Postup : 2017/2119(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0163/2018

Předložené texty :

A8-0163/2018

Rozpravy :

PV 28/05/2018 - 24
CRE 28/05/2018 - 24

Hlasování :

PV 29/05/2018 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0210

ZPRÁVA     
PDF 632kWORD 66k
4.5.2018
PE 616.912v03-00 A8-0163/2018

o optimalizaci hodnotového řetězce v odvětví rybolovu EU

(2017/2119(INI))

Výbor pro rybolov

Zpravodajka: Clara Eugenia Aguilera García

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o optimalizaci hodnotového řetězce v odvětví rybolovu EU

(2017/2119(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie o společné organizaci trhu s produkty rybolovu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, zejména článek 35 tohoto nařízení o cílech společné organizace trhů,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu, zejména na jeho články 11, 13, 41 až 44, 48, 63, 66, 68 a 70 až 73,

–  s ohledem na střednědobou strategii (2017–2020) Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), která se týká udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři a v Černém moři,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavu rybích populací a sociálně-ekonomické situaci v odvětví rybolovu ve Středomoří(2),

  s ohledem na novou strategii Komise pro „silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ zveřejněnou dne 24. října 2017,

  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury v restauracích a maloobchodě [2016/2532(RSP)],

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o řízení rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0163/2018),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu EU čelí stále obtížnějším a složitějším výzvám; že stav zdrojů a zvýšení výdajů, zejména kolísání ceny paliva, mohou ovlivňovat příjmy rybářů; že v souvislosti se snižováním rybolovných kvót se místní společenství dostávají do složitých situací způsobených omezením rybolovné činnosti; že ke zvýšení cen dopravy, které jsou důsledkem dvojího dopadu růstu ceny paliva, se připojuje konkurence, kterou představuje dovoz produktů ze třetích zemí, a že ačkoli jsou tyto a další problémy uznávány, příčiny zhoršující se sociálně-ekonomické situace v odvětví rybolovu, například neadekvátní tvorba cen za první prodej ryb, stále nejsou z velké části vyřešeny;

B.  vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu má strategicky význam pro zásobování obyvatel rybami a pro potravinovou rovnováhu v jednotlivých členských státech a v Unii a významnou měrou přispívá k dobrým sociálním a hospodářským podmínkám pobřežních komunit, místnímu rozvoji, zaměstnanosti, zachování a vytváření hospodářské činnosti, která v dodavatelském řetězci předchází či následuje, a zachování místních kulturních tradic;

C.  vzhledem k tomu, že drobný, tradiční a pobřežní rybolov představuje 83 % rybářských plavidel působících v EU a 47 % celkové zaměstnanosti v odvětví rybolovu EU; že nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že „členské státy by měly usilovat o to, aby rybářům provozujícím drobný, tradiční nebo pobřežní rybolov byl poskytován přednostní přístup“, a vzhledem k tomu, že toto ustanovení není dodržováno;

D.  vzhledem k tomu, že většina distributorů produktů rybolovu a akvakultury, jako jsou supermarkety, je povinna dodržovat právní předpisy Unie; že nicméně dopad dodržování právních předpisů na pracovní podmínky a příjmy rybářů se liší, což může být pro malá rybářská plavidla nespravedlivé;

E.  vzhledem k tomu, že kromě zvláštních rysů odvětví rybolovu vycházejících z jeho sociální struktury, forem uvádění na trh a strukturálních a přirozených rozdílů mezi rybolovnými oblastmi je třeba zohlednit výrazné rozdíly v loďstvech, segmentech loďstev, cílových druzích, lovných zařízeních, produktivitě, preferencích spotřebitelů a spotřebě ryb na obyvatele v jednotlivých členských státech EU;

F.  vzhledem k tomu, že mají-li tradiční rybáři získat nové segmenty trhu, potřebují finanční pomoc a podporu;

G.  vzhledem k nejistotě příjmů a mezd pracovníků v odvětví rybolovu, která vyplývá z toho, jakým způsobem toto odvětví obchoduje, ze způsobu tvorby cen při prvním prodeji a nepravidelné povahy rybolovu, což mimo jiné znamená, že toto odvětví musí být nadále podporováno prostřednictvím odpovídajícího vnitrostátního a unijního veřejného financování;

H.  vzhledem k tomu, že díky analýze klíčových bodů hodnotového řetězce produktů rybolovu může větší podíl hodnoty zůstat místním rybářům a výrobcům a zajistit otevření nových místních trhů a zapojení místních zúčastněných stran, což může přispět ke zlepšení situace místních komunit díky dynamické, výnosné a udržitelné hospodářské činnosti;

I.  vzhledem k tomu, že článek 349 Smlouvy o fungování EU uznává zvláštní hospodářskou a sociální situaci nejvzdálenějších regionů, kterou ze strukturálního hlediska prohlubují určité faktory (odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí, závislost na malém množství produktů apod.), jejichž neměnnost a spolupůsobení vážným způsobem ohrožují jejich rozvoj a hodnotový řetězec v odvětví rybolovu;

J.  vzhledem k tomu, že primární producenti, ačkoli hrají v hodnotovém řetězci klíčovou úlohu, nemají vždy prospěch z přidané hodnoty vytvořené v pozdějších fázích;

K.  vzhledem k tomu, že společná rybářská politika (SRP) má posílit udržitelnost a konkurenceschopnost odvětví rybolovu a akvakultury Evropské unie;

L.  vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů, jak zaručit, že produkty rybolovu z nejvzdálenějších regionů budou konkurenceschopné, je zajistit, aby cena ryb z těchto regionů, které se dostanou na hlavní cílové trhy, nebyla v důsledku nákladů na dopravu přemrštěná;

M.  vzhledem k tomu, že EU je světovým lídrem v oblasti uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh;

N.  vzhledem k tomu, že obchod s produkty rybolovu a akvakultury je ovlivňován mnoha faktory, jako jsou preference spotřebitelů v různých zeměpisných oblastech;

O.  vzhledem k tomu, že cílem společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury je zlepšit transparentnost a stabilitu trhů, zejména pokud jde o hospodářské poznatky a porozumění unijním trhům s produkty rybolovu a akvakultury v rámci celého dodavatelského řetězce;

P.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury stanovuje v článku 38 povinnost uvádět oblast odlovu nebo produkce a v případě produktů rybolovu ulovených na moři písemný název podoblasti nebo divize uvedené v rybolovných oblastech FAO;

Q.  vzhledem k tomu, že transparentnost je prostředkem k zajištění práva spotřebitelů na to, aby s maximální přesností znali vlastnosti výrobků, které nakupují; že to vyžaduje lepší označování produktů, včetně povinnosti uvádět zároveň přesné informace o původu ryb jak při prodeji čerstvých produktů, tak v případě zpracovaných produktů;

R.  vzhledem k tomu, že současná dynamika prodeje neumožňuje přenášet výkyvy ve výrobních nákladech, včetně nákladů na pohonné hmoty, na ceny ryb, a vzhledem k tomu, že průměrné ceny při prvním prodeji nedrží krok s vývojem cen pro koncové spotřebitele;

S.  vzhledem k tomu, že studie zveřejněná tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti v roce 2016 s názvem „Trhy s produkty drobného rybolovu: hodnotový řetězec, propagace a označování“ jasně uvádí, že označování produktů rybolovu v EU může spotřebitele mást;

T.  vzhledem k tomu, že organizace producentů v odvětví rybolovu a organizace producentů v odvětví akvakultury (dále jen „organizace producentů – OP“) jsou klíčovými subjekty, pokud jde o dosažení cílů SRP a společné organizace trhů;

U.  vzhledem k tomu, že Evropská unie se zavázala k ochraně standardů vysoké kvality, pokud jde o produkty rybolovu, zejména s ohledem na obchodní vztahy s třetími zeměmi;

V.  vzhledem k významu zpracovatelského a konzervárenského průmyslu;

W.  vzhledem k tomu, že místní akční skupiny v oblasti rybolovu mají v rámci SRP zásadní význam, pokud jde o vypracování a provádění integrovaných a víceodvětvových strategií komunitně vedeného místního rozvoje, které odpovídají potřebám jejich místní rybolovné oblasti; že je uznávána jejich užitečná úloha spočívající v tom, že přispívají k diverzifikaci rybolovných činností;

X.  vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec v oblasti rybolovu neexistuje izolovaně a vytváření meziodvětvových vazeb má zásadní význam pro vývoj inovativních produktů za účelem získání přístupu na nové trhy a pro jejich lepší propagaci;

Y.  vzhledem k tomu, že v některých členských států EU je míra koordinace a sdružování v oblasti rybolovu nedostatečná;

Z.  vzhledem k tomu, že rybolov v nejvzdálenějších regionech se potýká se svébytnými překážkami, které jsou uznány v článku 349 Smlouvy o fungování EU, což také ovlivňuje jeho strukturu;

AA.  vzhledem k tomu, že meziodvětvové organizace (jak se o nich hovoří v rámci společné organizace trhů) mohou zlepšit koordinaci obchodních činností v celém dodavatelském řetězci a podpořit opatření v zájmu celého odvětví;

AB.  vzhledem k tomu, že populace ryb představují sdílené zdroje, mohou jejich udržitelného a účinného využívání v určitých případech lépe dosáhnout organizace složené z členů z různých států a různých regionů Unie, a proto by toto využívání mělo být řešeno a studováno v rámci jednotlivých regionů;

AC.  vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu má zásadní význam pro sociálně-ekonomickou situaci, zaměstnanost a podporu hospodářské a sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech, jejichž ekonomiky jsou postiženy trvalými strukturálními omezeními a které mají jen omezenou možnost hospodářské diverzifikace;

AD.  vzhledem k tomu, že nedostatek mladých odborníků je překážkou pro modernizaci a zlepšení situace v odvětví a významně ohrožuje přežití mnoha pobřežních komunit;

AE.  vzhledem k tomu, že v odvětví rybolovu není dostatečně viditelná úloha žen, které často vykonávají nejen práci v pozadí, jako je například logistická podpora nebo úřadování spojené s těmito činnostmi, ale pracují rovněž jako rybářky a velitelky na některých rybářských plavidlech;

AF.  vzhledem k tomu, že povinnost vykládky představuje skutečné ekonomické a sociální omezení, které snižuje finanční životaschopnost a má dopad na hodnotový řetězec, a měla by tedy být minimalizována;

AG.  vzhledem k tomu, že je nezbytné podporovat větší povědomí spotřebitelů o významu zdravé výživy a udržitelné produkce;

AH.  vzhledem k tomu, že za příčiny zhoršující se sociální a hospodářské situace musí být považovány mimo jiné klesající ceny ryb při prvním prodeji a rostoucí náklady na pohonné hmoty;

1.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu s regionálními orgány vytvořily skupiny odborníků, jejichž úkolem bude provádět analýzy a navrhovat opravná opatření v souvislosti s využíváním položek Evropského námořního a rybářského fondu s cílem stanovit příčiny neplnění a případné ztráty finančních prostředků a zajistit odpovídající úroveň kontroly a transparentnosti a požadovat od příslušných orgánů lepší řízení;

2.  naléhavě žádá členské státy, aby dodržovaly nařízení č. 1380/2013 a poskytly skutečný přednostní přístup k rybolovným příležitostem plavidlům drobného a tradičního rybolovu EU;

3.  žádá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která by usnadnila zakládání OP tím, že odstraní byrokratické překážky zavedeného postupu a sníží minimální výrobní prahy s cílem podpořit vstup drobných producentů; konstatuje, že je rovněž nezbytné posílit OP, přiznat jim větší pravomoc a usnadnit jim přístup k finanční pomoci nezbytné k tomu, aby kromě každodenního řízení rybolovu mohly vykonávat rozmanitější úkoly pod podmínkou, že je dodržován rámec stanovený cíli SRP, zejména v nejvzdálenějších regionech, které musí být schopny místně uzpůsobit fungování organizací producentů a meziodvětvových organizací na svém území, jež se vyznačuje odlehlostí, izolací, malou velikostí, převahou drobného rybolovu a vysokým stupněm zranitelnosti vůči dovozu;

4.  trvá na tom, že operační programy musí prostřednictvím potřebné finanční podpory povzbuzovat OP k tomu, aby své produkty v rámci hodnotového řetězce uváděly na trh přímo, neboť jim to umožní plně využít jejich produkci a zvýšit přidanou hodnotu produktů rybolovu;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby si podpora bezpečnosti na palubě a podpora hygieny nekonkurovaly a aby zajistily zvýšený rozpočet pro odvětví drobného rybolovu;

6.  žádá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly a podporovaly organizace producentů při začleňování hodnotového řetězce do výrobních a obchodních plánů s cílem přizpůsobit nabídku poptávce, zajistit rybářům spravedlivé příjmy a umožnit, aby evropští spotřebitelé měli přístup k výrobkům, které odpovídají jejich potřebám s ohledem na různé preference; v této souvislosti konstatuje, že marketingové strategie přizpůsobené místním specifickým podmínkám, včetně kampaní zaměřených na jednotlivá odvětví nebo určitý produkt, které mají zásadní význam a musí zahrnovat možnost přímého prodeje, pomáhají zlepšovat informovanost a povědomí spotřebitelů, včetně značení a označování produktů, která uvádějí srozumitelné informace;

7.  vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní orgány, aby posilovaly postavení drobného rybolovu podporou místní spotřeby přímým a specializovanějším marketingem, vytvářením obchodních kanálů umožňujících spotřebu v místě, včetně lepší spolupráce veřejného sektoru a odvětví rybolovu díky dodávkám produktů místního rybolovu do veřejných institucí, jako jsou školy a nemocnice, a propagačními kampaněmi, jako je iniciativa Slowfish, které by měly rovněž spolupracovat se soukromými iniciativami a propagovat místní potravinářské produkty a respektovat sezónní povahu některých úlovků; zároveň vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi odvětvími rybolovu a cestovního ruchu a vypracovaly seznam osvědčených postupů na základě zkušeností umožňujících nové formy spolupráce;

8.  zdůrazňuje, že jedním ze základů těchto marketingových strategií je povinné uvádění původu produktů rybolovu na štítcích, a to jak při prodeji čerstvých produktů, tak produktů zpracovaných;

9.  žádá, aby byly vytvořeny mechanismy zlepšující cenu při prvním prodeji tak, aby z nich měli prospěch rybáři díky zvýšení odměny za práci, a aby se podpořilo spravedlivé a přiměřené rozdělování přidané hodnoty v rámci hodnotového řetězce prostřednictvím snížení marží zprostředkovatelů, zvýšení cen placených producentům a snížení cen pro konečné spotřebitele; znovu opakuje, že pokud uvnitř řetězce vznikne závažná nerovnováha, měly by členské státy mít pravomoc zasáhnout, například prostřednictvím stanovení maximálních marží pro každého aktéra v řetězci;

10.  žádá Komisi a členské státy, aby podpořily iniciativu organizací drobného rybolovu EU vytvořením zvláštního loga, které bude zaručovat: čerstvost produktů rybolovu, vynikající kvalitu, kontrolu sanitárních norem, plnění požadavků 0 km (podpora místních produktů oproti produktům, které se přepravují z velké vzdálenosti), blízkost ke spotřebitelům, respektování tradic atd.;

11.  upozorňuje, že pro účely transparentnosti a ochrany práv spotřebitelů bude nezbytné revidovat přílohu nařízení č. 1536/92 týkající se uvádění konzervovaných produktů na trh;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly systém označování čerstvých i zpracovaných rybích produktů, kde bude jasně uvedena země původu;

13.  důrazně vyzývá členské státy, aby podpořily větší míru koordinace a sdružování v odvětví rybolovu;

14.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do obchodních dohod se třetími zeměmi zahrnula doložku týkající se jakostních norem EU s cílem zavést požadavek, aby dovážené produkty splňovaly stejné normy, jaké musí splňovat produkty rybolovu EU;

15.  s cílem zajistit stejné podmínky pro dovážené produkty a produkty rybolovu a akvakultury EU, vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně sledovaly soulad produktů dovážených do EU s platnými požadavky EU v oblasti bezpečnosti, hygieny a kvality, jakož i s nařízením o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu;

16.  trvá na důslednějším provádění právních předpisů EU týkajících se označování a informací pro spotřebitele jak na maloobchodních trzích, tak v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb; domnívá se, že je to důležité pro všechny produkty rybolovu, jak dovážené, tak vyrobené v EU; je toho názoru, že za tímto účelem by mělo být ve všech členských státech posíleno provádění nařízení o kontrole a právní předpisy by měly být upraveny tak, aby pokrývaly všechny fáze dodavatelského řetězce;

17.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu dovozu na místní rybolov;

18.  žádá Komisi, aby umožnila vhodnější využívání regionalizace se zvláštním důrazem na nejvzdálenější regiony, rozlišení nástrojů na podporu a jejich přizpůsobení různým druhům organizací producentů a jejich potřebám;

19.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet politiky, které umožňují místním pobřežním komunitám nabízet integrované služby využívající synergií vyplývajících z různých výrobních odvětví, které mohou podpořit a povzbudit rozvoj na místní úrovni; trvá proto na spojení finančních prostředků ze SRP s jinými evropskými programy v rámci ESF nebo SZP; poukazuje na to, že tato kombinace zdrojů a programů by měla podporovat iniciativy místních komunit a podnikatelů zaměřené na rozvoj venkova, zlepšení životních podmínek a pomoc při konsolidaci příjmů a zejména diverzifikaci příjmů;

20.  domnívá se, že podpora poskytovaná nejvzdálenějším regionům na přepravu ryb až po jejich dodání na mezinárodní trh musí být zachována nebo ještě lépe zvýšena, aby byly zaručeny rovné podmínky hospodářské soutěže s produkty z jiných oblastí;

21.  žádá Komisi, aby zvážila možnost co nejrychlejšího vytvoření finančního nástroje na základě programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) v zemědělství v nejvzdálenějších regionech, který by poskytoval specifickou podporu rybolovu a mohl by skutečně zlepšit potenciál těchto regionů v oblasti rybolovu; je přesvědčen, že by měla být zvážena možnost začlenit do tohoto speciálního nástroje zejména ustanovení článku 8 (státní podpora), čl. 13 odst. 5 (rozpočtové prostředky v rámci sdíleného řízení), článku 70 (režim vyrovnání), 71 (výpočet vyrovnání), 72 (plán vyrovnání) a 73 (státní podpora na provádění plánů vyrovnání) stávajícího nařízení o ENRF;

22.  domnívá se, že tyto plány místního rozvoje pro pobřežní komunity by měly podporovat nové činnosti a podniky, čímž by umožnily začlenit do hodnotového řetězce vysoce kvalitní suroviny, specifické zpracovatelské postupy komunit a jejich kulturní a historické dědictví; poukazuje kromě toho na to, že by měly podporovat mechanismy uvádění na trh, jako je povinné označování původu produktů, které pomáhají zviditelnit tyto vlastnosti na trhu a umožňují, aby se větší část vytvořených příjmů vracela komunitám;

23.  zdůrazňuje rovněž význam moře, mořských zdrojů a produktů rybolovu při podpoře soudržnosti a rozvoje nejvzdálenějších regionů a při provádění článku 349 SFEU; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti dodržovala uvedený článek, a to i ve vztahu k rybolovu, prostřednictvím plného obnovení nezávislého programu POSEI rybolov, který byl v rámci reformy stávajícího ENRF zrušen;

24.  vyzývá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby podporovaly zakládání meziodvětvových organizací, organizací producentů a sdružení organizací producentů na unijní úrovni (jak předpokládá společná organizace trhů) v závislosti na biogeografických oblastech nebo na úrovni EU; konstatuje, že je to nezbytný nástroj pro posílení postavení organizací producentů a zlepšení jejich vyjednávací pozice;

25.  požaduje, aby byl tento proces podpořen a rozvíjen se zvláštním důrazem na politiky v oblasti rovnosti žen a mužů, s cílem zajistit, aby ženy byly v těchto organizacích náležitě zastoupeny; konstatuje, že by to zároveň odráželo stávající přítomnost žen v tomto odvětví a pomohlo posílit jejich úlohu;

26.  zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci mezi vědou a rybolovem s cílem vyřešit složité vazby a nedostatky procesů hodnotového řetězce, aby se tyto procesy zlepšily a přinášely zúčastněným stranám zisk;

27.  žádá Komisi, aby rozšířila, podporovala a zobecňovala využívání informací poskytovaných Evropským střediskem pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury tak, aby všechny subjekty hodnotového řetězce měly k dispozici transparentní, spolehlivé a aktuální údaje, které jim umožní přijímat efektivní obchodní rozhodnutí; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby získala aktualizované informace o nových výzvách, jimž obchodníci čelí, jako je on-line prodej nebo změny spotřebitelských návyků;

28.  poukazuje na potřebu ambiciózní revize společné organizace trhů s produkty rybolovu, aby se zvýšil její přínos k zajištění příjmů odvětví, stability trhu a lepšího uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení jejich přidané hodnoty;

29.  žádá Komisi, aby produkty rybolovu zahrnula do svého nadcházejícího návrhu právního předpisu o boji proti nekalým obchodním praktikám, které představují obecný problém v potravinářském odvětví;

30.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala systém označování produktů rybolovu stanovený nařízením č. 1379/2013, který je založen na rybolovných oblastech FAO vytvořených před více než 70 lety pro účely hlášení úlovků a který není určen k poskytování poradenství spotřebitelům, neboť je matoucí a neumožňuje poskytování jasných, transparentních a jednoznačných informací;

31.  žádá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby se zaměřily na otázku nedostatečných odborných kvalifikací v odvětví rybolovu, zejména v případě mladých pracovníků, a aby zajistily a přizpůsobily programy odborného vzdělávání v tomto odvětví jeho skutečným potřebám, čímž by pomohly modernizovat a zdokonalit toto odvětví, stabilizovat obyvatelstvo v rybolovných oblastech a vytvořit vhodné pracovní příležitosti v akvakultuře na venkově, v pobřežních oblastech i v nejvzdálenějších regionech, i v regionech závislých na rybolovných činnostech;

32.  poukazuje na to, že je důležité vytvořit domácí trhy pro tradiční produkty zvláštní kvality, které by měly být podporovány na veletrzích, v maloobchodě a v odvětví stravování, neboť by to zvýšilo přidanou hodnotu produktů místního rybolovu a podpořilo místní rozvoj;

33.  zdůrazňuje, že je důležité vypracovat konkrétní strategie odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností zaměřených na řízení, zejména pak prodej, jakožto základní nástroj pro zlepšení postavení producentů v hodnotovém řetězci;

34.  připomíná, že tyto plány odborné přípravy musí pokrývat jak tradiční povolání vykonávaná v tomto odvětví zejména ženami, tak i specifické plány zaměřené na zvýšení zaměstnatelnosti a podnikání žen; poukazuje na to, že zahrnutí těchto prvků do akreditovaných kurzů odborné přípravy musí mít rovněž právní důsledky a musí zlepšit postavení těchto pracovníků na trhu práce;

35.  vyzývá Komisi, aby zvážila posílení mechanismů uvádění zpracovaných produktů rybolovu s vyšší přidanou hodnotou na trh, včetně konzervovaných produktů, jak učinila například u některých zemědělských produktů, a zavedení programů pro propagaci produktů rybolovu z EU v zahraničí, včetně jejich prezentace na mezinárodních soutěžích a veletrzích;

36.  naléhavě vyzývá členské státy a regionální orgány, aby pomáhaly hospodářským subjektům v odvětví rybolovu v přístupu ke znalostem, sítím a finančním prostředkům nezbytným pro inovace a navrhování nových výrobků („novel foods“), zejména při zhodnocování již ulovených druhů, které mají nízkou hospodářskou hodnotu a aby zapojovaly výzkumné organizace a instituce, jako jsou oceánografické ústavy, s cílem využít jejich rozsáhlých znalostí o základních surovinách a jejich biologických, nutričních a organoleptických vlastnostech; ve snaze zabránit vzniku odpadu, maximalizovat hodnotu čerstvých produktů a podněcovat synergie mezi různými částmi řetězce a zvýšit odolnost tohoto odvětví;

37.  žádá členské státy a místní a regionální orgány, aby spolupracovaly na přípravě účinných informačních kampaní pro spotřebitele zaměřených na konkrétní produkty, které by zvýšily povědomí o otázkách, jako je význam spotřeby místních produktů rybolovu, čímž by se zviditelnil dopad tohoto odvětví na místní zaměstnanost a sociální soudržnost pobřežních komunit, zvýraznily se nutriční vlastnosti čerstvých ryb a zvýšilo se povědomí o nutnosti zařadit produkty rybolovu do zdravé výživy atd.;

38.  vyzývá Komisi, aby navrhla jasnou definici a základy budoucího evropského programu na podporu tradičního rybolovu, který by zlepšil environmentální a sociálně ekonomickou udržitelnost odvětví rybolovu v EU, umožnil identifikaci, diferenciaci a valorizaci výrobků pocházejících z tradičního rybolovu s cílem podpořit jejich spotřebu, a povzbuzoval by nové generace k práci v odvětví rybolovu, aby došlo ke generační obměně, která by zajistila důstojné kvóty pro drobné rybáře a rybářky a větší kontrolu nad zdroji, a tím zvýšila sociální soudržnost v pobřežních komunitách EU;

39.  žádá Komisi, aby zahájila zvláštní veřejné on-line konzultace na úrovni EU s cílem shromáždit údaje týkající se dodavatelského řetězce, problémů transparentnosti trhu, rozdělení hodnoty, označování a potřeb spotřebitelů od široké škály zúčastněných stran v odvětví rybolovu EU;

40.  žádá Komisi, aby zjistila, jaké přínosy mohou mít globální hodnotové řetězce pro tradiční rybolov, aby se mohl snáze začlenit do globální ekonomiky, zvýšila se přidaná hodnota jeho produktů a zároveň byla zachována jeho činnost a činnost místních komunit; v tomto ohledu zdůrazňuje význam odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností;

41.  domnívá se, že hodnotový řetězec produktů rybolovu je složitý, protože sahá od producentů přes různé zprostředkovatele až po maloobchody nebo restaurace; zdůrazňuje, že zprostředkovatelé a zpracovatelé ryb a mořských živočichů hrají v hodnotovém řetězci důležitou úlohu; konstatuje, že obecně vzato je v hodnotovém řetězci pouze 10% marže u producentů, zatímco zbývajících 90 % představují zprostředkovatelé; zdůrazňuje, že zkrácení hodnotového řetězce, zejména prostřednictvím vytvoření organizací producentů, které jsou díky svým výrobním a obchodním plánům klíčovými subjekty, je počátečním opatřením ke zvýšení příjmů drobných rybářů, ale také k zajištění lepších produktů (pravděpodobně za lepší cenu) pro spotřebitele;

42.  zdůrazňuje, že je důležité investovat do mladých pracovníků s cílem zapojit novou generaci rybářů a posílit její postavení, a vyzývá k vytváření příležitostí pro mladé rybáře, aby mohli rozvíjet nové dovednosti, zakládat odolné podniky, být aktivními členy místních komunit a pozitivně přispívat k hodnotovému řetězci v odvětví rybolovu;

43.  žádá členské státy a regionální orgány, aby využívaly příležitosti, které poskytuje podpora místních akčních skupin v oblasti rybolovu, a přizpůsobily svá opatření místním potřebám v mnoha oblastech, jako jsou mimo jiné vzdělávání a diverzifikace činností založených na inovacích, a pomáhaly rybářům a členům místních komunit v přístupu ke stávajícím podpůrným programům a financování EU;

44.  žádá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření odvětví využívajícího vedlejších úlovků spojených s povinností vykládky, které by bylo v hospodářském i sociálním zájmu subjektů hodnotového řetězce, zejména rybářů, a podporovalo místní iniciativy;

45.  žádá členské státy a regionální orgány, aby zintenzivnily předávání informací o stávajících podpůrných programech a posílily administrativní podporu, například prostřednictvím informačních platforem;

46.  žádá Komisi, aby prosazovala a podporovala iniciativy, které prosazují selektivitu rybolovu s cílem snížit vedlejší úlovky a v konečném důsledku zlepšit finanční životaschopnost rybolovu tím, že se zaměří na druhy, které splňují očekávání spotřebitelů;

47.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby do politik v oblasti rybolovu začlenily genderové hledisko, aby se zviditelnila důležitá úloha žen v odvětví rybolovu v Unii, a tím posílilo jejich postavení;

48.  žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily užší vazby mezi pracovním a akademickým prostředím, například tím, že zajistí začlenění témat týkajících se rybolovu a akvakultury do studijních plánů institutů námořních technologií;

49.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby spojily své úsilí při provádění činností navrhovaných v této zprávě s cílem zvýšit ziskovost rybolovných činností;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, jakož i vládám členských států a poradním sborům.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0316

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0255


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Evropská unie je z hlediska hodnoty největším globálním obchodníkem s produkty rybolovu a akvakultury. Evropští zákazníci v roce 2015 utratili za produkty rybolovu a akvakultury 54 miliard eur, což představuje nejvyšší dosud zaznamenanou částku. V roce 2014 dosáhla hodnota výrobků vyložených v EU 7,3 miliard eur, což je o 8 % více, než činil průměr za deset let. Vykládka Společenství činila 4,5 milionu tun, což je nejvíce za posledních 7 let.

Pracovní místa v odvětví rybolovu jsou nicméně soustředěna pouze do několika zemí. Samotné Španělsko představuje čtvrtinu všech pracovních míst v celé EU a čtyři země s nejvyšším počtem pracovních míst v odvětví rybolovu (Španělsko, Itálie, Řecko a Portugalsko) představují společně 70 %. Ve zpracovatelském průmyslu působí přibližně 3 500 podniků zaměřených na zpracování ryb. Toto odvětví zaměstnávalo v letech 2008 až 2012 v celé EU 123 tisíc osob. Z toho 55 % jsou ženy a 86 % osob pracuje v podnicích s méně než 50 zaměstnanci.

Definice hodnotového řetězce obsahuje celou řadu činností, které se provádějí, aby se určitý výrobek či služba dostaly z místa původu až ke konečnému spotřebiteli. V případě produktů rybolovu se jedná o proces, který zahrnuje odlov, převoz, vplutí do přístavu, zpracování (v případě mražených výrobků) a prodej. S každou z těchto fází výroby jsou úzce spojeny logistika, marketing a prodej a lidské zdroje.

Cíl

Hlavním cílem je snaha zjistit, která hlediska lze zlepšit, aby většina vytvořené hodnoty zůstala místním zpracovatelům a rybářům. Optimalizace těchto postupů může přispět k lepšímu zhodnocení výrobků a oživení hospodářství místních rybářských komunit. Vzhledem k tomu, že produktů rybolovu ubývá kvůli postupnému útlumu této činnosti, je tato analýza zajímavá a je třeba ji co nejvíce využít.

Pokud tato hodnota zůstane místním rybářům a výrobcům, může to přispět ke zlepšení situace místních komunit díky tomu, že by se nacházely v oblasti s dynamickou, výnosnou a udržitelnou hospodářskou činností. Bylo by to důležité také pro zaměstnanost, především kvůli stabilizaci obyvatelstva v těchto komunitách, nárůstu počtu mladých a vzdělaných osob a atraktivitě odvětví pro tuto skupinu obyvatel. Zároveň by byli pracovníci s odpovídajícím vzděláním pro toto odvětví přínosem, který by se projevil na poli inovací.

Přístup zpravodajky v souvislosti s návrhem zprávy

Nejprve bylo potřeba přezkoumat veškeré informace pocházející ze sekundárních zdrojů v rámci evropských institucí. Zpravodajka se seznámila s řadou dokumentů, z nichž k nejdůležitějším patří:

•  řada prací(1) sítě FARNET místních akčních skupin v oblasti rybolovu a závěry jejího mezinárodního semináře v Soluni (Řecko) konaného ve dnech 18.–20. října 2016 s názvem „Boosting Business along the Value Chain“ (Podpora obchodování v celém hodnotovém řetězci);

•  studie zveřejněné tematickou sekcí Strukturální politika a politika soudržnosti v roce 2016 a 2017 s názvem „Trhy s produkty drobného rybolovu: hodnotový řetězec, podpora a označování“, „Small-scale fisheries and Blue Growth in the EU“ (Drobný rybolov a modrý růst v EU) a „Feasibility of Measuring Socio-Economic and Environmental Impacts of Recreational and Semi-Subsitence Fisheries in the EU“ (Rekreační mořský a částečně samozásobitelský rybolov – hodnota a dopad na populace ryb);

•  studie vydaná Komisí v říjnu 2016 s názvem „Study on the subsidies to the fisheries, aquaculture, and marketing and processing subsectors in major fishing nations beyond the EU“ (Studie o podporách rybolovu, akvakultury a obchodu a zpracovatelskému odvětví v hlavních rybářských zemích mimo EU).

Ve Výboru pro rybolov proběhly dvě výměny názorů. Zpravodajka dále vypracovala pracovní dokument, který byl předložen a projednán v tomto výboru.

Zpravodajka udržovala úzké kontakty s různými zúčastněnými subjekty. Účastnila se rovněž schůzek s cechy rybářů a sdruženími majitelů plavidel ohledně hodnotového řetězce produktů rybolovu. Za zmínku stojí zejména schůze poradního sboru pro trhy GŘ MARE v Bruselu, která se konala dne 27. září 2017.

(1)

Mezi nejdůležitější patří příručka č. 3 z roku 2011 „Añadir valor a los productos de la pesca y la acuicultura locales“ (Zvýšit hodnotu produktů místního rybolovu a akvakultury), leták č. 12 z roku 2017 „Impulsar la actividad empresarial a lo largo de la cadena de valor de la pesca“ (Podpora podnikatelů v celém hodnotovém řetězci v oblasti rybolovu) a technická zpráva z roku 2017 „Proporcionando información sobre el presente y el futuro apoyo del FEMP a la pesca costera de pequeña escala“ (Poskytování informací o současné a budoucí podpoře drobného pobřežního rybolovu z Evropského námořního a rybářského fondu).


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

24.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Alain Cadec, David Coburn, Linnéa Engström, Sylvie Goddyn, Mike Hookem, Ian Hudghton, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Ulrike Rodust, Annie Schreijer-Pierik, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Ruža Tomašić, Jarosław Wałęsa

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, John Flack, Francisco José Millán Mon, David-Maria Sassoli


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Norica Nicolai

ECR

John Flack, Remo Sernagiotto, Ruža Tomašić

ENF

Sylvie Goddyn

PPE

Alain Cadec, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, Gabriel Mato, Francisco José Millán Mon, Annie Schreijer-Pierik, Jarosław Wałęsa

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Ulrike Rodust, David-Maria Sassoli, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas

Verts/ALE

Marco Affronte, Linnéa Engström, Ian Hudghton

2

-

EFDD

David Coburn, Mike Hookem

0

0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 24. května 2018Právní upozornění