Postup : 2017/2259(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0162/2018

Předložené texty :

A8-0162/2018

Rozpravy :

PV 30/05/2018 - 28
CRE 30/05/2018 - 28

Hlasování :

PV 31/05/2018 - 7.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0240

ZPRÁVA     
PDF 964kWORD 88k
3.5.2018
PE 615.434v02-00 A8-0162/2018

o provádění strategie EU pro mládež

(2017/2259(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajka: Eider Gardiazabal Rubial

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

O budoucím rámci opatření EU v oblasti mládeže se rozhodne v okamžiku, který je pro Evropu klíčový. Probíhají jednání o brexitu a diskuze o příštím víceletém finančním rámci a budoucí generaci nejdůležitějších programů, jako jsou Erasmus+, Kreativní Evropa, Evropa pro občany, Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí či nový program Evropský sbor solidarity.

Dosavadní úsporná opatření, která byla přijata v souvislosti s ekonomickou krizí, mají nepříznivý dopad na evropské občany. Mladí Evropané se stávají prvními obětmi nedostatečných investic do vzdělání a kultury, nezaměstnanosti a škrtů v sociálních službách. V důsledku toho se většina z nich obává o svoji budoucnost a cítí se obětována ekonomickým zájmům. Čísla hovoří sama za sebe. Téměř každému třetímu mladému člověku ve věku mezi 18 a 24 lety hrozí v Evropské unii chudoba nebo sociální vyloučení(1). V roce 2016 činila míra nezaměstnanosti mladých lidí (ve věkové skupině 15–24) 18,7 % oproti 15,6 % v roce 2008. V eurozóně se míra nezaměstnanosti mladých lidí stále pohybuje nad 20 %. Podíl NEET(2) je navíc v EU 15,6 % oproti 14,2 % v roce 2008(3). Vedle toho se mnoho zaměstnaných mladých lidí potýká s velkými problémy, jako jsou nejisté pracovní podmínky z hlediska mzdy, stresu či délky trvání pracovní smlouvy. Pro mladé Evropany je často velmi nesnadné cítit se součástí společnosti. Nedůvěra v mladé lidi vede k tomu, že se potýkají s neuznáním, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zaměstnaní. V důsledku toho narůstá frustrace a mladí lidé se cítí vyloučeni. Sociální vyloučení mladých lidí má závažný nepříznivý dopad na jejich životní podmínky, občanskou účast, citový život i zdraví.

Zároveň probíhá zotavování ekonomiky a evropské hospodářství nyní vykazuje poměrně robustní růst a klesající nezaměstnanost. Přesto však v Evropské unii přetrvává výrazná nerovnost a riziko chudoby hrozí především mladým Evropanům.

V této souvislosti se mládež stala pro Evropskou unii prioritou, a proto vznikly iniciativy, jejichž úkolem je řešit nezaměstnanost, posilovat zapojení mládeže, prosazovat začleňování a podporovat dobrovolnou činnost. Výsledky jsou pozitivní, avšak cílů nebylo ani zdaleka dosaženo, a proto je třeba strategii EU pro mládež zdokonalit a posílit.

Výsledky hodnocení stávajících opatření EU v oblasti mládeže (2010–2018)

Současná opatření EU v oblasti mládeže (2010–2018), tzv. strategie EU pro mládež, navazují na předchozí opatření(4) a snaží se vytvářet četnější a rovnější příležitosti pro všechny mladé lidi, především v oblasti vzdělávání a na trhu práce, aby se některé z výše uvedených výzev vyřešily. Strategie si mimo jiné klade za cíl podporovat mezi všemi mladými lidmi aktivní občanství, sociální začleňování a solidaritu, a proto se soustředí na mechanismy zapojování mládeže do tvorby politik.

Tyto cíle však zůstávají velmi široké a ambiciózní. Posuzování jejich splnění je tedy obtížné, jelikož příležitosti a zapojování mladých lidí v Evropě závisejí na mnoha faktorech spjatých se sociálně-ekonomickou situací v daných zemích, a zároveň se s ohledem na měnící se okolnosti jedná o cíle pohyblivé.

Současná strategie EU pro mládež zahrnuje velmi mnoho navrhovaných iniciativ v různých oblastech činnosti (z nichž ne všechny jsou konkrétními oblastmi politiky), což ve spojení s poměrně složitými mechanismy stanovování politických priorit v rámci otevřené metody koordinace způsobuje, že není zaručeno jasné vytyčení cílů a obecné cíle přetrvávají spíše coby hesla.

Je nutné upozornit na nedostatečně vymezená měřítka v oblasti politiky Evropské unie týkající se mládeže. Výměna osvědčených postupů tím zůstává omezena na uvádění obdobných případů s příklady podniknutých opatření v mezích daných specifickými podmínkami jednotlivých zemí.

Přístup stanovující různé oblasti činnosti by proto měl být výrazně podpořen průřezovým, holistickým přístupem, neboť otázky související s politikou mládeže jsou navzájem úzce provázány (vzdělání, zaměstnanost, inovace, dobrovolná činnost), což průběžně dokládají konkrétní politické dokumenty i činnost odborných skupin řešících záležitosti spjaté se strategií týkající se mládeže. Takový byl i výsledek evropské konference o budoucnosti strategie EU pro mládež v květnu 2017, který navrhoval, aby budoucí strategie „měla ambiciózní cíle v omezeném počtu oblastí“.(5)

Lze rovněž říci, že obecně chybějí nástroje umožňující měřit dopady politik. Dosud využívané nástroje totiž poskytují kompilaci údajů, které nelze jednoduše srovnávat a které u jednotlivých členských států nedokládají skutečný dopad zvolených politik. O změření dopadu současné evropské strategie pro mládež na politiky v oblasti mládeže usilovala studie provedená Evropskou komisí(6). Kvůli nedostatku kvantitativních ukazatelů pro měření přímého vlivu strategie na situaci mladých lidí a vzhledem k povaze a rozsahu otevřené metody koordinace se však předpokládalo, že se dospěje k „širokému spektru účinků“(7).

Mechanismus oznamování, který má podobu podávání zpráv o mládeži jednou za tři roky, přináší v praxi sbírku příkladů, jež členské státy předkládají ve vztahu k zavádění konkrétních návrhů uvedených ve strategii pro mládež a na jejichž základě lze vyvozovat jen velmi obecné závěry. Lze tedy usuzovat, že je třeba zavést propracovanější systém záznamů o vývoji vnitrostátních přístupů k aspektům týkajícím se mládeže.

Těžko si lze představit vytyčení konkrétních cílů na evropské a vnitrostátní úrovni v oblasti, kde pravomoci zůstávající v rukou členských států a opatření EU se omezují na koordinaci a podporu. „Hlavním přínosem [strategie] ze strany EU pro členské státy bylo, že jim poskytla politickou inspiraci, znalosti a odborné poznatky, pákový efekt a legitimitu, příležitosti a zdroje.“(8)

Podle názoru Evropské komise externí hodnocení „dokládá, že členské státy mají zájem pokračovat ve spolupráci v otázkách mládeže na úrovni EU“. Hlavní překážky bohužel souvisejí s omezenými zdroji dostupnými na vnitrostátní úrovni.

Potřeba lépe koordinované a cílenější strategie EU pro mládež

Účelem této zprávy o provádění je stanovit prvky silné, dlouhodobé a dobře koordinované strategie v zájmu mladých Evropanů.

Zaprvé, strategie EU pro mládež je navržena pro mladé lidi a ti by měli být prvními účastníky diskuze. Je nezbytně nutné vyslechnout jejich názor, ať už prostřednictvím osvědčeného strukturovaného dialogu nebo jiných formátů zajišťujících vysoce participativní tvorbu politik, jako je zřízení fóra pro diskuzi mezi mladými lidmi a tvůrci politik. Mladí lidé by měli mít možnost snadného přístupu k rozhodování na úrovni EU, aby mohli projevovat své názory a přispívat k rozhodování relevantními vstupy. Současně budou třeba rozsáhlé konzultace se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a zástupci odvětví vzdělávání. Evropská unie by měla rovněž intenzivně spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními orgány, aby bylo možné vhodným způsobem navrhnout opatření zaváděná a prosazovaná v zájmu evropských občanů.

Za druhé, všichni mladí lidé by měli být začleněni do trhu práce a mít kvalitní práci. Měli bychom posílit naše snahy poskytovat mladým lidem rovné příležitosti k udržitelnému začlenění na trh práce a dlouhodobým pracovním místům. Měli by dostat příležitost řídit svůj kariérní rozvoj podle svojí kvalifikace a svých profesních zájmů. Mladí Evropané si zaslouží nadějnější vyhlídky na budoucí profesní kariéru a důchod. Většina z nich se domnívá, že kvůli postupnému rozpadu systémů sociální péče jednou nebudou mít zajištěn kvalitní důchod. Je proto nutné podpořit nový sociální pakt mezi generacemi, abychom jim zajistili budoucnost.

Za třetí, mladí lidé mají právo na život ve zdravém životním prostředí a na přístup ke vzdělání a kultuře, což je základní právo. Od střední až po vysokou školu by všichni mladí lidé měli mít možnost studovat a využívat možností mobility navzdory sociálně-ekonomickým obtížím. Velký důraz by měl být kladen na marginalizované skupiny, jako jsou osoby se zvláštními potřebami, etnické menšiny, migranti a uprchlíci. Dále by všichni mladí lidé měli mít snadný přístup ke kultuře, což je rozhodující v době, kdy se v Evropě rozmáhá nesnášenlivost, radikalizace a extremismus. Je třeba podporovat mezikulturní dialog, abychom dostáli evropskému krédu o jednotě v rozmanitosti. Zároveň mladí lidé nemohou žít spokojený život v nezdravém životním prostředí. Znečištění ovzduší má podle OSN vliv na vývoj rostoucího mozku u dětí. Kromě toho bude přibližně 66 % světové populace žít v městských oblastech. Proto je nezbytné pracovat na tom, abychom mladým lidem mohli nabídnout alternativu. Je třeba podporovat sportovní aktivity, aby mladí lidé měli zajištěnu dobrou fyzickou kondici. Duševní blaho nepříznivě ovlivňuje mimo jiné stres v práci a každodenním životě. V těchto oblastech je na mladé lidi kladena čím dál větší zátěž, protože se od nich očekává produktivita, vysoká kvalifikovanost a flexibilita. Trh práce je neobyčejně konkurenční a na mladé lidi je vyvíjen tlak, aby absolvovali dlouhé stáže, než naleznou první skutečnou práci. Vedle stresu jsou mladí lidé od raného věku vystaveni kyberšikaně. Strategie EU pro mládež by tedy měla být navržena na základě meziodvětvového přístupu a měla by tvořit součást strategie pro udržitelný rozvoj.

V neposlední řadě je třeba posilovat, zdokonalovat, podporovat a náležitě financovat evropské programy, a to s dlouhodobou a koordinovanou vizí, aby bylo dosaženo přesvědčivých výsledků. Všechny iniciativy, jejichž výsledky se projevují v dlouhodobém horizontu, by měly být podpořeny ambiciózním rozpočtem.

Je třeba znovu zdůraznit, že jelikož hlavní pravomoci v oblasti politiky týkající se mládeže mají samozřejmě členské státy, je nanejvýš důležité, aby příslušné vnitrostátní orgány zrychlily tempo spolupráce v rámci strategie, neboť nejtvrdší kritika současné spolupráce poukazuje mimo jiné na extrémní nevyrovnanost dosažených výsledků, absenci systematického podávání zpráv a nedostupnost spolehlivých údajů o provádění strategie.

(1)

Podle nejnovějších údajů zveřejněných Eurostatem bylo v roce 2011 v EU odhadem 29,8 % mladých lidí ve věku 18–24 let ohroženo chudobou či sociálním vyloučením. Údaje jsou dostupné na adrese http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/employment_social_policy_equality/youth/indicators.

(2)

Podíl NEET je procento mladých lidí ve věku 15–24 let, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

(3)

AKW, ECLM, IMK, OFCE, „Independent Annual Growth Survey 2018 – Repair the roof when the sun is shining (Nezávislá roční analýza růstu v roce 2018 – Opravujme střechu, dokud svítí slunce), listopad 2017.

(4)

COM(2009)0200, s. 3.

(5)

Zpráva z konference, s. 7.

(6)

SWD(2017)0281, s. 10.

(7)

Tamtéž.

(8)

SWD(2017)0280, s. 2.


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění strategie EU pro mládež

(2017/2259(INI))

Evropský parlament

–  s ohledem na články 9, 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 14, 15, 21, 24 a 32,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1288/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1),

–  s ohledem na usnesení Rady o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na léta 2016–2018(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7.–8. února 2013 o vytvoření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(4),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(5),

–  s ohledem na hodnocení strategie EU pro mládež vypracované Komisí(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o budoucnosti programu Erasmus+(8),

  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení (EU) č. 1288/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(9),

–  s ohledem na Pařížské prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů školství EU v Paříži dne 17. března 2015,

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), již Rada přijala dne 23. listopadu 2015(10),

  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2015 nazvané „Návrh společné zprávy Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (COM(2015)0408),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EU 2020: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 nazvané „Akční plán pro digitální vzdělávání“ (COM(2018) 0022),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o strategii EU pro mládež na léta 2013–2015(12),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. března 2014 o rámci pro kvalitu stáží,

  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropy ze dne 25. listopadu 2008 o politice v oblasti mládeže (CM/Res(2008)23),

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy ze dne 31. května 2017 týkající se práce s mládeží (CM/Res(2017)4),

  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých lidí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(14),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů Evropské unie nazvané „Evropská spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)“(15),

  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(16),

  s ohledem na stínovou zprávu o politice zaměřené na mladé lidi, kterou zveřejnilo Evropské fórum mládeže,

–  s ohledem na usnesení o strategii EU pro mládež přijaté Evropským fórem mládeže(17),

–  s ohledem na písemné stanovisko nazvané „Engage. Inform. Empower“ („Zapojovat se. Informovat. Posilovat.“) vydané Evropskou informační a poradenskou agenturou (ERYICA),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0162/2018),

A.  vzhledem k tomu, že celá Evropská unie stále pociťuje nepříznivý dopad hospodářské recese na vyhlídky mladých lidí na rozvoj jejich plného potenciálu;

B.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států, především zemí jižní Evropy, u řady ukazatelů týkajících se mládeže, jako je zaměstnanost, blahobyt a sociální ochrana, stále nedosahuje úrovně před krizí;

C.  vzhledem k tomu, že na regionální úrovni je v celé EU patrné zmenšování rozdílů; vzhledem k tomu, že mnohé regiony stále mají míru zaměstnanosti pod úrovní před krizí;

D.  vzhledem k tomu, že se míra nezaměstnanosti mladých lidí v posledních letech postupně snižuje, ač podle informací Eurostatu činila v lednu 2018 16,1 %, přičemž v některých zemích dokonce přesahovala 34 %; vzhledem k tomu, že ve srovnání s údaji z roku 2008 (15,6 %) vidíme, že se tato míra zvýšila; vzhledem k tomu, že tyto údaje neumožňují univerzální řešení, pokud máme využít plný potenciál mladých lidí; vzhledem k tomu, že v nejvzdálenějších regionech je znepokojivě vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, přičemž některé z těchto regionů zaznamenávají míru přesahující 50 %, jako je tomu v případě Mayotte;

E.  vzhledem k tomu, že znevýhodněné skupiny, jako jsou etnické menšiny, osoby se zvláštními potřebami, ženy, LGBTIQ, migranti a uprchlíci, které se potýkají s překážkami při vstupu na trh práce a v přístupu ke kultuře, sociálním službám a vzdělání, jsou těmi, koho socioekonomická krize postihuje nejvíce;

F.  vzhledem k tomu, že vzdělání pomáhá minimalizovat dopad socioekonomických nerovností a poskytuje dovednosti a schopnosti potřebné ke snížení mezigeneračního přenosu znevýhodnění;

G.  vzhledem k tomu, že celkový nedostatek investic do mladých lidí a jejich práv bude bránit tomu, aby mladí lidé mohli vymáhat, uplatňovat a hájit svá práva, a přispěje ke zhoršování jevů, jako je klesající počet obyvatel, předčasné ukončování školní docházky, nedostatečná profesní a odborné kvalifikace, pozdní vstup na pracovní trh, nedostatek finanční nezávislosti, potenciální nefunkčnost systémů sociálního zabezpečení, rozšířená nejistota zaměstnání a sociální vyloučení;

H.  vzhledem k tomu, že problémy, s nimiž se mladí lidé potýkají v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako v oblasti sociálního a politického zapojení, nejsou jednolité a některé skupiny jsou postiženy neúměrně více než ostatní; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí na podporu těch, kdo jsou nejvíce nebo zcela odloučeni od trhu práce;

I.  vzhledem k tomu, že zachování místních škol a vzdělávacích zařízení ve všech evropských regionech je zásadní, pokud jde o zlepšení vzdělávání mladých lidí a má-li EU nabídnout regionům plnou podporu při řešení této výzvy;

J.  vzhledem k tomu, že vzdělání, mezikulturní dialog, strategická komunikace a zejména užší spolupráce mezi členskými státy plní klíčovou úlohu v prevenci radikalizace a marginalizace mladých lidí a při zvyšování jejich odolnosti;

K.  vzhledem k tomu, že mladí lidé by se měli aktivně zapojovat do plánování, vytváření, provádění, sledování a hodnocení všech politik, které mají dopad na mladé lidi; vzhledem k tomu, že 57 % organizací mládeže v EU se domnívá, že nejsou při tvorbě politiky zaměřené na mladé lidi zohledňovány jejich znalosti a zkušenosti(18);

L.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby organizace mládeže mohly zaručovat odpovídající úroveň reprezentativnosti a inkluzivnosti mladých lidí nezbytných k tomu, aby byly plně legitimní;

M.  vzhledem k tomu, že přestože je strategie EU pro mládež strategií právě probíhající, která je neustále vylepšována, jsou její cíle stále velmi široké a ambiciózní; vzhledem k tomu, že chybí řádně stanovené referenční parametry;

N.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro mládež na období 2010–2018 zdůrazňuje potřebu strukturovaného dialogu mezi mladými lidmi a tvůrci politik;

O.  vzhledem k tomu, že konečným cílem evropské strategie pro mládež je zvýšení počtu příležitostí a zajištění rovnosti příležitostí pro všechny mladé Evropany;

P.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí pomáhat mladým lidem a posilovat jejich postavení při řešení vážných problémů, jimž v současnosti čelí, a výzev, jimž budou čelit v budoucnosti, a to pomocí více odpovídajících, efektivnějších a lépe koordinovaných politik zaměřených na mládež, lepšího a přístupného vzdělávání a cílenějšího využívání hospodářských politik, politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik na místní, regionální a vnitrostátní úrovni i na úrovni EU;

Q.  vzhledem k tomu, že v posledních letech EU v rámci své strategie pro mládež zahájila řadu iniciativ, jako je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a záruka pro mladé lidi, s cílem vytvořit více rovných příležitostí pro všechny mladé lidi ve vzdělávání a na trhu práce a podporovat začlenění mladých lidí, posilování jejich postavení a jejich aktivní účast ve společnosti;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby EU začlenila problematiku mládeže do stávajících i budoucích politik a programů financování tím, že do nich zahrne tento aspekt, především do všech klíčových politických oblastí, jako je hospodářství, zaměstnanost a sociální věci, soudržnost, zdravotnictví, ženy, spolurozhodování, migrace, kultura, média nebo vzdělávání;

S.  vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat provádění budoucí strategie EU pro mládež napříč různými oblastmi politiky a institucemi;

T.  vzhledem k tomu, že při přijímání rozhodnutí o politikách týkajících se mládeže je nutné začlenit hledisko rovnosti žen a mužů, které zohledňuje specifické problémy a okolnosti, s nimiž se potýkají mladé ženy, především dívky z odlišného kulturního a náboženského prostředí; vzhledem k tomu, že se součástí politiky týkající se mládeže musí stát konkrétní opatření, jež zohledňují aspekt rovnosti žen a mužů, jako například předcházení násilí páchanému na dívkách a ženách, vzdělávání o rovnosti žen a mužů a sexuální výchova; vzhledem k tomu, že u žen je v průměru 1,4krát vyšší pravděpodobnost, že nebudou zaměstnány ani se nebudou účastnit vzdělávání nebo profesní přípravy (NEET)(19) a že je nutné trvale usilovat o to, aby byly do pracovního trhu více zapojeny mladé ženy – zejména po mateřské dovolené a v situaci, kdy samy vychovávají děti – a dále mladí lidé s neukončenou školní docházkou, nízkou kvalifikací nebo zdravotním postižením a všichni mladí lidé ohrožení diskriminací;

U.  vzhledem k tomu, že je třeba trvale usilovat o větší zapojení mladých lidí do společnosti, zejména lidí se zdravotním postižením, migrantů, uprchlíků, osob nezaměstnaných ani se neúčastnících vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a osob, jimž hrozí sociální vyloučení;

V.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je klíčovým faktorem v boji proti sociálnímu vyloučení a že investice do schopností a dovedností jsou zásadní pro boj proti vysoké míře nezaměstnanosti, zejména mezi osobami NEET;

W.  vzhledem k tomu, že článek 9 SFEU požaduje, aby Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížela k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

X.  vzhledem k tomu, že evropská strategie pro mládež je dobrým základem plodné a smysluplné spolupráce v oblasti mládeže;

Y.  vzhledem k tomu, že dosažení cílů předchozího tříletého cyklu evropské strategie pro mládež (2010–2018) nelze řádně a přesně posoudit a je velice obtížné srovnávat situaci v různých členských státech, neboť neexistují dostatečná měřítka a ukazatele a nástroje provádění se překrývají;

Z.  vzhledem k tomu, že profesní orientace a přístup k informacím o možnostech zaměstnání a zaměřeních vzdělání jsou zásadní pro budoucí vzdělávací rozvoj a přechod na trh práce;

AA.  vzhledem k tomu, že při stanovování cílů této strategie a jejím provádění a hodnocení musí EU úzce spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními orgány;

Problémy mládeže a ponaučení vyplývající ze stávajícího procesu tvorby politik EU v oblasti mládeže

1.  s politováním konstatuje, že dlouhodobá úsporná opatření, především škrty ve financování vzdělávání, kultury a politik zaměřených na mladé lidi, měla nepříznivý dopad na mladé lidi a na jejich životní podmínky; varuje, že mladí lidé, především ti nejvíce znevýhodnění, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením, mladé ženy, menšiny, osoby se zvláštními potřebami, jsou velmi zasaženi narůstající nerovností, hrozbou vyloučení, nejistotou a diskriminací;

2.  oceňuje výsledky evropské spolupráce v oblasti mládeže, které prokázaly její schopnost řešit problémy většiny Evropanů a podporovat vnitrostátní tvůrce politik zajištěním odborných znalostí, doporučení a legitimity a úspěšnou mobilizací dalších finančních prostředků z EU;

3.  považuje otevřenou metodu koordinace za vhodný, avšak stále nedostatečný prostředek pro koncipování politik zaměřených na mladé lidi, který je třeba doplnit dalšími opatřeními; opětovně vyzývá k užší spolupráci a výměně osvědčených postupů v otázkách týkajících se mládeže na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni; naléhavě vyzývá členské státy, aby se dohodly na jasných ukazatelích a standardech, jež umožní sledování dosahovaného pokroku;

4.  uznává úspěchy evropské strategie pro mládež dosažené prostřednictvím rozvoje meziodvětvové spolupráce a prováděním strukturovaného dialogu v zájmu zapojení mladých lidí a domnívá se, že se musí zlepšit obecná úroveň informovanosti o cílech a nástrojích evropské strategie pro mládež na straně příslušných aktérů a zúčastněných stran; především konstatuje, že přístup zdola nahoru používaný u strukturovaného dialogu představuje přidanou hodnotu a je třeba jej zachovat; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby při vytváření nové strategie vzala v úvahu výsledky VI. cyklu strukturovaného dialogu, který se zaměřuje na budoucí strategii EU pro mládež;

5.  navrhuje, aby byly do politiky zaměřené na mládež zapojeny místní a regionální orgány, zvláště v těch členských státech, v nichž mají v této oblasti konkrétní pravomoci;

6.  vítá politické iniciativy zaměřené na podporu mládeže v EU, především Investice do evropské mládeže, Evropský sbor solidarity a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí; má nicméně za to, že tyto nástroje by měly být lépe napojeny na evropskou strategii pro mládež a řídit se postupem zdola nahoru; vyzývá proto Komisi, aby systematicky propojovala všechny politické návrhy týkající se mladých lidí se zastřešující strategií a aby zapojovala všechny příslušné zúčastněné subjekty, jako jsou sociální partneři a občanská společnost, prostřednictvím holistického, dlouhodobého přístupu s jasně vymezenými horizontálními cíli;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby ustavila meziodvětvovou pracovní skupinu pro koordinaci budoucího provádění evropské strategie pro mládež za účasti orgánů EU, včetně Parlamentu, členských států a organizací občanské společnosti, zejména odborů a organizací mládeže;

8.  vyzývá Komisi, aby vytvořila účinné nástroje koordinace mezi útvary a aby přidělila odpovědnost za začleňování oblasti mládeže v rámci klastrové politiky místopředsedovi Komise;

9.  vybízí členské státy, aby jako východisko pro návrhy právních předpisů týkajících se mladých lidí používaly evropský pilíř sociálních práv;

10.  zdůrazňuje, že je třeba prosazovat zdravý životní styl jako prevenci nemocí, a domnívá se, že je nutné poskytovat mladým lidem správné informace a pomoc, pokud jde o vážné psychické problémy spojené s užíváním tabáku, alkoholu a drog a se závislostí na těchto látkách;

11.  zdůrazňuje důležitost, kterou má hodnocení provádění strategie pro mládež v členských státech ze strany Komise s ohledem na to, aby se umožnilo zvýšit počet kontrol a rozsah monitorování na místě; naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila cíle strategie EU pro mládež, jež umožní kvalitativní a kvantitativní hodnocení jejího provádění, a to s přihlédnutím ke zvláštnostem každého členského státu nebo regionu; vyzývá Komisi, aby navýšila financování programů a opatření, jež mladé lidi připravují na pracovní prostředí;

Zohlednění názorů mladých lidí v evropské strategii pro mládež

12.  doporučuje, aby budoucí evropská strategie pro mládež měla participační charakter a zaměřila se na mladé lidi, přičemž by měla zohledňovat potřeby, ambice a různorodost všech mladých lidí v Evropě a zvětšit jejich přístup k tvůrčím nástrojům zahrnujícím nové technologie;

13.  má za to, že EU by měla vyjadřovat solidaritu s mladými lidmi a nadále jim dávat prostředky ke společenské účasti díky rozvoji nových zvláštních opatření, jako především začleňováním dobrovolných činností a vytvářením nových nástrojů, zvláště těch, jež zahrnují nové technologie; uznává tedy význam sdružení mládeže coby prostoru, který umožňuje mladým lidem růst a rozvíjet smysl pro aktivní občanství; vyzývá členské státy, aby usnadnily aktivní zapojení mladých lidí v rámci dobrovolnických organizací; posílení účasti mladých lidí na společnosti může, kromě toho, že je samo o sobě významným úspěchem, sloužit jako odrazový můstek k jejich intenzivnějšímu zapojení do politiky;

14.  zdůrazňuje v tomto ohledu významnou úlohu, kterou hraje neformální a informální učení i účast na sportovních a dobrovolnických aktivitách při podněcování rozvoje občanských, sociálních a mezikulturních kompetencí a dovedností mezi mladými Evropany;

15.  vyzývá členské státy, aby poskytly vnitrostátní právní rámce a odpovídající finanční prostředky pro dobrovolnickou činnost;

16.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly mladé lidi, především osoby s menšími příležitostmi a mimo oficiální organizační struktury, v tom, aby plnili aktivní a důležitou úlohu ve veřejném životě, a aby uplatňovaly participační přístup při tvorbě politik a umožnily tak mladým lidem ovlivňovat rozhodnutí, která mají vliv na jejich životy, tím, že jim nabídnou on-line a off-line nástroje demokracie, přičemž by měly zohledňovat omezení a rizika spojená se sociálními médii, a aby zapojily příslušné zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři, občanská společnost a organizace mládeže do vypracovávání, provádění a hodnocení politik týkajících se mládeže;

17.  vyzývá členské státy, aby mládež vybízely k plné účasti na volebních procesech;

18.  vyjadřuje potřebu pokračovat ve strukturovaném dialogu mezi mladými lidmi a tvůrci politik v rámci příštího rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže; domnívá se, že proces strukturovaného dialogu by měl systematicky oslovovat více skupin mladých lidí a rozmanitější skupiny, a konstatuje, že by za tímto účelem měla být poskytována dostatečná finanční podpora pracovním skupinám na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá členské státy, aby podporovaly účast tvůrců politik vnitrostátní, regionální a místní úrovně ve strukturovaném dialogu s mladými lidmi;

19.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajišťovaly transparentnost při předkládání svých finančních výkazů a využívání finančních prostředků vyčleněných na podporu udržitelných pracovních příležitostí pro mladé lidi; znovu proto zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy na požádání předkládaly podrobné informace o situaci svých mladých lidí;

20.  upozorňuje na nedostatek systematických aktualizací a spolehlivých údajů o provádění této evropské strategie pro mládež; naléhavě proto žádá členské státy a Komisi, aby podporovaly užší spolupráci mezi vnitrostátními a regionálními statistickými úřady, pokud jde o předkládání relevantních a aktuálních statistik o mládeži, které jsou důležité pro posouzení úspěšnosti provádění strategie; má za to, že zprávy předkládané jednou za tři roky musí být doplněny těmito statistikami;

21.  znovu upozorňuje na trend klesající účasti mládeže v rámci celostátních a komunálních voleb a to, že je nutné, aby mladí lidé měli o politiku zájem a dokázali vidět výsledek svého příspěvku; proto připomíná, že možnost zažít zapojení do politiky ve svém vlastním prostředí a v rámci místních komunit již od raného věku je klíčová pro to, aby se posílil pocit evropského občanství a z mladých lidí stali aktivní občané; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly regionální a místní orgány v zajišťování toho, aby se mladí lidé a organizace mládeže mohli plně a účinně zapojit do rozhodovacích a volebních procesů a účastnit se jich;

22.  vyzývá členské státy, aby zapojily národní rady mládeže do výborů pro sledování a provádění strategie EU pro mládež;

23.  zdůrazňuje potenciál technologií, pokud jde o kontakt s mladými lidmi, a vyzývá EU, aby posílila jejich schopnost účasti ve společnosti prostřednictvím elektronických platforem;

24.  s politováním konstatuje, že navzdory soustavné snaze Komise komunikovat o příležitostech pro mladé lidi podporovaných různými unijními programy stále existuje mnoho mladých lidí, kteří se domnívají, že k těmto příležitostem mají omezený přístup; naléhavě žádá Komisi, aby zlepšila své nástroje komunikace;

Rovné příležitosti k zajištění udržitelného začlenění na trh práce

25.  je velmi znepokojen přetrvávající mírou nezaměstnanosti mladých lidí po celé EU, a zejména v jižní Evropě; připomíná, že vytváření kvalitních pracovních příležitostí a kvalitní zaměstnání by měly být zaručeny a zůstat hlavním závazkem vůči mladým lidem, a vyzývá v tomto směru k opatřením, jejichž cílem je usnadnit přechod mladých lidí ze školy do pracovního prostředí zajišťováním kvalitních zácviků a učňovské přípravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly strukturální reformy trhu práce, spravedlivé pracovní podmínky a odměny s cílem zajistit, aby mladí lidé nebyli diskriminováni v možnosti přístupu na trh práce; zdůrazňuje, že je důležité definovat sociální práva pro nové formy zaměstnání a spravedlivé odborné praxe a zajistit sociální dialog;

26.  zdůrazňuje, že je důležité, aby vnitrostátní, regionální a místní orgány přijímaly opatření uzpůsobená na míru a poskytovaly individualizovanou podporu s cílem oslovit všechny, kdo nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; připomíná potřebu zapojovat zúčastněné strany na místní úrovni, například sociální partnery, odborové organizace, občanskou společnost, mládežnické organizace;

27.  prohlašuje, že by měla být přijata zvláštní opatření k řešení nejisté situace mladých pracujících žen na pracovním trhu, přičemž by měla být věnována pozornost zejména rozdílu v odměňování žen a mužů a nadměrnému zastoupení těchto žen v atypických formách pracovních poměrů s nedostatečnou sociální ochranou;

28.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat spravedlivé pracovní podmínky a přiměřenou sociální ochranu pracujících v takzvaných nových formách zaměstnávání, kde mají nadměrné zastoupení mladí lidé;

29.  je přesvědčen, že by měla být přijata opatření k začlenění mladých přistěhovalců na pracovním trhu, za plného dodržování zásady rovného zacházení;

30.  zdůrazňuje, že inkluzivní politika v oblasti mládeže by měla bránit a podporovat sociální programy, které usnadňují politické a kulturní zapojení mladých lidí; dále je přesvědčen, že pro dobré životní podmínky mladých lidí ve společnosti je důležitá důstojná práce zakotvená v kolektivních smlouvách s pracovními poměry, které nejsou nejisté, s odpovídajícími platy a mzdami, jakož i univerzální a kvalitní veřejné služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly spravedlivé pracovní podmínky a přiměřenou sociální ochranu, a to i v nových formách zaměstnání;

31.  připomíná, že zaměstnanost a podnikání jsou jednou z osmi priorit, které strategie EU pro mládež (2010–2018) stanovila; zdůrazňuje, že práce s mládeží a neformální učení, zejména jak je rozvíjeno v mládežnických organizacích, sehrává zásadní úlohu v rozvoji potenciálu mladých lidí, včetně podnikatelských schopností, které jim umožní rozvíjet širokou škálu kompetencí, jež mohou zvýšit jejich šance na trhu práce;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem podporovaly přeshraniční odborné a profesní příležitosti, aby pronikaly a více investovaly do oblasti odborného vzdělávání a aby ho prezentovaly jako atraktivní vzdělávací možnost;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly regionální a místní orgány a investovaly do nových životních příležitostí mladých lidí, čímž umožní rozvoj jejich kreativity a plného potenciálu, podpoří podnikání mladých lidí a posílí jejich sociální začleňování, což bude přínosem pro jejich komunity;

34.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v otázkách mládeže a zaměstnávání zaujímaly přístup založený na právech; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup mladých lidí ke kvalitním stážím a pracovním příležitostem a hájily jejich práva, včetně práva na stabilní pracovní pozici, která zajišťuje alespoň životní minimum a sociální ochranu a nabízí důstojný a samostatný život;

35.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dohlížely na podniky, které opakovaně nabízejí po sobě jdoucí stáže, aniž by pak mladým lidem nabídly pracovní místo, s cílem zajistit, aby pracovní místa nebyla nahrazována tzv. stážemi;

36.  oceňuje, že evropská strategie pro mládež poskytla podporu více než 1,6 milionu mladých lidí(20); zdůrazňuje, že je nutné vynaložit více úsilí a přijmout více finančních závazků; zdůrazňuje potřebu zlepšit aktivní pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy a čelí vícečetným překážkám, a kvalitu nabídek v rámci systému záruk pro mladé lidi, a to tím, že budou stanovena jasná kvalitativní kritéria a normy včetně přístupu k sociální ochraně, minimálního příjmu a práv souvisejících se zaměstnáním; vyzývá členské státy, aby účinně zlepšily kvalitu systémů zaměřených na monitorování, podávání zpráv a výsledky a zajistily, aby financování z prostředků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) bylo použito jako doplněk k vnitrostátnímu financování, a nikoliv jako jeho nahrazení;

37.  dále zdůrazňuje, že je třeba řešit kvalitu mentorství a poradenství, kvalitu a přiměřenost individuální odborné přípravy, stáží nebo pracovních míst a také kvalitu výsledků podle pevně stanovených cílů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutno při provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zajistit uplatňování již existujících rámců kvality, např. evropského rámce kvality; je toho názoru, že mladí lidé by také měli být zapojeni do monitorování kvality nabídek;

38.   připomíná, že opatření na podporu začlenění všech mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na trhu práce, včetně kvalitních placených zácviků, stáží a učňovské přípravy, musí mít finanční podporu v rámci evropské strategie pro mládež nebo budoucích evropských nástrojů, přičemž je nutné zabránit veškerým formám „nahrazování“ pracovních míst a zneužívání mladých pracovníků;

39.  poznamenává, že prioritou je podpora podnikatelského ducha u mladých lidí a že nejúčinnější cestou, jak podpořit podnikání mladých, jsou formální i neformální vzdělávací systémy; zdůrazňuje, že podnikání je nástrojem boje proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení mladých a zároveň podněcuje inovace; je přesvědčen, že by tedy evropská strategie pro mládež měla podporovat vytváření vhodného prostředí pro podnikání mladých lidí;

40.  připomíná, že hlavním cílem Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí je oslovit všechny, kdo nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a proto naléhavě žádá členské státy, aby investovaly více úsilí do identifikace všech osob, které patří do této skupiny, a více se na ně zaměřovaly, a to zejména pokud jde o nejvíce zranitelné mladé lidi, jako jsou lidé se zdravotním postižením, přičemž musí být zohledněny jejich zvláštní potřeby;

41.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly inovační a flexibilní granty s cílem pečovat o talenty a osoby s uměleckým a sportovním nadáním v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; podporuje ty členské státy, které se snaží zavést systémy stipendií pro studenty, kteří jsou úspěšní ve vzdělávání, sportu a v umělecké činnosti;

42.  zdůrazňuje, že 38 % mladých lidí čelí problémům při přístupu k informacím; podtrhuje skutečnost, že je důležité zajistit kolektivní přístup k vedení a podpoře mládeže a k informování mladých lidí o jejich právech a příležitostech;

43.  dále zdůrazňuje, že je nutné, aby se iniciativa YEI nezaměřovala jen na velmi vzdělané mladé lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ale rovněž na ty, kteří mají nízkou kvalifikaci a nejsou aktivní a ani nejsou registrovaní v rámci veřejných služeb zaměstnanosti;

44.  zdůrazňuje, že i přes vysokou míru nezaměstnanosti zůstává mobilita pracovníků v rámci EU omezená; upozorňuje proto na význam pracovní mobility pro konkurenceschopný trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem podporovaly přeshraniční odborné a profesní příležitosti;

45.  znovu připomíná význam dospělých osob starších 55 let, pokud jde o vzdělávání mladých lidí na pracovišti; souhlasí s Komisí v tom, že je vhodné vytvářet programy umožňující postupný odchod těchto osob z trhu práce po dosažení věku odchodu do důchodu, konkrétněji nejprve přechod na práci na částečný úvazek, během něhož rovněž školí mladé lidi a pomáhají jim postupně se začleňovat do pracovního prostředí;

46.  zdůrazňuje důležitou úlohu podniků v záležitostech týkajících se získávání dovedností a vytváření pracovních míst pro mladé lidi; konstatuje, že vzdělávání a odborná příprava v oblastech souvisejících s podporou podnikání může přispět k dosažení dlouhodobého rozvoje, podpoře evropské konkurenceschopnosti a boji proti nezaměstnanosti;

47.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých akčních plánech uváděly očekávaný dopad opatření, která mají být přijata; zdůrazňuje tudíž, že je důležité, aby členské státy poskytovaly záruky, že zavedená opatření zaměstnanost účinně posílila; opakuje, že je třeba posoudit udržitelnost politik, které mají být prováděny;

Udržitelný rozvoj: budoucnost mladých lidí

48.  je přesvědčen, že kvalitní formální, neformální a informální vzdělání a příprava jsou základním právem; domnívá se proto, že přístup ke všem úrovním kvalitního vzdělání by měl být zaručen všem Evropanům bez ohledu na jejich sociálně-ekonomické postavení, etnickou příslušnost, pohlaví, tělesné nebo kognitivní postižení; zdůrazňuje význam role, kterou formální, neformální a informální vzdělávání sehrává tím, že mladým lidem poskytuje znalosti, dovednosti a kompetence, aby se mohli stát angažovanými občany a zapojit se do evropského projektu; žádá proto členské státy, aby vytvořily zvláštní politiky, a v této souvislosti podporuje to, aby v rámci školních osnov mělo umělecké a tvůrčí vzdělávání stejnou hodnotu jako vědecké a technologické předměty (STEM);

49.  zdůrazňuje, že je důležité modernizovat vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zařazování nových schopností a dovedností do vzdělávání, jako je občanství, kritické myšlení a podnikatelský duch, a aby prosazovaly rozvoj nových vzdělávacích nástrojů, které zvyšují účast na vzdělávání a jeho dostupnost;

50.  je velmi znepokojen mimořádně naléhavým problémem dětské chudoby, která postihuje až 25 milionů dětí v EU (přes 26,4 % všech Evropanů ve věku do 18 let) z rodin trpících každodenním nedostatkem příjmů a základních služeb; domnívá se, že politika zaměřená na mládež by mohla přispívat k oblastem, jako jsou politiky týkající se dětí a rodiny; vyzývá Komisi k vytvoření záruky pro děti jakožto dlouhodobého nástroje k zajištění rovných příležitostí pro všechny děti v EU v rámci svého zvláštního systému financování s cílem zajistit, aby každé dítě trpící chudobou mohlo mít přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídající výživě;

51.  je hluboce znepokojen jevem předčasného ukončování školní docházky, a požaduje proto vhodná řešení, která by proti tomuto jevu bojovala za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020;

52.  vybízí Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na posilování aktivního a kritického občanství, respektu, tolerance, hodnot a mezikulturního učení, a zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní úlohu programů EU, jako jsou Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly prostor k dialogu s mladými lidmi na řadu témat, jako jsou pohlaví, gender, politika, solidarita a životní prostředí, právo, dějiny a kultura;

53.  je přesvědčen, že klíčovým prostředkem k zajištění samostatnosti a slibné budoucnosti mladých lidí je gramotnost, včetně digitální a mediální gramotnosti, ovládání základních početních úkonů, jakož i základních dovedností, která musí být prioritou na evropské, vnitrostátní i místní úrovni; naléhavě proto vyzývá na Komisi a členské státy, aby vystupňovaly své úsilí při zajišťování základních vědomostí a dovedností pro všechny;

54.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy formálního vzdělávání a neformální učení, které by podporovaly inovace, kreativitu a podnikání mladých a podporovaly soudržnost a porozumění mezi mladými lidmi z odlišných skupin;

55.  s velkým znepokojením v té souvislosti konstatuje, že stále existuje velký počet evropských občanů, kteří mají nízkou gramotnost nebo problémy s gramotností včetně funkční, digitální a mediální negramotnosti, což vyvolává hluboké obavy ve smyslu odpovídajícího zapojení do veřejného života a na pracovním trhu;

56.  připomíná, že první zásada evropského pilíře sociálních práv uvádí, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní vzdělání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si mohl udržet a získat dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládnout přechod v rámci trhu práce; zdůrazňuje tedy, že je důležité, aby v novém programovém období víceletého finančního rámce na období 2021-2027 byly upřednostněny a zajištěny sociální investice do vzdělávání a odborné přípravy.

57.  je přesvědčen, že k monitorování evropské strategie pro mládež by se měl využívat srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který byl zaveden v rámci evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby za účelem monitorování evropské strategie pro mládež přijala konkrétní soubor ukazatelů, jako jsou vzdělání, dovednosti, celoživotní učení, rovnost žen a mužů na pracovním trhu, zdravotní péče, přístup k digitálním technologiím, životní podmínky a chudoba;

58.  zdůrazňuje klíčovou roli rodiny a učitelů v podpoře mladých lidí, kteří se potýkají s šikanou ve škole a s kyberšikanou; naléhavě vyzývá na Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k řešení těchto druhů chování, které ohrožují duševní pohodu mladých lidí, a to především rozvíjením náležitých digitálních dovedností již od základní školy, jak je stanoveno v akčním plánu pro digitální vzdělávání;

59.  domnívá se, že za účelem zvýšení účinnosti opatření v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu je třeba na základě mezinárodních studií vypracovat společné cíle a nástroje pro měření dopadu politik;

60.  zdůrazňuje škodlivý dopad stresu na duševní pohodu mladých lidí, a to ve škole, při odborné přípravě, na pracovním trhu i v osobním životě; vyzývá Komisi a členské státy k investicím do programů duševního zdraví a k podpoře příslušných aktérů, kteří mladým lidem v tomto směru pomáhají;

61.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby mladí Evropané měli zajištěno duševní a fyzické blaho; vyzývá Komisi a členské státy, aby propagovaly mimoškolní sportovní aktivity a informovaly o jejich významu prostřednictvím kampaní týkajících se výživy;

62.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat mezikulturní dialog ve sportu, a to i vytvářením platforem, které by spojovaly mladé lidi, uprchlíky a přistěhovalce;

63.  domnívá se, že vzhledem ke složitosti politik pro mládež a jejich dopadu musí být výzkumná spolupráce stimulována tak, aby se vytvořily integrované, empiricky odůvodněné reakce a vyvinula intervenční a preventivní řešení, která dále posílí dobré životní podmínky a odolnost mladých lidí.

64.  zdůrazňuje význam kultury, a to nejen v boji proti násilí, rasismu, radikalizaci a nesnášenlivosti, ale i pro rozvoj evropské identity; vyzývá Komisi a členské státy k podpoře kultury, k investicím do ní a k zajišťování rovného přístupu ke kultuře;

65.  zdůrazňuje, že organizace mládeže mají klíčovou úlohu z hlediska zapojení a začlenění mladých lidí do společnosti; vyzývá proto členské státy, aby podporovaly organizace mládeže a uznaly jejich úlohu při rozvoji dovednosti a sociálním začleňování a aby podpořily vytváření rad mládeže na všech úrovních, a to ve spolupráci s mladými lidmi;

66.  zdůrazňuje význam, který má uznání neformálního a informálního učení pro zlepšení jejich situace, neboť je to důležité pro rozvoj společnosti založené na sociální spravedlnosti a rovných příležitostech a přispívá to k rozvoji občanských dovedností a individuálního naplnění; s politováním konstatuje, že zaměstnavatelé a poskytovatelé vzdělávání dostatečně neuznávají hodnotu a relevantnost dovedností, schopností a znalostí nabytých v rámci neformálního a informálního učení; poukazuje na to, že nedostatečná srovnatelnost a nejednotnost postupů uznávání jednotlivých zemí EU představuje další překážku; vyzývá členské státy, aby nadále usilovaly o zavádění národního systému uznávání a ověřování a aby zajistily dostatečné financování pro dovednosti nabyté v rámci neformálních vzdělávacích aktivit, přičemž připomíná doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(21);

Lepší sladění evropské strategie pro mládež a její podpora prostřednictvím finančních nástrojů

67.  má za to, že evropská strategie pro mládež by se měla řídit víceletým finančním rámcem, být v souladu s cíli udržitelného rozvoje a všemi příslušnými stěžejními iniciativami, programy a politickými strategiemi, podněcovat systematický dialog mezi příslušnými orgány, jasně stanovit cíle a záměry a zřídit příslušný koordinační mechanismus;

68.  připomíná, že v oblasti mládeže může EU realizovat pouze opatření na podporu, koordinaci a doplnění akcí členských států v souladu se zásadou subsidiarity, a konstatuje, že je důležitá soudržnost financování na úrovni EU a států, a proto vyzývá Komisi, aby usnadnila synergii s vnitrostátními, regionálními a místními iniciativami, aby nedocházelo ke zdvojování, překrývání a opakování činností;

69.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby navýšily veřejné investice do oblasti vzdělávání a oblastí spojených s mládeží;

70.  je přesvědčen, že finanční prostředky dostupné na podporu různých iniciativ a politik v oblasti mládeže, jako jsou program Erasmus+, evropská strategie pro mládež a program Evropa pro občany, by v následujícím víceletém finančním rámci měly být podstatně navýšeny s cílem poskytnout více příležitostí mladým lidem a zamezit vyloučení;

71.  vítá Evropský sbor solidarity – program podporující solidaritu mezi mladými Evropany, dobrovolnickou činnost a rozvoj občanství podporujícího začlenění; připomíná stanovisko Parlamentu vyzývající k řádnému financování nové iniciativy z nových zdrojů a k tomu, aby tento program nebyl využíván jako další způsob boje proti nezaměstnanosti mladých lidí;

72.  je pevně přesvědčen, že program Evropa pro občany by měl nadále podněcovat aktivní občanství, občanské vzdělávání a dialog a že by měl vytvářet pocit evropské identity; konstatuje nízkou míru úspěšnosti programu danou nedostatkem finančních prostředků; vyzývá k výraznému navýšení finančních prostředků vyčleněných na tento program;

73.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala program Erasmus pro mladé podnikatele; vybízí členské státy a Komisi, aby spolu s obchodními komorami, firmami a mladými lidmi investovaly do společného šíření tohoto programu, aniž by přehlížely svou hlavní oblast činnosti;

74.  připomíná, že podporuje posílení programu Kreativní Evropa, který nabízí konkrétní systémy mobility mladým umělcům a profesionálům působícím v kulturních a tvůrčích odvětvích;

75.  vyzdvihuje význam programu Erasmus+ coby základního nástroje k zajištění aktivního a angažovaného přístupu mladých občanů; je přesvědčen, že program Erasmus+ by měl cílit na všechny mladé lidi, včetně těch s menšími příležitostmi, a že ambicióznější cíle příštího období programu Erasmus+ je nutné podpořit výrazným navýšením financování za účelem rozvinutí plného potenciálu programu a za účelem zjednodušení postupů zřízením elektronických systémů pro přístup k přeshraničním službám a k údajům o studentech, jako je například projekt elektronických průkazů;

76.  požaduje lepší sladění strategie EU pro mládež a programu Erasmus+, harmonizaci časových rámců provádění, změnu nařízení o programu Erasmus+ tak, aby jednoznačně podporoval cíle strategie prostřednictvím společných „cílů zaměřených na mládež“, a definování klíčové akce 3, což jsou hlavní prováděcí nástroje strategie;

77.  zdůrazňuje, že rozpočet na evropskou strategii pro mládež nedostačuje k tomu, aby mohl program dosáhnout svých cílů; požaduje proto, aby prostředky přidělené na evropskou strategii pro mládež byly v příštím víceletém finančním rámci podstatně navýšeny programů zaměstnanosti mladých lidí; dále připomíná, že je třeba zvýšit věkovou hranici z 25 na 29 let, aby ve větší míře zohlednila skutečnost, že řada mladých absolventů a lidí vstupujících na trh práce je ve věku nad 25 let;

78.  aniž by byla dotčena zásada subsidiarity, požaduje harmonizaci pojmu „mladá osoba“ a stanovení věkové hranice platné v celé Evropské unii; vybízí všechny členské státy, aby k této harmonizaci přispěly a odstranily překážky pro měření pokroku a určení opatření, která mají být přijata;

79.  vyzývá k podpoře využívání budoucího rámcového programu EU pro výzkum a inovace k rozvoji integrovaných reakcí založených na faktech a řešení v oblasti intervence i prevence, která by podporovala dobré životní podmínky a odolnost mladých lidí;

80.  bere na vědomí zjištění a rizika, která naznačují, že činnosti řízené Komisí (včetně výměnných programů pro studenty) podle vnitrostátních orgánů plní požadavky strategie pro mládež a že některé členské státy odnímají své prostředky z oblastí politik, které jsou podporovány z rozpočtu EU(22);

o

o  o

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(2)

Úř. věst. 417, 15.12.2015, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(4)

Dokument EUCO 37/13.

(5)

Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.

(6)

http://ec.europa.eu/assets/eac/dgs/education_culture/more_info/evaluations/docs/youth/youth-strategy-2016_en.pdf

(7)

Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0359.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0018.

(10)

Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 17.

(11)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0426.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0106.

(14)

Úř. věst. 316, 22.9.2017, s. 76.

(15)

Úř. věst. 120, 5.4.2016, s. 22.

(16)

Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 16.

(17)

http://www.youthforum.org/policypaper/resolution-eu-youth-strategy/

(18)

Stínová zpráva o politice zaměřené na mladé lidi, kterou zveřejnilo Evropské fórum mládeže.

(19)

Letmý pohled na společnost v roce 2016 – Sociální ukazatele OECD.

(20)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2018 o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech (2017/2018)

(21)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(22)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/615645/EPRS_STU(2018)615645_EN.pdf


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (28.3.2018)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k prováděcí zprávě o strategii EU pro mládež

(2017/2259(INI))

Zpravodaj: João Pimenta Lopes

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že se míra nezaměstnanosti mladých lidí v posledních letech postupně snižuje, ač podle informací Eurostatu činila v lednu 2018 16,1 %, avšak v některých zemích přesahovala 34 %; vzhledem k tomu, že ve srovnání s údaji z roku 2008 (15,6 %) vidíme, že se tato míra zvýšila; vzhledem k tomu, že tyto údaje neumožňují univerzální řešení, pokud máme využít plný potenciál mladých lidí; vzhledem k tomu, že v nejvzdálenějších regionech existuje znepokojivě vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, přičemž některé z těchto regionů zaznamenávají míru přesahující 50 %, jako je tomu v případě Mayotte;

B.  vzhledem k tomu, že se zvýšil podíl mladých lidí žijících v chudobě a sociálním vyloučení; vzhledem k tomu, že v roce 2016 více než 6 milionů mladých lidí ve věku 15 až 24 v EU nebylo zaměstnáno ani se neúčastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET);

C.  vzhledem k tomu, že evropské instituce samy o sobě nevytvářejí v regionech pracovní místa, a určeným cílem iniciativy pro mládež proto musí být plošná podpora regionů a malých a středních podniků, aby bylo možné mladým lidem zaručit práci dlouhodobě;

D.  vzhledem k tomu, že konečným cílem evropské strategie pro mládež je zvýšení počtu příležitostí a zajištění rovnosti příležitostí pro všechny mladé Evropany;

E.  vzhledem k tomu, že hospodářství EU opět roste a rozdíly se začaly snižovat;

F.  vzhledem k tomu, že na regionální úrovni je v celé EU patrné zmenšování rozdílů; vzhledem k tomu, že mnohé regiony stále mají míru zaměstnanosti pod úrovní před krizí;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 činil podíl osob NEET 15,6 %;

H.  vzhledem k tomu, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je v první řadě v pravomoci členských států a EU hraje důležitou podpůrnou a koordinační úlohu;

I.  vzhledem k tomu, že přestože je strategie EU pro mládež strategií právě probíhající, která je neustále vylepšována, jsou její cíle stále velmi široké a ambiciózní; vzhledem k tomu, že chybí řádně stanovené referenční parametry;

J.  vzhledem k tomu, že vzdělání pomáhá minimalizovat dopad socioekonomických nerovností a poskytuje dovednosti a schopnosti potřebné ke snížení mezigeneračního přenosu znevýhodnění;

K.  vzhledem k tomu, že celkový nedostatek investic do mladých lidí a jejich práv bude bránit tomu, aby mladí lidé mohli požadovat, uplatňovat a hájit svá práva, a přispívat ke zhoršování jevů, jako je klesající počet obyvatel, předčasné ukončování školní docházky, nedostatečná profesní a odborné kvalifikace, pozdní vstup na pracovní trh, nedostatek finanční nezávislosti, potenciální nefunkčnost systémů sociálního zabezpečení, rozšířená nejistota zaměstnání a sociální vyloučení;

L.  vzhledem k tomu, že v posledních letech EU v rámci své strategie pro mládež zahájila řadu iniciativ, jako je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a záruka pro mladé lidi, s cílem vytvořit více rovných příležitostí pro všechny mladé lidi ve vzdělávání a na trhu práce a podporovat začlenění mladých lidí, posilování jejich postavení a jejich aktivní účast ve společnosti;

M.  vzhledem k tomu, že problémy, s nimiž se mladí lidé potýkají v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako v oblasti sociálního a politického zapojení, nejsou jednolité a některé skupiny jsou postiženy neúměrně více než ostatní; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí na podporu těch, kdo jsou nejvíce nebo zcela odloučeni od trhu práce;

N.  vzhledem k tomu, že zachování místních škol a vzdělávacích zařízení ve všech evropských regionech je zásadní, pokud jde o zlepšení vzdělávání mladých lidí a má-li EU nabídnout regionům plnou podporu při řešení této výzvy;

O.  vzhledem k tomu, že vysoce kvalifikovaná pracovní síla a atraktivní podnikatelské prostředí umožňují využívat vyšší hospodářský růst;

P.  vzhledem k tomu, že profesní orientace a přístup k informacím o možnostech zaměstnání a zaměřeních vzdělání jsou zásadní pro budoucí vzdělávací rozvoj a přechod na trh práce;

Q.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné dát mladým Evropanům hlas, a to jak prostřednictvím úspěšného strukturovaného dialogu, tak i jinými způsoby;

R.  vzhledem k tomu, že při stanovování cílů této strategie a jejím provádění a hodnocení musí EU úzce spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními orgány;

1.  zdůrazňuje, že inkluzivní politika v oblasti mládeže by měla bránit a podporovat sociální programy, které usnadňují politické a kulturní zapojení mladých lidí; dále je přesvědčen, že pro dobré životní podmínky mladých lidí ve společnosti je důležitá důstojná práce zakotvená v kolektivních smlouvách s pracovními poměry, které nejsou nejisté, s odpovídajícími platy a mzdami, jakož i univerzální a kvalitní veřejné služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly spravedlivé pracovní podmínky a přiměřenou sociální ochranu, a to i v nových formách zaměstnání;

2.  vyzývá členské státy, aby aktivně šířily zásady inkluze při práci s mladými lidmi, se zvláštním důrazem na pracovní začlenění mladých lidí se zdravotním postižením, a stanovily jejich zapojení jako cíl pro úspěch programů pro mládež; bere na vědomí skutečnost, že díky současnému technologickému vývoji se studujícím se zdravotním postižením nabízí nové možnosti získávat znalosti a dovednosti prostřednictvím formálního i neformálního způsobu učení;

3.  naléhavě požaduje pokračování klíčových programů, jako je Erasmus+, Erasmus pro mladé podnikatele a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí; je toho názoru, že tyto programy by měly být přizpůsobeny různým situacím mladých Evropanů, aby všichni měli stejné příležitosti; upozorňuje na specifickou situaci mladých lidí v nejvzdálenějších regionech, která jim často ve využívání těchto programů brání; uznává význam programu Erasmus + pro zlepšení vzdělání a zaměstnatelnosti mladých lidí, když jim poskytuje dovednosti a kompetence pro život a možnost zkoumat další přeshraniční profesní příležitosti; vyzývá k navýšení finančních prostředků pro tento program v rámci příštího VFR;

4.  bere na vědomí, že v posledních letech poklesl počet mladých lidí, kteří předčasně ukončili školní docházku, a že se tento počet blíží cíli stanovenému ve strategii Evropa 2020; vyzývá členské státy, aby přesto navrhly politiky zaměřené na mladé lidi z více znevýhodněných rodin, jako jsou příslušníci etnických menšin, zejména romské komunity, kteří mají nižší vzdělání a jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením, neboť lepší vzdělávání pomáhá vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby;

5.  zdůrazňuje, že aby se snížila míra nezaměstnanosti mladých lidí, mohou být zvýšeny investice jak do domácí, tak do přeshraniční mobility; požaduje, aby byla lépe sladěna nabídka a poptávka práce a dovedností, a to usnadněním mobility mezi regiony (včetně přeshraničních regionů);

6.  bere na vědomí zjištění průběžného hodnocení strategie EU pro mládež a zdůrazňuje, že se jí podařilo vyvolat konkrétní změny na vnitrostátní úrovni a úrovni organizací, podpořila meziodvětvovou spolupráci, vzájemné učení a strukturovaný dialog s mladými lidmi a dala podnět pro vytváření vnitrostátních programů v oblasti mládeže a posílení politiky týkající se mládeže v řadě členských států nebo přehodnocení jejích priorit;

7.  odsuzuje vysoké počty osob NEET a zdůrazňuje, že zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava mladých lidí by měly být jednou z nejvyšších politických priorit EU;

8.  trvá na tom, že dobrovolnické činnosti hrají při rozvíjení dovedností důležitou úlohu; zdůrazňuje potřebu lepšího uznávání dovedností získaných prostřednictvím dobrovolnictví;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala program Erasmus pro mladé podnikatele; vybízí členské státy a Komisi, aby spolu s obchodními komorami, společnostmi a mladými lidmi investovaly do společného šíření tohoto programu, aniž by přehlížely svou hlavní oblast činnosti;

10.  vyzývá ke zlepšení propagace stávajících možností dobrovolnictví a ke zvýšení povědomí o nich;

11.  domnívá se, že otevřená metoda koordinace v oblasti politiky mládeže by mohla pokračovat i nad rámec stávajícího období spolupráce, a to s cílem stanovit společný program, vyměňovat si osvědčené postupy a zlepšit tvorbu politik založenou na znalostech; domnívá se však, že oblasti činnosti a iniciativ stávající strategie by měly být zjednodušeny a zefektivněny a její mechanismy pro monitorování a hlášení výsledků by měly být zlepšeny, aby byly cílenější a ambicióznější;

12.  vítá pozitivní výsledky záruk pro mladé lidi, přičemž zdůrazňuje, že je v EU stále znepokojivě vysoký počet osob, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (osoby NEET); naléhavě proto vyzývá Komisi, aby posílila záruku pro mladé lidi, pokračovala v jejím provádění a zopakovala tyto výsledky v členských státech, v nichž má být ještě provedena;

13.  sdílí názor, že politiky pro mládež nemohou uspět ve stagnujících ekonomikách a jsou propojeny se silnými ekonomikami, které mají podmínky vedoucí k práci;(1)

14.  znovu zdůrazňuje význam meziodvětvového přístupu strategie pro mládež jako prostředku k začlenění hlediska mládeže a vytváření součinností v jiných příslušných oblastech politik, jako je zaměstnanost, vzdělávání a odborná příprava; domnívá se, že by mohla být zlepšena integrace strategie pro mládež a dalších souvisejících iniciativ na úrovni EU;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila on-line platformu pro mladé lidi, na níž budou moci anonymně hlásit případy porušování pravidel ze strany osob odpovědných za propagaci programů, navrhovat změny a klást otázky; znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se na ní podíleli i podporující orgány a zaměstnavatelé, kteří by měli v rámci této platformy prostor, kde by mohli klást otázky a sdílet osvědčené postupy;

16.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu odborného vzdělávání a zvyšovala o něm povědomí mezi členskými státy jako o nezbytné alternativě vysokoškolského vzdělávání;

17.  zdůrazňuje význam strukturovaného dialogu s mladými lidmi a jejich organizacemi (včetně národních rad mládeže) jako prostředku pro vytváření struktur a procesů jejich aktivního zapojení do plánování, provádění a hodnocení politik a programů zaměřených na mládež, vytváření společného programu, výměnu osvědčených postupů a zlepšování tvorby politik založené na znalostech; vybízí k začlenění zranitelných skupin (např. osob NEET, osob z marginalizovaných komunit, migrantů a uprchlíků, mladých lidí se zdravotním postižením, jakož i osob, které předčasně ukončily školní docházku); zdůrazňuje, že by mělo být zváženo zřízení „horké linky“ EU proti porušování práv mladých lidí, aby mohli oznamovat případné negativní zkušenosti v rámci své účasti na opatřeních Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a programu záruky pro mladé lidi přímo Komisi; zdůrazňuje význam konference o budoucí strategii EU pro mládež, jež se uskutečnila v roce 2017; vyzývá Komisi, aby takovouto konferenci často opakovala s cílem sdílet osvědčené postupy při provádění programů pro mládež a podporovat komunikaci mezi sdruženími mladých lidí, zaměstnavateli a vnitrostátními vládami a místními samosprávami;

18.  zdůrazňuje důležitost hodnocení provádění strategie pro mládež v členských státech ze strany Komise s ohledem na to, umožnit více kontrol a monitorování na místě; naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila cíle strategie EU pro mládež, jež umožní kvalitativní a kvantitativní hodnocení jejího provádění, a to s přihlédnutím ke zvláštnostem každého členského státu nebo regionu; vyzývá Komisi, aby navýšila financování programů a opatření, jež mladé lidi připravují na pracovní prostředí;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila kontrolní a monitorovací opatření s cílem zajistit, aby evropské programy pro mládež neměly účinky opačné než ty původně zamýšlené a nevytvářely nejistá pracovní místa; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby usilovala o politiky v oblasti hospodářství a zaměstnanosti s cílem vytvořit více pracovních míst pro mladé lidi, která budou i lepší; v důsledku toho se domnívá, že řádná strategie EU pro mládež by měla být založena nejen na tom, aby mladí lidé začali pracovat, ale také na podpoře vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst;

20.  zdůrazňuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je nejviditelnějším programem EU podporujícím začleňování mladých lidí na pracovním trhu v Evropě, a trvá na tom, aby tato iniciativa dále pokračovala a v příštím programovém období rozšířila svou působnost, a to i prostřednictvím vyjasnění jejích cílů a transparentnosti výsledků; vítá zvýšení financování YEI, avšak konstatuje, že její zdroje jsou stále nedostatečné k tomu, aby všem osobám, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), zajistily učňovskou přípravu, stáž či místo v rámci programu dalšího vzdělávání; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby zajistily, že dostupné prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) nebudou nahrazovat vnitrostátní veřejné výdaje; vyzývá proto k tomu, aby byla částka na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v příštím VFR zvýšena a aby bylo zároveň zajištěno rychlé a zjednodušené přidělování finančních prostředků a stabilní financování;

21.  zdůrazňuje, že se trh práce neustále mění; trvá na tom, že přechod na trh práce usnadňuje systém vzdělání a odborné přípravy, který lidi komplexně vzdělává, podporuje studenty v tom, aby nalézali své vlastní metody učení, zaručuje, že se jim dostane průřezových dovedností a schopností včetně základních a nekognitivních dovedností, jakož i klíčových dovedností zaměřených na budoucnost, s cílem podporovat začlenění do světa práce a všestrannost nikoli prostřednictvím předčasné specializace, ale mimo jiné prostřednictvím schopnosti získat širokou škálu dovedností; vyzývá k zvláštnímu zaměření na šíření jazykových dovedností a přeshraničních odborných a profesních příležitostí a mobility mladých lidí; vyzývá k větší koordinaci mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery a poskytovateli vzdělání a k lepšímu uznávání a ověřování titulů a dovedností, včetně informálního učení; upozorňuje zejména na model kombinovaného odborného vzdělávání a přípravy, který není dostatečně známý, ale může významným způsobem přispět k přípravě odborníků v nedostatkových profesích prostřednictvím zajištění hladkého přechodu ze školy a odborné přípravy do profesního života;

22.  připomíná, že zaměstnanost a podnikání jsou jednou z osmi priorit, které strategie EU pro mládež (2010–2018) stanovila; zdůrazňuje, že práce s mládeží a neformální učení, zejména jak je rozvíjeno v mládežnických organizacích, sehrává zásadní úlohu v rozvoji potenciálu mladých lidí, včetně podnikatelských schopností, které jim umožní rozvíjet širokou škálu kompetencí, jež mohou zvýšit jejich šance na trhu práce;

23.  zdůrazňuje, že i přes vysokou míru nezaměstnanosti zůstává mobilita pracovníků v rámci EU omezená; upozorňuje proto na význam pracovní mobility pro konkurenceschopný trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem podporovaly přeshraniční odborné a profesní příležitosti;

24.  znovu připomíná význam dospělých osob starších 55 let, pokud jde o vzdělávání mladých lidí na pracovišti; souhlasí s Komisí v tom, že je vhodné vytvářet programy umožňující postupný odchod těchto osob z trhu práce po dosažení věku odchodu do důchodu, konkrétněji nejprve přechod na práci na částečný úvazek, během něhož rovněž školí mladé lidi a pomáhají jim postupně se začleňovat do pracovního prostředí;

25.  zdůrazňuje důležitou úlohu podniků v záležitostech týkajících se získávání dovedností a vytváření pracovních míst pro mladé lidi; konstatuje, že vzdělávání a odborná příprava v oblastech souvisejících s podporou podnikání může přispět k dosažení dlouhodobého rozvoje, podpoře evropské konkurenceschopnosti a boji proti nezaměstnanosti;

26.  zdůrazňuje potřebu bojovat proti předčasným odchodům ze vzdělávání prostřednictvím identifikace nedostatků školského systému a společnosti, podpory studentů při hledání jejich vlastních metod učení, zavádění vhodných a zajímavých učebních osnov a vytváření silného a dobře rozvinutého systému poradenství s vysoce kvalitním poradenstvím a službami pro orientaci všech studentů; zdůrazňuje, že celostní a inkluzivní přístup k vzdělávání je nezbytný pro to, aby se všichni studenti cítili vítáni a začleněni a aby cítili odpovědnost za své vzdělání;

27.  vyzývá Komisi, aby v rámci budoucí strategie pro mládež a víceletého finančního rámce na období po roce 2020 zajistila návrh na posílení financování, pravomocí a záběru programů na podporu vzdělání, odbornou přípravu, vytváření pracovních míst a sociálního začlenění mladých lidí včetně těch se zdravotním postižením tak, aby se zajistilo, že tyto prostředky nebudou využívány k vytváření neplacených stáží, nejistých pracovních míst ani k nahrazování stálých pracovních míst místy dočasnými nebo místy pro stážisty; zdůrazňuje, že je třeba nabízet vhodný obsah vzdělávání a odborné přípravy a důstojné pracovní podmínky pro stáže a učňovské vzdělávání, aby byla při přechodu ze vzdělání do profesního života zajištěna jejich rozhodující úloha; domnívá se, že k tomu, aby bylo zajištěno kvalitní umísťování učňů nebo stážistů, musí vedle specifických pokynů a dohledu existence smlouvy o učňovském vzdělávání nebo stáži stanovit úlohy a odpovědnosti všech stran a uvést délku tohoto vzdělávání, učební cíle a úkoly odpovídajících jasně stanoveným dovednostem, které je třeba rozvíjet, zaměstnanecký status, přiměřené náhrady/odměny zahrnující mimo jiné přesčasy, systémy sociální ochrany a zabezpečení podle platných vnitrostátních právních předpisů, platných kolektivních smluv nebo obou;

28.  naléhavě vyzývá členské státy, aby monitorovaly účinné provádění systému záruk pro mladé lidi, např. zavedením systémů celoživotního poradenství na míru, které bude moci pomáhat lidem v kterékoli fázi jejich života přijímat rozhodnutí týkající se vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnání a řídit svou individuální dráhu v oblasti vzdělávání, v práci i v jiných oblastech; připomíná, že zapojení mládežnických organizací do hodnocení a provádění záruky pro mladé lidi a informování o ní má zásadní význam pro její úspěch a povzbuzuje registraci nezaměstnaných;

29.  vybízí k silnému zapojení nevládních organizací a místních a regionálních orgánů s cílem pomoci mladým lidem a zvláště zranitelným skupinám (např. osobám NEET, migrantům a uprchlíkům, mladým lidem se zdravotním postižením, osobám, které předčasně ukončily školní docházku) najít placené zaměstnání, vzdělávání nebo odbornou přípravu a pomoci jim při zapojení do politického rozhodování a občanské společnosti;

30.  domnívá se, že vzhledem ke složitosti politik pro mládež a jejich dopadu musí být výzkumná spolupráce stimulována tak, aby se vytvořily integrované, empiricky odůvodněné reakce a vyvinula intervenční a preventivní řešení, která dále posílí dobré životní podmínky a odolnost mladých lidí.

31.  bere na vědomí zjištění a rizika, která naznačují, že činnosti řízené Komisí (včetně výměnných programů pro studenty) podle vnitrostátních orgánů plní požadavky strategie pro mládež a že některé členské státy odnímají své prostředky z oblastí politik, které jsou podporovány z rozpočtu EU;(2)

32.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dohlížely na podniky, které opakovaně nabízejí po sobě jdoucí stáže, aniž by pak mladým lidem nabídly pracovní místo, s cílem zajistit, aby pracovní místa nebyla nahrazována tzv. stážemi;

33.  domnívá se, že za účelem zvýšení účinnosti opatření v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu je třeba na základě mezinárodních studií vypracovat společné cíle a nástroje pro měření dopadu politik;

34.  vyzývá k podpoře a většímu usnadnění přeshraničních odborných a profesních příležitostí a mobility mladých lidí a k tomu, aby jim byly poskytovány dovednosti a schopnosti pro život, včetně jazykových dovedností, a současně rozšiřovány jejich možnosti a šance na účast na trhu práce a ve společnosti;

35.  aniž by byla dotčena zásada subsidiarity, požaduje harmonizaci pojmu „mladá osoba“ a stanovení věkové hranice platné v celé Evropské unii; vybízí všechny členské státy, aby k této harmonizaci přispěly a odstranily překážky pro měření pokroku a určení opatření, která mají být přijata;

36.  naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly transparentnost při předkládání svých finančních výkazů a využívání finančních prostředků vyčleněných na podporu udržitelných pracovních příležitostí pro mladé lidi; znovu proto zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy na požádání předkládaly podrobné informace o situaci svých mladých lidí;

37.  připomíná, že první zásada evropského pilíře sociálních práv prohlašuje, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní vzdělání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si mohl udržet a získat dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládnout přechod na trh práce; zdůrazňuje tedy, že je důležité, aby v novém programovém období víceletého finančního rámce na období 2020–2026 byly upřednostňovány a zajištěny sociální investice do vzdělávání a odborné přípravy.

38.  upozorňuje na nedostatek systematicky aktualizovaných a spolehlivých údajů o provádění strategie pro mládež; naléhavě proto žádá členské státy a Komisi, aby podporovaly užší spolupráci mezi vnitrostátními a regionálními statistickými úřady, pokud jde o předkládání relevantních a aktuálních statistik o mládeži, které jsou důležité pro posouzení úspěšnosti provádění strategie; má za to, že zprávy předkládané jednou za tři roky musí být doplněny těmito statistikami;

39.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých akčních plánech uváděly očekávaný dopad opatření, která mají být přijata; zdůrazňuje tudíž, že je důležité, aby členské státy poskytovaly záruky, že zavedená opatření zaměstnanost účinně posílila; opakuje, že je třeba posuzovat udržitelnost politik, které mají být prováděny;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Michael Detjen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Dominique Martin, Miroslavs Mitrofanovs, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Amjad Bashir, Heinz K. Becker, Karima Delli, Tania González Peñas, Krzysztof Hetman, Ivari Padar, Anne Sander, Sven Schulze, Jasenko Selimovic, Csaba Sógor, Neoklis Sylikiotis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jude Kirton-Darling, Ana Miranda, James Nicholson, Massimo Paolucci

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic

EFDD

Tiziana Beghin

GUE/NGL

Tania González Peñas, Patrick Le Hyaric, João Pimenta Lopes, Neoklis Sylikiotis

NI

Lampros Fountoulis

PPE

Georges Bach, Heinz K. Becker, David Casa, Krzysztof Hetman, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Csaba Sógor, Romana Tomc

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Michael Detjen, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Ivari Padar, Massimo Paolucci, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Siôn Simon, Marita Ulvskog

VERTS/ALE

Karima Delli, Ana Miranda, Miroslavs Mitrofanovs

5

-

ECR

Amjad Bashir, Arne Gericke, Czesław Hoc, James Nicholson, Ulrike Trebesius

2

0

ENF

Mara Bizzotto, Dominique Martin

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

https://www.ceps.eu/system/files/RR2018_01_BlameItOnMyYouth.pdf

(2)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/615645/EPRS_STU(2018)615645_EN.pdf


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Momchil Nekov, Yana Toom, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eider Gardiazabal Rubial, Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Emma McClarkin, Martina Michels, Michel Reimon, Liliana Rodrigues, Remo Sernagiotto, Francis Zammit Dimech


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26

+

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

ECR

Angel Dzhambazki, Emma McClarkin, Remo Sernagiotto

EFDD

Isabella Adinolfi

GUE/NGL

Martina Michels

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Francis Zammit Dimech, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Momchil Nekov, Liliana Rodrigues, Julie Ward

VERTS/ALE

Jill Evans, Michel Reimon

0

-

 

 

1

0

ENF

Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 18. května 2018Právní upozornění