Postup : 2018/2028(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0228/2018

Předložené texty :

A8-0228/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 27
CRE 10/09/2018 - 27

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0332

ZPRÁVA     
PDF 613kWORD 73k
27.6.2018
PE 618.224v02-00 A8-0228/2018

o rovnosti jazyků v digitálním věku

(2018/2028(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodajka: Jill Evans

Zpravodajka (*):

Marisa Matias, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o rovnosti jazyků v digitálním věku

(2018/2028(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na čl. 21 odst. 1 a článek 22 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu organizace UNESCO z roku 2003 o zachování nemateriálního kulturního dědictví,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru(3),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 21. listopadu 2008 o evropské strategii pro mnohojazyčnost (2008/C 320/01)(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES(5),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2008 s názvem „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“ (COM(2008)0566),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. ledna 2012 s názvem „Soudržný rámec pro posílení důvěry v jednotný digitální trh elektronického obchodu a on-line služeb“ (COM(2011)0942),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010) 0245)(6),

–  s ohledem na Doporučení o podpoře a užívání mnoha jazyků a všeobecném přístupu do kyberprostoru přijaté na 32. zasedání Generální konference UNESCO v Paříži dne 15. října 2003,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometr č. 386 nazvanou „Evropané a jejich jazyky“, zveřejněnou v červnu 2012,

–  s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2002 v Barceloně (SN 100/1/02 REV 1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 1988 o znakové řeči pro neslyšící(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2004 o ochraně a podpoře kulturní rozmanitosti: role Evropských regionů a mezinárodních organizací, jako je UNESCO a Rada Evropy(8), a na své usnesení ze dne 4. září 2003 o evropských regionálních a méně používaných jazycích – jazycích menšin v EU – v souvislosti s rozšířením a kulturní rozmanitostí(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 na téma „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o ochraně a nepřípustnosti diskriminace menšin v členských státech EU(12),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) a výboru STOA nazvanou „Rovnost jazyků v digitálním věku – směrem k projektu lidské řeči“, která byla zveřejněna v březnu 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0228 /2018),

A.  vzhledem k tomu, že jazykové technologie mohou usnadnit komunikaci pro neslyšící a nedoslýchavé, nevidomé a zrakově znevýhodněné, i pro osoby s dyslexií, a k tomu, že pro účely této zprávy se „jazykovou technologií“ rozumí technologie, která podporuje nejen mluvené jazyky, ale také znakovou řeč, a uznává se, že znaková řeč je důležitým prvkem jazykové rozmanitosti Evropy;

B.  vzhledem k tomu, že vývoj jazykových technologií pokrývá mnoho výzkumných oblastí a oborů, včetně počítačové lingvistiky, umělé inteligence, výpočetní techniky a lingvistiky (s využitím, které zahrnuje mj. zpracování přirozeného jazyka, textovou analýzu, řečové technologie a dolování dat);

C.  vzhledem k tomu, že podle zprávy zvláštního průzkumu Eurobarometr č. 386 nazvané „Evropané a jejich jazyky“ je jen o něco více než polovina Evropanů (54 %) schopna vést konverzaci alespoň v jednom dalším jazyce, čtvrtina (25 %) je schopna hovořit alespoň dvěma dalšími jazyky a jeden z deseti (10 %) alespoň třemi dalšími jazyky;

D.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii existuje 24 úředních jazyků a více než 60 národních a regionálních jazyků, nepočítaje jazyky, kterými hovoří migranti, a že řada členských států má na základě Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením státem uznanou znakovou řeč; vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost představuje jeden z největších přínosů kulturní rozmanitosti v Evropě a je současně jedním z nejvýznamnějších úkolů pro vytvoření skutečně integrované EU;

E.  vzhledem k tomu, že podpora místních komunit, jako jsou původní, venkovské či odlehlejší komunity, v jejich úsilí o překonání zeměpisných, sociálních a ekonomických překážek v přístupu k širokopásmovému internetu je základním předpokladem účinné politiky mnohojazyčnosti EU;

F.  vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost spadá do řady oblastí politiky EU, včetně kultury, ekonomiky, vzdělání, jednotného digitálního trhu, celoživotního vzdělávání, zaměstnanosti, sociálního začlenění, konkurenceschopnosti, mládeže, občanské společnosti, mobility, výzkumu a sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat větší pozornost odstranění překážek mezikulturního a interlingvistického dialogu s cílem podpořit vzájemné porozumění;

G.  vzhledem k tomu, že Komise uznává, že jednotný digitální trh musí být mnohojazyčný; vzhledem k tomu, že nebyla navržena žádná společná politika EU, která by se zabývala problémem jazykových bariér;

H.  vzhledem k tomu, že jazykové technologie se používají v případě prakticky všech běžných digitálních produktů a služeb, neboť většina z nich do určité míry používá jazyk (zejména všechny produkty související s internetem jako vyhledávače, sociální sítě či služby elektronického obchodu); vzhledem k tomu, že využívání jazykových technologií má také dopad na odvětví, jež mají zásadní význam z hlediska běžných životních podmínek evropských občanů, jako je vzdělání, kultura a zdravotnictví;

I.  vzhledem k tomu, že přeshraniční elektronický obchod má velmi malý objem, neboť v roce 2015 nakoupilo on-line z jiných zemí EU pouze 16 % evropských občanů; vzhledem k tomu, že jazykové technologie mohou přispět k budoucí evropské přeshraniční komunikaci prostřednictvím různých jazyků, podnítit hospodářský růst a sociální stabilitu a omezit přirozené překážky, a tím respektovat a podporovat soudržnost a konvergenci a posilovat konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;

J.  vzhledem k tomu, že technologický rozvoj je čím dál více založen na jazyku a má důsledky pro růst a společnost; vzhledem k tomu, že jsou naléhavě nutné politiky více zohledňující důležitost jazyka a technologický, ale také ryze multidisciplinární výzkum a vzdělávání v digitální komunikaci a jazykových technologiích a v jejich vztazích k růstu a společnosti;

K.  vzhledem k tomu, že splnění barcelonského cíle umožnit občanům komunikovat ve svém mateřském jazyce a ve dvou dalších jazycích by kromě přístupu na jednotný digitální trh lidem přineslo více příležitostí, pokud jde o přístup ke kulturnímu, vzdělávacímu a vědeckému digitálnímu obsahu a občanské zapojení; vzhledem k tomu, že dodatečné prostředky a nástroje, zejména ty, které poskytují jazykové technologie, jsou klíčem ke zvládnutí evropské mnohojazyčnosti a k podpoře mnohojazyčnosti jednotlivých osob;

L.  vzhledem k tomu, že došlo k zásadním průlomům v oblasti umělé inteligence a zrychlil se rozvoj jazykových technologií; vzhledem k tomu, že umělá inteligence zaměřená na zpracování jazyka nabízí nové možnosti digitální komunikace, digitálně posílené komunikace a komunikace využívající technologie a spolupráce ve všech evropských jazycích (a nejen v nich), což umožní mluvčím různých jazyků rovný přístup k informacím a znalostem a zlepší různé funkce sítí IT;

M.  vzhledem k tomu, že společné evropské hodnoty, jako je spolupráce, solidarita, rovnost, uznání a respekt, by měly v praxi přinést všem občanům plný a rovný přístup k digitálním technologiím, což by nejen zlepšilo evropskou soudržnost a životní podmínky, ale také umožnilo fungování mnohojazyčného jednotného digitálního trhu;

N.  vzhledem k tomu, že dostupnost technologických nástrojů, jako jsou videohry nebo vzdělávací aplikace v menšinových a méně používaných jazycích, je klíčová pro rozvoj jazykových dovedností, zejména u dětí;

O.  vzhledem k tomu, že lidé mluvící méně používanými evropskými jazyky by měli mít možnost se vyjadřovat kulturně smysluplným způsobem a vytvářet svůj vlastní kulturní obsah v místních jazycích;

P.  vzhledem k tomu, že vznik metod, jako je hluboké učení, založených na větší výpočetní kapacitě a přístupu k velkému množství údajů, vede k tomu, že jazykové technologie představují skutečné řešení pro překonání jazykových bariér;

Q.  vzhledem k tomu, že jazykové bariéry mají značný dopad na vytváření evropské identity a budoucnost evropského integračního procesu; vzhledem k tomu, že informace o rozhodování na úrovni EU a různých politikách, které EU přijímá, by měly být sdělovány občanům v jejich mateřském jazyce prostřednictvím internetu i jiných nástrojů;

R.  vzhledem k tomu, že jazyk tvoří velmi značnou část neustále se zvětšujícího množství dat velkého objemu;

S.  vzhledem k tomu, že obrovské množství dat je vyjádřeno v lidských jazycích; vzhledem k tomu, že zvládnutí jazykových technologií by mohlo umožnit širokou škálu inovativních produktů a služeb v oblasti IT v průmyslu, v obchodě, ve státní správě, ve výzkumu, ve veřejných službách a v administrativě a snížily by se přirozené překážky a tržní náklady;

Stávající překážky dosažení rovnosti jazyků v Evropě digitálního věku

1.  vyjadřuje politování nad tím, že v Evropě se v současné době v důsledku chybějící adekvátní politiky rozšiřuje po technologické stránce rozdíl mezi jazyky s dostatkem finančních zdrojů a jazyky s omezenějšími zdroji, ať už se jedná o jediný či jeden z více úředních jazyků v EU či o jazyk bez tohoto statusu; dále vyjadřuje politování nad tím, že více než 20 evropským jazykům hrozí nebezpečí vymizení jako digitální jazyk; podotýká, že Evropská unie a její orgány a instituce mají povinnost posilovat, prosazovat a chránit jazykovou rozmanitost v Evropě;

2.  poukazuje na významný dopad, který měly v posledním desetiletí digitální technologie na rozvoj jazyka a který je ještě stále obtížné vyhodnotit; doporučuje, aby političtí činitelé věnovali patřičnou pozornost studiím, které ukazují, že digitální komunikace snižuje gramotnost mladých dospělých, což vytváří mezigenerační bariéry související s gramatikou a schopností číst a psát a vede k všeobecnému ochuzování jazyka; zastává názor, že digitální komunikace by měla sloužit k rozvíjení, obohacování a zdokonalování jazyků a že tyto ambice by se měly odrazit v národních systémech vzdělávání a strategiích posilujících gramotnost;

3.  zdůrazňuje, že evropské jazyky, jež jsou méně používané, jsou výrazně znevýhodněny z důvodu akutního nedostatku nástrojů a zdrojů, který brání činnosti výzkumných pracovníků a omezuje ji, a že přestože mají tito výzkumní pracovníci potřebné technické znalosti, nemohou mít z jazykových technologií plný prospěch;

4.  upozorňuje na prohlubování digitální propasti mezi široce používanými a méně používanými jazyky a na rostoucí digitalizaci evropské společnosti, což vede k nerovnosti v oblasti přístupu k informacím, a to zejména u méně kvalifikovaných lidí, u starších osob, osob s nízkými příjmy a osob ze znevýhodněného prostředí; zdůrazňuje, že zpřístupněním obsahu v různých jazycích by se snížila nerovnost;

5.  konstatuje, že i když má silnou vědeckou základnu v oblasti jazykového inženýrství a technologie, a v době, kdy jazykové technologie pro ni představují obrovskou příležitost jak z hospodářského, tak kulturního hlediska, zůstává Evropa daleko od využití svého potenciálu v důsledku roztříštěnosti trhu, kvůli nedostatečným investicím do znalostí a kultury, nedostatečně koordinovanému výzkumu, nedostatečnému financování a právním překážkám; dále poukazuje na to, že trh je v současnosti ovládán neevropskými aktéry, což nepřináší řešení konkrétních potřeb mnohojazyčné Evropy; zdůrazňuje, že je třeba toto paradigma odstranit a posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti jazykových technologií vytvořením projektu, který bude přesně odpovídat potřebám a požadavkům Evropy;

6.  konstatuje, že jazykové technologie jsou nejprve k dispozici v angličtině; je si vědom toho, že velcí globální a evropští výrobci a společnosti často vyvíjejí jazykové technologie také pro velké evropské jazyky s relativně velkými trhy: pro španělštinu, francouzštinu a němčinu (i těmto jazykům již v některých podoblastech chybí zdroje); zdůrazňuje však, že by měla být přijata obecná opatření na úrovni EU (politiky, financování, výzkum a vzdělávání) s cílem zajistit rozvoj jazykových technologií pro úřední jazyky EU, kterými se hovoří v menší míře, a že by měly být zahájeny zvláštní činnosti na úrovni EU (politika, financování, výzkum a vzdělávání), aby se do tohoto rozvoje zapojily regionální a menšinové jazyky a dostalo se jim podpory;

7.  trvá na tom, že je třeba lépe využívat nové technologické přístupy založené na zvýšení výpočetní síly a lepším přístupu k velkému objemu dat, s cílem podporovat rozvoj neuronových sítí hlubokého učení, které činí technologie lidské řeči skutečným řešením problému jazykových bariér; vyzývá proto Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na podporu tohoto technologického rozvoje;

8.  bere na vědomí, že jazyky s menším počtem mluvčích vyžadují dostatečnou podporu od zúčastněných stran, včetně přípravy forem pro diakritická znaménka, výrobců klávesnic a systémů pro správu obsahu, aby bylo možné řádně ukládat, zpracovávat a zobrazovat obsah v těchto jazycích; požaduje, aby Komise posoudila, jak lze podnítit takovouto podporu, a vydala doporučení pro postupy zadávání veřejných zakázek v EU;

9.  vyzývá členské státy, aby podnítily používání více jazyků v digitálních službách, jako jsou mobilní aplikace;

10.  se znepokojením konstatuje, že jednotný digitální trh je i nadále roztříštěn v důsledku několika omezení, včetně jazykových bariér, což brání obchodování on-line, komunikaci prostřednictvím sociálních sítí a jiných komunikačních kanálů a přeshraniční výměně kulturních, kreativních a audiovisuálních obsahů, jakož i širšímu zavádění celoevropských veřejných služeb; zdůrazňuje, že kulturní rozmanitost a mnohojazyčnost v Evropě by mohly prospěšně využívat přeshraničního přístupu k obsahu, zejména pro vzdělávací účely; žádá Komisi, aby vyvinula silnou a koordinovanou strategii pro mnohojazyčný jednotný digitální trh;

11.  konstatuje, že jazykové technologie v současné době nehrají roli v rámci evropské politické agendy, a to navzdory skutečnosti, že respektování jazykové rozmanitosti je zakotveno ve Smlouvách;

12.  vyzdvihuje důležitou průkopnickou úlohu předchozích výzkumných sítí financovaných EU, jako je FLaReNet, CLARIN, HBP a META-NET (včetně META-SHARE), při vytváření evropské jazykové technologické platformy;

Zlepšení institucionálního rámce pro politiky v oblasti jazykových technologií na úrovni EU

13.  vyzývá Radu, aby předložila návrh doporučení o ochraně a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti v Unii, a to i oblasti jazykových technologií;

14.  doporučuje, aby Komise s cílem zvýšit povědomí o jazykových technologiích v Evropě přidala oblast vícejazyčnosti a jazykových technologií do portfolia určitého komisaře; domnívá se, že odpovědný komisař by měl být pověřen podporou jazykové rozmanitosti a rovnosti na úrovni EU, a to vzhledem k významu jazykové rozmanitosti pro budoucnost Evropy;

15.  doporučuje, aby na úrovni EU došlo ke komplexní právní ochraně všech 60 evropských regionálních a menšinových jazyků, uznání kolektivních práv národních a jazykových menšin v digitálním světě a k výuce úředních i neúředních jazyků EU rodilými mluvčími;

16.  vybízí členské státy, které již vypracovaly své vlastní úspěšné politické strategie v oblasti jazykových technologií, aby se podělily o své zkušenosti a osvědčené postupy s cílem pomoci ostatním celostátním, regionálním a místním orgánům při tvorbě jejich vlastních strategií;

17.  vyzývá členské státy, aby v zájmu podpory a usnadňování jazykové rozmanitosti a mnohojazyčnosti v digitální oblasti rozvíjely komplexní jazykové politiky, přidělovaly na ně zdroje a používaly vhodné nástroje; zdůrazňuje odpovědnost, kterou sdílí EU a členské státy s vysokými školami a dalšími veřejnými institucemi při přispívání k ochraně svých jazyků v digitálním světě a při vytváření databází a překladových technologií pro všechny jazyky EU, včetně jazyků, kterými se hovoří v menší míře; žádá koordinaci mezi výzkumem a průmyslem se společným cílem zvýšit digitální možnosti jazykového překladu a s otevřeným přístupem k údajům potřebným pro technologický pokrok;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvářely strategie a přijímaly politická opatření, jež umožní mnohojazyčnost na digitálním trhu; v této souvislosti žádá, aby Komise a členské státy stanovily minimální jazykové zdroje, jako například datové soubory, lexikony, záznamy projevu, překladové paměti, korpusy opatřené poznámkami a encyklopedické obsahy, které by měly mít všechny evropské jazyky, aby se zabránilo digitálnímu zániku;

19.  doporučuje, aby Komise zvážila možnost vytvoření centra jazykové rozmanitosti, jehož úkolem by bylo zlepšit informovanost o významu méně používaných, regionálních a menšinových jazyků, a to i v oblasti jazykových technologií;

20.  žádá Komisi, aby přezkoumala svou rámcovou strategií pro mnohojazyčnost a navrhla akční plán, který jasným způsobem objasní, jak by se měla podporovat jazyková rozmanitost a jak by se měly překonávat jazykové bariéry v digitální oblasti;

21.  vyzývá Komisi, aby v otázce jazykových technologií upřednostňovala členské státy, které jsou malé rozlohou a mají svůj vlastní jazyk, a zohlednila tak složitou situaci těchto zemí, pokud jde o výzvy související s jejich jazykem;

22.  zdůrazňuje, že rozvoj jazykových technologií usnadní opatřování videoher a počítačových aplikací titulky, jejich dabování a překlad v menšinových a méně používaných jazycích;

23.  zdůrazňuje, že je třeba snížit technologické rozdíly mezi jazyky posílením předávání znalostí a technologií;

24.  naléhavě žádá členské státy, aby navrhly účinné způsoby, jak upevnit postavení svých národních jazyků;

Doporučení pro politiky EU v oblasti výzkumu

25.  vyzývá Komisi, aby zavedla program rozsáhlého a dlouhodobého financování výzkumu, vývoje a inovací v oblasti jazykových technologií na evropské, národní a regionální úrovni, konkrétně přizpůsobený potřebám a požadavkům Evropy; zdůrazňuje, že program by se měl snažit napomoci hlubokému porozumění přirozenému jazyku a zvýšit efektivitu sdílením znalostí, infrastruktury a zdrojů s cílem vytvořit inovativní technologie a služby, dospět k dalším zásadním vědeckým objevům v této oblasti a přispět ke snížení technologických rozdílů mezi evropskými jazyky; zdůrazňuje, že v této souvislosti je zapotřebí účasti výzkumných středisek, akademické obce, podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, a dalších relevantních stran; zdůrazňuje, že tento projekt by měl být otevřený, založený na cloudových technologiích, interoperabilní a měl by poskytovat snadno rozšiřitelné a vysoce výkonné základní nástroje pro několik aplikací jazykových technologií;

26.  je přesvědčen, že by se integrujícím subjektům v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU mělo dostat ekonomických pobídek k urychlení poskytování služeb založených na cloudových technologiích, aby byla umožněna hladká integrace technologií lidské řeči do jejich aplikací v oblasti elektronického obchodu, zejména aby bylo zajištěno, aby malé a střední podniky mohly využívat výhod automatického překladu;

27.  zdůrazňuje, že Evropa musí zajistit své vedoucí postavení, co se týče umělé inteligence v jazykové oblasti; připomíná, že podniky z EU jsou schopny nejlépe přinášet řešení uzpůsobená našim specifickým kulturním, společenským i ekonomickým potřebám;

28.  domnívá se, že specifické programy v rámci stávajících systémů financování, jako je Horizont 2020, jakož i následné programy, by měly podpořit dlouhodobé financování základního výzkumu i přenos znalostí a technologií mezi zeměmi a regiony;

29.  doporučuje vytvořit evropskou jazykovou technologickou platformu se zástupci všech evropských jazyků, která umožní sdílení zdrojů v oblasti jazykových technologií, služeb a balíčků otevřeného zdrojového kódu, zejména mezi univerzitami a výzkumnými středisky, a zároveň zajistit, aby jakýkoli režim financování mohl pracovat s komunitami s otevřeným zdrojovým kódem a současně pro ně byl přístupný;

30.  doporučuje vytvoření nebo rozšíření projektů, jako je např. projekt digitální jazykové rozmanitosti, které provádějí výzkum digitálních potřeb všech evropských jazyků, ať už se jedná o jazyky s velmi malým či velmi vysokým počtem mluvčích, s cílem řešit otázku digitální propasti a pomoci připravit tyto jazyky na udržitelnou digitální budoucnost;

31.  doporučuje, aby byla provedena aktualizace svazků ediční řady Bílé knihy META-NET z roku 2012 ve formě celoevropského průzkumu stavu jazykových technologií, zdrojů pro všechny evropské jazyky, informací o jazykových bariérách a politikách v této oblasti, s cílem umožnit politiky jazykových technologií hodnotit a rozvíjet;

32.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu financování technologií lidské řeči a využila přitom zkušeností s prováděním sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy; mimoto se domnívá, že by Komise měla klást důraz na výzkum v oblastech potřebných k zajištění hlubokého porozumění jazyku, jako je počítačová lingvistika, lingvistika, umělá inteligence, jazykové technologie, informatika a kognitivní vědy;

33.  poukazuje na to, že jazyk může být překážkou pro předávání vědeckých poznatků; konstatuje, že většina vědeckých periodik s vysokou citovaností publikuje články v angličtině, což vede k zásadnímu posunu ve vytváření a šíření vědeckých poznatků; zdůrazňuje, že je třeba, aby se tyto podmínky vytváření znalostí promítly do evropských politik a programů v oblasti výzkumu a inovací; naléhavě vyzývá Komisi, aby hledala řešení, která zajistí, aby byly vědecké poznatky k dispozici i v jiných jazycích než v angličtině, a která podpoří rozvoj umělé inteligence pro potřeby přirozeného jazyka;

Politiky v oblasti vzdělávání s cílem zlepšit budoucnost jazykových technologií v Evropě

34.  domnívá se, že vzhledem k současné situaci, kdy trh s jazykovými technologiemi ovládají neevropští aktéři, by se evropská politika v oblasti vzdělávání měla zaměřit na udržení talentů v Evropě, na analýzu současných vzdělávacích potřeb v oblasti jazykových technologií (včetně všech příslušných oblastí a disciplín), na jejímž základě by došlo k vypracování pokynů pro společná strukturální opatření na evropské úrovni, a na zvýšení informovanosti mezi žáky škol a studenty ohledně profesních příležitostí v odvětví jazykových technologií, a to i v odvětví umělé inteligence zaměřené na zpracování jazyka;

35.  domnívá se, že je nutné vypracovat digitální výukové materiály i v menšinových a regionálních jazycích, což je důležité proto, aby nedocházelo k diskriminaci a aby byla zajištěna rovnost jazyků a rovné zacházení s nimi;

36.  uvědomuje si, že je nutné podporovat stále větší zapojení žen do evropského bádání zabývajícího se jazykovými technologiemi, což je rozhodující faktor z hlediska rozšíření výzkumu a inovací;

37.  navrhuje, aby Komise a členské státy prosazovaly využívání jazykových technologií v rámci kulturních a vzdělávacích výměn mezi evropskými občany, jako je program Erasmus +, s cílem omezit překážky, které může představovat jazyková rozmanitost pro mezikulturní dialog a vzájemné porozumění, zejména v tištěném a audiovizuálním projevu, přičemž příkladem takového využívání technologií může být on-line jazyková podpora Erasmus+;

38.  doporučuje, aby členské státy vytvořily programy v oblasti digitální gramotnosti také v evropských menšinových a regionálních jazycích a zavedly odbornou přípravu týkající se jazykových technologií a nástrojů ve vzdělávacích programech svých škol, univerzit a vyšších odborných škol; dále zdůrazňuje skutečnost, že významným faktorem a absolutně nezbytným předpokladem pro dosažení pokroku v digitálním začlenění komunit je gramotnost;

39.  zdůrazňuje, že členské státy by měly poskytovat nezbytnou podporu vzdělávacím institucím, která je potřebná ke zlepšení digitalizace jazyků v EU;

Jazykové technologie: přínos pro soukromé společnosti i veřejné orgány

40.  zdůrazňuje, že je nutné podněcovat rozvoj investičních nástrojů a programů pro urychlení rozvoje, jejichž cílem je zvýšit využívání jazykových technologií v kulturním a tvůrčím odvětví, se zvláštním zaměřením na komunity s nižšími zdroji a na podporu rozvoje kapacit jazykových technologií v oblastech, kde je toto odvětví méně zastoupeno;

41.  naléhavě žádá, aby byly vypracovány činnosti a vhodné financování s cílem umožnit evropským malým a středním podnikům i začínajícím podnikům snadný přístup k jazykovým technologiím a jejich využívání, aby se mohly tyto podniky rozvíjet on-line tím, že budou mít přístup na nové trhy a k příležitostem rozvíjet se, a tím dostane jejich úroveň inovací a vytváření pracovních míst silný impuls;

42.  vyzývá orgány EU, aby zvyšovaly informovanost o přínosech toho, budou-li mít podniky, veřejné orgány i občané k dispozici on-line služby, obsahy a produkty ve více jazycích, včetně méně používaných, regionálních a menšinových jazyků, s cílem překonat jazykové bariéry a napomoci zachovat kulturní dědictví jazykových komunit;

43.  podporuje rozvoj vícejazyčných veřejných služeb v rámci evropských, národních a v případě potřeby i regionálních a místních správních orgánů s použitím inovativních, inkluzivních a uživatelsky vstřícných jazykových technologií, což sníží nerovnosti mezi jazyky a jazykovými komunitami, podpoří rovný přístup ke službám, podnítí mobilitu podniků, občanů a pracovníků v Evropě a zajistí dosažení mnohojazyčného digitálního jednotného trhu;

44.  vyzývá orgány na všech úrovních, aby zlepšily přístup k on-line službám a informacím v různých jazycích, zejména pokud jde o služby v příhraničních regionech a záležitosti spojené s kulturou, a aby využívaly již existujících jazykových technologií, včetně strojového překladu, rozpoznávání řeči a technologie převodu textu do mluvené podoby i inteligentních jazykových systémů, jako jsou systémy provádějící vícejazyčné vyhledávání informací, shrnutí / konspekt a porozumění mluvené řeči, s cílem zlepšit dostupnost těchto služeb;

45.  zdůrazňuje význam technik vytěžování textů a dat pro vývoj jazykových technologií; zdůrazňuje potřebu posílit spolupráci mezi daným odvětvím a vlastníky údajů; zdůrazňuje potřebu přizpůsobit regulační rámec a zajistit otevřenější a interoperabilnější využívání a sběr jazykových zdrojů; podotýká, že citlivé informace by neměly být předávány komerčním společnostem a ukládány do jejich volně přístupného softwaru, neboť je nejasné, jak by mohly použít získané informace, například v případě údajů o zdravotním stavu;

°

°  °

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.

(2)

Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 320, 16.12.2008, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965.

(6)

Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 58.

(7)

Úř. věst. C 187, 18.7.1988, s. 236.

(8)

Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 322.

(9)

Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 374.

(10)

Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 59.

(11)

Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 52.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0032.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

EU představuje jedinečný projekt, který zahrnuje více než 500 milionů občanů hovořících přibližně 80 různými jazyky. Mnohojazyčnost je sice jedním z největších aktiv, které má Evropa k dispozici, vytváří však zároveň jednu z nejdůležitějších výzev, pokud jde o vytvoření kulturně a sociálně integrované EU, jakož i překážku plnění cílů digitálního jednotného trhu.

Jazykové technologie najdete za mnoha digitálními produkty, jež každý den využíváme, protože většina z nich do jisté míry používá jazyk. Mobilní komunikace, sociální média, inteligentní asistenti a řečová rozhraní mění způsob, jakým se občané, společnosti a veřejné správy vzájemně propojují v digitálním světě. Kromě toho jsou jazykové technologie rovněž užitečné při vývoji vícejazyčných zdrojů a obsahu mimo digitální sféru. Navzdory skutečnosti, že jazykové technologie mají zásadní význam, kdy pomáhají digitální revoluci, nejsou v agendách evropských politiků řádně zastoupeny.

Jazykové technologie přispívají k rovnosti všech evropských občanů v každodenní praxi bez ohledu na jazyky, kterými hovoří.

Ačkoli z jazykových technologií těží největší přínos jazyky, jimiž hovoří menší počet osob, či menšinové jazyky, nástroje a prostředky, které mají k dispozici, jsou často málo početné nebo v některých případech neexistují. Ve skutečnosti dochází k prohlubujícím se technologickým rozdílům mezi rozšířenými jazyky s dostatečnými zdroji a jinými jazyky EU, ať už se jedná o jediný či jeden z více úředních jazyků v EU či o jazyk bez tohoto statusu, z nichž některé již mohou čelit digitálnímu zániku.

Aby se překlenula tato technologická mezera, politiky by se měly zaměřit na podporu rozvoje technologií pro všechny evropské jazyky. Zachování jazyka a tudíž i kultury, která se jeho prostřednictvím rozvíjí, je zásadně vázáno na schopnost fungovat a být užitečný v moderním a měnícím se prostředí, jako je digitální svět. Kulturní a jazyková rozmanitost tedy úzce souvisí s možnostmi a zdroji v digitálním světě.

Zlepšení jazykových technologií se opírá hlavně o možnost přístupu a udržování stále rozsáhlejších a přesnějších jazykových údajů a zdrojů. Úzká spolupráce mezi výzkumníky, průmyslem, vlastníky veřejných a soukromých údajů se stává nutností. Regulace používání takových údajů by navíc měla být mnohem otevřenější a výchozí jazykové zdroje (korpusy, lexikony, ontologie atd.) by měly být interoperabilní a sdílené v otevřeném prostředí. Rámec zajištěný směrnicí o opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice 2003/98/ES, tj. směrnice o informacích veřejného sektoru) poskytuje příležitost využití obrovského množství dat a informací získaných ze strany orgánů veřejné správy jako cenné zdroje jazykových technologií.

Ve vícejazyčné Evropě lze očekávat, že jazykové bariéry budou mít hluboké a provázané společenské a ekonomické důsledky, jako je: 1) prohloubení rozdělení mezi jazyky, 2) omezení mobility pracovníků, 3) omezení přístupu k přeshraničním veřejným službám, 4) omezení angažovanosti občanů a jejich účasti na politickém procesu, 5) vznik roztříštěných trhů pro přeshraniční a elektronický obchod, zejména pro malé a střední podniky a 6) omezení přístupu ke kulturním a vzdělávacím zdrojům.

Kromě toho evropská komunita jazykových technologií uznává nedostatečnou koordinaci mezi výzkumným úsilím a trhem aplikací a služeb jazykových technologií. Nedávné iniciativy jako je META-NET, federace pro odstranění jazykové bariéry „Cracking the Language Barrier Federation“, LT-Innovate a program nástroje pro propojení Evropy však přispěly mnohým k tomu, aby se roztříštěná komunita propojila.

Mnohojazyčnost v Evropě je však složitým tématem zahrnujícím mnoho zúčastněných stran v různých zemích, jejichž zájmy jsou vzájemně propojené. Žádná izolovaná politika se nebude výše uvedenými problémy zabývat. Naopak, aby se skutečně využily příležitosti mnohojazyčné Evropy, je třeba společná a koordinovaná činnost na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, do níž se zapojí nejrůznější zúčastněné strany.

Evropa se může stát světovým lídrem v oblasti jazykové rozmanitosti a rovnosti. Nástroje a metodiky vytvořené k usnadnění rozšířeného používání všech evropských jazyků lze rozšířit i na zbytek světa. Je třeba poznamenat, že existuje přibližně 80 evropských jazyků a že celosvětově existuje 6000 jazyků, z nichž jsou pouze 2000 jazyky psanými a jen asi 300 má standardizovanou verzi. Nástroje a metody vytvořené v Evropě by byly užitečné alespoň pro dalších 200 jazyků po celém světě.

Tato zpráva proto navrhuje různé politické varianty, které by zlepšily jazykovou rovnost v Evropě pomocí nových technologií, a sice 1) zlepšením institucionálních rámců pro politiky v oblasti jazykových technologií, 2) vytvořením nových výzkumných politik pro zvýšení používání jazykových technologií v Evropě, 3) využíváním vzdělávacích politik s cílem zajistit budoucnost jazykové rovnosti v digitálním věku a 4) zvýšením podpory soukromých společností a veřejných orgánů, aby lépe využívaly jazykové technologie.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (25.4.2018)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

o rovnosti jazyků v digitálním věku

(2018/2028(INI))

Zpravodajka: Marisa Matias

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii je 24 úředních jazyků a více než 60 národních, regionálních, menšinových a znakových jazyků a jazyků migrantů;

B.  vzhledem k tomu, že více než 20 evropským jazykům hrozí nebezpečí vymizení jako digitální jazyk; vzhledem k tomu, že jazykové technologie hrají klíčovou v rámci ochrany a podpory jazykové rozmanitosti, zvláště v případě méně používaných jazyků;

C.  vzhledem k tomu, že podle organizace UNESCO je pouze 30–50 % on-line obsahu na celém světě v angličtině; vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní strojové překlady a počítačem podporované překlady pomohou překonat jazykové bariéry a zlepšit vícejazyčný přístup k informacím;

D.  vzhledem k tomu, že mnohojazyčnost je sice jedním z největších aktiv Evropy a zakládajícím principem EU, který přispívá k větší blízkosti v Evropě pro občany, je ale také jednou z největších výzev a měla by posílit rozvoj gigabitové společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Komise uznává, že digitální jednotný trh musí být mnohojazyčný; vzhledem k tomu, že nebyla navržena žádná společná politika EU, která by se zabývala problémem jazykových bariér;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a její orgány a instituce mají povinnost posilovat, prosazovat a chránit jazykovou rozmanitost v Evropě;

G.  vzhledem k tomu, že rozšíření přeshraničního elektronického obchodu je velmi nízké; vzhledem k tomu, že jazykové technologie mohou přispět k budoucí evropské přeshraniční komunikaci prostřednictvím různých jazyků, podnítit hospodářský růst a sociální stabilitu, a tím respektovat a podporovat soudržnost a konvergenci a posilovat konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku;

H.  vzhledem k tomu, že jazykové technologie usnadní komunikaci a spolupráci v jiných jazycích, umožní mluvčím různých jazyků rovný přístup k informacím a znalostem a zlepší různé funkce sítí IT;

I.  vzhledem k tomu, že jazyk tvoří velmi značnou část neustále se zvětšujícího množství dat velkého objemu;

J.  vzhledem k tomu, že obtíže v přístupu k lingvistickým údajům (včetně údajů na internetu a souborů výzkumných dat) omezují technický rozvoj jazykových technologií;

K.  vzhledem k tomu, že obrovské množství dat je vyjádřeno v lidských jazycích; vzhledem k tomu, že zvládnutí jazykových technologií by mohlo umožnit širokou škálu inovativních produktů a služeb v oblasti IT v průmyslu, v obchodě, ve státní správě, ve výzkumu, ve veřejných službách a v administrativě a snížily by se přirozené překážky a tržní náklady;

L.  vzhledem k tomu, že jazykové technologie jsou v Evropě stále velmi pozadu v důsledku fragmentace trhu, nedostatečných investic do znalostí a kultury, nekoordinovaného výzkumu, nedostatečného financování a právních překážek, jejich současný rozvoj však postupuje rychlým tempem a mají obrovský potenciál k dalším pokrokům;

M.  vzhledem k tomu, že technologický rozvoj je čím dál více založen na jazyku a má důsledky pro růst a společnost; vzhledem k tomu, že jsou naléhavě nutné politiky více si uvědomující důležitost jazyka a technologický, ale také opravdu multidisciplinární výzkum a vzdělávání v digitální komunikaci a jazykových technologiích a v jejich vztazích k růstu a společnosti;

N.  vzhledem k tomu, že pro rozvoj jazykových dovedností, zejména u dětí, je klíčová dostupnost technologických nástrojů, jako jsou videohry a vzdělávací aplikace, v menšinových jazycích;

O.  vzhledem k tomu, že evropské technologie lidské řeči představují pro EU obrovskou příležitost jak z ekonomického, tak z kulturního hlediska;

P.  vzhledem k tomu, že špičkovými subjekty v jazykových technologiích nejsou evropské společnosti a nezabývají se specifickými potřebami Evropy;

Q.  vzhledem k tomu, že strategie pro jednotný digitální trh zahrnuje pouze stručný odkaz na vícejazyčné služby;

R.  vzhledem k tomu, že došlo k zásadním průlomovým pokrokům v oblasti umělé inteligence; vzhledem k tomu, že jazykové technologie jsou zásadní pro zajištění toho, aby umělá inteligence byla vícejazyčná;

1.  zdůrazňuje, že jednotný digitální trh nelze realizovat bez technologických řešení k překonání jazykových bariér; žádá Komisi, aby vyvinula silnou a koordinovanou strategii pro mnohojazyčný jednotný digitální trh;

2.  rozhodně podporuje vytvoření koordinované iniciativy se spolehlivým, udržitelným, rozsáhlým a dlouhodobým režimem financování jazykových technologií s vědeckým cílem napomoci hlubokému porozumění přirozenému jazyku a zvýšit efektivitu sdílením znalostí, infrastruktury a zdrojů; zdůrazňuje, že tento režim financování musí fungovat na evropské, národní a regionální úrovni, včetně účasti výzkumných středisek, akademické obce, podniků, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, a dalších relevantních stran; zdůrazňuje, že tento projekt by měl být otevřený, založený na cloudových technologiích, interoperabilní a měl by poskytovat snadno rozšiřitelné a vysoce výkonné základní nástroje pro několik aplikací jazykových technologií;

3.  bere na vědomí úsilí a odhodlání dobrovolně motivované lokalizace a internacionalizace v rozvoji softwaru s otevřeným zdrojovým kódem; doporučuje zajistit, aby jakýkoli režim financování technologií lidské řeči mohl pracovat s komunitami s otevřeným zdrojovým kódem a současně pro ně byl přístupný;

4.  zdůrazňuje, že je třeba snížit technologické rozdíly mezi jazyky posílením předávání znalostí a technologií;

5.  zdůrazňuje, že kulturní rozmanitost a mnohojazyčnost v Evropě by mohly prospěšně využívat přeshraničního přístupu k obsahu, zejména pro vzdělávací účely;

6.  naléhavě žádá, aby byly vypracovány činnosti a vhodné financování s cílem umožnit evropským malým a středním podnikům i začínajícím podnikům snadný přístup k jazykovým technologiím a jejich využívání, aby se mohly tyto podniky rozvíjet online tím, že budou mít přístup na nové trhy a k příležitostem rozvíjet se, a tím dostane jejich úroveň inovací a vytváření pracovních míst silný impuls;

7.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila platformu financování technologií lidské řeči a využila přitom zkušeností s prováděním sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy; mimoto se domnívá, že by měla Komise klást důraz na výzkum v oblastech potřebných k zajištění hlubokého porozumění jazyku, jako je počítačová lingvistika, lingvistika, umělá inteligence, jazykové technologie, informatika a kognitivní vědy;

8.  zdůrazňuje úlohu EU, členských států, vysokých škol a dalších veřejných institucí při přispívání k ochraně jejich jazyků v digitálním světě a při vytváření databází a překladových technologií pro všechny jazyky EU, včetně jazyků, kterými se hovoří v menší míře; žádá koordinaci mezi výzkumem a průmyslem se společným cílem zvýšit digitální možnosti jazykového překladu a s otevřeným přístupem k údajům potřebným pro technologický pokrok;

9.  všímá si zvětšující se propasti mezi angličtinou a ostatními jazyky EU v oblasti technologií, což vede k rozdílnostem v přístupu k informacím mezi věkovými skupinami, různými regiony a členskými státy a také mezi lidmi s různou úrovní vzděláním; zdůrazňuje, že zpřístupněním obsahu v různých jazycích EU by se snížila nerovnost;

10.  poukazuje na to, že jazyk může být překážkou pro předávání vědeckých poznatků; konstatuje, že většina vědeckých periodik s vysokou citovaností publikuje články v angličtině, což vede k zásadnímu posunu ve vytváření a šíření vědeckých poznatků; zdůrazňuje, že je třeba, aby se tyto podmínky vytváření znalostí promítly do evropských politik a programů v oblasti výzkumu a inovací; naléhavě vyzývá Komisi, aby hledala řešení, která zajistí, aby byly vědecké poznatky k dispozici i v jiných jazycích než v angličtině, a která podpoří rozvoj umělé inteligence pro potřeby přirozeného jazyka;

11.  konstatuje, že systémy otevřených zdrojů a otevřeného softwaru mají výhody pro občany EU, protože komerční algoritmy nejsou veřejně přístupné, zatímco algoritmy otevřených zdrojů jsou přístupné každému, kdo se na ně chce podívat a podílet se na dalším vývoji této technologie, což zase pomáhá udržet strojové jazyky aktuální a řádně fungující;

12.  je si vědom citlivé povahy některých informací vkládaných do překladatelských systémů, které nemohou být z důvodu ochrany osobních údajů a soukromí předávány komerčním společnostem a ukládány do jejich volně přístupného softwaru, neboť je nejasné, jak by mohly použít znalosti získané z překladatelských programů, například v případě údajů o zdravotním stavu;

13.  konstatuje, že je třeba provést meziodvětvový výzkum a studie důsledků jazykové minoritizace v digitálním světě a jejích dopadech na rovnost a přístup k informacím;

14.  podporuje rozvoj vícejazyčných veřejných služeb v rámci evropských, národních a v případě potřeby i regionálních a místních správních orgánů s použitím inovativních, inkluzivních a uživatelsky vstřícných jazykových technologií, což sníží nerovnosti mezi jazyky a jazykovými komunitami, podpoří rovný přístup ke službám, podnítí mobilitu podniků, občanů a pracovníků v Evropě a zajistí dosažení mnohojazyčného digitálního jednotného trhu;

15.  konstatuje, že jazykové technologie jsou nejprve k dispozici v angličtině; je si vědom toho, že velcí globální a evropští výrobci a společnosti často vyvíjejí jazykové technologie také pro velké evropské jazyky s relativně velkými trhy: pro španělštinu, francouzštinu a němčinu (i těmto jazykům již v některých podoblastech chybí zdroje); zdůrazňuje však, že by měla být přijata obecná opatření na úrovni EU (politiky, financování, výzkum a vzdělávání) s cílem zajistit rozvoj jazykových technologií pro úřední jazyky EU, kterými se hovoří v menší míře, a že by měly být zahájeny zvláštní činnosti na úrovni EU (politika, financování, výzkum a vzdělávání), aby se do tohoto rozvoje zapojily regionální a menšinové jazyky a dostalo se jim podpory;

16.  trvá na tom, že je třeba lépe využívat nové technologické přístupy založené na zvýšení výpočetní síly a lepším přístupu k velkému objemu dat, s cílem podporovat rozvoj neuronových sítí hlubokého učení, které činí technologie lidské řeči skutečným řešením problému jazykových bariér; vyzývá proto Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na podporu tohoto technologického rozvoje;

17.  bere na vědomí, že jazyky s menším počtem mluvčích vyžadují dostatečnou podporu od zúčastněných stran, včetně přípravy forem pro diakritická znaménka, výrobců klávesnic a systémů pro správu obsahu, aby bylo možné řádně ukládat, zpracovávat a zobrazovat obsah v těchto jazycích; požaduje, aby Komise posoudila, jak lze podnítit takovouto podporu, a vydala doporučení pro postupy zadávání veřejných zakázek v EU;

18.  zdůrazňuje potřebu posílit spolupráci mezi daným odvětvím a vlastníky údajů; zdůrazňuje potřebu přizpůsobit regulační rámec a zajistit otevřenější a interoperabilnější využívání a sběr jazykových zdrojů;

19.  je přesvědčen, že by se integrujícím subjektům v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU mělo dostat ekonomických pobídek k urychlení poskytování služeb založených na cloudových technologiích, aby byla umožněna hladká integrace technologií lidské řeči do jejich aplikací v oblasti elektronického obchodu, zejména aby bylo zajištěno, aby malé a střední podniky mohly využívat výhod automatického překladu;

20.  zdůrazňuje, že Evropa musí zajistit své vedoucí postavení, co se týče umělé inteligence v jazykové oblasti; připomíná, že podniky z EU jsou schopny nejlépe přinášet řešení uzpůsobená našim specifickým kulturním, společenským i ekonomickým potřebám;

21.  vyzývá Komisi, aby finančně podporovala opatřování titulky, dabování a překlad videoher a počítačových aplikací v menšinových jazycích;

22.  konstatuje, že současné digitální nástroje a zdroje pro méně používané jazyky, včetně digitální dostupnosti všech pravopisných norem a prostředků pro překlad a digitalizaci znakové řeči, jsou nedostatečné; vyzývá Komisi a členské státy, aby finančně podporovaly projekty, které vytvářejí, shromažďují a podporují osvědčené zdroje, včetně uspořádání klávesnic, slovníků, překladatelského softwaru, a osvědčené postupy pro používání jazyků, jimž hrozí digitální vyloučení.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

61

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Julia Reda, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Cornelia Ernst, Francesc Gambús, Françoise Grossetête, Werner Langen, Rupert Matthews, Răzvan Popa, Dominique Riquet, Theodor Dumitru Stolojan

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

61

+

ALDE

Fredrick Federley, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Dominique Riquet, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Rupert Matthews, Evžen Tošenovský

EFDD

Rosa D’Amato, Dario Tamburrano

ENF

Barbara Kappel

GUE/NGL

Cornelia Ernst, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

NI

David Borrelli

PPE

Pilar Ayuso, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Francesc Gambús, Françoise Grossetête, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Janusz Lewandowski, Nadine Morano, Angelika Niebler, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Theodor Dumitru Stolojan, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Hermann Winkler

S&D

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Csaba Molnár, Dan Nica, Miroslav Poche, Răzvan Popa, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Julia Reda, Claude Turmes

1

-

EFDD

Jonathan Bullock

2

0

ENF

Angelo Ciocca, Christelle Lechevalier

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marlene Mizzi, Liliana Rodrigues, Algirdas Saudargas, Remo Sernagiotto, Francis Zammit Dimech


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

GUE/NGL

Curzio Maltese

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Algirdas Saudargas, Michaela Šojdrová, Bogdan Brunon Wenta, Francis Zammit Dimech, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Silvia Costa, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Marlene Mizzi, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Liliana Rodrigues, Julie Ward

VERTS/ALE

Jill Evans

0

-

 

 

4

0

ECR

Angel Dzhambazki, Rupert Matthews, Remo Sernagiotto

ENF

Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění