Postup : 2017/2271(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0251/2018

Předložené texty :

A8-0251/2018

Rozpravy :

PV 11/09/2018 - 16
CRE 11/09/2018 - 16

Hlasování :

PV 12/09/2018 - 6.9
CRE 12/09/2018 - 6.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0342

ZPRÁVA     
PDF 646kWORD 71k
10.7.2018
PE 616.905v03-00 A8-0251/2018

o stavu vztahů mezi EU a USA

(2017/2271(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Elmar Brok

Zpravodaj (*):

Bernd Lange, Výbor pro mezinárodní obchod

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o stavu vztahů mezi EU a USA

(2017/2271(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a na společně sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost ze dne 7. června 2017 nazvané „Strategický přístup k odolnosti ve vnější činnosti EU“ (JOIN(2017)0021),

–  s ohledem na výsledky summitů EU a USA konaných dne 28. listopadu 2011 ve Washingtonu a dne 26. března 2014 v Bruselu,

–  s ohledem na společná prohlášení ze 79. meziparlamentního setkání transatlantického legislativního dialogu (TLD) konaného ve dnech 28. a 29. listopadu 2016 ve Washingtonu, D.C., z 80. TLD konaného ve dnech 2. a 3. června ve Vallettě a z 81. TLD konaného dne 5. prosince 2017 ve Washingtonu, D.C.,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 6. dubna 2016 nazvané „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018),

–  s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) ze dne 8. července 2016 o společném souboru návrhů schválených Radou EU a Severoatlantickou radou ve dnech 5. a 6. prosince 2016 a na zprávy o pokroku při jejich provádění přijaté dne 14. června a 5. prosince 2017,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a NATO z roku 2016,

–  s ohledem na národní bezpečnostní strategii USA ze dne 18. prosince 2017 a na národní obrannou strategii USA ze dne 19. ledna 2018,

–  s ohledem na Iniciativu pro ujištění Evropy,

–  s ohledem na akční plán diplomatické činnosti EU v oblasti klimatu z roku 2015 přijatý Radou pro zahraniční věci,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21, 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí a uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o úloze regionů a měst v EU při provádění Pařížské dohody o změně klimatu přijaté na konferenci COP 21, zejména na bod 13 tohoto usnesení(2),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména usnesení ze dne 1. června 2006 o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství(3), usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA(4), usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o summitu EU a USA konaném dne 28. listopadu 2011(5) a usnesení ze dne 13. června 2013 o úloze EU při prosazování širšího transatlantického partnerství(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. února 2018 o situaci agentury UNRWA(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0251/2018),

A.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a USA je založeno na silných politických, kulturních, hospodářských a historických vazbách, na sdílených hodnotách, jako jsou svoboda, demokracie, podpora míru a stability, lidská práva a právní stát, a na společných cílech, jako jsou prosperita, bezpečnost, otevřené a integrované ekonomiky, společenský pokrok a inkluzivnost, udržitelný rozvoj a mírové řešení konfliktů, a vzhledem k tomu, že jak USA, tak EU jsou demokraciemi založenými na právním státu, v nichž funguje systém brzd a protivah; vzhledem k tomu, že toto partnerství je v krátkodobém kontextu narušováno značným počtem výzev a neshod, avšak jeho dlouhodobé základy zůstávají pevné a spolupráce EU a USA, jako podobně smýšlejících partnerů, má nadále klíčový význam; 

B.  vzhledem k tomu, že EU a USA by měly přezkoumat alternativní možnosti posílení transatlantického partnerství, přičemž by měly vycházet z pevného základu tvořeného společnými hodnotami a sdílenými zásadami, a účinně reagovat na důležité výzvy, před něž jsme postaveni, a k tomu využít všechny existující komunikační kanály; vhledem k tomu, že Kongres USA a Evropský parlament hrají jako zákonodárné orgány důležitou a vlivnou úlohu v našich demokraciích a měly by plně využít potenciálu vzájemné spolupráce k zachování demokratického, liberálního a multilaterálního řádu a k prosazování stability a kontinuity na našich kontinentech a ve světě;

C.  vzhledem k tomu, že v globálním, složitém a čím dál více multipolárním světě musí EU a USA hrát vedoucí, klíčovou a konstruktivní roli tak, že budou posilovat a prosazovat mezinárodní právo, podporovat a chránit základní práva a zásady a společně řešit regionální konflikty a globální výzvy;

D.  vzhledem k tomu, že EU i USA stojí na prahu geopolitických změn a musí čelit podobným složitým tradičním i hybridním hrozbám, které vytvářejí státní i nestátní subjekty z jihu a východu; vzhledem k tomu, že stále sofistikovanější kybernetické útoky se stávají běžným jevem a že EU a NATO mohou skrze spolupráci na půdě NATO vzájemně doplňovat své úsilí o ochranu kritických vládních, obranných a jiných informačních infrastruktur; vzhledem k tomu, že tyto hrozby vyžadují mezinárodní spolupráci;

E.  vzhledem k tomu, že EU oceňuje kontinuální vojenskou podporu USA při zajišťování bezpečnosti a obrany EU, a vzhledem k tomu, že EU dluží vděk všem Američanům, kteří položili své životy během válek v Kosovu a Bosně za zaručení evropské bezpečnosti; vzhledem k tomu, že EU se v současné době snaží zajistit svou bezpečnost vybudováním větší strategické autonomie;

F.  vzhledem k tomu, že se USA rozhodly snížit svůj rozpočet na mírové operace v rámci OSN o 600 milionů USD;

G.  vzhledem k tomu, že nepředvídatelnější zahraniční politika USA zvyšuje nejistotu v mezinárodních vztazích a mohla by ponechat prostor pro posílení jiných globálních hráčů, jako je např. Čína, jejíž politický a hospodářský vliv roste po celém světě; vzhledem k tomu, že mnoho klíčových zemí v Asii, které mívaly blíže k USA, se nyní přiklání k Číně;

H.  vzhledem k tomu, že EU zůstává plně odhodlána podporovat multilateralismus a sdílené hodnoty, včetně demokracie a lidských práv; vzhledem k tomu, že mezinárodní pořádek založený na pravidlech je přínosný jak pro USA, tak pro EU; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je mimořádně důležité, aby EU a USA postupovaly jednotně a součinně při podpoře pořádku, který je založen na pravidlech a zaštítěn silnými, věrohodnými a účinnými nadnárodními organizacemi a mezinárodními institucemi;

I.  vzhledem k tomu, že partnerství USA a Evropy má po více než sedmdesát let mimořádný význam pro celosvětový hospodářský, politický a bezpečnostní řád; vzhledem k tomu, že od zvolení prezidenta Trumpa čelí transatlantické partnerství mnoha výzvám a v mnoha otázkách se dostává pod sílící tlak;

J.  vzhledem k tomu, že v rámci globální strategie EU byla politika v oblasti změny klimatu začleněna do zahraniční a bezpečnostní politiky, a že se tak posílila provázanost mezi energetikou a klimatem, bezpečností a rozvojovými cíli, migrací a spravedlivým a volným obchodem;

K.  vzhledem k tomu, že EU je nadále plně odhodlána budovat otevřený a nediskriminační mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že srdcem světového obchodního systému je WTO, která jako jediná organizace může účastníkům zaručit skutečně rovné podmínky;

L.  vzhledem k tomu, že USA a EU by měly podporovat země západního Balkánu v jejich ambicích připojit se k transatlantickému společenství; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je kromě větší angažovanosti EU naprosto nezbytné, aby svůj závazek dodržely i USA;

M.  vzhledem k tomu, že roste odpovědnost EU za zajištění své vlastní bezpečnosti ve strategickém prostředí, které se v posledních letech výrazně zhoršilo;

N.  vzhledem k tomu, že evropská bezpečnost je založena na ambici zajistit společnou strategickou autonomii, což v červnu 2016 stvrdilo 28 hlav států a vlád v globální strategii Evropské unie;

Jednotící rámec založený na sdílených hodnotách

1.  připomíná a zdůrazňuje, že dlouhodobé partnerství a spojenectví EU a USA se zakládá a mělo by se zakládat na sdílení a společné podpoře sdílených hodnot, včetně svobody, právního státu, míru, demokracie, rovnosti, mnohostranného systému založeného na pravidlech, tržní ekonomiky, sociální spravedlnosti, udržitelného rozvoje, dodržování lidských práv, včetně práv menšin, a kolektivní bezpečnosti s přednostně mírovým řešením konfliktů; zdůrazňuje, že k dosažení těchto cílů je zapotřebí posílit vztahy EU a USA, které jsou jednou z hlavních os spolupráce v globalizovaném světě;

2.  vyjadřuje zvláštní uznání americkým studentům, kteří se v reakci na četné tragédie, při nichž byly ve školách použity střelné zbraně, vystoupili na podporu přísnějších zákonů o držení zbraní a na protest proti ovlivňování legislativy Národní asociací držitelů zbraní;

3.  zdůrazňuje, že vztah mezi EU a USA je klíčovou zárukou celosvětové stability a již od konce druhé světové války představuje základní kámen úsilí o zajištění míru, prosperity a stability našich společností a budování multilaterálního politického, hospodářského a obchodního systému založeného na spolupráci, pravidlech a hodnotách; znovu potvrzuje, že vztah mezi EU a USA je vztah strategický a skutečný a že pevná transatlantická vazba je v zájmu jak obou aktérů, tak světového společenství; je přesvědčen, že současná jednostranná politika „Ameriky na prvním místě“ poškozuje jak zájmy EU, tak USA, podrývá vzájemnou důvěru a může také mít širší dopad na celosvětovou stabilitu a prosperitu; připomíná, že EU má zájem na rozvíjení dlouhodobého, oboustranně výhodného partnerství založeného na sdílených hodnotách a zásadách, které jsou nadřazené okamžitým ziskům z obchodních transakcí;

4.  zdůrazňuje, že naše partnerství daleko překračuje úzce pojímanou zahraniční politiku a obchodní otázky a zahrnuje rovněž témata, jako jsou např. otázky (kybernetické) bezpečnosti, hospodářské, digitální a finanční otázky, změna klimatu, energetika, kultura a věda a technologie; zdůrazňuje, že tyto otázky jsou úzce provázány a že je třeba je pojímat v témž jednotícím rámci;

5.  je znepokojen přístupem, který USA zaujaly po zvolení prezidenta Trumpa k řešení globálních problémů a regionálních konfliktů; zdůrazňuje význam transatlantických vztahů a udržovaného dialogu pro EU a zdůrazňuje význam otázek, které EU a US svádějí dohromady; potřebuje si ujasnit, zda transatlantický vztah, který se utvářel po desetiletí, je pro naše americké partnery stejně relevantní i dnes; zdůrazňuje, že jednotící rámec našeho partnerství založený na hodnotách je klíčový pro udržení a další posílení struktury globální ekonomiky a celosvětové bezpečnosti; zdůrazňuje, že témata, která USA a EU spojují, by nakonec měla mít větší váhu než ta, jež je rozdělují;

6.  zdůrazňuje, že v mezinárodním systému, jenž je trvale poznamenán nestabilitou a nejistotou, je Evropa povinna usilovat o strategickou autonomii, aby mohla čelit rostoucímu počtu společných výzev; zdůrazňuje proto, že je nutné, aby evropské země byly i nadále schopny samostatně rozhodovat a jednat a hájit své zájmy; připomíná, že strategická autonomie je jednak legitimní ambicí Evropy a jednak prioritním cílem, který se musí odrazit v průmyslových odvětvích, v činnostech a v kapacitách;

Posilování partnerství

7.  připomíná velký potenciál a strategický význam tohoto partnerství jak pro USA, tak pro EU v jejich snaze o dosažení oboustranné prosperity a bezpečnosti a upevnění řádu založeného na pravidlech a hodnotách, jenž podporuje mezinárodní instituce a poskytuje jim prostředky ke zlepšování globální správy; vyzývá k posílení našeho dialogu a angažovanosti ve všech prvcích tohoto partnerství a na všech úrovních spolupráce, včetně spolupráce s organizacemi občanské společnosti; zdůrazňuje, že naše rozhodnutí a kroky mají dopady na globální ekonomickou a bezpečnostní strukturu, a měly by tedy jít příkladem a být přijímány s ohledem na zájmy obou partnerů;

8.  vyzdvihuje povinnosti USA coby světové velmoci a vyzývá vládu USA, aby prosazovala společné klíčové hodnoty, které jsou základem transatlantických vztahů, a aby za všech okolností zajišťovala dodržování mezinárodního práva, zásad demokracie, lidských práv a základních svobod v souladu s Chartou OSN a dalšími mezinárodními nástroji, které USA podepsaly nebo ratifikovaly;

9.  zdůrazňuje, že EU a USA si jsou vzájemně nejvýznamnějšími partnery v multipolárním světě a že jednostranné kroky oslabují transatlantické partnerství, které musí být rovnocenné a musí být založeno na dialogu a usilovat o obnovení vzájemné důvěry;

10.  lituje, že jmenování nového velvyslance USA při Evropské unii se značně protáhlo, ale vítá zprávu, že kandidát na tuto pozici byl jmenován a čeká na potvrzení Senátem USA;

11.  ostře kritizuje prohlášení nového velvyslance USA v Německu Richarda Grenella, který uvedl, že hodlá posílit postavení nacionalistických populistů v Evropě, a připomíná, že diplomaté nemají podporovat jednotlivé politické síly, ale usilovat o vzájemné porozumění a partnerství;

12.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, Radu, Komisi a členské státy EU, aby posílily spolupráci, koordinaci, důslednost a účinnost politiky EU vůči USA tak, aby prezentovaly EU jako jednotného a silného mezinárodního hráče, který zastává koherentní politiku;

13.  připomíná, že Spojené státy jsou klíčovým partnerem vzhledem k našim společným zájmům v oblasti obrany a bezpečnosti a k silným bilaterálním vztahům; vyzývá, aby byl co nejdříve uspořádán summit EU a USA s cílem překonat stávající výzvy a pokračovat v řešení globálních a regionálních otázek ve společném zájmu;

14.  domnívá se, že přítomnost vojenských sil USA na území evropských zemí je důležitá tam, kde jí je zapotřebí, a že je třeba nadále plnit dohodnuté závazky;

15.  trvá na tom, že pro posílení transatlantické spolupráce, včetně otázek bezpečnosti, je klíčový strukturovaný a strategický dialog o zahraniční politice na transatlantické úrovni, který by měl zahrnovat také EP a Kongres USA, a vyzývá k rozšíření dialogu EU a USA o zahraniční politice;

16.  připomíná svůj návrh, aby pro účely systematických konzultací a koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky byla zřízena Transatlantická politická rada, v jejímž čele by stáli vysoký představitel, místopředseda Komise a ministr zahraničí USA a která by se opírala o pravidelné kontakty na úrovni politických ředitelů;

17.  vítá probíhající a nepřerušenou práci transatlantického legislativního dialogu na posilování vztahů EU a USA prostřednictvím parlamentního dialogu a koordinace v otázkách společného zájmu; připomíná, že pro posílení transatlantických vztahů mají velký význam mezilidské kontakty a dialog; žádá proto, aby se Senát a Sněmovna reprezentantů USA a Evropský parlament v tomto dialogu více angažovaly; vítá, že Kongres USA ve svém 115. volebním období obnovil dvoustrannou skupinu pro záležitosti EU a žádá kontaktní kancelář EP a delegaci EU v Washingtonu, aby s ní těsněji spolupracovaly;

18.  připomíná, že jak v EU, tak v USA jsou naše společnosti silné, zakotvené v liberální demokracii a právním státě, vystavěné na pluralitě aktérů, včetně mj. našich vlád, parlamentů, decentralizovaných subjektů a aktérů, rozmanitých politických institucí, organizací občanské společností, svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a náboženských skupin; zdůrazňuje, že bychom měli přes Atlantik posilovat naše vazby s cílem propagovat přínosy a význam transatlantického partnerství, a to i vyčleněním přiměřeného objemu finančních prostředků na různých úrovních v celé EU i celých USA, nejen na východním a západním pobřeží;

19.  vítá vztahy mezi evropskými orgány a federálními státy a městskými aglomeracemi USA, které utužují naši transatlantickou vazbu, což platí zejména pro družební partnerství; v této souvislosti poukazuje na spolupráci na základě memoranda o porozumění „Under 2“; vyzývá federální státy USA, aby posílily své kontakty s orgány EU;

20.  je velmi znepokojen prohlášeními úředníků Trumpovy vlády, kteří se vyjadřují pohrdavě vůči EU a podporují xenofobní a populistické síly usilující o zničení evropského projektu; považuje takové výroky za nepřátelské a neslučitelné s duchem transatlantického partnerství;

21.  zdůrazňuje, že kulturní výměny v rámci vzdělávacích programů mají zásadní význam pro podporu a vytváření společných hodnot a budování mostů mezi partnery na obou stranách Atlantiku; vyzývá proto k posílení a zvýšení počtu programů mobility studentů mezi Spojenými státy a Evropskou unií v rámci programu Erasmus+ a k usnadnění přístupu k těmto programům;

Společně čelit globálním výzvám

22.  trvá na tom, že EU a USA by měly i nadále hrát klíčovou a konstruktivní roli tím, že budou společně řešit regionální konflikty a globální výzvy v souladu s principy mezinárodního práva; zdůrazňuje, že USA a další velké světové mocnosti svým postojem zpochybňují mnohostrannost, s níž je Evropa hluboce ztotožněna; připomíná význam mnohostranného světového řádu pro udržení míru a stability, neboť je nástrojem k prosazování hodnot právního státu a řešení globálních problémů, a trvá na tom, že problémy světového rozsahu by se měly řešit na příslušných mezinárodních fórech; je proto znepokojen nedávnými jednostrannými rozhodnutími USA (odstoupení od klíčových mezinárodních dohod, zrušení určitých závazků, oslabování mezinárodních pravidel, odchod z mezinárodních fór a zvyšování napětí v diplomatických a obchodních vztazích), která mohou vést k odklonu od těchto společných hodnot a zatížit a narušit vzájemné vztahy; žádá EU, aby na tato rozhodnutí reagovala jednotně, rozhodně a proporcionálně; vyzývá proto členské státy EU, aby se zdržely jakýchkoli kroků nebo opatření s cílem získat dvoustranné výhody na úkor soudržného a jednotného evropského postoje;

23.  konstatuje, že další významné světové velmoci, jako je Rusko a Čína, postupují podle silných politických a hospodářských strategií, z nichž mnohé mohou být v rozporu s našimi hodnotami, mezinárodními závazky a transatlantickým partnerstvím jako takovým a ohrožovat je; připomíná, že vzhledem k tomuto vývoji je spolupráce mezi EU a USA o to důležitější, abychom mohli i nadále chránit otevřené společnosti, prosazovat a bránit naše společná práva, zásady a hodnoty, včetně dodržování mezinárodního práva; v tomto ohledu žádá větší koordinaci mezi EU a USA ve sbližování a vytváření společné politiky sankcí, aby se zvýšila její účinnost;

24.  zastává názor, že pokusy Ruska o vyvíjení nátlaku, ovlivňování, destabilizaci a využívání slabin a demokratických rozhodnutí západních společností ve svůj prospěch vyžadují společnou transatlantickou reakcí; domnívá se tudíž, že USA a EU by měly upřednostnit koordinovaná opatření vůči Rusku, případně se zapojením NATO; připomíná jasné nebezpečí, které pro naše demokracie představují falešné zprávy, dezinformace a zejména zdroje nepřátelského vměšování; vyzývá k zahájení politického a společenského dialogu, který by vyvažoval anonymitu a odpovědnost v sociálních médiích;

25.  zdůrazňuje, že bezpečnost má mnoho aspektů, které jsou vzájemně provázány, a že její definice zahrnuje nejen vojenský, ale taktéž environmentální, energetický, obchodní, kybernetický, komunikační, zdravotní, rozvojový či humanitární rozměr a hledisko odpovědnosti; trvá na tom, že bezpečnostní otázky bychom měli řešit v rámci široce definované strategie; v této souvislosti je znepokojen tím, že USA navrhují rozsáhlé rozpočtové škrty prostředků určených např. na budování státních struktur v Afghánistánu, na rozvojovou pomoc v Africe, na humanitární pomoc a na programy, činnosti a agentury OSN;

26.  zdůrazňuje, že vyvážená a vzájemně přínosná transatlantická obchodní dohoda by měla výrazný dopad, který by přesahoval čistě obchodní a hospodářské aspekty;

27.  konstatuje, že NATO je stále hlavním ručitelem kolektivní obrany Evropy; vítá, že USA potvrdily své závazky k NATO a evropské bezpečnosti, a zdůrazňuje, že prohloubení spolupráce mezi EU a NATO také posiluje transatlantické partnerství;

28.  zdůrazňuje význam spolupráce, koordinace a součinnosti v oblasti bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit výdaje na obranu, a v tomto ohledu trvá na tom, že sdílení tohoto břemene by se nemělo omezovat pouze na vstupy (výdaje na obranu by měly dosáhnout 2 % HDP), ale také na výstupy (kapacity měřené ve vojenských silách, které jsou schopné nasazení, připravené a udržitelné); připomíná, že tento kvantifikovaný cíl nicméně odráží rostoucí smysl Evropanů pro zodpovědnost za vlastní bezpečnost, která je nezbytná v důsledku zhoršení jejich strategického prostředí; vítá skutečnost, že obrana se stává pro EU a její členské státy oblastí s vyšší prioritou, což zvyšuje vojenskou účinnost ku prospěchu EU i NATO, a v této souvislosti s povděkem kvituje přítomnost jednotek USA na území EU; konstatuje, že NATO má pro kolektivní obranu Evropy a jejích spojenců stále zásadní význam (článek 5 Washingtonské smlouvy); zdůrazňuje, že schopnost NATO plnit své úkoly úzce souvisí se silou transatlantických vztahů;

29.  zdůrazňuje význam iniciativy USA pro ujištění Evropy a její pozitivní dopad na bezpečnost členských států EU;

30.  vyzývá EU k posílení evropské obranné unie, aby se vytvořily kapacity, které zajistí její strategický význam v oblasti obrany a bezpečnosti, např. aby zajistila větší součinnost a efektivitu ve výdajích členských států na obranu a ve výzkumu, vývoji, zadávání zakázek, údržbě a odborné přípravě; trvá na tom, že těsnější spolupráce v obraně na úrovni EU posílí evropský příspěvek k budování míru, bezpečnosti a stability v regionálním i mezinárodním měřítku, a tak podpoří i cíle NATO a naše transatlantické pouto; podporuje proto nedávné iniciativy usilující o posílení evropské obranné architektury, včetně vytvoření Evropského obranného fondu a nově zřízené stálé strukturované spolupráce (PESCO);

31.  vítá zahájení stálé strukturované spolupráce a podporuje její první projekty, jako je například vojenská mobilita; zdůrazňuje, že stálá strukturovaná spolupráce je ve společném zájmu EU i NATO a že by měla být motorem další spolupráce mezi oběma organizacemi při rozvoji kapacit a upevňování pilíře EU v NATO v souladu s ústavou každého státu;

32.  znovu poukazuje na to, že je třeba, aby EU a USA zintenzivnily spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany, zejména prostřednictvím specializovaných agentur a pracovních skupin, jako jsou ENISA, Europol, Interpol, budoucí struktury PESCO a Evropský obranný fond, a to především v boji proti kybernetickým útokům a v podpoře úsilí o rozvoj komplexního a transparentního mezinárodního rámce, který stanoví minimální standardy pro politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti a zároveň bude dodržovat základní svobody; domnívá se, že je naprosto zásadní, aby EU a NATO posílily sdílení zpravodajských informací, aby bylo možné oficiálně určovat původce kybernetických útoků a následně uvalovat na zodpovědné subjekty omezující sankce;

33.  zdůrazňuje, že stále větší význam umělé inteligence a strojového učení vyžaduje spolupráci EU a USA a že by měla být přijata opatření pro prohloubení spolupráce mezi americkými a evropskými technologickými společnostmi s cílem zajistit co nejlepší využití partnerství v oblasti vývoje a uplatnění;

34.  vyzývá Kongres USA, aby Evropský parlament zahrnul do svého programu sdílení informací o kybernetických hrozbách, jehož se účastní Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Spojené království;

35.  zdůrazňuje, že je zapotřebí společná strategie pro regulaci digitálních platforem a zvýšení jejich odpovědnosti, aby mohly být prodiskutovány otázky cenzury na internetu, autorských práv, osobních údajů a pojmu neutrality sítě; znovu zdůrazňuje, že je nutné spolupracovat na otevřeném, interoperabilním a bezpečném internetu, spravovaném podle modelu více zúčastněných stran, který bude podporovat lidská práva, demokracii, právní stát a svobodu projevu, hospodářskou prosperitu a inovace a současně respektovat soukromí a chránit před podvody a krádežemi; vyzývá, abychom společně usilovali o rozvoj norem a předpisů a o podporu použitelnosti mezinárodního práva v kyberprostoru;

36.  znovu připomíná, že neutralita sítě je zakotvena v právu EU; lituje rozhodnutí Federální komise USA pro komunikaci zrušit neutralitu sítě; vítá nedávné hlasování Senátu USA pro zrušení tohoto rozhodnutí; vyzývá Kongres USA, aby rozhodnutí Senátu respektoval s cílem udržet otevřený a bezpečný internet, který neumožňuje diskriminační zacházení s internetovým obsahem;

37.  zdůrazňuje, že je zapotřebí řádně projednat normalizaci, zejména v souvislosti se stále rychlejším vývojem technologií, především v oblasti výpočetních technologií;

38.  zdůrazňuje, že důležitou součást posilování boje EU a USA proti terorismu představuje ochrana kriticky významných infrastruktur, včetně zlepšování společných norem a stimulace kompatibility a interoperability, a komplexní přístup k boji proti terorismu, mj. koordinací postupu na regionálních, mnohostranných a celosvětových fórech a spoluprací při výměně informací týkajících se teroristických aktivit; znovu připomíná, že je třeba podporovat mechanismy, jako jsou Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a další společné projekty, jež mohou významně přispět k boji proti terorismu a extrémismu a zefektivnit jej; připomíná oběma stranám, že boj proti terorismu musí být veden v souladu s mezinárodním právem a demokratickými hodnotami a musí plně respektovat občanské svobody a základní lidská práva;

39.  vyjadřuje znepokojení nad nedávným jmenováním Giny Haspelové do funkce ředitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA), neboť se v minulosti dostatečně nezasazovala o ochranu lidských práv a účastnila se programu CIA pro vydávání a tajné zadržování osob;

40.  je velmi znepokojen tím, že vláda USA oznámila zrušení limitovaných omezení programu pro vývoj dronů, který zvyšuje riziko civilních obětí a nezákonného zabíjení, a netransparentností programu USA pro vývoj dronů, jakož i neprůhlednou podporou, kterou tomuto programu poskytují některé členské státy EU; vyzývá USA a členské státy EU, aby zajistily, aby ozbrojené drony byly používány v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, a aby byly vytvořeny důsledné a závazné normy, jimiž se bude řídit poskytování podpory jakýmkoli operacím, v nichž mají být nasazeny smrtící drony;

41.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU a USA bojovaly proti daňovým únikům a dalším finančním trestným činům a zajistily transparentnost;

42.  vybízí k dalšímu prohloubení spolupráce v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu, zejména v rámci dohody o programu sledování financování terorismu (TFTP) uzavřené mezi EU a USA, která by měla být posílena tak, aby se vztahovala na údaje o finančních tocích spojených se zásahy ze zahraničí nebo nezákonnými zpravodajskými operacemi; v tomto ohledu dále vyzývá EU a USA, aby v rámci OECD spolupracovaly v boji proti daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování tak, že stanoví mezinárodní pravidla a normy pro řešení tohoto celosvětového problému; připomíná, že stálá spolupráce při vymáhání práva je klíčem k posílení naší společné bezpečnosti, a vyzývá USA k zajištění dvoustranné i vícestranné spolupráce na tomto poli; lituje částečného zrušení zákona o reformě Wall Streetu a ochraně spotřebitelů (tzv. Dodd-Frank Act), v důsledku čehož byl výrazně omezen dohled nad americkými bankami;

43.  poukazuje na přetrvávající slabiny štítu na ochranu soukromí, pokud jde o dodržování základních práv subjektů údajů, vítá a podporuje výzvy požadující, aby zákonodárci Spojených států přijali zákon o všeobecné ochraně soukromí a údajů; poukazuje na to, že ochrana osobních údajů je v Evropě základním právem a že v USA neexistuje předpis srovnatelný s evropským obecným nařízením o ochraně osobních údajů;

44.  připomíná širokou transatlantickou solidaritu v reakci na otrávení S. Skripala v Salisbury, jež vedla k vyhoštění ruských diplomatů ze strany dvaceti členských států EU, Kanady, Spojených států, Norska a pěti uchazečů o členství EU;

45.  opětovně vyjadřuje své politování nad tím, že Kongres v březnu 2017 zamítl návrh předpisu Federální komise pro komunikace o ochraně soukromí zákazníků širokopásmových a jiných telekomunikačních služeb, čímž v praxi zrušil pravidla na ochranu soukromí v širokopásmových službách, podle nichž by poskytovatelé internetových služeb museli spotřebitele požádat o výslovný souhlas před tím, než budou údaje o prohlížení internetu a jiné soukromé informace prodávat reklamním a jiným společnostem nebo je s nimi sdílet; domnívá se, že se jedná o další hrozbu pro ochranu soukromí ve Spojených státech;

46.  připomíná, že USA jsou jedinou neunijní zemí na seznamu států, s nimiž má EU bezvízový styk, která nepřiznává bezvízový přístup občanům všech členských států EU; naléhavě žádá USA, aby pět členských států EU, kterých se věc týká (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Polsko a Rumunsko), co nejdříve začlenily do programu USA pro bezvízový styk; připomíná, že Komise je právně zavázána přijmout do 24 měsíců ode dne zveřejnění příslušného oznámení akt v přenesené pravomoci, který dočasně pozastaví výjimku z vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí, které nezrušily tuto povinnost pro občany některých členských států, a že tato lhůta skončila dne 12. dubna 2016; vyzývá Komisi, aby na základě článku 265 SFEU přijala požadovaný akt v přenesené pravomoci;

47.  zdůrazňuje, že EU je odhodlána posilovat demokracii, lidská práva a právní stát a zvyšovat prosperitu, stabilitu, odolnost a bezpečnost svých sousedů v první řadě nevojenskými cestami, především prováděním dohod o přidružení; vyzývá EU a USA, aby prohloubily svou spolupráci a lépe koordinovaly svůj postup, projekty a postoje ve vztahu k zemím ve východním i jižním sousedství EU; připomíná, že rozvojová a humanitární politika EU po celém světě rovněž přispívá ke globální bezpečnosti;

48.  vyjadřuje uznání strategickému důrazu a otevřenosti USA vůči Balkánu a připomíná, že tento region představuje výzvu pro Evropu i pro bezpečnost celého kontinentu jako celku; vybízí proto USA, aby se zapojily do dalšího společného úsilí v regionu západního Balkánu, zejména pokud jde o posilování právního státu, demokracie, svobody projevu a bezpečnostní spolupráce; doporučuje přijmout více společných opatření, například protikorupční mechanismy a kroky pro budování institucí, s cílem zajistit větší bezpečnost, stabilitu, odolnost a hospodářskou prosperitu zemí tohoto regionu a výrazněji přispět k řešení dlouhodobě nevyřešených otázek; je toho názoru, že by EU a USA měly iniciovat nový dialog na vysoké úrovni v otázce západního Balkánu, aby byl zajištěn soulad politických cílů a programů podpory, a že by dále měly přijmout příslušná opatření;

49.  vyzývá EU a USA, aby se aktivněji a účinněji zasazovaly o vyřešení konfliktu na ukrajinském území, podpořily veškeré snahy o trvalé mírové řešení, jež bude respektovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a jako předpoklad stanoví navrácení poloostrova Krym Ukrajině, a dále je vyzývá, aby podpořily reformní procesy a hospodářský rozvoj na Ukrajině, které musí být plně v souladu se závazky této země a doporučeními mezinárodních organizací; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že stále nebylo dosaženo dostatečného pokroku při naplňování minských dohod, a také nad zhoršováním bezpečnostní a humanitární situace na východní Ukrajině; konstatuje tudíž, že sankce proti Rusku jsou stále zapotřebí a že by USA měly své úsilí koordinovat s EU; vyzývá, aby v této otázce byla prohloubena spolupráce mezi vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise a zvláštním zástupcem USA pro Ukrajinu;

50.  připomíná rovněž důležitost toho, aby EU a USA hledaly řešení pro tzv. zamrzlé konflikty v Gruzii a Moldavsku;

51.  připomíná, že mezinárodní řád je založen na respektování mezinárodních dohod; v této souvislosti lituje, že se USA rozhodly nepodpořit závěry summitu skupiny G7, který se konal v Kanadě; opětovně zdůrazňuje své odhodlání dodržovat mezinárodní právo a ctít všeobecně platné hodnoty, zejména pokud jde o odpovědnost, nešíření jaderných zbraní a mírové řešení sporů; zdůrazňuje, že konzistentnost naší strategie pro nešíření jaderných zbraní má zásadní význam pro naši důvěryhodnost coby klíčového globálního hráče a vyjednavače; vyzývá EU a USA ke spolupráci pro usnadnění jaderného odzbrojování a přijetí účinných opatření ke snížení jaderného rizika;

52.  zdůrazňuje, že společný komplexní akční plán (JCPOA) sjednaný s Íránem je významnou vícestrannou dohodou a důležitým diplomatickým úspěchem pro multilaterální a unijní diplomacii při posilování stability tohoto regionu; připomíná, že EU je pevně rozhodnuta vyvinout maximální úsilí o zachování této dohody s Íránem jako hlavního pilíře mezinárodní struktury pro nešíření jaderných zbraní a jako zásadního prvku bezpečnosti a stability v regionu s významem i pro severokorejskou otázku; opakuje, že je nutné na příslušných fórech a ve vhodném formátu zaujmout důraznější postoj k činnosti Íránu spojené s balistickými střelami a regionální stabilitou, zejména pokud jde o zapojení Íránu do oblastních konfliktů a o stav lidských a menšinových práv v této zemi, na něž se plán JCPOA nevztahuje; zdůrazňuje, že pro řešení těchto otázek má transatlantická spolupráce klíčový význam; zdůrazňuje, že podle četných zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) své povinnosti stanovené v plánu JCPOA Írán plní; ostře kritizuje rozhodnutí prezidenta Trumpa jednostranně odstoupit od plánu JCPOA a zavést exteritoriální sankce na společnosti EU, které působí v Íránu; zdůrazňuje, že EU je odhodlána chránit své zájmy a zájmy svých podniků i investorů vůči exteritoriálním účinkům sankcí ze strany USA; v této souvislosti vítá rozhodnutí aktivovat „blokační nařízení“, jehož účelem je chránit obchodní zájmy EU v Íránu před dopadem exteritoriálních sankcí USA, a vyzývá Radu, Evropskou komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby přijaly jakákoli další opatření, která budou považovat za nezbytná pro zajištění plánu JCPOA;

53.  je znepokojen bezpečnostní a obchodní politikou USA ve východní a jihovýchodní Asii a mimo jiné i politickým vakuem, které vzniklo po odstoupení USA od transpacifického partnerství; zdůrazňuje význam konstruktivní účasti EU ve východní a jihovýchodní Asii a oblasti Tichomoří a vítá v této souvislostiaktivní obchodní politiku EU v uvedené části světa a iniciativy EU týkající se bezpečnosti, zejména v podobě uvedené v závěrech Rady o posílení bezpečnostní spolupráce EU v Asii a s Asií, mj. v zájmu politické a hospodářské rovnováhy;

54.  vítá zahájení nového kola dialogů na vysoké úrovni se Severní Koreou (KLDR) a nedávný summit, který proběhl v Singapuru dne 12. června, a připomíná, že tyto rozhovory, jejichž hmatatelné a prokazatelné výsledky se teprve musí projevit, by měly usilovat o mírové urovnání napětí, a tím i o posílení regionálního a světového míru, bezpečnosti a stability; zdůrazňuje, že současně musí mezinárodní společenství včetně EU a USA nadále vyvíjet na KLDR tlak, dokud se prostřednictvím Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) věrohodně nedenuklearizuje a neumožní Přípravné komisi pro Organizaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) a MAAE tuto denuklearizaci zdokumentovat;

55.  připomíná USA, že dosud smlouvu CTBT neratifikovaly, ačkoli jsou státem uvedeným v příloze II, jehož podpis je nezbytný pro vstup této smlouvy v platnost; opakuje výzvu pronesenou vysokou představitelkou, místopředsedkyní Komise, v níž naléhavě žádá světové představitele k ratifikaci této smlouvy; vybízí USA, aby smlouvu CTBT ratifikovaly co nejdříve, a aby podpořily komisi CTBTO tím, že přimějí zbývající státy uvedené v příloze II k ratifikaci uvedené smlouvy;

56.  trvá na dodržování mezinárodního námořního práva, a to i v oblasti Jihočínského moře; v této souvislosti vybízí USA k ratifikaci Úmluvy OSN o mořském právu (UNCLOS);

57.  vyzývá k prohloubení spolupráce EU a USA při hledání mírového řešení regionálních konfliktů a zástupné války v Sýrii, neboť chybí-li společná strategie, podkopává to mírové řešení sporů, a žádá všechny zúčastněné strany a regionální aktéry zapojené do konfliktu, aby se zdrželi násilí a jakýchkoli dalších kroků, jež by mohly stávající situaci zhoršit; v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 opětovně zdůrazňuje nadřazenost ženevského procesu vedeného OSN, v jehož rámci jednají strany konfliktu za podpory hlavních mezinárodních a regionálních aktérů, při řešení syrského konfliktu; žádá, aby byly v plném rozsahu plněny a dodržovány rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které porušují země účastnící se jednání v Astaně; vyzývá k vyvinutí společného úsilí o zaručení plného přístupu osob v nouzi k humanitární pomoci a k provedení nezávislého, nestranného, důkladného a důvěryhodného vyšetřování a stíhání odpovědných osob; vyzývá rovněž k podpoře, kromě jiného, úsilí mezinárodního nestranného a nezávislého mechanismu (IIIM) o vyšetření zločinů podle mezinárodního práva, které byly v Syrské arabské republice spáchány od března 2012;

58.  připomíná, že EU podporuje obnovení smysluplného mírového procesu na Blízkém východě, který povede k dvoustátnímu řešení na základě hranic z roku 1967 v podobě nezávislého, demokratického a životaschopného palestinského státu existujícího po boku bezpečného Státu Izrael a dalších jeho sousedů, a trvá na tom, že musí být zabráněno veškerým krokům, které by vedly k oslabení těchto snah; vyjadřuje v této souvislosti hluboké politování nad jednostranným rozhodnutím vlády USA přesunout své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a formálně uznat toto město za hlavní město Izraele; zdůrazňuje, že součástí konečné mírové dohody mezi Izraelci a Palestinci musí být řešení otázky Jeruzaléma; zdůrazňuje, že společný plán by měl být posílen a žeje zapotřebí, aby USA koordinovaly své mírové úsilí na Blízkém východě se svými evropskými partnery;

59.  vybízí k další globální spolupráci v rámci programů EU a USA na podporu demokracie, svobody sdělovacích prostředků, svobodných a spravedlivých voleb a ochrany lidských práv, včetně práv uprchlíků a migrantů, žen a rasových a náboženských menšin; vyzdvihuje význam hodnot řádné správy věcí veřejných, odpovědnosti, transparentnosti a právního státu, jež jsou oporou ochrany lidských práv; připomíná, že EU se rozhodně a zásadně staví proti trestu smrti a podporuje všeobecné moratorium na tento trest za účelem jeho zrušení na celém světě; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupracovat při předcházení krizím a upevňování míru, jakož i při reakci na humanitární krize;

60.  připomíná, že EU a USA mají společné zájmy v Africe, kde musí oba celky na místní, regionální a nadnárodní úrovni koordinovat a zintenzivnit svou podporu ve prospěch řádné správy věcí veřejných, demokracie, lidských práv, udržitelného společenského rozvoje, ochrany životního prostředí, řízení migrace, správy ekonomických záležitostí a v zájmu řešení bezpečnostních otázek, jakož i za účelem smírného řešení regionálních konfliktů a potírání korupce, nezákonných finančních převodů, násilí a terorismu; domnívá se, že lepší koordinace mezi EU a USA, a to i prostřednictvím posíleného politického dialogu a vytváření společných strategií pro Afriku, a současně náležité zohlednění názorů regionálních organizací a subregionálních skupin by vedly k větší efektivnosti přijímaných opatření a rovněž k účinnějšímu využívání zdrojů;

61.   zdůrazňuje význam společných politických, hospodářských a bezpečnostních zájmů EU a USA v souvislosti s hospodářskou politikou zemí, jako je Čína a Rusko, a připomíná, že společné úsilí, mj. i na půdě WTO, by přispělo k řešení otázek, jako je stávající nerovnováha v celosvětovém obchodu a situace na Ukrajině; vyzývá administrativu USA, aby upustila od dalšího blokování jmenování soudců do Odvolacího orgánu WTO; zdůrazňuje potřebu užší spolupráce v otázce čínské strategie „Jeden pás, jedna cesta“ (OBOR), včetně prohlubování spolupráce v tomto ohledu mezi EU a Čtyřčlennou skupinou pro bezpečnostní dialog (QUAD), do níž patří USA, Indie, Japonsko a Austrálie;

62.  poukazuje na to, že je zapotřebí efektivnější spolupráce v rámci politiky pro arktickou oblast, zejména ve vztahu k Arktické radě, neboť s klimatickou změnou se mohou otevřít nové plavební trasy a může být k dispozici více přírodních zdrojů;

63.  trvá na tom, že migrace je celosvětovým jevem, a měla by tudíž být řešena skrze spolupráci, partnerství, ochranu lidských práv a bezpečnostní opatření, ale také řízením migračních tras a dodržováním globálního přístupu na úrovni OSN na základě respektování mezinárodního práva, zejména Ženevské úmluvy z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967; vítá úsilí doposud vynaložené na půdě OSN za účelem vytvoření globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, stejně jako globálního paktu o uprchlících, a lituje rozhodnutí USA z prosince 2017 již se rozhovorů o těchto návrzích neúčastnit; žádá přijetí společné politiky pro boj proti základním příčinám migrace;

64.  přimlouvá se za posílení spolupráce EU a USA v oblasti energetiky, mimo jiné i pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, přičemž by tato spolupráce měla vycházet z rámce vymezeného Radou pro energetiku EU-USA; z tohoto důvodu opětovně žádá, aby k setkávání docházelo i nadále; vyzývá k dalšímu prohloubení spolupráce v oblasti energetického výzkumu a nových technologií, jakož i k užší spolupráci za účelem ochrany energetické infrastruktury před kybernetickými útoky; trvá na nutnosti spolupracovat na bezpečnosti dodávek energie a zdůrazňuje, že je zapotřebí vyjasnit další roli Ukrajiny jako tranzitní země;

65.  zdůrazňuje své znepokojení nad projektem Nord Stream 2 a jeho potenciálně rozdělujícím vlivem na energetickou bezpečnost a solidaritu členských států a vítá podporu USA ve prospěch zajišťování energetické bezpečnosti v Evropě;

66.  vyjadřuje politování nad odstoupením USA od Pařížské dohody, avšak oceňuje nepolevující úsilí jednotlivců, společností, měst a států USA, jež stále usilují o plnění této dohody a bojují proti změně klimatu, a zdůrazňuje nutnost další spolupráce EU s těmito aktéry; bere na vědomí, že změna klimatu již není součástí národní bezpečnostní strategie USA; opětovně stvrzuje závazek EU k plnění Pařížské dohody a Agendy 2030 přijaté OSN a zdůrazňuje, že je zapotřebí tyto závazky provést v zájmu zajištění bezpečnosti a rozvoje udržitelnějšího hospodářství a společnosti; připomíná, že posun směrem k ekologickému hospodářství s sebou přináší řadu příležitostí pro vznik nových pracovních míst a hospodářský růst;

67.  vybízí k další spolupráci na poli inovací, vědy a technologií a vyzývá k obnovení dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a USA;

Obrana obchodního řádu založeného na pravidlech v obtížné době

68.  bere na vědomí, že USA byly největším trhem pro vývoz z EU a druhým největším zdrojem dovozu do EU v roce 2017; konstatuje, že existují rozdíly v obchodních schodcích a přebytcích mezi EU a USA, pokud jde o obchod se zbožím, obchod se službami, digitální obchod a přímé zahraniční investice; zdůrazňuje, že obchodní a investiční vztahy mezi EU a Spojenými státy – které jsou nejrozsáhlejšími na světě a jež byly vždy založeny na sdílených hodnotách – jsou jednou z nejvýznamnějších hnacích sil globálního ekonomického růstu, obchodu a prosperity; dále konstatuje, že EU má s USA obchodní přebytek ve výši 147 miliard USD; konstatuje, že podniky EU zaměstnávají v USA 4,3 milionu pracovníků;

69.  zdůrazňuje, že EU a USA jsou dva klíčoví aktéři v globalizovaném světě, který se vyvíjí nebývalou rychlostí a intenzitou, a vzhledem ke společným výzvám mají EU i USA společný zájem na spolupráci a koordinaci v otázkách obchodní politiky s cílem utvářet budoucí systém multilaterálního obchodu a celosvětové normy;

70.  poukazuje na ústřední úlohu, kterou hraje WTO v rámci mnohostranného systému, jakožto nejlepší možnost pro zaručení otevřeného a spravedlivého systému založeného na daných pravidlech, který bere ohled na velké množství různých zájmů svých členů a udržuje mezi nimi rovnováhu; opět vyjadřuje svou podporu dalšímu posilování mnohostranného obchodního systému; podporuje práci Komise, co se týče další spolupráce s USA na pozitivní společné reakci na současné institucionální a systémové výzvy;

71.  zdůrazňuje úlohu, kterou plní WTO při urovnávání obchodních sporů; vyzývá všechny členy WTO, aby zabezpečili řádné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad zablokováním nových kandidátů k obsazení pracovních míst v Odvolacím orgánu ze strany USA, což ohrožuje samotné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; vyzývá Komisi a všechny členy WTO, aby prozkoumali způsob, jak překonat tuto patovou situaci ohledně obnovy složení Odvolacího orgánu WTO, v případě nezbytnosti pomocí reformy systému pro urovnávání sporů; domnívá se, že cílem těchto reforem by mohla být co nejvyšší úroveň účinnosti a nezávislosti systému, a zároveň zachování souladu s hodnotami a obecným přístupem, který EU neustále prosazovala od vytvoření WTO, zejména podporou volného a spravedlivého obchodu na celosvětovém základě podle zásad právního státu a povinnosti všech členů WTO plnit veškeré závazky v rámci WTO;

72.  vyjadřuje politování nad tím, že na jedenáctém zasedání konference ministrů WTO (MC11) nebylo dosaženo dostatečných výsledků, zároveň však vítá podepsání společného prohlášení o odstranění nespravedlivých a protekcionistických praktik narušujících trh USA, EU a Japonska, což bylo rovněž zdůrazněno v prohlášení skupiny G20 v červenci 2017; požaduje další spolupráci s USA a Japonskem v tomto ohledu s cílem řešit nekalé obchodní praktiky, jako je např. diskriminace, omezení přístupu na trh, dumping a dotace;

73.  vyzývá Komisi, aby vytvořila pracovní plán s USA a dalšími členy WTO pro odstranění podpor narušujících hospodářskou soutěž v odvětví bavlny a odvětví rybolovu (zejména pokud jde o nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov); vyzývá ke spolupráci při prosazování mnohostranné agendy o nových otázkách, jako je např. elektronický obchod, digitální obchod včetně digitálního rozvoje, usnadnění investic, obchod a životní prostředí a obchod a rovnost žen a mužů, a také při prosazování specifických politik k usnadnění zapojení mikropodniků a malých a středních podniků do světové ekonomiky;

74.  vyzývá EU a USA, aby prosazovaly spolupráci na mezinárodní úrovni s cílem posílit mezinárodní dohody v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména co se týče Dohody o vládních zakázkách;

75.  vyzývá Komisi, aby zahájila dialog se Spojenými státy s cílem obnovit jednání o vícestranné dohodě o environmentálních produktech a o dohodě o obchodu se službami (TISA);

76.  vyzývá EU a USA, aby spojily své prostředky za účelem boje proti nekalým obchodním politikám a praktikám, a aby přitom respektovaly vícestranná pravidla a postup pro urovnávání sporů v rámci WTO a vyvarovaly se jednostranných opatření, neboť ta poškozují jakýkoli globální hodnotový řetězec, v němž podniky EU a USA působí; vyjadřuje proto hluboké politování nad nejistotou v mezinárodním obchodním systému způsobenou tím, že USA využívají nástroje a politická opatření (např. oddíl 232 z roku 1962, oddíl 301 z roku 1974), které byly vytvořeny před založením WTO a jeho systému pro urovnávání sporů; v této souvislosti konstatuje, že rozhodnutí USA uvalit cla na ocel a hliník podle oddílu 232 nemůže být ospravedlněno důvody národní bezpečnosti, a vyzývá USA, aby poskytly EU a dalším spojencům úplnou a trvalou výjimku z těchto opatření; vyzývá Komisi, aby důrazně reagovala, pokud budou tato cla používána jako nástroj k omezení vývozu EU; rovněž zdůrazňuje, že jakékoli sankce, které by USA mohly uplatňovat jako protiopatření vůči evropskému zboží po zveřejnění zprávy Odvolacího orgánu v rámci stížnosti USA vůči EU o opatřeních týkajících se obchodu s velkými civilními letadly, by nebyly oprávněné, neboť 204 stížností z celkových 218 přednesených Spojenými státy bylo zamítnuto organizací WTO a stále se očekává další zpráva související s tímto případem proti nezákonným subvencím USA;

77.  bere na vědomí pokračující bilaterální spolupráci mezi EU a USA v rozsáhlé škále regulačních otázek, o čemž svědčí nedávno uzavřená dvoustranná dohoda mezi EU a USA o obezřetnostních pravidlech týkajících se pojištění a zajištění nebo dohoda o vzájemném uznávání inspekcí prováděných výrobci léčivých přípravků; vyzývá Komisi a Radu, aby v plné míře respektovaly úlohu Evropského parlamentu v rámci tohoto procesu;

78.  zdůrazňuje klíčový význam duševního vlastnictví pro hospodářství EU a USA; vyzývá obě strany, aby na obou stranách Atlantiku podpořily výzkum a inovace, udržovaly vysokou úroveň ochrany duševního vlastnictví a zajistily, aby ti, kteří vytvářejí vysoce kvalitní inovativní produkty, v této činnosti mohli nadále pokračovat;

79.  vyzývá EU a USA ke zlepšení přístupu na trh pro malé a střední podniky vyvážející do USA a do EU prostřednictvím zvýšení transparentnosti pro stávající předpisy a otevíráním trhu na obou stranách Atlantiku, například prostřednictvím portálu pro malé a střední podniky;

80.  zdůrazňuje význam trhu USA pro malé a střední podniky v EU; vyzývá EU a USA, aby se zabývaly neúměrným dopadem cel, necelních překážek a technických překážek na malé a střední podniky na obou stranách Atlantiku, což zahrnuje nejen snížení cel, ale také zjednodušení celních postupů a potenciálně i nové mechanismy, které by malým a středním podnikům pomáhaly vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy týkající se nákupu a prodeje na trzích EU a USA;

81.  vyzývá EU a USA, aby v rámci své dvoustranné spolupráce upustily od vzájemné daňové soutěže, neboť to povede pouze ke snížení investic v obou ekonomikách;

82.  vyzývá EU a USA, aby se dohodly na společném rámci pro digitální obchod, který respektuje stávající právní rámce a dohody obou stran a právní předpisy týkající se ochrany údajů a soukromí, což je mimořádně důležité v odvětví služeb; zdůrazňuje v této souvislosti, že EU a USA by měly spolupracovat s cílem povzbudit třetí země k přijetí vysokých standardů na ochranu údajů;

83.  vyzývá EU a USA, aby zvýšily spolupráci v oblasti změny klimatu; vyzývá EU a USA, aby využily současných i budoucích obchodních jednání na všech úrovních s cílem zajistit uplatňování mezinárodně dohodnutých norem, jako je Pařížská dohoda, na podporu obchodu s ekologicky nezávadným zbožím, včetně technologií, jakož i k zajištění globálního energetického přechodu s jasnou a koordinovanou mezinárodní obchodní agendou v zájmu ochrany životního prostředí a vytvoření příležitostí pro tvorbu pracovních míst a růst;

84.  vyjadřuje přesvědčení, že případnou novou dohodu o obchodních a investičních vztazích mezi EU a USA není možné sjednat pod tlakem ani pod pohrůžkou a že pouze široká, ambiciózní, vyvážená a komplexní dohoda týkající se všech obchodních oblastí by byla v zájmu EU; konstatuje v této souvislosti, že by mohlo být výhodné vytvoření možného konkrétní a trvalého regulačního a konzultačního mechanismu spolupráce; vyzývá Komisi, aby obnovila jednání s USA na základě současných okolností;

85.  zdůrazňuje, že obchodní toky ve stále větší míře vyžadují nové, rychlejší a bezpečnější způsoby pohybu zboží a služeb přes hranice; vyzývá EU a USA jakožto klíčové obchodní partnery, aby spolupracovaly na řešeních týkajících se digitálních technologií spojených s obchodem s cílem usnadnit obchod;

86.  připomíná význam stávajícího dialogu mezi EU a USA a spolupráce v oblasti vědy a techniky; uznává, že úloha EU a USA v úsilích v oblasti výzkumu a inovací je klíčovou hybnou silou znalostí a hospodářského růstu, a podporuje pokračování a rozšíření dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a USA i po roce 2018 s cílem podporovat výzkum, inovace, nové vznikající technologie, jakož i ochranu práv duševního vlastnictví, a tak vytvořit větší počet kvalitnějších pracovních míst, udržitelný obchod a růst podporující začlenění;

87.  sdílí znepokojení USA nad celosvětovou nadměrnou produkcí oceli; zároveň lituje skutečnosti, že jednostranná opatření, která nejsou v souladu s pravidly WTO, pouze naruší integritu obchodního řádu založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že dokonce ani trvalé osvobození EU od cla uvaleného USA nemůže takový postup legalizovat; žádá Komisi, aby spolupracovala s USA na prohloubení úsilí v boji proti nadměrné produkci oceli v rámci globálního fóra G20 s cílem prozkoumat obrovský potenciál mnohostranných opatření; znovu opakuje své přesvědčení, že společná a koordinovaná opatření v rámci systémů obchodování založených na pravidlech jsou nejlepším způsobem řešení těchto globálních problémů;

88.  znovu potvrzuje, že je důležité, aby se EU a USA koordinovaným a konstruktivním způsobem zabývaly nezbytnou modernizací WTO s cílem učinit ji účinnější, transparentnější a odpovědnější a aby dále zajistily, aby byl během vytváření mezinárodních obchodních pravidel a politik patřičně začleněn rozměr genderových otázek a sociální, environmentální a lidskoprávní rozměr;

89.  zdůrazňuje, že EU podporuje nezkreslenou tržní ekonomiku a otevřený a spravedlivý obchod založený na pravidlech a hodnotách; znovu opakuje, že podporuje strategii Komise v reakci na současnou obchodní politiku USA při dodržování pravidel mnohostranného obchodního systému; požaduje jednotu mezi všemi členskými státy EU a vyzývá Komisi, aby vypracovala společný přístup k řešení této situace; zdůrazňuje, že je přitom důležité zachovat jednotu členských států EU, neboť sdílené kroky EU v rámci společné obchodní politiky a celní unie EU na mezinárodní úrovni, jakož i na dvoustranné úrovni s USA, se ukázaly být mnohem účinnější než jakákoli iniciativa převzatá jednotlivými členskými státy; znovu zdůrazňuje, že EU je připravena spolupracovat s USA na obchodních otázkách společného zájmu v rámci pravidel mnohostranného obchodního systému;

90.  lituje rozhodnutí prezidenta Trumpa, na jehož základě USA odstoupily od plánu JCPOA, a dopadu, jaký toto rozhodnutí bude mít na evropské společnosti podnikající v Íránu; podporuje veškeré úsilí EU, jehož cílem je chránit zájmy společností z EU, které investují v Íránu, zejména rozhodnutí Komise aktivovat blokační předpis, což dokazuje odhodlání EU plnit plán JCPOA; domnívá se, že stejný předpis by mohl být použit, kdykoli je to vhodné;

91.  vyzývá EU a USA, aby posílily spolupráci a úsilí za účelem zavádění a rozšiřování systémů náležité péče pro podniky za účelem posílení ochrany lidských práv na mezinárodní úrovni, mimo jiné v oblasti obchodu s nerostnými surovinami a kovy pocházejícími z oblastí postižených konflikty;

92.  vyjadřuje politování nad neúčastí USA v úsilí o ochranu životního prostředí; lituje v tomto ohledu rozhodnutí prezidenta Trumpa zrušit omezení dovozu sloních loveckých trofejí z určitých afrických zemí, včetně Zimbabwe a Zambie, neboť USA jsou největším dovozcem těchto trofejí;

93.  vyzývá EU a USA, aby nadále udržovaly a posilovaly transatlantickou parlamentní spolupráci, která by měla vést k hlubšímu a širšímu politickému rámci s cílem zlepšit obchodní a investiční vazby mezi EU a USA;

94.  vyjadřuje znepokojení nad tím, pokud by USA a Čína dosáhly dohody, jež by nebyla plně slučitelná s WTO a mohla by i ohrožovat naše zájmy a rovněž zatížit transatlantické hospodářské vztahy; trvá proto na tom, že je nutné s hlavními hospodářskými partnery, s nimiž máme na celosvětové úrovni společné zájmy, uzavřít dohodu s širším globálním rozměrem.

°

°  °

95.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, ESVČ, Komisi, vládám a parlamentům členských států a přistupujících a kandidátských zemí, prezidentovi USA a Senátu a Sněmovně reprezentantů USA.

(1)

Úř. věst. L 309, 29.11.1996, p. 1.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0068.

(3)

Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 226.

(4)

Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 198.

(5)

Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 124.

(6)

Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 120.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0435.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0492.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0042.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (21.6.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

k situaci v oblasti vztahů mezi EU a USA

(2017/2271(INI))

Zpravodaj(*): Bernd Lange

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí, že USA byly největším trhem pro vývoz EU a druhým největším zdrojem dovozu do EU v roce 2017; konstatuje, že existují rozdíly v obchodních schodcích a přebytcích mezi EU a USA, pokud jde o obchod se zbožím, obchod se službami, digitální obchod a přímé zahraniční investice; zdůrazňuje, že obchodní a investiční vztahy mezi EU a Spojenými státy – které jsou nejrozsáhlejšími na světě a jež byly vždy založeny na sdílených hodnotách – jsou jednou z nejvýznamnějších hnacích sil globálního ekonomického růstu, obchodu a prosperity; dále konstatuje, že EU má s USA obchodní přebytek ve výši 147 miliard USD; konstatuje, že podniky EU zaměstnávají v USA 4,3 milionu pracovníků;

2.  zdůrazňuje, že EU a USA jsou dva klíčoví aktéři v globalizovaném světě, který se vyvíjí nebývalou rychlostí a intenzitou, a vzhledem ke společným výzvám mají EU i USA společný zájem na spolupráci a koordinaci v otázkách obchodní politiky s cílem utvářet budoucí systém multilaterálního obchodu a celosvětové normy;

3.  poukazuje na ústřední úlohu, kterou hraje WTO v rámci mnohostranného systému, jakožto nejlepší možnost pro zaručení otevřeného a spravedlivého systému založeného na daných pravidlech, který bere ohled na velké množství různých zájmů svých členů a udržuje mezi nimi rovnováhu; opět vyjadřuje svou podporu dalšímu posilování mnohostranného obchodního systému; podporuje práci Komise, co se týče další spolupráce s USA na pozitivní společné reakci na současné institucionální a systémové výzvy;

4.  zdůrazňuje úlohu, kterou plní WTO při urovnávání obchodních sporů; vyzývá všechny členy WTO, aby zabezpečili řádné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad zablokováním nových kandidátů k obsazení pracovních míst v Odvolacím orgánu ze strany USA, což ohrožuje samotné fungování systému WTO pro urovnávání sporů; vyzývá Komisi a všechny členy WTO, aby prozkoumali způsob, jak překonat tuto patovou situaci ohledně obnovy složení Odvolacího orgánu WTO, v případě nezbytnosti pomocí reformy systému pro urovnávání sporů; domnívá se, že cílem těchto reforem by mohla být co nejvyšší úroveň účinnosti a nezávislosti systému, a zároveň zachování souladu s hodnotami a obecným přístupem, který EU neustále prosazovala od vytvoření WTO, zejména podporou volného a spravedlivého obchodu na celosvětovém základě podle zásad právního státu a povinnosti všech členů WTO plnit veškeré závazky v rámci WTO;

5.  vyjadřuje politování nad nedostatkem výsledků jedenáctého zasedání konference ministrů WTO (MC11), zároveň však vítá podepsání společného prohlášení o odstranění nespravedlivých a protekcionistických praktik narušujících trh USA, EU a Japonska, což bylo rovněž zdůrazněno v prohlášení skupiny G20 v červenci 2017; požaduje další spolupráci s USA a Japonskem v tomto ohledu s cílem řešit nekalé obchodní praktiky, jako je např. diskriminace, omezení přístupu na trh, dumping a dotace;

6.  vyzývá Komisi, aby vypracovala pracovní plán s USA a dalšími členy WTO o odstranění podpor narušujících hospodářskou soutěž v odvětví bavlny a v odvětví rybolovu (zejména pokud jde o nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov); vyzývá ke spolupráci při prosazování mnohostranné agendy o nových otázkách, jako je např. elektronický obchod, digitální obchod včetně digitálního rozvoje, usnadnění investic, obchod a životní prostředí a obchod a rovnost žen a mužů, a při prosazování specifických politik k usnadnění zapojení mikropodniků a malých a středních podniků do světové ekonomiky;

7.  vyzývá EU a USA, aby prosazovaly spolupráci na mezinárodní úrovni s cílem posílit mezinárodní dohody v oblasti zadávání veřejných zakázek, zejména co se týče Dohody o vládních zakázkách;

  vyzývá Komisi, aby zahájila dialog se Spojenými státy s cílem obnovit jednání o vícestranné dohodě o environmentálních produktech a o dohodě o obchodu se službami (TISA);

9.  vyzývá EU a USA, aby spojily své prostředky za účelem boje proti nekalým obchodním politikám a praktikám, a aby přitom respektovaly vícestranná pravidla a postup pro urovnávání sporů v rámci WTO a vyvarovaly se jednostranných opatření, neboť poškozují jakýkoli globální hodnotový řetězec, v němž podniky EU a USA působí; vyjadřuje proto hluboké politování nad nejistotou v mezinárodním obchodním systému způsobenou tím, že USA využívají nástroje a politická opatření (např. oddíl 232 z roku 1962, oddíl 301 z roku 1974), které byly vytvořeny před vytvořením WTO a jeho systému pro urovnávání sporů; v této souvislosti konstatuje, že rozhodnutí USA uvalit cla na ocel a hliník podle oddílu 232 nemůže být ospravedlněno důvody národní bezpečnosti, a vyzývá USA, aby poskytly EU a dalším spojencům úplnou a trvalou výjimku z těchto opatření; vyzývá Komisi, aby důrazně reagovala, pokud budou tato cla používána jako způsob omezení vývozu EU; rovněž zdůrazňuje, že jakékoli sankce, které by USA mohly uplatňovat jako protiopatření vůči evropskému zboží po zveřejnění zprávy Odvolacího orgánu v rámci stížnosti USA vůči EU o opatřeních týkajících se obchodu s velkými civilními letadly, by nebyly oprávněné, neboť 204 stížností z celkových 218 přednesených Spojenými státy bylo zamítnuto organizací WTO a stále se očekává další zpráva související s tímto případem proti nezákonným subvencím USA;

10.  bere na vědomí pokračující bilaterální spolupráci mezi EU a USA v rozsáhlé škále regulačních otázek, o čemž svědčí nedávno uzavřená dvoustranná dohoda mezi EU a USA o obezřetnostních pravidlech týkajících se pojištění a zajištění nebo dohoda o vzájemném uznávání inspekcí prováděných výrobci léčivých přípravků; vyzývá Komisi a Radu, aby v plné míře respektovaly úlohu Evropského parlamentu v rámci tohoto procesu;

11.  zdůrazňuje klíčový význam duševního vlastnictví pro hospodářství EU a USA; vyzývá obě strany, aby na obou stranách Atlantiku podpořily výzkum a inovace a udržovaly vysoké úrovně ochrany duševního vlastnictví a zajistily, aby ti, kteří vytvářejí vysoce kvalitní inovativní produkty, v tom mohli nadále pokračovat;

12.  vyzývá EU a USA ke zlepšení přístupu na trh pro malé a střední podniky vyvážející do Spojených států a do EU prostřednictvím zvýšení transparentnosti pro stávající předpisy a otvíráním trhu na obou stranách Atlantiku, například prostřednictvím portálu pro malé a střední podniky;

13.  zdůrazňuje význam trhu Spojených států pro malé a střední podniky v EU; vyzývá EU a USA, aby se zabývaly neúměrným dopadem cel, necelních překážek a technických překážek na malé a střední podniky na obou stranách Atlantiku, což zahrnuje nejen snížení cel, ale také zjednodušení celních postupů a potenciálně i nové mechanismy, které by malým a středním podnikům pomáhaly vyměňovat si zkušenosti a osvědčené postupy týkající se nákupu a prodeje na trzích EU a USA;

14.  vyzývá EU a USA, aby v rámci své dvoustranné spolupráce upustily od vzájemné daňové soutěže, protože to povede pouze ke snížení investic v obou hospodářstvích;

15.  vyzývá EU a USA, aby se dohodly na společném rámci pro digitální obchod, který respektuje stávající právní rámce a dohody obou stran a právní předpisy týkající se ochrany údajů a soukromí, což je mimořádně důležité v odvětví služeb; zdůrazňuje v této souvislosti, že EU a USA by měly spolupracovat s cílem povzbudit třetí země k přijetí vysokých standardů na ochranu údajů;

16.  vyzývá EU a USA, aby zvýšily spolupráci v oblasti změny klimatu; vyzývá EU a USA, aby využily současných i budoucích obchodních jednání, a to na všech úrovních, s cílem zajistit uplatňování mezinárodně dohodnutých norem, jako je Pařížská dohoda, na podporu obchodu s ekologicky nezávadným zbožím, včetně technologií, jakož i k zajištění globálního energetického přechodu s jasnou a koordinovanou mezinárodní obchodní agendou, k ochraně životního prostředí a k vytvoření příležitostí pro tvorbu pracovních míst a růst;

17.  vyjadřuje přesvědčení, že případnou novou dohodu o obchodních a investičních vztazích mezi EU a USA není možné vyjednat pod tlakem ani pod pohrůžkou a že pouze široká, ambiciózní, vyvážená a komplexní dohoda týkající se všech obchodních oblastí by byla v zájmu EU; konstatuje v této souvislosti, že by mohlo být výhodné vytvoření možného konkrétní a trvalého regulačního a konzultačního mechanismu spolupráce; vyzývá Komisi, aby obnovila jednání s USA na základě současných okolností;

18.  zdůrazňuje, že obchodní toky ve stále větší míře vyžadují nové, rychlejší a bezpečnější způsoby pohybu zboží a služeb přes hranice; vyzývá EU a USA jakožto klíčové obchodní partnery, aby spolupracovaly na řešeních týkajících se digitálních technologií spojených s obchodem s cílem usnadnit obchod;

19.  připomíná význam stávajícího dialogu mezi EU a USA a spolupráce v oblasti vědy a techniky; uznává, že úloha EU a USA v úsilích v oblasti výzkumu a inovací je klíčovou hybnou silou znalostí a hospodářského růstu, a podporuje pokračování a rozšíření dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a USA i po roce 2018 s cílem podporovat výzkum, inovace, nové vznikající technologie, jakož i ochranu práv duševního vlastnictví, a tak vytvořit větší počet lepších pracovních míst, udržitelný obchod a růst podporující začlenění;

20.  sdílí znepokojení USA nad celosvětovou nadměrnou produkcí oceli; zároveň lituje skutečnosti, že jednostranná opatření, která nejsou v souladu s pravidly WTO, pouze naruší integritu obchodního řádu založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že dokonce ani trvalé osvobození EU od cla uvaleného Spojenými státy nemůže takový postup legalizovat; žádá Komisi, aby spolupracovala s USA s cílem posílit úsilí v boji proti nadměrné produkci oceli v rámci globálního fóra G20 s cílem prozkoumat obrovský potenciál mnohostranných opatření; znovu opakuje své přesvědčení, že společná a koordinovaná opatření v rámci systémů obchodování založených na pravidlech jsou nejlepším způsobem řešení těchto globálních problémů;

21.  znovu potvrzuje, že je důležité, aby se EU a USA koordinovaným a konstruktivním způsobem zabývaly nezbytnou modernizací WTO s cílem učinit ji účinnější, transparentnější a odpovědnější a aby dále zajistily, aby byl během vypracovávání mezinárodních obchodních pravidel a politik patřičně začleněn rozměr genderových otázek a sociální, environmentální a lidskoprávní rozměr;

22.  zdůrazňuje, že EU podporuje nezkreslenou tržní ekonomiku a otevřený a spravedlivý obchod založený na pravidlech a hodnotách; znovu opakuje, že podporuje strategii Komise v reakci na současnou obchodní politiku Spojených států při dodržování pravidel mnohostranného obchodního systému; požaduje jednotu mezi všemi členskými státy EU a vyzývá Komisi, aby vypracovala společný přístup k řešení této situace; zdůrazňuje, že je přitom důležité zachovat jednotu členských států EU, neboť společné kroky EU v rámci společné obchodní politiky a celní unie EU na mezinárodní úrovni, jakož i dvoustranně se Spojenými státy se ukázaly být mnohem účinnější než jakákoli iniciativa podniknutá jednotlivými členskými státy; znovu zdůrazňuje, že EU je připravena spolupracovat se Spojenými státy na obchodních otázkách společného zájmu v rámci pravidel mnohostranného obchodního systému;

23.  lituje rozhodnutí prezidenta Trumpa stáhnout USA ze společného komplexního akčního plánu (JCPOA) a dopadu, který toto rozhodnutí bude mít na evropské firmy, jež podnikají v Íránu; podporuje veškeré úsilí EU, jehož cílem je chránit zájmy společností z EU, které investují v Íránu, zejména rozhodnutí Komise aktivovat předpis o blokování, což ukazuje závazek EU vůči společnému komplexnímu akčnímu plánu; domnívá se, že stejný předpis by mohl být použit, kdykoli je to vhodné;

24.  vyzývá EU a USA, aby posílily spolupráci a snahy zavádět a rozšiřovat systémy náležité péče pro podniky za účelem posílení ochrany lidských práv na mezinárodní úrovni, mimo jiné v oblasti obchodu s nerostnými surovinami a kovy pocházejícími z oblastí postižených konflikty;

25.  vyjadřuje politování nad neúčastí USA v otázce ochrany životního prostředí; lituje v tomto ohledu rozhodnutí prezidenta Trumpa zrušit omezení dovozu sloních loveckých trofejí z jistých afrických zemí, včetně Zimbabwe a Zambie, neboť USA jsou největším dovozcem těchto trofejí;

26.  vyzývá EU a USA, aby nadále udržovaly a posilovaly transatlantickou parlamentní spolupráci, která by měla vést k hlubšímu a širšímu politickému rámci s cílem zlepšit obchodní a investiční vazby mezi EU a USA;

27.  vyjadřuje znepokojení nad tím, pokud by USA a Čína dosáhly dohody, jež by nebyla plně slučitelná s WTO a mohla by i ohrožovat naše zájmy a vést ke zhoršení transatlantických hospodářských vztahů; trvá proto na nutnosti zapojit se do globálnější dohody s hlavními hospodářskými partnery, s nimiž na globální úrovni máme společné zájmy.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Laima Liucija Andrikienė, Tiziana Beghin, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Eleonora Forenza, Nadja Hirsch, Yannick Jadot, France Jamet, Elsi Katainen, Patricia Lalonde, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Adam Szejnfeld

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Goffredo Maria Bettini, Reimer Böge, Klaus Buchner, Dita Charanzová, Danuta Maria Hübner, Sajjad Karim, Sander Loones

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Czesław Hoc, John Howarth, Dietmar Köster, Kosma Złotowski

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

28

+

ALDE

Dita Charanzová, Nadja Hirsch, Elsi Katainen, Patricia Lalonde

ECR

Czesław Hoc, Sajjad Karim, Sander Loones, Kosma Złotowski

EFDD

Tiziana Beghin, William (The Earl of) Dartmouth

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Reimer Böge, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Danuta Maria Hübner, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld

S&D

Goffredo Maria Bettini, John Howarth, Dietmar Köster, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Alessia Maria Mosca, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández

3

-

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

4

0

GUE/NGL

Eleonora Forenza, Helmut Scholz

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Yannick Jadot

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Elmar Brok, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Demetris Papadakis, Julia Pitera, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Dobromir Sośnierz, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Jakop Dalunde, Neena Gill, Patricia Lalonde, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Marietje Schaake, Janusz Zemke, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Maria Heubuch, Gabriel Mato, Emilian Pavel, Keith Taylor


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

35

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Ilhan Kyuchyuk, Patricia Lalonde, Urmas Paet, Jozo Radoš, Marietje Schaake, Ivo Vajgl

ECR

Charles Tannock

PPE

Lars Adaktusson, Andrea Bocskor, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Antonio López-Istúriz White, David McAllister, Gabriel Mato, Francisco José Millán Mon, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Željana Zovko

S&D

Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, Demetris Papadakis, Emilian Pavel, Boris Zala, Janusz Zemke

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Maria Heubuch, Tamás Meszerics, Keith Taylor

4

-

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Sofia Sakorafa

NI

Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

2

0

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

VERTS/ALE

Klaus Buchner

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění