Postup : 2017/2007(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0223/2018

Předložené texty :

A8-0223/2018

Rozpravy :

PV 02/07/2018 - 22
CRE 02/07/2018 - 22

Hlasování :

PV 03/07/2018 - 11.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0274

ZPRÁVA     
PDF 477kWORD 57k
26.6.2018
PE 618.019v02-00 A8-0223/2018

o trojrozměrném tisku jakožto výzvě v oblastech práv duševního vlastnictví a občanskoprávní odpovědnosti

(2017/2007(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodajka: Joëlle Bergeron

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o trojrozměrném tisku jakožto výzvě v oblastech práv duševního vlastnictví a občanskoprávní odpovědnosti

(2017/2007(INI))

Evropský parlament

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Žít zítřkem. 3D tisk jako nástroj k posílení evropského hospodářství“(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 o vyváženém systému vymáhání práv duševního vlastnictví, který odpovídá dnešním společenským výzvám (COM(2017)0707),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. listopadu 2017 nazvané „Pokyny k některým aspektům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví“ (COM(2017)0708),

–  s ohledem na diskusní dokument Evropské komise ze dne 10. května 2017 o využití potenciálu globalizace (COM(2017)240),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0223/2018),

A.  vzhledem k tomu, že trojrozměrný (3D) tisk byl zpřístupněn široké veřejnosti, když začaly být na trh uváděny 3D tiskárny určené soukromým osobám a začaly na něj vstupovat podniky, které nabízejí současně digitální modely a služby trojrozměrného tisku;

B.  vzhledem k tomu, že trojrozměrný tisk je považován za jednu z předních technologií, v souvislosti s níž může Evropa zaujmout vůdčí úlohu; vzhledem k tomu, že Komise uznala přínosy trojrozměrného tisku tím, že v letech 2014–2016 sponzorovala v rámci programu Horizont 2020 21 projektů založených na této technologii;

C.  vzhledem k tomu, že 3D tisk byl poprvé experimentálně realizován v šedesátých letech minulého století a že tato technologie pocházející ze Spojených států začala být používána v průmyslu na počátku osmdesátých let minulého století;

D.  vzhledem k tomu, že trh s 3D tiskárnami představuje odvětví, které zažívá rychlý růst, a vzhledem k tomu, že tento růst by měl podle očekávání pokračovat i v dalších letech;

E.  vzhledem k tomu, že rozvoj společných dílen pro 3D tisk, označovaných většinou jako „fablab“, a rozvoj služeb tisku na dálku, které bývají někdy spojeny s on-line platformou výměny 3D souborů, umožňuje každému nechat si vytisknout svůj trojrozměrný předmět, což je pro vynálezce a řešitele projektů ohromným přínosem;

F.  vzhledem k tomu, že 3D tisk má mimořádný potenciál proměnit dodavatelské řetězce ve výrobních odvětvích, což by mohlo Evropě pomoci zvýšit objem výstupů; vzhledem k tomu, že používání této technologie nabízí nové příležitosti pro rozvoj podnikání a inovace;

G.  vzhledem k tomu, že EU zařadila trojrozměrný tisk mezi prioritní technologické oblasti; vzhledem k tomu, že Komise ji ve svém nedávném diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace uvádí jako jeden z hlavních faktorů, které povedou k transformaci průmyslu;

H.  vzhledem k tomu, že Komise označila 3D tisk za prioritní oblast činnosti, která má významný hospodářský potenciál, zejména pro malé inovativní podniky; vzhledem k tomu, že řada zemí již uznala transformační potenciál 3D tisku a začala přijímat, byť každá jiným způsobem, různé strategie pro vytvoření hospodářského a technologického ekosystému, který by podporoval jeho rozvoj;

I.  vzhledem k tomu, že převážnou část výroby využívající 3D tisk v současnosti tvoří výroba prototypů; vzhledem k tomu, že v některých průmyslových odvětvích se již řadu let využívají finální součástky a trh s nimi nadále poměrně rychle roste; vzhledem k tomu, že čím dál významnější skupinu výrobků využívajících 3D tisk tvoří výrobky okamžité spotřeby nebo okamžitého komerčního uplatnění spíše než prototypy;

J.  vzhledem k tomu, že 3D tisk může mít celou řadu přínosů pro inovativní podnikání; vzhledem k tomu, že 3D tisk zejména umožňuje omezit celkové náklady na vývoj, navrhování a zkoušení nových nebo zlepšování stávajících výrobků;

K.  vzhledem k tomu, že 3D tisk má ve společnosti stále širší využití, zejména v oblasti vzdělávání, v občanských fórech i fórech začínajících podniků, jako jsou otevřené dílny („maker spaces“), ale i v soukromé sféře;

L.  vzhledem k tomu, že 3D tisk se postupně zjednodušuje a stává se přístupnějším pro všechny; vzhledem k tomu, že omezení týkající se použitelných materiálů, rychlosti a spotřeby surovin a energie budou podle očekávání v krátkodobém výhledu výrazně klesat;

M.  vzhledem k tomu, že většina technologicky nejvyspělejších průmyslových odvětví tuto technologii v současnosti využívá, že možnosti využití trojrozměrného tisku značně vzrostly, že v mnoha oborech panují velká očekávání, například, mimo jiné, v lékařství (regenerativní medicínou počínaje a výrobou protetických pomůcek konče), letectví, kosmonautice, automobilovém průmyslu, odvětví elektrických spotřebičů pro domácnost, stavebnictví, archeologickém výzkumu, architektuře, strojírenství, volnočasovém průmyslu i designu;

N.  vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace omezuje používání trojrozměrného tisku v klíčových průmyslových odvětvích, jako je například letectví a lékařství či stomatologie, a vzhledem k tomu, že regulace používání 3D tiskáren přispěje k širšímu využívání technologií a přinese nové příležitosti pro výzkum a vývoj;

O.  vzhledem k tomu, že ve výše zmíněném stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru se uvádí, že „digitální revoluce spolu s touto výrobní revolucí umožní Evropě relokalizovat výrobu z regionů s nižšími mzdami s cílem urychlit inovace a vytvořit domácí udržitelný růst“;

P.  vzhledem k tomu, že se díky 3D tisku navíc sníží náklady na dopravu i emise CO2;

Q.  vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku by měla vést k vytvoření většího počtu nových pracovních míst pro kvalifikovanou pracovní sílu, která by byla v některých případech méně fyzicky náročná a méně nebezpečná (technici údržby, inženýři, konstruktéři…), přičemž spolu s vytvořením nových technických pozic (například obsluha 3D tiskáren) vzniknou i nové odpovědné úkoly a odvětví 3D tisku bude muset zajistit odbornou přípravu v příslušných oborech tak, aby techničtí pracovníci byli na stejné úrovni jako jejich protějšky v tradičních výrobních odvětvích; vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku sníží rovněž náklady na výrobu a skladování (výroba v malém měřítku, výroba na zakázku apod.); vzhledem k tomu, že úbytek pracovních míst ve výrobních odvětvích citelně poznamená hospodářství zemí, které jsou závislé na velkém počtu pracovních míst pro osoby s nízkou kvalifikací;

R.  vzhledem k tomu, že nelze v současnosti přesně odhadnout hospodářské dopady, které bude mít rozvoj odvětví 3D tisku v různých členských státech;

S.  vzhledem k tomu, že 3D tisk by mohl spotřebitelům umožnit reagovat na plánované zastarávání tím, že si budou moci sami vyrábět náhradní díly do svých elektrických spotřebičů, jejichž životnost se stále zkracuje;

T.  vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku může vyvolat jisté obavy právního a etického charakteru, ať už v oblasti práva duševního vlastnictví, jako je autorské právo, patenty, design, trojrozměrné ochranné známky a dokonce i zeměpisná označení, nebo v oblasti  občanskoprávní odpovědnosti a že tyto obavy spadají mimo jiné do působnosti Výboru pro právní záležitosti EP;

U.  vzhledem k tomu, že nové technologie umožňují snímání předmětů nebo osob a vytváření digitálních souborů, které lze následně vytisknout ve 3D, a vzhledem k tomu, že to může mít dopad na obrazová práva a právo na soukromí;

V.  vzhledem k tomu, že technologie 3D tisku může rovněž vyvolat obavy ohledně bezpečnosti, a zvláště pak kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o výrobu zbraní, výbušnin či drog nebo jakýchkoli jiných nebezpečných předmětů, a že u tohoto typu výroby je třeba mimořádné ostražitosti;

W.  vzhledem k tomu, že pokud jde o autorské právo, je užitečné odlišovat například domácí tisk určený k soukromému použití od tisku pro komerční účely nebo služby poskytované mezi podniky (B2B) od služeb poskytovaných podniky spotřebitelům (B2C);

X.  vzhledem k tomu, že francouzská Nejvyšší rada pro literární a umělecké vlastnictví v jedné ze zpráv o 3D tisku a autorském právu uvedla, že „demokratizace 3D tisku, jak se zdá, prozatím nevedla ke vzniku problému rozsáhlého porušování autorského práva“; nicméně připouští, že „riziko padělání se týká především výtvarných uměleckých děl“;

Y.  vzhledem k tomu, že k těmto několika málo příkladům, které si lze v současnosti představit, budou s rozvojem této technologie postupně zřejmě přibývat další a složitější; vzhledem k tomu, že tak vzniká otázka, co je třeba učinit pro potírání padělání za použití technologií 3D tisku, které mají tento potenciál;

Z.  vzhledem k tomu, že 3D tisk z důvodu postupů, které používá, způsobuje to, co bylo v daném odvětví popsáno jako určitá „fragmentace tvůrčího úkonu“, kdy dílo může nejprve, ještě než získá fyzickou podobu, obíhat v digitální podobě, což usnadňuje jeho kopírování a komplikuje boj proti padělání;

AA.  vzhledem k tomu, že podle názoru právních odborníků 3D tisk zásadně neohrozil práva duševního vlastnictví, nicméně vytvořený soubor lze rovněž považovat za dílo a jako takový je třeba ho chránit; vzhledem k tomu, že hlavní výzva boje proti padělání v krátkodobém a střednědobém časovém horizontu spočívá v užším zapojení odborníků z oblasti ochrany autorského práva jako zprostředkovatelů;

AB.  vzhledem k tomu, že umožňuje-li rozvoj 3D tisku průmyslovou výrobu, je třeba prozkoumat otázku, zda není nutné zavést možnost podávání hromadných žalob, aby poškozeným spotřebitelům byla zajištěna náhrada škody;

AC.  vzhledem k tomu, že dopady 3D tisku na práva spotřebitelů a obecně na spotřebitelské právo by měly být pečlivě zkoumány ve světle projednávané směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu;

AD.  vzhledem k tomu, že je vhodné připomenout, že navzdory znepokojením některých subjektů veškerá výroba předmětů prostřednictvím 3D tisku není nutně nelegální a neporušuje práva třetích stran, ani nelze všechny subjekty v tomto odvětví označit za padělatele snažící se vydělávat na prodeji padělaných výrobků; vzhledem k tomu, že vyrábět tímto způsobem padělky je nicméně snadné;

AE.  vzhledem k tomu, že směrnice 85/374/EHS o odpovědnosti za vadné výrobky se vztahuje na všechny smlouvy; je třeba poznamenat, že Evropská komise mimo jiné s ohledem na vývoj v oblasti 3D tisku zahájila veřejnou konzultaci s cílem posoudit, zda tato směrnice plní svůj účel vzhledem k nejnovějšímu technologickému vývoji;

AF.  vzhledem k tomu, že pravidla obecné odpovědnosti se rovněž vztahují na odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb ve smyslu článků 12 až 14 směrnice o elektronickém obchodu; vzhledem k tomu, že by se však pro škody vzniklé předmětem vytvořeným prostřednictvím 3D tisku měl zvážit zvláštní režim odpovědnosti, neboť zapojení mnoha účastníků a složitý postup uplatňovaný při dokončování výrobku mnohdy znesnadňují poškozenému identifikaci odpovědné osoby; vzhledem k tomu, že odpovědnost by mohl v závislosti na původu zjištěné závady nést tvůrce nebo prodejce 3D souboru, výrobce 3D tiskárny, výrobce softwaru řídícího 3D tiskárnu, dodavatel použitých materiálů, či dokonce sama osoba, která předmět vytváří;

AG.  vzhledem k tomu, že pokud jde o použití 3D tisku konkrétně pro obchodní účely, jsou předpisy o odpovědnosti obecně stanoveny smluvními vztahy mezi zúčastněnými stranami;

AH.  vzhledem k tomu, že všechny prvky aditivní výrobní technologie musí splňovat určitá kritéria a že musí být certifikovány, aby bylo zaručeno, že umožňují vyrábět kvalitní reprodukovatelné součástky; vzhledem k tomu, že v důsledku četných změn ve strojírenství, materiálech a postupech a z důvodu neexistence příslušné databáze je certifikace složitý proces; vzhledem k tomu, že bude proto nezbytné vymezit pravidla, která umožní rychlejší a nákladově účinnější certifikaci všech materiálů, postupů a výrobků;

AI.  vzhledem k tomu, že 3D tisk má určitý význam i pro snižování spotřeby energie a přírodních zdrojů v rámci boje proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že 3D tisk by snížil na minimum množství odpadu vznikajícího při výrobě a tím, že by umožnil výrobu náhradních dílů na úrovni spotřebitelů, by prodloužil životnost spotřebních výrobků;

1.  zdůrazňuje, že v zájmu předvídání budoucích problémů spojených s občanskou odpovědností či dokonce s porušováním práv duševního vlastnictví, které s sebou může 3D tisk přinést, bude možná Evropská unie muset, po důkladném posouzení dopadů všech strategických možností, přijmout nové právní předpisy nebo přizpůsobit stávající předpisy specifické otázce 3D technologie, a to s přihlédnutím k rozhodnutím Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a k příslušné judikatuře soudů EU a členských států; zdůrazňuje, že legislativní reakce by se měla v každém případě vyvarovat zdvojování již existujících předpisů a zohledňovat návrhy, o nichž se již jedná, zejména pokud jde o právní předpisy o autorských právech, které se v současnosti vztahují na 2D tisk; dodává, že je nutné, aby právní úprava podporovala a doprovázela inovace, aniž by pro ně byla brzdou nebo překážkou;

2.  konstatuje, že je tedy zapotřebí věnovat zvláštní pozornost určitým otázkám, jako je šifrování a ochrana souborů, má-li se zabránit stahování a protiprávní reprodukci souborů nebo chráněných předmětů a rovněž reprodukci nezákonných předmětů;

3.  má za to, že v odvětví 3D tisku je zcela jistě na místě obezřetnost, především pokud jde o kvalitu tištěného výrobku a případná rizika, která představuje pro uživatele či spotřebitele, a že je vhodné zvážit využití identifikačních značek a prostředků sledování, aby se zajistila sledovatelnost výrobku a usnadnilo se sledování jejich dalšího využívání pro komerční i nekomerční účely; domnívá se, že při vývoji takových prostředků by byla přínosná i úzká spolupráce držitelů práv a výrobců působících v odvětví 3D tisku; rovněž se domnívá, že tato spolupráce by pomohla zajistit sledovatelnost vyrobených předmětů a omezit padělání;

4.  konstatuje, že kontrolu legální reprodukce trojrozměrných předmětů chráněných na základě autorského práva mohou v případě potřeby usnadnit právní prostředky, jako je například možnost, že by poskytovatelé digitalizovaných forem a 3D tisku systematicky zobrazovali výzvy k respektování duševního vlastnictví; v této souvislosti zdůrazňuje význam prvků umožňujících sledovatelnost 3D předmětů; zdůrazňuje, že pokud je 3D kopie pořízena pro soukromé účely, vztahují se na ni vnitrostátní právní předpisy upravující výjimky pro soukromé kopie, a to i pokud jde o náhrady nebo zisk;

5.  poukazuje na to, že v zájmu ochrany práv duševního vlastnictví v oblasti 3D tisku je třeba zvýšit informovanost veřejnosti, a to i o porušování práva k průmyslovému vzoru a značce a patentového práva;

6.  zdůrazňuje nicméně, že by se měla dále prozkoumat technická řešení, která dosud nejsou dostatečně vyvinutá, například tvorba databází se šifrovanými a chráněnými soubory, koncept připojených tiskáren vybavených systémem schopným spravovat práva duševního vlastnictví nebo podpora spolupráce mezi výrobci a platformami, aby odborníci i spotřebitelé měli k dispozici spolehlivé soubory; zdůrazňuje rovněž, že ať už bude přijato kterékoli z těchto opatření, jejich provádění by nemělo zvyšovat náklady na již prováděnou činnost účastníků trhu;

7.  konstatuje, že žádný z těchto postupů není v této fázi sám o sobě zcela uspokojivý;

8.  lituje, že Komise neprovedla revizi směrnice 2004/48/ES a omezila se na vypracování nezávazných pokynů, aniž by vyjasnila konkrétní otázky týkající se technologie 3D tisku; vítá nicméně opatření, která Komise oznámila dne 29. listopadu 2017 a která mají posílit ochranu duševního vlastnictví;

9.  konstatuje, že práva duševního vlastnictví vztahující se různé prvky technologie 3D tisku jsou již stanovena, a že další otázkou tedy bude, jak tato práva prosazovat;

10.  vyzývá Komisi, aby při zavádění opatření uvedených ve svém sdělení (COM(2017)0707) komplexně zohlednila všechny aspekty technologie 3D tisku, aniž by ovšem duplikovala již existující použitelná opatření; zdůrazňuje význam zapojení všech zúčastněných subjektů, včetně MSP a spotřebitelů, do tohoto úsilí;

11.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila otázky občanskoprávní odpovědnosti související s technologií 3D tisku, a to i při hodnocení fungování směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky;

12.  vyzývá Komisi, aby prověřila možnost vytvoření režimu odpovědnosti za škody, na něž se nevztahuje směrnice 85/374/EHS;

13.  připomíná, že technologie 3D tisku má pro EU řadu hospodářských výhod, protože nabízí možnosti personalizace konkrétně odpovídající požadavkům evropských spotřebitelů, a že tato technologie by mohla umožnit zpětnou relokalizaci výrobních činností, a podílet se tak na vytváření nových možností zaměstnání, která budou méně fyzicky náročná a méně nebezpečná;

14.  vybízí Komisi, aby jasně definovala jednotlivé povinnosti tím, že označí subjekty podílející se na vytváření určitého 3D předmětu: tvůrce a poskytovatele softwaru, výrobce 3D tiskáren, dodavatele surovin, tiskaře předmětu a vůbec každého zprostředkovatele podílejícího se na výrobě předmětu;

15.  upozorňuje na možné důsledky nových forem uvádění na trh podle zásady „vyrob si sám“, kdy na trh není dodáván finální výrobek, nýbrž pouze software, který si lze stáhnout, a návod na vytištění výrobku;

16.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit jednotný právní rámec, který zajistí harmonický přechod a právní jistotu pro spotřebitele i podniky za účelem podpory inovací v EU;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)

Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.

(2)

Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29.

(3)

Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 36.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Trojrozměrný tisk (nebo také „3D tisk“) byl poprvé experimentálně realizován v šedesátých letech minulého století. Tato technologie pochází ze Spojených států a začala být používána v průmyslu na počátku osmdesátých let.

3D tisk se rozvinul souběžně s uvedením 3D tiskáren na trh a s příchodem aktérů s návrhy digitálních modelů a služeb 3D tisku.

3D tisk je ve skutečnosti obecným termínem zahrnujícím několik druhů technologií, které umožňují vyrobit na základě digitálního souboru a pomocí 3D tiskárny hmotné předměty z různých materiálů. Tato technologie byla původně určena k výrobě prototypů a tento cíl odpovídá i nadále hlavní části trhu s touto technologií.

Díky uvedení 3D tiskáren určených soukromým osobám na trh se stala přístupnou pro širokou veřejnost, tento podíl na trhu je však jen okrajový a měl by jím i zůstat vzhledem k omezením materiálů, které jsou pro spotřebitele dostupné. V praxi dnes sestává 99 % vytištěných předmětů z jediného materiálu: plastu, pryskyřice či kovu. Jednou z velkých výzev odvětví 3D bude souběžné použití několika materiálů.

Rozvoj služeb tisku na dálku, které jsou často spojeny s on-line platformou výměny 3D souborů, umožnil každému z nás nechat si vytisknout svůj předmět ve 3D v kvalitě, která je mnohem vyšší než kvalita, jíž lze dosáhnout s nekvalitním přístrojem. Rozšíření 3D tiskáren ve vzdělávacích zařízeních a v prostorech spolupráce (tzv. fablabs) rovněž usnadňuje přístup široké veřejnosti k této technologii. V současnosti tuto technologii využívá většina technologicky nejvyspělejších průmyslových sektorů, neboť její využívání má pozitivní dopady na inovaci a na životní prostředí.

Rovněž v lékařství panují velká očekávání spojená s touto technologií, která by se mohla uplatnit při výrobě protéz, zubních implantátů, lidské kůže, nebo dokonce i orgánů (tzv. biotisk), například ledviny. Obdobně je tomu i v leteckém a kosmickém průmyslu, v němž by výroba lehčích dílů umožnila snížit spotřebu paliva, a tedy ušetřit a nezatěžovat životní prostředí: společnost Airbus v současnosti testuje letadlo s více než tisícem dílů vytištěných ve 3D. Průmysl automobilových náhradních dílů, hračkářský průmysl a výroba domácích spotřebičů budou rovněž významně ovlivněny vývojem této technologie. 3D tisk a skenery se navíc čím dál tím více používají v muzeích pro účely restaurování historických předmětů a výzkumu, obzvláště archeologického.

EU tuto technologii klasifikovala mezi technologie prioritní. Komise ji ve svém nedávném sdělení, které se zamýšlelo nad zvládáním globalizace (COM(2017)240), zahrnula mezi hlavní faktory, které budou motorem transformací v průmyslu.

3D tisk umožňuje výrobu na požádání, a mohl by proto podnikům přinášet četné výhody: odlehčení jejich logistického řetězce, omezení skladování a dopravy, omezení dopadů na životní prostředí a snížení nákladů na pojištění výrobků, a v neposlední řadě potenciální přínos v podobě přemístění pracovních míst.

Duševní vlastnictví

Odborníci na právo se domnívají, že 3D tisk autorské právo nerozvrátil. Vytvořený soubor bude považován za dílo a jako takový bude chráněný. V každém případě lze počítat s problémy, které v oblasti autorského práva nastanou, až se 3D tisk začne využívat v průmyslovém měřítku. Budoucí revize směrnice 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví, kterou Komise plánuje předložit v tomto volebním období, bude obzvlášť důležitá, a to tím spíše, že bude doprovázena „soft law“ iniciativami (tj. právně nevynutitelnými požadavky) týkajícími se poskytování informací o tomto tématu.

Nicméně se zdá být rozumné rozlišovat domácí tisk určený k soukromému užívání od tisku pro komerční účely, a také dodávky probíhající mezi profesionály a mezi profesionály a spotřebiteli.

Občanskoprávní odpovědnost

Tyto nuance jsou rovněž důležité pro uvažování o aspektech týkajících se občanskoprávní odpovědnosti. Otázka odpovědnosti za výrobky a škody, jejichž původ se nachází ve vadném souboru, by tak mohla být vyřešena (pokud se jedná o spotřebitele) prostřednictvím článků 10 a 14 návrhu Evropské komise o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu. Směrnice 85/374/EHS o odpovědnosti za vadné výrobky by naproti tomu mohla pokrývat všechny smlouvy.

Občanskoprávní odpovědnost obecně není předmětem harmonizace, a podléhá tedy vnitrostátní právní úpravě. Právní předpisy Unie se omezují na konkrétnější pravidla, jako je např. občanskoprávní odpovědnost z důvodu vady výrobku. Pro osobu, která v souvislosti s předmětem vyrobeným 3D technologií utrpěla újmu, může být obtížné identifikovat odpovědnou osobu. Pravidla obecné odpovědnosti by v praxi mohla umožnit identifikovat výrobce 3D tiskárny, výrobce softwaru, který ji řídí, nebo osobu vyrábějící dotčený předmět. Zpravodajka žádá Komisi, aby zaměřila zvláštní pozornost na řetězec odpovědností a na identifikaci jejích nositelů s cílem zjistit, zda může zůstat v platnosti obecný režim odpovědnosti.

V oblasti 3D tisku je samozřejmě třeba mít se na pozoru. Přetrvá totiž ještě mnoho let a vyžádá si značný vědeckotechnický pokrok, než bude možné zhotovit kvalitní výrobek, který nebude pro svého uživatele nebo spotřebitele nebezpečný. Abychom se připravili na budoucí problémy spojené s odpovědností v případě nehody nebo na porušování práv duševního vlastnictví, bude bezpochyby třeba přijmout nové právní normy na úrovni EU nebo normy stávající přizpůsobit specifické otázce 3D.

Již v současnosti se před námi otvírá mnoho způsobů, jak řešit otázky týkající se práv duševního vlastnictví a občanskoprávní odpovědnosti. Měli bychom vytvořit globální databázi vytisknutých předmětů s cílem kontrolovat reprodukce trojrozměrných předmětů chráněných autorským právem? Měli bychom se zaměřit na právní omezení počtu kopií trojrozměrných předmětů pro osobní potřebu s cílem zabránit nezákonnému kopírování? Měli bychom zavést daň z 3D tisku s cílem kompenzovat škodu, která držitelům práv duševního vlastnictví vznikne kopírováním 3D předmětů pro osobní potřebu? Žádné z těchto řešení není samo o sobě uspokojivé.

Legislativní reakce se bude muset v každém případě vyvarovat zdvojování pravidel a zohledňovat návrhy, o nichž se již jedná. Je třeba, aby zákon inovaci doprovázel, aniž by však pro ni představoval brzdu nebo překážku.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Heidi Hautala, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sergio Gaetano Cofferati, Luis de Grandes Pascual, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Angelika Niebler


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

22

+

ALDE

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

ECR

Angel Dzhambazki

EFDD

Joëlle Bergeron

ENF

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

PPE

Geoffroy Didier, Rosa Estaràs Ferragut, Luis de Grandes Pascual, Pavel Svoboda, József Szájer, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

S&D

Sergio Gaetano Cofferati, Mady Delvaux, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Evelyn Regner

VERTS/ALE

Max Andersson, Heidi Hautala, Julia Reda

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 2. července 2018Právní upozornění