Postup : 2017/2277(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0208/2018

Předložené texty :

A8-0208/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 24
CRE 10/09/2018 - 24

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0325

ZPRÁVA     
PDF 583kWORD 68k
12.6.2018
PE 616.839v02-00 A8-0208/2018

o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání

(2017/2277(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodajka: Jana Žitňanská

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání

(2017/2277(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o uplatňování směrnice o rovnosti v zaměstnání(1),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropské aliance pro boj proti chronickým onemocněním z listopadu 2017 nazvané „Zlepšení situace v oblasti zaměstnanosti osob trpících chronickým onemocněním v Evropě“,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na společnou zprávu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) z roku 2014 nazvanou „Psychosociální rizika v Evropě – výskyt a strategie k jejich předcházení“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2016 o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením(4),

–  s ohledem na Filadelfskou deklaraci ze dne 10. května 1944, týkající se cílů a účelů Mezinárodní organizace práce (MOP),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(5),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Obnovená sociální agenda: Příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (COM(2008)0412),

–  s ohledem na zprávu Komise o uplatňování rámcové dohody o stresu při práci, kterou přijali sociální partneři (SEC(2011)0241),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012“ (COM(2007)0062),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání,

–  s ohledem na antidiskriminační směrnici 2000/78/ES a judikaturu Evropského soudního dvora, jako je rozsudek Soudního dvora z dubna 2013 ve spojených věcech C-335/11 a C-337/11 (HK Danmark), které společně stanoví zákaz zaměstnavatelů diskriminovat, pokud může být dlouhodobě špatný zdravotní stav považován za znevýhodnění, a povinnost zaměstnavatelů přiměřeně přizpůsobit pracovní podmínky,

–  s ohledem na společnou akci EU pro duševní zdraví a pohodu, která byla zahájena v roce 2013,

–  s ohledem na kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci nazvanou „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“,

–  s ohledem na nedávný pilotní projekt týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví starších pracovníků, který realizovala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA),

–  s ohledem na zprávu agentury EU-OSHA z roku 2016 nazvanou „Pracovní rehabilitace a návrat do zaměstnání: Zpráva o analýze politik, strategií a programů EU a členských států“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Možnosti zaměstnávání osob s chronickými onemocněními“,

–  s ohledem na dokument konfederace Business Europe z roku 2012 nazvaný „Pracovní postupy zaměstnavatelů v oblasti aktivního stárnutí“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0208/2018),

A.  vzhledem k tomu, že stres spojený s prací je rostoucím problémem a druhým nejčastěji hlášeným zdravotním problémem v Evropě souvisejícím s prací; vzhledem k tomu, že 25 %(6) pracovníků uvádí, že zažívají stres spojený s prací; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací může oslabit právo jednotlivce na zdravé pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že stres spojený s prací dále přispívá k absencím a nízké spokojenosti s prací, negativně ovlivňuje produktivitu a je příčinou téměř poloviny počtu každoročně promeškaných pracovních dnů;

B.  vzhledem k tomu, že stárnutí evropské pracovní síly představuje nové výzvy, pokud jde o pracovní prostředí a změněnou organizaci práce; vzhledem k tomu, že stárnutí je spojeno s vyšším rizikem vzniku chronických duševních a tělesných problémů, včetně zdravotního postižení a onemocnění, a proto jsou politiky v oblasti prevence, opětovného začlenění a rehabilitace důležité pro zachování udržitelných pracovišť i systémů důchodového a sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že chronická onemocnění se netýkají pouze starší populace;

C.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá nepřítomnost v práci má nepříznivý dopad na duševní a fyzické zdraví, představuje vysoké sociální a ekonomické náklady a může být překážkou pro návrat do práce; vzhledem k tomu, že zdraví a dobré životní podmínky hrají ústřední úlohu při budování udržitelných ekonomik; vzhledem k tomu, že je nutné brát v potaz finanční dopad onemocnění nebo zdravotního postižení na rodiny, pokud se postižení nemohou vrátit do zaměstnání;

D.  vzhledem k tomu, že zatímco existuje rozdíl mezi zdravotním postižením, úrazem, chorobou a onemocněními spojenými s věkem, tyto poruchy se často překrývají a vyžadují komplexní a současně individuální přístup k jednotlivci;

E.  vzhledem k tomu, že stárnutí je jednou z hlavních sociálních výzev, jimž EU čelí; vzhledem k tomu, že je proto zapotřebí přijmout politiky na podporu aktivního stárnutí, které by lidem umožnily zůstat aktivní a v zaměstnání až do věku odchodu do důchodu nebo i déle, pokud si to přejí; vzhledem k tomu, že starší generace a její zkušenosti jsou pro trh práce nepostradatelné; vzhledem k tomu, že starší lidé, kteří jsou ochotni zůstat v práci, často hledají flexibilní nebo individualizované pracovní smlouvy; vzhledem k tomu, že nemoci, zdravotní postižení a vyloučení z pracovního procesu mají závažné finanční důsledky;

F.  vzhledem k tomu, že kouření, nadměrná konzumace alkoholu a užívání drog jsou jedněmi z nejzávažnějších zdravotních rizikových faktorů pro obyvatelstvo v produktivním věku v EU a jsou spojeny se zraněními a různými nepřenosnými nemocemi(7); vzhledem k tomu, že 20 až 25 % všech pracovních úrazů zahrnuje osoby pod vlivem alkoholu(8) a odhaduje se, že 5 až 20 % pracujícího obyvatelstva v Evropě má vážné problémy s konzumací alkoholu(9); vzhledem k tomu, že opětovné začlenění pracovníků, kteří mají problémy s požíváním návykových látek, do kvalitního zaměstnání představuje pro zaměstnavatele zvláštní problém;

G.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením či chronickým onemocněním nebo osoby, které se zotavují z úrazu či nemoci, se nacházejí ve zranitelném postavení a měly by mít prospěch z individualizované podpory při návratu do zaměstnání nebo na trh práce; vzhledem k tomu, že někteří lidé s chronickým onemocněním se nechtějí nebo nemohou vrátit do práce;

H.  vzhledem k tomu, že oblast profesní rehabilitace a návratu do zaměstnání by mohla být cennou příležitostí k dobrovolnictví, například zapojením do dobrovolnické práce po odchodu do důchodu; vzhledem k tomu, že dobrovolnictví by mělo být podporováno v každém věku;

I.  vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé musí v první řadě podporovat kulturu ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti; vzhledem k tomu, že ke změně kultury by rovněž mohla přispět dobrovolná účast na činnostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako například v podobě pracovních skupin;

J.  vzhledem k tomu, že práce hraje důležitou úlohu při napomáhání procesu uzdravení a rehabilitace s ohledem na významný pozitivní psychosociální přínos, který práce přináší zaměstnancům; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají zásadní význam pro produktivitu a motivaci pracovní síly, která podnikům pomáhá zachovat si konkurenceschopnost a zůstat inovativní, zajišťuje dobré pracovní podmínky a pomáhá udržet si cenné dovednosti a pracovní zkušenosti, snižovat fluktuaci zaměstnanců a předcházet vyloučení, úrazům a zraněním; vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit vyúčtování celkových nákladů v oblasti aktivního a sociálního začleňování; vzhledem k tomu, že přijetí vhodných a individuálně přizpůsobených přístupů k opětovnému začleňování osob, které se zotavují z úrazu nebo nemoci, do kvalitního zaměstnání, je důležitým faktorem při předcházení další nepřítomnosti v zaměstnání nebo přítomnosti během nemoci;

K.  vzhledem k tomu, že definice osob se sníženou pracovní schopností se může v jednotlivých členských státech lišit;

L.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky a mikropodniky mají v tomto ohledu zvláštní potřeby, jelikož mají méně prostředků potřebných k plnění povinností spojených s prevencí nemoci a úrazů, a proto často vyžadují podporu za účelem dosažení cílů v oblasti BOZP; vzhledem k tomu, že osvědčené postupy v oblasti BOZP jsou na druhé straně zásadní pro malé a střední podniky a mikropodniky, zejména pro udržitelnost jejich podnikání; vzhledem k tomu, že různé programy financované z prostředků EU nabízejí možnosti cenné výměny inovací a osvědčených postupů v oblasti udržitelného BOZP;

M.  vzhledem k tomu, že negativní psychosociální faktory na pracovišti jsou spojeny nejen se zdravotními důsledky, ale také se zvýšeným počtem absencí a nízkou spokojeností s prací; vzhledem k tomu, že individuálně přizpůsobená opatření v oblasti BZOP mohou umožnit jednotlivcům se změněnou pracovní schopností zůstat v zaměstnání a mají přínos pro pracovní sílu; vzhledem k tomu, že i když je nepřítomnost v práci někdy z lékařského hlediska nezbytná, působí na osoby, které tráví delší čas mimo práci, i další negativní psychosociální účinky, které snižují pravděpodobnost, že se tyto osoby ještě někdy do zaměstnání vrátí; vzhledem k tomu, že včasná koordinovaná péče zaměřená především na dobré životní podmínky zaměstnanců je zásadní pro zlepšení míry navrácení se do práce a předcházení dlouhodobým negativním důsledkům pro jednotlivce;

N.  vzhledem k tomu, že dostupnost a srovnatelnost údajů o nemocech z povolání na úrovni EU je často nedostatečná; vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound trpí přibližně 28 % Evropanů tělesným nebo duševním problémem, onemocněním nebo zdravotním postižením(10); vzhledem k tomu, že podle odhadů žije každý čtvrtý člověk v produktivním věku s dlouhodobými zdravotními problémy(11); vzhledem k tomu, že zdravotní postižení a špatné zdraví mohou být současně příčinou chudoby i jejím důsledkem; vzhledem k tomu, že studie OECD zjistila, že příjmy osob se zdravotním postižením jsou v průměru o 12 % nižší než příjmy ostatního obyvatelstva(12); vzhledem k tomu, že v některých zemích tento rozdíl v příjmech činí až 30 %; vzhledem k tomu, že studie z roku 2013 ukázala, že 21,8 % pacientů s rakovinou ve věku 18–57 let se stalo nezaměstnanými bezprostředně poté, co jim byla rakovina diagnostikována, přičemž 91,6 % z této skupiny ztratilo zaměstnání15 měsíců po stanovení diagnózy(13); vzhledem k tomu, že studie Eurostatu z roku 2011(14) zjistila, že pouze 5,2 % zaměstnaných osob, které mají omezenou pracovní schopnost kvůli dlouhodobému zdravotnímu problému nebo omezením při základních činnostech, udává, že využívá zvláštních pracovních ujednání; vzhledem k tomu, že podle stejné studie Eurostatu 24,2 % nezaměstnaných upřesňuje, že by takovýchto ujednání bylo zapotřebí, aby se mohli vrátit do práce;

O.  vzhledem k tomu, že digitalizace pravděpodobně povede k zásadním změnám v organizaci práce a mohla by přispět ke zlepšení příležitostí pro pracovníky, kteří mají například snížené fyzické schopnosti; vzhledem k tomu, že starší generace pravděpodobně v tomto ohledu čelí jedinečnému souboru problémů; vzhledem k tomu, že i tato generace by měla mít z těchto změn prospěch;

P.  vzhledem k tomu, že právo na pracovní podmínky, které respektují zdraví, bezpečnost a důstojnost každého pracovníka, je zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a dobré pracovní podmínky mají samy o sobě pozitivní hodnotu; vzhledem k tomu, že každý člověk má v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv právo na životní úroveň, jež je dostačující pro zajištění zdraví a blahobytu, a právo na práci a spravedlivé a příznivé pracovní podmínky; vzhledem k tomu, že lepší zdravotní stav a opětovné začlenění pracovníků zvyšuje celkovou životní úroveň společnosti, má hospodářské výhody pro členské státy, zaměstnance i zaměstnavatele, včetně starších pracovníků a jednotlivců, kteří mají zdravotní problémy, a pomáhá zachovat dovednosti, které by se jinak vytratily; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé, pracovníci, rodiny i komunity mají prospěch z toho, pokud se pracovní neschopnost změní na pracovní schopnost;

Prevence a včasná intervence

1.  domnívá se, že je nutné zlepšit řízení záležitostí spojených s pracovní neschopností v členských státech a lépe přizpůsobit pracoviště pro osoby s chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením, a to tak, že se bude prostřednictvím lepšího prosazování směrnice 2000/78/ES o rovném zacházení v zaměstnání a povolání bojovat proti diskriminaci; uznává, že má-li k takovému zlepšení dojít, musí členské státy zavést fungující právní předpisy s účinným dohledem, aby se zajistilo, že zaměstnavatelé zajistí osobám s chronickým onemocněním a zdravotním postižením lepší přístup na pracoviště, například změnou úkolů, vybavení a rozvojem dovedností; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly vhodné přizpůsobování pracovišť s cílem zajistit včasný návrat do práce;

2.  vyzývá Komisi, aby podporovala integrační a rehabilitační opatření a úsilí členských států o zvýšení povědomí o dané problematice a identifikaci a sdílení osvědčených postupů úpravy a přizpůsobení pracoviště; vyzývá všechny příslušné zúčastněné strany, jejichž činnosti souvisejí s procesem návratu do práce, aby pomáhaly usnadnit výměnu informací o možných nelékařských překážkách, které by mohly bránit návratu do práce, a aby koordinovaly činnosti, jejichž cílem bude tyto překážky identifikovat a odstranit je;

3.  naléhavě vyzývá nadaci Eurofound, aby se dále zabývala pracovními možnostmi a mírou zaměstnatelnosti osob s chronickým onemocněním a analyzovala je; vyzývá k tomu, aby se využívání politiky založené na důkazech stalo běžnou praxí a aby tvořilo základní kámen přístupů k návratu do zaměstnání; vyzývá tvůrce politik, aby se ujali vedení při zajišťování přístupu zaměstnavatelů a zaměstnanců k informacím a lékařské péči, a žádá, aby se tyto osvědčené postupy podporovaly na evropské úrovni;

4.  domnívá se, že v nadcházejícím strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období po roce 2020 by měly být větší prioritou investice z fondů EU zaměřené na prodloužení a podporu zdravějšího života a pracovního života a individualizované pracovní smlouvy a na podporu zaměstnanosti a návrat do zaměstnání, pokud je to žádoucí a pokud to zdravotní podmínky dovolují; domnívá se, že nedílnou součástí této strategie by měly být investice do primárních a sekundárních preventivních mechanismů, například prostřednictvím poskytování elektronických zdravotních technologií; vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostnily předcházení rizikům a onemocněním na pracovišti;

5.  vyzývá členské státy, aby se plně zapojily do nadcházející celoevropské kampaně na období 2020–2022 zaměřené na prevenci muskuloskeletálních poruch v důsledku výkonu povolání a aby hledaly inovativní nelegislativní řešení a vyměňovaly si informace a osvědčené postupy se sociálními partnery; vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do šíření informací, které poskytuje agentura EU-OSHA; znovu žádá Komisi, aby neprodleně předložila právní akt o muskuloskeletálních poruchách; vyzývá členské státy k provedení studií – rozčleněných podle pohlaví, věku a odvětví ekonomické činnosti –, které by se zabývaly výskytem muskuloskeletálních poruch, aby bylo možné zajistit prevenci a bojovat proti výskytu těchto onemocnění a vypracovat komplexní strategii EU pro boj proti chronickým onemocněním, která se bude zabývat prevencí a včasnou intervencí;

6.  vyzývá členské státy a zaměstnavatele, aby zaujali proaktivní úlohu při začleňování informací, které poskytuje agentura EU-OSHA, do svých politik a programů týkajících se pracovišť; vítá, že agentura EU-OSHA na svých internetových stránkách nedávno zveřejnila novou sekci věnovanou nemocem z povolání, rehabilitaci a návratu do práce s cílem poskytovat informace o politikách a postupech v oblasti prevence;

7.  zastává názor, že systematická prevence psychosociálních rizik je klíčovým prvkem moderního pracoviště; se znepokojením bere na vědomí nárůst hlášených případů problémů v oblasti duševního zdraví a psychosociálních problémů v posledních letech a skutečnost, že stres spojený s prací je pro zaměstnance i zaměstnavatele rostoucím problémem; vyzývá členské státy a sociální partnery, aby poskytovaly podporu podnikům při provádění soudržného souboru politik a programů týkajících se pracovišť s cílem zlepšit prevenci těchto problémů, řešit stigma spojené s duševním zdravím a podpořit jednotlivce, kteří mají taková onemocnění, a to tím, že jim umožní přístup k psychologickým službám; s cílem dále motivovat zaměstnavatele k tomu, aby podnikly kroky, zdůrazňuje výhody prevence psychosociálních rizik a podpory zdraví, k nimž patří i prokázaná návratnost investic; konstatuje, že právní předpisy a uznávání psychosociálních rizik a problémů duševního zdraví, jako je chronický stres a vyhoření, se v jednotlivých členských státech liší;

8.  zdůrazňuje, že je důležité stanovit a aktualizovat společné zdravotní ukazatele a definice onemocnění souvisejících s prací, včetně stresu na pracovišti, a shromažďovat statistické údaje za celou EU, aby bylo možné stanovit cíle v oblasti snižování výskytu nemocí z povolání;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly program systematického monitorování, řízení a podpory pracovníků vystavených psychosociálním rizikům, včetně stresu, depresí a syndromu vyhoření, tak aby bylo mj. možné vypracovat účinná doporučení a pokyny k boji proti těmto rizikům; zdůrazňuje, že chronický stres na pracovišti je pokládán za významnou překážku produktivity a kvality života; konstatuje, že psychosociální rizika a stres spojený s prací jsou častým strukturálním problémem, který souvisí s organizací práce, a že je možné docílit jejich prevence a omezení; zdůrazňuje, že je třeba provádět studie, zlepšit prevenci a sdílet osvědčené postupy a nástroje pro opětovné začlenění na trh práce;

10.  vyzývá k boji proti stigmatizaci duševních zdravotních problémů a poruch učení; podporuje iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí a podporu změn v této oblasti prostřednictvím rozvoje politik a opatření v oblasti prevence psychosociálních rizik na úrovni podniků; v této souvislosti oceňuje opatření sociálních partnerů v členských státech, která přispívají k pozitivní změně; připomíná význam řádné odborné přípravy poskytovatelů služeb v oblasti BOZP a inspektorů práce týkající se postupů řízení psychosociálních rizik; vyzývá k užší spolupráci a oživení iniciativ EU zabývajících se problematikou psychosociálních rizik v zaměstnání a k upřednostnění této problematiky v nadcházejícím strategickém rámci EU pro BOZP;

11.  uznává, že opětovné začlenění pracovníků, kteří mají problémy s užíváním návykových látek, představuje pro zaměstnavatele zvláštní problém; v tomto ohledu bere na vědomí příklad modelu Alna provozovaného švédskými sociálními partnery(15) na podporu pracovišť při přijímání proaktivních a včasných intervenčních opatření a na pomoc při rehabilitaci pracovníků, kteří mají problémy s návykovými látkami;

12.  vítá kampaň s názvem „Zdravá pracoviště: zvládání stresu“; zdůrazňuje, že součástí iniciativ zaměřených na zvládání pracovního stresu musí být hledisko pohlaví, neboť ženy potřebují specifické pracovní podmínky;

13.  zdůrazňuje, že je důležité více investovat do politiky prevence rizik a podpory kultury prevence; poukazuje na to, že kvalita služeb v oblasti prevence má zásadní význam pro podporu společností; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly účinné politiky, pokud jde o zdravou výživu, spotřebu alkoholu a tabáku a o kvalitu ovzduší, a aby podporovaly takové politiky na pracovištích; dále vyzývá členské státy, aby rozvíjely integrované zdravotnické služby se sociálními, psychologickými a pracovními službami a pracovním lékařstvím; vybízí členské státy, aby pracovníkům zajistily dostatečný přístup ke zdravotní péči, aby bylo možné včas odhalit nástup fyzického či duševního onemocnění a usnadnil se proces opětovného začleňování; připomíná, že včasné investice a preventivní opatření mohou z dlouhodobého hlediska snížit dlouhodobý psychosociální vliv na jednotlivce i celkové náklady pro společnost;

14.  žádá, aby politiky v oblasti opětovného začleňování:

–  byly v souladu s celoživotním přístupem ke vzdělávání, celoživotnímu učení, sociální politice a politice zaměstnanosti;

–  byly individuálně uzpůsobené, cílené a zaměřené na potřeby, aniž by kladly na účastníky požadavky, u nichž je nepravděpodobné, že by je v důsledku svého stavu byli schopni splnit;

–  byly participativní a založené na integrovaném přístupu a

–  respektovaly předpoklady, které jsou nezbytné pro umožnění účasti bez vytváření podmínek ohrožujících minimální životní příjem;

15.  domnívá se, že by členské státy měly poskytovat další cílené dávky pro osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, které by pokrývaly dodatečné náklady spojené mimo jiné s osobní podporou a pomocí, využíváním specifických zařízení a zdravotní a sociální péčí a vytvářely cenově dostupnou úroveň pro léčivé přípravky pro sociálně slabší skupiny; zdůrazňuje, že je třeba zajistit důstojnou úroveň invalidních a starobních důchodů;

Návrat do práce

16.  uznává, že práce je důležitým zdrojem pozitivního psychosociálního života jednotlivců a že začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob do pracovního procesu pomocí individuálně uzpůsobených opatření je klíčovým faktorem v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a také s sebou přináší další preventivní psychosociální výhody; zdůrazňuje, že začleňování osob, které se vracejí do práce po zranění nebo duševní či tělesné nemoci, má několik pozitivních účinků: má pozitivní účinek na dobré podmínky života jednotlivců, snižuje náklady na vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení a jednotlivé podniky, širším způsobem podporuje hospodářství, a to tak, že se systémy důchodového zabezpečení a sociálního zabezpečení stávají udržitelnějšími pro budoucí generace; bere na vědomí potíže pracovníků při vypořádávání se se systémy náhrad, které pro ně mohou znamenat zbytečná zpoždění při zajišťování léčby a v některých případech by mohly být odrazující; důrazně požaduje, aby se u všech správních postupů spojených s opětovným začleňováním pracovníků uplatňoval přístup zaměřený na zákazníka; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a příslušnými agenturami EU podnikly kroky na potlačení negativních účinků dlouhodobé nepřítomnosti v práci, jako jsou izolace, psychosociální obtíže, sociálně-ekonomické důsledky a dopady na zaměstnatelnost;

17.  zastává názor, že by členské státy a zaměstnavatelé měli přijmout pozitivní a na práci zaměřený přístup k pracovníkům se zdravotním postižením, starším pracovníkům a pracovníkům, kteří se vracejí po duševní či tělesné nemoci, včetně těch, kterým bylo diagnostikováno smrtelné onemocnění, a klást důraz na včasné posouzení schopnosti a ochoty pracovat, jimiž jednotlivec stále disponuje, a co nejdřív organizovat psychologické, sociální a zaměstnanecké poradenství a přizpůsobit pracoviště, a to s přihlédnutím k profesnímu profilu jednotlivce a sociálně-ekonomické situaci daného pracovníka; vybízí členské státy, aby zlepšily ustanovení ve svých systémech sociálního zabezpečení, která by upřednostňovala rychlý návrat do práce za předpokladu, že si to zaměstnanec přeje a pokud to jeho zdravotní stav dovolí;

18.  bere na vědomí pozitivní úlohu, kterou hrají sociální podniky, konkrétněji sociální podniky pro pracovní začleňování, při opětovném začleňování dlouhodobě nezaměstnaných zpět do pracovního procesu; vyzývá členské státy, aby těmto podnikům poskytly nezbytné uznání a technickou podporu;

19.  v této souvislosti podporuje odkaz na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol (A/RES/61/106) a na využívání Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, zdravotního postižení a zdraví (ICF) Světové zdravotnické organizace (WHO) ve všech relevantních opatřeních a politikách; sdílí názor, že zdravotní postižení je zdravotní zkušeností, k níž dochází v určitém sociálně-ekonomickém kontextu;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly a poskytly zaměstnavatelům pokyny pro osvědčené postupy a zaškolování k tomu, jak rozvíjet a provádět plány opětovného začleňování, s cílem zajistit nepřetržitý dialog mezi sociálními partnery a zajistit, aby byli zaměstnanci informováni o svých právech od začátku procesu návratu do práce; rovněž podporuje výměnu osvědčených postupů v rámci členských států a mezi členskými státy, v profesních komunitách, mezi sociálními partnery, nevládními organizacemi a tvůrci politik o opětovném začlenění pracovníků, kteří se zotavují z nemoci nebo ze zranění;

21.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery poskytly externí podporu ve formě poradenství a technické podpory malým a středním podnikům a mikropodnikům s omezenými zkušenostmi s pracovní rehabilitací a opatřeními v oblasti návratu do zaměstnání; uznává, že při provádění opatření na úrovni společností je důležité zohlednit situaci, konkrétní potřeby a problémy s dodržováním příslušných předpisů nejen ze strany mikropodniků a malých a středních podniků, ale také ze strany některých odvětví veřejných služeb; zdůrazňuje, že zvyšování povědomí, výměna osvědčených postupů, konzultace a internetové platformy mají při podpoře malých a středních podniků a mikropodniků v tomto procesu zásadní význam; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely praktické nástroje a pokyny, které mohou pomoci podpořit malé a střední podniky a mikropodniky s omezenými zkušenostmi s pracovní rehabilitací a opatřeními v oblasti návratu do zaměstnání; uznává význam investování do vzdělávání v oblasti managementu;

22.  bere na vědomí riziko, že nápaditější přístupy k opětovnému začleňování osob, které jsou nejvíc vzdálené trhu práce, mohou být zbaveny financování ve prospěch užšího přístupu založeného na snadno měřitelných výsledcích; vyzývá proto Komisi, aby zlepšila financování přístupů zdola nahoru v rámci strukturálních fondů, zejména v rámci ESF;

23.  bere na vědomí úspěch individuálního řízení případů v různých programech, které pracovníkům umožňují návrat do zaměstnání, a zdůrazňuje potřebu individuálně navržené a integrované podpory ze strany sociálních pracovníků nebo určených poradců, je přesvědčen, že je zásadní, aby podniky zůstaly s pracovníky, nebo jejich zástupci, během nepřítomnosti kvůli nemoci nebo zranění v úzkém kontaktu;

24.  domnívá se, že politiky v oblasti návratu do zaměstnání by měly být zahrnuty do širšího uceleného přístupu ke zdravému pracovnímu životu s cílem zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí z hlediska tělesného a duševního zdraví během celého pracovního života a umožnit všem pracovníkům aktivní a zdravé stárnutí; zdůrazňuje klíčový význam komunikace, pomoc odborníků na řízení pracovní rehabilitace (pracovních asistentů) a integrovaného přístupu zahrnujícího všechny dotčené strany v oblasti úspěšné fyzické a pracovní rehabilitace pracovníků; domnívá se, že by ústředním bodem systémů pro návrat do práce mělo být pracoviště; chválí úspěch nebyrokratického a praktického přístupu rakouského programu fit2work(16), který klade důraz na snadnou komunikaci přístupnou všem pracovníkům (jako je používání zjednodušeného jazyka);

25.  zdůrazňuje, že je důležité udržet osoby se sníženou pracovní schopností v zaměstnání, a to i tím, že se zajistí, aby měly malé a střední podniky a mikropodniky zdroje, které potřebují na to, aby toho efektivně dosáhly; důrazně podporuje opětovné začleňování pracovníků, kteří se zotavují z nemoci a zranění, do kvalitního zaměstnání, pokud si to zaměstnanec přeje a pokud to zdravotní stav dovolí, prostřednictvím rekvalifikace a zvyšování kvalifikace na otevřeném trhu práce; zdůrazňuje, že je důležité zaměřit politická opatření na pracovní schopnosti jednotlivců a ukázat zaměstnavateli výhody udržení zkušeností a znalostí pracovníka, o kterého by mohl přijít kvůli trvalé pracovní neschopnosti; zároveň však uznává význam existence spolehlivé sítě zabezpečení prostřednictvím vnitrostátního systému sociálního zabezpečení pro osoby, které se nemohou do zaměstnání vrátit;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly aktivní politiky týkající se trhu práce a politické pobídky pro zaměstnavatele na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a chronickými nemocemi včetně vhodných úprav a odstranění překážek na pracovišti, s cílem usnadnit jejich opětovné začlenění; připomíná, že je nezbytné informovat společnosti a dotčené osoby o stávajících pobídkách a právech;

27.  v této souvislosti uznává, že při návratu do zaměstnání hrají důležitou úlohu flexibilní, individuálně přizpůsobené a adaptivní způsoby organizace práce, jako je např. práce z domova, pružná pracovní doba, přizpůsobené vybavení a zkrácená pracovní doba; zdůrazňuje, že je důležité podporovat brzký a postupný návrat do práce (pokud to umožňuje zdravotní stav), který by mohl být doprovázen částečnou dávkou v nemoci, s cílem zajistit, aby jednotlivci netrpěli v důsledku návratu do práce ztrátou příjmů; při současném zachování finančních pobídek pro podnikání; zdůrazňuje, že tato opatření, mezi něž patří geografická, časová a funkční flexibilita, musí být pozitivní jak pro pracovníky, tak pro zaměstnavatele a musí usnadňovat organizaci řízení práce a zohledňovat změny ve výrobních cyklech;

28.  oceňuje vnitrostátní programy a iniciativy, které pomáhají k opětovnému začlenění osob s chronickým onemocněním do kvalitního zaměstnání, jako je německý program „Job4000“(17), který využívá integrovaný přístup na zlepšení stabilní profesní integrace osob s těžkým zdravotním postižením a konkrétními obtížemi při hledání práce, a zřízení agentur pro opětovné začleňování, které pomáhají lidem s chronickým onemocněním nalézt práci, jež je přizpůsobena jejich situaci a schopnostem(18);

29.  bere na vědomí důležité psychologické přínosy a zvýšenou produktivitu spojenou s vysokou úrovní autonomie na pracovišti; domnívá se, že určitý stupeň autonomie na pracovišti může mít zásadní význam pro usnadňování procesu opětovného začleňování nemocných a zraněných pracovníků s různým zdravotním stavem a potřebami;

30.  uznává hodnotu návratu do práce v procesu péče, neboť práce mnoha jednotlivcům umožňuje finanční nezávislost a zlepšuje život, což může být někdy rozhodujícím faktorem v procesu zotavování;

31.  vyzývá členské státy, aby neodebíraly okamžitě sociální dávky, pokud lidé s chronickým onemocněním získají zaměstnání, protože jim tím pomohou vyhnout se „pasti sociálních dávek“;

Změna postojů k opětovnému začlenění pracovníků

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery ve svých sděleních, pokynech a politikách zajistily, aby zaměstnavatelé považovali proces opětovného začleňování pracovníků za příležitost těžit z dovedností, kvalifikace a zkušeností pracovníků; zastává názor, že zaměstnavatelé a zástupci pracovníků jsou od samého počátku důležitými aktéry v procesu návratu do práce a jsou součástí rozhodovacího procesu;

33.  připomíná články 26 a 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, které zavazují smluvní strany, aby organizovaly, posilovaly a rozšiřovaly rehabilitační služby a programy, zejména v oblasti zdraví, zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních služeb, a aby podporovaly pracovní příležitosti a kariérní postup pro osoby se zdravotním postižením na trhu práce a pomáhaly jim při návratu do zaměstnání;

34.  zdůrazňuje, že zvyšování informovanosti o politikách a programech v oblasti pracovní rehabilitace a návratu do zaměstnání a zlepšení podnikové kultury jsou rozhodujícími faktory úspěchu v procesu návratu do zaměstnání a v boji proti negativním postojům, předsudkům a diskriminaci; domnívá se, že týmy odborníků, jako jsou psychologové a mentoři vyškolení v oblasti profesní rehabilitace, by mohly být účinně sdíleny různými společnostmi, aby jejich odborných znalostí mohly využívat i menší podniky; zastává názor, že v tomto procesu existuje prostor i pro podporu a vzájemné doplňování se ze strany nevládních organizací a dobrovolníků;

35.  vyjadřuje uznání podnikům, které přijaly iniciativy na podporu osob se zdravotními problémy, zdravotním postižením nebo se sníženou pracovní schopností, např. zajištěním komplexních preventivních programů, úpravou pracovních úkolů, odbornou přípravou a rekvalifikací nebo přípravou ostatních zaměstnanců na změněné schopnosti vracejících se pracovníků, což pomáhá jejich opětovnému začlenění; důrazně vybízí další podniky, aby se zapojily do tohoto úsilí a předložily takové iniciativy; považuje za zásadní, aby opatření usnadňující opětovné začleňování pracovníků v rámci podniků byla nedílnou součástí podnikové kultury;

36.  žádá lepší pochopení problémů a diskriminace vedoucích k nedostatku příležitostí pro osoby se zdravotními problémy nebo zdravotním postižením, konkrétně problémů, jako je např. nedostatek porozumění, předsudky, vnímání nízké výkonnosti a sociální stigmatizace;

37.  zastává názor, že vzdělávání a změny v podnikové kultuře i kampaně na celoevropské úrovni, jako je kampaň „Vision Zero“, sehrávají důležitou úlohu při iniciovaní změn názorů ve veřejnosti; požaduje zvyšování povědomí o demografických výzvách, jimž čelí evropské trhy práce; považuje za nepřijatelné, že jsou starší osoby často vystaveny diskriminaci na základě věku; zdůrazňuje význam kampaní zaměřených na boj proti diskriminaci na základě věku pracovníků a na podporu opatření v oblasti prevence a zdraví a bezpečnosti při práci, vyzývá členské státy, aby vzaly v úvahu zjištění pilotního projektu Parlamentu týkajícího se zdraví a bezpečnosti starších pracovníků;

38.  zastává názor, že rámce vnitrostátních politik mají rozhodující vliv na vytváření prostředí podporujícího řízení věkové struktury na pracovišti a aktivní a zdravé stárnutí; domnívá se, že by tato opatření mohla být účinně podporována prostřednictvím opatření EU, jako jsou politiky, pokyny, výměny znalostí a využívání různých finančních nástrojů, např. ESF a ESI fondů; vyzývá členské státy, aby propagovaly rehabilitační a reintegrační opatření pro starší pracovníky, je-li to možné a přejí-li si to příslušní jednotlivci, např. provedením výsledků pilotního projektu EU týkajícího se zdraví a bezpečnosti starších pracovníků;

39.  uznává, že lidé, u kterých bylo diagnostikováno smrtelné onemocnění, mají nadále základní právo na práci; dále uznává, že tyto osoby čelí specifickému souboru problémů, pokud jde o jejich zaměstnání, které se liší od problémů, jimž čelí jiné skupiny pacientů, neboť často mají málo času na přizpůsobení se jejich měnícímu se stavu a na úpravu jejich pracoviště; vyzdvihuje iniciativy, jako je kampaň Dying to Work zaměřená na zvyšování povědomí o této specifické skupině problémů; vybízí zaměstnavatele, aby co nejvíce vedli dialog se zaměstnanci s terminální diagnózou, aby se zajistilo provedení všech potřebných a možných úprav, které umožní zaměstnanci pokračovat v práci, pokud si to přeje; má za to, že pro mnohé pacienty je setrvání na pracovišti z osobního, psychologického nebo ekonomického hlediska nezbytné a je zásadní pro jejich důstojnost a kvalitu života; naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly vhodné přizpůsobení pracovišť jedinečnému souboru problémů, jimž tato skupina osob čelí; vyzývá Komisi, aby řešila nedostatek údajů o zaměstnaneckém postavení osob s rakovinou a aby podporovala shromažďování kvalitnějších údajů, které budou srovnatelné mezi členskými státy, s cílem zlepšit podpůrné služby pro ně určené;

40.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet a aktualizovat dovednosti pracovníků, aby odpovídaly potřebám podniku a trhu, se zvláštním důrazem na digitální dovednosti, a to prostřednictvím poskytování odpovídající odborné přípravy a přístupu k celoživotnímu učení; zdůrazňuje zvyšující se digitalizaci trhu práce; poukazuje na to, že zlepšení digitálních dovedností může být nedílnou součástí přípravy na návrat do práce, především pro starší obyvatelstvo;

41.  konstatuje, že jak formální, tak neformální pečovatelé hrají klíčovou úlohu při pracovní rehabilitaci; uznává, že 80 % péče poskytované v Evropě zajišťují neplacení pečovatelé(19) a že poskytování péče výrazně snižuje dlouhodobé vyhlídky této skupiny osob na zaměstnání; dále uznává, že vzhledem k tomu, že většinu pečovatelů představují ženy, má otázka zaměstnanecké situace pečovatelů jasný genderový rozměr; vyzývá Unii, členské státy a zaměstnavatele, aby věnovali zvláštní pozornost dopadům na zaměstnanost, pokud jde o pečovatele;

º

º  º

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0411.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0474.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0318.

(5)

Úř. věst. C 102 E, 24.4. 2008, s. 321.

(6)

https://osha.europa.eu/cs/tools-and-publications/publications/reports/psychosocial-risks-eu-prevalence-strategies-prevention/view

(7)

Ústav pro měření a hodnocení ve zdravotnictví (2016), Global Burden of Disease (Globální zátěž onemocnění), vizualizace porovnání údajů: http://vizhub.healthdata.org/gbd-compare

(8)

Vědecká skupina Evropského fóra o alkoholu a zdraví (2011), Alkohol, práce a produktivita: https://ec.europa.eu/health//sites/health/files/alcohol/docs/science_02_en.pdf

(9)

Eurofound (2012), „Užívání alkoholu a drog na pracovišti“: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_files/docs/ewco/tn1111013s/tn1111013s.pdf

(10)

Eurofound’s Third European Quality of Life Survey 2001–2012, https://www.eurofound.europa.eu/surveys/european-quality-of-life-surveys/european-quality-of-life-survey-2012

(11)

s. 7, https://ec.europa.eu/health//sites/health/files/social_determinants/docs/final_sum_ecorys_web.pdf

(12)

s. 7, hlavní zjištění na https://www.oecd.org/els/emp/42699911.pdf

(13)

s. 5, https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/policies/docs/2017_chronic_framingdoc_en.pdf

(14)

Eurostat, 2011, ad hoc modul LFS, uvedeno na: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/policies/docs/2017_chronic_framingdoc_en.pdf

(15)

http://www.alna.se/in-english

(16)

„EU-OSHA – případová studie z Rakouska – program Fit2Work“ https://osha.europa.eu/en/tools-and-publications/publications/austria-fit2work/view

(17)

Zdroj: Výstup projektu Pathways č. 5.2 „Scoping Paper on the Available Evidence on the Effectiveness of Existing Integration and Re-Integration into Work Strategies for Persons with Chronic Conditions“ (Rámcový dokument o dostupných důkazech o účinnosti stávajících strategií pro začleňování a opětovné začleňování osob s chronickým onemocněním do práce).

(18)

Zdroj: Return to work coaching services for people with a chronic disease by certified „experts by experience“: the Netherlands. Case Study. EU-OSHA (Mentorské služby v oblasti návratu do práce osob trpících chronickým onemocněním pomocí osvědčených „odborníků se zkušenostmi“: Nizozemsko. Případová studie. EU-OSHA

(19)

http://www.ecpc.org/WhitePaperOnCancerCarers.pdf


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Předpokládaná délka života v EU mění věkovou strukturu. V roce 2015 byla očekávaná délka života při narození v 28 členských státech EU 83,3 let u žen a 77,9 let u mužů. Počet roků prožitých ve zdraví bez omezení však bývá nižší, zejména v některých členských státech. Spolu s prodloužením průměrného věku odchodu do důchodu představuje delší střední délka života pro Evropu a členské státy významné výzvy nejen z hlediska systémů zdravotní péče, ale také z hlediska trhů práce. Zpravodajka se snaží nalézt přístup, který přispěje k určení politických řešení potřebných k tomu, aby náš trh práce a) byl inkluzívnější a reagoval na potřeby stárnoucích a nemocných osob a b) byl méně náchylný ke ztrátě dovedností způsobené nečinností na trhu práce. Zpravodajka se pokusila navrhnout opatření, která pomohou zjednodušit opětovné začlenění pracovníků po úrazu nebo nemoci na trhu práce.

Zpravodajka sdílí názor, že rehabilitace pracovníků má tři různé aspekty: první je lékařský, druhý pracovní (nebo profesní) a třetí sociální. Zpráva se zaměřuje především na pracovní rehabilitaci a složité postupy, jimž čelí jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, kteří se chtějí vrátit do práce (postupy a iniciativy, které mají usnadnit opětovné začlenění na pracovišti). Současně si zpráva klade za cíl poukázat na to, že úspěšná rehabilitace a návrat do práce zahrnují všechny tři aspekty.

Tato zpráva rovněž obsahuje doporučení, která mají povzbudit členské státy k tomu, aby se poučily z příkladů osvědčených postupů a přístupů. Současně se tak pokouší zjistit, ve kterých oblastech může EU poskytnout přidanou hodnotu a znalosti, aby dále podporovala politiky, které pak pomohou členským státům při podpoře opětovného začleňování pracovníků na trhu práce.

Zpravodajka se domnívá, že EU může být prospěšná v tom, že členským státům pomůže rozvíjet:

•  preventivní opatření;

•  komplexní politické reakce v členských státech, včetně včasného zásahu, institucionální spolupráci všech příslušných zúčastněných stran, individualizovaný přístup;

•  kulturní posun: uvědomění si potřeby péče o tyto pracovníky, pozitivní vnímání těchto pracovníků ve společnosti a přijetí opatření k zajištění celoživotní psychosociální pohody pracovníků.

Kromě toho zpráva zkoumá přesvědčivé hospodářské důvody pro to, aby byly zavedeny politiky, které pracovníkům pomohou vrátit se na otevřený trh práce. Například organizace s věkově vyváženějším zaměstnaneckým uspořádáním se potýkají s nižší fluktuací a mohou být produktivnější, protože čerpají z většího množství dovedností a zkušeností. Ze zaměstnaneckých průzkumů konfederace Business Europe často vyplývá, že starší pracovníci projevují větší pracovní nasazení a že svým výkonem mohou předčit i mladší pracovníky, pokud jde o řešení problémů a vůdčí kvality. Pozitivní účinky platí nejen v souvislosti s věkem, ale i s rozmanitostí. Návrat do pracovního procesu podporuje seberealizaci a nezávislost jedinců a má taktéž pozitivní hospodářský dopad na společnost, což vede k menší závislosti na sociálních systémech členských států. Jak potvrzují výzkum MOP(1), v porovnání s ostatními zaměstnanci podniku jsou lidé se zdravotním postižením spolehlivými zaměstnanci se srovnatelnou produktivitou, nižší mírou úrazovosti na pracovišti a vyšší mírou zachování pracovních míst. Představují nevyužitý zdroj talentu a dovedností, včetně technických kompetencí, pokud mají přístup ke vzdělávání a přenositelné dovednosti z každodenního života. Osoby, které utrpěly zdravotní postižení při práci, mají často kromě svých odborných dovedností také cenné zkušenosti.

Jak zdůraznila ve své práci agentura EU-OSHA, návrat do práce může být pro podniky složitým procesem, který zahrnuje nejen posouzení dopadu na rozpočet, ale i know-how. Pro menší podniky může být tento proces obzvláště těžký. Externí technická a finanční podpora může zaměstnavatelům pomoci při vypracovávání individuálních opatření a stanovování způsobů opětovného začlenění osob, které se vrátí do práce po skončení pracovní neschopnosti. Vhodně přidělená finanční podpora z fondů EU by mohla sehrávat významnou úlohu při podpoře změny. Veškerá podpora však musí jít ruku v ruce se skutečnou změnou organizační kultury na straně podniků.

EU hraje významnou úlohu při podporování a posilování vnitrostátních reforem trhu práce, při výměně inovativních myšlenek a vytváření úspěšných politických rámců. Zpravodajka souhlasí se stanoviskem vyjádřeným strategickým rámcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle něhož se díky právním předpisům dosáhlo v EU vysoké úrovně ochrany pracovníků a vypracoval společný soubor definic, norem, metod a nástrojů prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k různorodosti modelů by však členské státy měly k dosažení výsledků rovněž využívat referenčního srovnávání, určovat a vyměňovat si osvědčené postupy, zvyšovat povědomí, stanovovat dobrovolné normy a používat uživatelsky vstřícné nástroje informačních technologií.

Zpravodajka rovněž upozorňuje na výskyt psychosociálních rizik na pracovišti a zastává názor, že k zvládnutí těchto rizik je nezbytné přijmout opatření a neustále bojovat proti stigmatu, jež se s takovýmito poruchami pojí.

(1)

http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---ed_emp/---ifp_skills/documents/publication/wcms_167204.pdf


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

7.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Michael Detjen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Marian Harkin, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Miroslavs Mitrofanovs, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Claude Rolin, Siôn Simon, Marita Ulvskog, Renate Weber, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Sergio Gutiérrez Prieto, Dieter-Lebrecht Koch, Eduard Kukan, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, António Marinho e Pinto, Rory Palmer, Jasenko Selimovic, Monika Vana, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Dietmar Köster, Renaud Muselier


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Marian Harkin, António Marinho e Pinto, Jasenko Selimovic, Renate Weber

ECR

Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Jana Žitňanská

ENF

Dominique Martin

GUE/NGL

Patrick Le Hyaric, Paloma López Bermejo

NI

Lampros Fountoulis

PPE

Georges Bach, Andrea Bocskor, David Casa, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Eduard Kukan, Jérôme Lavrilleux, Elisabeth Morin-Chartier, Renaud Muselier, Claude Rolin

S&D

Guillaume Balas, Michael Detjen, Elena Gentile, Sergio Gutiérrez Prieto, Agnes Jongerius, Jan Keller, Dietmar Köster, Miapetra Kumpula-Natri, Rory Palmer, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Siôn Simon, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

VERTS/ALE

Miroslavs Mitrofanovs, Terry Reintke, Monika Vana

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 22. června 2018Právní upozornění