Postup : 2017/2224(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0173/2018

Předložené texty :

A8-0173/2018

Rozpravy :

PV 11/06/2018 - 18
CRE 11/06/2018 - 18

Hlasování :

PV 12/06/2018 - 5.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0247

ZPRÁVA     
PDF 867kWORD 108k
17.5.2018
PE 616.625v02-00 A8-0173/2018

o modernizaci vzdělávání v EU

(2017/2224(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajka: Krystyna Łybacka

Zpravodajka (*):

Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o modernizaci vzdělávání v EU

(2017/2224(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–  s ohledem na právo na vzdělání stanovené v článku 14 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy(1),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(2),

–  s ohledem na závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí ze dne 27. května 2015(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381) a na své usnesení ze dne 14. září 2017 „Nová agenda dovedností pro Evropu“(4),

–  s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, protokol č. 1, článek 2,

–  s ohledem na rezoluci Rady Evropy č. 1904 (2012) o právu na svobodnou volbu vzdělání,

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) nazvanou „Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(6),

–  s ohledem na pařížské prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (SDW(2016)0195),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(8),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 nazvané „Prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“(9),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 nazvané „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“ (COM(2017)0248),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (COM(2017)0247),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 30. května 2017 na doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů (COM(2017)0249),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 30. května 2017 na doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (SDW(2017)0322),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. listopadu 2017 k modernizaci základního a vyššího vzdělávání,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2017 k nové strategii EU v oblasti vzdělávání,

–  s ohledem na návrh Komise ze 17. ledna 2018 na doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (COM(2018)0023),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 17. ledna 2018 na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (COM(2018)0024),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ze sociálního summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který se konal ve švédském Gothenburgu dne 17. listopadu 2017(11),

–  s ohledem na závěry Rady „Systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti“ přijaté na 3090. zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport konaném ve dnech 19. a 20. května 2011(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 1984 o svobodě vzdělávání v Evropském společenství(13),

–  s ohledem na právo na vzdělání stanovené v článku 14 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(14),

–  s ohledem na společné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016) 29) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 v této věci(15),

–  s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům přijatou v rámci doporučení CM/Rec(2010)7,

–  s ohledem na článek 10 Úmluvy z roku 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na strategický cíl B Pekingské deklarace a akční platformy z roku 1995,

–  s ohledem na články 28 a 29 Úmluvy OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež byla přijata v září 2015 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a zejména na její cíle udržitelného rozvoje 4 a 5,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0173/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 písm. e) SFEU náleží pravomoc v oblasti vzdělávání a odborné přípravy členským státům, avšak Evropská unie hraje zásadní podpůrnou úlohu při stanovování úkolů a cílů a při podpoře a výměně osvědčených postupů;

B.   vzhledem k tomu, že právo na vzdělání je základním lidským právem a že vzdělání ve všech svých podobách a na všech úrovních musí vykazovat tyto vzájemně propojené klíčové rysy: a) disponibilitu, b) přístupnost, c) přijatelnost a d) přizpůsobivost;

C.  vzhledem k tmu, že evropský pilíř sociálních práv považuje za hlavní prioritu poskytování kvalitního a inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení;

D.   vzhledem k tomu, že důležitou funkcí vzdělávání je dosažení rovných příležitostí, a proto musí být přístup ke vzdělání nediskriminační; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba vyvinout více úsilí s cílem zajistit, aby všichni lidé, se zvláštním ohledem na nejzranitelnější osoby, osoby se zdravotním postižením a zvláštními potřebami a znevýhodněné skupiny, měli stejnou šanci na přístup ke vzdělávání a k odborné přípravě a na jejich dokončení a na získávání dovedností na všech úrovních;

E.   vzhledem k tomu, že evropské vzdělávací systémy představují ohromnou pokladnici kulturní, sociální a jazykové rozmanitosti, přičemž členské státy zároveň řeší v oblasti vzdělávání podobné výzvy, jako je zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny, které lze řešit na evropské úrovni;

F.   vzhledem k tomu, že schopnost vzdělávacích systémů uspokojovat společenské, ekonomické a osobní potřeby závisí na jejich kvalitě, dostupnosti, rozmanitosti, účinnosti a rovném přístupu a také na dostupnosti adekvátních lidských, finančních a materiálních zdrojů;

G.   vzhledem k tomu, že je nutné připomenout, že vzdělávání, včetně vzdělávání učitelů, zasáhla hospodářská a finanční krize a že pro vzdělávací systémy v EU má zásadní význam veřejné financování; vzhledem k tomu, že je tedy nezbytná nepřetržitá a zvýšená podpora vzdělávání, včetně učitelů a jejich pracovních podmínek a výzkumu, má-li být zajištěno svobodné, inkluzivní a přístupné veřejné vzdělávání;

H.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava by měly přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali proaktivní a zodpovědní občané připraveni žít a pracovat v technologicky vyspělém a globalizovaném světě, a zajistit jim klíčový soubor schopností pro celoživotní učení, které jsou definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů, jež jsou potřebné k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství a zaměstnanosti;

I.  vzhledem k tomu, že kvalita výuky je pro výsledky žáků a studentů určující, a že je proto silná podpora vysoké kvality výuky a vyučujících jednou z priorit pro unijní spolupráci na poli vzdělávání a odborné přípravy;

J.  vzhledem k tomu, že právo na vzdělání zahrnuje svobodu zřizovat vzdělávací systémy s náležitým ohledem k demokratickým zásadám a k právu rodičů zajistit, aby jejich děti byly vychovávány a vzdělávány podle jejich náboženského, filozofického a pedagogického přesvědčení;

K.  vzhledem k tomu, že otevřená metoda koordinace používaná ve vzdělávání umožňuje členským státům vytvářet a uplatňovat společnou strategii v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné v rámci online platformy ET2020 (Education and Training 2020); vzhledem k tomu, že referenční hodnoty této strategie jsou každoročně analyzovány a vyhodnocovány v publikaci „Monitor vzdělávání a odborné přípravy“ vypracovávané pro členské státy i EU jako celek;

L.   vzhledem k tomu, že v posledním „Monitoru vzdělávání a odborné přípravy“ zveřejněném v roce 2017 Komise uznává, že i přes postupné snižování počtu osob, které předčasně ukončily školní docházku nebo odbornou přípravu, zůstává jejich počet v EU velmi vysoký;

M.   vzhledem k tomu, že podle výsledků poslední studie PISA se 20,6 % evropských žáků potýká s problémy při získávání základních dovedností, jako je čtení, matematika a přírodní vědy, a významný počet evropských občanů je negramotných; vzhledem k tomu, že to vyvolává vážné znepokojení s ohledem na další učení, osobní rozvoj a náležitou účast na veřejném životě a pracovním trhu;

N.  vzhledem k tomu, že zajištění přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a pečovatelským službám je pro každé dítě klíčové, má-li zahájit svou cestu životem a vzděláváním pozitivně;

O.  vzhledem k tomu, že v předškolním vzdělávání a pečovatelských službách je klíčovým faktorem kvalita zaměstnanců;

P.  vzhledem k tomu, že podpora mobility studentů a pracovníků je důležitou součástí evropských systémů vysokoškolského vzdělávání, přispívá k rozvoji mladých lidí a může podpořit hospodářský a sociální pokrok; vzhledem k tomu, že je nutné kvalitativní zlepšení a větší finanční podpora s cílem rozšířit mobilitu studentů a pracovníků v rámci programu Erasmus+;

Q.  vzhledem k tomu, že metodické a digitální inovace jsou potenciálním nástrojem pro rozšíření přístupu k informacím a znalostem, ovšem nemohou nahrazovat osobní kontakt a výměnu mezi studenty a mezi studenty a učiteli a ani by se neměly stát prioritou vzdělávacích systémů;

R.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvách a měla by se projevit ve všech oblastech politiky EU, zejména v oblasti vzdělávání a kultury;

S.   vzhledem k tomu, že vzdělávání je mocným nástrojem k překonání genderové nerovnosti a diskriminace, avšak často může reprodukovat nebo zhoršovat stávající diskriminaci; vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži ve vzdělávání brání osobnímu rozvoji a pracovnímu uplatnění jednotlivce a ovlivňuje mnoho sociokulturních oblastí;

T.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že ženy představují tři pětiny (57,6 %) všech absolventů vysokoškolského vzdělávání, rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v roce 2015 činil 11,6 procentního bodu;(16)

Znalosti jako klíčový ekonomický zdroj a zdroj blahobytu občanů

1.  prohlašuje, že kvalitní vzdělání pro všechny je klíčovým prvkem osobního, kulturního, společenského a profesního rozvoje ve znalostní společnosti;

2.   domnívá se, že dodržování společných evropských hodnot, dosahování hospodářských a sociálních cílů EU a zajištění konkurenceschopnosti a udržitelného růstu je spjato s kvalitním vzděláváním prostřednictvím prosazování demokratických hodnot, lidských práv, sociální soudržnosti, integrace a úspěšnosti jednotlivce;

3.  zdůrazňuje, že vzdělání hraje zásadní úlohu při formování Evropy jak z hospodářského, tak ze sociálního hlediska, přičemž zajišťuje potřeby jejích občanů a vytváří různorodé společenství občanů, které spojují společné základní hodnoty;

4.  zdůrazňuje, že kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy podporují aktivní občanství a společné hodnoty a jako takové pomáhají utvářet otevřenou, inkluzivní, pluralistickou, demokratickou a tolerantní společnost;

5.   zdůrazňuje úlohu vzdělávání jako prostředku, který žákům pomáhá rozvíjet etické a občanské hodnoty a stát se aktivními, odpovědnými členy společnosti, kteří jsou otevřeni novým názorům, schopni uplatňovat a hájit svá demokratická práva a odpovědnosti ve společnosti, cení si rozmanitosti, hrají aktivní úlohu v demokratickém životě a převzali odpovědnost za sebe a svá společenství; v tomto kontextu zdůrazňuje význam občanské, etické a environmentální výchovy;

6.   zdůrazňuje, že aby byli mladí lidé schopni čelit výzvám, stát se aktivními evropskými občany a dosáhnout úspěchů v osobním i pracovním životě a současně utvářet budoucnost světa, musí je kvalitní a inkluzivní vzdělání vybavit potřebnými znalostmi, dovednostmi, mediální gramotností a kritickým a nezávislým myšlením, stejně jako demokratickými postoji;

7.   zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání je klíčem k dosažení pokračující sociální soudržnosti prostřednictvím boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení lidí ze znevýhodněného a nestabilního prostředí a genderovým stereotypům, a že je tak stále největší pomocí pro sociální mobilitu;

8.   poukazuje na to, že kvalitní vzdělání může podpořit inovace a výzkum v oblastech, které mají pro společnost význam a jsou pro ni přínosem;

9.  je si vědom významu vzdělání při rozvíjení kulturních kompetencí a podpoře kulturního rozvoje; vybízí k užší součinnosti mezi sférou vzdělávání a kultury na základě podpory aktivní úlohy kultury a umění ve formálních, informálních a neformálních vzdělávacích kontextech;

10.  poukazuje na úlohu vzdělání při rozvíjení pozitivního postoje k celoživotnímu učení, který lidem pomáhá přizpůsobit se měnícím se požadavkům moderního světa;

11.  připomíná, že školy a vzdělávací instituce hrají klíčovou roli ve vytváření a pěstování pozitivního přístupu k učení, a to během celého života;

Měnící se realita vzdělávání a související výzvy

12.   je přesvědčen, že všezahrnující přístup k politice vzdělávání se silnou politickou a veřejnou podporou je neodmyslitelnou součástí reformy vzdělávání a že pro dosažení těchto cílů je klíčové zapojit celou společnost a všechny relevantní a zainteresované strany včetně rodičů;

13.  domnívá se, že účinná správa a dostatečné financování pro všechna vzdělávací zařízení, moderní a kvalitní vzdělávací zdroje a výuka, motivovaní a schopní učitelé a celoživotní vzdělávání mají zásadní význam pro dosažení rovného přístupu, rozmanitosti a vysoké kvality v oblasti vzdělávání;

14.   zdůrazňuje potenciál nových informačních a komunikačních (IKT) technologií jako nástrojů, jež nabízejí nové příležitosti ve vzdělávání, účinněji naplňují individuální potřeby studujících, a to i v rámci zvláštních vzdělávacích potřeb, zvyšují pružnost studia a výuky, personalizaci a odpovědnost a podporují interaktivní formy spolupráce a komunikace;

15.   zdůrazňuje příležitosti, které nabízejí digitalizace a vytváření společných vzdělávacích platforem pro moderní vzdělávání, zejména pokud jde o dálkové a kombinované studium a vzdělávání, a jež by měly umožnit větší flexibilitu vzdělávání díky tomu, že bude více přizpůsobeno individuální životní situaci studujících, což podpoří celoživotní učení, kvalitu a dostupnost vzdělávání a rozvoj budoucích dovedností; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí osnovy přizpůsobené věku pro výuku zaměřenou na IKT a sdělovací prostředky, které budou zohledňovat rozvoj a pohodu dítěte a klást důraz na význam jak zodpovědného využívání, tak kritického myšlení;

16.   konstatuje, že účinné učení a vyučování prostřednictvím digitálních technologií vyžaduje rovný přístup, kompetentní úroveň digitálních dovedností, kvalitní výukové materiály, odbornou přípravu pro přizpůsobení technologií pro pedagogické účely a podporu potřebných postojů a motivace ke smysluplné digitální účasti; je přesvědčen, že nedílnou součástí vzdělávací politiky by měly být dovednosti digitální a mediální gramotnosti včetně mimo jiné občanských kompetencí a kritického myšlení; zdůrazňuje význam kritického posuzování zdrojů a jejich spolehlivosti a projektů zaměřených na mediální gramotnost;

17.   uznává, že ve stále více globalizovaném a digitalizovaném světě jsou nezbytné inovativní a relevantní metody učení, výuky a hodnocení a patřičná vzdělávací infrastruktura umožňující skupinovou práci a týmovou výuku a podněcující ke kritickému myšlení a řešení problémů spolu s dalšími progresivními vzdělávacími metodami; připomíná, že do hodnocení toho, do jaké míry byly naplněny cíle učení, je nutné zapojit studenty, učitele a další zaměstnance školy;

18.   konstatuje, že je zapotřebí usilovat o přizpůsobení vzdělávacího paradigmatu tak, aby vyvažoval přístup zaměřený na vyučujícího a obsah, konkrétně přizpůsobený studujícím a jejich životní situaci, a přístup zaměřený na porozumění kombinující metody učení přizpůsobené tradičním i online výukovým modelům, v zájmu větší personalizace vzdělávacího procesu a většího počtu osob, které pokračují ve vzdělávání, a většího počtu absolventů;

19.  zdůrazňuje, že vzdělávací systémy by měly podporovat a rozvíjet mezioborové přístupy, spolupráci a tvořivost s cílem vybavit žáky a studenty znalostmi a dovednostmi, včetně měkkých dovedností, a také profesními, průřezovými, společenskými a občanskými kompetencemi;

20.  připomíná, že kvalitní vyučování a učení je neustálý proces zahrnující dialog, smysl pro sdílení a dotazování a že by při modernizaci vzdělávání mělo být považováno za prioritu;

21.   zdůrazňuje, že usnadnění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání má zásadní význam pro nezávislost a integraci žáků se zdravotním postižením do společnosti; vyzývá členské státy, aby usnadnily přístup k obecnému kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání při zohlednění potřeb všech studentů se všemi typy zdravotního postižení, což znamená např. poskytování dvojjazyčného inkluzivního vzdělávání neslyšících dětí s ohledem na jejich zvláštní jazykové potřeby; vyzývá školy, aby poskytovaly formální i neformální rozlišené služby a dodatečnou podporu, a to i za využití potenciálu nových technologií, aby byly naplněny individuální potřeby všech žáků; vyzývá Komisi, aby monitorovala politiku neodmítání žáků jednotlivými školami a aby v rámci strategie Evropa 2020 stanovila ukazatele specifické pro zdravotní postižení;

22.  domnívá se, že evropské vzdělávání musí usilovat především o rozvoj uvažování, přemýšlení a zájmu o vědu, že musí být schopno vytvořit základy humanistické, umělecké, vědecké a technické kultury a že musí postupovat od praktické reality místního, regionálního, celostátního a evropského života k přípravě na řešení vnitrostátních a evropských problémů a zvyšovat povědomí o problémech v rámci mezinárodního společenství;

23.  je si vědom toho, že mezi jednotlivci jsou rozdíly v kognitivních schopnostech a osobnostních rysech, které v interakci se sociálními a environmentálními faktory ovlivňují výsledky vzdělávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud jsou tyto rozdíly zohledněny, je vzdělávání efektivnější a panuje v jeho rámci větší rovnost a spravedlnost;

24.  je si vědom toho, že v konkurenčním světě je naprosto nezbytné odhalit a podporovat evropské nadání v co nejranější fázi;

25.  zdůrazňuje, že zvyšování průměrné úrovně výsledků vzdělávání je kompatibilní s podněcováním nadaných studentů k excelentním výsledkům; v této souvislosti poukazuje na důležitost vypracování vhodných intervenčních programů zaměřených na posílení psychologických vlastností s významem pro maximalizaci lidského potenciálu;

26.  zdůrazňuje, že je nutné klást důraz na vizuální gramotnost jako novou životní dovednost, neboť v této době a éře lidé komunikují mnohem více prostřednictvím obrazů než tradičními prostředky;

27.   bere na vědomí návrh na vytvoření Evropského prostoru pro vzdělávání předložený na Sociálním summitu pro spravedlivé zaměstnání a růst konaném v Gothenburgu v roce 2017; připomíná, že tato iniciativa by měla napomáhat spolupráci, vzájemnému uznávání diplomů a kvalifikací a větší mobilitě a růstu;

28.  podporuje závěry Rady ze dne 14. prosince 2017 obsahující výzvu k větší mobilitě studentů a jejich většímu zapojení do vzdělávacích a kulturních činností, mimo jiné prostřednictvím „evropské karty studenta“, jež by měla usnadnit uznávání vysokoškolských kreditů získaných v jiných členských státech;

29.  je přesvědčen, že stěžejním programem EU v oblasti vzdělávání je program Erasmus+, který během své existence plně prokázal svoji účelnost a popularitu; proto vyzývá k výraznému navýšení prostředků na tento program ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027, aby byl přístupnější a inkluzivnější a aby se do něj mohlo zapojit více studentů a učitelů;

30.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí je rozšířena v celé Unii a podle dostupných údajů činí přibližně dvojnásobek průměrné celkové míry nezaměstnanosti; vyjadřuje znepokojení nad alarmující nezaměstnaností vykazovanou Eurostatem ve středomořských členských státech, zejména ve Španělsku (44,4 %), v Itálii (37,8 %) a v Řecku (47,3 % – míra nezaměstnanosti mladých lidí; 30,5 % – podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy);

31.  poukazuje na to, že bez ohledu na 2 miliony volných pracovních míst v EU více než 30 % kvalifikovaných mladých lidí s vysokoškolským diplomem má zaměstnání, které neodpovídá jejich dovednostem a přáním, zatímco 40 % evropských zaměstnavatelů má problémy najít pracovníky s dovednostmi, které požadují(17);

32.  potvrzuje, že je nutné, aby vzdělávací systémy na všech úrovních respektovaly genderové hledisko, které navíc zohlední potřeby osob trpících různými formami diskriminace, včetně osob se zdravotním postižením, osob, které se identifikují jako osoby LGBTI, a příslušníků marginalizovaných komunit;

Předškolní vzdělávání a péče

33.  zdůrazňuje, že kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání a péče vytváří základ pro spravedlivější a účinnější vzdělávací systémy a zajišťuje individuální osobní rozvoj, pohodu a účinnost dalšího učení;

34.   poukazuje na velký přínos docházky do zařízení předškolního vzdělávání a péče pro všechny děti, zejména děti ze znevýhodněných skupin, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zaručit přístup k předškolnímu vzdělávání a péči všem dětem; se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech poptávka po předškolním vzdělávání a péči převyšuje nabídku, zejména u nejmladších dětí;

35.  zdůrazňuje význam sledování kvality předškolního vzdělávání a péče s cílem umožnit dětem rozvíjet své kognitivní dovednosti a zjistit, zda jsou zohledňovány jejich nejlepší zájmy;

Školní vzdělávání

36.   považuje všechny školy za autonomní centra podpory kritického a kreativního myšlení a prosazování demokratických hodnot a aktivního občanství; domnívá se, že školy by měly klást důraz na to, aby žákům pomáhaly získat dovednosti potřebné k pochopení a používání dostupných informací a pro rozvíjení jejich schopnosti samostatného učení a jazykových znalostí;

37.   poukazuje na to, že v centru účinného fungování školy by měly být specifické potřeby všech studentů, což vyžaduje vytyčení společných cílů a jasného plánu pro jejich naplňování a úzkou spolupráci celé vzdělávací obce a popřípadě i dalších zainteresovaných stran;

38.   domnívá se, že moderní osnovy by měly být zaměřeny na kompetence, měly by podporovat osobní dovednosti a do budoucna orientovanou kompetenci zvládat životní nároky s vědomím významu zdraví a měly by se soustředit na formativní hodnocení a na tělesnou a duševní pohodu; domnívá se, že každý student by měl mít možnost naplnit svůj intelektuální potenciál; zdůrazňuje, že rozvoj a posílení dovedností je nepřetržitým procesem, který funguje na všech úrovních vzdělávání i na trhu práce, a že dovednosti a kompetence by měly být zohledněny ve vzdělávacím procesu i při uznávání studijních kvalifikací;

39.   zdůrazňuje, že zvládnutí základních čtenářských a početních dovedností je pro žáky zásadní z hlediska zajištění jejich dalšího vzdělávání, osobního rozvoje a nabytí digitální kompetence; zdůrazňuje, že strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) a Nová agenda dovedností předložená Komisí by měly doplňovat vnitrostátní činnost a podporovat v tomto směru členské státy; vyzývá členské státy a vzdělávací instituce, aby posílily základní dovednosti prostřednictvím učení založeného na projektech a řešení problémů a prostřednictvím dalších řešení;

40.  domnívá se, že členské státy by měly zaručit, aby nikdo neukončil školní docházku, aniž by získal základní dovednosti, včetně základních digitálních dovedností; zdůrazňuje skutečnost, že většina pracovních míst nyní vyžaduje vyšší gramotnost, znalost početních úkonů, digitální gramotnost a další klíčové dovednosti a že moderní vzdělávací systémy by tedy měly spojovat všech osm klíčových kompetencí uvedených v návrhu Komise na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, které zahrnují rovněž znalosti a postoje; vítá skutečnost, že tento návrh zařazuje mezi základní dovednosti rovněž digitální dovednosti;

41.  domnívá se, že bez ohledu na dopad nových technologií na vzdělávání by školy měly nadále zůstat základním prostředím pro učení, kde je rozvíjen potenciál a kde každý může nalézt místo a čas pro osobní a společenský rozvoj;

42.  upozorňuje na to, že se ukázalo, že přiznání větší samostatnosti školám ve věci osnov, hodnocení a financování vede za předpokladu řádného řízení školy a odpovědnosti školy za učení k lepším výsledkům žáků;

43.   zdůrazňuje pozitivní dopad kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti ve školách na jazykový a kognitivní rozvoj žáků a na zvyšování mezikulturního povědomí, respektu a plurality;

44.  zdůrazňuje, že je nutné posílit jazykovou výuku, aby žáci kromě svého mateřského jazyka hovořili dalšími dvěma jazyky, a že je nutné podpořit na úrovni středních škol výuku alespoň dvou předmětů v jiném než mateřském jazyce;

45.  poukazuje na to, že středoškolské výměny významně motivují studenty k získávání schopností, dovedností, postojů a hodnot, které jsou nerozlučně spjaty s dynamickým evropským občanstvím, a k rozvoji konstruktivního kritického myšlení;

46.  zdůrazňuje, že je nutné školy více otevřít, aby bylo možné uznávat neformální a informální učení, a snadněji přecházet mezi různými vzdělávacími směry (např. technickým a akademickým);

47.  zdůrazňuje, že účastníci vzdělávání by měli být motivováni k tomu, aby využívali techniky autoevaluace, jimiž by měřili svůj pokrok v učení; vybízí vzdělávací instituce, aby zajistily spolehlivost informací získávaných pomocí nástrojů pro zpětnou vazbu tím, že budou využívat kombinace několika nástrojů, jako jsou dotazníky pro studenty, pracovní skupiny a schránky pro podávání podnětů;

48.   zdůrazňuje, že je důležité aktivně se ve svém životě věnovat sportu; zdůrazňuje, že je nutné dát v učebních osnovách všech úrovní větší prostor a podporu fyzické aktivitě a tělesné výchově s širšími možnostmi pro rozvoj spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a místními sportovními organizacemi; rovněž podporuje vzdělávací iniciativy a mimoškolní činnost ve snaze přispět k naplnění individuálních potřeb a zájmů žáků a také stavět mosty k místním komunitám;

49.  zdůrazňuje význam kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a komunitní a dobrovolnické činnosti pro zvyšování atraktivity praktických oborů;

50.  konstatuje, že značný počet nových pracovních míst vzniká v odvětvích spojených s obnovitelnými energiemi a že ekologická odvětví a profese by měly být odpovídajícím způsobem začleněny do školních osnov;

51.  zdůrazňuje, že klíčovými cíli akademického vzdělávání jsou dovednosti v oblasti řízení informací, kritické myšlení a schopnost uplatňovat osvojené znalosti;

52.  uznává, že je třeba posílit znalostní trojúhelník a zlepšit vazby mezi výzkumem a výukou tím, že budou na příslušné programy vyčleněny odpovídající zdroje a zajistí se, aby studenti působící ve výzkumných programech získali na svůj výzkum dostatečné finanční prostředky;

53.   domnívá se, že systémy vysokoškolského vzdělávání by měly být pružnější a otevřenější a že by se na vysokých školách a v institucích dalšího vzdělávání měly prosazovat programy duálního vzdělávání, zejména podporou odborných stáží, umožněním uznávání informálního a neformálního učení a zajištěním hladšího přechodu mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání, včetně přechodu mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním, a různých forem realizace programů; zdůrazňuje, že tyto systémy by se měly opírat o lepší porozumění výkonům absolventů;

Vysokoškolské vzdělávání

54.   v kontextu utváření Evropského prostoru vzdělávání zdůrazňuje, že je důležité podporovat spolupráci a využívat potenciál všech evropských vysokoškolských institucí a studentů s cílem povzbudit vytváření sítí, mezinárodní spolupráci a konkurenceschopnost;

55.  zastává názor, že všezahrnující přístup k internacionalizaci, včetně zvýšené mobility personálu a studentů (také prostřednictvím odborných stáží a praktických programů), a mezinárodní rozměr osnov, ale i výuky, výzkumu, spolupráce a dalších činností by měly být důležitými znaky evropských vysokoškolských institucí;

56.  domnívá se, že je nutné klást větší důraz na mezioborové studijní programy, a vybízí k tomu, aby byly podporovány obory STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) paralelně s humanitními a sociálními obory; zdůrazňuje, že je třeba podpořit účast žen a dalších nedostatečně zastoupených skupin v oborech STEAM a příslušných profesích;

57.   zastává názor, že vysokoškolské vzdělávání se v zájmu podpory inovativního růstu a sociálního blahobytu musí zapojovat do života celé společnosti; domnívá se, že spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a externími zainteresovanými stranami je žádoucí, neboť externí zainteresované strany mohou svými obecnými i odbornými znalostmi přispět k vytváření a realizaci vysokoškolských programů; zdůrazňuje však, že odpovědnost za rozhodování musí vždy náležet studentům a pedagogickým odborníkům;

58.  uznává zásadní úlohu akademiků a studentů při šíření znalostí, empirických zjištění a faktů mezi širší veřejností; podporuje v této souvislosti ekonomicky a politicky nezávislý výzkum, který je relevantní a obohacující pro společnost;

59.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání založeného na výzkumu a pedagogického výzkumu jakožto prostředku k povzbuzení aktivního učení, posílení rozvoje dovedností a zdokonalení metodiky výuky;

60.  zdůrazňuje, že účastníci vzdělávání by měli být motivováni k tomu, aby využívali techniky autoevaluace, jimiž by měřili svůj pokrok v učení;

Učitel jako garant kvalitní výuky

61.  domnívá se, že učitelé a jejich dovednosti, angažovanost a efektivita tvoří základ vzdělávacích systémů;

62.   zdůrazňuje potřebu přilákat k učitelskému povolání větší počet motivovaných uchazečů s řádným akademickým vzděláním nebo profesní zkušeností a pedagogickými předpoklady; požaduje účelná výběrová řízení a konkrétní opatření a iniciativy ke zlepšení postavení učitelů, jejich odborné přípravy, profesních příležitostí, pracovních podmínek, včetně odměňování, které zamezí nestálým formám zaměstnání, sociálních práv, bezpečnosti a ochrany a k zajištění podpory pro učitele, která bude zahrnovat programy v oblasti mentorování, vzájemné učení a sdílení osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby vybízela k větší rovnosti žen a mužů v učitelském povolání;

63.   zdůrazňuje, že je důležité transformovat vzdělávání učitelů a investovat do něj, a to od počáteční fáze i v rámci jejich celého profesního rozvoje učitelů, s cílem vybavit je solidními a aktualizovanými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, které jsou nezbytné pro vysokou úroveň výuky a které budou zahrnovat nejrůznější vyučovací metody, jako např. dálkové vzdělávání, umožněné díky digitálním výukovým technologiím; zdůrazňuje význam soustavného profesního rozvoje učitelů, včetně zajištění programů celoživotního učení a opakovacích kurzů a možností rekvalifikace a rozšiřování dovedností během celé jejich profesní dráhy, které nabídnou praktická řešení náročných situací, s nimiž se učitelé potýkají ve své práci na úrovni tříd, a příležitostí účastnit se mezinárodních výměn učitelů na podporu institucionální kultury učení;

64.  souhlasí s tím, že vysoce kvalitní pedagogická, psychologická a metodologická odborná příprava učitelů vyučujících na školách a přednášejících na institucích terciárního vzdělávání je klíčovou podmínkou úspěšného vzdělávání budoucích generací; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost sdílení osvědčených postupů a rozvíjení dovedností a kompetencí prostřednictvím mezinárodní spolupráce, programů mobility, jako je Erasmus+, a placených stáží v jiných členských státech;

65.  zdůrazňuje, že učiteli náleží klíčová úloha z hlediska zajištění inkluzivního vzdělávacího prostředí, která vyžaduje osvojení si řady metod a postupů, které mu umožňují naplnit rozličné potřeby, aby všichni účastníci vzdělávání mohli být zapojeni do utváření, uskutečňování a hodnocení svých výsledků učení; uznává zásadní úlohu učitelů jakožto proaktivních průvodců a rádců, kteří učí, jak vyhodnocovat informace, jsou nápomocni při zvládání obtíží a připravují účastníky vzdělávání na život;

66.  domnívá se, že zapojení učitelů a vedoucích pracovníků škol do modernizace vzdělávacích systémů je nezbytným předpokladem účinných reformních procesů a motivování pedagogických pracovníků k dalšímu zlepšování školské politiky;

67.  je toho názoru, že obecná školská politika musí zaručovat účinnou podporu učitelů, aby se zajistilo dosažení vzdělávacích cílů, příznivé školní prostředí a efektivní fungování a rozvoj škol a správa založená na spolupráci;

68.  uznává důležitost úlohy pedagogů a spolupráce rodičů, učitelů a školských orgánů v rámci formálního, neformálního a informálního vzdělávání pro podporu současných a budoucích generací; vybízí v této souvislosti k posílení spolupráce všech relevantních subjektů ve formálním, neformálním a informálním učení;

69.  je toho názoru, že posílení spolupráce mezi učiteli škol, výzkumnými a akademickými pracovníky je prospěšné pro všechny spřízněné strany a vede ke zlepšení a aktualizaci obsahu výuky, učebních postupů a pedagogiky a zároveň se jím podpoří inovace, tvořivost a nové dovednosti;

Doporučení

70.  domnívá se, že Evropský prostor vzdělávání by se měl zaměřit na dosahování společných cílů včetně zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny a že je třeba jej utvářet na základě sladění se stávajícími politikami a vzdělávacími trendy a čísly v EU i mimo ni a jejich kritického posouzení s cílem zajistit soudržnost, konzistentnost a dosažitelné výsledky a že zároveň musí poskytovat nový podnět k jejich rozvoji a dodržovat zásadu svěření pravomocí, subsidiarity, svobody, proporcionality a zásadu institucionální autonomie a autonomie vzdělávání;

71.  domnívá se, že Evropský prostor vzdělávání by neměl ohrozit ani nahradit boloňský proces, který by měl být naopak rozvíjen a posílen; zdůrazňuje, že je důležité, aby mezi Evropským prostorem vzdělávání a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání existovaly vzájemné spojitosti a doplňkovost;

72.  vyzývá členské státy, aby podpořily vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a posílily spolupráci na rozvíjení a provádění jeho cílů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila sdílení podnětů a osvědčených postupů za účelem dosažení těchto cílů;

73.  jako základ hlubší spolupráce zahrnující vysokoškolské instituce uvnitř EU i mimo ni podporuje vytvoření evropské sítě univerzit, která by vycházela z přístupu zdola nahoru a z iniciativ samotných univerzit, což by mělo přispět mimo jiné k tomu, že se Evropský prostor vzdělávání stane inovativnějším, vitálnějším a atraktivnějším místem pro učení a výzkum;

74.   vyzývá členské státy, aby uznaly vzdělávání jako investici do lidského kapitálu a poskytly vyšší podporu z veřejných prostředků transparentního charakteru na uskutečňování iniciativ zaměřených na zlepšení kvality, inkluzivnosti a rovnosti ve výuce a vzdělávání;

75.  zdůrazňuje, že vyšší investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i do jejich modernizace a přizpůsobení, jsou zásadním předpokladem sociálního a hospodářského pokroku; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby se v nastávajícím programovém období VFR na období 2020–2026 upřednostnily sociální investice, zejména do vzdělávání a odborné přípravy pro všechny;

76.  s ohledem na zvyšování inkluzivnosti a zaručení svobody výběru vzdělávání vybízí k zajištění odpovídající finanční podpory školám všech kategorií a úrovní, a to jak státním školám, tak neziskovým soukromým školám, za předpokladu, že se jejich nabízené vzdělávací programy zakládají na zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie a jsou v souladu s právními systémy a platnými pravidly a předpisy týkajícími se kvality vzdělávání a využívání těchto prostředků daného členského státu;

77.  domnívá se, že je nejvyšší čas investovat potřebné prostředky do vzdělávací infrastruktury v méně rozvinutých regionech, přičemž je třeba dbát na to, aby byly koordinované investice uzpůsobeny specifickým znakům dotčeného regionu; zdůrazňuje, že v této souvislosti je obzvláště důležité, aby mohly regionální iniciativy zaměřené na rozvoj vzdělávání získat větší podporu od Evropské investiční banky a z evropských fondů;

78.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy týkající se mechanismů a metod veřejného financování, včetně financování na základě dosažených výsledků a konkurenčního financování výzkumu, s cílem dosáhnout udržitelné a transparentní diverzifikace financování;

79.  vyzývá k posílení spolupráce mezi členskými státy v oblasti modernizace vzdělávání; naléhavě vyzývá členské státy, aby začaly provádět zásady evropského pilíře sociálních práv, které umožňují prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení snížit nerovnosti v Evropě;

80.  zdůrazňuje úlohu evropského semestru při prosazování vnitrostátních reforem, zejména stanovením doporučení pro jednotlivé země týkajících se vzdělávání;

81.  očekává, že akční plán digitálního vzdělávání podpoří členské státy a vzdělávací instituce v lepším a efektivnějším využívání nejnovějších technologií při studiu, výuce a hodnocení, které je přiměřené věku a rozvoji studentů a které splňuje normy týkající se zajištění kvality; domnívá se, že každý plán digitálního vzdělávání by měl vytvořit a pravidelně posuzovat spojitost mezi digitálními prostředky vzdělávání a rámci kvalifikací založenými na výsledcích učení;

82.  doporučuje, aby členské státy a vzdělávací instituce podporovaly individualizované učební metody zaměřené na studující, včetně kurzů přizpůsobených na míru, které vycházejí z akademických a profesních zkušeností studenta a kombinují je, a inovativní metody a interakci mezi učiteli a studenty s cílem podpořit další vzdělávání a dosažení zamýšlených výsledků učení, v němž jsou studenti aktivními účastníky vlastního vzdělávacího procesu;

83.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly celostní přístup ke vzdělávání a poskytovaly studentům specifické a flexibilní příležitosti k učení, které je mohou vybavit základními dovednostmi, které potřebují k úspěšnému vstupu na trh práce;

84.  vyzývá k většímu začlenění badatelsky orientované a aktivní výuky založené na projektech a řešení konkrétních problémů do vzdělávacích programů na všech úrovních s cílem podpořit spolupráci a týmovou práci; doporučuje, aby se vzdělávací systémy snažily posílit průřezové, měkké a životní dovednosti;

85.  znovu připomíná, že právo na vzdělání musí být zaručeno všem osobám se zdravotním postižením, od mateřské školy až po univerzitu, a zdůrazňuje, že je důležité mít k dispozici vhodné výukové a technické vybavení, hodnotící mechanismy a kvalifikovaný personál s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením skutečně mohly tohoto práva využívat;

86.  vyjadřuje podporu a povzbuzení provádění opatření týkajících se rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy; připomíná stávající závazek v této oblasti vyjádřený v závěrech Rady ze dne 30. května 2016; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na úrovni EU koordinovala vývoj politik v oblasti mediální gramotnosti s cílem šířit aktuální poznatky a osvědčené postupy v této oblasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily zvláštní opatření na podporu projektů mediální a digitální gramotnosti, jako je pilotní projekt Mediální gramotnost pro všechny, a aby vytvořily ucelenou politiku v oblasti mediální a digitální gramotnosti se zvláštním důrazem na školní vzdělávání;

87.  vybízí členské státy, aby poskytly příležitosti k rozvíjení klíčových kompetencí s cílem udržovat a osvojit si dovednosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat základním dovednostem, oborům STEAM, jazykovým kompetencím, podnikatelským dovednostem, digitálním kompetencím, kreativitě, kritickému myšlení a týmové práci; vybízí Komisi a členské státy, aby usnadnily využívání rámce EU pro klíčové kompetence ve všech vzdělávacích prostředích a umožňovaly jeho uplatňování ve formálním, neformálním a informálním učení, a maximalizovaly tak jeho potenciál jakožto klíčového nástroje pro celoživotní učení;

88.  vybízí členské státy, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o celoživotním učení a začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do rozvoje příslušných politik a programů, zejména se zaměřením na ženy s nižším vzděláním v městských i venkovských oblastech, tak aby se jim dostalo kvalitních příležitostí k rozšiřování dovedností;

89.  podporuje zvýšení referenční hodnoty EU pro účast v celoživotním učení; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla doporučení týkající se osvědčených postupů s cílem dosáhnout tohoto ambiciózního cíle; vybízí k tomu, aby byl kladen větší důraz na celoživotní učení na všech úrovních vzdělávání; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu vysokoškolských institucí v uskutečňování strategie celoživotního učení, ve vzdělávání profesně aktivních lidí, v rozvoji kompetencí a v utváření kultury vzdělávání pro lidi všech věkových skupin a z různých prostředí;

90.  vybízí Komisi, aby podpořila členské státy při vytváření, prosazování a posilování programů v oblasti odborné přípravy a vzdělávání usnadňujících vzdělávání dospělých a jejich aktivní začleňování do vzdělávacího systému; připomíná, že učení a vzdělávání dospělých by mělo poskytovat širokou nabídku způsobů vzdělávání a flexibilních příležitostí k učení, včetně podpory určené lidem plánujícím svůj program celoživotního učení, programů druhé šance pro lidi, kteří nikdy nechodili do školy, ze školy předčasně odešli nebo neukončili školní docházku; vyzývá Komisi, aby uskutečnila závazky, jako je záruka k získání dovedností stanovená v nové agendě dovedností EU, a aby zlepšila možnosti uplatnění dospělých s nízkou kvalifikací v EU;

91.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely mezigenerační projekty s cílem usnadnit porozumění problémům, jimž čelí starší lidé, a poskytnout jim příležitost sdílet své dovednosti, znalosti a zkušenosti;

92.  podporuje rozvíjení synergií a spolupráce mezi formálním, neformálním a informálním vzděláváním; vítá pokrok, jehož bylo v posledních několika letech dosaženo v provádění doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení do roku 2018; vyzývá nicméně členské státy, aby i po roce 2018 pokračovaly v úsilí o další zlepšení při provádění těchto doporučení a aby zavedly příslušné právní rámce a vytvořily komplexní validační strategie, které by umožnily provádět validaci; zdůrazňuje, že v jádru myšlenky otevření vzdělávání více znevýhodněným osobám je uznávání informálního a neformálního učení, a to i prostřednictvím bezplatných on-line kurzů;

93.  zdůrazňuje, že klíčovou úlohu v podpoře učení hrají u dětí rodiče jako součást vzdělávacího trojúhelníku; zdůrazňuje výhody zapojení rodičů do vzdělávání dětí pro dosažení lepších výsledků žáků, jejich blahobyt a rozvoj škol;

94.  vyzývá Komisi, aby podporovala přeshraniční iniciativy otevřeného on-line vzdělávání;

95.  zdůrazňuje, že kvalita vzdělávání by se měla měřit nejen na základě toho, v jaké míře si student osvojil znalosti a kompetence, ale také toho, nakolik získal schopnost uskutečňovat a rozvíjet celoživotní učení a kreativní úsilí;

96.  podporuje Komisi při vytváření hodnotící tabulky na podporu rozvoje klíčových kompetencí, jakož i vzdělávání, učení a odborné přípravy založené na kompetencích;

97.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti genderovým stereotypům ve vzdělávání, s cílem zajistit, aby měly ženy stejné příležitosti a stejnou svobodu volby povolání, které chtějí vykonávat; je v tomto ohledu znepokojen přetrvávajícími stereotypy v učebních materiálech v některých členských státech a různými očekáváními učitelů, pokud jde o chování dívek a chlapců; poukazuje na to, že s cílem odstranit veškeré překážky, které studentům brání v rozvinutí jejich plného potenciálu bez ohledu na jejich pohlaví, je zapotřebí začlenit uplatňování zásady rovnosti žen a mužů do základního i pokračujícího vzdělávání učitelů i do výukových postupů; vyzývá členské státy, aby byla při prosazování rovnosti žen a mužů v učebních osnovách a systémech regionálních vzdělávacích systémů zaměřena zvláštní pozornost na nejvzdálenější regiony, a to s ohledem na vysokou míru násilí páchaného na ženách, která tam byla zaznamenána; poukazuje na to, že vzdělávací systémy na všech úrovních by měly obsahovat hledisko rovnosti žen a mužů a přihlížet k potřebám osob vystavených diskriminaci;

98.  naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly zásady rovnosti a nediskriminace ve vzdělávacích institucích, ať už prostřednictvím formálního či informálního učení;

99.  doporučuje, aby Komise a/nebo členské státy vytvořily a podporovaly evropská/vnitrostátní ocenění zaměřená na otázku rovnosti žen a mužů ve vzdělávacích institucích s cílem podpořit osvědčené postupy;

100.  zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčovým nástrojem sociálního začlenění migrantů a uprchlíků, ať už nezletilých, nebo dospělých, a zvyšování úrovně jejich dovedností a kvalifikace; vybízí v této souvislosti k výměně osvědčených postupů v oblasti integrace prostřednictvím vzdělávání a šíření společných hodnot, ke zlepšování a usnadnění uznávání diplomů a kvalifikací, k poskytování stipendií a uzavírání partnerství s univerzitami v zemích původu a k využívání cenných zkušeností se vzdělávacími koridory;

101.   zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí na zajištění přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě všech úrovní žákům z autochtonních menšin a podporovat vzdělávací instituce, které nabízejí své služby v mateřském jazyce autochtonních etnických nebo jazykových menšin; vyzývá Komisi, aby posílila podporu programů zaměřených na výměnu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti vzdělávání v regionálních a menšinových jazycích v Evropě; vybízí členské státy, aby usnadnily rozvoj výuky v mateřském jazyce žáků a studentů;

102.  vybízí členské státy, aby zvýšily úroveň jazykových kompetencí využíváním osvědčených postupů, jako například úředním osvědčováním znalosti cizích jazyků nabyté do určitého věku;

103.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly systém inovačních a flexibilních grantů s cílem pečovat o talenty a osoby s uměleckým a sportovním nadáním v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; podporuje ty členské státy, které se snaží zavést systémy stipendií pro studenty, kteří jsou úspěšní ve vzdělávání, sportu a v umělecké činnosti;

104.  vítá v tomto ohledu sdělení Komise o nové agendě dovedností pro Evropu(18), které navrhuje řešení nesouladu mezi dovednostmi a nedostatky a prostředky k nalezení vhodného systému uznávání dovedností; vybízí v této souvislosti členské státy, aby v koordinaci s místními a regionálními subjekty a v souladu se specifickou povahou každého vzdělávacího systému zavedly kvalitní duální systémy vzdělávání (mající mimořádnou hodnotu z hlediska komplexního osobního růstu a rozvíjení dovedností pro celoživotní učení) a odborné přípravy; poukazuje na výhody a rostoucí atraktivitu hybridního systému odborného vzdělávání a přípravy, který rovnocenně kombinuje plnohodnotnou školní výuku s praxí;

105.  doporučuje, aby bylo posíleno poradenství v oblasti vzdělání jako zásadní nástroj pro flexibilní přechod z jednoho vzdělávacího systému do jiného, díky kterému se zároveň obohatí a aktualizují znalosti a dovednosti;

106.  podporuje a podněcuje poradenské služby ve vzdělávání a odborné přípravě, které sehrávají nenahraditelnou úlohu v oblasti vzdělávání ve prospěch osobního a sociálního rozvoje mladé generace;

107.  domnívá se, že podnikání je hnací silou růstu a vytváření pracovních míst a také způsobem, jak zvýšit konkurenceschopnost a inovaci hospodářství, což napomáhá posílení postavení žen;

108.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírnit strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se tedy, že podnikatelské vzdělávání by mělo zahrnovat sociální rozměr a že by se mělo zabývat tématy, jako je spravedlivý obchod, sociální podniky, společenská odpovědnost podniků a alternativní modely podnikání jako například družstva, s cílem dosáhnout sociálnějšího, inkluzivnějšího a udržitelnějšího hospodářství;

109.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na vzdělávání v podnikatelské a finanční oblasti, dobrovolnictví a znalost cizích jazyků ve vzdělávání a aby tyto dovednosti také upřednostňovaly v programech odborného vzdělávání a přípravy;

110.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly konkrétní pracovní příležitosti spojené s odborným vzděláváním a přípravou a jeho význam na trhu práce;

111.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely profesní poradenství, které by usnadnilo zjištění schopností a předpokladů žáků a studentů, a aby podporovaly proces personalizované výuky;

112.  zdůrazňuje zvláštní situaci vzdělávání dětí a mladistvých, jejichž rodiče z pracovních důvodů cestují po Evropě, a vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, v níž by byla zdůrazněna specifická situace těchto dětí a dospívajících, a to s ohledem na výzvy, jimž čelí z předškolním a školním vzdělávání;

113.  doporučuje Komisi, aby v souladu s článkem 349 SFEU poskytovala větší podporu členským státům s nejvzdálenějšími regiony s cílem zlepšit jejich vzdělávací systémy na všech úrovních;

114.  vybízí členské státy a regionální orgány, aby pravidelně posuzovaly a monitorovaly relevanci vzdělávacích politik, strategií a programů, rovněž s přihlédnutím ke zpětné vazbě od učitelů a účastníků vzdělávání, s cílem zajistit, aby vzdělávací systémy nadále odpovídaly měnícím se potřebám a proměňující se sociálně-ekonomické situaci dané země; doporučuje, aby byly posíleny vazby mezi vzdělávací politikou a jinými politikami s cílem podpořit a posoudit účinnost a výkonnost vzdělávacích reforem;

115.  znovu zdůrazňuje význam sledování hodnocení výkonnosti a dopadů programů EU zaměřených na zaměstnanost mladých lidí; zdůrazňuje význam účinných a udržitelných investic;

116.  oceňuje činnost Komise v oblasti modernizace vzdělávacích systémů a v této souvislosti vyzývá členské státy, aby se více zapojovaly a zasazovaly o provádění navrhovaných zlepšení;

117.  vybízí členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vzdělávací instituce v modernizaci reformních procesů tím, že na vnitrostátní nebo regionální úrovni určí specializovaná kontaktní místa, která budou poskytovat příslušné informace, poradenství a pomoc;

118.  znovu zdůrazňuje, že je nutné vytvořit výukové prostředí, které se bude opírat o práva a bude zohledňovat rovnost žen a mužů a které umožní studentům, aby se věnovali problematice lidských práv, včetně práv žen a dětí, základních hodnot a občanské účasti, práv a odpovědnosti občanů, demokracie a právního státu, a také aby tyto hodnoty sami zastávali, byli sebevědomí ohledně své identity, jisti si tím, že jejich hlas má váhu, a cítili ocenění ze strany své komunity;

Předškolní vzdělávání a péče (ECEC)

119.   vyzývá členské státy, aby zajistily svobodný a spravedlivý přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, přijaly nezbytná opatření k zajištění hmotných a finančních podmínek s cílem umožnit každému dítěti bez diskriminace přístup k předškolnímu vzdělávání a poskytovaly více míst pro děti v jeslích a mateřských školách;

120.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení společného evropského rámce předškolního vzdělávání a péče, aby se navázalo na zásady navržené v rámci kvality; podporuje, aby se evropská referenční úroveň kvality předškolního vzdělávání a péče stanovila ve spolupráci s učiteli a odborníky v tomto odvětví a v souladu s vnitrostátními nebo regionálními ukazateli kvality;

121.  domnívá se, že členské státy by měly vyvinout větší úsilí o podporu řídících orgánů zařízení předškolní vzdělávání a péče při zkoumání možností provádění celoevropských projektů; zdůrazňuje, že odborníci by tak mohli sledovat inovace ve vzdělávání a přispět k tomu, aby bylo předškolní vzdělávání smysluplnější;

122.  zdůrazňuje, že zařízení poskytující vzdělávání a péči v raném dětství by neměla být z evropského prostoru vzdělávání vylučována; domnívá se, že tato zařízení by měla rovněž podporovat výměnu znalostí mezi členskými státy, zejména pro účely výměny informací při provádění inovativních projektů;

123.   doporučuje posílení spolupráce mezi pracovníky předškolního vzdělávání a péče a učiteli v předškolních zařízeních s cílem zvýšit kvalitu vzdělávání a zlepšit propojení mezi různými úrovněmi vzdělávání, připravit předškolní děti na přechod na základní školu a zaměřit se na rozvoj dětí; zdůrazňuje význam vztahů mezi poskytovateli předškolního vzdělávání a péče a rodiči dětí a opatrovníky, mezi zaměstnanci škol a dětmi a mezi dětmi navzájem;

124.  vybízí členské státy, aby zvýšily financování předškolního vzdělávání a péče a hospodářskou podporu a posílily iniciativy (např. daňové úlevy, dotace nebo zrušení poplatků) ve prospěch rodičů a opatrovníků, zejména těch, kteří pocházejí ze sociálně a hospodářsky znevýhodněného prostředí, s cílem umožnit a podpořit to, aby rodiče a opatrovníci využívali služby předškolního vzdělávání a péče;

125.  vyzývá členské státy, aby dále investovaly do zaměstnanců s cílem přilákat více lidí do tohoto povolání, aby se tak zajistila dostupnost vysoce kvalifikovaných pracovníků pro předškolní vzdělávání a péči;

126.  vyzývá členské státy, aby reformovaly a zdokonalily své systémy v zájmu dosažení barcelonského cíle spočívajícího v zajištění toho, aby se alespoň 33 % dětí mladších tří let účastnilo programů předškolního vzdělávání a péče;

Školní vzdělávání

127.   vybízí k zavedení tzv. celoškolního přístupu s cílem zvýšit sociální začlenění, dostupnost, demokratickou správu věcí veřejných, kvalitu a rozmanitost v oblasti vzdělávání a zaroveň řešit problém předčasného ukončování školní docházky a osob, které se neúčastní vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravy (NEET), přičemž výsledky vzdělávání, potřeby studentů, blahobyt a zapojení do školního života jsou jádrem všech aktivit; vyslovuje se pro to, aby byly prosazovány a podporovány demokratické struktury pro zastupování studentů na školách;

128.  zdůrazňuje, že vysoký počet osob skupiny NEET – téměř 6,3 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let – by mohl být snížen, kdyby se zabránilo předčasnému ukončení školní docházky díky praktičtějšímu zaměření škol a jejich propojení s místním prostředím, rozvíjení kontaktů s místními podniky, orgány, sociálními institucemi a nevládními organizacemi; domnívá se, že předčasné ukončení školní docházky, které je jedním z důvodů, proč se mladí lidé zařadí mezi osoby, které nejsou zaměstnané, neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, by mohlo být řešeno bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení; domnívá se, že je rovněž důležité podporovat studenty, aby nalezli vlastní metody učení, včetně online kurzů a smíšeného učení; vítá zavádění vhodných a zajímavých osnov a spolehlivých a dobře rozvinutých systémů profesního poradenství s vysoce kvalitními službami poradenství a profesní orientace pro všechny studenty;

129.  zdůrazňuje potřebu posílit příležitosti a struktury vnitřní a vnější spolupráce na úrovni škol, včetně mezioborové spolupráce, týmové výuky, klastrů škol a interakcí s aktéry zapojenými do tvorby a uplatňování vzdělávacích drah, včetně rodičů; upozorňuje na význam mezinárodní výměny a partnerství škol v rámci programů, jako jsou Erasmus+ a e-Twinning;

130.  zdůrazňuje, že školní vzdělávání by mělo být flexibilnější, aby lépe odpovídalo životním podmínkám studentů, a to například zvýšením využívání služeb on-line, aby se tak mohly zlepšit například i příležitosti kombinovaného vzdělávání;

131.   domnívá se, že čím dříve lidé získají dovednosti v oborech STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika), tím lepší jsou jejich vyhlídky na úspěch, pokud jde o vzdělávání a podnikání v budoucnosti; vyzývá proto k většímu počtu iniciativ v oborech STEAM na školní úrovni a zároveň k podpoře humanitních a společenských věd, mimo jiné prostřednictvím posílené a diferencované spolupráce s vysokoškolskými a výzkumnými institucemi;

132.  vyzývá Komisi, aby v rámci formálního a neformálního vzdělávacího prostředí podporovala mezi mladými Evropany rozvoj jazykových znalostí zavedením inovativních mnohojazyčných pedagogických postupů, sdílením osvědčených postupů v této oblasti a zvýšením jazykových kompetencí učitelů;

133.   vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly stávající iniciativy a rozvíjely a uplatňovaly komplexní politiky v oblasti inkluzivního vzdělávání a strategie zaměřené na naplňování specifických potřeb, podporu práv nejzranitelnějších skupin, vytvoření inkluzivnějšího vzdělávacího prostředí a podporu otevřenosti a angažovanosti; žádá Komisi, aby společně s Evropskou agenturou pro speciální a inkluzivní vzdělávání vyvinula inovativní metody a vzdělávací nástroje na podporu začlenění a uspokojení potřeb jednotlivých žáků;

134.  doporučuje členským státům, aby do osnov na středních školách zahrnuly výuku o EU s cílem předat studentům poznatky o tom, jak Unie funguje, o jejích dějinách a o hodnotě evropského občanství;

135.  zdůrazňuje, že s cílem zvýšit povědomí o dané problematice a prosazovat práva žen v oblasti vzdělávání je důležité zahrnout do školních učebních osnov a vzdělávacího obsahu znalosti o historii ženské emancipace, a zejména o volebním právu žen, a to i při příležitosti symbolických výročí (např. 100 let volebního práva žen v Polsku a Německu v roce 2018);

136.  zdůrazňuje význam zdravotní a vztahové výchovy, jejíž součástí musí být výuka pro děti a mladé lidi v oblasti vztahů založených na rovnosti, souhlasu, respektu a vzájemnosti a také výuka o právech žen a dívek, včetně reprodukčního a sexuálního zdraví a práv, jako nástroje boje proti stereotypům a předcházení násilí na základě pohlaví a podpory dobrých životních podmínek;

137.  podporuje školní kurzy pořádané Červeným křížem, díky nimž by si studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci osvojili základní dovednosti v oblasti první pomoci, které by mohli využít v případě naléhavé situace;

138.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pilotní systém podpory výměn středoškoláků tak, aby alespoň jeden semestr v akademickém roce mohli strávit v jiném členském státě;

139.  žádá členské státy, aby používání standardizovaných testů jako nástroje pro posouzení úrovně nabytých znalostí a dovedností omezily na nezbytné minimum;

140.  vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí opatření k zajištění uznávání studijních pobytů v zahraničí, které nejsou uzavřeny získáním diplomu či kvalifikace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby navrhla pokyny pro uznávání studijních pobytů v zahraničí a aby přitom přihlédla ke stávajícím osvědčeným postupům členských států, k zásadě vzájemného uznávání mezi vzdělávacími systémy, k přístupu založenému na klíčových kompetencích a ke zvláštním rysům vzdělávacích systémů a kultury členských států;

141.   vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby řešily problém šikany, internetové šikany, obtěžování, závislosti a násilí ve školách tím, že ve spolupráci s přímými příjemci a se všemi zúčastněnými stranami (zejména učiteli, sdruženími rodičů a zvláštními nevládními organizacemi) vytvoří preventivní programy a osvětové kampaně podporující inkluzi;

142.  doporučuje členským státům, jejich vzdělávacím institucím a Komisi, aby se aktivněji podílely na podpoře provozování sportu mezi žáky;

Vysokoškolské vzdělávání

143.  vyzývá k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání s využitím potenciálu stávajících rámců, např. Evropského výzkumného prostoru, Unie inovací, Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, a to tak, aby se tyto rámce navzájem posilovaly a doplňovaly;

144.  nabádá členské státy, aby investovaly nejméně 2 % svých HDP do vysokoškolského vzdělávání a aby do roku 2020 dodržely referenční hodnotu investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP Unie;

145.   navrhuje, aby členské státy a regionální orgány při využívání svých celostátních a regionálních prostředků a při přidělování prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů upřednostňovaly vzdělávací programy a posílení spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, světem práce, odvětvím, výzkumnými komunitami a celou společností;

146.  žádá členské státy, aby podporovaly inkluzivnější a přístupnější mobilitu studentů, stážistů, začínajících učitelů, výzkumných pracovníků a administrativních pracovníků, jelikož přispívá k jejich osobnímu i profesnímu rozvoji i k větší kvalitě učení, výuky, výzkumu a správy; vyzývá k usnadnění mobility pro všechny, mimo jiné prostřednictvím hladkého uznávání kreditů a akademických a profesních kvalifikací získaných v zahraničí, přiměřeným financováním a osobní pomocí, zaručením sociálních práv a případně prostřednictvím začlenění vzdělávací mobility jako součásti vzdělávacích programů; v této souvislosti bere na vědomí nové iniciativy ze strany Komise, včetně evropské studentské karty, jejichž cílem je usnadnit přeshraniční mobilitu studentů;

147.  domnívá se, že je třeba navýšit finanční prostředky na mobilitu učitelů a výzkumných pracovníků tím, že kromě úhrady nákladů jim budou nabízena stipendia na studium či výzkum, prodlouží se pobyty v zahraničí, budou usnadňovány postupy udělování povolení a prosazovány formy společné ochrany učitelů a výzkumných pracovníků;

148.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v tom, aby zlepšily mobilitu v rámci vzdělávání dospělých, kterou se již zabývá program Erasmus+;

149.  zdůrazňuje význam zaručení vzájemného přeshraničního uznávání a kompatibility kvalifikací a akademických titulů s cílem posílit systém zajištění kvality na úrovni EU a ve všech zemích, které se zapojily do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

150.   zdůrazňuje, že je třeba vytvořit ucelené strategie a odpovídající nástroje pro určení kvality nových způsobů výuky a učení, např. elektronického učení, hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC) a zdrojů s otevřeným přístupem; v této souvislosti uznává úlohu Evropského sdružení pro zabezpečení kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA) a dalších příslušných evropských sítí, které přispívají k zajištění kvality;

151.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mezi vysokoškolskými institucemi, regionálními a místními orgány a zaměstnavateli podporovaly obnovený program EU pro vysokoškolské vzdělávání s ohledem na řešení potřeb a problémů, jimž vysokoškolské instituce a studenti čelí, vytváření vazeb s místními a regionálními aktéry, oslovení místní komunity, podporu místního a regionálního rozvoje a inovací, budování propojených systémů vysokoškolského vzdělávání podporujícího začlenění, posílení spolupráce se světem práce a řešení potřeb, pokud jde o regionální dovednosti; dále vyzývá vysokoškolské instituce, aby se mimo jiné účastnily ve větší míře místního a regionálního rozvoje tím, že se zapojí do projektů komunitní spolupráce;

152.   vyzývá ke splnění závazků nové agendy dovedností, včetně podpory členských států při zvyšování úsilí o větší informovanosti o tom, jak si absolventi vedou na trhu práce; vítá v této souvislosti návrh, aby byl do roku 2020 vytvořen evropský systém pro sledování absolventů; domnívá se, že informace získané na základě sledování uplatnění absolventů a shromažďování přesných a náležitých údajů (nejen na vnitrostátní, ale i na úrovni EU) jsou zásadní pro zajištění kvality a rozvoj kvalitního vzdělávání;

153.  vybízí Komisi, aby vynaložila větší úsilí o snížení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací mezi členskými státy a regiony tím, že navrhne nové iniciativy v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“, a aby podpořila kombinaci výzkumných a výukových činností pro ty příjemce akcí „Marie Curie-Skłodowska“, kteří se připravují na akademickou dráhu;

154.  navrhuje, aby koalice STE(A)M EU pokrývala širokou škálu oborů s cílem připravit studenty na život a práci v rychle se měnící realitě;

155.  zasazuje se za to, aby studentům byly udělovány kredity v rámci evropského kreditního systému (ECTS) za dobrovolnickou komunitní činnost, což přispěje k jejich profesnímu a osobnímu rozvoji;

156.  zdůrazňuje, že programy mezinárodní spolupráce, kulturní diplomacie a politické dialogy se třetími zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání nejen usnadňují tok znalostí, ale přispívají i ke zlepšení kvality a mezinárodního postavení evropského vysokoškolského vzdělávání, posilování výzkumu a inovací a k podpoře mobility, mezikulturního dialogu a mezinárodního rozvoje v souladu s cíli EU v oblasti vnější činnosti;

157.  zastává názor, že v kontextu čím dál větší digitalizace a robotizace evropských společností by perspektivní vzdělávací systémy měly zahrnovat učení se udržitelnosti a budování míru a být koncipovány v rámci obecnějších úvah o profesní gramotnosti a neměly by se soustřeďovat pouze na hospodářský růst, ale i na osobní rozvoj, upevňování zdraví a dobrých životních podmínek studentů a žáků;

158.  žádá členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a světem práce tak, aby studenti byli lépe připraveni zapojit se do pracovního procesu, a přijaly opatření k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatky v oblasti dovedností; v této souvislosti vyzývá k začlenění kvalitních relevantních pracovních stáží, uznávaných v rámci kreditů ECTS, do programů vysokoškolského vzdělávání a do systémů odborného vzdělávání a přípravy a k posílení spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, trhem práce, výzkumným odvětvím a místními a regionálními hospodářskými subjekty při vytváření kvalitních systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy, profesního poradenství, učňovské přípravy, stáží a také odborné přípravy vycházející z reality, které by měly být součástí vysokoškolských osnov a osnov odborného vzdělávání; dále vyzývá členské státy k zajištění toho, aby každý mladý člověk v EU měl právo na zaměstnání, učňovskou přípravu, další vzdělávání či kombinaci práce a odborné přípravy;

159.  domnívá se, že pro zajištění kvalitních učňovských míst nebo odborných stáží je nutné uzavřít smlouvy o učňovském vzdělávání, v nichž by byly stanoveny úlohy a odpovědnost všech stran a uvedena délka tohoto vzdělávání, učební cíle a úkoly odpovídající jasně stanoveným dovednostem, které je třeba rozvíjet, zaměstnanecký status, odpovídající náhrady/odměny, i za přesčasy, systémy sociální ochrany a zabezpečení podle platných vnitrostátních právních předpisů, platných kolektivních smluv nebo obou;

160.  zdůrazňuje, že je třeba nabízet vhodný obsah vzdělávání a odborné přípravy a důstojné pracovní podmínky pro stáže a učňovská místa, aby byla zajištěna jejich rozhodující úloha při přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu; zdůrazňuje, že učňovská místa a stáže by nikdy neměly nahrazovat pracovní místa a stážisté ani učni by neměli být považováni za levnou či dokonce neplacenou pracovní sílu;

161.  navrhuje, aby univerzity a školicí střediska poskytovaly základní a další odbornou přípravu pro učitele odborného vzdělávání a přípravy, na jejíž realizaci se budou podílet odborníci z pracovních oblastí odpovídajících zvláštním oborům, kterých se kurzy odborného vzdělávání týkají;

Učitel jako garant kvalitní výuky

162.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily učitele v začleňování inovací a technologií do výuky tím, že zlepší jejich digitální dovednosti a poskytnou jim příslušné zdroje a podporu, např. v podobě zvýšení počtu nabídek opakovacího školení, vytvoření virtuálních komunit a otevřených vzdělávacích zdrojů a kurzů;

163.  podporuje vytvoření Akademie pro výuku a učení, která učitelům nabídne další možnost vzdělávání a výměny osvědčených postupů na evropské úrovni a bude centrem pro on-line výměny, sdílení zkušeností a vzájemné učení, jakož i místem pravidelných setkání v podobě workshopů, seminářů a konferencí podporujících spolupráci učitelů, zvyšujících kvalitu výuky a přispívajících k profesnímu rozvoji učitelů; vyzývá Komisi, aby navrhla projekt pro vytvoření takové akademie, přičemž se bude rovněž vycházet z know-how Akademie Evropské sítě škol (European Schoolnet Academy).

164.  připomíná význam pedagogického vzdělávání učitelů ve vysokoškolských institucích a zohlednění pedagogických dovedností přinejmenším stejně důležitých pro výzkumné dovednosti během náborového procesu; zdůrazňuje úlohu vzdělávání založeného na výzkumu a pedagogického výzkumu jakožto prostředku k povzbuzení přístupu k výuce a učení, který je zaměřen na studenta, k aktivnímu učení, posílení rozvoje dovedností a zdokonalení metodiky výuky;

165.  vyzývá členské státy, aby zavedly pobídky, které přilákají a motivují mladé lidi a kvalifikované učitele, aby vstoupili do vzdělávacího systému a pracovali v něm;

166.  zdůrazňuje, že je třeba uznat profesní postavení pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče;

167.  vyzývá k podpoře učitelů, kteří zajišťují vícejazyčné kurzy, jelikož tyto kurzy jsou důležitým faktorem internacionalizace vzdělávání;

168.  zdůrazňuje význam mezikulturního učení jako součásti vzdělání učitelů, které přispěje ke zlepšení jejich mezikulturní kompetence s cílem prosazovat evropskou kulturu a společné hodnoty a také evropský rozměr výuky; zdůrazňuje, že mezikulturní kompetence mají pro práci ve stále rozmanitějších společnostech a pro podporu internacionalizace ve školách zásadní význam;

169.  je si vědom toho, že aby se maximalizovaly výsledky učení, je třeba vytvořit součinnost mezi znalostmi učitelů a technologickým potenciálem žáků;

170.  vyslovuje se pro to, aby do všech fází vzdělávání učitelů byly začleněny pedagogické stáže, při nichž by učitele vedli proškolení mentoři;

171.  nabádá učitele a ředitele škol, aby podporovali zavádění inovací do školního prostředí a jeho rozvoj a aby se v tomto směru ujali vedoucí úlohy;

172.  vybízí vysokoškolské instituce, aby upřednostňovaly, podporovaly a oceňovaly zlepšování a aktualizaci pedagogických znalostí vysokoškolských učitelů a výzkumných pracovníků, jakož i vzdělávací možnosti, které nabízejí moderní technologie, jako způsob zlepšení výkonu studentů a účinnosti výuky;

173.  podporuje rozvoj nových, inovativních a ambiciózních výukových technik a vzdělávacích standardů, aby lépe odpovídaly potřebám studentů a vysokoškolských institucí a řešily výzvy rychle se měnícího světa;

174.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 30.

(2)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0360.

(5)

Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.

(6)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(7)

Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 2.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0018.

(9)

Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.

(10)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(11)

http://www.socialsummit17.se/wp-content/uploads/2017/11/Concluding-report-Gothenburg-summit.pdf

(12)

https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/122123.pdf

(13)

Úř. věst. C 104, 16.4.1984, s. 69.

(14)

Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.

(15)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0303.

(16)

http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Gender_statistics

(17)

 http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/3072, https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1502en_0.pdf

(18)

Sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Pokud dnes učíme tak, jak jsme učili včera, bereme našim dětem zítřek.

John Devery

Žijeme v dynamicky se měnícím světě.

Technologický rozvoj a procesy globalizace přinášejí nové výzvy. Tyto výzvy se týkají také vzdělávacích systémů.

V informační společnosti je úkolem vzdělávacích systémů nejen předávat znalosti a schopnost je využívat, ale také učit vytváření znalostí, které jsou zdrojem konkurenceschopnosti a blahobytu občanů a klíčovým hospodářským zdrojem.

Intelektuální potenciál, schopnost přizpůsobit se změnám, vstřícný postoj k inovacím a otevřenost vůči riziku tvoří hodnotu současného lidského kapitálu. Zpravodajka, která se zabývá modernizací vzdělávacích systémů, vychází ze tří hlavních axiologických předpokladů:

1.   Škola, jakožto tradiční místo nabývání znalostí, je dnes doplněna o celou řadu jiných dostupných zdrojů informací. Moderní technologie vzdělání osvobodily, stvořily možnosti pro mnoharozměrné vzdělávací činnosti a vytvořily VZDĚLÁVACÍ PROSTOR. Zásadní výzvou je pojmout školu tak, aby byla v tomto prostoru nejzajímavějším místem.

2.   Úlohou vzdělávacích systémů je vychovat plnohodnotného ČLOVĚKA, který se profesně, kulturně a občansky seberealizuje v různorodém globálním prostředí.

3.   Rozvoj lidstva vyžaduje nejen bezpečnost, na kterou jsou státy ochotny vynakládat prostředky a zakládat obranné pakty. Nezbytnou podmínkou úspěšného rozvoje je CIVILIZAČNÍ PAKT, který je založen na inkluzivních, vysoce kvalitních a dostatečně financovaných vzdělávacích systémech.

Zpravodajka zprávu strukturovala takto.

Zaprvé zdůrazňuje význam vzdělání jako klíčového ekonomického potenciálu a základního faktoru rozvoje v informační společnosti. Poté přibližuje měnící se realitu v oblasti vzdělávání a upozorňuje na jednotlivé výzvy, jaké přináší na různých úrovních vzdělávání. Dále se věnuje tematice učitelů, kteří jsou hlavními garanty účinné modernizace vzdělávacích systémů. Na závěr předkládá řadu doporučení pro účinné vypracování a zavedení procesu vzdělávacích reforem.

Demografické a sociální výzvy, kterým Evropa čelí, požadavky pracovního trhu, nové technologie a individuální vzdělávací preference a potřeby udávají směr změn ve vzdělávání. Zásadní je, aby vzdělávací systémy zohledňovaly výše uvedené faktory a nabízely nejen vysoce kvalitní znalosti, ale také odpovídající soubor kompetencí, včetně klíčové kompetence 21. století, tedy schopnosti celoživotního učení.

Předškolní vzdělávání a péče

Zpravodajka zdůrazňuje význam předškolního vzdělávání a péče pro celkový rozvoj dítěte, pro utváření jeho kladného postoje ke vzdělávání a schopnosti se učit. V tomto kontextu věnuje zvláštní pozornost usnadnění přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči pro všechny a potřebě podpory jak v oblasti infrastruktury, tak pokud jde o finanční podporu rodin ze znevýhodněných prostředí. Klíčová je také profesionalita a kompetence osob pracujících s dětmi a právní úprava jejich profesního postavení. Zpravodajka vyzývá rovněž k vypracování evropského rámce předškolního vzdělávání a péče, který by zaručoval komplexní rozvoj dítěte, a také ke sledování kvality předškolního vzdělávání a péče. Konečným stádiem předškolního vzdělávání a péče by měla být spolupráce osob pracujících s dětmi s jejich budoucími učiteli, aby správným způsobem a se zohledněním schopností a preferencí dítěte bylo možné navrhnout personalizovaný vzdělávací proces umožňující komplexní rozvoj osobnosti dítěte. Individualizace vzdělávacího procesu ve spojení s jasně vymezenými cíli výuky a motivující vzdělávací prostředí představují pro zpravodajku zásadní výzvu a cíl modernizované školy.

Školní vzdělávání

Škola s učitelem jakožto jediným zprostředkovatelem znalostí, které žák musí ovládnout, je minulostí. Zpravodajka nahlíží na současné školy jako na centra kritického a tvůrčího myšlení. To vyžaduje změny vzdělávacího paradigmatu. Verbální předávání informací a memorování je třeba nahradit procesem myšlení, porozumění a diskuze. To vyžaduje vysoce kvalitní vzdělávací programy a také mimořádnou péči věnovanou zvládnutí základních dovedností. Požadavkem globálního světa jsou také jazykové znalosti.

Moderní technologie a možnosti, které nabízejí, mohou výrazně usnadnit interakci mezi učitelem a žákem, vyrovnávat deficity ve vzdělání vyplývající z determinantů prostředí, z něhož žáci pocházejí, a zefektivnit proces učení a učinit ho zajímavým.

Škola by kromě vzdělávací funkce měla plnit také mnoharozměrnou sociální funkci spočívající v podpoře začlenění, vyrovnání vzdělávacích příležitostí, schopnosti týmové práce, realizace projektů a občanské angažovanosti. Škola musí být také bezpečným místem pro žáky i učitele. Proto zpravodajka vyzývá k vypracování strategií předcházejících šikaně, internetové šikaně, diskriminaci a veškerému obtěžování.

To není možné bez kompetentního řízení, bez podpory učitelů a vedení škol a bez uplatnění celoškolního přístupu, v rámci něhož celá škola společně s externími zúčastněnými stranami a místním společenstvím spolupracuje na tom, aby byla kvalitní a plnila všechny své funkce.

Silné místní ukotvení školy vede k decentralizaci a k rostoucí autonomii škol. To je prospěšný jev, pokud jsou školy schopny účinně plánovat a řídit svůj rozvoj a prezentovat výsledky své práce rodičům, místnímu společenství a orgánům v oblasti vzdělávání.

Vysokoškolské vzdělávání

Vysokoškolské vzdělávání plní zásadní úlohu v oblasti rozvoje potenciálu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Úroveň vzdělání, podnikatelský duch a kladný postoj k inovacím zaručují uskutečnění evropského projektu.

V tomto kontextu zpravodajka zdůrazňuje nutnost posílení tzv. znalostního trojúhelníku a zlepšení vazeb mezi výzkumem a výukou. Zdůrazňuje rovněž, že systémy vysokoškolského vzdělávání musí rozhodně být pružnější a otevřenější, musí usnadňovat přechod mezi různými úrovněmi vzdělávání, umožňovat uznávání informálního a neformálního učení a různé formy realizace vzdělávacího programu s využitím nových technologií, které umožňují zaměřit se na studenta a nabízet mezioborové programy.

Pro rozvoj průřezových, sociálních a občanských kompetencí je zásadní zahrnout do vysokoškolských studijních programů praxi ohodnocenou kredity ECTS, zavést duální vzdělávání a zohledňovat lokální problémy a potřeby prostřednictvím jejich zahrnutí do didaktických programů a výzkumných projektů a posilovat tak rozvoj inteligentních specializací.

Zpravodajka se domnívá, že výměna dobré praxe a všestranná spolupráce uskutečňovaná prostřednictvím větší mobility studentů a personálu, zlepšení procesu uznávání diplomů a také mezinárodní rozměr učebních osnov a výzkumu by měly být zásadními prvky evropských vysokoškolských institucí.

Učitel jako garant kvalitní výuky

Klíčovým prvkem všech změn ve vzdělávacích systémech jsou učitelé, jejich dovednosti a angažovanost. Zpravodajka zdůrazňuje nutnost přilákat k učitelskému povolání motivované uchazeče, kteří mají pedagogické předpoklady. Podle zpravodajky je nezbytné v oborech vzdělávajících učitele změnit osnovy i výukové metody. Dobré akademické znalosti jsou nezbytnou podmínkou práce učitele, ale neméně důležitou podmínkou je jeho schopnost pracovat s dětmi a mládeží.

V tomto kontextu zpravodajka zdůrazňuje obrovský význam modulu odborné praxe získané během pedagogického studia a také nutnost vybavit učitele dobrými digitálními schopnostmi, které umožní dosáhnout kýžené synergie mezi znalostmi a schopnostmi učitele a dovednostmi žáka.

Zpravodajka zdůrazňuje rovněž nutnost zlepšit postavení učitelů, jejich pracovní podmínky, profesních vyhlídky a odměňování. Zdůrazňuje také potřebu investovat do trvalého profesního rozvoje učitelů a nutnost zvýšit jejich účast v mezinárodní výměně.

V kontextu výše uvedených úvah zpravodajka podporuje koncepci Evropské komise, jejímž cílem je vytvořit Evropský prostor vzdělávání. Zdůrazňuje však, že tento prostor musí být v souladu s dosavadními výsledky Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a Evropského prostoru výzkumu a inovací. Rovněž se domnívá, že tento prostor by měl získat silnou politickou podporu členských států, jejichž společné úsilí bude představovat nový podnět pro rozvoj vzdělávání za současného dodržení zásad subsidiarity, svobody vzdělávání a institucionální autonomie.

Zpravodajka dále vyzývá členské státy a regionální orgány, aby zvýšily výdaje na vzdělávání s využitím evropských strukturálních a investičních fondů a aby podporovaly učitele a vedoucí pracovníky v oblasti moderních technologií a v oblasti vypracování výukových metod zaměřených na studujícího zajišťujících vysokou kvalitu vzdělávání, pokud jde o úroveň znalostí a dovedností, o kreativitu i o schopnost celoživotního učení.

Zpravodajka při vypracovávání zprávy navázala kontakt s řadou zúčastněných stran: s orgány EU, s představiteli různých úrovní vzdělávání a se sdruženími zabývajícími se vzděláváním. Uspořádala rovněž seminář na téma modernizace vzdělávání, kterého se zúčastnili mimo jiné evropský komisař Tibora Navracsics, předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání Petra Kammerevertová, poslanci Evropského parlamentu, zástupci Evropské komise, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů a zástupci vědeckých kruhů a řady organizací a sdružení(1).

(1)

Přednášející: Dr. Jan Peeters, Centre for Innovation in the Early Years (Centrum pro inovace v raném věku); Larissa Nenning, Organising Bureau of European School Student Unions (Organizační výbor studentských unií evropských škol); Dr. Thomas Ekman Jørgensen, European University Association (Evropská asociace univerzit); Sarika Vij, The Guild of European Research-Intensive Universities (Cech evropských univerzit s intenzivním výzkumem); Asa Morberg, Association for Teacher Education in Europe (Asociace pro vzdělávání učitelů v Evropě); Eduardo Nadal, European Trade Union Committee for Education (Evropský odborový výbor pro vzdělávání); Brikena Xhomaqi, Lifelong Learning Platform (Platforma pro celoživotní učení), Horst Dreimann, European Association of Institutes for Vocational Training (Evropská asociace ústavů odborného vzdělávání).

Některé zúčastněné organizace: Democracy and Human Rights Education in Europe (Vzdělávání v oblasti demokracie a lidských práv v Evropě), AEGEE / European Students’ Forum (Evropské fórum studentů), International Organization for the Development of Freedom of Education (Mezinárodní organizace pro rozvoj svobody vzdělávání), Erasmus Student Network (Síť studentů programu Erasmus), European University Foundation (Evropská nadace univerzit), World Scout Bureau – European Regional Office (Světová skautská kancelář – Evropská regionální kancelář), European Association of Service Providers for Persons with Disabilities (Evropská asociace poskytovatelů služeb pro osoby se zdravotním postižením), European Youth Forum (Evropské fórum mládeže), European Association for Quality Assurance in Higher Education (Evropská asociace pro zajišťování kvality ve vysokém školství), ThinkYoung, European Association of Regions and Local Authorities for Lifelong Learning (Evropská asociace regionů a místních orgánů pro celoživotní učení), European Association of Institutions in Higher Education (Evropská asociace institucí terciárního vzdělávání), The European Council for Steiner Waldorf Education Georg Jürgens (Evropská rada waldorfských škol – Georg Jürgens), European Council of National Associations of Independent Schools (Evropská rada národních asociací nezávislých škol), Youth for Exchange and Understanding (Mládež pro výměnu a porozumění), German Academic Exchange Service (Německá akademická výměnná služba), European Educational Exchanges – Youth for Understanding (Evropské vzdělávací výměny – Mládež pro porozumění), European Federation for Intercultural Learning (Evropská federace pro mezikulturní vzdělávání), Association for Teacher Education in Europe (Asociace pro vzdělávání učitelů v Evropě), ADS Insight Sprl. Obdržená písemná stanoviska: European Parents’ Association (Evropská asociace rodičů), European Students’ Union (Evropská studentská unie), International Certificate Conference Languages.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (11.4.2018)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k modernizaci vzdělávání v Evropské unii

(2017/2224(INI))

Zpravodajka (*): Agnieszka Kozłowska-Rajewicz

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že členské státy EU nesou odpovědnost za své systémy vzdělávání a odborné přípravy a EU jim pomáhá stanovovat společné cíle a sdílet osvědčené postupy;

2.  připomíná, že vzdělávání, které by mělo prohlubovat kritické, analytické a nezávislé myšlení a zaměřovat se na kulturní a společenské otázky stejně jako na potřeby trhu práce, má zásadní význam pro odpovědné občanství založené na vzájemném respektu a základních hodnotách a je základním lidským právem;

3.  připomíná navíc, že první zásadou evropského pilíře sociálních práv je, že každý má právo na kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení podporující začlenění, aby získal a udržel si dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládnout přechody na trhu práce;

4.  konstatuje, že v souvislosti s rostoucími sociálně-ekonomickými rozdíly v Unii v posledních deseti letech pomáhá kvalitní vzdělávání na všech úrovních omezit nerovnosti, včetně mezigeneračních sociálně-ekonomických rozdílů, a genderové stereotypy a nerovnost a plní významnou úlohu při posilování vzestupné sociální mobility a soudržnosti;

5.  zdůrazňuje, že kvalita učitelů a jejich autonomie, pokud jde o sledování vzdělávacího programu a volbu vzdělávacích metod, jsou předpokladem pro kvalitní vzdělávání, které žákům poskytuje nejlepší základ pro další rozvoj a úspěch na trhu práce;

6.  s ohledem na tyto okolnosti zdůrazňuje zejména, že přístup ke kvalitnímu vzdělání by měly mít všechny děti a studenti v EU, včetně osob se zdravotním postižením, a to bez ohledu na sociálně-ekonomický, zeměpisný nebo kulturní status jejich rodičů; vyzývá proto členské státy, aby investovaly do kvalitních systémů vzdělávání a odborné přípravy;

7.  domnívá se, že dosažení sekundárního vzdělání by mělo být bezplatné a povinné, a vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o to, aby lidem, kteří odešli předčasně ze základní nebo střední školy, daly možnost opět se zapsat ke studiu a dokončit jej;

8.  zdůrazňuje, že je nutné zachovat místní školy a vzdělávací zařízení ve všech regionech EU jako nezbytný základ pro dobré vzdělání a rovnost příležitostí v rámci harmonizace životních a pracovních podmínek v Evropě;

9.  zdůrazňuje, že v postindustriálním období přechod k vyspělému hospodářství EU, jakož i digitalizace, automatizace a robotizace trhu práce v EU, zvýšily poptávku po vysokých kvalifikacích a dovednostech (například rychlé změny v odvětvích souvisejících s IKT povedou k tomu, že do roce 2020 bude v celém hospodářství EU 756 000 volných míst pro odborníky v oblasti IKT) a poptávka po nízkých kvalifikacích a dovednostech se snížila(1); vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila, jaký dopad mají a budou mít digitalizace, automatizace a robotizace na počet a druhy pracovních míst;

10.  zdůrazňuje, že kvalifikace pracovní síly často neodpovídají potřebám trhu práce a v tomto ohledu konstatuje, že navzdory silné poptávce po dovednostech na vysoké úrovni na trhu práce a navzdory reakci vzdělávacího systému v podobě intenzivního rozvoje vysokoškolských institucí(2) přibližně 20 % Evropanů včetně 1 % absolventů vysokých škol postrádá základní dovednosti, jako je gramotnost nebo znalost početních úkonů2,(3); připomíná navíc, že 44 % Evropanů postrádá digitální dovednosti2,3, což vytváří závažné překážky na technologicky vyspělém pracovním trhu stejně jako v občanském a aktivním zapojení do společnosti;

11.  konstatuje, že členské státy by měly zaručit, aby nikdo neukončil školní docházku, aniž by získal základní dovednosti, včetně základních digitálních dovedností; zdůrazňuje skutečnost, že většina pracovních míst nyní vyžaduje vyšší gramotnost, znalost početních úkonů, digitální gramotnost a další klíčové dovednosti a že moderní vzdělávací systémy by tedy měly spojovat všech osm klíčových kompetencí uvedených v návrhu Komise na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, které zahrnují rovněž znalosti a postoje; vítá skutečnost, že návrh zařazuje mezi základní dovednosti rovněž digitální dovednosti;

12.  zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité maximálně využít digitalizace ve všech formách vzdělávání; vyzývá proto členské státy a regiony, aby podporovaly digitální a digitalizované vzdělávání na všech typech škol;

13.  vyzývá členské státy zejména, aby zlepšily digitální gramotnost občanů prostřednictvím odpovídajícího vzdělávání od rané fáze, které rozvíjí jazykové, logické a matematické dovednosti stejně jako symbolické myšlení na základě kódování, programování a souvisejících činností, jež jsou důležité pro pracovní místa v odvětvích využívajících špičkové technologie a obecně na digitalizovaném trhu práce; konstatuje, že tyto dovednosti mají univerzální povahu a mohou být užitečné v mnoha jiných odvětvích i v běžném životě; vítá v tomto ohledu iniciativy Komise, jako je například Týden programování a Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa, a vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní vnitrostátní strategie pro digitální dovednosti, které by mohly pomoci a podpořit jak učitele, tak studenty, aby získávali digitální dovednosti;

14.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby osvojení si základních dovedností bylo podmínkou pro absolvování každé školy od primární úrovně až po univerzity, včetně vzdělávacích center pro dospělé, a vyzývá členské státy, aby se přednostně zaměřily na doplnění vzdělání dospělých s nízkou úrovní dovedností; vítá v této souvislosti iniciativu Cesta prohlubování dovedností – významný program v rámci nové agendy dovedností pro Evropu;

15.  považuje za klíčové, aby odborné vzdělávání učitelů jak na univerzitní úrovni, tak v rámci profesního vzdělávání po celou dobu jejich kariéry zahrnovalo digitální gramotnost a dovednosti;

16.  zdůrazňuje, že základní digitální dovednosti a digitální gramotnost rozvíjené prostřednictvím vzdělávacích systémů by měly zahrnovat výuku rozumného používání elektronického zařízení, aby se zabránilo nadměrnému používání počítačů, internetu nebo mobilních telefonů a aby děti byly chráněny před závislostí na počítačových hrách a sociálních sítích;

17.  zdůrazňuje význam celoživotního profesního poradenství, jehož cílem je zajistit účast občanů na vhodné, flexibilní a vysoce kvalitní odborné přípravě a profesním růstu; zdůrazňuje, že je třeba podporovat možnosti učňovského vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím informačních kampaní pro studenty, jejich rodiče, dospělé studenty, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnavatele a veřejné služby v oblasti zaměstnanosti;

18.  připomíná význam celoživotního učení ve formě zvyšování vzdělávání a rekvalifikace pro otevírání nových možností aktivního začleňování a pro rozvíjení dovedností a kvalifikací, zejména pro osoby s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané, osoby se zvláštními potřebami, starší generace a migranty; zdůrazňuje, že je třeba usilovat o individuální přístup k profesnímu rozvoji a celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě; vybízí Komisi, aby podporovala členské státy při vytváření programů odborné přípravy a vzdělávání usnadňujících aktivní začleňování a opětovnou integraci dospělých, kteří se vracejí na trh práce;

19.  vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly příležitosti pro dospělé s nízkou kvalifikací, které jim umožní zlepšit jejich dovednosti, včetně přístupu k poradenství a službám profesní orientace, a aby o těchto příležitostech informovaly; zdůrazňuje, že tyto informace musí být dostupné v přístupném a uživatelsky vstřícném formátu;

20.  poukazuje na to, že bez ohledu na 2 miliony volných pracovních míst v EU více než 30 % kvalifikovaných mladých lidí s vysokoškolským diplomem má zaměstnání, které neodpovídá jejich dovednostem a přáním, zatímco 40 % evropských zaměstnavatelů má problémy najít pracovníky s požadovanými dovednostmi(4);

21.  konstatuje, že nesoulad mezi dovednostmi je důsledkem nejen neodpovídající kvalifikace, ale také nedostatečné nebo naopak nadbytečné kvalifikace;

22.  zdůrazňuje, že nesoulad mezi dovednostmi a nedostatky na trhu práce jsou významnými faktory jak v případě nezaměstnanosti, tak v případě neobsazených pracovních míst(5); domnívá se, že tyto znepokojivé jevy by měly být mimo jiné řešeny:

– užší spoluprací vzdělávacích systémů s obchodními a sociálními partnery, jako jsou sdružení zaměstnavatelů a odborové svazy, například přizváním odborníků a profesionálů, aby se zapojili do vytváření učební přípravy a stáží se skutečnou vzdělávací hodnotou,

– zlepšením mobility mezi přeshraničními regiony, včetně výměny odborných znalostí na nejvyšší politické úrovni, a

– zaměřením se na celkový rozvoj studentů, nejen jejich zaměstnatelnosti, ale také jejich sociálních a občanských dovedností; vybízí členské státy v této souvislosti, aby se více zaměřily na průřezové a měkké dovednosti (soft skills), mezikulturní dovednosti, kritické a kreativní myšlení a řešení problémů a podnikání, což jsou dovednosti, které jsou vyžadovány na trhu práce;

23.  konstatuje, že různá pracovní místa mohou vyžadovat stejné dovednosti a zahrnují stejné úkoly; domnívá se proto, že vzdělávací systémy by měly být zaměřeny na dovednosti a úkoly, které by umožňovaly rychlý přechod mezi pracovními místy; zdůrazňuje, že v souvislosti se společenským vývojem a vývojem trhu práce by se vzdělávací systémy měly zaměřit na poskytnutí správného souboru dovedností, kompetencí a znalostí, které by studentům pomohly stát se aktivními evropskými občany a být úspěšní na trhu práce; zdůrazňuje, že rozvoj a posílení dovedností je nepřetržitým procesem, který prochází všemi úrovněmi vzdělávání i trhem práce; domnívá se, že dovednosti a kompetence by měly být využívány jak ve vzdělávacím procesu, tak při uznávání vzdělání a kvalifikací prostřednictvím systému mikrokreditů – krátkých kurzů umožňujících získat osvědčení;

24.  vítá v tomto ohledu sdělení Komise o nové agendě dovedností pro Evropu(6), které navrhuje řešení nesouladu mezi dovednostmi a nedostatky a nalezení vhodného systému uznávání dovedností; připomíná význam deseti opatření zahájených jako součást této agendy, která stanoví správnou odbornou přípravu pro osoby v EU a podporují získávání dovedností; domnívá se, že porozumění trendům a strukturám poptávky po dovednostech a pracovních místech umožňuje lidem lépe volit povolání, nalézt kvalitní pracovní místa a zlepšit jejich životní šance; vyzývá proto k vypracování dalších prognóz potřebných dovedností;

25.  konstatuje dále, že Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) předpokládá souběžný nárůst dovedností jak na straně poptávky, tak nabídky do roku 2025, a bere na vědomí, že poptávka po vysokých dovednostech na trhu práce roste rychleji než nabídka vzdělávacího systému; připomíná zejména, že podle očekávání by v odvětvích založených na přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice mělo do roku 2020 chybět 200 000 pracovníků; vyzývá ke zlepšení spolupráce se sociálními partnery s cílem zohlednit potřeby trhu práce a k vypracování dalších prognóz dovedností pro rozvoj trhu práce; vítá skutečnost, že uživatelům budoucí platformy Europass budou poskytovány poznatky o dovednostech, které jim pomohou při jejich vzdělávání a volbě povolání;

26.  konstatuje, že značný počet nových pracovních míst vzniká v odvětvích spojených s obnovitelnými energiemi a že ekologická odvětví a profese by měly být odpovídajícím způsobem začleněny do školních kurikul;

27.  zdůrazňuje, že vysoký počet osob, které nejsou zaměstnané, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) – téměř 6,3 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let – by mohl být snížen, kdyby se zabránilo předčasnému ukončování školní docházky díky praktičtějšímu zaměření škol a jejich propojení s místním prostředím, rozvíjení kontaktů s místními podniky, orgány, sociálními institucemi a nevládními organizacemi; domnívá se, že předčasné ukončení školní docházky, které je jedním z důvodů, proč se mladí lidé zařadí mezi osoby, které nejsou zaměstnané, neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, by mohlo být řešeno bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení; domnívá se, že je rovněž důležité podporovat studenty, aby nalezli vlastní metody učení, včetně online kurzů a smíšeného učení; vítá zavádění vhodných a zajímavých kurikul a spolehlivých a dobře rozvinutých systémů profesního poradenství s vysoce kvalitními službami poradenství a profesní orientace pro všechny studenty;

28.  poukazuje na potřebu zlepšit úroveň dovedností a kvalifikace mezi migranty a uprchlíky; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout opatření jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, s cílem podpořit účinné začlenění do trhu práce i reformy trhu práce, aby bylo možné lépe využít stávajících dovedností, znalostí a kvalifikací; připomíná, že je třeba zlepšit systémy pro uznávání a validaci dovedností a kvalifikací, včetně těch získaných mimo EU;

29.  velmi vítá skutečnost, že Komise v rámci úsilí o modernizaci školního vzdělávání v EU odkazuje konkrétně na význam podpory inkluzivního vzdělávání prostřednictvím výměny osvědčených postupů v oblasti integrace žáků z řad přistěhovalců a šíření společných hodnot;

30.  zdůrazňuje kromě toho, že by rekvalifikace a další opatření v oblasti praktického vzdělávání a odborné přípravy uprchlíků a migrantů měly být dále podporovány;

31.  zdůrazňuje zvláštní okolnosti týkající se vzdělávání dětí a mladistvých, jejichž rodiče z pracovních důvodů cestují po Evropě, a vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, v níž by byla zdůrazněna jejich specifická situace, a to s ohledem na výzvy, jimž čelí z hlediska předškolního a školního vzdělávání;

32.  domnívá se, že by školy měly podporovat a poskytovat inkluzivní vzdělávání pro všechny studenty, zejména pro studenty se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit děti/žáky se zdravotním postižením do vzdělávání, aby mohli vést nezávislý život a být plně začleněni do společnosti jako aktivní účastníci a skuteční přispěvatelé; zastává názor, že přístup žáků se zdravotním postižením ke vzdělání je díky současnému technologickému rozvoji a s tím spojenými metodami formálního i neformálního učení snazší; vyzývá členské státy, aby usnadnily přístup k obecnému kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání při zohlednění potřeb všech studentů se všemi typy zdravotního postižení, což znamená např. poskytování dvojjazyčného inkluzivního vzdělávání neslyšících dětí s ohledem na jejich zvláštní jazykové potřeby; vyzývá členské státy, aby monitorovaly, zda školy neodmítají jednotlivé žáky;

33.  poukazuje na to, že tempo změn na trhu práce, rozmanitost vzdělávacích systémů, rostoucí mobilita pracovníků a zvyšující se míra migrace vyžadují, aby zaměstnavatelé a poskytovatelé vzdělávání uznali získané kvalifikace, dovednosti a schopnosti, včetně těch, které byly získány prostřednictvím neformálního a informálního učení(7), v souladu se srovnatelným systémem hodnocení a na základě osvědčených postupů členských států, které již zavedly nástroje tohoto druhu; v této souvislosti zdůrazňuje význam politické reakce zaměřené na vyloučené a zranitelné skupiny na trhu práce;

34.  připomíná, že v doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení z roku 2012(8) byly členské státy vyzvány, aby měly nejpozději v roce 2018 fungující režim uznávání neformálního a informálního učení;

35.  připomíná význam zlepšení nebo zavedení postupů pro uznávání informálního a neformálního vzdělávání(9) založených na osvědčených postupech členských států, které již nástroje tohoto druhu zavedly;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí o uznávání a validaci neformálního a informálního učení, a vyzývá členské státy, aby uznaly význam a užitečnost mikrokreditů; vítá rozvoj hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC), které by mohly rozšířit přístup ke vzdělávání pro znevýhodněné skupiny nebo osoby, jejichž situace jim brání docházet do místních tříd, a tím zvyšují jejich šance na lepší práci a život, což umožňuje bojovat proti nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi;

37.  vyzývá členské státy, aby daly vzdělávacím systémům mezinárodní rozměr a rozšířily programy na podporu mobility studentů, které je lépe připraví na vstup na trh práce EU, na němž je nedostatek znalostí cizích jazyků a kultur první překážkou pro mobilitu; zdůrazňuje, že programy na podporu mobility studentů přispěly k evropské integraci a měly pozitivní dopad na zaměstnanost mladých lidí; v této souvislosti požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost přeshraničnímu hledisku vzdělávání, například prostřednictvím podpory výuky jazyků sousedních zemí, a zejména aby byly stanoveny nové akademické priority jak pro akademickou, tak pro odbornou profesní dráhu; považuje za důležité zajistit, aby se tato opatření týkala všech typů škol a všech úrovní vzdělávání, aby se trh práce EU stal dostupným nejen pro absolventy vysokých škol, ale také pro absolventy odborného vzdělávání a přípravy;

38.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh s cílem zajistit vzájemné uznávání programů mobility, jako je Erasmus+, členskými státy a zajistit trvalé zvýšení investic do programu Erasmus+, jakož i finanční a individuální podporu; bere na vědomí skutečnost, že v roce 2016 bylo z programu Erasmus+ prostřednictvím grantů na mobilitu podpořeno 725 000 Evropanů při studiu, odborné přípravě, výuce, práci nebo dobrovolnické činnosti v zahraničí a že tento program je na dobré cestě ke splnění svého cíle podpořit v období 2014–2020 až 3,7 % mladých lidí v EU;

39.  navrhuje, aby Komise považovala vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání i nadále za jednu z priorit chystaného programu Erasmus+ v příštím finančním období (po roce 2020) v rámci všech jejích činností, včetně mobility;

40.  v souvislosti s rostoucí poptávkou po schopnostech a dovednostech na vysoké úrovni vyjadřuje politování nad skutečností, že v průběhu času má velký rozvoj vysokoškolského vzdělávání za následek inflaci diplomů, a spolu s tím roste nedostatek odborných dovedností a kvalifikací, což vede k nerovnováze na trhu práce;

41.  požaduje v této souvislosti vytváření lepších dovedností zaměřených na trh práce a výrazný nárůst podílu odborné přípravy zaměřené na praxi; vyzývá členské státy, aby více rozvíjely zejména odborné vzdělávání a odbornou přípravu na terciární úrovni, s cílem umožnit studentům získat vysoké kvalifikace týkající se praktických dovedností a odborné přípravy; v této souvislosti zdůrazňuje význam prostupnosti mezi různými vzdělávacími systémy;

42.  konstatuje, že bez ohledu na rostoucí počet studentů je podíl absolventů s vysokou úrovní dovedností mezi členskými státy odlišný a že počet absolventů s velmi nízkou úrovní dovedností se pohybuje v rozmezí od 10 % až po více než 50 %; trvá na tom, že kritéria hodnocení v rámci politik v oblasti vyššího vzdělávání by měla zahrnovat také kritéria kvality, například referenční hodnota pro členské státy na zvýšení počtu studentů(10) by měla být zaměřena nejen na počet diplomů, ale také na skutečnou úroveň dovedností;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby u vysokoškolských institucí, regionálních a místních orgánů a zaměstnavatelů propagovaly obnovený program EU pro vysokoškolské vzdělávání s cílem řešit potřeby a problémy vysokoškolských institucí a studentů, a to vytvářením vazeb na místní a regionální aktéry, oslovením místních komunit, podporou místního a regionálního rozvoje a inovací, budováním propojených systémů vysokoškolského vzdělávání podporujícího začlenění, posílením spolupráce se světem práce a řešením dovedností potřebných na regionální úrovni;

44.  zdůrazňuje dále nedostatek inkluzivního a kvalitního odborného poradenství v členských státech a domnívá se, že pouze atraktivní a vyhledávané programy odborného vzdělávání a přípravy navržené na základě spolupůsobení a spolupráce sociálních partnerů mohou vést k tomu, že si je studenti zvolí;

45.  zdůrazňuje proto, že je třeba zlepšit kvalitu poradenství pro volbu povolání ve školách a že poskytování individuálního poradenství v oblasti vzdělávání a podpory na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy může zlepšit vstup na trh práce;

46.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly konkrétní pracovní příležitosti spojené s odborným vzděláváním a přípravou a význam odborného vzdělávání a přípravy na trhu práce;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby více zviditelnily odborné vzdělávání a přípravu podporou platforem, jako je EURES, s cílem zajistit, aby byly přístupné všem, genderově vyvážené a nediskriminační, dále aby zajistily dostatečné financování a zlepšily jejich kvalitu a atraktivitu a aby prosazovaly duální vzdělávání, učení se prací a učení vycházející z praxe na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání, včetně vysokoškolského vzdělávání, aby bylo možné zajistit pevnější vazby mezi vzděláváním a trhy práce a prostupnost mezi různými typy vzdělávání; zdůrazňuje v této souvislosti, aby místech vzdělávání měla moderní technické vybavení s příslušnou digitální infrastrukturou; požaduje rozvoj a posílení opatření na podporu politiky v oblasti učňovské přípravy a podnikání pro mladé lidi, s cílem usnadnit jim vstup na trh práce;

48.  domnívá se, že pro zajištění kvalitních učňovských míst nebo odborných stáží je nutné uzavřít smlouvy o učňovském vzdělávání, v nichž by byly stanoveny úlohy a odpovědnost všech stran a uvedena délka tohoto vzdělávání, učební cíle a úkoly odpovídající jasně stanoveným dovednostem, které je třeba rozvíjet, zaměstnanecký status, odpovídající náhrady/odměny, i za přesčasy, systémy sociální ochrany a zabezpečení podle platných vnitrostátních právních předpisů, platných kolektivních smluv nebo obou;

49.  zdůrazňuje, že je třeba nabízet vhodný obsah vzdělávání a odborné přípravy a důstojné pracovní podmínky pro stáže a učňovská místa, aby byla zajištěna jejich rozhodující úloha při přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu; zdůrazňuje, že učňovská místa a stáže by nikdy neměly nahrazovat pracovní místa a stážisté ani učni by neměli být považováni za levnou či dokonce neplacenou pracovní sílu;

50.  připomíná, že špičková úroveň vzdělávání a odborné přípravy dnes vyžaduje skutečnou integraci mezi školou a světem práce, a zdůrazňuje, že takovou integrací se zvyšuje nejen kvalita znalostí počítání, psaní i čtení nabytých dětmi, ale i odborných dovedností, které potřebují získat; v tomto ohledu vítá duální vzdělávací systémy a vzdělání založené na praxi –, což je inovativní přístup, v jehož rámci školy provozují skutečné podniky nabízející skutečné výrobky nebo služby a účastní se trhu práce;

51.  domnívá se, že informace získané na základě sledování uplatnění absolventů a shromažďování přesných a náležitých údajů (nejen na vnitrostátní, ale i na úrovni EU) jsou zásadní pro zajištění kvality a rozvoj kvalitního vzdělávání, které je založeno na obsahu a odpovídá potřebám trhu práce, a pro reformu vzdělávacích systémů tak, aby se staly flexibilnějšími a více podporovaly začlenění;

52.  ujišťuje, že systém pro sledování kariéry, který sleduje míru zaměstnanosti absolventů a další kariérní ukazatele, by měl být rovněž použit pro hodnocení učebních osnov a organizace výuky, a to s cílem nejen zvýšit šance absolventů na trhu práce, ale posílit také jejich postavení a vliv na budování hospodářství a vytváření nových pracovních míst;

53.  požaduje shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví o výsledcích absolventů terciárního vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy s cílem zlepšit potenciální využití těchto údajů v souvislosti s pracovním uplatněním absolventů a posoudit kvalitu vzdělávání z genderového hlediska;

54.  zdůrazňuje, že vyšší investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i do jejich modernizace a přizpůsobení, jsou zásadním předpokladem sociálního a hospodářského pokroku; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby se v novém programovém období víceletého finančního rámce na období 2020–2026 upřednostnily sociální investice, zejména do vzdělávání a odborné přípravy pro všechny;

55.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím ESF a evropského semestru zvýšila své úsilí na podporu komplexních veřejných politik v členských státech zaměřených na zajištění plynulejších přechodů ze vzdělávacího procesu a (dlouhodobé) nezaměstnanosti do pracovního procesu, a obzvláště požaduje plnou realizaci opatření na vnitrostátní úrovni uvedených v doporučení Rady o začlenění dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce;

56.  znovu zdůrazňuje význam sledování hodnocení výkonnosti a dopadů programů EU zaměřených na zaměstnanost mladých lidí; upozorňuje na význam účinných a udržitelných investic.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

22

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Michael Detjen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Agnes Jongerius, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Dominique Martin, Miroslavs Mitrofanovs, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Robert Rochefort, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Amjad Bashir, Heinz K. Becker, Karima Delli, Tania González Peñas, Ivari Padar, Anne Sander, Sven Schulze, Jasenko Selimovic, Csaba Sógor, Neoklis Sylikiotis, Ivo Vajgl

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jude Kirton-Darling, Ana Miranda, James Nicholson, Massimo Paolucci

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Ivo Vajgl, Renate Weber

ECR

Amjad Bashir, Arne Gericke, Czesław Hoc, James Nicholson, Ulrike Trebesius

PPE

Georges Bach, Heinz K. Becker, David Casa, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jeroen Lenaers, Thomas Mann, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Csaba Sógor, Romana Tomc

S&D

Siôn Simon

22

-

EFDD

Tiziana Beghin

ENF

Mara Bizzotto, Dominique Martin

GUE/NGL

Tania González Peñas, Patrick Le Hyaric, João Pimenta Lopes, Neoklis Sylikiotis

NI

Lampros Fountoulis

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Michael Detjen, Elena Gentile, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Ivari Padar, Massimo Paolucci, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marita Ulvskog

VERTS/ALE

Karima Delli, Ana Miranda, Miroslavs Mitrofanovs

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=7711

(2)

Zdroj: Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017. Průzkum dovedností dospělých organizace OECD za rok 2016.

(3)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/587312/IPOL_STU%282016%29587312_EN.pdf , https://www.oecd.org/skills/piaac/Skills_Matter_Further_Results_from_the_Survey_of_Adult_Skills.pdf [příloha A, tabulka A3.3(L), A 3.3(N)].

(4)

 http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/3072, https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1502en_0.pdf

(5)

http://www.cedefop.europa.eu/cs/events-and-projects/projects/assisting-eu-countries-skills-matching

(6)

Sdělení Komise ze dne 10. června 2016 „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381).

(7)

Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu. Přijaté texty, P8_TA(2017)0360.

(8)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(9)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu.

(10)

Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017.


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (4.4.2018)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k modernizaci vzdělávání v EU

(2017/2224(INI))

Zpravodajka: Michaela Šojdrová

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že ačkoli o zvýšení kvality vzdělávání rozhodují členské státy, EU hraje na základě článků 165 a 167 SFEU při stanovování společných cílů a podpoře výměny osvědčených postupů klíčovou podpůrnou úlohu;

B.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvách a měla by se projevit ve všech oblastech politiky EU, zejména v oblasti vzdělávání a kultury;

C.  vzhledem k tomu, že vzdělávání nabízí jedinečnou příležitost k posílení postavení dívek a žen a k řešení všech forem diskriminace a stereotypů, že se však tento potenciál v Evropské unii nevyužívá v plné míře; vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu z roku 2014 pokračuje ve vyšším vzdělávání více žen (42,3 %) než mužů (33,6 %), avšak ženy si častěji vybírají humanitní vědy než vědecké obory; vzhledem k tomu, že v porovnání s 30,6 % studentů studuje na třetím stupni vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií pouze 9,6 % studentek; vzhledem k tomu, že o volbě životní dráhy může rozhodovat dopad genderových stereotypů na vzdělávání a odbornou přípravu, což má důsledky pro trh práce, tedy pro oblast, ve které ženy čelí jak horizontální, tak i vertikální segregaci; vzhledem k tomu, že se ženy často potýkají s násilím, které může být odstraněno prostřednictvím vzdělávání; vzhledem k tomu, že ženy zůstávají nadále velmi slabě zastoupeny v iniciativách, jako je elektronické vzdělávání a elektronické dovednosti, evropský týden programování, IKT pro lepší vzdělávání, Startup Europe Leaders Club a Velká koalice pro digitální pracovní místa;

D.  vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání má pro rozvoj osobnosti a odpovědné občanství zásadní význam, protože pomáhá rozvíjet porozumění lidským právům a společným základním hodnotám a zajistit jejich respektování, posilovat sociální soudržnost, bojovat proti socioekonomickým a genderovým rozdílům, genderovým stereotypům a násilí; vzhledem k tomu, že vzdělávání je silným nástrojem k překonání hluboce zakořeněných stereotypů a diskriminace na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že vzdělávací systémy by se neměly zaměřovat pouze na pracovní trh, ale také na lidské, společenské a kulturní potřeby; vzhledem k tomu, že ke kvalitnímu vzdělávání by měly mít přístup všechny děti bez rozdílu; vzhledem k tomu, že v posledních několika desetiletích došlo k prohloubení sociálně-ekonomických rozdílů a že nerovnost je úzce spjata s možnostmi a druhem zaměstnání; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné, aby byl na vzdělávání, přístup k němuž je základním lidským právem, trvale vyčleněn dostatek finančních prostředků; vzhledem k tomu, že učitelé hrají klíčovou úlohu při formování osobního, občanského a sociálního vzdělávání svých žáků, a to i v otázkách týkajících se rovnosti žen a mužů a sociální nerovnosti;

E.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření a přísné škrty ve veřejných výdajích obecně snižují rozpočet určený pro veřejné vzdělávání, což negativně ovlivňuje mladé lidi a studenty, zejména ženy a dívky;

F.  vzhledem k tomu, že podnikání je často spojeno s dovednostmi spojenými s aktivním řízením projektů, vyjednáváním a proaktivitou; vzhledem k tomu, že tyto dovednosti by měly být prosazovány a podporovány;

G.  vzhledem k tomu, že digitalizace přinesla převratnou změnu a podstatně změnila způsob, jakým lidé získávají a poskytují informace, což s sebou nese velký potenciál v oblasti vzdělávání, včetně vzdělávacích příležitostí pro ženy a dívky; vzhledem k tomu, že v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi a počítačovými dovednostmi existuje významná nerovnost mezi ženami a muži v přístupu k odborným a vzdělávacím příležitostem;

H.  vzhledem k tomu, že ženy představují pouze 20 % vědeckovýzkumných pracovníků a pouze 27 % absolventů technických oborů(1); vzhledem k tomu, že pouze 29 z 1 000 absolventek ve srovnání s 95 absolventy je držitelkou bakalářského diplomu v oblasti informačních a komunikačních technologií, pouze 3 % absolventek má diplom v tomto oboru (ve srovnání s téměř 10 % absolventů) a pouze 4 z 1000 žen budou nakonec pracovat v odvětví informačních a komunikačních technologií; vzhledem k tomu, že zvýšení počtu žen v oblasti informačních a komunikačních technologií, která je jedním z nejlépe placených odvětví, zejména prostřednictvím začlenění do vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií a přírodních věd, v technických oborech, inženýrství a matematice, a získávání vysokoškolských diplomů by mohlo přispět k jejich finančnímu posilování a nezávislosti, což by vedlo ke snížení celkových rozdílů v odměňování žen a mužů; vzhledem k tomu, že 60 % žáků škol v EU ve třídě nikdy nepoužívá digitální vybavení; vzhledem k tomu, že na rozhodovacích pozicích v oblasti vědy a techniky je jen málo žen; vzhledem k tomu, že v oblastech, jimž tradičně vévodí muži, musí existovat více ženských vzorů;

I.  vzhledem k tomu, že celoživotní vzdělávání hraje důležitou úlohu při zvyšování konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti žen na pracovišti; vzhledem k tomu, že v celoživotním vzdělávání a odborné přípravě pokračuje pouze 15 %(2) žen s nižším vzděláním; vzhledem k tomu, že mají-li ženy překonat obtíže, s nimiž se potýkají při získávání potřebných dovedností na měnícím se trhu práce, musí dojít ke zvýšení tohoto čísla;

J.  vzhledem k tomu, že neúměrně vysoké zastoupení žen v určitých profesích, například v učitelství, může mít případný vliv na menší prestiž tohoto povolání a nižší mzdy;

K.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány musejí podporovat rovnost žen a mužů ve vzdělávacích institucích všemi možnými prostředky a že vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů by mělo být obsaženo ve všech školních a učebních osnovách; vzhledem k tomu, že orgány EU a členských států musejí zajistit, aby učební materiály neměly žádný diskriminační obsah;

L.  vzhledem k tomu, že značný počet dívek a chlapců z chudého socioekonomického prostředí nemá kvůli své nízké životní úrovni přístup k rovnému vzdělávání;

M.  vzhledem k tomu, že rodiče hrají důležitou úlohu ve vzdělávání svých dětí, a proto by se měli aktivně zapojit do všech snah a opatření zaměřených na modernizaci vzdělávání;

N.  zdůrazňuje, že je nutné zachovat místní školy a vzdělávací zařízení ve všech regionech EU jakožto pevný základ dobrého vzdělávání a rovných příležitostí pro dívky;

1.  vybízí členské státy, aby v rámci svého vzdělávacího systému zajistily rovné příležitosti pro všechny studenty, zejména ty pocházející ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, a aby sledovaly, zda mají ke kvalitnímu vzdělávání rovný přístup; domnívá se, že přístup ke škole, někdy i fyzický a geografický, je účinným způsobem řešení nerovností mezi ženami a muži ve vzdělávání; trvá na tom, že s cílem zlepšit situaci marginalizovaných dívek v EU by měly být zohledněny širší sociální faktory; připomíná, že velká skupina žáků z marginalizovaných skupin obyvatel opouští školu před ukončením studia, případně je vzdělávána v segregovaných školách; je toho názoru, že vzdělávání je jediným řešením pro odstranění chudoby a vyloučení marginalizovaných dětí; poukazuje na to, že chudoba a hospodářské potíže mají silný dopad na rovnost žen a mužů ve vzdělávání a do značné míry ovlivňují přístup dívek ke školám a univerzitám; proto podporuje iniciativy členských států, které usilují o snížení přímých a nepřímých nákladů na vzdělávání pro rodiny v nouzi; jednoznačně vítá prosazování inkluzivního vzdělávání na základě výměny osvědčených postupů v oblasti integrace žáků z řad přistěhovalců a výměny informací za účelem nalezení společných hodnot;

2.  poukazuje na to, že nízká úroveň účasti žen a dívek na vzdělávání souvisejícím s informačními a komunikačními technologiemi a později i v zaměstnání v této oblasti je důsledkem složité souhry genderových stereotypů, které se objevují už v raných fázích života a vzdělávání a přenášejí se na pracoviště; vybízí Komisi a členské státy, aby v souladu s prioritami stanovenými ve strategickém rámci vzdělávání a odborné přípravy 2020 bojovaly proti genderovým stereotypům a podporovaly rovnost žen a mužů na všech úrovních a u všech druhů vzdělávání, a to i ve vztahu k výběru genderových studijních předmětů a kariéry;

3.  vybízí Komisi a členské státy, aby prostřednictvím otevřené spolupráce v rámci strategického rámce vzdělávání a odborné přípravy 2020 pracovaly na hledání řešení a výměně osvědčených postupů v oblasti včasného digitálního vzdělávání, včetně elektronických dovedností a programování, které by byly otevřené i pro dívky, a aby se v pozdějších fázích soustředily na programy zaměřené na zvýšení podílu žen, které se rozhodnou získat titul v oblasti přírodních věd, technických oborů, inženýrství a matematiky;

4.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit digitální gramotnost a účast žen a dívek na vzdělávání a odborné přípravě v oblasti informačních a komunikačních technologií; vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na poskytování možností vzdělávání a odborné přípravy v oblasti přírodních věd, technických oborů, inženýrství a matematiky a v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby se snažily překlenout rozdíly mezi ženami a muži v míře používání elektronických médií, a to začleněním programování, nových médií a technologií do učebních osnov na všech úrovních, a to i pokud jde o vyučující, aby se snížily a odstranily rozdíly v digitálních dovednostech; vybízí členské státy, aby zavedly vzdělávání v oblasti IKT přiměřené věku už v počátečním stádiu školní docházky, přičemž zvláštní pozornost by se měla být věnovat dívkám, u nichž by měl být rozvíjen zájem a nadání v oblasti digitálních technologií, jelikož dívky se přestávají věnovat přírodním vědám, technickým oborům, inženýrství a matematice v dřívější fázi vzdělávání v důsledku genderových stereotypů, které se s těmito předměty pojí, chybějících vzorů a rozdělování aktivit a hraček; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby pravidelně investovaly do kampaní zaměřených na informovanost, zvyšování povědomí a vzdělávání a zlepšily nabídky kariérového poradenství pro dívky a chlapce, které by se zabývalo stereotypním vnímáním genderových rolí a také genderovými stereotypy v rámci odborného poradenství, přinejmenším pokud jde o přírodovědecké obory, inženýrství a nové technologie; zdůrazňuje, že výše uvedené opatření by omezilo segregaci na základě pohlaví na trhu práce a posílilo postavení žen a zároveň umožnilo plně využít lidského kapitálu, který lze nalézt u dívek a žen v EU;

5.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti genderovým stereotypům ve vzdělávání, s cílem zajistit, aby měly ženy stejné příležitosti a stejnou svobodu volby povolání, které chtějí vykonávat; je v tomto ohledu znepokojen přetrvávajícími stereotypy v učebních materiálech v některých členských státech a různými očekáváními učitelů, pokud jde o chování dívek a chlapců; poukazuje na to, že s cílem odstranit veškeré překážky, které studentům brání v rozvinutí jejich plného potenciálu bez ohledu na jejich pohlaví, je zapotřebí začlenit uplatňování zásady rovnosti žen a mužů do základního i pokračujícího vzdělávání učitelů i do výukových postupů; vyzývá členské státy, aby byla při prosazování rovnosti žen a mužů v učebních osnovách a systémech regionálních vzdělávacích systémů zaměřena zvláštní pozornost na nejvzdálenější regiony, a to s ohledem na vysokou míru násilí páchaného na ženách, které tam zaznamenáváme; poukazuje na to, že vzdělávací systémy na všech úrovních by měly obsahovat hledisko rovnosti žen a mužů a přihlížet k potřebám osob trpících různými formami diskriminace;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby s přihlédnutím k prvotnímu významu vzdělávání při uskutečňování kulturních změn zajistili, aby závazek v oblasti rovnosti žen a mužů šel nad rámec prohlášení o zásadách a politických záměrů a přenesl se do výrazného zvýšení úsilí a prostředků, které jsou do něj investovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti veškerým formám diskriminace a šikany ve vzdělávacích zařízeních; vyzývá členské státy, aby podporovaly začlenění objektivních informací o problematice LGBTI do školních osnov;

7.  doporučuje členským státům a vzdělávacím zařízením, aby zavedly preventivní opatření proti násilí založenému na pohlaví; poukazuje na význam preventivních opatření při řešení případů sexuálního obtěžování, zejména ve vysokoškolských zařízeních;

8.  poukazuje na pozitivní účinek, který má sexuální a vztahové vzdělávání na zdraví a blaho mladých lidí a také na dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen; vyzývá členské státy, aby do učebních osnov začlenily komplexní sexuální výchovu, která by se mimo jiné zabývala sexismem, genderovými rolemi a koncepcí souhlasu, respektu a reciprocity;

9.  poukazuje na význam kvalitního předškolního vzdělávání a předškolní péče a připomíná, že aby bylo možné lépe sladit pracovní a rodinný život, zejména v případě žen a matek, měly by být všeobecně dostupné; připomíná, že předškolní vzdělávání a péče hrají zásadní úlohu při řádné přípravě dětí na základní školu;

10.  poukazuje na význam věkově vhodného vzdělávání vstřícného k dětem a nesouhlasí s žádnou neoprávněnou, předčasnou sexualizací v dětských denních centrech, mateřských školách nebo základních školách;

11.  poukazuje na to, že úloha a úspěchy žen v historii, ve vědě a jiných oblastech nejsou ve vzdělávacích osnovách a programech vždy dostatečně zohledněny a zastoupeny; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy ve spolupráci s Komisí v příslušných oblastech podnikly kroky s cílem prezentovat a zahrnout ženy do obsahu vzdělávání lépe viditelným a vyváženým způsobem; v této souvislosti vyzývá členské státy a Komisi, aby organizovaly akce, včetně kampaní, zaměřené na šíření poznatků o ženách v historii, ve vědě a dalších oblastech, a to rovněž s cílem ukázat dívkám a ženám na všech úrovních vzdělávání ženské vzory;

12.  poukazuje na to, že s cílem zvýšit povědomí o dané problematice a prosazovat práva žen v oblasti vzdělávání je důležité zahrnout do školních učebních osnov a vzdělávacího obsahu znalosti o historii ženské emancipace, a zejména o volebním právu žen, a to i při příležitosti symbolických výročí (např. 100 let volebního práva žen v Polsku a Německu v roce 2018);

13.  domnívá se, že podnikání je hnací silou růstu a vytváření pracovních míst a také způsobem, jak zvýšit konkurenceschopnost a inovaci hospodářství, což ženám pomáhá získat pevnější postavení;

14.  připomíná, že v rámci modernizace vysokoškolského vzdělávání v EU je nutné zajistit užší spolupráci mezi vysokoškolskými zařízeními, podniky a dalšími zúčastněnými stranami, zejména v oblasti regionálních inovací, aby došlo ke zvýšení rovnosti v podnikatelské činnosti;

15.  vybízí členské státy, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o celoživotním vzdělávání a začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do rozvoje příslušných opatření a programů, zejména se zaměřením na ženy s nižším vzděláním v městských i venkovských oblastech, tak aby se jim dostalo kvalitních vzdělávacích příležitostí;

16.  vyzývá členské státy, aby se v rámci vzdělávání zaměřily na vzdělávání v podnikatelské a finanční oblasti, dobrovolnictví a jazykové dovednosti a aby tyto dovednosti upřednostňovaly také v programech odborného vzdělávání a přípravy;

17.  vyzývá členské státy a vzdělávací zařízení, aby zajistily zvýšené zastoupení žen v řídicích orgánech škol, univerzit a vědeckovýzkumných pracovišť, ve kterých jsou nedostatečně zastoupeny, a také v řídících orgánech školských a studentských sdružení a ve všech pracovních skupinách, které se zabývají zaváděním reforem v rámci vzdělávacích systémů;

18.  naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly vzdělávací zařízení při odstraňování všech dokumentů a komunikačních kanálů, které mají stereotypní obsah, pokud jde o rovnost žen a mužů, a které by mohly tuto nerovnost prohloubit;

19.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly nebo zpřísnily své právní předpisy určené k potlačení škodlivého vlivu stereotypních genderových rolí vyplývajících z hodnot přenášených prostřednictvím sdělovacích prostředků a reklamy, které příliš často podkopávají činnost škol v těchto oblastech;

20.  doporučuje, aby Komise, příp. členské státy s cílem podpořit osvědčené postupy vytvořily evropská a vnitrostátní ocenění zaměřená na otázku rovnosti žen a mužů ve vzdělávacích zařízeních a podporovaly je.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

27.3.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

24

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Heinz K. Becker, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Iratxe García Pérez, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Margot Parker, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Maria Gabriela Zoană

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Eck, Urszula Krupa, Branislav Škripek, Dubravka Šuica, Mylène Troszczynski, Julie Ward, Josef Weidenholzer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Howarth, Arne Lietz, Francis Zammit Dimech

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

Angelika Mlinar

ECR

Urszula Krupa, Branislav Škripek, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Daniela Aiuto

GUE/NGL

Malin Björk, Stefan Eck

PPE

Heinz K. Becker, Anna Maria Corazza Bildt, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Niebler, Dubravka Šuica, Francis Zammit Dimech

S&D

Vilija Blinkevičiūtė, Iratxe García Pérez, John Howarth, Arne Lietz, Liliana Rodrigues, Julie Ward, Josef Weidenholzer, Maria Gabriela Zoană

VERTS/ALE

Florent Marcellesi, Terry Reintke, Ernest Urtasun

2

-

EFDD

Margot Parker

ENF

Mylène Troszczynski

3

0

PPE

Marijana Petir, Michaela Šojdrová, Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Evropská komise: Monitor vzdělávání a odborné přípravy za rok 2017, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/education/sites/education/files/monitor2017_en.pdf.

(2)

Evropský institut pro rovnost žen a mužů, Index rovnosti žen a mužů v roce 2017.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Stefano Maullu, Momchil Nekov, Yana Toom, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eider Gardiazabal Rubial, Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Emma McClarkin, Martina Michels, Michel Reimon, Liliana Rodrigues, Remo Sernagiotto, Francis Zammit Dimech


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

27

+

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

ECR

Angel Dzhambazki, Emma McClarkin, Remo Sernagiotto

EFDD

Isabella Adinolfi

GUE/NGL

Curzio Maltese, Martina Michels

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Theodoros Zagorakis, Francis Zammit Dimech, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Eider Gardiazabal Rubial, Elena Gentile, Sylvie Guillaume, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Momchil Nekov, Liliana Rodrigues, Julie Ward

Verts/ALE

Jill Evans, Michel Reimon

1

-

ENF

Dominique Bilde

0

0

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 4. června 2018Právní upozornění