Zpráva - A8-0161/2018Zpráva
A8-0161/2018
Evropský parlament

ZPRÁVA o srovnávacím přehledu EU o soudnictví 2017

3.5.2018 - (2018/2009(INI))

Výbor pro právní záležitosti
Zpravodajka: Jytte Guteland
Zpravodajka (*): Sylvie Guillaume
(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

Postup : 2018/2009(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
A8-0161/2018
Předložené texty :
A8-0161/2018
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o srovnávacím přehledu EU o soudnictví 2017

(2018/2009(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 70, 85, 86, 258, 259 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na svá příslušná usnesení týkající se oblasti právního státu a spravedlnosti,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 10. dubna 2017 s názvem „Srovnávací přehled EU o soudnictví 2017“ (COM(2017) 0167),

–  s ohledem na studii vypracovanou v roce 2017 Společným výzkumným střediskem Evropské komise pod názvem „Soudní systém a hospodářský rozvoj v členských státech EU“ (The judicial system and economic development across EU Member States)[1],

–  s ohledem na průzkum Institutu pro právní reformu vypracovaný roku 2017 pod názvem „Nárůst hromadných žalob v EU“ (The Growth of Collective Redress in the EU)[2],

–  s ohledem na databázi genderové statistiky Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE)[3],

–  s ohledem na zprávy Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva („Benátské komise“), zejména na její seznam kritérií právního státu[4],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení soudnictví, pokud jde o oblast trestního soudnictví a právního státu[5],

–  s ohledem na „Srovnávací studii o přístupu ke spravedlnosti z hlediska právních předpisů o genderové rovnosti a potírání diskriminace“ vydanou společností Milieu v roce 2011[6],

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost (CM/Rec(2010)12)[7],

–  s ohledem na studii vypracovanou roku 2017 tematickou sekcí Evropského parlamentu Občanská práva a ústavní záležitosti s názvem „Mapování zastoupení žen a mužů v právních profesích v EU“[8],

–  s ohledem na hodnoticí zprávy o evropských soudních systémech, které každoročně vypracovává Komise Rady Evropy pro efektivnost soudnictví (CEPEJ)[9],

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0161/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nezávislé, efektivní a kvalitní soudní systémy mají klíčový význam pro prosazování právního státu, spravedlivých soudních řízení a důvěry občanů a podniků v právní systém a pro zajištění toho, aby jednotlivci i podniky mohli plně požívat svých práv; vzhledem k tomu, že účinné soudní systémy jsou nedílně spojeny s nezávislostí soudů, podporují hospodářský růst, chrání základní práva a jsou oporou pro řádné uplatňování práva EU; vzhledem k tomu, že spravedlnost je hodnotou sama o sobě, zejména pokud se jedná o přístup občanů ke spravedlnosti a o dodržování práva na spravedlivý proces;

B.  vzhledem k tomu, že Komise vydala srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017, což je nezávazný informační a srovnávací nástroj, jehož cílem je hodnotit v zásadě účinnost, nezávislost a kvalitu vnitrostátních soudních systémů za účelem zjištění případných nedostatků, vymezení osvědčených postupů a dosažení pokroku a lepšího vymezování politiky členských států v oblasti spravedlnosti a který je pro tento účel zaměřen na parametry soudních systémů přispívající ke zlepšení podnikatelského, investičního a spotřebitelského prostředí v Unii;

C.  vzhledem k tomu, že pátý srovnávací přehled EU o soudnictví analyzuje především otázky související s veřejným přístupem k soudním řízením, nezávislost soudnictví z pohledu jednotlivců a podnikatelské sféry, stávající využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) v soudnictví a fungování vnitrostátních soudních systémů ve specifických oblastech týkajících se jednotného trhu a podnikání a současně předkládá úvodní přehled fungování vnitrostátních systémů trestního soudnictví při prosazování právních předpisů EU proti praní peněz;

D.  vzhledem k tomu, že srovnávací přehled EU o soudnictví 2017 nepředkládá celkový žebříček hodnocení vnitrostátních soudních systémů a nemá v úmyslu oceňovat jeden systém více než jiný;

E.  vzhledem k tomu, že na druhé straně by srovnávací přehled v oblasti soudnictví měl být užitečnou příručkou přinášející přehled osvědčených postupů, které mají členské státy používat v oblasti občanského, obchodního a správního soudnictví;

F.  vzhledem k tomu, že velké množství údajů o některých členských státech stále není k dispozici; vzhledem k tomu, že mezi množstvím a konkrétním obsahem údajů, které dodávají některé členské státy, existují rozdíly;

G.  vzhledem k tomu, že se srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017 zaměřuje zejména na občanské, obchodní a správní soudnictví, ale představuje také počáteční přehled o fungování vnitrostátních systémů při uplatňování právních předpisů EU proti praní peněz v trestním soudnictví;

H.  vzhledem k tomu, že přínosem tohoto nezávazného srovnání je to, že popisuje jak pozitivní, tak negativní trendy vývoje a skýtá fórum umožňující učit se jeden od druhého a vyměňovat si osvědčené postupy v rámci Unie s cílem prosazovat a zaručit dodržování zásad právního státu;

I.  vzhledem k tomu, že informování o soudním systému uživatelsky přívětivým způsobem je základním předpokladem přístupu ke spravedlnosti;

J.  vzhledem k tomu, že soudní systémy je třeba přizpůsobit novým výzvám, jimž EU čelí;

Všeobecné poznámky

1.   zdůrazňuje, že spravedlnost prosazuje zásady právního státu ve společnosti a zajišťuje, aby měl každý právo na spravedlivý proces před nezávislým a nestranným soudem; vyzývá členské státy, aby zajistily, že případné reformy soudnictví budou vždy podporovat právní stát a budou v souladu s unijními standardy nezávislosti soudnictví; vybízí Komisi, aby pokračovala v monitorování vnitrostátních reforem soudnictví v rámci evropského semestru, který také vychází z informací srovnávacího přehledu EU o soudnictví; vybízí dále Komisi, aby vypracovala nová kritéria s cílem zlepšit hodnocení souladu soudních systémů se zásadami právního státu a aby se přitom opírala zejména o seznam kritérií právního státu sestavený Benátskou komisí;

2.  vybízí Komisi, aby shromažďovala přesnější informace o tom, jak se řeší porušování zásad právního státu a ohrožení základních práv, k nimž patří korupce, diskriminace a porušování soukromí a svobody myšlení, svědomí, náboženství, projevu, shromažďování a sdružování;

3.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. října 2016 obsahujícím doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva požádal Parlament Komisi, aby předložila návrh na uzavření Paktu Unie o demokracii, právním státu a základních právech (dále jen „pakt DRF“), a tuto žádost znovu opakuje; vyzývá Komisi, aby do doby, než bude tento pakt zaveden, sdružovala stávající zprávy, včetně srovnávacího přehledu o soudnictví;

4.  s velkým zájmem bere srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2017 na vědomí a vyzývá Komisi, aby takové srovnávání i nadále podporovala v souladu se Smlouvami a na základě konzultací s členskými státy;

5.   zdůrazňuje, že vytvoření specifického srovnávacího přehledu v oblasti trestního soudnictví zásadně přispěje k dosažení společného chápání právních předpisů EU v oblasti trestního práva mezi soudci a státními zástupci, čímž posílí vzájemnou důvěru;

6.  vyzývá Komisi, aby brala v úvahu boj proti korupci, a považuje začlenění této problematiky do srovnávacího přehledu o soudnictví za prioritu;

7.   podporuje cíl této výměny a zdůrazňuje, že nezávislé, efektivní a kvalitní soudnictví by mohlo být pro podniky pobídkou k rozvoji a investicím na vnitrostátní a přeshraniční úrovni a současně by mohlo chránit základní práva občanů a prosazovat práva spotřebitelů a pracovníků, a stimulovat tak jejich ekonomický přínos;

8.  konstatuje, že referenční hodnoty v soudnictví jsou důležité pro vzájemnou přeshraniční důvěru, pro účinnou spolupráci justičních institucí a pro vytváření společného soudního prostoru a evropské soudní kultury; vybízí proto Komisi, aby pokračovala v rozvíjení konkrétních ukazatelů, jejichž pomocí je v praxi možné hodnotit dodržování základních hodnot EU, jako je právní stát a dodržování základních práv;

9.  domnívá se, že taková srovnávání se musejí opírat o objektivní kritéria a důkazy, které jsou shromažďovány, porovnávány a analyzovány pečlivě a s ohledem na jednotlivé ústavní a právní rámce; zdůrazňuje, že při nestranném hodnocení soudních systémů členských států je důležité zajistit rovné zacházení se všemi státy;

10.  vítá úsilí Komise provést první hodnocení některých aspektů trestního soudnictví týkajících se boje proti praní peněz, a doporučuje Komisi, aby přijala opatření nezbytná k podněcování členských států k tomu, aby poskytovaly údaje o délce soudních řízení v této oblasti, s ohledem na vstup v platnost čtvrté a následně páté směrnice o boji proti praní peněz;

11.   vítá úsilí Komise o předložení měřitelných údajů a navržení konkrétních závěrů o tom, jak členské státy zlepšily nebo ještě mohou zlepšit kvalitu a účinnost svých soudních systémů, zejména pokud jde o postavení a jmenování soudců, jejich nezávislost a genderovou vyváženost; poukazuje na to, že mezery v údajích se i nadále zmenšovaly, zejména u ukazatelů týkajících se efektivnosti soudních systémů; vyjadřuje politování nad tím, že doposud existují případy, kdy členské státy u některých kategorií nedodaly žádné údaje, ačkoliv se takové údaje používají nebo jsou k dispozici; vyzývá proto členské státy, aby posílily své úsilí o dosažení srovnatelnosti údajů a aby plně spolupracovaly s Komisí a předávaly ji požadované údaje; zdůrazňuje, že členské státy musí pokračovat ve snižování rozdílu v množství poskytovaných údajů s cílem naplnit své priority ohledně účinnosti soudních systémů; vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ) a Evropskou komisí, především prostřednictvím neformální skupiny národních odborníků z ministerstev a příslušných soudních systémů s cílem odstranit přetrvávající mezery v údajích v rámci některých kategorií srovnávacího přehledu EU v oblasti soudnictví;

12.  vyzývá členské státy, aby pečlivě prostudovaly výsledky srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2017 a stanovily si, jaká ponaučení si z nich mají vyvodit, a aby zvážily, zda je třeba přijmout vnitrostátní opatření k nápravě případných nesrovnalostí souvisejících s kvalitou, účinností a nezávislostí jejich vnitrostátních soudních systémů;

13.  konstatuje, že mnohé členské státy pokračovaly ve svém úsilí o zvýšení účinnosti svých vnitrostátních soudních systémů zaváděním reforem; vítá skutečnost, že byl oznámen značný počet nových reforem souvisejících s právní pomocí, alternativními způsoby řešení sporů (ADR), specializací soudů a soudními obvody;

Účinnost

14.   zdůrazňuje, nakolik je důležité, aby byla řízení účinná a včasná, v souladu s článkem 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie; zdůrazňuje dále význam rychlého a účinného řízení v otázkách ochrany spotřebitele, práv duševního vlastnictví a práv na ochranu soukromých údajů; se znepokojením konstatuje, že taková řízení jsou v některých členských státech stále příliš zdlouhavá; poukazuje na to, že velký počet dosud nevyřízených případů by také mohl oslabit důvěru občanů a podniků v soudní systém a snížit právní jistotu, přičemž důvěra je základním kamenem dodržování zásad právního státu;

15.   vybízí členské státy, aby investovaly do využívání a neustálého rozvoje nástrojů IKT ve svých soudních systémech, a usilovaly tak o soudnictví, které bude pro všechny občany EU, především pro jakkoli zdravotně postižené občany a zranitelné skupiny obyvatel, včetně příslušníků vnitrostátních menšin a/nebo migrantů, přístupnější, srozumitelnější a uživatelsky vstřícnější; zdůrazňuje přínos systémů IKT jak pro přeshraniční spolupráci soudních orgánů členských států, tak i na vnitrostátní úrovni a ke snižování nákladů všech zúčastněných stran a k celkovému zlepšení účinnosti a kvality soudnictví např. prostřednictvím elektronického podávání žalob, možnosti monitorovat a vést řízení on-line a elektronické komunikace mezi soudy a právníky; lituje toho, že plný potenciál systémů IKT zatím nebyl rozvinut v celé EU; vítá, že ve většině členských států je zveřejňování rozhodnutí soudů transparentní; zdůrazňuje, že uživatelsky vstřícná dostupnost informací on-line velmi přispívá k tomu, aby měli občané a podniky přístup ke spravedlnosti; vyzývá členské státy, aby veškerá soudní rozhodnutí zveřejňovaly on-line, neboť to pomůže občanům a podnikům lépe znát soudní systém a učiní to tento systém transparentnějším; dále konstatuje, že by se tímto způsobem mohlo usnadnit dosahování soudržnosti judikatury;

16.   podtrhuje nutnost posílit a diverzifikovat rozsah vzdělávacích kurzů nabízených soudcům, neboť vzdělávání soudců je také jedním ze základů účinného, nezávislého a nestranného soudního systému; zdůrazňuje zejména, že je třeba zavádět kurzy odborné přípravy v oblasti genderových rolí, norem a stereotypů, soudní etiky, IT dovedností, řízení soudů, mediace a komunikace se stranami a s tiskem; dále zdůrazňuje význam odpovídajících školení týkajících se práva EU a různých struktur EU pro spolupráci, jako je například Eurojust; konstatuje, že zvláštní oblasti práva EU, jako je autorské právo a právní předpisy na ochranu soukromí, si mohou žádat nejen znalosti právních předpisů, ale také technologického vývoje; konstatuje, že specializace soudců a soudů má zřejmě pozitivní dopad na účinnost i kvalitu soudního systému; žádá Komisi, aby v příštím roce tuto otázku detailněji posoudila; zdůrazňuje, že má-li se zajistit soudržné a vysoce kvalitní uplatňování a účinné vymáhání práva, je nezbytné setrvalé a systematické vzdělávání soudců a dalších právních odborníků; vyzývá členské státy, aby více investovaly do rozvoje soudního vzdělávání a trvalého vzdělávání pro právní odborníky, např. soudce, a to i v jiných členských státech, s cílem vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy;

17.  vybízí členské státy a orgány EU, aby podporovaly další rozvoj mediace na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby systematicky posuzovala dopad mediace v soudních systémech EU;

Kvalita

18.   vyzývá Komisi, aby do svého srovnávacího přehledu o faktorech přístupnosti v soudních systémech, který vypracuje příští rok, zahrnula také postupy spojené s hromadnými žalobami, protože se domnívá, že přístup ke spravedlnosti a účinné řešení sporů mají klíčový význam; je přesvědčen, že tyto postupy představují zásadní nástroj umožňující posílit ochranu spotřebitele, životního prostředí a zdraví v EU jako celku, a to v oblastech, kde již existuje velký počet stěžovatelů, kteří byli přímo poškozeni; je přesvědčen, že hromadné žaloby usnadňují přístup ke spravedlnosti a účinné řešení sporů, a že tudíž odstraňují nepřiměřené překážky, zejména pro občany žijící pod hranicí chudoby nebo občany, kterých se týkají případy s přeshraničním rozměrem;

19.  konstatuje, že většina členských států požaduje, aby strany při zahájení soudního řízení uhradily soudní poplatek; zdůrazňuje, že dostupnost právní pomoci a výše soudních poplatků mají zásadní dopad na přístup ke spravedlnosti, což je v EU základní právo, a to zejména v případě žijících v chudobě, a vyzdvihuje úlohu právní pomoci při zajišťování toho, aby slabší strany měly stejný přístup ke spravedlnosti jako ty méně slabé; zdůrazňuje, že právní pomoc pro spotřebitele pod hranicí chudoby je i nadále zásadním vyrovnávajících faktorem; zdůrazňuje, že pokud soudní a/nebo advokátní výlohy představují významný podíl hodnoty nároku, mohly by být hlavním odrazovacím faktorem obtíže při získávání právní pomoci; domnívá se, že právní pomoc by měla být provázána s hranicí chudoby v jednotlivých členských státech; trvá na tom, že náklady na právní služby by měly být obecně ještě více sníženy, např. využíváním vnitrostátních elektronických portálů e-justice; vyzývá členské státy, aby zvýšily uživatelskou vstřícnost poskytování informací on-line, čímž občanům umožní zjistit, zda mají nárok na právní pomoc, včetně dostupných on-line informací pro osoby se zrakovým postižením;

20.  vyzývá Komisi, aby v příštím roce před dokončením srovnávání zavedla nový ukazatel přístupu ke spravedlnosti u skupin, které by mohly být případně znevýhodněné nebo by mohly být předmětem diskriminace, s cílem identifikovat veškeré případné překážky;

21.  zdůrazňuje, že je třeba řešit přetrvávající rozdíly v genderové vyváženosti a značné rozdíly v podílu žen a mužů mezi soudci na vnitrostátní i evropské úrovni, zejména u soudů vyššího stupně / nejvyšších soudů; bere s politováním na vědomí nedávný nepříznivý vývoj v zastoupení profesionálních soudkyní u soudů v některých členských státech;

22.   zdůrazňuje, že pokud jde o rovnost žen a mužů v soudních profesích v Evropě, je třeba vykonat ještě mnoho práce, v neposlední řadě s ohledem na přístup k soudcovské profesi a na genderové stereotypy, transparentnost jmenování, sladění pracovních povinností s povinnostmi nepracovními či postupy mentorování; poukazuje na zjevný nesoulad mezi zastoupením žen na nižších stupních soudnictví (včetně žen na jiných než soudních pozicích) a jejich zastoupením u soudů vyššího stupně a ve státních zastupitelstvích; naléhá proto na členské státy, aby své úsilí zacílily na vzdělávání žen v soudnických profesích, zejména vyšší vzdělávání, a podporovaly pozitivní vnímání soudkyň;

23.  připomíná společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady z roku 2015, v němž se uvádí, že členské státy by měly s ohledem na cíl dosáhnout rovnosti žen a mužů stanovený v článku 3 Smlouvy o Evropské unii co nejvíce usilovat o zajištění rovného zastoupení žen a mužů při jmenování soudců Tribunálu Soudního dvora Evropské unie; naléhá na členské státy, aby šly v této věci příkladem;

24.  podtrhuje skutečnost, že ačkoliv více než polovina členských států zvýšila v roce 2015 výdaje na soudnictví na obyvatele, určování výše finančních prostředků je stále většinou založeno na historických nákladech místo toho, aby bylo založeno na skutečné pracovní zátěži nebo počtu žádostí soudů;

25.  oceňuje, že ve většině členských států narůstá využívání alternativních mechanismů řešení sporů, zejména evropské platformy pro řešení sporů spotřebitelů a obchodníků online;

26.  bere na vědomí, že nejsou k dispozici údaje ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti; vybízí Komisi, aby tyto údaje, jakmile je poskytnou členské státy, zahrnula do srovnávacího přehledu EU o soudnictví a aby si to, pokud možno, stanovila jako střednědobý cíl poté, co dokončí přezkum nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti;

Nezávislost

27.   zdůrazňuje, že nezávislost, kvalita a účinnost jsou základními prvky účinného soudního systému, který je sám klíčový pro fungování právního státu, spravedlivý průběh soudních řízení a důvěru občanů a podniků v právní systém; zdůrazňuje dále, že nezávislost soudnictví je nedílnou součástí demokracie; je přesvědčen, že nezávislý soudní systém závisí jednak na neexistenci zásahů nebo nátlaku ze strany vlády a politiků či stran se skrytými zvláštními ekonomickými zájmy, jednak na účinných zárukách, které poskytuje status a postavení soudců a jejich finanční situace; zdůrazňuje, že je nutné zaručit dostatečnou autonomii orgánů pověřených stíháním, aby byly ochráněny před neoprávněným politickým ovlivňováním; žádá tudíž Komisi, aby do srovnávacího přehledu začlenila oddíl věnovaný statusu státních zástupců a jejich autonomii; vybízí dále Komisi, aby pokračovala v hodnocení právních záruk nezávislosti soudnictví a aby za tímto účelem spolupracovala i se sítěmi nejvyšších soudů a rad pro justici;

28.  poukazuje na význam nestranných (tj. oproštěných od svévolné exekutivní diskrece) a komplexních mechanismů pro jmenování, hodnocení, přesuny či odvolávání soudců;

º

º  º

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Tato zpráva z vlastního podnětu je reakcí na Srovnávací přehled EU o soudnictví 2017, který vypracovala Komise.

V Unii je prosazování práva u soudů do značné míry stále věcí vnitrostátních procesních pravidel a praxe. Vnitrostátní soudy jsou rovněž soudy Unie. I řízení u těchto soudů musí tudíž zajistit rovný přístup, spravedlnost a účinnost, jakož i efektivní uplatňování práva Unie.

Právo na účinnou nápravu a spravedlivý proces, které je zakotveno v článku 47 Listiny a v článku 6 EÚLP, představuje jednu ze základních záruk dodržování právního státu a demokracie.

Ačkoli jsou členské státy stranami Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), zkušenost ukázala, že tato skutečnost sama o sobě ne vždy zaručuje dostatečnou úroveň důvěry v systémy soudnictví jiných členských států. Rozsah vzájemného uznávání závisí do značné míry na řadě parametrů, mezi něž patří mimo jiné mechanismy na ochranu nároků žalobců a práv žalovaných a zaručení přístupu k soudům a spravedlnosti.

Důležitým a aktuálním příkladem významu parametrů přístupu k soudům a spravedlnosti jsou případy diskriminace osob LGBTI. Obdobně, jako je tomu stále často v případech diskriminace jiného druhu (na základě pohlaví, náboženství atd.), závisí účinnost evropského právního rámce na možnosti obětí získat přístup ke spravedlnosti (a to i účinnost článku 21 Listiny základních práv EU týkajícího se diskriminace). Tato možnost je mimo jiné dána účinností a včasností řízení, přiměřenými náklady na právní zastoupení a povědomím soudců o tom, jak s takovými případy nakládat (např. praktické uplatňování takových opatření, jako je obrácené důkazní břemeno). Jak vyplývá z příslušné literatury, v praxi neodpovídají tyto faktory zatím zcela realitě. Z tohoto pohledu by tedy bylo užitečné, pokud by členské státy poskytovaly konkrétní údaje o opatřeních či politikách, ať už připravovaných nebo již uplatňovaných, jejichž účelem je výše uvedené překážky lépe překonat. Dodaly by například informace o tom, zda jejich vnitrostátní právní předpisy stanovují lhůty (a jaké) pro vydání soudního rozhodnutí, a pokud ano, zda se tyto lhůty liší v závislosti na řešených případech a zda jsou dodržovány či zda v důsledku nadměrné pracovní zátěže, omezených zdrojů atd. dodržovány nejsou.[1]

Zpravodajka proto vítá cíl spočívající v dosažení účinných, nezávislých a vysoce kvalitních systémů spravedlnosti v členských státech. Přispělo by to navíc i k ekonomickému růstu a ke zvýšení ochrany spotřebitelů. V zájmu komplexnějšího posouzení se zpravodajka ovšem také rozhodla využít jiných zdrojů informací než jen samotného srovnávacího přehledu, například informací Institutu pro právní reformu, Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), Rady Evropy, jedné z tematických sekcí samotného Parlamentu atd.

Zvýšení účinnosti soudů může vést skutečně k rychlejšímu růstu ekonomiky a vnímání nezávislosti soudnictví ze strany podnikatelské sféry může podnítit růst produktivity. Pokud systémy soudnictví zaručují prosazování práv, jsou věřitelé s větší pravděpodobností ochotni poskytovat úvěry, podniky nemají tak silnou tendenci chovat se oportunisticky, snižují se transakční náklady a inovativní podniky s větší pravděpodobností investují.[2]

V takové situaci by se mělo zdůraznit, že je zapotřebí dále zlepšit poskytování informací on-line o vnitrostátních systémech soudnictví, konkrétně prostřednictvím webových stránek, které budou dostupné pro osoby se zrakovým postižením nebo budou poskytovat interaktivní nástroje, jež občanům umožní zjistit, zda mohou získat právní pomoc. Na všech stupních soudů by bylo rovněž dobré zlepšit dostupnost soudních rozhodnutí v občanských/obchodních a správních věcech on-line.

Kromě toho je třeba poznamenat, že nepříznivý trend ve vývoji genderové vyváženosti mezi soudci soudů vyšších stupňů / nejvyšších soudů, jenž je v současné době patrný v některých členských státech, není problémem pouze na vnitrostátní úrovni. Nejnovější údaje shromážděné Evropským institutem pro rovnost žen a mužů ukazují, že podíl žen na pozicích předsedů a členů evropských soudů, totiž Soudního dvora Evropské unie, činí 19,2 %, zatímco podíl mužů 80,8 %. Nicméně nedostatek genderové rovnováhy lze pozorovat i na jiných pozicích v soudnictví než na pozici soudce. Lze tedy skutečně dojít k závěru, že dochází k poklesu celkového podílu žen s odborným vzděláním na zaměstnancích soudů. Tuto skutečnost, jakož i značný nesoulad mezi zastoupením žen na nižších stupních soudnictví (včetně žen na jiných než soudcovských pozicích) a jejich zastoupením u soudů vyššího stupně a ve státních zastupitelstvích, lze mimo jiné vysvětlit tím, že chybí mentorování, transparentní postupy jmenování, podpůrné sítě nebo viditelné ženské vzory na nejvyšších pozicích soudnictví.[3]

Pokud jde o nezávislost soudnictví, zpravodajka vítá pátý průzkum Světového hospodářského fóra, z něhož vyplývá, že ve více než dvou třetinách členských států, v nichž byla nezávislost soudů vnímána jako nízká, se vnímání nezávislosti soudnictví zlepšilo, případně zůstalo stabilní. Domnívá se však, že pouze větší počet záruk nezajistí účinnost soudnictví a že významným prvkem pro zaručení nezávislosti soudů je rovněž zavádění politik a postupů zaměřených na podporu integrity a předcházení korupci v soudnictví. Potřebu takových politik a postupů dobře ilustruje nedávný znepokojivý vývoj v některých členských státech. Zavedení uvedených politik a postupů je tedy i nadále nanejvýš naléhavé.

Obdobně se jako správná cesta jeví i komplexní a nestranné postupy při náboru soudců, a to od přezkoušení až po jejich jmenování, které co nejvíce zabrání diskrečnímu rozhodování, a přijímání konečných rozhodnutí na základě konkrétních a objektivních faktorů. Mimoto je rovněž nutné poskytnout solidní záruky v případě nejmenování, například povinnost uvést důvody a možnost soudního přezkumu. Za stejným účelem by bylo podstatné zřídit systém hodnocení soudců založený na objektivních kritériích a rovněž systém přezkumu rozhodnutí o přesunu či odvolání soudců, který by prováděla skupina nezávislých odborníků.[4]

Co se týká vzdělávání soudců, navzdory značnému pokroku v této oblasti je stále zapotřebí více diverzifikovat rozsah poskytovaného vzdělání. Ne ve všech členských státech existuje další vzdělávání týkající se dovedností soudců, dovedností v oblasti IT, vedení soudů a soudcovské etiky. Některé členské státy mimoto vůbec neposkytují školení zaměřená na komunikaci s účastníky řízení a tiskem. Dále by mělo být poskytováno vzdělávání týkající se genderové rovnováhy v pracovním prostředí a řešení případů násilí na základě pohlaví.

A konečně by v zájmu komplexního a přesného posouzení stávající situace bylo velmi důležité řešit problém chybějících údajů. Ačkoliv se díky dobré spolupráci s členskými státy, se soudy a dalšími zúčastněnými stranami a díky vypracování nových ukazatelů, například „hlediska koncových uživatelů“ zdá, že problém chybějících údajů se odstraňuje, podle všeho je stále mnoho nedostupných údajů a rozdílů v množství a konkrétnosti údajů poskytovaných členskými státy.

  • [1]  Viz „Společný přínos k monitorování provádění směrnice o rovném zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a přepracovaného znění směrnice o rovném zacházení s muži a ženami, jež v členských státech EU provádí Evropská komise“ (Joint Contribution on the Commission’s Monitoring of the implementation of the Gender Goods and Services Directive and the Gender ‘Recast’ Directive in EU Member States, ILGA, 2011) a „Srovnávací studie o přístupu ke spravedlnosti z hlediska právních předpisů o genderové rovnosti a potírání diskriminace“ (Comparative Study on access to justice in gender equality and anti-discrimination law, Milieu, 2011).
  • [2]  Viz „Soudní systém a hospodářský rozvoj v členských státech EU“ (The judicial system and economic development across EU Member States, Evropská komise, 2017).
  • [3]  Viz databáze genderové statistiky Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a „Mapování zastoupení žen a mužů v právních profesích v EU“ (EP, 2017).
  • [4]  Viz CM/Rec(2010)12.

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (16.4.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke srovnávacímu přehledu EU o soudnictví 2017
(2018/2009(INI))

Zpravodajka (*): Sylvie Guillaume

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 2, 6 a 7 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 70, 85, 86, 258, 259 a 260 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva („Benátská komise“), a zejména na její seznam kritérií právního státu (CDL-AD(2016)007-e),

–  s ohledem na svá příslušná usnesení týkající se oblasti právního státu a spravedlnosti,

A.  vzhledem k tomu, že spravedlnost jako soběstačná hodnota je zásadním prvkem právního státu, přičemž se jedná především o modality přístupu ke spravedlnosti pro občany a dodržování pravidel spravedlivého procesu;

B.  vzhledem k tomu, že zabezpečení právního státu a ochrana základních práv a účinných nezávislých systémů soudnictví hrají klíčovou úlohu pro vytváření příznivého politického prostředí, obnovení důvěry veřejnosti v instituce, posílení uplatňování právních předpisů EU, podporu udržitelného hospodářského růstu a zajištění větší právní a regulační předvídatelnosti;

C.  vzhledem k tomu, že současná situace staví evropské soudní systémy před nové výzvy, jimž budou muset čelit;

1.  vybízí Komisi, aby v souladu se Smlouvami a za konzultace s členskými státy nepřestávala podporovat srovnávací přehled, aby se mohl stát užitečným nástrojem, který budou mít k dispozici příslušní aktéři a který posílí efektivnost a kvalitu evropských soudních systémů;

2.  žádá Komisi, aby vytvořila srovnávací přehled o trestním soudnictví – ale i o presumpci neviny a dalších aspektech práva na spravedlivý proces, které úzce souvisejí s dodržováním zásad právního státu – s cílem získat celkový obraz o soudnictví v Evropské unii, a přispět tak ke společnému porozumění jednotlivým evropským soudním systémům a k posílení evropského soudního prostoru; žádá Komisi, aby do tohoto srovnávacího přehledu začlenila svá doporučení pro jednotlivé země týkající se zlepšení vnitrostátních systémů soudnictví;

3.  zdůrazňuje, že pro usnadnění přístupu ke spravedlnosti a účinné řešení sporů jsou stále důležitější postupy hromadných žalob; vyzývá Komisi, aby se těmito postupy zabývala v příštím srovnání faktorů určujících přístupnost systémů soudnictví;

4.  vítá úsilí Komise provést první hodnocení některých aspektů trestního soudnictví týkajících se boje proti praní peněz, a doporučuje Komisi, aby přijala opatření nezbytná k podnícení členských států, aby poskytovaly údaje o délce soudních řízení v této oblasti, s ohledem na vstup v platnost čtvrté a následně páté směrnice o boji proti praní peněz;

5.  žádá Komisi, aby zvážila, zda do příštích srovnávacích přehledů o soudnictví nezahrnout informace o tom, jaký mají přístup ke spravedlnosti skupiny potenciálně znevýhodněné v důsledku zdravotního postižení, pohlaví, sexuální orientace apod., aby bylo možné určit případné překážky;

6.  zdůrazňuje, že právní pomoc poskytovaná spotřebitelům pod prahem chudoby zůstává zásadním vyrovnávacím faktorem; bere na vědomí důležitou úlohu právní pomoci, která zaručuje přístup ke spravedlnosti i slabším stranám;

7.  zdůrazňuje přínos systémů informačních a komunikačních technologií pro všechny zúčastněné strany zapojené do zlepšování celkové efektivnosti a kvality systémů soudnictví, a vyzývá členské státy a evropské orgány, aby podněcovaly další rozvoj těchto nástrojů; vybízí Komisi, aby poskytovala více informací o využívání těchto nových technologií v soudních systémech členských států a aby zvýšila jejich přístupnost pro všechny občany EU, včetně osob se zdravotním postižením a dalších zranitelných skupin;

8.  vybízí Komisi, aby shromažďovala přesnější informace o tom, jak se řeší porušování zásad právního státu a ohrožení základních práv, k nimž patří korupce, diskriminace a porušování soukromí a svobody myšlení, svědomí, náboženství, projevu, shromažďování a sdružování;

9.  žádá Komisi, aby svou metodiku dále rozvinula, mj. prováděním většího počtu kvantitativních analýz, a aby využívala dodatečné zdroje informací, jež může poskytnout občanská společnost, soukromý sektor, akademičtí odborníci a mezinárodní organizace; vybízí členské státy a Komisi, aby aktivně spolupracovaly s cílem omezit množství chybějících údajů a shromáždit pro vytvoření srovnávacího přehledu přesné, spolehlivé a srovnatelné informace;

10.  vyzývá členské státy a evropské orgány, aby přijaly vhodná opatření k zajištění účinných a včasných postupů pro posílení soudní ochrany všech osob, které usilují o ochranu svých práv;

11.  vybízí Komisi, aby vypracovala nová kritéria s cílem zlepšit hodnocení souladu soudních systémů se zásadami právního státu a aby se přitom opírala zejména o seznam kritérií právního státu sestavený Benátskou komisí;

12.  žádá členské státy a evropské orgány, aby posílily nezávislost soudnictví v EU, zejména pokud jde o záruky, které skýtá status soudců a státních zástupců, a vybízí Komisi, aby do srovnávacího přehledu o soudnictví začlenila více informací o těchto otázkách;

13.  žádá Komisi, aby do části srovnávacího přehledu, která se týká nezávislosti soudnictví, začlenila oddíl věnovaný statusu státních zástupců a jejich autonomii;

14.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. října 2016 obsahujícím doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva[1] požádal Parlament Komisi, aby předložila návrh na uzavření Paktu Unie o demokracii, právním státu a základních právech, a tuto žádost znovu opakuje; vyzývá Komisi, aby do doby, než bude tento pakt zaveden, sdružovala stávající zprávy, včetně srovnávacího přehledu o soudnictví;

15.  zdůrazňuje, že je třeba řešit nerovnovážné zastoupení žen a mužů a významné nedostatky v jejich poměru mezi soudními zaměstnanci, zejména mezi soudci; zdůrazňuje, že budoucí srovnávací přehledy by měly obsahovat informace o těchto pracovnících, jejich náboru, odborné přípravě a zastoupení žen a mužů;

16.  vyzývá Komisi, aby brala v úvahu boj proti korupci, a považuje začlenění této problematiky do srovnávacího přehledu o soudnictví za prioritu.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Asim Ademov, Daniel Dalton, Rachida Dati, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Dietmar Köster, Monica Macovei, Roberta Metsola, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Gérard Deprez, Iratxe García Pérez, Maria Grapini, Anna Hedh, Marek Jurek, Jean Lambert, Gilles Lebreton, Andrejs Mamikins, Angelika Mlinar, Emilian Pavel, Alyn Smith, Barbara Spinelli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pervenche Berès, Lynn Boylan, Matt Carthy, Kostadinka Kuneva, Marijana Petir, Julia Pitera, Evelyn Regner, Monika Smolková, Julie Ward

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

37

+

ALDE

Gérard Deprez, Nathalie Griesbeck, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Angelika Mlinar

ECR

Helga Stevens

EFDD

Laura Ferrara

GUE/NGL

Lynn Boylan, Matt Carthy, Kostadinka Kuneva, Barbara Spinelli

PPE

Asim Ademov, Rachida Dati, Monika Hohlmeier, Roberta Metsola, Marijana Petir, Julia Pitera, Traian Ungureanu, Tomáš Zdechovský

S&D

Pervenche Berès, Tanja Fajon, Iratxe García Pérez, Ana Gomes, Maria Grapini, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Dietmar Köster, Andrejs Mamikins, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Emilian Pavel, Evelyn Regner, Monika Smolková, Julie Ward

VERTS/ALE

Jean Lambert, Alyn Smith, Bodil Valero

7

-

ECR

Daniel Dalton, Jussi Halla-aho, Marek Jurek, Monica Macovei

EFDD

Kristina Winberg

ENF

Gilles Lebreton, Auke Zijlstra

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

24.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Mady Delvaux, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Heidi Hautala, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Emil Radev, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Kosma Złotowski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

19

+

ALDE

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

EFDD

Joëlle Bergeron

GUE/NGL

Kostas Chrysogonos

PPE

Luis de Grandes Pascual, Emil Radev, Pavel Svoboda, József Szájer, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

S&D

Mady Delvaux, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jytte Guteland, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Evelyn Regner

VERTS/ALE

Max Andersson, Heidi Hautala

0

-

 

 

4

0

ECR

Angel Dzhambazki, Kosma Złotowski

ENF

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 25. května 2018
Právní upozornění - Ochrana soukromí