Postup : 2017/2136(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0137/2018

Předložené texty :

A8-0137/2018

Rozpravy :

PV 18/04/2018 - 10
CRE 18/04/2018 - 10

Hlasování :

PV 18/04/2018 - 12.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0121

ZPRÁVA     
PDF 1581kWORD 213k
4.4.2018
PE 612.402v02-00 A8-0137/2018

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Joachim Zeller

1.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 2.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 3.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 4.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 5.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 6.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 7.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 8.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 9.  NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

1.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(6);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.

(4)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(5)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(6)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


2.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2016

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013 o zřízení výkonné agentury „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“, kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 2.

(4)

  Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 63.

(5)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(6)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(8)

  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.

(9)

  Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.

(10)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


3.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky na rozpočtový rok 2016

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 11.

(4)

  Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 74.

(5)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(6)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(8)

  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.

(9)

  Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.

(10)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


4.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2016

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(9),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 2.

(4)

  Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 52.

(5)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(6)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(8)

  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.

(9)

  Úř. věst. L 341 18.12.2013, s. 69.

(10)

  Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.

(11)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


5.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2016

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/37/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 9.

(4)

  Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 171.

(5)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(6)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(8)

  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.

(9)

  Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.

(10)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


6.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2016

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2018 – C8‑0043/2018),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/46/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 12.

(4)

  Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 252.

(5)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(6)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(8)

  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.

(9)

  Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.

(10)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


7.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě na rozpočtový rok 2016

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2016 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2017 – C8‑0043/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003 stanovující status výkonných agentur pověřených určitými úkoly souvisejícími se správou programů Společenství(8), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro inovace a sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(9),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(10);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 384, 14.11.2017, s. 11.

(4)

  Úř. věst. C 417, 6.12.2017, s. 247.

(5)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(6)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(7)

  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(8)

  Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.

(9)

  Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.

(10)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


8.  NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2016(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2016 (COM(2017)0365 – C8‑0247/2017)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015 (COM(2017)0379),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2017)0351),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2016 (COM(2017)0497) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2017)0306),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účtů a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2016 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05940/2018 – C8‑0042/2018),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. února 2018 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (05942/2017 – C8‑0043/2017),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(6), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

1.  schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a rovněž ve svém usnesení ze dne … o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2016(7);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1)

  Úř. věst. L 48, 24.2.2016.

(2)

  Úř. věst. C 323, 28.9.2017, s. 1.

(3)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.

(4)

  Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 10.

(5)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(6)

  Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

(7)

  Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0000.


9.  NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2016,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0137/2018),

A.  vzhledem k tomu, že výdaje Unie jsou významným nástrojem plnění politických cílů a v průměru představují 1,9 % výdajů vládních institucí členských států Unie;

B.  vzhledem k tomu, že při udělování absolutoria Komisi Parlament v rámci možností prověřuje, zda prostředky byly vynaloženy správně a zda byly dosaženy politické cíle;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný pro udělení absolutoria zvláštní důraz na další posilování demokratické legitimity orgánů a institucí Unie zlepšováním transparentnosti a zodpovědnosti, uplatňováním koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádným řízením lidských zdrojů;

D.  vzhledem k tomu, že při plnění rozpočtu EU musí být dodržovány rozpočtové zásady jednotnosti, přesnosti, zásady ročního rozpočtu, vyrovnanosti, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti;

E.  vzhledem k tomu, že výdaje z rozpočtu Unie mají za cíl zlepšovat životní podmínky a kvalitu života jejích občanů, a musí tedy překlenovat mezery v unijních sociálních politikách;

F.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU musí zohledňovat provádění sociálního pilíře;

G.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je zdrojem veřejných investic, které mají za cíl přinášet jednoznačnou přidanou hodnotu a zlepšovat kvalitu života občanů Unie;

Politické priority

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily cíle politiky a finanční cykly Unie, volební období Parlamentu a mandát Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla hodnocení první poloviny současného finančního období a hodnocení minulých finančních období, s cílem určit, které programy neprokázaly žádnou zřejmou přidanou hodnotu, a následně vypracovat přezkum výdajů;

3.  připomíná, že Komise by měla ve svých návrzích nového víceletého finančního rámce (VFR) vzít v úvahu, že některé oblasti politiky, jako je soudržnost či výzkum, se často neobejdou bez dlouhodobější programové koncepce a že dosažení politických cílů v těchto oblastech vyžaduje více času než v jiných; domnívá se nicméně, že v nouzových situacích by měl být prostor pro přiměřenou flexibilitu;

4.  trvá na tom, že rozpočet Unie by v souladu s iniciativou „rozpočet EU zaměřený na výsledky“ měl být strukturován podle politických cílů EU v souvislosti s VFR; připomíná, také v souvislosti s VFR po roce 2020, že rozpočet EU by měl představovat rozpočet se skutečnou evropskou přidanou hodnotou zaměřený na společné cíle EU podporující udržitelný hospodářský a sociální rozvoj celé EU, kterého jednotlivé členské státy nemohou samy dosáhnout, a nemělo by se na něj tedy pohlížet jako na čistý zůstatek nebo na přínos pro jednotlivé členské státy;

5.  domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý orgán pro zveřejňování, poradenství a přezkum, který by oznamovatelům pomáhal využívat vhodné kanály pro zveřejnění informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránil je před odhalením jejich totožnosti a nabízel jim potřebnou podporu a poradenství;

6.  vyzývá Komisi, aby se zavázala k tomu, že pro příští VFR provede zásadní přezkum programů pro malé zemědělce a ekologizačních režimů, ve kterém zohlední zjištění Účetního dvora;

7.  vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o výkonnosti zahrnula posouzení kvality použitých údajů a prohlášení o kvalitě údajů o výkonnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Účetnímu dvoru poskytovala vyváženější zprávy, a to tím, že do svých zpráv o výkonnosti zahrne transparentnější informace o výzvách, nástrahách a selháních;

9.  vyzývá Komisi, aby urychlila realizaci programů politiky soudržnosti a souvisejících plateb s cílem zkrátit dobu jejich provádění nejprve na n+2 roky;

10.  vyzývá Komisi, aby splnila původní cíl výdajů ve výši 20 % na začleňování opatření v oblasti klimatu do různých výdajových programů EU;

11.  zdůrazňuje, že Komise by měla konečně vydat pokyn, aby všechna její generální ředitelství v rámci svých výročních zpráv o činnosti zveřejnila své návrhy doporučení pro jednotlivé země, jak o to Parlament žádal;

12.  vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučením Účetního dvora uvedeném v jeho výroční zprávě za rok 2016 zvýšila transparentnost financování migrační politiky a aktivně sledovala postupy zadávání veřejných zakázek uskutečňované v nouzových situacích;

13.  žádá rovněž Komisi, aby zlepšila transparentnost politik v oblasti výzkumu a rozvoje venkova s cílem zjistit a napravit příčiny výrazně vysoké a přetrvávající míry chyb, jak uvádí Účetní dvůr ve svých výročních zprávách;

14.  vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost svěřenských fondů a zpráv o řízení vnější pomoci tím, že bude pravidelně poskytovat veškeré údaje, které má k dispozici;

15.  vyzývá Komisi, aby jednala o snížení poplatků, které si účtuje Evropská investiční banka za vytváření a spravování finančních nástrojů, a předkládala informace o příjemcích a výsledcích dosažených prostřednictvím těchto nástrojů;

16.  vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu unijního účetnictví, aby zajistila, že spolehlivé informace od členských států týkající se výdajů na sdílené řízení budou dodávány s větším předstihem, a aby přehled řízení unijních výdajů předkládala dříve a společně s účetnictvím, aby rozhodnutí o udělení absolutoria bylo možné přijmout již v roce n+1, přičemž musí být zajištěna vysoká kvalita údajů a řádné finanční řízení;

Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem

17.   vítá skutečnost, že Účetní dvůr neměl ve svém stanovisku výhrady ke správnosti účtů v roce 2016, tak jako je tomu již od roku 2007, a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2016 nebyly zatíženy významnou mírou chyb; s uspokojením konstatuje, že vynaložené prostředky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2015, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

18.  vítá pozitivní trend, který podle sdělení Účetního dvora vykazuje nejpravděpodobnější míra chyb ve srovnání s předchozími lety, jak je zřejmé z toho, že u plateb v roce 2016 byla nejpravděpodobnější míra chyb 3,1 %; připomíná, že nejpravděpodobnější míra chyb plateb byla v rozpočtovém roce 2015 odhadnuta na 3,8 %, v roce 2014 na 4,4 %, v roce 2013 na 4,7 %, v roce 2012 na 4,8 %, v roce 2011 na 3,9 %, v roce 2010 na 3,7 %, v roce 2009 na 3,3 %, v roce 2008 na 5,2 % a v roce 2007 na 6,9 %; jelikož Účetním dvorem odhadovaná míra chyb není konečná, považuje za důležité, aby při posuzování účelnosti financování Unie byla zohledněna míra zbytkových chyb;

19.  zdůrazňuje, že z důvodu odlišné metodiky potřebné k jejímu výpočtu odhadovaná míra chyb v oblasti soudržnosti nezahrnuje vyčíslení plateb vyplacených v roce 2016 na finanční nástroje, které dosáhly výše 2,5 miliardy EUR a které podle názoru Účetního dvora nespadají do období způsobilosti vymezeného v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006; podotýká, že kdyby Účetní dvůr tuto nesrovnalost vyčíslil, byla by odhadovaná míra chyb výrazně vyšší; vyslovuje politování nad jednomyslným rozhodnutím Komise schválit výdaje až do 31. března 2017; poukazuje na to, že Komise již měla připravit nezbytný legislativní návrh, aby tuto nesrovnalost odstranila;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že zvýšené používání finančních nástrojů s cílem snížit objem rozpočtu Unie s sebou nese větší rizika z hlediska zodpovědnosti a koordinace politik a operací Unie;

21.  poukazuje na to, že není k dispozici dostatek informací k řádnému vyhodnocení finančních nástrojů, zejména s ohledem na jejich sociální a environmentální dopad; zdůrazňuje, že finanční nástroje mohou doplňovat granty, ale neměly by je nahrazovat;

22.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr poprvé za 23 let vydal kvalifikované (a nikoli záporné) stanovisko k legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, což znamená, že podle názoru Účetního dvora došlo k významnému zlepšení řízení financí EU a také že se významné chyby objevily hlavně ve výdajích spojených s vyplácením plateb, které představují zhruba polovinu kontrolovaného základního souboru;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že již 23 let jsou platby každý rok zatíženy chybami, čehož příčinou je pouze částečná účinnost řídících a kontrolních systémů, pokud jde o zajištění řádného finančního řízení a včasnosti plateb;

24.  se znepokojením konstatuje, že kdyby členské státy a Komise nepřijaly za účelem opravy plateb kontrolovaných Účetním dvorem příslušná opatření, nedosahovala by celková odhadovaná míra chyb 3,1 %, nýbrž 4,3 % (tzn. že by byla na téže úrovni jako v roce 2015; viz bod bod 1.34 výroční zprávy Účetního dvora za rok 2016);

25.  konstatuje, že způsob řízení má na míru chyb jen omezený dopad, protože Účetní dvůr shledal tutéž odhadovanou míru chyb u sdíleného řízení s členskými státy jako u všech ostatních druhů operačních výdajů, které přímo řídí Komise, a sice 3,3 %;

26.  poukazuje na to, že nejvyšší odhadovanou míru chyb zjistil Účetní dvůr u výdajů na rozvoj venkova, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu a rybolov (4,9 %), na hospodářskou, sociální a územní soudržnost (4,8 %) a na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (4,1 %), zatímco nejnižší míru chyb (0,2 %) vykazovaly správní výdaje;

27.  poznamenává, že podle zjištění Účetního dvora ovlivňuje míru chyb v různých oblastech výdajů hlavně to, jak se riziko projevuje v úhradových a nárokových režimech; tam, kde EU proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti na základě vykazování nákladů ze strany příjemců, dosahuje míra chyb 4,8 % (v roce 2015 to bylo 5,2 %), zatímco tam, kde se platby neprovádějí formou proplácení, výdajů nýbrž po splnění určitých podmínek, je míra chyb 1,3 % (v roce 2015 to bylo 1,9 %);

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti: výsledky dosažené při řízení

28.  poukazuje na to, že jakkoli se závěry Komise a Účetního dvora zdají být ve shodě, prohlášení Účetního dvora uvedené v jeho výroční zprávě a analýza předložená Komisí v její výroční zprávě o řízení a výkonnosti se v některých svých částech neshodují;

29.  zejména konstatuje, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016(1) upozornila, že se zvýšily výhrady, které vyslovili generální ředitelé ve svých výročních zprávách o činnosti, a týkají se částek ve výši 35,3 miliardy EUR, což odpovídá 26 % plateb (v roce 2015 se jednalo o 29,8 miliardy EUR, neboli 21 % plateb);

30.  poukazuje na to, že právě tak se podle Komise v roce 2016 zvýšil i skutečný finanční dopad ve smyslu „částky vystavené riziku“ v době vykazování, a to na 1,6 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 1,3 miliardy EUR);

31.   poukazuje na to, že Komise ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti upozorňuje na zhoršení ukazatelů finančního řízení, které vedlo k výhradám vzneseným v rámci výročních zpráv o činnosti a které vysvětluje obtížemi spojenými se zaváděním nových a náročnějších režimů, zejména v oblasti ekologizace(2), zatímco Účetní dvůr poukazuje na jednoznačné zlepšení v téže oblasti politiky;

32.  upozorňuje především na to, že podle vyjádření Účetního dvora Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), u něhož zjistil míru chyb ve výši 1,7 %, „není ve významném (materiálním) rozsahu zatížen chybami“, což je ve srovnání s rokem 2015, kdy míra chyb dosahovala 2,2 % skutečné zlepšení, a že u výdajů odvozených od nároků je míra chyb podle jeho odhadu 1,3 %, přičemž poznamenává, že do tohoto druhu výdajů spadá největší část prvního pilíře SZP;

33.  bere na vědomí tvrzení Účetního dvora, podle něhož chyby ve výdajích „nemají rozsáhlý dopad“ (výroční zpráva Účetního dvora, bod 1.8); vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby před vydáním příští výroční zprávy nebo výroční zprávy o činnosti sladily své metody a používaly mezinárodní účetní standardy;

34.  zdůrazňuje, že Komise dospěla ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2016 k závěru, že výdaje jsou zatíženy významnou mírou chyb, protože celkovou průměrnou míru chyb odhaduje na 2,1 % až 2,6 % (v roce 2015 činila 2,3 % až 3,1 %) z celkových relevantních výdajů a související odhadovaná celková výše rizikové částky při platbě činí 2,9 až 3,6 miliardy EUR (v roce 2015 činila 3,3 až 4,5 miliardy EUR);

35.  konstatuje, že podle Komise je tento pokles způsoben zejména nižším inherentním rizikem chybovosti u programů současného víceletého finančního rámce; vzhledem k velmi nízké míře plnění rozpočtu v této oblasti považuje toto vysvětlení za překvapivé; vyzývá Komisi, aby tuto záležitost ještě blíže vysvětlila;

36.  poukazuje na to, že tuto nízkou míru plnění lze vysvětlit tím, že v příloze 4 své výroční zprávy o řízení a výkonnosti za rok 2016 Komise konstatuje, že v oblasti soudržnosti nebyly v roční účetní závěrce předložené Komisi v roce 2016 certifikovány žádné výdaje a ze strany Komise nebyly v návaznosti na její kontrolní činnost uloženy žádné finanční opravy (výroční zpráva o řízení a výkonnosti za rok 2016, příloha 4, s. 20);

37.  bere na vědomí, že Komise podle svých vlastních odhadů v budoucích letech zjistí a opraví chyby v celkové hodnotě 2,0–2,7 miliardy EUR, což představuje 1,5 % – 1,6 %;

38.  sdílí názor Účetního dvora, že metodika, kterou Komise používá pro odhad ohrožené částky, se během let sice zlepšila, ale že „odhady jednotlivých generálních ředitelství týkající se míry nesprávných výdajů nejsou založeny na konzistentní metodice“; vyzývá Komisi, aby pro odhad ohrožené částky používala stejnou metodiku pro všechna GŘ a informovala orgán příslušný pro udělení absolutoria o pokroku;

39.   upozorňuje, že navzdory zlepšení se Komisi nepodařilo vyloučit riziko, že dopad nápravných opatření je nadhodnocen;

40.  poukazuje na to, že u více než tří čtvrtin výdajů za rok 2016 vycházejí generální ředitelství Komise ve svých odhadech výše ohrožené částky z údajů, které jim poskytují vnitrostátní orgány, z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (zejména GŘ AGRI a GŘ REGIO) je bohužel zřejmé, že zatímco kontrolní zprávy členských států odrážejí chyby zjištěné členským státem, spolehlivost některých systémů řízení a kontroly je i nadále problematická; zdůrazňuje důležitost spolehlivosti údajů členských států;

41.  poukazuje na to, že chyby mohou být opravovány více než 10 let poté, co k nim došlo, a že vycházet při odhadu dopadu budoucích oprav z chyb vykázaných za posledních šest let je věcně neopodstatněné;

42.  poukazuje na to, že v diskusi o finančních výkazech a jejich analýze (FSDA) Komise uvádí, že celkové provedené finanční opravy a zpětně získané prostředky dosáhly výše 3,4 miliardy EUR (v roce 2015 to bylo 3,9 miliardy EUR), že z oprav a zpětně získaných prostředků vykázaných Komisí bylo asi 0,6 miliardy EUR (v roce 2015 1,2 miliardy EUR) provedeno „u zdroje“ (předtím, než Komise výdaje schválila) a že ze zbývajících zhruba 2,8 miliardy EUR připadá asi 0,6 miliardy EUR na částky, které členské státy stáhly po schválení výdajů s tím, že nezpůsobilé částky nahradily novými projekty v oblasti soudržnosti;

43.  důrazně opakuje svůj požadavek, aby Komise a členské státy zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovaly informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě;

Nástroje Komise pro vnitřní řízení

44.  připomíná názor, který vyjádřil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 27/2016, že vzhledem k rozlišování „politické odpovědnosti komisařů“ a provozní odpovědnosti generálních ředitelů zavedené reformou Kinnocka a Prodiho není vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje přijetí odpovědnosti za plnění rozpočtu generálních ředitelství, nebo zda je od ní oddělena;

45.  poukazuje na to, že sbor komisařů nesestavuje roční prohlášení o správě a řízení nebo vnitřní kontrole podle osvědčené a běžné praxe v členských státech; žádá Komisi, aby vypracovala roční prohlášení o správě a řízení v zájmu zajištění větší transparentnosti a zodpovědnosti sboru komisařů;

46.   žádá Komisi, aby provedla doporučení č. 2 uvedené ve zvláštní zprávě Účetního dvora č. 27/2016 a aby součástí svých finančních výkazů učinila také roční prohlášení o správě a řízení a vnitřní kontrole, které bude zahrnovat zejména:

a)   popis nástrojů Komise pro vnitřní řízení;

b)   posouzení činností spojených s provozními a strategickými riziky za daný rok a prohlášení o střednědobé a dlouhodobé fiskální udržitelnosti;

Politické výhrady

47.  schvaluje výhrady, které ve svých výročních zprávách o činnosti vydali generální ředitelé GŘ REGIO, GŘ EMPL, GŘ MARE, GŘ HOME, GŘ DEVCO a GŘ AGRI; je toho názoru, že tyto výhrady dokazují, že Komisí a členskými státy zavedené kontrolní postupy mohou být dostatečnou zárukou legality a správnosti všech uskutečněných operací v příslušných oblastech politiky, pokud budou úspěšně provedeny potřebné postupy oprav;

Rozpočtové a finanční řízení

48.  poukazuje na to, že programy byly v prvních třech letech současného VFR prováděny se zpožděním kvůli pozdnímu přijetí VFR na období 2014–2020 a zavedení výrazných novinek pro období 2014–2020, což způsobilo administrativní potíže navzdory snahám o zjednodušení a vedlo to k tomu, že byly prostředky na závazky z roku 2014 převedeny, hlavně do let 2015 a 2016, a platby v roce 2016 byly nízké (a plnění rozpočtu Unie bylo v rámci současného VFR v letech 2014–2016 na úrovni 7 %); poukazuje však na to, že rok 2017 byl prvním rokem, kdy se provádění programů ESI fondů zrychlilo; očekává, že tento trend bude v letech 2018 a 2019 pokračovat; je přesvědčen, že by měly být poskytnuty prostředky na platby a na závazky v dostatečné výši, aby mohlo provádění této politiky hladce pokračovat;

49.  se znepokojením poukazuje na spletitý propletenec opatření uvnitř a vně rozpočtu Unie, neboť to poškozuje zodpovědnost, transparentnost, veřejnou kontrolu a demokratický dohled nad rozpočtem Unie a finančními opatřeními s ním souvisejícími; vyjadřuje v této souvislosti politování nad nedostatečnou jednotností rozpočtu Unie a plně sdílí obavu Účetního dvora v souvislosti se složitostí rozpočtu Unie;

50.  obává se, že i přes rozsáhlé využívání zvláštních nástrojů (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a nástroj pružnosti) a rozpětí je možné, že zbývající částka neponechává dostatečnou flexibilitu pro reakce na nepředvídané události, které mohou do roku 2020 nastat;

51.  se znepokojením konstatuje, že se vytvořil rekordní objem nevypořádaných závazků, které na konci roku 2016 dosahovaly historicky nejvyšší hodnoty 238 miliard EUR, tj. o 72 % více než v roce 2007, což odpovídá platbám za 2,9 roku oproti 2,2 roku v roce 2007; domnívá se, že se tak zvýšily částky, které Unie dluží, a že v důsledku toho se zvýšila i finanční expozice rozpočtu Unie;

52.  vyjadřuje politování nad tím, že celková finanční expozice rozpočtu Unie s významnými dlouhodobými závazky, zárukami a právními závazky vzrostla, což znamená, že řízení v budoucnosti musí být obezřetné;

53.  připomíná, že Unie v rostoucí míře využívá finančních nástrojů, a lituje toho, že zřízení EFSI vytváří nové mechanismy řízení s takovou měrou veřejné kontroly, která je i nadále neuspokojivá, což vyžaduje mnohem bedlivější dohled Parlamentu; zdůrazňuje, že jakýkoliv legislativní návrh by měl významně zlepšovat zeměpisné pokrytí fondu EFSI; připomíná, že fond EFSI by měl zůstat dodatečným nástrojem pro posílení investic, protože investiční politikou EU by měla zůstat politika soudržnosti; poukazuje však na úspěšné provádění a vysokou míru soukromého kapitálu posíleného fondem a uznává další zlepšení jeho transparentnosti dohodnutá při jednání o prodloužení trvání fondu EFSI označovaném jako EFSI 2.0; vyzývá Účetní dvůr, aby zlepšil svůj přehled o fázi plánování a výdajů ESI fondů;

54.  připomíná, že přezkum finančního nařízení je v tomto smyslu velkým pokrokem, neboť díky námětům od Parlamentu navrhuje účinnější vykazování finančních nástrojů a poprvé přináší rozpočtové záruky a finanční pomoc ve svém rámci;

55.  poukazuje na to, že v souladu se zásadami politiky soudržnosti představují fondy EU v některých členských státech významnou část ročních výdajů a že zejména v devíti členských státech (Litva, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Chorvatsko, Estonsko, Slovensko) připadá na zbývající závazky ESI fondů podpora ve výši více než 15 % výdajů vládních institucí; vyzývá Komisi, aby rovněž připravila pozitivní reklamní kampaň s cílem podrobněji informovat občany těchto zemí o přímých přínosech jejich členství;

56.  obává se, že pro členské státy, v nichž evropské strukturální fondy (ESI) představují značné procento výdajů vládních institucí, může být náročné najít dostatek kvalitních projektů, na něž by mohly dostupné prostředky Unie vydat nebo poskytnout spolufinancování; vyzývá Komisi a Účetní dvůr, aby věnovaly větší pozornost aspektu udržitelnosti navrhovaných investičních projektů a kriticky hodnotily jejich přiměřenost;

57.  je znepokojen důvody toho, že tři roky po začátku období 2014–2020 jmenovaly členské státy jen 77 % programových orgánů odpovědných za provádění ESI fondů; je však spokojen s tím, že v současnosti se dosáhlo 99 %; zpochybňuje nutnost měnit postupy na začátku každého programového období; vyzývá Komisi, aby důkladně analyzovala otázku, proč některé regiony stále vykazují nízkou míru čerpání finančních prostředků, a učinila konkrétní opatření zaměřená na řešení strukturálních problémů;

58.  zdůrazňuje, že objem prostředků Unie a jejich načasování může mít výrazné makroekonomické dopady, například na investice, růst a pracovní místa;

59.  zdůrazňuje, že veřejné investice jsou zapotřebí v zájmu zacelení investiční mezery a posílení zaměstnanosti a růstu a zajištění sociálních standardů v EU;

60.  konstatuje, že Komise zmobilizovala různé zdroje na řešení uprchlické a migrační krize, ale vyjadřuje politování nad tím, že nevytvořila strukturu, která by jí umožnila o čerpání těchto prostředků v plném rozsahu podávat zprávy; vyjadřuje politování nad skutečností, že je v současné době nemožné zjistit, kolik prostředků je vynakládáno na jednotlivé migranty nebo uprchlíky;

61.  konstatuje, že – pokud jde o finanční nástroje v oblasti politiky soudržnosti – dosahovala výše vykázaných plateb vyplacených příjemcům v době uzávěrky (ke dni 31. března 2017) 15 192,18 milionu EUR, z čehož 10 124,68 EUR tvořily prostředky strukturálních fondů, tzn. že míra vyplácení plateb konečným příjemců činila téměř 93 % prostředků operačních programů vyplacených prostřednictvím finančních nástrojů, což představuje 20% zvýšení ve srovnání s částkou na konci roku 2015;

62.  konstatuje, že míra vyplácení prostředků konečným příjemcům byla u různých nástrojů finančního inženýrství velmi různá, přičemž tyto rozdíly, a to nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale i mezi různými oblastmi intervence, byly v rozmezí od 60 % do 99 %;

63.  obává se, že ke konci současného VFR a v prvních několika letech příštího VFR by se mohly nahromadit platby; domnívá se, že financování nového VFR bude vyžadovat realistické rozpočtové prostředky na pokrytí předpokládaných nevypořádaných závazků;

Potřebná opatření

64.  vyzývá Komisi, aby:

a)  ve své prognóze prostředků na platby v následujícím VFR zohlednila nárůst nevypořádaných závazků, a pomohla tak zajistit řádný poměr mezi prostředky na závazky a na platby;

b)  předložila Parlamentu a Radě návrhy, které zajistí jednotný přístup k otázce, zda se zvláštní nástroje započítávají do stropů pro prostředky na platby ve VFR, či nikoli;

c)  pro účely řízení a vykazování vytvořila způsob, jak zaznamenávat rozpočtové výdaje Unie, který umožní vykazovat veškeré financování související s uprchlickou a migrační krizí;

d)  předložila Parlamentu v souvislosti s udělením absolutoria komplexní zprávu o nepřímo řízených a prováděných rozpočtových zdrojích Unie skupinou EIB (EIB a EIF) kromě jejího vnějšího mandátu, a to počínaje rozpočtovým rokem 2017;

e)  v souvislosti s debatou o budoucnosti Evropy zvážila, jak by bylo možno reformovat rozpočtový systém Unie, aby zajišťoval dostatečný rozpočet pro zaručení financování plánovaných politik a větší rovnováhu mezi předvídatelností a schopností reagovat, a jak nejlépe dosáhnout toho, aby mechanismy financování nebyly složitější, než je nutné na to, aby byly splněny cíle politik Unie a aby bylo zaručeno vyvozování odpovědnosti;

f)  rovněž zvážila možnost, že by orgány určené nebo akreditované pro plnění funkcí řízení, certifikace a auditu v období 2014–2020, které prokázaly své schopnosti, pokračovaly v těchto funkcích i v příštím programovém období bez přerušení či zpoždění;

g)  opětovně žádá, aby Komise každoročně vytvářela aktuální dlouhodobou prognózu peněžních toků s časovým horizontem od sedmi do deseti let, která by měla zahrnovat rozpočtové stropy, platební potřeby, kapacitní omezení a případné rušení závazků, a umožnila tak lépe sladit platební potřeby a dostupné prostředky;

h)  proaktivně pomáhala členským státům, které čelí obtížím, s včasným a bezproblémovým čerpáním dostupných finančních prostředků EU s využitím dostupných zdrojů pro technickou pomoc z iniciativy Komise;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

65.  se znepokojením konstatuje, že Komise používá k měření výkonnosti dva soubory cílů a ukazatelů: jeden pro služby a jeden pro výdajové programy téměř bez křížových odkazů, což brání srovnatelnosti mezi různými druhy dokumentace o výkonnosti; vyjadřuje politování nad tím, že téměř neexistují použitelné a účinné ukazatele dopadu a výstupu, kterými by bylo možné měřit výkonnost výdajů EU a šířit o nich informace;

66.  poukazuje na to, že ve výročních zprávách generálních ředitelů o činnosti jsou roční platby generálních ředitelství vykázány podle typu činnosti nebo výdajového programu, ale výkonnost podle dosažení obecných a specifických cílů bez uvedení příslušných výdajů; nesouhlasí s vysvětlením Komise, že pak není možné posoudit, jaké částky byly na dosažení stanovených cílů vynaloženy; vyzývá Komisi, aby plně prováděla zásadu sestavování rozpočtů podle plánovaných výsledků ve fázi plánování, provádění a podávání zpráv, což umožní následné podávání zpráv o prostředcích vynaložených na plnění stanovených cílů; 

67.  připomíná, že v roce 2016 provedla OECD průzkum rozpočtování výkonnosti v zemích OECD a v Komisi; vítá v tomto ohledu skutečnost, že OECD uznala kvalitu údajů a plnění rozpočtu Unie; dále připomíná, že OECD vyhodnotila výkonnostní rámec Komise jako nejrozsáhlejší, což lze částečně vysvětlit objemem požadavků daných právními předpisy v Unii;

68.  upozorňuje však, že z tabulky OECD vyplývá, že využití a důsledky rámce pro rozhodování tuto vyšší míru specifikace neodrážejí (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.21);

69.  poznamenává, že programové výkazy pro návrh souhrnného rozpočtu EU na rok 2017 obsahují 294 cílů a 709 ukazatelů, které jsou soustředěny zejména v rámci okruhů 1a, 3 a 4 víceletého finančního rámce, a že Komise v současné době provádí prostřednictvím iniciativy „rozpočet zaměřený na výsledky“ přezkum svých ukazatelů, aby mohla poskytovat vstupy pro příští generaci výdajových programů; zdůrazňuje, že Komise by měla používat zejména ukazatele výsledků, které mají význam pro výkonnost;

70.  zdůrazňuje, že je nutné, aby byl postup stanovování ukazatelů výkonnosti transparentní a demokratický a aby zahrnoval všechny dotčené instituce, partnery a zúčastněné strany Unie s cílem zajistit, aby tyto ukazatele byly vhodné pro hodnocení plnění rozpočtu Unie a jako reakce na očekávání občanů Unie;

71.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy generálních ředitelů o činnosti přezkoumané Účetním dvorem obsahují jen omezené množství informací o výkonnostních nedostatcích a problémech spojených s plněním cílů generálních ředitelství (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 3.26);

72.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o řízení a výkonnosti za rok 2015 a 2016 se uceleně nezabývají otázkou výkonnosti, přičemž jejich celkové vyznění je kladné a jediné nedostatky, na něž poukazují, jsou zpoždění při provádění; vyjadřuje politování rovněž na tím, že zprávy:

a)   poskytly jen omezený přehled o výsledcích strategie Evropa 2020, přestože Parlament si ve svém rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2014 takový přehled vyžádal;

b)   ne vždy jasně vysvětlovaly vliv vnějších faktorů na výsledky;

c)   byly zveřejněny příliš pozdě na to, aby je mohl Účetní dvůr ve své výroční zprávě přezkoumat;

73.  podporuje názor vyslovený Účetním dvorem (ve výroční zprávě za rok 2016, bod 3.38), že by hodnotitelé měli vydat doporučení, která by měla vzít Komise v úvahu a která by měla zahrnovat akční plány pro řešení nedostatků;

74.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise od roku 2005 nevypracovala ani nezadala žádnou studii o tom, jak využívá výsledků hodnocení;

75.  poukazuje na to, že Komise nemá žádný zdokumentovaný institucionální systém pro pravidelná následná opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;

76.  poukazuje zejména na to, že plány řízení na rok 2016, které mají vypracovány jednotlivá generální ředitelství, v praxi nevytvořily žádný základ pro monitorování následných opatření, která by měla být přijímána na základě hodnocení;

77.  vyjadřuje rovněž politování nad tím, že Komise nemá přehled závěrů, doporučení nebo akčních plánů vzešlých z jejích hodnocení ani nesleduje jejich provádění na úrovni orgánů či generálních ředitelství, a nemůže proto zainteresované strany informovat o pozitivním dopadu hodnocení;

78.  vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o činnosti neobsahují prohlášení o kvalitě vykazovaných údajů o výkonnosti, a že schválením výroční zprávy o řízení a výkonnosti proto sbor komisařů přebírá celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU, ale nikoliv za informace o výkonnosti a výsledcích;

79.  vítá připomínky Účetního dvora k rámcům výkonnosti a podávání zpráv subjekty uvnitř EU i mimo ni především v souvislosti s kvalitou údajů o výkonnosti a prohlášením o kvalitě údajů o výkonnosti a věnuje jim zvláštní pozornost;

80.  konstatuje, že neexistuje žádná ústřední internetová stránka o výkonnosti s informacemi o všech útvarech Komise a o všech oblastech rozpočtu EU;

81.  sdílí názor Účetního dvora, že rámci podávání zpráv o výkonnosti uplatňovanému Komisí by mohlo prospět přijetí mezinárodních osvědčených postupů;

Potřebná opatření

82.  žádá Komisi, aby:

a)  zefektivnila vykazování výkonnosti:

-  dalším snížením počtu cílů a ukazatelů, které využívá v různých zprávách o výkonnosti, a soustředila se na cíle a ukazatele, které výkonnost rozpočtu Unie měří nejlépe; při přípravě příštího víceletého finančního rámce by Komise měla pro právní rámec příští generace programů navrhnout méně vhodnějších ukazatelů výsledků a dopadu; v tomto kontextu by rovněž měla zvážit relevantnost ukazatelů, k nimž lze získat informace až po uplynutí několika let;

–   prezentací finančních informací způsobem, který umožní jejich srovnání s informacemi o výkonnosti, aby vazba mezi výdaji a výkonností byla zřejmá;

–   vysvětlením a zlepšením celkové provázanosti svých dvou souborů cílů a ukazatelů pro programy na straně jedné a generální ředitelství na straně druhé;

b)   vykazovala výkonnost vyváženěji, a to tak, že ve svých hlavních zprávách o výkonnosti bude jasně prezentovat informace o hlavních výzvách pro dosahování výsledků;

c)   lépe prokazovala, že se výsledky hodnocení používají, a to zejména tak, že bude vyžadovat, aby hodnocení vždy uváděla závěry nebo doporučení, na jejichž základě by měla být následně Komisí přijata opatření;

d)   ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti převzala celkovou politickou odpovědnost za informace o výkonnosti a výsledky a uvedla, zda podle svých nejlepších znalostí mají poskytované informace o výkonnosti dostatečnou kvalitu;

e)   usnadnila přístup k informacím o výkonnosti vytvořením specializovaného internetového portálu s vyhledávačem;

Formální úprava rozpočtu Unie

83.  poukazuje na to, že rozpočet Unie je členěn na oddíly, které odpovídají činnostem řízených jednotlivými institucemi (sestavování rozpočtu podle činností); má za to, že tato formální úprava nezajišťuje jasné a snadné porozumění sledovaným cílům; poznamenává, že naopak VFR je rozdělen na okruhy odpovídající jednotlivým oblastem politiky;

84.  konstatuje, že operační programy spojené s návrhem rozpočtu spojují jednotlivé rozpočtové položky se sledovanými politickými cíli;

85.   žádá Komisi, aby měl rozpočet Unie formální strukturu podle politických cílů VFR;

Příjmy

86.  vítá skutečnost, že z důkazních informací Účetního dvora celkově vyplývá, že míra chyb v příjmech nebyla významná (materiální) a že systémy související s příjmy, které Účetní dvůr prověřoval, byly celkově účinné; konstatuje však, že co se týče tradičních vlastních zdrojů, klíčové vnitřní kontroly v některých členských státech, které Účetní dvůr navštívil, byly účinné pouze částečně;

87.   se znepokojením poukazuje na to, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) uzavřel začátkem roku 2017 vyšetřování případu podvodu, k němuž došlo ve Spojeném království a který mohl způsobit rozpočtu Unie ztrátu 1,987 miliardy EUR na clech z textilních výrobků a obuvi dovážených v letech 2013–2016 přes Spojeného království z Číny; poukazuje rovněž na to, že vyšetřování odhalilo, že v souvislosti s dovážením tohoto zboží přes Spojené království došlo na základě zneužívání možnosti pozastavení plateb DPH (v celním režimu 42) k rozsáhlým daňovým únikům na DPH;

88.  se znepokojením konstatuje, že ohledně příjmů za rok 2016 vydal generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet na základě případu celního podvodu ve Spojeném království, kterým se zabýval Úřad pro boj proti podvodům (OLAF), výhradu týkající se tradičních vlastních zdrojů;

89.  poukazuje na to, že v roce 2016 činily příjmy, na něž se vztahuje kvantifikovaná výhrada, přibližně 517 milionů EUR oproti celkovému objemu tradičních vlastních zdrojů ve výši 20,1 miliardy EUR: 2,5 % tradičních vlastních zdrojů nebo 0,38 % všech zdrojů; vyzývá Komisi, aby poskytla přesné informace k tomuto případu podvodu, který v některých členských státech nepřímo zasahuje do základu daně z přidané hodnoty, a tedy i do zdrojů odvozených z daně z přidané hodnoty a do vyrovnávacího příspěvku Komise, který je odvozen z hrubého národního důchodu(3);

90.  vyjadřuje politování nad zjištěními Komise, že orgány Spojeného království do října 2017 nepřijaly nápravná opatření, která by zabránila dalším ztrátám tradičních vlastních zdrojů; konstatuje, že od 12. října 2017 začaly orgány Spojeného království dočasně uplatňovat zúčtovací práva pro určité obchodníky (tzv. Customs Operation Swift Arrow) s okamžitými výsledky, kdy se ztráty tradičních vlastních zdrojů vzniklých ve Spojeném království dramaticky snížily;

91.  vyjadřuje politování nad nesouladem celních kontrol jednotlivých členských států; podtrhuje význam harmonizace kontrol na všech místech vstupu do celní unie a vyzývá členské státy, aby zajistily koordinované, jednotné a účinné provádění systému hranic, který odrazuje od rozdílných postupů jednotlivých členských států ve snaze překlenout stávající mezery v systémech celních kontrol; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prozkoumala různé postupy celních kontrol v EU a jejich dopad na odklon obchodu a zaměřila se při tom zejména na celní postupy na vnějších hranicích a aby vypracovala referenční analýzy a informace o celních operacích a postupech používaných v členských státech;

92.  vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán s cílem zajistit úplné a včasné provádění nařízení o DPH ve všech členských státech s cílem zajistit tento zdroj vlastních příjmů EU;

93.  připomíná, že nové rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Unie (rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 2014), které vstoupilo v platnost dne 1. října 2016 se zpětnou účinností od 1. ledna 2014, stanoví, že při zohledňování HND pro účely vlastních zdrojů by se měl jako účetní rámec používat Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) a v rámci tohoto systému mají být výdaje na výzkum a vývoj (VaV) považovány za investici (a nikoli za běžné výdaje, jak je to v předchozím režimu ESA 95); konstatuje, že v případě ostatních programů s vysokou přidanou hodnotou pro EU, jako je Nástroj pro propojení Evropy, by se mělo uvažovat stejně;

94.  konstatuje, že HND, který vykázalo Irsko, se v roce 2015 výrazně zvýšil, protože nadnárodní společnosti přemístily do země aktiva VaV;

95.   poukazuje na to, že Komise musí ještě vykonat určitou práci, aby zjistila, jaký dopad by nadnárodní činnosti mohly mít na národní účty, pokud jde o metodiku i proces ověřování, a že by na základě toho mohlo dojít k úpravě příspěvků členských států založených na HND;

96.  poukazuje na to, že co se týče řízení tradičních vlastních zdrojů, Účetní dvůr a Komise zjistily neefektivní postupy při správě pohledávek (známých jako účty B) v některých členských státech;

97.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že v Belgii byly kontroly po propuštění zboží vybírány podle charakteristik jednotlivých operací, nikoli podle rizikových profilů společností, a dále jsme zjistili, že audity po propuštění zboží se obecně neprováděly (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 4.18);

98.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise uvedla, že šest členských států – Belgie, Estonsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko – audity po propuštění zboží buď neprovádí, nebo o těchto auditech neposkytuje žádné informace;

Potřebná opatření

99.  žádá Komisi, aby:

a)  přijala veškerá opatření, která jsou nezbytná k zajištění zpětného získání vlastních prostředků EU, které orgány Spojeného království v souvislosti s dovozem textilních výrobků a obuvi z Číny nebyly dosud schopny vybrat, a aby zamezila dalším únikům na DPH;

b)  v souvislosti s daňovými podvody spojenými s výběrem cel ve Spojeném království zvážila rychlé zahájení řízení o nesplnění povinnosti;

c)  ve spolupráci s členskými státy analyzovala všechny možné dopady nadnárodních činností na odhad HND a poskytla jim pokyny, jak tyto činnosti zohledňovat při sestavování národních účtů;

d)  během cyklu ověřování HND potvrdila, že členské státy aktiva VaV správně zanesly do svých národních účtů, a zvláštní pozornost věnovala oceňování aktiv VaV a kritériím rezidenství v případech, kdy byly nadnárodní činnosti přemístěny;

e)  předložila návrhy na nové vlastní zdroje s cílem zajistit stabilitu rozpočtu Unie;

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Zjištění Účetního dvora

100.  bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;

101.  připomíná, že na výzkum a inovace připadá 59 % výdajů, které se vynakládají prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj 2007–2013 („sedmý rámcový program pro výzkum“) a programu Horizont 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 („Horizont 2020“);

102.  konstatuje, že odhadovaná míra chyb je podle Účetního dvora 4,1 %; že nezpůsobilé přímé osobní náklady činily 44 %, jiné nezpůsobilé přímé náklady 12 %, nepřímé náklady 16 % a nezpůsobilé projekty nebo příjemci tvořili 16 %; konstatuje nicméně, že v 19 případech, kdy se příjemci dopustili vyčíslitelných chyb, měla Komise nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením výdajů;

103.  konstatuje, že pokud by Komise nebo nezávislí auditoři řádně využili všechny informace, které měli k dispozici, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 1,2 % nižší;

104.  oceňuje, že Komise vyvinula značné úsilí, aby zavedením nové definice dodatečné odměny pro výzkumné pracovníky, zjednodušením pracovního plánu programu Horizont 2020 na období 2018–2020, cílenou podporou pro začínající podniky a inovátory a širším využitím možností zjednodušeného vykazování nákladů a provedla zjednodušení, čímž snížila administrativu; konstatuje nicméně, že Účetní dvůr se domnívá, že další zjednodušování právního rámce přináší příležitosti, ale také s sebou nese rizika;

105.  oceňuje skutečnost, že se Účetní dvůr zabýval otázkami výkonnosti v projektech výzkumu a vývoje; je nicméně toho názoru, že tyto výsledky by, pokud jde o výstupy, náklady a šíření, měly být považovány za předběžné;

Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro výzkum a inovace

106.  konstatuje, že ve shodě se strategií EU 2020 sledovalo GŘ pro výzkum a inovace čtyři cíle, odpovídající jeho strategickému plánu pro období 2016–2020:

a)  nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice;

b)  propojený jednotný digitální trh;

c)  odolná energetická unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu; a

d)  silnější postavení v globálním měřítku;

107.  vítá skutečnost, že v rámci sledování těchto cílů komisař Moedas stanovil tři priority, jmenovitě „otevřené inovace“, „otevřená věda“ a „otevřenost světu“;

108.  poukazuje na to, že GŘ pro výzkum a inovace za účelem měření pokroku dosaženého při plnění stanovených cílů použilo pět klíčových ukazatelů výkonnosti:

a)  podíl prostředků přidělený malým a středním podnikům (MSP) v rámci programu Horizont 2020 s cílem řešit společenské výzvy a podporovat základní a průmyslové technologie a podíl finančního příspěvku Unie, který je přidělován prostřednictvím nástroje SME;

b)  podíl nových subjektů mezi úspěšnými žadateli v programu Horizont 2020;

c)  výdaje z programu Horizont 2020 související s klimatem a udržitelností;

d)  podíl účastníků z třetích zemí v programu Horizont 2020;

e)  podíl podepsaných grantů s dobou do udělení grantu do 192 dní;

109.  bere na vědomí, že GŘ pro výzkum a inovace ve svých odpovědích na písemné otázky uveřejnilo seznam zemí, kterých se týkají jeho doporučení pro jednotlivé země; naléhavě vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby své návrhy na doporučení pro jednotlivé země zveřejňovalo přímo ve své výroční zprávě o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;

110.  připomíná, že hodnocení 7. RP bylo předmětem předchozí zprávy o udělení absolutoria(4);

111.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při plnění generálním ředitelstvím stanovených klíčových ukazatelů výkonnosti programu Horizont 2020;

a)  23,9 % finančních příspěvků EU bylo poskytnuto MSP (cílem stanoveným k roku 2020 je 20 %);

b)  55 % úspěšných žadatelů byly nové subjekty (cílem stanoveným k roku 2020 je 70 %);

c)  26 % finančních příspěvků EU se týkalo klimatu (cílem stanoveným k roku 2020 je 25 %);

d)  54,9 % finančních příspěvků EU se týkalo udržitelnosti (cílem stanoveným k roku 2020 je 60 %);

e)  účast třetích zemí na projektech programu Horizont 2020 byla 3,6 % (cílem stanoveným k roku 2020 je 4,73 %);

f)  v 91 % případů GŘ pro výzkum a inovace dodrželo požadavek, aby doba do udělení grantu byla nejvýše 245 dní (cílem stanoveným k roku 2020 je 100 %);

112.  zjišťuje, že územní rozdělení programu Horizont 2020 je nápadně omezeno, neboť 72,5 % (téměř 121 miliard EUR) financování v rámci programu Horizont 2020 směřuje do Německa (3 464 miliony EUR), Spojeného království (3 083), Francie (1 813 EUR), Španělska (1 813 EUR) a Itálie (1 664 EUR);

113.  konstatuje, že v roce 2016 bylo uzavřeno 183 grantových dohod pro program Horizont 2020 s účastníky ze třetích zemí; poukazuje na to, že v grantových dohodách podepsaných v roce 2016 bylo 299,5 milionu EUR vyčleněno pro účastníky ze Švýcarska, zatímco příspěvek Švýcarska do programu Horizont 2020 dosáhl 180,9 milionu EUR; odmítá udělit status „čistého příjemce“ jedné z nejbohatších zemí svět; žádá Komisi, aby předložila nařízení, které by tuto nevyváženost kompenzovalo;

114.  oceňuje úspěch společného centra podpory a jeho přínos ke zjednodušování postupů a k poskytování právního a technického poradenství; žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby sdělilo, jaká zjednodušujících opatření má v úmyslu navrhnout pro období po roce 2020;

115.  bere na vědomí prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj v roce 2016:

Prostředky na platby pro GŘ pro výzkum a vývoj včetně příspěvku ESVO

Způsoby řízení

Plnění

v milionech EUR

procentních bodů

Sdílené nebo dále svěřené jiným GŘ

161,20

5,34

GŘ pro výzkum a inovace přímo

1 878,28

62,17

GŘ pro výzkum a inovace subjektům podle článku 185

86,40

2,86

GŘ pro výzkum a inovace EIB

312,72

10,35

GŘ pro výzkum a inovace společným podnikům

582,37

19,28

Celkem

3 020,97

100%

116.  zdůrazňuje, že 14,39 % rozpočtových prostředků, představujících téměř 444 miliony EUR, bylo poskytnuto prostřednictvím finančních nástrojů;

117.  zdůrazňuje, že 39,36 % (oproti 28,14 % v roce 2015) rozpočtových prostředků GŘ pro výzkum a inovace bylo svěřeno jiným subjektům, které nejsou součástí Komise a které mají většinou provádět jednotlivé části rámcových programů v rámci (nepřímého) řízení grantů a za využití systémů kontroly finančních nástrojů;

118.  zaujala ho zpráva, že GŘ pro výzkum a inovace vypracovalo strategii dohledu nad finančními nástroji, a rád by proto věděl, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;

119.  konstatuje, že podle odhadu GŘ pro výzkum a inovace činila celková zjištěná míra chyb 4,42 % a míra zbytkových chyb 3,03 %;

120.  konstatuje, že podle odhadu Komise se celková výše rizikové částky při uzavření pohybovala mezi 73,5 milionu EUR a 104 miliony EUR;

121.  vítá skutečnost, že GŘ pro výzkum a inovace prošetřuje nákladovou efektivnost přímého a nepřímého řízení grantů;

122.  vyjadřuje politování nad tím, že GŘ pro výzkum a inovace vydalo opět jen horizontální výhradu k míře zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů týkajících se 7. rámcového programu, jejichž plnění provádí přímo;

123.  připomíná své stanovisko, které vyjádřil v bodě 76 svého usnesení o udělení absolutoria Komisi za rok 2015 a podle kterého by Komise měla „vypracovat vhodnější přístup, který bude založený na posouzení rizik, a v případě potřeby vznášet konkrétní výhrady“;

Potřebná opatření

124.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země uveřejňovalo v rámci svých výročních zpráv o činnosti;

125.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby na základě doporučení Útvaru interního auditu, který zjistil nedostatky týkající se důslednosti sledování projektů ze strany prováděcích subjektů programu Horizont 2020, přijalo následná opatření;

126.  vyzývá GŘ pro výzkum a inovace, aby podalo zprávu o tom, jakého pokroku dosáhl společný auditní útvar při zdokonalování svých vnitřních procesů;

127.  žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu podalo zprávu o své strategii dohledu nad finančními nástroji a o tom, jak GŘ pro výzkum a inovace posuzuje, zda bylo dosaženo finančních a výzkumných cílů;

128.  žádá GŘ pro výzkum a inovace, aby příslušnému výboru Evropského parlamentu vysvětlilo, jaká přijalo opatření, aby již nevznášelo pouze horizontální výhrady týkající se míry zbytkových chyb v žádostech o uhrazení nákladů;

129.  má za to, že u projektů výzkumu a inovací a také u koordinačních a podpůrných akcí normy a normalizace podporují dopad výsledků výzkumu na různých úrovních technologické připravenosti, jelikož zlepšují obchodovatelnost a přenositelnost inovativních produktů a řešení; dále konstatuje, že normy a související činnosti podporují šíření výsledků projektů v rámci programu Horizont 2020 tím, že šíří znalosti i po dokončení projektů, a to jejich zveřejněním; vyzývá Komisi, aby posílila začlenění normalizace do budoucích výzev k předkládání návrhů a vypracovala klíčové ukazatele výkonnosti, které budou k normalizačním činnostem přihlížet;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Úvod

130.  ze „Sedmé zprávy o hospodářské a sociální soudržnosti“(5) se dozvěděl, že na jedné straně je konvergence křehký proces, který se v důsledku hospodářských krizí může snadno zastavit a zvrátit, ale že na straně druhé mohou veřejné investice dopady krizí omezit;

131.  je potěšen tím, že míra zaměstnanosti dosáhla v roce 2016 opět úrovně z doby před krizí v roce 2008, tedy 71 %, situace se však výrazně liší napříč Unií a tato míra je značně pod úrovní cíle strategie Evropa 2020 ve výši 75 %; se znepokojením poukazuje na to, že míra nezaměstnanosti zůstává i nadále příliš vysoká, zejména mezi mladými lidmi a dlouhodobě nezaměstnanými;

132.  je stále přesvědčen o tom, že mezi mechanismy správy ekonomických záležitostí a politikou soudržnosti by měly existovat pevnější a četnější vazby; domnívá se, že k tomuto účelu by mohly být zavedeny pozitivní pobídky;

133.  vítá skutečnost, že GŘ REGIO ve své odpovědi na otázky Parlamentu podrobně vysvětlilo svá doporučení pro jednotlivé země;

134.  je si vědom toho, že některá ustanovení finančního nařízení, která se týkají politiky soudržnosti, mají vstoupit v platnost se zpětnou účinností;

135.  je znepokojen tím, že takové úpravy se mohou stát zdrojem dodatečných chyb, neboť programy a projekty byly vybírány na základě nařízení, jež vstoupila v platnost dne 1. ledna 2014;

Zjištění Účetního dvora

136.  bere na vědomí, že Účetní dvůr poprvé vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka; zdůrazňuje, že úhradové režimy jsou k chybám náchylnější než režimy nárokové; poukazuje nicméně na to, že údaje uvedené v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ se ve srovnání s předchozími roky podstatně nezměnily;

137.  připomíná, že v roce 2016 bylo v okruhu „Hospodářská a sociální soudržnost“ k dispozici 51,25 miliardy EUR, což představuje 33 % rozpočtu Unie;

138.  konstatuje, že podle odhadu Účetního dvora dosahuje míra chyb v této oblasti politiky výše 4,8 % a dále že podle zjištění Účetního dvora nezahrnovala odhadovaná míra chyb u „Soudržnosti“ vyčíslení úhrad na finanční nástroje za rok 2016 ve výši 2,5 miliardy EUR, o nichž měl Účetní dvůr za to, že nevznikly v období způsobilosti definovaném v čl. 56 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25) (body 6.20–6.21); konstatuje, že tyto úhrady by pro celkové výdaje Unie představovaly odhadovanou míru chyby ve výši 2,0 %(6);

139.  poukazuje na to, že k celkové odhadované míře chyb ve výši 3,1 % přispěly chyby u soudržnosti 43 %; konstatuje, že jednou z příčin vysoké míry chyb je složitost právních předpisů EU a členských států;

140.  bere na vědomí, že Účetní dvůr analyzoval vzorek 180 operací, které pocházely z 54 průběžných plateb za období 2007–2013 a týkaly se 92 projektů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), 36 projektů Fondu soudržnosti (FS), 40 projektů Evropského sociálního fondu (EFS), 11 finančních nástrojů EFRR a jednoho finančního nástroje ESF;

141.  vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila připomínky Účetního dvora, který zjistil nepřesnosti v analýze výkonnosti nejméně čtyř z dvanácti finančních nástrojů EFRR a ESF, které byly podrobeny kontrole ve zprávě Účetního dvora za rok 2016; sdílí obavy Účetního dvora, který upozorňuje na to, že tyto chyby vedou k nadhodnocení výkonnosti a nebudou-li opraveny, mohly by uměle zvýšit vykázanou částku způsobilých výdajů při uzávěrce, zejména v případě záručních fondů;

142.  konstatuje také, že 42 % chyb bylo způsobeno uvedením nezpůsobilých nákladů v prohlášení o výdajích, 30 % se jich týká závažného porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a 28 % nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců;

143.  s politováním konstatuje, že jedním z hlavních zdrojů chyb souvisejících s výdaji v okruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ jsou i nadále porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že závažná porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zahrnují přímé udělování dodatečných zakázek či prací nebo služeb bez opodstatnění, nezákonné vyloučení účastníků, střety zájmů a diskriminační kritéria výběru; považuje za zásadní politiku naprosté transparentnosti v souvislosti s informacemi o dodavatelích a subdodavatelích s cílem řešit chyby a zneužívání pravidel;

144.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr zdůraznil, že projekty, které využívají zjednodušené vykazování nákladů, jsou méně náchylné k chybám než proplácení skutečných nákladů;

145.  je znepokojen skutečností, že ve vzorku byly tři „velké projekty“, které vyžadovaly schválení Komise a k nimž orgány členských států nepředložily do lhůty pro uzávěrku 31. března 2017 potřebnou žádost; konstatuje, že Komise by proto měla tyto výdaje získat zpět;

146.  považuje za neuspokojivé, že stejně jako v minulých letech mohla být míra chyb o 3,7 procentního bodu nižší, tedy ve výši 1,1 %, kdyby členské státy využily informace, které měly k dispozici, k tomu, aby těmto chybám předešly nebo je odhalily a napravily ještě předtím, než byly výkazy výdajů předloženy Komisi;

147.  je znepokojen tím, že ačkoli od začátku období 2014–2020 uplynulo již několik let, členské státy jmenovaly jen 77 % orgánů odpovědných za programy fondů politiky soudržnosti; k 1. březnu 2017 Komise obdržela konečnou účetní závěrku s výdaji, které pokrývají jen 0,7 % rozpočtu vyčleněného na celé programové období; v polovině roku 2017 bylo plnění rozpočtu zpožděno více než v tomtéž časovém bodě v období 2007–2013; v souvislosti s tím konstatuje, že závazky zbývající na konci současného období financování mohou být ještě vyšší než v předchozím období;

148.  oceňuje, že kapitola „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ obsahuje i oddíl týkající se výkonnosti projektů; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že tento oddíl se z větší části zabývá kvantitativními informacemi, tj. počtem zavedených systémů měření výkonnosti;

Nástroje finančního inženýrství

149.  připomíná, že shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění finančních nástrojů v roce 2016 bylo zveřejněno teprve 20. září 2017, a že Účetní dvůr se proto k tomuto dokumentu nemohl vyjádřit;

150.  konstatuje, že v roce 2016 jsou klíčové tyto číselné údaje:

a)  25 členských států používá nástroje finančního inženýrství, přičemž 25 na podporu podnikání, 11 v oblasti městského rozvoje a 9 v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

b)  v celé Unii existuje více než 1 058 nástrojů finančního inženýrství, přičemž 77 z nich jsou holdingové fondy a 981 zvláštní fondy;

c)  89 % těchto nástrojů finančního inženýrství poskytuje podporu podnikům, 7 % slouží městskému rozvoji a 4 % v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů;

d)  platby ve prospěch nástrojů finančního inženýrství činí 16,4 miliardy EUR, včetně 11,3 miliardy EUR ve strukturálních fondech;

e)  platby konečným příjemcům činí 15,2 miliardy EUR, včetně 10,1 miliardy EUR ve strukturálních fondech, což je 93 % celkového objemu plateb ve prospěch nástrojů finančního inženýrství;

f)  na základě 81 % vykázaných nástrojů finančního inženýrství činily náklady a poplatky spojené s řízením celkem 0,9 miliardy EUR čili 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených finančních nástrojů;

g)  vráceno bylo 8,5 miliardy EUR zdrojů;

h)  podpořeno bylo 314 000 konečných příjemců;

151.  poukazuje na to, že v průběhu let a období financování se využívání nástrojů finančního inženýrství prudce zvýšilo, což s sebou nese větší složitost financování ze strukturálních fondů, a tedy i rizika z hlediska vyvozování demokratické odpovědnosti; konstatuje, že do konce roku 2020 by mělo být podle očekávání vyplaceno prostřednictvím finančních nástrojů 20,1 miliardy EUR z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS);

152.  je v této souvislosti znepokojen tím, že vnitrostátní auditní orgány se v dostatečném rozsahu nezabývaly prováděním nástrojů finančního inženýrství;

153.  konstatuje, že 63 % (675) nástrojů finančního inženýrství začalo být využíváno v Polsku (247), ve Francii (152), v Maďarsku (139) a v Itálii (137);

154.  vyjadřuje politování nad tím, že 6,7 % celkového objemu plateb ve prospěch dotčených nástrojů finančního inženýrství (900 milionů EUR) bylo vynaloženo na náklady a poplatky spojené s řízením; domnívá se, že tato částka je nepřiměřeně vysoká;

155.  konstatuje, že vykazované údaje obsahují i nadále řadu chyb a nesrovnalostí; patří mezi ně malé, ale významné prostředky operačních programů přiznané formou závazků v dohodách o financování, které však nebyly při uzávěrce vloženy do nástrojů finančního inženýrství, zvýšení závazků i plateb ve prospěch určitého počtu nástrojů finančního inženýrství po 31. prosinci 2015 a v některých případech vyplacení vyšších částek ve prospěch konečných příjemců nežli ve prospěch nástrojů finančního inženýrství(7);

Výroční zpráva o činnosti Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO)

156.  konstatuje, že následné hodnocení EFRR/FS ukazuje, že by i přes nedostatečné sbližování regionů v programovém období 2007–2013, bez politiky soudržnosti nastala divergence, jelikož finanční krize z let 2007–2008 vytvořila špatné prostředí pro investice a konvergenci;

157.  zdůrazňuje, že jakékoli závěry týkající se výkonnosti mají omezenou platnost, protože zatím chybí ucelenější přezkum vykázaných údajů o výkonnosti programů za období 2007–2013, který měl být dokončen až v srpnu 2017; žádá Komisi, aby o výsledku tohoto přezkumu informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu;

158.  konstatuje, že ohledně provádění projektů v období financování 2014–2020 Komise uvádí, že bylo vybráno více než 50 000 projektů představujících celkové investice ve výši 64,1 miliardy EUR, že vzniklo 45 000 projektů spolupráce podniků s výzkumnými institucemi a že více než 380 000 malých a středních podniků (MSP) získalo podporu z prostředků určených na soudržnost, díky nímž bylo vytvořeno více než 1 000 000 pracovních míst;

159.  konstatuje, že pro totéž období financování Komise uvádí, že více než 75 miliard EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a z Fondu soudržnosti (FS) je vydáváno na podporu cílů energetické unie a přizpůsobování se změně klimatu; bylo navíc vybráno více než 5 000 projektů s cílem podpořit nízkouhlíkové hospodářství;

160.  konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:

2016 v milionech EUR

 

Schválené prostředky na závazky

Schválené prostředky na platby

Správní výdaje v oblasti politiky „Regionální a městská politika“

16,75

24,52

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní regionální operace

27 163,16

22 911,83

Fond soudržnosti (FS)

8 775,98

7 456,71

Nástroj předvstupní pomoci – Regionální rozvoj a regionální a územní spolupráce

54,14

522,95

Fond solidarity

81,48

68,48

Celkem

36 091,51

30 984,47

161.  poznamenává nicméně, že tyto statistické údaje poskytují jen málo informací o udržitelnosti a výkonnosti těchto projektů;

162.  připomíná velkou důležitost, která se připisuje předběžným podmínkám při stanovování odvětvových i horizontálních podmínek pro zajištění efektivního vynakládání prostředků; jakmile budou-li tyto předběžné podmínky splněny a bude-li v souladu s revidovaným nařízením 10 % plateb zadrženo, mělo by být provádění projektů snazší a méně náchylné k chybám; konstatuje však, že Účetní dvůr si ve své zvláštní zprávě č. 15/2017 klade otázku, do jaké míry to skutečně vedlo ke změnám v praxi;

163.  vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2016 nebylo určeno pouze 87 % (181 z 209) certifikačních orgánů a že pro 28 hlavních programů nebyl určen žádný orgán (v Rakousku byl určen orgán pouze pro jeden program, v Belgii pro pouhé dva programy, v Německu jen pro osm, ve Finsku pro jeden, ve Francii pro pouhé dva, v Irsku pro pouhé dva, v Itálii pro pouhých šest, v Rumunsku pro pouhé čtyři, na Slovensku jen pro jeden a ve Spojeném království jen pro jeden);

164.  s překvapením konstatuje, že hlavní potíže, které byly v procesu určování orgánů zjištěny, se týkaly úpravy systémů IT, díky níž měly obsahovat nové vykazovací funkce vztahující se k období 2014–2020, a koncepce postupů pro zajištění spolehlivého dohledu řídících orgánů nad zprostředkujícími subjekty;

165.  vyjadřuje rovněž politování nad tím, že obecně bylo vybráno jen 26,1 % projektů a že na konci roku 2016 byly vyčerpáno pouze 3,7 % dostupných prostředků strukturálních fondů, zatímco v roce 2017 se proces výběru projektů zrychlil; domnívá se, že pomalé zahajování může vést k tomu, že na konci současného období financování bude vysoký počet nevypořádaných závazků; vyzývá Komisi, aby zaručila další úsilí o posílení správní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

166.  zdůrazňuje, že obzvláště pomalu probíhal výběr projektů ve Španělsku, na Kypru, v Rumunsku, v Rakousku, v České republice, v Chorvatsku a na Slovensku;

167.  konstatuje, že v souvislosti s tím nebyly u většiny operačních programů (247 z 295) žádné částky uvedené v účetnictví potvrzeny (byly tam „nulové účty“), protože do 31. 7. 2016 nebyly vykázány žádné výdaje;

168.  vyjadřuje své uspokojení nad tím, že Komise na základě předběžných výroků auditora k balíčkům dokumentů k poskytnutí jistoty nezjistila žádné závažné nesrovnalosti;

169.  je nicméně znepokojen skutečností, že 7 z 9 Komisí provedených auditů vysoce rizikových operačních programů nebo oblastí odhalilo významné nedostatky (v Maďarsku operační programy v oblasti dopravy, elektronické správy a provádění; v Itálii operační programy v oblasti Reti e mobilità, istruzione priorita č. 3 a technické pomoci; v Rumunsku operační programy v oblasti konkurenceschopnosti a životního prostředí);

170.  konstatuje, že v případě 278 z 322 řídících a kontrolních systémů byl výrok bez výhrad nebo „s výhradami s mírným dopadem“; zatímco ve 40 případech vydala Komise výrok s výhradou s významným dopadem;

171.  konstatuje, že podle výpočtu Komise se celková částka ohrožená při provádění plateb pohybuje v rozmezí od 644,7 milionu EUR do 1 257,3 milionu EUR a že v roce 2016 provedla Komise z titulu své role orgánu dohledu finanční opravy ve výši 481 milionu EUR;

172.  konstatuje, že podle odhadu Komise se celková průměrná míra chyb u plateb uskutečněných v roce 2016 v rámci programů EFRR/FS za období 2007–2013 pohybovala v rozmezí od 2,2 % do 4,2 % a že zbytková míra chyb při uzávěrce byla přibližně 0,4 %; opětovně zdůrazňuje, že „Soudržnost“ se nejvíce podílela na odhadované míře chyb za rok 2016, na druhém místě byly „Přírodní zdroje“, „Konkurenceschopnost“ a „Globální Evropa“; vyzývá Komisi, nadále spolupracovala s členskými státy na zlepšování jejich systémů řízení a kontroly a nadále využívala dostupné právní nástroje pro dohled s cílem zajistit, aby byly všechny významné chyby napraveny;

173.  bere na vědomí, že za minulé období financování zaznamenala Komise 68 výhrad a za současné období financování výhrady dvě;

Specifické otázky

Řecko

174.  vítá úsilí GŘ REGIO o dosažení pokroku se seznamem prioritních projektů v Řecku;

175.  v této souvislosti vítá:

a)  udělení čtyř dálničních koncesí (Athény – Soluň, Korint – Tripoli – Kalamata, Korint – Patras a Patras – Ioannina, což úhrnně představuje více než 1 000 km vozovky) – tyto dálnice jsou nyní již v provozu a uživatelé si jich cení,

b)  program „úspory energie v domácnostech“ (spojení nástroje finančního inženýrství s granty), poptávka byla tak vysoká, že hned vzápětí vznikl nástupnický program pro období 2014–2020;

c)  finanční nástroje, zejména JEREMIE, které umožnily vytvoření nebo zachování více než 20 000 pracovních míst,

d)  projekt elektronického předepisování léků, v jehož rámci je měsíčně zpracováno více než 5,5 milionu elektronických předpisů a 2,4 milionu doporučení k lékařskému vyšetření; do projektu je zapojeno 13 000 lékáren a 50 000 lékařů a v řeckém státním rozpočtu se díky němu podařilo dosáhnout značných úspor na nákladech;

176.  na druhé straně vyjadřuje politování nad tím, že:

a)  projekty podzemní dráhy v Aténách (prodloužení linky č. 3 do Pirea) a v Soluni (základní linka) mají značná zpoždění, což si vynutilo přesunutí jejich dalších fází do programového období 2014–2020;

b)  některé klíčové projekty v železniční dopravě a v digitálním a energetickém odvětví byly zrušeny nebo jsou v prodlení, a v důsledku toho byly jejich další fáze nebo celé tyto projekty přesunuty do programového období 2014–2020;

c)  stále ještě není dobudována velká část infrastruktury pro zpracování odpadních vod a tuhých odpadů;

177.  vítá skutečnost, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) dokončil správní vyšetřování českého projektu „Čapí hnízdo“; bere na vědomí, že dokumentace tohoto případu byla uveřejněna v českých sdělovacích prostředcích; vyjadřuje politování nad tím, že OLAF odhalil závažné nesrovnalosti;

178.  vyzývá GŘ REGIO, aby získalo zpět částku, kterou se na financování tohoto projektu podílela Unie, tj. 1,67 milionu EUR, a uplatnilo nezbytné sankce;

179.  konstatuje, že projekt „Čapí hnízdo“ byl dne 25. ledna 2018 vyňat Českou republikou z financování EU a že při respektování zásady subsidiarity je tento projekt již předmětem soudního přezkumu v České republice;

180.  je znepokojen zjištěním Komise, že v Maďarsku činí podíl zadaných veřejných zakázek, u nichž byla pouze jediná nabídka, 36 %; konstatuje, že unijní průměr je 17 %; vyzývá Komisi, aby podpořila hospodářskou soutěž v nabídkovém řízení;

181.  vítá pozitivní hodnocení deseti let fungování mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko(8); je znepokojen nedávným krokem zpět v boji proti korupci na vysoké úrovni v Bulharsku a Rumunsku; vyzývá Komisi, aby podpořila a povzbudila donucovací a protikorupční orgány v obou těchto členských státech; zdůrazňuje obdivuhodné výsledky protikorupční agentury v Rumunsku, pokud jde o vyřešení korupčních kauz na střední a vysoké úrovni; zdůrazňuje, že vytrvání v tomto úsilí je zcela zásadní pro upevnění boje proti korupci;

182.  odsuzuje nedávný zločin spáchaný na slovenském novináři, který může mít souvislost s jeho investigativní prací; naléhavě vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o zemědělských fondech Unie na Slovensku;

183.  konstatuje, že úřad OLAF dokončil rovněž správní vyšetřování půjčky, kterou skupině Volkswagen poskytla Evropská investiční banka (EIB);

184.  bere na vědomí prohlášení prezidenta EIB Wernera Hoyera, ve kterém se uvádí: „Stále nemůžeme vyloučit, že jedna z našich půjček, půjčka společnosti ‚Volkswagen Antrieb RDI‘ ve výši 400 milionů EUR, souvisela s technologiemi umožňujícími řídit emise, které byly vyvinuty v době, kdy byl navržen a používán software pro odpojovací zařízení. Nyní přezkoumáme závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a zvážíme přijetí veškerých dostupných a náležitých opatření. [...] Tvrzení, k němuž OLAF na základě svého vyšetřování dospěl, že EIB byla společností VW uvedena ohledně odpojovacího zařízení v omyl, je pro nás velkým zklamáním.“;

Výroční zpráva o činnosti generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL)

185.  bere na vědomí, že GŘ EMPL spatřuje svůj příspěvek k plnění cílů strategie Unie 2020 v následujícím:

a)  ve třetí čtvrtině roku 2016 dosáhla míra zaměstnanosti v Unii ve věkové skupině od 20 do 64 let 71,2 %; tato míra je nyní poprvé vyšší než míra zaměstnanosti v roce 2008 (70,3 %), a bude-li vývoj pokračovat tímto směrem i nadále, je možné, že se podaří dosáhnout míry zaměstnanosti, kterou si jako jeden ze svých cílů vytkla strategie Evropa 2020;

b)  celková míra nezaměstnanosti i nadále klesá a v EU i v eurozóně je nyní pod hranicí 10 %; velkou výzvou pro EU je však i nadále nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, třebaže v prvním případě se snížila z 19,5 % v prosinci 2015 na 18,6 % v prosinci 2016 a ve druhém případě ze 4,3 % ve třetím čtvrtletí roku 2015 na 3,8 % ve třetím čtvrtletí roku 2016;

c)  hospodářské oživení, k němuž dochází od roku 2013, bylo také provázeno trvalým – jakkoli nedostatečným – snižováním míry chudoby, jak o tom svědčí klesající počet obyvatel ohrožených chudobou: v roce 2012 jich bylo 24,7 %, v roce 2015 23,7 %, avšak oživení dosud nedosahuje do všech částí společnosti a 118 milionů lidí bylo v roce 2016 ohroženo chudobou a sociálním vyloučením (o 1,7 milionu lidí více než v roce 2008), což je velice vzdáleno dosažení cíle strategie Evropa 2020 v oblasti chudoby a sociálního vyloučení;

d)  investice do zlepšování podmínek zeměpisné a pracovní mobility spojené s opatřeními proti rizikům narušování a zneužívání podmínek přispěly k postupnému zvyšování míry mobility v rámci EU, která v roce 2015 dosahovala podílu 3,6 % obyvatelstva;

186.  vyjadřuje nicméně politování nad tím, že meziročně se letech 2013 a 2014 zvětšily rozdíly v rozdělení příjmů, a jakkoli od té doby zůstala situace stabilní, v některých případech rozdíly dále narůstaly; je znepokojen tím, že v roce 2016 mělo nejbohatších 20 % populace disponibilní příjem pětkrát vyšší než nejchudších 20 %, přičemž mezi jednotlivými zeměmi byly obrovské rozdíly (a v některých došlo k nárůstu nerovností);

187.  vítá „Následné hodnocení ESF v programovém období 2007–2013“, které bylo dokončeno dne 12. prosince 2016; poukazuje na to, že podle jeho zjištění z konce roku 2014 získalo s podporou ESF práci více než 9,4 milionu osob usazených v EU, 8,7 milionu osob získalo kvalifikaci nebo certifikát a na základě informací od 13,7 milionu účastníků bylo dosaženo i dalších pozitivních výsledků, jako je zvýšení úrovně dovedností konstatuje, že podle makroekonomických simulací má ESF rovněž pozitivní dopad na hrubý domácí produkt (HDP) 28 členských států (zvýšení o 0,25 %) a produktivitu;

188.  konstatuje, že kvantitativní údaje tohoto druhu sice opravdu svědčí o pozitivním směru vývoje, říkají toho však málo o výkonnosti a udržitelnosti těchto opatření;

189.  kriticky se staví k tomu, že GŘ EMPL nezveřejnilo návrhy ředitelství na doporučení pro jednotlivé země, přestože je o to Parlament opakovaně žádal;

190.  konstatuje, že níže uvedená tabulka znázorňuje schválené prostředky na závazky a na platby v roce 2016:

2016 v milionech EUR

 

Schválené prostředky na závazky

Schválené prostředky na platby

Evropský sociální fond (ESF) a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)

12 438,2

8 132

Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD)

534,7

278

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

27,6

27,6

Nástroj předvstupní pomoci – rozvoj lidských zdrojů (NPP–RLZ)

0

82,3

Přímé řízení (Program pro zaměstnanost a sociální inovace, program Práva, rovnost a občanství, Erasmus+) a agentury

289

275

Celkem

13 290

8 795

191.  vítá skutečnost, že GŘ EMPL vypracovalo metodiku pro každoroční posuzování výkonnosti programů, má nicméně určité pochybnosti o vypovídací hodnotě kritérií typu „dobrá“, „přijatelná“ nebo „slabá“;

192.  je znepokojen tím, že v březnu 2017 bylo určeno jen 87 % certifikačních orgánů;

193.  vítá skutečnost, že do 15. února 2017 GŘ EMPL přijalo úplný balíček dokumentů k poskytnutí jistoty včetně účtů, výroční kontrolní zprávy a výroků auditora k účtům, řídicím a kontrolním systémům a legalitě a správnosti uskutečněných operací, jakož i prohlášení o věrohodnosti a roční shrnutí, a to u všech programů; bere na vědomí, že GŘ EMPL mělo obecně jen drobné připomínky a že roční účetní závěrku přijalo;

194.  vítá rovněž skutečnost, že do konce roku 2016 GŘ EMPL dokončilo svůj víceletý plán auditů, na jehož základě byl proveden audit u 89 z 92 auditních orgánů, jehož předmětem bylo 115 ze 118 operačních programů;

195.  konstatuje, že v roce 2016 provedlo GŘ EMPL finanční opravy ve výši 255,8 milionu EUR; že celková kumulativní výše přijatých nebo rozhodnutých finančních oprav v programovém období 2007–2013 činila na konci roku 2016 1 454 miliony EUR; a že za totéž období vykázaly členské státy finanční opravy v hodnotě 2 253,8 milionu EUR;

196.  vyjadřuje politování nad tím, že GŘ EMPL má dřívější nebo nové výhrady, které se týkají:

a)  řídících a kontrolních systémů jednoho operačního programu ESF v programovém období 2000–2006 v Itálii (výhrada týkající se poškození dobré pověsti);

b)  řídících a kontrolních systémů 23 konkrétních operačních programů ESF v programovém období 2007–2013; a

c)  řídících a kontrolních systémů 3 operačních programů ESF či YEI a 1 operačního programu Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) v programovém období 2014–2020;

197.  konstatuje, že u souvisejících výdajů v roce 2016 činila odhadovaná celková výše rizikové částky 279 milionů EUR;

Konkrétní otázky

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI)

198.  byl informován o prvních zjištěních studie provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), ve které se uvádí, že:

a)  do konce roku 2016 se počet mladých lidí, kteří nebyli zaměstnáni ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a kteří se zapojili do projektů podporovaných v rámci iniciativy YEI, díky níž mohou získat nové dovednosti či pracovní zkušenosti, ve srovnání se stavem na konci roku 2015 ztrojnásobil (1,3 oproti 0,5 milionu osob);

b)  z toho 712 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy program financovaný v rámci intervence YEI dokončilo; více než polovina z nich (zhruba 346 000 nezaměstnaných a neaktivních a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy) dosáhlo pozitivních výsledků, protože po skončení intervence se začalo vzdělávat / odborně připravovat nebo získalo kvalifikaci nebo nastoupilo do zaměstnání (včetně samostatně výdělečné činnosti);

c)  v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony jsou značné rozdíly, které ukazují, že v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mladých lidí jsou větší potíže;

199.  dále konstatuje, že:

a)  v Itálii a ve Španělsku se díky opatřením iniciativy YEI podařilo mobilizovat značný počet mladých lidí, kteří nebyli zaměstnáni ani se neúčastnili vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), i když nezaměstnanost mladých lidí je v těchto zemích i nadále vysoká;

b)  Slovensko přešlo od režimů veřejných prací pro mladé lidi k účinnějším opatřením, jako je rozšíření nabídky možností odborné přípravy;

c)  v Itálii se na základě kontrafaktuálního hodnocení ukázalo, že nové inovativní politiky, podporované z větší části iniciativou YEI, zlepšily vyhlídky mladých lidí na získání zaměstnání o 7,8 %, i když mezi jednotlivými regiony existují značné rozdíly;

d)  v Portugalsku se více než opatření na podporu vyššího vzdělávání osvědčily programy na podporu podnikání spolufinancované iniciativou YEI;

e)  Řecko zjistilo, že potřebuje revidovat svůj systém pracovních poukázek pro zaměstnanost a odbornou přípravu mladých lidí;

f)  v Polsku získalo 62 % účastníků programů iniciativy YEI možnost zaměstnání, odborné přípravy nebo vzdělávání, s čímž valná většina účastníků vyjádřila spokojenost;

200.  vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebylo vyčerpáno ani 30 % dostupných prostředků, které představují původní předběžné a průběžné financování;

201.  vítá skutečnost, že do října 2017 všechny členské státy, na které se vztahovaly předběžné podmínky týkající se Romů (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Francie, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko a Španělsko), tyto podmínky splnily, a mají tedy svou národní strategii pro integraci Romů;

202.  konstatuje, že v programovém období 2014–2020 měl ESF dvě investiční priority, které měly přímo řešit problém diskriminace Romů a jejich integrace (viz níže uvedená tabulka);

Investiční priorita (IP)

Členské státy, které si vybraly IP

Přidělená finanční částka (v mil. EUR)

Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí

11 členských států (BE, CY, CZ, DE, ES, FR, GR, IE, PL, PT a SK).

447

Socioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové

12 členských států (AT, BE, BG, CZ, ES, FR, GR, HU, IT, PL, RO a SK).

1 600

Větší část finančních prostředků (1,2 milionu EUR) byla určena pro tyto země: BG, CZ, HU a RO

203.  konstatuje, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci má roční rozpočet ve výši 150 milionů EUR, avšak v roce 2016 uvolnil pouze 28 milionů EUR na závazky z rezervy, a to ve prospěch osmi členských států;

Potřebná opatření

204.  vyzývá proto členské státy a Komisi, aby během finančního období po roce 2020 věnovaly větší pozornost tomu, aby:

a)  politika soudržnosti byla doplňována o přidanou hodnotu EU;

b)  se vybudovala větší koordinace mezi soudržností, správou ekonomických záležitostí a evropským semestrem, a to mimo jiné při zohlednění pozitivních pobídek, jejichž cílem je posílit plnění cílů politiky soudržnosti věnovaných odstranění rozdílů a nerovností ve smyslu Smluv, a to v jejích třech rozměrech – hospodářském, sociálním a územním;

c)  byl navržen systém, který umožní zacílit prostředky určené na soudržnost na regiony, které je nejvíce potřebují;

d)  se poskytovala strategická administrativní podpora těm regionům, které mají potíže s čerpáním finančních prostředků;

e)  byl vypracován jednotný soubor pravidel pro strukturální fondy;

f)  se přikročilo k zavedení zásady jednotného auditu;

g)  realizace programů a projektů byla rychlejší a respektovala sedmileté finanční období (nikoli n+3);

h)  se vnitrostátním auditním orgánům umožnilo provádět audity finančních nástrojů, které jsou součástí rozpočtu EU, omezil se počet finančních nástrojů a byla zavedena přísnější pravidla pro podávání zpráv ze strany správců fondů, včetně skupiny EIB a dalších mezinárodních finančních institucí, o výkonnosti a dosažených výsledcích, a zvýšila se tak transparentnost a posílilo vyvozování odpovědnosti;

i)  se přihlíželo k poučením ze zkušeností ze současného období a nutnosti ještě většího zjednodušení v zájmu zavedení vyváženého systému, čímž se zajistí dosažení výsledků a řádné finanční řízení bez nadměrné administrativní zátěže, která by odrazovala potenciální příjemce a vedla k většímu počtu chyb;

j)  existovala zeměpisná a sociální rovnováha, tak aby se investice prováděly tam, kde jsou nejvíce zapotřebí;

205.  trvá na tom, aby GŘ REGIO a GŘ EMPL uveřejňovaly své návrhy doporučení pro jednotlivé země ve svých výročních zpráv o činnosti, jak je o to Parlament opakovaně žádal;

206.  vyzývá GŘ REGIO, aby:

a)  po skončení příslušných soudních řízení podalo odpovědnému výboru Evropského parlamentu zprávu o jednotlivých případech, jimiž se Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v současná době zabývá;

b)  podalo odpovědnému výboru Parlamentu v rámci opatření přijatých v návaznosti na udělení absolutoria Komisi na rok 2016 zprávu o pokroku v případě všech výše uvedených projektů;

207.  vyzývá EIB, aby co nejdříve přezkoumala zjištění Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a vyvodila nezbytné závěry; vyzývá EIB, aby o svých závěrech a přijatých opatřeních informovala Parlament;

208.  vyzývá Komisi, aby vybízela k využívání možností zjednodušeného vykazování nákladů zavedených souhrnným nařízením;

209.  vyzývá GŘ EMPL, aby uskutečnilo doporučení útvaru interního auditu týkající se včasného zavedení strategie kontroly pro evropské strukturální a investiční fondy a informovalo o dokončení tohoto procesu Parlament;

210.  vyzývá Komisi, aby zajistila další zjednodušení předpisů a omezila administrativní zátěž s cílem pomoci ještě více snížit míru chyb;

Přírodní zdroje

Klíčové ukazatele výkonnosti a spravedlivá SZP

211.  poukazuje na to, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI (str. 15 – Klíčový ukazatel výkonnosti č. 1: Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v přepočtu na pracovníka na plný úvazek) přidaná hodnota a produktivita odvětví v roce 2016 opět mírně poklesla a že GŘ AGRI nedokáže „přesně určit, co je příčinou celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází“;

212.  připomíná, že klíčový ukazatel výkonnosti č. 4, který se týká zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova, není významný, protože na míru zaměstnanosti v oblasti rozvoje venkova nemají vliv pouze opatření SZP;

213.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepřijala v návaznosti na doporučení, která vydal Parlament ve svém usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015, příslušné opatření, kterým by klíčový ukazatel výkonnosti č. 4 nově vymezila „s důrazem na konkrétní dopady opatření SZP na zaměstnanost v těchto oblastech“;

214.  poukazuje na to, že v roce 2016 obdrželo 51 % příjemců přímých plateb méně než 1 250 EUR, což odpovídá 4 % celkových přímých plateb(9);

215.  připomíná své poznámky(10) k udržitelné struktuře výdajů SZP: 44,7 % zemědělských podniků v Unii mělo roční příjem menší než 4 000 EUR a v roce 2016 v průměru horních 10 % příjemců přímé podpory SZP dostalo zhruba 60 % plateb(11); konstatuje, že rozdělení přímých plateb do značné míry odráží koncentraci půdy, neboť 20 % zemědělců vlastní 80 % půdy; (odpověď na otázku k písemnému zodpovězení č. 17, slyšení výboru CONT s komisařem Hoganem dne 28. listopadu 2017); je znepokojen vysokou koncentrací příjemců a zdůrazňuje, že je třeba nalézt větší rovnováhu potřeb malých a velkých příjemců;

216.  konstatuje, že přibližně 72 % podpory se vyplácí zemědělským podnikům hospodařícím na 5 až 250 hektarech, což jsou převážně rodinné podniky;

217.  žádá GŘ AGRI, aby v příštím VFR vymezilo cíle, který by byly doplněny ukazateli snižování nerovností v příjmech mezi zemědělskými podniky;

218.  opětovně připomíná svůj názor, že přímé platby vzhledem jejich k nevyváženému rozdělení nemohou v plné míře fungovat jako mechanismus záchranné sítě pro stabilizaci příjmů zemědělců, zvláště pokud jde o menší zemědělské podniky;

219.  je toho názoru, že příjmy větších zemědělských podniků by v době volatility příjmů neměly nutně potřebovat ke stabilizaci svého příjmu tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, díky čemuž by měly být odolnější;

220.  vybízí Komisi, aby zajistila skutečné zjednodušení postupu, a to i v požadované dokumentaci nezbytné k získání přístupu k financování, aniž by byla opomíjena zásada kontroly a sledování; žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala administrativní podpoře drobných producentů, pro něž je financování klíčovým předpokladem k přežití podniku;

Míra chyb

221.  poukazuje na to, že podle odhadu Účetního dvora je míra chyb v kapitole přírodních zdrojů jako celku 2,5 % (v roce 2015 to bylo 2,9 % a v roce 2014 3,6 %); vítá kladný vývoj míry chyb, zároveň však poukazuje na to, že číselné hodnoty za rok 2016 jsou nad hranicí významnosti;

222.  vítá skutečnost, že v hodnocení Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) Účetní dvůr došel k závěru, že platby tržní i přímé podpory nebyly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb a že nejpravděpodobnější míra chyb činila podle odhadu Účetního dvora 1,7 % (v roce 2015 to bylo 2,2 %);

223.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil menší množství chyb spojených s uváděním nezpůsobilé nebo nadhodnocené půdy v žádostech zemědělců, což je způsobeno zavedením nové a pružnější definice trvalého travního porostu, splněním akčních plánů na zlepšování kvality údajů v systému evidence půdy (LPIS) a používáním nového geoprostorového systému, umožňujícího podávat žádosti online;

224.  konstatuje, že ekologické platby se staly zdrojem chyb, které se podle odhadu Účetního dvora projevily 17 % chybovostí, a že tyto chyby, jak se ukázalo, vznikly hlavně v souvislosti s požadavky na plochy využívané v ekologickém zájmu (EFA), přestože míra chyb pro EZZF byla pod prahem významnosti; vítá v tomto ohledu pokles míry chyb pro EZZF na 1,7 %;

225.  poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil nedostatky rovněž v oblasti ochrany trvalých travních porostů: Česká republika a Polsko neměly historické údaje, které by umožnily prověřit plnění povinnosti ponechat ornici pět po sobě jdoucích let ladem, aby zarostla travou, a Francie, Itálie, Německo, Portugalsko a Spojené království nezajistily zcela spolehlivou klasifikaci trvalých travních porostů;

226.  zdůrazňuje, že pozitivní trend v míře chyb, který konstatoval Účetní dvůr navzdory vývoji objemu ohrožených částek, který ve svých výročních zprávách o činnosti vykázalo GŘ AGRI a který se z 1,38 % v roce 2015 zvýšil na 1,996 % v roce 2016 (nejsou do toho započtena tržní opatření s mírou chyb 2,85 %) a v oblasti rozvoje venkova činil v obou rozpočtových letech 4 %; chápe, že to neodráží statisticky významné odchylky;

227.  vyjadřuje politování nad tím, že platby v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, klimatických opatření a rybolovu byly v roce 2016 zatíženy významnou mírou chyb, přičemž nejpravděpodobnější míra chyb byla podle odhadu 4,9 % (v roce 2015 to bylo 5,3 %); konstatuje, že kdyby vnitrostátní orgány využily všechny informace, které měly k dispozici, k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb o 1,5 procentních bodů nižší;

228.  konstatuje, že v oblasti rozvoje venkova se tři největší chyby související se způsobilostí týkaly příjemců, kteří neuvedli informace o tom, že jsou ovládáni propojenou společností, že s takovou společností podávají společně žádost nebo že je taková společnost jejich dodavatelem, což je v rozporu s předpisy Unie nebo vnitrostátními předpisy (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 7.26);

Řídicí a kontrolní systémy

229.  poukazuje na to, že ve své výroční zprávě o činnosti vydal generální ředitel GŘ AGRI výhradu v oblasti přímých plateb týkající se 18 platebních agentur ve 12 členských státech a že objem prostředků podléhajících správě platebních agentur, kterých se výhrada týkala a které byly předmětem důslednější kontroly, je 13 618,6 milionu EUR, přičemž aktuální ohrožená výše výdajů, na něž se vztahovala výhrada, je 541,2 milionu EUR;

230.  zdůrazňuje, že slabiny byly odhaleny především v řídícím a kontrolním systému Maďarska (opožděné podání prohlášení řídicího subjektu ze strany platební agentury a nedostatky v ekologických platbách), Bulharska (ekologizace a ekologický status zemědělců), Polska (ekologické platby) a Itálie (nesprávné určování způsobilosti půdy a aktivního zemědělce);

231.  vyjadřuje politování nad nedávnými případy podvodů v souvislosti s platebními agenturami v Itálii; vyzývá Komisi, aby situaci aktivně sledovala a poskytla Parlamentu příslušné podrobnosti v rámci kroků navazujících na postup udělování absolutoria;

232.  žádá Komisi, aby urychlila postup schvalování souladu, který byl zahájen 8. ledna 2016, tak aby bylo možné získat podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu v České republice; bere na vědomí, že pokud se střet zájmů nepodaří odstranit, může dojít i k tomu, že příslušný orgán odebere platební agentuře akreditaci, nebo k tomu, že Komise nařídí finanční opravy; žádá Komisi, aby Parlament neprodleně informovala o tom, zda byly informace týkající se případných podvodů, korupce či jakékoli jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Unie po skončení postupu schvalování souladu předány Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) Generálnímu ředitelství pro zemědělství;

Spolehlivost údajů poskytovaných členskými státy

233.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že systémy řízení a kontroly některých členských států jsou ovlivněny nedostatky, GŘ AGRI upravuje hlášené kontrolní statistiky hlavně na základě auditů Komise a Účetního dvora, které byly provedeny v posledních třech letech, a také na základě stanoviska certifikačního orgánu pro dotčený finanční rok;

234.  poukazuje na skutečnosti, že i přesto, že od roku 2015 mají certifikační subjekty členských států povinnost kontrolovat legalitu a správnost transakcí:

a)  provedlo GŘ AGRI v případě tržních opatření úpravy u 32 režimů (což je méně než 20 % celkového počtu režimů, u nichž byly v roce 2016 vykázány výdaje);

b)  v případě přímých plateb byly úpravy provedeny v 52 případech (z 69), přičemž většina těchto úprav činila méně než 1 %, 7 z nich bylo v rozmezí od 1 % do 2 % a 9 jich převyšovalo 2 %;

c)  v oblasti rozvoje venkova došlo u 39 ze 72 platebních agentur k dorovnání, přičemž 21 úprav převyšovalo 1 % a 16 jich převyšovalo 2 %;

Výkonnostní problémy v oblasti rozvoje venkova

235.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr prošetřil problémy týkající se výkonnosti u vybraných operací v oblasti rozvoje venkova za poslední tři roky; s uspokojením konstatuje, že 95 % projektů dokončených v době konání auditu bylo provedeno v souladu s plánem, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že nebyly k dispozici dostatečné důkazní informace o přiměřenosti nákladů;

236.   zdůrazňuje, že téměř u všech projektů, u nichž Účetní dvůr provedl audit, byl používán systém na proplácení vynaložených nákladů, a bere na vědomí, že v programovém období 2014–2020 mohou členské státy jako alternativu využívat systém zjednodušeného vykazování nákladů zahrnující standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky a financování paušální sazbou, což účinně omezuje riziko nadhodnocených cen;

Ekologizace

237.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2016 (bod 7.17)v souvislosti s ekologickými platbami uhrazenými 63 zemědělským podnikům, které navštívil, uvedl, že:

a)  všechny z těch podniků, které měly povinnost diverzifikace plodin, tuto povinnost dodržovaly;

b)  většina chyb v oblasti ekologické platby se týkala dodržování povinností u ploch využívaných v ekologickém zájmu;

c)  pokud jde o zachování stávajících trvalých pastvin, pozemky byly správně zaznamenány v systému evidence půdy (LPIS);

d)  ne všechny trvalé travní porosty však byly jako takové řádně zaznamenány;

238.  je nicméně velmi znepokojen prvními závěry, k nimž dospěla v pracovním dokumentu útvarů Komise nazvaném „Přezkum ekologizace po uplynutí jednoho roku“, SWD (2016)218, část druhá, str. 14, kde uvádí: „Obecně by zemědělci museli obměnit plodiny na méně než 1 % celkové plochy orné půdy v EU, aby splnili požadavek diverzifikace plodin, a jelikož povinnost diverzifikace plodin se vztahuje na naprostou většinu orné půdy v EU, projevuje se nejspíš tento omezený dopad v současných postupech zemědělců, který uvedený požadavek již splňují“;

239.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě (body 7.43 až 7.54) poukázal na to, že diverzifikace plodin a režim EFA nevedly u většiny podniků, které navštívil (89 % ohledně diverzifikace plodin a 67 % ohledně EFA), k žádným změnám, čímž analýzu Komise potvrdil;

240.  je znepokojen především tím, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 21/2017, nazvané „„Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“, „Ekologizace pravděpodobně nezajistí významné přínosy pro životní prostředí a klima, (...) protože požadavky v rámci ekologizace jsou obecně nenáročné a do značné míry odrážejí běžnou zemědělskou praxi“ (s. 47).

241.  poukazuje dále na to, že podle vyjádření Účetního dvora může většina zemědělců (65 %) ekologické platby využívat, aniž by pro ně ve skutečnosti platily povinnosti týkající se ekologizace. V důsledku toho ekologizace vede k pozitivní změně zemědělských postupů jen na velmi omezené části zemědělské půdy v EU;

242.  vyjadřuje politování nad tím, že ekologizační programy jsou spíše nástrojem podpory příjmů zemědělců, než aby zvyšovaly environmentální a klimatickou výkonnost SZP; domnívá se, že mají-li zemědělské programy řešit potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba, aby zahrnovaly cíle v oblasti výkonnosti a financování, které odráží vzniklé náklady a ztrátu příjmu v důsledku činností přesahujících environmentální základ;

243.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ekologizační programy, které jsou součástí plateb na plochu, by v současném návrhu programu mohly zvýšit nerovnováhu v rozdělování podpory SZP; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zvážila, zda se neřídit doporučeními Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 21/2017;

244.  konstatuje, že podle Komise: „skutečný dopad (ekologizačních programů) na environmentální výstupy závisí na vlastní volbě členských států a zemědělců a že možností omezit užívání pesticidů a hnojiv na plochách využívaných v ekologickém zájmu doposud využívá jen málo členských států“;

245.  zdůrazňuje, že pro veřejnou správu spočívá zátěž spojená s ekologizací hlavně ve vytvoření nových nástrojů správy, jako je vrstva EFA v systému evidence půdy (LPIS), což částečně vysvětluje, proč GŘ AGRI zvýšilo počet výhrad a akčních plánů určených členským státům;

246.  konstatuje, že ekologizace významnou měrou zvyšuje složitost SZP, protože se překrývá s jinými environmentálními nástroji SZP (podmíněnost a environmentální opatření v rámci II. pilíře); v této souvislosti bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 21/2017 o ekologizaci, která uvádí, že „Komise a členské státy však zmírňují související riziko mrtvé váhy a dvojího financování“;

Režim pro mladé zemědělce

247.  poukazuje na to, že vzhledem k obrovským rozdílům v rozvoji zemědělského odvětví v různých částech EU je hlavním problémem demografická situace, která vyžaduje politická opatření, jež budou řešit nedostatek mladých zemědělců a umožní tak zajistit dlouhodobou udržitelnost zemědělství v Unii;

248.  zdůrazňuje, že mladí zemědělci mají v prvních letech svého podnikání konkrétní potíže se získáním přístupu ke zdrojům financování a s nízkým obratem, k čemuž přistupuje i pomalá generační obměna a problém s dostupností zemědělské půdy;

249.  poukazuje na to, že klesající počet mladých lidí v tomto odvětví ještě více komplikuje generační obměnu a s odchodem starších a zkušených lidí do důchodu může vést ke ztrátě cenných dovedností a znalostí; trvá proto na tom, že je třeba podporovat jak zemědělce v důchodovém věku, tak jejich mladé nástupce, kteří po nich zemědělský podnik přebírají;

250.  je znepokojen především skutečností, že ve své zvláštní zprávě č. 10/2017 o podpoře mladých zemědělců Účetní dvůr shledává, že v oblasti přímých plateb dochází k tomu, že podpora pro mladé zemědělce:

a)  není založena na patřičném posouzení potřeb;

b)  neodráží obecný cíl podporovat generační obměnu;

c)  není vždy poskytována mladým zemědělcům, kteří ji potřebují; a že

d)  je někdy poskytována podnikům, ve kterých mají mladí zemědělci jen druhořadou úlohu;

251.  vyjadřuje politování nad tím, že ohledně podpory poskytované mladým zemědělcům prostřednictvím programů rozvoje venkova dospěl Účetní dvůr k závěru, že opatření jsou obecně založena na nejasném posouzení potřeb a že mezi platbami poskytovanými v rámci pilíře 1 a podporou pro mladé zemědělce poskytovanou v rámci pilíře 2 chybí skutečná koordinace;

Potřebná opatření

252.  vyzývá:

a)  Komisi, aby provedla důkladnou analýzu příčin celkového poklesu příjmového faktoru, k němuž od roku 2013 dochází, a aby vymezila nový klíčový výkonnostní cíl pro příští VFR spolu s příslušnými ukazateli výsledků a dopadu, který bude spočívat ve zmírňování nerovností v příjmech mezi zemědělci;

b)  členské státy, aby se ještě usilovněji snažily zadávat do databáze svého systému evidence půdy (LPIS) spolehlivější a aktuální informace;

c)  Komisi, aby přezkoumala přístup platebních agentur ke klasifikaci a aktualizaci kategorií půdy v jejich systémech LPIS a k provádění požadovaných křížových kontrol s cílem snížit riziko chyb v ekologických platbách;

d)  Komisi, aby přijala vhodná opatření, která stanoví, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova musejí zahrnovat nápravná opatření s cílem odstranit nejčastější důvody chyb;

e)  Komisi, aby poskytovala pokyny a vnitrostátním orgánům a příjemcům a jejich sdružením předávala osvědčené postupy, díky nimž by při svých kontrolách zjišťovali propojení mezi žadateli a dalšími stranami zapojenými do podporovaných projektů rozvoje venkova;

f)  Komisi, aby i nadále pozorně sledovala prováděné kontroly a údaje předávané orgány členských států a aby tato zjištění zohlednila při rozdělování kontrolní zátěže na základě posouzení rizik;

g)  členské státy a příjemce a jejich sdružení, aby v plné míře využívali možností, které jim nabízí systém zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova;

h)  Komisi, aby pro účely příští reformy SZP připravila a vypracovala ucelenou intervenční logiku environmentálních a klimatických opatření EU pro zemědělství, která stanoví konkrétní cíle a bude vycházet ze současného vědeckého názoru na předmětné jevy;

253.  vyzývá Komisi, aby se při přípravě nového ekologizačního návrhu řídila těmito zásadami:

a)  zemědělci by měli dostávat platby SZP v případě, že splní soubor základních environmentálních norem zahrnujících udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC) a požadavky na ekologizaci nad rámec požadavků environmentálních právních předpisů; vítá v této souvislosti logiku přístupu Komise ve smyslu „rozpočet zaměřený na výsledky“, a budoucí systém přidělování by tedy měl být více motivovaný výsledky;

b)  zvláštní místní potřeby v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu lze vhodně řešit prostřednictvím účinnějšího cíleného programového opatření v oblasti zemědělství;

c)  budou-li mít členské státy při provádění SZP možnost volby, měly by být povinny před prováděním prokázat, že jimi zvolené možnosti jsou z hlediska dosahování cílů politiky, a zejména pak cílů bezpečnosti potravin, kvality potravin a jejich funkce pro zdraví, ekologizace, územní správy a boje proti vylidňování EU, účinné a efektivní;

254.  vyzývá Komisi, aby:

a)  provedla komplexní hodnocení všech stávajících politik a nástrojů SZP, které lze kombinovat tak, aby pomáhaly mladým zemědělcům, a aby zjistila překážky, které mladým zemědělcům brání v přístupu k již existujícím zemědělským podnikům a/nebo v tom, aby si založili vlastní zemědělský podnik, a které by bylo možné v rámci budoucí revize SZP odstranit;

b)  v rámci reformy zemědělství zajistila provedení dalších zlepšení rámcových podmínek pro rozvoj venkova, jak stanoví mimo jiné prohlášení z Corku 2.0 z roku 2016, a to s cílem zajistit úspěšnost programů podpory pro mladé zemědělce;

c)  aby do právních předpisů upravujících SZP po roce 2020 zapracovala (nebo vyžadovala, aby tak učinily členské státy v souladu s ustanoveními o sdílené řízení) jasnou intervenční logiku pro nástroje politiky zaměřené na generační obměnu v zemědělství; tato intervenční logika by měla zahrnovat:

–   řádné posouzení potřeb mladých zemědělců;

–   posouzení toho, na které potřeby by se nástroje politiky EU mohly zaměřit a které potřeby mohou být nebo již jsou lépe zohledněny v politikách členských států, a také analýzu toho, které formy podpory (např. přímé platby, paušální platby, finanční nástroje) jsou pro řešení zjištěných potřeb nejvhodnější;

–  opatření na zvýšení povědomí pro orgány, příjemce a jejich sdružení o možném druhu pomoci při včasnějším převodu zemědělského podniku na nástupce s doprovodnými poradenskými službami či opatřeními, jako je uspokojivý systém odchodu do důchodu založený na vnitrostátních či regionálních příjmech a výnosech v zemědělském, potravinářském a lesnickém odvětví;

–   definici cílů SMART s uvedením explicitních a vyčíslitelných plánovaných výsledků nástrojů politiky, pokud jde o očekávanou míru generační obměny a přispění k životaschopnosti podpořených podniků; zejména by mělo být jasné, zda by nástroje politiky měly podporovat co nejvíce mladých zemědělců, nebo zda by se měly zaměřovat na určitý typ mladých zemědělců;

d)  aby zajistila, že na základě navržené legislativy pro SZP po roce 2020 Komise a členské státy (v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) zlepší systém monitorování a hodnocení;

Globální Evropa

Míry chyb

255.  poukazuje na to, že podle zjištění Účetního dvora jsou výdaje na „Globální Evropu“ zatíženy významnou mírou chyb, která podle odhadu dosahuje výše 2,1 % (v roce 2015 to bylo 2,8 %, v roce 2014 2,7 %); vítá pozitivní trend, kterou míra chyb v této oblasti politiky vykazuje;

256.  vyjadřuje politování nad tím, že při vyloučení operací, na nichž se podílí více dárců, a operací rozpočtové podpory byla míra chyb operací podléhajících přímému řízení Komise vyčíslena na 2,8% (3,8% v roce 2015; 3,7% v roce 2014);

257.  poukazuje na to, že na straně Komise a jejích prováděcích partnerů docházelo k více chybám u operací souvisejících s granty a také dohodami o příspěvcích s mezinárodními organizacemi než u jiných forem podpory; poukazuje především na to, že operace rozpočtové podpory, které prověřoval Účetní dvůr, nebyly zatíženy chybami týkajícími se jejich legality a správnosti;

258.  konstatuje, že kdyby všechny informace, které měla k dispozici Komise – a auditoři, které jmenovala –, byly využity k opravě chyb, byla by odhadovaná míra chyb v kapitole Globální Evropa o 0,9 % nižší, tj. 1,4 % pod prahem významnosti;

259.  poukazuje na to, že:

a)  celkem 37 % odhadované míry chyb připadá na výdaje, k nimž nebyla poskytnuta základní podkladová dokumentace,

b)  28 % odhadované míry chyb tvoří dva případy, u nichž Komise schválila výdaje, ke kterým ve skutečnosti nedošlo; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace byla odhalena již v loňském roce, a poukazuje na to, že Účetním dvorem provedené testování operací odhalilo určité kontrolní nedostatky v systémech Komise,

c)  26% odhadované míry chyb jsou nezpůsobilé výdaje, tj. výdaje v souvislosti s činnostmi, na něž se daná smlouva nevztahuje nebo které vznikly mimo období způsobilosti, s nedodržením pravidla původu, nezpůsobilé daně a nepřímé náklady chybně zaúčtované jako přímé náklady;

Prohlášení o věrohodnosti

260.  je hluboce znepokojen tím, že auditoři GŘ NEAR podle Účetního dvora zjistili nedostatky u nepřímého řízení druhého nástroje předvstupní pomoci (NPP II), a to konkrétně na straně auditních orgánů tří přijímajících zemí NPP II: Albánie, Turecka a Srbska; je tomu tak navzdory tomu, že albánské a srbské auditní orgány provedly změny s cílem zjištěné problémy odstranit; v případě Turecka „u systémů tureckého auditního orgánu stále přetrvávají některé významné oblasti, které mohou jistotu poskytovanou tímto auditním orgánem Komisi omezovat“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.24);

261.  je znepokojen tím, že nápravná kapacita GŘ NEAR byla podle odhadu Účetního dvora nadhodnocena, a v důsledku toho i celková ohrožená částka v době platby;

Výkonnost

262.  bere na vědomí, že GŘ DEVCO ve své výroční zprávě o činnosti vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti týkající se lidského rozvoje, změny klimatu, rovnosti žen a mužů a míry chyb, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že žádný z těchto ukazatelů neumožňuje měření výkonnosti politiky rozvojové spolupráce, protože všechny vypovídají pouze o části podpory přidělené na jednotlivé cíle bez toho, aby měřily skutečný dopad a pokrok dosažený při uskutečňování těchto cílů;

263.   je znepokojen prohlášením Útvaru interního auditu Komise, že „pokud jde o vykazování, druh informací o výkonnosti GŘ DEVCO obsažených v různých zprávách o strategickém plánování a zprávách týkajících se programů (výroční zpráva o činnosti, zpráva dalších pověřených schvalujících osob, zpráva o řízení vnější pomoci (EAMR)) je omezený a nepřináší konkrétní posouzení toho, zda bylo cílů dosaženo, či nikoliv“;

Zprávy o řízení vnější pomoci

264.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci (EAMR), které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a GŘ NEAR, jak to ukládá čl. 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

265.  všímá si toho, že v odpovědích komisaře Oettingera na dopis zpravodaje Komise informuje, že zkoumá nový formát zprávy, kterou by bylo možné předat Parlamentu, aniž by byly zapotřebí postupy týkající se důvěrnosti, přičemž by se v každém případě zabránilo rizikům poškození politiky Unie v oblasti diplomacie;

266.  vítá skutečnost, že GŘ DEVCO uveřejnilo seznam delegací podílejících se na zprávě o řízení vnější pomoci (EAMR) a že ve své výroční zprávě o činnosti provedlo analýzu shrnutí svých klíčových ukazatelů výkonnosti; zdůrazňuje nicméně, že finanční nařízení by mělo být plně respektováno;

Svěřenské fondy

267.  připomíná, že Komisi má být umožněno vytvářet a spravovat svěřenské fondy Unie proto, aby:

a)  aby posílila mezinárodní úlohu Evropské unie a zvýšila viditelnost a efektivitu její činnosti v oblasti vnějších akcí a rozvojové pomoci;

b)  urychlila proces rozhodování za účelem výběru potřebných opatření, což má v případě mimořádných událostí a po odeznění těchto událostí zásadní význam;

c)  zajistila pákový efekt dodatečných zdrojů určených na vnější akce; a že

d)  sdružováním zdrojů posílila ve vybraných oblastech intervence koordinaci mezi různými unijními dárci;

268.  na základě zkušeností z nedávné doby vyjadřuje určité obavy ohledně dosažení hlavních cílů, kvůli nimž se svěřenské fondy zakládají, a upozorňuje zejména na to, že

a)  pákový efekt tohoto nového nástroje není nijak nutně zaručen, protože příspěvek jiných dárců je v některých případech velmi omezený;

b)  viditelnost vnějších akcí Unie se navzdory různým ujednáním se zúčastněnými stranami nezlepšila a že lepší koordinace činnosti všech zúčastněných stran není nijak zaručená;

c)  předem daná preference pro agentury členských států v některých zřizovacích dohodách svěřenských fondů vede ke střetu zájmů spíše než k pobídce pro členské státy poskytovat více finančních zdrojů;

269.  připomíná zejména, že Svěřenský fond pro Afriku má hodnotu více než 3,2 miliardy EUR, přičemž 2,9 miliardy EUR pochází z Evropského rozvojového fondu (ERF) a 228, 667 milionů EUR od jiných dárců; považuje za nepřijatelné, že zapojení ERF do svěřenských fondů dále omezuje možnost Parlamentu kontrolovat výdaje EU;

270.  poukazuje na to, že sdružování zdrojů z Evropského rozvojového fondu, rozpočtu Unie a jiných dárců by nemělo vést k tomu, že se peníze vyhrazené pro AKT nedostanou ke svým obvyklým příjemcům;

271.  zdůrazňuje, že skutečnost, že vedle rozpočtu EU se politiky Unie stále více realizují pomocí jiných finančních mechanismů, jako jsou svěřenské fondy, by mohla ohrozit vyvozování odpovědnosti a transparentnost, protože vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.31); zdůrazňuje v tomto smyslu, že je důležitý závazek Komise pravidelně informovat rozpočtový orgán o plánovaném a probíhajícím financování a operacích ze svěřenských fondů, včetně příspěvků členských států;

Fondy pro Palestinskou správu

272.  trvá na tom, aby materiály pro vzdělávání a odbornou přípravu financované fondy EU, jakým je například PEGASE, reflektovaly společné hodnoty svobody, tolerance a nediskriminace ve školství, jak o tom rozhodli ministři školství EU v Paříži dne 17. března 2015;

Potřebná opatření:

273.  vyzývá GŘ NEAR (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 9.37), aby:

a)  spolupracovalo s auditními orgány v přijímajících zemích NPP II s cílem zvýšit jejich schopnosti;

b)  vypracovalo indexy rizika pro zkvalitnění posuzování na základě formulářů vnitřní kontroly, které generální ředitelství správně zavedlo, aby umožnilo lépe měřit dopad chyb;

c)  ve své příští výroční zprávě o činnosti řádně popsalo rozsah studie míry zbytkových chyb a odhadovanou dolní a horní hranici míry chyb;

d)  zlepšilo výpočet nápravné kapacity na rok 2017, a to tak, že odstraní nedostatky zjištěné Účetním dvorem;

274.  vyzývá GŘ DEVCO a GŘ NEAR, aby zvážila možnost vymezit ve spolupráci s GŘ HOME klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin a příčin stojících u původu nelegální migrace;

275.  vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření s cílem napravit nedostatky týkající se vykazování výkonnosti GŘ DEVOC, které odhalil její vlastní Útvar interního auditu, a aby ze zprávy o řízení vnější pomoci (EAMR) učinila spolehlivý a zcela veřejný dokument, který bude obsahovat řádné odůvodnění prohlášení o věrohodnosti učiněné vedoucími delegací a generálním ředitelem GŘ DEVCO; žádá GŘ DEVCO, aby vymezilo klíčové ukazatele výkonnosti způsobem, který umožní měřit výkonnost politiky rozvojové spolupráce, aniž by tím byla poškozena politika EU v oblasti diplomacie prostřednictvím jejích delegací;

276.  považuje za zásadní, aby bylo možné pozastavit financování předvstupní pomoci, a to nejen v případech prokázaného zneužití finančních prostředků, ale také v případech, kdy kandidátské země jakkoliv porušují pravidla stanovená Všeobecnou deklarací lidských práv;

277.  zdůrazňuje, že svěřenské fondy by měly být zřizovány pouze tehdy, je-li jejich využití opodstatněné a požadované opatření není možné provést prostřednictvím jiného, již existujícího kanálu financování; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby při zřizování svěřenských fondů stanovila hlavní zásady pro provádění srozumitelného a strukturovaného posouzení komparativních výhod svěřenských fondů oproti jiným nástrojům pomoci a také provedla analýzy toho, které konkrétní mezery mají svěřenské fondy zaplnit; vyzývá Komisi, aby zvážila zrušení svěřenských fondů, které nejsou schopny přilákat významnější příspěvek jiných dárců nebo které nepřinášejí přidanou hodnotu oproti „tradičním“ nástrojům vnější pomoci EU;

278.  vyjadřuje hluboké politování nad uznanými případy násilí, sexuálního zneužívání a zcela nevhodného chování, kterých se dopustili zaměstnanci pracující v oblasti humanitární pomoci na civilním obyvatelstvu v situacích konfliktu nebo po skončení konfliktu; bere na vědomí, že Komise oznámila svůj závazek přezkoumat a v případě nezbytnosti pozastavit financování účastníkům, kteří nedodržují požadované přísné etické normy; naléhavě vyzývá Komisi, aby za účelem odstranění tohoto problému a zajištění, aby se již nikdy neopakoval, posílila mechanismy v oblasti prevence při postupech výběru zaměstnanců a podporovala nepřetržitou odbornou přípravu a rozšiřování dovedností za účelem lepší prevence a zabránění tomuto problému; žádá rovněž politiku na ochranu oznamovatelů v těchto případech;

279.  vyzývá Komisi, aby pečlivěji vypracovávala své strategické dokumenty s cílem zajistit širší záběr a větší přesnost posouzení požadavků na financování a nejlepších nástrojů, které mají být použity;

280.  žádá Komisi, aby zajistila, aby finanční prostředky EU byly vynakládány v souladu se standardy míru a tolerance organizace UNESCO;

281.  považuje za zásadní pro správní kapacitu zemí, které čerpají finanční prostředky, aby je Komise prostřednictvím vhodné technické pomoci aktivně podporovala;

Migrace a bezpečnost

282.  bere na vědomí, že Účetní dvůr v 8. kapitole své výroční zprávy týkající se „bezpečnosti a občanství“(12) neprovedl výpočet míry chyb na základě 15 operací, které kontroloval, jelikož tento vzorek nebyl zamýšlen jako reprezentativní vzorek pro výdaje spadající do tohoto okruhu víceletého finančního rámce;

283.  se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, podle něhož „po dvou letech od zahájení sedmiletého programového období byl pokrok v provádění plateb z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF(13)) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) v rámci sdíleného řízení pomalý“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 8.2);

284.   poukazuje na to, že Účetní dvůr odhalil na úrovni Komise a členských států několik systémových nedostatků týkajících se programu SOLID a fondů AMIF a ISF;

285.  vyjadřuje politování především nad tím, že:

a)  Účetní dvůr zdůraznil, že členské státy vypracovaly velký počet návrhů programů AMIF či ISF, které Komise před schválením prověřovala, což může zpozdit provádění;

b)   Komise podle Účetního dvora při posuzování systémů členských států pro AMIF a ISF často vycházela z nedostatečně podrobných informací, zejména v oblasti auditních strategií;

c)  že došlo ke zpožděním s vykazováním auditů souladu ex post týkajících se programů SOLID a že postupy v oblasti kontroly kvality, pokud jde externalizovanou auditní činnost, byly nedostatečně zdokumentované;

286.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil rovněž následující nedostatky na úrovni členských států: nedostatečně zdokumentované kontroly na místě, absence speciálního nástroje IT pro řízení a kontrolu prostředků a některé nedostatky v auditech prováděných auditními orgány členských států;

287.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě konstatoval, že „Komise celkovou výši prostředků mobilizovaných na uprchlickou a migrační krizi v roce 2016 nevykázala a tato částka se obtížně odhaduje“ (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, bod 2.28);

288.  vyjadřuje politování nad tím, že v souvislosti s hotspoty (zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2017) Účetní dvůr konstatoval, že:

a)  přes značnou podporu z Unie neměla přijímací zařízení v Řecku a v Itálii na konci roku 2016 stále ještě dostatečnou kapacitu;

b)  chyběla také odpovídající zařízení pro ubytování a řešení situace nezletilých osob bez doprovodu v souladu s mezinárodními normami;

c)  přístup založený na hotspotech dále vyžaduje, aby migranti byli směrováni do příslušných následných řízení, kterými jsou buď žádost o azyl v dané zemi nebo navrácení do země původu, a že tato následná řízení často probíhají pomalu a vyskytují se v nich různé překážky, což může fungování hotspotů následně ovlivňovat;

289.  vyjadřuje politování nad skutečností, že podle Human Rights Watch si ženy v řeckých hotspotech stěžovaly na časté sexuální obtěžování;

290.  shoduje se s hodnocením Účetního dvora, že chybí transparentnost v tom, jaká část financování pochází z veřejných zdrojů a kolik tvoří zdroje od migrantů v otázce mimořádné pomoci v souvislosti s přepravou migrantů z třetích zemí z řeckých ostrovů na řeckou pevninu, na kterou Účetní dvůr poukazuje ve své výroční zprávě (výroční zpráva Účetního dvora za rok 2016, rámeček 8.4, ); připomíná, že právní předpisy Unie neumožňují, aby příjemci unijních grantů měli zisky z provádění projektu; domnívá se, že tento případ nastoluje otázky, které se dotýkají dobrého jména Komise, a zpochybňuje její jednání z etického hlediska;

Potřebná opatření

291.  vyzývá:

a)  GŘ HOME, aby zvážilo možnost vymezit ve spolupráci s GŘ DEVCO a GŘ NEAR klíčový ukazatel výkonnosti týkající se odstranění základních příčin nelegální migrace;

b)  Komisi, aby v zájmu zvýšení transparentnosti sloučila rozpočtové položky určené na financování migrační politiky do jednoho okruhu;

c)  Komisi, aby spolu s podpůrnými sbory EU vymezila konkrétní strategie, které umožní zajistit ženám a nezletilým osobám bez doprovodu v hotspotech bezpečnost;

d)  Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit v Řecku a v Itálii odpovídající přijímací zařízení;

e)  Komisi a členské státy, aby napravily systémové nedostatky, které Účetní dvůr odhalil ve správě fondů AMID a ISF;

f)   Komisi, aby provedla odhad nákladů vynaložených na jednoho migranta nebo žadatele o azyl podle jednotlivých zemí;

g)  Komisi, aby zajistila systém sledování s cílem zajistit dodržování lidských práv uprchlíků a žadatelů o azyl;

h)  Komisi, aby posílila kontroly prováděné v souvislosti s finančními prostředky pro uprchlíky, které jsou členskými státy často přidělovány v nouzových situacích bez dodržení platných pravidel;

Kodex chování pro členy Komise a postupy jmenování vyšších úředníků

292.  oceňuje, že jeho výzvy, aby Komise do konce roku 2017 přezkoumala kodex chování pro členy Komise a aby v rámci toho vymezila, co představuje střet zájmů a zavedla kritéria pro posuzování slučitelnosti výkonu zaměstnání po odchodu z veřejné funkce a prodloužení přechodného období, během něhož předseda Komise nesmí vykonávat určitá zaměstnání, na tři roky, se dočkaly požadované reakce; bere na vědomí, že nový kodex vstoupil v platnost dne 1. února tohoto roku;

293.  upozorňuje, že neexistence střetu zájmů musí být také zásadní podmínkou, jež musí být splněna ještě před slyšením komisařů, a že tudíž dříve, než dotyčného komisaře vyslechne příslušný výbor Parlamentu, musí být vyplněno a zpřístupněno jeho prohlášení o finančních zájmech, přičemž toto prohlášení by mělo být nejméně jednou ročně a vždy, kdy dojde k nějaké změně, revidováno;

294.  je toho názoru, že zvláštní poradce komisařů by měla Komise učinit odpovědnějšími a jejich profesionální vazby a profesní původ transparentní a otevřený veřejnému dohledu, aby se tak zabránilo jejich potenciálním střetům zájmům, jelikož mají neomezený přístup do Komise; domnívá se, že tyto kroky pomohou zmírnit možnost potají prováděného lobbingu na nejvyšší úrovni;

295.  poukazuje na to, že prodloužení přechodného období na tři roky by se mělo týkat všech členů Komise, jak Parlament při několika příležitostech požadoval; trvá na tom, aby stanoviska etické komise byla po jejich vydání uveřejněna;

296.  obává se, že postupy jmenování nezávislé etické komise nezaručují její nezávislost, a zdůrazňuje, že nezávislí odborníci by sami neměli zastávat funkci komisaře a neměli by v Komisi zastávat ani žádnou vedoucí úřední funkci; žádá Komisi, aby v souladu s touto připomínkou přijala nová pravidla o nezávislé etické komisi;

297.  v zájmu zajištění vynikající evropské veřejné správy žádá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila návrh postupu jmenování vyšších úředníků, který by zaručil výběr nejlepších kandidátů v rámci co nejvyšší transparentnosti a rovných příležitostí a jenž by byl dostatečně široký, aby se mohl uplatnit na ostatní orgány, jako jsou Parlament a Rada;

298.  žádá Komisi, aby do budoucnosti zvážila zavedení následujících zlepšení:

a)  přijímání darů od dárců z členských států by mělo být zakázáno (čl. 6 odst. 4);

b)  účast komisařů na vnitrostátní politice by měla být po dobu trvání jejich funkčního období pozastavena nebo by se měla omezovat na pasivní členství ve straně;

c)   měl by se vyjasnit pojem „diplomatická praxe nebo projev zdvořilosti“ (čl. 6 odst. 2 a 5), který je nepřesný a nejasný a může být zneužíván;

d)   účast komisařů ve vnitrostátních volebních kampaních by měla být v souladu s účastí v evropské volební kampani (články 9 a 10); v obou případech by měli mít komisaři povinnost vzít si neplacené volební volno;

e)   jasněji by měla být formulována kritéria případného předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie na základě článku 245 nebo 247 SFEU;

f)  komisaři by měli uvést všechny své příslušné zájmy (coby akcionářů, členů rad podniků, poradců a konzultantů, členů přidružených nadací atd.), a ne si vybrat pouze ty, u nichž se domnívají, že by mohly vést ke střetu zájmů;

g)  prohlášení o zájmech by mělo být vylepšeno v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 1. prosince 2016 k prohlášení komisařů o zájmech – pokyny (2016/2080(INI);

Správa

Zjištění Účetního dvora

299.  konstatuje, že v období od roku 2013 do roku 2017 orgány a instituce ve svých plánech pracovních míst snížily počet pracovních míst souhrnně o 4,0 % (z 39 649 na 38 072 ) a že počet zaměstnanců v orgánech a institucích (místa, která byla skutečně obsazená zaměstnanci) se mezi lety 2013 a 2017 snížil o 1,4 % (z 37 153 na 36 657 míst);

300.  bere na vědomí i dodatečné závěry Účetního dvora:

„30. Během téhož období přidělil nicméně rozpočtový orgán institucím, orgánům a agenturám v rámci ročního rozpočtového procesu nová pracovní místa. tato pracovní místa byla poskytnuta převážně pro účely rozvoje jejich aktivit (tím je vysvětleno značné zvýšení počtu pracovních míst přidělených agenturám), s ohledem na přistoupení Chorvatska a pro politické skupiny v Evropském parlamentu.

31. V důsledku toho se počet pracovních míst v plánech pracovních míst mezi lety 2012 až 2017 snížil o 1,1 %, výrazně se však v tomto ohledu liší orgány (-3,5 %), decentralizované agentury (+ 13,7 %) a výkonné agentury (+ 42,9 %). Počet pracovních míst, která byla skutečně obsazená zaměstnanci, se v období od 1. ledna 2013 do 1. ledna 2017 zvýšil o 0,4 % (-1,3 % v případě orgánů a institucí a +11,3 % v případě agentur, přičemž v případě decentralizovaných agentury o 9,6 %, v případě výkonných agentury o 33,7 %). Průměrná míra neobsazených míst se snížila z 6,9 % ke dni 1. ledna 2013 na 4,5 % ke dni 1. ledna 2017 a v některých orgánech a institucích klesla pod hranici 2 %.(14)“;

301.  se znepokojením poukazuje na přetrvávající diskriminaci zaměstnanců EU v Lucembursku, k níž nadále dochází i přes rozsudek Soudního dvora EU z října roku 2000 v případu Ferlini (C-411/98) a směrnici 2011/24/EU, přestože oba dokumenty tuto praktiku odsuzují; rovněž zdůrazňuje, že příplatky pokračují pod záminkou dvou úmluv se sdružením Fédérations des Hôpitaux (FH, Federace nemocnic) Lucemburského velkovévodství a sdružením Association des Médecins et Dentistes (AMD, Asociace lékařů a zubních lékařů), jež stanoví strop pro příplatky ve výši 15 %, ty však dosahují 500 %, je-li péče poskytována v nemocnici; ostře nesouhlasí s tím, že k porušování rozhodnutí Soudního dvora a směrnice 2011/24/EU dochází nejen v důsledku těchto dohod, ale také v souvislosti s počtem vnitrostátních poskytovatelů zdravotní péče; žádá Komisi, aby za prvé vyčíslila a odůvodnila roční vícenáklady za příplatky pro evropský rozpočet, za druhé aby zahájila s Lucemburským velkovévodstvím řízení pro porušení právních předpisů nebo jiné rovnocenné opatření, za třetí informovala Parlament o důsledcích veřejné petice č. 765 předložené zástupcům Lucemburského velkovévodství a veřejné diskuze ze dne 19. října 2017, a za čtvrté odmítla dvě zmíněné úmluvy se sdruženími FH a AMD;

302.  vítá prohlášení komisaře Oettingera o ukončení restrikcí v oblasti personální politiky s cílem zabránit tomu, aby bylo vážně poškozeno řádné fungování evropských orgánů a tím i kvalita veřejné služby EU určené evropským občanům; zdůrazňuje, že je důležité počítat se spolehlivou evropskou veřejnou službou, která slouží občanům a je schopna čelit výzvám Unie a zavádění jejích politik do praxe s co největší profesionalitou a výtečností, přičemž je třeba jí současně zajistit nezbytné právní a rozpočtové prostředky; zdůrazňuje, že je důležité opět dosáhnout toho, aby byla evropská veřejná služba atraktivní pro mladé odborníky z EU; žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o důsledcích omezení pro atraktivitu evropské veřejné služby a pro její současnou nedostatečnost a aby naplánovala řešení, která by ji přiblížila a zvýšila zájem evropských občanů stát se její součástí;

303.  zdůrazňuje, že je důležité nalézt řešení problému přemrštěných – a v mnoha případech neoprávněných – sazeb výdajů na zdravotní péči zaměstnanců a poslanců Parlamentu v některých členských státech; žádá Komisi, aby hledala řešení tohoto problému, který v některých zemích, jako je Lucembursko, představuje roční náklady v řádu milionů eur (jednání s veřejnými a/nebo soukromými systémy sociálního zabezpečení členských států, vytvoření průkazu, který by byl podobný evropskému průkazu cestovního zdravotního pojištění atd.);

Budovy Jeana Monneta (JMO I, JMO II) v Lucemburku

304.  je si vědom toho, že výstavba nové budovy Jeana Monneta (JMO II) je ve značném prodlení, které se spojeno s dodatečnými náklady;

305.  vyjadřuje politování nad tím, že Komisi a lucemburským orgánům trvalo 15 let (1994–2009), než se dohodly na budoucích podmínkách pro zajištění prostor pro útvary Komise v Lucembursku;

306.  očekává, že se bude moci seznámit s úplnou historií budov JMO I / JMO II mezi lety 1975 a 2011, jak ve svých písemných odpovědích v rámci přípravy slyšení komisaře Oettingera plánovaného na 23. ledna 2018 přislíbila Komise;

307.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli byl již v roce 1997 vypracován úplný soupis materiálů v budově JMO I obsahujících azbest, Komise tuto budovu opustila až v roce 2014, a že společnost AIB-Vinçotte Luxembourg přezkoumala své závěry až v roce 2013; konstatuje, že azbestové desky v budově JMO I měly nižší hustotu, než se původně myslelo, a proto byly citlivější vůči mechanickému dopadu (pouhé tření mohlo stačit k jednoduchému uvolnění vláken do ovzduší a možnému vdechnutí); domnívá se, že Komise vzhledem k závažným rizikům pro zdraví vyplývajícím z vdechování azbestu měla zajistit odborný posudek a kvalifikované stanovisko jiných odborníků v této oblasti, zejména po zkušenostech s budovou Berlaymont v Bruselu; žádá Komisi, aby sdělila Parlamentu, zda byli všichni pracovníci náležitě informováni o dané situaci a závažných rizicích pro zdraví, která se objevila, zda byl zjištěn případ onemocnění, jež by mohlo vyplývat z vdechování částic azbestu, jaká opatření byla v takovém případě přijata a zda byla přijata preventivní opatření (screeningové testy, včasné zjištění atd.); žádá rovněž Komisi, aby mu sdělila, zda bylo v souvislosti s touto záležitostí zahájeno řízení proti společnosti AIB-Vinçotte Luxembourg;

308.  bere na vědomí, že v prosinci 2015 se Komise a lucemburské orgány dohodly na sdílení nákladů spojených s rychlejším stěhováním z budovy JMO I; konstatuje, že budova JMO II měla být původně k dispozici 31. prosince 2014;

309.  žádá Komisi, aby jej podrobně informovala o výdajích spojených s pronájmem šesti budov, které Komise mezitím využívá (ARIA, LACC, HITEC, DRB, BECH a T2) v důsledku zpoždění při předání budovy JMO II, a o důsledcích prodloužení nájemních smluv; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci s VBHP zajistila zlepšení pracovních podmínek v těchto šesti budovách a aby rychle vyjednala s lucemburskými orgány zlepšení podmínek mobility a přístupu k nim; připomíná jí rovněž, že je třeba v každé z budov zřídit pobočku lékařské služby v souladu s vnitrostátními lucemburskými předpisy;

310.  nedávno se dozvěděl, že první fáze výstavby budovy JMO II má být dokončena teprve v roce 2020 a druhá fáze v roce 2024; je mu známo, že Komise má pro tato zpoždění následující vysvětlení:

a)  konsorcium architektů KSP si vyžádalo přezkum některých ustanovení smlouvy o správě;

b)  při výběrovém řízení na zemní práce se vyskytly administrativní problémy;

c)  došlo k významným změnám týkajícím se bezpečnostních opatření;

311.  žádá, aby do 30. června 2018 byly dodány dokumenty, které by tato vysvětlení doložily;

Evropské školy

312.  připomíná, že Komise v roce 2016 uhradila 61 % (177,8 milionu EUR) rozpočtu škol;

313.  vyjadřuje politování nad tím, že ani po více než 15 letech(15) nebyl pro evropské školy zaveden systém řádného finančního řízení;

314.  poukazuje v této souvislosti na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2016, která odhalila následující nedostatky(16):

“27. „Účetní dvůr zjistit významné nedostatky v používání akruálního účetnictví v účtech Ústřední správy a škol v Alicante a v Karlsruhe, zejména co se týče výpočtu a evidence zaměstnaneckých požitků a zaznamenávání závazků a pohledávek; Významné chyby byly v průběhu procesu konsolidace opraveny. Zatímco ve vnitřních kontrolních systémech škol v Alicante a v Karlsruhe byly zjištěny jen menší nedostatky, významné nedostatky stále přetrvávají ve vnitřním kontrolním systému Ústřední správy. Zprávy o auditu nezávislého externího auditora odhalila rovněž významné nedostatky v postupech pro přijímání zaměstnanců, zadávání veřejných zakázek a provádění plateb. Účetní dvůr proto nemůže potvrdit, že finanční řízení bylo prováděno v souladu s obecným rámcem.“

315.  uznává, že generální ředitelka tedy jednala zcela ve shodě uvedenými skutečnostmi, když své prohlášení o věrohodnosti učinila s výhradou: „Generální ředitelka jakožto pověřená schvalující osoba podepsala prohlášení o věrohodnosti s výhradou z důvodu ochrany dobré pověsti v souvislosti s efektivity řízení části prostředků Komise přidělených evropským školám.“(17);

316.  vyjadřuje politování nad skutečností, že zpráva Účetního dvora o roční účetní závěrce evropských škol za rozpočtový rok 2016 odhalila řadu nedostatků; domnívá se, že finanční odpovědnost systému evropských škol by měla být zvýšena na odpovídající úroveň prostřednictvím zvláštního postupu udělení absolutoria pro 177,8 milionu EUR, které mu byly dány k dispozici;

317.  připomíná názor Parlamentu, že „komplexní přezkum“ systému evropských škol je naléhavě nutný v zájmu „reformy pokrývající manažerské, finanční, organizační a pedagogické otázky“, a připomíná svou žádost, „aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu, v níž uvede své zhodnocení aktuálního stavu pokroku dosaženého v těchto oblastech“;

318.  táže se Komise, kdy bude podle jejího očekávání systém řádného finančního řízení evropských škol zaveden; žádá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby bylo možné co nejdříve uplatnit systém řádného finančního řízení evropských škol;

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

319.  je nanejvýš udiven skutečností, že vývoj nového systému správy případů, který probíhal interně, bude stát 12,2 milionu EUR; táže se, zda Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provedl nějaký průzkum trhu, aby nalezl nějaké levnější řešení, než se rozhodl vynaložit tak rozsáhlé prostředky; očekává, že Komise a úřad OLAF předloží orgánu udělujícímu absolutorium podrobné vysvětlení odhadovaných nákladů a kroků přijatých pro nalezení ekonomičtějšího řešení;

320.  má velké obavy ohledně:

a)  vytváření pracovních pozic za jediným účelem, aby sloužily jako odrazový můstek pro následné přeložení;

b)  skutečnosti, že vysoce postavený úředník nedodržel přechodné období před přijetím pozice, která má úzké vazby na jeho předchozí zaměstnání;

c)  toho, že vysoce postavený úředník riskoval, že se dostane do střetu zájmů mezi loajalitou ke svému bývalému a současnému zaměstnavateli;

Odborné skupiny

321.  vyzývá Komisi, aby zajistila vyvážené složení skupin odborníků; bere na vědomí zprávu Corporate Europe Observatory ze dne 14. února 2017 s názvem „Corporate interests continue to dominate key expert groups” (Korporátní zájmy i nadále ovládají klíčové skupiny odborníků)(18); je znepokojen jejími závěry, a to především nevyvážeností skupin odborníků GEAR2030, Automatická výměna informací o finančních účtech, Společné fórum EU pro převodní ceny, Platforma pro řádnou správu daní a Pracovní skupina pro motorová vozidla, podskupina Emise v reálném provozu – lehká vozidla; má za to, že Parlament dosud neobdržel formální odpověď na své usnesení ze dne 14. února 2017 ke kontrole rejstříku a složení expertních skupin Komise(19); vyzývá Komisi, aby bezodkladně poskytla podrobnou odpověď;

Skupina Volkswagen

Investigativní žurnalistika a boj proti korupci

322.  odsuzuje vraždu slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové dne 22. února 2018; je velice znepokojen informacemi, podle nichž mohla být tato vražda spojena s podvodným vyplácením finančních prostředků EU obyvateli Slovenska a údajnými vazbami na skupinu organizovaného zločinu 'Ndràngheta; žádá Komisi a úřad OLAF, aby se tímto případem podrobně zabývaly a podaly o něm zprávu v rámci opatření následujících po absolutoriu uděleném Komisi;

Dočasné příspěvky

323.  bere na vědomí zjištění a doporučení studie tematické sekce D Parlamentu s názvem „Transitional allowances for former EU office holders - too few conditions?“ (Přechodné příspěvky pro bývalé funkcionáře EU – příliš málo podmínek?); vyzývá Komisi, aby tato doporučení vzala v potaz a zahájila přezkum přechodných příspěvků pro bývalé funkcionáře EU s cílem zvýšit transparentnost těchto příspěvků a odpovědnost rozpočtu EU vůči občanům;

Výkonné agentury

324.  žádá dotčené výkonné agentury, aby:

a)  přijaly následná opatření a provedly doporučení Útvaru interního auditu;

b)  se v maximální míře vyhnuly přenášení prostředků a zavedly za tímto účelem rozlišené rozpočtové prostředky, které lépe odrážejí víceletý charakter operací;

c)  vedly podrobné a úplné záznamy o postupech zadávání veřejných zakázek a přijímání zaměstnanců.

Stanoviska výborů

Zahraniční věci

325.  bere na vědomí závěrečnou zprávu o externím hodnocení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva vydanou v červnu 2017; vítá důkazy o tom, že volební pozorovatelské mise přispívají k celkovým a konkrétním cílům evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; zdůrazňuje, že je důležité zajistit trvalou podporu volebních pozorovatelských misí mezi místním obyvatelstvem; za tímto účelem upozorňuje na to, že je třeba zajistit rentabilitu a proporcionalitu mezi prostředky vynaloženými na volební pozorovatelské mise a na opatřeními přijímanými na základě jejich doporučení; vyzývá Komisi, aby zvážila návrhy uvedené v závěrečné zprávě o externím hodnocení EIDHR s cílem dále posílit následná opatření přijímaná na základě doporučení vydaných v souvislosti s pozorováním voleb;

326.  vítá dosažený pokrok, avšak konstatuje, že Komise u čtyř z deseti civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) dosud nepotvrdila soulad s článkem 60 finančního nařízení; naléhavě Komisi žádá, aby urychlila svou práci a akreditovala všechny civilní mise SBOP v souladu s doporučením Účetního dvora, aby mohly být pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení; Rozvojová spolupráce

327.  je velmi znepokojen tím, že ve svých nedávných návrzích má Komise v otázce způsobilých výdajů v rámci oficiální rozvojové pomoci a zemí způsobilých využívat financování v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) zřetelný sklon opomíjet právně závazná ustanovení nařízení (EU) č. 233/2014(20); připomíná, že legalita výdajů Unie je jednou z hlavních zásad řádného finančního řízení a že politická hlediska by neměla převážit nad jednoznačnými právními předpisy; připomíná, že nástroj pro rozvojovou spolupráci je v první řadě koncipován jako nástroj boje proti chudobě;

328.  podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby lépe definovala a jasně posoudila výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že rozpočtové podpory může být využíváno v zemích, kde chybí demokratický dohled, ať už proto, že v nich neexistuje fungující parlamentní demokracie či svobodná občanská společnost a svobodné sdělovací prostředky, nebo proto, že orgány dohledu nemají potřebné kapacity;

329.  vyjadřuje znepokojení nad prohlášením Účetního dvora, podle něhož existuje vážné riziko, že Unie nesplní svůj cíl, jímž je začlenit otázku změny klimatu do celkového rozpočtu Unie, a že nebude splněn cíl vynaložit 20 % jejích výdajů na opatření v oblasti klimatu;

330.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým2; zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora: „Komise konkrétně od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, že výroba biopaliv, které certifikují, nevede k významným rizikům negativních socio-ekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám a zdravotním a bezpečnostním rizikům“; žádá Komisi, aby tento problém řešila;

331.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem nástroje pro rozvojovou spolupráci v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji;

332.  vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ spolu s důrazem na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, aby byly finanční prostředky daňových poplatníků Unie vynakládány udržitelněji; na druhé straně důrazně odsuzuje veškeré pokusy podmínit pomoc kontrolou hranic;

Zaměstnanost a sociální věci

333.  je znepokojen tím, že v průběhu přezkumu Účetního dvora, který se týkal 168 ukončených projektů v rámci výdajové oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ měla pouze jedna třetina zaveden systém měření výkonnosti s ukazateli výstupu a výsledků spojenými s cíli operačního programu a 42 % projektů nemělo žádné ukazatele nebo cíle, takže nebylo možné vyhodnotit, jak konkrétně tyto projekty přispěly k celkovým cílům programu;

334.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise při přezkumu koncepce a mechanismu realizace ESI fondů po roce 2020 posílila zaměření programů na výkonnost a aby zjednodušila mechanismus úhrad tím, že bude v relevantních případech vybízet k zavedení dalších opatření vytvářejících vazbu mezi výší plateb a výkonností namísto prostého proplácení nákladů;

335.  vítá výsledky dosažené v roce 2016 v rámci tří os programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); upozorňuje na význam podpory EaSI a zejména na význam os Progress a Síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) pro provádění evropského pilíře sociálních práv; se znepokojením konstatuje, že tematický oddíl týkající se sociálního podnikání v rámci osy pro mikrofinancování a sociální podnikání EaSI není dostatečně výkonný; vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby se Evropský investiční fond zavázal k plnému využití prostředků v rámci tematického oddílu týkajícího se sociálního podnikání;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

336.  zdůrazňuje, že v roce 2016 byl na základě připomínek Účetního dvora vytvořen akční plán s cílem zajistit menší zpoždění plateb v rámci programu LIFE; konstatuje, že míra zpožděných plateb za rok 2016 dosáhla 3,9 %;

337.  lituje, že chybí zvláštní rámec řízený Komisí pro vypracovávání zpráv týkajících se zjišťování a měření nežádoucích účinků politik Unie, které vedou k posilování změny klimatu, a týkajících se vyčíslení podílu těchto výdajů na souhrnném rozpočtu Unie;

338.  zdůrazňuje, že interní audity také ukázaly, že existují zpoždění při provádění jednoho velmi důležitého doporučení v oblasti bezpečnosti IT (ohledně řízení bezpečnosti IT systému pro EU ETS), což útvary Komise vystavuje riziku narušení bezpečnosti;

339.  bere na vědomí, že následné hodnocení druhého běhu programu Zdraví dokončené v červenci 2016 zjistilo, že zatímco program poskytl cenné výstupy s jasnou vazbou na unijní i vnitrostátní priority v oblasti zdraví, stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o šíření výstupů a součinnosti opatření s ostatními nástroji financování Unie, jako jsou strukturální fondy;

Doprava a cestovní ruch

340.  lituje skutečnosti, že v době, kdy je připravován budoucí VFR, neposkytl Účetní dvůr žádné ucelené informace, pokud jde o audity uskutečněné v odvětví dopravy v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, zejména s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (CEF);

341.  konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy poskytl do konce roku 2016 podporu 452 dopravním projektům v celkové výši 19,4 miliardy EUR investic v celé Evropě; znovu opakuje, že finanční nástroj CEF je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; zdůrazňuje, že by v budoucnu již nemělo docházet k rozpočtovým škrtům, které byly u nástroje CEF provedeny v minulosti v důsledku potřeby získat prostředky k financování iniciativy v podobě Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

342.  konstatuje, že v roce 2016 EFSI poskytl 3,64 miliardy EUR na 29 operací: 25 dopravních projektů a 4 víceodvětvové fondy s očekávanými investicemi ve výši celkem 12,65 miliardy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Evropská investiční banka (EIB) neposkytly ucelené informace o projektech podporovaných z EFSI za jednotlivé roky podle jednotlivých odvětví;

343.  bere na vědomí skutečnost, že v roce 2016 byl zahájen program pro investice do zelených technologií v lodní dopravě prostřednictvím nového dluhového nástroje CEF a EFSI, který by mohl uvolnit investice ve výši 3 miliard EUR do vybavení plavidel zelenou technologií; žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o provádění tohoto programu, včetně finančních a technologických hledisek a jeho dopadů na životní prostředí a hospodářství;

344.  konstatuje, že počet finančních nástrojů se značně zvýšil, což v odvětví dopravy umožňuje nová propojení, čímž zároveň kolem rozpočtu Unie vznikla složitá síť opatření; je znepokojen tím, že by tyto nástroje doprovázející rozpočet Unie mohly oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti vzhledem k tomu, že vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny; dále lituje toho, že využíváním prostředků z EFSI jsou prováděcí pravomoci přeneseny na EIB s tím, že veřejná kontrola je v u tohoto nástroje omezenější než u jiných nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;

345.  vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před návrhem příštího VFR a příštího CEF předložila pro odvětví dopravy jednoznačné posouzení dopadu EFSI na další finanční nástroje, zejména s ohledem na CEF, jakož i na soudržnost dluhového nástroje CEF s dalšími iniciativami Unie; žádá, aby toto posouzení poskytlo jasnou analýzu zeměpisné rovnováhy investic v odvětví dopravy; připomíná však, že částka finančních prostředků vynaložených v rámci finančního nástroje by neměla být považována za jediné relevantní kritérium k posouzení jeho výsledků; vyzývá proto Komisi, aby prohloubila své hodnocení výsledků získaných v rámci dopravních projektů financovaných z prostředků Unie a změřila jejich přidanou hodnotu;

346.  připomíná svou žádost, aby Komise s ohledem na vícezdrojové financování poskytla snadný přístup k projektům – v podobě jednotného kontaktního místa – s cílem umožnit občanům snadno sledovat vývoj a financování infrastruktury spolufinancované z prostředků Unie a z EFSI;

347.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila finanční účinnost dohody s organizací Eurocontrol, pokud jde o orgán pro kontrolu výkonnosti, a aby pokročila v návrhu zřídit orgán pro kontrolu výkonnosti jako evropský hospodářský regulační orgán pod dohledem Komise; dále vzhledem k nutnosti co nejdříve provést jednotné evropské nebe a ve snaze zvýšit konkurenceschopnost odvětví letectví vyzývá Komisi, aby pokročila v návrhu jmenovat manažery struktury vzdušného prostoru, kteří by fungovali jako samostatný poskytovatel služeb zřízený jako průmyslové partnerství;

348.  vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadu projektů financovaných členskými státy v oblasti dopravy v rámci strategie pro Podunají a aby navrhla zvýšit přidanou hodnotu budoucích projektů s cílem přispět k realizaci tohoto důležitého dopravního koridoru;

349.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že kvůli neexistenci zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch není využívání finančních prostředků Unie na podporu činností v oblasti cestovního ruchu transparentní; připomíná svou žádost, aby do příštích rozpočtů Unie byla zařazena rozpočtová položka věnovaná cestovnímu ruchu;

Regionální rozvoj

350.  poukazuje na to, že pro řádné využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) je důležité mít potřebné administrativní kapacity; domnívá se, že ke zvýšení kapacit členských států v této oblasti by vhodným způsobem přispěla výměna osvědčených postupů;

351.  je velmi znepokojen tím, že dlouhá zpoždění při provádění politik v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti prohloubila četné nerovnosti v Unii i v členských státech a regionech, a ohrozila tak integritu Unie;

352.  bere na vědomí strategickou zprávu z roku 2017 o provádění ESI fondů(21), v níž se zdůrazňuje, že od začátku období financování dosáhly vybrané projekty v rámci ESI fondů celkové výše 278 miliard EUR, neboli 44 % celkových investic plánovaných na období 2014–2020 do evropské reálné ekonomiky; domnívá se, že provádění programů na období 2014–2020 je nyní v plném proudu, což dokazuje přidanou hodnotu investic politiky soudržnosti pro všechny regiony v Unii, ale také to, že je nutné více usilovat o posílení administrativní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

Zemědělství a rozvoj venkova

353.  vítá skutečnost, že došlo k dalšímu zlepšení a zpřesnění systému evidence půdy (LPIS), který se tak stává vynikajícím nástrojem pro snižování míry chyb a administrativní zátěže pro zemědělce a platební agentury;

354.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly značné kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby na toto kolísání rychle a účinně reagovaly;

355.  všímá si, že první úplný rok „ekologizace“ zjevně neměl dopad na míru chyb, což lze s ohledem na složitost pravidel ekologizace pokládat za velký úspěch zemědělců a platebních agentur; sdílí názor Komise, že je ještě příliš brzy na to činit závěry o přesných výsledcích v oblasti životního prostředí; všímá si zejména toho, že výsledky v oblasti životního prostředí v odvětí zemědělství byly ovlivněny kromě ekologizace i dalšími faktory; zdůrazňuje, že „ekologizace“ je příkladem větší potřebnosti auditů výkonnosti i v odvětví zemědělství;

356.  vítá program ekologizace a jeho cíl učinit zemědělské podniky šetrnějšími k životnímu prostředí diverzifikací plodin, zachováním stávajících trvalých travních porostů a vytvářením ploch využívaných v ekologickém zájmu na orné půdě, jak je uvedeno ve výroční zprávě Účetního dvora;

357.  připomíná, že chyby se značně liší svou povahou a rozsahem, tj. existuje rozdíl mezi neúmyslným opomenutím administrativní povahy a případy, kdy se jedná o podvod, a že opomenutí zpravidla nezpůsobují finanční škodu daňovému poplatníkovi, což by mělo být při stanovování skutečné míry chyb také zohledněno; připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých v důsledku složitosti předpisů nese v konečném důsledku příjemce; vyjadřuje politování nad tím, že i když byla investice efektivní, Účetní dvůr výdaj přesto považuje za 100% nezpůsobilý, pokud vykazuje chyby veřejná zakázka; proto zdůrazňuje, že je žádoucí výpočet chyb dále racionalizovat;

358.  konstatuje, že zásadní význam má přístup k údajům a řádné monitorování zejména environmentálních aspektů, neboť předpokladem dlouhodobé produktivity zemědělství jsou přírodní zdroje jako půda a biologická rozmanitost;

359.  doufá, že Účetní dvůr přizpůsobuje svůj přístup v oblasti dohledu, aby vynakládání prostředků přikládal stejnou důležitost jako jejich přidělování;

Rybolov

360.  naléhavě žádá Účetní dvůr, aby ve svých budoucích zprávách uváděl oddělenou míru chyb pro oblast rybolovu a námořních záležitostí, aby se předešlo zkreslení plynoucímu z toho, že jsou do stejného okruhu zahrnovány jiné oblasti; konstatuje, že oblast námořních záležitostí a rybolovu není ve výroční zprávě Účetního dvora dostatečně podrobně rozvedena, což ztěžuje řádné posouzení finančního řízení v těchto oblastech;

361.  vyjadřuje uznání Komisi za obzvláště vysokou míru plnění v hlavě 11 oddílu III rozpočtu na rok 2016 týkající se námořních záležitostí a rybolovu, ať už se jedná o prostředky na závazky (99,2 %) nebo prostředky na platby (94,7 %); poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014(22) se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

362.  bere na vědomí výhradu vydanou ve výroční zprávě o činnosti GŘ MARE, která se týká zjištěných nezpůsobilých výdajů Evropského rybářského fondu a dotýká se osmi členských států;

363.  podporuje GŘ MARE v jeho úsilí o kontrolu prostředků v rámci sdíleného řízení, především opatření týkající se Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu;

364.  konstatuje, že riziko ztráty finančních prostředků se týká 5,9 milionů EUR a že Komise přijala opatření nezbytná k posouzení výdajů za rok 2017 a případnému vrácení přidělených prostředků;

365.  konstatuje, že úroveň provádění Evropského námořního a rybářského fondu v období 2014–2020 je stále nedostatečná, ačkoliv od jeho schválení dne 15. května 2014 uběhly tři roky, vzhledem k tomu, že do září 2017 bylo využito pouze 1,7 % z 5,7 miliard EUR dostupných v rámci sdíleného řízení; konstatuje, že čerpání z tohoto fondu je odpovědností členských států; poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014 se rozpočtové zdroje dělí podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

366.  považuje za nezbytné poskytnout veškerou možnou podporu členským státům s cílem zajistit řádné a plné využívání zdrojů Evropského námořního a rybářského fondu, s vysokými mírami plnění, v souladu s jejich příslušnými prioritami a potřebami, zejména co se týče udržitelného rozvoje odvětví rybolovu;

Kultura a vzdělávání

367.  vítá skutečnost, že program Erasmus+ v roce 2016 umožnil 500 000 osob studovat, vzdělávat se nebo vykonávat dobrovolnickou práci v zahraničí a úspěšně pokračuje v plnění svého cíle, kterým je v roce 2020 dosáhnout 4 milionů účastníků; zdůrazňuje, že studenti zapojení do programu Erasmus+ často rozvíjejí celou řadu přenositelných dovedností, schopností a znalostí a mají lepší kariérní vyhlídky než studenti, kteří mobility nevyužívají, a že program zajišťuje strategickou investici do mladých lidí v Evropě; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit větší dostupnost programu, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi;

368.  vítá to, že vyřizování žádostí o financování v rámci programu Erasmus+ je nyní z velké části prováděno pomocí online systému; domnívá se však, že tento postup lze dále zjednodušit zrušením požadavku, který vyžaduje, aby byly akreditační dopisy vlastnoručně podepsány;

369.  konstatuje, že přetrvávají problémy s přístupem k financování programu Erasmus+ v oblasti mládeže související s tím, že programy v rámci decentralizovaného přístupu řídí vnitrostátní úřady; požaduje, aby Evropská komise přijala nezbytná opatření, jako je například centralizace části tohoto financování u výkonné agentury; dále vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje nezbytné pro větší zapojení všech příjemců programů, například zřízení stálých odvětvových podvýborů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1288/2013(23);

370.  trvá na tom, že největší úspěch programu Erasmus+ přinesly výměnné programy pro studenty vysokých škol a že má-li se zabránit tomu, aby se tyto výsledky podryly, nesmí být žádné z finančních prostředků použity na jiný program ani nesmí být působnost tohoto programu rozšířena na jiné příjemce, jako jsou migranti;

371.  je znepokojen chronicky nízkou mírou úspěšnosti programu Evropa pro občany a dílčího programu Kultura v rámci programu Kreativní Evropa (16 % resp. 11 % v roce 2016); zdůrazňuje, že nízká míra úspěšnosti vyvolává u žadatelů frustraci a svědčí o nedostatečné úrovni financování, což neodpovídá ambiciózním cílům programů;

372.  zdůrazňuje, že Výkonná agentura Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) uvádí, že program Evropa pro občany dosáhl ve svém třetím roce provádění v roce 2016 plné zralosti; vyzývá proto Komisi a Radu, aby náležitě poskytly dlouhodobé rámce, které, jak se ukázalo, jsou pro plné provádění nových programů ve VFR na období 2014–2020 nezbytné, má-li se zabránit opakování podobných zpoždění také v budoucím finančním rámci po roce 2020;

373.  vyzdvihuje úlohu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) při provádění tří programů v oblasti kultury a vzdělávání, jak dokládá pozitivní hodnocení práce agentury dokončené v roce 2016; vítá, že EACEA v souvislosti s financovanými projekty více využívá elektronické podávání zpráv, což by mělo zlepšit shromažďování údajů a monitorování projektů, přispět k plnění politiky Komise a pomoci příjemcům; s potěšením konstatuje, že agentura EACEA provádí 92 % svých plateb ve lhůtách stanovených finančním nařízením; vzhledem k tomu, že příjemci podpory z programů v oblasti kultury a vzdělávání jsou často velmi malé organizace, vyzývá agenturu EACEA, aby usilovala o lepší výsledky, případně také pomocí ukazatele průměrné doby pro vyplacení prostředků;

374.  konstatuje, že v roce 2016 byl zaveden záruční nástroj pro kulturní a tvůrčí odvětví s rozpočtem ve výši 121 milionů EUR do roku 2022 a že odvětví i finanční zprostředkovatelé projevují o tento nástroj od samého začátku zájem; žádá, aby bylo rychle provedeno plánované předběžné poskytnutí prostředků z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pro tento nástroj ve výši 60 milionů EUR; připomíná, že úvěry doplňují další hlavní zdroje financování tohoto odvětví, jako jsou granty;

375.  vyjadřuje znepokojení nad velmi nízkou úrovní financování EFSI, které bylo v roce 2016 použito pro vzdělávání a kulturní a tvůrčí odvětví; domnívá se, že k tomu, aby mohlo kulturní a tvůrčí odvětví využívat úvěry EFSI, je nezbytná podpora uzpůsobená na míru jednotlivým odvětvím;

376.  znovu opakuje svou podporu nezávislému mediálnímu pokrytí záležitostí EU, zejména prostřednictvím rozpočtové pomoci pro televizní, rozhlasové a internetové sítě; vítá pokračování dotace pro síť Euranet + do roku 2018 a naléhavě žádá Komisi, aby nalezla udržitelnější model financování sítě;

Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

377.  připomíná, že v roce 2016 byly v reakci na humanitární situaci, s níž se v Unii potýkali uchazeči o azyl, v široké míře používány rovněž zvláštní nástroje, a že zde proto hrozí nebezpečí, že by prostředky zbývající do konce současného VFR nemusely stačit pro řešení neočekávaných událostí, k nimž může do roku 2020 dojít; žádá Komisi, aby tuto strukturální otázku v příštím VFR vyřešila a aby náležitě informovala Parlament;

378.  naléhá na vypracování ucelené a systémové strategie, která by obsahovala jednoznačnější, důraznější a dlouhodobé politické a operační priority týkající se ochrany základních práv a svobod, přičemž musí být zajištěno účinné provedení této strategie, kromě jiného vynaložením dostatečných finančních prostředků na tento účel;

Práva žen a rovnost pohlaví

379.  zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být zajištěna ve všech politických oblastech; připomíná proto svůj požadavek, aby bylo zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu uplatňováno ve všech fázích rozpočtového procesu, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho plnění;

380.  vyjadřuje politování nad skutečností, že rozpočtové položky v rámci programu Práva, rovnost a občanství na období let 2014–2020 nespecifikují prostředky určené pro jednotlivé cíle tohoto programu související s rovností žen a mužů; vítá skutečnost, že síť Ženy proti násilí a Evropská ženská lobby obdržely v roce 2016 granty v oblasti boje proti násilí páchanému na ženách a rovnosti pohlaví;

381.  opakuje svou výzvu, aby byla zachována samostatná rozpočtová položka pro specifický cíl programu Daphne a aby na něj bylo vyčleněno více zdrojů s cílem zvrátit snižování finančních prostředků pro tento program v období 2014–2020;

382.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropský fond pro strategické investice nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje, že úspěšný proces obnovy není možný, nebude-li řešen dopad krizí na ženy;

383.  upozorňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří také mezi základní zásady Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF); lituje však nedostatku cílených opatření zaměřených na rovnost pohlaví s příslušnými rozpočtovými položkami, a to navzdory opakovaným výzvám Parlamentu, aby byl genderový rozměr zohledňován též v rámci migrační a azylové politiky;

384.  opakuje svou žádost, aby byly do společného souboru ukazatelů výsledků plnění rozpočtu Unie začleněny rovněž genderové ukazatele, s patřičným ohledem na zásadu řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;

385.  žádá, aby se hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů stalo součástí obecných předběžných podmínek pro poskytování finančních prostředků EU a aby údaje o příjemcích a účastnících byly pokud možno rozčleněny podle pohlaví;

386.  vítá skutečnost, že opatření v rámci Evropského sociálního fondu se v roce 2016 vyznačovala relativně vyváženým zastoupením žen a mužů (52 % žen oproti 48 % mužů);

387.  vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby obnovily svůj závazek k zajištění rovnosti žen a mužů v příštím VFR prostřednictvím společného prohlášení připojeného k VFR, včetně závazku zohledňovat při přípravě rozpočtu hledisko rovnosti žen a mužů a účinně monitorovat provádění tohoto prohlášení v rámci ročních rozpočtových procesů na základě začlenění příslušného ustanovení v doložce o přezkumu v novém nařízení o VFR.

31.1.2018

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodaj: Cristian Dan Preda

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  s potěšením bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr ve své výroční zprávě odhaduje, že v rozpočtovém roce 2016 byla ve srovnání s rokem 2015 snížena míra významných chyb v okruhu 4 z 2,8 % na 2,1 %; beze zbytku podporuje všechna doporučení Účetního dvora a naléhavě žádá Komisi, aby je okamžitě provedla;

2.  zdůrazňuje, že po vyčlenění operací rozpočtové podpory a projektů financovaných více dárci vychází odhadována míra chyb výrazně vyšší; zdůrazňuje, že Komise mohla odhadovanou míru chyb snížit o dalších 0,7 %, pokud by využila veškeré informace, které měla k dispozici; naléhá, aby operace rozpočtové podpory byly doplněny aktivním bojem proti korupci;

3.  zdůrazňuje, že většina chyb (37 %) vznikla kvůli absenci důležitých podkladových dokumentů; připomíná, že je důležité zlepšit kontrolu grantů a technickou pomoc, která je poskytována na tyto účely; vyzývá Komisi, aby v této věci přijala nezbytná opatření;

4.  zdůrazňuje, že celkové podávání zpráv o výdajích na migrační a uprchlickou krizi musí být ucelenější a komplexnější; v této souvislosti je znepokojen tím, že používání jiných finančních mechanismů k plnění politik EU souběžně s rozpočtem EU, například svěřenských fondů a nástroje pro uprchlíky v Turecku, by mohlo oslabit odpovědnost a transparentnost;

5.  se znepokojením si všímá, že v některých zemích, které jsou příjemci prostředků z druhého nástroje předvstupní pomoci (NPP II), se auditní orgány působící v oblasti nepřímého řízení dopouštějí nedostatků; žádá GŘ NEAR, aby úzce spolupracovalo s dotčenými vnitrostátními orgány při nápravě zjištěných nedostatků, konkrétně při zlepšování metodiky, plánování a kontroly auditů i při náboru a vzdělávání jejich zaměstnanců; připomíná, že poskytování finančních prostředků v rámci předvstupní pomoci musí být vázáno na odhodlání přijímajících zemí k provádění reforem a na pokrok při jejich provádění;

6.  bere na vědomí závěrečnou zprávu o externím hodnocení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva vydanou v červnu 2017; vítá, že naznačuje, že volební pozorovatelské mise přispívají k plnění zastřešujících i konkrétních cílů evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR); zdůrazňuje, že je důležité zajistit trvalou podporu volebních pozorovatelských misí mezi místním obyvatelstvem; za tímto účelem upozorňuje na to, že je třeba zajistit rentabilitu a proporcionalitu mezi prostředky vynaloženými na volební pozorovatelské mise a na opatřeními přijímanými na základě jejich doporučení; vyzývá Komisi, aby zvážila návrhy uvedené v závěrečné zprávě o externím hodnocení EIDHR s cílem dále posílit následná opatření přijímaná na základě doporučení vydaných v souvislosti s pozorováním voleb;

7.  vítá dosažený pokrok, avšak konstatuje, že Komise u čtyř z deseti civilních misí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) dosud nepotvrdila soulad s článkem 60 finančního nařízení; naléhavě Komisi žádá, aby urychlila svou práci a akreditovala všechny civilní mise SBOP v souladu s doporučením Účetního dvora, aby mohly být pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci nepřímého řízení;

8.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora o pomoci EU Tunisku a s potěšením bere na vědomí, že EU svým financováním významně a včas přispěla k demokratickému přechodu a k ekonomickému rozvoji této země v problematickém prostředí; vítá doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby je provedla, včetně zásady „více za více“ a nutnosti omezit počet priorit, aby se zvýšil účinek pomoci EU; vyzývá Komisi, aby prověřila možnosti urychlení schvalovacích postupů makrofinanční pomoci, zejména pro krizové financování;

9.  bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2017 o svěřenském fondu EU Bêkou pro Středoafrickou republiku; vítá veškerá doporučení Účetního dvora a vyzývá Komisi, aby je provedla; v této souvislosti zejména zdůrazňuje, že je nutné řešit problémy týkající se koordinace mezi zúčastněnými stranami, získávání dalších dárců, transparentnosti a rentability a potřeby plně rozvíjet monitorovací a hodnotící mechanismy;

10.  vítá rovněž zvláštní zprávu Účetního dvora nazvanou „Podpora EU na boj proti obchodování s lidmi v jižní a jihovýchodní Asii“; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESVČ pokračovala v práci na strategickém rámci pro boj proti obchodování s lidmi, který by se vztahoval i na jižní a jihovýchodní Asii, aby se zajistil optimální dopad prováděných projektů v této oblasti a jejich trvale udržitelné výsledky;

11.  s ohledem na významnou dvoustrannou podporu poskytovanou Libyi v celé řadě oblastí, včetně občanské společnosti, správy věcí veřejných, zdravotnictví, vzdělávání, migrace a ochrany, podpory politického procesu a bezpečnosti a mediace, vyzývá Účetní dvůr, aby vydal zvláštní zprávu o pomoci EU Libyi.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

3

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule-Pēterse, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Clare Moody, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brando Benifei, Rebecca Harms, Marek Jurek, Jo Leinen, Miroslav Poche, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Tiemo Wölken

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

50

+

ALDE

Petras Auštrevičius, Iveta Grigule-Pēterse, Ilhan Kyuchyuk, Javier Nart, Jozo Radoš, Ivo Vajgl

ECR

Amjad Bashir, Bas Belder, Marek Jurek, Ryszard Antoni Legutko

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

PPE

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Alojz Peterle, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Traian Ungureanu

S&D

Nikos Androulakis, Francisco Assis, Brando Benifei, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Eugen Freund, Jo Leinen, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Miroslav Poche, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Rebecca Harms, Tamás Meszerics, Alyn Smith, Bodil Valero

3

-

EFDD

James Carver

NI

Georgios Epitideios, Janusz Korwin-Mikke

5

0

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

2.2.2018

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Rozpočtový výbor

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodaj: Doru-Claudian Frunzulică

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“) č. 33/2016 o mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM); zdůrazňuje, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že činnost Komise jako koordinátora byla obecně účinná, což prokázala při záplavách v Bosně a Hercegovině (2014), propuknutí epidemie viru Ebola v západní Africe (2014–2016) a zemětřesení v Nepálu (2015); vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Účetního dvora a dále zlepšila fungování mechanismu UCPM;

2.  vyzdvihuje kladná zjištění, k nimž dospěla zvláštní zpráva Účetního dvora č. 30/2016 o účinnosti podpory EU určené pro prioritní odvětví v Hondurasu a zvláštní zpráva č. 3/2017 o pomoci EU Tunisku; zdůrazňuje, že podle posouzení Účetního dvora a v souladu s předchozími zvláštními zprávami o výdajích Unie v oblasti rozvoje jsou unijní prostředky poskytovány obecně správným způsobem, což je důkazem vysoké kvality vynakládání prostředků na rozvoj ze strany Unie; poukazuje na to, že tyto výsledky jsou v příkrém rozporu s jinými oblastmi politiky, jako jsou výdaje na vnější rozměr migrace, kde jsou zjištění mnohem negativnější(24);

3.  konstatuje, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 9/2017 o podpoře EU na boj proti obchodování s lidmi v jižní a jihovýchodní Asii podporovala Unie boj proti obchodování s lidmi v tomto regionu s částečnou účinností, přestože nelze jednoznačně stanovit, do jaké míry bylo zlepšení situace výsledkem opatření Unie; zdůrazňuje, že s žádnou ze zemí tohoto regionu nebylo uzavřeno partnerství v oblasti boje proti obchodování s lidmi; konstatuje, že ačkoli většina projektů přináší pozitivní výsledky, jsou tyto výsledky zřídka udržitelné; vyjadřuje politování nad nedostatečnou odpovědností a angažovaností na vnitrostátní úrovni; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s nestálostí dosažených výsledků;

4.  jako povzbuzující vnímá pozitivní závěry zvláštní zprávy Účetního dvora č. 11/2017 o svěřenském fondu EU Bêkou pro Středoafrickou republiku, který reaguje na potřeby v oblasti okamžité pomoci a obnovy a propojuje tuto reakci s rozvojem; poukazuje na zásadní rozdíl mezi svěřenskými fondy tohoto typu a svěřenským fondem pro Afriku; podporuje doporučení, aby byly vypracovány pokyny pro výběr nástroje pomoci, a zdůrazňuje, že tyto pokyny musí zohledňovat možná rizika a nevýhody spojené se svěřenskými fondy a smíšené zkušenosti, které byly dosud při jejich využívání získány; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím podrobných a pravidelných zpráv zajistila účinné mechanismy parlamentní kontroly zaměřené na provádění tohoto fondu;

5.  je velmi znepokojen tím, že ve svých nedávných návrzích má Komise v otázce způsobilých výdajů v rámci oficiální rozvojové pomoci a zemí způsobilých využívat financování v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) zřetelný sklon opomíjet právně závazná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014(25); připomíná, že legalita výdajů Unie je jednou z hlavních zásad řádného finančního řízení a že politická hlediska by neměla převážit nad jasně formulovanými právními předpisy; připomíná, že nástroj pro rozvojovou spolupráci je v první řadě koncipován jako nástroj boje proti chudobě;

6.  podporuje použití rozpočtové podpory, ale naléhavě žádá Komisi, aby lépe definovala a jasně posoudila výsledky rozvoje, kterých má být v jednotlivých případech dosaženo, a především aby posílila kontrolní mechanismy týkající se chování přijímajících států v oblasti korupce, dodržování lidských práv, právního státu a demokracie; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že rozpočtové podpory může být využíváno v zemích, kde chybí demokratický dohled, ať už proto, že v nich neexistuje fungující parlamentní demokracie či svobodná občanská společnost a svobodné sdělovací prostředky, nebo proto, že orgány dohledu nemají potřebné kapacity; bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora č. 35/2016 o využívání rozpočtové podpory ke zlepšení mobilizace domácích příjmů v subsaharské Africe, v níž došel k závěru, že následné zprávy Komise nejsou dostatečně podrobné a neřídí se jejími vlastními pokyny, že Komise v mnoha případech neprovedla hodnocení daňových výjimek a nezákonných daňových toků a nezabývala se odpovídajícím způsobem těžebními dividendami a tím, zda byly zaplaceny poplatky za přístup k přírodním zdrojům; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s tím, že Komise využívá mobilizaci domácích příjmů v nízké míře a že ne vždy používá její podmínky v dohodách o rozpočtové podpoře;

7.  vyjadřuje znepokojení nad prohlášením Účetního dvora(26), podle něhož existuje vážné riziko, že Unie nesplní svůj cíl, jímž je začlenit otázku změny klimatu do celkového rozpočtu Unie, a že nebude splněn cíl vynaložit 20 % jejích výdajů na opatření v oblasti klimatu;

8.  vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že Účetní dvůr shledal evropský systém certifikace pro udržitelnost biopaliv ne zcela spolehlivým(27); zdůrazňuje potenciálně negativní dopady na rozvojové země vzhledem k tomu, že podle prohlášení Účetního dvora „Komise […] od nepovinných režimů nevyžadovala, aby ověřovaly, že výroba biopaliv, která certifikují, nevede ke vzniku významného rizika negativních socio-ekonomických dopadů, například sporům ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práci, špatným pracovním podmínkám zemědělců a zdravotním a bezpečnostním rizikům“, a žádá, aby se Komise tímto problémem zabývala;

9.  upozorňuje na zjištění, k nimž dospěl Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 8/2017 o kontrole rybolovu v EU, a vyjadřuje politování nad nedostatky, které byly odhaleny; zdůrazňuje, že vykazované úlovky jsou fakticky nižší než ve skutečnosti, což může mít závažné důsledky pro stav rybích populací ve vodách rozvojových zemí; naléhavě vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu provedly nařízení Rady (ES) č. 1224/2009(28);

10.  očekává, že bude plně informován a že s ním budou vedeny konzultace v souvislosti s přezkumem nástroje pro rozvojovou spolupráci v polovině období, který by měl zohlednit Agendu 2030 a nový Evropský konsensus o rozvoji;

11.  připomíná společný závazek EU zvýšit oficiální rozvojovou pomoc EU a jejích členských států na 0,7 % jejich hrubého národního důchodu.

12.  vyzývá Komisi, aby uplatnila přístup k rozvoji založený na pobídkách, a to tím, že zavede zásadu více za více, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, a vzala si za vzor evropskou politiku sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, vymýtit korupci a dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie; zdůrazňuje, že tento přístup „pozitivní podmíněnosti“ doprovázený silným zaměřením na financování menších projektů pro venkovské komunity může přinést skutečnou změnu a zaručit, že finanční prostředky daňových poplatníků Unie budou vynaloženy udržitelněji; na druhé straně důrazně odsuzuje veškeré pokusy podmínit pomoc ochranou hranic;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, György Hölvényi, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleftherios Synadinos, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ádám Kósa, Paul Rübig, Judith Sargentini, Adam Szejnfeld

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jean Lambert, Miroslav Mikolášik

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16

+

ALDE

Charles Goerens

PPE

György Hölvényi, Ádám Kósa, Miroslav Mikolášik, Paul Rübig, Adam Szejnfeld, Bogdan Brunon Wenta

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Elly Schlein

Verts/ALE

Jean Lambert, Judith Sargentini

1

-

NI

Eleftherios Synadinos

4

0

EFDD

Ignazio Corrao, Mireille D'Ornano

GUE/NGL

Lola Sánchez Caldentey

PPE

Joachim Zeller

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

24.1.2018

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodaj: Claude Rolin

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že v posledních letech se stále snižuje celková odhadovaná míra chyb u plateb z rozpočtu EU (4,4 % v roce 2014, 3,8 % v roce 2015, 3,1 % v roce 2016); dále konstatuje, že platební nároky, představující značnou část výdajů, u nichž byl proveden audit, a tvořící přibližně 49 % výdajů Unie, vykazovaly úrovně (1,3 %) pod prahovou hodnotou 2 % významné míry chyb; vítá, že poprvé od roku 1994 vydal Účetní dvůr výrok o správnosti operací, na nichž se zakládá účetní závěrka za rok 2016;

2.  bere na vědomí celkový pozitivní dopad nápravných opatření přijatých orgány členských států a Komisí na odhadovanou míru chyb, bez nichž by tato míra byla o 1,2 % vyšší;

3.  se znepokojením bere na vědomí odhadovanou míru chyb v oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ dosahující 4,8 %, což je více než práh významnosti chyb a míra chyb pro rozpočet EU jako celek (3,1 %); všímá si však, že oproti předchozímu roku (5,2 %) to přestavuje mírné snížení;

4.  bere na vědomí, že vysoká odhadovaná míra chyb v oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ je způsobena zejména zahrnutím nezpůsobilých nákladů do prohlášení příjemců, výběrem nezpůsobilých projektů, činností nebo příjemců a porušováním právních předpisů o veřejných zakázkách; zdůrazňuje nutnost přijmout účinná opatření k omezení těchto zdrojů chyb při současném dosažení vysoké výkonnosti;

5.  se znepokojením bere na vědomí, že odhadovaná míra chyb v oblasti „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ činí 4,1 % a že většina chyb se týkala úhrad nezpůsobilých osobních a nepřímých nákladů vykázaných příjemci výzkumných projektů; zdůrazňuje nutnost přijmout účinná opatření k omezení těchto zdrojů chyb při současném dosažení vysoké výkonnosti;

6.  s politováním konstatuje, že stejně jako v minulých letech měly členské státy k dispozici dostatek informací k prevenci, zjištění a nápravě významného počtu chyb; bere na vědomí, že pokud by tyto informace byly použity k nápravě chyb, odhadovaná míra chyb u celkových výdajů v oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ by byla 1,1 %, tedy pod 2% prahem významnosti, a celkové výdaje na „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ by činily 2,9 %; bere na vědomí doporučení Účetního dvora nezavádět další kontroly vynakládání prostředků Unie, nýbrž zajistit řádné uplatňování stávajících kontrolních mechanismů;

7.  je znepokojen tím, že v průběhu přezkumu Účetního dvora, který se týkal 168 ukončených projektů v rámci výdajové oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“ měla pouze jedna třetina zaveden systém měření výkonnosti s ukazateli výstupu a výsledků spojenými s cíli operačního programu a 42 % projektů nemělo žádné ukazatele nebo cíle, takže nebylo možné vyhodnotit, jak konkrétně tyto projekty přispěly k celkovým cílům programu;

8.  se znepokojením konstatuje, že tři roky po zahájení období 2014–2020 členské státy určily pouze 77 % programových orgánů odpovědných za provádění ESI fondů a že zpoždění při plnění rozpočtu je v polovině roku 2017 větší než ve stejném okamžiku v období 2007–2013;

9.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise při přezkumu koncepce a mechanismu realizace ESI fondů po roce 2020 posílila zaměření programů na výkonnost a aby zjednodušila mechanismus úhrad tím, že bude v relevantních případech vybízet k zavedení dalších opatření vytvářejících vazbu mezi výší plateb a výkonností namísto prostého proplácení nákladů;

10.  upozorňuje na zjištění Účetního dvora ve výroční zprávě o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016, že v posledních pěti letech nebyly vyčísleny žádné chyby v souvislosti s využíváním zjednodušeného vykazování nákladů pro transakce v rámci v oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“; domnívá se proto, že podpora širšího využívání zjednodušeného vykazování nákladů může vést ke snížení administrativní zátěže, k méně chybám než úhrada skutečných nákladů a k většímu zaměření na výkonnost a výsledky; proto žádá Komisi, aby i nadále poskytovala členským státům pokyny a podporu v souvislosti se zaváděním a co nejširším využíváním zjednodušeného vykazování nákladů vzhledem k jeho stále větší použitelnosti;

11.  vítá úspěchy Evropského sociálního fondu (ESF) a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) dosažené v roce 2016 a skutečnost, že v roce 2016 se v porovnání s obdobím 2014–2015 téměř ztrojnásobil počet osob, které obdržely podporu (7,8 milionu osob v roce 2016 ve srovnání s 2,7 milionu v letech 2014–2015); konstatuje, že díky podpoře ESF a YEI bylo zaměstnáno 787 000 účastníků, 820 000 účastníků získalo kvalifikaci a 276 000 účastníků absolvovalo vzdělávání nebo odbornou přípravu;

12.  vítá výsledky dosažené v roce 2016 v rámci tří os programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); upozorňuje na význam podpory EaSI a zejména na význam os Progress a Síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) pro provádění evropského pilíře sociálních práv; se znepokojením konstatuje, že tematický oddíl týkající se sociálního podnikání v rámci osy pro mikrofinancování a sociální podnikání EaSI není dostatečně výkonný, a vyzývá Komisi, aby trvala na tom, že Evropský investiční fond bude zavázán k plnému využití prostředků v rámci tematického oddílu týkajícího se sociálního podnikání.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

8

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Michael Detjen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Dennis Radtke, Terry Reintke, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Lynn Boylan, Rosa D’Amato, Tania González Peñas, Krzysztof Hetman, Paloma López Bermejo, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Ivari Padar, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Geoffroy Didier, Morten Messerschmidt

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

39

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, António Marinho e Pinto

GUE/NGL

Lynn Boylan, Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, Paloma López Bermejo

PPE

Georges Bach, David Casa, Geoffroy Didier, Krzysztof Hetman, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Dennis Radtke, Claude Rolin, Romana Tomc

S&D

Guillaume Balas, Vilija Blinkevičiūtė, Ole Christensen, Michael Detjen, Agnes Jongerius, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Ivari Padar, Georgi Pirinski, Siôn Simon, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Jean Lambert, Terry Reintke, Tatjana Ždanoka

8

-

ECR

Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Morten Messerschmidt, Ulrike Trebesius

ENF

Dominique Martin, Joëlle Mélin

NI

Lampros Fountoulis

2

0

EFDD

Rosa D'Amato

GUE/NGL

João Pimenta Lopes

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

25.1.2018

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodajka: Adina-Ioana Vălean

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je spokojen s celkovým čerpáním prostředků ze strany Komise v rozpočtových položkách týkajících se životního prostředí, oblasti klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin v roce 2016;

2.  je spokojen s prací pěti decentralizovaných agentur, které spadají do jeho působnosti a které provádějí technické, vědecké nebo manažerské úkoly a napomáhají tak orgánům Unie při vytváření a provádění politik v oblasti životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, i se způsobem plnění rozpočtů těchto agentur;

3.  pokud jde o celkovou míru chyb v oddílu „Rozvoj venkova, rybolov, životní prostředí a klima“, ze zprávy Účetního dvora bere na vědomí mírné snížení míry chyb za rok 2016, která činila 4,9 % oproti 5,3 % v roce 2015 a 6,2 % v roce 2014; vítá úsilí vynaložené na snížení míry chyb, ale konstatuje, že je třeba vykonat více; dále konstatuje, že 50 % z deseti transakcí v oblasti životního prostředí, klimatu a rybolovu, které byly ve vzorku, obsahovalo chyby;

Životní prostředí a klimatická opatření

4.  zdůrazňuje, že rozpočet GŘ ENV je čerpán zejména prostřednictvím přímého centralizovaného řízení a že v roce 2016 činily prostředky na závazky 438,31 milionu EUR a prostředky na platby 357,62 milionu EUR; zdůrazňuje, že je uspokojivé, že na konci roku dosáhla míra čerpání prostředků na závazky 98,95 % a míra čerpání prostředků na platby 99,17 %;

5.  konstatuje, že program LIFE poskytl v roce 2016 315 milionů EUR na spolufinancování 157 nových projektů ve 23 členských státech, které pobídly k dodatečným investicím ve výši 236 milionů EUR;

6.  zdůrazňuje, že v roce 2016 byl na základě připomínek Účetního dvora vytvořen akční plán s cílem zajistit menší zpoždění plateb v rámci programu LIFE; konstatuje, že míra zpožděných plateb za rok 2016 dosáhla 3,9 %;

7.  lituje, že chybí zvláštní rámec řízený Komisí pro vypracovávání zpráv týkajících se zjišťování a měření nežádoucích účinků politik Unie, které vedou k posilování změny klimatu, a týkajících se vyčíslení podílu těchto výdajů na souhrnném rozpočtu Unie;

8.  konstatuje, že interní audity provedené v roce 2016 ukázaly, že v GŘ ENV existuje prostor pro zlepšení v oblasti řízení lidských zdrojů, vzhledem k tomu, že toto GŘ nebylo schopno účinně monitorovat a porovnávat pracovní zátěž;

9.  zdůrazňuje, že interní audity také ukázaly, že existují zpoždění při provádění jednoho velmi důležitého doporučení v oblasti bezpečnosti IT (ohledně řízení bezpečnosti IT systému pro EU ETS), což GŘ vystavuje riziku narušení bezpečnosti;

10.  zdůrazňuje, že rozpočet GŘ CLIMA je čerpán zejména prostřednictvím přímého centralizovaného řízení a že v roce 2016 činily prostředky na závazky 118,1 milionu EUR a prostředky na platby 59,25 milionu EUR; zdůrazňuje, že zatímco míra čerpání prostředků na závazky činila 99,72 %, v případě prostředků na platby se jednalo pouze o 70,49 %, a to kvůli tomu, že tři nové operace v rámci finančního nástroje soukromého financování pro energetickou účinnost (PF4EE) byly podepsány teprve na konci prosince 2016;

Veřejné zdraví

11.  konstatuje, že GŘ SANTE v roce 2016 odpovídalo za čerpání částky ve výši 184,40 milionu EUR z rozpočtových položek na veřejné zdraví, a že z této částky bylo uspokojivě přiděleno na závazky 89,88 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činí 89,86 %;

12.  bere na vědomí, že následné hodnocení druhého běhu programu Zdraví dokončené v červenci 2016 zjistilo, že zatímco program poskytl cenné výstupy s jasnou vazbou na unijní i vnitrostátní priority v oblasti zdraví, stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o šíření výstupů a součinnosti opatření s ostatními nástroji financování Unie, jako jsou strukturální fondy;

Bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin

13.  konstatuje, že GŘ SANTE v roce 2016 odpovídalo za čerpání částky ve výši 240,5 milionu EUR z rozpočtových položek na bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a zdraví rostlin, a že z této částky bylo uspokojivě přiděleno na závazky 98,37 %; konstatuje, že míra čerpání prostředků na platby činí 98,00 %;

14.  konstatuje, že Účetní dvůr zveřejnil zvláštní zprávu o auditu výkonnosti zaměřeného na programy v oblasti eradikace chorob zvířat v období let 2009–2014, která došla k závěru, že přístup Komise je rozumný, a zaznamenala několik výrazných úspěchů, jako je snížení počtu případů bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) u skotu, salmonely u drůbeže a vztekliny u volně žijících živočichů;

15.  bere na vědomí, že Účetní dvůr uveřejnil zvláštní zprávu, podle které je třeba vynaložit větší úsilí, aby byl zcela naplněn potenciál sítě Natura 2000, a která obsahuje doporučení ke zlepšení, jako je zpřesnění a zúplnění odhadů skutečných výdajů a budoucího financování na úrovni lokalit;

16.  konstatuje, že GŘ SANTE zahájilo v roce 2016 první výstup iniciativy nazvané „Zdravotní stav v EU“, tj. společnou zprávu OECD a Komise „Health at a Glance: Europe 2016“, vytvořilo 23 evropských referenčních sítí v oblasti vzácných onemocnění, zřídilo pracovní skupinu v oblasti rezistence vůči antimikrobiálním látkám a vytvořilo novou platformu EU zaměřenou na ztráty potravin a plýtvání potravinami;

17.  na základě dostupných údajů a zprávy o plnění je toho názoru, že Komisi lze udělit absolutorium za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2016, pokud jde o politiky v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Seb Dance, Stefan Eck, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Peter Liese, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Martin Häusling, Norbert Lins, Nuno Melo, Ulrike Müller, Christel Schaldemose, Bart Staes, Keith Taylor, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jiří Maštálka

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Ulrike Müller, Frédérique Ries

GUE/NGL

Stefan Eck, Jiří Maštálka

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Nuno Melo, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Susanne Melior, Gilles Pargneaux, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Marco Affronte, Martin Häusling, Bart Staes, Keith Taylor

7

-

ECR

Arne Gericke, Julie Girling, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, John Procter, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Julia Reid

1

0

EFDD

Piernicola Pedicini

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

20.2.2018

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodajka: Isabella De Monte

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že konsolidovaná účetní závěrka Unie za rok 2016 je spolehlivá a že operace, na nichž se účetní závěrka Komise za rozpočtový rok 2016 zakládá, jsou ve všech významných ohledech obecně legální a správné, s výjimkou plateb na úhradu nákladů, které jsou zatížené chybami; vyjadřuje politování nad tím, že celková odhadovaná míra chyb činí 3,1 %, a nachází se tedy nad prahem významnosti stanoveným Účetním dvorem (2 %); očekává, že Účetní dvůr poskytne Parlamentu podrobnou zprávu o těchto chybách;

2.   vítá skutečnost, že Účetní dvůr poprvé od roku 1994 vydal kvalifikované stanovisko k platbám z rozpočtu Unie, což svědčí o významném zlepšení finančních prostředků Unie;

3.  lituje skutečnosti, že v době, kdy je připravován budoucí víceletý finanční rámec, neposkytl Účetní dvůr žádné ucelené informace, pokud jde o audity uskutečněné v odvětví dopravy v oblasti „konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, zejména s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (CEF);

4.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora, pokud jde o riziko nahromadění neuhrazených pohledávek v závěrečných letech stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) a v prvních letech příštího VFR; vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu a Radě hodnocení důsledků obsahující doporučení pro konkrétní odvětví;

5.  bere na vědomí, že v roce 2016:

–   bylo na dopravní politiky, jež zahrnují CEF, bezpečnost dopravy, práva cestujících, dopravní agentury a výzkum a inovace související s dopravou (Horizont 2020), k dispozici 4 346 milionů EUR v prostředcích na závazky a 2 321 milionů EUR v prostředcích na platby,

–   měla Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) k dispozici 3 854,9 milionu EUR v prostředcích na závazky a 1 794,6 milionu EUR v prostředcích na platby pro část Nástroje pro propojení Evropy věnovanou dopravě (kapitola 06 02 01) a Horizont 2020 (doprava – článek 06 03 03),  

–   bylo na správní výdaje k dispozici 71,3 milionu EUR v prostředcích na závazky a na platby;

6.  konstatuje, že Nástroj pro propojení Evropy poskytl do konce roku 2016 podporu 452 dopravním projektům v celkové výši 19,4 miliardy EUR investic v celé Evropě; znovu opakuje, že finanční nástroj CEF je důležitý pro dokončení sítě TEN-T a k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru; zdůrazňuje, že by v budoucnu již nemělo docházet k rozpočtovým škrtům, které byly u nástroje CEF provedeny v minulosti v důsledku potřeby získat prostředky k financování iniciativy v podobě Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

7.   vyjadřuje politování nad poměrně omezeným pokrokem, kterého bylo dosaženo při dokončování strategických sítí TEN-T plánovaných v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti; žádá Komisi, aby prozkoumala, jak by bylo možné problémy související s mírou plnění a nerovnováhou mezi členskými státy napravit; vyzývá evropské koordinátory sítě TEN-T, aby provedli důkladné posouzení dokončených projektů a dosažených zlepšení podél koridorů sítě TEN-T během stávajícího programového období a aby je předložili Komisi a Parlamentu; dále žádá Komisi, aby navrhla mechanismus, včetně technické pomoci, pro zvýšení přidané hodnoty evropských fondů při dokončení koridorů TEN-T a maximalizaci pokroku;

8.  konstatuje, že EFSI poskytl v roce 2016 3,64 miliardy EUR na 29 operací: 25 dopravních projektů a 4 víceodvětvové fondy s očekávanými investicemi ve výši celkem 12,65 miliardy; vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Evropská investiční banka (EIB) neposkytly ucelené informace o projektech podporovaných z EFSI za jednotlivé roky podle jednotlivých odvětví;

9.  bere na vědomí skutečnost, že v roce 2016 byl zahájen program pro investice do zelených technologií v lodní dopravě prostřednictvím nového finančního produktu dluhového nástroje CEF a EFSI, který by mohl uvolnit investice ve výši 3 miliard EUR do vybavení plavidel zelenou technologií; žádá Komisi, aby poskytla podrobné informace o provádění tohoto programu, včetně finančních a technologických hledisek a jeho dopadů na životní prostředí a hospodářství;

10.  konstatuje, že počet finančních nástrojů se značně zvýšil, což v odvětví dopravy umožňuje nová propojení, čímž zároveň kolem rozpočtu Unie vznikla složitá síť opatření; je znepokojen tím, že by tyto nástroje doprovázející rozpočet Unie mohly oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti vzhledem k tomu, že vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny; dále lituje toho, že využíváním prostředků z EFSI jsou prováděcí pravomoci přeneseny na EIB s tím, že veřejná kontrola je v u tohoto nástroje omezenější než u jiných nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;

11.  podporuje doporučení Účetního dvora, zejména pokud jde o potřebu nalézt způsob, jak by bylo možné rozpočtový systém reformovat, zejména jak nejlépe zajistit, aby veškerá opatření související s financováním nebyla složitější, než je nutné k plnění politických cílů Unie a zajištění odpovědnosti, transparentnosti a kontrolovatelnosti;

12.  vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před návrhem příštího VFR a příštího CEF předložila pro odvětví dopravy jednoznačné posouzení dopadu EFSI na další finanční nástroje, zejména s ohledem na CEF, jakož i na soudržnost dluhového nástroje CEF s dalšími iniciativami Unie; žádá, aby toto posouzení poskytlo jasnou analýzu zeměpisné rovnováhy investic v odvětví dopravy; připomíná však, že částka finančních prostředků vynaložených v rámci finančního nástroje by neměla být považována za jediné relevantní kritérium k posouzení jeho výsledků; vyzývá proto Komisi, aby prohloubila své hodnocení výsledků získaných v rámci dopravních projektů financovaných z prostředků Unie a změřila jejich přidanou hodnotu;

13.  připomíná svou žádost, aby Komise s ohledem na vícezdrojové financování poskytla snadný přístup k projektům – v podobě jednotného kontaktního místa – s cílem umožnit občanům snadno sledovat vývoj a financování infrastruktury spolufinancované z prostředků Unie a z EFSI;

14.  konstatuje, že na výzkum a inovace bylo v rámci podokruhu VFR „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ vynaloženo 59 % prostředků; je znepokojen vysokou mírou chyb (4,1 %); zdůrazňuje, že inovace jsou klíčovým prvkem k zajištění udržitelnosti dopravy; vyzývá Komisi, aby předložila opatření na další zjednodušení a zajistila poskytování technické a finanční podpory tak, aby finanční prostředky Unie byly odpovídajícím způsobem využívány a aby z nich mělo prospěch více účastníků, zejména malé a střední podniky; připomíná, že v příštím VFR je třeba zajistit dostatek finančních prostředků Unie ve formě grantů na výzkum a inovace;

15.  vítá prohlášení o zahájení počátečních služeb programu Galileo v roce 2016; zdůrazňuje význam služby EGNOS pro odvětví dopravy; v tomto ohledu konstatuje, že ke konci roku 2016 bylo v Unii 219 letišť EGNOS, na kterých byly zavedeny postupy přistání letadel založené na systému EGNOS, a že pokud jde o silniční dopravu, počet nákladních vozidel využívajících systém EGNOS pro placení mýtného činil 1,1 milionu; žádá Komisi, aby v příštích ročních rozpočtech poskytla nezbytné finanční prostředky na to, aby systémem EGNOS bylo pokryto celého území EU;

16.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila finanční účinnost dohody s organizací Eurocontrol, pokud jde o orgán pro kontrolu výkonnosti, a aby pokročila v návrhu zřídit orgán pro kontrolu výkonnosti jako evropský hospodářský regulační orgán pod dohledem Komise; dále vzhledem k nutnosti co nejdříve provést jednotné evropské nebe a ve snaze zvýšit konkurenceschopnost odvětví letectví vyzývá Komisi, aby pokročila v návrhu jmenovat manažery struktury vzdušného prostoru, kteří by fungovali jako samostatný poskytovatel služeb zřízený jako průmyslové partnerství;

17.  konstatuje, že agentura INEA přijala v roce 2016 strategii auditu na období 2017–2024 a že dosud nejsou k dispozici odhady míry chyb, jelikož první audity o CEF se uskuteční až v roce 2017;

18.  vítá strategii kontrol ex ante pro dopravu, kterou agentura INEA přijala v roce 2016 a která zohledňuje osvědčené postupy z programu TEN-T, jakož i specifické rysy dílčího programu CEF v oblasti dopravy, a je založena na cíleném odběru vzorků za účelem zachování nízké míry chyb; vítá rovněž skutečnost, že tyto kontroly ex-ante umožňují posuzovat v rané fázi legalitu a správnost výkazů nákladů předkládaných příjemci;

19.  vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadu projektů financovaných členskými státy v oblasti dopravy v rámci strategie pro Podunají a aby navrhla zvýšit přidanou hodnotu budoucích projektů s cílem přispět k realizaci tohoto důležitého dopravního koridoru;

20.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že kvůli neexistenci zvláštní rozpočtové položky pro cestovní ruch není využívání finančních prostředků Unie na podporu činností v oblasti cestovního ruchu transparentní; připomíná svou žádost, aby do příštích rozpočtů Unie byla zařazena rozpočtová položka věnovaná cestovnímu ruchu;

21.  navrhuje, aby Parlament udělil Komisi absolutorium za plnění souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2016, pokud jde o odvětví spadající do oblasti působnosti Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Dieter-Lebrecht Koch, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Marian-Jean Marinescu, Renaud Muselier, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault d’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Marie-Pierre Vieu, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jakop Dalunde, Michael Detjen, Markus Ferber, Maria Grapini, Rolandas Paksas, Jozo Radoš, Evžen Tošenovský, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Jozo Radoš, Dominique Riquet, Pavel Telička

ECR

Tomasz Piotr Poręba, Evžen Tošenovský, Roberts Zīle

GUE/NGL

Marie-Pierre Vieu

PPE

Georges Bach, Deirdre Clune, Andor Deli, Markus Ferber, Dieter-Lebrecht Koch, Marian-Jean Marinescu, Renaud Muselier, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Henna Virkkunen, Luis de Grandes Pascual, Wim van de Camp, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

S&D

Lucy Anderson, Isabella De Monte, Michael Detjen, Ismail Ertug, Maria Grapini, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Olle Ludvigsson, Gabriele Preuß, Christine Revault d'Allonnes Bonnefoy, István Ujhelyi, Janusz Zemke

VERTS/ALE

Michael Cramer, Jakop Dalunde, Keith Taylor

4

-

ECR

Jacqueline Foster

EFDD

Rolandas Paksas, Jill Seymour

ENF

Marie-Christine Arnautu

1

0

EFDD

Daniela Aiuto

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

21.2.2018

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016: oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodajka: Iskra Mihaylova

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že jak je uvedeno ve výroční zprávě Evropského účetního dvora, snížila se odhadovaná míra chyb ve výdajích na „Hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ z 5,2 % v roce 2015 na 4,8 % v roce 2016; bere na vědomí konstantní zlepšování v průběhu uplynulých tří let; vítá skutečnost, že Účetní dvůr vydal výrok s výhradou o správnosti operací, na nichž se zakládá účetní závěrka za rok 2016; bere na vědomí, že míra chyb v programovém období 2007–2013 zůstává významně pod úrovněmi hlášenými za předchozí období, což dokazuje celkový pozitivní dopad přijatých nápravných opatření; vyzývá Komisi, nadále spolupracovala s členskými státy na zlepšování jejich systémů řízení a kontroly a nadále využívala dostupné právní nástroje pro dohled s cílem zajistit, aby byly všechny významné chyby napraveny; bere na vědomí dodatečné požadavky na spolehlivost účetnictví u programů na období 2014–2020, které předpokládají roční postup schvalování certifikovaných účtů s cílem trvale omezit míru zbytkových chyb; zdůrazňuje, že míru chyb by se podařilo snížit ještě více, pokud by se dále zjednodušila pravidla a snížila administrativní zátěž;

2.  konstatuje, že stejně jako v předchozích letech měly členské státy dostatek informací k tomu, aby významnému počtu chyb předešly nebo je odhalily a napravily ještě před podáním žádostí o proplacení a že odhadovaná míra chyb mohla být snížena pod práh významnosti; bere na vědomí závěry Účetního dvora, podle nichž nejsou zapotřebí další kontroly výdajů EU, nýbrž je třeba řádně uplatňovat kontroly stávající; vyzývá proto členské státy, aby řádně uplatňovaly své řídící a kontrolní systémy k odhalování a nápravě nesrovnalostí prostřednictvím jejich vlastních kontrol a auditů; zdůrazňuje, že v novém období 2014–2020 je celková kapacita pro nápravu chyb vyšší, protože Komise má v případě, že jsou zjištěny závažné nedostatky, možnost prosadit čisté finanční korekce, které budou členské státy silně motivovat k tomu, aby závažné nesrovnalosti odhalovaly a napravovaly předtím, než certifikují roční účty pro Komisi; vyzývá Komisi, aby k podpoře orgánů členských států efektivně využívala veškeré nástroje, které má k dispozici, včetně technické pomoci;

3.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se svými celostátními, regionálními a místními orgány pokračovaly v boji proti podvodům a aby i nadále ambiciózně usilovaly o zamezování nesrovnalostem, prevenci a odhalování podvodů a další snižování míry chyb; domnívá se, že je třeba pokračovat také v rozvoji příslušných kapacit, a to rovněž ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami, a v provádění paktů integrity; poukazuje na to, že je nutné neustále vysvětlovat veřejnosti, jaký je rozdíl mezi podvodem a chybou; připomíná, že nesrovnalosti nejsou vždy totéž co podvody a že je třeba odlišovat nesrovnalosti, které vznikly s podvodným záměrem, od těch ostatních; to je také jeden z důvodů, proč pozastavení plateb v případě nesrovnalostí by mělo být používáno jen jako krajní opatření;

4.  poukazuje na to, že pro řádné využívání evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) je důležité mít potřebné administrativní kapacity, a domnívá se, že ke zvýšení kapacit členských států v této oblasti by vhodným způsobem přispěla výměna osvědčených postupů;

5.  poukazuje na to, že hlavním zdrojem chyb byla skutečnost, že příjemci do svých výkazů výdajů zahrnuli nezpůsobilé náklady (zahrnutí nezpůsobilých nákladů do výkazů výdajů je podle výpočtů Účetního dvora příčinou 42 % odhadované míry chyb) a že nebyla dodržena pravidla pro zadávání veřejných zakázek (30 % odhadované míry chyb); v této souvislosti vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k prevenci a nápravě těchto chyb; je hluboce znepokojen tím, že podle výroční zprávy Účetního dvora určily členské státy tři roky po zahájení období 2014–2020 pouze 77 % programových orgánů, a naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby úzce spolupracovaly na dokončení tohoto procesu; vyzývá Komisi, aby provedla přezkum právní úpravy státních podpor a navrhla změny, které by snížily administrativní zátěž pro vnitrostátní orgány a příjemce a odstranily překážky, které způsobují, že evropské společnosti a organizace jsou vůči konkurentům ze třetích zemí v nevýhodném postavení;

6.  je znepokojen zpožděními při provádění programů financovaných z ESI fondů na období 2014–2020 a důsledky těchto zpoždění pro regiony, pokud jde o uvolňování prostředků z evropských fondů a jejich využívání, a tedy i provádění veřejných investic, které jsou nyní po deseti letech opakovaných krizí více zapotřebí než kdy dříve; zdůrazňuje, že ke konci roku 2016 činila celková výše rozpočtových závazků přidělených na vybrané projekty přibližně 186,6 miliard EUR a že bylo vyplaceno pouze 41,9 miliardy EUR, takže došlo k akumulaci 77 % zbývajících neproplacených závazků (144,6 mld. EUR), a to zejména v důsledku těchto zpoždění; zdůrazňuje, že se předpokládá, že tato částka do roku 2020 ještě vzroste; zdůrazňuje, že vypořádání těchto nevyřízených plateb by mělo být prioritou při plánování příštího víceletého finančního rámce (VFR); zdůrazňuje, že zpoždění při plnění rozpočtu nelze v žádném případě interpretovat jako pokles poptávky po financování z EU;

7.  připomíná, že chyby v hospodářské a sociální politice a politice územní soudržnosti byly způsobeny zejména tím, že prostředky byly vypláceny nezpůsobilým příjemcům nebo na nezpůsobilé činnosti, projekty či výdaje (platby za úhradu nákladů); zdůrazňuje, že rozpočtový rok 2016 byl posledním rokem, v němž všechny auditované výdaje spadaly do VFR 2007–2013; v příštích letech už očekáváme, že vzroste podíl fondů VFR 2014–2020;

8.  je velmi znepokojen tím, že dlouhá zpoždění při provádění politik v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti prohloubila četné nerovnosti v Unii i v členských státech a regionech, a ohrozila tak integritu Unie;

9.  bere na vědomí strategickou zprávu z roku 2017 o provádění ESI fondů(29), v níž se zdůrazňuje, že od začátku období financování dosáhly vybrané projekty v rámci ESI fondů celkové výše 278 miliard EUR, neboli 44 % celkových investic plánovaných na období 2014–2020 do evropské reálné ekonomiky; domnívá se, že provádění programů na období 2014–2020 je nyní v plném proudu, což dokazuje přidanou hodnotu investic politiky soudržnosti pro všechny regiony v Unii, ale také to, že je nutné více usilovat o posílení administrativní kapacity vnitrostátních, regionálních a místních orgánů;

10.  zdůrazňuje, že plnění rozpočtu bylo v polovině roku 2017 zpožděno více než v témže časovém bodě v období 2007–2013.

11.  konstatuje, že průměrná míra úhrad u finančních nástrojů činila na konci roku 2015 pouze 75 %; konstatuje však, že úhrady z finančních nástrojů konečným příjemcům dosáhly ke 31. březnu 2017 93 % a že Komise při uzávěrce oznámila, že v případě průměrné míry úhrad bylo dosaženo významného pokroku, což ukazuje na praktický dopad těchto nástrojů; domnívá se však, že granty jsou hlavní formou podpory v rámci politiky soudržnosti s ohledem na skutečnost, že ne všechny investice přinášejí zisk a ne všechny dosahují kvantifikovatelných krátkodobých výsledků; zdůrazňuje, že přezkum finančního nařízení, který má vstoupit v platnost v roce 2018, by mohl významně přispět ke zjednodušení, zlepšení a optimalizaci jejich využívání během stávajícího programového období; zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout dalšího zlepšení v souvislosti s mírou čerpání prostředků;

12.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 5/2017 a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v plném rozsahu provedly doporučení Účetního dvora s cílem rozšířit působnost a zvýšit efektivitu systémů záruk pro mladé lidi;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila doporučení Účetního dvora uvedená v jeho výroční zprávě za rok 2016, pokud jde o rámec pro vykazování výkonnosti, uplatnila mezinárodní osvědčené postupy při přezkoumávání účinnosti ukazatelů používaných v rámci iniciativy Rozpočet EU zaměřený na výsledky a zlepšila současný systém měření výkonnosti, mimo jiné i při přehodnocování realizačního mechanismu na období po roce 2020; zdůrazňuje, že by Komise měla měření výkonnosti zjednodušit; vyzývá Komisi, aby dále posílila zaměření programů na výsledky a zjednodušila provádění ESI fondů.INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Raymond Finch, John Flack, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Paul Nuttall, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Lambert van Nistelrooij, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Andor Deli, Ivana Maletić, Urmas Paet, Tonino Picula, Georgi Pirinski, Bronis Ropė, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Anna Hedh, Bogdan Brunon Wenta

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

36

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Iskra Mihaylova, Urmas Paet

ECR

John Flack, Sławomir Kłosowski, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić

EFDD

Eleonora Evi

ENF

Steeve Briois

GUE/NGL

Martina Michels, Ángela Vallina

PPE

Daniel Buda, Andor Deli, Krzysztof Hetman, Ivana Maletić, Lambert van Nistelrooij, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Ramón Luis Valcárcel Siso, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller, Milan Zver

S&D

Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Tonino Picula, Georgi Pirinski, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Kerstin Westphal

VERTS/ALE

Bronis Ropė

2

-

EFDD

Raymond Finch, Paul Nuttall

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

24.1.2018

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodajka: Karin Kadenbach

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  všímá si, že Účetní dvůr použil vzorek 217 transakcí v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) ve 21 zemích, pokud jde o zemědělství, a 163 transakcí ve 20 zemích, pokud jde o rybolov, životní prostředí a klima a rozvoj venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), a vítá, že v roce 2016 dále poklesla míra chyb konstatovaná Účetním dvorem v oblasti „přírodních zdrojů“ na 2,5 % (z 2,9 % v roce 2015);

2.  poukazuje na to, že schopnost nápravy daná finančními opravami a zpětně získanými prostředky byla posílena, čímž se na rok 2016 výrazně snížila výše ohrožené částky u společné zemědělské politiky (SZP) o 2,04 %; konstatuje, že míra chyb zůstává stejná (2,5 %), avšak její finanční dopad je těmito finančními opravami a zpětně získanými částkami omezen, neboť část neoprávněně vyplacených částek se vrátila zpět do rozpočtu; 3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby prostředky, které jsou v rozpočtu na rok 2016 vyčleněny na rezervu pro případ krizí v zemědělství a posléze zůstanou nevyčerpány, byly dány v plném rozsahu k dispozici na přímé platby v následujícím rozpočtovém roce;

4.  vítá skutečnost, že došlo k dalšímu zlepšení a zpřesnění systému evidence půdy (LPIS), který se tak stává vynikajícím nástrojem pro snižování míry chyb a administrativní zátěže pro zemědělce a platební agentury;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly značné kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby na toto kolísání rychle a účinně reagovaly;

6.  všímá si, že první úplný rok „ekologizace“ zjevně neměl dopad na míru chyb, což lze s ohledem na složitost pravidel ekologizace pokládat za velký úspěch zemědělců a platebních agentur; nicméně sdílí názor Komise, že je ještě příliš brzy na to činit závěry o přesných výsledcích v oblasti životního prostředí; všímá si zejména toho, že výsledky v oblasti životního prostředí v odvětví zemědělství byly ovlivněny kromě ekologizace i dalšími faktory; zdůrazňuje, že „ekologizace“ je příkladem větší potřebnosti auditů výkonnosti i v odvětví zemědělství;

7.  vítá program ekologizace a jeho cíl učinit zemědělské podniky šetrnějšími k životnímu prostředí diverzifikací plodin, zachováním stávajících trvalých travních porostů a vytvářením ploch využívaných v ekologickém zájmu na orné půdě, jak je uvedeno ve výroční zprávě Účetního dvora;

8.  všímá si, že malému počtu příjemců jsou vypláceny největší platby a že 4 % přímých plateb jsou rozdělena mezi více než polovinu současných příjemců, kteří obdrželi méně než 1250 EUR za rok; domnívá se, že pro důvěryhodnost SZP má zásadní význam sbližování plateb příjemcům, a to jak mezi členskými státy, tak v rámci členských států;

9.  zdůrazňuje však, že roční obrat těchto zemědělských podniků je méně než 2 000 EUR a že jsou provozovány nikoli na komerční, tržní bázi, nýbrž za účelem pěstování potravinářských plodin zemědělci s druhým zaměstnáním a že tvoří méně než 4,6 % využívané zemědělské plochy v Unii; domnívá se proto, že je nezbytné opravit některé hrubé omyly týkající se tvrzení, že „20 % zemědělských podniků dostává 80 % pomoci“, neboť tato čísla zahrnují všechny zemědělské podniky o rozloze 10 ha a více, které představují více než 88 % zemědělské půdy a 90 % zemědělské produkce Unie;

10.  všímá si doporučení Účetního dvora ohledně opatření ke snížení věku zemědělců a potřeby cílenějších programů za tímto účelem;

11.  vítá pokles míry chyb v oblasti rozvoje venkova na 4,9 % z 5,3 % v roce 2015 a 6 % v roce 2014; uznává, že problémy venkova vyžadují komplexní investiční programy a že míra chyb pramení z různých cílů při řešení situace v oblasti hospodářství, venkovské infrastruktury, životního prostředí a zdraví zvířat, což je v protikladu s mírou EZZF ve výši 1,7 %; vyjadřuje proto politování nad tím, že zjednodušování se zaměřuje na pilíř I, ačkoli je známo, že složitější je pilíř II; rovněž se domnívá, že investice do rozvoje venkova jsou jednou ze základních součástí politiky, která by měla být zachována vedle osvědčených a přínosných modelů řízení rizik; je znepokojen klesající zaměstnaností v zemědělství a domnívá se, že pro rozvoj a infrastrukturu venkova jsou klíčové investice v rámci pilíře II; zdůrazňuje, že metodu výpočtu míry chyb u plateb v rámci SZP (zejména programů rozvoje venkova) lze zlepšit mimo jiné zjednodušením nebo snížením administrativní zátěže;

12.  připomíná, že chyby se značně liší svou povahou a rozsahem, tj. existuje rozdíl mezi neúmyslným opomenutím administrativní povahy a případy, kdy se jedná o podvod, a že opomenutí zpravidla nezpůsobují finanční škodu daňovému poplatníkovi, což by mělo být při stanovování skutečné míry chyb také zohledněno; připomíná Komisi, že riziko neúmyslných chyb vzniklých v důsledku složitosti předpisů nese v konečném důsledku příjemce; vyjadřuje politování nad tím, že i když byla investice efektivní, Účetní dvůr výdaj přesto považuje za 100% nezpůsobilý, pokud vykazuje chyby veřejná zakázka; proto zdůrazňuje, že je žádoucí výpočet chyb dále racionalizovat;

13.  sdílí názor Komise, že rozvoj venkova zůstává oblastí, kterou je třeba pečlivě sledovat; vítá, že Komise prosazuje zjednodušené vykazování nákladů (SCOs), zejména vzhledem k tomu, že uplatňování těchto opatření by omezilo riziko nadměrných cen a snížilo administrativní zátěž pro zemědělce; vyzývá Komisi, aby využívání zjednodušeného vykazování nákladů dále podporovala, neboť tento mechanismus je v Unii uplatňován pouze v omezené míře; vítá rozhodnutí Účetního dvora vypracovat o využívání zjednodušeného vykazování nákladů podrobnou zprávu, která by měla být dokončena v roce 2018;

14.  vybízí Komisi, aby dále pokročila směrem k systému jednotného auditu, který by umožnil snížit administrativní zátěž plynoucí z kontrol na všech úrovních při současném zachování účinných kontrol legality a správnosti plateb;

15.  bere na vědomí, že podle Eurostatu činila v roce 2016 celková hodnota zemědělské produkce 405 miliard EUR, což je oproti roku 2015 mírný pokles (2,8 %), který byl způsoben snížením cen zemědělských komodit;

16.  konstatuje, že zásadní význam má přístup k údajům a řádné monitorování zejména environmentálních aspektů, neboť předpokladem dlouhodobé produktivity zemědělství jsou přírodní zdroje jako půda a biologická rozmanitost;

17.  doufá, že Účetní dvůr přizpůsobuje svůj přístup v oblasti dohledu, aby vynakládání prostředků přikládal stejnou důležitost jako jejich přidělování;

18.  vítá zveřejnění výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI za rok 2016, z níž jednoznačně vyplývá, jak SZP přispěla ke zvýšení zaměstnanosti ve venkovských oblastech, konkrétně k jejímu návratu na úrovně před krizí (65 % zaměstnané populace v produktivním věku oproti 64,8 % v roce 2008 a nejnižší míře 62,5 % v roce 2011); vítá skutečnost, že přímé platby jsou nyní lépe zacíleny na mladé zemědělce, malé zemědělce a zemědělce v oblastech s přírodními omezeními;

19.  vítá, že celková míra chyb uváděná Účetním dvorem a celková míra chyb u SZP ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI za rok 2016 jsou velmi podobné, což ukazuje na účinnost plánů nápravy prováděných v předchozích letech dotčenými členskými státy, zejména pokud jde o zlepšení jejich systémů evidence půdy;

20.  znovu opakuje žádost Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 (usnesení A8-0240/2015), aby Komise, členské státy a Účetní dvůr dále rozvíjely strategie auditu založené na posouzení rizika zohledňující všechny příslušné údaje.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Esther Herranz García, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Stefan Eck, Jens Gieseke, Maria Heubuch, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Tom Vandenkendelaere, Thomas Waitz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Ulrike Müller

ECR

Richard Ashworth, Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson, Stanisław Ożóg

EFDD

Marco Zullo

ENF

Laurentiu Rebega

GUE/NGL

Stefan Eck, Luke Ming Flanagan

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Jens Gieseke, Esther Herranz García, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Czesław Adam Siekierski, Tom Vandenkendelaere

S & D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Karin Kadenbach, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

VERTS/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

2

-

EFDD

John Stuart Agnew

ENF

Philippe Loiseau

0

0

-

-

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

2.3.2018

STANOVISKO Výboru pro rybolov

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodaj: Alain Cadec

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru o konsolidované roční účetní závěrce Evropské unie za rok 2016; bere na vědomí výroční zprávu Účetního dvora za rozpočtový rok 2016; bere na vědomí výroční zprávu o činnosti Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE) za rok 2016;

2.  konstatuje, že byl zachován příznivý trend v rozpočtovém řízení z posledních let a že Účetní dvůr nemá k výroční zprávě o činnosti GŘ MARE za rok 2016 žádné zvláštní připomínky;

3.  naléhavě žádá Účetní dvůr, aby ve svých budoucích zprávách uváděl oddělenou míru chyb pro oblast rybolovu a námořních záležitostí, aby se předešlo zkreslení plynoucímu z toho, že jsou do stejného okruhu zahrnovány jiné oblasti; konstatuje, že oblast námořních záležitostí a rybolovu není ve výroční zprávě Účetního dvora dostatečně podrobně rozvedena, což ztěžuje řádné posouzení finančního řízení v této oblasti;

4.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své zprávě uvádí, že celková míra chyb je nižší než v předchozím roce, a naléhavě vyzývá Komisi, aby v tomto klesajícím trendu pokračovala;

5.  vyjadřuje uznání Komisi za obzvláště vysokou míru plnění v hlavě 11 oddílu III rozpočtu na rok 2016 týkající se námořních záležitostí a rybolovu, ať už se jedná o prostředky na závazky (99,2 %) nebo prostředky na platby (94,7 %); poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014 se rozpočtové zdroje člení podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

6.  bere na vědomí výhradu vydanou ve výroční zprávě o činnosti GŘ MARE, která se týká zjištěných nezpůsobilých výdajů Evropského rybářského fondu a dotýká se osmi členských států;

7.  podporuje GŘ MARE v jeho úsilí o kontrolu prostředků v rámci sdíleného řízení, především opatření týkající se Evropského rybářského fondu a Evropského námořního a rybářského fondu;

8.  konstatuje, že riziko ztráty finančních prostředků se týká 5,9 milionů EUR a že Komise přijala opatření nezbytná k posouzení výdajů za rok 2017 a případnému vrácení přidělených prostředků;

9.  konstatuje, že úroveň provádění Evropského námořního a rybářského fondu v období 2014–2020 je stále nedostatečná, ačkoliv od jeho schválení dne 15. května 2014 uběhly tři roky, vzhledem k tomu, že do září 2017 bylo využito pouze 1,7 % z 5,7 miliard EUR dostupných v rámci sdíleného řízení; konstatuje, že čerpání z tohoto fondu je odpovědností členských států; poukazuje na to, že podle článku 13 nařízení (EU) č. 508/2014 se rozpočtové zdroje člení podle oblasti přidělení, a že by tudíž bylo vhodné, aby Komise ve své zprávě podrobně uvedla míru plnění podle rozpočtových položek;

10  považuje za nezbytné poskytnout veškerou možnou podporu členským státům s cílem zajistit řádné a plné využívání zdrojů Evropského námořního a rybářského fondu, s vysokými mírami plnění, v souladu s jejich příslušnými prioritami a potřebami, zejména co se týče udržitelného rozvoje odvětví rybolovu;

11.  na základě dostupných informací navrhuje, aby bylo Komisi uděleno absolutorium týkající se jejích výdajů v oblasti námořních záležitostí a rybolovu za rozpočtový rok 2016.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Alain Cadec, David Coburn, Linnéa Engström, João Ferreira, Sylvie Goddyn, Mike Hookem, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Liadh Ní Riada, Ulrike Rodust, Annie Schreijer-Pierik, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Ruža Tomašić, Peter van Dalen, Jarosław Wałęsa

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Norbert Erdős, Maria Lidia Senra Rodríguez

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Liliana Rodrigues

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16

+

ALDE

António Marinho e Pinto, Norica Nicolai

ECR

Peter van Dalen, Remo Sernagiotto, Ruža Tomašić

PPE

Alain Cadec, Norbert Erdős, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, Gabriel Mato, Annie Schreijer-Pierik, Jarosław Wałęsa

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Liliana Rodrigues, Ulrike Rodust, Isabelle Thomas

4

-

EFDD

David Coburn, Mike Hookem

ENF

Sylvie Goddyn

VERTS/ALE

Linnéa Engström

2

0

GUE/NGL

João Ferreira, Liadh Ní Riada

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

26.1.2018

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodaj: Bogdan Andrzej Zdrojewski

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá skutečnost, že program Erasmus+ v roce 2016 umožnil 500 000 osob studovat, vzdělávat se nebo vykonávat dobrovolnickou práci v zahraničí a úspěšně pokračuje v plnění svého cíle, kterým je v roce 2020 dosáhnout 4 milionů účastníků; zdůrazňuje, že studenti zapojení do programu Erasmus+ často rozvíjejí celou řadu přenositelných dovedností, schopností a znalostí a mají lepší kariérní vyhlídky než studenti, kteří mobility nevyužívají, a že program zajišťuje strategickou investici do mladých lidí v Evropě; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit větší přístupnost programu, zejména pro mladé lidi s omezenými příležitostmi;

2.  vítá převod převážné části postupu vyřizování žádostí o financování v rámci programu Erasmus+ na online systém; domnívá se však, že tento postup lze dále zjednodušit zrušením nutnosti vyžadovat fyzický podpis zmocňujících dopisů od partnerů v projektech;

3.  konstatuje, že přetrvávají problémy s přístupem k financování programu Erasmus+ v oblasti mládeže související s decentralizací řízení programů národními agenturami; požaduje, aby Evropská komise přijala nezbytná opatření, jako je například centralizace části tohoto financování u výkonné agentury; dále vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje nezbytné pro větší zapojení všech příjemců programů, například zřízení stálých odvětvových podvýborů, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1288/2013(30);

4.  žádá, aby to, co bylo doposud úspěšné v rámci programu Erasmus+, tj. výměnné programy pro studenty vysokých škol, nebylo narušeno použitím finančních prostředků na jiný program nebo rozšířením tohoto programu na jiné příjemce, jako jsou migranti;

5.   bere na vědomí znepokojení v souvislosti s malým využitím nástroje pro záruky za studentské půjčky a jeho nedostatečným zeměpisným pokrytím; doufá, že nedávná přímá dohoda s Univerzitou v Lucemburku přinese údaje, pokud jde o nový model pro účinnější využívání úvěrů; naléhavě vyzývá Komisi a Evropský investiční fond, aby zintenzivnily své úsilí o dosažení maximální účinnosti tohoto nástroje, a vyzývá Komisi, aby provedla podrobné posouzení jeho přínosů;

6.  je znepokojen chronicky nízkou mírou úspěšnosti programu Evropa pro občany a dílčího programu Kultura v rámci programu Kreativní Evropa (16 %, resp. 11 % v roce 2016); zdůrazňuje, že nízká míra úspěšnosti vyvolává u žadatelů frustraci a svědčí o nedostatečné úrovni financování, což neodpovídá ambiciózním cílům programů;

7.  zdůrazňuje, že Výkonná agentura Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) uvádí, že program Evropa pro občany dosáhl ve svém třetím roce provádění v roce 2016 plné zralosti; vyzývá proto Komisi a Radu, aby řádně zvážily dlouhé lhůty plného provádění nových programů ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, aby se zabránilo opakování těchto zpoždění také v budoucím finančním rámci po roce 2020;

8.  vyzdvihuje úlohu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) při provádění tří programů v oblasti kultury a vzdělávání, jak dokládá pozitivní hodnocení práce agentury dokončené v roce 2016; vítá, že EACEA v souvislosti s financovanými projekty více využívá elektronického podávání zpráv, což by mělo zlepšit shromažďování údajů a monitorování projektů, přispět k plnění politiky Komise a pomoci příjemcům; s potěšením konstatuje, že agentura EACEA provádí 92 % svých plateb ve lhůtách stanovených finančním nařízením; vzhledem k tomu, že příjemci podpory z programů v oblasti kultury a vzdělávání jsou často velmi malé organizace, vyzývá agenturu EACEA, aby usilovala o lepší výsledky, případně také pomocí ukazatele průměrné doby pro vyplacení prostředků;

9.  bere na vědomí, že v roce 2016 byl zaveden záruční nástroj pro kulturní a tvůrčí odvětví s rozpočtem ve výši 121 milionů EUR do roku 2022 a že odvětví i finanční zprostředkovatelé projevují o tento nástroj od samého začátku zájem; žádá, aby bylo rychle provedeno plánované předběžné poskytnutí prostředků z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pro tento nástroj ve výši 60 milionů EUR; připomíná, že úvěry doplňují další hlavní zdroje financování tohoto odvětví, jako jsou granty;

10.  vyjadřuje znepokojení nad velmi nízkou úrovní financování EFSI, které bylo v roce 2016 použito pro vzdělávání a kulturní a tvůrčí odvětví; domnívá se, že k tomu, aby mohlo kulturní a tvůrčí odvětví využívat prostředky EFSI, je nezbytná podpora uzpůsobená na míru jednotlivým odvětvím;

11.  znovu opakuje svou podporu nezávislému mediálnímu pokrytí záležitostí EU, zejména prostřednictvím rozpočtové pomoci pro televizní, rozhlasové a internetové sítě; vítá pokračování dotace pro síť Euranet + do roku 2018 a naléhavě žádá Komisi, aby nalezla udržitelnější model financování sítě;

12.  je nadále znepokojen tím, že Evropské školy stále neřeší účetní nedostatky, které Evropský účetní dvůr opakovaně zjišťuje a Evropský parlament zdůrazňuje ve svých zprávách o udělení absolutoria; poukazuje například na to, že i když se školy celkově zlepšily, pokud jde o účetní závěrky, dvě ze čtrnácti škol, jakož i Úřad zástupce Rady guvernérů Evropských škol, dosud nepředložily své účetní závěrky v zákonné lhůtě; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory úsilí, které Evropské školy vynakládají na posílení vnitřních kontrol a vítané zavedení externího auditu, přetrvávají nedostatky, pokud jde o zadávání zakázek, nábor a platební postupy;

13.   vítá skutečnost, že Účetní dvůr nezjistil žádné důkazy věcných pochybení, avšak vyjadřuje politování nad tím, že není schopen potvrdit, že finanční řízení škol v roce 2016 bylo prováděno v souladu s finančním nařízením, jeho prováděcími pravidly a služebním řádem; domnívá se, že Evropské školy musí mít přiměřený a odpovědný systém řízení, který odpovídá základním požadavkům pro výkon veřejné funkce, a proto musí splňovat vyšší standardy, pokud jde o povinnost odpovídat se a manažerskou odpovědnost; v tomto ohledu vítá skutečnost, že v roce 2017 bylo přijato revidované finanční nařízení pro Evropské školy, jež by mělo sloužit jako právní rámec pro řešení některých nedostatků, které zjistil Účetní dvůr, zejména pokud jde o oddělování účetních funkcí od funkcí ostatních; připomíná však, že řádné provádění nových pravidel je i nadále klíčem k realizaci doporučení Účetního dvora; trvá proto na tom, aby Rada guvernérů Evropských škol podala Evropskému parlamentu zprávu o pokroku prováděcích opatření do konce roku 2018;

14.   připomíná, že Evropské školy dohromady disponují ročním rozpočtem ve výši téměř 300 milionů EUR, z nichž přibližně 60 % přichází od Evropské komise; zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2018 obsahuje prostředky určené k vytvoření nové účetní správy a provádění revidovaného finančního nařízení; zdůrazňuje, že Komise má v Radě guvernérů pouze jeden hlas, a proto hlavní odpovědnost za řádné finanční řízení Evropských škol nesou členské státy; vyzývá členské státy, aby podpořily Komisi a Evropské školy v jejich úsilí o zohledňování doporučení Účetního dvora;

15.   domnívá se, že vystoupení Spojeného království z Evropské unie přináší v souvislosti s Evropskými školami velmi palčivé otázky, zejména proto, že přibližně 21 % všech žáků Evropských škol bylo ve školním roce 2016–2017 v anglické jazykové sekci (na druhém místě následuje francouzská sekce) a angličtinu si jako druhý jazyk zvolilo 61 % žáků Evropských škol; je si vědom toho, že nejistota ohledně poskytování výuky v angličtině po vystoupení Spojeného království z EU vyvolává mezi rodiči a žáky Evropských škol obavy; vyzývá Evropskou komisi a Evropské školy, aby podaly Výboru pro kulturu a vzdělávání zprávu o svých plánech na řešení specifických problémů způsobených vystoupením Spojeného království z EU a o tom, jak hodlají v rámci Evropských škol pokračovat v poskytování prvotřídní výuky angličtiny, včetně úvah o možných alternativních smluvních ujednáních pro učitele;

16.  konstatuje, že podle údajů Účetního dvora EU byl v roce 2016 dosažen nový rekord, pokud jde o platby odložené do budoucích rozpočtů; naléhavě žádá Komisi a Radu, aby poskytovaly přiměřené zdroje pro včasné plnění smluvních závazků uzavřených s příjemci programů, a tím minimalizovaly rozdíl mezi prostředky na závazky a na platby;

17.  domnívá se, že rozpočet EU by měl být více nezávislý na přímých příspěvcích členských států; podporuje navrhovanou reformu systému vlastních zdrojů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Stefano Maullu, Luigi Morgano, John Procter, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Algirdas Saudargas

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

ECR

Angel Dzhambazki, Rupert Matthews, John Procter

EFDD

Isabella Adinolfi

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Algirdas Saudargas, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski

S&D

Silvia Costa, Damian Drăghici, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Luigi Morgano, Julie Ward

Verts/ALE

Jill Evans, Helga Trüpel

0

-

 

 

3

0

ENF

Dominique Bilde

GUE/NGL

Nikolaos Chountis, Curzio Maltese

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

7.2.2018

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodaj: Kostas Chrysogonos

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá stanovisko Evropského účetního dvora k účetní závěrce Unie za rok 2016; zejména poukazuje na to, že míra chyb v platbách se v roce 2016 dále snížila na historicky nejnižší úroveň 3,1 %, a konstatuje, že je to nyní od roku 1994 poprvé, co Účetní dvůr vydal ohledně plateb výrok s výhradou; konstatuje, že míra chybovosti v platbách v rámci okruhu 3 (bezpečnost a občanství) nebyla Účetním dvorem stanovena kvůli malému vzorku auditovaných operací;

2.  konstatuje, že platby v rámci sdíleného řízení poskytované Azylovému, migračnímu a integračnímu fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost byly vzhledem k tomu, že rok 2016 byl již třetím rokem provádění stávajícího Víceletého finančního rámce (VFR), prováděny pomalým tempem; zdůrazňuje, že je důležité snižovat nebezpečí vzniku prodlev při provádění vnitrostátních plánů a při nápravě nedostatků v kontrolních systémech členských států; poukazuje na důležitost toho, aby byly kontrolní systémy členských států posuzovány na základě dostatečně podrobných informací;

3.  konstatuje, že celková částka uvolněná na oblast migrace a azylu v roce 2016 nebyla Komisí vykázána a že je obtížné ji odhadnout; vybízí proto Komisi, aby za tímto účelem vypracovala ucelenou, komplexní a konkrétní strukturu pro podávání zpráv; připomíná svou výzvu určenou Komisi, aby rozdělila rozpočtové položky s cílem posílit transparentnost a zvýšit hospodářskou účinnost;

4.  připomíná, že v roce 2016 byly v reakci zejména na humanitární situaci, s níž se v Unii potýkali uchazeči o azyl, v široké míře používány rovněž zvláštní nástroje, a že zde proto hrozí nebezpečí, že prostředky zbývající do konce současného VFR nemusí stačit pro řešení neočekávaných událostí, k nimž může do roku 2020 dojít; žádá Komisi, aby tuto strukturální otázku v příštím VFR vyřešila a aby náležitě informovala Parlament;

5.  upozorňuje na to, že útvar interního auditu Komise zjistil, že pracovní programy některých agentur postrádaly kvalitu, pokud jde o vytyčení cílů a vymezení klíčových ukazatelů výkonnosti; zdůrazňuje, že GŘ HOME by mělo předložit k pracovním programům svých agentur systémové stanovisko;

6.  naléhá na vypracování ucelené a systémové strategie, která by obsahovala jednoznačnější, důraznější a dlouhodobé politické a operační priority týkající se ochrany základních práv a svobod, přičemž musí být zajištěno účinné provedení této strategie, kromě jiného vynaložením dostatečných finančních prostředků na tento účel;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Heinz K. Becker, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Frank Engel, Cornelia Ernst, Raymond Finch, Lorenzo Fontana, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Roberta Metsola, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Sergei Stanishev, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Kostas Chrysogonos, Carlos Coelho, Gérard Deprez, Maria Grapini, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Marek Jurek, Andrejs Mamikins, Angelika Mlinar, Jaromír Štětina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Jonathan Bullock, Julia Reda, Francis Zammit Dimech

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

45

+

ALDE

Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Filiz Hyusmenova, Sophia in 't Veld, Angelika Mlinar

ECR

Marek Jurek, Branislav Škripek, Helga Stevens

GUE/NGL

Kostas Chrysogonos, Cornelia Ernst, Marie-Christine Vergiat

PPE

Asim Ademov, Georges Bach, Heinz K. Becker, Michał Boni, Carlos Coelho, Frank Engel, Kinga Gál, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Barbara Kudrycka, Roberta Metsola, Csaba Sógor, Jaromír Štětina, Traian Ungureanu, Francis Zammit Dimech, Tomáš Zdechovský

S&D

Caterina Chinnici, Ana Gomes, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Dietmar Köster, Cécile Kashetu Kyenge, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Soraya Post, Birgit Sippel, Sergei Stanishev, Josef Weidenholzer

VERTS/ALE

Julia Reda, Judith Sargentini

6

-

EFDD

Jonathan Bullock, Raymond Finch, Kristina Winberg

ENF

Lorenzo Fontana, Auke Zijlstra

NI

Udo Voigt

1

0

GUE/NGL

Malin Björk

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

2.2.2018

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, oddíl III – Komise a výkonné agentury

(2017/2136(DEC))

Zpravodajka: Barbara Matera

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů představuje jednu z hodnot, na nichž se Evropská unie zakládá, a že se Evropská unie zavázala prosazovat začleňování rovnosti žen a mužů do všech svých činností, jak je zakotveno v článku 8 Smlouvy o fungování EU;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně požádal Komisi, aby provedla začlenění genderového hlediska, zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu a hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů v jednotlivých politických oblastech Unie, a Účetní dvůr, aby začlenil genderové hledisko do svého hodnocení plnění rozpočtu Unie;

1.  zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být zajištěna ve všech politických oblastech; připomíná proto svou výzvu k tomu, aby bylo zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu uplatňováno ve všech fázích rozpočtového procesu, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho plnění;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že rozpočtové položky v rámci programu Práva, rovnost a občanství na období let 2014–2020 nespecifikují zdroje určené pro jednotlivé cíle tohoto programu související s rovností žen a mužů; vítá skutečnost, že síť Ženy proti násilí a Evropská ženská lobby obdržely v roce 2016 granty v oblasti boje proti násilí páchanému na ženách a rovnosti pohlaví;

3.  žádá, aby byla rovnost žen a mužů výslovně zmíněna v okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“;

4.  opakuje svou výzvu, aby byla zachována samostatná rozpočtová položka pro specifický cíl programu Daphne a aby na něj bylo vyčleněno více zdrojů s cílem zvrátit snižování finančních prostředků pro tento program v období 2014–2020;

5.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Evropský fond pro strategické investice nezahrnuje hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůrazňuje, že úspěšný proces obnovy není možný, nebude-li řešen dopad krizí na ženy;

6.  upozorňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů patří také mezi základní zásady Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF); lituje však nedostatku cílených opatření zaměřených na rovnost pohlaví s příslušnými rozpočtovými položkami navzdory opakovaným výzvám Parlamentu, aby byl genderový rozměr zohledňován též v rámci migrační a azylové politiky;

7.  opakuje svou žádost, aby byly do společného souboru ukazatelů výsledků plnění rozpočtu Unie začleněny rovněž genderové ukazatele, s patřičným ohledem na zásadu řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;

8.  žádá, aby se hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů stalo součástí obecných předběžných podmínek pro poskytování finančních prostředků EU a aby údaje o příjemcích a účastnících byly pokud možno tříděny podle pohlaví;

9.  vítá skutečnost, že opatření v rámci Evropského sociálního fondu se v roce 2016 vyznačovala relativně vyváženým zastoupením žen a mužů (52 % žen oproti 48 % mužů);

10.  vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby obnovily svůj závazek k zajištění rovnosti žen a mužů v příštím VFR prostřednictvím společného prohlášení připojeného k VFR, včetně závazku zohledňovat při přípravě rozpočtu hledisko rovnosti žen a mužů a účinně monitorovat provádění tohoto prohlášení v rámci ročních rozpočtových procesů na základě začlenění příslušného ustanovení v doložce o přezkumu v novém nařízení o VFR.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Heinz K. Becker, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Iratxe García Pérez, Arne Gericke, Anna Hedh, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, João Pimenta Lopes, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Catherine Bearder, Izaskun Bilbao Barandica, Lívia Járóka, Urszula Krupa, Edouard Martin, Clare Moody, Monika Vana

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Artis Pabriks, Jarosław Wałęsa

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ALDE

Catherine Bearder, Izaskun Bilbao Barandica, Angelika Mlinar

ECR

Arne Gericke

EFDD

Daniela Aiuto

PPE

Heinz K. Becker, Anna Maria Corazza Bildt, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Lívia Járóka, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Niebler, Artis Pabriks, Michaela Šojdrová, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jarosław Wałęsa

S&D

Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Edouard Martin, Clare Moody, Maria Noichl

VERTS/ALE

Florent Marcellesi, Ernest Urtasun, Monika Vana

1

-

ECR

Urszula Krupa

4

0

GUE/NGL

Malin Björk, João Pimenta Lopes, Ángela Vallina

PPE

Marijana Petir

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Ryszard Czarnecki, Martina Dlabajová, Raffaele Fitto, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Jean-François Jalkh, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Bart Staes, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Benedek Jávor, Andrey Novakov, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Anneli Jäätteenmäki, Norbert Lins, Rupert Matthews, Lieve Wierinck

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

16

+

ALDE

Martina Dlabajová, Anneli Jäätteenmäki, Lieve Wierinck

ECR

Rupert Matthews

PPE

Ingeborg Gräßle, Norbert Lins, Andrey Novakov, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Patricija Šulin, Joachim Zeller

S&D

Inés Ayala Sender, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Derek Vaughan

7

-

ECR

Ryszard Czarnecki, Raffaele Fitto

EFDD

Eleonora Evi

ENF

Jean-François Jalkh

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan

VERTS/ALE

Benedek Jávor, Bart Staes

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

  COM(2017) 351 final, p. 81.

(2)

  Výroční zpráva o řízení a výkonnosti za rok 2016, s. 82, GŘ AGRI, výroční zpráva o činnosti, příloha 10, s. 140.

(3)

  Viz výroční zpráva Komise za rok 2016 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU, s. 81.

(4)

  P8_TA(2017)0143, body 120 a 121.

(5)

  Zprávu lze najít zde: http://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/cohesion-report/.

(6)

  Úř. věst. C 322/2017, 28.9.2017, s. 19; rámeček 1.2, poznámka pod čarou 1.

(7)

  Shrnutí údajů o pokroku ve financování a provádění nástrojů finančního inženýrství nahlášených řídicími orgány v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, s. 11.

(8)

  Studie „Assessment of the 10 years’ Cooperation and Verification Mechanism for Bulgaria and Romania (Hodnocení deseti let mechanismu pro spolupráci a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko); GŘ IPOL, tematická sekce D: rozpočtové záležitosti.

(9)

  Viz výroční zpráva o činnosti GŘ AGRI v roce 2016, s. 17.

(10)

  Viz bod 207 usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 obsahujícího připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Přijaté texty, P8_TA(2016)0309).

(11)

  Viz orientační údaje o distribuci pomoci podle velikostní třídy pomoci přijaté v souvislosti s přímou pomocí vyplácenou producentům na základě nařízení Rady (ES) č. 1307/2013 (rozpočtový rok 2016).

(12)

  Okruh 3 VFR se vztahuje na různé politiky; největší oblast výdajů připadá na migraci a bezpečnost; finanční prostředky se však poskytují také na „potraviny a krmiva“, kulturní a tvořivé činnosti a programy v oblasti spravedlnosti, práv, rovnosti a občanství a také spotřebitelů a zdraví;

(13)

  AMIF nahradil někdejší program Solidarity a řízení migračních toků (SOLID).

(14)

  Evropský účetní dvůr „Rapid case review on the implementation of the 5% reduction of staff posts“ (Zpráva o rychlém přezkumu provádění závazku snížit počet pracovních míst o 5 %), s. 27.

(15)

  P8_TA(2017)0143, body 276, 281, 282.

(16)

  Zpráva o ověření roční účetní závěrky evropských škol za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi škol, listopad 2017, 11 a 12.

(17)

  https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/aar-hr-2016_en_0.pdf , p.10.

(18)

  https://corporateeurope.org/expert-groups/2017/02/corporate-interests-continue-dominate-key-expert-groups.

(19)

  (2015/2319(INI))

(20)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(21)

  http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/how/stages-step-by-step/strategic-report/.

(22)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(23)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí program „Erasmus+“ : program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(24)

Zvláštní zpráva č. 9/2016: Výdaje v zemích jižního Středomoří a východního sousedství na vnější rozměr migrace do roku 2014.

(25)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).

(26)

Zvláštní zpráva č. 31/2016: Alespoň pětina rozpočtu EU by měla být vynaložena na opatření v oblasti klimatu: na tomto cíli se ambiciózně pracuje, ale existuje vážné riziko, že nebude splněn.

(27)

Zvláštní zpráva č. 18/ 2016: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv.

(28)

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(29)

http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/policy/how/stages-step-by-step/strategic-report/.

(30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí program „Erasmus+“ : program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

Poslední aktualizace: 13. dubna 2018Právní upozornění