Postup : 2017/2255(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0169/2018

Předložené texty :

A8-0169/2018

Rozpravy :

PV 13/06/2018 - 22
CRE 13/06/2018 - 22

Hlasování :

PV 14/06/2018 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0262

ZPRÁVA     
PDF 602kWORD 71k
14.5.2018
PE 615.438v02-00 A8-0169/2018

o strukturálních a finančních překážkách v přístupu ke kultuře

(2017/2255(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Bogdan Andrzej Zdrojewski

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strukturálních a finančních překážkách v přístupu ke kultuře

(2017/2255(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv OSN,

  s ohledem na článek 15 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 22 a 25 této listiny,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2004 o úloze škol a školního vzdělávání ve zvyšování přístupu ke kultuře(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 na zvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o sazbách daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o sdělení „Europeana – další postup“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(19),

  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, a zejména na článek 30 této úmluvy, jenž se týká účasti na kulturním životě, rekreace, volného času a sportu,

  s ohledem na cíl č. 11 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 podepsané v září 2015, který navrhuje vytvořit inkluzivnější, bezpečnější, odolnější a udržitelnější města a obce,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Fara) ze dne 27. října 2005,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(20),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o Evropském programu pro kulturu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. prosince 2014 o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018)(21),

–  s ohledem na pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a tvůrčích průnicích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 31. května 2016 o úloze evropské digitální knihovny Europeana, pokud jde o digitální přístup k evropskému kulturnímu dědictví, o jeho zviditelnění a využívání,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 6. května 2003 o přístupnosti kulturní infrastruktury a kulturních aktivit pro osoby se zdravotním postižením,

–  s ohledem na společné sdělení Evropského parlamentu a Rady ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění evropského programu pro kulturu (COM(2010)0390),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (COM(2016)0543),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ (COM(2014)0477),

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států z roku 2012 o přístupu ke kultuře,

–  s ohledem na výsledky průzkumu Eurobarometru č. 399 „Přístup ke kultuře a účast na ní“ a Eurobarometru č. 466 „Kulturní dědictví“,

–  s ohledem na výsledky statistických šetření Eurostatu (Statistické údaje v oblasti kultury) 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0169/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v článku 27 Všeobecné deklarace lidských práv OSN se stanoví, že: „Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích“, a vzhledem k tomu, že přístup ke kultuře a příležitosti pro tvůrčí vyjádření jsou důležité pro utváření demokratické společnosti založené na svobodě projevu a rovnosti;

B.  vzhledem k tomu, že úmluva z Faro uznává právo na kulturní dědictví a vyzývá k rozvoji inovativních způsobů jeho správy, aby orgány veřejné moci mohly spolupracovat s jinými subjekty, včetně sdružení a soukromých osob;

C.  vzhledem k tomu, že článek 22 Listiny základních práv Evropské unie vyzývá k respektování kulturní rozmanitosti a článek 25 uznává právo starších osob na účast na kulturním životě;

D.  vzhledem k tomu, že kultura má silný vliv na prosazování, chápání a rozvoj solidarity mezi evropskými a mimoevropskými společenstvími;

E.  vzhledem k tomu, že většina ústav členských států Evropské unie přímo či nepřímo odkazuje ke kultuře a přístupu k ní;

F.  vzhledem k tomu, že EU může doplňovat a podporovat kulturní politiky, neboť článek 167 SFEU stanoví, že v souladu se zásadou subsidiarity zůstávají hlavními subjekty odpovědnými za kulturní politiku v EU vnitrostátní, regionální a místní orgány;

G.  vzhledem k tomu, že veškeré typy překážek, které jednotlivcům a společenstvím brání v přístupu a plné účasti na kulturních procesech a kulturním ekosystému, brání i rozvoji skutečně demokratických a inkluzivních společností;

H.  vzhledem k tomu, že kultura dává evropským občanům více příležitostí k rozvoji osobních, sociálních, tvůrčích a mezikulturních dovedností;

I.  vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN žije v současnosti 3,5 miliardy lidí ve městech, tj. polovina lidské populace; vzhledem k tomu, že do roku 2030 bude žít v městských oblastech téměř 60 % světové populace; vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné stanovit strategie obsahující účinné politiky k řešení stále palčivých otázek a zajistit dostatek času na provedení změn, aby byly vytvořeny městské prostory, které skutečně podporují začleňování;

J.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada ve svém doporučení ohledně klíčových dovedností pro celoživotní vzdělávání zahrnují kulturní povědomí a vyjádření mezi základní dovednosti potřebné k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a zaměstnanosti(22);

K.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (COM(2007)0042) zdůraznila, že je nezbytné usnadnit přístup ke kultuře a kulturním dílům a podporovat kulturní rozmanitost;

L.  vzhledem k tomu, že budoucnost kulturních inovací v EU závisí na investicích do tvůrčích zdrojů, znalostí a talentů;

M.  vzhledem k tomu, že pracovní plán pro kulturu (2015–2018) přijatý Radou v prosinci 2014 uvádí jako priority dostupnou a inkluzivní kulturu a podporu kulturní rozmanitosti;

N.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů EU a jejích členských států by mělo být snížení sociální a hospodářské nerovnosti s cílem podporovat inkluzivní společnost, do které se může zapojit každý občan; vzhledem k tomu, že základem inkluzivní společnosti je silné, dynamické a rozmanité kulturní odvětví;

O.  vzhledem k tomu, že účast na kulturních činnostech je nástrojem, jak vytvořit pocit sounáležitosti s danou společností; vzhledem k tomu, že vytvoření společenské identity je úzce spjato s účastí na kulturním životě; vzhledem k tomu, že účast na kulturních činnostech by mohla přispívat k vyšší sebedůvěře a větší kvalitě života, zejména v případě osob, které zažívají určitý druh marginalizace v důsledku nezaměstnanosti, nemoci nebo jakéhokoliv jiného důvodu;

P.  vzhledem k tomu, že odvětví kultury podporující začleňování nabízí každému stejné příležitosti k tomu, aby se zapojil a rozvíjel své tvůrčí dovednosti bez ohledu na sociálně-ekonomický, kulturní nebo náboženský kontext nebo na zdravotní postižení dané osoby;

Q.  vzhledem k tomu, že v mnoha regionech občané často navštěvují veřejné knihovny a místní kulturní instituce, které jsou často jediným místem nabízejícím přístup k informacím a kultuře, což platí zejména pro venkovské a odlehlé regiony;

R.  vzhledem k tomu, že nové digitální technologie by mohly mít vliv na řízení kulturního odvětví, dialog a vytváření nového publika a na šíření kulturních činností;

S.  vzhledem k tomu, že nové digitální technologie a internetové platformy nabízejí klíčové příležitosti ke zvýšení účasti a povzbuzení kulturní tvorby;

T.  vzhledem k tomu, že občané třetích zemí jsou v různých kulturních oblastech EU nedostatečně zastoupeni; vzhledem k tomu, že to se týká též osob se zdravotním postižením;

U.  vzhledem k tomu, že zpráva pracovní skupiny odborníků z členských států o přístupu ke kultuře(23) definuje přístup ke kultuře jako zprostředkování dostupné kulturní nabídky novému publiku; vzhledem k tomu, že to znamená oslovit nové publikum či občany a přiblížit je kulturnímu dědictví a jiným kulturním zdrojům;

V.  vzhledem k tomu, že digitální technologie změnily způsob, jímž lidé získávají přístup ke kulturnímu obsahu nebo jej vytvářejí, šíří či využívají;

W.  vzhledem k tomu, že platforma Europeana, spuštěná v roce 2008, se stala společným evropským kulturním projektem, jenž umožňuje digitální přístup k evropskému kulturnímu dědictví;

X.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů programu Kreativní Evropa je dosáhnout k novým skupinám publika a zlepšit přístup ke kulturním dílům a tvůrčí práci v Unii i mimo ni, zejména s ohledem na děti, mládež, osoby se zdravotním postižením či nedostatečně zastoupené skupiny;

Y.   vzhledem k tomu, že na úrovni Společenství i členských států existují iniciativy, jež mají zajistit lepší přístupnost kulturní infrastruktury a kulturních aktivit pro osoby se zdravotním postižením;

Z.  vzhledem k tomu, že různorodost postupů a systémů zdanění v rámci EU ztěžuje mobilitu umělců a kulturních pracovníků obecně kvůli nadměrné administrativní zátěži, která je často nepřiměřená vzhledem ke skromným příjmům z jejich činností;

AA.  vzhledem k tomu, že vypracování přesných, porovnatelných a aktuálních statistik týkající se kultury, které jsou základem pro náležité utváření kulturní politiky, je jednou z meziodvětvových priorit pracovního plánu pro kulturu na roky 2015–2018, který vyzdvihuje hospodářský potenciál kulturního a tvůrčího odvětví a jejich dopad na dobré sociální podmínky;

AB.  vzhledem k tomu, že přístup ke kvalitativnímu výzkumu a porovnatelným údajům umožňuje účinně sledovat a analyzovat kulturní, hospodářský a sociální dopad kulturních politik;

AC.  vzhledem k tomu, že kultura pomáhá podporovat společnost založenou na znalostech a sdílení zkušeností a světových dějin;

AD.  vzhledem k tomu, že v kulturním odvětví EU je zaměstnáno asi 8,4 milionu lidí (což představuje 3,7 % celkové pracovní síly)(24), a vzhledem k tomu, že jejich potenciál, pokud jde o hospodářský růst, stále není zcela využit;

AE.  vzhledem k tomu, že osoby, které se prostřednictvím kulturní produkce pokoušejí vyjadřovat svou identitu, rozšířit přístup ke kultuře a udržitelně ji rozvíjet narážejí na problémy a překážky;

Přístup ke kultuře a účast na ní

1.  zdůrazňuje, že přístup ke kultuře uznává za základní právo všech občanů v souladu s článkem 27 Všeobecné deklarace lidských práv, který pokládá účast na kulturním životě za jedno ze základních lidských práv; dále poukazuje na to, že toto právo je zakotveno v úmluvě z Faro, která uznává právo na účast na kulturním životě a podporuje úlohu kulturního dědictví při budování mírových a demokratických společností; vyzývá proto signatářské členské státy, aby urychlily proces ratifikace, a ostatní státy, které nejsou signatáři úmluvy, aby ji podepsaly a využily jedinečné příležitosti, již skýtá Evropský rok kulturního dědictví; 

2.  poukazuje na význam holistického uplatňování koncepce přístupnosti a na její hodnotu coby nástroje pro zajištění toho, aby byl brán ohled na každou osobu, která je uživatelem kultury a kulturních prostor a iniciativ, a to v co nejširším a nejúplnějším smyslu, a aby tak byly zohledňovány zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, které se budou moci těšit rovným příležitostem, skutečnému sociálnímu začlenění a aktivnímu zapojení do společnosti;

3.   zdůrazňuje nezpochybnitelný význam aktivního a přístupného kulturního odvětví pro rozvoj inkluzivní společnosti a posílení společného základu všeobecných hodnot a aktivního evropského občanství, které mají zásadní význam pro plodnou s smysluplnou účast občanů na veřejném životě a současně pro podporu kulturního dědictví Evropy a rozvoj evropské kulturní a jazykové rozmanitosti; vyzývá proto členské státy a Evropskou unii, aby v rámci svých pravomocí vypracovaly a provedly nezbytná konkrétní opatření, jež by zaručila přístup ke kulturnímu životu a účast na něm;

4.  vybízí k tomu, aby se začleňování a rozmanitost staly nedílnou součástí plánů, organizačního rozvoje a náboru v odvětví kultury na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni; rovněž vybízí členské státy, aby systematicky sledovaly opatření, která jsou zaměřena na splnění tohoto cíle;

5.  připomíná význam EU, který spočívá v podpoře, usnadňování a zlepšování koordinace kulturních politik na všech úrovních; konstatuje, že pouze tehdy budou moci subjekty z celé EU vypracovat komplexní a účinnou politiku podporující přístup ke kultuře a účast na ní a rovněž učinit z kultury nedílný a mimořádně důležitý prvek projektu evropské integrace;

6.  pokládá přístup ke kultuře a účast na ní za průřezovou otázku, a proto zdůrazňuje význam koordinace kulturní politiky s dalšími oblastmi politiky, jako je politika vzdělávací, sociální, hospodářská, regionální, zahraniční, digitální či mediální;

7.  doporučuje, aby členské státy vypracovaly akční strategii v oblasti kultury zaměřenou na děti a mladé lidi;

8.  domnívá se, že jednou z priorit politického programu je podpora a dosažení inkluzivního a smysluplného přístupu ke kultuře, a vyzývá k zahrnutí těchto aspektů do všech ostatních oblastí politik, které budou pro jiné oblasti nejen pozitivním přínosem, ale rovněž přispějí k součinné meziodvětvové spolupráci v duchu článku 167 SFEU;

9.  konstatuje, že Kompendium vnitrostátních kulturních politik v podobě, v jaké bylo navrženo a je spravováno Radou Evropy a platformou odborníků, bylo velmi užitečným nástrojem pro kulturní politiky v Evropě i za jejími hranicemi; lituje však, že od roku 2011 bylo dosaženo jen malého pokroku ve sběru a zejména analýze údajů, a doporučuje proto, aby Rada provedla revizí stávajícího obsahu, mimo jiné též na místní a regionální úrovni kulturních politik;

10.  zdůrazňuje, že koncepce přístupu ke kultuře a účast na kultuře spolu úzce souvisejí; konstatuje, že strategie zvyšování dostupnosti kultury a účasti na ní by měly spočívat v identifikaci nedostatečně zastoupených skupin a v navrhování a provádění iniciativ či programů, jež mají za cíl zvýšit účast těchto skupin na kulturním životě nebo odstranit existujících překážky;

11.  zdůrazňuje, že je nutné shromažďovat informace o účasti osob se zdravotním postižením na kulturních činnostech;

12.  lituje, že finanční překážky stále brání občanům, zejména těm, kteří patří k nejvíce znevýhodněným skupinám, aby plně využívali své základní právo na účast na kulturním životě a přístup ke kultuře, což ohrožuje účinné uplatňování tohoto základního práva;

13.  připomíná, že je důležité vytvořit platformy pro sdílení a výměnu zkušeností na regionální, celostátní a evropské úrovni;

14.  zdůrazňuje, že je důležité zaručit kvalitní kulturní nabídku pro všechny občany, neboť představuje základ pro podporu aktivního, demokratického a inkluzivního občanství;

Finanční překážky

15.   zdůrazňuje, že stabilně a setrvale poskytované veřejné prostředky mají zásadní význam pro zajištění dynamické kulturní scény a zůstávají klíčovým a nepostradatelným nástrojem financování kulturních aktivit v EU, aby tyto činnosti mohly naplnit svůj ekonomický potenciál a přispívat k udržitelnému růstu a sociální soudržnosti a financování kulturní infrastruktury; vyzývá tedy Komisi a členské státy, aby v rámci svých pravomocí vyhradily náležitou část svých rozpočtů na veřejnou podporu kultury a aby posílily součinnost s Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a dalšími fondy na podporu kultury, včetně programů podporujících výzkum a inovace a dostupných nástrojů politiky soudržnosti;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nesnižovaly veřejné financování kultury bez ohledu na možné budoucí hospodářské potíže, kterým mohou členské státy čelit;

17.   vyjadřuje politování nad skutečností, že v důsledku hospodářského poklesu většinou docházelo a stále až příliš často dochází k tomu, že jsou v první řadě snižovány veřejné výdaje na kulturu a rozpočty na kulturní aktivity;

18.   připomíná, že investice do kulturního a kreativního odvětví umožňují uvolnit značný a stále nedoceněný potenciál těchto odvětví, a tak podporovat kulturní rozmanitost a sociální inovace, a současně vytvářet udržitelnou hospodářskou prosperitu a kvalitní pracovní místa, a že tyto investice taktéž mají přímý dopad na rozvoj nových dovedností, digitalizaci, podnikání, inovace a vytváření nových obchodních modelů, jakož i na posílení konkurenceschopnosti evropských kulturních a tvůrčích odvětví, aby se mohla chopit šancí a získala přístup k novým mezinárodním příležitostem, trhům a publiku; domnívá se proto, že soukromý sektor klíčovým způsobem doplňuje veřejné investice, a vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí legislativních opatření, která stanoví daňový dobropis pro peněžní příspěvky soukromých subjektů na podporu kultury;

19.  poukazuje na to, že roztříštěnost, nízká přidaná hodnota a řada samostatně výdělečně činných mužů a žen v tvůrčím odvětví nesmí vést k tomu, aby se kulturní a tvůrčí odvětví stalo modelem pro špatně placenou práci nebo práci se špatným sociálním zabezpečením, přičemž připomíná, že tyto aktivity jsou obecně považovány za zajímavé iniciativy; navrhuje proto vypracovat stabilní kontrolní postupy pro dobrou práci v odvětví kultury;

20.  zdůrazňuje, že veřejný přístup ke kulturním statkům a službám a podpora kulturní produkce a výrazu posilují kreativní hospodářství a přispívají k rozvoji dané země;

21.  poukazuje na to, že nedostatečné financování kulturních odvětví by mohlo být kompenzováno daňovými pobídkami pro sponzorování ze soukromých zdrojů;

22.  poukazuje na problémy mezinárodního zdanění příjmů, které musí řešit umělci v celé Evropě, a doporučuje proto zavést jednotný model, který bude přínosem pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné a který vyloučí dvojí zdanění;

23.  vyzývá k investicím do mikropodniků za účelem podpory kreativity a inovací, a tím k podpoře regionálního a místního rozvoje;

24.  zdůrazňuje, že vysoká cena kulturních statků a služeb je jednou z překážek účasti na kultuře, již uvádějí respondenti v průzkumech Eurobarometru a Eurostatu(25); v tomto kontextu členským státům doporučuje, aby přijaly opatření zaměřená na konkrétní skupiny obyvatelstva, zejména studenty, velké rodiny a starší osoby, s cílem odstranit finanční překážky v přístupu ke kultuře;

25.  zdůrazňuje, že vysoké náklady na pojištění vystavovaných objektů a scénického umění jsou jednou z příčin vysokého vstupného do muzeí, divadel a galerií a často zcela znemožňují, aby menší struktury vytvářely programy podle zájmů svého publika a svých ambicí, což vede ke stále se prohlubující propasti mezi menšími subjekty, které jsou blízko svému publiku, a většími, mezinárodně uznávanými institucemi;

26.  zdůrazňuje úlohu, již může adekvátní fiskální politika v kulturním a kreativním odvětví sehrát v rozšíření přístupu ke kultuře a účasti na ní; konstatuje však, že nepřímá podpora kulturního dědictví snížením sazeb DPH nemůže nahradit přímé subvence; vyzývá k lepší koordinaci vnitrostátních kulturních politik a sazeb DPH jako nástroje pro stimulaci účasti na kultuře;

27.  připomíná, že je důležité, aby členské státy prozkoumaly možnosti soudržnější politiky v oblasti zdanění příjmů kulturních pracovníků a umělců, kteří krátkodobě cestují do různých zemí, a tak v případě každého vystoupení, ateliéru nebo místa pobytu podléhají odlišným pravidlům a správním postupům; navrhuje, aby se jako prioritní úkol zvážila minimální harmonizace na podporu mobility umělců a kulturních pracovníků, čímž by se podnítila rozmanitost tvorby a kultury v celé EU i za jejími hranicemi namísto toho, aby se vytvářely byrokratické překážky, které jsou nepřiměřené vzhledem ke skutečným příjmům za kulturní činnost;

28.  vybízí členské státy a veřejné instituce, aby investovaly do decentralizovaného pořádání kulturních činností, ať už budováním infrastruktury v odlehlých regionech, nebo prostřednictvím různých dočasných kulturních akcí; vybízí soukromé kulturní instituce, aby rovněž investovaly do zeměpisné decentralizace;

29.  s uspokojením bere na vědomí návrh na změnu směrnice o DPH, jež by členským státům umožnila uplatňovat jednotnou sazbu DPH na elektronické a tištěné publikace; domnívá se, že rozdíly mezi sazbami DPH uplatňovanými na fyzické a elektronické publikace jsou anachronické a v digitálním věku nadále neudržitelné; vyzývá Radu, aby příslušný návrh Komise přijala bez zbytečných průtahů;

30.  zdůrazňuje význam sladění soukromého a pracovního života pro přístup k různým kulturním činnostem, využívání těchto činností a účasti na nich;

Překážky a výzvy v oblasti vzdělávání

31.  zdůrazňuje, že úroveň vzdělávání je jedním z nejdůležitějších faktorů, jež mají podstatný vliv na úroveň účasti na kultuře; zdůrazňuje, že vyšší úroveň vzdělání se projevuje vyšší účastí na kulturních událostech(26); zdůrazňuje, že humanitní předměty a výuka jazyků ve škole a kulturní výchova tvoří nedílnou součást obecného vzdělání, protože pomáhají odstraňovat sociální rozdíly, a proto vyžadují stejné financování jako matematika, informatika, přírodní vědy a technika (obory STEM);

32.  zdůrazňuje, že znalosti jsou považovány za produkt kulturních interakcí ovlivňujících jedince, na které působí kulturní vtiskování (imprinting), a odrážejících jejich postoje;

33.  vybízí k interaktivnímu a inkluzivnímu přístupu k vytváření kulturních a vzdělávacích politik, který bude založený na potřebách daného společenství, s cílem podporovat kulturní dědictví Evropy a rozvíjet evropskou kulturní a jazykovou rozmanitost;

34.  uvádí, že nedostatek zájmu je jednou z překážek v účasti na kultuře, již respondenti při průzkumech Eurostatu a Eurobarometru zmiňují nejčastěji(27); v této souvislosti zdůrazňuje, že podpora poptávky, chápané jako utváření zájmu a pochopení kultury skrze formální, neformální a informální vzdělávání, by měla být přednostním úkolem, pokud jde o zpřístupnění kultury a zvýšení účasti na kultuře;

35.  doporučuje zavést evropskou studentskou kartu, která by měla mimo jiné umožňovat bezplatný přístup do kulturních institucí v EU;

36.  připomíná zásadní úlohu škol a rodin jakožto klíčových platforem pro seznámení mladých lidí s kulturou a formování jejich kulturních potřeb a kompetencí; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření pro širší zavádění kulturního a uměleckého vzdělávání do školních vzdělávacích programů, a to jak v rámci formálního, tak informálního vzdělávání;

37.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány pomocí financování anebo subvencí zajistily hudební výchovu ve státních školách;

38.  doporučuje členským státům, aby vzdělávání chápaly jako jednu z hlavních kulturních činností, neboť podpora nabídky znamená především vybavit lidi dovednostmi a znalostmi, které jim umožní ocenit jednotlivé druhy umění; připomíná, že kultivace zájmu o kulturu je efektivnější v mladém věku, a že by jí proto měl být věnován větší prostor ve školních vzdělávacích programech a že by v zájmu tohoto cíle mělo být k dispozici více lidských zdrojů a materiálů; vyzývá k tomu, aby školy získaly více finančních prostředků na návštěvy muzeí a jiných kulturních institucí, čímž se podpoří zájem mladých lidí o kulturu a jejich účast na kulturním životě a současně se zajistí další zdroje pro kulturní instituce;

39.  zdůrazňuje význam státních systémů vzdělávání při uvádění dětí do rozmanitého světa kultury, čímž pomáhají připravit nové publikum a šířit kulturu; rovněž zdůrazňuje, že je důležité, aby různé kulturní instituce navazovaly partnerství s místními školami na místní, regionální a celostátní úrovni;

40.  vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly mimoškolní programy kulturního vzdělávání pro každého, zejména pak pro znevýhodněné děti a mladé lidi, prostřednictvím programů zaměřených na představení různých forem uměleckého projevu nebo na osvětu o současném kulturním dědictví;

41.  zdůrazňuje klíčovou úlohu místních kulturních institucí, včetně kulturních středisek a knihoven, při překonávání překážek v přístupu ke kultuře a účasti na ní; vyzývá proto členské státy, aby takové kulturní instituce aktivně podporovaly;

42.  vyzývá k většímu docenění a pochopení sociální úlohy veřejných knihoven a kulturních komunitních institucí, zejména ve venkovských a odlehlých regionech, a to nejen zvýšením veřejného financování, ale též vytvářením partnerství, poskytováním dostatečných zdrojů v oblasti IKT a lidských zdrojů, které budou mít přístup k odborné přípravě, a tímto způsobem k přetvoření těchto instituce tak, aby mohly zlepšovat životy lidí a povzbudit místní rozvoj;

43.  zdůrazňuje, že navázání partnerství je zásadní pro přilákání potenciálního publika pro umělecké činnosti a že toho lze dosáhnout například spoluprací s organizacemi zastupujícími studenty, migranty nebo osoby se zdravotním postižením, což umožní vhodně reagovat na jejich zájmy a potřeby;

44.  zdůrazňuje, že je důležité na vnitrostátní, regionální a místní úrovni podporovat iniciativy, které podněcují kontakt, spolupráci a výměnu zkušeností mezi tradičními uměleckými disciplínami, kulturními institucemi a různými multikulturními organizacemi nebo organizacemi zastupujícími menšiny, jakož i mezi profesionální a amatérskou kulturní sférou;

45.  doporučuje vypracovat ucelenou strategii pro podporu vzdělávacích projektů navrhovaných kulturními institucemi; zdůrazňuje, že tyto projekty představují nástroje pro podporu a utváření kulturního povědomí, kulturních kompetencí a mezikulturních znalostí, čímž slouží jako výchozí bod pro dlouhodobé zapojení publika do kulturních aktivit;

46.  vybízí členské státy, aby v kulturních institucích vytvářely volnočasové programy pro mladé lidi;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k zajištění širšího přístupu ke kulturním institucím a aby vypracovaly komplexní evropskou strategii pro přístup k veřejným prostorám, zejména těm, které souvisejí s využitím kultury v zastavěném městském prostředí, jako jsou muzea, divadla, kina, knihovny, koncertní haly atd.;

48.  vyzývá členské státy, aby podpořily zřizování studentských grantů pro studium či stáže ve státních či soukromých vzdělávacích sítích, v kulturních institucích nebo institucích pro správu kultury;

Strukturální překážky

49.  upozorňuje na často nižší míru účasti obyvatelů venkovských oblastí na kultuře, což je strukturálně podmíněno(28), a v této souvislosti na úlohu malých místních kulturních středisek, dopravní infrastruktury a podpory pro udržitelnou kulturní turistiku při usnadňování přístupu ke kulturním institucím;

50.  zdůrazňuje, že evropské kulturní dědictví je světově jedinečné svou rozmanitostí a svým bohatstvím, a vyzdvihuje, že kulturní turismus má obrovský potenciál k tomu, aby přispěl k udržitelnému hospodářství a podpořil sociální soudržnost a začleňování; vyzývá proto členské státy, aby investovali větší úsilí a prostředky do vypracování udržitelné a dlouhodobé politiky kulturního turismu;

51.  vyzývá k větším investicím do odvětví kultury s cílem posílit místní ekonomiky a podpořit kulturní turismus; konstatuje, že kulturní turismus v součinnosti s vědou, primárním odvětvím, řemeslnými a průmyslovými středisky a mobilitou je rozhodujícím faktorem pro vytvoření bližší a humanističtější Evropy;

52.  navrhuje větší investice do přístupu ke kultuře v nejvzdálenějších, horských a odlehlých regionech s cílem vytvořit decentralizované kulturní příležitosti;

53.  konstatuje, že je zapotřebí učinit další kroky, má-li se zlepšit přístup osob se zdravotním postižením ke kulturní infrastruktuře tak, aby nemusely překonávat prostorové či technické překážky, a dále ke kulturním aktivitám a sdělovacím prostředkům; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci svých pravomocí pokračovaly v začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti prostřednictvím kultury a v odstraňování stávajících překážek;

54.  uznává potřebu participativních metod správy kulturního dědictví, které se soustřeďují na místní společenství s cílem předjímat poptávku a zapojit větší část veřejnosti, a to se zvláštním důrazem na mladé lidí, osoby se zdravotním postižením a nedostatečně zastoupené a marginalizované skupiny;

55.  vyzývá členské státy a kulturní instituce, které jsou na nich závislé, aby zajistily dostupnou kulturní nabídku pro každého a aby přijaly konkrétní opatření pro určité skupiny obyvatel, jako jsou např. děti a mladí lidé, senioři, osoby se zdravotním postižením či migranti;

56.  zdůrazňuje, že členské státy musí více investovat do zavádění univerzálního hmatového kódu pro čtení a psaní (Braillova písma) do širokého spektra kulturních infrastruktur a technologií; vyzývá k větším investicím do produkce audioknih, audiočasopisů a audionovin a do využívání znakového jazyka při divadelních představeních;

57.  zdůrazňuje, že je nutné odstranit překážky pro mobilitu umělců a pracovníků v kultuře, především daňové překážky; upozorňuje na jejich dopad na rozšíření kulturní nabídky v Evropě; oceňuje program Kreativní Evropa za to, že přispěl k úspěchu kulturní mobility a mobilitě pracovníků v tomto odvětví a že podnítil šíření kvalitních kulturních akcí a projektů;

58.  připomíná, že překážky v přístupu ke kultuře jsou zjevnější na místní úrovni, a že je proto třeba více investovat do různých projektů kulturní mobility s cílem umožnit rozvoj a soudržnost místních komunit;

59.  vyzývá Komisi, aby zvážila využít přínosy vyplývající z mobility evropských umělců a umělců z třetích zemí při prosazování míru, sdílení vizí a nabourávání sociálních a kulturních stereotypů;

60.  připomíná, že jazykové překážky se mohou negativně odrazit na poklesu kulturní poptávky, a proto vyzývá a posilování mnohojazyčnosti v kulturních produkcích;

61.  doporučuje, aby členské státy a kulturní instituce přijaly potřebná opatření k usnadnění dopravy a přístupu osob se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí do kulturních institucí;

Digitální překážky a výzvy

62.   je přesvědčen o tom, že digitální nástroje, jsou-li správně používány a zaváděny a doprovází-li je vysoká míra digitální gramotnosti, mohou pomoci překonávat překážky v přístupu ke kultuře, jež jsou způsobeny např. nepříznivou zeměpisnou polohou, zdravotním postižením, nepříznivými sociálními podmínkami, jazykem a nedostatkem času nebo finančních zdrojů; poukazuje na to, že digitální nástroje mohou být rovněž prostředkem pro překonávání sociálních a mentálních překážek, aniž by to znamenalo snížení investic do zeměpisné decentralizace kulturních činností; domnívá se proto, že v této souvislosti by digitální vzdělávání mělo být součástí učebního procesu již od raného věku, aby se mohly rozvíjet dostatečné znalosti a dovednosti;

63.  doporučuje, aby Komise vypracovala soudržnou digitální strategii zaměřenou na kulturní infrastruktury a činnosti s cílem posílit kapacity příslušných subjektů;

64.  bere na vědomí problém digitálního vyloučení a zdůrazňuje, že je nutné proti němu bojovat; v této souvislosti připomíná, že digitalizace vyžaduje, aby si kulturní a vzdělávací instituce a samotní příjemci osvojili nové kompetence, dovednosti a znalosti; zdůrazňuje zejména, že je třeba v kulturních institucích budovat kapacity pro užívání nových digitálních technologií a přizpůsobit je výzvám spjatým s technologickými změnami;

65.  zdůrazňuje, že digitalizace a zpřístupnění kulturních materiálů na internetu by měly být v Evropě uskutečněny v plném souladu s autorským právem a s právy duševního vlastnictví; v tomto ohledu se domnívá, že by práva duševního vlastnictví neměla bránit obecnému veřejnému cíli, jímž je zlepšit přístup k tvůrčímu obsahu, informacím a znalostem a jejich šíření; dále trvá na tom, že je naléhavě nutné vytvořit bezpečné digitální prostředí, které umožní řádně odměňovat umělce a tvůrce, a zajistit spravedlivou odměnu za přeshraniční přístup;

66.  vyzývá Komisi, aby v rámci unijních programů, zejména programu „Kreativní Evropa“ a jeho následníků, i nadále upřednostňovala inovativní přístupy k vytváření publika a zapojování příjemců, a to i prostřednictvím nových technologií;

67.  vyzývá členské státy, aby ve svých kulturních a digitálních strategiích zohlednily vytváření publika a podporovaly využívání digitálních technologií, které mají usnadnit přístup ke kulturnímu obsahu;

68.  uznává přínos platformy Europeana a institucí členských států k digitalizaci a zpřístupnění kulturního obsahu; v souvislosti s Evropským rokem kulturního dědictví vyzývá k další podpoře projektu a lepšímu zajištění zdrojů a k prosazování přístupu veřejnosti k digitalizovaným zdrojům a službám kulturního dědictví; požaduje skutečnou reorganizaci internetové stránky tak, aby lépe vyhovovala pokročilým technologiím, a skutečnou politiku komunikace, jež by odpovídala bohatství obsahu, který je na této stránce shromážděn;

69.  zdůrazňuje, že je zapotřebí shromažďovat a spravovat kulturní údaje týkající se příjemců digitálního obsahu, aby kulturní organizace mohly lépe porozumět jejich potřebám a vypracovat soudržný přístup k digitálnímu publiku;

70.  konstatuje, že kulturní obsah plní klíčovou úlohu při přijímání nových technologií širší veřejností a při rozvoji digitálních dovedností a mediální gramotnosti evropských občanů;

o

o  o

71.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142.

(2)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0486.

(4)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.

(5)

Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223.

(6)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.

(7)

Úř. věst. C 98 E, 23.4.2004, s. 179.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0293.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.

(11)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32.

(12)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0486.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0233.

(15)

Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.

(16)

Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 16.

(17)

Přijaté texty, P7_TA(2011)0453.

(18)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0474.

(19)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0062.

(20)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

(21)

Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 4.

(22)

Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(23)

Zpráva nazvaná „Policies and good practices in the public arts and cultural institutions to promote better access to and wider participation in culture“ (Politiky a osvědčené postupy veřejných uměleckých a kulturních institucí na podporu lepšího přístupu a širší účasti na kultuře), říjen 2012.

(24)

Eurostat – Statistika o kultuře – zaměstnanost v kulturním odvětví (2017), http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Culture_statistics_-_cultural_employment

(25)

Eurobarometer 399.

(26)

Eurostat, Statistika o kultuře, 2016, s. 116–136; údaje Eurostatu z roku 2015 – statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).

(27)

Eurobarometr 399, Eurostat (údaje z roku 2015 – statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).

(28)

Údaje Eurostatu z roku 2015 – statistika EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Tato zpráva je prvním komplexní zprávou Výboru pro kulturu a vzdělávání, která se přímo věnuje problematice přístupu ke kultuře. Zpravodaj pokládá problematiku přístupu ke kultuře za téma, jež je jedním ze základu kulturní politiky, jež je nahlížena jak z národní perspektivy a perspektivy společenství, tak zejména jako klíčové téma z perspektivy občanů. Zpravodaj připomíná zásadní význam aktivního a přístupného kulturního odvětví pro rozvoj inkluzivního demokratického společenství a zdůrazňuje úlohu podpory a zlepšení přístupu ke kultuře jakožto jedné z nejvyšších priorit v politické agendě a vyzývá k začlenění aspektu přístupnosti kultury a účasti na kultuře do hlavního proudu dalších oblastí politiky.

Cílem zprávy je provést průřezovou analýzu existujících překážek v přístupu ke kultuře a účasti na ní. Tematický rozsah zprávy je zcela jistě širší, než by naznačoval její název. Zpráva se totiž netýká pouze strukturálních a finančních překážek v přístupu ke kultuře, ale rovněž sociálních, digitálních a nepochybně nejproblematičtějších překážek v oblasti vzdělávání. Většina analyzovaných překážek koexistuje či spolu velmi úzce souvisí, což dokazuje komplexnost problematiky přístupu ke kultuře a účasti na ní a poskytuje oporu Zpravodajovým tezím o průřezovém charakteru této problematiky a o zásadním významu koordinace kulturní politiky s dalšími oblastmi politiky.

Přístup ke kultuře jako právo a hodnota

Přístup ke kultuře je jedním ze základních práv zaručovaných v řadě právních dokumentů. Počínaje Všeobecnou deklarací lidských práv OSN, v jejímž čl. 27 se uvádí, že „Každý má právo svobodně se účastnit kulturního života společnosti, užívat plodů umění a  podílet se na vědeckém pokroku a jeho výtěžcích“, a konče většinou ústav států Evropské unie, které se přímo či nepřímo odkazují ke kultuře a problematice přístupu k ní. Problematika přístupu ke kultuře a účasti na ní je pokládána za přednostní rovněž na úrovni společenství. Závazný pracovní plán pro kulturu pro roky 2015–2018, přijatý Radou v roce 2014, uvádí jako svoji prioritu přístupnou a inkluzivní kulturu.

Překážky v přístupu ke kultuře a účasti na ní

Zpravodaj by rád zdůraznil, že pojmy přístupu ke kultuře a účasti na ní pokládá za prvky, jež spolu úzce souvisejí. Rovněž sdílí názor, že strategie zvětšování přístupnosti kultury a zvýšení účasti na ní by měly být realizovány tak, že s nimi budou identifikovány nedostatečně zastoupené skupiny, prostřednictvím navrhování a zavádění iniciativ či programů, jejichž cílem by bylo zvýšení účasti těchto skupin nebo odstraňování existujících překážek. V této souvislosti zůstává pro Zpravodaje klíčové uskutečňování politiky založené na faktech získaných pomocí rozsáhlých výzkumů a shromažďování údajů ohledně překážek v přístupu ke kultuře, rozvoji publika a jeho vlivu na individuální a sociální úrovni. Zpravodaj oceňuje úsilí mimo jiné Eurostatu a ESSnet-Culture vynaložené v oblasti kulturních statistik a rovněž připomíná neslábnoucí zásadní úlohu aktuálních statických a kvalitativních výzkumů a přístupu k porovnatelným údajům, jenž umožňuje účinné monitorování a analýzu kulturního, hospodářského a sociálního vlivu politik na kulturu.

Zpravodaj zaujímá stanovisko, v jehož rámci jsou stávající fungující překážky v přístupu ke kultuře vnímány jako východisko pro vypracovávání strategií odpovědí na výzvy, před nimiž dnes stojí kulturní instituce a členské státy a místní a regionální samosprávy, jež jsou v podstatné míře odpovědné za utváření kulturní politiky na základě zásady subsidiarity. Silně však zdůrazňuje klíčovou roli EU v podpoře a usnadnění lepší koordinace kulturních politik na všech úrovních. S uspokojením v této souvislosti vítá činnosti v rámci otevřené metody koordinace (OMK), jež zůstává základní metodou ve spolupráci členských států v rámci kulturní politiky. V souvislosti s touto zprávou Zpravodaj zdůrazňuje význam zprávy pracovní skupiny odborníků z členských států ohledně přístupu ke kultuře, již tato skupina vypracovala v rámci otevřené metody koordinace.(1)

Finanční překážky

Zpravodaj upozorňuje na to, že finanční hledisko tvoří stále jednu ze zásadních překážek v přístupu ke kultuře a účasti na ní. Uvádí, že vysoká cena kulturních statků a služeb je druhou překážkou v účasti na kultuře, již respondenti uváděli ve speciálním průzkumu č. 399 Eurobarometru ohledně přístupu ke kultuře a účasti na ní. Finanční důvody brání respondentům mimo jiné účastnit se koncertů (z 25 %), v návštěvách kina (z 22 %), divadla (z 20 %) nebo opery, baletu či tanečních vystoupení (ze 14 %).(2) V tomto kontextu Zpravodaj silně zdůrazňuje, že základním nástrojem financování kulturních aktivit zůstává veřejná podpora a v souvislosti s touto skutečností vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých kompetencí určily dostačující část svých rozpočtů na veřejnou podporu kultury. Zpravodaj vybízí k podpoře přístupu ke kultuře, jež spočívá ve snížení cen lístků pro konkrétní skupiny, sdílí však názor, že aby byla tato opatření plně účinná z hlediska zvýšení účasti na kultuře, musí být zahrnuta v rámci širší strategie a úzce koordinována s vnitrostátními kulturními politikami. Obdobně jako v případě fiskální politiky Zpravodaj, jenž uznává její nepopiratelný potenciál v přímé stimulaci zvyšování účasti na kultuře a přístupu k ní, uvádí, že zavedení snížených sazeb DPH nemůže nahradit přímé subvence, a vyzývá k lepší koordinaci národních kulturních politik a sazeb DPH, jež jsou užívány jako nástroj pro stimulaci účasti na kultuře.

Překážky a výzvy v oblasti vzdělávání

Zpravodaj se domnívá, že v konečném výsledku je dnes pro účast na kultuře důležitější nikoli nabídka, nýbrž poptávka. V této souvislosti pokládá za mimořádně znepokojivá nejnovější data Eurostatu ohledně účasti na kultuře, která uvádějí, že takřka 40 % neúčasti na kulturních událostech v EU bylo u respondentů motivováno nedostatkem zájmu!(3) Z hlediska vzdělávacích překážek a výzev, před nimiž v souvislosti s účastí na kultuře stojíme, považuje Zpravodaj tato data za symptomatická. Uvádí, že úroveň vzdělávání pokládá za jeden z nejdůležitějších faktorů, jež mají značný vliv nejen na úroveň, ale zejména na kvalitu účasti na kultuře. Všemožně tedy v této souvislosti zmiňuje, že pokládá podporu poptávky, chápané jako utváření zájmu a pochopení kultury skrze vzdělávání, za přednostní úkol, pokud jde o zpřístupnění kultury a zvýšení účasti na kultuře; V této souvislosti zdůrazňuje elementární úlohu škol ve formování kulturních potřeb a kompetencí a rovněž klíčovou úlohu místních kulturních center a knihoven jakožto subjektů umožňujících překonat překážky v přístupu ke kultuře a účasti na ní;

Strukturální překážky

Z hlediska strukturálních překážek si dovoluje Zpravodaj v první řadě upozornit na překážku, již lze označit jako překážka geografická; tato překážka je chápána jako vzdálenost od center kulturního života, jako jsou divadla, muzea, knihovny, kulturní domy či kina. Jak vyplývá z průzkumů veřejného mínění (Eurobarometr 399), osoby žijící ve venkovských oblastech nebo územích vzdálených od velkých měst se zcela nepochybně méně účastní kulturního života – v první řadě z důvodu nedostatečné nabídky, teprve poté z důvodu nedostatku finančních prostředků. Zajímavé je, že nedostatečný zájem o kulturu mezi obyvateli vesnic a malých měst je srovnatelný (38 % a 37 %) a příliš se neliší od zájmu, jejž deklarují obyvatelé velkých měst (32 %).(4) V této souvislosti zpravodaj zdůrazňuje úlohu zlepšení dopravní infrastruktury a podpory pro kulturní turistiku v usnadnění přístupu ke kulturním institucím; Zpravodaj si je rovněž vědom výzev, před nimiž stojíme ve věci zlepšení přístupnosti kulturní infrastruktury a kulturních aktivit a sdělovacích prostředků pro osoby se zdravotním postižením; Upozorňuje rovněž, že nemáme k dispozici dostatečná data ohledně přístupnosti kulturních institucí pro osoby se zdravotním postižením. Ani Eurobarometr 345 věnovaný široce pojatému přístupu ke kultuře, ani Eurobarometr 399 se těmito aspekty podrobněji nezabývaly. Z hlediska rozšíření kulturní nabídky se jako klíčové jeví rovněž připomenutí stávajících překážek v mobilitě samotných umělců a odborníků na kulturu v Evropě.

Digitální překážky a výzvy

Zpravodaj se zdůrazněním, že přímý kontakt s kulturou považuje za zásadní, pokládá digitalizaci a online přístup ke kulturním obsahům za nezbytné prostředky pro umožnění širšího přístupu ke kultuře a poznatkům. Rovněž uvádí, že využívání nových technologií pro kulturní účely umožňuje získat nové, těžce přístupné nebo netradiční příjemce. V této souvislosti je potřeba poznamenat, že nové formy online přístupu ke kultuře a účasti na ní byly rozvinuty částečně díky nárůstu počtu domácností, jež mají internetové připojení, a upozornit, že v letech 2010–2015 vzrostlo procento domácností v EU, které mají internetové připojení ze 70 % na 83 %.(5) Zpravodaj však upozorňuje, že takto výrazný nárůst nepřímo poukazuje na existenci problému digitálního vyloučení, jež je překážkou rovněž v přístupu e kultuře a účasti na ní. V této souvislosti Zpravodaj připomíná, že digitalizace vyžaduje od kulturních a vzdělávacích institucí a od samotných příjemců získávání nových dovedností a znalostí. Zpravodaj by zejména rád upozornil na nutnost zvyšování potenciálu spojeného s užíváním nových digitálních technologií a digitálních možností v kulturních institucích a jejich přizpůsobením se výzvám spjatým s technologickými změnami. Konečně – v souvislosti s veškerými činnostmi spojenými s digitalizací a online dostupností kulturních materiálů zmiňuje Zpravodaj nutnost při usilování o co nejširší přístupnost kulturních obsahů plně respektovat autorská práva.

Závěry

Zpravodaj pokládá uvedení a popsání výše zmíněných překážek za klíčové v procesu zvyšování přístupu ke kultuře a účasti na ní. Zpravodaj oceňuje význam kreativity a inovativnosti jakožto imanentních aspektů kultury a upozorňuje na nutnost usnadnit uměleckou činnost samotným umělcům a stejně tak občanů zajistit přístup k výsledkům činnosti kulturního a kreativního odvětví. Zpravodaj silně zdůrazňuje průřezový charakter otázek spjatých s kulturou a jejich vliv na jiné oblasti společenského života, včetně významu kultury pro hospodářský růst. V souvislosti s tímto zejména vnímá nutnost péče vlád členských států o odpovídající vzdělávání umělců a veřejnosti a taktéž o stav umělecké infrastruktury a hmotného kulturního dědictví. Takto stanovené cíle umožňují v dlouhodobém horizontu náležitý rozvoj inkluzivní společnosti a posilování aktivního evropského občanství.

(1)

Zpráva pod označením. „Policies and good practices in the public arts and cultural institutions to promote better access to and wider participation in culture”, říjen 2012.

(2)

Eurobarometr 399.

(3)

Eurostat (údaje z roku 2015 - EU Survey on Income and Living Conditions (EU-SILC).

(4)

Eurobarometr 399.

(5)

Eurostat Culture statistics 2016 edition.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Momchil Nekov, Yana Toom, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Francis Zammit Dimech, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eider Gardiazabal Rubial, Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Emma McClarkin, Martina Michels, Michel Reimon, Liliana Rodrigues, Remo Sernagiotto


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

27

+

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

ECR

Angel Dzhambazki, Emma McClarkin, Remo Sernagiotto

EFDD

Isabella Adinolfi

ENF

Dominique Bilde

GUE/NGL

Curzio Maltese, Martina Michels

PPE

Andrea Bocskor, Stefano Maullu, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Francis Zammit Dimech, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Momchil Nekov, Liliana Rodrigues, Julie Ward

VERTS/ALE

Jill Evans, Michel Reimon

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 31. května 2018Právní upozornění