennis de Jong

PPE

Tamás Deutsch, Ingeborg Gräßle, Brian Hayes, Andrey Novakov, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt

S&D

Inés Ayala Sender, John Howarth, Arndt Kohn, Miroslav Poche, Derek Vaughan

VERTS/ALE

Benedek Jávor, Bart Staes

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 281.

(2)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 289.

(3)

  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(4)

  Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(5)

  Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.

(6)

  Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.

(7)

  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

(8)

  Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(9)

  Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.

(10)

  Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.

(11)

  Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.

(12)

  Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.

(13)

  Úř. věst. L 58, 1.12.2015, s. 17.

(14)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 281.

(15)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 289.

(16)

  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(17)

  Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(18)

  Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.

(19)

  Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.

(20)

  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

(21)

  Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(22)

  Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.

(23)

  Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.

(24)

  Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.

(25)

  Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.

(26)

  Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.

(27)

  Zvláštní zpráva č. 18/2016: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv

(28)

Výroční zpráva o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2016, Evropský účetní dvůr.

(29)

Zvláštní zpráva č. 31/2016 Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn, EÚD, 2016.

(30)

Zvláštní zpráva č. 18/2016: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv.

Poslední aktualizace: 13. dubna 2018Právní upozornění