Postup : 2017/0136(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0190/2018

Předložené texty :

A8-0190/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 18/04/2019 - 10.18

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0438

ZPRÁVA     ***I
PDF 957kWORD 149k
25.5.2018
PE 616.847v02-00 A8-0190/2018

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí

(COM(2017)0331 – C8-0191/2017 – 2017/0136(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Danuta Maria Hübnerová

ERRATA/ADDENDA
POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA INFORMACE
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí

(COM(2017)0331 – C8-0191/2017 – 2017/0136 (COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0331),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0191/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 4. října 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2017(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0190/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.   vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(3)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5),

v souladu s řádným legislativním postupem(6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(7) se požaduje, aby se clearing standardizovaných OTC derivátových smluv prováděl prostřednictvím ústřední protistrany v souladu s podobnými požadavky v jiných zemích G20. Nařízení zavádí také přísné požadavky na obezřetnostní jednání a organizační a obchodní činnost pro ústřední protistrany a stanoví opatření pro obezřetnostní dohled nad nimi, aby se minimalizovala rizika pro uživatele ústřední protistrany a podpořila systémová stabilita. Mělo by se pokračovat v úsilí o plné uskutečnění cílů G20 dohodnutých na summitu v Pittsburghu v roce 2009, aby byly v co největším možném rozsahu plně využity výhody pro stabilitu finančního systému.

(2)  Od přijetí nařízení (EU) č. 648/2012 objem činnosti ústředních protistran v Unii a globálně rychle rostl, pokud jde o sféru působnosti a rozsah. Rozšiřování činnosti ústředních protistran, zejména s ohledem na OTC kapitálové a měnové deriváty jakožto kategorie aktiv v původní oblasti působnosti, má v nadcházejících letech pokračovat se zavedením dalších povinností clearingu, a zvyšováním dobrovolného clearingu prováděného protistranami, které nepodléhají povinnosti clearingu. Návrh Komise ze dne 4. května 2017(8) na cílenou změnu nařízení (EU) 648/2012 za účelem zvýšení jeho efektivnosti a proporcionality vytvoří další pobídky pro ústřední protistrany, aby poskytovaly centrální clearing derivátů pro protistrany, a usnadní přístup ke clearingu pro malé finanční a nefinanční protistrany. To jsou podstatné prvky na cestě k plnému uskutečnění cílů G20 za účelem zvýšení stability finančního systému v dlouhodobém výhledu. Prohloubení kapitálových trhů a více integrované kapitálové trhy vyplývající z unie kapitálových trhů (CMU) ještě dále zvýší potřebu přeshraničního clearingu v Unii, čímž dále posílí význam a vzájemnou provázanost ústředních protistran s finančním systémem.

(3)  Počet ústředních protistran usazených v současné době v Unii a schválených podle nařízení (EU) č. 648/2012 zůstává relativně nízký: v červnu 2017 to bylo 17 ústředních protistran. 28 ústředních protistran ze třetích zemí bylo uznáno podle ustanovení uvedeného nařízení o rovnocennosti, což jim umožnilo také poskytovat služby pro členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii(9). Clearingové trhy jsou dobře integrované v rámci celé Unie, jsou však vysoce koncentrované v některých kategoriích aktiv a značně vzájemně propojené. Koncentrace rizika způsobuje, že selhání ústřední protistrany je sice málo pravděpodobné, ale potenciálně má mimořádně velký dopad. V souladu s konsensem G20 Komise přijala v listopadu 2016 návrh nařízení o ozdravení a řešení krize ústředních protistran(10) s cílem zabezpečit, aby orgány byly náležitě připraveny řešit selhávající ústřední protistranu, zajištění finanční stability a omezení nákladů daňových poplatníků.

(4)  Bez ohledu na tento legislativní návrh a vzhledem k rostoucímu objemu, složitosti a přeshraniční dimenzi clearingu v Unii a globálně, by se požadavky na dohled nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí měly revidovat. Řešením zjištěných problémů ve včasném stadiu a stanovením jasných a ucelených požadavků na dohled nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí by se posílila celková stabilita finančního systému Unie a ještě dál by se mělo snížit potenciální riziko selhání ústředních protistran.

(5)  S ohledem na tyto aspekty Komise přijala dne 4. května 2017 sdělení o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje unie kapitálových trhů(11), v němž se uvádí, že jsou potřebné další změny nařízení (EU) č. 648/2012, aby se zlepšil současný rámec, který zajišťuje finanční stabilitu a podporuje další rozvoj a prohloubení CMU.

(6)  Požadavky na dohled podle nařízení (EU) č. 648/2012 se opírají většinou o orgán domovské země. Ústřední protistrany usazené v Unii v současné době povolují a dohled nad nimi vykonávají kolegia vnitrostátních orgánů dohledu, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB) a jiné příslušné orgány. Kolegia se opírají o koordinaci a výměnu informací uskutečňovanou příslušnými vnitrostátními orgány, které mají odpovědnost za prosazování ustanovení uvedených v nařízení (EU) č. 648/2012. Odlišnost postupů dohledu nad ústředními protistranami v celé Unii může vytvářet riziko regulatorní a dohledové arbitráže, která ohrožuje finanční stabilitu a umožňuje nezdravou hospodářskou soutěž. Komise ve svém sdělení o unii kapitálových trhů ze září 2016(12) a ve veřejné konzultaci o činnosti evropských orgánů dohledu upozornila na tato vznikající rizika a potřebu většího sbližování dohledu(13).

(7)  Základní úkoly, které se mají plnit prostřednictvím ESCB, zahrnují vymezení a provádění měnové politiky Unie a podporu plynulého fungování platebních systémů. Bezpečné a efektivní infrastruktury finančních trhů, zejména clearingových systémů, jsou důležité pro plnění těchto základních úkolů a sledování hlavního cíle ESCB týkajícího se zachování cenové stability. Příslušní členové ESCB, jako jsou emisní centrální banky emitující měny finančních nástrojů, jejichž clearing provádějí ústřední protistrany, by měly být zapojeny do dohledu nad ústředními protistranami z důvodu potenciálních rizik toho, že by špatné fungování ústřední protistrany mohlo bránit plnění těchto základních úkolů ovlivňujících nástroje a protistrany, které se používají k transmisi měnové politiky. Proto by emisní centrální banky měly být zapojeny do posuzování řízení rizika ústřední protistrany. Kromě toho, ačkoli se mandáty centrálních bank a orgánů dohledu mohou překrývat, existuje možnost nesouladu, když mají činnosti dohledu dopad na klíčové povinnosti centrálních bank v takových oblastech, jako je cenová stabilita, měnová politika a platební systémy. V krizových situacích mohou takové nesoulady zvýšit rizika finanční stability, pokud rozdělení odpovědností mezi orgány zůstane nejasné.

(8)  Smlouvy zřídily hospodářskou a měnovou unii, jejíž měnou je euro, a Evropskou centrální banku (ECB) jako orgán Unie. ECB a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, tvoří Eurosystém a vymezují a prostřednictvím ESCB provádějí měnovou politiku Unie. Měla by se proto potvrdit specifická úloha Eurosystému jako centrální banky pro emisi jednotné měny Unie. Měla by být rovněž věnována pozornost jiným měnám v Unii, než je euro, a jejich příslušným emisním centrálním bankám.

(9)  S ohledem na globální povahu finančních trhů a potřebu řešit nesrovnalosti v dohledu nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí by se měla zvýšit schopnost orgánu ESMA podpořit sbližování dohledu nad ústředními protistranami. S cílem svěřit orgánu ESMA nové úlohy a odpovědnosti by měl být zřízen nový orgán v rámci stávající struktury orgánu ESMA.

(9a)  Jakékoli posílené pravomoci, které mají být orgánu ESMA svěřeny, aby mohl dosáhnout uvedených cílů, by také vyžadovaly řádnou správu a řízení a dostatečné financování. Zvýšené pravomoci by samy o sobě nestačily k dosažení cílů ESMA, pokud by tento orgán neměl dostatečné finanční prostředky nebo efektivní a účinnou správu a řízení.

(10)  V rámci ▐ orgánu ESMA by měl být zřízen zvláštní interní výbor orgánu ESMA („výbor pro dohled nad ústředními protistranami“), který by se pro účely přípravy rozhodnutí a plnění úkolů souvisejících s dohledem nad ústředními protistranami obecně zabýval úkoly týkajícími se ústředních protistran, a zejména by vykonával dohled nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami by se měl skládat z orgánů, které mají zkušenost s dohledem nad ústředními protistranami. V zájmu zajištění plynulého začlenění výboru pro dohled nad ústředními protistranami do organizační struktury orgánu ESMA, přičemž je třeba řádně přihlédnout ke zvláštním potřebám dohledu nad ústředními protistranami a rovněž k potřebě zachovat rychlý rozhodovací proces, by měl mít výbor pro dohled nad ústředními protistranami nezávislého předsedu, kterému by měl pomáhat nezávislý místopředseda. Rozhodnutí výboru pro dohled nad ústředními protistranami by měla být schvalována radou orgánů dohledu orgánu ESMA, pokud se týkají nejdůležitějších oblastí dohledu nad ústředními protistranami, a ve všech ostatních případech by se mělo vyžadovat, aby rada orgánů dohledu orgánu ESMA nevznášela žádné námitky. Měla by být učiněna patřičná opatření s cílem zajistit nezávislost výboru pro dohled nad ústředními protistranami v rámci orgánu ESMA.

(11)  Za účelem zajištění uceleného přístupu k dohledu a zapojení všech příslušných orgánů do dohledu nad ústředními protistranami by se výbor pro dohled nad ústředními protistranami měl skládat ze stálého předsedy, stálého místopředsedy, čtyř stálých ředitelů a členů specifických pro ústřední protistrany. Předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami by měli jednat nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku. Členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami specifičtí pro každou protistranu by měli zahrnovat zástupce příslušných vnitrostátních orgánů členských států, v nichž je ústřední protistrana usazena, jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012, a zástupce příslušných emisních centrálních bank. Předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami by měl mít právo jako pozorovatele pozvat členy současného kolegia orgánů dohledu a také zástupce orgánů ústředních protistran ze třetích zemí uznaných orgánem ESMA, aby se zajistilo, že výbor pro dohled nad ústředními protistranami zohlední názory jiných příslušných orgánů. Zatímco stálí členové by se měli zúčastňovat všech zasedání výboru pro ústřední protistrany, členové specifičtí pro ústřední protistrany a pozorovatelé by se měli účastnit, pouze když je to potřebné a vhodné pro ústřední protistrany, nad nimiž se vykonává dohled. Přítomnost jak nezávislých▐ členů, tak členů specifických pro ústřední protistrany by měla zajistit, aby rozhodnutí přijatá ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami byla důsledná, vhodná a přiměřená v celé Unii a aby do rozhodování o otázkách týkajících se ústřední protistrany usazené v určitém členském státě byly zapojeny příslušné vnitrostátní orgány, emisní centrální banky a pozorovatelé.

(11a)  Aby byl zajištěn koherentní přístup v oblasti dohledu, přihlédne orgán ESMA kromě zátěžových testů stanovených v tomto nařízení i k zátěžovým testům, které provádějí ústřední protistrany jako součást svých ujednání k ozdravení a řešení krize. Tyto zátěžové testy, během nichž by ústřední protistrana měla posoudit svá ujednání v celé Unii z hlediska jejich souhrnného účinku na finanční stabilitu Unie, by měly být součástí simulací krize, pokud jde o zátěžové události s možným systémovým dopadem.

(12)  Když se rozhoduje o otázkách týkajících se ústřední protistrany usazené v určitém členském státě, měl by se svolat výbor pro dohled nad ústředními protistranami a zajistit, aby jeho stálí členové a odpovídající členové zastupující příslušné vnitrostátní orgány jmenovaní členskými státy v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 byli zapojeni do rozhodovacího procesu stejně jako pozorovatelé jmenovaní příslušnými emisními centrálními bankami. Když se rozhoduje o ústřední protistraně ze třetí země, měli by se rozhodovacího procesu zúčastnit pouze stálí členové, příslušné emisní centrální banky a příslušní pozorovatelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami.

(13)  S cílem zajistit náležitý, efektivní a rychlý rozhodovací proces by předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami a zástupce příslušného orgánu členského státu, kde je ústřední protistrana usazena, měli mít hlasovací práva. Zástupci ECB, Komise a příslušných centrálních bank a rovněž pozorovatelé by neměli mít hlasovací práva. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami by měl přijímat rozhodnutí prostou většinou svých členů a v případě nerozhodného výsledku by předseda měl mít rozhodující hlas.

(14)  Výbor pro dohled nad ústředními protistranami by měl odpovídat za konkrétní úkoly, které jsou mu uloženy podle nařízení (EU) č. 648/2012, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu a také finanční stabilita Unie a jejich členských států.

(15)  V zájmu zajištění efektivního dohledu je nezbytné, aby výbor pro dohled nad ústředními protistranami měl vyčleněné zaměstnance s dostatečnými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi a rovněž příslušné zdroje, aby se zaručila jeho autonomie, nezávislost a náležité fungování, pokud jde o jeho úkoly. Dopad nových pravomocí dohledu orgánu ESMA nad ústředními protistranami na rozpočet se musí posoudit ve stanovisku orgánu ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

(16)  Aby se zajistila odpovídající úroveň odborných znalostí a odpovědnosti, měli by být předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami jmenováni na základě zásluh, schopností, znalostí clearingu, otázek po uzavření obchodu a finančních otázek a také zkušeností týkajících se dohledu nad ústředními protistranami a jejich regulace. Měli by být vybráni na základě otevřeného výběrového řízení. Návrh na jmenování kandidátů by Komise měla po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány předložit Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení tohoto návrhu Evropským parlamentem by Rada měla přijmout prováděcí rozhodnutí.

(17)  Aby se zajistila transparentnost a demokratická kontrola a také zaručila práva orgánů Unie, předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami by se měli zodpovídat Evropskému parlamentu a Radě za každé rozhodnutí přijaté na základě tohoto nařízení.

(18)  Předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami by měli jednat nezávisle a objektivně v zájmu Unie. Měli by zajistit, aby se náležitě vzalo v úvahu řádné fungování vnitřního trhu a také finanční stabilita v každém členském státě a v Unii.

(19)  S cílem podpořit soulad dohledu nad ústředními protistranami Unie a ze třetích zemí v celé Unii by předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami měl předsedat kolegiím a řídit je a stálí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami by se jich měli účastnit. ECB by se případně a v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 měla rovněž připojit ke kolegiím, aby mohla vykonávat svůj mandát v souladu s článkem 127 Smlouvy o fungování EU.

(20)  V zájmu zajištění náležitého a efektivního rozhodovacího procesu by předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami měl mít v kolegiích jeden hlas, zatímco místopředseda, ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami a zástupce Komise by neměli mít hlasovací právo. Současní členové kolegií by měli i nadále uplatňovat svá platná hlasovací práva.

(20a)  Na základě tohoto pozměňujícího nařízení příslušné vnitrostátní orgány dál vykonávají své současné povinnosti dohledu podle nařízení (EU) č. 648/2012. S cílem podpořit konzistentnost dohledu nad ústředními protistranami v celé Unii by mělo být zavedeno rozdělení pravomocí v závislosti na přijímaných rozhodnutích. Měly by se rozlišovat tři kategorie rozhodnutí: rozhodnutí, u kterých by příslušné orgány měly získat předchozí souhlas orgánu ESMA, rozhodnutí, která by měly příslušné orgány s orgánem ESMA konzultovat, a rozhodnutí, za která by byly výlučně odpovědné příslušné orgány.

(20b)  Účinný systém dohledu ústřední protistrany spočívá na budování pravomocí, odbornosti, schopností a na budování vztahů založených na spolupráci a výměnách mezi institucemi. Vzhledem k tomu, že se ve všech případech jedná o procesy, které se postupem času vyvíjejí a mají svou vlastní dynamiku, měl by plán efektivního a účinného systému dohledu nad ústředními protistranami zohledňovat jejich případný vývoj v dlouhodobé perspektivě. Proto se musí rozdělení pravomocí stanovené v tomto pozměňujícím nařízení nutně proměňovat s tím, jak se budou vyvíjet úloha a kapacity orgánu ESMA.

(21)  Jelikož by mohly mezi orgánem ESMA a příslušnými vnitrostátními orgány vzniknout spory ve věci některých rozhodnutí, která mají být přijata, je pro případy sporu mezi orgánem ESMA a příslušnými vnitrostátními orgány zaveden zvláštní mechanismus. Nesouhlasí-li příslušný orgán s navrhovanou změnou nebo s námitkou orgánu ESMA, měl by mít právo předložit radě orgánů dohledu odůvodněnou žádost o posouzení této námitky nebo změny. Rada orgánů dohledu může s námitkami nebo změnami vyslovit souhlas nebo je může zamítnout. Podobně je potřebné lépe vyjádřit mandáty emisních centrálních bank týkající jejich povinností v oblasti měnové politiky, a to z důvodu potenciálních rizik, kterým by kvůli špatnému fungování ústřední protistrany mohlo být vystaveno provádění měnové politiky Unie a podpora plynulého fungování platebních systémů.

(21a)  ▌S příslušnými emisními centrálními bankami by měly orgán ESMA, popřípadě příslušný orgán konzultovat některá rozhodnutí▐, zejména když se takováto rozhodnutí vztahují na mechanismy ústřední protistrany týkající se plateb a vypořádání a souvisejících postupů řízení rizika likvidity u transakcí vedených v měně dané emisní centrální banky. Po skončení období pro konzultace s emisními centrálními bankami by měl orgán ESMA nebo příslušný orgán vyvinout veškeré úsilí o to, aby bylo vyhověno změnám, které centrální banky navrhují. V případě, že návrh rozhodnutí neobsahuje změny navrhované emisní centrální bankou, by měly orgán ESMA nebo příslušný orgán písemně informovat danou emisní centrální banku a uvést veškeré své důvody a vysvětlení jakékoli významné odchylky od těchto změn.

(22)  Aby orgán ESMA mohl efektivně plnit své úkoly týkající se ústředních protistran, měly by ústřední protistrany Unie i ze třetích zemí platit poplatky za úkoly dohledu a administrativní úkoly orgánu ESMA. Dané poplatky by měly být přiměřené vzhledem k obratu dotčené ústřední protistrany a měly by pokrýt ▌žádosti o povolení ústředních protistran Unie, žádosti o uznání ústředních protistran ze třetích zemí a roční poplatky spojené s úkoly, které spadají do oblasti působnosti orgánu ESMA. Komise by v aktu v přenesené pravomoci měla upřesnit typy poplatků, úkony, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob, jakým je mají hradit schválené ústřední protistrany Unie, ústřední protistrany Unie, které žádají o schválení, a uznané ústřední protistrany ze třetích zemí.

(23)  Revizi vyžadují také požadavky tohoto nařízení na dohled nad ústředními protistranami ze třetích zemí, které poskytují clearingové služby v rámci Unie. Musí se zlepšit přístup k informacím, schopnost vykonávat kontroly na místě a možnost vyměňovat si informace o ústředních protistranách ze třetích zemí mezi příslušnými orgány Unie a členských států, aby se zamezilo závažným důsledkům v oblasti finanční stability pro subjekty Unie. Existuje také riziko, že změny pravidel ústředních protistran ze třetích zemí nebo regulačního rámce třetích zemí nebude možné zohlednit a mohly by negativně ovlivnit regulační výsledky nebo výsledky dohledu, což by vedlo k nerovným podmínkám mezi ústředními protistranami Unií a ze třetích zemí.

(24)  Clearing značného množství finančních nástrojů denominovaných v měnách členských států provádějí uznané protistrany ze třetích zemí. Tento objem se podstatně zvýší, až Spojené království vystoupí z Unie a ústřední protistrany, které jsou v něm usazeny, se již nebudou řídit požadavky tohoto nařízení. Ujednání o spolupráci sjednaná v kolegiích orgánů dohledu již nebudou podléhat ochranným opatřením a postupům tohoto nařízení, včetně Soudního dvora Evropské unie. Z toho vyplývají značné výzvy pro orgány Unie a členských států týkající se zajištění finanční stability.

(25)  Komise by jako součást svého závazku týkajícího se integrovaných finančních trhů měla prostřednictvím rozhodnutí o rovnocennosti i nadále určovat, zda právní a dohledové rámce třetích zemí splňují požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. Aby se zvýšilo uplatňování současného režimu rovnocennosti ve vztahu k ústředním protistranám, Komise by v případě potřeby měla být schopna stanovit další kritéria pro hodnocení rovnocennosti režimů ústředních protistran ze třetích zemí. Je rovněž nutné zmocnit orgán ESMA k vykonávání dohledu nad vývojem regulace a dohledu v těch režimech ústředních protistran ze třetích zemí, které Komise považovala za rovnocenné. Je to v zájmu zajištění, aby třetí země i nadále plnily kritéria rovnocennosti a veškeré specifické podmínky stanovené pro jejich používání. Orgán ESMA by měl Komisi podávat důvěrné zprávy o svých zjištěních.

(26)  Komise může v současné době kdykoli změnit, pozastavit, přezkoumat nebo zrušit rozhodnutí o rovnocennosti, zejména když ve třetí zemi dochází k vývoji, který má zásadní dopad na prvky posuzované v souladu s požadavky na rovnocennost podle tohoto nařízení. Pokud už příslušné orgány třetí země nespolupracují v dobré víře s orgánem ESMA nebo jinými orgány dohledu Unie, nebo trvale neplní platné požadavky rovnocennosti, Komise také může kromě jiného orgán třetí země na to upozornit, nebo zveřejnit zvláštní doporučení. Rozhodne-li Komise kdykoli zrušit rovnocennost třetí země, může pozdržet datum uplatňování tohoto rozhodnutí za účelem řešení rizik pro finanční stabilitu nebo narušení trhu. Kromě toho u těch pravomocí, které jsou už v současné době k dispozici, by Komise měla mít možnost také stanovit specifické podmínky k zajištění toho, aby třetí země, na níž se rozhodnutí o rovnocennosti vztahuje, nadále trvale plnila kritéria rovnocennosti. Komise by rovněž měla mít možnost stanovit podmínky zajišťující, aby orgán ESMA mohl efektivně vykonávat své povinnosti ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným podle tohoto nařízení nebo ve vztahu ke sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích, které jsou důležité pro přijatá rozhodnutí o rovnocennosti.

(27)  Se zřetelem na rostoucí přeshraniční dimenzi ústředních protistran a vzájemná propojení ve finančním systému Unie je potřebné zvýšit schopnost Unie určovat, sledovat a snižovat potenciální rizika spojená s ústředními protistranami ze třetích zemí. Úloha orgánu ESMA by se proto měla zvýšit v zájmu efektivního dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, které žádají o uznání za účelem poskytování clearingových služeb v Unii. Mělo by se rovněž zlepšit zapojení emisních centrálních bank Unie aktivních v oblasti jimi emitovaných měn do uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a dohledu nad nimi. S emisními centrálními bankami Unie by se proto měly konzultovat některé aspekty ovlivňující jejich povinnosti v oblasti měnové politiky, pokud jde o finanční nástroje vedené v měnách Unie, jejichž clearing ve značném rozsahu provádějí ústřední protistrany, které se nacházejí mimo Unii.

(28)  Jakmile Komise určí právní rámec a rámec dohledu třetí země jako rovnocenný s rámcem Unie, v postupu uznávání ústředních protistran ze třetích zemí by se měla zohlednit rizika, která tyto ústřední protistrany představují pro finanční stabilitu Unie nebo pro členský stát.

(29)  Při posuzování žádosti ústřední protistrany ze třetí země o uznání by měl orgán ESMA vyhodnotit stupeň systémového rizika, který ústřední protistrana představuje pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států. Při provádění tohoto vyhodnocení by měl orgán ESMA vzít v úvahu obchodní činnost dané ústřední protistrany v Unii a další obchodní činnosti dané ústřední protistrany mimo území Unie, pokud mohou mít vliv na celkovou složitost dané ústřední protistrany.

(29a)  Orgán ESMA by měl vyhodnotit stupeň systémového rizika, které ústřední protistrana žádající o uznání představuje pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států, na základě objektivních a transparentních kritérií stanovených v tomto nařízení. Tato kritéria by měla být blíže upřesněna v aktu Komise v přenesené pravomoci. Tento akt v přenesené pravomoci by při měl při vymezování těchto kritérií zohlednit povahu transakcí, u nichž ústřední protistrana provádí clearing, včetně jejich složitosti, cenové volatility a průměrné splatnosti, a také transparentnost a likviditu dotčených trhů a to, v jaké míře probíhají clearingové činnosti dané ústřední protistrany v eurech nebo v jiné měně Unie. V tomto ohledu mohou specifické rysy týkající se některých zemědělských derivátových smluv uvedených a prováděných na regulovaných trzích ve třetích zemích, které se týkají trhů, jež v převážné míře slouží domácím nefinančním protistranám v této třetí zemi, která prostřednictvím těchto smluv řídí jejich obchodní rizika, představovat zanedbatelné riziko pro členy clearingu a obchodní systémy v Unii, neboť jsou jen málo propojené se zbývajícím finančním systémem. Pokud je ve třetí zemí usazení ústřední protistrany žádající o uznání v platnosti určitý rámec pro ozdravení a řešení krize ústředních protistran, měl by jej orgán ESMA rovněž zohlednit při své analýze stupně systémového rizika, které daná ústřední protistrana představuje pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států.

(30)  Ústřední protistrany, které nejsou systémově významné pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států, by se měly považovat za ústřední protistrany „tier 1“. Ústřední protistrany, které jsou, nebo se pravděpodobně stanou systémově významné pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států, by se měly považovat za ústřední protistrany „tier 2“. Určí-li orgán ESMA, že ústřední protistrana není systémově významná pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států nebo jednoho či více členských států, měly by se na ni vztahovat existující podmínky uznávání podle nařízení (EU) č. 648/2012. Pokud orgán ESMA určí, že ústřední protistrana je systémově významná, měly by se stanovit doplňující požadavky úměrné stupni rizika, které tato ústřední protistrana představuje. Orgán ESMA by měl uznat pouze takovou ústřední protistranu, která tyto požadavky splňuje.

(31)  Doplňující požadavky by měly zahrnovat určité obezřetnostní požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 648/2012, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost a efektivnost ústřední protistrany. Orgán ESMA by měl mít přímou odpovědnost za zabezpečení toho, že daná systémově významná ústřední protistrana ze třetí země tyto požadavky splňuje. Související požadavky by měly orgánu ESMA rovněž umožnit vykonávat nad touto ústřední protistranou úplný a efektivní dohled.

(32)  Aby se zajistilo náležité zapojení emisních centrálních bank, systémově významná ústřední protistrana ze třetí země by měla rovněž splňovat relevantní požadavky, které emisní centrální banky považují za potřebné, jak je stanoveno v tomto nařízení. Emisní centrální banky by měly ve lhůtě 150 dnů od předložení úplné žádosti danou ústřední protistranou poskytnout orgánu ESMA potvrzení, že ústřední protistrana splňuje nebo nesplňuje tyto doplňující požadavky.

(32a)  Pokud se emisní centrální banka rozhodne uložit pro určitou systémově významnou ústřední protistranu dodatečný požadavek, měla by se snažit přijmout své rozhodnutí co nejtransparentněji, ovšem s dostatečným ohledem na nutnost chránit důvěrné nebo citlivé informace.

(32b)  Emisní centrální banky by měly posuzovat odolnost uznaných ústředních protistran ze třetích zemí vůči nepříznivému tržnímu vývoji s přihlédnutím k riziku, které představují pro stabilitu měny dané emisní centrální banky, na transmisi měnové politiky a plynulé fungování platebních systémů. V takovýchto případech by měla být zajištěna spolupráce a sdílení informací mezi emisními centrálními bankami a orgánem ESMA, aby nedocházelo ke zdvojování činností.

(32c)  Mimořádné situace mající vliv na transmisi měnové politiky nebo plynulé fungování platebních systémů mohou v míře, kterou umožňuje institucionální rámec emisní centrální banky, vyžadovat, aby byly systémově významným ústředním protistranám ze třetích zemí uloženy požadavky týkající se rizika v oblasti likvidity, vypořádání, marží a dohod o zajištění nebo interoperabilitě. V takovýchto situacích by měly emisní centrální banky a orgán ESMA spolupracovat a sdílet informace, zejména o tom, jak hodnotí rizika vyplývající z dané situace a její možné trvání, a také o předpokládaných důsledcích požadavků, které mají být uloženy.

(32d)  Pro zajištění účinného dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí a pro to, aby mohly všechny příslušné orgány reagovat na nouzové situace koordinovaně, účinně a efektivně, je naprosto zásadní spolupráce a sdílení informací mezi orgány dohledu z Unie a ze třetích zemí. Proto by měl orgán ESMA uzavřít ujednání o spolupráci se všemi relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, která by zahrnovala veškeré aspekty nezbytné k zajištění mj. bezproblémové výměny informací, koordinace činností dohledu, účinného monitorování vývoje v oblasti regulace a dohledu v dané třetí zemi a účinné spolupráce v nouzových situacích.

(33)  Stupeň rizika, které představuje systémově významná ústřední protistrana pro finanční systém a stabilitu Unie, se liší. Požadavky na systémově významné ústřední protistrany by se proto měly uplatňovat úměrně rizikům, které ústřední protistrana představuje pro Unii. Dospěje-li orgán ESMA ve shodě s příslušnými emisními centrálními bankami k závěru, že ústřední protistrana ze třetí země je tak systémové významná, že její soulad s dodatečnými požadavky stanovenými v tomto nařízení dostatečně neřeší riziko finanční stability pro Unii nebo pro jeden či více členských států, měl by mít orgán ESMA právo doporučit Komisi, aby tato ústřední protistrana nebyla uznána, a určit konkrétní clearingové služby nebo činnosti, které by podle jejího mínění měly být poskytovány pouze členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii ústřední protistranou povolenou v souladu s tímto nařízením. Na základě tohoto doporučení by měla mít Komise možnost přijmout akt v přenesené pravomoci stanovící, že některé nebo všechny služby poskytované dotyčnou ústřední protistranou jsou poskytovány členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii pouze ústřední protistranou, která je usazena v Unii a jako taková povolena. Mělo by být možné v tomto aktu v přenesené pravomoci stanovit vhodné období pro přizpůsobení pro ústřední protistranu, její clearingové členy a jejich klienty, spolu s podmínkami, za kterých daná ústřední protistrana může být dočasně uznána během tohoto období pro přizpůsobení, a jakýmikoli opatřeními, která by měla být přijata během tohoto období pro přizpůsobení přijata s cílem omezit případné náklady pro clearingové členy a jejich klienty, především clearingové členy a jejich klienty usazené v Unii;

(34)  Orgán ESMA by měl pravidelně přezkoumávat uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a také jejich klasifikaci jako ústřední protistrany tier 1 nebo tier 2. V tomto ohledu by orgán ESMA měl kromě jiného posoudit změny v povaze, rozsahu a složitosti obchodní činnosti ústřední protistrany ze třetí země. Takový přezkum by se měl uskutečnit nejméně každé dva roky nebo každých pět let v závislosti na rozsahu, do jaké míry jsou finanční nástroje, u nichž ústřední protistrana provádí clearing, vedeny v měnách Unie. Přezkum by se měl také uskutečnit pokaždé, když ústřední protistrana ze třetí země rozšíří své činnosti a služby v Unii. V návaznosti na takovýto přezkum by měl být orgán ESMA schopen přeřadit ústřední protistranu z tier 1 do tier 2 a naopak, aniž je dotčeno jeho právo doporučit Komisi, aby určitá ústřední protistrana nebyla uznána. Dojde-li ke změně klasifikace z tier 1 na tier 2, mělo by být povoleno období pro přizpůsobení.

(35)  Orgán ESMA by měl být schopen zohlednit rozsah, v jakém soulad systémově významné ústřední protistrany ze třetí země s požadavky platnými v dotčené třetí zemi lze srovnat se souladem této ústřední protistrany s požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. Orgán ESMA by měl při provádění tohoto hodnocení v případě potřeby zohlednit, zda Komise přijala prováděcí akt, který stanoví, že právní a dohledová ujednání třetí země, v níž má sídlo ústřední protistrana, jsou rovnocenná ujednáním tohoto nařízení a veškerým podmínkám, které se mohou vztahovat na uplatňování tohoto prováděcího aktu. Aby byla zajištěna proporcionalita, měl by orgán ESMA by při provádění tohoto hodnocení rovněž vzít v potaz, do jaké míry jsou finanční nástroje, u nichž ústřední protistrana provádí clearing, vedeny v měnách Unie. Komise by měla přijmout akt v přenesené pravomoci upřesňující další způsoby a podmínky posuzování takového srovnatelného souladu.

(36)  Orgán ESMA by měl mít pravomoci potřebné pro vykonávání dohledu nad ústředními protistranami ze třetích zemí, aby se zabezpečil jejich trvalý soulad s požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. V některých oblastech by ▌měly být s emisními centrálními bankami konzultovány ty aspekty návrhu rozhodnutí, které se týkají měny, již emitují. Po skončení období pro konzultace s emisními centrálními bankami by měl výbor pro dohled nad ústředními protistranami vyvinout veškeré úsilí, aby byly zohledněny změny, které tyto banky navrhují. Pokud výbor pro dohled nad ústředními protistranami ve svém návrhu rozhodnutí, který má být předložen radě orgánů dohledu, nezohlední změny navrhované emisní centrální bankou, měl by o tom tuto centrální emisní banku písemně informovat a uvést veškeré důvody a podat vysvětlení jakékoli významné odchylky od těchto změn.

(36a)  V zájmu usnadnění výměny informací týkajících se ústředních protistran ze třetích zemí by měla být zřízena kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí. Tato kolegia by měla sestávat ze stálých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami, z příslušných orgánů členských států, z emisních centrálních bank a orgánů dohledu nad subjekty, na něž by ústředních protistran ze třetích zemí mohly mít dopad, tj. nad členy clearingového systému, obchodními systémy a centrálními depozitáři cenných papírů. Kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí mohou požádat předsedu výboru pro dohled nad ústředními protistranami o projednání konkrétních záležitostí souvisejících s určitou ústřední protistranou usazenou ve třetí zemi.

(38)  Orgán ESMA by měl mít možnost ukládat penále s cílem přimět ústřední protistrany ze třetích zemí, aby ukončily porušování povinnosti, aby předložily úplné a správné informace, které si orgán ESMA vyžádal, nebo aby se podrobily šetření nebo kontrole na místě.

(39)  Orgán ESMA by měl mít možnost ukládat ústředním protistranám tier 1 i tier 2 pokuty, zjistí-li, že se úmyslně nebo z nedbalosti dopustily porušení tohoto nařízení poskytnutím nesprávných nebo zavádějících informací orgánu ESMA. Kromě toho by orgán ESMA měl mít možnost ukládat pokuty ústředním protistranám tier 2, zjistí-li, že se úmyslně nebo z nedbalosti dopustily porušení dodatečných požadavků, které se na ně vztahují v tomto nařízení.

(40)  Pokuty by se měly ukládat podle míry závažnosti porušení povinnosti. Druhy porušení povinnosti by se měly rozdělit do různých skupin, pro něž by byla stanovena konkrétní pokuta. Při stanovení pokuty odpovídající konkrétnímu porušení povinnosti by měl orgán ESMA postupovat ve dvou krocích: stanovit základní výši pokuty a případně upravit tuto základní částku použitím určitých koeficientů. Základní částka by se měla stanovit s přihlédnutím k ročnímu obratu dotyčných ústředních protistran ze třetích zemí a tato částka by se měla zvýšit nebo snížit použitím odpovídajících koeficientů v souladu s tímto nařízením.

(41)  Aby měl orgán ESMA k dispozici nezbytné nástroje k rozhodnutí o pokutě přiměřené závažnosti porušení povinnosti, kterého se ústřední protistrana ze třetí země dopustila, a mohl zohlednit okolnosti, za nichž k tomuto porušení došlo, mělo by toto nařízení stanovit koeficienty spojené s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi.

(42)  Rozhodnutí uložit pokuty nebo penále by mělo být založeno na nezávislém šetření.

(43)  Před rozhodnutím o uložení pokuty nebo penále by orgán ESMA měl účastníkům řízení poskytnout příležitost vyjádřit se k dané záležitosti, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu.

(44)  Orgán ESMA by neměl ukládat pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

(45)  Rozhodnutí orgánu ESMA o uložení pokuty a penále by měla být vykonatelná, přičemž jejich výkon by se měl řídit předpisy občanského procesního práva státu, na jehož území se provádí. Předpisy občanského procesního práva by neměly zahrnovat trestní procesní předpisy, mohly by však zahrnovat správní procesní předpisy.

(46)  Jestliže se ústřední protistrana tier 2 dopustí porušení povinnosti, měl by být orgán ESMA oprávněn uplatnit řadu opatření v oblasti dohledu, která zahrnují vyzvání ústřední protistrany tier 2, aby porušování povinnosti ukončila, a jako krajní opatření zrušit uznání, pokud ústřední protistrana tier 2 závažným způsobem nebo opakovaně porušila toto nařízení. Opatření v oblasti dohledu by orgán ESMA měl uplatňovat s přihlédnutím k povaze a závažnosti porušení povinnosti a měl by přitom ctít zásadu proporcionality. Před přijetím rozhodnutí o opatřeních v oblasti dohledu by orgán ESMA měl účastníkům řízení poskytnout příležitost se k dané záležitosti vyjádřit, aby bylo respektováno jejich právo na obhajobu.

(47)  Validace podstatných změn modelů a parametrů přijatých pro výpočet maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik ústřední protistrany, by měla být sladěna s novým požadavkem na předchozí souhlas orgánu ESMA s některými rozhodnutími příslušného vnitrostátního orgánu, pokud jde o ústřední protistrany usazené v Unii. Aby se zjednodušil postup validace modelů, jedna validace provedená příslušnými vnitrostátními orgány, která je podmíněna předchozím souhlasem orgánu ESMA, by měla nahradit dvě validace, které příslušné vnitrostátní orgány a orgán ESMA musí provést nezávisle. Kromě toho by se měla objasnit vzájemná součinnost této validace a rozhodnutí kolegia. V případě potřeby by mělo být možné předběžně přijmout podstatnou změnu těchto modelů nebo parametrů, zejména pokud je jejich rychlá změna nezbytná k zajištění spolehlivosti hodnocení rizik ústřední protistrany.

(48)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přesnější stanovení typu poplatků, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady, stanovení podmínek, za kterých se stanoví kritéria pro určení toho, zda ústřední protistrana ze třetí země je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více členských států, a pro přesnější stanovení kritérií, podle kterých je určitá ústřední protistrana považována za zásadně systémově významnou; stanovení dodatečných požadavků, které mohou emisní centrální banky uložit určité systémově významné ústřední protistraně ze třetí země; upřesnění toho, že služby poskytované ústřední protistranou ze třetí země mohou být poskytovány pouze po získání povolení v souladu s článkem 14 a po jakémkoli s tím souvisejícím období pro přizpůsobení; přesnější stanovení kritérií používaných v posouzení rovnocennosti třetích zemí, stanovení toho, jak a za jakých podmínek musí ústřední protistrany ze třetích zemí dodržovat některé požadavky, další procesní pravidla pro ukládání pokut nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání penále nebo pokut a opatření, jimiž se mění příloha IV s cílem zohlednit vývoj na finančních trzích.

(49)  Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, zejména s ohledem na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí a rovnocennost právních rámců třetích zemí, měly by se na Komisi přenést prováděcí pravomoci.

(50)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti a efektivnosti ústředních protistran stanovením jednotných požadavků na jejich činnost, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu jejich rozsahu a účinků jich může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(51)  Uplatňování pravomoci orgánu ESMA uznat ústřední protistranu třetí země jako ústřední protistranu tier 1 nebo tier 2 by se mělo odložit, dokud nebudou přesněji stanovena kritéria pro posouzení toho, zda ústřední protistrana ze třetí země je nebo není nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční systém EU nebo pro jeden či více členských států.

(52)  Nařízení (EU) č. 1095/2010 a nařízení (EU) č. 648/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1.  V čl. 6 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) ústřední protistrany, které jsou povoleny v souladu s článkem 17 nebo uznány v souladu s článkem 25, a datum povolení nebo uznání, s uvedením toho, že ústřední protistrany jsou schváleny nebo uznány pro účel povinností clearingu.“

1a.  V článku 15 se doplňují tyto odstavce:

1a. Pro účely odstavce 1, rozšíření obchodní činnosti o nové činnosti nebo služby vyžaduje rozšíření povolení v případě, že je splněna jedna z následujících podmínek:

a) tato nová služba nebo činnost vystavuje ústřední protistranu novým nebo vyšším rizikům;

b) tato nová služba je poskytována nebo nová činnost se uskutečňuje ve vztahu ke kategorii finančních nástrojů s odlišným profilem rizika nebo s podstatnými rozdíly oproti produktům, u kterých ústřední protistrana již prováděla clearing;

c) tato nová služba je poskytována nebo nová činnost se uskutečňuje ve vztahu ke kategorii finančních nástrojů, které nebyly uvedeny v rozhodnutí o povolení ústřední protistrany.

1b. V zájmu zajištění jednotných podmínek používání odstavce 1 orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících seznam ukazatelů podrobněji definujících podmínky uvedené v odstavci 1a.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

2.  V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti příslušný orgán v konzultaci s orgánem ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví příslušný orgán lhůtu, v níž musí žádající ústřední protistrana poskytnout doplňující informace. Po obdržení doplňujících informací je příslušný orgán neprodleně předá orgánu ESMA a kolegiu zřízenému v souladu s čl. 18 odst. 1. Shledá-li příslušný orgán v konzultaci s orgánem ESMA žádost jako úplnou, oznámí to žádající ústřední protistraně a členům kolegia.“

2a.  V čl. 17 odst. 4 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Nebylo-li dosaženo vzájemnou dohodou společného stanoviska podle třetího pododstavce a vyjádří-li prostá většina ▌kolegia záporné stanovisko, může do 30 kalendářních dnů od přijetí uvedeného záporného stanoviska kterýkoli dotčený příslušný orgán postoupit záležitost ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

3.  Článek 18 se mění takto:

a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Do 30 kalendářních dnů od podání úplné žádosti v souladu s článkem 17 zřídí příslušný orgán ústřední protistrany kolegium s cílem usnadnit plnění úkolů uvedených v článcích 15, 17, 49, 51 a 54.

Předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami uvedený v článku 22a kolegiu předsedá a řídí je.“

b)  V odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) stálých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami uvedených v čl. 22a odst. 2 písm. a);“

c)  V odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) příslušných orgánů odpovědných za dohled nad třemi členy clearingového systému ústřední protistrany ▌, které během jednoho roku poskytly největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 42, případně včetně ECB v rámci úkolů týkajících obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013(14), vyjádří-li tyto orgány zájem o účast v tomto kolegiu.

ca)  V odstavci 2 se doplňuje písmeno ca):

ca) příslušných orgánů členů clearingového systému jiných než podle písmene c), za podmínky souhlasu příslušného orgánu ústřední protistrany. Tyto příslušné orgány požádají o souhlas příslušného orgánu ústřední protistrany s jejich účastí v kolegiu a odůvodní žádost na základě svého posouzení dopadu, který mohou mít finanční problémy ústřední protistrany na finanční stabilitu místního trhu v měně, kterou emitují. V případě, že příslušný orgán ústřední protistrany této žádosti nevyhoví, podá písemně plné a podrobné odůvodnění.“

cb)  V odstavci 4 se doplňuje písmeno ca):

„ca)  přípravy stanoviska výboru pro dohled nad ústředními protistranami, pokud je tento výběr požádán, aby dal souhlas, nebo pokud je s ním konzultováno v souladu s článkem 21a.“

cc)  vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„Pokud kterýkoli z členů kolegia dospěje na základě informací vyměňovaných podle písmene b) k závěru, že postupy ústřední protistrany při řízení rizika nesplňují veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení, nebo s sebou nesou určité nedostatky, pokud jde o odolnost, může tento člen kolegia informovat příslušný orgán a kolegium o této záležitosti a požádat je, aby byla tato věc v kolegiu projednána. Předseda kolegia může následně může zařadit diskusi o problému zjištěném členem kolegia na pořad jednání následujícího zasedání kolegia. Pokud po této diskusi nejméně jedna třetina členů kolegia jiných než člen, který o tuto diskusi původně požádal, podpoří vypracování doporučení k řešení zjištěného problému a ke zvýšení odolnosti dané ústřední protistrany, požádá předseda kolegium, aby takovéto doporučení vypracovalo.

Kolegium může přijmout doporučení uvedené v prvním pododstavci prostou většinou hlasů svých členů.

Do 30 dnů od přijetí doporučení kolegiem orgán ESMA posoudí tuto záležitost a doporučení a rozhodne, zda je třeba požadovat zvláštní kroky v oblasti dohledu podle čl. 21a odst. 3.

Neprodleně informuje příslušný orgán a kolegium. Příslušný orgán průběžně informuje kolegium o tom, zda činí či nečiní následné kroky v souvislosti s doporučením.

Pokud příslušný orgán nepřijme opatření do 90 dnů po přijetí doporučení a pokud může být výsledkem nepřijetí opatření nesoulad s požadavky stanovenými v tomto nařízení, může kterýkoli člen kolegia do 30 dnů od skončení devadesátidenní lhůty postoupit záležitost orgánu ESMA podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

cd)  Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

6. K zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií v celé Unii vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují podmínky, za nichž se měny Unie uvedené v odst. 2 písm. h) považují za nejrelevantnější, a podrobnosti praktických mechanismů uvedených v odstavci 5.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [jeden rok od data vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3a.  V článku 19 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Na žádost kteréhokoli člena kolegia a po přijetí většinou kolegia může stanovisko obsahovat doporučení ke zlepšení odolnosti ústřední protistrany.“

4.  V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Většinové stanovisko kolegia se přijímá prostou většinou hlasů jeho členů.

V kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše dva členové kolegia z téhož členského státu. V kolegiích, jež mají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše tři členové z téhož členského státu.

Je-li členem kolegia ECB podle čl. 18 odst. 2 písm. a), c) a h), má tento počet hlasů:

i) maximálně dva hlasy v kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů;

ii) maximálně tři hlasy v kolegiích, jež mají více než dvanáct členů.

Zástupce Komise nemá hlasovací právo. Předseda výboru pro dohled nad ústřední protistranoujeden hlas, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami nemají v kolegiích hlasovací právo.“

5.  V článku 20 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Příslušný orgán ústřední protistrany zašle orgánu ESMA a členům kolegia návrh svého řádně odůvodněného rozhodnutí, které zohlední připomínky členů kolegia.“

6.  Článek 21 se mění takto:

a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. 1. Aniž je dotčena úloha kolegia, příslušné orgány uvedené v článku 22 v úzké spolupráci s orgánem ESMA přezkoumají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrany zavedly ke splnění tohoto nařízení, a vyhodnotí rizika, mezi něž patří přinejmenším finanční, provozní a kybernetická rizika, kterým ústřední protistrany jsou nebo mohou být vystaveny.

b)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Orgán ESMA stanoví četnost a intenzitu přezkumu a vyhodnocení uvedených v odstavci 1 se zvláštním přihlédnutím k objemu, systémovému významu, povaze, rozsahu, složitosti činností a vzájemnému propojení s dalšími infrastrukturami finančního trhu dotčených ústředních protistran. Přezkum a vyhodnocení se aktualizují nejméně jednou ročně.

▌Ústřední protistrany podléhají v případě potřeby vhodným kontrolám na místě. Pracovníci orgánu ESMA se mohou rozhodnout se těchto kontrol účastnit.

Příslušný orgán předá orgánu ESMA veškeré informace obdržené od ústředních protistran a od příslušné ústřední protistrany si vyžádá všechny informace, které orgán ESMA požaduje a které sám nemůže poskytnout.“

ba)  V odstavci 6 druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

a) provádí srovnávací hodnocení činností dohledu všech příslušných orgánů v souvislosti s vydáváním povolení a dohledem nad ústředními protistranami v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 1095/2010 a srovnávací analýzu postupů v oblasti řízení rizik ústřední protistrany oprávněné v souladu s článkem 14 tohoto nařízení; a

7.  V kapitole 2 hlavy III se vkládají nové články 21a, 21b a 21c, které znějí:

„Článek 21a

Postupy pro spolupráci a rozhodování s ohledem na oprávněné ústřední protistrany

1. Příslušné orgány při plnění svých povinností podle čl. 22 odst. 1:

a) vypracují a orgánu ESMA předloží ke konzultaci návrhy rozhodnutí před přijetím jakéhokoli z rozhodnutí přijatého v rámci nebo při plnění svých povinností vyplývajících z požadavků stanovených v článcích 14, 15, 20, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36 a 49 tohoto nařízení;

b) vypracují a orgánu ESMA předloží ke konzultaci návrhy rozhodnutí před přijetím jakéhokoli z rozhodnutí přijatého v rámci plnění svých povinností vyplývajících z požadavků stanovených v článcích 24 a 54 tohoto nařízení;

c) mohou bez předchozího předložení orgánu ESMA k vyslovení souhlasu nebo ke konzultaci přijmout rozhodnutí přijímaná v rámci nebo při plnění svých povinností vyplývajících z požadavků stanovených v článcích 7, 8, 16, 21, 26, 27, 28, 29, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 50, 51, 52 a 53 tohoto nařízení a článků 35 a 36 nařízení (EU) č. 600/2014.

3. Orgán ESMA postoupí příslušným orgánům veškeré příslušné informace, jejichž výsledkem může být přijetí rozhodnutí uvedené v odstavci 1, a které si může vyžadovat zvláštní opatření dohledu, včetně odnětí povolení. Příslušné orgány informují orgán ESMA o jakémkoli následném opatření nebo nepřijetí opatření.

4. Je-li návrh rozhodnutí předložen orgánu ESMA k vyslovení souhlasu podle odst. 1 písm. a), považuje se souhlas orgánu ESMA za udělený, pokud nenavrhne změny návrhu rozhodnutí, nebo proti němu nevznese připomínky, nejpozději do 15 kalendářních dní po oznámení takového návrhu rozhodnutí. Navrhne-li orgán ESMA změny návrhu rozhodnutí nebo proti němu vznese připomínky, poskytne písemně úplné a podrobné důvody.

5. Je-li návrh rozhodnutí předložen orgánu ESMA k vyslovení souhlasu podle odst. 1 písm. a) a orgán ESMA navrhne změny, příslušný orgán může přijmout rozhodnutí pouze se změnami orgánu ESMA.

Je-li návrh rozhodnutí předložen orgánu ESMA k vyslovení souhlasu podle odst. 1 písm. a) a orgán ESMA připomínky ke konečnému návrhu rozhodnutí, příslušný orgán ho nepřijme.

6. Je-li návrh rozhodnutí předložen orgánu ESMA k vyslovení souhlasu podle odst. 1 písm. a) a příslušný orgán s navrhovanou změnou nebo s připomínkou orgánu ESMA nesouhlasí, může radě orgánů dohledu uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 do pěti dnů předložit odůvodněnou žádost o posouzení této připomínky nebo změny. Rada orgánu dohledu námitky nebo změny orgánu ESMA buď schválí, nebo zamítne do deseti dní od podání uvedené žádosti a příslušně se uplatní odstavec 5.

6a. Pokud je návrh rozhodnutí předložen orgánu ESMA ke konzultaci podle odst. 1 písm. b), odpoví orgán ESMA na žádost o konzultaci nejpozději do 15 kalendářních dní poté, co mu byl daný návrh rozhodnutí oznámen.

6b. Pokud je návrh rozhodnutí předložen orgánu ESMA ke konzultaci podle odst. 1 písm. b), příslušný orgán náležitě zváží návrhy orgánu ESMA.

7. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA přijmout rozhodnutí určené účastníkovi finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle právních předpisů Unie, včetně ukončení jakéhokoli postupu v těchto případech:

a) pokud příslušný orgán nedodrží ustanovení odstavce 5 v případě námitky nebo změn orgánu ESMA týkajících se konečného návrhu rozhodnutí;

b) pokud příslušný orgán v návaznosti na žádost orgánu ESMA v souladu s odstavcem 5 neučiní v přiměřené lhůtě příslušná opatření a toto nesplnění povede k tomu, že účastník finančního trhu poruší příslušné požadavky hlav IV a V tohoto nařízení.

Rozhodnutí přijatá podle prvního podstavce mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Článek 21aa

Konzultace s emisní centrální bankou

U rozhodnutí přijímaných podle článků 14, 15, 20, 41, 44, 46, 50 a 54 konzultuje výbor pro dohled nad ústředními protistranami s každou emisní centrální bankou uvedenou v čl. 18 odst. 2 písm. h) ohledně těch aspektů návrhu rozhodnutí, které se týkají měny, již emituje.

Každá emisní centrální banka odpoví na žádost o konzultaci do 10 pracovních dnů od předání návrhu rozhodnutí.

Pokud s ohledem na článek 24 výbor pro dohled nad ústředními protistranami dospěje k závěru, že daná situace je mimořádnou situací, nepřesáhne lhůta uvedená v předchozím pododstavci 24 hodin.

Po skončení období pro konzultace s emisními centrálními bankami výbor pro dohled nad ústředními protistranami nebo relevantní příslušný orgán vyvine veškeré úsilí o to, aby bylo vyhověno změnám, které emisní centrální banky navrhují.

Pokud je návrh rozhodnutí předložen orgánu ESMA k vyslovení souhlasu v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) nebo ke konzultaci v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. b) a příslušný orgán ve svém návrhu rozhodnutí, který má být předložen výboru pro dohled nad ústředními protistranami, nezohlední změny navrhované emisní centrální bankou, informuje o tom výbor pro dohled nad ústředními protistranami písemně danou emisní centrální banku a uvede veškeré důvody a podá vysvětlení jakékoli významné odchylky od těchto navrhovaných změn.

Článek 21cPoplatky

1. Ústřední protistrany platí tyto poplatky:

a) poplatky spojené s žádostmi o povolení uvedené v článku 17 nebo s žádostmi o uznání podle článku 25 a

c) roční poplatky spojené s úkoly orgánu ESMA v souladu s tímto nařízením.

1a. Tyto poplatky uvedené v odstavci 1 jsou přiměřené obratu dotyčné ústřední protistrany a plně pokrývají nezbytné náklady orgánu ESMA na registraci, případně na uznání ústřední protistrany, a plnění úkolů v souladu s tímto nařízením.

2. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterým upřesní:

a) typ poplatků;

b) úkony, za něž se poplatky vybírají;

c) výši poplatků;

ca) způsob jejich úhrady těmito subjekty:

i) ústředními protistranami usazenými v Unii, které jsou povoleny nebo žádají o povolení;

ii) ústředními protistranami usazenými ve třetí zemi, které jsou uznány v souladu s čl. 25 odst. 2;

7a.  Vkládají se nové články, které znějí:

Článek 22aVýbor orgánu ESMA pro dohled nad ústředními protistranami

1. ESMA zřídí trvalý vnitřní výbor podle článku 41 nařízení (EU) č. 1095/2010 pro účely přípravy rozhodnutí a plnění úkolů souvisejících s dohledem nad ústředními protistranami z Unie a ze třetích zemí (výbor pro dohled nad ústředními protistranami).

výbor pro dohled nad ústředními protistranami předkládá radě orgánů dohledu úplné návrhy rozhodnutí k přijetí v souladu s článkem 22c.

2. výbor pro dohled nad ústředními protistranami se skládá z:

a) těchto stálých členů:

i) předsedy, který má hlasovací právo;

ii) místopředsedy, který plní úkoly předsedy v jeho nepřítomnosti a má hlasovací právo;

iii) čtyř ředitelů, kteří mají hlasovací právo;

iv) jednoho zástupce ECB, který nemá hlasovací právo, a

v) jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo;

b) těchto nestálých členů specifických pro každou ústřední protistranu, v souvislosti s níž je svolán výbor pro dohled nad ústředními protistranami:

i) zástupce příslušného orgánu uvedeného v článku 22 pro každou ústřední protistranu usazenou v Unii, v souvislosti s níž je svolán výbor pro dohled nad ústředními protistranami. Tito zástupci mají hlasovací právo, avšak pokud členský stát určil několik příslušných orgánů, má tento členský stát podle tohoto bodu pouze jedno hlasovací právo.

ii) zástupce každé příslušné emisní centrální banky uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. h) pro každou ústřední protistranu usazenou v Unii, v souvislosti s níž je svolán výbor pro dohled nad ústředními protistranami, který nemá hlasovací právo;

iii) pokud je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svolán v souvislosti s rozhodnutími nebo diskusemi týkajícími se článků 41, 44, 46, 50 a 54, zástupci těch centrálních bank, které emitují měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, v souvislosti s níž je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svoláván, kteří nejsou členy podle bodu ii) a nemají hlasovací právo.

Je-li to vhodné a potřebné, může předseda na zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami přizvat jako pozorovatele jiné členy kolegia příslušné ústřední protistrany uvedené v čl. 18 odst. 2.

Pokud výbor pro dohled nad ústředními protistranami vykonává některý z úkolů uvedených v odst. 3 písm. b), mohou být, je-li to vhodné, přizvány jako pozorovatelé orgány ústředních protistran ze třetích zemí uznaných orgánem ESMA podle článku 25.

V případě, že jsou projednávána rozhodnutí týkající se čl. 25 odst. 2a a 2c a článků 25b, 41, 44 a 46, lze k účasti na zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami přizvat jako pozorovatele centrální banky emitující finanční nástroje, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, v souvislosti s níž je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svolán.

Zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami svolává jeho předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost kteréhokoli jeho člena. Zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami se koná alespoň pětkrát ročně.

Nevztahuje-li se úkol výboru pro dohled nad ústředními protistranami na konkrétní ústřední protistranu usazenou v Unii, je výbor tvořen pouze stálými členy uvedenými v písmenu a) tohoto odstavce všech orgánů uvedených v písm. b) bodu i) a případně emisních centrálních bank uvedených v písm. b) bodu ii) tohoto odstavce.

3. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami odpovídá za vypracování návrhů rozhodnutí, které se předkládají radě orgánů dohledu:

a) pokud je orgán ESMA požádán, aby udělil souhlas, nebo je s ním konzultováno v souladu s článkem 21a a

b) pokud orgán ESMA uzná ústřední protistrany ze třetích zemí a provádí nad nimi dohled podle článků 25, 25a, 25b, 25c, 25d, 25e, 25f, 25g, 25h, 25i, 25j, 25m a 25n.

4. Předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami a ředitelé uvedení v čl. 22a odst. 1 písm. a) bodu i) jsou zaměstnanci na plný úvazek a nezávislí odborníci. Jsou jmenováni na základě zásluh, schopností, znalostí clearingu a otázek po uzavření obchodu a finančních otázek a zkušeností týkajících se dohledu nad ústředními protistranami a jejich regulace. Vybírají se na základě otevřeného výběrového řízení organizovaného Komisí na základě zásad vyváženého zastoupení mužů a žen, zkušeností a kvalifikace. Evropský parlament a Rada jsou řádně a včas informovány v každé fázi tohoto řízení.

Funkční období předsedy, místopředsedy a ředitelů výboru pro dohled nad ústředními protistranami je pět let a může být jednou prodlouženo. Předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami nezastávají žádnou funkci na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni.

Komise po konzultaci s vnitrostátními orgány dohledu poskytne Evropskému parlamentu užší seznam kandidátů na funkci předsedy, místopředsedy a ředitelů a o užším seznamu informuje Radu.

Návrh na jmenování předsedy, místopředsedy a ředitelů předloží Komise Evropskému parlamentu ke schválení. Po schválení tohoto návrhu přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy, místopředsedy a ředitelů. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Pokud předseda, místopředseda nebo některý z ředitelů přestane splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž ho zbavuje funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi oznámit, že považují podmínky pro zbavení předsedy, místopředsedy nebo ředitele funkce za splněné, a Komise na toto oznámení zareaguje.

5. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami je podporován vyčleněnými zaměstnanci disponujícími dostatečnými znalostmi, schopnostmi a zkušenostmi a rovněž mu jsou orgánem ESMA přiděleny příslušné zdroje, aby mohl plnit své úkoly.

6. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami informuje příslušné kolegium pro dohled o úplných návrzích rozhodnutí, které předkládá radě orgánů dohledu podle odstavce 1.

7. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami zajistí, aby členové kolegia uvedeného v čl. 18 odst. 2, orgány uvedené v čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 a ESRB, v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1092/2010, měli přístup ke všem informacím nezbytným pro účely plnění svých úkolů.

Článek 22bNezávislost

Ve vztahu ke svým úkolům předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu, místopředsedu a ředitele výboru pro dohled nad ústředními protistranami uvedené v čl. 22a odst. 1 písm. a) bodu i) při plnění jejich úkolů. V souladu se služebním řádem podle článku 68 nařízení (EU) č. 1095/2010 jsou předseda, místopředseda a ředitelé výboru pro dohled nad ústředními protistranami uvedení v čl. 22a odst. 1 písm. a) bodu i) po skončení svého funkčního období nadále povinni při přijímání určitých funkcí nebo výhod jednat čestně a uvážlivě.

Na předsedu, místopředsedu a ředitele výboru pro dohled nad ústředními protistranami se vztahuje odpovídající přechodné období před nástupem do funkce a po ukončení funkce.

Článek 22cZpráva

1. Evropský parlament a Rada mohou vyzvat předsedu, místopředsedu a ředitele výboru pro dohled nad ústředními protistranami, aby vystoupili s prohlášením, přičemž se plně respektuje jejich nezávislost. Vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Parlamentu, kdykoli jsou o to požádáni.

2. Předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost písemnou zprávu o hlavních činnostech výboru pro dohled nad ústředními protistranami, a to nejméně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením podle odstavce 1.

3. Předseda podává veškeré důležité informace vyžádané Evropským parlamentem ad hoc.

4. Předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami vede na požádání neveřejné důvěrné ústní diskuse s předsedou a místopředsedy příslušného výboru Evropského parlamentu, pokud jsou tyto diskuse vyžadovány pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle SFEU.

5. Na základě SFEU a nařízení uvedených v jejím článku 226 spolupracuje výbor pro dohled nad ústředními protistranami s Evropským parlamentem na jakémkoli jeho šetření. Do šesti měsíců od jmenování předsedy, místopředsedy a ředitelů výboru pro dohled nad ústředními protistranami uzavřou výbor pro dohled nad ústředními protistranami a Evropský parlament ujednání o praktických postupech při výkonu demokratické odpovědnosti a dohledu nad výkonem úkolů, které toto nařízení svěřuje výboru pro dohled nad ústředními protistranami. V rámci pravomoci Evropského parlamentu podle článku 226 SFEU se tato ujednání vztahují mimo jiné na přístup k informacím, včetně pravidel o zacházení s utajovanými nebo jinak důvěrnými informacemi a o jejich ochraně, spolupráci při slyšeních, důvěrná ústní jednání, zprávy, reakce na dotazy, vyšetřování a informace o výběrovém řízení předsedy, místopředsedy a ředitelů uvedených v čl. 22a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 22dRozhodování ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami

Výbor pro dohled nad ústředními protistranami přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů. V případě rovnosti hlasů má předseda rozhodující hlas.

Článek 22eRozhodování rady orgánů dohledu

Pokud jde o návrhy rozhodnutí předložené v souladu s čl. 21a odst. 1 a články 14, 15, 20, 41, 44, 46, 50, 54 a týkající se ústředních protistran, které jsou určeny jako ústřední protistrany tier 2 v souladu s čl. 25 odst. 2a, a návrhy rozhodnutí předložené v souvislosti s článkem 25a, čl. 25 odst. 2a, čl. 25 odst. 2b, čl. 25 odst. c), čl. 25 odst. 5, přijímají se návrhy rozhodnutí předložené výborem pro dohled nad ústředními protistranami prostou většinou hlasů členů rady orgánů dohledu.

Pokud jde o rozhodnutí podle jiných článků než podle článků uvedených v prvním pododstavci, považují se návrhy rozhodnutí předložené výborem pro dohled nad ústředními protistranami za přijatá, jsou-li schválena prostou většinou, ledaže by je zamítli členové zastupující blokační menšinu hlasů uvedenou v čl. 16 odst. 4 SEU a v článku 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních ve lhůtě deseti pracovních dnů ode dne jejich předání.

Ve zvlášť naléhavých situacích nepřekročí lhůta pro posouzení návrhu rozhodnutí 24 hodin. Pokud rada orgánů dohledu návrh rozhodnutí zamítne, musí písemně uvést důvody.

8.  Článek 24 se nahrazuje tímto:

„Příslušný orgán ústřední protistrany nebo jakýkoli jiný relevantní orgán bez zbytečného odkladu informuje orgán ESMA, kolegium, příslušné členy ESCB a jiné relevantní orgány o jakékoli naléhavé situaci spojené s ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, která může mít nepříznivý dopad na tržní likviditu, transmisi měnové politiky, plynulé fungování platebních systémů a stabilitu finančního systému ve kterémkoli členském státě, kde jsou ústřední protistrana nebo některý z členů jejího clearingového systému usazeny.“

9.  Článek 25 se mění takto:

-a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

  „1. Ústřední protistrana usazená v třetí zemi může poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii, pouze pokud ji uzná ESMA postupem stanoveným v odstavci 2 nebo postupem stanoveným v odstavci 4.“

a)  V článku 2 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

e) nebylo určeno, že ústřední protistrana je systémově významná, případně že je pravděpodobné, že by se systémově významnou stala, v souladu s odstavcem 2a, a je tedy ústřední protistranou tier 1.“

b)  Vkládají se nové odstavce 2a, 2b a 2c, které znějí:

„2a. Orgán ESMA určí po konzultaci s centrálními bankami, které emitují nejvýznamnější měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, zda ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo pro jeden či více jejich členských států (ústřední protistrana tier 2) s přihlédnutím ke všem těmto kritériím:

a) povaha, rozsah a složitost obchodní činnosti ústřední protistrany v Unii a další obchodní činnosti ústřední protistrany mimo území Unie, pokud mohou mít vliv na celkovou složitost ústřední protistrany, včetně:

i) hodnoty transakcí, u nichž daná ústřední protistrana provádí clearing, a to agregovaně a v každé měně Unie, nebo celková expozice ústřední protistrany zapojené do činnosti clearingu vůči jejím členům clearingového systému usazeným v Unii a pokud možno jejich klientům a nepřímým klientům usazeným v Unii, mimo jiné i jestliže byli někteří z těchto členů nebo klientů označeni za globální systémově významnou instituci (G-SVI) nebo jinou systémově významnou instituci (J-SVI) podle článku 131 směrnice 2013/36/EU;

ii) rizikového profilu ústřední protistrany mimo jiné z hlediska jiných, právních, provozních a obchodních rizik, se zvláštním ohledem na kybernetická rizika;

b) dopad, který by selhání nebo narušení ústřední protistrany mělo na finanční trhy, finanční instituce, na širší finanční systém, finanční stabilitu Unie nebo na jeden či více členských států;

c) struktura členství clearingového systému a struktura sítě klientů členů clearingového systému a jejich nepřímých klientů, je-li možné je snadno určit, zejména podíl jeho členů a jejich klientů a nepřímých klientů usazených v Unii;

d) vztah, vzájemná závislost nebo jiné interakce ústřední protistrany s jinými infrastrukturami finančních trhů, jinými finančními institucemi a širším finančním systémem, pokud takové vzájemné interakce pravděpodobně ovlivní finanční systém Unie nebo jednoho nebo více členských států;

da) bezprostřední nebo střednědobý účinek, který by selhání nebo narušení ústřední protistrany mělo na likviditu trhů, které obsluhuje, nebo na zavádění měnové politiky emisních centrálních bank.

Komise do [dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v němž upřesní kritéria stanovená v prvním pododstavci.

2b. Určí-li orgán ESMA v souladu s odstavcem 2a, že ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou (ústřední protistrana tier 2), uzná ji, pouze když kromě podmínek uvedených v čl. 25 odst. 2 písm. a), b) ▌a d) jsou splněny ještě tyto podmínky:

a) ústřední protistrana v okamžiku uznání a poté průběžně splňuje požadavky stanovené v článku 16 a v hlavách IV a V. Orgán ESMA v souladu s čl. 25a odst. 2 přihlédne k rozsahu, v jakém ústřední protistrana tyto požadavky splňuje dodržováním porovnatelných požadavků platných ve třetí zemi;

b) ústřední protistrana nepřetržitě splňuje nebo přijala vhodná opatření, aby splňovala, veškeré následující požadavky kladené centrálními bankami, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, při plnění úkolů jejich měnové politiky:

i) předávání jakýchkoli vyžádaných informací příslušné emisní centrální bance, pokud orgán ESMA nezískal tyto informace jinak;

ii) závazek ústřední protistrany k řádné a plné spolupráci s emisní centrální bankou, pokud jde o posouzení odolnosti ústřední protistrany vůči nepříznivému vývoji trhu;

iii) otevření jednodenního vkladového účtu u emisní centrální banky ústřední protistranou v souladu s příslušnými kritérii a požadavky emisní centrální banky na přístup;

iv) uplatňování, v mimořádných situacích, požadavků odpovídajících požadavkům stanoveným v článku 16 a v hlavě IV a V tohoto nařízení v rámci pravomocí emisní centrální banky, jež se týkají kontroly rizika v oblasti likvidity, vypořádání, marží, dohod o zajištění nebo interoperabilitě, s cílem řešit systémové riziko v oblasti likvidity mající vliv na transmisi měnové politiky nebo plynulé fungování platebních systémů.

Do 150 dnů od předložení úplné žádosti předají dotčené emisní centrální banky orgánu ESMA písemné potvrzení, že ústřední protistrana nepřetržitě splňuje, nebo přijala vhodná opatření, aby splňovala, veškeré požadavky uvedené v prvním pododstavci.

Pokud dotčené emisní centrální banky orgánu ESMA ohledně splnění jednoho nebo více požadavků uvedených v bodech i) až iv) ústřední protistranou písemně neodpoví, může orgán ESMA považovat příslušné požadavky za splněné.

Emisní centrální banka podá ústřední protistraně a orgánu ESMA řádně opodstatněné a odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí uložit některý z požadavků stanovených v prvním pododstavci, na základě relevantnosti rozhodnutí pro úkoly monetární politiky.

Pokud emisní centrální banka uloží požadavky stanovené v prvním pododstavci poté, co byla ústřední protistrana uznána, ústřední protistrana tyto požadavky neprodleně splní v souladu s článkem 25b a emisní centrální banka neprodleně informuje orgán ESMA.

Požadavky uložené centrální bankou podle prvního pododstavce bodu iv) se ukládají nejvýše na dobu šesti měsíců. Pokud se centrální banka domnívá, že výjimečná situace uvedená v prvním pododstavci bodu iv) přetrvává, může tyto požadavky po konzultaci s Komisí a orgánem ESMA uplatňovat i nadále, a to nejvýše po dobu dalších šesti měsíců.

Jakákoli emisní centrální banka může předložit Komisi řádně odůvodněnou žádost o přidání jednoho či více požadavků na seznam uvedený v prvním pododstavci.

Na základě této žádosti může Komise přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se přidávají dotčené požadavky na seznam uvedený v prvním pododstavci, nebo umožnit prodloužení uplatňování požadavků uložených v souladu s prvním pododstavcem bodem iv).

Jestliže Komise na základě žádosti předložené centrální bankou rozhodne, že na seznam uvedený v prvním pododstavci nepřidá jeden či více požadavků, o které centrální banka žádala ve své žádosti, předá dotčené centrální bance písemně úplné a podrobné důvody svého rozhodnutí;

c) ústřední protistrana předala orgánu ESMA písemné prohlášení podepsané svým právním zástupcem o svém bezvýhradném souhlasu s tím, že do 10 pracovních dnů od doručení žádosti orgánu ESMA poskytne veškeré dokumenty, záznamy, informace a údaje, které má v držení v okamžiku doručení žádosti, a že umožní orgánu ESMA vstoupit do všech svých provozních prostor, spolu s odůvodněným právním stanoviskem nezávislého právního odborníka potvrzujícím, že vydaný souhlas je platný a vykonatelný podle příslušných právních předpisů;

d) ústřední protistrana přijala a provedla veškerá nezbytná opatření a zavedla všechny nezbytné postupy s cílem zajistit účinné plnění požadavků stanovených v písmenech a) a c);

da) byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 7a;

e) Komise nepřijala prováděcí akt v souladu s odstavcem 2c;

2c. Orgán ESMA v dohodě s ▐ centrálními bankami, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, může učinit závěr, že ústřední protistrana je tak systémově významná, že splnění podmínek stanovených v odstavci 2b dostatečně nezajišťuje finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států ▐. V takovém případě orgán ESMA doporučí, aby Komise přijala akt v přenesené pravomoci, kterým zakáže, aby byla dotyčná ústřední protistrana uznána v souladu s odstavcem 2 nebo 2b.

Orgán ESMA může ve své analýze určit konkrétní clearingové služby nebo činnosti, které budou poskytovány pouze členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii ústřední protistranou povolenou v souladu s článkem 14.

Toto doporučení je doplněno analýzou následujících prvků:

a) položky uvedené v čl. 25 odst. 2a písm. a) až da);

b) charakteristika clearingových služeb poskytovaných ústřední protistranou, zejména požadavky na likviditu a fyzické vypořádání spojené s poskytováním těchto služeb, a pravděpodobnost, že ústřední protistrana bude v případě vážné zátěže nucena žádat centrální banku o pomoc s likviditou;

c)  přítomnost životaschopných potenciálních náhrad za poskytování dotčených clearingových služeb v dotčených měnách členům clearingového systému, jejich klientům a nepřímým klientům usazeným v Unii;

d) existence a povaha mechanismů podpory v oblasti likvidity, které jsou k dispozici ústřední protistraně v její domovské zemi, a existence jakýchkoli jiných opatření ke zmírnění rizik;

e) potenciální důsledky začlenění smluv v držení ústřední protistrany, které dosud nebyly vypořádány, do oblasti působnosti tohoto aktu v přenesené pravomoci;

f) potenciální důsledky, z hlediska nákladů a přínosů, toho, že ústřední protistrana bude nucena požádat o povolení v Unii týkající se:

i) členů clearingového systému ústřední protistrany a jejich klientů a nepřímých klientů usazených v Unii;

ii) infrastruktur finančního trhu navázaných na ústřední protistranu a interoperabilních s ústřední protistranou;

iii) finanční stability Unie nebo jednoho nebo více členských států, včetně toho, zda v důsledku nutnosti, aby ústřední protistrana žádala o povolení v Unii, dojde ke snížení systémového rizika.

Na základě doporučení uvedeného v prvním pododstavci a svého posouzení může Komise přijmout akt v přenesené pravomoci podle prvního pododstavce, v němž určí, že některé nebo všechny služby poskytované příslušnou ústřední protistranou budou poskytovány pouze členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii, a to pouze ústřední protistranou, která získala povolení v souladu s článkem 14, případně po uplynutí adaptačního období. V tomto aktu v přenesené pravomoci mohou být stanoveny:

a) odpovídající adaptační období pro ústřední protistranu, členy jejího clearingového systému a jejich klienty;

b) podmínky, za nichž tato ústřední protistrana může být dočasně uznána během adaptačního období uvedeného v písmenu a); a

c) veškerá opatření, která je třeba přijmout v průběhu adaptačního období s cílem omezit náklady členů clearingového systému a jejich klientů, zejména těch, kteří jsou usazeni v Unii.“

ba)  Odstavec 3 se mění takto:

  i) návětí se nahrazuje tímto:

  „3.  Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 nebo případně 2a, ESMA konzultuje:“

  ii) písmeno f) se nahrazuje tímto:

  „f)   s centrálními bankami, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země.“

bb)  V odstavci 4 se pododstavec 6 nahrazuje tímto:

  „ESMA zveřejní na své internetové stránce seznam ústředních protistran uznaných v souladu s tímto nařízením společně s uvedením jejich kategorizace na ústřední protistrany tier 1 nebo ústřední protistrany tier 2.“

c)  Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Orgán ESMA po konzultaci s orgány a subjekty uvedenými v odstavci 3 přezkoumá uznání ústřední protistrany usazené v třetí zemi následovně:

a) pokud daná ústřední protistrana rozšířila své činnosti a služby v Unii;  a buď

b) nejméně každé dva roky, pokud daná ústřední protistrana provádí clearing objemu finančních nástrojů denominovaných v měnách Unie, který u těchto měn přesahuje mezní hodnoty stanovené v regulačních technických normách uvedených v pátém pododstavci, nebo

c) nejméně každých pět let ve všech ostatních případech.

Tento přezkum se provede v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

Kromě tohoto přezkumu, aniž by tím byl dotčen odstavec 2c a s patřičným ohledem na kritéria vymezená v odstavci 1a, může orgán ESMA:

a) určit v souladu s odstavcem 2a, že ústřední protistrana tier 1 se stala významnou nebo je pravděpodobné, že se stane významnou, pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho nebo více členských států, a proto bude překlasifikována na ústřední protistranu tier 2;

b) určit, že ústřední protistrana tier 2 již není významnou nebo není pravděpodobné, že by se stala významnou, pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho nebo více členských států, a proto bude překlasifikována na ústřední protistranu tier 1; nebo

c) určit, že význam dané ústřední protistrany zůstává nezměněn, a ponechat klasifikaci této ústřední protistrany beze změn.

Pokud na základě přezkumu uvedeného v prvním pododstavci orgán ESMA dospěje k závěru, že ústřední protistrana ze třetí země, kterou dříve klasifikoval jako ústřední protistranu tier 1, by měla být překlasifikována na ústřední protistranu tier 2, stanoví odpovídající adaptační období nepřesahující 12 měsíců, do jehož uplynutí musí ústřední protistrana vyhovět požadavkům uvedeným v odstavci 2b.

Orgán ESMA může na odůvodněnou žádost ústřední protistrany nebo kteréhokoli příslušného orgánu jakéhokoli člena clearingového systému ústřední protistrany usazeného v Unii prodloužit toto adaptační období nejvýše o šest měsíců, pokud je toto prodloužení odůvodněno výjimečnými okolnostmi a specifickými potřebami členů clearingového systému ústřední protistrany usazených v Unii.

5a. Orgán ESMA po konzultaci s členy ESCB vypracuje návrh regulačních technických norem, v nichž stanoví mezní hodnotu pro každou měnu Unie uvedenou v odst. 5 prvním pododstavci písm. b).

Orgán ESMA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

d)  Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Komise přijme prováděcí akt podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011, v němž se stanoví:

a) že právní požadavky a požadavky dohledu třetí země zajišťují, aby ústřední protistrana uznaná v této třetí zemi trvale plnila právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné s požadavky stanovenými v hlavě IV tohoto nařízení;

b) že tyto ústřední protistrany podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování;

c) že právní rámec uvedené třetí země poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí.

Komise může uplatňování prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci podmínit průběžným účinným plněním každého požadavku v něm stanoveného třetí zemí a schopností orgánu ESMA efektivně plnit své úkoly ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným podle odstavců 2 a 2b nebo ve vztahu ke sledování uvedenému v odstavci 6b, včetně způsobu sjednávání a provádění ujednání o spolupráci uvedených v odstavci 7.“

e)  Vkládají se nové odstavce 6a a 6b, které znějí:

„6a. Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v němž se upřesní kritéria uvedená v odst. 6 písm. a), b) a c).

6b. Orgán ESMA sleduje vývoj regulace a dohledu ve třetích zemích, pro které byly přijaty prováděcí akty podle odstavce 6.

Zjistí-li orgán ESMA v uvedených třetích zemích vývoj v oblasti regulace nebo dohledu, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejich členských států, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi, Evropský parlament a Radu.

Orgán ESMA předkládá Komisi každý rok důvěrnou zprávu o vývoji regulace a dohledu ve třetích zemích uvedených v prvním pododstavci.“

f)  V odstavci 7 se první věta nahrazuje tímto:

„7. Pokud bylo na základě posouzení provedeného v souladu s odstavcem 2a určeno, že ústřední protistrana je ústřední protistranou tier 1, orgán ESMA uzavře s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 6 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o účinné spolupráci.“

g)  V odstavci 7 se doplňuje nové písmeno e), které zní:

postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně dohody orgánů třetích zemí o umožnění šetření a kontrol na místě v souladu s články 25d a 25e;

e) postupy nezbytné pro efektivní sledování vývoje regulace a dohledu v příslušné třetí zemi.“

ga)  V odstavci 7 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f) postupy pro spolupráci v situacích uvedených v článku 24, včetně:

i) dohody dotčených příslušných orgánů třetích zemí o tom, že bezodkladně informují orgán ESMA a centrální banky, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, o takové situaci týkající se ústřední protistrany, nad níž tyto orgány vykonávají dohled; a

ii) dohody dotčených příslušných orgánů třetích zemí o tom, že náležitě zapojí orgán ESMA a centrální banky, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, do rozhodnutí, která budou v takových situacích přijata.“

gb)  V odstavci 7 se doplňuje pododstavec, který zní:

„Orgán ESMA konzultuje s centrálními bankami, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, při vypracovávání ustanovení dohod o spolupráci, jež se týkají záležitostí uvedených v písmenu f).“

gc)  V článku 25 se vkládají nové odstavce 7a a 7b, které znějí:

„7a. Pokud bylo na základě posouzení provedeného v souladu s odstavcem 2a určeno, že ústřední protistrana je ústřední protistranou tier 2, orgán ESMA uzavře s relevantními příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 6 uznány jako rovnocenné tomuto nařízení, ujednání o účinné spolupráci. V rámci těchto ujednání musí být stanoveny přinejmenším:

a) mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány daných třetích zemí, včetně přístupu ke všem informacím požadovaným orgánem ESMA, jež se týkají ústředních protistran povolených v těchto třetích zemích, a výměnu informací a podávání zpráv v případě podstatných změn rizikových modelů a parametrů, rozšíření činností a služeb ústřední protistrany, změn ve struktuře klientů a v používání platebních systémů, které mají zásadní vliv na Unii;

b) mechanismus pro neprodlené vyrozumění orgánu ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že ústřední protistrana ze třetí země, nad kterou vykonává dohled, porušuje podmínky svého povolení nebo jiné právní předpisy, jimiž se má řídit;

c) mechanismus pro neprodlené vyrozumění ESMA příslušným orgánem třetí země, je-li ústřední protistraně, nad kterou příslušný orgán třetí země vykonává dohled, uděleno oprávnění poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo klientům usazeným v Unii;

d) postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně dohody orgánů třetích zemí o umožnění šetření a kontrol na místě v souladu s články 25d a 25e;

e) postupy nezbytné pro efektivní sledování vývoje regulace a dohledu v příslušné třetí zemi;

f) výslovný souhlas příslušných orgánů třetí země se sdílením veškerých informací, které poskytují podle písmena a) až d), s orgány uvedenými v odstavci 3, v souladu s požadavky na služební tajemství uvedenými v článku 83;

g) pokud jsou orgánu ESMA udělena rozhodovací práva v souladu s článkem 25b, postupy týkající se účinného prosazování těchto práv;

h) postupy pro spolupráci v situacích uvedených v článku 24, včetně:

i) dohody dotčených příslušných orgánů třetích zemí o tom, že bezodkladně informují orgán ESMA a centrální banky, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, o takové situaci týkající se ústřední protistrany, nad níž tyto orgány vykonávají dohled;

ii) dohody dotčených příslušných orgánů třetích zemí o tom, že náležitě zapojí orgán ESMA a centrální banky, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, do rozhodnutí, která budou v takových situacích přijata.

Orgán ESMA konzultuje s centrálními bankami, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, při vypracovávání ustanovení dohod o spolupráci, jež se týkají záležitostí uvedených v písmenu h).

7b. Pokud se orgán ESMA domnívá, že příslušný orgán třetí země neuplatňuje kterékoli ustanovení stanovené v ujednání o spolupráci uzavřeném v souladu odstavcem 7 nebo 7a, neprodleně a důvěrně o tom informuje Komisi. V takovém případě může Komise rozhodnout o přezkumu prováděcího aktu přijatého v souladu s odstavcem 6.“

10.  Doplňují se články 25a, 25b, 25c, 25d, 25e, 25f, 25g, 25h, 25i, 25j, 25k, 25l, 25m, 25m, které znějí:

„Článek 25aSrovnatelný soulad

1. Ústřední protistrana uvedená v čl. 25 odst. 2b písm. a) může orgánu ESMA předložit odůvodněnou žádost, aby posoudil, zda lze skutečnost, že tato ústřední protistrana splňuje platný rámec třetí země, považovat za soulad s požadavky uvedenými v čl. 25 odst. 2b písm. a) a stanovenými v článku 16 a hlavách IV a V.

Na základě této žádosti provede orgán ESMA posouzení uvedené v prvním pododstavci. Při provádění tohoto posouzení zohlední orgán ESMA ustanovení prováděcího aktu přijatého v souladu s čl. 25 odst. 6.

Pokud orgán ESMA v návaznosti na toto posouzení shledá, že splnění požadavků uvedených v čl. 25 odst. 2b písm. a) a stanovených v článku 16 a hlavách IV a V ústřední protistranou lze konstatovat na základě toho, že tato ústřední protistrana splňuje srovnatelné požadavky platné ve třetí zemi, orgán ESMA tento závěr pro účely čl. 25 odst. 2b písm. a) zohlední.

2. Žádost uvedená v odstavci 1 poskytuje skutkový základ pro zjištění srovnatelnosti a důvody, proč dodržování požadavků platných v třetí zemi splňuje požadavky stanovené v článku 16 a hlavách IV a V.

3. V zájmu zajištění toho, aby posouzení uvedené v odstavci 1 účinně vyjadřovalo regulační cíle požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V a zájmy Unie jako celku, Komise přijme akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní:

a) minimální prvky posuzované pro účely odstavce 1;

b) způsoby a podmínky uskutečnění posouzení.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci v souladu s článkem 82.

Článek 25bSoustavné dodržování podmínek pro uznání

1. Orgán ESMA odpovídá za plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení pro soustavný dohled nad tím, jak uznané ústřední protistrany tier 2 plní požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a).

Orgán ESMA nejméně jednou ročně požádá od každé ústřední protistrany tier 2 o potvrzení toho, že požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a), b), c), d) a e) jsou průběžně plněny.

Pokud se emisní centrální banka uvedená v čl. 18 odst. 2 písm. h) domnívá, že určitá ústřední protistrana tier 2 podmínku uvedenou v čl. 25 odst. 2b písm. b) již nesplňuje, neprodleně to oznámí orgánu ESMA.

1a.  Jestliže ESMA obdrží oznámení podle třetího pododstavce odstavce 1 nebo pokud ústřední protistrana tier 2 neposkytne orgánu ESMA potvrzení uvedené v druhém pododstavci odstavce 1, má se za to, že ústřední protistrana již nesplňuje podmínky pro uznání podle čl. 25 odst. 2b, a je proto třeba uplatnit postup stanovený v čl. 25m odst. 2 až 4.

2. S ohledem na rozhodnutí podle článků 41, 44, 46, 50 a 54 vede výbor pro dohled nad ústředními protistranami konzultaci s každou centrální bankou, která emituje nejvýznamnější měny Unie, jejíchž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou ze třetí země, ty aspekty návrhu rozhodnutí, které se týkají měny, již emituje.

Každá emisní centrální banka odpoví na žádost orgánu ESMA o konzultaci do 10 pracovních dnů od předložení návrhu rozhodnutí.

Pokud s ohledem na článek 24 výbor pro dohled nad ústředními protistranami dospěje k závěru, že daná situace je mimořádnou situací, nepřesáhne lhůta uvedená v předchozím pododstavci 24 hodin.

Po skončení období pro konzultace s emisními centrálními bankami vyvine výbor pro dohled nad ústředními protistranami veškeré úsilí, aby byly zohledněny změny, které tyto banky navrhují.

Pokud výbor pro dohled nad ústředními protistranami ve svém návrhu rozhodnutí, který má být předložen radě orgánů dohledu, nezohlední změny navrhované emisní centrální bankou, písemně informuje centrální emisní banku a uvede veškeré důvody a vysvětlení jakékoli významné odchylky od těchto návrhů změn.

3. Orgán ESMA provádí v úzké spolupráci s orgány třetích zemí, emisními centrálními bankami a ESRB posuzování odolnosti uznaných ústředních protistran vůči nepříznivému tržnímu vývoji v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010. Při provádění těchto posouzení orgán ESMA zahrne alespoň finanční, provozní a kybernetická rizika a zajistí soulad s posouzeními odolnosti ústředních protistran Unie prováděnými podle čl. 21 odst. 6 písm. b) tohoto nařízení.

Článek 25baKolegium pro ústřední protistrany ze třetí země

1. Orgán ESMA zřídí kolegium pro ústřední protistrany ze třetí země s cílem usnadnit sdílení informací.

2. Kolegium se skládá z:

a) stálých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami;

b) příslušných orgánů odpovědných za dohled nad ústředními protistranami určených členskými státy podle článku 22;

c) příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany ze třetí země uznané podle článku 25 usazenými v Unii;

d) příslušných orgánů odpovědných za dohled nad obchodními systémy usazenými v Unii, kterým ústřední protistrana ze třetí země uznaná v souladu s článkem 25 poskytuje nebo má poskytovat služby;

e) příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů usazenými v Unii, s nimiž je ústřední protistrana ze třetí země uznaná v souladu s článkem 25 propojena nebo má v úmyslu být propojena; a

f) příslušných členů ESCB.

3. Kolegium může požádat výbor pro dohled nad ústředními protistranami o projednání konkrétních záležitostí ve vztahu k ústřední protistraně usazené ve třetí zemi. Výbor pro dohled nad ústředními protistranami řádně zváží tyto žádosti a poskytne náležitou odpověď.

4. Kolegiu předsedá předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami. Zřízení a činnost kolegia se řídí písemnou dohodou mezi všemi jeho členy.

Článek 25bbVýkon pravomocí uvedených v článcích 25c až 25e

Pravomoci svěřené podle článků 25c až 25e orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 25cŽádost o informace

1. Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat od uznaných ústředních protistran a spřízněných třetích osob, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činnosti, poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění povinností orgánu ESMA podle tohoto nařízení.

2. V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 orgán ESMA:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) uvede požadované informace;

d) uvede lhůtu pro poskytnutí informací;

e) upozorní osobu, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 25g ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3. Požaduje-li poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí, orgán ESMA:

a) odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;

b) uvede účel žádosti;

c) uvede požadované informace;

d) uvede lhůtu pro poskytnutí informací;

e) upozorní na penále stanovená v článku 25h, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;

f) upozorní na pokutu stanovenou v článku 25g ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící; a

g) upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu orgánu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4. Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Řádně zmocnění právní zástupci mohou sdělit informace za své klienty. Ti však zůstávají plně odpovědní v případě, že jsou poskytnuté informace neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5. Orgán ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí relevantnímu příslušnému orgánu třetí země, na jehož území mají bydliště nebo jsou usazeny osoby uvedené v odstavci 1, jichž se žádost o informace týká.

Článek 25dObecná šetření

1. Za účelem plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět nezbytná šetření ústředních protistran tier 2. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

a) zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;

b) pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;

c) předvolat ústřední protistranu tier 2 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo o dokumenty, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;

d) vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;

e) požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.

Centrální banky, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, mohou předložit orgánu ESMA odůvodněnou žádost o účast na takových šetřeních, pokud mají tato šetření význam pro provádění jejich úkolů v rámci měnové politiky uvedených v čl. 25 odst. 2b písm. b).

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 25h, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi ústředních protistran tier 2 na položené otázky nejsou poskytnuty, nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 25g ve spojení s oddílem V písm. b) přílohy III, jestliže jsou odpovědi ústředních protistran tier 2 na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.

3. Ústřední protistrany tier 2 jsou povinny se podrobit šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 25h, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4. Orgán ESMA před oznámením šetření ústřední protistraně tier 2 informuje relevantní příslušný orgán třetí země, na jejímž území má šetření probíhat, o šetření a o totožnosti pověřených osob. Úředníci dotčeného příslušného orgánu třetí země mohou na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám poskytovat součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci dotčeného příslušného orgánu třetí země se mohou šetření také účastnit. Šetření v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že proti nim příslušný orgán třetí země nevznese námitky.

Článek 25eKontroly na místě

1. Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět, je-li to nutné, kontroly ústředních protistran tier 2 na místě ve všech provozních prostorech nebo objektech. Centrální banky, které emitují nejvýznamnější měny Unie, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, jsou přizvány k účasti na takových šetřeních, pokud se tato šetření týkají jejich úkolů v rámci měnové politiky uvedených v čl. 25 odst. 2b písm. b).

2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor či na pozemky právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 25d odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole relevantní příslušný orgán třetí země, na jejíž území má probíhat. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivita kontroly, může orgán ESMA po informování relevantního příslušného orgánu třetí země provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení ústřední protistraně. Kontroly v souladu s tímto článkem se provádějí za předpokladu, že příslušný orgán třetí země potvrdil, že proti nim nemá námitky.

Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 25h pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.

4. Ústřední protistrany tier 2 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, datum, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 25h, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a dále právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

5. Úředníci příslušného orgánu třetí země, na jejímž území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované, mohou poskytovat aktivní součinnost jeho úředníkům i dalším osobám jím pověřeným. K účasti na kontrole na místě jsou přizváni úředníci relevantního příslušného orgánu třetí země.

6. Orgán ESMA může rovněž požádat, aby příslušné orgány třetí země provedly jeho jménem určité vyšetřovací úkoly a kontroly na místě podle tohoto článku a čl. 25d odst. 1.

7. Pokud úředníci a jiné doprovázející osoby pověřené orgánem ESMA zjistí, že určitá osoba odmítá kontrolu nařízenou podle tohoto článku, dotyčný příslušný orgán třetí země jim může poskytnout nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

Článek 25fProcesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut

1. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v příloze III, jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Jmenovaný úředník se nesmí účastnit ani se nesměl přímo či nepřímo účastnit postupu uznání dotčené ústřední protistrany nebo dohledu nad ní a své funkce plní nezávisle na orgánu ESMA.

2. Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob, a kompletní spis se svým nálezem předá orgánu ESMA.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat pravomoc k tomu, aby si vyžádal informace podle článku 25c a provedl šetření a kontroly na místě podle článků 25d a 25e. Při uplatňování těchto pravomocí dodržuje vyšetřující úředník článek 25bb.

Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti.

3. Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly dotyčné osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

4. Při předání spisu s nálezem orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

5. Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s článkem 25i orgán ESMA rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti uvedených v příloze III, a je-li tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 25n a uloží pokutu podle článku 25g.

6. Vyšetřující úředník se jednání orgánu ESMA neúčastní ani do jeho rozhodování jinak nezasahuje.

7. Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v nichž upřesní procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí.

8. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly podle jeho vědomí existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným orgánům k vyšetření a případnému trestnímu řízení podle použitelného práva. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy si je vědom, že stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

Článek 25gPokuty

1. Pokud v souladu s čl. 25f odst. 5 orgán ESMA zjistí, že se ústřední protistrana úmyslně nebo z nedbalosti dopustila některého z porušení povinnosti uvedených v příloze III, přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku.

Porušení povinnosti ústřední protistranou se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že ústřední protistrana či její vrcholné vedení jednaly úmyslně s cílem porušit povinnost.

2. Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 činí až dvojnásobek zisku, jehož bylo dosaženo v důsledku porušení předpisů, nebo ztráty, které bylo v důsledku porušení předpisů zabráněno, jestliže je lze určit, nebo až 10 % celkového ročního obratu právnické osoby v předchozím hospodářském roce podle definice v příslušných právních předpisech Unie.

3. Základní výše pokuty stanovené v odstavci 2 se v případě potřeby upraví s ohledem na přitěžující nebo polehčující okolnosti podle příslušných koeficientů uvedených v příloze IV.

Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se postupně přičte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.

Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 výše pokuty nepřekročí 20 % ročního obratu dotyčné ústřední protistrany za předchozí hospodářský rok, avšak pokud ústřední protistrana získala z porušení povinností přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty rovna přinejmenším tomuto finančnímu prospěchu.

Jestliže se ústřední protistrana svým jednáním nebo opomenutím dopustila více než jednoho z porušení povinnosti uvedených v příloze III, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavců 2 a 3 vztahující se k jednomu z těchto porušení.

Článek 25hPenále

1. Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

a) ústřední protistranu tier 2, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 25n odst. 1 písm. a) ukončila porušování právních předpisů;

b) osobu uvedenou v čl. 25c odst. 1, aby poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 25c;

c) ústřední protistranu tier 2:

i) aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 25d; nebo

ii) aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 25e.

2. Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá za každý den prodlení.

3. Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4. Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

Článek 25iVyjádření dotyčných osob

1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení pokuty nebo penále podle článků 25g a 25h poskytne orgán ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

1a. První odstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.

2. V průběhu řízení musí být plně respektováno právo účastníků řízení na obhajobu. Mají právo nahlížet do spisů orgánu ESMA, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

Článek 25jZveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí

1. Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 25g a 25h s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo zúčastněným subjektům nepřiměřenou škodu. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení (ES) č. 45/2001.

2. Pokuty a penále uložené podle článků 25g a 25h jsou správní povahy.

3. Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit žádné pokuty nebo penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a relevantní příslušné orgány třetích zemí a uvede důvody svého rozhodnutí.

4. Pokuty a penále uložené podle článků 25g a 25h jsou vynutitelné.

Vynucování se řídí platnými předpisy občanského procesního práva členského státu nebo třetí země, na jehož území se provádí.

5. Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 25kPřezkum Soudním dvorem

Soudní dvůr má ▐ pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 25lZměny přílohy IV

S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 82 týkající se opatření ke změně přílohy IV.

Článek 25mOdnětí uznání

1. Aniž je dotčen článek 25n a při dodržení následujících odstavců orgán ESMA zruší rozhodnutí o uznání přijaté v souladu s článkem 25, pokud ▌:

a) dotčená ústřední protistrana nevyužije uznání v průběhu šesti měsíců, výslovně se vzdá povolení, nebo déle než šest měsíců nevykonávala obchodní činnost;

b) dotčená ústřední protistrana získala uznání na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;

c) dotčená ústřední protistrana již nesplňuje podmínky pro uznání podle čl. 25 odst. 2b;

ca) orgán ESMA není schopen účinně vykonávat své povinnosti ve vztahu k dotčené ústřední protistraně podle tohoto nařízení v důsledku selhání dozorčího orgánu třetí země, jenž orgánu ESMA neposkytuje veškeré relevantní informace v souladu s čl. 25 odst. 7 nebo čl. 25 odst. 7a;

d) prováděcí akt uvedený v čl. 25 odst. 6 byl zrušen nebo pozastaven, nebo kterákoli z připojených podmínek již není splněna.

Orgán ESMA může odnětí uznání omezit na konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů.

Při stanovení data vstupu rozhodnutí o odnětí uznání v platnost se orgán ESMA vynasnaží minimalizovat narušení trhu.

2. Pokud se orgán ESMA domnívá, že kritérium uvedené v písm. c) prvního pododstavce je ve vztahu k určité ústřední protistraně, její konkrétní službě, činnosti nebo třídě finančních nástrojů splněno, informuje o tom před zrušením rozhodnutí o uznání tuto ústřední protistranu a příslušné orgány třetích zemí a požádá, aby byla ve lhůtě nejvýše tří měsíců přijata vhodná opatření k nápravě situace.

Stanoví-li orgán ESMA, že nápravná opatření nebyla učiněna ve stanovené lhůtě nebo přijatá opatření nejsou odpovídající, zruší rozhodnutí o uznání.

3. Rozhodnutí odejmout uznání uznané ústřední protistrany oznámí orgán ESMA neprodleně relevantnímu příslušnému orgánu třetí země.

4. Každý z orgánů uvedených v čl. 25 odst. 3 písm. a) až e) a kterákoli centrální banka, jež emituje některou z nejrelevantnějších měn Unie, jejichž clearing provádí nebo má provádět ústřední protistrana třetí země, které se domnívají, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro odnětí uznání dotyčné uznané ústřední protistrany nebo její konkrétní služby, činnosti nebo třídy finančních nástrojů. Pokud orgán ESMA rozhodne, že registraci dotyčné uznané ústřední protistrany nezruší, své rozhodnutí žádajícímu orgánu řádně odůvodní.

Článek 25nOpatření v oblasti dohledu

1. Pokud orgán ESMA v souladu s čl. 25f odst. 5 zjistí, že se ústřední protistrana tier 2 dopustila některého z porušení povinnosti uvedených v příloze III, přijme jedno nebo více z těchto rozhodnutí, kterým:

a) nařídí ústřední protistraně porušování povinnosti ukončit;

b) uloží pokuty podle článku 25g;

c) vydá veřejná oznámení;

zruší uznání ústřední protistrany nebo její konkrétní služby, činnosti nebo třídy finančních nástrojů podle článku 25m.

2. Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

a) trvání a četnost porušení povinnosti;

b) zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech ústřední protistrany nebo v jejích systémech řízení či vnitřních kontrolách;

c) zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;

d) zda k porušení povinnosti došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;

3. Orgán ESMA oznámí veškerá rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu dotyčné ústřední protistraně a sdělí je relevantním příslušným orgánům třetích zemí a Komisi. Veškerá tato rozhodnutí zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí.

Při zveřejnění svého rozhodnutí podle prvního pododstavce orgán ESMA rovněž zveřejní, že dotyčná ústřední protistrana má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat, případně skutečnost, že takové odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek, jakož i skutečnost, že odvolací senát orgánu ESMA může pozastavit uplatňování napadeného rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

11.  Článek 49 se mění takto:

a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Ústřední protistrana pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik. Tyto modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách a provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky. Ústřední protistrana získá nezávislé ověření, informuje o výsledcích provedených testů svůj příslušný orgán a orgán ESMA a před přijetím jakékoli významné změny modelů a parametrů získá souhlas příslušného orgánu v souladu s odstavcem 1a a článkem 21a.

Přijaté modely a parametry a veškeré jejich podstatné změny podléhají stanovisku kolegia podle následujících odstavců.

Orgán ESMA zajistí, aby byly informace o výsledcích stresových testů předány evropským orgánům dohledu, systému ESCB a Jednotnému výboru pro řešení krizí, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.“

b) Vkládají se nové odstavce 1a, 1b, 1c, 1d, 1e a 1f, které znějí:

„1a. Když ústřední protistrana plánuje přijmout podstatnou změnu modelů a parametrů uvedených v odstavci 1, požádá příslušný orgán o validaci této změny. Ústřední protistrana připojí ke své žádosti nezávislou validaci plánované změny.

1b. Příslušný orgán do 30 pracovních dní od obdržení žádosti provede v konzultaci s orgánem ESMA posouzení rizik ústřední protistrany a předloží zprávu kolegiu zřízenému v souladu s článkem 18.

1c. Kolegium do 15 pracovních dní od obdržení zprávy uvedené v odstavci 1b přijme většinové stanovisko v souladu s čl. 19 odst. 3.

1d. Do 60 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 1a příslušný orgán písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí ústřední protistranu o tom, zda jí byla validace udělena, či zda byla zamítnuta.

1e. Ústřední protistrana nepřijme žádnou podstatnou změnu modelů a parametrů uvedených v odstavci 1 před získáním validace uvedené v odstavci 1d. Příslušný orgán ústřední protistrany může po získání souhlasu orgánu ESMA povolit prozatímní přijetí podstatné změny uvedených modelů nebo parametrů před její validací, je-li náležitě odůvodněna.

ba) vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

4a. V zájmu zajištění jednotných podmínek používání ustanovení tohoto článku orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících seznam ukazatelů, které by měly být zvažovány ústředními protistranami, orgánem ESMA a vnitrostátními příslušnými orgány při posuzování, zda změna modelů a parametrů uvedených v odstavci 1 je významná a vyžaduje validaci orgánem ESMA a příslušným orgánem.

Orgán ESMA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

11a.  V článku 84 se vkládá odstavec 3a, který zní:

„3a. Příslušné orgány a orgán ESMA sdělí informace emisním centrálním bankám, pokud jsou tyto informace důležité pro výkon jejich povinností a vztahují se na ně požadavky na služební tajemství uvedené v článku 83.“

12.  V článku 89 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„3a. Orgán ESMA neuplatňuje své pravomoci podle čl. 25 odst. 2a, 2b a 2c do [vložte datum vstupu v platnost aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v druhém pododstavci odst. 2a uvedeného článku ]

3b. Orgán ESMA prověří rozhodnutí o uznání, která byla přijata podle čl. 25 odst. 1 před [datem vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] s cílem u každé z ústředních protistran uznaných podle těchto rozhodnutí stanovit, zda je ústřední protistranou tier 1, nebo tier 2. Orgán ESMA zařadí uznané ústřední protistrany do příslušné kategorie do 18 měsíců od data vstupu v platnost aktu v přenesené pravomoci uvedeného v druhém pododstavci čl. 25 odst. 2a.“

12a.  V článku 89 se vkládá se odstavec 9a, který zní:

„Do ... [tři roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] Komise provede přezkum provádění hlav III, IV a V tohoto nařízení, pokud jde o povolování a uznávání ústředních protistran a dohled nad nimi. Posoudí přesun dalších úkolů na orgán ESMA, zejména fungování a účinnost úlohy svěřené orgánu ESMA a kolegiím dohledu v hlavách III, IV a V. Zprávu o tom předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh.“

12b.  Článek 90 se nahrazuje tímto:

Článek 90Zaměstnanci a zdroje ESMA

Do ... [dva roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] posoudí ESMA své personální a finanční potřeby s ohledem na pravomoci a úkoly nově stanovené tímto nařízením a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu.“

13.  Znění uvedená v příloze tohoto nařízení se doplňují jako přílohy III a IV.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda

PŘÍLOHA

Doplňují se přílohy III a IV nařízení (EU) č. 648/2012, které znějí:

„PŘÍLOHA III

Seznam porušení povinnosti uvedených v čl. 25g odst. 1

I.  Porušení povinnosti související s kapitálovými požadavky:

a) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 16 odst. 1 tím, že nemá stálý a dostupný počáteční kapitál ve výši alespoň 7,5 milionu EUR;

b) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 16 odst. 2 tím, že nemá kapitál, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, přiměřený riziku plynoucímu z jejich činností trvale postačující k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činností v příslušném časovém rozpětí a k zajištění adekvátní ochrany ústřední protistrany proti úvěrovému riziku, riziku protistrany, tržnímu riziku a operačním, právním a obchodním rizikům, která ještě nejsou kryta zvláštními finančními zdroji uvedenými v článcích 41, 42, 43 a 44.

II.  Porušení povinnosti související s organizačními požadavky nebo se střetem zájmů:

a) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 1 tím, že nemá spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým je, nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů;

b) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 2 tím, že nepřijímá adekvátní strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné k zajištění toho, aby ona sama i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení;

c) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 3 tím, že nemá nebo neprovozuje organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jejích služeb a činností, nebo nevyužívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy;

d) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 4 tím, že zřetelně neodděluje hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro své ostatní operace;

e) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 5 tím, že nepřijímá, neprovádí a nedodržuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik, a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik;

f) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 6 tím, že neudržuje informační systémy odpovídající složitosti, rozmanitosti a typům vykonávaných služeb a činností tak, aby byly zajištěny vysoké bezpečnostní standardy a neporušenost a důvěrnost uchovávaných informací;

g) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 7 tím, že bezplatně nezveřejňuje své řídicí systémy, pravidla, kterými se řídí, a kritéria účastenství ve svém clearingovém systému;

h) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 8 tím, že se nepodrobuje častým a nezávislým auditům, nebo výsledky těchto auditů nesděluje radě a neposkytuje je orgánu ESMA;

i) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 1 nebo druhý pododstavec čl. 27 odst. 2 tím, že nezabezpečuje, aby její vrcholné vedení a členové rady měli dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany;

j) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 2 tím, že nezabezpečuje, aby v radě byla alespoň jedna třetina členů, nejméně však dva členové, nezávislí, nebo nezve zástupce klientů členů clearingového systému k účasti na schůzích rady při projednávání otázek souvisejících s články 38 a 39, nebo spojuje odměnu nezávislých a jiných nevýkonných členů rady s obchodními výsledky ústřední protistrany;

k) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 3 tím, že jednoznačně neurčuje úkoly a povinnosti rady, nebo orgánu ESMA a auditorům neposkytuje zápisy ze zasedání rady;

l) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 1 tím, že nezřídila výbor pro rizika, nebo se tento výbor pro rizika neskládá ze zástupců členů jejího clearingového systému, nezávislých členů rady a jejich klientů, nebo je výbor pro rizika složený tak, aby jedna z těchto skupin zástupců v něm měla většinu, nebo náležitě neinformuje orgán ESMA o činnostech a rozhodnutích výboru pro rizika, pokud orgán ESMA požádal, aby byl patřičně informován.

m) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 2 tím, že jednoznačně neurčuje pověření, řídicí systémy k zajištění své nezávislosti, provozní postupy, kritéria účastenství nebo volební mechanismus členů výboru pro rizika, nebo tyto řídicí systémy nejsou veřejně dostupné a neurčují, že výboru pro rizika předsedá nezávislý člen rady, že výbor je přímo podřízen radě a že zasedá pravidelně;

n) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 3 tím, že radě neposkytuje rady ke všem opatřením, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, nebo nevyvíjí náležité úsilí, aby byly s výborem pro rizika konzultovány skutečnosti, které mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany v naléhavých situacích;

o) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 5 tím, že bezodkladně neinformuje orgán ESMA o každém rozhodnutí rady, že se nebude řídit radou výboru pro rizika;

p) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 1 tím, že nevede všechny záznamy o poskytnutých službách a uskutečněných činnostech nejméně po dobu posledních deseti let, aby orgán ESMA mohl sledovat dodržování tohoto nařízení ústřední protistranou;

q) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 2 tím, že po dobu alespoň deseti let od ukončení smlouvy neuchovává veškeré informace o všech smlouvách, které zpracovala tak, aby umožňovaly zjistit původní podmínky obchodu předtím, než tato ústřední protistrana provedla clearing;

r) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 3 tím, že na požádání neposkytuje orgánu ESMA a příslušným členům ESCB záznamy a informace uvedené v čl. 29 odst. 1 a 2 nebo všechny informace o pozicích vyplývajících ze smluv, jejichž clearing byl proveden, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém byly obchody uzavřeny;

s) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 30 odst. 1 tím, že neinformuje orgán ESMA, nebo ho informuje nepravdivě či neúplně, o totožnosti akcionářů nebo společníků, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, kteří mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí;

t) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 30 odst. 4 tím, že umožňuje osobám uvedeným v čl. 30 odst. 1 vykonávat vliv, který by mohl být na újmu řádnému a obezřetnému řízení ústřední protistrany;

u) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 31 odst. 1 tím, že nepravdivě nebo neúplně oznamuje orgánu ESMA změnu jejího řízení, nebo mu neposkytuje veškeré informace potřebné k posouzení dodržování čl. 27 odst. 1 nebo druhého pododstavce čl. 27 odst. 2;

v) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 1 tím, že neudržuje nebo neuplatňuje písemná organizační a administrativní opatření ke zjišťování a řešení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo ve vztahu kontroly nebo úzkého propojení, a členy svého clearingového systému nebo jejich klienty, kteří jí jsou známi, nebo neudržuje nebo neuplatňuje odpovídající postupy za účelem řešení případných konfliktů zájmů;

w) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 2 tím, že před přijetím nového obchodu od příslušného člena clearingového systému nesděluje jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů členovi clearingového systému nebo jeho dotčenému klientovi, který je ústřední protistraně známý, pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá ústřední protistranou k řízení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že bude zabráněno rizikům poškození zájmů člena clearingového systému nebo jeho klienta;

x) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že v písemných opatřeních nezohledňuje veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je, nebo by měla být vědoma, a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu ze struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku;

y) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 5 tím, že nečiní veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací uložených ve svých systémech a využívání těchto informací pro jiné podnikatelské činnosti nebo fyzickou osobou, která má s touto ústřední protistranou úzké propojení, nebo právnickou osobou, která je s touto ústřední protistranou ve vztahu mateřského či dceřiného podniku, a využívá k obchodním účelům důvěrné informace zaznamenané v dané ústřední protistraně bez předchozího souhlasu klienta, jemuž tato důvěrná informace patří.

z) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 36 odst. 1 tím, že nejedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy členů svého clearingového systému a jejich klientů;

aa) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 36 odst. 2 tím, že nemá dostupná, transparentní a spravedlivá pravidla pro rychlé vyřizování stížností;

bb) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 1 nebo 2 tím, že soustavně používá diskriminační, nejasné nebo subjektivní kritéria účastenství, nebo jinak průběžně nezajišťuje spravedlivý a otevřený přístup k této ústřední protistraně, nebo trvale nezajišťuje, aby členové jejího clearingového systému měli dostatečné finanční zdroje a provozní kapacitu pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v ústřední protistraně, nebo jednou ročně neprovádí komplexní přezkum toho, jak členové jejího clearingového systému dodržují právní předpisy;

cc) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 4 tím, že nemá objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a ukončení účasti členů clearingového systému, kteří již nesplňují kritéria uvedená v čl. 37 odst. 1;

dd) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 5 tím, že odepírá přístup členům clearingového systému, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 37 odst. 1, a toto odmítnutí přístupu není řádně písemně odůvodněno a založeno na komplexní analýze rizik;

ee) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že neumožňuje klientům členů svého clearingového systému samostatný přístup k poskytovaným zvláštním službám;

ff) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 7 tím, že za přiměřených obchodních podmínek nenabízí jednotlivé úrovně oddělení podle uvedeného odstavce.

III.  Porušení povinnosti související s provozními požadavky:

a) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 34 odst. 1 tím, že nezavádí, neprovádí a neudržuje vhodnou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany, která umožňuje alespoň obnovit všechny obchody k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání ve stanovený den;

b) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 34 odst. 2 tím, že nezavádí, neprovádí a neudržuje vhodný postup, který zajišťuje včasné a řádné vypořádání nebo převod aktiv a pozic klientů a členů clearingového systému v případě, že jí je odňato uznání na základě rozhodnutí podle článku 25;

c) ústřední protistrana tier 2 porušuje druhý pododstavec čl. 35 odst. 1 tím, že většinu svých činností spojených s řízením rizik zajišťuje outsourcingem;

d) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 1 tím, že nevede oddělené záznamy a účetnictví, které jí umožňují kdykoli a bezodkladně odlišit v účtech s ústřední protistranou aktiva a pozice držené na účet jednoho člena clearingového systému od aktiv a pozic držených na účet kteréhokoli jiného člena clearingového systému, i od vlastních aktiv;

e) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 2 tím, že na požádání nenabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval svá aktiva a pozice od aktiv a pozic držených na účet svých klientů, a nevede takové záznamy;

f) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 3 tím, že na požádání nenabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval aktiva a pozice držené na účet jednoho klienta od aktiv a pozic držených na účet jiných klientů, a nevede takové záznamy a účetnictví, nebo na požádání nenabízí členům svého clearingového systému možnost, aby si otevřeli více účtů na své jméno nebo na účet svých klientů;

g) ústřední protistrana tier 2 porušuje článek 40 tím, že neměří a neposuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému členu clearingového systému a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela dohodu o interoperabilitě, téměř v reálném čase, nebo nemá přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice za přiměřených nákladů;

h) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 1 tím, že členům svého clearingového systému a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má dohody o interoperabilitě, neukládá marže, nevyzývá je k dodatkové úhradě marží a nerealizuje marže k omezení svých úvěrových expozic, aby pokryla potenciální expozice, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic, nebo aby pokryla ztráty, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, a dostatečně nezabezpečuje, aby ústřední protistrana plně zajistila své expozice vůči všem členům svého clearingového systému a popřípadě vůči ústředním protistranám, s nimiž má uzavřeny dohody o interoperabilitě, a nejméně denně nesleduje a v případě potřeby nezohledňuje možné procyklické účinky;

i) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 2 tím, že pro stanovování svých maržových požadavků nepřijala modely a parametry, které postihují rizikové znaky produktů, jejichž clearing byl proveden, a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání obchodu;

j) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 3 tím, že nevyzývá k dodatkové úhradě marží a nerealizuje marže v průběhu dne alespoň tehdy, jsou-li překročeny předem vymezené prahy;

k) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 42 odst. 3 tím, že neudržuje fond pro riziko selhání, který za mimořádných, ale možných tržních podmínek umožňuje přinejmenším odolat selhání člena clearingového systému, vůči kterému má největší expozice, nebo druhého a třetího největšího člena clearingového systému, je-li součet jejich expozic větší, nebo nevypracovává scénáře, které zahrnují nejvíce proměnlivá období, jež zažily trhy, pro které ústřední protistrana poskytuje své služby, a řadu možných budoucích scénářů, jež přihlížejí k náhlým výprodejům finančních zdrojů a prudkým snížením tržní likvidity;

l) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 43 odst. 2 tím, že její fond pro riziko selhání uvedený v článku 42 a další finanční zdroje uvedené v čl. 43 odst. 1 ústřední protistraně neumožňují za mimořádných, ale možných tržních podmínek odolat selhání dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice.

m) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 44 odst. 1 tím, že nemá vždy přístup k přiměřené likviditě, aby mohla vykonávat své služby a činnosti, nebo každodenně neprovádí výpočet, kolik likvidity bude potenciálně potřebovat;

o) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 45 odst. 1, 2 a 3 tím, že při krytí ztrát nepoužívá před ostatními finančními zdroji marže složené členem clearingového systému, který selhal;

p) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 45 odst. 4 tím, že nepoužívá vyčleněné vlastní zdroje dříve, než začne využívat příspěvky do fondu pro riziko selhání pocházející od členů clearingového systému, kteří neselhali;

q) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 46 odst. 1 tím, že ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému přijímá jiný než vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, když jiný kolaterál není přípustný podle aktu v přenesené pravomoci, který přijala Komise v souladu s čl. 46 odst. 3;

r) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 1 tím, že investuje své finanční zdroje jinak než do hotovosti nebo do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, které by bylo možné rychle zlikvidnit s minimálním nepříznivým účinkem na cenu;

s) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 3 tím, že finanční nástroje složené jako marže nebo jako příspěvky do fondu pro riziko selhání neukládá u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů, kteří zajišťují plnou ochranu uvedených finančních nástrojů, jsou-li k dispozici, nebo nevyužívá jiná vysoce bezpečná ujednání s povolenými finančními institucemi;

t) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 4 tím, že hotovostní vklady provádí prostřednictvím jiných než vysoce bezpečných ujednání s povolenými finančními institucemi nebo využíváním stálých vkladových nástrojů (facilit) centrálních bank či jiných srovnatelných prostředků poskytovaných centrálními bankami;

u) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 5 tím, že ukládá aktiva u třetí strany, aniž by zajistila, aby aktiva náležející členům clearingového systému byla rozeznatelná od aktiv náležejících ústřední protistraně a od aktiv náležejících dané třetí straně, a to pomocí odlišných názvů účtů v účetních knihách třetí strany nebo pomocí jiných rovnocenných opatření, která zajišťují stejnou úroveň ochrany, nebo nemá na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup;

v) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 6 tím, že investuje svůj kapitál nebo částky, které vyplývají z požadavků stanovených v článcích 41, 42, 43 nebo 44, do vlastních cenných papírů nebo do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku;

w) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 1 tím, že nemá zavedeny podrobné postupy, které se mají uplatnit, pokud člen clearingového systému ve lhůtě a v souladu s postupy stanovenými ústřední protistranou neplní požadavky na účast stanovené v článku 37, nebo podrobně neurčuje postupy, které se mají uplatnit v případě, že selhání člena clearingového systému není ústřední protistranou oznámeno, nebo tyto postupy nepodléhají každoročnímu přezkumu;

x) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 2 tím, že neprodleně nepřijímá opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním člena clearingového systému a nezajišťuje, aby uzavření pozic kteréhokoli člena clearingového systému nenarušilo její operace ani nevystavilo členy clearingového systému, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat;

y) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 3 tím, že neprodleně neinformuje orgán ESMA předtím, než je oznámeno nebo zahájeno řízení pro selhání;

z) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 4 tím, že neověřuje, zda jsou její postupy v případě selhání vymahatelné, a nepřijímá veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že má právem uznanou pravomoc likvidovat vlastní pozice člena clearingového systému, který selhal, a převádět nebo likvidovat pozice klientů člena clearingového systému, jenž selhal;

aa) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 1 tím, že pravidelně neprovádí přezkum svých modelů a parametrů přijatých k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik a tyto modely nepodrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách, nebo neprovádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky, nezískává nezávislé ověření, neinformuje orgán ESMA o výsledcích provedených testů a před přijetím jakékoli významné změny modelů a parametrů nezíská jeho souhlas;

bb) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 2 tím, že pravidelně netestuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a nepřijímá veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby jim všichni členové clearingového systému rozuměli a měli zavedena vhodná opatření za účelem reakce na selhání;

cc) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 1a tím, že přijímá významné změny modelů a parametrů uvedené v č. 49 odst. 1 před získáním souhlasu orgánu ESMA;

dd) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 1 tím, že k vypořádání svých obchodů nepoužívá peněžní prostředky centrální banky, je-li jejich využití účelné a jsou-li dostupné, nebo nepřijímá kroky k přísnému omezení rizik vypořádání v hotovosti, nejsou-li peněžní prostředky centrální banky použity;

ee) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 3 tím, že neomezuje hlavní rizika maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení, je-li ústřední protistrana povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů;

ff) ústřední protistrana tier 2 porušuje článek 50a nebo 50b tím, že nevypočítává koeficient KCCP stanovený v uvedeném článku nebo nedodržuje pravidla pro výpočet koeficientu KCCP stanovená v čl. 50a odst. 2, článku 50b a 50d;

gg) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50a odst. 3 tím, že vypočítává koeficient KCCP méně často než čtvrtletně nebo méně často, než to vyžaduje orgán ESMA v souladu s čl. 50a odst. 3;

hh) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 51 odst. 2 tím, že nemá nediskriminační přístup jak k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním systémem, v rozsahu, v němž splňuje provozní a technické požadavky stanovené daným obchodním systémem, tak i k příslušnému vypořádacímu systému;

ii) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 52 odst. 1 tím, že uzavírá dohody o interoperabilitě, aniž by splňovala požadavky stanovené v písmenech a), b), c) a d) uvedeného odstavce;

jj) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 53 odst. 1 tím, že neodlišuje na účtech aktiva a pozice držené na účet jiné ústřední protistrany, s níž uzavřela dohodu o interoperabilitě;

kk) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 54 odst. 1 tím, že uzavřela dohodu o interoperabilitě bez předchozího schválení orgánu ESMA.

IV.  Porušení povinnosti související s transparentností a dostupností údajů:

a) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že nesděluje ceny a poplatky za každou službu poskytovanou samostatně, včetně slev, rabatů a podmínek využití uvedených snížení;

b) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že orgánu ESMA nesděluje informace o nákladech a příjmech svých služeb;

c) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 2 tím, že nesděluje členům svého clearingového systému a jejich klientům rizika spojená s poskytovanými službami;

d) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 3 tím, že nesděluje členům svého clearingového systému nebo orgánu ESMA informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne vůči členům svého clearingového systému, nebo nezveřejňuje souhrnně pro každou kategorii nástrojů celkové objemy obchodů, jejichž clearing provedla;

f) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 4 tím, že nezveřejňuje provozní a technické požadavky na komunikační protokoly zahrnující obsah a formát zpráv, které používá ve vztahu ke třetím stranám, včetně provozních a technických požadavků uvedených v článku 7;

g) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 5 tím, že nezveřejňuje každé porušení kritérií uvedených v čl. 37 odst. 1 nebo požadavků stanovených v čl. 38 odst. 5 členy clearingového systému, s výjimkou případů, kdy se orgán ESMA domnívá, že by zveřejnění těchto údajů ohrozilo finanční stabilitu nebo důvěru trhu, závažně ohrozilo finanční trhy, či způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům;

h) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 7 tím, že nezveřejňuje úrovně ochrany a náklady spojené s jednotlivými úrovněmi oddělení, jež poskytuje;

i) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 3 tím, že nezveřejňuje klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů uvedených v čl. 49 odst. 1;

j) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 2 tím, že zřetelně neuvádí své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje, nebo zda účastníky odškodňuje za ztráty vzniklé v průběhu dodání;

k) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50c odst. 1 tím, že informace uvedené v čl. 50c odst. 1 písm. a), b) c), d) a e) neoznamuje těm členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, nebo jejich příslušným orgánům;

l) ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50c odst. 2 tím, že členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, podává zprávy méně často než jednou za čtvrtletí nebo méně často, než to vyžaduje orgán ESMA v souladu s čl. 50c odst. 2.

V.  Porušení povinnosti týkající se překážek, jež brání výkonu dohledu:

a) ústřední protistrana porušuje článek 25c tím, že neposkytne informace v reakci na rozhodnutí o žádosti o informace podle čl. 25c odst. 2, nebo tím, že v reakci na prostou žádost orgánu ESMA o informace podle čl. 25c odst. 2 nebo čl. 25c odst. 3 nebo na rozhodnutí orgánu ESMA týkající se žádosti o informace podle čl. 25c odst. 3 poskytne nepravdivé nebo zavádějící informace;

b) ústřední protistrana poskytne nepravdivé nebo zavádějící odpovědi na otázky položené podle čl. 25d odst. 1 písm. c) nebo d);

c) ústřední protistrana tier 2 nesplní včas požadavky opatření, které v oblasti dohledu přijme orgán ESMA podle článku 25n;

d) ústřední protistrana tier 2 se nepodrobí kontrole na místě nařízené rozhodnutím o kontrole, které přijal orgán ESMA podle článku 25e.“

1.  Vkládá se nová příloha IV, která zní:

„PŘÍLOHA IV

Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi pro účely použití čl. 25g odst. 3

Na základní výši pokuty podle čl. 25g odst. 2 se kumulativně použijí níže uvedené koeficienty:

I.  Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:

a) pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ jejich porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;

b) pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5;

c) pokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci ústřední protistrany, zejména v jejích postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2;

d) pokud má porušení povinnosti negativní vliv na kvalitu činností a služeb ústřední protistrany, použije se koeficient ve výši 1,5;

e) pokud k porušení povinnosti došlo úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;

f) pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7;

g) pokud vrcholné vedení ústřední protistrany nespolupracuje s orgánem ESMA při jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5.

II.  Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:

a) pokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než 10 pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9;

b) pokud může vrcholné vedení ústřední protistrany prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby porušení povinnosti zabránilo, použije se koeficient ve výši 0,7;

c) pokud ústřední protistrana na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu upozornila orgán ESMA, použije se koeficient ve výši 0,4;

d) pokud ústřední protistrana přijala dobrovolně opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušování povinnosti v budoucnu již nemohlo dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.“

(1)

  Úř. věst. C 385, 15.11.2017, s. 3.

(2)

  Úř. věst. C 434, 15.11.2017, s. 63.

(3)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(4)

  Úř. věst. C 385, 15.11.2017, s. 3.

(5)

  Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 63.

(6)

  Postoj Evropského parlamentu ze dne ... (Úř. věst...) a rozhodnutí Rady ze dne ...

(7)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(8)

  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně, COM/2017/0208 final.

(9)

  V souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 poskytuje orgán ESMA seznam ústředních stran ze třetích zemí, jež byly uznány pro účely nabízení služeb a činností v Unii. Ústřední protistrany ze třetích zemí jsou usazeny v 15 zemích, na které se vztahují rozhodnutí o rovnocennosti ústředních protistran přijatá Komisí, včetně Austrálie, Hongkongu, Singapuru, Japonska, Kanady, Švýcarska, Jižní Koreje, Mexika, Jihoafrické republiky, Komise USA pro obchodování s komoditními futures (CFTS – Commodity Futures Trading Commission), Brazílie, Spojených arabských emirátů, Mezinárodního finančního centra v Dubaji (DIFC – Dubai International Financial Centre), Indie a Nového Zélandu.

(10)

  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci ozdravení a řešení krize ústředních protistran, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365. COM(2016) 856 final.

(11)

  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropské centrální bance o reakci na výzvy týkající se důležitých infrastruktur finančních trhů a dalšího rozvoje unie kapitálových trhů, Brusel, 4.5.2017, COM(2017) 225 final.

(12)

  Sdělení o „stavu Unie v roce 2016: Dokončení unie kapitálových trhů – Komise urychluje reformy“, září 2016.

(13)

  Veřejná konzultace o činnosti evropských orgánů dohledu; 21/03/2017 – 16/05/2017.

(14)

  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi, Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.“


PŘÍLOHA SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA INFORMACE

Následující seznam byl vypracován zcela dobrovolně a na výlučnou odpovědnost zpravodajky. Při přípravě zprávy obdržela zpravodajka podněty od těchto subjektů či osob:

Subjekt nebo osoba

 

Americká obchodní komora : Členové výboru pro finanční služby

Association Française de gestion: Virginie Buey, Virginie Gaborit, Pierre Garrault, Jean-Louis Laurens

 

Asociace finančních trhů v Evropě : Stephen Burton, Michael Cole-Fontayn

Autorité des Marchés Financiers (úřad pro finanční trhy): Patrice Aguesse, Claire Guillaumot, Isabelle Massonat

Bank of England: David Bailey, Barry King, Zertasha Malik, Holly Snaith, Richard Spooner

Banque de France: Emmanuelle Assouan, Claudine Hurman, Ivan Odonnat, Francois Villeroy de Galhau,

Blackrock : Stephen Fisher, Carey Evans

Brunswick Group: Michael Feuerstein

CEPS: Karel Lannoo

Chicago Mercantile Exchange (CME) : Sunil Cutinho, Sean Downey, Emily Hendrix, Simon Turek

City Bank: Slawomir Sikora

City UK: John Mac Farlane

City of London: Jeremy Browne

Commerzbank: Martin Zielke

The Depository Trust and Clearing Corporation (DTCC): Ann Schuman, Michalis Sotiropoulos, Mark Wetjen

Deutsche Bank: Jürgen Feil, Arthur Marquis, Nina Schindler, Katharina Wolf

Deutsche Börse: Niels Brab, Claire Bravard Alexandra Hachmeister

Eurex: Thomas Book, Niels Brab, Matthias Graulich, Erik Müller

Evropská asociace veřejných bank: Filip Chraska, Thorsten Guthke

Evropská asociace zúčtovacích středisek – ústředních protistran: Chiara Bergamaschi, Rafael Plata

Evropská centrální banka: Marguerite Connell, Benoit Coeure, Stephanie.Bergbauer, Corinna Freund, Jean-Francois Jamet, Pierre Marmara, Yves Mersch, Panagiotis Papapaschalis, Clement Rouveyrol

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA): Giampiero Carla , Steven Maijoor, Jakub Michalik, Maud Thimon

Evropská federace burz cenných papírů: Richard Fenner

Francouzská bankovní federace: Taha Bousmaha, Philippe de Soumagnat, Benjamin Quatre

Německá asociace správců fondů (BVI) : Felix Ertl, Rudolf Siebel

Intercontinental Exchange (ICE) : Nicolas Kügler, Finbarr Hutcheson

KPDW CCP: Slawomir Panasiuk, Marcin Truchanowicz, Karolina Ziolkowska

London Clearing House (LCH): Julien Jardelot, Daniel Maguire, Corentine Poilvet-Clediere, Nikhil Rathi

Lucemburská asociace bankéřů a Lucemburská asociace odvětví fondů: Marc-André Bechet, Antoine Kremer, Gilles Pierre

 

FIA: Walt Lukken, Jackie Mesa, Corinna Schempp, Simon Puleston Jones

Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (ISDA): Roger Cogan, Ulrich Karl

Mezinárodní skupina pro regulační strategii (International Regulatory Strategy Group): Mark Hoban

Moody’s: Nigel Phipps

Japonské středisko pro mezinárodní finance: Jutaro Kaneko

NASDAQ: Erica Brown, Julia Haglind, Hans-Ole Jochumsen,

Nomura Bank: Yuji Nakata

SIX-clear : Matthias Heer, Urs Wieland

Spolková země Hesensko: Mark Weinmeister, Robert Möhrle

Union Investment: Andreas Illenseer

Komise USA pro termínové obchodování s komoditami: John Behnam, Chris Giancarlo, Brian Quintenz, Eric Pan, Tracey Wingate

Ministerstvo financí USA: Corrado Camera, Lawrence Norton, Rebekah Goshorn-Jurata

Obchodní komora Spojených států: Thomas Quaadman, Samantha DeZur, Sean Downey, Giovanni Campi

Tyto subjekty zorganizovaly vystoupení, kterých se paní Hübnerová zúčastnila a představila na nich svou práci na dohledu nad ústředními protistranami:

APCO, Asociace německých bank, Asociace pro finanční trhy v Evropě (AFME), Britská obchodní komora, Eurofi, Evropské parlamentní fórum pro finanční služby (EPFSF), Financial Future, Fleishmann Hillard, Linklaters, QED


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Změna nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a změna nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolovacího řízení ústředních protistran a o požadavky pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí

Referenční údaje

COM(2017)0331 – C8-0191/2017 – 2017/0136(COD)

Datum předložení EP

13.6.2017

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

11.9.2017

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

11.9.2017

ITRE

11.9.2017

JURI

11.9.2017

AFCO

11.9.2017

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

BUDG

29.6.2017

ITRE

11.10.2017

JURI

12.7.2017

AFCO

11.9.2017

Zpravodajové

       Datum jmenování

Danuta Maria Hübner

6.7.2017

 

 

 

Projednání ve výboru

10.10.2017

21.2.2018

24.4.2018

 

Datum přijetí

16.5.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

4

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Alex Mayer, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Ramón Jáuregui Atondo, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Joachim Starbatty, Romana Tomc, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Agnieszka Kozłowska-Rajewicz

Datum předložení

25.5.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

45

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Sander Loones, Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Joachim Starbatty

PPE

Burkhard Balz, Markus Ferber, Brian Hayes, Danuta Maria Hübner, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Georgios Kyrtsos, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Romana Tomc, Tom Vandenkendelaere

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

4

-

ECR

Kay Swinburne

ENF

Gerolf Annemans, Bernard Monot, Marco Zanni

5

0

EFDD

Marco Valli

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Martin Schirdewan

S&D

Neena Gill, Alex Mayer

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 8. června 2018Právní upozornění