Postup : 2018/2038(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0244/2018

Předložené texty :

A8-0244/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 22
CRE 10/09/2018 - 22

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0324

ZPRÁVA     
PDF 549kWORD 57k
28.6.2018
PE 620.798v03-00 A8-0244/2018

o provádění zvláštních opatření pro Řecko podle nařízení (EU) 2015/1839

(2018/2038(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Pascal Arimont

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Hospodářská a finanční krize v roce 2008 měla hluboký dopad na vnitrostátní a regionální rozpočty a omezila financování všech typů investic ve všech členských státech obecně a v Řecku zvláště.

V Řecku se programové období 2007–2013 shodovalo s obdobím vleklé a hluboké recese vyvolané celosvětovou hospodářskou a finanční krizí, která odhalila dlouhodobé strukturální nedostatky jeho hospodářství. V letech 2007 až 2013 HDP klesl v reálných hodnotách o 26 %, a zatímco recese skončila v roce 2014, v následujících dvou letech nedosáhl růst ani 1 %. Míra zaměstnanosti se snížila ze 66 % obyvatelstva ve věku 20–64 let v roce 2007 na 53 % v roce 2013, což znamená, že bylo zaměstnáno jen něco málo přes polovinu lidí v produktivním věku. Nezaměstnanost se ve stejném období zvýšila z 8,4 % pracovní síly na 27,5 %.

Finanční rovnováha ve veřejném sektoru, která již v roce 2007 vykazovala výrazný schodek, se spolu s propadem HDP dále zhoršila. V roce 2009 se schodek zvýšil na 15 % HDP a navzdory úsporným opatřením uloženým finančními institucemi na oplátku za poskytnutí úvěru činil v roce 2013 stále 13 % HDP. Konsolidovaný veřejný dluh, který byl již před krizí velký, se v roce 2013 zvýšil na 178 % HDP a v roce 2015 zůstal zhruba stejný. Veřejné investice ve vztahu k HDP se mezi roky 2007 a 2013 snížily na polovinu, a přestože v následujících dvou letech došlo k určitému nárůstu, v roce 2015 činily v reálném vyjádření jen o něco málo přes 50 % úrovně roku 2006.

V těchto značně obtížných hospodářských podmínkách velmi vzrostl význam ESI fondů pro spolufinancování programů veřejných investic. Závazky z ESI fondů hrály zásadní úlohu v Řecku stejně jako v mnoha dalších členských státech, přičemž v některých případech se jednalo o více než 50 % celkových veřejných investic.

Celkem bylo Řecku přiděleno na období 2007–2013 20,4 miliardy EUR z finančních prostředků politiky soudržnosti. Během tohoto období pomohly EFRR a Fond soudržnosti Řecku vytvořit více než 21 000 pracovních míst; zahájit činnost více než 2 400 podniků a přímo investovat do více než 30 000 malých a středních podniků; rozšířit pokrytí širokopásmovým internetem na dalších 800 000 občanů; zlepšit městskou dopravu ku prospěchu více než 27 000 lidí; investovat do vodohospodářských projektů ku prospěchu více než 450 000 lidí.

Na stávající období 2014–2020 bylo Řecku prostřednictvím 20 vnitrostátních a regionálních programů přiděleno z ESI fondů 20,38 miliardy EUR, což s vnitrostátními příspěvky ve výši 4,6 miliardy EUR navýšilo rozpočet na celkem 24,98 miliardy EUR, které budou investovány do různých oblastí.

Mezi roky 2008 a 2015 zaznamenaly všechny řecké regiony obrovské snížení HDP na osobu ve srovnání s průměrem EU, což více než jen zvrátilo konvergenci dosaženou v letech 2000 až 2008. Ve většině řeckých regionů toto snížení činí více než 3 % ročně. V roce 2008 měly tři ze 13 regionů HDP na obyvatele vyšší než 75 % průměru EU, v roce 2015 pouze dva regiony tento průměr překročily (region hlavního města Attika (95 %) a Notio Aigaio, jižní ostrovy v Egejském moři (75 %)).

Současně Řecko zažilo bezprecedentní příliv uprchlíků a migrantů. V období od ledna 2015 do března 2016 přešel přes Řecko více než jeden milion lidí a v Řecku zůstalo více než 57 000 migrantů.

Řecko, postižené důsledky finanční a uprchlické krize, se muselo potýkat s nedostatkem likvidity a nedostatkem veřejných finančních prostředků na veřejné investice potřebné k podpoře udržitelného hospodářského oživení.

Kromě toho bylo zásadní, aby nedostatek likvidity a veřejných finančních prostředků v Řecku nebránily investicím v rámci programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF).

Vzhledem k těmto souvislostem bylo třeba tuto výjimečnou situaci řešit zvláštními opatřeními, a proto Komise navrhla, aby bylo změněno nařízení o společných ustanoveních s cílem stanovit cílená opatření konkrétně pro Řecko. Parlament a Rada jako spolunormotvůrci návrh Komise rychle schválily. Cílem bylo rychle stanovit cílená opatření konkrétně pro Řecko.

Nařízení (EU) 2015/1839 zavádí zvláštní opatření pro Řecko, mezi něž patří zvýšení míry spolufinancování EU na 100 %, zrušení 95% stropu u kumulativního součtu předběžného financování a průběžných plateb pro programy na období 2007–2013, pokud jde o EFRR, ESF a Fond soudržnosti, a zvýšení počátečního předběžného financování na období 2014–2020, pokud jde o EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF, o 7 % v roce 2015 a 2016.

V důsledku těchto mimořádných opatření obdrželo Řecko v letech 2015 a 2016 zhruba 2 miliardy EUR z fondů EU navíc k tomu, co bylo již naplánováno. Toto předběžné vyčlenění finančních zdrojů přispělo k celkovému úsilí poskytnout pomoc Řecku a hrálo důležitou roli při udržování hospodářství v době napjaté finanční likvidity.

Prostředky, které EU vyplatila v důsledku provádění nařízení (EU) 2015/1839, značně přispěly k výraznému snížení počtu projektů, které nebyly při uzavření programového období dokončeny, což vedlo k úspěšnému ukončení období 2007–2013 a mělo pozitivní vliv na hospodářství obecně.

Odhaduje se, že dodatečné investice z politik soudržnosti a regionálního rozvoje zvýšily v roce 2015 řecký HDP o něco více než o 2 % nad úroveň, na které by se nacházel, pokud by tyto finanční prostředky nebyly poskytnuty.

Zvýšením míry spolufinancování a flexibilním využíváním investic EU tedy pozměňující nařízení umožnilo, aby regionální politika EU účinně přispěla ke zmírnění dopadu hospodářské a finanční krize v Řecku.

Tuto flexibilitu lze za výjimečných okolností podporovat, nicméně musíme mít na paměti, že prvořadým cílem politiky soudržnosti EU je přinášet přidanou hodnotu k veřejným a soukromým finančním prostředkům. V tomto smyslu mohou být výjimečná opatření, jaká jsou stanovena v nařízení (EU) 2015/1839, odůvodněna pouze jako naprostá výjimka.


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění zvláštních opatření pro Řecko podle nařízení (EU) 2015/1839

(2018/2038(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Nový start pro zaměstnanost a růst v Řecku“ (COM(2015)0400),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1839 ze dne 14. října 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zvláštní opatření pro Řecko(2),

–  s ohledem na nařízení (EU) 2017/825 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020(3),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. září 2016 o následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti za období 2007–2013 (SWD(2016)0318),

–  s ohledem na zprávu řeckého ministerstva pro hospodářství a rozvoj o využití částek podle nařízení (EU) 2015/1839 (programové období 2007–2013)(4),

  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení O-000100/2017 (B8-0001/2018) předloženou Komisi o provádění nařízení (EU) 2015/1839 o zvláštních opatřeních pro Řecko,

–  s ohledem na článek 52 svého jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0244/2018),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je projevem solidarity a hlavním investičním nástrojem EU, který pokrývá všechny regiony a snižuje rozdíly; vzhledem k tomu, že se při několika příležitostech potvrdila důležitost její přidané hodnoty a její flexibility během hospodářské a finanční krize; vzhledem k tomu, že se stávajícími rozpočtovými zdroji přispěla politika soudržnosti k zachování velmi potřebných příležitostí k veřejným investicím, pomohla zabránit zhoršení krize a umožnila členským státům a regionům cíleně reagovat za účelem zvýšení své odolnosti vůči nenadálým událostem a šokům zvenčí;

B.  vzhledem k tomu, že podpora z EFRR a Fondu soudržnosti v Řecku mezi roky 2007 a 2015 činila 15,8 miliardy EUR, což odpovídá přibližně 19 % celkových vládních kapitálových výdajů;

C.  vzhledem k tomu, že důsledkem hospodářské a finanční krize byla v Řecku po řadu let setrvale negativní míra růstu, kterou se nepodařilo zvrátit ani působením tří mezinárodních záchranných balíčků, a také vážné potíže s likviditou a nedostatek veřejných finančních prostředků;

D.  vzhledem k tomu, že Řecko a řecké ostrovy byly a jsou i nadále těžce zasaženy uprchlickou a migrační krizí a jsou pod velkým tlakem z důvodu vyššího přílivu migrantů a uprchlíků, jehož důsledkem je výrazně negativní dopad na místní ekonomické činnosti, zejména v oblasti turistického ruchu;

E.  vzhledem k tomu, že HDP Řecka v letech 2007 až 2013 klesl v reálných hodnotách o 26 %, a zatímco recese skončila v roce 2014, v následujících dvou letech nedosáhl růst ani 1 %; vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti klesla ze 66 % na 53 % v roce 2013, což znamená, že bylo zaměstnáno jen něco málo přes polovinu lidí v produktivním věku, zatímco míra nezaměstnanosti se ve stejném období zvýšila z 8,4 % na 27,5 %, což mělo výrazný dopad na kupní sílu řeckého obyvatelstva a citelně postihlo několik oblastí, včetně zdravotnictví; vzhledem k tomu, že podle nejčerstvějších údajů Eurostatu činí současná míra nezaměstnanosti 20,8 %, přičemž nezaměstnanost mladých je stále vysoká;

F.  vzhledem k tomu, že Komise a spolunormotvůrci v roce 2015 uznali, že Řecko bylo postiženo krizí ojedinělým způsobem, což by mohlo mít vážný dopad jak na dokončení operací v rámci operačních programů z období 2000–2006 a 2007–2013, tak na začátek provádění programů politiky soudržnosti na období 2014–2020;

G.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení (EU) 2015/1839 mělo za cíl poskytnout Řecku likviditu v rozhodujícím okamžiku, dříve než se zastaví provádění programů a budou promeškány potřebné investiční příležitosti, protože v případě nedokončení projektů z období 2000–2006 a 2007–2013 by bylo nutno vrátit značné částky;

H.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2015/1839 stanovilo dodatečné počáteční předběžné financování na programové období 2014–2020 ve dvou splátkách, kdy každá z nich má být ve výši 3,5 % částky podpory z fondů politiky soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), a pro programové období 2007–2013 uplatňování 100% míry spolufinancování na způsobilé výdaje a předčasné uvolnění posledních 5 % zbývajících plateb EU, které měly být pozdrženy až do uzavření programů;

I.  vzhledem k tomu, že nařízení bylo přijato s cílem co nejrychleji reagovat na vážnou krizovou situaci a zajistit, aby Řecko mělo dostatečné finanční prostředky na dokončení projektů v rámci programového období 2007–2013 a na zahájení provádění ve stávajícím období;

J.  vzhledem k tomu, že podle čl. 152 odst. 6 druhého pododstavce mělo Řecko povinnost do konce roku 2016 předložit Komisi zprávu o provádění ustanovení týkajících se uplatňování 100% míry spolufinancování a stropu u plateb na programy na konci programového období;

K.  vzhledem k tomu, že EU rovněž vyplatila 95 % celkových investičních nákladů v období financování 2007–2013 v Řecku (jinak bylo možné uhradit maximálně 85 %) prostřednictvím tzv. nařízení o doplňkovém opatření (EU) č. 1311/2011;

L.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2015 byl zřízen účet účelově vázaného fondu, na nějž byly převedeny veškeré prostředky, které byly vyčleněny na financování projektů financovaných EU, s cílem zajistit, aby byly použity pouze pro platby příjemcům a operace v rámci těchto operačních programů;

M.  vzhledem k tomu, že od roku 2011 dostává Řecko také podporu prostřednictvím pracovní skupiny Komise pro Řecko, která poskytuje technickou pomoc pro reformní proces v zemi, a od roku 2015 prostřednictvím útvaru na podporu strukturálních reforem, jenž poskytuje pomoc při přípravě, navrhování, provádění a hodnocení reforem podporujících růst; vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/825 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 vstoupilo v platnost dne 20. května 2017 a bylo významným okamžikem, pokud jde o závazky útvaru na podporu strukturálních reforem se zúčastněnými členskými státy včetně Řecka;

1.  opakuje, že politika soudržnosti hraje důležitou úlohu při plnění cílů EU dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, při boji proti nezaměstnanosti, snižování nerovností a posilování konkurenceschopnosti všech regionů EU, při projevování evropské solidarity a při doplňování jiných politik; dále připomíná, že evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) jsou největším zdrojem přímých investic v Řecku;

2.  bere na vědomí zprávu o využití částek podle nařízení (EU) 2015/1839 v programovém období 2007–2013, která měla být předložena ke konci roku 2016; konstatuje, že řecké orgány tuto zprávu předložily až v květnu 2017 a Parlamentu byla dána k dispozici po několika žádostech v prosinci 2017; oceňuje, že Komise poskytla Parlamentu předběžné posouzení seznamu 181 prioritních projektů v celkové hodnotě 11,5 miliardy EUR, což odpovídá přibližně 55 % celkové částky, která byla v období 2007–2013 Řecku přidělena z fondů EFRR, FS a ESF, z nichž 118 již bylo do konce daného programového období úspěšně realizováno a 24 je ve fázi postupného ukončování;

3.  zdůrazňuje, že podle údajů z výše uvedené zprávy došlo mělo přijetí nařízení týkajícího se zvláštních opatření pro Řecko přímý dopad na likviditu v roce 2015 ve výši 1 001 709 731,50 EUR a vstupy v roce 2016 činily 467 674 209,45 EUR; kromě toho poznamenává, že spolu s navýšením počátečního předběžného financování na programové období 2014–2020 obdrželo Řecko v letech 2015–2016 přibližně 2 miliardy EUR;

4.  oceňuje, že vyplacené částky byly směřovány do široké škály projektů: dopravní a další infrastruktury (životní prostředí, cestovní ruch, kultura, obnova měst a venkova, sociální infrastruktury), projekty informační společnosti a činnosti zaměřené na rozvoj lidských zdrojů; kromě toho vítá skutečnost, že 63 % celkových plateb na projekty státní podpory se týkalo podpory podnikům a podnikatelským projektům a přímo přispívalo ke konkurenceschopnosti a snížení podnikatelského rizika, zatímco 37 % se týkalo opatření státní podpory na infrastrukturní projekty a doplňovalo opatření v oblasti tržních podmínek a zlepšování podnikání;

5.  oceňuje, že zpráva předložená řeckými orgány uznává, že zvýšení likvidity představuje současně zvýšení finančních příjmů o přibližně 1,5 miliardy EUR a posílení programu veřejných investic na období 2015–2016;

6.  vítá účinky daných opatření, pokud jde o posílení hospodářské činnosti, normalizaci a konsolidaci obratu a provozního kapitálu významného počtu podniků, vytváření a zachování pracovních míst a dokončení důležitých výrobních infrastruktur, což se projevuje rovněž významným dopadem na daňové příjmy v rozpočtu;

7.  vyrozumívá, že prostředky vyplacené EU v důsledku provádění nařízení byly v roce 2015 použity na dokončování projektů v rámci operačních programů až do konce období způsobilosti a že zbývající částka, která byla v roce 2016 vyplacena spolu s vnitrostátními zdroji, rovněž přispěla k dokončení dalších projektů;

8.  oceňuje, že se řecké orgány rozhodly reorganizovat klasifikaci projektů a určit významné projekty, které budou vybrány a dokončeny; zdůrazňuje, že tento krok výrazně pomohl překonat institucionální a administrativní překážky a stanovit prioritní činnosti, které mají být neprodleně provedeny, a to také zabránilo finančním opravám; vítá skutečnost, že prostředky poskytnuté EU podle nařízení (EU) 2015/1839 výrazně snížily počet projektů vykazovaných jako nedokončené; konstatuje, že v porovnání s programovým obdobím 2000–2006, ve kterém zůstalo nedokončeno na 900 projektů, nebylo v době podávání konečných žádostí o platby pro programové období 2007–2013 ještě dokončeno 79 projektů, tyto projekty však mají být dokončeny s použitím vnitrostátních prostředků;

9.  zdůrazňuje, že se výrazně zlepšila míra čerpání prostředků ze strukturálních fondů a že na konci března 2016 činila míra plateb v Řecku z programového období 2007–2013 přes 97 %(5)4 a že podle dokumentu o stavu provádění celkových plateb a výši nevypořádaných závazků („reste à liquider“, RAL) u programů z období 2007–2013 nemá Řecko ke dni 31. března 2018 žádné nevypořádané závazky v okruhu 1b5; vítá skutečnost, že Řecko se stalo prvním členským státem, který v plné míře využil dostupných zdrojů a dosáhl 100% míry čerpání prostředků – průměr EU přitom činí 96 %;

10.  uvědomuje si však, že míry čerpání poskytují pouze orientační informace a že důraz na čerpání finančních prostředků by neměl být na úkor účinnosti, přidané hodnoty a kvality investic; konstatuje, že zvláštní opatření jsou makroekonomického rázu a je náročné zjistit, jak se jejich vliv projevil u jednotlivých projektů;

11.  připomíná, že ESI fondy mají značný dopad na HDP a jiné ukazatele ve více členských státech a také na sociální, hospodářskou a územní soudržnost obecně, a že investice podporované politikou soudržnosti a politikami rozvoje venkova v Řecku podle odhadů zvýšily HDP v roce 2015, na konci předchozího programového období, o více než o 2 % nad úroveň, na které by se nacházel v případě, že by tyto finanční prostředky poskytnuty nebyly; připomíná, že využívání strukturálních fondů EU musí vždy být zaměřeno na plnění cílů podle Smlouvy a dosahování skutečné přidané hodnoty EU, cílů a priorit EU, nikoli pouhého růstu HDP;

12.  bere na vědomí zejména kvantitativní analýzu zprávy předložené řeckými orgány o využívání částek podle nařízení (EU) 2015/1839 v souvislosti s programovým obdobím 2007–2013, v souladu s právními požadavky; je si vědom toho, že účinek specifických opatření nelze oddělit od celkového dopadu ESI fondů v Řecku, má však za to, že kvalitativní posouzení, jakkoli je nesnadné jej provést, by pomohlo tuto analýzu doplnit a pochopit dosažené výsledky; vybízí Komisi, aby poskytla více informací o zvýšené konkurenceschopnosti, produktivitě a udržitelnosti ze sociálního a ekologického hlediska;

13.  oceňuje skutečnost, že podle závěrečných údajů sdělených Komisi dne 31. prosince 2016 činila částka žádostí o platbu od řeckých orgánů činila 1,6 miliardy EUR a že Řecko prokázalo ke dni 31. března 2018 míru čerpání prostředků na programové období 2014–2020 ve výši 28 %(6)6 a řadí se tak mezi členské státy s nejlepšími výsledky vůbec, a to i přes určité nezanedbatelné rozdíly, pokud jde o míru členění nebo míru čerpání prostředků podle jednotlivých fondů; podporuje dále přijetí nařízení 2015/1839 jako důležité opatření, vhodné pro poskytnutí individualizované pomoci v tomto pro Řecko zásadním okamžiku; vítá skutečnost, že dodatečné předběžné financování bylo plně pokryto žádostmi o meziplatbu z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, jak bylo požadováno, avšak konstatuje, že nebylo plně pokryto z Evropského sociálního fondu (kolem 4 %) nebo z Evropského námořního a rybářského fondu;

14.  připomíná důležitost relevantních strukturálních reforem; oceňuje vyvinuté úsilí a vyzývá Řecko, aby i nadále plně využívalo možností pomoci v rámci programu na podporu strukturálních reforem s cílem vytvořit zdravé podnikatelské prostředí v zájmu efektivního a účinného využívání ESI fondů a maximalizace jejich socioekonomického dopadu;

15.  uvědomuje si, že podporou veřejných investic a flexibilním využíváním investic EU, a to prostřednictvím nového naprogramování finančních prostředků nebo zvýšením míry spolufinancování, regionální politika zmírnila dopad finanční krize a trvalé fiskální konsolidace v několika členských státech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit odpovídající financování této politiky v příštím víceletém finančním rámci; opakuje však, že politika soudržnosti by měla být považována za hlavní nástroj veřejných investic i za katalyzátor pro přilákání dalších veřejných a soukromých finančních prostředků a že podobná opatření, která vedou ke snížení vnitrostátních kvót pro spolufinancování, které jsou požadovány pro získání finančních prostředků na operační programy financované ze strukturálních fondů, v případě Řecka či jiného členského státu, by měla být plánována pouze výjimečně a před svým přijetím a uplatňováním by měla být zkoumána z hlediska toho, jak budou účinná, a měla by být řádně odůvodněna;

16.  konstatuje, že některé regiony se potýkají s obtížemi při spolufinancování projektů financovaných z ESI fondů; vyzývá proto Komisi, aby urychleně zvážila v kontextu evropského semestru a Paktu o růstu a stabilitě dopad regionálních projektů spolufinancovaných z ESI fondů, zvláště projektů v méně rozvinutých regionech, na výpočet schodků veřejných financí;

17.  připomíná řeckým orgánům, že je důležité zajistit řádnou komunikaci a viditelnost investic v rámci ESI fondů;

18.  vítá předběžné posouzení, podle něhož bude s největší pravděpodobností uzavřeno programové období 2007–2013 bez ztráty finančních prostředků pro Řecko; žádá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích procesu uzavření programového období 2007–2013, který by měl, jak se očekává, být dokončen v první polovině roku 2018, a poskytla aktualizované informace o projektech, které mají být dokončeny s použitím vnitrostátních prostředků, a o těch, které ke dni 31. března 2018 stále nebyly dokončeny;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 270, 15.10.2015, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1.

(4)

Atény, květen 2017.

(5)

4 Pracovní dokument útvarů Komise o následném hodnocení EFRR a Fondu soudržnosti za období 2007–2013.

5 Stav provádění celkových plateb a výše nevypořádaných závazků („reste à liquider“, RAL) v okruhu 1b (programy na období 2007–2013) – Určení vnitrostátních orgánů a stav provádění průběžných plateb na operační programy ESI fondů na období 2014-2020 (stav ke dni 31. března 2018).

(6)

6 Stav provádění celkových plateb a míra nevypořádaných závazků („reste à liquider“, RAL) v okruhu 1b (programy na období 2007–2013) – Určení vnitrostátních orgánů a stav provádění průběžných plateb na operační programy ESI fondů na období 2014–2020 (stav ke dni 31. března 2018).


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, John Flack, Aleksander Gabelic, Michela Giuffrida, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

John Howarth, Elsi Katainen, Tunne Kelam, Ivana Maletić, Bronis Ropė, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jonathan Bullock, Andrzej Grzyb


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

36

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

ECR

John Flack, Sławomir Kłosowski, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić

EFDD

Rosa D'Amato

GUE/NGL

Martina Michels, Ángela Vallina

PPE

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Andrzej Grzyb, Marc Joulaud, Tunne Kelam, Ivana Maletić, Lambert van Nistelrooij, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Ramón Luis Valcárcel Siso, Joachim Zeller, Milan Zver

S&D

Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Andrea Cozzolino, Aleksander Gabelic, Michela Giuffrida, John Howarth, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Liliana Rodrigues, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

VERTS/ALE

Bronis Ropė, Monika Vana

2

-

EFDD

Jonathan Bullock

NI

Konstantinos Papadakis

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění