Postup : 2018/2037(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0178/2018

Předložené texty :

A8-0178/2018

Rozpravy :

PV 28/05/2018 - 25
CRE 28/05/2018 - 25

Hlasování :

PV 30/05/2018 - 13.8
CRE 30/05/2018 - 13.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0224

ZPRÁVA     
PDF 1187kWORD 166k
22.5.2018
PE 618.154v02-00 A8-0178/2018

o budoucnosti potravinářství a zemědělství

(2018/2037(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Herbert Dorfmann

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU:
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o budoucnosti potravinářství a zemědělství

(2018/2037(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ (COM(2017)0713),

–  s ohledem na články 38 a 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), kterými se stanoví společná zemědělská politika a její cíle,

–  s ohledem na články 40 a 42 SFEU, kterými se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a v jakém rozsahu se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty,

–  s ohledem na článek 13 SFEU,

–  s ohledem na článek 349 SFEU, jenž definuje status nejvzdálenějších regionů a stanoví podmínky pro uplatnění Smluv v těchto regionech,

–  s ohledem na nařízení (ES) č. 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin(1) („souhrnné nařízení“),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(2),

–  s ohledem informační dokument Evropského účetního dvora o budoucnosti SZP, který byl zveřejněn dne 19. března 2018,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(3), a zprávu Komise ze dne 10. října 2017 o národních akčních plánech členských států a o pokroku při provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (COM(2017)0587),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 6. února 2018 o zřízení, působnosti, složení a funkčním období zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16/2017 nazvanou „Plánování rozvoje venkova: méně složité a více zaměřené na potřebné výsledky“ a na zprávu č. 21/2017 nazvanou „Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“,

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (COM(2018)0098),

–  s ohledem na prohlášení konference Cork 2.0 s názvem „Lepší život ve venkovských oblastech“, vydané na evropské konferenci o rozvoji venkova,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2018 o současné situaci a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o Evropské strategii na podporu bílkovinných plodin – podpora produkce bílkovinných plodin a luštěnin v evropském odvětví zemědělství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o vyhlídkách a výzvách pro odvětví včelařství EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě?(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016 o nástrojích SZP určených ke snížení kolísavosti cen na zemědělských trzích(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o podpoře inovací a hospodářského rozvoje v rámci budoucího řízení evropských zemědělských podniků(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o výhledech odvětví mléka a mléčných výrobků EU – přezkum provádění balíčku předpisů týkajících se mléka a mléčných výrobků(14),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k případnému přepracování společné zemědělské politiky(15),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů – SZP po roce 2020(16),

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN, z nichž většina souvisí se společnou zemědělskou politikou,

–  s ohledem na zprávu a závěry pracovní skupiny pro zemědělské trhy z listopadu 2016 s názvem „Zlepšování výsledků na trhu: posilování postavení zemědělců v dodavatelském řetězci“,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu z konference OSN o změně klimatu z roku 2015 (COP21), a zejména na závazky, které Evropská unie přijala jako „vnitrostátně stanovené příspěvky“ s cílem dosáhnout celosvětových cílů dohody,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 15. prosince 2016 o provádění režimu zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (POSEI) (COM(2016)0797),

–  s ohledem na přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí ohlášený v roce 2016 (COM(2016)0316), jenž je nástrojem, který má podnikům a občanům pomoci čerpat výhody právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí skrze jejich kvalitnější provádění,

–  s ohledem na dopis Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0178/2018),

A.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství uznává, že společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejstarších a nejvíce integrovaných politik v EU a má význam z globálního strategického hlediska a měla by být navržena tak, aby zemědělství a lesnictví EU mohlo naplňovat oprávněné požadavky občanů týkající se nejen zabezpečení dodávek potravin a jejich bezpečnosti, kvality a udržitelnosti, ale také péče o životní prostředí, biologické rozmanitosti a ochrany přírodních zdrojů, opatření v oblasti změny klimatu, rozvoje venkova, zdraví a vysokých standardů dobrých životních podmínek zvířat a zaměstnanosti;

B.  vzhledem k tomu, že SZP musí být nyní reformována, aby uspokojivěji plnila potřeby zemědělců, na které je zaměřena především, ale i všech občanů;

C.  vzhledem k tomu, že SZP má v celé Evropě zásadní význam pro zhruba 12 milionů zemědělských podniků;

D.  vzhledem k tomu, že zemědělská krajina tvoří 47 % evropského území a že v EU žije 22 milionů zemědělců a pracovníků v zemědělství;

E.  vzhledem k tomu, že cílem SZP by mělo být zajistit bezpečnost potravin a potravinovou soběstačnost a současně odolnost a udržitelnost zemědělských systémů a území EU;

F.  vzhledem k tomu, že ústřední cíl EU, jímž je multifunkční a rozmanité odvětví zemědělství a lesnictví, které vytváří pracovní místa, je spravedlivé, uplatňuje udržitelné zemědělské postupy a umožňuje zachovat životaschopnost malých a rodinných zemědělských podniků, které mohou být získávány a předávány z generace na generaci, zůstává klíčem k zajišťování pozitivních externalit a veřejných statků, které požadují evropští občané (potravinových i nepotravinových produktů a služeb);

G.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité zastavit a zvrátit současnou koncentraci moci v rukou velkých maloobchodních řetězců a velkých podniků;

H.  vzhledem k tomu, že změny současné SZP musí vycházet ze strategických cílů posílení konkurenceschopnosti a zajištění nezávadných a bezpečných potravin;

I.  vzhledem k tomu, že SZP je již více než 25 let pravidelně reformována, což je nezbytné s ohledem na to, jak se evropské zemědělství otevírá mezinárodním trhům a jak se objevují nové problémy v oblastech, jako je životní prostředí a změna klimatu; vzhledem k tomu, že v tomto nepřetržitém procesu úprav je nyní zapotřebí učinit další krok s cílem zjednodušit a modernizovat SZP a změnit její zaměření tak, aby zabezpečovala příjmy zemědělců a účinněji naplňovala očekávání celé společnosti, zejména pokud jde o kvalitu potravin a zabezpečení jejich dodávek, změnu klimatu, veřejné zdraví a zaměstnanost, přičemž současně je třeba zajistit pro toto odvětví politickou jistotu a finanční zajištění, neboť je třeba dosáhnout udržitelnosti venkovských oblastí, vyřešit zabezpečení dodávek potravin, zajistit splnění evropských cílů v oblasti klimatu a životního prostředí a zvýšit přidanou hodnotu EU;

J.  vzhledem k tomu, že Komise sice nazvala své sdělení o probíhající reformě SZP „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, avšak neposkytla žádnou záruku, že bude zachován rozpočet SZP, a vzhledem k tomu, že je zásadní tuto otázku vyřešit dříve, než budou předloženy očekávané legislativní návrhy; vzhledem k tomu, že tyto návrhy musí zajistit, aby se SZP znovu nezmocnily členské státy a aby nebylo narušeno řádné fungování jednotného trhu, aby došlo ke skutečnému zjednodušení pro příjemce – nejen na úrovni EU, ale i na úrovni členských států a regionů, na místní úrovni a na úrovni jednotlivých zemědělských podniků – a aby zemědělci a majitelé lesů mohli počítat s flexibilitou a právní jistotou, a současně musí vytyčit ambiciózní environmentální cíle a zajistit, aby byly cíle nové SZP plněny, aniž by vznikla nová omezení pro členské státy a další úroveň složitosti, jež by vedla ke zpožděním při provádění vnitrostátních strategií;

K.  vzhledem k tomu, že nový model provádění by měl zajišťovat přímý vztah mezi EU a evropskými zemědělci;

L.  vzhledem k tomu, že SZP musí hrát významnou úlohu při posilování dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti odvětví a při zabraňování stagnaci a kolísání příjmů zemědělců, které jsou i navzdory koncentraci a intenzifikaci produkce a zvyšující se produktivitě v průměru stále nižší než ve zbytku hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že přímé platby poskytují první významnou vrstvu stability a záchrannou síť pro příjmy zemědělských podniků, neboť představují značnou část ročních zemědělských příjmů, a v některých regionech dokonce až 100 % příjmů zemědělských podniků; vzhledem k tomu, že tyto platby by měly pokračovat i nadále a pomáhat zemědělcům obstát za rovných podmínek v konkurenci třetích zemí;

N.  vzhledem k tomu, že dobrý potenciál pro růst a pracovní místa ve venkovských oblastech mohou nabízet nové hodnotové řetězce v bioekonomice;

O.  vzhledem k tomu, že přímé platby se musí více zaměřovat na zemědělce, neboť právě oni přispívají ke stabilitě a budoucnosti našich venkovských regionů a čelí hospodářským a tržním rizikům;

P.  vzhledem k tomu, že za posledních několik let museli zemědělci čelit rostoucímu kolísání cen, v němž se odrážela fluktuace cen na globálních trzích a nejistota vyvolaná makroekonomickým vývojem, vnějšími politikami, jako je obchodní politika, politickými a diplomatickými otázkami, sanitárními krizemi, přebytky v některých evropských odvětvích, změnou klimatu a častějšími extrémními meteorologickými jevy v EU;

Q.  vzhledem k tomu, že specifické nástroje pro středomořská odvětví by měly zůstat v pilíři I;

R.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité poskytnout citlivým a strategickým odvětvím flexibilní a pohotové nástroje, které jim umožní zvládnout strukturální změny, jako je potenciální dopad brexitu nebo schválení dvoustranných obchodních dohod s hlavními partnery EU;

S.  vzhledem k tomu, že odvětvové strategie pro ovoce a zeleninu, víno a včelařství by měly být pro produkující země i nadále povinné a specifické rysy souvisejících nástrojů a pravidel by měly být zachovány;

T.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité zajistit rovné podmínky, spravedlivé ceny a spravedlivou životní úroveň pro všechny zemědělce ve všech regionech a členských státech EU, a tím zajistit i dostupné ceny pro občany a spotřebitele a existenci zemědělské činnosti ve všech částech Unie, včetně oblastí s přírodními omezeními; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité podporovat spotřebu kvalitních potravin a zdravou a udržitelnou stravu a přístup k nim a současně plnit závazky týkající se sociální a environmentální udržitelnosti, opatření v oblasti klimatu, zdraví, dobrých životních podmínek zvířat a rostlin a jejich zdraví a vyváženého rozvoje venkovských oblastí;

U.  vzhledem k tomu, že voda a zemědělství jsou neoddělitelně spjaty a že udržitelné hospodaření s vodou v zemědělském odvětví je klíčové pro zaručení vysoké kvality a dostatečné produkce potravin a pro zachování vodních zdrojů;

V.  vzhledem k tomu, že SZP potřebuje nástroje vhodné k řešení zranitelnosti zemědělství vůči změně klimatu a zároveň ke snížení tlaku, který toto odvětví vyvíjí na zásoby sladké vody a který odpovídá 50 % využívání sladké vody v EU;

W.  vzhledem k tomu, že v zájmu větší rovnosti a legitimity je zapotřebí aktualizovat a zjednodušit systém plateb a zvýšit jeho spravedlnost;

X.  vzhledem k tomu, že současná SZP nemá nástroje potřebné k zajištění důstojných příjmů, jež umožní starším zemědělcům důstojný život;

Y.  vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici adekvátní nástroje na podporu převodu podniků ze starší generace zemědělců na mladší generaci;

Z.  vzhledem k tomu, že podle informačního dokumentu Evropského účetního dvora z března 2018 o budoucnosti SZP připadalo v roce 2010 na každých 100 správců zemědělských podniků starších 55 let 14 správců zemědělských podniků mladších 35 let, přičemž toto číslo se v roce 2013 dále snížilo na 10,8; vzhledem k tomu, že v období 2004 až 2013 vzrostl průměrný věk zemědělců v EU ze 49,2 let na 51,4 let; vzhledem k tomu, že nejmenší zemědělské podniky nejčastěji patří starším zemědělcům;

Aa.  vzhledem k tomu, že růst globálního obchodu představuje příležitosti i výzvy mj. v souvislosti s životním prostředím, změnou klimatu, ochranou vody, nedostatkem zemědělské půdy a znehodnocováním půdy, a že je tedy zapotřebí pravidla mezinárodního obchodu změnit, aby bylo možné vytvořit společné rovné podmínky založené na přísných normách a spravedlivých a udržitelných podmínkách pro výměnu zboží a služeb a na obnovených a účinných mechanismech na ochranu obchodu v souladu se stávajícími normami EU v sociální, ekonomické a environmentální oblasti, v oblasti zdraví, v sanitární a fytosanitární oblasti a v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

Ab.  vzhledem k tomu, že tyto přísné normy je třeba zachovat a více prosazovat na globální úrovni, zejména v rámci Světové obchodní organizace (WTO), a chránit přitom zájmy evropských výrobců a spotřebitelů zajištěním evropských norem v obchodních dohodách o dovozu;

Ac.  vzhledem k tomu, že přibližně 80 % bílkovin, které EU potřebuje, se dováží z třetích zemí a dosud nebylo zdaleka vykonáno dost pro to, aby byla v rámci SZP prováděna strategie pro bílkoviny;

Ad.  vzhledem k tomu, že je sice třeba uvítat zaměření na výzkum a vývoj za účelem inovací produktů a postupů, pokud jde o šetrné nakládání se zdroji, avšak rovněž je nutné učinit více pro rozvoj výzkumné kapacity a infrastruktury nezbytné pro to, aby se výsledky výzkumu projevily, s vynaložením náležité podpory, v potravinářské a zemědělské praxi a v udržitelné agrolesnické praxi, a pro prosazování přístupu zahrnujícího více aktérů, jehož ústředním bodem budou zemědělci a který budou ve všech členských státech a regionech podporovat nezávislé a transparentní celounijní doplňkové zemědělské služby s dostatečným financováním a výměna znalostí a služeb odborné přípravy na úrovni členských států;

Ae.  vzhledem k tomu, že přímá investiční podpora by měla být lépe cílena na dvojitý požadavek hospodářské i environmentální výkonnosti a měla by zohledňovat potřeby zemědělských podniků jako takových;

Af.  vzhledem k tomu, že EU vyvíjí řadu vesmírných programů (EGNOS a Galileo) a programů pro monitorování Země (Copernicus), jejichž potenciál pro monitorování provádění SZP, pro přechod evropského zemědělství na přesné zemědělství a pro uskutečňování dvojitého cíle environmentální i hospodářské výkonnosti je třeba maximálně využít;

Ag.  vzhledem k tomu, že většina biotechnologického výzkumu se nyní nachází mimo EU, kde se obvykle zaměřuje na agroekonomické otázky, které nejsou relevantní pro odvětví zemědělství v Unii, což vede k potenciálním ztrátám investic i zaměření;

Ah.  vzhledem k tomu, že nedávné zkušenosti ukazují, že využívání a podněcování přírodních procesů ke zvýšení výnosů a odolnosti pravděpodobně sníží produkční náklady;

Ai.  vzhledem k tomu, že konkurenceschopné zemědělství, potravinářství a lesnictví musí nadále hrát rozhodnou úlohu při plnění cílů EU v oblasti péče o životní prostředí a klimatu, které jsou stanoveny v mezinárodních dohodách, jako je COP21 či dohoda o cílech udržitelného rozvoje OSN, přičemž zemědělce je třeba podněcovat a odměňovat za jejich přínos a pomáhat jim tím, že se v rámci opatření, která přijímají, sníží zbytečná regulační a správní zátěž;

Aj.  vzhledem k tomu, že míra zvýšení průměrné teploty zemského povrchu, k němuž má podle odhadů v průběhu 21. století dojít, a její bezprostřední následky pro klimatické podmínky vyžadují potravinový systém, který bude udržitelný z hlediska životního prostředí a který bude zaručovat bezpečnou a hojnou produkci, aby Unie nebyla odkázána na jiné trhy;

Ak.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby budoucí SZP byla v souladu s cíli udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou a politikami EU, zejména v oblastech udržitelnosti, životního prostředí, klimatu, veřejného zdraví a potravin;

Al.  vzhledem k tomu, že zemědělství patří k hospodářským odvětvím, u nichž se očekává, že v souladu s nařízením o sdílení úsilí přispějí k dosažení cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovněmi roku 2005 o 30 %;

Am.  vzhledem k tomu, že drobní zemědělci představují zhruba 40 % zemědělských podniků EU, avšak pobírají v rámci SZP pouze 8 % dotací;

An.  vzhledem k tomu, že 17 cílů udržitelného rozvoje stanoví pro SZP pro období po roce 2020 nové, jasné cíle;

Ao.  vzhledem k tomu, že SZP postupně začlenila cíle v oblasti životního prostředí tím, že zajistila, aby její pravidla byla slučitelná s environmentálními požadavky stanovenými unijními právními předpisy a aby je zemědělci dodržovali, jakož i podporou rozvoje udržitelných postupů v zemědělství, které chrání životní prostředí a biologickou rozmanitost;

Ap.  vzhledem k tomu, že spotřeba nasycených tuků a červeného masa zůstává v Unii vysoko nad úrovní doporučených výživových hodnot a že potravinářský průmysl i nadále významně přispívá k emisím skleníkových plynů a dusíku;

Aq.  vzhledem k tomu, že potenciál pro obnovu venkovských oblastí vykazují uzavřené výrobní cykly, tj. produkce, zpracování a balení prováděné v tomtéž regionu, neboť udržují přidanou hodnotu v dotčeném regionu, a zajišťují tudíž více pracovních míst v dané lokalitě;

Ar.  vzhledem k tomu, že SZP sleduje neoddělitelné hospodářské a environmentální cíle a že tento dvojitý přístup je nutné v souvislosti s reformou pilíře I a programem ekologizace nejen zachovat, ale i posílit, a podpořit tak přechod evropského zemědělství na udržitelný a efektivní model;

As.  vzhledem k tomu, že v budoucí SZP musí Unie v zájmu posílení udržitelnosti zemědělství usilovat o výrazné omezení používání antibiotik v zemědělství a v potravinářství;

At.  vzhledem k tomu, že stoupající dlouhodobá odolnost a udržitelnost zemědělských systémů a zemědělské krajiny budou prospívat EU jako celku;

Au.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr zdůraznil, že v důsledku požadavků na ekologizaci, které často pouze odrážejí současné postupy, zvyšují ekologické platby zavedené jako součást reformy z roku 2013 složitost a byrokracii, jsou obtížně srozumitelné a podle Evropského účetního dvora nedokáží kvůli tomu, jak jsou navrženy, dostatečně zvýšit výkonnost SZP v oblasti životního prostředí a klimatu, což jsou důležitá zjištění, která je třeba vzít v úvahu při navrhování nové ekologické architektury pro SZP;

Av.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr určil významné nedostatky v provádění pilíře II, zejména dlouhý proces schvalování, ale i složitost a byrokratičnost programů rozvoje venkova;

Aw.  vzhledem k tomu, že kontrola účelnosti – metaposouzení vědeckých studií opírající se o důkazy – dospěla k závěru, že ekologizační opatření nijak výrazně nezlepšila environmentální výkonnost, a to převážně proto, že tyto požadavky již byly splňovány;

Ax.  vzhledem k tomu, že cíle prohlášení Cork 2.0 pro lepší život ve venkovských oblastech se týkají aktivních venkovských oblastí, inteligentní multifunkčnosti, biologické rozmanitosti v zemědělství a lesnictví i mimo ně, vzácných plemen zvířat a chráněných plodin a také ekologického zemědělství, podpory pro znevýhodněné oblasti a závazků v rámci sítě Natura 2000; vzhledem k tomu, že toto prohlášení také zdůrazňuje, že je důležité snažit se zabránit vylidňování venkovských oblastí, a poukazuje na úlohu žen a mladých lidí v tomto procesu a na to, že je třeba ve venkovských oblastech lépe využívat místní zdroje, a to prováděním integrovaných strategií a víceodvětvových přístupů, které posílí přístup zdola nahoru a součinnost mezi zúčastněnými stranami a které si vyžádají investice do životaschopnosti venkovských oblastí, ochranu a lepší řízení přírodních zdrojů, pobídky pro opatření v oblasti klimatu, stimulaci znalostí a inovací, posílení správy ve venkovských oblastech a zjednodušení politiky pro rozvoj venkova a jejího provádění;

Ay.  vzhledem k tomu, že SZP by měla brát ohled na méně příznivé oblasti, k nimž patří regiony, kde si silně konkurují městský rozvoj a zemědělství a kde přístup k půdě podléhá dalším omezením, a usilovat o zachování zemědělství v těchto oblastech;

Az.  vzhledem k tomu, že SZP by měla i nadále kompenzovat znevýhodněné oblasti, jako jsou horské a nejvzdálenější regiony, pokud jde o zvýšené náklady spojené s jejich zvláštními omezeními, aby zemědělská činnost v těchto oblastech zůstala zachována;

Ba.  vzhledem k tomu, že SZP by měla náležitě uznávat velké přínosy některých odvětví, např. chovu ovcí a koz nebo bílkovinných plodin, pro životní prostředí;

Bb.  vzhledem k tomu, že včelařství je pro EU s ohledem na jeho ekonomický i environmentální přínos pro společnost zásadně důležité;

Bc.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité dále posílit postavení zemědělců v potravinářském dodavatelském řetězci a zajistit na jednotném trhu spravedlivou hospodářskou soutěž uplatňováním spravedlivých a transparentních pravidel, která zohlední zvláštní povahu zemědělství ve vztazích mezi produkcí a dalšími členy potravinářského dodavatelského řetězce směrem nahoru i dolů, a poskytovat pobídky, aby se účinně zabránilo riziku a krizím, včetně nástrojů aktivního řízení schopných lépe sladit nabídku s poptávkou, které lze využít na odvětvové úrovni i ze strany veřejných orgánů, jak upozornila zpráva pracovní skupiny pro zemědělské trhy; vzhledem k tomu, že je třeba řádně zohledňovat a monitorovat také aspekty, které jsou mimo oblast působnosti SZP, ale mají dopad na konkurenceschopnost a rovné podmínky pro zemědělce;

Bd.  vzhledem k tomu, že nové výzvy týkající se zabezpečení dodávek potravin a soběstačnosti pro evropské zemědělství v rámci politických priorit EU vyžadují podle diskusního dokumentu Komise o budoucnosti financí EU, aby příští víceletý finanční rámec (VFR) zvýšil nebo zachoval rozpočet pro zemědělství v konstantních eurech, neboť je třeba pokrývat současné i nové úkoly;

Be.  vzhledem k tomu, že společnost od zemědělců očekává, že změní své postupy, aby se staly plně udržitelnými, a že byt tudíž měli by být zemědělci v tomto přechodu podporováni z veřejných prostředků; 

Bf.  vzhledem k tomu, že jakékoli změny současné SZP musí být provedeny tak, aby prostřednictvím odpovídajících přechodných období a opatření zajišťovaly stabilitu celého odvětví a právní jistotu a bezpečné plánování pro zemědělce a majitele lesů;

Bg.  vzhledem k tomu, že Parlament musí hrát komplexní úlohu při stanovování jasného politického rámce s cílem zachovat společné ambice na evropské úrovni a demokratickou diskusi o strategických otázkách, které mají dopad na každodenní život všech občanů, pokud jde o udržitelné využívání přírodních zdrojů včetně vody, půdy a ovzduší, kvalitu našich potravin, finanční stabilitu zemědělských výrobců, bezpečnost potravin, zdraví a udržitelnou modernizaci zemědělských a hygienických postupů s cílem uzavřít mezi výrobci a spotřebiteli společenskou smlouvu na evropské úrovni;

Bh.  vzhledem k tomu, že je třeba přepracovat SZP tak, aby dosahovala výsledků tam, kde je to nejvíce zapotřebí, že je naprosto nutné dát spolunormotvůrcům prostředky potřebné k tomu, aby mohli plně vykonávat svůj mandát ve stanoveném časovém rámci, a že existují nejistoty v souvislosti s brexitem;

Bi.  vzhledem k tomu, že budoucnost zabezpečení dodávek potravin v Evropě musí být zajištěna pro Spojené království i pro EU-27 a že je zapotřebí vynaložit maximální úsilí, aby se minimalizovala narušení produkce a zajistil přístup k potravinám pro obě strany; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout veškeré úsilí s cílem jednotně sladit normy ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin, neboť je třeba zabezpečit, aby občané na žádné straně nemuseli čelit snížení kvality a bezpečnosti potravin;

Bj.  vzhledem k tomu, že jednou z šesti klíčových priorit rozvoje venkova v EU je obnova, zachování a posílení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, mj. v lokalitách sítě Natura 2000;

Bk.  vzhledem k tomu, že EU v současné době vypracovává strategii pro bílkoviny, která má podporovat soběstačnost, co se týče bílkovinných plodin;

Bl.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 bylo akutním nedostatkem potravin postiženo 124 milionů lidí v 51 zemích, což představuje nárůst o 16 milionů osob ve srovnání s rokem 2016; vzhledem k tomu, že většina osob postižených nedostatkem potravin žije ve venkovských oblastech;

Bm.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je klíčovým cílem EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že řada z úloh, které ve venkovských oblastech zastávají ženy, pomáhá zachovat životaschopné zemědělské podniky a venkovská společenství; vzhledem k tomu, že snahy zabránit vylidňování venkovských oblastí jsou spojeny s příležitostmi pro ženy a mladé lidi; vzhledem k tomu, že ženy na venkově stále čelí řadě problémů a že zemědělská politika a politika v oblasti rozvoje venkova nezahrnují v dostatečné míře hledisko pohlaví; vzhledem k tomu, že ačkoli pohlaví příjemců přímých plateb nebo příjemců v oblasti rozvoje venkova není spolehlivým ukazatelem dopadu programů, ženy jsou coby žadatelky nebo příjemkyně zastoupeny nedostatečně;

Bn.  vzhledem k tomu, že má-li být možné odůvodnit rozpočet SZP evropským daňovým poplatníkům, musí být budoucí financování spojeno nejen s produkcí bezpečných a kvalitních potravin, ale i s jasnou společenskou přidanou hodnotou, pokud jde o udržitelné zemědělství, ambiciózní výsledky v oblasti životního prostředí a klimatu, normy v oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky a další společenské dopady SZP, neboť je třeba vytvořit v rámci EU i mimo ni skutečně rovné podmínky;

Bo.  vzhledem k tomu, že podle zvláštní studie Eurobarometru č. 442 o postojích Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat se 82 % evropských občanů domnívá, že životní podmínky hospodářských zvířat je třeba zlepšit;

Bp.  vzhledem k tomu, že používání pesticidů, úbytek biologické rozmanitosti a změny v zemědělském prostředí mohou mít negativní dopad na počty opylovačů a rozmanitost jejich druhů; vzhledem k tomu, že opylovači – domestikovaní i žijící ve volné přírodě – čelí velkým problémům, které by mohly mít neblahé účinky na zemědělství a zabezpečení dodávek potravin v EU, neboť většina unijní produkce je na opylování závislá; vzhledem k tomu, že v lednu 2018 byla zahájena veřejná konzultace v rámci iniciativy EU pro opylovače s cílem určit nejlepší postup a nezbytné kroky k řešení úbytku opylovačů v EU;

Bq.  vzhledem k tomu, že je v rámci rozvoje venkova nezbytné navrhnout konkrétní opatření vycházející z osmi unijních zásad integrované ochrany rostlin s cílem motivovat k výraznému snížení používání pesticidů a k podpoře zavádění nechemických alternativních řešení;

Br.  vzhledem k tomu, že znevýhodněné oblasti, jako jsou horské a nejvzdálenější regiony, by měly nadále získávat kompenzace od SZP na dodatečné náklady spojené s jejich zvláštními omezeními, aby zůstala zachována zemědělská činnost v těchto oblastech;

Bs.  vzhledem k tomu, že uplatňování rámce SZP v nejvzdálenějších regionech by mělo plně využívat oblast působnosti článku 349 SFEU, neboť tyto oblasti mají obzvláště znevýhodněné postavení z hlediska sociálně-ekonomického rozvoje, pokud jde o aspekty, jako je stárnoucí populace a vylidňování; vzhledem k tomu, že program POSEI je účinným nástrojem, který má sloužit k rozvoji a posílení struktury odvětví, jež se zabývá zvláštními zemědělskými otázkami v nejvzdálenějších regionech; připomíná, že Komise ve své zprávě Evropskému parlamentu a Radě ze dne 15. prosince 2016 o provádění programu POSEI došla k závěru, že „s přihlédnutím k posouzení programu není změna základního nařízení (EU) č. 228/2013 považována za nutnou“;

Bt.  vzhledem k tomu, že obhospodařování lesů i agrolesnictví tvořené horním patrem dřevinného porostu nad pastvinami nebo zemědělskými plodinami může zvýšit odolnost na úrovni zemědělských podniků a krajiny a přispět k požadovaným opatřením v oblasti životního prostředí a zmírňování změny klimatu, přičemž poskytuje lesnické nebo zemědělské produkty či jiné ekosystémové služby, a posiluje tak cíle SZP a umožňuje, aby oběhové hospodářství a biohospodářství přispěly k novým obchodním modelům prospěšným pro zemědělce, lesníky a venkovské oblasti; vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti lesnictví podporuje ucelený a holistický pohled na obhospodařování lesů a četné přínosy lesů a zabývá se celým hodnotovým řetězcem týkajícím se lesa; zdůrazňuje, že SZP hraje zásadní úlohu v rámci jejích cílů a věnuje zvláštní pozornost lesům ve Středomoří, které jsou více zasaženy změnou klimatu a požáry, čímž je ohrožena jejich biologická rozmanitost a možná zemědělská produkce;

Nový vztah mezi Evropskou unií, členskými státy, regiony a zemědělci

1.  vítá záměr zjednodušit a modernizovat SZP k hospodářskému prospěchu zemědělců a s cílem splnit očekávání občanů, zdůrazňuje však, že hlavními prioritami reformy musí být zásady stanovené v Římské smlouvě, integrita jednotného trhu a skutečně společná politika náležitě financovaná ze strany EU, která je moderní a zaměřená na výsledky, podporuje udržitelné zemědělství a zajišťuje bezpečné, vysoce kvalitní a rozmanité potraviny, zaměstnanost a rozvoj ve venkovských oblastech;

2.  bere na vědomí sdělení Komise o budoucnosti potravinářství a zemědělství a vítá, že bylo uznáno, že jedním z cílů SZP musí být posílení a zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a přispění k cílům EU v oblasti životního prostředí a klimatu;

3.  požaduje, aby nejvyšší prioritou SZP byla i nadále přeměna všech evropských zemědělských podniků na podniky, které splňují jak ekonomické, tak environmentální výkonnostní normy;

4.  zdůrazňuje, že je třeba, aby SZP zachovala zásadní vztah mezi normotvůrci, zemědělci a občany EU; odmítá možnost převedení SZP zpět na vnitrostátní úroveň, které by zvýšilo nerovnosti v hospodářské soutěži na jednotném trhu;

5.  připomíná velmi důležitou úlohu malých a středních zemědělských podniků, kterou je třeba uznat a ocenit;

6.  poukazuje na to, že flexibilita, kterou v současnosti mají členské státy ohledně možností stanovených v základních pravidlech, umožňuje reagovat na specifické situace, ale současně ukazuje, že některé části SZP již nelze považovat za společné; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat podmínky hospodářské soutěže na jednotném trhu a zajistit rovné podmínky pro přístup k podpoře pro zemědělce v různých členských státech nebo regionech a současně je nutné nalézt vhodná a účinná řešení za účelem minimalizace veškerých rizik narušení hospodářské soutěže nebo rizik týkajících se soudržnosti;

7.  domnívá se, že členské státy by měly mít přiměřenou míru flexibility v rámci silného společného rámce unijních předpisů, základních norem, nástrojů zásahu, kontrol a finančních přídělů, na nichž se na úrovni EU dohodli spolunormotvůrci, aby byly zaručeny rovné podmínky pro zemědělce, a zejména unijní přístup k podpoře podle pilíře I s cílem zaručit dodržování podmínek spravedlivé hospodářské soutěže;

8.  domnívá se, že má-li být provádění SZP účinnější a lépe přizpůsobeno skutečné situaci různých druhů zemědělství v Evropě, je třeba zefektivnit vnitrostátní volby prováděné v rámci souboru nástrojů definovaného EU a dostupného podle pilířů I a II a dále je třeba, aby členské státy se zapojením všech náležitých zúčastněných stran vypracovaly své vlastní ucelené a fakticky podložené vnitrostátní strategie na základě unijních cílů a ukazatelů týkajících se hlavních typů možných nástrojů zásahu, které by rovněž měly být definovány na úrovni EU, a jejich výběrových kritérií v rámci jasného společného rámce pravidel platných v celé EU, a to za náležitého dodržení pravidel a zásad jednotného trhu;

9.  zdůrazňuje, že dodatečná subsidiarita by měla být přiznána pouze za podmínky, že existuje silný společný soubor unijních předpisů, cílů, ukazatelů a kontrol;

10.  zdůrazňuje rizika spojená s přidáváním dodatečných požadavků (tzv. gold-plating) na vnitrostátní a regionální úrovni a velkou míru nejistoty pro zemědělce danou možností, že členské státy v závislosti na postojích aktuální vlády nezávisle definují své vnitrostátní plány a každoročně přezkoumají svá rozhodnutí; vyzývá tedy Komisi, aby spolunormotvůrcům předložila spolu s legislativními návrhy jasný a jednoduchý model vnitrostátního strategického plánu s cílem umožnit spolunormotvůrcům posoudit rozsah, míru podrobnosti a obsah těchto plánů, které jsou zásadními prvky nadcházejícího návrhu Komise, a upřesnit kritéria, na jejichž základě budou tyto vnitrostátní strategie posouzeny;

11.  vyzývá Komisi, aby poskytla nástroje určené ke zvýšení využívání součinnosti mezi SZP a finančními prostředky politiky soudržnosti;

12.  zdůrazňuje, že je nutné, aby budoucí SZP plně respektovala rozdělení pravomocí v každém členském státě, které je často zakotveno v jeho ústavě, zvláště pokud jde o dodržování zákonných pravomocí v regionech EU při vypracovávání, řízení a provádění politik, jako je EZFRV; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby zemědělci a další příjemci byli řádně zapojeni do všech fází vývoje politiky;

13.  vítá úsilí Komise o zavedení programové koncepce, provádění a kontroly přístupu založeného na výsledcích s cílem podporovat výkonnost spíše než soulad a zároveň zajišťovat odpovídající monitorování založené na rizicích pomocí jasně definovaných, jednodušších, méně byrokratických (včetně předcházení tzv. gold-platingu), pevných, transparentních a měřitelných ukazatelů na úrovni EU, včetně odpovídajících kontrol opatření členských států a programové koncepce, provádění a sankcí; považuje za nezbytné zavést základní jednotná kritéria pro stanovování podobných sankcí pro rovnocenná porušení zjištěná při provádění různých opatření, která členské státy nebo regiony využily k dosažení společných obecných cílů EU;

14.  zdůrazňuje, že přístup založený výhradně na výsledcích by s sebou mohl nést riziko, že členské státy s ohledem na své specifické podmínky nebudou schopny plně dosáhnout všech cílů stanovených v jejich vnitrostátních plánech, v důsledku čehož by mohlo dojít k následnému snížení jejich národních přídělů a k pozastavení financování;

15.  uznává, že nový model realizace bude třeba po dobu několika let zdokonalovat a upravovat s cílem zajistit, aby zemědělci nebyli penalizováni v důsledku změny modelu založeného na výsledcích;

16.  konstatuje nicméně, že případné zpoždění při přijímání strategických plánů SZP může vést ke zpoždění plateb, což je situace, které je třeba se vyhnout;

17.  konstatuje, že v rámci pilíře I se členské státy mohou vybrat programy z katalogu priorit, který vypracovala EU;

18.  vyzývá k vytvoření systému odpovídajících institucionálních a právních úprav, které by vedly ke změně modelu provádění s cílem předejít vzniku dodatečných nákladů a zabránit snížení čerpání finančních prostředků v členských státech;

19.  domnívá se, že shromažďování informací by se mělo spíše opírat o družicové snímky a databáze integrovaného administrativního a kontrolního systému než o údaje předložené jednotlivými zemědělci;

20.  vyzývá Komisi, aby rozvíjela relevantní součinnost mezi stěžejními programy EU v oblasti vesmíru a SZP, zejména pokud jde o program Copernicus, který má pro zemědělskou komunitu zvláštní význam z hlediska monitorování změny klimatu a životního prostředí;

21.  vyzývá k přijetí opatření, která by zvýšila recyklaci živin; vyzývá ke sladění zemědělské strukturální politiky se systémem environmentální podpory, a to např. lepším kombinováním rostlinné a živočišné výroby;

22.  žádá, aby zůstal zachován zjednodušený režim pro drobné zemědělce (SFS);

23.  domnívá se, že zemědělci, kteří mají méně než pět hektarů půdy, by měli mít možnost dobrovolně vstoupit do SFS;

24.  vyzývá Komisi k provedení kontroly financí a výsledků a auditů s cílem zaručit, aby funkce byly prováděny podle stejných vysokých standardů a v souladu se stejnými kritérii ve všech členských státech bez ohledu na zvýšenou flexibilitu poskytnutou členským státům v koncepci a řízení programů, a to zvláště s cílem zajistit včasné vyplácení finančních prostředků všem způsobilým zemědělcům a venkovským společenstvím ze všech členských států a současně minimalizovat administrativní zátěž pro příjemce;

25.  připomíná, že v rámci předchozí reformy bylo obtížné se dohodnout na definici pojmu „zemědělec vykonávající aktivní činnost“; domnívá se tudíž, že zemědělská produkce (např. udržování půdy v dobrém zemědělském stavu, uplatňování řádných chovných postupů, přispívání k oběhovému hospodářství) by mohla být pro účely této definice cílenějším a kvantifikovatelným řešením;

26.  domnívá se, že všichni účastníci zapojení do procesu kontroly finančních prostředků EU, včetně EÚD, musí chápat kontrolní systém založený na výkonu stejným způsobem s cílem předejít tomu, aby členské státy nebo příjemci čelili neočekávaným finančním opravám;

27.  zdůrazňuje, že zemědělci jsou podnikatelé a měla by jim tudíž být zaručena svoboda podnikání, aby mohli své výrobky nabízet za spravedlivé tržní ceny;

28.  zdůrazňuje, že se nesmí vyloučit zemědělci pracující na částečný úvazek a zemědělci se smíšenými příjmy;

29.  vítá návrh Komise zaručit větší flexibilitu členským státům, regionům a zemědělcům v rámci vyššího finančního limitu pro zemědělská pravidla de minimis a současně zachovat integritu jednotného trhu;

30.  vyzývá dále Komisi, aby členským státům poskytla větší flexibilitu v rámci poskytování státní pomoci v zemědělství s cílem podněcovat zemědělce k vytváření dobrovolných preventivních spoření, která by jim umožnila lépe zvládat rostoucí počet rizik souvisejících s klimatem a zdravím a rovněž hospodářské krize;

31.  vyzývá nicméně k tomu, aby byly zemědělské mikropodniky a malé zemědělské podniky spravedlivým způsobem oceněny za veřejné statky, které poskytují, a rovněž za jejich podíl na družstevních a komunitních aktivitách; 

32.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o lepší součinnost mezi SZP s dalšími politikami a fondy, jako jsou Fond soudržnosti a strukturální a investiční fondy, s cílem vytvořit pro venkovské oblasti multiplikační účinek;

33.  vyzývá k lepší politické koordinaci mezi SZP a jinými oblastmi politiky a činností EU, zejména pokud jde o směrnici 2000/60/ES, směrnici 91/676/EHS a nařízení 1107/2009, neboť je to způsob, jak dosáhnout udržitelné ochrany vodních zdrojů, na jejichž kvantitu a kvalitu má zemědělství negativní dopad; vyzývá k pobídkám motivujícím k realizaci projektů místní spolupráce mezi zemědělci a dodavateli vody v zájmu zvýšení ochrany vodních zdrojů;

34.  konstatuje, že řada vesnic a regionů v některých členských státech zůstává navzdory svému venkovskému charakteru z administrativních důvodů mimo oblast působnosti programů rozvoje venkova, což je znevýhodňuje;

35.  vyzývá členské státy, aby zvážily pružnější přístup, který by tyto regiony a producenty v nich působící nepoškozoval;

Inteligentní, efektivní, udržitelná a spravedlivá SZP – přínos pro zemědělce, občany, venkovské oblasti a životní prostředí

36.  považuje za nezbytné zachovat současné uspořádání v podobě dvou pilířů a zdůrazňuje, že pilíře musí být soudržné a musí se navzájem doplňovat, přičemž pilíř I je financován výhradně pomocí finančních prostředků EU a představuje účinný prostředek podpory příjmu, základních environmentálních opatření a pokračování stávajících tržních opatření a pilíř II plní zvláštní potřeby členských států; považuje však současně za nezbytné podpořit zemědělce a další příjemce při provádění opatření, která zajišťují veřejné statky v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti, jež nejsou odměňovány trhem, a při dodržování nových i zavedených postupů v zemědělství na základě společných, jednotných a objektivních kritérií se zachováním možnosti pro členské státy zaujmout zvláštní přístup, který bude odrážet místní a odvětvové podmínky; domnívá se, že nejvyšší prioritou je přeměna všech evropských zemědělských podniků na udržitelné zemědělství a jejich plná integrace do oběhového hospodářství, přičemž budou splňovat ekonomické i environmentální výkonnostní normy, aniž by byly jakkoli oslabeny sociální normy nebo normy ochrany zaměstnanců;

37.  připomíná Komisi, že cílem SZP stanoveným článkem 39 SFEU je zvýšení zemědělské produktivity, zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, stabilizace trhu, zajištění plynulého zásobování a toho, že se dodávky dostanou ke spotřebitelům za rozumné ceny;

38.  zdůrazňuje potenciál technologických inovací pro inteligentní a efektivní odvětví, které zaručuje udržitelnost, zejména pokud je o účinné využívání zdrojů a monitorování zdraví rostlin a zvířat a životního prostředí;

39.  žádá, aby se v rámci SZP usnadnilo a podporovalo uplatňování těchto inovací;

40.   domnívá se, že budoucí uspořádání SZP může její cíle zajišťovat, pouze pokud bude mít dostatečné finanční prostředky; vyzývá proto ke zvýšení nebo zachování rozpočtu SZP v příštím VFR v konstantních eurech s cílem dosáhnout záměrů revidované a efektivní SZP po roce 2020;

41.  domnívá se, že další liberalizace trhu a s tím související snížení ochrany zemědělců by měly být vyváženy kompenzacemi pro zemědělské odvětví, a zejména pro ty zemědělské podniky, které se potýkají s konkurenčním znevýhodněním, především s problémy souvisejícími s využíváním zemědělské půdy nebo se skutečností, že se tyto podniky nacházejí v horských oblastech, a že pouze těmito kompenzačními opatřeními lze zajistit rozsáhlou správu zemědělské půdy a zachování kulturní krajiny;

42.  zdůrazňuje, že rozpočet SZP by měl být přizpůsoben budoucím potřebám a výzvám, jako jsou ty, které vyplývají z dopadů brexitu nebo z dohod o volném obchodu, které EU uzavřela se svými hlavními obchodními partnery;

43.  upozorňuje na přetrvávající rozdíly v rozvoji mezi zemědělskými oblastmi v různých regionech a členských státech, a domnívá se tudíž, že kritéria soudržnosti by i nadále měla hrát významnou roli při rozdělování finančních prostředků pilíře II mezi členské státy;

44.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se pro pilíř II (politika rozvoje venkova) vyčlenil v rámci celkového rozpočtu SZP velký objem finančních prostředků;

45.  domnívá se, že je potřeba podporovat zemědělce při přechodu na plnou udržitelnost;

46.  domnívá se, nové politiky a cíle EU nesmí být rozvíjeny na úkor úspěšné SZP a jejich finančních zdrojů;

47.  bere na vědomí stávající nejistotu ohledně budoucího rozpočtu SZP;

48.  zdůrazňuje, že finanční zdroje SZP pocházejí z daní placených daňovými poplatníky v každém členském státě a že daňoví poplatníci napříč EU mají právo na to, aby se zajistilo, že tyto prostředky budou využívány pouze cíleným a transparentním způsobem;

49.  domnívá se, že je třeba se vyhnout novým položkám týkajícím se rozvoje venkova, pro které nejsou vyhrazeny dodatečné finanční prostředky;

50.  domnívá se, že je nezbytná cílenější podpora pro různorodé zemědělské systémy, zejména pro malé a střední rodinné zemědělské podniky a mladé zemědělce s cílem posílit regionální ekonomiky prostřednictvím produktivního zemědělství v hospodářské, environmentální a sociální oblasti; domnívá se, že toho lze vzhledem k široké škále velikostí zemědělských podniků v celé EU dosáhnout prostřednictvím povinné redistributivní vyšší míry podpory pro první hektary podniku, která bude spojena s průměrnou velikostí zemědělských pozemků v členských státech; zdůrazňuje, že podpora pro větší zemědělské podniky by měla postupně klesat, a odrážet tak úspory z rozsahu, přičemž na evropské úrovni by se rozhodovalo o povinném stanovení stropu, a flexibilní kritéria, aby se zohlednila kapacita zemědělských podniků a družstev poskytovat stabilní zaměstnání, díky němuž lidé zůstanou ve venkovských oblastech; domnívá se, že finanční prostředky zpřístupněné díky stanovení stropu a postupně klesající podpoře by měly zůstat v členském státě nebo regionu, z něhož pocházejí;

51.  domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby se podpora zaměřila na skutečné zemědělce, přičemž je třeba se soustředit především na ty, kteří získávají živobytí aktivní zemědělskou činností;

52.  považuje za nezbytné zachovat zjednodušený režim pro malé producenty, aby se jim usnadnil přístup k přímým platbám v rámci SZP a správa těchto plateb;

53.  zdůrazňuje, že je nezbytné určit hlavní prvky vyváženého, transparentního, jednoduchého a objektivního systému sankcí a pobídek, který bude spojen s transparentním a včasným systémem určování způsobilosti příjemců, pokud jde o získávání veřejných finančních prostředků na zajištění veřejných statků, jenž by měl sestávat z jednoduchých, dobrovolných a povinných opatření a být zaměřený na výsledky, a přesunout tedy důraz ze souladu na skutečné výsledky;

54.  zdůrazňuje, že zemědělci pracující na částečný úvazek a zemědělci se smíšenými příjmy, kteří mnoha způsoby oživují život na venkově, vykonávají zemědělskou činnost s cílem vydělat si na živobytí a jsou tedy skutečnými zemědělci, jak je definuje sdělení Komise;

55.  požaduje, aby byl současný systém pro výpočet přímých plateb v pilíři I, zejména v členských státech, ve kterých se hodnota nároků stále vypočítává částečně na základě historických záznamů, modernizován a nahrazen metodou EU pro výpočet plateb, jejíž základní složkou by byla podpora příjmu pro zemědělce v rámci určitého limitu, která by se mohla postupně zvyšovat s příspěvkem na zajištění veřejných statků v souladu s cíli EU do roku 2030, aby byl systém jednodušší a transparentnější;

56.  vítá režim jednotné platby na plochu (SAPS), který je jednoduchý, opodstatněný, transparentní a snadno proveditelný a který byl úspěšně proveden v mnoha členských státech; vyzývá tudíž, aby byl SAPS zachován i po roce 2020, a navrhuje, aby byl používán v každém členském státě nebo každým zemědělcem v EU;

57.  zdůrazňuje, že tento režim by mohl nahradit administrativně složitý systém platebních nároků, čímž by se citelně omezila byrokratická zátěž;

58.  domnívá se, že aby se zajistila jejich dlouhodobá účinnost, neměly by se tyto nové platby stát obchodovatelnou komoditou;

59.  žádá, aby Komise přezkoumala potřebu platebních nároků s ohledem na jejich slučitelnost s pravidly WTO;

60.  zdůrazňuje skutečnost, že veřejné finanční prostředky stávající SZP, které jsou vyhrazeny na konkrétní činnosti zemědělců, podléhají velmi důkladným kontrolám prováděným v malém měřítku, zatímco finanční prostředky většího objemu (přímé platby) jsou z rozpočtu SZP vypláceny v podstatě bez ověření a pouze na základě vlastnictví půdy, a nelze je tedy před občany EU odůvodnit;

61.  domnívá se, že platby by rovněž měly být podmíněny dodržováním jednoznačných a společných podmínek, které zahrnují zásobování produkty šetrnými k životnímu prostředí a další veřejné statky, jako jsou kvalitní pracovní místa;

62.  připomíná, že usnesení Parlamentu s názvem „Aktuální stav koncentrace zemědělské půdy v EU: jak usnadnit zemědělcům přístup k půdě?“ uznává, že platby vázané na plochu, které nejsou jasně podmíněny, vedou k narušení trhu s půdou, a tudíž ovlivňují skutečnost, že stále více a více zemědělské půdy je koncentrováno v rukou několika málo vlastníků;

63.  objasňuje, že veřejnými statky se rozumí ty služby, které přesahují rámec závazných právních předpisů v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat, včetně zejména ochrany vody, biologické rozmanitosti, úrodnosti půdy, opylovačů a ochrany humusové vrstvy a dobrých životních podmínek zvířat;

64.  zdůrazňuje, že je třeba spravedlivě rozdělovat přímé platby mezi členské státy, což je zásadní pro fungování jednotného trhu, přičemž se musí zohledňovat objektivní kritéria, jako jsou částky, které obdržely členské státy v souladu s pilíři I a II, a skutečnost, že přírodní prostředí, zaměstnanost a sociálně-ekonomické okolnosti, obecná životní úroveň, výrobní náklady, zejména náklady na půdu, a kupní síla nejsou napříč EU stejné;

65.  zdůrazňuje, že většího sbližování výšky přímých plateb mezi členskými státy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud bude odpovídajícím způsobem navýšen rozpočet;

66.  zdůrazňuje, že přímé platby slouží k podpoře zemědělců v odvětví produkce potravin a k ochraně norem v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat;

67.  domnívá se, že za přísných podmínek, kterými jsou zaručení rovných podmínek na jednotném trhu, předcházení narušení hospodářské soutěže, zejména pokud jde o komodity, zajištění souladu s pravidly WTO a vytrvání ve snahách dosáhnout environmentálních a klimatických cílů, by měly být zachovány platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci, avšak měly by být aktivovány pouze na základě posouzení ze strany Komise; domnívá se, že dobrovolná podpora vázaná na produkci slouží jako nástroj k řešení potřeb citlivých odvětví a zvláštních cílů souvisejících s životním prostředím, klimatem nebo kvalitou zemědělských produktů a jejich uváděním na trh s cílem podpořit zemědělské postupy splňující náročné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí, čelit konkrétním obtížím, zejména těm, které vyplývají ze strukturálního znevýhodnění v hospodářské soutěži ve znevýhodněných a horských regionech a také obtížím, které mají spíše dočasný charakter a vyplývají například z odklonu od starého nárokového režimu; dále se domnívá, že dobrovolná podpora vázaná na produkci je rovněž nástrojem sloužícím k podpoře strategicky významné produkce, jako jsou bílkovinné plodiny, v budoucnosti nebo k vyvážení dopadů dohod o volném obchodu; kromě toho zdůrazňuje, že platby v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci jsou důležité pro zachování rozmanitosti zemědělské produkce EU, zaměstnání v zemědělství a systémů udržitelné produkce;

68.  připomíná, že zajištění generační obnovy a nových zájemců je výzvou pro zemědělství v mnoha členských státech, a že tudíž každá vnitrostátní nebo regionální strategie musí tento problém řešit pomocí komplexního přístupu s pomocí mobilizace všech finančních zdrojů SZP, včetně dodatečných plateb pro mladé zemědělce podle pilíře I a opatření, která mají mladým zemědělcům pomoci zahájit činnost podle pilíře II, přičemž obě tato opatření by měla být pro členské státy povinná, a to vedle podpory z nových finančních nástrojů, jako je nástroj pro poskytnutí přístupu ke kapitálu v souvislosti s omezenými zdroji; dále poukazuje na význam, který mají vnitrostátní opatření při odstraňování regulačních a hospodářských překážek a současné podpoře plánování nástupnictví, důchodových balíčků a přístupu k půdě a při usnadňování a podpoře dohod o spolupráci, jako jsou partnerství, podílnické hospodaření, chov ve smluvním vztahu a pronájem dohodnutý mezi staršími a mladými zemědělci; domnívá se, že pravidla pro státní podporu by měla zohlednit rovněž význam generační obnovy a předcházet zániku rodinného zemědělství;

69.  domnívá se, že je potřeba, aby nové právní předpisy jasněji rozlišovaly mezi kritérii, která jsou základem pobídek pro „mladé zemědělce“ a „noví zájemci, kteří začínají se zemědělskou činností“ (mladí zemědělci jsou definováni s ohledem na jejich věk a noví zájemci s ohledem na počet let od založení jejich zemědělského podniku), s cílem posílit potenciál obou skupin, pokud jde o zajištění generační obměny a zlepšení života ve venkovských oblastech;

70.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby si uvědomily, že nové společenské, technologické a ekonomické změny, jako jsou čisté energie, digitalizace a inteligentní řešení, mají dopad na život na venkově;

71.  vyzývá Komisi, aby podpořila úsilí směřující ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech s cílem přimět jednotlivce, a zejména mladé lidi, aby zůstávali ve venkovských oblastech nebo aby se do nich vrátili; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly podnikatele, a zejména ženy a mladé lidi, při rozvoji nových služeb;

72.  se znepokojením konstatuje, že nedostatek pracovních sil v mnoha zemědělských odvětvích vede k ukončování zemědělské činnosti; vyzývá k poskytnutí podpory s cílem přilákat pracovníky do zemědělství;

73.  zdůrazňuje, že je třeba sdílet úspěšné modely jednotlivých členských států, které propojují mladé a starší zemědělce za účelem dosažení cílů generační obměny;

74.  doporučuje, aby byl zlepšen přístup k financování prostřednictvím dotovaných úrokových sazeb na úvěry pro nové účastníky na trhu;

75.  připomíná, že venkovské oblasti a osady vyžadují zvláštní pozornost a integrované úsilí o rozvoj inteligentních vesnic;

76.  vyzývá ke zlepšení spolupráce s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) s cílem podpořit ve všech členských státech tvorbu finančních nástrojů určených pro mladé zemědělce;

77.  žádá, aby byly vytvořeny spravedlivé podmínky pro zvláštní technologická zlepšení pro venkovské uzly a sítě;

78.  zdůrazňuje význam rozvoje venkova, včetně iniciativy LEADER, pro zlepšení součinnosti mezi různými politikami a pro posílení konkurenceschopnosti, prosazování účinného a udržitelného hospodářství, podporu udržitelného a multifunkčního zemědělství a lesnictví a produkci potravinářských a nepotravinářských produktů a služeb, které vytvářejí přidanou hodnotu a pracovní místa; zdůrazňuje význam rozvoje venkova při prosazování partnerství mezi zemědělci, místními společenstvími a občanskou společností a při podpoře dalších podnikatelských aktivit a příležitostí, které velmi často nelze přemístit, v oblasti zemědělského podnikání, agroturistiky, přímého marketingu, zemědělství podporovaného komunitou, biohospodářství a udržitelné produkce bioenergie a energie z obnovitelných zdrojů, jež pomáhají zachovat hospodářskou činnost v regionech; poukazuje tedy na to, že je důležité finančně podpořit pilíř II, a zvýšit tak potenciál z hlediska vytváření příjmů, pomáhat s řešením vylidňování, nezaměstnanosti, chudoby a podporovat sociální začleňování, poskytování sociálních služeb a posilování sociálně-ekonomických struktur ve venkovských oblastech s celkovým cílem zlepšit kvalitu života v těchto oblastech;

79.  vyzývá Komisi, aby v legislativním období po roce 2020 zavedla investiční přístup financování z více zdrojů, a zajistila tak hladké provádění nástrojů integrovaného rozvoje venkova, jako je iniciativa inteligentních vesnic;

80.  vyzývá k vytvoření nového fondu pro komunitně vedený místní rozvoj, který bude stavět na iniciativě LEADER a zkušenostech z praxe a na který se vyčlení 10 % z každého strukturálního fondu a tyto prostředky budou sloužit k plnění cílů stanovených na základě strategií místní komunity, a to bez vymezení hranic mezi strukturálními fondy, které by měly být využívány na decentralizovaném základě;

81.  zdůrazňuje, že programy rozvoje venkova by měly mít přidanou hodnotu pro zemědělské podniky a měly by si uchovat svou významnou úlohu při přijímání dlouhodobých rozhodnutí v oblasti inovativních postupů a agroenvironmentálních opatření;

82.  domnívá se, že v rámci iniciativy LEADER je třeba věnovat větší pozornost potřebám a projektům nejmenších rodinných zemědělských podniků, a to především stanovením nezbytné finanční pomoci;

83.  konstatuje, že je prokázáno, že venkovské oblasti potřebují, aby se ženy i muži zabývali zemědělstvím v malém nebo středním rozsahu;

84.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat specifickou vyrovnávací podporu pro zemědělské podniky ve znevýhodněných oblastech, a to v souladu s podmínkami stanovenými členskými státy s ohledem na jejich konkrétní místní podmínky;

85.  zdůrazňuje však, že uplatňování finančních nástrojů v oblasti rozvoje venkova by mělo probíhat na dobrovolném základě a že je zároveň třeba zvýšit investice do venkovských oblastí;

86.  vyzývá Komisi, aby stanovila opatření pro iniciativu inteligentních vesnic a učinila tak z inteligentních vesnic prioritu příští politiky rozvoje venkova;

87.  domnívá se, že financování pilíře II určené pro včelařství je třeba lépe zacílit a zefektivnit a že nový legislativní rámec by měl stanovit nový režim podpory v rámci pilíře I pro včelaře, včetně přímé podpory jednotlivých včelstev;

88.  zdůrazňuje, že opatření, která jsou méně spjata se zemědělstvím, musí podléhat vyšší míře spolufinancování;

89.  vyzývá Komisi, aby v pilíři I zavedla nový, soudržný, posílený a zjednodušený systém podmíněnosti, který umožní integraci a provádění různých typů stávajících environmentálních opatření, jako jsou současná opatření v oblasti podmíněnosti a ekologizační opatření; zdůrazňuje, že východisko pilíře I, kterým je dosažení udržitelného zemědělského rozvoje, by mělo být povinné a mělo by jasně stanovit opatření a výsledky očekávané od zemědělců s cílem zajistit rovné podmínky a současně minimální byrokracii na úrovni zemědělských podniků i dostatečnou kontrolu ze strany členských států při zohlednění místních podmínek; dále požaduje nový a jednoduchý režim, který by měl být povinný pro členské státy a dobrovolný pro zemědělské podniky a jenž by byl založen na předpisech EU přesahujících dané východisko s cílem podpořit přechod zemědělců na metody a postupy udržitelné z hlediska klimatu a životního prostředí, které budou v souladu s agroenvironmentálně-klimatickými opatřeními v pilíři II; domnívá se, že provádění tohoto režimu by mělo být stanoveno ve vnitrostátních strategických plánech v rámci EU;

90.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že agroenvironmentálně-klimatická opatření pilíře II pro rozvoj venkova budou nadále kompenzovat dodatečné náklady a schodky spojené s tím, že zemědělci dobrovolně zavedli postupy šetrné k životnímu prostředí a klimatu, a že bude existovat možnost přidat pobídku pro investice do ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a účinného využívání zdrojů; domnívá se, že tyto programy by měly být jednodušší, cílenější a účinnější, aby zemědělci mohli účinně plnit ambiciózní politické cíle, pokud jde o ochranu životního prostředí, biologickou rozmanitost, nakládání s vodou a opatření v oblasti klimatu a zmírňování změny klimatu, přičemž je třeba současně zajistit minimální byrokracii na úrovni zemědělských podniků a dostatečnou kontrolu ze strany členských států při zohlednění místních podmínek;

91.  vyzývá k tomu, aby vedle zemědělských podniků, které se zabývají pouze ekologickou zemědělskou produkcí v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007 a jsou vyňaty z požadavků na ekologizaci stanovených článkem 43 nařízení (EU) č. 1307/2013, byly vyňaty také zemědělské podniky, které provádějí agroenvironmentální opatření ve smyslu nařízení (EU) č. 1305/2013;

92.  zdůrazňuje, že středomořské regiony EU jsou zranitelnější vůči dopadům změny klimatu, jako je sucho, požáry a dezertifikace, a že zemědělci tedy musí v těchto oblastech vynaložit větší úsilí, aby přizpůsobili svou činnost změněnému prostředí;

93.  domnívá se, že budoucí legislativní návrhy Komise by měly být zaměřeny na podporu co největšího počtu zemědělců v jejich úsilí o modernizaci směrem k udržitelnějšímu zemědělskému rozvoji;

94.  vyzývá, aby v zájmu zjednodušení SZP byla zachována stávající výjimka a nejmenší zemědělské podniky s plochou méně než 15 hektarů nebyly zatěžovány dalšími environmentálními a klimatickými opatřeními v rámci SZP;

95.  navrhuje, aby tato nová forma ekologizace byla doprovázena významnými, koordinovanými a účinnějšími prostředky v pilíři II prostřednictvím cílených hmotných i nehmotných investic (přenos znalostí, odborná školení, poradenství, výměna know-how, budování sítí a inovace prostřednictvím evropských inovativních partnerství), které budou dalším hybatelem změn;

96.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že její legislativní návrhy na reformu SZP budou obsahovat vhodná opatření a nástroje, které do zlepšených systémů střídání plodin zahrnou produkci bílkovinných plodin, aby se tak překonal stávající nedostatek bílkovin, a to zlepšením příjmů zemědělců a řešením klíčových problémů, se kterými se zemědělství potýká, jako je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a úrodnosti půdy a ochrana a udržitelná správa vodních zdrojů;

97.  domnívá se, že minimální částka z celkově dostupného rozpočtu v rámci pilíře II by měla být přidělena na agroenvironmentálně-klimatická opatření, včetně biologického zemědělství, pohlcování uhlíku, zdraví půdy, opatření týkajících se udržitelného obhospodařování lesů, plánování řízení živin za účelem ochrany biologické rozmanitosti, opylení a genetické rozmanitosti živočichů a rostlin; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité zachovat příspěvky na síť Natura 2000 a zajistit jejich dostatečnou výši, která umožní, aby sloužily jako skutečná pobídka pro zemědělce;

98.  zdůrazňuje, že v rámci programů rozvoje venkova je třeba poskytovat platby těm zemědělcům, kteří působí v oblastech s přírodními omezeními, složitými klimatickými podmínkami, příkrými stráněmi nebo omezeními kvůli kvalitě půdy; vyzývá ke zjednodušení a lepšímu zaměření plánu týkajícího se oblastí se zvláštními přírodními omezením v období po roce 2020;

99.  připomíná, že Parlament již zdůraznil, že kontrola účelnosti směrnice o přírodních stanovištích poukázala na nutnost posílit soudržnost se SZP, a upozorňuje na znepokojující úbytek druhů a přírodních stanovišť související se zemědělstvím; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad SZP na biologickou rozmanitost; dále vyzývá k navýšení příspěvků na síť Natura 2000 s cílem více motivovat k ochraně zemědělských lokalit v rámci této sítě, které se nacházejí ve velmi špatném stavu;

100.  vyzývá k provádění a posílení zemědělských opatření nabízejících inteligentní řešení v oblasti klimatu, jelikož dopady změny klimatu na zemědělství v Evropě budou v budoucnu sílit;

101.  domnívá se, že rizika spojená se změnou klimatu a degradací půdy v celé zemědělsky využívané krajině je třeba řídit v rámci SZP, a to prostřednictvím investic do zvyšování odolnosti zemědělských ekosystémů a investic do ekologické infrastruktury, s cílem vytvářet vrstvu ornice, zvrátit erozi půdy a zavést a prodloužit střídání plodin, zvýšit počet stromů v krajině a podpořit biologickou a strukturální rozmanitost zemědělských podniků;

102.  domnívá se, že je třeba podporovat širší využívání zbytků z polí, které představují obnovitelný, účinný a udržitelný zdroje energie pro venkovské oblasti;

103.  vyzývá Komisi, aby podpořila inovace, výzkum a modernizaci zemědělství, agrolesnictví a potravinářství tím, že podpoří silný systém poradenství a odborné přípravy, který bude lépe přizpůsoben potřebám příjemců SZP při rozvoji jejich postupů směrem k větší udržitelnosti a ochraně zdrojů, a dále podpoří využití inteligentních technologií s cílem účinněji reagovat na výzvy v oblasti zdraví, životního prostředí a konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že odborná příprava a poradenství musí být základní podmínkou koncepce a provádění programů ve všech členských státech a že je zásadní podporovat předávání know-how, modely osvědčených postupů a výměny mezi družstvy a organizacemi producentů napříč členskými státy, například prostřednictvím systému pro znalosti a informace v zemědělství (AKIS); domnívá se, že agroekologické metody a zásady, na nichž je postaveno přesné zemědělství, mohou mít značný přínos pro životní prostředí, zvýšit příjmy zemědělců, racionalizovat využívání zemědělských strojů a výrazně zvýšit účinné využívání zdrojů;

104.  zdůrazňuje, že je důležité, aby SZP, Horizont 2020 a další programy podpůrného financování vybízely zemědělce k investování do nových technologií přizpůsobených velikosti jejich zemědělského podniku, jako jsou nástroje v oblasti přesného a digitálního zemědělství, které zlepšují odolnost zemědělství a jeho dopad na životní prostředí;

105.  vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj a využívání inovativních technologií ve všech typech zemědělských podniků bez ohledu na jejich velikost a produkci nebo na to, zda se zaměřují na konvenční či ekologické zemědělství, na hospodářská zvířata nebo pěstování plodin, v malém nebo velkém rozsahu;

106.  vyzývá Komisi, aby zabezpečila takovou SZP, která povede k větší inovaci, přispěje k pokroku v oblasti biohospodářství a poskytne řešení z hlediska biologické rozmanitosti, klimatu a životního prostředí;

107.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na kvalitu života ve venkovských oblastech a učinila jej přitažlivým pro všechny obyvatele a zejména pro mladou generaci;

108.  domnívá se, že digitalizace a přesné zemědělství podporované v rámci SZP by neměly vést k tomu, aby se zemědělci stali závislejšími na dodatečných vstupech nebo na vnějším financování, ani by jim neměly bránit v přístupu ke zdrojům, ale měly by mít otevřený zdrojový kód a být vyvíjeny výlučně se zapojením zemědělců;

109.  vyzývá k tomu, aniž by byla dotčena nová definice celkové výše podpory EU pro rozvoj venkova, aby se současné programy rozvoje venkova schválené v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 1305/2013 nadále uplatňovaly až do roku 2024 nebo do přijetí nové reformy.

110.  vítá závazek Komise, že bude podporovat koncept „inteligentních vesnic“ v EU, což umožní komplexně řešit nedostatečné širokopásmové připojení, pracovní příležitosti a poskytování služeb ve venkovských oblastech prostřednictvím koordinovanějšího rozvoje různých politik;

111.  žádá, aby byla přijata opatření k řešení závažného problému nehod v zemědělských podnicích EU, které v těchto podnicích vedou ke zraněním nebo k úmrtím, a to prostřednictvím opatření v pilíři II na podporu investic do bezpečnostních opatření a školení;

112.  vyzývá k tomu, aby v rámci rozvoje strategie EU v oblasti bílkovinných plodin byla povolena pouze jediná aplikace přípravků na ochranu rostlin během období před výsevem až do doby těsně po něm, a to na veškeré půdě, na které jsou bílkovinné plodiny pěstovány;

113.  domnívá se, že investice do inovace, vzdělávání a odborných školení jsou pro budoucnost evropského zemědělství klíčové;

114.  zdůrazňuje, že v rámci budoucí SZP je třeba dále zkoumat přístup založený na výsledcích uplatňovaný na úrovni členských států i na regionální úrovni a inovativní řešení, která poskytují systémy certifikace, aniž by se zvýšila byrokracie nebo kontroly na místě;

115.  vyzývá k zavádění cílených opatření v oblasti modernizace a strukturálního zlepšování v rámci pilíře II s cílem dosáhnout prioritních cílů, jako je digitální zemědělství 4.0;

116.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovávaly a podporovaly přístup malých zemědělců a marginalizovaných skupin k osivu a zemědělským vstupům a aby propagovaly a zajišťovaly výměnu osiva a jeho veřejné vlastnictví, a to spolu s udržitelnými tradičními technikami, které zaručují lidské právo na řádné potraviny a výživu;

117.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na podnikatelské příležitosti, pokud jde o poskytování služeb vesnicím i služby, které jsou odtamtud poskytovány;

118.  konstatuje, že každý zemědělský podnik je jiný, a proto jsou zapotřebí individuální řešení;

Silná pozice zemědělců v celosvětovém potravinářském systému

119.  vyzývá Komisi, aby zachovala současný rámec jednotné společné organizace trhů v rámci pilíře I, včetně specifických politických nástrojů a marketingových norem, a zlepšila programy EU na podporu ovoce, zeleniny a mléka ve školách; zdůrazňuje význam stávajících systémů řízení produkce pro konkrétní produkty a zachování povinných programů pro jednotlivá odvětví (víno, ovoce a zelenina, olivový olej a včelařství) v produkujících zemích, jejichž hlavním cílem je posílit udržitelnost a konkurenceschopnost jednotlivých odvětví, zachovat rovné podmínky a zároveň umožnit přístup pro všechny zemědělce;

120.  domnívá se, že pozitivní a „tržně zaměřené“ zkušenosti operačních programů jednotné společné organizace trhů v odvětví ovoce a zeleniny, které uplatňují organizace producentů a jež jsou financovány na základě hodnoty produkce uvedené na trh, prokázaly svou účinnost při zlepšování konkurenceschopnosti a strukturování cílových odvětví a zlepšování jejich udržitelnosti; vyzývá tedy Komisi, aby zvážila zavedení podobných operačních programů pro ostatní odvětví; domnívá se, že by to mohlo být obzvláště přínosné pro organizace producentů, jež zastupují producenty mléka v horských regionech a okrajových oblastech Unie, kteří zpracovávají a uvádějí na trh vysoce kvalitní produkty a zachovávají produkci mléka v těchto oblastech s obtížnými podmínkami pro zemědělství;

121.  připomíná, že nerovná tržní síla představuje významnou překážku bránící pokrytí nákladů na výrobu v odvětví mléka a mléčných výrobků;

122.  upozorňuje na možnost zavést v rámci společné organizace trhů dobrovolný program na snižování dodávek mléka;

123.  vyzývá k zavedení nového nástroje svépomocného řízení pro olivový olej, který by umožnil olivový olej v letech nadprodukce skladovat a dodávat jej na trh tehdy, až bude produkce nižší než poptávka;

124.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby budoucí SZP podporovala zemědělce účinněji, spravedlivěji a rychleji, aby mohli čelit kolísání cen a příjmů v důsledku klimatických rizik, rizik spojených s nepříznivým počasím a zdravotních a tržních rizik, a to vytvořením dodatečných pobídek a tržních podmínek, které podpoří rozvoj a dobrovolné používání nástrojů řízení rizik a stabilizace (systémy pojištění, nástroje stabilizace příjmů, mechanismy individuálního zabezpečení a vzájemné fondy) a současně zajistí, aby byly přístupné pro všechny zemědělce a aby byly v souladu se stávajícími vnitrostátními systémy;

125.  vyzývá k poskytování lepší podpory ke zvýšení produkce luštěnin v EU a ke specifické pomoci velkým chovatelům ovcí a koz, a to s ohledem na přínos těchto odvětví pro životní prostředí a na potřebu snížit závislost EU na dovozu bílkovin pro krmiva;

126.  zdůrazňuje, že SZP zaměřená na budoucnost by měla být navržena tak, aby vhodněji reagovala na závažné problémy v oblasti zdraví, které souvisejí například s antimikrobiální rezistencí, kvalitou ovzduší a zdravějším stravováním;

127.  zdůrazňuje nebezpečí, které pro zdraví zvířat i lidí představuje antimikrobiální rezistence; domnívá se, že nový právní rámec by jakožto prostředek boje proti antimikrobiální rezistenci měl aktivně podporovat lepší zdraví a životní podmínky zvířat, a lépe tak chránit veřejné zdraví a celé zemědělské odvětví;

128.  poukazuje na skutečnost, že tržní rizika lze řídit také prostřednictvím lepšího přístupu evropského zemědělství a potravinových výrobků na vývozní trhy;

129.  zdůrazňuje, že je důležité posílit postavení primárních producentů v potravinovém dodavatelském řetězci, a to zejména tím, že bude zajištěno spravedlivé rozdělení přidané hodnoty mezi producenty, zpracovateli a maloobchodním odvětvím, budou zavedeny finanční zdroje a pobídky vyžadované na podporu vytváření a rozvoje vertikálních i horizontálních hospodářských organizací, jako jsou organizace producentů, včetně družstev, a jejich sdružení a meziodvětvové organizace, budou stanoveny harmonizované minimální normy za účelem boje proti nespravedlivým a nekalým obchodním praktikám v celém potravinovém řetězci, bude posílena transparentnost na trzích a uplatní se nástroje pro předcházení krizím;

130.  zdůrazňuje, že v souladu s cíli článku 39 SFEU a výjimkou uvedenou v článku 42 SFEU upřesňuje souhrnné nařízení právní vztah mezi ustanoveními jednotné společné organizace trhů a předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a zavádí nové kolektivní možnosti pro zemědělce, pokud jde o zlepšení jejich vyjednávací pozice v rámci potravinového dodavatelského řetězce; domnívá se, že tato ustanovení jsou v rámci budoucí SZP nezbytná a měla by být dále zlepšena;

131.  domnívá se, že na základě zkušeností získaných z fungování různých středisek EU pro sledování trhu (s mlékem, masem, cukrem a plodinami) by tyto nástroje měly být rozšířeny na odvětví, která dosud nejsou pokryta, a měly by být dále rozvinuty, aby poskytovaly spolehlivé údaje a odhady subjektům na trhu, a zajistily tak včasná varování a umožnily okamžitá a preventivní opatření v případě narušení trhu s cílem zabránit krizím;

132.  vyzývá k posílené podpoře a propagaci místních trhů a krátkých potravinových řetězců; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet místní služby související s krátkými dodavatelskými řetězci;

133.  vyzývá Komisi, aby případně dále vyjasnila a aktualizovala předpisy pro organizace producentů a meziodvětvové organizace, zejména pokud jde o politiku v oblasti hospodářské soutěže, také s ohledem na opatření a dohody meziodvětvových organizací, s cílem naplnit společenskou poptávku;

134.  zdůrazňuje, že historické nástroje SZP pro řízení trhu (tj. veřejné intervence a soukromé skladování) mají v kontextu globalizovaných hospodářství omezený a nedostatečný dopad a že nástroje řízení rizik nejsou vždy dostatečné k tomu, aby vyřešily značné kolísání cen a závažná narušení trhu;

135.  zdůrazňuje tedy, že jednotná společná organizace trhů musí i nadále hrát důležitou úlohu v rámci budoucí SZP coby záchranná síť při rychlé stabilizaci zemědělských trhů a předvídání krizí, a poukazuje na význam souhrnného nařízení, pokud jde o umožnění a podporu (na základě zkušeností získaných během poslední krize na trhu, zejména v mlékárenském odvětví) dodatečného využívání inovativních tržních nástrojů a nástrojů řešení krize, jako jsou dobrovolné odvětvové dohody, s cílem řídit a v případě potřeby omezit kvantitu dodávek mezi producenty, organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a mezioborovými organizacemi a zpracovateli (např. režim EU týkající se snížení produkce mléka);

136.  vítá práci na udržitelné strategii EU pro bílkoviny;

137.  konstatuje, že je třeba vytvářet místní a regionální trhy pro luštěniny po celé EU, zlepšovat environmentální výkonnost tím, že plodiny budou pěstovány v rámci střídavého hospodářství, a zároveň snižovat závislost na dováženém krmivu, hnojivech a pesticidech, a zvýšit rentabilitu a hospodářské pobídky tak, aby se zemědělské postupy staly udržitelnějšími;

138.  domnívá se, že opatření na řízení dodávek sýrů a šunky s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením a dodávek vín prokázala svou účinnost tím, že zvýšila udržitelnost, konkurenceschopnost a kvalitu cílených produktů, a že je tedy třeba je zachovat a případně rozšířit tak, aby se v souladu s cíli SZP vztahovala na všechny produkty označené značkou kvality;

139.  vyzývá k hloubkovému přezkumu současného mechanismu rezervy pro případ krize s cílem vytvořit proveditelný a nezávislý fond EU pro krize v zemědělství, který by byl vyjmut ze zásady ročního rozpočtu, a umožnil by tak rozpočtové převody z jednoho roku na další rok, zejména v případě, kdy jsou tržní ceny dostatečně vysoké, a současně by během celého období VFR zachovával rezervu pro případ krize na neměnné úrovni, což by umožnilo rychlejší, soudržnější a účinnější preventivní opatření a reakce, které by doplňovaly využití tržních nástrojů a nástrojů řízení rizik v případě závažných krizových situací včetně těch, které zahrnují hospodářské dopady na zemědělce související se zdravím zvířat, chorobami a bezpečností potravin, ale také těch, jež vyplývají z vnějších otřesů majících dopad na zemědělství;

140.  je přesvědčen, že ačkoli jsou obchodní dohody přínosné pro některá zemědělská odvětví EU, jsou nezbytné pro posílení postavení Unie na celosvětovém zemědělském trhu a prospívají hospodářství EU jako celku, přinášejí také mnoho výzev, zejména pro malá a střední hospodářství a citlivá odvětví, jež je třeba zohlednit, jako je dodržování sanitárních a fytosanitárních norem EU a norem EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a v sociální oblasti, což vyžaduje soudržnost mezi obchodní politikou a některými cíli SZP a nesmí to vést k oslabení vysokých evropských norem nebo k ohrožení venkovských oblastí Evropy;

141.  zdůrazňuje, že uplatňováním různorodých norem by se zvýšilo riziko vyvážení domácí produkce EU do zahraničí, a to na úkor rozvoje venkova, životního prostředí a v některých případech také kvality potravin;

142.  zdůrazňuje, že v diskusích o budoucích obchodních dohodách (se sdružením Mercosur, Novým Zélandem, Austrálií apod.) je třeba zdůrazňovat potřebu silnějších ochranných mechanismů i dopad těchto dohod na evropské zemědělství;

143.  zdůrazňuje, že ačkoli je důležité nadále usilovat o zlepšení přístupu evropských zemědělských produktů na trh, jsou zapotřebí vhodná opatření na ochranu evropského zemědělství zohledňující specifické odvětvové problémy, například ochranné mechanismy, možné vyloučení nejcitlivějších odvětví z jednání a uplatňování zásady reciprocity, pokud jde o podmínky výroby, aby byly zajištěny rovné podmínky mezi zemědělci v EU a jejich zahraničními konkurenty; zdůrazňuje, že evropskou produkci nesmí oslabit nekvalitní dovoz nebo dovoz nevyhovující normám jakosti;

144.  vyzývá Komisi, aby začala na zemědělství pohlížet jako na strategickou činnost a v dohodách o volném obchodu jej nepovažovala za proměnný prvek, který se přizpůsobí potřebám ostatních obchodních odvětví, a aby chránila klíčová odvětví, jako je produkce syrového mléka;

145.  zastává názor, že požadavky mezinárodního obchodu a WTO měly velmi významný vliv na několik po sobě jdoucích revizí SZP, které proběhly od 90. let; domnívá se, že tyto revize přinesly větší konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů a evropského zemědělsko-potravinářského odvětví, ale také poškodily velké části zemědělského odvětví tím, že jej vystavily nestabilitě světových trhů; je toho názoru, že nyní přišel čas, jak naznačuje sdělení Komise o budoucnosti zemědělství a potravinářství v Evropě, se více zaměřovat na ostatní cíle SZP, jako např. životní podmínky zemědělců a otázky týkající se zdraví, zaměstnanosti, životního prostředí a klimatu;

146.  zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí být v souladu s ostatními politikami EU, jako jsou např. rozvojová politika a politika v oblasti ochrany životního prostředí, a musí podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje, a že může přispět k dosažení cílů SZP, zejména zajistit slušnou životní úroveň zemědělcům a zajistit spotřebitelům dodávky zboží za rozumné ceny; zdůrazňuje, že zemědělsko-potravinářské odvětví EU by mělo využít příležitosti k růstu, které vývoz skýtá, vzhledem k tomu, že se odhaduje, že 90 % nárůstu celosvětové poptávky po zemědělských a potravinářských produktech v příštím desetiletí bude pocházet z mimoevropských zemí; zdůrazňuje, že předtím, než se zaměří na produkci určenou k prodeji na mezinárodním zemědělském trhu, musí SZP uspokojit potravinové, ekologické a klimatické potřeby evropské společnosti; zdůrazňuje, že tzv. rozvojové země by měly mít dostatek příležitostí k vytvoření a udržování vlastního silného zemědělsko-potravinářského odvětví;

147.  připomíná nový Evropský konsensus o rozvoji, v němž EU a její členské státy znovu potvrzují a uznávají zásadní význam, který má důsledné uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovené v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), což znamená, že by ve všech politikách EU (včetně zemědělské politiky a financování zemědělství), které se mohou potenciálně dotknout rozvojových zemí, měly být zohledněny cíle rozvojové spolupráce; v této souvislosti se domnívá, že by reforma společné zemědělské politiky (SZP) měla respektovat právo rozvojových zemí utvářet svou zemědělskou a potravinovou politiku, aniž by oslabovaly svou kapacitu produkce potravin a dlouhodobé zajištění potravin, především pokud jde o nejméně rozvinuté země;

148.  připomíná závazek EU a jejích členských států související s cíli udržitelného rozvoje a zdůrazňuje, že soudržnost SZP a cílů udržitelného rozvoje má zásadní význam, především pokud jde o cíl č. 2 (vymýcení hladu), č. 5 (rovnost žen a mužů), č. 12 (zodpovědná spotřeba a výroba), č. 13 (opatření v oblasti klimatu) a č. 15 (život na půdě), s nimiž musí být budoucí společná zemědělská politika (SZP) propojena;

149.  v souladu se zásadou rozpočtové účinnosti žádá soudržnost a lepší součinnost mezi SZP a všemi ostatními politikami EU a mezinárodními závazky, zejména v oblasti energetiky, zásobování vodou, využívání půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémů a rozvoje odlehlých a horských oblastí;

150.  vyzývá Komisi, aby prováděla systematická posouzení dopadů opatření týkajících se zemědělství ve všech dohodách o obchodu a aby zavedla specifické strategie s cílem zajistit, aby žádné zemědělské odvětví neutrpělo újmu v důsledku obchodní dohody uzavřené se třetí zemí;

151.  trvá na tom, aby výrobní a produkční metody byly nedílnou součástí sociálních, ekonomických a ekologických standardů v rámci světového zemědělského obchodu, a vyzývá Komisi, aby naléhavě vybídla Světovou obchodní organizaci k uznání těchto metod jako takových;

152.  zdůrazňuje, že plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu a plnění cílů udržitelného rozvoje musí být jednou z hlavních zásad jakékoli obchodní politiky, pokud jde o zemědělské produkty; konstatuje, že Komise ve svém diskusním dokumentu týkajícím se využití potenciálu globalizace správně naznačuje, že poptávka po spravedlivějším obchodu a udržitelných a lokálních produktech je měnícím se trendem v rámci globalizace; zdůrazňuje, že obchodní politika EU může ve velké míře přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje a klimatických cílů, které stanovuje Pařížská dohoda;

153.  připomíná, že EU zrušila vývozní subvence a že v současném rozpočtu EU již není pro vývozní subvence žádná rozpočtová položka; vyzývá obchodní partnery EU, aby v tomto směru přijali závazky ke snížení vnitrostátních podpor, které narušují obchod; vyzývá členy WTO, kteří nadále poskytují vývozní subvence, aby začali uplatňovat ministerské rozhodnutí týkající se hospodářské soutěže při vývozu, které bylo přijato dne 19. prosince 2015 v Nairobi;

154.  žádá, aby Komise zintenzívnila obranná opatření Unie a nepolevovala ve snaze vyřešit stávající a budoucí překážky přístupu na trh ve třetích zemích, kterých přibývá, přičemž bude respektovat environmentální a lidská práva, mimo jiné právo na potraviny; zdůrazňuje, že většina těchto překážek se dotýká zemědělských produktů (27 % podle databáze o přístupu na trh spravované Komisí), a týkají se převážně sanitárních a fytosanitárních opatření omezujících přístup na trh;

155.  žádá Komisi, aby při přípravě výměn nabídek a výpočtů celních kvót předjímala a brala v úvahu důsledky brexitu pro tato jednání;

156.  vyzývá Komisi, aby zahájila jasné a transparentní iniciativy, které dále posílí prosazování norem EU v oblasti produkce, bezpečnosti, dobrých životních podmínek zvířat a životního prostředí a krátkých dodavatelských řetězců, a aby podpořila režimy produkce kvalitních potravin, jichž by bylo možné dosáhnout mimo jiné pomocí systémů označování evropského původu, a činnosti týkající se uvádění na trh a podpory na domácích trzích a trzích třetích zemí v případě odvětví, jež využívají zvláštních politických nástrojů v rámci SZP; zdůrazňuje, že je třeba snížit byrokracii a zbytečné podmínky s cílem umožnit menším producentům účastnit se těchto režimů; vítá stabilní nárůst rozpočtu, který je k dispozici na podpůrné programy, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala tempo zvyšování prostředků s ohledem na rostoucí zájem producentů;

157.  zdůrazňuje význam krátkých a regionálních orgánů dodavatelských řetězců, které jsou udržitelnější z hlediska životního prostředí, neboť způsobují menší znečištění, neboť vyžadují méně dopravy – a zemědělské produkty jsou čerstvější a snáze sledovatelné;

158.  připomíná, že je důležité posílit postavení místních zemědělců, aby získali lepší pozici v hodnotovém řetězci, a to tím, že se jim poskytne pomoc a podpora týkající se organických produktů s přidanou hodnotou a nové poznatky a technologie, neboť dosažení udržitelnosti vyžaduje přímá opatření k zachování, ochraně a posílení přírodních zdrojů;

159.  zdůrazňuje, že místní produkce podporuje místní gastronomickou kulturu a lokální ekonomiky;

160.  zdůrazňuje, že zemědělství by se v budoucnu mělo zaměřit na produkci kvalitních potravin, neboť v tom spočívá konkurenční výhoda Evropy; zdůrazňuje, že potravinové normy EU musí být zachovány a je-li to možné, i zpřísněny; vyzývá k přijetí opatření za účelem dalšího zvýšení dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti odvětví produkce potravin a zavádění nových technologií a účinnějšího využívání zdrojů, čímž se posílí vůdčí úloha EU ve světě;

161.  je přesvědčen, že je nepřijatelné, aby existovaly rozdíly v kvalitě mezi potravinářskými výrobky, které jsou nabízeny a distribuovány na jednotném trhu pod stejnou značkou a se stejným obalem; vítá pobídky Komise k řešení otázky dvojí kvality potravin na jednotném trhu, včetně jejího úsilí o společnou metodiku zkoušek;

162.  vítá skutečnost, že bylo dosaženo pokroku v prosazování zemědělských zájmů EU při nedávných dvoustranných obchodních jednáních, zejména pokud jde o přístup na trh pro vysoce jakostní zemědělské a potravinářské produkty EU a o ochranu zeměpisných označení ve třetích zemích; věří, že lze v tomto trendu pokračovat a zlepšovat jej;

Transparentní rozhodovací postup pro solidní návrh SZP na období 2021–2028

163.  zdůrazňuje, že by Parlament a Rada měly v rámci postupu spolurozhodování stanovit obecné společné cíle, základní normy, opatření a finanční příspěvky a určit náležitou úroveň flexibility nezbytné k tomu, aby členské státy a jejich regiony zvládaly svá specifika a potřeby v souladu s jednotným trhem s cílem zabránit narušením hospodářské soutěže vyplývajícím z vnitrostátních voleb;

164.  vyjadřuje politování nad tím, že celý proces programování SZP po roce 2020 – konzultace, informace, posuzování dopadů a legislativní návrhy – začíná s výrazným zpožděním vzhledem k tomu, že se blíží závěr osmého volebního období, což vytváří riziko, že diskuse o budoucnosti SZP budou zastíněny volebními diskuzemi a omezuje to možnost dosáhnout konečné dohody ještě před evropskými volbami;

165.  vyzývá Komisi, aby zavedla přechodné nařízení, které v případě prodlení při přijímání SZP umožní zemědělcům, aby měli i nadále přístup k opatřením programu pro rozvoj venkova, zejména opatření v oblasti životního prostředí a investic;

166.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby při provádění nové reformy nedocházelo k žádným zpožděním ve vyplácení plateb zemědělcům a aby přijaly odpovědnost a řádně poskytovaly zemědělcům kompenzaci v případech, kdy dojde ke zpoždění;

167.  zdůrazňuje nicméně, že je třeba dosáhnout pokroku před koncem současného funkčního období, a tato otázka musí být zdůrazněna během volební kampaně pro volby do Evropského parlamentu;

168.  uznává, že je důležité zahrnout do rozhodování o SZP orgány a odborníky zabývající se politikou v oblasti zdraví a životního prostředí, jež má dopad na biologickou rozmanitost, změnu klimatu a znečištění ovzduší, půdy a vody;

169.  vyzývá Komisi, aby před zavedením podstatných změn v koncepci a/nebo provádění SZP navrhla přechodné období dostatečně dlouhé k zajištění měkkého přistání a období, během něhož by členské státy mohly náležitě a řádným způsobem provést novou politiku, aby se zabránilo jakýmkoli zpožděním v ročních platbách zemědělcům a v provádění opatření pro rozvoj venkova;

170.  vyzývá EU a její členské státy, aby posílily dialog s rozvojovými zeměmi a poskytly své odborné znalosti a finanční podporu na prosazování ekologicky udržitelného zemědělství založeného na drobném a rodinném zemědělství, především se zaměřením na ženy a mladé lidi, k čemuž se zavázaly v roce 2017 ve společném prohlášení ze summitu Africké unie-EU nazvaném „Investování do mládeže pro zrychlený růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj“; připomíná přínos žen ve venkovských oblastech coby podnikatelek a propagátorek udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet jejich potenciál v oblasti udržitelného zemědělství a jejich odolnost ve venkovských oblastech;

171.  připomíná, že hlad a podvýživa v rozvojových zemích souvisejí zejména s nedostatečnou kupní silou a neschopností chudých obyvatel na venkově dosáhnout soběstačnosti; naléhavě proto vyzývá EU, aby poskytla rozvojovým zemím pomoc při překonávání překážek (jako je špatná infrastruktura a logistika), které brzdí jejich zemědělskou produkci;

172.  zdůrazňuje, že i v roce 2050 bude více než polovina obyvatel nejméně rozvinutých zemí nadále žít ve venkovských oblastech a že rozvoj udržitelného hospodářství v rozvojových zemích přispěje k tomu, že se v těchto zemích rozvine potenciál venkovských společenství, obyvatelé setrvají ve venkovských oblastech, omezí se podzaměstnanost, chudoba a nedostatečné zásobování potravinami, a tím se přispěje k boji proti základním příčinám nucené migrace;

173.  uznává klíčovou úlohu, již mohou při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje hrát vesmírné technologie, jako jsou vesmírné a družicové programy EU spravované Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (Galileo, EGNOS a Copernicus), a to díky nabídce cenově dostupných řešení usnadňující přechod na přesné zemědělství, čímž se sníží odpad, ušetří čas, omezí únava a optimalizuje používání zařízení;

174.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala technologie a aplikace vesmírné vědy a Globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci coby mechanismus, který pomůže při monitorování plodin, hospodářských zvířat, lesnictví, rybolovu, akvakultury a při podpoře zemědělců, rybářů, lesníků a tvůrců politik v jejich úsilí o využití různých způsobů dosažení udržitelné produkce potravin a řešení souvisejících problémů;

175.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy ve svých akčních plánech zaručily rovnost žen a mužů ve venkovských oblastech; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rovné zastoupení žen ve strukturách institucí sloužících k dialogu s odvětvím a také v rozhodovacích orgánech profesních organizací, družstev a sdružení daného odvětví; domnívá se, že nové právní předpisy EU by měly podstatně zlepšit tematické podprogramy pro ženy ve venkovských oblastech;

176.  zdůrazňuje, že Komise by měla nadále zajišťovat, aby právní předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat byly ve všech členských státech vždy prosazovány stejnoměrně, a to za uplatnění řádné kontroly a sankcí; vyzývá Komisi, aby sledovala zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky, včetně přepravy zvířat, a podávala o nich zprávy; připomíná, že produkty vstupující do EU musí dodržovat evropské normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a v sociální oblasti; požaduje finanční pobídky pro dobrovolné přijímání opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které přesahují minimální legislativní normy;

177.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala a vymáhala příslušné právní předpisy EU, především nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy; považuje v tomto ohledu na nezbytné dodržovat soulad s rozsudkem Soudního dvora EU, v němž se stanoví, že ochrana dobrých životních podmínek zvířat nekončí na vnějších hranicích EU a že přepravci zvířat, jež jsou vyvážena z Evropské unie, musí proto dodržovat unijní pravidla pro dobré životní podmínky zvířat, a to i mimo EU;

178.  zdůrazňuje, že zvláštní ohledy je třeba brát na zemědělce, kteří čelí dodatečným nákladům v důsledku zvláštních omezení spojených s přírodními oblastmi vysoké hodnoty, jako jsou horské oblasti, ostrovy, nejvzdálenější regiony a další znevýhodněné oblasti; domnívá se, že financování ze strany SZP je pro tyto regiony s ohledem na jejich zvláštní omezení životně důležité a že jakékoli snížení by mělo velmi negativní dopad na mnoho zemědělských produktů; naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily a provedly režimy kvality s cílem poskytnout producentům, kteří mají zájem, příležitost okamžitě je zavést;

179.  domnívá se, že rozpočet programu POSEI by měl být zachován na dostatečné úrovni s cílem čelit výzvám v oblasti zemědělství v nejvzdálenějších regionech, jak několikrát požadoval Parlament; vítá výsledky nejnovější zprávy Komise o provádění programu POSEI a domnívá se, že programy pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři by měly být oddělené od obecného režimu přímých plateb EU, aby se zajistil vyvážený územní rozvoj tím, že se předejde riziku zanechání produkce v důsledku výzev spojených s odlehlostí, ostrovním charakterem, malou velikostí, obtížným mapováním a klimatem a hospodářskou závislostí na malém počtu produktů;

180.  vyzývá Komisi, aby do střediska pro sledování trhu s mlékem zahrnula nezávislý útvar pro průzkum cen v nejvzdálenějších regionech s cílem okamžitě reagovat na krizi v odvětví; domnívá se, že definice krize a následný zásah Komise by měly být přizpůsobeny nejvzdálenějším regionům, přičemž by se měla zohlednit velikost trhu, závislost na omezeném počtu hospodářských činností a menší kapacita pro diverzifikaci;

181.  požaduje lepší integraci oběhového hospodářství, aby se zajistilo co nejlepší a nejúčinnější využití primárních materiálů a vedlejších produktů v nově vznikajícím biohospodářství, přičemž současně by byly dodrženy limity dostupnosti biomasy a půdy a dalších ekosystémových služeb, a domnívá se, že rozvoj biologického průmyslu ve venkovských oblastech by mohl zajistit nové obchodní modely, jež by mohly pomoci zemědělcům a majitelům lesů nalézt nové trhy pro jejich produkty a vytvořit nová pracovní místa; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily nezbytnou podporu pro zemědělství a lesnictví s cílem zvýšit příspěvek k dalšímu rozvoji biohospodářství v EU; zdůrazňuje, že je třeba podporovat agrolesnictví, které může zajistit víceúčelové, rekreační a produktivní ekosystémy a mikroklima, a odstranit rozdíly, jež by mohly bránit jeho rozvoji;

182.  domnívá se, že podpora agroenvironmentálně-klimatických opatření doplněná ekologickými režimy na úrovni členských států by měla pokrývat náklady, které zemědělci mají v souvislosti s přechodem na nové udržitelné postupy, například pomocí prosazování a podpory agrolesnictví a dalších udržitelných lesnických opatření, jež podporují biologickou a genetickou rozmanitost živočišných a rostlinných druhů, a v souvislosti s přizpůsobováním se měnícím se klimatickým podmínkám;

183.  vyzývá Komisi, aby zaručila inovace, výzkum a modernizaci v agrolesnictví a lesnictví tím, že podpoří silné a přizpůsobené systémy poradenství, specifickou odbornou přípravu a přizpůsobená řešení s cílem pohánět inovace a výměnu know-how a osvědčených postupů mezi členskými státy s obecným zaměřením na příslušné nové technologie a digitalizaci; současně zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou mají sdružení majitelů lesů při přenosu informací a inovací, v odborné přípravě a dalším vzdělávání drobných majitelů lesů a při provádění aktivního multifunkčního obhospodařování lesů.

184.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15.

(2)

Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.

(3)

Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0022.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0203.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0095.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0075.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0057.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0197.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0099.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0504.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0427.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0252.

(14)

Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 7.

(15)

Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 10.

(16)

Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 10.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 29. listopadu 2017 přijala Komise své sdělení o modernizaci a zjednodušení společné zemědělské politiky (SZP) pod názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“. (COM(2017)713final).

Toto sdělení oznámil předseda Juncker již v roce 2016, je součástí pracovního programu Komise z roku 2017 a bylo původně plánováno na jaro 2017. Tento 26stránkový text zahajuje proces vícestupňového schvalování, v jehož rámci mají orgány 27 členských států EU případně odsouhlasit právní předpisy určující SZP po roce 2020. Cílem sdělení je proto poskytnout jak základ, tak i rámec diskuse mezi institucionálními i individuálními, veřejnými i soukromými subjekty napříč evropskou sedmadvacítkou.

Následovat budou legislativní návrhy jako právní základ příštího programového období 2020–2027 spolu s posouzením dopadu obsahujícím příslušný faktický základ. Návrhy budou zveřejněny po přijetí víceletého finančního rámce (VFR), které se předpokládá v květnu 2018.

Původním záměrem sdělení je

-  představit hlavní výzvy týkající se zemědělství v EU (potravinářství není výslovně uvedeno);

-  zdůraznit přínos zemědělského odvětví k deseti prioritám Komise a k cílům udržitelného rozvoje v součinnosti s jinými oblastmi politiky EU;

-  specifikovat politické priority pro budoucí SZP posilující její přidanou hodnotu na úrovni EU;

-  přezkoumat operativní návrhy na jednodušší SZP, lepší správu věcí veřejných, lepší zohlednění rozmanitosti v zemědělství EU, zvýšenou subsidiaritu, omezení administrativní zátěže pro příjemce a posílení zaměření na výsledky.

Sdělení stanoví také tři klíčové cíle pro zemědělství na rozdíl od původních cílů vyplývajících ze smlouvy:

1.  podpora inteligentního a odolného zemědělství;

2.  posílení environmentálních a klimatických opatření;

3.  posílení sociálně-ekonomické struktury venkovských oblastí.

Prvním krokem v programovacím procesu SZP po roce 2020 byla široká online konzultace s veřejností, která vyvolala 320 000 online reakcí ze všech členských států EU, z nichž velkou většinu zaslali jednotlivci, a také více než 1400 písemných stanovisek.

Druhým krokem je vypracování komplexního posouzení dopadu zaměřeného na získání poučení z provádění v programovém období 2013–2020, a konkrétně cíle pro „ekologičtější, jednodušší a spravedlivější“ SZP. Posouzení dopadu následně zohlední hlavní myšlenky z probíhající veřejné diskuse a bude vytvořen soubor možností politiky pro rozvoj včetně posouzení, jak lze politických cílů nejlépe dosáhnout, který zahrne:

-  Možnost č. 1 (základní linie), která posoudí dopad SZP zachované v současné podobě, včetně nedávno přijatého souhrnného návrhu.

-  Možnost č. 2, která posoudí dopad scénáře „bez SZP“ s cílem prověřit důsledky chybějící politické intervence s ohledem na ekonomickou, environmentální a sociální přidanou hodnotu EU, již SZP přináší.

-  Možnost č. 3, která se zabývá programovacími postupy členských států /regionů v rámci SZP v porovnání s prioritami EU na základě zjištěných potřeb. Dochází k posunu zaměření směrem k řízení rizik, investicím do restrukturalizace a rozvoji podnikatelské činnosti v zemědělství a venkovských malých a středních podnicích, ke službám v oblasti klimatu a životního prostředí a přístupu k inovacím, ke znalostem a IKT.

-  Možnost č. 4, která nově definuje rozdělení úkolů mezi EU, členské státy a zemědělské podniky, s cílem posílit záchrannou síť pro příjmy s lepší součinností mezi přímou podporou včetně plateb vázaných na plochu a řízením rizik, s cílem lépe směřovat opatření v oblasti klimatu a životního prostředí a s cílem zjednodušit a modernizovat kontroly směrem k výstupům založeným na výsledcích.

-  Možnost č. 5, která předpokládá výrazné přerozdělení přímé podpory směrem k malým zemědělským podnikům šetrným k životnímu prostředí a prosazuje krátké řetězce.

Poznatky, z nichž vychází sdělení a posouzení dopadů, jsou následující:

-  GŘ AGRI má k dispozici společný hodnotící a monitorovací rámec, který umožňuje měřit výkonnost SZP na základě ukazatelů členských států;

-  celounijní cíle a ukazatele odsouhlasené za účelem monitorování cílů udržitelného rozvoje (sdělení „Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“, COM(2016)739 final);

-  výroční zprávy sedmadvaceti členských států EU o provádění poskytnou údaje o pokroku v dosahování cílů a o odpovídajícím finančním krytí z rozpočtu;

-  pravidelné hodnoticí studie GŘ AGRI týkající se obecných cílů SZP z roku 2013 a vstup pro konferenci o perspektivách zemědělství koncem roku 2017;

v širším evropském kontextu je hlavním motorem reformy SZP otázka rozpočtu: SZP je nadále největší jednotlivou položkou výdajů v rozpočtu EU a činí přibližně 38 % celkových výdajů. V příštím VFR potřebuje EU řešit významné nové výzvy, jako je migrace, bezpečnost a růst, přičemž odchod Spojeného království sníží dostupný rozpočet s tím, že již nyní se členské státy velmi zdráhají zvýšit celkovou výši rozpočtu (1 % HND).

U veřejných a soukromých subjektů jsou proto hlavní otázky uvedené ve sdělení tyto:

-  vnitrostátní strategie – koncepce, přijetí a provádění: zejména struktura správy věcí veřejných (právní hledisko, jako je vztah regionů a centrální státní správy, transparentnost a účast občanů), vnitřní soudržnost (konzistentnost s programy rozvoje venkova a odvětvovými plány), vnější soudržnost (například evropské strukturální a investiční fondy);

-  model provádění – programy financování zaměřené na výsledky a výkonnost; kontrola a audit (pravomoci EU a jednotlivých států), ukazatele (dostupnost a definice, kontrola kvality, sankce), modely řízení (zjednodušené vykazování nákladů), rovný přístup ve všech členských státech (způsobilost, povinnost/dobrovolnost, kontroly);

-  opatření v oblasti životního prostředí a klimatu – integrovaný přístup ke kompenzaci environmentálních služeb propojením současné ekologizace SZP, podmíněnosti a osvědčených zemědělských postupů i opatření pro rozvoj venkova s cílem umožnit kompenzaci veřejných statků včetně opatření v oblasti klimatu a lidského zdraví a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin;

-  finanční příděly – podpůrné programy EU: přechodné modely sníženého/cíleného financování, rozlišování mezi členskými státy (vnější konvergence) na základě objektivních kritérií (viz evropské strukturální a investiční fondy), spolufinancování ze strany regionů/ členských států, nároky odrážející sociálně-ekonomické podmínky v regionech členských států (vnitřní konvergence);

pokud jde o výhled do budoucna, je vhodné připomenout, že v posledním programovém období SZP 2013–2020 uplynuly dva roky od počátečního zveřejnění návrhů Komise (červen 2011) jako součásti návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 k politické dohodě (červen 2013) a ke konečnému legislativnímu schválení (v prosinci 2013), což si vyžádalo přechodná opatření napříč odvětvími (až do roku 2015). To se však časově neshodovalo s koncem mandátu Komise ani s volebním obdobím Evropského parlamentu.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (27.4.2018)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

o budoucnosti potravinářství a zemědělství

(2018/2037(INI))

Navrhovatelka: Maria Noichl

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na to, že v roce 2017 trpělo vážným nedostatkem potravin 124 milionů osob v 51 zemích, což je ve srovnání s rokem 2016 o 16 milionů osob více, a že převážná většina osob trpících nedostatkem potravin žije ve venkovských oblastech;

2.  připomíná, že EU je největším vývozcem i dovozcem zemědělských produktů, a že tedy na světových zemědělských trzích hraje klíčovou roli; konstatuje, že pokud jde o zemědělské produkty, je EU hlavním obchodním partnerem rozvojových zemí;

3.  připomíná nový Evropský konsensus o rozvoji, v němž EU a její členské státy znovu potvrzují a uznávají zásadní význam, který má důsledné uplatňování zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovené v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), což znamená, že by ve všech politikách EU (včetně zemědělské politiky a financování zemědělství), které se mohou potenciálně dotknout rozvojových zemí, měly být zohledněny cíle rozvojové spolupráce; v této souvislosti se domnívá, že by reforma společné zemědělské politiky (SZP) měla respektovat právo rozvojových zemí utvářet svou zemědělskou a potravinovou politiku, aniž by oslabovaly svou kapacitu produkce potravin a dlouhodobé zajištění potravin, především pokud jde o nejméně rozvinuté země;

4.  připomíná závazek EU a jejích členských států související s cíli udržitelného rozvoje a zdůrazňuje, že soudržnost SZP a cílů udržitelného rozvoje má zásadní význam, především pokud jde o cíl č. 2 (vymýcení hladu), č. 5 (rovnost žen a mužů), č. 12 (zodpovědná spotřeba a výroba), č. 13 (opatření v oblasti klimatu) a č. 15 (život na půdě), s nimiž musí být budoucí společná zemědělská politika (SZP) propojena;

5.  uznává, že SZP má do dokonalosti daleko a že musí více podporovat rozvoj, bránit narušením jak v Evropě, tak na mezinárodních zemědělských trzích a musí prosazovat přechod na udržitelnější zemědělství a odolnější zemědělské postupy, které přispívají k ochraně ekosystémů a přírodních zdrojů a posilují jejich schopnost přizpůsobit se změně klimatu, extrémním meteorologickým jevům, suchu, záplavám a dalším katastrofám a které postupně zlepšují kvalitu půdy, a to v souladu s druhým cílem udržitelného rozvoje;

6.  připomíná, že zemědělství, které nedokáže chránit a zlepšovat životní podmínky na venkově, rovnost a sociální blahobyt, není udržitelné; vyzývá EU, aby vytvořila spravedlivé a z hlediska životního prostředí udržitelné systémy produkce potravin a pobídky k zodpovědné spotřebě a aby podporovala udržitelné stravovací vzorce ve všech politikách, které by mohly mít vliv na rozvojové země;

7.  zdůrazňuje, že reforma SZP by měla v souladu s transformační povahou Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížskou dohodou o klimatu přispět k budování nového evropského potravinového systému; domnívá se, že za tímto účelem je zapotřebí změnit paradigma a postoupit od „zelené revoluce“ k „agroekologickému přístupu“ v souladu se závěry Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj a s doporučeními zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, což znamená uznání multifunkčnosti zemědělství a urychlený přechod od monokulturních plodin založených na intenzivním využívání chemických vstupů k diverzifikovanému a udržitelnému zemědělství založenému na agroekologických zemědělských postupech, které posiluje místní potravinové systémy a drobné zemědělství a podporuje tradiční typy organizace;

8.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby plnily svůj závazek podporovat agroekologii v rámci Evropského konsensu o rozvoji, a to i prostřednictvím okna pro investice v oblasti zemědělství v rámci evropského plánu vnějších investic;

9.  vyzývá EU a její členské státy, aby posílily dialog s rozvojovými zeměmi a poskytly své odborné znalosti a finanční podporu na prosazování ekologicky udržitelného zemědělství založeného na drobném a rodinném zemědělství, především se zaměřením na ženy a mladé lidi, k čemuž se zavázaly v roce 2017 ve společném prohlášení ze summitu Africké unie-EU nazvaném „Investování do mládeže pro zrychlený růst podporující začlenění a udržitelný rozvoj“; připomíná přínos žen ve venkovských oblastech coby podnikatelek a propagátorek udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nutné rozvíjet jejich potenciál v oblasti udržitelného zemědělství a jejich odolnost ve venkovských oblastech;

10.  připomíná původní cíle SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 SFEU, a současně žádá, aby v právních předpisech pro SZP po roce 2020 vznikla nová kapitola týkající se odpovědnosti v rozvojových otázkách, která lépe začlení environmentální cíle a cíle udržitelného rozvoje, neboť zákaz vývozních subvencí vede k tomu, že i nadále existují ekonomické deformace, což umožňuje zemědělskému odvětví EU vyvážet zemědělské komodity za ceny nižší, než jsou průměrné výrobní náklady;

11.  vyzývá Komisi, aby pomocí indikátorů cílů udržitelného rozvoje systematicky prováděla hodnocení vnějších dopadů SZP ex ante a ex post a aby vypracovala metodický rámec pro sledování a hodnocení dopadů SZP na odvětví zemědělské produkce v rozvojových zemích a cenovou i obecnou dostupnost potravin; navrhuje, aby byly tyto údaje využity pro mechanismus varování, který by signalizoval negativní dopady SZP na životní podmínky drobných zemědělců, především zemědělkyň, v rozvojových zemích;

12.  zdůrazňuje, že SZP musí dodržovat zásadu „neškodit“ a musí být v souladu s ostatními politikami EU a mezinárodními závazky v oblasti rozvoje, ale i ochranou lidských práv, životního prostředí, klimatu, práv zvířat a přírody; dále konstatuje, že z hlediska výdajů z rozpočtu EU je neefektivní vytvářet negativní externality a poté platit náklady, které tyto externality vytvářejí;

13.  v souladu s politikami Agendy 2030 a cíli udržitelného rozvoje považuje za nezbytné uznat zeměpisnou nerovnováhu v obchodních vztazích a hospodářské soutěži v zemědělství mezi rozvojovými zeměmi a EU a prosazovat co nejvyváženější vztahy s obchodními partnery;

14.  vyzývá EU k zajištění toho, aby budoucí SZP překonala problémy související se současným zemědělským modelem zaměřeným na vývoz prostřednictvím udržitelného posílení vnitřních trhů EU a krátkých řetězců dodávek potravin, tak aby neohrožovaly rozvoj zemí a současně zajistily odolnost vůči vnějším otřesům a hrozbám;

15.  konstatuje, že vývoz a dovoz zemědělských a potravinových produktů EU je založen na obchodních dohodách; zdůrazňuje, že tyto dohody by měly zajistit rovné podmínky mezi zemědělci v EU a ve zbytku světa, přičemž by měly být rozvojovým zemím poskytovány preference;

16.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ustoupily od cíle, kterým je další intenzifikace evropského zemědělství, a aby zastavily nadprodukci v oblasti chovu hospodářských zvířat povinným zavedením chovu těchto zvířat, který bude vázán na region; se znepokojením konstatuje, že závislost EU na dovezených krmivech, zejména sóje, přispívá k rostoucí poptávce po půdě v zahraničí, což vede k odlesňování, ztrátě biologické rozmanitosti, vysidlování obyvatel a rostoucí intoxikaci v důsledku pěstování geneticky modifikované sóji v Jižní Americe za intenzivního využití pesticidů; naléhavě proto žádá členské státy, aby omezily a postupně ukončily dovoz bílkovinných plodin ze třetích zemí, jako je Argentina a Brazílie;

17.  vyzývá dále ke střídání plodin s luštěninovými rostlinami na veškeré použitelné orné půdě a k provádění celoevropské strategie pro bílkoviny, jejímž cílem je snížit závislost na dovozu sóji z rozvojových zemí; požaduje, aby byla mezitím pro dovoz rostlinných bílkovin zavedena kritérií udržitelnosti;

18.  připomíná, že je důležité posílit postavení místních zemědělců, aby získali lepší pozici v hodnotovém řetězci, a to tím, že se jim poskytne pomoc a podpora týkající se organických produktů s přidanou hodnotou a nové poznatky a technologie, neboť dosažení udržitelnosti vyžaduje přímá opatření k zachování, ochraně a posílení přírodních zdrojů;

19.  požaduje, aby se přestaly používat nepřímé a necílené dotace, jako jsou platby na plochu; žádá, aby byly dotace vypláceny pouze tehdy, pokud přispívají k veřejným statkům, jako jsou místní pracovní místa, biologická rozmanitost, dobré životní podmínky zvířat, čistý vzduch a voda a zdravá, živá půda;

20.  v této souvislosti připomíná narušení trhu způsobená znovuzavedením podpory vázané na produkci v rámci SZP na období 2014–2020; připomíná, že zrušení mléčných kvót v roce 2015 s očekáváním nových odbytišť pro evropské zemědělské produkty v rozvojových zemích zvýšilo nadprodukci, což vedlo k nižším cenám a ovlivnilo rozvoj mlékárenského odvětví v Evropě i v rozvojových zemích;

21.  znovu opakuje svůj názor, že rozdělení plateb je nevyvážené; domnívá se, že větší zemědělské podniky nemusí v době volatility ke stabilizaci příjmů nutně potřebovat stejnou míru podpory jako menší zemědělské podniky nebo podniky s menšími příjmy, neboť mohou využívat úspory z rozsahu, díky nimž jsou odolnější;

22.  připomíná, že hlad a podvýživa v rozvojových zemích souvisejí zejména s nedostatečnou kupní silou a neschopností chudých obyvatel na venkově dosáhnout soběstačnosti; naléhavě proto vyzývá EU, aby poskytla rozvojovým zemím pomoc při překonávání překážek (jako je špatná infrastruktura a logistika), které brzdí jejich zemědělskou produkci;

23.  žádá EU a její členské státy, aby namísto zvyšování vývozu zemědělských produktů do rozvojových zemí posílily domácí produkci potravin v rozvojových zemích, jak bylo vytýčeno v rámci cílů udržitelného rozvoje; naléhavě vyzývá EU, aby motivovala rozvojové země k tomu, aby soustředily svou produkci potravin na uspokojení domácí poptávky po potravinách a rostoucí poptávky na trhu jih-jih, neboť zemědělská politika EU není sama o sobě odpovědná za nasycení rostoucí celosvětové populace; z tohoto důvodu zdůrazňuje význam boje proti zabírání půdy v rozvojových zemích;

24.  vyzývá EU, aby reagovala na žádosti rozvojových zemí o ochranu jejich produkce potravin a jejich obyvatelstva před potenciálně ničivými účinky levného dovozu;

25.  zdůrazňuje, že i v roce 2050 bude více než polovina obyvatel nejméně rozvinutých zemí nadále žít ve venkovských oblastech a že rozvoj udržitelného hospodářství v rozvojových zemích přispěje k tomu, že se v těchto zemích rozvine potenciál venkovských společenství, obyvatelé setrvají ve venkovských oblastech, omezí se podzaměstnanost, chudoba a nedostatečné zásobování potravinami, a tím se přispěje k boji proti základním příčinám nucené migrace;

26.  vítá návrh Komise, jehož cílem je prostřednictvím projektů podporovaných v rámci společné zemědělské politiky vytvářet v regionech původu a tranzitu migrantů příležitosti k zaměstnání a činnosti vytvářející zisk; vyzývá Komisi, aby realizovala programy výměn mezi EU a Africkou unií, a to prostřednictvím spolupráce a dialogu v oblasti zemědělské a potravinářské produkce a inovací v zemědělství;

27.  uznává klíčovou úlohu, již mohou při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje hrát vesmírné technologie, jako jsou vesmírné a družicové programy EU spravované Agenturou pro evropský globální navigační družicový systém (Galileo, EGNOS a Copernicus), a to díky nabídce cenově dostupných řešení usnadňující přechod na přesné zemědělství, čímž se sníží odpad, ušetří čas, omezí únava a optimalizuje používání zařízení;

28.  vyzývá Evropskou komisi, aby prozkoumala technologie a aplikace vesmírné vědy a Globální partnerství pro účinnou rozvojovou spolupráci coby mechanismus, který pomůže při monitorování plodin, hospodářských zvířat, lesnictví, rybolovu, akvakultury a při podpoře zemědělců, rybářů, lesníků a tvůrců politik v jejich úsilí o využití různých způsobů dosažení udržitelné produkce potravin a řešení souvisejících problémů;

29.  zdůrazňuje, že zemědělský obchod musí na základě partnerství obecně přispívat ke snižování nerovností ve světě a k tomu, aby v budoucnu přinášel inkluzivnější sociální výhody pro všechny obchodní partnery, a to v rámci ekologických limitů naší planety.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

0

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pál Csáky, Monika Vana

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

15

+

ALDE

Paavo Väyrynen

ECR

Eleni Theocharous

EFDD

Ignazio Corrao, Mireille D'Ornano

GUE/NGL

Lola Sánchez Caldentey

PPE

Joachim Zeller

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Elly Schlein

VERTS/ALE

Maria Heubuch, Monika Vana

0

-

 

 

7

0

ECR

Nirj Deva

PPE

Pál Csáky, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Cristian Dan Preda, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Željana Zovko

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (18.4.2018)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k budoucnosti potravinářství a zemědělství

(INI))

Zpravodaj: Seán Kelly

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že studie Komise z prosince 2016 s názvem „Vliv obchodních smluv EU na zemědělství“ ukazuje, že dohody EU s Mexikem, Jižní Koreou a Švýcarskem navýšily vývoz zemědělských a potravinářských produktů z EU o více než 1 miliardu a zvýšily přidanou hodnotu v zemědělsko-potravinářském odvětví EU o 600 milionů EUR; vzhledem k tomu, že od počátku uplatňování dohody EU o volném obchodu s Peru a Kolumbií (březen 2013, resp. srpen 2013) značně vzrostl vývoz zemědělských produktů EU do obou zemí (o 73 % do Peru a o 82 % do Kolumbie);

B.  vzhledem k tomu, že EU byla od roku 2013 největším vývozcem zemědělských a potravinářských produktů a od roku 2010 vykazuje vývozní přebytek; vzhledem k tomu, že vývoz zemědělských a potravinářských produktů z EU do třetích zemí roste, přičemž v roce 2017 dosáhl rekordní hodnoty 137,9 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že EU je také největším dovozcem zemědělských produktů z rozvojových zemí;

1.   zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí být konzistentní s ostatními politikami EU, jako jsou např. rozvojová politika a politika ochrany životního prostředí, a musí podporovat plnění cílů udržitelného rozvoje, a že může přispět k dosažení cílů společné zemědělské politiky (SZP), zejména zajistit slušnou životní úroveň zemědělcům a zajistit spotřebitelům dodávky zboží za rozumné ceny; zdůrazňuje, že zemědělsko-potravinářské odvětví by mělo využít příležitostí k růstu, které vývoz skýtá, vzhledem k tomu, že se odhaduje, že 90 % nárůstu celosvětové poptávky po zemědělských a potravinářských produktech v příštím desetiletí bude pocházet z mimoevropských zemí; zdůrazňuje, že SZP musí uspokojit potravinové, ekologické a klimatické potřeby evropské společnosti, než se zaměří na produkci na prodej na mezinárodním zemědělském trhu; zdůrazňuje, že tzv. rozvojové země by měly mít dostatek příležitostí samy vytvořit silné zemědělsko-potravinářské odvětví a spravovat jej;

2.  zastává názor, že požadavky mezinárodního obchodu a WTO měly velmi významný vliv na několik po sobě jdoucích revizí SZP, které proběhly od 90. let; domnívá se, že tyto revize přinesly větší konkurenceschopnost evropských zemědělských produktů a evropského zemědělsko-potravinářského odvětví, ale také poškodily velké části zemědělského odvětví tím, že je vystavily nestabilitě světových trhů; je toho názoru, že nyní je čas, jak naznačuje sdělení Komise o budoucnosti zemědělství a potravinářství v Evropě, se více zaměřit na další cíle SZP, jako např. životní podmínky zemědělců a otázky týkající se zdraví, zaměstnanosti, životního prostředí a klimatu;

3.  potvrzuje, že obchodní a zemědělská politika EU jsou a i v budoucnu zůstanou úzce propojeny, že jedna nesmí získat výhodu před druhou a že zachování a rozvoj udržitelného zemědělství musí být prioritou; poukazuje na to, že toto propojení zdůrazňuje významnou úlohu zemědělství v rámci jak dvoustranných jednání o dohodách o volném obchodu v rámci EU, tak i mnohostranných dohod v rámci Světové obchodní organizace (WTO), týkajících se například problematiky přístupu zemědělských produktů na trh, vnitřní podpory, vývozních subvencí, ochrany zeměpisných označení, sanitárních a fytosanitárních opatření, obezřetného podávání antimikrobiálních léčivých přípravků, aby se snížila míra nárůstu antimikrobiální rezistence, a zjednodušování dovozových procedur, a také zajištění toho, aby byly všechny na vnitřní trh dovážené zemědělské produkty produkovány v souladu s unijními pracovními a environmentálními normami, zásadou předběžné opatrnosti, pravidly dobrých životných podmínek zvířat a dalšími bezpečnostními normami;

4.  trvá na tom, aby výrobní a produkční metody byly nedílnou součástí sociálních, ekonomických a ekologických standardů v rámci světového zemědělského obchodu, a vyzývá Komisi, aby naléhavě vybídla Světovou obchodní organizaci k uznání těchto metod jako takových;

5.  zdůrazňuje, že plnění cílů Pařížské dohody o změně klimatu a plnění cílů udržitelného rozvoje musí být jednou z hlavních zásad jakékoli obchodní politiky, pokud jde o zemědělské produkty; konstatuje, že Komise ve svém diskusním dokumentu týkajícím se využití potenciálu globalizace správně naznačuje, že poptávka po spravedlivějším obchodu a udržitelných a lokálních produktech je měnícím se trendem v rámci globalizace; zdůrazňuje, že obchodní politika EU může ve velké míře přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje a klimatických cílů, které stanovuje Pařížská dohoda;

6.  je přesvědčen, že když z obchodních dohod mohou těžit zejména velké zemědělské podniky v EU a mimo ni, mohou také mít závažné negativní socioekonomické dopady na malé a střední zemědělské podniky v EU a ve třetích zemích;

7.  vítá skutečnost, že bylo dosaženo pokroku v prosazování zemědělských zájmů EU při nedávných dvoustranných obchodních jednáních, zejména pokud jde o přístup na trh pro vysoce jakostní zemědělské a potravinářské produkty EU a o ochranu zeměpisných označení ve třetích zemích; věří, že lze v tomto trendu pokračovat a zlepšovat jej;

8.  vyzývá Komisi, aby v rámci probíhajících a budoucích dvoustranných obchodních jednání s třetími stranami zajistila globální rovné podmínky a přistupovala nanejvýš obezřetně k liberalizaci přístupu na trh pokud jde jako o třetí země, tak o EU v citlivých zemědělských odvětvích a v první řadě zvážila přechodná období, celní kvóty, náležitá ochranná opatření, která zohlední sociální, environmentální a ekonomické dopady v EU, ale i v zemích, do kterých vyvážíme, možné vynětí nejcitlivějších výrobků z působnosti dohod na základě posouzení případ od případu a dodržování pravidel reciprocity, pokud jde o vlastní citlivá zemědělská odvětví třetích zemí; konstatuje, že se to může týkat různých produktů v závislosti na daném obchodním partnerovi; zdůrazňuje, že maximální kumulativní výše zemědělských koncesí poskytovaných EU v souvislosti se všemi jejími mezinárodními podniky musí být vzata v úvahu u citlivých produktů a u každého jednotlivého odvětví;

9.  opakuje, že je důležité zařadit do obchodních smluv účinné ochranné doložky, které budou moci být rychle provedeny za účelem pozastavení preferencí v případě narušení trhů a škod postihujících citlivá odvětví;

10.  zdůrazňuje proto zásadu podmíněného přístupu na trh, což znamená, že dovážené zboží by mělo odpovídat normám EU;

11.  dále podotýká, že produktům, které byly vyrobeny v souvislosti s odlesňováním, zabíráním půdy a zdrojů a porušováním lidských práv, by měl být odepřen přístup na trh EU;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že nedošlo k pokroku v oblasti domácí podpory zemědělství na 11. ministerské konferenci WTO; vítá nicméně společné prohlášení EU s Cairnskou skupinou před konferencí a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci na domácí podpoře; opakuje, že jakýkoliv budoucí postoj EU k tomuto tématu nesmí převážit nad diskusemi o budoucnosti a revizi SZP a musí náležitě respektovat rámec reformované SZP; vzhledem k těmto okolnostem zdůrazňuje, že je zásadní, aby mezinárodní obchodní pravidla neomezila prostor evropskému zemědělství pro domácí podporu, která se zaměřuje na předcházení a řešení krizí, na posun zemědělských praktik směrem k produkčním systémům, které jsou ekonomicky účinné a environmentálně a klimaticky nezávadné, a lepší ochranu strategických dodávek rostlinných bílkovin, aby v konečném důsledku mohlo dojít k podpoře rozvoje oběhového hospodářství; konstatuje, že silné environmentální a sociální normy by ještě zvýšily kvalitu veřejných statků, kterou tato politika přináší Evropanům;

13.  připomíná, že EU zrušila vývozní subvence a že v současném rozpočtu EU již není pro vývozní subvence žádná rozpočtová položka; vyzývá obchodní partnery EU, aby v tomto směru přijali závazky ke snížení vnitrostátních podpor, které narušují obchod; vyzývá členy WTO, kteří nadále poskytují vývozní subvence, aby začali uplatňovat ministerské rozhodnutí týkající se hospodářské soutěže při vývozu, které bylo přijato dne 19. prosince 2015 v Nairobi;

14.  žádá, aby Komise zintenzívnila obranná opatření Unie a nepolevovala ve snaze vyřešit stávající a budoucí překážky přístupu na trh ve třetích zemích, kterých přibývá, přičemž bude respektovat environmentální a lidská práva, mimo jiné právo na potraviny; zdůrazňuje, že většina těchto překážek se dotýká zemědělských produktů (27 % podle databáze o přístupu na trh spravované Komisí), a týkají se převážně sanitárních a fytosanitárních opatření omezujících přístup na trh;

15.  žádá Komisi, aby při přípravě výměn nabídek a výpočtů celních kvót předjímala brexit a brala v úvahu jeho důsledky pro tato jednání.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Tiziana Beghin, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eric Andrieu, Goffredo Maria Bettini, Reimer Böge, Klaus Buchner, Dita Charanzová, Agnes Jongerius, Frédérique Ries

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Dita Charanzová, Nadja Hirsch, Frédérique Ries

ECR

David Campbell Bannerman, Emma McClarkin, Joachim Starbatty, Jan Zahradil

EFDD

Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Reimer Böge, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler

S&D

Eric Andrieu, Goffredo Maria Bettini, Karoline Graswander-Hainz, Agnes Jongerius, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Joachim Schuster

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Yannick Jadot

0

-

 

 

3

0

ENF

France Jamet

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur, Helmut Scholz

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Rozpočtového výboru (25.4.2018)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

o budoucnosti potravinářství a zemědělství

(2018/2037(INI))

Zpravodaj: Nedzhmi Ali

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) patří k nejintegrovanějším politikám Unie a plní jeden ze svých původních cílů – tedy zvýšení dodávek potravin – tím, že podporuje evropské zemědělce a reaguje na požadavky občanů související se zabezpečením dodávek potravin a jejich bezpečností, kvalitou a udržitelností; vzhledem k tomu, že budoucnost přinese nové výzvy, zejména v souvislosti se změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že je důležité, aby SZP splňovala požadavky Pařížské dohody a dalších mezinárodních dohod na ochranu klimatu a životního prostředí;

B.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit podporu skutečným zemědělcům a nadále podporovat příjemce, kteří mají diverzifikované výrobní toky a příjmy (po desetiletích politických signálů, které jim to doporučovaly), a upřednostňovat malé zemědělské podniky a poskytnout jim odměnu za různé veřejné statky, které zajišťují pro společnost, a zároveň zajistit spravedlivé rozdělení podpory mezi zemědělské podniky různé velikosti; vzhledem k tomu, že je důležité posílit regionální ekonomiky a podporovat modernizované, udržitelné zemědělství v EU, které má dobré výsledky v hospodářské, environmentální a sociální oblasti, s cílem podpořit různorodé zemědělské systémy, zejména rodinné zemědělské podniky; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit zemědělskou produkci ve všech částech EU, a to i v oblastech s přírodními omezeními, a zaručit dobrou životní úroveň ve všech regionech a členských státech;

C.  vzhledem k tomu, že mezi příjmy v zemědělství a příjmy v ostatních odvětvích hospodářství existují rozdíly, přičemž příjmy v zemědělství jsou navíc velmi nestabilní; vzhledem k tomu, že hrozí nebezpečí, že v oblastech s přírodními omezeními dojde k opuštění půdy; vzhledem k tomu, že by měly být zajištěny odpovídající investice do restrukturalizace, modernizace, inovace a diverzifikace zemědělských podniků a do zavádění nových technologií;

D.  vzhledem k tomu, že podle informačního dokumentu Evropského účetního dvora z března 2018 o budoucnosti SZP připadalo v roce 2010 na každých 100 správců zemědělských podniků starších 55 let 14 správců zemědělských podniků mladších 35 let, přičemž tento údaj se v roce 2013 snížil na 10,8; vzhledem k tomu, že v období let 2004 až 2013 vzrostl průměrný věk zemědělců v EU ze 49,2 let na 51,4 let; vzhledem k tomu, že nejmenší zemědělské podniky jsou nejčastěji řízeny staršími zemědělci;

E.  vzhledem k tomu, že s ohledem na nadměrnou administrativní zátěž spojenou s kontrolním a auditním systémem a na překrývání pilíře I a II je důležité, aby se SZP zjednodušila a celková administrativní zátěž snížila a aby se optimalizovalo využití prostředků této politiky a dosáhlo její transparentnosti, aniž by byly ohroženy její ambiciózní politické cíle; vzhledem k tomu, že omezení byrokracie by mělo přinést lepší výsledky v oblasti ekologizace a účinnější pomoc pro všechny zemědělce při přizpůsobování jejich zemědělských systémů environmentálním a klimatickým výzvám;

F.  vzhledem k tomu, že jak uvedla Komise ve svém sdělení o budoucnosti potravinářství a zemědělství, v rámci budoucí SZP se stanoví základní politické parametry a členské státy, ať už na celostátní nebo regionální úrovni, budou muset prokázat větší odpovědnost za to, jak splní cíle, aby tak byly zajištěny rovné podmínky, aby se zabránilo narušení trhu a aby byly dosaženy cíle stanovené na úrovni EU; vzhledem k tomu, že budoucí model realizace SZP by měl být založený na výsledcích, pokud jde o účinnost využívání zdrojů, ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu;

1.  zdůrazňuje, že SZP by měla zůstat společnou politikou EU a že může plnit své cíle, pouze bude-li dostatečně financována; žádá proto, aby byl v příštím VFR po roce 2020 zachován pro EU-27 rozpočet alespoň na stávající úrovni ve stálých cenách s cílem naplnit ambice spojené s revidovanou a účinnou SZP;

2.  zdůrazňuje, že SZP by měla podporovat udržitelný rozvoj zemědělství, který má zásadní význam pro zajištění bezpečných potravin, pracovních míst a růstu ve venkovských oblastech, stejně jako udržitelné řízení přírodních zdrojů; konstatuje, že je třeba uplatňovat účinné přístupy k auditu a kontrole, aby bylo zajištěno, že nový model realizace v rámci reformované SZP bude splňovat environmentální a sociální kritéria, jež umožní tomuto odvětví dosáhnout do roku 2030 větší udržitelnosti;

3.  vítá záměr SZP zjednodušit a modernizovat; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby činnosti v oblasti kontroly finančních prostředků a výkonnosti a auditu byly ve všech členských státech prováděny na základě stejně vysokých měřítek neustálého zlepšování a při plném respektování zásad subsidiarity a flexibility; zdůrazňuje, že členské státy musí mít dostatek pravomocí, aby mohly rozhodovat o obsahu, sledování, kontrole a sankcích režimů podpory platných na jejich území, zároveň však poukazuje na to, že žádné zjednodušení nebo modernizace SZP nesmí snížit úroveň ambicí EU, vést k odvětvovému rozdělení politik a programů EU ani nesmí nahrazovat dotace finančními nástroji;

4.  trvá na tom, aby se k platbám přistupovalo na základě výsledků; navrhuje proto, aby byly mezi ukazatele zahrnuty následující aspekty:

– zachování a tvorba pracovních míst v odvětví;

– zachování malých a středních zemědělských podniků;

– zdraví a biologická rozmanitost půdy, druhů a druhové bohatství taxonů;

– ochrana a tvorba ornice, pokryv půdy proti erozi;

– snížení ztráty živin a zlepšení kvality vody;

– biologická rozmanitost včetně bohatosti a množství druhů ptáků, přírodních opylovačů a hmyzu;

– snižování závislosti na používání pesticidů a zavedení integrované ochrany rostlin(1);

5.  staví se proti jakémukoli návratu na úroveň jednotlivých států a proti spolufinancování z vnitrostátních zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba spravedlivě rozdělovat přímé platby mezi členské státy, přičemž se musí zohledňovat spolehlivé sociálně-ekonomické indexy a výrobní náklady, aby se tak rozdíly mezi různými regiony Unie v příštím VFR vyrovnaly; připomíná, že je třeba zajistit stejné podmínky hospodářské soutěže pro všechny zemědělce v EU a zohlednit při tom slabá místa a specifičnosti malých hospodářství; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné reformovat rezervy pro případ krize v zemědělství, zvýšit financování tak, aby odpovídalo reakcím na různé cyklické krize v citlivých odvětvích, vytvořit nové nástroje, které budou moci zmírnit kolísání cen, a zvýšit financování pro programy speciálně zaměřené na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI);

6.  zdůrazňuje, že podpora SZP pro rozvoj venkova poskytuje všem členským státům příležitost, jak zlepšit svou konkurenceschopnost, podporovat účinné a udržitelné hospodářství a rozvoj venkovských oblastí, ve kterých je nezbytné bojovat proti vylidňování, nezaměstnanosti a chudobě a podpořit sociální začlenění; zdůrazňuje proto, že je třeba pokračovat ve financování opatření na podporu rozvoje venkova a posílit druhý pilíř SZP; v této souvislosti schvaluje zásady metody LEADER, protože podporuje inovace, partnerství a vytváření sítí ve venkovských oblastech;

7.  je přesvědčen, že stanovení limitu přímých plateb, tzv. „stropu“, by nemělo být ponecháno na uvážení každého členského státu, ale musí být stanoveno na evropské úrovni;

8.  podporuje zavedení postupně klesajících plateb za účelem snížení podpory pro větší zemědělské podniky a zaměření pozornosti na redistributivní platby v zájmu poskytování cílené podpory (např. malým a středním podnikům);

9.  zdůrazňuje, že dohoda ohledně používání spolehlivé definice přidané hodnoty EU by byla přínosná pro veřejnou rozpravu i rozhodování v souvislosti s budoucími výdaji EU; podporuje vývoj směrem k efektivnější zemědělské činnosti a přidané hodnotě EU, ale varuje před jakýmkoli pokusem o použití takové definice, která by zpochybňovala relevanci politik a programů EU pouze na základě kvantitativních nebo krátkodobých hospodářských faktorů; zdůrazňuje, že je třeba posílit udržitelný rozvoj a rozvíjet venkovské oblasti a ochranu životního prostředí pomocí zemědělské politiky založené na dosažení výkonnostních cílů; konstatuje, že za účelem dosažení přidané hodnoty musí být definovány výsledky, důsledky a dopady a že Komise a členské státy by se měly dohodnout na relevantních ukazatelích založených na faktech předtím, než stanoví národní a regionální akční plány pro následné monitorování a hodnocení provádění;

10.  vyzývá k posílení součinnosti mezi politikami podporujícími rozvoj venkova a politikami určenými na podporu integrace uprchlíků;

11.  v souladu se zásadou rozpočtové účinnosti žádá soudržnost a lepší součinnost mezi SZP a všemi ostatními politikami EU a mezinárodními závazky, zejména v oblasti energetiky, zásobování vodou, využívání půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémů a rozvoje odlehlých a horských oblastí;

12.  požaduje zvýšení podpory pro rodinné podniky a mladé zemědělce a podporu zaměstnanosti v zemědělství ve venkovských oblastech, zejména pro mladé zemědělce;

13.  zdůrazňuje, že zemědělství by se v budoucnu mělo zaměřit na produkci kvalitních potravin, neboť v tom spočívá konkurenční výhoda Evropy; zdůrazňuje, že potravinové normy EU musí být zachovány a je-li to možné i zpřísněny; vyzývá k přijetí opatření za účelem dalšího zvýšení dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti odvětví produkce potravin a zavádění nových technologií a účinnějšího využívání zdrojů, čímž se posílí vůdčí úloha EU ve světě;

14.  je přesvědčen, že je nepřijatelné, aby existovaly rozdíly v kvalitě mezi potravinářskými výrobky, které jsou nabízeny a distribuovány na jednotném trhu pod stejnou značkou a se stejným obalem; vítá pobídky Komise k řešení otázky dvojí kvality potravin na jednotném trhu, včetně jejího úsilí o společnou metodiku zkoušek;

15.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby sledovaly významné výkyvy cen zemědělských produktů a podporovaly využívání nástrojů „řízení rizik“, protože pomáhají chránit příjmy zemědělců.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, André Elissen, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Răzvan Popa, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Inese Vaidere, Monika Vana, Tiemo Wölken, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jean-Paul Denanot, Anneli Jäätteenmäki, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Tomáš Zdechovský

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

25

+

ALDE

Jean Arthuis, Gérard Deprez, Anneli Jäätteenmäki

GUE/NGL

Liadh Ní Riada

PPE

Richard Ashworth, Reimer Böge, José Manuel Fernandes, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Ivana Maletić, Siegfried Mureşan, Andrey Novakov, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Inese Vaidere, Tomáš Zdechovský

S&D

Jean-Paul Denanot, Eider Gardiazabal Rubial, John Howarth, Vladimír Maňka, Răzvan Popa, Manuel dos Santos, Tiemo Wölken

VERTS/ALE

Monika Vana

2

-

ECR

Bernd Kölmel

ENF

André Elissen

1

0

ENF

Marco Zanni

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

V souladu se směrnicí o udržitelném používání pesticidů (2009/128/ES) a článkem 67 nařízení (ES) č. 1107/2009.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (26.4.2018)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

o budoucnosti potravinářství a zemědělství

(2018/2037(INI))

Zpravodajka: Angélique Delahaye

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21 a 21. konferenci smluvních stran UNFCCC (COP 21), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015, cíle udržitelného rozvoje OSN a Úmluvu o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na zvláštní zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 4/2014 nazvanou „Začlenění cílů vodní politiky EU do SZP: částečný úspěch“ a č. 21/2017 nazvanou „Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Zemědělství a udržitelné nakládání s vodou v EU“ (SWD(2017)0153),

–  s ohledem na směrnici 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů(1) a zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o národních akčních plánech členských států a o pokroku při provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (COM(2017)0587),

–  s ohledem informační dokument Evropského účetního dvora o budoucnosti SZP, který byl zveřejněn dne 19. března 2018;

–  s ohledem na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“,

–  s ohledem na studii ze dne 16. ledna 2017 o dobrých životních podmínkách zvířat v EU, kterou k vypracování zadal jeho Petiční výbor,

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí č. 21/2017 „Na podporu monitorování plnění 7. akčního programu pro životní prostředí“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvané „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ (COM(2018) 0098),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 8. února 2018 o zřízení zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů,

–  s ohledem na metastudii „Vyhovuje SZP svému účelu? Posouzení kontroly účelnosti na základě důkazů“(2),

–  s ohledem na proces v rámci OSN, jenž vyústil ve vytvoření Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD) posuzujícího možnosti spojené s potravinami a udržitelností,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny (A/HRC/34/48),

–  s ohledem na prohlášení Cork 2.0 „Lepší život ve venkovských oblastech“ vydané v roce 2016 na evropské konferenci o rozvoji venkova,

–  s ohledem na přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí ohlášený v roce 2016 (COM(2016)0316), což je nástroj, který podnikům a občanům pomáhá čerpat výhody právních předpisů a politik EU v oblasti životního prostředí skrze kvalitnější provádění,

A.  vzhledem k tomu, že je zemědělství jedním z hospodářských odvětví, u nichž se předpokládá, že v souladu s nařízením o sdílení úsilí přispějí k dosažení cíle pro rok 2030, který spočívá ve snížení emisí ze skleníkových plynů o 30 % ve srovnání s úrovněmi roku 2005;

B.  vzhledem k tomu, že jak zemědělci, tak osoby aktivní mimo toto odvětví se v převážné většině shodují na tom, že by zemědělství mělo přinášet více výhod pro životní prostředí a klima, jak se ukázalo při veřejné konzultaci o modernizaci a zjednodušení společné zemědělské politiky konané v roce 2017;

C.  vzhledem k tomu, že ekologické zemědělství chrání životní prostředí, podporuje biologickou rozmanitost, minimalizuje znehodnocování půdy, funguje bez systematického používání pesticidů, a ochraňuje tak podzemní vody před škodlivými znečišťujícími látkami, avšak její pozitivní výsledky musí být při určování směru SZP plně vzaty v potaz;

D.  vzhledem k tomu, že se ve sdělení Komise nazvaném Budoucnost potravinářství a zemědělství uznává, že společná zemědělská politika (SZP) je nejintegrovanější politikou jednotného trhu, která souží jako základ evropské integrace, přičemž je nutné si uvědomit, že SZP musí ještě odvést velký kus práce na cestě k naplnění potřeb občanů týkajících se upevnění biologické rozmanitosti, přísnějších závazků ohledně dobrých životních podmínek zvířat či změny klimatu a zdraví a že by i nadále měla být společnou politikou s dostatečným rozpočtem a prostředky na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu;

E.  vzhledem k tomu, že 80 % spotřebovaných proteinů, zejména sóji, se dováží především z Brazílie, Argentiny a USA a že EU naléhavě potřebuje předložit strategii pro proteiny v rámci SZP s cílem snížit závislost na dovozu, který pohání odlesňování a zabírání půdy;

F.  vzhledem k tomu, že zvláštní průzkum Eurobarometru č. 442 týkající se přístupu Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat ukazuje, že se 82 % evropských občanů domnívá, že životní podmínky hospodářských zvířat by měly být zlepšeny;

G.  vzhledem k tomu, že některé aspekty intenzifikace zemědělských systémů vyvinuly výrazný tlak na životní prostředí a přispěly k pokračujícím ztrátám funkcí půdy a většímu znečištění vody; vzhledem k tomu, že by dobře navržené nástroje politik bylo možné použít ke zmírnění těchto negativních dopadů a SZP by měla být přetvořena tak, aby prosazovala a podporovala udržitelné modely zemědělství;

H.  vzhledem k tomu, že v hodnocení s názvem „Stav přírody v EU“, které v roce 2015 vydala Evropská agentura pro životní prostředí, se uvádí, že hlavní zátěže a hrozby pro suchozemské ekosystémy, které jsou hlášeny členskými státy, vytváří zemědělství a úpravy přírodního prostředí; vzhledem k tomu, že pokračování v nynějších postupech bude mít hluboký a škodlivý dopad na přírodu, stejně jako na budoucí hospodářskou prosperitu; vzhledem k tomu, že by měly být postupně ukončeny dotace škodlivé pro životní prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že SZP má v celé Evropě zásadní význam pro přibližně 12 milionů zemědělských podniků;

J.  vzhledem k tomu, že zemědělská krajina tvoří 47 % evropského území a že v EU žije 22 milionů zemědělců a pracovníků v zemědělství;

K.  vzhledem k tomu, že drobní zemědělci představují zhruba 40 % zemědělských podniků v EU, avšak dostávají pouze 8 % dotací v rámci SZP;

L.  vzhledem k tomu, že cíle SZP spočívajícího v udržitelném hospodaření s přírodními zdroji a přijetí opatření v oblasti klimatu nebylo doposud dosaženo;

M.  vzhledem k tomu, že spotřeba nasycených tuků a červeného masa zůstává v Unii vysoko nad úrovní doporučených výživových hodnot a že potravinářský průmysl i nadále významně přispívá k emisím skleníkových plynů a dusíku;

N.  vzhledem k tomu, že současná SZP hraje omezenou úlohu při podpoře rozmachu ekologického zemědělství, které v roce 2015 pokrývalo jen 6 % v Unii využívané zemědělské půdy;

O.  vzhledem k tomu, že cíle SZP v podobě uvedené v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jsou stále platné a relevantní, mělo by mezi dalšími cíli být zajištění bezpečnosti potravin a potravinové soběstačnosti, ale i odolnosti a udržitelnosti zemědělských systémů a území EU, aby byly lépe zachovány do budoucna;

P.  vzhledem k tomu, že se SZP snaží začleňovat cíle v oblasti životního prostředí tím, že zajišťuje, aby její pravidla byla slučitelná s environmentálními požadavky stanovenými unijními právními předpisy a aby je zemědělci dodržovali, jakož i podporou rozvoje udržitelných postupů v zemědělství, které šetří životní prostředí a biologickou rozmanitost;

Q.  vzhledem k tomu, že SZP by měla hrát důležitou úlohu v tom, zajistit důstojnou životní úroveň napříč regiony a členskými státy, dostupné ceny pro občany a spotřebitele, udržitelné využívání a ochrana přírodních zdrojů, soudržnost venkovských a městských oblastí i přístup ke kvalitním potravinám a zdravé výživě a zároveň plnit závazky týkající se péče o životní prostředí a opatření v oblasti klimatu, stejně jako dobrých životních podmínek zvířat a rostlin a jejich zdraví;

R.  vzhledem k tomu, že Parlament musí při vytváření jasného politického rámce hrát komplexní úlohu s cílem vytyčit společné cíle na evropské úrovni a zajistit plně demokratickou diskusi o strategických otázkách, které mají dopad na každodenní život všech občanů, pokud jde o využívání přírodních zdrojů, kvalitu našich potravin a přechod na plně udržitelné postupy v zemědělství;

S.  vzhledem k tomu, že se ve sdělení Komise na téma budoucnost potravinářství a zemědělství uznává, že je zapotřebí, aby SZP lépe řešila zásadní zdravotní problémy;

T.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby budoucí SZP byla soudržná s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodou a politikami EU, zejména v oblastech udržitelnosti, životního prostředí, klimatu, zdraví obyvatelstva a potravin;

U.  vzhledem k tomu, že budoucí SZP bude muset v rámci udržitelného rozvoje, zdraví obyvatelstva a ochrany životního prostředí a klimatu zastávat posílenou úlohu s tím, že zvláštní cíle týkající se biologické rozmanitosti, změny klimatu a odolnosti vůči antimikrobiálním látkám, jakož i ochrany ovzduší, půdy a vody, musí být odsouhlaseny na úrovni EU a plněny členskými státy, jak doporučuje EÚD;

V.  vzhledem k tomu, že monitorování/měření pokroku zaznamenalo u environmentálního pilíře nejslabší výsledek v rámci všech tří pilířů udržitelného rozvoje(3); vzhledem k tomu, že se ve sdělení Komise k SZP navrhuje, aby byl nový realizační model více zaměřen na výsledky, a tím řešil potřebu dat týkajících se příslušných ukazatelů nezbytných pro realizaci tohoto modelu;

W.  vzhledem k tomu, že voda a zemědělství jsou neoddělitelně spjaty a že udržitelné hospodaření s vodou v zemědělském odvětví je zásadní pro zaručení vysoké kvality potravin a jejich dostatečné produkce a rovněž pro to, aby se zajistilo zachování vodních zdrojů;

X.  vzhledem k tomu, že pouze ekonomicky zdravé zemědělské podniky budou schopny naplnit cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu;

Y.  vzhledem k tomu, že SZP se jako odvětvová a společná politika musí stát ústředním bodem při harmonizaci cílů v oblasti životního prostředí a klimatu a hospodářské udržitelnosti zemědělského odvětví, a to tak, že zúročí přínos každého zemědělce a širší zemědělské komunity k řešení výzev v oblasti životního prostředí a klimatu prostřednictvím využití potenciálu oběhového hospodářství a rovněž tím, že odmění zemědělce, kteří již přijali postupy a modely produkce propojující jak environmentální, tak ekonomickou výkonnost; vzhledem k tomu, že zachování některých zemědělských postupů skýtá potenciál pro dosažení vyšší environmentální výkonnosti v rámci SZP a zároveň pro dosažení vyšších výnosů pro zemědělce pomocí snížení výrobních nákladů;

Z.  vzhledem k tomu, že by měla být vytvořena vazba mezi SZP a směrnicí 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů; vzhledem k tomu, že by SZP měla na základě čl. 191 odst. 2 SFEU zaručit dodržování zásady „znečišťovatel platí“ s cílem zabránit znevýhodnění nejpočestnějších společností v hospodářské soutěži při snižování používání pesticidů;

AA.  vzhledem k tomu, že pesticidy, úbytek biologické rozmanitosti a změny v zemědělském prostředí mají negativní dopad na velikost hmyzích populací a rozmanitost hmyzích druhů; vzhledem k tomu, že problémy, jimž čelí opylovači jak domestikovaní, tak žijící ve volné přírodě, jsou značné a že by z toho plynoucí vliv na zemědělství a bezpečnost potravin v EU mohl být škodlivý, neboť většina unijní produkce závisí na procesu opylování; vzhledem k tomu, že byla v lednu 2018 zahájena veřejná konzultace v rámci iniciativy EU pro opylovače s cílem určit nejlepší postup a nezbytné kroky k řešení úbytku populací opylovačů v EU;

AB.  vzhledem k tomu, že středomořské regiony EU jsou zranitelnější vůči dopadům změny klimatu, jako je sucho, požáry a desertifikace, bude u zemědělců v těchto oblastech zapotřebí většího úsilí, aby přizpůsobili svou činnost změněnému prostředí; vzhledem k tomu, že takové úsilí by měl politický rámec SZP odrážet a podporovat;

AC.  vzhledem k tomu, že stoupající dlouhodobá odolnost a udržitelnost zemědělských systémů a zemědělské krajiny prospějí EU jako celku;

AD.  vzhledem k tomu, že se uznává, že jednotný přístup k evropským zemědělským a lesním ekosystémům není vhodný, např. pokud jde o pravidlo způsobilosti stanovící maximální počet 100 stromů na hektar (či maximální korunový zápoj), které ovšem ohrožuje ekosystémy a přírodní stanoviště zakládající se na agrolesnictví;

AE.  vzhledem k tomu, že ekologizační opatření v rámci stávající SZP nerozvinula svůj celkový potenciál, částečně z důvodu složitých výjimek, a mohla by být dále zlepšována; vzhledem k tomu, že tato opatření ukazují, jak nedostatek závazných a měřitelných cílů, jichž je zapotřebí dosáhnout, může vést k neúspěchu při obstarávání environmentálních veřejných statků;

AF.  vzhledem k tomu, že zastřešující hodnocení vědeckých studií, tzv. kontrola účelnosti, které je opřeno o důkazy, došlo k závěru, že ekologická opatření nijak výrazně nezvýšila environmentální výkonnost, a to z převážné části proto, že tyto požadavky již byly splněny;

AG.  vzhledem k tomu, že ekologizační opatření byla založena na již existujících opatřeních podmíněnosti, která především zachovávají stálé pastviny a v menší míře střídání plodin a krajinné prvky;

AH.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr zdůraznil, že ekologické platby zavedené jako součást reformy z roku 2013 vedly k další složitosti a byrokracii, jsou obtížně srozumitelné a nedokáží výrazně zvýšit výkonnost SZP v oblasti životního prostředí a klimatu;

AI.  vzhledem k tomu, že poskytování plateb by mělo být v rámci SZP přísně podmíněno obstaráním veřejných statků, především pokud jde o životní prostředí a kvalitní pracovní místa, za účelem uspokojení potřeb společnosti;

AJ.  vzhledem k tomu, že je třeba přepracovat SZP tak, aby dosahovala požadovaných výsledků, že je naprosto nutné poskytnout spoluzákonodárcům potřebné prostředky, aby mohli plně vykonávat svůj mandát ve stanoveném časovému rámci, a že existují nejistoty v souvislosti s brexitem;

AK.  vzhledem k tomu, že budoucnost potravinové bezpečnosti v Evropě musí být zajištěna jak pro Spojené království, tak pro EU 27, přičemž je zapotřebí vynaložit maximální úsilí o minimalizaci narušení produkce a přístupu k potravinám pro obě strany; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout veškeré úsilí s cílem zajistit jednotné sblížení norem ochrany životního prostředí a bezpečnosti potravin vzhledem k nutnosti zabezpečení toho, aby občané EU ani Spojeného království nemuseli čelit snížení kvality potravin a potravinové bezpečnosti;

AL.  vzhledem k tomu, že zemědělská činnost má podstatný dopad na životní prostředí, klima, zdraví, bezpečnost potravin, biologickou rozmanitost a životní podmínky zvířat, ale může také přispět ke zmírnění změny klimatu snížením emisí skleníkových plynů a zachytáváním uhlíku; vzhledem k tomu, že je třeba, aby SZP tento problém řešila pomocí specializovaných nástrojů a modelů;

AM.  vzhledem k tomu, že SZP si žádá nástroje vhodné k řešení zranitelnosti zemědělství vůči změně klimatu a zároveň ke snížení tlaku, který toto odvětví vyvíjí na sladkovodní zásoby, což se rovná 50 % využívání sladké vody v EU;

AN.  vzhledem k tomu, že strategie „Evropa 2020 – Evropa účinně využívající zdroje“, již předložila Komise, vyzývá ke změně spotřebních vzorců za účelem zachování budoucí integrity potravinového řetězce statkem počínaje a talířem konče;

AO.  vzhledem k tomu, že budoucí SZP by měla zemědělcům poskytnout vhodnější nástroje k ochraně, zachování a posílení přírodního kapitálu Unie a ke zvrácení zvláště znepokojujících trendů úbytku biologické rozmanitosti, například u lučních motýlů a polních ptáků;

AP.  vzhledem k tomu, že budoucí SZP by se měla zabývat emisemi amoniaku, které vypouští odvětví zemědělství a které se na celkových emisích tohoto prvku v celé EU v roce 2015 podílely 94 %, čím přispěly ke znečištění ovzduší, eutrofizaci a okyselování ekosystému;

1.  bere na vědomí sdělení Komise k budoucnosti potravinářství a zemědělství a vítá, že bylo uznáno, že jedním z cílů SZP musí být posílení a zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdrojů a přispění k cílům EU v oblasti životního prostředí a klimatu;

2.  zdůrazňuje zejména, že budoucí strategie v rámci SZP musí přispívat k politikám EU v oblasti hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelné zemědělské produkce, zdraví a k dalším politikám EU, jakož i k již dohodnutým mezinárodním závazkům, především k Pařížské dohodě přijaté na zasedání COP21, cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje a Úmluvě o biologické rozmanitosti;

3.  požaduje takovou SZP, jejíž nejvyšší prioritou je přeměna všech evropských zemědělských podniků na udržitelné podniky plně začleněné do oběhového hospodářství tak, aby splňovaly ekonomické i environmentální výkonnostní normy, aniž by byly jakkoli oslabeny sociální normy nebo normy ochrany zaměstnanců;

4.  požaduje takovou SZP, která bude zajišťovat, aby všichni zemědělci, včetně drobných zemědělců, dostávali spravedlivý příjem, a dodržování environmentálních limitů, čímž se zajistí odolnost a dlouhodobá produktivita;

5.  připomíná, že budoucí SZP by měla vybízet zemědělce k tomu, aby jednali ve prospěch společnosti jako celku tím, že zavedou nebo budou i nadále uplatňovat výrobní postupy, které jsou v souladu s ochranou životního prostředí, krajiny, půdy, přírodních zdrojů a genetické rozmanitosti;

6.  připomíná, že Parlament již zdůraznil naléhavou potřebu přijmout opatření k vypořádání se s hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti, zejména pokud jde o ničení a úpadek přírodních stanovišť, které jsou v první řadě zapříčiněny nadměrnou spotřebou půdy, znečištěním, intenzivním zemědělstvím, využíváním syntetických chemických pesticidů a hnojiv, rozšířením nepůvodních druhů a změnou klimatu; vyzývá proto k přijetí SZP, která bude v souladu s dalšími cíli EU v oblasti sociální, zdravotní a environmentální politiky a také s mezinárodními závazky, jako jsou cíle udržitelného rozvoje a úmluvy týkající se klimatu;

7.  vyzývá k podpoře mladých zemědělců při provádění nových investic prostřednictvím finančních nástrojů a vnitrostátních opatření, a to v zájmu generační obměny zemědělců;

8.  uznává, že zemědělsko-ekologické postupy, jako je agrolesnictví, mohou hrát v tomto ohledu důležitou roli;

9.  vyzývá k navýšení podílu organické zemědělské produkce;

10.  vyzývá k přijetí reformované SZP, která bude jednoduchá, zodpovědná a jasně orientovaná na dosahování výsledků spojených s udržitelným zemědělstvím; domnívá se, že reforma by měla zjednodušit správní postupy a učinit je pro zemědělce méně zátěžovými, jakož i zkvalitnit monitorování výkonnosti na úrovni členských států;

11.   požaduje takovou SZP, která je zaměřena na výsledky, sladěna s dalšími unijními politikami a jejíž nejvyšší prioritou je přeměna na tržně orientované a udržitelné evropské zemědělství prostřednictvím posilování dlouhodobé produktivity a konkurenceschopnosti a stanovením evropských výkonnostních cílů týkajících se environmentálního, udržitelného a společenského rozvoje v zájmu obstarání veřejných statků;

12.   zdůrazňuje nutnost obstarat veřejné statky a zajistit ekosystémové služby související s půdou, vodou, biologickou rozmanitostí, kvalitou ovzduší, opatřeními v oblasti klimatu a udržováním krajiny v dobrém stavu;

13.  vyzývá členské státy a Komisi k zajištění toho, aby budoucí SZP podporovala udržitelnější systémy produkce a kvalitnější způsob obstarávání veřejných statků skrze územní plánování;

14.  připomíná, že Parlament dříve zdůraznil, že zachování biologické rozmanitosti představuje klíč k dlouhodobé produkci potravin a krmiv, a je tedy v nejlepším zájmu zemědělců;

15.   zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby budoucí výdaje na SZP skutečně dosahovaly stanovených cílů prostřednictvím přísného dodržování pravidel a větší soudržnosti v různých oblastech politik, což je zvláště důležité v souvislosti s udržitelným hospodařením s přírodními zdroji a s nástroji určenými pro tento účel v rámci SZP;

16.  připomíná, že Parlament již zdůraznil, že kontrola účelnosti směrnice o přírodních stanovištích položila důraz na nutnost posílení soudržnosti se společnou zemědělskou politikou (SZP), a upozorňuje na znepokojující úbytek druhů a přírodních stanovišť související se zemědělstvím; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad SZP na biologickou rozmanitost; dále vyzývá k navýšení příspěvků na síť Natura 2000 s cílem více motivovat k ochraně zemědělských lokalit v rámci této sítě, které se nacházejí ve velmi špatném stavu;

17.  zdůrazňuje, že zemědělci musí být přiměřeně odměňováni za udržování a ochranu stávajících stanovišť; zdůrazňuje, že pravidla agroenvironmentálních systémů mohou zemědělcům poskytovat pobídky k odstraňování stávajících stanovišť a zakládání nových, aby získali platby; poukazuje na to, že by to mohlo mařit úsilí o posílení biologické rozmanitosti a ochrany životního prostředí, a opakuje proto, že je třeba odměňovat zemědělce za zachovávání a ochranu přírodních stanovišť;

18.  žádá, aby byla zachována integrita prvního pilíře, neboť ten se opírá o posílenou podmíněnost podpůrných opatření, která jsou nastavena s ohledem na maximalizaci očekávaných výsledků každého zemědělce a odměňování zemědělců za veřejné statky, které jsou schopni poskytnout, jako jsou opatření v oblasti klimatu a ochrana volně žijících živočichů; zdůrazňuje, že SZP by měla zahrnovat platby za ekosystémové služby, na něž budou dohlížet orgány pro ochranu životního prostředí, a stavět přitom na aktuálním programu LIFE; zdůrazňuje nicméně význam aktivních rodinných zemědělských statků všech velikostí pro udržování různorodé zemědělské činnosti, a že bude-li s ohledem na tento význam důraz kladen na tyto statky, budou opatření lépe cílená;

19.  je pevně přesvědčen o tom, že podmíněnost přímých plateb ozeleňujícími opatřeními musí být zachována za účelem zajištění udržitelnějšího evropského zemědělského odvětví, a vyzývá k přijetí nového dobrovolného pobídkového programu pro zemědělce, kteří jsou ochotni jít nad úroveň současných agroenvironmentálních opatření;

20.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila na kvalitu života ve venkovských oblastech a učinila tento život pro všechny lidi přitažlivým, zejména pokud jde o mladou generaci;

21.  vyzývá k zavedení režimu podmíněnosti či k jeho nahrazení jiným systémem, který bude zahrnovat veškeré právní předpisy upravující otázku dobrých životních podmínek hospodářských zvířat s důrazem na jednotlivé druhy a také směrnice o nosnicích a brojlerech;

22.  žádá, aby první pilíř, který je vymezen na úrovni EU, uznával význam zřetelné souvislosti mezi přiznáním přímé pomoci, jež je podmíněná environmentálními a sociálními výsledky, a obstaráváním veřejných statků, což by usnadnilo přechod evropského zemědělství na skutečně udržitelný a konkurenceschopný model, který splňuje jak ekonomické, tak environmentální výkonnostní normy, jakož i výkonnostní normy týkající se udržitelného a společenského rozvoje;

23.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby první pilíř zůstal hlavním režimem finanční podpory pro zemědělce a zárukou rovných podmínek v rámci jednotného trhu; zdůrazňuje proto, že by Komise měla zabránit vzniku odlišností v politikách mezi členskými státy, pokud jde o příslušné vnitrostátní plány pro provádění SZP, a to v rozsahu, v jakém by tyto odlišnosti mohly vést k narušení trhu či nespravedlivé hospodářské soutěži na úrovni Unie;

24.  varuje před tím, aby byly přímé platby spolufinancovány z vnitrostátní úrovně, neboť by to vedlo k narušení společného charakteru SZP;

25.  varuje před riziky, která vyplývají z toho, aby si členské státy mohly nezávisle vypracovávat vnitrostátní plány a každoročně revidovat svá rozhodnutí, aniž by existoval odolný společný soubor pravidel, cílů a opatření stanovený na úrovni EU; zdůrazňuje, že by taková možnost vystavila zemědělce vysoké míře nejistoty vyplývající z politických rozhodnutí přijímaných na vnitrostátní úrovni a že by mohla mít negativní dopad na změny životního prostředí;

26.  vyzývá Komisi, aby zavedla nový a komplexní právní rámec, který umožní ucelený způsob uplatnění různých druhů opatření v oblasti životního prostředí a změny klimatu, jako je ekologizace, podmíněnost (zahrnující dobrý zemědělský a environmentální stav – DZES – a povinné požadavky na hospodaření), stejně jako agroenvironmentálně-klimatická opatření pro rozvoj venkova, aby zemědělci mohli účinněji, snadněji a cílenějším způsobem pečovat o životní prostředí, biologickou rozmanitost a přijímat opatření v oblasti klimatu, a aby zároveň zajistila, aby členské státy disponovaly dostatečnými kontrolními mechanismy s ohledem na místní podmínky; zdůrazňuje nutnost zajistit zřetelné oddělení opatření v rámci pilíře I a II;

27.  má za to, že první pilíř, který je vymezen na úrovni EU, by měl uznávat význam přímé pomoci a zahrnovat režim smluvních pobídek, a to ve výši až 30 % podílu rozpočtu pilíře, pro přechod na zemědělství, které splňuje jak ekonomické, tak i environmentální výkonnostní normy;

28.  domnívá se, že přechod na udržitelné systémy zemědělského hospodaření by měly ve všech členských státech a regionech usnadňovat nezávislé a transparentní doplňkové zemědělské služby (FAS), které budou v dostatečné míře financovány z veřejných zdrojů, intenzivnější výzkum, do něhož budou vedle výzkumníků zapojeni i zemědělci a v jehož rámci se bude uplatňovat přístup zdola nahoru, a účinné partnerské výměny v rámci evropských inovačních partnerství (EIP), zejména pokud jde o agroekologické přístupy, jež využívají přírodních procesů ke zvýšení výnosů a odolnosti a tyto procesy podporují;

29.  domnívá se, že v rámci FAS a EIP je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře alternativ k pesticidům, zejména uplatňování 8 zásad integrované ochrany rostlin, a usilovat o dosažení budoucnosti bez pesticidů; domnívá se, že využíváním a podporou přírodních procesů ke zvýšení výnosů a odolnosti by se v souladu s dosavadními zkušenostmi mohly snížit produkční náklady;

30.  žádá přepracování druhého pilíře tak, aby byl méně složitý a účinnější, zaměřoval se na skutečně motivační politiky územního a odvětvového rozvoje a aby ústřední úlohu v něm plnily investice, odborná příprava, výzkum a inovace, přičemž by zároveň umožňoval členským státům přijímat zvláštní opatření zohledňující místní podmínky a potřeby, včetně kompenzace zvýšených nákladů souvisejících s přírodním znevýhodněním a ambicióznějšími agroenvironmentálními plány v oblasti klimatu;

31.  zdůrazňuje význam rozvoje venkova včetně iniciativ LEADER a komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) při podpoře multifunkčního zemědělství a prohlubování partnerství mezi zemědělci, místními komunitami, občanskou společností a dalšími podnikatelskými aktivitami s cílem vytvářet příjem z diverzifikovaných hospodářských činností, jako je agroturistika, a zajistit zemědělství podporované komunitou a poskytování sociálních služeb v zemědělských oblastech;

32.  vyzývá k tomu, aby v rámci druhého pilíře tvořily dobré životní podmínky zvířat povinnou součást programů rozvoje venkova v EU a aby byla stanovena minimální částka, kterou je nutné věnovat na opatření v této oblasti, ale i dlouhodobé pobídky, které by přiměly větší počet zemědělců k přijetí vyšších standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, než nařizují platné právní předpisy;

33.  vyzývá k větší podpoře účinného využívání zdrojů v rámci budoucí SZP, a to i pokud jde o vodu, a vybízí k vytvoření takových podmínek, které by zemědělcům umožňovaly přijímat informovaná rozhodnutí o požadavcích týkajících se vody a živin na základě inteligentních technologií, odpovídajících postupů a přímého přístupu k informacím, jako jsou satelitní údaje;

34.  vyzývá k přijetí opatření, která by zvýšila recyklaci živin; vyzývá ke sladění zemědělské strukturální politiky se systémem environmentální podpory, a to např. lepším kombinováním rostlinné a živočišné výroby;

35.  zdůrazňuje, že je třeba v rámci programů rozvoje venkova přidělovat platby zemědělcům, kteří působí v oblastech s přírodními omezeními, jako jsou náročné klimatické podmínky, příkré stráně nebo špatná kvalita půdy; vyzývá ke zjednodušení a lepší zaměření režimu oblastí se zvláštními přírodními omezeními v období po roce -2020;

36.  domnívá se, že ambiciózních cílů EU v oblasti životního prostředí a rozvoje venkova lze dosáhnout pouze pomocí takovéhoto doplňkového modelu a jasně definovaných cílů; zdůrazňuje, že v rámci druhého pilíře by se měl při plánování i nadále uplatňovat flexibilní, národní přístup, zatímco společná pravidla a standardy by měly být základem prvního pilíře, aby byly pro všechny zemědělce v EU zajištěny účinné rovné podmínky;

37.  domnívá se, že v případě, že nástroje řízení rizik nepostačují k tomu, aby vyřešily závažná narušení trhu, by budoucí SZP měla být schopná reagovat na krizi na trhu lépe, účinněji a rychleji, a to pomocí evropských opatření krizového řízení, jejichž cílem je obnovit rovnováhu na trhu;

38.   zdůrazňuje, že jednou z klíčových výzev, jimž čelí budoucí SZP, je závislost zemědělců na používání umělých hnojiv a chemických pesticidů, které mohou mít negativní dopad na kvalitu vody a v jejichž důsledku dochází k úbytku biologické rozmanitosti; připomíná, že jedním z nejúčinnějších způsobů zachování biologické rozmanitosti a obnovení zdraví půdy je i nadále střídaní plodin jakožto součást integrované ochrany rostlin;

39.  vyzývá k vytvoření konkrétních opatření v rámci rozvoje venkova s cílem motivovat k výraznému snížení míry používání pesticidů, a to na základě osmi unijních zásad integrované ochrany rostlin a podpory zavádění nechemických alternativních řešení;

40.  zdůrazňuje význam opylení a ochrany biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily oblasti, v nichž se nebudou používat pesticidy, jako preventivní opatření proti úmrtnosti včel způsobené používáním pesticidů;

41.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se v rámci budoucí zemědělské politiky zabývaly zjištěními o úbytku opylovačů a navrhovaly adekvátní a přiměřená řešení;

42.  trvá na tom, aby se k platbám přistupovalo na základě výsledků; navrhuje proto začlenění ukazatelů jako stav půdy a biologické rozmanitosti, tvorba humusu a ornice, pokryv půdy proti erozi abiologická rozmanitost včetně bohatosti a množství druhů ptáků / přírodních opylovačů / hmyzu;

43.   zejména požaduje, aby odolné cíle SZP byly stanoveny v základním nařízení, a to v souladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí a na základě kvantifikovaných a náročných výsledných ukazatelů; zdůrazňuje, že vnitrostátní strategické plány SZP by měly být opřeny o důkazy a být navrženy se zapojením příslušných orgánů pro ochranu životního prostředí a při konzultaci se všemi významnými zainteresovanými stranami (včetně drobných zemědělců, ekologických nevládních organizací a zástupců občanské společnosti), přičemž musí být vázány zásadou partnerství;

44.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy stanovovaly pokud možno kvantitativní cíle a zaváděly ukazatele pro měření pokroku při dosahování cílů, které stanovily ve svých strategických plánech;

45.  žádá Komisi, aby členským státům připravujícím své strategické plány poskytla jasné pokyny a podporu, a zajistila tak, aby tyto plány byly propracované a vysoce kvalitní;

46.  připomíná, že kontrola účelnosti prováděná v souvislosti se směrnicí o ptácích a směrnicí o přírodních stanovištích došla k závěru, že je nezbytně nutné zlepšit soulad se SZP a že rychlý úbytek druhů a stanovišť souvisí se zemědělstvím; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad SZP na biologickou rozmanitost;

47.  vyzývá Komisi, aby zajistila účinné a realistické monitorovací systémy, které budou založeny na spolehlivých a vědeckých metodách získávání vzorků za účelem zjištění pokroku dosaženého při plnění všech cílů;

48.  vyzývá Komisi, aby postupovala v souladu se svým návrhem politiky založené na výsledcích a poskytla podporu od technické pomoci přes jiné politické kroky a opatření až po zabezpečení monitorování a sběru údajů o všech relevantních ukazatelích, neboť je to vzhledem k nedostatku údajů o environmentálních ukazatelích velmi důležité;

49.  zdůrazňuje, že cíle SZP se soustřeďují na produkci potravin, a domnívá se, že SZP musí plnit úkoly bioekonomické agendy, přičemž je třeba vycházet ze zásad kaskádového využívání a oběhového hospodářství a přihlížet k tomu, jak se různá použití a typy biomasy skutečně podílejí na změně klimatu, a přispívat k obnovení venkovských komunit prostřednictvím odborných pracovních míst a inovací, zejména pokud jde o dřevo, další produkty biomasy vysoké přidané hodnoty a dočasné plodiny; domnívá se, že SZP musí rovněž vybízet k využívání zemědělského odpadu a reziduí k výrobě bioenergie, a zajišťovat tak další podporu venkovským oblastem a zemědělcům; domnívá se, že SZP musí zahrnovat ambiciózní evropskou strategii v oblasti zelené energie a chemie založenou na spojené produkci rostlinných bílkovin;

50.  vyzývá Komisi, aby ze střednědobého a dlouhodobého hlediska přezkoumala svou politiku v oblasti bílkovin a zajistila, aby její legislativní návrhy pro reformu SZP zahrnuly odpovídající a spolehlivé nové nástroje a opatření, které podpoří zemědělce ve zlepšování cyklického pěstování plodin s cílem udržitelného snížení současného deficitu bílkovin a nestálosti cen;

51.  domnívá se, že budoucí SZP by měla podporovat pěstování bílkovinných plodin jakožto důležitého nástroje při přechodu od intenzivních monokultur s vysokým přísunem syntetických chemických pesticidů a s velkým dopadem na životní prostředí k diverzifikovaným zemědělsko-ekologickým systémům;

52.  domnívá se, že nejlepším způsobem, jak využívat bílkovinné plodiny, je lidská spotřeba; domnívá se, že jejich produkce by se proto měla řídit pořadím priorit, které by na první místo stavělo přímou lidskou spotřebu a po ní produkci krmiv a které by umožňovalo výrobu biopaliv pouze ze zbytků těchto plodin;

53.  vyzývá k významné podpoře agrolesnictví, které může zlepšit životní podmínky obyvatel tím, že zlepší mikroklima, zvýší odolnost na úrovni zemědělského podniku a krajiny, zkvalitní krajinu a zajistí víceúčelové rekreační a produktivní ekosystémy; zdůrazňuje, že je třeba odhalit a řešit jakékoli nedostatky, které by mohly tvořit překážku rozvoje agrolesnických systémů, včetně nedostatečné možnosti certifikace produktů pocházejících ze „stromů mimo lesy“ v regionech EU v rámci existujících certifikačních systémů;

54.  vyzdvihuje význam udržitelně obhospodařovaných lesů pro přizpůsobení lesů změně klimatu a zdůrazňuje důležitou úlohu hodnotového řetězce lesního dřeva pro udržitelné způsoby obživy, vytváření pracovních míst, růst a sociální stabilitu ve venkovských oblastech, ale i jeho přínos k vytváření nových hodnotových řetězců v souladu s oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím;

55.  domnívá se, že SZP by měla řídit rizika spojená se změnou klimatu a degradací půdy v rámci celé zemědělsky využívané krajiny tím, že bude investovat do zvyšování odolnosti zemědělských ekosystémů a do ekologické infrastruktury, která přispěje k rozšiřování ornice, zvrácení eroze půdy a zavedení/prodloužení střídání plodin, a do zvyšování počtu stromů v krajině a podpory biologické a strukturální rozmanitosti zemědělských podniků;

56.  připomíná strategický význam výzkumu a inovací a vyzývá k lepší součinnosti mezi cíli SZP a cíli programu Horizont 2020 v oblasti produkce potravin, udržitelného řízení zdrojů a opatření v oblasti klimatu;

57.  žádá Komisi, aby zajistila, aby každý dovezený zemědělský produkt splňoval stejné hygienické a sociální normy, jaké musí splňovat produkty z EU, a za tímto účelem začleňovala ustanovení o vzájemnosti do každé obchodní dohody; žádá Komisi, aby prováděla systematická posouzení dopadů opatření týkajících se zemědělství v každé dohodě o obchodu a aby zavedla specifické strategie s cílem zajistit, aby žádné zemědělské odvětví neutrpělo újmu v důsledku obchodní dohody uzavřené se třetí zemí, přičemž je třeba vzít v potaz také zeměpisná označení EU.

58.  zdůrazňuje, že respektování udržitelné zemědělské výroby, právních předpisů a norem EU, na nichž jsou založena nařízení EU o bezpečnosti potravin, sociální, hospodářské a environmentální standardy EU, přístup „ze zemědělského podniku až na stůl“, reciprocita a přísné dodržování hygienických a fytosanitárních norem a postupů týkajících se zdraví lidí a zvířat a bezpečnosti potravin, jak jsou definovány v právních předpisech EU, jsou hlavními a neochvějnými zásadami veškerých jednání o dohodách o volném obchodu EU pro evropské zemědělství;

59.  zdůrazňuje, že mají-li se zajistit rovné podmínky, je zapotřebí společný unijní základ, pomocí něhož budou naplněna práva občanů na zdravé životní prostředí a zdravé a výživné potraviny; domnívá se, že tento základ by měl být nastaven tak, aby byl v souladu s příslušnými právními předpisy a mezinárodními závazky a rovněž zajistil „nulovou újmu“ pro životní prostředí i společnost;

60.   požaduje, aby byla budoucí SZP navržena tak, aby vhodněji reagovala na závažné problémy veřejného zdraví, například související s antimikrobiální rezistencí a kvalitou ovzduší;

61.  zdůrazňuje nebezpečí, které pro zdraví zvířat i lidí představuje antimikrobiální rezistence; domnívá se, že nový právní rámec by jakožto prostředek boje proti antimikrobiální rezistenci měl aktivně podporovat lepší zdraví a životní podmínky zvířat, a tím lépe chránit veřejné zdraví a celé zemědělské odvětví;

62.  uznává, že je důležité zahrnout do rozhodování o SZP orgány a odborníky zabývající se politikou v oblasti zdraví a životního prostředí, jež má dopad na biologickou rozmanitost, změnu klimatu a znečištění ovzduší, půdy a vody;

63.  vyzývá k lepší politické koordinaci mezi SZP a jinými oblastmi politiky a činností EU, zejména pokud jde o směrnice 2000/60/ES a 91/676/EHS a nařízení 1107/2009, neboť je to způsob, jak dosáhnout udržitelné ochrany vodních zdrojů, na jejichž kvantitu a kvalitu má zemědělství negativní dopad; vyzývá k pobídkám motivujícím k realizaci projektů místní spolupráce mezi zemědělci a dodavateli vody v zájmu zvýšení ochrany vodních zdrojů;

64.  vyzývá Komisi, aby rozvíjela relevantní součinnost mezi stěžejními programy EU v oblasti vesmíru a SZP, zejména pokud jde o program Copernicus, který má pro zemědělskou komunitu zvláštní význam z hlediska monitorování změny klimatu a životního prostředí;

65.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby si uvědomily, že nové společenské, environmentální, technologické a ekonomické změny, jaké lze pozorovat např. v souvislosti s čistou energií, digitalizací a inteligentními řešeními, mají dopad na život na venkově; vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o zvýšení potenciálu venkovských středisek pro udržitelný růst podporující začlenění a inovace, přičemž by měly zohledňovat zájmy širší venkovské komunity; připomíná, že venkovské oblasti a osady vyžadují zvláštní pozornost a integrované úsilí o rozvoj inteligentních vesnic, a žádá o zajištění rovných podmínek pro speciální technologická zlepšení pro venkovská střediska a sítě;

66.  vyzývá Komisi, aby zavedla nový a komplexní právní rámec, který zakáže jasně definované nekalé obchodní praktiky v potravinářském řetězci a stanoví minimální standardy pro vymáhání dodržování tohoto zákazu spolu se sankčními mechanismy;

67.  je přesvědčen, že by tento nový rámec mělo případně podpořit přidělení minimální částky z celkově dostupného rozpočtu pro agroenvironmentální opatření včetně biologického zemědělství, podpory pro biologickou rozmanitost, norem v oblasti dobrého zdraví a životních podmínek zvířat a dobrého zdraví rostlin;

68.  vyzývá Komisi, aby v legislativním období po roce 2020 zavedla investiční přístup financování z více zdrojů, a zajistila tak hladké provádění nástrojů integrovaného rozvoje venkova s jednoznačnými přínosy pro životní prostředí, jako je iniciativa inteligentních vesnic; vyzývá Komisi, aby v rámci budoucí politiky rozvoje venkova zavedla opatření týkající se iniciativy inteligentních vesnic a přidělila jejich vytváření vysokou prioritu;

69.  zdůrazňuje, že v rámci společné organizace zemědělských trhů je zapotřebí více možností spolupráce organizací producentů (organizací producentů a sdružení organizací producentů včetně družstev) a meziodvětvových organizací.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

54

4

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Peter Liese, Joëlle Mélin, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Davor Škrlec, Renate Sommer, Estefanía Torres Martínez, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Cristian-Silviu Buşoi, Caterina Chinnici, Fredrick Federley, Anja Hazekamp, Norbert Lins, Alojz Peterle, Stanislav Polčák, Carolina Punset, Christel Schaldemose

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jude Kirton-Darling, Jeroen Lenaers

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

54

+

ALDE

Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Carolina Punset, Frédérique Ries

ECR

Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

GUE/NLG

Lynn Boylan, Stefan Eck, Kateřina Konečná, Estefanía Torres Martínez

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Cristian-Silviu Buşoi, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Jeroen Lenaers, Peter Liese, Norbert Lins, Miroslav Mikolášik, Alojz Peterle, Stanislav Polčák, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean

S&D

Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Caterina Chinnici, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jude Kirton-Darling, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Michèle Rivasi, Davor Škrlec

4

-

EFDD

Julia Reid

ENF

Sylvie Goddyn, Joëlle Mélin

GUE/NLG

Anja Hazekamp

1

0

EFDD

Piernicola Pedicini*

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

* Oprava hlasování: Piernicola Pedicini měl v úmyslu hlasovat pro návrh

(1)

Úř. věst. L 309, 24.11.2010, s. 71.

(2)

Pe’er et al, 2017, Německé centrum integrativního výzkumu biologické rozmanitosti (iDiv).

(3)

Statistický odbor OSN, 2016


PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO ROZPOČTOVOU KONTROLU:

IPOL-COM-CONT D (2018)17649

Pan Czesław Adam Siekierski

předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

Evropský parlament

Brusel

Věc: Stanovisko výboru CONT v podobě dopisu předsedy (čl. 53 odst. 3 jednacího řádu) ke zprávě výboru AGRI vypracované z vlastního podnětu - Budoucnost potravinářství a zemědělství - 2018/2037(INI) - COM (2017)0713

Vážený pan Siekierski,

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, aby jako věcně příslušný výbor ve své zprávě vypracované z vlastního podnětu o budoucnosti potravinářství a zemědělství zohlednil tyto otázky:

Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor

1.   Poukazuje na to, že podle údajů poskytnutých GŘ AGRI(1), se přidané hodnoty a produktivita tohoto odvětví v roce 2016 mírně snížily, přičemž nadále výrazně převyšují úroveň v letech 2005–2009 jakož i na skutečnost, že pro GŘ AGRI je obtížné „určit, co přesně ze všech prvků na straně objemu výroby nebo straně hodnoty/ceny, či z událostí jako byla v roce 2015 např. krize v mlékárenském odvětví způsobilo celkový pokles příjmu ze zemědělské činnosti na výrobní faktor od roku 2013;

Spravedlivá struktura výdajů na SZP

2.   připomíná neudržitelnou strukturu výdajů SZP: 44,7 % všech zemědělských podniků v Unii mělo roční příjem menší než 4 000 EUR a v roce 2016 v průměru horních 10 % příjemců přímé podpory SZP dostalo zhruba 60 % plateb; konstatuje, že rozdělení přímých plateb do značné míry odráží koncentraci půdy, neboť 20 % zemědělců rovněž vlastní 80 % půdy; je znepokojen vysokou koncentrací příjemců a zdůrazňuje, že je třeba nalézt větší rovnováhu potřeb malých a velkých příjemců;

3.   opětovně připomíná svůj názor, že přímé platby vzhledem jejich k nevyváženému rozdělení nemohou v plné míře fungovat jako mechanismus záchranné sítě pro stabilizaci příjmů zemědělců, zvláště pokud jde o menší zemědělské podniky;

4.   je toho názoru, že příjmy větších zemědělských podniků by v době volatility příjmů neměly nutně potřebovat ke stabilizaci svého příjmu tutéž míru podpory jako menší zemědělské podniky, protože mohou využívat potenciálních úspor z rozsahu, díky čemuž by měly být odolnější;

5   zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dobrou životní úroveň ve všech regionech a členských státech a zajistit zemědělskou činnost ve všech částech Unie, včetně oblastí s přírodními omezeními; domnívá se, že aby bylo možné zajistit rovné podmínky na jednotném trhu, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být zachovány dobrovolné platby podpory vázané na produkci jako nástroj k zachování produkce ve zranitelných odvětvích a na boj proti zvláštním obtížím, zejména proti problémům, které vyplývají ze strukturální konkurenční nevýhod\ znevýhodněných oblastí;

Zjednodušení

6.   vybízí Komisi a členské státy, které budou tuto politiku provádět, aby zajistily skutečné zjednodušení postupů, a to i v požadované dokumentaci nezbytné k získání přístupu k financování, aniž by byla opomíjena zásada kontroly a sledování; žádá, aby se zvláštní pozornost věnovala administrativní podpoře drobných producentů, pro něž je financování klíčovým předpokladem k přežití podniku;

Rozvoj venkova

7.   zdůrazňuje, že téměř u všech projektů rozvoje venkova, u nichž Účetní dvůr v roce 2016 provedl audit, byl používán systém na proplácení vynaložených nákladů, a bere na vědomí, že v programovém období 2014–2020 mohou členské státy jako alternativu využívat systém zjednodušeného vykazování nákladů zahrnující standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky a financování paušální sazbou, což účinně omezuje riziko nadhodnocených cen;

Ekologizace se musí vyvíjet

8.   Je obzvláště znepokojen skutečností, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 21/2017 „Ekologizace tak, jak je v současnosti uplatňována, pravděpodobně nebude mít významný přínos pro životní prostředí a změnu klimatu, a to zejména z důvodu, že (...) požadavky na ekologizaci jsou všeobecně nenáročné a do velké míry odpovídají běžné zemědělské praxi jakož i absenci kvantifikovaných cílů.“;(2) v důsledku toho ekologizace vede ke konkrétním změnám zemědělských postupů jen na velmi omezené části zemědělské půdy v EU;

9.   vyjadřuje politování nad skutečností, že ekologizační programy, které jsou součástí plateb na plochu, by v současném návrhu programu mohly zvýšit nerovnováhu v rozdělování podpory SZP; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zvážila, zda se neřídit doporučeními Účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 21/2017;

Režim pro mladé zemědělce

10.  poukazuje na to, že vzhledem k obrovským rozdílům v rozvoji zemědělského odvětví v různých částech EU je hlavním problémem demografická situace, která vyžaduje politická opatření, jež budou řešit nedostatek mladých zemědělců a umožní tak zajistit dlouhodobou udržitelnost zemědělství v Unii;

11.  je znepokojen především skutečností, že ve své zvláštní zprávě č. 10/2017 o podpoře mladých zemědělců Účetní dvůr shledává, že v oblasti přímých plateb dochází k tomu, že podpora pro mladé zemědělce:

a)   není založena na patřičném posouzení potřeb;

b)   neodráží obecný cíl podporovat generační obměnu;

c)   není vždy poskytována mladým zemědělcům, kteří ji potřebují; a že

d)   je někdy poskytována podnikům, ve kterých mají mladí zemědělci jen druhořadou úlohu;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že ohledně podpory poskytované mladým zemědělcům prostřednictvím programů rozvoje venkova dospěl Účetní dvůr k závěru, že opatření jsou obecně založena na nejasném posouzení potřeb a že mezi platbami poskytovanými v rámci pilíře 1 a podporou pro mladé zemědělce poskytovanou v rámci pilíře 2 chybí skutečná koordinace;

Potřebná opatření

13.  vyzývá:

a)   Komisi, aby provedla důkladnou analýzu příčin celkového poklesu příjmu ze zemědělské činnosti na výrobní faktor, k němuž od roku 2013 dochází, a aby vymezila nový klíčový výkonnostní cíl pro příští VFR spolu s příslušnými ukazateli výsledků a dopadu, který bude spočívat ve zmírňování nerovností v příjmech mezi zemědělci;

b)   Komisi, aby i nadále pozorně sledovala prováděné kontroly a údaje předávané orgány členských států a aby tato zjištění zohlednila při rozdělování kontrolní zátěže na základě posouzení rizik;

c)   členské státy a příjemce a jejich sdružení, aby v plné míře využívali možností, které jim nabízí systém zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova;

14. vyzývá:

a)   Komisi, aby pro účely příští reformy SZP připravila a vypracovala ucelenou intervenční logiku environmentálních a klimatických opatření EU pro zemědělství, která stanoví konkrétní cíle a bude vycházet ze současného vědeckého chápání příslušných jevů; tato reforma by měla být založena zejména na těchto zásadách:

i.   zemědělci by měli dostávat platby SZP v případě, že splní soubor základních environmentálních norem zahrnujících udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC) a požadavky na ekologizaci nad rámec požadavků environmentálních právních předpisů; vítá v této souvislosti logiku přístupu Komise ve smyslu „rozpočet zaměřený na výsledky“; domnívá se, že budoucí systém přidělování by tedy měl být více motivovaný výsledky;

ii;   zvláštní místní potřeby v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu lze vhodně řešit prostřednictvím dodatečného a účinnějšího cíleného programového opatření v oblasti zemědělství;

iii.   budou-li mít členské státy při provádění SZP možnost volby ze seznamu vícerých možností stanovených spoluzákonodárci, měly by být povinny před prováděním prokázat, že možnosti, jež si zvolili, jsou účinné a efektivní z hlediska dosahování cílů politiky, a zejména pak pokud jde o bezpečnost potravin a kvalitu potravin, opatření v oblasti životního prostředí a klimatu a jejich vliv na zdraví, územní plánování a krajinné plánování a boj proti vylidňování EU;

15. vyzývá Komisi, aby:

a)   provedla komplexní hodnocení všech stávajících politik a nástrojů SZP, které lze kombinovat tak, aby pomáhaly mladým zemědělcům, a aby zjistila překážky, které mladým zemědělcům brání v přístupu k již existujícím zemědělským podnikům a/nebo v tom, aby si založili vlastní zemědělský podnik, a jimiž se lze v rámci budoucí revize SZP zabývat;

b)   v rámci reformy zemědělství zajistila provedení dalších zlepšení rámcových podmínek pro rozvoj venkova, jak stanoví mimo jiné prohlášení z Corku, a to s cílem zajistit úspěšnost programů podpory pro mladé zemědělce;

c)  aby do právních předpisů upravujících SZP po roce 2020 zapracovala (nebo vyžadovala, aby tak učinily členské státy v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) jasnou intervenční logiku pro nástroje politiky zaměřené na generační obměnu v zemědělství;

d)   aby zajistila, že na základě navržené legislativy pro SZP po roce 2020 Komise a členské státy (v souladu s ustanoveními o sdíleném řízení) zlepší systém monitorování a hodnocení;

S pozdravem

 

Inge Gräßleová

(1)

  (Výroční zpráva o činnosti za rok 2016 (str. 15 – ukazatel 1: příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor v přepočtu na pracovníka na plný úvazek).

(2)

  „Ekologizace: komplexnější režim podpory příjmů, dosud bez environmentálních účinků“, s. 6 a 47.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

16.5.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

5

6

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Jacques Colombier, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Maria Gabriela Zoană, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Paul Brannen, Elsi Katainen, Gabriel Mato, Susanne Melior, Momchil Nekov, Annie Schreijer-Pierik, Ramón Luis Valcárcel Siso, Thomas Waitz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

32

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Ulrike Müller

ECR

James Nicholson, Laurenţiu Rebega

EFDD

Marco Zullo

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan

PPE

Daniel Buda, Birgit Collin-Langen, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Gabriel Mato, Annie Schreijer-Pierik, Czesław Adam Siekierski, Ramón Luis Valcárcel Siso

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paul Brannen, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Susanne Melior, Momchil Nekov, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Maria Gabriela Zoană

VERTS/ALE

Thomas Waitz

5

-

ECR

Beata Gosiewska

EFDD

John Stuart Agnew

GUE/NGL

Anja Hazekamp, Maria Lidia Senra Rodríguez

VERTS/ALE

José Bové

6

0

ALDE

Jan Huitema

ECR

Zbigniew Kuzmiuk

ENF

Philippe Loiseau, Jacques Colombier

PPE

Mairead McGuinness

VERTS/ALE

Bronis Rope

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 28. května 2018Právní upozornění