Postup : 2016/2237(INL)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0231/2018

Předložené texty :

A8-0231/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/07/2018 - 6.17

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0317

ZPRÁVA     
PDF 647kWORD 74k
27.6.2018
PE 612.248v02-00 A8-0231/2018

obsahující doporučení Komisi o statutu sociálních a solidárních podniků

(2016/2237(INL))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Jiří Maštálka

(Podnět – článek 46 jednacího řádu)

Zpravodaj (*): Heinz K. Becker

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahující doporučení Komisi o statutu sociálních a solidárních podniků

(2016/2237(INL))

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2011 o vytvoření evropských stanov pro vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace,

–  s ohledem na články 225 a 50 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 na téma „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 s názvem „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst‘“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013(6), a zejména na čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(7), a zejména na článek 20 uvedené směrnice,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1435/2003(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 obsahující doporučení Komisi o statutu evropské vzájemné společnosti(9),

–  s ohledem na studii z července 2011 nazvanou „Úloha vzájemných společností ve 21. století“, jejíž vypracování zadal Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu skupiny odborníků Komise pro sociální podnikání (GECES) z října 2016 o budoucnosti sociální ekonomiky a podniků fungujících v tomto odvětví(10),

–  s ohledem na studii z února 2017, kterou zadala tematická sekce C Evropského parlamentu, nazvanou „A European Statute for Social and Solidarity-Based Enterprise“ (Evropský statut pro sociální a solidární podniky),

–  s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0231/2018),

A.  vzhledem k tomu, že pojem „sociální podniky“ je často používán jako synonymum pojmu „solidární podniky“, ač představuje podniky, které nejsou vždy totožné a které mohou být v jednotlivých členských státech výrazně odlišné; vzhledem k tomu, že pojem „sociální podnik“ se týká hlavně tradičních organizací sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné organizace, sdružení a nadace; vzhledem k tomu, že mezi sociology a právníky probíhá důležitá diskuze o hranicích pojmu „sociální podnik“; vzhledem k tomu, že je zřejmě nezbytné pokročit k lepšímu pochopení pojmu „podnik založený na sociální ekonomice a solidaritě“, a to na základě stanovení základní právní definice, která by mohla výrazným způsobem přispět ke snahám Evropská unie a členských států k rozvoji podniků založených na sociální ekonomice a solidaritě, tak aby mohly také využívat vnitřního trhu;

B.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika výrazně přispívá k hospodářství EU; vzhledem k tomu, že Parlament ve svých usneseních ze dne 19. února 2009, 20. listopadu 2012 a 10. září 2015 zdůraznil, že sociální a solidární ekonomika zaměstnává více než 14 milionů lidí, což představuje přibližně 6,5 % pracovníků v EU a 10 % podniků Unie; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že toto odvětví je obzvláště odolné vůči hospodářské a finanční krizi a může vést k sociálním a technickým inovacím, k vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst na místní úrovni podporujících začlenění, k podpoře hospodářského růstu, ochraně životního prostředí a posilování sociální, hospodářské a regionální soudržnosti; vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky vyzdvihují nové způsoby řešení sociálních problémů v rychle se měnícím světě; vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika se neustále rozvíjí, a je tak motorem růstu a zaměstnanosti, a proto je nutné ji prosazovat a podporovat;

C.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují podstatné rozdíly ve způsobu regulace sociálních a solidárních podniků a organizačních forem, které mají podnikatelé v sociální oblasti v rámci svých právních systémů k dispozici; vzhledem k tomu, že odlišné organizační formy, které na sebe sociální podniky berou, závisejí na stávajícím právním rámci, na politické ekonomii poskytování sociálních služeb a zajištění solidarity a také na kulturních a historických tradicích v daném členském státě;

D.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech byly vytvořeny konkrétní právní formy mimo jiné buď úpravou modelu družstva, vzájemných organizací, sdružení nebo nadací, nebo zavedením právních forem, které uznávají společenský závazek přijatý vícero subjekty a které zahrnují některé prvky specifické pro sociální a solidární podniky; vzhledem k tomu, že v jiných členských státech nebyly v případě sociálních a solidárních podniků přijaty žádné specifické právní formy, a že proto tyto podniky fungují s využitím již existujících právních forem, včetně právních forem využívaných běžnými společnostmi, jako je společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost; vzhledem k tomu, že v některých členských státech si mohou sociální a solidární podniky volit svou právní formu svobodně; vzhledem k tomu, že je nutné poznamenat, že ač pro ně byly vytvořeny zvláštní právní formy, volí si sociální podniky v mnoha případech různé jiné právní formy, které lépe vyhovují jejich potřebám a cílům;

E.  vzhledem k tomu, že přijetí různých právních rámců týkajících se sociálních a solidárních podniků v mnoha členských státech potvrzuje rozvoj nového druhu podnikání zaměřeného více na zásady solidarity a odpovědnosti a na vytváření sociálních hodnot, vazeb v daném místě a podporu udržitelnějšího hospodářství; vzhledem k tomu, že tato rozmanitost také potvrzuje, že sociální podnikání je inovativní a přínosnou oblastí;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 10. září 2015 o sociálních podnicích a sociálních inovacích v boji proti nezaměstnanosti zdůraznil, že sociální inovace souvisejí s rozvojem a zaváděním nových myšlenek, ať už se jedná o výrobky, služby nebo modely společenského uspořádání, které mají čelit novým sociálním, územním a environmentálním požadavkům a výzvám, jako je stárnutí obyvatelstva, vylidňování, sladění pracovního a rodinného života, ochrana rozmanitosti, řešení nezaměstnanosti mladých lidí, začlenění nejvíce vyloučených osob na trh práce a boj proti změně klimatu;

G.  vzhledem k tomu, že s ohledem na tuto rozmanitost právních forem, které jsou k dispozici při vytváření sociálních a solidárních podniků v členských státech, v Evropské unii dosud neexistuje konsenzus ohledně zřízení zvláštní právní formy sociálního podniku; vzhledem k tomu, že Parlament už poukázal na význam vytváření nových rámců na úrovni Unie, že však vždy zdůrazňoval, že by tyto formy měly být pro podniky vzhledem k rámci daného členského státu dobrovolné a že by tomu mělo předcházet hodnocení jejich dopadu, aby se zohlednila existence nejrůznějších modelů sociálního podnikání v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že Parlament rovněž zdůraznil, že veškerá opatření by měla prokázat, že mají přínos pro celou Unii;

H.  vzhledem k tomu, že sociální dialog má zásadní význam jak pro uskutečnění cíle sociálně tržního hospodářství, kterým je dosažení plné zaměstnanosti a sociálního pokroku, tak pro konkurenceschopný a spravedlivý evropský vnitřní trh; vzhledem k tomu, že sociální dialog a konzultace se sociálními partnery při tvorbě politiky EU představují významnou sociální inovaci;

I.  vzhledem k tomu, že skutečnost, že existuje možnost volby z dostupných právních forem, má tu výhodu, že umožňuje sociálním a solidárním podnikům, aby formovaly svou strukturu takovým způsobem, který jim za daných okolností nejlépe vyhovuje, v souladu s tradicí, v níž mají své kořeny, a s druhem podnikání, které chtějí provozovat;

J.  vzhledem k tomu, že nehledě na výše uvedené je možné ze zkušeností členských států odvodit některé specifické prvky a kritéria, které by měl sociální a solidární podnik bez ohledu na zvolenou právní formu splňovat, pokud má být považován za takový typ podniku; vzhledem k tomu, že se zdá být žádoucí stanovit soubor těchto prvků a kritérií na úrovni Unie ve formě minimálních norem, s cílem vytvořit pro tyto podniky účinnější a jednotnější právní rámec a zajistit, aby měly všechny sociální podniky nehledě na svou rozmanitost společnou identitu bez ohledu na členský stát, v němž byly založeny; vzhledem k tomu, že tyto institucionální prvky by měly přispět k zachování výhod sociálního podniku oproti alternativním způsobům organizace poskytování služeb, včetně sociálních služeb;

K.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2011 („Iniciativa pro sociální podnikání“) stanovila, že sociální podnik je „aktérem sociální ekonomiky a jeho hlavním cílem je vytvoření sociálního dopadu, a nikoli tvorba zisku ve prospěch vlastníků nebo akcionářů. Působí na trhu tak, že poskytuje podnikatelským a inovačním způsobem výrobky a služby a zisky používá hlavně pro naplnění sociálních cílů. Je řízen odpovědně a transparentně, a zapojuje přitom zejména zaměstnance, spotřebitele a zúčastněné strany, kterých se jeho ekonomická činnost týká“;

L.  vzhledem k tomu, že pro účely nařízení (EU) č. 1296/2013 se „sociálním podnikem“ rozumí podnik, bez ohledu na jeho právní formu, který:

a)   má v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem, jímž se zakládá, jako svůj hlavní cíl spíše dosažení měřitelného, pozitivního sociálního dopadu než vytváření zisku pro své vlastníky, společníky a akcionáře a který:

i)   poskytuje služby nebo zboží se sociální návratností nebo

ii)   používá metodu výroby zboží či poskytování služeb, která zahrnuje podnikem vytyčený sociální cíl,

b)   používá své zisky především k dosažení svého primárního cíle a má zavedeny předem definované postupy a pravidla pro rozdělování zisku akcionářům a vlastníkům, s cílem zajistit, aby takové rozdělování zisku neohrozilo primární cíl, a který

c)   je řízen podnikatelsky odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků nebo zúčastněných subjektů, jichž se jeho podnikatelská činnost týká;

M.   vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 10. září 2015 konstatuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky – jež nemusejí nutně být neziskovými organizacemi – jsou podniky, jejichž posláním je naplnění sociálního cíle, jímž může být vytváření pracovních míst pro ohrožené skupiny, poskytování služeb svým členům nebo v obecné rovině dosažení pozitivního sociálního a environmentálního dopadu, a které své zisky reinvestují především za účelem dosažení uvedených cílů; upozorňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky charakterizuje závazek prosazovat následující hodnoty:

–   nadřazení individuálních a sociálních cílů nad zájmy kapitálu,

–   demokratická správa uplatňovaná jejich členy,

–   spojení zájmů jejich členů a uživatelů se všeobecným zájmem,

–   ochrana a uplatňování zásad solidarity a odpovědnosti,

–   reinvestování přebývajících finančních prostředků do dlouhodobých rozvojových cílů nebo poskytování služeb v zájmu svých členů nebo služeb všeobecného zájmu,

–   dobrovolné a otevřené členství,

–  soběstačná správa nezávislá na vnitrostátních veřejných orgánech;

N.  vzhledem k tomu, že výše uvedené definice jsou slučitelné a sdružují všechny prvky, které jsou společné všem sociálním podnikům bez ohledu na členský stát, v němž byly založeny, a na právní formu zvolenou v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právem Společenství; vzhledem k tomu, že tyto prvky by měly být základem pro průřezovou a přesnější právní definici „sociálního podniku“, která se na úrovni Unie dohodla a obecně se uplatňuje;

O.  vzhledem k tomu, že sociální podniky jsou soukromé organizace nezávislé na veřejných orgánech;

P.  vzhledem k tomu, že sociální podniky působí na trhu podnikatelským způsobem; vzhledem k tomu, že to znamená, že sociální podniky vykonávají činnost ekonomické povahy;

Q.  vzhledem k tomu, že venkovské oblasti nabízejí pro sociální podniky významné příležitosti, a proto je nezbytné, aby byla všude ve venkovských oblastech k dispozici vhodná infrastruktura;

R.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava musí být prioritní oblastí podpory podnikatelské kultury mezi mladými lidmi;

S.  vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti působící v oblasti zdravotní péče a sociální pomoci v Unii zaměstnávají 8,6 milionu lidí a poskytují podporu 120 milionům občanů; vzhledem k tomu, že podíl těchto vzájemných společností na trhu činí 24 % a že vytvářejí více než 4 % HDP Unie;

T.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem sociálního a solidárního podniku musí být dosažení příspěvku k vytváření sociálních hodnot; vzhledem k tomu, že by sociální podniky měly výslovně sledovat cíl, jímž je prospívat společenství jako celku nebo určité skupině osob, a to nad rámec svých členů; vzhledem k tomu, že sociální cíl, který sledují sociální podniky, by měl být jasně uveden v jejich zakládací listině; vzhledem k tomu, že pojem sociální a solidární podnik by neměl být zaměňován s pojmem sociální odpovědnost podniků, přestože komerční podniky s významnou činností v oblasti sociální odpovědnosti podniků mohou mít silné propojení se sociálními podniky; vzhledem k tomu, že sociální podniky nemají usilovat o tradiční vytváření zisku, ale místo toho by měly využívat vytvořenou přidanou hodnotu k dalšímu rozvoji projektů, jejichž cílem je zlepšit prostředí své cílové skupiny;

U.  vzhledem k tomu, že digitalizace, ambiciózní cíle v oblasti klimatu, migrace, nerovnost, rozvoj komunit (zejména v marginalizovaných oblastech), sociální péče a zdravotnické služby, potřeby osob se zdravotním postižením a boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení, dlouhodobé nezaměstnanosti a genderové nerovnosti a specifické úkoly v oblasti ochrany životního prostředí představují pro sociální podnikání velký potenciál; vzhledem k tomu, že většina sociálních a solidárních podniků působí na trhu podnikatelsky a bere na sebe hospodářská rizika;

V.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky by měly provádět společensky prospěšnou činnost; vzhledem k tomu, že mohou působit v širokém spektru oblastí; vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky se obvykle zabývají poskytováním služeb, které mají zlepšit bytové podmínky v dané komunitě, zejména služby na podporu osob v obtížné situaci nebo osob postižených sociálně ekonomickým vyloučením a služby usnadňující zapojení znevýhodněných skupin na trh práce; vzhledem k tomu, že s ohledem na vytvořenou společenskou hodnotu a jejich schopnost znovu zapojit na trh práce dlouhodobě nezaměstnané lidi se právní předpisy vyznačují společným trendem, a sice snahou o rozšíření škály činností, jež jsou sociální podniky oprávněny vykonávat, a to za předpokladu, že tyto činnosti představují obecný zájem, příp. jsou sociálně užitečné, jako je poskytování komunitních služeb, včetně služeb v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, kultury, bydlení, volnočasových aktivit a životního prostředí;

W.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky představují podnikatelský model pro 21. století, který vyvažuje finanční a sociální potřeby; vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky jsou všeobecně spojovány se sociálními, technickými a ekonomickými inovacemi, a to v důsledku jejich pronikání do nových oblastí výroby zboží nebo poskytování služeb, včetně environmentálních, zdravotních, kulturních, vzdělávacích a rekreačních služeb, a v důsledku zavedení inovativních výrobních metod nebo inovativních metod organizace práce, které mají čelit novým sociálním, územním a environmentálním požadavkům a výzvám, jako je stárnutí obyvatelstva, vylidňování, sladění pracovního a rodinného života, ochrana rozmanitosti, řešení nezaměstnanosti mládeže, začlenění nejvíce vyloučených osob na trh práce a boj proti změně klimatu;

X.  vzhledem k tomu, že sociální podniky nabízejí díky své sociální a integrační povaze zaměstnání těm skupinám pracovníků, které bývají nejčastěji vyloučeny z otevřeného trhu práce, a významně pomáhají s opětovným začleněním dlouhodobě nezaměstnaných a obecně s bojem proti chudobě, a tak přispívají k sociální soudržnosti a hospodářskému růstu v EU;

Y.  vzhledem k tomu, že sociální ekonomika z důvodu zvláštní povahy podniků a organizací, jež ji tvoří, svých specifických pravidel, sociálních závazků a inovativních metod mnohokrát prokázala svou odolnost v nepříznivé ekonomické situaci a potenciál k rychlému překonání krizových situací;

Z.  vzhledem k tomu, že finanční účast zaměstnanců často slouží, zejména v malých a středních podnicích, nějakému sociálnímu účelu, jak ukazuje španělský příklad osvědčeného postupu při opětovném začleňování dlouhodobě nezaměstnaných prostřednictvím právní formy „Sociedad Laboral (SL)“, která osobám hledajícím zaměstnání nabízí možnost, aby svou podporu v nezaměstnanosti použily na založení firmy, a tím k vytvoření dalších pracovních míst, přičemž podporu a poradenství v otázkách podnikání jí poskytuje stát;

Aa.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky nejsou nezbytně neziskovými organizacemi, ale naopak mohou být i ziskové, a to za předpokladu, že plně vyhovují kritériím pro získání evropské sociální značky; vzhledem k tomu, že bez ohledu na to by se měly sociální a solidární podniky zaměřovat především na vytváření sociálních hodnot a pozitivního a trvalého dopadu na blahobyt společnosti a hospodářský rozvoj, a nikoli na dosahování zisku pro své vlastníky, členy nebo akcionáře; vzhledem k tomu, že v této souvislosti má pro sociální a solidární podniky zásadní význam omezené rozdělování zisku a majetku mezi členy nebo akcionáře, známé také jako „blokování aktiv“; vzhledem k tomu, že s ohledem na právní formu přijatou sociálním podnikem by mohlo být povoleno omezené rozdělování zisku, avšak postupy a pravidla týkající se tohoto rozdělování by měly být stanoveny tak, aby bylo vždy zajištěno, že nedojde k podkopání hlavního cíle podniku; vzhledem k tomu, že největší a nejvýznamnější podíl zisků dosažených sociálním a solidárním podnikem by měl být v každém případě reinvestován nebo jinak použit k dosažení a zachování jeho společenského účelu;

Ab.  vzhledem k tomu, že pro to, aby bylo omezení rozdělování zisku účinné, mělo by zahrnovat řadu aspektů, zejména vyplácení pravidelných dividend, rozdělení nahromaděných rezerv, převedení zbytkových aktiv při rozpuštění společnosti, přeměnu sociálního podniku na jiný typ organizace, pokud je to povoleno, a ztrátu statusu sociálního podniku; vzhledem k tomu, že omezení rozdělování zisku by mohlo být také nepřímo porušeno vyplácením odměn zaměstnancům nebo ředitelům, které jsou neodůvodněné a nad úrovní běžnou na trhu;

Ac.  vzhledem k tomu, že by sociální a solidární podniky měly být spravovány na základě modelů demokratické správy a zapojovat do rozhodování zaměstnance, zákazníky a zúčastněné strany, jichž se daná činnost týká; vzhledem k tomu, že tento participativní model představuje strukturální postup ke kontrole toho, zda daná organizace skutečně plní své sociální cíle; vzhledem k tomu, že rozhodovací pravomoci členů by neměly být založeny výlučně na jejich případném kapitálovém podílu, a to i v případě, že právní forma, kterou si sociální a solidární podnik zvolil, představuje právní formu obchodní společnosti;

Ad.   vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky si mohou v některých členských státech zvolit formu obchodní společnosti; vzhledem k tomu, že možnost těchto společností získat na úrovni EU uznání jako sociální a solidární podnik by měla záviset na splnění určitých požadavků a podmínek, které pomohou vyřešit možné rozpory mezi formou společnosti a modelem sociálního podniku;

Ae.  vzhledem k tomu, že by zacházení se zaměstnanci v sociálních podnicích mělo být srovnatelné se zacházením se zaměstnanci v klasických obchodních podnicích;

Af.  vzhledem k tomu, že pozitivní dopad sociálních a solidárních podniků na komunitu může být důvodem k přijetí konkrétních opatření na jejich podporu, jako je vyplácení dotací a přijetí příznivých opatření v oblasti daní a veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že tato opatření by měla být v zásadě považována za slučitelná se Smlouvami, jelikož jejich cílem je usnadnit rozvoj hospodářské činnosti nebo oblastí, které mají mít pozitivní dopad na společnost, a schopnost těchto podniků získávat finanční prostředky a dosahovat zisku je výrazně nižší než schopnost obchodních společností v této oblasti;

Ag.  vzhledem k tomu, že v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013(11) jsou stanoveny podmínky a požadavky pro zřízení evropských fondů sociálního podnikání;

Ah.  vzhledem k tomu, že Unie by měla pro sociální a solidární podniky vytvořit osvědčení nebo značku, která by je více zviditelnila, což by podpořilo vytvoření jednotnějšího právního rámce; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné, aby veřejné orgány před udělením značky sociálního a solidárního podniku kontrolovaly, zda daný podnik splňuje požadavky na udělení této značky, která mu umožní využívat případných opatření přijatých na úrovni EU v jeho prospěch, a aby plnění těchto podmínek zajistily; vzhledem k tomu, že pokud sociální a solidární podnik tyto požadavky a své právní povinnosti nedodržuje, mělo by mu být osvědčení odebráno;

Ai.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky by měly každoročně vydávat sociální zprávy, v nichž by uvedly přinejmenším informace o své činnosti, výsledcích, zapojení zúčastněných stran, rozdělení zisku, platech, dotacích a dalších pobíraných dávkách;

1.  poukazuje na značný význam přibližně 2 milionů sociálních podniků v Evropě(12) s více než 14,5 milionu zaměstnanců(13) a jejich nesmírně hodnotný příspěvek k vytváření kvalitních pracovních míst a k zajištění sociální a regionální soudržnosti a trvalého hospodářského růstu na vnitřním trhu;

2.   vyzývá Komisi, aby na unijní úrovni zavedla pro sociální a solidární podniky „evropskou značku sociální ekonomiky“, jejíž udělování by bylo založeno na jasných kritériích navržených tak, aby se zdůraznily specifické charakteristiky těchto podniků a jejich sociální dopad, zvýšila jejich viditelnost, podpořily investice, usnadnil přístup k financování a jednotnému trhu pro ty podniky, které chtějí rozšířit svou činnost v rámci daného státu nebo do ostatních členských států, a aby současně zajistila respektování různých právních forem a rámce v tomto odvětví a v členských státech;

3.  domnívá se, že „evropská značka sociální ekonomiky“ by měla být k dispozici soukromým organizacím a subjektům, které v rámci veškeré své činnosti splňují všechny právní požadavky na sociální a solidární podnik, bez ohledu na jejich registrovanou právní formu v některém členském státě; zdůrazňuje, že tato značka by měla být pro podniky nepovinná;

4.  domnívá se, že „evropská značka sociální ekonomiky“ by měla být pro tyto podniky dobrovolná, avšak zároveň musí být uznávána všemi členskými státy;

5.  domnívá se, že právní požadavky na získání a zachování evropské značky sociální ekonomiky by měly být určeny odkazem na některé prvky a společná kritéria, jež jsou obsažena zejména v příloze tohoto usnesení;

6.  zdůrazňuje, že vzhledem ke stoupající poptávce po sociálních službách roste význam sociálních podniků v Unii, které poskytují sociální služby osobám, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení nebo které těmto problémům již čelí; zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky by neměly nahrazovat sociální služby poskytované státem, ale měly by je spíše doplňovat; upozorňuje na význam sociálních a solidárních podniků poskytujících sociální, zdravotní nebo vzdělávací služby a plnící specifické úkoly v oblasti životního prostředí ve spolupráci s místními orgány a dobrovolníky; zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky mohou přístupem zdola nahoru případně vyřešit některé sociální problémy;

7.  zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením a pro osoby z jinak znevýhodněných skupin;

8.  poukazuje na to, že sociální a solidární podniky mají silný místní a regionální základ, což je zvýhodňuje v tom, že si více uvědomují specifické potřeby a dokážou nabízet výrobky a služby požadované v dané oblasti, a zlepšují tak hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

9.  poznamenává, že sociální a solidární podniky mohou přispět k větší genderové rovnosti a ke snižování rozdílů v odměňování žen a mužů;

10.  poukazuje na nutnost nabízet zaměstnání těm, kteří jsou nejčastěji vyloučeni z trhu práce, prostřednictvím opětovného začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob a obecně prostřednictvím boje proti nezaměstnanosti;

11.  je toho názoru, že by měl být zaveden mechanismus, do něhož by byly zapojeny členské státy a který by subjektům, jež splňují příslušné právní požadavky, umožňoval získat evropskou sociální značku; nárok na značku EU by měl mít jakýkoli soukromoprávní subjekt, který splňuje zákonné podmínky, a to bez ohledu na to, zda v členském státě, v němž je podnik registrován, existuje zvláštní právní forma pro „sociální a solidární podniky“;

12.  domnívá se, že tento mechanismus by měl být zřízen ve spolupráci s členskými státy na ochranu evropské značky sociální ekonomiky a jako prevence zřizování a působení nepravých sociálních podniků; tento mechanismus by měl zajistit, aby podniky nesoucí evropskou značku sociální ekonomiky byly pravidelně sledovány, pokud jde o jejich dodržování ustanovení stanovených tímto označením; domnívá se, že členské státy by měly stanovit účinné a přiměřené sankce, které zaručí, že značku nebude možné získat či používat neoprávněně;

13.  domnívá se, že sociální a solidární podniky s evropskou značkou sociální ekonomiky musí být jako takové uznávány ve všech členských státech podle druhu vyvíjené činnosti a měly by požívat stejných výhod, práv a povinností jako podniky založené podle práva členského státu, v němž působí;

14.  zdůrazňuje, že je třeba zavést na unijní úrovni širší, otevřenější definici, která bude klást důraz na zásadu, podle níž by mělo být podstatné procento zisků vytvořených těmito podniky znovu investováno nebo jinak využito k dosažení sociálního účelu sociálních a solidárních podniků; upozorňuje na specifické problémy, jimž při plnění svého poslání – poskytování pomoci osobám, které jsou nejčastěji vylučovány z pracovního trhu – čelí sociální družstva a sociální podniky zaměřené na začleňování na trh práce, a zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto organizace byly do nové značky zahrnuty;

15.  domnívá se, že minimálním kritériem a právním požadavkem pro získání a zachování evropské značky sociální ekonomiky musí být společensky prospěšná činnost, která by měla být definována na unijní úrovni; zdůrazňuje, že tato činnost by měla být měřitelná z hlediska sociálního dopadu v oblastech, jako je sociální začleňování zranitelných osob, začleňování osob, jimž hrozí vyloučení z kvalitních a udržitelných pracovních míst, na trh práce, snižování nerovnosti mezi ženami a muži, řešení marginalizace migrantů, zlepšení rovných příležitostí prostřednictvím zdraví, vzdělávání, kultury a důstojného bydlení a boj proti chudobě a nerovnosti; zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky musí při svém fungování dodržovat osvědčené postupy, pokud jde o pracovní podmínky a podmínky zaměstnání;

16.  zdůrazňuje, že se značkou musí být spojena co nejnižší nákladová a administrativní náročnost, aby nedošlo ke znevýhodnění sociálních podniků, se zvláštním ohledem na malé a střední sociální a solidární podniky; proto musí být tato celounijní kritéria jednoduchá, jasná a založená na věcných, nikoliv formálních faktorech a příslušné postupy nesmí být zatěžující; konstatuje, že ačkoli jsou oznamovací povinnosti přiměřeným nástrojem k ověření toho, že sociální a solidární podniky mají i nadále nárok na evropskou značku sociální ekonomiky, nesmí být četnost tohoto oznamování a množství povinných informací, jež mají být zahrnuty, příliš zatěžující; podotýká, že náklady spojené s postupem udělování značky/certifikátu by mohly být omezeny, pokud by se centrální správa prováděla na úrovni vnitrostátních orgánů, které by mohly ve spolupráci se sociálními a solidárními podniky přenést administrativní úkony spojené s evropskou značkou na úroveň národní samosprávy, jež by se řídila kritérii pro sociální a solidární podniky vymezenými ne evropské úrovni;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně prosazovaly evropskou značku sociální ekonomiky a zahájily informační kampaň o sociálních a hospodářských přínosech sociálních a solidárních podniků, mezi něž patří například vytváření kvalitních pracovních míst a sociální soudržnost;

18.  poukazuje na to, že provádění strategie sociální odpovědnosti podniků jakožto součásti podnikatelského plánu nestačí k tomu, aby byl podnik klasifikován jako sociální a solidární, a že se tedy musí rozlišovat mezi sociálními a solidárními podniky a podniky, které usilují o dosažení sociální odpovědnosti;

19.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby její politiky odrážely její deklarované úsilí o vytvoření prostředí příznivého pro sociální a solidární podniky; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a odvětvím sociálních podniků uskutečnila srovnávací studii různých vnitrostátních a regionálních právních rámců upravujících sociální podniky v celé EU, podmínek pro působení sociálních podniků a jejich charakteristik, včetně jejich velikosti a počtu a oblasti jejich činnosti, a dále různých vnitrostátních systémů statusů, certifikace a zvláštních označení;

20.  zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky mají ve většině členských států EU dlouhou historii a staly se důležitými a významnými hráči na trhu;

21.  domnívá se, že investiční priority pro sociální ekonomiku a sociální podniky by se neměly omezovat pouze na sociální začleňování, ale měly by zahrnovat i zaměstnávání a vzdělávání, aby odrážely široké spektrum hospodářských činností, na nichž se tyto podniky podílejí;

22.  vyzývá k pokračování programu „Erasmus pro mladé podnikatele“, k účinnému využívání jeho rozpočtu a k zlepšení dostupnosti informací o tomto programu;

23.  vyzývá ke zjednodušení postupů pro zakládání sociálních podniků, aby nadměrná byrokratická zátěž nepředstavovala pro sociální podnikání překážku;

24.   vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila seznam právních forem podniků, které mají v členských státech rysy sociálních podniků, a aby tento seznam přezkoumávala a aktualizovala s ohledem na specifické historické a právní rysy podniků sociální ekonomiky;

25.  vyzývá Komisi, aby lépe začlenila sociální ekonomiku do právních předpisů Unie s cílem vytvořit rovné podmínky pro sociální a solidární podniky na jedné straně a ostatní druhy podniků na straně druhé;

26.  zdůrazňuje význam vytváření sítí mezi sociálními podniky a vyzývá členské státy, aby podporovaly předávání poznatků a osvědčených postupů mezi členskými státy (například zřízením národních kontaktních míst) a v rámci celé Unie, a to za účasti nejen samotných sociálních a solidárních podniků, ale i tradičních podniků, akademické obce a dalších zainteresovaných stran; vyzývá Komisi, aby v rámci skupiny odborníků Evropské komise pro sociální podnikání a ve spolupráci s členskými státy i nadále shromažďovala a sdílela informace o stávajících osvědčených postupech a analyzovala jak kvalitativní, tak kvantitativní údaje o přínosu sociálních a solidárních podniků pro veřejnou politiku i místní komunity;

27.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy, jakož i regionální a místní orgány by měly zahrnout hledisko sociálního podnikání do příslušných politik, programů a postupů;

28.  důrazně upozorňuje, že v zájmu řádného fungování tradičních malých a středních podniků musí rámec pro fungování sociálních podniků respektovat zásady spravedlivé hospodářské soutěže a nesmí umožňovat nekalou konkurenci.

29.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající unijní právní předpisy a případně předložila legislativní návrhy, které by stanovily soudržnější a komplexnější právní rámec na podporu podniků založených na sociální ekonomice a solidaritě, zejména, nikoli však výhradně, v oblasti zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže, tak aby s těmito podniky bylo zacházeno způsobem, který je v souladu s jejich zvláštní povahou a jejich přínosem k sociální soudržnosti a hospodářskému růstu; domnívá se, že tato opatření by měla být k dispozici podnikům, které získaly evropskou značku sociální ekonomiky, která garantuje dodržování kritérií, která musí sociální a solidární podnik splňovat; domnívá se, že tyto legislativní návrhy by měly zejména sociálním a solidárním podnikům pomáhat při spolupráci s podobnými podniky v jiných členských státech;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly reálné kroky k uvolnění a přilákání většího objemu veřejných a soukromých investic, které sociální a solidární podniky potřebují, včetně propagace evropské značky sociální ekonomiky;

31.  požaduje zřízení veřejné evropské vícejazyčné on-line platformy pro sociální a solidární podniky, která jim umožní získávat a vyměňovat si informace o zakládání, možnostech a podmínkách financování ze zdrojů EU, účasti na veřejných zakázkách a možných právních strukturách;

32.  domnívá se, že je vhodné, aby Komise prozkoumala možnost vytvoření položky financování na podporu inovací v oblasti podniků řízených podle zásad sociální ekonomiky a solidarity, zejména v případech, kdy je kvůli inovativní povaze činnosti, kterou podnik vykonává, pro tento podnik obtížné zajistit si dostatečné financování za normálních tržních podmínek; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly reálné kroky k tomu, aby mohly sociální a solidární podniky snáze získávat financování, které potřebuje ke své další činnosti;

33.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat sociální a solidární podniky poskytnutím dostatečných finančních prostředků a zdrojů, neboť finanční udržitelnost je pro jejich přežití zásadní; zdůrazňuje, že na regionální, státní i unijní úrovni je třeba posílit finanční podporu, kterou sociálním a solidárním podnikům nabízejí soukromí investoři a veřejné subjekty, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována inovativním finančním řešením, a vyzývá Komisi, aby v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027 posílila sociální rozměr stávajícího financování ze zdrojů Unie, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a program pro zaměstnanost a sociální inovace, s cílem podpořit sociální ekonomiku a sociální podnikání; vyzývá Komisi, aby zlepšila provádění evropského programu pro zaměstnanost a sociální inovace a jeho osy pro mikrofinancování a sociální podnikání a aby zvýšila povědomí ve finančním sektoru o charakteristikách a hospodářských a sociálních přínosech sociálních a solidárních podniků; domnívá se, že je rovněž nezbytné všeobecně podporovat alternativní způsoby financování, jako jsou fondy rizikového kapitálu, financování začínajících podniků, mikroúvěry či skupinové financování (crowdfunding), a zvýšit tak investice do tohoto odvětví založeného na „evropské značce sociální ekonomiky“;

34.  vyzývá Unii, aby čerpala prostředky účinným způsobem, a zdůrazňuje, že přístup k těmto prostředkům musí být pro jejich příjemce zjednodušen, spíše s cílem podpořit a posílit sociální podniky v jejich primárním účelu, jímž je sociální dopad, než dosáhnout maximalizace zisku, což nakonec z dlouhodobého hlediska přinese návratnost investic pro společnost; vyzývá Komisi, aby v kontextu příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 přezkoumala regulační rámec pro sociální investiční fondy s cílem usnadnit přístup sociálních a solidárních podniků k finančnímu trhu; v této souvislosti požaduje účinnou evropskou kampaň zaměřenou na omezení byrokracie a propagaci evropské značky sociální ekonomiky;

35.  v této souvislosti poznamenává, že sociální ekonomika stále čelí obtížím při přístupu k veřejným zakázkám, například v souvislosti s velikostí a finanční způsobilostí; opětovně zdůrazňuje důležitost účinného provádění balíčku reforem v oblasti veřejných zakázek ze strany členských států s cílem dosáhnout větší účasti těchto podniků v nabídkových řízeních v oblasti veřejných zakázek, a to prostřednictvím lepšího informování o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek a kritériích výběrových řízení a zlepšením přístupu těchto podniků k zakázkám, včetně sociálních doložek a kritérií, zjednodušení postupů a vypisování nabídek způsobem, který je zpřístupní menším subjektům;

36.  uznává, že je důležité poskytovat finanční podporu podnikům fungujícím v sociální a solidární ekonomice; vyzývá Komisi, aby zohlednila specifika sociálních podniků při přijímání státní podpory; navrhuje usnadnit přístup k financování po vzoru kategorií obsažených v nařízení (EU) č. 651/2014(14)

37.  konstatuje, že pro posílení růstu tohoto odvětví je vedle financování klíčové poskytování služeb vzdělávání a odborné přípravy pro jednotlivce zaměstnané v sociálních podnicích, zejména s cílem posílit podnikatelské dovednosti a základní ekonomické know-how při provozování podniku, ale také poskytování odborného poradenství a zjednodušení administrativy; vyzývá členské státy, aby zavedly politiky zaměřené na vytvoření příznivých daňových podmínek pro sociální podniky;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zapojily do shromažďování kvantitativních i kvalitativních údajů a analýzy sociálních a solidárních podniků, včetně jejich přínosu do veřejné politiky v jednotlivých zemích a mezi nimi, zohledňovaly přitom specifika těchto podniků a přijímaly pro ně vhodná a uzpůsobená kritéria, s cílem zlepšit koncipování politik a strategií, ale také vytvářet nástroje určené k podpoře rozvoje těchto podniků;

39.  žádá Komisi, aby na základě článku 50 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila návrh legislativního aktu o vytvoření evropské značky sociální ekonomiky pro podniky řízené podle zásad sociální ekonomiky a solidarity, a sice podle doporučení uvedených v příloze;

40.  domnívá se, že finanční dopady požadovaného návrhu by měly být hrazeny Unií a členskými státy;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Přijaté texty, P6_TA(2009)0062.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0429.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2015)320.

(4)

Dokument 13766/15 SOC 643 EMPL 423.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(8)

Nařízení Rady (ES) č. 1435/2003 ze dne 22. července 2003 o statutu Evropské družstevní společnosti (SCE) (Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 1).

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0094.

(10)

http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=9024.

(11)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 8).

(12)

https://ec.europa.eu/growth/sectors/social-economy_en

(13)

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=7523, p. 47.

(14)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).


PŘÍLOHA K NÁVRHU USNESENÍ:DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Evropský parlament se domnívá, že cílem legislativního aktu, který má být přijat, by mělo být vytvoření „evropské značky sociální ekonomiky“, která bude pro podniky řízené podle zásad sociální ekonomiky a solidarity (tzv. sociální a solidární podniky) nepovinná a nezávislá na jejich právní formě, kterou se tyto podniky rozhodnou přijmout v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Evropský parlament se domnívá, že ƒevropská značka sociální ekonomiky by měla být udělována pouze podnikům, které kumulativně splňují tato kritéria:

a)  organizace by měla být soukromým subjektem majícím jakoukoli formu, která je přípustná v členském státu a podle práva EU, a měla by být nezávislá na státu a veřejných orgánech;

b)  účel podniku musí sloužit především obecnému zájmu nebo musí být veřejně prospěšný;

c)  měl by v zásadě provádět společensky prospěšnou a solidární činnost, tj. svými aktivitami by měl usilovat o podporu osob v obtížné situaci, bojovat proti vyloučení, nerovnému postavení a porušování základních práv, a to i v mezinárodním měřítku, nebo přispívat k ochraně životního prostředí, biologické rozmanitosti, klimatu a přírodních zdrojů;

d)  měl by podléhat alespoň částečnému omezení rozdělování zisku a zvláštním pravidlům přidělování zisku a aktiv v průběhu celé jeho existence, včetně rozpuštění; v každém případě by měla být většina zisku, který podnik vydělal, znovu investována nebo jinak použita k dosažení jeho sociálního účelu;

e)  měl by být řízen na základě demokratických modelů správy a zapojovat své zaměstnance, klienty a zúčastněné strany, jichž se jeho činnost týká; autorita a pravomoci jeho členů v rozhodovacím procesu se nemohou zakládat na jejich případné kapitálové účasti;

Evropský parlament se domnívá, že nic nebrání tomu, aby konvenční podniky získaly evropskou značku sociální ekonomiky, pokud splňují výše uvedené požadavky, zejména pokud jde o předmět jejich činnosti, rozdělování zisků, řízení a rozhodování.

Doporučení 2 (mechanismy pro certifikaci, dohled a sledování evropské značky sociální ekonomiky)

Legislativní akt by měl stanovit mechanismus certifikace, dohledu a sledování právního označení se zapojením členských států a zástupců sociální ekonomiky. Takový mechanismus je nezbytný k ochraně právního označení „podnik řízený podle zásad sociální ekonomiky a solidarity“ a zachování jeho vlastní hodnoty. Evropský parlament se domnívá, že do této kontroly by měly být zapojeny organizace zastupující odvětví sociálních podniků.

Postihy za porušení právních předpisů by mohly sahat od pouhého napomenutí až po odebrání značky.

Doporučení 3 (uznání evropské sociální značky)

Evropská značka sociální ekonomiky by měla být platná ve všech členských státech. Podnik s touto značkou by měl být uznán jako sociální a solidární podnik ve všech členských státech. Tato značka by měla každému podniku s touto značkou umožnit provádět svou hlavní činnost v jiných členských státech na základě stejných požadavků, jako je tomu v případě vnitrostátních podniků s touto značkou. Měly by požívat stejných výhod, práv a povinností jako sociální a solidární podniky založené podle práva členského státu, v němž působí.

Doporučení 4 (oznamovací povinnost)

Legislativní akt by měl vyžadovat, aby sociální a solidární podniky, které si chtějí značku zachovat, každoročně podávaly sociální zprávy o své činnosti, výsledcích, zapojení zúčastněných stran, rozdělování zisku, platech, příspěvcích a dalších pobíraných dávkách. Komise by v tomto ohledu měla být oprávněna předložit takový model, který sociálním a solidárním podnikům v tomto úsilí pomůže.

Doporučení 5 (pokyny týkající se osvědčených postupů)

Legislativní akt by měl rovněž zmocnit Komisi k vytvoření pokynů týkajících se osvědčených postupů pro sociální a solidární podniky v Evropě. Tyto osvědčené postupy by měly zahrnovat zejména tyto prvky:

a)  modely účinné demokratické správy;

b)  konzultace za účelem zavedení účinné obchodní strategie;

c)  přizpůsobení se sociálním potřebám a trhu práce, zejména na místní úrovni;

d)  mzdová politika, odborná příprava, zdraví a bezpečnost při práci a kvalita pracovních míst;

e)  vztahy s uživateli a zákazníky a reakce na sociální potřeby, které nepokrývá trh ani stát;

f)  situace podniku s ohledem na různorodost, nediskriminaci a rovné příležitosti žen a mužů mezi svými členy, včetně odpovědných a vedoucích pozic;

Doporučení 6 (seznam právních forem)

Legislativní akt by měl obsahovat přezkoumatelný seznam právních forem podniků a podniků kvalifikovaných pro evropskou značku sociální ekonomiky, které existují v jednotlivých členských státech. Tyto seznamy by měly být pravidelně přezkoumávány.Tento seznam by měl být zveřejněn na internetových stránkách Evropské komise, aby se zajistila transparentnost a účinná spolupráce mezi členskými státy.

Doporučení 7 (revize stávajících právních předpisů)

Komise se vyzývá, aby přezkoumala stávající právní předpisy a případně předložila legislativní návrhy, které by stanovily soudržnější a komplexnější právní rámec na podporu sociálních podniků.

Doporučení 8 (pro ekosystém pro sociální podniky a spolupráci mezi členskými státy)

Komise by měla zajistit, aby její politiky odrážely závazek vytvořit ekosystém pro sociální podniky. Komise by měla zohlednit skutečnost, že sociální a solidární podniky mají silný vliv na místní a regionální úrovni, což jim umožňuje lépe rozpoznat specifické potřeby a nabízet vhodné produkty a služby, nejčastěji na úrovni komunit, a posilovat sociální a územní soudržnost. Komise by měla přijmout opatření na podporu spolupráce mezi podniky sociální a solidární ekonomiky napříč státními hranicemi a odvětvími, aby se podnítila výměna vědomostí a postupů podporujících rozvoj sociálních podniků.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Sociální a solidární podniky jsou součástí sociální ekonomiky. Spojují v sobě širší sociální a environmentální cíle a cíle společenství s řízením, které vychází z podnikatelského modelu. Jejich činnosti jsou různé. Obvykle se zabývají poskytováním sociálních služeb a integračních služeb pro znevýhodněné skupiny, avšak zdá se, že společným trendem vnitrostátních právních předpisů je rozšířit škálu činností, jež jsou sociální podniky oprávněny vykonávat, a to za předpokladu, že tyto činnosti představují obecný zájem a / nebo jsou sociálně užitečné, jako je poskytování komunitních služeb, včetně služeb v oblasti vzdělávání, kultury a životního prostředí.

Nedávná hospodářská a finanční krize ukázala, že osoby, které jsou nejvíce postiženy dopady krize, jsou ti, kteří patří k nejvíce vyloučeným a znevýhodněným skupinám na trhu práce, zejména ženy, osoby se zdravotním postižením, mladí lidé a pracovníci s nízkou kvalifikací. Zpravodaj by chtěl v této souvislosti připomenout, že sociální a solidární ekonomika zaměstnává více než 14 milionů lidí, což představuje přibližně 6,5 % pracovníků v EU a 10 % podniků EU.

V členských státech EU mohou mít sociální podniky různé právní formy a statusy, které sahají od tradičnějších právních forem (tj. sdružení, nadací, družstev, vzájemných společností, akciových společností) po nové právní formy určeny výhradně pro sociální podniky (tj. sociální družstva v Itálii nebo GmbH v Německu). Tato rozmanitost a inovační charakter některých těchto právních forem nabádá k opatrnosti, neboť tato oblast v současnosti prochází intenzívním rozvojem. Je rovněž známkou toho, že bude obtížné dosáhnout v Evropě konsensu o tom, zda je v současné době vhodné či nezbytné zřídit na úrovni EU zvláštní právní formu sociálního podniku.

Proto zpravodaj zaujímá opatrnější přístup, který by podle něho mohl pomoci vytvořit lepší politický konsensus a, což je mnohem důležitější, který může mít značný přínos pro sociální podniky. Zpravodaj navrhuje vyzvat Komisi, aby na úrovni EU zavedla „evropskou sociální značku“, která bude nepovinná, tj. bude udělována na žádost sociálních podniků, a to těm, které splňují soubor kritérií bez ohledu na právní formu, kterou se rozhodnou přijmout v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tento soubor kritérií je vymezen v textu zprávy a není zcela nový. Navazuje na předchozí znění a usnesení orgánů EU. Zpravodaj by v této souvislosti za účelem vyjasnění jakýchkoli pochybností rád zdůraznil, že jeho definice sociálních podniků zahrnuje rovněž ziskové organizace. Rozhodujícím prvkem je skutečnost, že nejvýznamnější část příspěvků je zpětně investována do činností organizace a je věnována na sociální účely.

Zpravodaj se domnívá, že myšlenka označování by sociální podniky lépe zviditelnila, poskytla by jim více příležitostí k přístupu k veřejným i soukromým finančním prostředkům, umožnila by jim najít lepší financování a více příspěvků a rovněž by umožnila mobilitu v rámci Evropské unie.

Spolu s tímto doporučením zahrnuje zpravodaj v příloze k tomuto návrhu zprávy také řadu další doporučení. Zpravodaj navrhuje zřízení mechanismu certifikace a dohledu nad evropským právním označením, do něhož by byly zapojeny členské státy. Sociální podniky tak budou chráněny před podvody.

Zpravodaj rovněž navrhuje, aby evropská sociální značka byla platná ve všech členských státech, což znamená, že jakýkoli podnik s touto značkou by měl mít možnost provádět svou hlavní činnost i v jiném členském státě na základě stejných požadavků, jako je tomu v případě vnitrostátních podniků s touto značkou. Měly by rovněž požívat stejných výhod, práv a povinností jako sociální podniky založené podle práva členského státu, v němž působí.

Legislativní akt by měl vyžadovat, aby sociální podniky, které si chtějí značku zachovat, pravidelně podávaly sociální zprávy o své činnosti, výsledcích, zapojení zúčastněných stran, rozdělování zisku, platech, příspěvcích a dalších pobíraných dávkách. Komise by v tomto ohledu měla být oprávněna předložit takový model, který sociálním podnikům v tomto úsilí pomůže.

Legislativní akt by měl rovněž zmocnit Komisi k vytvoření pokynů týkajících se osvědčených postupů pro sociální podniky v Evropě. Základní prvky, na něž se tyto pokyny vztahují, jsou podrobně uvedeny v příloze.

Legislativní akt by měl z praktických důvodů obsahovat přezkoumatelný seznam právních forem podniků a podniků kvalifikovaných pro evropskou sociální značku, které existují v jednotlivých členských státech.

Zpravodaj na závěr vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající právní předpisy a případně předložila legislativní návrhy, které by stanovily soudržnější a komplexnější právní rámec na podporu sociálních podniků.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (23.5.2018)

pro Výbor pro právní záležitosti

ke statutu sociálních a solidárních podniků

(2016/2237(INL))

Zpravodaj (*): Heinz K. Becker

(*)  (Podnět – článek 46 jednacího řádu)

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro právní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že na vnitrostátní úrovni v celé Evropě existuje řada různých regulačních rámců pro sociální a solidární podniky, které jsou velmi odlišné co do právní formy (družstva, sdružení, dobročinné organizace, vzájemné pojišťovny, nadace atd.), obchodního modelu i veřejné podpory; vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky působí ve sféře sociální ekonomiky, která je nedílnou součástí evropského sociálně tržního hospodářství v sociální, vzdělávací, kulturní a environmentální oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky zaujímají inovativní přístup k výzvám, kterým společnost čelí, a poskytují členským státům potřebnou podporu; vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky významným způsobem přispívají k sociálním inovacím; vzhledem k tomu, že na sociální a solidární podniky je třeba nahlížet jako na jednu z hybných sil rozvoje sociálně a environmentálně udržitelného tržního hospodářství a evropského vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že sociální a solidární podniky vyzdvihují nové způsoby řešení sociálních problémů v rychle se měnícím světě vzhledem k tomu, že se ukázalo, že sociální a solidární podniky mají zejména v době hospodářské krize vliv na vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst na místní úrovni podporujících začlenění, podporu hospodářského růstu, ochranu životního prostředí a posilování sociální, hospodářské a regionální soudržnosti(1);

C.  vzhledem k tomu, že digitalizace, ambiciózní cíle v oblasti klimatu, migrace, nerovnosti, rozvoj komunit (zejména v marginalizovaných oblastech), sociální péče a zdravotnické služby, potřeby osob se zdravotním postižením a boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení, dlouhodobé nezaměstnanosti a genderové nerovnosti a specifické úkoly v oblasti životního prostředí představují velký potenciál pro sociální podnikání; vzhledem k tomu, že většina sociálních a solidárních podniků působí na trhu podnikatelsky a přijímají hospodářská rizika;

D.  vzhledem k tomu, že ve všech členských státech by sociální a solidární podniky sice měly mít společnou identitu, avšak zároveň je třeba zdůraznit důležitost uznání jejich rozmanitosti; vzhledem k tomu, že se v nedávné studii Generálního ředitelstvím pro vnitřní politiky nazvané „Evropský statut sociálních a solidárních podniků“ uznává přínos opatření na evropské úrovni a doporučuje vytvořit pro sociální a solidární podniky určitý status a související označení, osvědčení nebo značku, spíše než požadovat vytvoření konkrétní právnické osoby;

E.  vzhledem k tomu, že venkovské oblasti nabízejí pro sociální podniky významné příležitosti, a proto je nezbytné, aby byla všude ve venkovských oblastech k dispozici vhodná infrastruktura;

F.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava musí být prioritními oblastmi podpory podnikatelské kultury mezi mladými lidmi;

G.  vzhledem k tomu, že vzájemné společnosti působící v oblasti zdravotní péče a sociální pomoci v Unii zaměstnávají 8,6 milionu lidí a poskytují podporu 120 milionům občanů; tyto vzájemné společnosti mají podíl na trhu odpovídající 24 % a vytvářejí více než 4 % HDP Unie;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013(2) stanoví podmínky a požadavky pro zřízení evropských fondů sociálního podnikání;

1.  zdůrazňuje velký význam přibližně 2 milionů sociálních podniků v Evropě(3) s více než 14,5 milionu zaměstnanců(4) a jejich nesmírně hodnotný příspěvek k vytváření kvalitních pracovních míst, sociální a regionální soudržnosti a trvalému hospodářskému růstu na vnitřním trhu;

2.  zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky mají ve většině členských států EU dlouhou historii a staly se důležitými a významnými hráči na trhu;

3.  vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby při regulaci trhu respektovaly historická a právní specifika podniků sociální ekonomiky;

4.  zdůrazňuje, že vzhledem ke stoupající poptávce po sociálních službách roste význam sociálních podniků v Unii, které poskytují sociální služby osobám, jimž hrozí chudoba a sociální vyloučení nebo které těmto problémům již čelí; zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky by neměly nahrazovat sociální služby poskytované státem, ale měly by je spíše doplňovat; upozorňuje na význam sociálních a solidárních podniků poskytujících sociální, zdravotní nebo vzdělávací služby a plnící specifické úkoly v oblasti životního prostředí ve spolupráci s místními orgány a dobrovolníky; zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky mohou přístupem zdola nahoru případně vyřešit některé sociální problémy;

5.  zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním postižením a pro osoby z jinak znevýhodněných skupin;

6.  poukazuje na to, že sociální a solidární podniky mají silný místní a regionální základ, což je zvýhodňuje v tom, že si více uvědomují specifické potřeby a dokážou nabízet výrobky a služby požadované v dané oblasti, čímž zlepšují hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

7.  poznamenává, že sociální a solidární podniky mohou přispět k větší genderové rovnosti a ke snižování rozdílů v odměňování žen a mužů;

8.  poukazuje na význam vytváření sítí mezi sociálními podniky a vyzývá členské státy, aby podporovaly předávání poznatků a osvědčených postupů mezi členskými státy (například zřízením národních kontaktních míst) a v rámci celé Unie, a to za účasti nejen samotných sociálních a solidárních podniků, ale i tradičních podniků, akademické obce a dalších zainteresovaných stran; vyzývá Komisi, aby v rámci skupiny odborníků Evropské komise pro sociální podnikání a ve spolupráci s členskými státy i nadále shromažďovala a sdílela informace o stávajících osvědčených postupech a analyzovala jak kvalitativní, tak kvantitativní údaje o přínosu sociálních a solidárních podniků pro veřejnou politiku i místní komunity;

9.  požaduje zřízení veřejné evropské vícejazyčné on-line platformy pro sociální a solidární podniky, která jim umožní získávat a vyměňovat si informace o zakládání, možnostech a podmínkách financování ze zdrojů EU, účasti na veřejných zakázkách a možných právních strukturách;

10.  vyzývá Komisi, aby na unijní úrovni zavedla „evropskou značku sociální ekonomiky“ pro sociální a solidární podniky, která se bude opírat o jasná kritéria navržená tak, aby se zdůraznily specifické charakteristiky těchto podniků a jejich sociální dopad, zvýšila jejich viditelnost, podpořily investice, usnadnil přístup k financování a jednotnému trhu pro ty podniky, které chtějí rozšířit svou činnost v rámci daného státu nebo do ostatních členských států, a současně respektovat různé právní formy a rámce v tomto odvětví a v členských státech; dále poznamenává, že na základě ekonomických a sociálních kritérií a s odkazem na finanční životaschopnost by měl být stanoven jednoznačný cíl, a sice přinášet prospěch komunitě nebo konkrétní skupině osob; zdůrazňuje, že hlavním cílem sociálních a solidárních podniků by mělo být zaměření na sociální aspekty; domnívá se, že udělení této značky by mělo být provedeno na základě žádosti podniků splňujících kvalifikační kritéria, jako jsou sledování sociálního cíle, podnikatelský rozměr, participativní rozhodování a opětovné investování významné části zisku; domnívá se, že „evropská značka sociální ekonomiky“ by měla být pro tyto podniky dobrovolná, avšak zároveň musí být uznávána všemi členskými státy;

11.  zdůrazňuje, že kritéria definující sociální a solidární podniky pro účely platných právních předpisů Unie již byla stanovena, a to například v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013(5), kde se „sociálním podnikem“ rozumí podnik, který bez ohledu na svou právní formu:

a)  má v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem, jímž se zakládá, jako svůj hlavní cíl spíše dosažení měřitelného, pozitivního sociálního dopadu než vytváření zisku pro své vlastníky, společníky a akcionáře, a který:

i)  poskytuje služby nebo zboží se sociální návratností nebo

ii)  používá metodu výroby zboží či poskytování služeb, která zahrnuje podnikem vytyčený sociální cíl,

b)  používá své zisky především k dosažení svého primárního cíle a má zavedeny předem definované postupy a pravidla pro rozdělování zisku akcionářům a vlastníkům, s cílem zajistit, aby takové rozdělování zisku neohrozilo primární cíl, a 

c)  je řízen podnikatelským, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků nebo zúčastněných subjektů, kterých se týká jeho podnikatelská činnost;

12.  zdůrazňuje, že je třeba zavést na unijní úrovni širší, otevřenější definici, která bude klást důraz na zásadu, podle níž by mělo být podstatné procento zisků vytvořených těmito podniky znovu investováno nebo jinak využito k dosažení sociálního účelu sociálních a solidárních podniků; upozorňuje na specifické problémy, jimž při plnění svého poslání - poskytování pomoci osobám, které jsou nejčastěji vylučovány z pracovního trhu - čelí sociální družstva a sociální podniky zaměřené na pracovní začleňování, a zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto organizace byly do nové značky zahrnuty;

13.  domnívá se, že minimálním kritériem a právním požadavkem pro získání a zachování „evropské značky sociální ekonomiky“ musí být společensky prospěšná činnost, která by měla být definována na unijní úrovni; zdůrazňuje, že tato činnost by měla být měřitelná z hlediska sociálního dopadu v oblastech, jako je sociální začleňování zranitelných osob, začleňování osob, jimž hrozí vyloučení z kvalitních a udržitelných pracovních míst, na trh práce, snižování nerovnosti mezi ženami a muži, řešení marginalizace migrantů, zlepšení rovných příležitostí prostřednictvím zdraví, vzdělávání, kultury a důstojného bydlení a boj proti chudobě a nerovnosti; zdůrazňuje, že sociální a solidární podniky musí při svém fungování dodržovat osvědčené postupy, pokud jde o pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání;

14.  zdůrazňuje, že se značkou musí být spojena co nejnižší nákladová a administrativní náročnost, aby nedošlo ke znevýhodnění sociálních podniků, se zvláštním ohledem na malé a střední sociální a solidární podniky; proto musí být tato celounijní kritéria jednoduchá, jasná a založená na věcných, nikoliv formálních faktorech a příslušné postupy nesmějí být zatěžující; konstatuje, že ačkoli je oznamovací povinnost přiměřeným nástrojem k ověření toho, že sociální a solidární podniky mají i nadále nárok na „evropskou značku sociální ekonomiky“, nesmí být četnost tohoto oznamování a množství povinných informací, jež mají být zahrnuty, příliš zatěžující; domnívá se, že náklady spojené s postupem udělování značky/certifikátu by mohly být omezeny, pokud by se centrální správa prováděla na úrovni vnitrostátních orgánů, které by mohly ve spolupráci se sociálními a solidárními podniky přenést provádění a zpracování na úroveň národní samosprávy, jež by se řídila kritérii pro sociální a solidární podniky vymezenými ne evropské úrovni;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně prosazovaly „evropskou značku sociální ekonomiky“ a zahájily informační kampaň o sociálních a hospodářských přínosech sociálních a solidárních podniků, mezi něž patří například vytváření kvalitních pracovních míst a sociální soudržnost;

16.  poukazuje na to, že provádění strategie sociální odpovědnosti podniků jakožto součásti podnikatelského plánu nestačí k tomu, aby byl podnik klasifikován jako sociální a solidární, a že se tedy musí rozlišovat mezi sociálními a solidárními podniky a podniky, které usilují o dosažení sociální odpovědnosti;

17.  domnívá se, že investiční priority pro sociální ekonomiku a sociální podniky by se neměly omezovat pouze na sociální začleňování, ale měly by zahrnovat i zaměstnávání a vzdělávání, aby odrážely široké spektrum hospodářských činností, na nichž se tyto podniky podílejí;

18.  vyzývá k pokračování programu „Erasmus pro mladé podnikatele“, k účinnému využívání jeho rozpočtu a ke zlepšení dostupnosti informací o tomto programu;

19.  vyzývá ke zjednodušení postupů pro zakládání sociálních podniků, aby nadměrná byrokratická zátěž nepředstavovala pro sociální podnikání překážku;

20.  vyzývá Komisi, aby lépe začlenila sociální ekonomiku do právních předpisů Unie s cílem vytvořit rovné podmínky pro sociální a solidární podniky na jedné straně a ostatní druhy podniků na straně druhé;

21.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat sociální a solidární podniky poskytnutím dostatečných finančních prostředků a zdrojů, neboť finanční udržitelnost je pro jejich přežití zásadní; zdůrazňuje, že na regionální, státní i unijní úrovni je třeba posílit finanční podporu, kterou sociálním a solidárním podnikům nabízejí soukromí investoři a veřejné subjekty, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována inovativním finančním řešením, a vyzývá Komisi, aby v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2021–2027 posílila sociální rozměr stávajícího financování ze zdrojů Unie, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a program pro zaměstnanost a sociální inovace, s cílem podpořit sociální ekonomiku a sociální podnikání; vyzývá Komisi, aby zlepšila provádění evropského programu pro zaměstnanost a sociální inovace a jeho osy pro mikrofinancování a sociální podnikání a aby zvýšila povědomí ve finančním sektoru o charakteristikách a hospodářských a sociálních přínosech sociálních a solidárních podniků; domnívá se, že je rovněž nezbytné všeobecně podporovat alternativní způsoby financování, jako jsou fondy rizikového kapitálu, financování začínajících podniků, mikroúvěry či skupinové financování (crowdfunding), a zvýšit tak investice do tohoto odvětví založeného na „evropské značce sociální ekonomiky“;

22.  vyzývá Unii, aby čerpala prostředky účinným způsobem, a zdůrazňuje, že přístup k těmto prostředkům musí být pro jejich příjemce zjednodušen, spíše s cílem podpořit a posílit sociální podniky v jejich primárním účelu, jímž je sociální dopad, než dosáhnout maximalizace zisku, což nakonec z dlouhodobého hlediska přinese návratnost investic pro společnost; vyzývá Komisi, aby v kontextu příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 přezkoumala regulační rámec pro sociální investiční fondy s cílem usnadnit přístup sociálních a solidárních podniků k finančnímu trhu; v této souvislosti požaduje účinnou evropskou kampaň zaměřenou na omezení byrokracie a propagaci „evropské značky sociální ekonomiky“;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kvantifikovatelné kroky k uvolnění a přilákání veřejných a soukromých investic, které sociální a solidární podniky potřebují, včetně propagace „evropské značky sociální ekonomiky“; v této souvislosti poznamenává, že sociální ekonomika stále čelí obtížím při přístupu k veřejným zakázkám, například v souvislosti s velikostí a finanční způsobilostí; opětovně zdůrazňuje důležitost účinného provádění balíčku reforem v oblasti veřejných zakázek ze strany členských států s cílem dosáhnout větší účasti těchto podniků v nabídkových řízeních v oblasti veřejných zakázek, a to prostřednictvím lepšího informování o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek a kritériích výběrových řízení a zlepšením přístupu těchto podniků k zakázkám, včetně sociálních doložek a kritérií, zjednodušení postupů a vypisování nabídek způsobem, který je zpřístupní menším subjektům;

24.  uznává, že je důležité poskytovat finanční podporu podnikům fungujícím v sociální a solidární ekonomice; vyzývá Komisi, aby zohlednila specifika sociálních podniků při přijímání státní podpory; navrhuje usnadnit přístup k financování po vzoru kategorií obsažených v nařízení (EU) č. 651/2014(6);

25.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy, jakož i regionální a místní orgány by měly zahrnout hledisko sociálního podnikání do příslušných politik, programů a postupů;

26.  zdůrazňuje nutnost nabízet zaměstnání těm, kteří jsou nejčastěji vyloučeni z trhu práce, prostřednictvím opětovného začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob a obecně prostřednictvím boje proti nezaměstnanosti;

27.  konstatuje, že pro posílení růstu tohoto odvětví je vedle financování klíčové poskytování služeb vzdělávání a odborné přípravy pro jednotlivce zaměstnané v sociálních podnicích, zejména s cílem posílit podnikatelské dovednosti a základní ekonomické know-how při provozování podniku, ale také poskytování odborného poradenství a zjednodušení administrativy; vyzývá členské státy, aby zavedly politiky zaměřené na vytvoření příznivých daňových podmínek pro sociální podniky;

28.  důrazně upozorňuje, že v zájmu řádného fungování tradičních malých a středních podniků musí rámec pro fungování sociálních podniků respektovat zásady spravedlivé hospodářské soutěže a nesmí umožňovat nekalou konkurenci.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

15.5.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Geoffroy Didier, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Joëlle Mélin, Miroslavs Mitrofanovs, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Robert Rochefort, Claude Rolin, Siôn Simon, Romana Tomc, Marita Ulvskog, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Tania González Peñas, Sergio Gutiérrez Prieto, Krzysztof Hetman, Miapetra Kumpula-Natri, Joachim Schuster, Helga Stevens, Neoklis Sylikiotis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Dietmar Köster

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Martina Dlabajová, Marian Harkin, Robert Rochefort

ECR

Arne Gericke, Helga Stevens, Jana Žitňanská

EFDD

Laura Agea

GUE/NGL

Tania González Peñas, Neoklis Sylikiotis

PPE

Georges Bach, David Casa, Geoffroy Didier, Krzysztof Hetman, Danuta Jazłowiecka, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Thomas Mann, Elisabeth Morin-Chartier, Claude Rolin, Romana Tomc

S&D

Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Elena Gentile, Sergio Gutiérrez Prieto, Agnes Jongerius, Jan Keller, Dietmar Köster, Miapetra Kumpula-Natri, Javi López, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Joachim Schuster, Siôn Simon, Marita Ulvskog

VERTS/ALE

Jean Lambert, Miroslavs Mitrofanovs

3

-

ENF

Dominique Bilde, Joëlle Mélin

NI

Lampros Fountoulis

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/611030/EPRS_STU(2017)611030_EN.pdf

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 8).

(3)

https://ec.europa.eu/growth/sectors/social-economy_en.

(4)

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=7523, p. 47.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(6)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Rosa Estaràs Ferragut, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Heidi Hautala, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Sergio Gaetano Cofferati, Geoffroy Didier, Angel Dzhambazki, Angelika Niebler, Kosma Złotowski


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

ALDE

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

EFDD

Joëlle Bergeron

PPE

Geoffroy Didier, Rosa Estaràs Ferragut, Angelika Niebler, Pavel Svoboda, József Szájer, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

S&D

Sergio Gaetano Cofferati, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Evelyn Regner

VERTS/ALE

Max Andersson, Heidi Hautala, Julia Reda

2

-

ENF

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

2

0

ECR

Angel Dzhambazki, Kosma Złotowski

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. června 2018Právní upozornění