Postup : 2016/0361(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0216/2018

Předložené texty :

A8-0216/2018

Rozpravy :

PV 15/04/2019 - 17
CRE 15/04/2019 - 17

Hlasování :

PV 16/04/2019 - 8.13
CRE 16/04/2019 - 8.13

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0371

ZPRÁVA     ***I
PDF 757kWORD 99k
25.6.2018
PE 610.851v02-00 A8-0216/2018

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků

(COM(2016)0851 – C8-0478/2016 – 2016/0361(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Gunnar Hökmark

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků

(COM(2016)0851 – C8-0478/2016 – 2016/0361(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0851),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0478/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0216/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh 1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(1)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

2016/0361 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(2),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Dne 9. listopadu 2015 vydala Rada pro finanční stabilitu specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty („standard TLAC“), které byly schváleny skupinou G20 v listopadu 2015. Standard TLAC vyžaduje od globálních systémově významných bank, označovaných v rámci Unie jako globální systémově významné instituce, aby měly dostatečné množství vysoce absorpčních (rekapitalizovatelných) závazků pro zajištění rychlé a hladké absorpce ztrát a rekapitalizace při řešení krize. Ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015(4) se Komise zavázala, že do konce roku 2016 předloží legislativní návrh, který by umožnil zavedení standardu TLAC v mezinárodně dohodnuté lhůtě do roku 2019.

(2)  Zavedení standardu TLAC v Unii musí zohlednit stávající minimální požadavek týkající se jednotlivých institucí na kapitál a způsobilé závazky („MREL“) vztahující se na všechny úvěrové instituce a investiční podniky v Unii, jak je stanoveno ve směrnici Evropské unie a Rady 2014/59/EU(5). Jelikož TLAC a MREL sledují stejný cíl – zajistit, aby měly instituce v Unii dostatečnou schopnost absorbovat ztráty a rekapitalizace – měly by být tyto dva požadavky vzájemně se doplňujícími prvky společného rámce. Z technického hlediska by harmonizovaná minimální úroveň dle standardu TLAC pro globální systémově významné instituce („minimální požadavek TLAC“) měla být zavedena do právních předpisů Unie prostřednictvím změny nařízení (EU) č. 575/2013(6), zatímco konkrétní navýšení pro globální systémově významné instituce a konkrétní požadavek pro jiné než globální systémově významné instituce, označovaný jako minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky, by měly být řešeny prostřednictvím cílených změn směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014(7). Příslušná ustanovení tohoto nařízení týkající se schopnosti absorpce ztrát a rekapitalizace institucí by měla být konzistentně uplatňována společně s ustanoveními výše uvedených právních předpisů a směrnice 2013/36/EU(8).

(3)  Absence harmonizovaných pravidel v členských státech zúčastněných v jednotném mechanismu pro řešení krizí s ohledem na zavedení standardu TLAC by vedla k vytvoření dodatečných nákladů a právní nejistoty ▌a ke ztížení použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů pro přeshraniční instituce. Tato absence harmonizovaných pravidel Unie také vede k narušování soutěže na vnitřním trhu vzhledem k tomu, že náklady pro instituce spojené s nutností dodržovat stávající požadavky a standard TLAC se mohou v rámci zúčastněných členských států výrazně lišit. Z toho důvodu je nutné odstranit uvedené překážky fungování vnitřního trhu a zabránit narušování soutěže vyplývajícímu z absence harmonizovaných pravidel týkajících se zavedení standardu TLAC. Proto je vhodným právním základem tohoto nařízení článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) podle výkladu v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(4)  Nařízení (EU) č. 806/2014 by v souladu se standardem TLAC mělo i nadále uznávat strategii zahájení řešení krize v jednom okamžiku a také strategii zahájení řešení krize ve více okamžicích. Na základě strategie zahájení řešení krize v jednom okamžiku je řešena krize pouze v jednom subjektu skupiny (obvykle se jedná o mateřský podnik), zatímco jiné subjekty skupiny (obvykle provozní dceřiné podniky) nejsou zařazeny do řešení krize, ale přesouvají své ztráty a potřeby v oblasti rekapitalizace na subjekt v režimu řešení krize. Na základě strategie zahájení řešení krize ve více okamžicích může být krize řešena ve více než jednom subjektu skupiny. Za účelem účinného uplatňování požadované strategie řešení krize je důležité jasně identifikovat subjekty, u nichž je třeba řešit krizovou situaci („subjekty “„v režimu řešení krize“), a dceřiné podniky, které do nich patří („skupiny “„v režimu řešení krize“). Tato identifikace je navíc důležitá také pro určení úrovně uplatňování pravidel týkajících se schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace, kterou by měly finanční podniky dodržet. Je proto nutné zavést pojmy „subjekt v režimu řešení krize“ a „skupina v režimu řešení krize“ a změnit nařízení (EU) č. 806/2014 s ohledem na plánování řešení krize skupiny, aby měl Jednotný výbor pro řešení krizí (dále jen „výbor“) výslovnou povinnost určit subjekty v režimu řešení krize a skupiny v režimu řešení krize v rámci skupiny a odpovídajícím způsobem posoudit důsledky veškerých plánovaných opatření k řešení krize v rámci skupiny, a zajistit tak účinné řešení krize na úrovni skupiny.

(5)  Výbor by měl zajistit, aby instituce měly dostatečnou schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace pro zajištění hladké a rychlé absorpce ztrát a rekapitalizace při řešení krize s minimálním dopadem na finanční stabilitu a daňové poplatníky. Toho by se mělo dosáhnout tím, že instituce budou dodržovat minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky týkající se jednotlivých institucí, jak stanoví nařízení (EU) č. 806/2014.

(6)  Za účelem sladění jmenovatelů, které měří schopnost institucí, pokud jde o absorpci ztrát a rekapitalizaci, se jmenovateli uvedenými ve standardu TLAC by MREL měl být vyjádřen jako procentní podíl částky celkové rizikové expozice a míry expozice pákového poměru příslušné instituce.

(7)  Kritéria způsobilosti pro závazky pro MREL by měla být důsledně sladěna s kritérii uvedenými v nařízení (EU) č. 575/2013 pro minimální požadavek TLAC v souladu s doplňkovými úpravami a požadavky zavedenými v tomto nařízení. Zejména určité dluhové nástroje s vloženou derivátovou složkou, jako jsou určité strukturované dluhopisy, by měly být způsobilé splňovat MREL do té míry, že mají pevnou výši jistiny splatnou v okamžiku splatnosti, ačkoliv s derivátem je spojen pouze dodatečný výnos a závisí na výkonu referenčního aktiva. S ohledem na jejich pevnou výši jistiny by tyto nástroje měly být vysoce absorpční z hlediska ztráty a snadno rekapitalizovatelné při řešení krize.

(8)  Rozsah závazků pro splnění MREL zahrnuje v zásadě všechny závazky vyplývající z pohledávek vznikajících od nezajištěných věřitelů bez přednostních práv (nepodřízené závazky), pokud splňují konkrétní kritéria způsobilosti uvedená v tomto nařízení. Pro zvýšení způsobilosti institucí k řešení krize prostřednictvím efektivního použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů by výbor měl být schopen požadovat, aby požadavek specifický pro instituci byl plněn podřízenými závazky, zejména tehdy, když existují jasné známky toho, že věřitelé s rekapitalizovanými závazky pravděpodobně ponesou ztráty při řešení krize, které by překročily jejich potenciální ztráty v platební neschopnosti. Požadavek plnit MREL s podřízenými závazky by měl být vyžadován pouze pro úroveň nezbytnou k zabránění tomu, aby ztráty věřitelů v případě řešení krize převýšily ztráty, které by jim vznikly v případě platební neschopnosti. Případné podřízení dluhových nástrojů požadované výborem pro MREL by se nemělo dotýkat možnosti částečně plnit minimální požadavek TLAC s nepodřízenými dluhovými nástroji v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013, jak povoluje standard TLAC.

(9)  MREL by měl institucím umožňovat absorpci ztrát očekávaných při řešení krize a rekapitalizaci instituce po vyřešení krize. Výbor by na základě jimi zvolené strategie řešení krize měl řádně odůvodnit uloženou úroveň MREL, zejména s ohledem na potřebu a úroveň požadavku uvedeného v článku 104a směrnice 2013/36/EU, pokud jde o částku na rekapitalizaci. Jako taková by tato úroveň měla zahrnovat souhrn objemů ztrát očekávaných při řešení krize, který odpovídá požadavkům instituce na kapitál a částku na rekapitalizaci, která instituci umožní, aby po vyřešení krize splnila požadavky na svůj kapitál potřebný pro získání povolení k pokračování činností na základě zvolené strategie řešení krize. MREL by měl být vyjádřen jako procentní podíl částky celkové rizikové expozice a míry expozice pákového poměru a instituce by měly splňovat úrovně vyplývající z těchto dvou měření současně. Výbor by měl být schopen v řádně odůvodněných případech upravit částky na rekapitalizaci tak, aby odpovídajícím způsobem odrážely také zvýšená rizika, která ovlivňují způsobilost k řešení krize vyplývající z modelu podnikání, profilu financování a celkového rizikového profilu skupiny v režimu řešení krize, a tudíž v takových omezených okolnostech vyžadovat, aby částky na rekapitalizaci uvedené v čl. 12d odst. 3 a 4 prvním pododstavci byly překročeny.

(10)  Pro zvýšení způsobilosti k řešení krize by výbor měl mít možnost kromě minimálního požadavku TLAC podle nařízení (EU) č. 575/2013 uložit globálním systémově významným institucím i specifický MREL. Tento MREL specifický pro instituci může být uložen pouze v případě, že minimální požadavek TLAC pro absorpci ztrát a rekapitalizaci globální systémově významné instituce v rámci zvolené strategie řešení krize není dostatečný.

(11)  Při stanovení úrovně MREL by výbor měl posoudit stupeň systémového významu instituce a potenciální nepříznivý dopad jejího selhání na finanční stabilitu. Měl by zohlednit potřebu rovných podmínek mezi globálními systémově významnými institucemi a jinými srovnatelnými institucemi se systémovým významem v rámci zúčastněných členských států. MREL institucí, které nejsou považovány za globální systémově významné instituce, ale jejichž systémový význam v rámci zúčastněných členských států je srovnatelný se systémovým významem globálních systémově významných institucí, by se tudíž neměl neúměrně odlišovat od úrovně a složení MREL obecně stanoveného pro globální systémově významné instituce.

(12)  Podobně jako v případě pravomocí svěřených příslušným orgánům směrnicí 2013/36/EU by měl mít výbor možnost uložit vyšší úrovně MREL a zároveň flexibilněji řešit případná porušení těchto úrovní, zejména zmírněním automatických důsledků těchto porušení ve formě omezení nejvyšších rozdělitelných částek (dále jen „MDA“). Výbor by měl mít možnost poskytnout institucím pokyny ohledně toho, jak mohou splnit dodatečné částky na pokrytí ztrát při řešení krize, které jsou nad úrovní požadavků na jejich kapitál stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2013/36/EU, a/nebo zajištění dostatečné důvěry trhu v tuto instituci po vyřešení krize. Pro zajištění souladu se směrnicí 2013/36/EU mohou být pokyny k pokrytí dodatečných ztrát poskytnuty pouze v případě, že příslušné orgány dohledu v souladu se směrnicí 2013/36/EU požádají o „kapitálové pokyny“, a neměly by překročit úroveň požadovanou v těchto pokynech. Pokud jde o částku na rekapitalizaci, úroveň požadovaná v pokynech pro zajištění důvěry trhu by měla umožnit instituci pokračovat v plnění podmínek pro povolení po příslušné časové období a zároveň instituci umožnit pokrýt náklady týkající se restrukturalizace jejích činností po vyřešení krize. Tato rezerva na důvěru trhu by neměla překračovat požadavek kombinované kapitálové rezervy podle směrnice 2013/36/EU, pokud není nutná vyšší úroveň pro zajištění toho, aby po vyřešení krize subjekt i nadále splňoval podmínky pro své povolení na příslušné období. V případech, kdy subjekt soustavně nemá dodatečný kapitál a způsobilé závazky očekávané na základě pokynů, by měl mít výbor možnost požadovat, aby se částka MREL zvýšila tak, aby pokryla částku uvedenou v pokynech. Pro účely posouzení toho, zda se jedná o soustavné selhávání, by výbor měl brát v úvahu vykazování subjektu ohledně MREL, jak vyžaduje směrnice 2014/59/EU.

(13)  V souladu s nařízením č. 575/2013 by instituce, které splňují požadavky na to, aby mohly být subjekty v režimu řešení krize, měly podléhat MREL pouze na konsolidované úrovni skupiny v režimu řešení krize. To znamená, že subjekty v režimu řešení krize by měly být povinny vydat externím věřitelům třetí strany, kteří by měli rekapitalizované závazky, způsobilé nástroje a položky ke splnění MREL, pokud by se subjekt dostal do režimu řešení krize.

(14)  Instituce, které nejsou subjekty v režimu řešení krize, by měly dodržovat požadavek specifický pro instituci na individuálním základě. Potřeby těchto institucí s ohledem na absorpci ztrát a rekapitalizaci by měly obecně pokrývat jejich příslušné subjekty v režimu řešení krize prostřednictvím toho, že subjekty v režimu řešení krize získají způsobilé závazky vydané uvedenými institucemi, a jejich odpisem nebo konverzí na nástroje účasti, pokud uvedené instituce již nejsou životaschopné. Jako takový by MREL vztahující se na instituce, které nejsou subjekty v režimu řešení krize, měl být uplatňován společně a konzistentně s požadavky platnými pro subjekty v režimu řešení krize. To by výboru mělo umožnit řešit krizi skupiny v režimu řešení krize, aniž by byly do procesu řešení krize zahrnuty některé její dceřiné podniky, čímž by se zabránilo možnému narušení trhu. S výhradou souhlasu výboru by mělo být možné nahradit vydání způsobilých závazků subjektům v režimu řešení krize kolateralizovanými zárukami mezi subjektem v režimu řešení krize a jeho dceřinými podniky, které by se uplatnily při splnění časových podmínek odpovídajících podmínkám odpisu nebo konverze způsobilých závazků. Zajištění záruky by mělo být vysoce likvidní s minimálním tržním a úvěrovým rizikem. Výbor by měl mít rovněž možnost úplně upustit od uplatňování MREL na instituce, které nejsou subjekty v režimu řešení krize, pokud jsou jak subjekt v režimu řešení krize, tak jeho dceřiné podniky usazeny ve stejném zúčastněném členském státě.

(15)  Uplatnění MREL na instituce, které nejsou subjekty v režimu řešení krize, by mělo odpovídat zvolené strategii řešení krize. Především by nemělo měnit vlastnický vztah mezi institucemi a jejich skupinou v režimu řešení krize poté, co byly uvedené instituce rekapitalizovány.

(16)  Jakékoliv porušení minimálního požadavku TLAC a MREL by mělo být odpovídajícím způsobem řešeno a napraveno příslušnými orgány, orgány příslušnými k řešení krize a výborem. Jelikož porušení uvedených požadavků by mohlo tvořit překážku způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize, měly by být stávající postupy na odstranění překážek způsobilosti zkráceny tak, aby byla vhodným způsobem vyřešena jakákoliv porušení těchto požadavků. Výbor by měl rovněž mít možnost požadovat od institucí, aby upravily profily splatnosti způsobilých nástrojů a položek a aby připravily a realizovaly plány na obnovení úrovně uvedených požadavků.

(17)  Toto nařízení dodržuje základní práva a respektuje zásady zakotvené zejména v Listině základních práv, zejména právo na vlastnictví a svobodu podnikání, a je nutno je v souladu s těmito právy a zásadami uplatňovat.

(18)  Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy stanovení jednotných pravidel pro účely rámce Unie pro ozdravné postupy a řešení krize bank, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout toto nařízení v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(19)  Aby byla na uplatňování tohoto nařízení poskytnuta dostatečná časová lhůta, mělo by se uplatňovat [18 měsíců od data jeho vstupu v platnost],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.  Ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 se mění takto:

a)  vkládají se nové body, které znějí:

„24a) „subjektem v režimu řešení krize“ subjekt usazený v Unii, který je v souladu s článkem 8 výborem určen jako subjekt, pro nějž plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize;

24b)  „skupinou v režimu řešení krize“:

a) skupina subjektů, která je v souladu s článkem 8 určena výborem a je tvořena subjektem v režimu řešení krize a jeho dceřinými podniky, které nejsou:

i) samy ▌subjekty v režimu řešení krize ▌;

ii) ▌dceřinými podniky jiných subjektů v režimu řešení krize; nebo

iii) subjekty usazenými ve třetích zemích, které nejsou zařazeny do skupiny v režimu řešení krize v souladu s plánem řešení krize, a jejich dceřinými podniky;

aa) úvěrovými institucemi přidruženými k ústřednímu subjektu, ústředními subjekty a jakýmikoli institucemi pod dohledem ústředního subjektu, pokud je alespoň jeden z těchto subjektů subjektem v režimu řešení krize.“;

b)  v bodě 49 se spojení „způsobilé závazky“ nahrazuje spojením „rekapitalizovatelné závazky“;

c) vkládá se nový bod 49a, který zní:

„49a)  „způsobilými závazky“ rekapitalizovatelné závazky, které splňují podmínky článku 12c nebo čl. 12h odst. 3 písm. a).“

2.  V článku 7 se odst. 3 písm. d) nahrazuje tímto:

„d)  stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky v souladu s články 12 až 12k“.

3.  Článek 8 se mění takto:

a)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Plán řešení krize stanoví možnosti pro použití nástrojů a výkon pravomocí k řešení krize uvedených v tomto nařízení na subjekty uvedené v odstavci 1.“;

b)  v odstavci 6 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„Plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která může výbor přijmout, pokud subjekt uvedený v odstavci 1 splňuje podmínky zahájení řešení krize.

Dotčenému subjektu jsou poskytnuty informace uvedené v odst. 9 písm. a).“;

c)  v odstavci 9 se písmeno p) nahrazuje tímto:

„p)  minimální požadavek na kapitál a podřízené nástroje podle článku 12c a případně lhůtu pro dosažení této úrovně;“;

d)  odstavec 10 se nahrazuje tímto:

„10.  Skupinové plány řešení krize obsahují plán řešení krize pro celou skupinu uvedenou v odstavci 1 vedenou mateřským podnikem v Unii usazeným v zúčastněném členském státě a jsou v nich stanovena opatření k řešení krize:

a)  mateřského podniku v Unii;

b)  dceřiných podniků, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny v Unii;

c)  subjektů uvedených v čl. 2 písm. b) a

d)  s výhradou článku 33 dceřiných podniků, které jsou součástí skupiny a které jsou usazeny mimo Unii.

Plán řešení krize v souladu s opatřeními uvedenými v prvním pododstavci stanoví pro každou skupinu:

a)  subjekty v režimu řešení krize;

b)  skupiny v režimu řešení krize.“;

e)  v odstavci 11 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)  uvádí opatření k řešení krize, která mají být přijata ve vztahu k subjektu v režimu řešení krize podle scénářů stanovených v odstavci 6 a dopady těchto opatření na ostatní subjekty skupiny, mateřský podnik a dceřiné instituce uvedené v odstavci 1;

a1)   pokud skupina uvedená v odstavci 1 zahrnuje více než jednu skupinu v režimu řešení krize, uvádí opatření k řešení krize plánovaná ve vztahu k subjektům v režimu řešení krize každé skupiny v režimu řešení krize a důsledky těchto opatření na všechny tyto subjekty:

i) ostatní subjekty skupiny, které patří do stejné skupiny v režimu řešení krize;

ii) ostatní skupiny v režimu řešení krize;

b)  analyzuje, do jaké míry mohou být nástroje k řešení krize a pravomoci k řešení krize použity na subjekty v režimu řešení krize usazené v Unii a koordinovaně vykonány, včetně opatření usnadňujících koupi celé skupiny, popřípadě oddělených linií podnikání nebo činností provozovaných několika subjekty skupiny, nebo konkrétních subjektů skupiny nebo skupin v režimu řešení krize třetí stranou, a identifikuje možné překážky pro koordinované řešení krize;“.

4.  Článek 10 se mění takto:

a)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Má se za to, že skupina je způsobilá pro řešení krize, pokud výbor může subjekty skupiny proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení nebo řešit jejich krizi použitím nástrojů k řešení krize a výkonem pravomocí k řešení krize ve vztahu k subjektům v režimu řešení krize, přičemž by se mělo v co nejvyšší míře zabránit závažným nepříznivým důsledkům pro finanční systémy členských států, v nichž jsou subjekty skupiny usazeny, nebo jiných členských států nebo Unie, včetně situace širší finanční nestability nebo událostí se systémovým dopadem, s cílem zajistit kontinuitu zásadních funkcí prováděných těmito subjekty skupiny, buď snadným včasným oddělením, nebo jinými prostředky.

Výbor oznámí orgánu EBA včas všechny případy, kdy se má za to, že skupina není způsobilá pro řešení krize.

V případech, kde se skupina skládá z více než jedné skupiny v režimu řešení krize, posoudí výbor v souladu s tímto článkem způsobilost každé této skupiny v režimu řešení krize.

Posouzení uvedené v prvním pododstavci se provádí nad rámec posouzení způsobilosti celé skupiny.“;

b)  v odstavci 7 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud překážka způsobilosti subjektu nebo skupiny k řešení krize plyne ze situace uvedené v čl. 141a odst. 2 směrnice 2013/36/EU, oznámí výbor své posouzení této překážky mateřskému podniku v Unii.“;

c)  v odstavci 9 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě, že překážka způsobilosti k řešení krize plyne ze situace uvedené v čl. 141a odst. 2 směrnice 2013/36/EU, navrhne mateřský podnik v Unii výboru možná opatření k řešení nebo odstranění překážky určené podle prvního pododstavce do dvou týdnů od přijetí oznámení provedeného v souladu s odstavcem 7.“;

d)  v odstavci 11 se v písmenech i) a j) slova „článek 12“ nahrazují slovy „články 12g a 12h“ v příslušných pádech;

e)  v odstavci 11 se doplňují nová písmena, která znějí:

„k)  požadovat, aby subjekt předložil plán na obnovení souladu s články 12g a 12h a s požadavkem uvedeným v čl. 128 odst. 6 směrnice 2013/36/EU;

l)  požadovat, aby subjekt změnil profil splatnosti položek uvedených v článku 12c a čl. 12h odst. 3 písm. a) a b), aby zajistil trvalý soulad s články 12g a 12h.“

5.  Článek 12 nařízení (EU) č. 806/2014 se nahrazuje těmito články:

„Článek 12Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.  Výbor po konzultaci s příslušnými orgány, včetně ECB, určí, s výhradou pravomocí k odpisu a konverzi, minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i,který musí trvale splňovat subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 2 a subjekty a skupiny uvedené v čl. 7 odst. 4 písm. b) a v čl. 7 odst. 5, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zmíněných ustanovení.

2.  Při vypracovávání plánů řešení krize v souladu s článkem 9 určí vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize po konzultaci s příslušnými orgány, s výhradou pravomoci k odpisu a konverzi, minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle článků 12a až 12i , který musí trvale splňovat subjekty uvedené v čl. 7 odst. 3. V této souvislosti se použije postup stanovený v článku 31.

3.  Výbor rozhodne o určení uvedeném v odstavci 1 souběžně s vypracováním a udržováním plánů řešení krize podle článku 8.

4.  Výbor sdělí své rozhodnutí o určení minimálního požadavku vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize plní pokyny výboru v souladu s článkem 29. Výbor vyžaduje, aby vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ověřily a zajistily, že instituce a mateřské podniky dodržují minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený v odstavci 1 tohoto článku.

5.  Výbor informuje ECB a orgán EBA o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který určil pro každou instituci a mateřský podnik podle odstavce 1.

6.  K zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto článku vydá výbor obecné směry a vnitrostátním orgánům příslušným k řešení krize pokyny ve vztahu ke konkrétním subjektům nebo skupinám.

          Článek 12a

Uplatnění a výpočet minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.  Výbor a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 2 trvale splňovaly minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky v souladu s články 12a až 12i.

2.  Tento požadavek uvedený v odstavci 1 se stanoví v souladu s čl. 12d odst. 3 nebo případně odst. 4 jako výše kapitálu a způsobilých závazků a vyjádří se jako procentní podíl:

a)  částky celkové rizikové expozice příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 vypočítané v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 a 

b)  míry expozice pákového poměru příslušného subjektu uvedeného v odstavci 1 vypočítaného v souladu s čl. 429 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

2a.  Instituce a subjekty uvedené v čl. 12 odst. 1 a 2 mohou plnit jakoukoli část požadavku uvedeného v odstavci 1 tohoto článku pomocí nástrojů kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2.

          Článek 12b

Osvobození od minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.  Bez ohledu na článek 12a výbor osvobodí hypoteční úvěrové instituce financované krytými dluhopisy, které podle vnitrostátního práva nesmějí přijímat vklady, od požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)  tyto instituce budou zlikvidovány ve vnitrostátním úpadkovém řízení nebo v jiných řízeních prováděných v souladu s článkem 38, 40 nebo 42 směrnice 2014/59/EU stanovených pro tyto instituce a

b)  tato vnitrostátní úpadková řízení nebo jiná řízení zajistí, aby věřitelé těchto institucí, včetně případných držitelů krytých dluhopisů, nesli ztráty způsobem, který dosahuje účelu řešení krize.

2.  Instituce osvobozené od požadavku uvedeného v čl. 12 odst. 1 nejsou součástí konsolidace uvedené v čl. 12g odst. 1.

Článek 12c

Způsobilé závazky pro subjekty v režimu řešení krize

1.  Způsobilé závazky se zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků subjektů v režimu řešení krize pouze tehdy, pokud splní podmínky uvedené v těchto článcích nařízení (EU) č. 575/2013:

a)  v článku 72a;

b)  v článku 72b s výjimkou odst. 2 písm. d);

c)  v článku 72c.

1a.  Odchylně od odstavce 1 mohou být závazky vydané před … [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], které nesplňují podmínky stanovené v čl. 72b odst. 2 písm. g) až o) nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnuty do výše kapitálu a způsobilých závazků subjektů v režimu řešení krize zahrnutých do MREL.

2.  Odchylně od článku 72a odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 575/2013 se závazky, které vzniknou z dluhových nástrojů s derivátovými prvky, jako jsou strukturované dluhopisy, zahrnují do výše kapitálu a způsobilých závazků pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  daná částka závazku vyplývající z dluhového nástroje je známá před dobou vydání, je pevná a není ovlivněna derivátovým prvkem;

b)  dluhový nástroj včetně jeho derivátového prvku není předmětem žádné dohody o započtení a jeho ocenění není předmětem čl. 49 odst. 3;

ba)  subjekt ke spokojenosti výboru prokáže, že daný nástroj absorbuje dostatečně ztráty a že jej lze bez zbytečných obtíží rekapitalizovat, přičemž přihlédne k zásadám obezřetného oceňování stanoveným ve směrnici 2014/59/EU a v nařízení (EU) č. 575/2013.

Závazky uvedené v prvním pododstavci se do výše kapitálu a způsobilých závazků zahrnují pouze ve výši, která odpovídá částce uvedené v prvním pododstavci písm. a).

3.  S ohledem na zajištění toho, aby mohla být krize subjektu řešena způsobem vhodným k dosažení účelu řešení krize, může výbor, z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na základě návrhu vnitrostátního orgánu příslušného k řešení krize a po konzultaci s příslušnými orgány, posoudit a rozhodnout o tom, zda a do jaké míry splnily subjekty v režimu řešení krize ▌požadavek uvedený v článku 12g s nástroji, které plní všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013.

Rozhodnutí výboru podle tohoto odstavce obsahuje důvody pro toto rozhodnutí. Tyto důvody se zakládají na ▌:

a)  skutečnosti, že nepodřízené závazky uvedené v odstavci 1 a 2 mají stejné prioritní pořadí ve vnitrostátní hierarchii stanovené pro případy úpadku jako určité závazky, které jsou vyloučené z uplatňování pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 44 odst. 2 nebo čl. 44 odst. 3 směrnice 2014/59/EU;

b)  riziku, že následkem plánovaného uplatnění pravomocí k odpisu a konverzi nepodřízených závazků, které nejsou vyloučeny z uplatnění pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s čl. 44 odst. 2 nebo čl. 44 odst. 3 směrnice 2014/59/EU, věřitelům pohledávek vyplývajících z těchto závazků vzniknou větší ztráty, než by jim vznikly při likvidaci v běžném úpadkovém řízení.

Výše kapitálu a způsobilých závazků, jež má být na základě rozhodnutí podle tohoto odstavce splněna nástroji, které splňují všechny podmínky uvedené v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, nepřekročí tu z následujících hodnot, která je vyšší:

a)  na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procentní podíl částky celkové rizikové expozice vypočtené podle čl. 92 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení;

b)  na riziku nezaložený poměr ve výši 6,75 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procentní podíl celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení,

a to v souladu s ustanoveními čl. 72b odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a s přechodnými ustanoveními uvedenými v článku 494 uvedeného nařízení.

Na základě třetího pododstavce musí být výše kapitálu a způsobilých závazků v souladu s požadavky rozhodnutí podle tohoto odstavce dostačující pro zajištění toho, aby věřitelům uvedeným v písmeni b) druhého pododstavce nevznikly ztráty vyšší, než jaké by jim jinak vznikly při likvidaci v rámci běžného úpadkového řízení.

Článek 12d

Určení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

1.  Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 určuje u každého subjektu výbor ve spolupráci s příslušnými orgány, včetně ECB, na základě následujících kritérií:

a)  potřeba zajistit, aby mohla být krize subjektu v režimu řešení krize řešena použitím nástrojů k řešení krize, případně včetně nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, způsobem, který dosahuje účelu řešení krize;

b)  potřeba ve vhodných případech zajistit, aby subjekt v režimu řešení krize a jeho dceřiné podniky, které jsou institucemi, ale nikoliv subjekty v režimu řešení krize, měly dostatečné způsobilé závazky k tomu, aby zajistily, že pokud na ně bude aplikován nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů nebo pravomoci k odpisu a konverzi, mohly by být ztráty absorbovány a kapitálové požadavky, nebo případně pákový poměr v podobě kmenového kapitálu tier 1 příslušných subjektů mohly být obnoveny na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU;

c)  potřeba zajistit, aby v případě, že by podle plánu řešení krize určité třídy způsobilých závazků mohly být z rekapitalizace z vnitřních zdrojů vyloučeny podle čl. 27 odst. 5 nebo by mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, měl subjekt v režimu řešení krize dostatečné další způsobilé závazky k zajištění toho, aby mohly být ztráty absorbovány a kapitálové požadavky nebo by případně pákový poměr v podobě kmenového kapitálu tier 1 subjektu v režimu řešení krize mohly být obnoveny na úroveň nezbytnou k tomu, aby subjekt nadále splňoval podmínky pro povolení a pokračoval v činnostech, pro něž má povolení podle směrnice 2013/36/EU nebo směrnice 2014/65/EU;

d)  velikost, model podnikání, model financování a rizikový profil subjektu;

f)  rozsah, v jakém by selhání příslušného subjektu mělo nepříznivé důsledky pro finanční stabilitu, mimo jiné rozšířením krize na další instituce nebo subjekty v důsledku propojenosti daného subjektu s jinými institucemi nebo subjekty nebo se zbytkem finančního systému.

Výbor zajistí, aby úroveň požadavku uvedeného v čl. 12a odst. 1 byla přiměřená konkrétním vlastnostem modelů podnikání a financování subjektu v režimu řešení krize, přičemž přihlíží k:

i)  převaze vkladů ve struktuře financování;

ii)  nezkušenosti s vydáváním dluhových nástrojů vlivem omezeného přístupu na přeshraniční a velkoobchodní kapitálové trhy;

iii)  skutečnosti, že se instituce bude především opírat o nástroje kmenového kapitálu tier 1 (CET1) a kapitálové nástroje, aby splnila požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1.

2.  V případě, kdy plán řešení krize uvádí, že je třeba provést opatření k řešení krize nebo uplatnit pravomoc k odpisu nebo konverzi, musí být požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 dostatečně vysoký, aby bylo zajištěno, že:

a)  očekávané ztráty, které by mohly subjektu vzniknout, budou plně absorbovány („absorpce ztráty“);

b)  subjekt nebo jeho dceřiné podniky, které jsou institucemi, nikoliv však subjekty v režimu řešení krize, jsou rekapitalizovány na úroveň nezbytnou k tomu, aby nadále splňovaly podmínky pro povolení a pokračovaly v činnostech, pro něž mají povolení podle směrnice 2013/36/EU, směrnice 2014/65/EU nebo rovnocenného právního předpisu („rekapitalizace“).

V případech, kdy plán řešení krize uvádí, že subjekt bude likvidován v běžném úpadkovém řízení, nesmí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro tento subjekt překročit částku dostatečnou pro absorpci ztrát v souladu s písmenem a) prvního pododstavce.

2a.   Výbor zajistí, aby částka k absorpci ztrát uvedená v odst. 2 písm. a) nebyla automaticky považována za vyšší, než je skutečná výše kapitálu subjektu, nebo se této hodnotě rovnající.

3.  Aniž by byl dotčen poslední pododstavec tohoto odstavce, vypočte výbor pro účely stanovení částky uvedené v odstavci 2 pro subjekty v režimu řešení krize tu z následujících hodnot, která bude vyšší:

a)   součet:

i) objemu ztrát, které může být potřeba absorbovat při řešení krize, odpovídající požadavkům pro subjekt v režimu řešení krize na konsolidované úrovni skupiny v režimu řešení krize uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 104a směrnice 2013/36/EU,

ii) částky na rekapitalizaci, která umožňuje skupině v režimu řešení krize vzniklé při řešení krize obnovit soulad s požadavkem na její celkový kapitálový poměr uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a její požadavek uvedený v článku 104a směrnice 2013/36/EU na konsolidované úrovni skupiny v režimu řešení krize po provedení upřednostňovaného opatření k řešení krize;

b)  součet:

i) objemu ztrát, které budou absorbovány při řešení krize, odpovídající požadavku na pákový poměr subjektu v režimu řešení krize podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidované úrovni skupiny v režimu řešení krize, a 

ii) částky na rekapitalizaci, která umožní skupině v režimu řešení krize vzniklé při řešení krize obnovit soulad s požadavkem na pákový poměr uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidované úrovni skupiny v režimu řešení krize po provedení upřednostňovaného opatření k řešení krize ▌.

Pro účely bodů a) ii) a b) ii) prvního pododstavce se částka na rekapitalizaci doplní také o další částku, kterou výbor považuje za nezbytnou k zachování dostatečné důvěry trhu po vyřešení krize s přihlédnutím k modelu podnikání, modelu financování a rizikovému profilu subjektu v režimu řešení krize.

Výše rezervy stanovená ve druhém pododstavci tohoto odstavce nesmí překročit hodnotu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU s výjimkou požadavku uvedeného v písmeni a) uvedeného ustanovení, pokud není nutné, aby byla její úroveň vyšší s cílem zajistit, aby po vyřešení krize subjekt i nadále splňoval podmínky pro své povolení po příslušné časové období, které není delší než jeden rok.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. a) se požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádří jako hodnota vypočítaná podle písmene a) vydělená částkou celkové rizikové expozice („TREA“).

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. b) se požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádří jako hodnota vypočítaná podle písmene b) vydělená mírou expozice pákového poměru.

Výbor stanoví částky na rekapitalizaci uvedené v předchozích pododstavcích v souladu s opatřeními k řešení krize předpokládanými v plánu řešení krize a může tyto částky na rekapitalizaci upravit tak, aby odpovídajícím způsobem odrážely rizika, která ovlivňují způsobilost k řešení krize vyplývající z modelu podnikání, profilu financování a celkového rizikového profilu skupiny v režimu řešení krize.

3a.   Pokud výbor usoudí, že instituce by v případě selhání podléhala likvidaci nebo jinému úpadkovému řízení, požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 tohoto nařízení nepřesáhne požadavky uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a v článku 104a směrnice 2013/36/EU.

4.  Aniž by byl dotčen poslední pododstavec tohoto odstavce, platí pro subjekty, které samy nejsou subjekty v režimu řešení krize, že pro účely stanovení částky uvedené v odstavci 2 vypočte výbor tu z následujících hodnot, která bude vyšší:

a)  součet:

i) objemu ztrát, které budou absorbovány při řešení krize, odpovídající požadavkům uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 a článku 104a směrnice 2013/36/EU pro subjekt a

ii) částky na rekapitalizaci, která umožní subjektu v režimu řešení krize obnovit soulad s požadavkem na celkový kapitálový poměr uvedený v čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a s požadavkem uvedeným v článku 104a směrnice 2013/36/EU po výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle článku 21,

b)  součet:

i) objemu ztrát, které budou absorbovány při řešení krize, odpovídající požadavku na pákový poměr pro subjekt uvedenému v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a

ii) částky na rekapitalizaci, která subjektu umožní obnovit soulad s požadavkem na pákový poměr uvedeným v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 po výkonu pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle článku 21 tohoto nařízení.

Pro účely bodů a) ii) a b) ii) prvního pododstavce se částka na rekapitalizaci doplní také o další částku, kterou výbor považuje za nezbytnou k zachování dostatečné důvěry trhu po vyřešení krize s přihlédnutím k modelu podnikání, modelu financování a rizikovému profilu subjektu.

Výše rezervy uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce nesmí překročit hodnotu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v čl. 128 bodě 6 směrnice 2013/36/EU s výjimkou požadavku uvedeného v písmeni a) uvedeného ustanovení, pokud není nutná jeho úroveň vyšší s cílem zajistit, aby po vyřešení krize subjekt i nadále plnil podmínky pro své povolení po příslušné časové období, které není delší než jeden rok.

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. a) se požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádří v procentech jako hodnota vypočítaná v souladu s písmenem a) a vydělená částkou celkové rizikové expozice („TREA“).

Pro účely čl. 12a odst. 2 písm. b) se požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 vyjádří v procentech jako hodnota vypočítaná v souladu s písmenem b) a vydělená mírou expozice pákového poměru.

Výbor stanoví částky na rekapitalizaci uvedené v tomto odstavci v souladu s opatřeními k řešení krize předpokládanými v plánu řešení krize a může tyto částky na rekapitalizaci upravit tak, aby odpovídajícím způsobem odrážely rizika, která ovlivňují potřeby rekapitalizace vyplývající z modelu podnikání, profilu financování a celkového rizikového profilu subjektu.

5.  V případech, kdy výbor očekává, že určité třídy způsobilých závazků by mohly být vyloučeny z procesu rekapitalizace z vnitřních zdrojů v souladu s čl. 27 odst. 5 nebo by mohly být zcela převedeny na určitého příjemce na základě částečného převodu, nepřesáhne požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 částku dostatečnou na:

a)  pokrytí částky vyloučených závazků podle čl. 27 odst. 5;

b)  splnění podmínek uvedených v odstavci 2.

6.  Rozhodnutí výboru uložit minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle tohoto článku obsahuje zdůvodnění tohoto rozhodnutí, včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavcích 2 až 5 .

7.  Pro účely odstavců 3 a 4 se kapitálové požadavky vykládají v souladu s tím, jak příslušný orgán uplatňuje přechodná ustanovení v kapitolách 1, 2 a 4 hlavy I části deset nařízení (EU) č. 575/2013 a v ustanoveních vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí možnosti poskytnuté příslušným orgánům uvedeným nařízením.

Článek 12e

Určení požadavku pro subjekty, které jsou globálními systémově významnými institucemi

1.  Minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky pro subjekt v režimu řešení krize, který je globální systémově významnou institucí nebo částí globální systémově významné instituce, obsahuje:

a)  v souladu s ustanoveními čl. 72b odst. 3 a 4 a s přechodnými ustanoveními uvedenými v článku 494 nařízení (EU) č. 575/2013 tu z následujících dvou hodnot, která je vyšší:

i)   na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4 daného nařízení;

ii)  na riziku nezaložený poměr ve výši 6,75 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4 daného nařízení; a

b)  jakékoliv dodatečné požadavky na kapitál a způsobilé závazky, které určí výbor specificky pro tento subjekt v souladu s odstavcem 2 a které je třeba splnit se závazky, které splňují podmínky článku 12c.

2.  Výbor může zavést dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) pouze:

a)  pokud požadavek uvedený v odst. 1 písm. a) není dostatečný ke splnění podmínek stanovených v článku 12d, a 

b)  v takovém rozsahu, aby požadavek na kapitál a způsobilé závazky nepřekročil úroveň nutnou ke splnění podmínek článku 12d.

3.  Rozhodnutí výboru zavést dodatečný požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle odst. 1 písm. b) obsahuje důvody pro toto rozhodnutí včetně úplného posouzení prvků uvedených v odstavci 2.

Článek 12g

Uplatnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky na subjekty v režimu řešení krize

1.  Subjekty v režimu řešení krize dodržují požadavky stanovené v článcích 12d až 12f na konsolidovaném základě na úrovni skupiny v režimu řešení krize.

2.  Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt v režimu řešení krize usazený v zúčastněném členském státě na konsolidované úrovni skupiny v režimu řešení krize stanoví výbor po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize na úrovni skupiny a orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě na základě požadavků stanovených v článcích 12d až 12f a podle toho, zda se krize dceřiných podniků skupiny ve třetích zemích má podle plánu řešení krize řešit odděleně.

Článek 12h

Uplatnění požadavku na subjekty, které samy nejsou subjekty v režimu řešení krize

1.  Instituce, které jsou dceřinými podniky subjektu v režimu řešení krize a nejsou samy subjekty v režimu řešení krize, dodržují požadavky stanovené v článcích 12d až 12f na individuálním základě.

Výbor se po konzultaci s příslušnými orgán a ECB může rozhodnout uplatnit požadavek stanovený v tomto článku na subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) směrnice 2014/59/EU, který je dceřiným podnikem subjektu v režimu řešení krize a není sám subjektem v režimu řešení krize.

2.  Na požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekty uvedené v odstavci 1 se vztahují tyto podmínky:

a)  subjekt v režimu řešení krize dodržuje konsolidovaný požadavek uvedený v článku 12g;

b)  souhrn všech požadavků, které mají být uplatněny na dceřiné podniky skupiny v režimu řešení krize, je zahrnut do konsolidovaného požadavku uvedeného v článku 12g a tento požadavek nepřekračuje s výjimkou případu, kdy se jedná o důsledek účinků konsolidace na úrovni skupiny v režimu řešení krize v souladu s čl. 12g odst. 1;

c)  splňuje kritéria způsobilosti uvedená v odstavci 3;

d)  stanoví se ve výši 75 až 90 % požadavků vypočtených v souladu s čl. 12a odst. 1 a nepřekračuje příspěvek dceřiného podniku ke konsolidovanému požadavku uvedenému v čl. 12g odst. 1.

3.  Požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 se splní jednou nebo několika těmito skutečnostmi:

a)  závazky, které:

i) jsou vydány subjektu v režimu řešení krize a koupeny tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů ve stejné skupině v režimu řešení krize, která odkoupila závazky od subjektu, na který se vztahuje tento článek, nebo od stávajícího akcionáře, který není součástí stejné skupiny v režimu řešení krize, pokud výkon pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 neovlivní kontrolu nad dceřiným podnikem ze strany subjektu v režimu řešení krize;

ii) splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 72a s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013;

iii) se v běžném úpadkovém řízení umísťují za jinými závazky, než jsou závazky způsobilé pro požadavky na kapitál, které jsou vydány jiným subjektům, než jsou subjekty v režimu řešení krize, a jimi zakoupeny;

iv) jsou předmětem pravomoci k odpisu nebo konverzi podle článku 21, která je v souladu se strategií řešení krize dané skupiny v režimu řešení krize, zejména tím, že neovlivňují kontrolu nad dceřiným podnikem prováděnou subjektem v režimu řešení krize;

b)  způsobilé kapitálové nástroje vydané jiným subjektům a zakoupené jinými subjekty, než je subjekt v režimu řešení krize, kdy uplatňování pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s článkem 21 neovlivňuje kontrolu nad dceřiným podnikem prováděnou subjektem v režimu řešení krize.

3a.  Odchylně od odst. 3 písm. a) bodu ii) tohoto článku mohou být závazky vydané před … [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], které nesplňují podmínky stanovené v čl. 72b odst. 2 písm. g) až o) nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnuty do výše kapitálu a způsobilých závazků.

3b .  Výbor ve své roli orgánu příslušného k řešení krize v případě subjektu ve skupině v režimu řešení krize, který není subjektem v režimu řešení krize, zváží použití odstavců 1 až 5 na tento subjekt a může od něj částečně či zcela upustit, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) subjekt v režimu řešení krize v rámci skupiny v režimu řešení krize je ústředním subjektem sítě nebo spolupracující skupiny;

b) subjekt je úvěrovou institucí trvale přidruženou k tomuto ústřednímu subjektu;

c) členové sítě podléhají zákonnému internímu mechanismu solidarity.

Článek 12i

Zrušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky pro subjekty, které samy nejsou subjekty v režimu řešení krize

Výbor může zcela zrušit uplatňování článku 12h na dceřiný podnik subjektu v režimu řešení krize usazený v zúčastněném členském státě, pokud:

a)  jak dceřiný podnik, tak subjekt v režimu řešení krize jsou umístěny v zúčastněných členských státech;

b)  subjekt v režimu řešení krize splňuje požadavek uvedený v článku 12g;

c)  neexistuje žádná stávající ani předpokládaná věcná, praktická nebo právní překážka okamžitého převodu kapitálu nebo vyplacení závazků subjektem v režimu řešení krize dceřinému podniku, pro který platí skutečnosti uvedené v čl. 21 odst. 3, zejména pokud je vůči subjektu v režimu řešení krize přijato opatření k řešení krize.

Článek 12jPorušení požadavku

1.  Jakékoliv porušení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky ze strany subjektu řeší výbor a další příslušné orgány pomocí minimálně jednoho z těchto prostředků:

a)  pravomoci řešit nebo odstraňovat překážky způsobilosti k řešení krize v souladu s článkem 10;

b)  opatření uvedených v článku 104 směrnice 2013/36/ES;

c)  opatření včasného zásahu podle článku 13;

d)  správních sankcí a jiných správních opatření v souladu s článkem 110 a s článkem 111 směrnice 2014/59/EU.

1a.  Výbor a ostatní orgány příslušné k řešení krize monitorují každé čtvrtletí plnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky a informují příslušný orgán o jakýchkoli porušeních nebo jiných významných událostech, které by mohly ovlivnit plnění tohoto požadavku.

2.  Výbor, orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zúčastněných členských států vzájemně konzultují své postupy při výkonů svých příslušných pravomocí uvedených v odst. 1 písm. a) a d).“

2a.  Odchylně od čl. 141a odst. 1 směrnice 2013/36/EU se instituce nepovažuje za nesplňující požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro účely článku 141 této směrnice, pokud splňuje podmínky čl. 141a odst. 2 písm. a) a b) této směrnice, pokud se neplnění tohoto požadavku týká pouze minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky uvedeného v článcích 12d a 12e tohoto nařízení a pokud neplnění tohoto požadavku netrvá déle než 12 měsíců.

Článek 12ja

Přechodná opatření a opatření po vyřešení krize

Odchylně od čl. 12 odst. 1 stanoví výbor vhodné přechodné období pro to, aby instituce nebo subjekt uvedený v čl. 2 písm. b) a c) splnily požadavky podle článků 12g, 12h nebo 12i nebo případně požadavek vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 3. Lhůta pro splnění požadavků uvedených v článcích 12g nebo 12h nebo požadavku vyplývajícího z uplatnění čl. 12c odst. 3 je 1. ledna 2024.

Výbor stanoví průběžný cíl pro požadavky uvedené v článcích 12g, 12h nebo 12i nebo případně pro požadavek vyplývající z uplatnění čl. 12c odst. 3. Instituce nebo subjekt uvedený v čl. 2 písm. b) a c) tento průběžný cíl splní k 1. lednu 2022. Tento průběžný cíl zajistí rovnoměrné navyšování způsobilých závazků a kapitálu až do splnění požadavku.

6.  Článek 16 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Výbor přijme opatření k řešení krize ve vztahu k mateřskému podniku uvedenému v čl. 2 písm. b), pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1“;

b)   odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Bez ohledu na skutečnost, že mateřský podnik nesplňuje podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1, může výbor rozhodnout o opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku, pokud je subjektem v režimu řešení krize a jeden nebo více jeho dceřiných podniků, které jsou institucemi, a nikoli subjekty v režimu řešení krize, splňují podmínky stanovené v čl. 18 odst. 1 a jejich aktiva a závazky jsou takové, že jejich selhání ohrožuje instituci nebo skupinu jako celek, a opatření k řešení krize ve vztahu k tomuto mateřskému podniku je nezbytné pro řešení krize těchto dceřiných podniků, které jsou institucemi, nebo pro řešení krize skupiny jako celku.“

7.  V čl. 18 odst. 1 písm. b) se slovní spojení „příslušné kapitálové nástroje“ nahrazuje slovním spojením „příslušné kapitálové nástroje a způsobilé závazky“.

8.  V čl. 20 odst. 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)  je-li vykonána pravomoc k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků podle čl. 21 odst. 7, poskytnout informace k rozhodnutí o rozsahu zrušení nebo naředění nástrojů účasti a rozsahu odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků;“.

9.  Článek 21 se mění takto:

a)  Název se nahrazuje tímto:

„Odpis a konverze kapitálových nástrojů a způsobilých závazků“.

b)  V první větě odstavce 1 se slovní spojení „příslušné kapitálové nástroje“ nahrazuje slovním spojením „příslušné kapitálové nástroje a způsobilé závazky“.

c)  V odst. 1 písm. b) se slovní spojení „kapitálové nástroje“ nahrazuje slovním spojením „kapitálové nástroje a způsobilé závazky“.

d)  V odst. 3 písm. b) se slovní spojení „kapitálové nástroje“ nahrazuje slovním spojením „kapitálové nástroje a způsobilé závazky“.

e)  V odst. 8 druhém pododstavci se slovní spojení „kapitálové nástroje“ nahrazuje slovním spojením „kapitálové nástroje a způsobilé závazky“.

f)  Odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.  Jsou-li splněny jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, určí výbor jednající v rámci postupu podle článku 18, zda mají být pravomoci k odpisu nebo konverzi příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků vykonány samostatně nebo postupem podle článku 18 společně s opatřeními k řešení krize.

Pravomoc k odpisu nebo konverzi způsobilých závazků může být vykonána nezávisle na opatření k řešení krize pouze ve vztahu ke způsobilým závazkům, které splňují podmínky uvedené v čl. 12 odst. 3 písm. a), s výjimkou podmínek týkajících se zbývající splatnosti závazků.“

g)  V odstavci 10 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d)  jistina způsobilých závazků uvedená v odstavci 7 se odepíše nebo konvertuje na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo obojí, a to v rozsahu požadovaném pro dosažení účelu řešení krize uvedeného v článku 14 nebo až do plné výše příslušných způsobilých závazků, podle toho, která hodnota je nižší.“

9a.  V článku 27 se vkládá odstavec 3a, který zní:

„3a.  Členské státy zakáží institucím nebo subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) navrhovat, sdělovat nebo tvrdit, že pravomoc k odpisu a konverzi se nevztahuje na jiný závazek, než jsou závazky uvedené v odst. 2 písm. a) až g) tohoto článku. Jakékoli porušení tohoto zákazu podléhá sankcím podle kapitoly VI.“

9b.   V čl. 38 odst. 2 se doplňuje nové písmeno ca), které zní:

„ca) navrhují, sdělují nebo tvrdí, že pravomoc k odpisu a konverzi se nevztahuje na jiný závazek, než jsou závazky uvedené v čl. 27 odst. 3 písm. a) až g), čímž porušují ustanovení odstavce 3a tohoto článku.“

Článek 6Vstup v platnost

1.  Toto pozměňující nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Toto nařízení se použije do 18 měsíců od jeho vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda / předsedkyně  předseda / předsedkyně

(1)

*Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(2)

Úř. věst. C […], […], s. […].

(3)

Úř. věst. C […], […], s. […].

(4)

  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Dokončení bankovní unie“, 24.11.2015, COM(2015) 587 final.

(5)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(6)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1);

(7)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(8)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků

Referenční údaje

COM(2016)0851 – C8-0478/2016 – 2016/0361(COD)

Datum předložení EP

23.11.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

1.2.2017

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

1.2.2017

AFCO

1.2.2017

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

JURI

25.1.2017

AFCO

30.1.2017

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Gunnar Hökmark

24.11.2016

 

 

 

Projednání ve výboru

28.2.2017

25.4.2017

3.5.2017

11.12.2017

 

22.2.2018

 

 

 

Datum přijetí

19.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

8

11

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, David Coburn, Thierry Cornillet, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Cătălin Sorin Ivan, Barbara Kappel, Wolf Klinz, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Gabriel Mato, Alex Mayer, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Cozzolino, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Syed Kamall, Alain Lamassoure, Thomas Mann, Luigi Morgano, Michel Reimon, Joachim Starbatty

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Christofer Fjellner, Petr Ježek, Wolf Klinz, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz

Datum předložení

25.6.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

38

+

ALDE

Thierry Cornillet, Petr Ježek, Wolf Klinz, Ramon Tremosa i Balcells

ENF

Barbara Kappel

PPE

Burkhard Balz, Markus Ferber, Christofer Fjellner, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan

S&D

Pervenche Berès, Andrea Cozzolino, Jonás Fernández, Doru-Claudian Frunzulică, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Olle Ludvigsson, Alex Mayer, Luigi Morgano, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

8

-

EFDD

David Coburn, Bernard Monot, Marco Valli

ENF

Gerolf Annemans, Marco Zanni

GUE/NGL

Marisa Matias, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

11

0

ALDE

Caroline Nagtegaal

ECR

Ashley Fox, Syed Kamall, Stanisław Ożóg, Joachim Starbatty, Kay Swinburne

S&D

Hugues Bayet

VERTS/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Michel Reimon, Ernest Urtasun

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 10. července 2018Právní upozornění