Postup : 2016/2018(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0170/2018

Předložené texty :

A8-0170/2018

Rozpravy :

PV 28/05/2018 - 29
CRE 28/05/2018 - 29

Hlasování :

PV 30/05/2018 - 13.9
CRE 30/05/2018 - 13.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0225

ZPRÁVA     
PDF 928kWORD 108k
14.5.2018
PE 615.497v04-00 A8-0170/2018

o výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(2016/2018(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodajové: Pavel Svoboda, Richard Corbett

(Společné schůze výborů – článek 55 jednacího řádu)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Petičního výboru
 DOPIS VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(2016/2018(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(1) (dále jen „nová IID“),

–  s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(2) (dále jen „rámcová dohoda z roku 2010“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 16. prosince 2003(3) (dále jen „IID z roku 2003“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství ze dne 22. prosince 1998(5),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(6),

–  s ohledem na společné prohlášení ze dne 13. června 2007 o praktických opatřeních pro postup spolurozhodování(7),

–  s ohledem na společné politické prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 27. října 2011 o informativních dokumentech(8),

–  s ohledem na společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017(9),

–  s ohledem na společné prohlášení o legislativních prioritách EU na roky 2018–2019(10),

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. března 2014 („věc biocidy“), 16. července 2015 („věc mechanismus vízové vzájemnosti“), 17. března 2016 („věc akt v přenesené pravomoci v souvislosti s nástrojem pro propojení Evropy “), 14. června 2016 „věc Tanzánie“) a 24. června 2016 („věc Mauricius“)(11),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. prosince 2016 o celkové revizi jednacího řádu Evropského parlamentu(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): současný stav a výhled do budoucnosti(13)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o strategických prioritách pracovního programu Komise na rok 2017(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komisí ze strany členských států(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o účelnosti právních předpisů Evropské unie a subsidiaritě a proporcionalitě – 19. zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za rok 2011(18),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o 18. zprávě o zlepšení právních předpisů – používání zásad subsidiarity a proporcionality (2010)(19),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci(20),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadu(21),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 s názvem „Dokončení programu zlepšování právní úpravy: Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků“ (COM(2017)0651),

–  s ohledem na článek 294 SFEU o postupu spolurozhodování,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. října 2017 s názvem „Přehled úsilí Komise o zjednodušení a snížení regulačních překážek“ (SWD(2017)0675),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. prosince 2016 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ (C(2016)8600),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 s názvem „Zlepšování právní úpravy: lepší výsledky pro silnější Unii“ (COM(2016)0615),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 s názvem „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. července 2017 o pokynech ke zlepšování právní úpravy (SWD(2017)0350),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Petičního výboru (A8-0170/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nová IID vstoupila v platnost dnem podpisu, tj. dne 13. dubna 2016;

B.  vzhledem k tomu, že při příležitosti přijetí nové IID učinily Parlament a Rada prohlášení, v němž uvedly, že nová dohoda „zohledňuje rovnováhu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí i jejich příslušné pravomoci, stanovené ve Smlouvách“ a „není jí dotčena rámcová dohoda ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí“(22);

C.  vzhledem k tomu, že aby mohl provádět ustanovení nové IID o interinstitucionálním plánování, revidoval Parlament svůj jednací řád, mimo jiné s cílem stanovit vnitřní postupy pro vyjednávání a přijímání společných závěrů o víceletém plánování a společných prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování;

D.  vzhledem k tomu, že v rámci ročního interinstitucionálního plánování se všechny tři orgány dohodly na dvou společných prohlášeních o legislativních prioritách EU na rok 2017 a na roky 2018–2019;

E.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od IID z roku 2003 nová IID již nezahrnuje právní rámec pro používání alternativních způsobů regulace, jako jsou např. spoluregulace a samoregulace, takže v ní o těchto způsobech regulace chybí jakákoli zmínka;

F.  vzhledem k tomu, že bod 13 nové IID vyžaduje, aby Komise v rámci svého postupu posuzování dopadů vedla co nejširší konzultace; vzhledem k tomu, že bod 19 nové IID obdobně vyžaduje, aby Komise před přijetím návrhu, a nikoli až po jeho přijetí, vedla otevřeným a transparentním způsobem veřejné konzultace a zajistila, aby lhůty těchto veřejných konzultací umožňovaly co nejširší účast, která nebude omezena na zvláštní zájmy a jejich lobbisty;

G.  vzhledem k tomu, že v červenci 2017 Komise revidovala své pokyny ke zlepšování právní úpravy tak, aby lépe vysvětlovaly a využívaly souvislosti mezi jednotlivými kroky v oblasti tvorby politik v rámci Komise, čímž nahradila předchozí samostatné pokyny, které posouzení dopadů, hodnocení a provádění řešily odděleně, a aby do nich zařadila nové pokyny v oblasti plánování a konzultace se zúčastněnými subjekty;

H.  vzhledem k tomu, že podle bodu 16 nové IID může Komise z vlastního podnětu či na vyzvání Evropského parlamentu nebo Rady doplnit své vlastní posouzení dopadů nebo provést další analýzy, které považuje za nezbytné;

I.  vzhledem k tomu, že nová IID zohledňuje nahrazení bývalého Výboru pro posuzování dopadů Výborem Komise pro kontrolu regulace; vzhledem k tomu, že úkolem tohoto druhého výboru je mj. objektivně ověřovat kvalitu posouzení dopadů, která vypracuje Komise; vzhledem k tomu, že aby Komise mohla svou iniciativu doprovázenou posouzením dopadů předložit k přijetí, je nezbytné získat pozitivní stanovisko výše uvedeného výboru; vzhledem k tomu, že v případě negativního stanoviska musí být návrh zprávy přezkoumán a opět předložen výše uvedenému výboru a v případě druhého negativního stanoviska je k dalšímu pokračování dané iniciativy nezbytné přijmout politické rozhodnutí; vzhledem k tomu, že stanovisko výše uvedeného výboru je zveřejněno na webových stránkách Komise současně se zprávou týkající se dotčené iniciativy a v případě posouzení dopadů poté, co Komise přijala související politickou iniciativu(23)1;

J.  vzhledem k tomu, že na začátku roku 2017 dokončil Výbor pro kontrolu regulace nábor zaměstnanců, z nichž tři pocházejí z prostředí mimo evropské orgány; vzhledem k tomu, že v roce 2016 výbor přezkoumal 60 jednotlivých posouzení dopadů, z nichž 25 (42 %) nejprve získalo negativní hodnocení, což vedlo k jejich revizi a opětovnému předložení výboru; vzhledem k tomu, že výbor následně vydal pozitivní celkové hodnocení všem revidovaným posouzením dopadů, které obdržel, kromě jednoho; vzhledem k tomu, že si výbor vyměňuje informace s útvary Parlamentu o osvědčených postupech a metodikách týkajících se posouzení dopadů;

K.  vzhledem k tomu, že v souladu s bodem 25 nové IID, se v případě, že je plánována změna právního základu, v jejímž důsledku se řádný legislativní postup změní na zvláštní legislativní postup nebo na nelegislativní postup, uskuteční na toto téma výměna názorů mezi třemi orgány; vzhledem k tomu, že Parlament revidoval svůj jednací řád, aby toto ustanovení naplnil; vzhledem k tomu, že dosud nebylo třeba toto ustanovení uplatnit;

L.  vzhledem k tomu, že v bodu 27 nové IID tři orgány uznávají, že je třeba sladit všechny stávající právní předpisy s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou, a zejména se přednostně zaměřit na urychlenou harmonizaci všech základních aktů, jež stále odkazují na regulativní postup s kontrolou; vzhledem k tomu, že Komise tuto harmonizaci navrhla v prosinci 2016(24); vzhledem k tomu, že Parlament a Rada tento návrh v současnosti velmi pečlivě prověřují;

M.  vzhledem k tomu, že k nové IID je připojena nová verze obecné shody o aktech v přenesené pravomoci a souvisejících vzorových ustanoveních; vzhledem k tomu, že podle bodu 28 nové IID zahájí tři orgány po vstupu této dohody v platnost bez zbytečného odkladu jednání s cílem doplnit obecnou shodu stanovením nezávazných kritérií pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU; vzhledem k tomu, že po zdlouhavé přípravné činnosti byla jednání v září 2017 konečně zahájena;

N.  vzhledem k tomu, že v bodu 29 nové IID se tři orgány zavazují k tomu, že nejpozději do konce roku 2017 zřídí společný rejstřík pro akty v přenesené pravomoci, jenž bude dobře strukturovaným a uživatelsky vstřícným způsobem poskytovat informace s cílem zvýšit transparentnost, usnadnit plánování a zajistit sledovatelnost všech jednotlivých fází aktu v přenesené pravomoci; vzhledem k tomu, že rejstřík byl již zřízen a funguje od prosince 2017;

O.  vzhledem k tomu, že v bodu 32 IID se stanoví, že „Komise vykonává svou úlohu zprostředkovatele tím, že k oběma normotvorným složkám přistupuje stejně a při plném dodržování úlohy, kterou třem orgánům přidělují Smlouvy“;

P.  vzhledem k tomu, že v bodu 34 nové IID Parlament a Rada jakožto spolunormotvůrci zdůrazňují, že je důležité být již před interinstitucionálními jednáními v úzkém kontaktu, jelikož se tím usnadňuje vzájemné pochopení příslušných postojů, a dohodly se, že budou za tímto účelem usnadňovat vzájemnou výměnu názorů a informací, mimo jiné prostřednictvím pravidelného zvaní zástupců ostatních orgánů k neformálním výměnám názorů; vzhledem k tomu, že tato ustanovení nevedla ke vzniku žádných nových specifických postupů nebo struktur; vzhledem k tomu, že zatímco kontakty mezi orgány se v rámci společného prohlášení o legislativních prioritách zintenzivnily, zkušenosti výborů ukazují, že neexistuje žádný systematický přístup, který by takovouto vzájemnou výměnu názorů usnadňoval, a že je i nadále obtížné získat od Rady informace a zpětnou vazbu, pokud jde o otázky, které v ní vznesly členské státy; vzhledem k tomu, že Parlament tuto situaci považuje za značně neuspokojivou;

Q.  vzhledem k tomu, že s cílem dále zvýšit transparentnost legislativního procesu zrevidoval Parlament svůj jednací řád, aby upravil svá pravidla pro interinstitucionální jednání během řádného legislativního postupu, a to na základě ustanovení zavedených v roce 2012; vzhledem k tomu, že zatímco všechny mandáty Parlamentu k vyjednávání jsou veřejné, pro mandáty Rady to neplatí; vzhledem k tomu, že Parlament tuto situaci považuje za značně neuspokojivou;

R.  vzhledem k tomu, že v bodu 39 nové IID se tři orgány zavázaly, že v zájmu usnadnění sledovatelnosti jednotlivých fází legislativního procesu určí do 31. prosince 2016 způsoby, jak za tímto účelem dále rozvíjet platformy a nástroje s cílem vytvořit zvláštní společnou databázi o aktuálním stavu legislativních návrhů; vzhledem k tomu, že dosud nebyla žádná taková společná databáze vytvořena;

S.  vzhledem k tomu, že v bodu 40 nové IID, který se týká vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod, se tři orgány zavázaly, že do šesti měsíců od vstupu nové IID v platnost se sejdou s cílem zahájit jednání o zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací v rámci Smluv v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie; vzhledem k tomu, že tato jednání byla zahájena v listopadu 2016 a dosud probíhají;

T.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že v mezinárodních obchodních dohodách je spolupráce v oblasti regulace klíčovým nástrojem z hlediska úsilí o navázání dialogu o regulaci a soudržnosti mezi obchodními partnery; vzhledem k tomu, že Komise by měla být v tomto procesu i nadále odhodlána dodržovat zásady spravedlivých a rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty a zajistit nejvyšší možnou míru transparentnosti rozhodovacího procesu;

U.  vzhledem k tomu, že v bodu 46 nové IID tři orgány potvrzují svůj závazek, že budou častěji a při plném dodržování ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů využívat k úpravě stávajících právních předpisů legislativní metodu přepracování(25);

V.  vzhledem k tomu, že v bodu 48 nové IID se Komise zavázala, že každý rok v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) předloží přehled výsledků, kterých Unie dosáhla ve snaze o zjednodušení právních předpisů, zamezení nadměrné regulaci a snížení administrativní zátěže, a to včetně roční analýzy zátěže; vzhledem k tomu, že výsledky první roční analýzy zátěže byly prezentovány dne 24. října 2017 jako součást pracovního programu Komise na rok 2018;

W.  vzhledem k tomu, že roční analýza zátěže nabízí jedinečnou příležitost ke zjištění a sledování výsledků, kterých EU dosáhla ve snaze zamezit nadměrné regulaci a snížit administrativní zátěž; vzhledem k tomu, že tato analýza představuje skvělou příležitost umožňující prokázat přidanou hodnotu právních předpisů EU a poskytnout občanům EU transparentnost;

X.  vzhledem k tomu, že nová IID vyzývá k interinstitucionální spolupráci v zájmu zjednodušení stávajících právních předpisů Unie a zabránění nadměrné regulaci a administrativnímu zatížení občanů, správních orgánů a podniků; vzhledem k tomu, že Parlament zdůrazňuje, že pokud jde o mezinárodní obchodní dohody, neměly by tyto cíle vést k oslabení norem v oblasti ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví a bezpečnosti při práci, norem Mezinárodní organizace práce nebo práv spotřebitelů;

Y.  vzhledem k tomu, že podle bodu 50 nové IID budou všechny tři orgány plnění nové IID společně a pravidelně monitorovat, a to jak na politické úrovni prostřednictvím každoročních diskusí, tak na odborné úrovni v rámci interinstitucionální koordinační skupiny; vzhledem k tomu, že monitorování na politické úrovni zahrnuje pravidelné diskuse na schůzích Konference předsedů výborů a každoroční hodnotící schůzi na vysoké úrovni; vzhledem k tomu, že byla dále přijata zvláštní monitorovací opatření v souvislosti se společnými prohlášeními o legislativních prioritách EU na rok 2017 a na roky 2018–2019; vzhledem k tomu, že zkušenosti, které výbory dosud získaly, představují navíc velmi cenný nástroj pro hodnocení provádění nové IID; vzhledem k tomu, že Výbor pro právní záležitosti má zvláštní pravomoci v oblasti zdokonalování tvorby právních předpisů a zjednodušování právních předpisů Unie;

Společné závazky a cíle

1.  považuje novou IID za příklad interinstitucionální činnosti, jejímž cílem je zlepšit kvalitu právních předpisů Unie; připomíná, že právní předpisy EU v řadě případů slaďují nebo nahrazují různorodé předpisy 28 členských států, čímž umožňují vzájemný a rovnoprávný přístup na vnitrostátní trhy a celkově snižují administrativní náklady na vytvoření plně funkčního vnitřního trhu;

2.  vítá dosažený pokrok a zkušenosti získané během prvního roku a půl uplatňování nové IID a vybízí orgány, aby nadále usilovaly o uplatňování dohody v plném rozsahu, zejména pokud jde o interinstitucionální jednání o nezávazných kritériích pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU, harmonizaci všech základních aktů, které stále odkazují na regulativní postup s kontrolou, interinstitucionální jednání o praktických ujednáních týkajících se spolupráce a sdílení informací o vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod a vytvoření zvláštní společné databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů;

3.  připomíná, že cílem nové IID je rozvinout mezi třemi orgány otevřenější a transparentnější vztah, který umožní vydávat vysoce kvalitní právní předpisy v zájmu občanů EU; domnívá se, že přestože je zásada loajální spolupráce mezi orgány zmíněna pouze v bodech 9 a 32 v souvislosti se zvláštními oblastmi, na něž se nová IID vztahuje, je třeba ji dodržovat během celého legislativního cyklu, jakožto jednu ze zásad zakotvených v článku 13 SEU;

Plánování

4.  vítá dohodu tří orgánů na posílení ročního i víceletého plánování Unie v souladu s čl. 17 odst. 1 SEU prostřednictvím strukturovanějšího postupu s přesným harmonogramem; s uspokojením konstatuje, že první interinstitucionální roční plánování podle nové IID proběhlo za aktivní účasti všech tří orgánů, na jejímž základě bylo přijato společné prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017, jež obsahuje 59 klíčových legislativních návrhů považovaných za prioritu pro rok 2017, a dále společné prohlášení o legislativních prioritách na roky 2018 a 2019, jež obsahuje 31 klíčových legislativních návrhů považovaných za prioritu do konce stávajícího volebního období; v této situaci vítá zejména aktivní zapojení Rady a doufá, že bude pokračovat také v budoucnu, a to i v souvislosti s víceletým plánováním na nové období; domnívá se však, že přednostní zaměření na některé legislativní návrhy, jež bylo dohodnuto ve společných prohlášeních, by nemělo být využíváno k vyvíjení nepřiměřeného tlaku na spolunormotvůrce a větší rychlost by neměla být na úkor legislativní kvality; domnívá se, že je důležité vyhodnotit uplatňování stávající praxe a pravidel pro schvalování společných prohlášení a to, zda je možné zdokonalit jednací řád Parlamentu, pokud jde o jednání o interinstitucionálním plánování, například posílit mandát, který předsedovi poskytují politické skupiny;

5.  domnívá se, že je klíčové, aby během celého procesu přípravy a uplatňování společného prohlášení byly v plném rozsahu konzultovány parlamentní výbory;

6.  zdůrazňuje, že novou IID nejsou dotčeny vzájemné závazky dohodnuté mezi Parlamentem a Komisí v rámcové dohodě z roku 2010; zejména připomíná, že při uplatňování bodů 6–11 nové IID je třeba dodržovat ujednání týkající se harmonogramu pracovního programu Komise uvedená v příloze 4 rámcové dohody z roku 2010;

7.  domnívá se, že při prezentaci svého pracovního programu by Komise měla vedle prvků uvedených v bodu 8 nové IID plánované právní předpisy zdůvodnit s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality a upřesnit jejich evropskou přidanou hodnotu;

8.  vítá zřízení pracovní skupiny Komise pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „dělat méně, zato efektivněji“, která by měla spolu s interinstitucionální dohodou vést k tomu, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří považují zásadu subsidiarity za klíčový aspekt demokratického procesu;

9.  vyzývá Komisi, aby předkládala inkluzivnější, podrobnější a spolehlivější pracovní programy; zejména požaduje, aby pracovní programy Komise jasně uváděly právní povahu každého návrhu spolu s přesným a realistickým harmonogramem; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly nadcházející legislativní návrhy a zejména klíčové legislativní balíčky předkládány v dostatečném předstihu před koncem volebního období, aby tak spolunormotvůrci měli dostatek času plně uplatnit své výsady;

10.  podporuje rozvoj účinných právních předpisů zaměřených na posilování ochrany zaměstnanosti a rozvoj konkurenceschopnosti EU se zvláštním důrazem na malé a střední podniky napříč všemi hospodářskými odvětvími;

11.  vítá skutečnost, že Komise na požadavky Parlamentu na předložení unijních aktů podle článku 225 SFEU reagovala ve většině případů během tříměsíční lhůty uvedené v bodu 10 nové IID; zdůrazňuje však, že Komise nepřijala žádná zvláštní sdělení stanovená v tomto ustanovení; vyzývá Komisi, aby tato zvláštní sdělení přijímala s cílem zajistit plnou transparentnost a poskytnout politickou odpověď na požadavky Parlamentu uvedené v jeho usneseních a také s řádným ohledem na příslušné analýzy Parlamentu týkající se evropské přidané hodnoty a nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu;

12.  zdůrazňuje význam loajální a transparentní spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí, která by se měla v praxi projevit tím, že Komise bude skutečně usilovat o to, aby do provádění opatření týkajících se plánování zapojovala na stejné úrovni Parlament i Radu, a připomíná Komisi, že na legislativní a nelegislativní zprávy z vlastního podnětu je povinna bezodkladně reagovat; s politováním konstatuje, že některé zprávy z vlastního podnětu zůstávají bez reakce, a vyzývá Komisi, aby spolunormotvůrcům ve lhůtě tří měsíců poskytovala důvody pro stažení návrhu a rovněž odůvodněnou odpověď na žádosti týkající se legislativních nebo nelegislativních návrhů;

13.  domnívá se, že odstraněním všech odkazů na používání alternativních způsobů regulace v nové IID není dotčen postoj Parlamentu, že „měkké právo“ je třeba uplatňovat jen s největší opatrností a v řádně odůvodněných případech, aniž by byla ohrožena právní jistota a srozumitelnost stávajících právních předpisů, a po konzultaci s Parlamentem(26); je dále znepokojen tím, že nedostatečně jasné hranice pro využívání „měkkého práva“ mohou dokonce vybízet k jeho použití, aniž by existovala, že Parlament bude moci vykonávat kontrolu;

14.  vyzývá Radu a Komisi, aby souhlasily s tím, že alternativní způsoby regulace, pokud jsou skutečně nezbytné, budou uváděny v ročních a víceletých programových dokumentech, aby je normotvůrci mohli řádně identifikovat a podrobit přezkumu;

Nástroje pro zdokonalení tvorby právních předpisů

15.   zdůrazňuje, že posouzení dopadů mohou poskytovat informace, nesmí však nahrazovat politická rozhodnutí nebo nepřiměřeně zpomalovat legislativní proces; zdůrazňuje, že během celého legislativního procesu a ve všech posouzeních dopadů navrhovaných právních předpisů je třeba věnovat zvláštní pozornost potenciálním dopadům na ty zúčastněné subjekty, které mají nejméně příležitostí své obavy tvůrcům politik sdělit, včetně malých a středních podniků, občanské společnosti, odborů a dalších, kteří nemají výhodu v podobě snadného přístupu do jednotlivých orgánů; je přesvědčen, že při posuzování dopadů je nutné se stejnou měrou věnovat zejména sociálním, zdravotním a environmentálním důsledkům a že musí být zhodnocen také dopad na základní práva občanů a rovnost žen a mužů;

16.   připomíná, že malé a střední podniky představují 99 % všech podniků v EU, vytváří 58 % obratu EU a zaměstnávají dvě třetiny celkového počtu pracovníků v soukromém sektoru; dále připomíná, že se Komise v iniciativě „Small Business Act“ zavázala k tomu, že bude při tvorbě politik uplatňovat zásadu „zelenou malým a středním podnikům“, což zahrnuje test dopadů plánovaných právních a správních iniciativ na malé a střední podniky(27); připomíná, že ve svém rozhodnutí ze dne 9. března 2016 o nové IID Parlament uvedl, že znění nové IID nezavazuje dostatečně tři orgány k tomu, aby do svých posouzení dopadů zahrnovaly testy dopadů na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost(28); zdůrazňuje, že ve všech fázích legislativního cyklu je třeba zohledňovat a sledovat dopad na konkurenceschopnost a inovace, jakož i potřeby malých a středních podniků, a vyjadřuje uspokojení nad tím, že pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy předepisují, že je při veškerém posuzování dopadů nutné věnovat se v případě potřeby potenciálním dopadům na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost a systematicky o nich informovat; poukazuje na skutečnost, že posuzování dopadů na malé a střední podniky vykazuje často nedostatky v oblasti kvality a soudržného provádění; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak by bylo možné lépe zohledňovat dopad na malé a střední podniky, a má v úmyslu tuto otázku úzce sledovat v nadcházejících letech;

17.  v souvislosti se zdokonalováním tvorby právních předpisů naléhavě žádá Komisi, aby lépe posoudila sociální a environmentální důsledky svých politik a jejich dopad na základní práva občanů a měla přitom na paměti také náklady spojené s neexistencí právních předpisů na evropské úrovni a skutečnost, že analýzy nákladů a přínosů jsou pouze jedním z mnoha kritérií;

18.  znovu žádá, aby byly do všech posouzení dopadů povinně zahrnovány vyvážené analýzy střednědobých až dlouhodobých hospodářských, sociálních, environmentálních a zdravotních dopadů;

19.  vyzývá Komisi, aby posouzení dopadů a následná hodnocení využívala k hodnocení slučitelnosti iniciativ, návrhů či stávajících právních předpisů s cíli udržitelného rozvoje a jejich dopadu na pokrok a plnění těchto cílů;

20.  připomíná, že během jednání se již dále nenavázalo na myšlenku dalšího odborného nezávislého panelu ad hoc uvedenou v původním návrhu nové IID, který předložila Komise; zdůrazňuje, že cílem zřízení tohoto panelu bylo posílit nezávislost, transparentnost a objektivitu posouzení dopadů; připomíná, že v bodu 15 nové IID bylo dohodnuto, že Parlament a Rada, pokud to považují za přiměřené a potřebné, provádějí posouzení dopadů svých vlastních podstatných změn návrhu Komise, jež jsou nezbytně nutná k informovanému a fundovanému rozhodování; připomíná svým výborům, že je důležité tento nástroj využívat vždy, kdy je to zapotřebí;

21.  vítá skutečnost, že nová IID odkazuje na zahrnutí zásad subsidiarity a proporcionality do rozsahu posouzení dopadů; v tomto ohledu zdůrazňuje, že by posouzení dopadů měla vždycky zahrnovat hloubkovou a pečlivou analýzu souladu návrhu se zásadami subsidiarity a proporcionality a upřesňovat jeho evropskou přidanou hodnotu;

22.  konstatuje, že značný počet návrhů Komise nedoprovázela posouzení dopadů a že výbory vyjadřují znepokojení nad skutečností, že kvalita a úroveň podrobností posouzení dopadů se liší, od komplexních až po spíše povrchní; poukazuje na skutečnost, že v první fázi uplatňování nové IID nebyla posouzení dopadů připojena k 20 z 59 návrhů Komise obsažených ve společném prohlášení z roku 2017; připomíná v této souvislosti, že zatímco se v každém případě předpokládá, že by posouzení dopadů měla být připojena k iniciativám, u nichž se očekává významný sociální, hospodářský nebo environmentální dopad, bod 13 IID rovněž uvádí, že by obecně měla být posouzení dopadů připojena i k iniciativám zahrnutým do pracovního programu Komise či do společného prohlášení;

23.  vítá skutečnost, že podle IID je při stanovování legislativního programu třeba zohlednit „evropskou přidanou hodnotu“ každého navrhovaného opatření Unie, jakož i náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu, pokud nejsou na úrovni Unie přijata žádná opatření; poukazuje na skutečnost, že náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu lze odhadovat na 1,75 bilionu EUR ročně, což odpovídá 12 % HDP EU (2016); v této souvislosti oceňuje práci ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS);

24.  vyzývá Komisi, aby dále objasnila, jakým způsobem hodlá posuzovat náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu – mimo jiné náklady pro výrobce, spotřebitele, pracovníky, správní orgány a životní prostředí způsobené skutečností, že právní předpisy nejsou harmonizovány na úrovni EU, i tím, že rozdílná vnitrostátní pravidla způsobují dodatečné náklady a vedou k tomu, že politiky jsou méně účinné – jak je uvedeno v bodech 10 a 12 nové IID; zdůrazňuje, že toto posouzení by se mělo provádět nejen v případě ustanovení o skončení platnosti, ke konci programu nebo v případě, kdy je plánováno jeho zrušení, ale mělo by být zvažováno také v případech, kdy opatření či právní předpisy na úrovni EU ještě neexistují nebo jsou předmětem přezkumu;

25.  připomíná, že bývalý Výbor pro posuzování dopadů byl nahrazen novým Výborem pro kontrolu regulace, čímž byla posílena jeho nezávislost; připomíná, že musí být zajištěna nezávislost, transparentnost a objektivita Výboru pro kontrolu regulace a jeho činnosti a že členové výboru by neměli podléhat žádné politické kontrole(29); zdůrazňuje, že by Komise měla zajistit, aby byla všechna stanoviska výboru, včetně těch negativních, zveřejňována a zpřístupňována současně s příslušnými posouzeními dopadů; žádá, aby bylo provedeno hodnocení toho, jaký způsobem Výbor pro kontrolu regulace plní svou úlohu dohledu a poskytování objektivního poradenství v souvislosti s posouzeními dopadů;

26.  poukazuje na skutečnost, že ředitelství Parlamentu pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu zřízené v rámci jeho správních orgánů pomáhá parlamentním výborům a nabízí jim celou škálu služeb, pro které musí být dostupné dostatečné zdroje, aby se zajistilo, že poslanci a výbory mají k dispozici tu nejlepší možnou podporu; s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že Konference předsedů výborů přijala dne 12. září 2017 aktualizovanou verzi „Příručky pro posuzování dopadů – Pokyny pro výbory“;

27.  vyzývá všechny výbory, aby co nejdříve v rámci legislativního procesu systematicky přezkoumávaly posouzení dopadů vypracovaná Komisí a analýzu posouzení dopadů ex ante vypracovanou Parlamentem;

28.   připomíná, že podle bodu 14 nové IID Parlament při projednávání legislativních návrhů Komise plně zohlední posouzení dopadů Komise; v této souvislosti připomíná, že parlamentní výbory mohou Komisi vyzvat, aby své posouzení dopadů a zvolené politické řešení představila na schůzi celého výboru, a vyzývá své výbory, aby této příležitosti využívaly pravidelněji, stejně jako možnosti vyžádat si od útvarů Parlamentu první hodnocení posouzení dopadů vypracovaného Komisí; zdůrazňuje však, že tento postup nesmí vést k omezování manévrovacího prostoru, který mají spolunormotvůrci k dispozici;

29.  vítá možnost, aby Komise svá vlastní posouzení dopadů doplňovala v průběhu legislativního procesu; domnívá se, že by bod 16 nové IID měl být vykládán v tom smyslu, že by Komise měla v zásadě na žádost Parlamentu nebo Rady takováto doplňující posouzení dopadů neprodleně poskytnout;

30.  zdůrazňuje význam včasného, veřejného a transparentního zapojení zúčastněných stran a konzultací s nimi, s dostatečnou lhůtou pro smysluplná vyjádření; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité, aby tyto veřejné konzultace vedla Komise v přípravné fázi návrhu ve všech úředních jazycích;

31.  připomíná, že podle bodu 17 nové IID o zdokonalení tvorby právních předpisů si „o organizaci posouzení dopadů ... rozhodne každý z orgánů sám, což se týká i vnitřních organizačních zdrojů a kontroly kvality“;

32.  vítá skutečnost, že v bodu 17 nové IID se všechny tři orgány zavázaly, že si budou vyměňovat informace o osvědčených postupech a metodikách týkajících se posouzení dopadů; domnívá se, že tento postup by, kdykoli to bude možné, měl zahrnovat sdílení nezpracovaných údajů, z nichž vychází posouzení dopadů provedené Komisí, a to zejména pokud se Parlament rozhodne, že posouzení dopadů Komise doplní vlastním příspěvkem; vybízí za tímto účelem útvary všech tří orgánů, aby spolupracovaly v nejvyšší možné míře, a to i pokud jde o společná školení o metodikách posouzení dopadů, a to mimo jiné i s cílem vytvořit v budoucnu společnou interinstitucionální metodiku;

33.  s odkazem na bod 18 nové IID trvá na tom, že je zásadně důležité, aby se „původní posouzení dopadů provedené Komisí a jakákoli další posouzení dopadů uskutečněná během legislativního procesu orgány “ před dokončením legislativního procesu zveřejnila, aby byla zajištěna transparentnost vůči občanům a zúčastněným stranám;

34.  opakuje svůj postoj, že zúčastněné strany, včetně odborů a občanské společnosti, by měly mít možnost účinně se zapojit do postupu posuzování dopadů v co nejranější fázi konzultace, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem systematičtěji využívala přípravné plány a počáteční posouzení dopadů a zveřejňovala je včas, tj. na začátku postupu posuzování dopadů;

35.  vítá závazek Komise, že bude před přijetím návrhu provádět rozsáhlé konzultace, a především podporovat přímou účast malých a středních podniků, občanské společnosti a dalších koncových uživatelů na konzultacích; s uspokojením konstatuje, že revidované pokyny ke zlepšování právní úpravy Komise jdou tímto směrem;

36.  vyzdvihuje nová ustanovení o konzultacích s veřejností a zúčastněnými stranami, které by měly být důležitým nástrojem v přípravné fázi i během celého legislativního procesu;

37.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržovala závazné lhůty stanovené pro zprávy o provádění a pro přezkum směrnic a nařízení;

38.  zdůrazňuje význam zpětného hodnocení stávajících právních předpisů v souladu se zásadou „nejprve hodnotit“ a doporučuje, aby, kdykoli je to možné, probíhalo formou posouzení dopadů ex post za použití stejné metodiky jako v případě posouzení dopadů ex ante, jež se týkalo téhož právního předpisu, s cílem umožnit lepší vyhodnocení výsledků tohoto předpisu;

39.  vítá bod 22 nové IID, v němž se za účelem podpory postupu hodnocení stávajících právních předpisů všechny tři orgány dohodly, že v právních předpisech budou tam, kde je to vhodné, stanovovány požadavky na podávání zpráv, monitorování a hodnocení a zároveň se bude omezovat nadměrná regulace a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy; bere na vědomí problémy, které souvisejí se shromažďováním údajů v členských státech, pokud jde o výsledky právních předpisů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto směru zvýšily své úsilí;

40.  vítá bod 23 nové IID, v němž všechny tři orgány souhlasí, že budou systematicky zvažovat používání ustanovení o přezkumu v právních předpisech; vyzývá Komisi, aby ve vhodných případech ustanovení o přezkumu zahrnovala do svých návrhů a aby v opačném případě uváděla důvody, proč se od tohoto obecného pravidla odchýlila;

Legislativní nástroje

41.   vítá závazky Komise, pokud jde o rozsah důvodové zprávy, která doprovází každý její legislativní návrh; vyjadřuje zvláštní uspokojení nad tím, že Komise bude rovněž podávat vysvětlení, proč jsou navrhovaná opatření opodstatněná z hlediska zásad subsidiarity a proporcionality; v této souvislosti zdůrazňuje význam posíleného a komplexního posouzení a odůvodnění, pokud jde o soulad s těmito zásadami, jakož i o evropskou přidanou hodnotu navrhovaného opatření;

42.  domnívá se, že je nezbytný soulad mezi důvodovou zprávou a posouzením dopadů, jež se týkají téhož návrhu; vyzývá proto Komisi, aby tento soulad zajistila a aby vysvětlila svou volbu v případě, že se od závěrů posouzení dopadů liší;

43.  upozorňuje na skutečnost, že v bodu 25 nové IID se Komise pouze zavázala „náležitým způsobem zohledňovat rozdíl v povaze a účincích mezi nařízeními a směrnicemi“; znovu opakuje svůj požadavek, aby byla ve snaze uplatňovat přístup nastíněný v Montiho zprávě v legislativních návrzích více využívána nařízení(30), a to v souladu s právními požadavky stanovenými Smlouvami, pokud jde o jejich využívání, s cílem zajistit soudržnost, jednoduchost a právní jistotu v celé Unii;

44.  vítá závazek tří orgánů vyměňovat si názory ohledně změn právního základu, jak se uvádí v bodu 25 nové IID; zdůrazňuje úlohu a odborné znalosti Výboru pro právní záležitosti při ověřování právních základů(31); připomíná postoj Parlamentu, že bude bránit všem pokusům o oslabení legislativních pravomocí Parlamentu prostřednictvím neodůvodněných změn právního základu; vybízí Radu, aby plně dodržovala svůj závazek, že v případě sporu ohledně navrhovaného právního základu povede dialog s Parlamentem, zejména u politicky citlivých spisů;

45.  vyzdvihuje skutečnost, že by se volba právního základu návrhu Komise měla zakládat na objektivních skutečnostech, které podléhají soudnímu přezkumu; zdůrazňuje však právo Parlamentu jako spolunormotvůrce navrhovat změny právního základu na základě svého výkladu Smluv;

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

46.  zdůrazňuje význam zásady zakotvené v bodu 26 nové IID a připomíná, že je v pravomoci normotvůrce, aby rozhodl, zda a v jaké míře budou použity akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, a to v mezích stanovenými Smlouvami a s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie(32);

47.  konstatuje, že přenesení pravomocí na Komisi není pouze technickou záležitostí, ale že může zahrnovat i politicky citlivé otázky, které mají pro občany, spotřebitele a podniky EU velký význam;

48.  vítá úsilí Komise dodržet lhůtu uvedenou v bodu 27 nové IID pro návrh na harmonizaci všech základních aktů, jež stále odkazují na regulativní postup s kontrolou; dále se domnívá, že v zásadě by všechny případy, které v minulosti spadaly pod regulativní postup s kontrolou, měly být nyní uvedeny do souladu s článkem 290 SFEU, a tudíž je třeba je přeměnit v akty v přenesené pravomoci(33);

49.  upozorňuje na skutečnost, že zavedení povinnosti pro Komisi, aby při přípravě aktů v přenesené pravomoci systematicky využívala odborníky z členských států, by nemělo znamenat, že příslušný postup bude velmi podobný, či dokonce úplně stejný jako postup, který byl stanoven pro přípravu prováděcích aktů, a to zejména pokud jde o procesní výsady svěřené těmto odborníkům; domnívá se, že výše uvedené skutečnosti mohou rovněž stírat rozdíly mezi těmito dvěma druhy aktů do té míry, že by mohly znamenat de facto znovuobnovení mechanismu postupu projednávání ve výborech, který platil před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

50.  vyjadřuje svou nespokojenost nad skutečností, že přes ústupky učiněné Parlamentem se Rada stále velmi zdráhá přijímat akty v přenesené pravomoci, když jsou splněna kritéria podle článku 290 SFEU; připomíná, že v souladu se sedmým bodem odůvodnění nové IID by tato dohoda měla usnadnit jednání v rámci řádného legislativního postupu a zlepšit uplatňování článků 290 a 291 SFEU; poukazuje na skutečnost, že Rada u několika legislativních spisů přesto trvala buď na svěření prováděcích pravomocí podle článku 291 SFEU, nebo na tom, aby byly všechny prvky, jež byly in abstracto způsobilé k přenesení pravomocí či ke svěření prováděcích pravomocí, začleněny do samotného základního aktu; vyjadřuje zklamání nad skutečností, že Komise v těchto případech nehájila své původní návrhy;

51.  je velmi znepokojen skutečností, že se Rada téměř systematicky snaží nahrazovat akty v přenesené pravomoci prováděcími akty; za obzvláště nepřijatelnou pokládá skutečnost, že se Rada pokouší využívat polisabonských úprav právních aktů k tomu, aby regulativní postup s kontrolou nahradila nikoli akty v přenesené pravomoci, nýbrž prováděcími akty;

52.  vítá zahájení interinstitucionálních jednání uvedených v bodu 28 nové IID; potvrzuje svůj postoj týkající se nezávazných kritérií pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU uvedený v usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014(34); domnívá se, že by tato kritéria měla být základem pro daná jednání;

53.  připomíná, že politicky významné prvky, jako jsou unijní seznamy nebo rejstříky produktů či látek, by měly zůstávat nedílnou součástí základního právního aktu – případně ve formě příloh –, a měly by být proto upravovány pouze akty v přenesené pravomoci; zdůrazňuje, že v zájmu právní jistoty je třeba vyvarovat se vytváření samostatných seznamů;

54.  má za to, že kritéria pro použití článků 290 a 291 SFEU musí zohledňovat rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, jež byla vydána například ve věci biocidy, ve věci aktu v přenesené pravomoci v souvislosti s nástrojem pro propojení Evropy a ve věci mechanismu vízové vzájemnosti(35);

55.  vítá závazek Komise, že pokud bude v raných fázích přípravy návrhů prováděcích aktů zapotřebí širších odborných znalostí, bude podle potřeby využívat skupin odborníků, cílených konzultací se zúčastněnými stranami a veřejných konzultací; domnívá se, že Parlament by měl být o zahájení každého takového postupu konzultace řádně informován;

56.  s uspokojením bere na vědomí, že Komise v bodu 28 nové IID souhlasila, že zajistí, aby Parlament a Rada měly rovný přístup ke všem informacím o aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech, a dostávaly tak všechny dokumenty současně s odborníky z členských států; vítá skutečnost, že odborníci Parlamentu a Rady budou mít systematický přístup na schůze odborných skupin Komise, na něž jsou zváni odborníci z členských států a jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci; vyzývá Komisi, aby se tímto závazkem skutečně a konzistentně řídila; konstatuje, že se tento přístup již zlepšil;

57.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prohloubit neformální spolupráci během fáze přípravy aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů; varuje před tím, aby byl při přípravě aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů opomíjen záměr spolunormotvůrců, tak jak byl vyjádřen v legislativním aktu jako takovém a v rámci jeho cíle; zdůrazňuje význam rejstříku aktů v přenesené pravomoci, který je nyní již v provozu;

58.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise považuje v řadě případů opatření na úrovni 2 navržená všemi třemi orgány pro finanční služby (ESAME, EBA a EIOPA) za přijatá beze změn, čímž se krátí doba na přezkum, která je Parlamentu k dispozici v případě zavádění zásadních změn či značného počtu změn;

59.  vítá rychlý pokrok, jehož bylo dosaženo na interinstitucionální úrovni při vytváření společného rejstříku aktů v přenesené pravomoci, a vítá jeho oficiální spuštění dne 12. prosince 2017;

60.  s potěšením konstatuje, že bude moci využívat dobře strukturovaný a uživatelsky vstřícný rejstřík aktů v přenesené pravomoci, který byl na žádost Parlamentu zveřejněn dne 12. prosince 2017;

61.  konstatuje, že zdokonalením legislativních postupů na úrovni EU a včasnou a hlubší interinstitucionální spoluprací by se mohlo dosáhnout důslednějšího a harmonizovanějšího uplatňování práva EU;

Transparentnost a koordinace legislativního procesu

62.  vítá skutečnost, že podle bodu 32 nové IID mají Parlament a Rada jakožto společní normotvůrci vykonávat své pravomoci za rovných podmínek a Komise musí plnit svou úlohu zprostředkovatele tím, že k oběma normotvorným složkám přistupuje stejně; připomíná, že tato zásada je již zakotvena v Lisabonské smlouvě; žádá proto Komisi, aby zpřístupňovala a, je-li to možné, zveřejňovala veškeré relevantní dokumenty související s legislativními návrhy, včetně pracovních dokumentů, a poskytovala je oběma normotvůrcům ve stejnou dobu;

63.  vyjadřuje politování nad tím, že body 33 a 34 nové IID dosud nevedly ke zlepšení toku informací od Rady, zejména s ohledem na zjevný a obecně rozšířený nedostatek informací o otázkách vznesených členskými státy v rámci Rady a neexistenci systematického přístupu, který by usnadňoval vzájemnou výměnu názorů a informací; se znepokojením konstatuje, že tok informací se mezi jednotlivými předsednictvími obvykle značně liší a liší se i mezi útvary generálního sekretariátu Rady; zdůrazňuje asymetrický přístup společných normotvůrců k informacím, neboť Rada se může účastnit schůzí parlamentních výborů, ale zástupci Parlamentu nejsou zváni na schůze pracovních skupin Rady; domnívá se tudíž, že je žádoucí zavést soudržný transparentní přístup; navrhuje, aby byly schůze a zasedání Rady zásadně veřejné, jako je tomu v Parlamentu;

64.  požaduje, aby byly plně uplatňovány body 33 a 34 nové IID; zejména žádá Radu, aby byly pořady jednání, pracovní dokumenty a návrhy předsednictví pracovních skupin a Výboru stálých zástupců vlád členských států (Coreper) předávány Parlamentu pravidelně a strukturovaně, aby oba společní normotvůrci měli obdobnou úroveň informací; domnívá se, že body 33 a 34 nové IID je třeba vykládat v tom smyslu, že vedle neformálních výměn názorů může být Parlament vyzván, aby vyslal svého zástupce na schůze pracovních skupin Rady a Coreperu;

65.  zdůrazňuje, že ve smyslu bodů 35 a 36 nové IID může být synchronizace a urychlení legislativního procesu dosaženo pouze tehdy, pokud bude současně zajištěno plné respektování pravomocí každého z orgánů; domnívá se proto, že  synchronizace ani urychlování nemůže za žádných okolností vést k tomu, aby jiné orgány Parlamentu nařizovaly dodržování určitého harmonogramu;

66.  naléhavě žádá, aby bylo zintenzivněno úsilí o vytvoření zvláštní společné databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů uvedených v bodu 39 nové IID; připomíná, že tato databáze by měla obsahovat informace o všech fázích legislativního procesu s cílem umožnit jeho sledovatelnost; navrhuje, že by měla rovněž obsahovat informace o postupu posouzení dopadů;

67.  připomíná třem orgánům EU, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku při vytváření zvláštní společné databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů;

68.  navrhuje, aby se Rada a Parlament scházely nejméně jednou v průběhu postupu konzultace, aby tak Parlament mohl předložit a zdůvodnit přijaté změny a aby Rada mohla ke každému z nich zaujmout postoj; navrhuje, aby Rada v každém případě předkládala písemnou odpověď;

69.  navrhuje, aby Parlament vypracoval kvantitativní studii o účinnosti postupu konzultace;

70.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržovala harmonogram stanovený v nařízení o evropských orgánech dohledu při rozhodování o tom, zda schválí, pozmění nebo neschválí návrhy technických norem, a aby přinejmenším oficiálně informovala společného normotvůrce s dostatečným předstihem v případě, že výjimečně nebude schopna tento harmonogram dodržet, a zároveň uvedla důvody, které k tomu vedly; zdůrazňuje, že Komise v poslední době tuto povinnost v řadě případů nedodržela; připomíná Komisi, že postupy, jejichž prostřednictvím Parlament prohlašuje, že proti aktu nevysloví námitku, nejsou zamýšleny k tomu, aby se jimi kompenzovala zpoždění, k nimž dojde na straně Komise, a že tyto postupy mají významný dopad na dobu, kterou má Parlament k dispozici pro výkon svého práva dohledu;

71.  vítá skutečnost, že interinstitucionální jednání uvedená v bodu 40 nové IID byla zahájena v listopadu 2016; s politováním bere na vědomí, že po více než roce diskusí, dvou kolech jednání na politické úrovni a řadě zasedání na technické úrovni nebylo zatím dosaženo dohody navzdory jasné a ustálené judikatuře;

72.  vítá písemné brífinky poskytované Komisí před mezinárodními konferencemi a každodenní ústní brífinky, jež předsednictví Rady a Komise pořádají v průběhu těchto konferencí;

73.  lituje toho, že se Parlament nesmí účastnit jako pozorovatel koordinačních schůzek EU během mezinárodních konferencí;

74.  vyzývá tři orgány EU, aby včas uzavřely jednání o zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací, která byla zahájena v listopadu roku 2016 v souladu s bodem 40 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů;

75.  připomíná Radě a Komisi, že praktická opatření v souvislosti s mezinárodními dohodami musejí být v souladu se Smlouvami, zejména s čl. 218 odst. 10 SFEU, a musí zohledňovat rozhodnutí Soudního dvora EU, jako např. rozhodnutí ve věci Tanzanie a ve věci Mauricius(36);

76.  vyzývá ostatní orgány, aby dodržovaly Smlouvy a nařízení a řídily se příslušnou judikaturou s cílem zajistit, aby byl Parlament:

a.  neprodleně, plně a přesně aktivním, strukturovaným a efektivním způsobem informován ve všech fázích mezinárodních dohod, aniž by to podkopávalo vyjednávací pozici EU, a byla mu poskytnuta dostatečná lhůta k vyjádření svých stanovisek ve všech fázích, aby je bylo možné v co největší míře zohlednit;

b.  přesně informován a zapojen do fáze provádění dohod, zejména pokud jde o rozhodnutí, která přijaly subjekty zřízené těmito dohodami, přičemž by měl mít možnost plně vykonávat svá práva jakožto společný normotvůrce, pokud mají tyto dohody dopad na právní předpisy EU;

c.  aktivně informován o postoji, který zaujímá Komise na mezinárodních fórech, jako je WTO, Konference OSN o obchodu a rozvoji, OECD, Rozvojový program OSN, Organizace pro výživu a zemědělství OSN a Rada OSN pro lidská práva;

77.  domnívá se, že je nezbytně nutné ve všech oblastech respektovat dlouhou dobu zavedený postup spočívající v tom, že se předtím, než se začnou prozatímně uplatňovat obchodní a investiční ustanovení politicky důležitých dohod, vyčkává na souhlas Parlamentu, k čemuž se ve svém slyšení dne 29. září 2014 zavázala i komisařka Malmströmová; vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby i nadále tuto praxi rozšiřovaly na všechny mezinárodní dohody;

78.  konstatuje, že Parlament je připraven znovu se obrátit na Soudní dvůr EU, aby zajistil dodržování práv Parlamentu, pokud v blízké budoucnosti nebude dosaženo přesvědčivého pokroku v jednáních o bodu 40 nové IID;

79.  připomíná, že každý z orgánů by si měl být vědom toho, že jeho odpovědnost coby normotvůrce nekončí v okamžiku, kdy jsou mezinárodní dohody uzavřeny; zdůrazňuje, že je třeba bedlivě sledovat provádění dohod a nadále usilovat o zajištění toho, aby sloužily svému cíli; vyzývá orgány, aby rozšířily osvědčené postupy a přístup založený na spolupráci i na provádění a hodnocení jednotlivých fází mezinárodních dohod;

80.  konstatuje, že posouzení dopadů, včetně analýzy situace v oblasti lidských práv, může být důležitým nástrojem při jednáních o obchodních a investičních dohodách, který pomůže smluvním stranám dodržovat jejich závazky v oblasti lidských práv, a připomíná závazný charakter dohod, jako je Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

81.  vyzývá Komisi a Radu, aby pokud jde o přijetí směrnic pro jednání, jednání, výběr právního základu návrhů, které mají být podepsány a uzavřeny, a zejména podpis a uzavírání mezinárodních obchodních dohod Radou, plně respektovaly rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy, jak lze vyvodit z posudku Soudního dvora EU 2/15 ze dne 16. května 2017;

82.  vyzývá evropské zástupce, aby věnovali zvláštní pozornost souladu mezinárodních standardů či požadavků s přijatými závaznými právními předpisy EU;

83.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila dokumenty zachycující její postoj v mezinárodních organizacích, které stanovují normy ve finanční, peněžní a regulační oblasti, zejména pokud jde o Basilejský výbor pro bankovní dohled; požaduje, aby byl Parlament plně informován ve všech fázích utváření mezinárodních norem, které mohou mít vliv na právo EU;

84.  vyzývá, aby byl v souladu se zprávou přijatou Evropským parlamentem o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí zaveden a formalizován „finanční dialog“ o přijímání a soudržnosti evropských postojů před velkými jednáními na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že tyto postoje by měly být předem projednávány a známy na základě podrobných pokynů, které by mohla doplňovat předjímající usnesení s doporučeními, a že je třeba zajistit vhodné následné kroky, přičemž Komise by měla pravidelně předkládat zprávy o provádění těchto pokynů;

85.   připomíná své prohlášení ze dne 15. března 2018 o umístění sídla Evropské agentury pro léčivé přípravky, v němž vyjádřil politování nad tím, že jeho úloha a práva jako společného normotvůrce rovnoprávného s Radou nebyly řádně zohledněny;

86.   uznává mandát, který dne 6. prosince 2017 přijal Coreper, když se dohodl na postoji Rady k návrhu Komise týkajícímu se povinného rejstříku transparentnosti; vyzývá všechny strany, aby ukončily jednání v duchu řádné spolupráce s cílem zlepšit transparentnost legislativního procesu;

Provádění a uplatňování právních předpisů Unie

87.  zdůrazňuje význam zásady stanovené v bodu 43 nové IID, že pokud se členské státy při provádění směrnic ve vnitrostátním právu rozhodnou přidat další prvky, které s těmito právními předpisy Unie nijak nesouvisejí, mělo by být možné je rozpoznat buď prostřednictvím prováděcího aktu nebo aktů, nebo prostřednictvím souvisejících dokumentů; konstatuje, že tyto informace dosud často chybí; vyzývá Komisi a členské státy, aby jednaly společně a jednotně s cílem řešit nedostatečnou transparentnost a jiné problémy související s překračováním norem vyžadovaných právními předpisy EU (tzv. „gold-plating“(37));

88.  zastává názor, že při uplatňování a provádění aktů EU ve vnitrostátním právu je třeba jasně rozlišovat mezi případy, kdy členské státy zavádějí další administrativní požadavky, které nesouvisejí s právními předpisy EU (tzv. „gold plating“), a případy stanovování vyšších standardů, které přesahují rámec minimálních norem EU v oblastech ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele, zdravotní péče a bezpečnosti potravin;

89.   domnívá se, že v zájmu omezení problémů souvisejících s tzv. „gold-platingem“ by se tyto tři orgány měly zavázat k přijímání právních předpisů EU, které budou jasné, snadno proveditelné ve vnitrostátním právu a budou mít zvláštní evropskou přidanou hodnotu; připomíná, že je sice třeba vyhnout se další zbytečné administrativní zátěži, tato snaha by však neměla členským státům bránit v zachování nebo přijímání ambicióznějších opatření a přijímání přísnějších sociálních a environmentálních norem a norem na ochranu spotřebitele v případech, kdy jsou právními předpisy Unie stanoveny pouze minimální normy;

90.  vyzývá členské státy, aby při provádění právních předpisů EU pokud možno nevytvářely další administrativní požadavky a aby tyto dodatečné požadavky označily v prováděcím aktu či v souvisejících dokumentech, jak požaduje bod 43 interinstitucionální dohody;

91.  připomíná, že podle bodu 44 IID by členské státy měly spolupracovat s Komisí, pokud jde o získávání informací a údajů potřebných k monitorování a hodnocení způsobu, jakým je prováděno právo Unie; vyzývá proto členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření pro dodržení svých závazků, mimo jiné tím, že budou poskytovat srovnávací tabulky s jasnými a přesnými informacemi o vnitrostátních opatřeních, kterými se směrnice provádějí do vnitrostátního právního řádu , jak bylo dohodnuto ve společném politickém prohlášení členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech a ve společném politickém prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 27. října 2011 o informativních dokumentech;

92.  domnívá se, že závazek přijatý Komisí v souladu s bodem 45 nové IID by měl být vykládán v tom smyslu, že – s náležitým zřetelem na předpisy v oblasti důvěrnosti – se podstatně zlepší přístup Parlamentu k informacím týkajícím se postupu předcházejícímu řízení o nesplnění povinnosti a vlastního řízení; opakuje v této souvislosti svůj dlouhodobý požadavek adresovaný Komisi, pokud jde o informace, na které má Parlament právo(38);

93.  opakovaně oceňuje mechanismus pro řešení problémů EU Pilot jakožto neformálnější, ale přesto efektivní způsob, jak zajistit dodržování práva Unie ze strany členských států(39); nesouhlasí s vyjádřením Komise, že bude systematicky zahajovat řízení o nesplnění povinnosti, aniž by se nadále spoléhala na tento mechanismus(40);

94.  připomíná, že členové Komise mají povinnost respektovat legislativní výsady poslanců Evropského parlamentu; domnívá se, že musejí Parlamentu poskytnout veškeré nezávisle vypracované studie, na jejichž základě bylo jejich rozhodnutí přijato a že současně musejí zveřejnit ty ze studií, které jsou v rozporu s jejich závěry;

95.  lituje toho, že nejsou ve stejnou dobu k dispozici všechny překlady legislativních návrhů, což zdržuje legislativní proces;

96.  zdůrazňuje, že pro účinné uplatňování právních předpisů EU je nezbytné zajistit, aby postupy jimi zavedené odpovídaly základnímu účelu vlastního právního předpisu a zejména konečnému cíli ochrany životního prostředí, pokud jde o zajištění vysokého stupně této ochrany;

97.  uznává, že práce Petičního výboru je důležitá, neboť posuzuje kvalitu tvorby právních předpisů EU s ohledem na jejich skutečné provádění a může posloužit jako základ pro zdokonalení legislativních textů a postupů; poukazuje v této souvislosti na důležitost skutečné interinstitucionální spolupráce s Komisí, pokud jde o zajištění řádného přezkoumání petic;

Zjednodušování

98.  vítá závazek uvedený v bodu 46 nové IID týkající se častějšího využívání legislativní metody přepracování právních aktů; znovu opakuje, že tato metoda by měla představovat řádný legislativní postup, neboť se jedná o neocenitelný nástroj ke zjednodušení(41); domnívá se však, že v případě úplného přepracování politiky by Komise namísto použití metody přepracování měla předložit návrh na zcela nový právní akt, kterým se zruší stávající právní předpisy, aby tak společní normotvůrci mohli vést skutečné a rozsáhlé politické diskuse a aby byly plně zachovány jejich výsady zakotvené ve Smlouvách;

99.  připomíná, že při posuzování nadměrné regulace a administrativní zátěže podle bodů 47 a 48 nové IID mezi třemi orgány a při zkoumání možných cílů pro snížení zátěže a nákladů pro správní orgány a podniky, včetně malých a středních podniků, může vhodné zdokonalení tvorby právních předpisů případně znamenat rovněž zvýšení počtu právních předpisů EU, zejména v případě harmonizace rozdílů mezi legislativou členských států, vzhledem k přínosu legislativních opatření a důsledků nečinnosti na úrovni EU v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a ochrany spotřebitele a aniž by byla dotčena možnost členských států uplatňovat vyšší standardy, pokud právo EU definuje pouze minimální normy; připomíná dále, že podle horizontálního sociálního ustanovení zakotveného v článku 9 SFEU musí Unie pečlivě přihlížet k dopadu právních předpisů EU na sociální normy a zaměstnanost a musí tyto otázky náležitě konzultovat se sociálními subjekty, zejména odbory, spotřebiteli a zástupci zájmů zranitelných skupin, s ohledem na nezávislost sociálních partnerů a dohody, které mohou uzavírat podle článku 155 SFEU; zdůrazňuje proto, že snížení administrativní zátěže neznamená nutně deregulaci a že v žádném případě nesmí ohrožovat základní práva a normy v oblasti životního prostředí, sociální, pracovní, zdravotní a bezpečnostní normy, standardy ochrany spotřebitelů, genderové rovnosti nebo dobrých životních podmínek zvířat, včetně souvisejících požadavků na poskytování informací, a nesmí proto být na úkor práv pracovníků – bez ohledu na velikost podniku –, nebo vést ke zvýšení počtu nejistých pracovních smluv;

100.   vítá první roční analýzu zátěže, kterou Komise uskutečnila v souvislosti se zjednodušováním právních předpisů EU a pro kterou provedla bleskový průzkum Eurobarometr ohledně toho, jak podniky vnímají regulaci, přičemž oslovila více než 10 000 podniků ve všech 28 členských státech, především malé a střední podniky, a zohlednila rozložení podniků v EU; poukazuje na zjištění průzkumu, který potvrdil, že je i nadále vhodné se zaměřovat na snižování zbytečných nákladů, a zjistil, že vnímání podniků ovlivňuje komplexní souhra různých faktorů, což může být rovněž způsobeno rozdíly ve vnitrostátních správních a právních prostředích, pokud jde o provádění právních předpisů; připomíná, že toto vnímání může být rovněž ovlivněno tzv. „gold-platingem“ a dokonce i nepřesným zpravodajstvím; domnívá se, že každoroční přezkum zátěže je sice důležitým nástrojem pro zjištění problémů při provádění a uplatňování právních předpisů EU, ale nesmí vést ke vzniku domněnky, že regulace by ze své podstaty měla za následek nepřiměřenou administrativní zátěž; souhlasí s Komisí, že jediný způsob, jak konkrétně určit, co může být skutečně zjednodušeno, zefektivněno nebo zrušeno, je zjistit názory všech zúčastněných stran, včetně těch, které mají nejslabší zastoupení, na konkrétní právní předpisy nebo různé právní předpisy, které se vztahují na určité odvětví; vyzývá Komisi, aby roční analýzy zátěže zdokonalila, a to na základě ponaučení z první analýzy, aby uplatňovala transparentní a ověřitelné metody shromažďování údajů, zohledňovala zvláště potřeby malých a středních podniků a aby se zaměřovala jak na skutečnou, tak na vnímanou zátěž;

101.  bere rovněž na vědomí výsledek posouzení proveditelnosti vypracovaného Komisí, podle kterého je třeba stanovovat cíle pro snižování zátěže v konkrétních odvětvích, aniž by to bylo na úkor účelu právních předpisů; vyzývá Komisi, aby pružným, avšak fakticky podloženým a spolehlivým způsobem stanovila pro jednotlivé iniciativy cíle v oblasti snižování zátěže, a důkladně přitom konzultovala se zúčastněnými stranami, jak je tomu již v rámci programu REFIT;

102.  zdůrazňuje, že norma EU nahrazuje zpravidla 28 vnitrostátních norem, což posiluje jednotný trh a omezuje byrokracii;

103.  zdůrazňuje, že je třeba zabránit nadbytečné byrokracii a zohledňovat souvislost mezi velikostí podniků a prostředky, které jsou zapotřebí ke splnění vyžadovaných povinností;

Plnění a monitorování nové IID

104.  konstatuje, že Konference předsedů bude dostávat pravidelnou zprávu připravovanou předsedou, která nastíní aktuální stav provádění, a to jak na interní, tak na interinstitucionální úrovni; domnívá se, že tato zpráva by měla náležitě zohlednit posouzení provedené Konferencí předsedů výborů na základě zkušeností různých výborů, zejména Výboru pro právní záležitosti jakožto výboru příslušného pro zdokonalování tvorby právních předpisů a zjednodušování práva Unie(42);

105.  vítá první výroční interinstitucionální hodnotící zasedání na vysoké politické úrovni o uplatňování IID, které se konalo dne 12. prosince 2017; vyzývá Konferenci předsedů výborů, aby Konferenci předsedů poskytla případné doporučení, které považuje za vhodné k uplatňování nové IID;

o

o    o

106.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(3)

Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

(5)

Úř. věst. C 73, 17.3.1999, s. 1.

(6)

Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(7)

Úř. věst. C 145, 30.6.2007, s. 5.

(8)

Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 15.

(9)

Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 7.

(10)

Úř. věst. C 446, 29.12.2017, s. 1.

(11)

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. března 2014, Evropská komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, věc C-427/12, EU:C:2014:170; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. července 2015, Evropská komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, věc C-88/14, ECLI:EU:C:2015:499; rozsudek Soudního dvora ze dne 17. března 2016, Evropský parlament v. Evropská komise, C-286/14, ECLI:EU:C:2016:183; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016, Parlament v. Rada, věc C-263/14, ECLI:EU:C:2016:435; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. června 2016, Parlament v. Rada, věc C-658/11, ECLI:EU:C:2014:2025.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0484.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0104.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0312.

(15)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0081.

(16)

Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 53.

(17)

Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 11.

(18)

Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 14.

(19)

Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 117.

(20)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 87.

(21)

Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 31.

(22)

Viz příloha II rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí (Přijaté texty, P8_TA(2016)0081).

(23)

1 Čl. 6 odst. 2 rozhodnutí předsedy Evropské komise ze dne 19. května 2015 o zřízení nezávislého regulačního kontrolního výboru (C(2015)3263).

(24)

Viz COM(2016)0798 a COM(2016)0799.

(25)

Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(26)

Viz usnesení Parlamentu ze dne 9. září 2010 o zlepšení tvorby právních předpisů – 15. roční zpráva Evropské komise v souladu s článkem 9 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality (Úř. věst. C 308E, 20.10.2011, s. 66), bod 47.

(27)

Viz usnesení Parlamentu ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky (Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 53), bod 16.

(28)

Viz usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí (Přijaté texty, P8_TA(2016)0081), bod 4.

(29)

Viz výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 27. listopadu 2014, bod 12; viz výše uvedené rozhodnutí Parlamentu ze dne 9. března 2016, bod 6.

(30)

Viz usnesení Parlamentu ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci, bod 5.

(31)

Viz jednací řád Evropského parlamentu, příloha V bod XVI.1.

(32)

Viz výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014 o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komisí ze strany členských států, bod odůvodnění D.

(33)

Viz výše uvedené usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014 o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komisí ze strany členských států, bod 6.

(34)

Tamtéž, bod 1.

(35)

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. března 2014, Evropská komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, uvedený výše; rozsudek Soudního dvora ze dne 17. března 2016, Evropský parlament v. Evropská komise, uvedený výše; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016, Evropský parlament v. Rada, uvedený výše.

(36)

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016 – Evropský parlament v. Rada uvedený výše; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. června 2016 – Evropský parlament v. Rada uvedený výše.

(37)

Viz bod 7 usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. listopadu 2012 o dvacáté osmé výroční zprávě o kontrole uplatňování práva EU (2010) (Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 73).

(38)

Viz body 21 a 22 usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 o dvacáté deváté výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva EU (2011) (Přijaté texty, P7_TA(2014)0051).

(39)

Viz bod 16 usnesení Parlamentu ze dne 6. října 2016 o kontrole uplatňování práva Unie: Výroční zpráva za rok 2014 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0385).

(40)

Viz sdělení Komise s názvem „Právo EU: Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ uvedené výše, s.5.

(41)

Viz bod 41 usnesení Parlamentu ze dne 14. září 2011 uvedeného výše.

(42)

Viz jednací řád Evropského parlamentu, příloha V bod XVI odst. 3.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. Souvislosti

Dne 13. dubna 2016 přijaly Evropský parlament, Rada a Evropská komise novou interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů (dále jen „nová IID“), jejímž cílem je zlepšit způsob, jakým EU vydává právní předpisy a zajistit tak, aby legislativa EU lépe sloužila občanům a podnikům a aby zákony a politiky EU účinně dosahovaly svých cílů s minimálními administrativními překážkami.

Nová IID stanoví společné závazky a cíle, obsahuje ustanovení o interinstitucionální spolupráci, pokud jde o víceleté a roční interinstitucionální plánování, nástroje pro lepší tvorbu právních předpisů, legislativní nástroje, akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, transparentnost a koordinaci legislativního procesu, provádění a uplatňování právních předpisů Unie a zjednodušování. Dále stanoví obecný rámec pro provádění a monitorování nové IID třemi orgány. Nová IID tyto tři orgány také zavazuje k dalším jednáním o vhodných kritériích pro vymezení aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a o zdokonalených praktických opatřeních pro spolupráci a sdílení informací ohledně vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod. Zavazuje k harmonizaci stávajících právních předpisů s právním rámcem zavedeným Lisabonskou smlouvou, zejména pokud jde o opatření přijímaná regulativním postupem s kontrolou. A konečně, stanoví zřízení společné specializované databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů a rejstříku aktů v přenesené pravomoci.

II. Rozhodnutí Parlamentu o uzavření nové IID a zřízení pracovní skupiny pro výklad a provádění této dohody

Na doporučení Výboru pro ústavní záležitosti se Evropský parlament dne 9. března 2016 rozhodl (516 hlasů pro, 92 hlasů proti, zdrželo se 95 poslanců) novou interinstitucionální dohodu schválit(1). Rozhodnutí Parlamentu uvádí také řadu otázek, na které je třeba se dále zaměřit na politické nebo odborné úrovni(2).

Konference předsedů požádala Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti, aby prověřily provádění nové IID podle článku 55 jednacího řádu Parlamentu. Za tímto účelem ustanovily pracovní skupinu, jejíž hlavní zjištění posloužila oběma zpravodajům jako východisko k vypracování tohoto návrhu zprávy.

Pracovní skupina se sešla devětkrát, v období mezi 10. květnem 2016 a 20. listopadem 2017. Svou činnost zakončila schválením souhrnu činností a její hlavní zjištění byla prezentována na společné schůzi Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro ústavní záležitosti dne 28. listopadu 2017.

III. Hodnocení zpravodajů týkající se provádění IID: hlavní aspekty

Společné závazky a cíle

Dosažený pokrok a zkušenosti získané během prvního roku a půl uplatňování nové IID jsou celkově pozitivní a měly by být pro tyto tři orgány pobídkou k tomu, aby nadále usilovaly o uplatňování dohody v plném rozsahu, zejména pokud jde o zbývající otázky: a) nezávazná kritéria pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU a harmonizace všech základních aktů, které dosud odkazují na regulativní postup s kontrolou, b) praktická opatření pro spolupráci a sdílení informací, pokud jde o vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod a c) zřízení společné specializované databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů.

Konečným cílem nové IID je vydávat vysoce kvalitní právní předpisy v zájmu občanů Unie. Za tímto účelem je v průběhu celého legislativního cyklu třeba dodržovat zásadu loajální spolupráce mezi orgány, jakožto jednu ze zásad zakotvených v článku 13 SEU.

Plánování

První interinstitucionální roční plánování podle nové IID vedlo k přijetí společného prohlášení o legislativních prioritách EU na rok 2017 a k dalšímu společnému prohlášení na roky 2018–2019. Tento krok dokazuje zapojení všech tří orgánů a je třeba jej uvítat s tím, že větší rychlost nelze upřednostňovat na úkor kvality legislativy.

Při představování svého pracovního programu by Komise měla jasně uvádět právní povahu každého z návrhů spolu s přesným a realistickým harmonogramem.

Pokud jde o odpovědi Komise na požadavky Parlamentu na předložení návrhů legislativních aktů Unie podle článku 225 SFEU, nepřijímala Komise zvláštní sdělení, jak to předpokládá bod 10 nové IID. Parlament přikládá přijímání těchto zvláštních sdělení význam, jelikož jejich cílem je zajistit úplnou transparentnost a poskytnout politickou odpověď na požadavky Parlamentu.

Nástroje pro zdokonalení tvorby právních předpisů

Nová IID správně uvádí, že posouzení dopadů nikdy nemohou nahradit politické rozhodování ani nepřiměřeně zpomalovat legislativní proces. Posouzení dopadů jsou důležitým nástrojem, který by se měl vyváženým způsobem zaměřovat na jednotlivé aspekty uvedené v IID, včetně testů dopadů na malé a střední podniky, na nichž Parlament trval. Komise v červenci 2017 revidovala své pokyny ke zlepšování právní úpravy.

Bez ohledu na tuto revizi a na závazek v bodu 13 nové IID není k řadě návrhů Komise, včetně politicky citlivých návrhů, připojeno posouzení dopadů. Konkrétně nebylo 20 z 59 návrhů, jež byly ve společném prohlášení pro rok 2017 uvedeny jako prioritní, doprovázeno posouzením dopadů. Zdá se také, že kvalita a úroveň podrobností se u jednotlivých posouzení dopadů velmi liší.

Zřízení společné specializované databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů, včetně informací o všech fázích legislativního postupu, čímž by se usnadnila jeho sledovatelnost, jak je uvedeno v bodu 39 nové IID, je klíčovým cílem, o jehož splnění je třeba začít neprodleně usilovat.

Legislativní nástroje

Důvodové zprávy připojené ke všem návrhům Komise by měly od nynějška vysvětlovat, proč jsou navrhovaná opatření opodstatněná z hlediska zásad subsidiarity a proporcionality. Je také vhodné zajistit soulad mezi důvodovou zprávou a posouzením dopadů, které jsou připojeny k témuž návrhu.

Tři orgány se zavázaly k výměně názorů o úpravách právního základu v bodu 25 nové IID. V této souvislosti je třeba zdůraznit úlohu a odborné znalosti parlamentního Výboru pro právní záležitosti, pokud jde o ověřování právních základů. Je třeba zdůraznit postoj Parlamentu, že bude bránit všem pokusům o oslabení svých legislativních pravomocí prostřednictvím neodůvodněné změny právního základu.

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Komise dodržela lhůtu stanovenou v nové IID a v prosinci 2016 navrhla sladění řady základních aktů, jež stále odkazují na regulativní postup s kontrolou (RPS). Tyto návrhy jsou předmětem posuzování ze strany spolunormotvůrců.

Systematické využívání odborníků členských států ze strany Komise v souvislosti s přípravou aktů v přenesené pravomoci je jedním z hlavních ústupků učiněných Parlamentem. I přes obavy, že by tento postup mohl setřít rozdíly mezi akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty do té míry, že by to mohlo znamenat de facto znovuoživení postupu projednávání ve výborech, který se používal před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, byl tento ústupek učiněný při jednáních určen k tomu, aby povzbudil Radu k akceptování aktů v přenesené pravomoci, pokud jsou splněna kritéria podle článku 290 SFEU. Avšak Rada překvapivě trvala buď na svěření prováděcích pravomocí podle článku 291 SFEU, nebo na začlenění všech prvků in abstracto způsobilých pro přenesení pravomocí či pro svěření prováděcích pravomocí v samotném základním aktu. Ještě překvapivější je, že se Komise v těchto případech rozhodla nehájit své vlastní návrhy.

V září 2017 byla zahájena interinstitucionální jednání o nezávazných kritériích pro uplatňování článků 290 a 291 SFEU uvedená v bodu 28 nové IID (dále jen „vymezovací kritéria“). Mandát Parlamentu pro tato jednání je stanoven v usnesení Parlamentu ze dne 25. února 2014(3). Ať jsou schválena jakákoli kritéria, musejí vzít v úvahu rozhodnutí Soudního dvora(4).

Komise souhlasila, že zajistí, aby Evropský parlament a Rada měly rovný přístup ke všem informacím o aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech, aby tak dostávaly všechny dokumenty ve stejném okamžiku jako odborníci členských států. Odborníci Evropského parlamentu a Rady mají mít automatický přístup na schůze odborných skupin Komise, na něž jsou zváni odborníci z členských států a jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Dosavadní poznatky ukazují, že se tento přístup výrazně zlepšil.

Na interinstitucionální úrovni bylo dosaženo rychlého pokroku díky zřízení společného funkčního rejstříku aktů v přenesené pravomoci. Oficiální spuštění se konalo dne 12. prosince 2017. Jedná se o významný úspěch.

Transparentnost a koordinace legislativního procesu

Zásada, podle níž mají Evropský parlament a Rada jakožto spolunormotvůrci vykonávat své pravomoci za rovných podmínek, má zásadní význam, bývá však oslabována skutečností, že existuje obecný nedostatek informací ze strany Rady. Schůze výborů v Evropském parlamentu jsou veřejné, zatímco schůze pracovních skupin Rady nikoli. Je proto odůvodněné požadovat, aby pořady jednání, pracovní dokumenty a návrhy předsednictví pracovních skupin a COREPERu byly Parlamentu předávány pravidelným a strukturovaným způsobem. Kromě neformální výměny názorů by měl být Parlament rovněž vyzýván k tomu, aby vysílal své zástupce na schůze pracovních skupin Rady a COREPERu.

Interinstitucionální jednání o praktických ujednáních týkajících se spolupráce a výměny informací o vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod začala v listopadu 2016. Avšak po více než jednom roce jednání nebylo dosud dosaženo dohody, a to i navzdory zavedené a jasné judikatuře.(5)

Provádění a uplatňování právních předpisů Unie

Správné a včasné provádění právních předpisů Unie, které jsou jasné, snadno proveditelné a s evropskou přidanou hodnotou, je klíčem ke zdokonalení tvorby právních předpisů. V rámci nové IID, pokud se členské státy při provádění směrnic do vnitrostátního práva rozhodnou přidat další prvky, které s těmito právními předpisy Unie nijak nesouvisejí, měly by být tyto změny rozpoznatelné buď prostřednictvím prováděcího aktu či aktů nebo prostřednictvím souvisejících dokumentů. Většího pokroku je stále ještě třeba dosáhnout při zjišťování tzv. gold-platingu.

Parlament při několika příležitostech uvedl, že by mu měly být zpřístupňovány informace týkající se postupu předcházejícímu řízení o nesplnění povinnosti a řízení o nesplnění povinnosti. Účinné mechanismy pro řešení problémů, jako je projekt „EU Pilot“, by neměly být příliš rychle zamítány.

Zjednodušení

Zjednodušení je ústředním prvkem zdokonalení tvorby právních předpisů. Jedním ze způsobů, jak jej dosáhnout, je systematické využívání legislativní metody přepracování, která by proto měla představovat řádný legislativní postup. Avšak v případě úplného přepracování politiky by Komise měla spíše předložit návrh zcela nového právního aktu, kterým se stávající právní předpis zruší, aby se tak spolunormotvůrci mohli zapojit do rozsáhlé a účinné politické diskuse a aby jejich výsady zakotvené ve Smlouvách zůstaly plně zachovány.

Komise provedla svou první roční analýzu zátěže a posoudila proveditelnost stanovení cílů pro snížení zátěže v konkrétních odvětvích, jak je uvedeno v IID. Zjištění byla předložena dne 24. října 2017 jako součást pracovního programu Komise na rok 2018 a potvrzují, že je i nadále vhodné se zaměřovat na snižování zbytečných nákladů, dále uvádějí, že na vnímání podniků má vliv složitá souhra různých faktorů. Aby bylo možné určit, co lze skutečně zjednodušit, je třeba zjistit názory na konkrétní nebo odvětvové právní předpisy. Komise by na základě ponaučení z prvního průzkumu měla zdokonalit roční analýzu zátěže, a uplatňovat přitom transparentní a ověřitelné metody shromažďování údajů, zejména s ohledem na potřeby malých a středních podniků, včetně skutečné i vnímané zátěže, a zároveň přihlížet k tomu, že je třeba, aby právní úpravy plnily své cíle. Komise by měla pružným, avšak fakticky podloženým a spolehlivým způsobem stanovit pro jednotlivé iniciativy cíle v oblasti snižování zátěže, a to po důkladné konzultaci se zúčastněnými stranami, jak je tomu již v rámci programu REFIT.

Provádění a monitorování nové IID

Při monitorování provádění nové IID hraje důležitou úlohu Konference předsedů výborů, která by měla Konferenci předsedů poskytovat veškerá doporučení, která uzná za vhodné. Výbor pro právní záležitosti jako výbor příslušný pro zdokonalení tvorby právních předpisů a zjednodušení práva Unie(6) by měl k této činnosti významně přispívat.

(1)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 o uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí P8_TA(2016)0081.

(2)

Viz rozhodnutí Parlamentu ze dne 9. března 2016, uvedené výše, bod 16.

(3)

Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 11.

(4)

Viz např. rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 18. března 2014, Evropská komise v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, uvedený výše; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. března 2016, Evropský parlament v. Evropská komise, uvedený výše; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016, Evropský parlament v. Rada, uvedený výše;

(5)

Viz rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. června 2016, Parlament v. Rada, uvedený výše; rozsudek Soudního dvora velkého senátu ze dne 24. června 2016, Parlament v Rada, uvedený výše.

(6)

Viz jednací řád Evropského parlamentu, příloha V, bod XVI.3.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (12.2.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti

k výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(2016/2018(INI))

Zpravodaj: Bendt Bendtsen

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů vyžaduje interinstitucionální spolupráci v zájmu zjednodušení stávajících právních předpisů Unie a zabránění nadměrné regulaci a administrativnímu zatížení občanů, správních orgánů a podniků; vzhledem k tomu, že Parlament zdůrazňuje, že pokud jde o mezinárodní obchodní dohody, tyto cíle by neměly vést k oslabení norem v oblasti ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví a bezpečnosti při práci, norem Mezinárodní organizace práce nebo práv spotřebitelů;

B.  vzhledem k tomu, že se ukázalo, že v mezinárodních obchodních dohodách je spolupráce v oblasti regulace klíčovým nástrojem z hlediska úsilí o navázání dialogu o regulaci a o soudržnost mezi obchodními partnery; vzhledem k tomu, že Komise by měla být v tomto procesu i nadále odhodlána dodržovat zásady spravedlivých a rovných podmínek pro všechny zainteresované subjekty a zajistit nejvyšší možnou míru transparentnosti rozhodovacího procesu;

C.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů vedla k hmatatelným zlepšením, pokud jde o některé priority, a že bod 40 této dohody obsahuje závazek k zahájení jednání o zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací o mezinárodních dohodách;

1.  domnívá se, že je nezbytně nutné horizontálně respektovat dlouhodobě zavedený postup spočívající v tom, že se předtím, než se začnou prozatímně uplatňovat obchodní a investiční ustanovení politicky důležitých dohod, vyčkává na souhlas Parlamentu, k čemuž se ve svém slyšení dne 29. září 2014 zavázala i komisařka Malmströmová; vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby i nadále tuto praxi rozšiřovaly na všechny mezinárodní dohody;

2.  vyzývá ostatní orgány, aby dodržovaly Smlouvy a nařízení a řídily se příslušnou judikaturou s cílem zajistit, aby byl Parlament:

a.  neprodleně, plně a přesně informován po celý životní cyklus mezinárodních dohod proaktivním, strukturovaným a efektivním způsobem, aniž by to podkopávalo vyjednávací pozici EU, a byla mu poskytnuta dostatečná lhůta k vyjádření svých stanovisek ve všech fázích, aby je bylo možné v co největší míře zohlednit;

b.  přesně informován a zapojen do fáze provádění dohod, zejména pokud jde o rozhodnutí, která přijaly subjekty zřízené těmito dohodami, přičemž by měl mít možnost plně vykonávat svá práva jakožto spolutvůrce právních předpisů, pokud mají tyto dohody dopad na právní předpisy EU;

c.  aktivně informován o postoji, který zaujímá Komise na mezinárodních fórech, jako je WTO, Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Rozvojový program OSN (UNDP), Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) a Rada OSN pro lidská práva (UNHRC);

3.  konstatuje, že Parlament je připraven znovu se obrátit na Soudní dvůr Evropské unie, aby zajistil dodržování práv Parlamentu, pokud v blízké budoucnosti nebude dosaženo přesvědčivého pokroku v jednáních o bodu 40 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů;

4.  připomíná, že každý z orgánů by si měl být vědom toho, že jeho odpovědnost coby normotvůrce nekončí v okamžiku, kdy jsou uzavřeny mezinárodní dohody; zdůrazňuje, že je třeba bedlivě sledovat provádění a pokračující úsilí o zajištění toho, aby dohody sloužily svému cíli; vyzývá orgány, aby rozšířily osvědčené postupy a přístup založený na spolupráci i na provádění a hodnocení jednotlivých fází mezinárodních dohod;

5.  vítá pracovní program Komise týkající se prioritních otázek souvisejících s obchodem, přestože by mohl poskytovat více informací o plánování mezinárodních obchodních jednání; vyzývá k větší transparentnosti legislativního procesu, např. využíváním sdílené databáze;

6.  konstatuje, že posouzení dopadů, včetně analýzy situace v oblasti lidských práv, může být důležitým nástrojem při jednáních o obchodních a investičních dohodách, který pomůže zemím dodržovat jejich závazky v oblasti lidských práv, a připomíná závazný charakter dohod, jako je Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

7.  vítá systematičtější přístup k posuzování dopadů, byť použitá metodika není vždy optimální; vyzývá Komisi, aby i nadále usilovala o obchodní politiku založenou na výsledcích, která snižuje administrativní a regulační zátěž podniků a současně dodržuje závazky a povinnosti v oblasti lidských práv v souladu s obecnými zásadami OSN a pokyny Komise;

8.  vyzývá Komisi a Radu, aby pokud jde o přijetí směrnic pro jednání, jednání, výběr právního základu návrhů, které mají být podepsány a uzavřeny, a zejména podpis a uzavírání mezinárodních obchodních dohod Radou, plně respektovaly rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy, jak lze vyvodit z posudku 2/15 Soudního dvora EU ze dne 16. května 2017;

9.  vítá zlepšení ve způsobu využití aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, domnívá se však, že je nutné další sbližování v souladu se stanovisky Parlamentu; podporuje využívání interinstitucionálního rejstříku aktů v přenesené pravomoci a účast na schůzích odborníků.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Nadja Hirsch, Patricia Lalonde, Bernd Lange, David Martin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Klaus Buchner, Nicola Danti, Agnes Jongerius, Sajjad Karim, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mario Borghezio, Jacques Colombier

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

35

+

ALDE

Nadja Hirsch, Patricia Lalonde, Marietje Schaake, Hannu Takkula

ECR

David Campbell Bannerman, Sajjad Karim, Joachim Starbatty, Jan Zahradil

EFDD

William (The Earl of) Dartmouth

ENF

Mario Borghezio, Jacques Colombier

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Bendt Bendtsen, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Sorin Moisă, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld, Jarosław Wałęsa, Iuliu Winkler

S&D

Nicola Danti, Karoline Graswander-Hainz, Agnes Jongerius, Bernd Lange, David Martin, Alessia Maria Mosca, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Heidi Hautala

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (24.11.2017)

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti

k výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(2016/2018(INI))

Zpravodaj: Roberto Gualtieri

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  lituje toho, že nejsou ve stejnou dobu k dispozici všechny překlady legislativních návrhů, což zdržuje legislativní proces;

2.  je přesvědčen, že předsednictví Rady by měla Parlamentu poskytovat o jednáních, která v ní probíhají, podrobnější informace, aby mohl Parlament lépe porozumět postojům členských států a povaze jejich obtíží a také napomoci úspěšnému a včasnému uzavření třístranných jednání; připomíná, že podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (dále jen „interinstitucionální dohoda“) se spolunormotvůrci dohodli na tom, že „je důležité udržovat již před interinstitucionálními jednáními těsné kontakty v zájmu dosažení lepšího vzájemného porozumění svým příslušným postojům“, a že za tímto účelem dále „budou usnadňovat vzájemnou výměnu názorů a informací, mimo jiné prostřednictvím pravidelného přizvání zástupců ostatních orgánů k neformálním výměnám názorů“; poukazuje na to, že tento bod interinstitucionální dohody dosud nebyl dostatečně prováděn a že nadále dochází k nerovnoměrnému poskytování informací, jelikož schůze výborů Parlamentu jsou veřejné, kdežto zasedání pracovních skupin Rady nikoliv; vyjadřuje politování nad tím, že zasedání Euroskupiny jsou stále neprůhledná, a zdůrazňuje nutnost toho, aby Parlament a jeho poslanci měli před rozhodnutím přístup k programovým dokumentům týkajícím se jednotlivých zemí, jakož i ke sdělením předloženým Euroskupině po zasedání, včetně zápisů z těchto jednání; připomíná, že účast zástupců Parlamentu na schůzích pracovních skupin Rady, stejně jako účast na schůzích odborných skupin, by usnadnila dosažení vzájemného porozumění;

3.  připomíná, že bod 32 interinstitucionální dohody stanoví, že „Komise vykonává svou úlohu zprostředkovatele tím, že k oběma normotvorným složkám přistupuje stejně a při plném dodržování úloh, které třem orgánům přidělují Smlouvy“; žádá proto Komisi, aby zpřístupňovala, zveřejňovala, bude-li to možné, veškeré relevantní dokumenty související s legislativními návrhy, včetně neoficiálních dokumentů, a poskytovala je oběma normotvůrcům ve stejnou dobu;

4.  zdůrazňuje, že v posouzení dopadů nových legislativních návrhů by měla být náležitě zohledněna základní práva občanů, vysoká úroveň sociálního začlenění, náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu a větší ochrana životního prostředí, jakož i cíl, jímž je plné zapojení veřejnosti a organizací občanské společnosti za účelem zajištění naprosté transparentnosti rozhodovacího procesu a co nejvyšší míry sociální spravedlnosti;

5.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prohloubit neformální spolupráci během fáze přípravy aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů; varuje před tím, aby byl při přípravě aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů opomíjen záměr spolunormotvůrců v podobě, v jaké je v legislativním aktu vyjádřen a coby součást cíle tohoto aktu; zdůrazňuje význam rejstříku aktů v přenesené pravomoci, který bude v brzké době uveden do provozu; žádá Komisi, aby spolunormotvůrce souběžně informovala o veškerých přijatých návrzích prováděcích opatření, což zahrnuje i prováděcí akty a prováděcí technické normy;

6.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v řadě případů Komise považuje opatření na úrovni 2 navržená všemi třemi orgány pro finanční služby (ESAME, EBA a EIOPA) za přijatá beze změn, čímž se krátí doba na přezkum, která je Parlamentu k dispozici v případě zavádění zásadních změn či je-li jich značný počet;

7.  navrhuje, aby se Rada a Parlament scházely nejméně jednou v průběhu postupu konzultace, aby tak Parlament mohl předložit a zdůvodnit přijaté změny a umožnit Radě, aby ke každému z nich zaujala postoj; navrhuje nicméně, aby Rada předkládala písemnou odpověď;

8.  navrhuje, aby Parlament vypracoval kvantitativní studii o účinnosti postupu konzultace;

9.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržovala harmonogram stanovený v nařízení o evropských orgánech dohledu při rozhodování o tom, zda schválí, pozmění nebo neschválí návrhy technických norem, a aby přinejmenším oficiálně informovala spolunormotvůrce s dostatečným předstihem v případě, že výjimečně nebude schopna tento harmonogram dodržet, a zároveň uvedla své důvody, které ji k tomu vedly; konstatuje, že Komise v nedávné době tuto povinnost nedodržela v řadě případů; připomíná Komisi, že postupy, jejichž prostřednictvím Parlament prohlašuje, že proti aktu nevysloví námitku, nejsou zamýšleny k tomu, aby se jimi kompenzovala zpoždění, k nimž dojde na straně Komise, a že tyto postupy mají významný dopad na dobu, kterou má Parlament k dispozici pro výkon svého práva dohledu;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dodržovala závazné lhůty stanovené pro zprávy o provádění a pro přezkum stávajících směrnic a nařízení;

11.  vyzývá k tomu, aby byla prostřednictvím interinstitucionální dohody posílena úloha Parlamentu v rámci evropského semestru;

12.  vyzývá evropské zástupce, aby věnovali zvláštní pozornost souladu mezinárodních standardů či požadavků s přijatými a závaznými právními předpisy EU;

13.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila dokumenty zachycující její postoj v mezinárodních organizacích, které stanovují normy ve finanční, peněžní a regulační oblasti, zejména pokud jde o Basilejský výbor pro bankovní dohled; požaduje, aby byl Parlament plně informován ve všech fázích utváření/utváření mezinárodních norem, které by mohly mít vliv na právo EU;

14.  vyzývá, aby byl v souladu se zprávou přijatou Evropským parlamentem o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí(1) zaveden a formalizován „finanční dialog“ o přijímání a soudržnosti evropských postojů před velkými jednáními na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby tyto postoje byly předem projednávány a známy na základě podrobných pokynů, které by mohla doplňovat proaktivní usnesení o směřování, a aby byly zajištěny vhodné následné kroky, přičemž Komise by měla pravidelně předkládat zprávy o provádění těchto pokynů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

0

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Thierry Cornillet, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Barbara Kappel, Wajid Khan, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Herbert Dorfmann, Frank Engel, Ashley Fox, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Siegfried Mureşan

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Bogdan Brunon Wenta, Wim van de Camp

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

47

+

ALDE

Thierry Cornillet

ECR

Ashley Fox, Sander Loones, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne

EFDD

Marco Valli

ENF

Gerolf Annemans, Barbara Kappel, Bernard Monot

GUE/NGL

Dimitrios Papadimoulis

PPE

Herbert Dorfmann, Frank Engel, Markus Ferber, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Georgios Kyrtsos, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere, Bogdan Brunon Wenta, Wim van de Camp

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Wajid Khan, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Jakob von Weizsäcker

Verts/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

0

-

6

0

ALDE

Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells

ENF

Marco Zanni

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Miguel Viegas

NI

Sotirios Zarianopoulos

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0108.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (28.3.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti

k výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(2016/2018(INI))

Zpravodajka: Anthea McIntyre

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušné výbory, aby do návrhů usnesení, které přijmou, začlenily tyto návrhy:

1.  bere na vědomí interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů a zahrnutí nových, inovativních prvků, jejichž cílem je zlepšit kvalitu regulace a které mohou pomoci zajistit skutečnou přidanou hodnotu z hlediska konkurenceschopnosti, růstu a pracovních míst, zejména díky zavedení roční analýzy zátěže, cílů pro snížení zátěže, testů dopadů na malé a střední podniky a testů konkurenceschopnosti, které by měly být jednotícím principem každého posouzení dopadů, a díky zapojení Výboru pro kontrolu regulace do kontroly kvality posouzení dopadů, ale také díky zlepšení legislativních postupů, požadavku loajální spolupráce mezi orgány EU a posílení transparentnosti legislativního procesu při dodržování základních zásad práva Unie, jako jsou demokratická legitimita, subsidiarita a proporcionalita;

2.  považuje dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů za příklad interinstitucionální činnosti, jejímž cílem je zlepšit kvalitu právních předpisů Unie; připomíná, že právní předpisy EU v řadě případů slaďují nebo nahrazují různé předpisy v 28 členských státech, čímž vzájemně zpřístupňují vnitrostátní trhy na základě rovnosti a celkově snižují administrativní náklady s cílem vytvořit plně funkční vnitřní trh;

3.  zdůrazňuje důležitost loajální a transparentní spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí, která by se měla promítnout do skutečných kroků tak, že se Komise skutečně zaváže, že do provádění opatření týkajících se programování zapojí na stejné úrovni i Parlament a Radu, a připomíná Komisi, že na legislativní a nelegislativní zprávy z vlastního podnětu je povinna bezodkladně reagovat; s politováním konstatuje, že některé zprávy z vlastního podnětu zůstávají bez reakce, a vyzývá Komisi, aby spolunormotvůrcům poskytovala ve lhůtě tří měsíců důvody pro stažení návrhu a rovněž odůvodněnou odpověď na žádosti týkající se legislativních nebo nelegislativních návrhů;

4.  zdůrazňuje, že dnes existuje informační asymetrie mezi Parlamentem a Radou, neboť schůze parlamentních výborů jsou veřejné, zatímco schůze Rady nikoli; trvá tedy na tom, že je důležité bezodkladně uplatnit bod 34 dohody, který stanoví, že Parlament a Rada jako spolunormotvůrci musí po celou dobu interinstitucionálních jednání udržovat těsné kontakty, mimo jiné prostřednictvím vzájemných výměn názorů a informací;

5.  jako spolunormotvůrce, jehož úkolem je kontrolovat Komisi, bere na vědomí zřízení pracovní skupiny Komise pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Dělat méně, zato efektivněji“, která by měla s pomocí interinstitucionální dohody usilovat o to, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří považují zásadu subsidiarity za klíčový aspekt demokratického procesu a kteří od EU očekávají, že bude jednat tam, kde má skutečnou přidanou hodnotu, a že je více zapojí do rozhodovacího procesu na úrovni EU;

6.  domnívá se, že zásada „zelenou malým a středním podnikům“ by měla významně přispět k vytváření pracovních míst a růstu tím, že se malým a středním podnikům sníží neopodstatněné náklady vznikající v důsledku právních předpisů; poukazuje na to, že právní předpisy mohou mít odlišný dopad na velké podniky a na malé a střední podniky, k čemuž by se mělo přihlížet v průběhu celého legislativního procesu; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak mohou být dále zohledněny potřeby malých a středních podniků při přípravě právních předpisů, aby prováděla „test dopadů na malé a střední podniky“ a ověřovala tak možný dopad svých návrhů na malé a střední podniky a aby současně nadále zajišťovala vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, veřejného zdraví a životního prostředí bez ohledu na velikost podniku; poukazuje na to, že spolupráce se sociálními partnery může i malým a středním podnikům pomoci provádět opatření bez zbytečné byrokracie;

7.  v souvislosti se zdokonalováním tvorby právních předpisů naléhavě žádá Komisi, aby lépe posoudila sociální a environmentální důsledky svých politik a jejich dopad na základní práva občanů a měla přitom na paměti také náklady spojené s neexistencí právních předpisů na evropské úrovni a skutečnost, že analýzy nákladů a přínosů jsou pouze jedním z mnoha kritérií;

8.  vyzdvihuje Příručku pro posuzování dopadů a zejména pokyny týkající se poskytování posouzení dopadů podstatných změn; je pevně přesvědčen, že posuzování dopadů pozměňovacích návrhů Parlamentu pomůže posílit jeho postavení; přestože posouzení dopadů mohou napomoci ke zlepšení kvality právních předpisů EU, připomíná, že podle interinstitucionální dohody nicméně posouzení dopadů nesmí způsobit neodůvodněné zdržení legislativního procesu ani ohrožovat schopnost spolunormotvůrců navrhovat změny a ani nenahrazují politický rozhodovací proces;

9.  připomíná, že podle interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů „o organizaci posouzení dopadů si rozhodne každý z orgánů sám, což se týká i vnitřních organizačních zdrojů a kontroly kvality“;

10.  na základě interinstitucionální dohody zdůrazňuje, že je důležité, aby se „původní posouzení dopadů provedené Komisí a jakákoli další posouzení dopadů uskutečněná orgány během legislativního procesu“ před dokončením legislativního procesu zveřejnila, aby byla zajištěna transparentnost vůči občanům a zúčastněným stranám;

11.  zdůrazňuje význam včasného, veřejného a transparentního zapojení zúčastněných stran a konzultací, s dostatečnou lhůtou pro smysluplná vyjádření; zdůrazňuje, že je mimořádně důležité, aby tyto veřejné konzultace vedla Komise v přípravné fázi návrhu ve všech úředních jazycích;

12.  zdůrazňuje význam dohodnuté roční analýzy zátěže jako nástroje, který by mohl pomoci zjistit a sledovat, jakých EU dosáhla výsledků ve snaze zamezit zbytečné zátěži a zlepšit kvalitu právních předpisů EU, které musí být ambiciózní;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby neprodleně zavedla veškerá opatření navrhovaná v interinstitucionální dohodě, zejména opatření týkající se loajální spolupráce mezi orgány a jmenovitě roční analýzu zátěže, neboť může mít klíčovou úlohu z hlediska provádění a správného uplatňování právních předpisů EU, zejména při kontrole provádění a prosazování směrnic členskými státy a všech vnitrostátních opatření, která jdou nad rámec ustanovení právních předpisů EU (tzv. gold-plating), a aby přitom měla na paměti, že členské státy mohou vždy uplatňovat přísnější normy, pokud právo Unie stanoví pouze minimální normy; je v tomto ohledu přesvědčen, že roční analýza zátěže představuje dodatečnou příležitost, jak dále ukázat přidanou hodnotu právních předpisů EU a zajistit občanům transparentnost;

14.  konstatuje, že Výbor pro kontrolu regulace je vítaným prvním krokem k dosažení nezávislého výboru pro kontrolu; domnívá se, že nový Výbor pro kontrolu regulace musí být ambicióznější; žádá pravidelné hodnocení práce Výboru pro kontrolu regulace a přijetí následných opatření s ohledem na to, jak plní svou funkci kontrolora kvality posouzení dopadů a jak poskytuje objektivní poradenství týkající se této kvality; považuje za užitečné, aby stanoviska Výboru pro kontrolu regulace byla pokud možno zveřejňována současně s výsledky posouzení dopadů;

15.  vítá skutečnost, že interinstitucionální dohoda uvádí, že při stanovování legislativního programu je třeba zohlednit „evropskou přidanou hodnotu“ každého navrhovaného opatření Unie, jakož i náklady vyplývající z neexistence společného postupu na úrovni Unie; poukazuje na skutečnost, že náklady vyplývající z neexistence společného postupu lze odhadovat na 1,75 bilionů EUR ročně, což odpovídá 12 % HDP EU za rok 2016(1); v této souvislosti oceňuje práci ředitelství pro posuzování dopadů a evropskou přidanou hodnotu výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS);

16.  vyzdvihuje skutečnost, že volba právního základu návrhu Komise by se měla zakládat na objektivních skutečnostech, které podléhají soudnímu přezkumu; zdůrazňuje však právo Parlamentu jako spolunormotvůrce navrhovat změny právního základu na základě svého výkladu Smluv;

17.  zdůrazňuje, že zdokonalování tvorby právních předpisů by se mělo méně zaměřovat na omezování regulace a více na kvalitu právních předpisů a jejich schopnosti chránit a prosazovat zájmy občanů EU; zdůrazňuje, že při provádění kontrol účelnosti právních předpisů je důležité přikládat stejnou váhu základním právům a kritériím v oblasti zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti jako finančním kritériím; poukazuje na to, že v případě vzájemných střetů by měla mít vždy přednost základní práva;

18.  připomíná, že podle podmínek interinstitucionální dohody „Komise posoudí, zda lze v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) stanovit cíle pro snižování zátěže v konkrétních odvětvích“ s cílem přispět ke snížení celkové regulační a administrativní zátěže; žádá Komisi, aby vyjasnila bezdůvodnou zátěž v klíčových odvětvích a případně stanovila cíle pro její snížení, aniž by tím znesnadnila plnění ambiciózních strategických cílů EU;

19.  připomíná, že Parlament ve svém rozhodnutí ze dne 9. března 2016 o nové interinstitucionální dohodě uvedl, že znění obsažené v interinstitucionální dohodě nezavazuje dostatečně všechny tři orgány, aby do svých posouzení dopadů zahrnuly testy malých a středních podniků a konkurenceschopnosti; je pevně přesvědčen, že by měly být podniknuty další kroky k tomu, aby všechny tři orgány přijaly závazek tyto testy do svých posouzení dopadů zahrnout;

20.  vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, aby si pravidelně vyčlenil čas na provedení analýzy uplatňování právních předpisů; je přesvědčen, že výbor by měl pravidelně vyzývat Komisi, aby svá posouzení dopadů předkládala na schůzi celého výboru;

21.  vyzývá všechny výbory, aby co nejdříve v rámci legislativního procesu systematicky přezkoumávaly posouzení dopadů vypracovaná Komisí a analýzy posouzení dopadů ex ante vypracované Parlamentem.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

18

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Michael Detjen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Dominique Martin, Miroslavs Mitrofanovs, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Amjad Bashir, Heinz K. Becker, Tania González Peñas, Ivari Padar, Anne Sander, Sven Schulze, Jasenko Selimovic, Csaba Sógor, Neoklis Sylikiotis, Ivo Vajgl

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jude Kirton-Darling, Ana Miranda, James Nicholson, Massimo Paolucci

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Ivo Vajgl, Renate Weber

ECR

Amjad Bashir, Arne Gericke, Czesław Hoc, James Nicholson, Ulrike Trebesius

ENF

Dominique Martin

PPE

Georges Bach, Heinz K. Becker, David Casa, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Csaba Sógor, Romana Tomc

18

-

GUE/NGL

Tania González Peñas, Patrick Le Hyaric, João Pimenta Lopes, Neoklis Sylikiotis

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Michael Detjen, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Ivari Padar, Massimo Paolucci, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Siôn Simon, Marita Ulvskog

VERTS/ALE

Ana Miranda, Miroslavs Mitrofanovs

3

0

EFDD

Tiziana Beghin

ENF

Mara Bizzotto

NI

Lampros Fountoulis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/603239/EPRS_STU%282017%29603239_EN.pdf


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (21.3.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti

k výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(2016/2018(INI))

Zpravodajka: Adina-Ioana Vălean

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

Mezinárodní dohody

1.  lituje toho, že obvykle není možné získat přístup k určitým dokumentům Rady týkajícím se mezinárodních dohod, zejména k mandátům k vyjednávání;

2.  vyzývá k harmonizovanějšímu a strukturovanějšímu postupu, v jehož rámci by měl Parlament zaručen přístup ke všem textům k jednání a souvisejícím dokumentům, a to i k dokumentům důvěrné nebo utajené povahy, včetně mandátů k vyjednávání a dalších příslušných dokumentů používaných během přípravných fází i samotného jednání; dále se domnívá, že by Komise a Rada měly Parlamentu poskytovat pravidelně aktualizované seznamy dokumentů, jež mají k dispozici v souvislosti s jednáními;

3.  vítá písemné brífinky poskytované Komisí před mezinárodními konferencemi a každodenní ústní brífinky, jež předsednictví Rady a Komise pořádají v průběhu těchto konferencí;

4.  lituje toho, že se Parlament nesmí účastnit jako pozorovatel koordinačních schůzek EU během mezinárodních konferencí;

5.  vyzývá tři orgány EU, aby včas uzavřely jednání o zdokonalených praktických ujednáních pro spolupráci a sdílení informací, která byla zahájena v listopadu roku 2016 v souladu s bodem 40 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů;

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

6.  konstatuje, že přenesení pravomocí na Komisi není pouze technickou záležitostí, ale že může zahrnovat i politicky citlivé otázky, které mají pro občany, spotřebitele a podniky EU velký význam;

7.  připomíná, že nová interinstitucionální dohoda by podle svého sedmého bodu odůvodnění měla usnadnit jednání v rámci řádného legislativního postupu a zlepšit uplatňování článků 290 a 291 SFEU, avšak vyjadřuje politování nad tím, že toto ustanovení se zatím nepodařilo naplnit; je výrazně nespokojen s tím, že se Rada stále velmi zdráhá akceptovat používání aktů v přenesené pravomoci, i když jsou splněna kritéria podle článku 290 SFEU; zdůrazňuje, že se jednání z tohoto důvodu ocitají pod výrazným tlakem;

8.  je velmi znepokojen tím, že se Rada téměř systematicky snaží nahrazovat akty v přenesené pravomoci prováděcími akty; za obzvláště nepřijatelné pokládá to, že se Rada pokouší využívat polisabonských legislativních úprav k tomu, aby regulativní postup s kontrolou nahradila nikoli akty v přenesené pravomoci, nýbrž prováděcími akty;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ne vždy důsledně hájila své původní návrhy, pokud jde o použití aktů v přenesené pravomoci;

10.  připomíná, že politicky významné prvky, jako jsou unijní seznamy nebo rejstříky produktů či látek, by měly zůstávat nedílnou součástí základního právního aktu – případně ve formě příloh –, a měly by být proto upravovány pouze akty v přenesené pravomoci; zdůrazňuje, že v zájmu právní jistoty je třeba se vyvarovat vytváření samostatných seznamů;

11.  s potěšením konstatuje, že bude moci využívat dobře strukturovaný a uživatelsky vstřícný rejstřík aktů v přenesené pravomoci, který byl na žádost Parlamentu zveřejněn dne 12. prosince 2017;

12.  připomíná třem orgánům EU, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku při vytváření společné specializované databáze o aktuálním stavu legislativních návrhů;

Posouzení dopadů

13.  znovu žádá, aby do všech posouzení dopadů byly povinně zahrnovány vyvážené analýzy střednědobých až dlouhodobých hospodářských, sociálních, environmentálních a zdravotních dopadů;

14.  zdůrazňuje, že posouzení dopadů by měla sloužit pouze jako vodítko k lepší tvorbě právních předpisů a jako pomůcka pro politická rozhodnutí a že by v žádném případě neměla nahrazovat politické rozhodování v demokratickém rozhodovacím procesu ani bránit úloze politicky odpovědných subjektů, které přijímají rozhodnutí;

15.  domnívá se, že posouzení dopadů by neměla nepřiměřeně zpomalovat legislativní postupy, ani by neměla být využívána jako procesní překážky ve snaze zpozdit nechtěné právní předpisy;

16.  vyzývá Komisi, aby posouzení dopadů a následná hodnocení využívala k hodnocení slučitelnosti iniciativ, návrhů či stávajících právních předpisů s cíli udržitelného rozvoje a jejich dopadu na pokrok při plnění těchto cílů;

Zjednodušení

17.  domnívá se, že určité administrativní povinnosti jsou nezbytné, má-li se zajistit náležitý soulad s legislativními cíli a požadovanou úrovní ochrany, zejména pokud jde o životní prostředí a ochranu veřejného zdraví, tj. oblasti, u nichž je nutno požadavky na poskytování informací zachovat;

18.  zdůrazňuje, že je třeba zabránit nadbytečné byrokracii a zohledňovat souvislost mezi velikostí podniků a prostředky, které jsou zapotřebí ke splnění vyžadovaných povinností;

19.  domnívá se, že vzhledem ke klíčovému významu kvality právních předpisů by jejich zjednodušování nemělo sloužit jako záminka ke snižování ambicí v otázkách, které mají stěžejní význam pro ochranu životního prostředí, veřejné zdraví nebo bezpečnost potravin;

20.  zdůrazňuje, že je třeba se zabývat účinností současných regulačních zásahů a zvyšovat ji odstraňováním nadbytečných nákladů na regulaci, zároveň je však toho názoru, že není vhodné stanovovat konečný cíl pro snížení regulačních nákladů, jelikož by to zbytečně omezovalo škálu nástrojů, které jsou k dispozici pro řešení nových či nevyřešených problémů, a nebyly by přitom zohledněny odpovídající přínosy regulace;

21.  vítá oznámení Komise, že při přezkoumávání stávajících a plánovaných právních předpisů zohlední zejména zájmy mikropodniků a malých a středních podniků a že ve vztahu k těmto společnostem bude uplatňovat méně přísné režimy formou výjimek a zjednodušení; vyzývá Komisi, aby se při vypracovávání návrhů právních předpisů zabývala tím, jak mohou být více zohledňovány potřeby malých a středních podniků a mikropodniků, a aby současně nadále zajišťovala vysokou úroveň ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, veřejného zdraví a životního prostředí;

22.  vítá zřízení pracovní skupiny Komise pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „dělat méně, zato efektivněji“, která musí spolu s interinstitucionální dohodou dosáhnout toho, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří považují zásadu subsidiarity za klíčový aspekt demokratického procesu;

23.  vyzdvihuje nová ustanovení o konzultacích s veřejností a zúčastněnými stranami, které by měly být důležitým nástrojem v přípravné fázi i během celého legislativního procesu;

Provádění a uplatňování právních předpisů EU

24.  zastává názor, že u uplatňování a provádění aktů EU ve vnitrostátním právu je třeba jasně rozlišovat mezi případy, kdy členské státy zavádějí další administrativní požadavky, které nesouvisejí s právními předpisy EU (tzv. gold plating), a případy stanovování vyšších standardů, které přesahují rámec minimálních norem EU v oblastech ochrany životního prostředí a spotřebitelů, zdravotní péče a bezpečnosti potravin;

25.  vyzývá členské státy, aby při provádění právních předpisů EU pokud možno nepřidávaly další administrativní požadavky a aby tyto dodatečné požadavky označily v prováděcím aktu či v souvisejících dokumentech, jak požaduje bod 43 interinstitucionální dohody;

°

°  °

26.  zdůrazňuje, že při uplatňování právních předpisů EU, kdy jsou na úrovni EU stanoveny pouze minimální standardy, mohou členské státy zavést vyšší standardy v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů, zdravotní péče a bezpečnosti potravin.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

5

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Lukas Mandl, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Christofer Fjellner, Elena Gentile, Merja Kyllönen, Norbert Lins, Gesine Meissner, Ulrike Müller, Mihai Ţurcanu

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Fernando Ruas, Ruža Tomašić, Jadwiga Wiśniewska

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

54

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Gesine Meissner, Ulrike Müller, Frédérique Ries

EFDD:

Piernicola Pedicini

GUE/NGL:

Stefan Eck, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen

PPE:

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, Christofer Fjellner, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Lukas Mandl, Fernando Ruas, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Mihai Ţurcanu, Adina-Ioana Vălean

S&D:

Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Elena Gentile, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Daciana Octavia Sârbu, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE:

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Michèle Rivasi, Davor Škrlec

5

-

ECR

Arne Gericke, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Ruža Tomašić, Jadwiga Wiśniewska

3

0

ECR:

Mark Demesmaeker

EFDD:

Julia Reid

ENF:

Sylvie Goddyn

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Petičního výboru (25.1.2017)

pro Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti

k výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(2016/2018(INI))

Navrhovatel: Notis Marias

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  bere na vědomí, že Komise si stanovila cíl v podobě zlepšování právní úpravy jakožto prioritu tohoto funkčního období, a potvrzuje, že je třeba vytvářet jasné, jednoduché, účinné a vyvážené právní předpisy EU usilující o zajištění vysoké míry sociální ochrany, ochrany životního prostředí a ochrany při práci, které budou snadno proveditelné a uplatnitelné;

2.  konstatuje, že zdokonalením legislativních postupů na úrovni EU a včasnou a hlubší interinstitucionální spoluprací by se mohlo dosáhnout důslednějšího a harmonizovanějšího uplatňování práva EU;

3.  domnívá se, že hlavními zásadami provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů musí být další posilování transparentnosti procesu jednání, zejména pokud jde o transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA), a legislativního procesu a intenzivnější kontrola stávajících právních předpisů;

4.  zdůrazňuje, že jednání týkající se dohody o vystoupení v souladu s článkem 50 Smlouvy o Evropské unii jsou vedena na interinstitucionálním základě; připomíná, že článek 50 vyjasňuje účast na jednání pouze v případě členů Evropské rady nebo Rady; vyzdvihuje, že poslancům Evropského parlamentu z vystupujícího členského státu není znemožněno se účastnit rozprav a hlasování v Parlamentu a jeho výborech; poukazuje na to, že je třeba zvýšit transparentnost ohledně jednání o vystoupení, a to na parlamentní i interinstitucionální úrovni;

5.  zdůrazňuje význam rozvoje a dalšího posilování úlohy Parlamentu jakožto společného normotvůrce a zajištění rovného postavení vůči Radě, ale i rozšíření jeho úlohy jakožto kontrolního orgánu všech institucí EU;

6.  zdůrazňuje, že pro účinné uplatňování právních předpisů EU je nezbytné zajistit, aby postupy jimi zavedené odpovídaly základnímu účelu vlastního právního předpisu a zejména nejzazšímu cíli ochrany životního prostředí, pokud jde o zajištění vysokého stupně této ochrany;

7.  připomíná množství petic obdržených ve věci hospodářské a sociální krize v Evropské unii a je přesvědčen, že pozornost by měla být věnována především legislativním podnětům s cílem oživit hospodářství, bojovat proti nezaměstnanosti, nejistému zaměstnání, sociální nerovnosti a chudobě;

8.  uznává, že práce Petičního výboru je důležitá, neboť posuzuje kvalitu tvorby právních předpisů EU s ohledem na jejich skutečné provádění a může posloužit jako základ pro zdokonalení legislativních textů a postupů; poukazuje v této souvislosti na důležitost skutečné interinstitucionální spolupráce s Komisí, pokud jde o zajištění řádného přezkoumání petic;

9.  podporuje rozvoj účinných právních předpisů zaměřených na posilování ochrany zaměstnanosti a rozvoj konkurenceschopnosti Evropy se zvláštním důrazem na malé a střední podniky napříč všemi hospodářskými odvětvími;

10.  staví se proti veškerým legislativním podnětům nebo právním rámcům zavedeným s přispěním některého orgánu EU, které by mohly vnést na trh práce skutečnou nejistotu, vystavit větší množství osob riziku, že se fakticky ocitnou pod prahem chudoby, nebo oslabit základní práva zakotvená v Listině základních práv EU;

11.  uvádí, že posuzování dopadů nových legislativních návrhů by mělo systematicky, a to i v krátkodobém horizontu, zohledňovat skutečné účinky na cíle, jako je ochrana základních práv občanů, vyšší míra sociálního začlenění, náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu a formy zaměstnání, které plně chrání sociální a mzdové nároky veřejnosti, a řádná ochrana životního prostředí; domnívá se, že by rovněž měly zahrnovat testování dopadů na malé a střední podniky; je pevně přesvědčen o tom, že EU musí přijímat právní předpisy, které usilují o co nejvyšší míru sociální spravedlnosti; považuje proto za zásadní, aby veškerá opatření a nástroje, které jsou uplatňovány na úrovni EU, byly koncipovány a prováděny tak, aby důsledně a účinně bojovaly proti nerovnostem, nejistému zaměstnání a sociálnímu vyloučení;

12.  žádá, aby v rané fázi proběhly důkladnější konzultace se sociálními partnery, aby se do nich ve větší míře zapojil Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů a aby byla patřičně zohledněna jejich stanoviska;

13.  konstatuje, že z důvodu přijetí systematických posouzení dopadů nesmí dojít k odpolitizování legislativního procesu, což by mělo dopad na stěžejní postavení Parlamentu v rámci demokratického fungování Unie (jakožto skutečného a přímého reprezentanta vůle a rozmanitosti občanů EU), ani k oslabení jeho legislativní pravomoci tím, že se rozmělní rozpravy v něm vedené či se stanou nadbytečnými nebo že posouzení dopadů převezmou úlohu politických rozhodnutí přijatých v Parlamentu;

14.  zdůrazňuje, že s ohledem na cíl zajištění plné transparentnosti rozhodovacího procesu a co nejvyšší míry sociální spravedlnosti by cílem konzultací a posouzení dopadů měla být v prvé řadě snaha o plné zapojení veřejných organizací a organizací občanské společnosti, které by měly být nejdůležitější hybnou silou, a že tyto konzultace a posouzení dopadů musí podporovat přijímání právních předpisů, které zajistí úplnou ochranu základních práv občanů i ochranu životního prostředí; domnívá se, že konzultace a posouzení dopadů musí být součástí širšího demokratizačního procesu, který povede k přímému zapojení veřejnosti do všech fází rozhodovacího procesu EU;

15.  je přesvědčen, že by se měla posílit nezávislost Výboru Komise pro kontrolu regulace a že jeho úloha by měla být jasněji definována, a navrhuje vytvořit společný subjekt pro tři orgány, např. poradní orgán pro zlepšování právní úpravy;

16.  vítá účast odborníků EP na schůzích Výboru Komise pro kontrolu regulace a systematické zveřejňování návrhů opatření v přenesené pravomoci a prováděcích opatření a vytvoření rejstříku aktů v přenesené pravomoci;

17.  žádá, aby byl Parlament přizván k účasti na schůzích pracovní skupiny Rady a zasedáních Coreperu a aby pořady jednání byly Parlamentu předávány strukturovaným způsobem.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Peter Jahr, Notis Marias, Roberta Metsola, Julia Pitera, Virginie Rozière, Josep-Maria Terricabras, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Kostadinka Kuneva, Ángela Vallina, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edouard Martin


DOPIS VÝBORU PRO DOPRAVU A CESTOVNÍ RUCH

TRAN/D/2018/LR/sf - 5251

pan Pavel Svoboda

předseda Výboru pro právní záležitosti

Evropský parlament

ASP 06F365

paní Danuta Maria Hübner

předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti

Evropský parlament

ASP 12E157

Věc:   Zlepšování právní úpravy a výklad a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (2016/2018(INI))

Vážený pane předsedo,

Vážená paní předsedkyně,

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro právní záležitosti a Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  potvrzuje svou podporu hlavního cíle interinstitucionální dohody, kterým je tvorba vysoce kvalitních právních předpisů Unie se zaměřením na oblasti, kde mají pro evropské občany největší přínos; domnívá se, že právní předpisy Unie by měly být přijímány tak, aby bylo cílů dosaženo s co nejmenšími náklady a administrativní zátěží, a zároveň by měly zohledňovat demokratickou legitimitu, subsidiaritu, proporcionalitu a právní jistotu;

2.  zdůrazňuje význam interinstitucionálního dialogu, pokud jde o víceleté programování a roční pracovní program Komise, aby byly společně nalezeny otázky, které mají pro EU největší význam; trvá na tom, že při definování svých priorit by Komise měla lépe zohledňovat politické cykly související s volbami do Evropského parlamentu; naléhavě Komisi vyzývá, aby důležité záležitosti předkládala nejpozději v polovině volebního období;

3.  žádá Komisi, aby předkládala roční pracovní programy pokrývající všechny legislativní iniciativy, včetně návrhů na změnu nebo zrušení stávajících právních předpisů, a to s realistickým harmonogramem, pokud jde o jejich předkládání;

4.  zdůrazňuje, že je důležité vypracovat posouzení dopadů nejen u legislativních otázek, ale také v souvislosti s akty v přenesené pravomoci a s prováděcími akty, u nichž se očekávají hospodářské nebo sociální dopady nebo dopady v oblasti životního prostředí;

5.  vítá praxi Komise organizovat u důležitých iniciativ veřejné konzultace ve všech úředních jazycích EU v návaznosti na obavy, které Evropský parlament vyjádřil ohledně zapojení co nejširší veřejnosti a usnadnění zpětné vazby;

6.  domnívá se, že transparentnost je úhelným kamenem demokratických postupů, včetně tvorby právních předpisů; zdůrazňuje proto, že transparentnost by měla být základní zásadou provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů; vyzývá proto Komisi, aby dodržovala povinnost informovat Parlament v plném rozsahu ve všech fázích vyjednávání dohod se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

7.  vítá skutečnost, že odborníci Evropského parlamentu mají přístup na schůze odborné skupiny Komise, a rychlé sdělování návrhů aktů v přenesené pravomoci a vytvoření rejstříku těchto aktů; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup k dokumentům při přípravě aktů v přenesené pravomoci, pokud tato příprava zahrnuje schůzi odborné skupiny mimo rámec Komise, zejména při přípravě norem;

8.  vyjadřuje politování nad postupem Komise, která vylučuje odborníky z Parlamentu při přípravě prováděcích aktů v rámci schůze výborů komitologie; dále vyjadřuje politování nad tím, že tento postup se rozšiřuje také na přípravu a provádění právních předpisů Unie; navrhuje, aby Komise navrhla jasnější program schůze výborů komitologie a rozlišila při tom na jedné straně zasedání, kde se hlasuje, a na druhé straně body týkající se prováděcích aktů ve smyslu článku 291 SFEU a body týkající se přípravy a provádění právních předpisů Unie, na něž by měli být přizváni odborníci z Evropského parlamentu;

9.  požaduje, aby Komise poskytla Parlamentu dostatek času mezi hlasováním ve výborech komitologie a přijetím prováděcího aktu, aby mohl Parlament prováděcí akty řádně přezkoumat, zejména pokud zavádějí větší počet změn.

S pozdravem

Karima Delli

Na vědomí:   Antonio Tajani, předseda Evropského parlamentu

  Cecilia Wikström, předsedkyně Konference předsedů výborů

  Richard Corbett, zpravodaj výboru AFCO

  legislativní koordinace


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Elmar Brok, Jean-Marie Cavada, Richard Corbett, Mady Delvaux, Pascal Durand, Enrico Gasbarra, Esteban González Pons, Heidi Hautala, Ramón Jáuregui Atondo, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Alain Lamassoure, Gilles Lebreton, Jo Leinen, Morten Messerschmidt, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Markus Pieper, Paulo Rangel, Evelyn Regner, Helmut Scholz, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Pavel Svoboda, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Charles Goerens, Jérôme Lavrilleux, Cristian Dan Preda, Virginie Rozière, Rainer Wieland, Tiemo Wölken, Kosma Złotowski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Manolis Kefalogiannis, Flavio Zanonato


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

32

+

ALDE

Jean-Marie Cavada, Maite Pagazaurtundúa Ruiz

EFDD

Joëlle Bergeron

PPE

Elmar Brok, Esteban González Pons, Manolis Kefalogiannis, Alain Lamassoure, Jérôme Lavrilleux, Markus Pieper, Cristian Dan Preda, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pavel Svoboda, Axel Voss, Rainer Wieland, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

S&D

Richard Corbett, Mady Delvaux, Enrico Gasbarra, Ramón Jáuregui Atondo, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jo Leinen, Evelyn Regner, Virginie Rozière, Pedro Silva Pereira, Tiemo Wölken, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Max Andersson, Pascal Durand, Heidi Hautala, Josep-Maria Terricabras

3

-

ENF

Gerolf Annemans, Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

4

0

ECR

Morten Messerschmidt, Kosma Złotowski

GUE/NGL

Helmut Scholz

NI

Kazimierz Michał Ujazdowski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 23. května 2018Právní upozornění