Postup : 2017/2274(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0252/2018

Předložené texty :

A8-0252/2018

Rozpravy :

PV 11/09/2018 - 20
CRE 11/09/2018 - 20

Hlasování :

PV 12/09/2018 - 6.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0343

ZPRÁVA     
PDF 687kWORD 106k
10.7.2018
PE 619.387v02-00 A8-0252/2018

o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou

(2017/2274(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Bas Belder

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou

(2017/2274(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou dne 6. května 1975,

–  s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003,

–  s ohledem na základní právní rámec pro vztahy s Čínou, zejména na dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi EHS a Čínou(1), podepsanou v květnu 1985, která se vztahuje na hospodářské a obchodní vztahy a na program spolupráce mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na strategickou agendu pro spolupráci mezi EU a Čínou do roku 2020, která byla sjednána dne 21. listopadu 2013,

–  s ohledem na strukturovaný politický dialog mezi EU a Čínou, jenž byl oficiálně zahájen v roce 1994, a na strategický dialog na vysoké úrovni o strategických otázkách a otázkách zahraniční politiky, jenž byl zahájen v roce 2010, zejména na 5. a 7. strategický evropsko-čínský dialog na vysoké úrovni, který se konal v Pekingu ve dnech 6. května 2015 a 19. dubna 2017,

–  s ohledem na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, která započala v roce 2007,

–  s ohledem na jednání o dvoustranné dohodě o investicích, která byla zahájena v lednu 2014,

–  s ohledem na 19. summit EU a Číny, který se konal v Bruselu ve dnech 1. a 2. června 2017,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 22. června 2016 nazvané „Prvky nové strategie EU vůči Číně“ (JOIN(2016)0030),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. července 2016 o strategii EU vůči Číně,

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. dubna 2018 nazvanou „Zvláštní administrativní oblast Hongkong: výroční zpráva za rok 2017“,

–  s ohledem na pokyny Rady ze dne 15. června 2012 k zahraniční a bezpečností politice EU ve východní Asii,

–  s ohledem na přijetí nového zákona o národní bezpečnosti stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců dne 1. července 2015,

–  s ohledem na bílou knihu o čínské vojenské strategii ze dne 26. května 2015,

–  s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 35. kolo, které se konalo v Bruselu ve dnech 22. a 23. června 2017,

–  s ohledem na více než 60 odvětvových dialogů mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni zahájený v únoru 2012, který pojímá všechny společné iniciativy EU a Číny v této oblasti,

–  s ohledem na dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Čínou, která vstoupila v platnost v roce 2000(2), a na dohodu o vědeckotechnickém partnerství podepsanou dne 20. května 2009,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížskou dohodu, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,

–  s ohledem na dialog o energetice mezi Evropským společenstvím a Čínou,

–  s ohledem na evropsko-čínské kulaté stoly,

–  s ohledem na 19. celostátní sjezd Komunistické strany Číny, jenž se konal ve dnech 18. – 24. listopadu 2017,

–  s ohledem na zákon o dani na ochranu životního prostředí, který v prosinci 2016 schválil Národní lidový kongres a který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2018,

–  s ohledem na to, že Mezinárodní organizace pro migraci uvádí, že na vnitrostátní i mezinárodní migrační toky mají vliv faktory životního prostředí, jelikož lidé opouštějí místa s drsnými nebo zhoršujícími se podmínkami, které jsou důsledkem rychlejší změny klimatu(3),

–  s ohledem na rok cestovního ruchu EU-Čína 2018, který byl zahájen dne 19. ledna 2018 v Benátkách,

–   s ohledem na zprávu Klubu zahraničních dopisovatelů v Číně o pracovních podmínkách, která byla vydána dne 30. ledna 2018 pod názvem „Přístup odepřen – sledování, obtěžování a zastrašování aneb zhoršování podmínek pro podávání zpráv v Číně“ (Access Denied – Surveillance, harassment and intimidation as reporting conditions in China deteriorate),

–  s ohledem na prohlášení EU - bod 4 s názvem „Situace v oblasti lidských práv, která vyžaduje pozornost Rady“, vydané na 37. zasedání Rady OSN pro lidská práva dne 13. března 2018,

–  s ohledem na 41. meziparlamentní setkání EU a Číny, které se uskutečnilo v květnu 2018 v Pekingu,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o Číně, zejména na usnesení ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRIC a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie(4), ze dne 23. května 2012 o EU a Číně: nevyvážený obchod?(5), ze dne 14. března 2013 o jaderné hrozbě a lidských právech v Korejské lidově demokratické republice(6), ze dne 5. února 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(7), ze dne 17. dubna 2014 o situaci v Severní Koreji(8), ze dne 21. ledna 2016 o Severní Koreji(9) a ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi EU a Čínou(11), ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(12), ze dne 14. března 2013 o vztazích mezi EU a Čínou(13), ze dne 9. října 2013 o jednáních mezi EU a Čínou o dvoustranné investiční dohodě(14) a o obchodních vztazích mezi EU a Tchaj-wanem(15), ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou(16) a s ohledem na své doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se Hongkongu 20 let po předání, ze dne 13. prosince 2017(17),

–  s ohledem na svá usnesení o lidských právech ze dne 27. října 2011 o Tibetu, zejména o sebeobětování mnišek a mnichů(18), ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv v Tibetu(19), ze dne 12. prosince 2013 o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně(20), ze dne 15. prosince 2016 o případech tibetské buddhistické akademie ve městě Larung Gar a Ilhama Tohtiho(21), ze dne 16. března 2017 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2017(22), ze dne 6. července 2017 o případech nositelů Nobelovy ceny Liou Siao-poa a Li Ming-č´e(23) a ze dne 18. ledna 2018 o případech aktivistů v oblasti lidských práv: Wu Gan, Xie Yang, Lee Ming-che, Taši Wangčuk a tibetský mnich Čhökji(24),

–  s ohledem na zbrojní embargo, které EU zavedla po tvrdém zákroku na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989 a které podpořil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 k výroční zprávě Rady určené Evropskému parlamentu o hlavních aspektech a základních směrech SZBP(25),

–  s ohledem na devět kol rozhovorů z let 2002 až 2010 mezi vysokými zástupci čínské vlády a dalajlamou, na čínskou bílou knihu o Tibetu nazvanou „Rozvoj Tibetu je určován historickou nutností“, kterou zveřejnil Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky dne 15. dubna 2015, a na memorandum o skutečné autonomii z roku 2008 a na sdělení ke skutečné autonomii z roku 2009, které zveřejnili zástupci 14. dalajlamy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0252/2018),

A.  vzhledem k tomu, že 19. summit EU a Číny v roce 2017 prohloubil bilaterální strategické partnerství, což má celosvětový dopad, a zdůraznil sdílené závazky k řešení celosvětových problémů, společných bezpečnostních hrozeb a prosazování multilateralismu; vzhledem k tomu, že konstruktivní spolupráce by mohla být vzájemně prospěšná v řadě oblastí, včetně mezinárodních fór, jako je OSN a skupina G20; vzhledem k tomu, že EU a Čína potvrdily svůj záměr zintenzivnit spolupráci při provádění Pařížské dohody z roku 2015 v boji proti změně klimatu, při omezování fosilních paliv, podpoře čisté energie a snižování znečištění; vzhledem k tomu, že je potřeba další spolupráce a koordinace mezi oběma stranami v tomto odvětví, a to včetně oblasti výzkumu a výměny osvědčených postupů; vzhledem k tomu, že Čína přijala systém obchodování s emisemi uhlíku, který je založen na systému EU ETS; vzhledem k tomu, že EU má vizi multilaterální správy, jejíž uspořádání je založeno na pravidlech a na všeobecných hodnotách, jako je demokracie, lidská práva, právní stát, transparentnost a odpovědnost; vzhledem k tomu, že za současné geopolitické situace je důležitější než kdy jindy podporovat multilateralismus a systém založený na pravidlech; vzhledem k tomu, že EU očekává, že její vztahy s Čínou budou vzájemně prospěšné z politického i hospodářského hlediska; vzhledem k tomu, že EU rovněž očekává, že Čína převezme odpovědnost odpovídající jejímu globálnímu dopadu a podpoří mezinárodní pořádek založený na pravidlech, jenž je přínosný i pro ni;

B.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany a v boji proti terorismu je nesmírně významná; vzhledem k tomu, že spolupráce mezi oběma stranami byla klíčová pro zajištění dohody s Íránem o jeho jaderném programu; vzhledem k tomu, že postoj Číny plnil klíčovou úlohu při vytváření prostoru pro jednání při severokorejské krizi;

C.  vzhledem k tomu, že čínské vedení postupně a systematicky zvyšuje úsilí o převedení svého ekonomického významu do formy politického vlivu, a to zejména prostřednictvím strategických investic do infrastruktury a nových dopravních spojení, jakož i strategickými komunikačními činnostmi zaměřenými na ovlivňování evropských politických a ekonomických činitelů, sdělovacích prostředků, univerzit a akademických nakladatelů a širší veřejnosti s cílem formovat vnímání Číny a budovat pozitivní obraz země, čehož se snaží dosáhnout vytvářením „sítí“ sympatizujících Evropanů napříč společnostmi, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost je většinou v Evropě ignorována; vzhledem k tomu, že dohled Číny nad velkým počtem studentů z pevninské Číny, kteří nyní studují v celé Evropě, je důvodem pro znepokojení, a stejně tak znepokojivé je i úsilí o kontrolu těch osob v Evropě, které uprchly z Číny;

D.  vzhledem k tomu, že byl v roce 2012 zřízen formát 16+1 mezi Čínou na straně jedné a jedenácti zeměmi střední a východní Evropy a pěti balkánskými zeměmi na straně druhé v důsledku finanční krize a jako součást čínské subregionální diplomacie s cílem vypracovat rozsáhlé infrastrukturní projekty a posílit hospodářskou a obchodní spolupráci; vzhledem k tomu, že plánované čínské investice do těchto zemí jsou značné, ale nikoli tak důležité jako investice EU a zapojení EU; vzhledem k tomu, že evropské země, které se tohoto formátu účastní, by měly uvažovat o posílení pojetí jednotného vystupování EU v jejích vztazích s Čínou;

E.  vzhledem k tomu, že Čína představuje pro potravinové výrobky EU nejrychleji rostoucí trh;

F.  vzhledem k tomu, že čínská iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, včetně politiky Číny v oblasti Arktidy, je nejambicióznější iniciativou v oblasti zahraniční politiky, kterou kdy Čína přijala, a zahrnuje geopolitický a bezpečnostní rozměr, který překračuje uváděnou působnost omezující se na hospodářskou a obchodní politiku; vzhledem k tomu, že tato iniciativa byla v roce 2015 posílena zřízením Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB); vzhledem k tomu, že EU trvá na multilaterální struktuře správy této iniciativy a na jejím nediskriminačním provádění; vzhledem k tomu, že evropská strana chce záruky, že veškeré projekty v rámci této iniciativy týkající se konektivity budou ctít závazky vyplývající z Pařížské dohody, jakož i to, že budou dodržovány jiné mezinárodní normy v oblasti životního prostředí, pracovní a sociální normy a práva původních obyvatel; vzhledem k tomu, že čínské projekty infrastruktury by mohly přinést vládám evropských států vysoké zadlužení vůči čínským státním bankám, které nabízejí úvěry netransparentních podmínek, a jen málo pracovních míst v Evropě; vzhledem k tomu, že infrastrukturní projekty v rámci této iniciativy již byly příčinou toho, že se vlády třetích zemí ocitly ve stavu nadměrného zadlužení; vzhledem k tomu, že lví podíl na všech smlouvách souvisejících s touto iniciativou doposud získaly čínské společnosti; vzhledem k tomu, že Čína používá některé své odvětvové normy v projektech v rámci této iniciativy diskriminačním způsobem; vzhledem k tomu, že projekty v rámci této iniciativy nesmí být udělovány v netransparentním nabídkovém řízení; vzhledem k tonu, že v rámci této iniciativy Čína používá řadu rozličných kanálů; vzhledem k tomu, že 27 velvyslanců členských států EU v Pekingu nedávno sestavilo zprávu, která projekt této iniciativy ostře kritizuje a odsuzuje jej jako nástroj koncipovaný za účelem vytvoření překážek volnému obchodu a zvýhodnění čínských společností; vzhledem k tomu, že tato iniciativa bohužel neobsahuje žádné záruky ohledně lidských práv;

G.  vzhledem k tomu, že se Čína stále více stává po 19. sjezdu strany a po letošním Všečínském shromáždění lidových zástupců silnějším hráčem na poli diplomacie, neboť má již nejméně pět vysoce postavených úředníků, kteří jsou odpovědní za zahraniční politiku země, a podstatně zvýšila rozpočet ministerstva zahraničních věcí; vzhledem k tomu, že nově vytvořená Státní agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci bude pověřena koordinací rostoucího čínského rozpočtu na zahraniční pomoc;

H.  vzhledem k tomu, že Čína zavedla v 80. letech 20. století omezení na počet funkčních období v reakci na excesy kulturní revoluce; vzhledem k tomu, že Všečínské shromáždění lidových zástupců dne 11. března 2018 hlasovalo téměř jednomyslně ve prospěch zrušení maximální výše dvou po sobě jdoucích období pro výkon funkce prezidenta a viceprezidenta Čínské lidové republiky;

I.  vzhledem k tomu, že nejvyšší čínské vedení pravidelně ve svých oficiálních sděleních zpochybňuje politický systém západních zemí a současně tvrdí, že nezasahuje do vnitřních záležitostí jiných zemí;

J.  vzhledem k tomu, že Všečínské shromáždění lidových zástupců schválilo dne 11. března 2018 zřízení „Státní kontrolní komise“ (National Supervisory Commission) jakožto nového orgánu řízeného stranou, který má za úkol institucionalizovat a rozšířit kontrolu nad všemi čínskými státními úředníky, a začlenilo jej do čínské ústavy jakožto státní subjekt;

K.  vzhledem k tomu, že Státní rada Číny v roce 2014 oznámila podrobné plány na vytvoření systému sociálního kreditu s cílem odměňovat chování, které strana shledá finančně, hospodářsky a sociálně-politicky zodpovědným, a zároveň ukládat sankce při nedodržování vládních politik; vzhledem k tomu, že projekt hodnocení sociálního kreditu bude mít pravděpodobně dopad i na cizince, kteří žijí a pracují v Číně, včetně občanů EU, a ponese s sebou následky pro společnosti EU a další zahraniční společnosti, které zde působí;

L.  vzhledem k tomu, že je zřejmé, že v některých oblastech Číny dojde v důsledku změn teploty a srážek a dalších klimatických extrémů ke zhoršení životních podmínek venkovského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že jedním z účinných opatření, jak zmírnit klimaticky podmíněné ohrožení a chudobu, je plánování jeho přesídlení(26);

M.  vzhledem k tomu, že se stav lidských práv v Číně i nadále zhoršuje a že vláda zároveň zvyšuje svůj nátlak na nenásilný disent, svobodu projevu, svobodu vyznání a právní stát; vzhledem k tomu, že aktivisté z řad občanské společnosti a ochránci lidských práv jsou zadržováni, stíháni a odsuzováni na základě vágních obvinění, např. „podvracení státní moci“ nebo „iniciování sporů a vyvolávání potíží“, a často jsou zadržováni v informační izolaci na nezveřejněném místě bez přístupu k lékařské péči nebo právnímu zastoupení; vzhledem k tomu, že zadržení ochránci lidských práv a aktivisté jsou někdy drženi ve „střežených objektech na určeném místě“, což je metoda, která se používá k odříznutí zadržovaných od vnějšího světa, a během této doby údajně často dochází k mučení a fyzickému zneužívání; vzhledem k tomu, že Čína i nadále odepírá lidem právo na svobodu projevu a právo na informace a uvěznila vysoký počet novinářů, bloggerů a nezávislých hlasů; vzhledem k tomu, že EU ve svém strategickém rámci pro lidská práva a demokracii přijímá závazek k tomu, že bude prosazovat lidská práva, demokracii, právní stát „ve všech oblastech své vnější činnosti bez výjimky“ a že „učiní lidská práva těžištěm svých vztahů se všemi třetími zeměmi a také svých strategických partnerství“; vzhledem k tomu, že summity EU a Číny musí být využity k tomu, aby přinesly konkrétní výsledky v oblasti lidských práv, zejména co se týče propuštění uvězněných ochránců lidských práv, právníků a aktivistů;

N.  vzhledem k tomu, že diplomatům EU v minulosti čínské orgány zabránily pozorovat průběh soudních řízení nebo navštívit ochránce lidských práv, což je činnost, která je v souladu se zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv;

O.  vzhledem k tomu, že Čína zřídila mohutnou státní strukturu digitálního dohledu, která zahrnuje vše od policejní kontroly na základě predikce po náhodné shromažďování biometrických údajů v prostředí, kde neplatí žádná práva na soukromí;

P.  vzhledem k tomu, že čínská vláda přijala řadu nových zákonů, zejména zákon o státní bezpečnosti z 1. července 2015, zákon o boji proti terorismu, zákon o kybernetické bezpečnosti a zákon o správě zámořských nevládních organizací (Overseas NGO Management Law, ONGO), jež veřejný aktivismus a pokojnou kritiku označují jako hrozby pro státní bezpečnost, zpřísňují cenzuru, dohled a kontrolu nad jednotlivými osobami a sociálními skupinami a jež odrazují občany od vedení kampaní na podporu lidských práv;

Q.  vzhledem k tomu, že zákon o správě zámořských nevládních organizací, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017, představuje jednu z největších výzev pro mezinárodních nevládní organizace, protože tento zákon upravuje všechny činnosti v Číně, které jsou financovány těmito mezinárodními nevládními organizacemi, přičemž za provádění tohoto zákona jsou v jednotlivých provinciích odpovědní úředníci pověření bezpečností;

R.  vzhledem k tomu, že nová nařízení o náboženských záležitostech, která vstoupila v platnost dne 1. února 2018, zaujímají restriktivnější postoj vůči náboženským skupinám a činnostem a nutí je k tomu, aby jednaly více v souladu s politikou strany; vzhledem k tomu, že u nových pravidel hrozí, že ohrozí osoby spojené s náboženskými společenstvími, která nemají v zemi právní status, a to tím, že na ně uvalí pokuty při jejich cestování do zahraničí za účelem náboženského vzdělávání v širokém slova smyslu, a dokonce o to vyšší v případě náboženských poutí, za které hrozí pokuty ve výši násobku minimální mzdy; vzhledem k tomu, že náboženská svoboda a svoboda svědomí se ocitla v nejhorší pozici, v jaké se kdy nacházela od počátku hospodářských reforem a otevřenější politiky Číny koncem 70. let 20. století; vzhledem k tomu, že náboženské komunity čelí v Číně stále větší represi, přičemž pokud jde o křesťany v tajných i státem schválených církvích, dochází k pronásledování a zadržování věřících, boření kostelů a zákrokům proti shromážděním křesťanů;

S.  vzhledem k tomu, že situace v provincii Sin-ťiang, kde žije 10 milionů ujgurských muslimů a etnických Kazachů, se rychle zhoršuje, a to zejména od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci, neboť nejvyšší priorita byla přiřazena absolutní kontrole nad touto provincií, a to jak kvůli pravidelným teroristickým útokům Ujgurů v této provincii či s touto provincií údajně spojeným, tak kvůli strategickému místu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna stezka“; vzhledem k tomu, že byl zaveden program mimosoudního zadržení, v jehož rámci jsou zadržovány desítky tisíc osob, které jsou nuceny podrobovat se politické „převýchově“, a že jsou vytvářeny sofistikované sítě invazivního digitálního dohledu, včetně technologií rozpoznávání obličeje a shromažďování údajů, masového nasazování policie a přísných omezení praktikování náboženství a ujgurského jazyka a zvyklostí;

T.  vzhledem k tomu, že se situace v Tibetu navzdory hospodářskému růstu a rozvoji infrastruktury během posledních několika let zhoršila, neboť čínská vláda omezila široké spektrum lidských práv pod záminkou zajišťování bezpečnosti a stability a angažuje se v neustávajících útocích na tibetskou identitu a kulturu; vzhledem k tomu, že byla v několika uplynulých letech posílena opatření v oblasti dohledu a kontroly a častěji též docházelo ke svévolným zadržením, k mučení a fyzickému zneužívání; vzhledem k tomu, že čínská vláda vytvořila v Tibetu prostředí, v němž není státní moc nijak omezována, vše prostupuje atmosféra strachu a každý aspekt veřejného a soukromého života je silně kontrolován a regulován; vzhledem k tomu, že v Tibetu je možné, aby bylo veškeré jednání spočívající v nenásilném odporu nebo kritice státních politik týkající se národnostních nebo náboženských menšin považováno za „separatistické“, a tudíž za trestně stíhatelné; vzhledem k tomu, že vstup cizinců, včetně občanů EU, na území Tibetské autonomní oblasti je dnes omezován více než kdy dříve, a to zejména pokud jde o novináře, diplomaty a dalších nezávislé pozorovatele, přičemž největší omezení se týkají občanů EU tibetského původu; vzhledem k tomu, že za posledních několik let nebylo dosaženo žádného pokroku v řešení tibetské krize, jelikož poslední kolo mírových rozhovorů se konalo v roce 2010; vzhledem k tomu, že zhoršení humanitární situace v Tibetu vedlo ke zvýšení počtu případů sebeupálení, přičemž od roku 2009 došlo celkem ke 156 takovýmto případům;

U.  vzhledem k tomu, že státní rada Čínské lidové republiky vydala dne 10. června 2014 bílou knihu o praktickém uplatňování politiky „jedna země, dva systémy“ v Hongkongu, v níž zdůraznila, že autonomie zvláštní administrativní oblasti Hongkong v konečném důsledku podléhá povolení centrální vlády ČLR; vzhledem k tomu, že obyvatelé Hongkongu byli v minulých letech svědky masových demonstrací za demokracii, svobodu sdělovacích prostředků a plné provádění základního zákona; vzhledem k tomu, že tradiční otevřená společnost v Hongkongu připravila cestu pro rozvoj skutečné a nezávislé občanské společnosti, která se aktivně a konstruktivně účastní veřejného života v ZAO;

V.  vzhledem k tomu, že zcela odlišný politický vývoj ČLR a Tchaj-wanu, kdy je na jedné straně rozvíjen autoritářský a nacionalistický režim založený na vládě jedné strany a systém pluralitní demokracie na straně druhé, zvyšuje riziko vyhrocení vzájemných vztahů; vzhledem k tomu, že EU se řídí politikou „jedné Číny“, pokud jde o Tchaj-wan, a podporuje zásadu „jedna země, dva systémy“, pokud jde o Hongkong;

W.  vzhledem k tomu, že se po třech letech rozhovorů Čína a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v srpnu 2017 dohodly na rámci o délce jedné strany coby základu pro budoucí diskuse o kodexu chování všech stran v Jihočínském moři; vzhledem k tomu, že na Spratlyových ostrovech bylo sporné dobývání pevniny z moře již z velké části dokončeno, ale že k obdobnému procesu i nadále docházelo v uplynulém roce na severněji položených Paracelských ostrovech;

X.  vzhledem k tomu, že se Čína rovněž stává aktivnějším a významnějším vnějším aktérem na Blízkém východě kvůli svým zjevným hospodářským, bezpečnostním a geopolitickým zájmům;

Y.  vzhledem k tomu, že Čína poskytuje stále více oficiální rozvojové pomoci a prosazuje se jako jeden z hlavních aktérů rozvojové politiky, který poskytuje potřebný impulz pro rozvojovou politiku, ale současně vyvstávají obavy ohledně místní odpovědnosti za projekty;

Z.  vzhledem k tomu, že se značně zvyšují čínská přítomnost a investice v Africe a tato skutečnost vede k těžbě přírodních zdrojů často bez konzultace s místními obyvateli;

1.  opětovně zdůrazňuje, že komplexní strategické partnerství EU a Číny je pro EU jedním z nejdůležitějších partnerství a že se stále ještě nabízí mnohem více možností, jak toto partnerství prohloubit a posílit další spolupráci na mezinárodní scéně; zdůrazňuje význam posílení spolupráce a koordinace v oblasti globální správy a mezinárodních institucí, zejména na úrovni OSN a skupiny G20; zdůrazňuje, že ve složitém, globalizovaném a multipolárním světě, v němž se Čína stává významným hospodářským a politickým aktérem, musí EU zachovávat možnosti konstruktivního dialogu a spolupráce s touto zemí a prosazovat všechny nezbytné reformy v oblastech společného zájmu; připomíná Číně její mezinárodní závazky a povinnosti spočívající v úsilí o mír a celosvětovou bezpečnost, které má Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN;

2.  připomíná, že komplexní strategické partnerství EU a Číny je založeno na sdíleném závazku spočívajícím v otevřenosti a spolupráci jako součásti mezinárodního systému založeného na pravidlech; zdůrazňuje, že se obě strany zavázaly k vytvoření transparentního, spravedlivého a rovného systému globální správy a ke sdílení odpovědnosti za prosazování míru, blahobytu a udržitelného rozvoje; připomíná, že spolupráce EU s Čínou by měla vycházet z určitých zásad, měla by být praktická a pragmatická a nezpronevěřit se zájmům a hodnotám EU; je znepokojen tím, že vzrůst celosvětového hospodářského a politického významu Číny v uplynulém desetiletí znamená zkoušku pro společné závazky, které jsou základem vztahů mezi EU a Čínou; zdůrazňuje odpovědnost Číny coby globální mocnosti a vyzývá její orgány, aby za všech okolností zajistily dodržování mezinárodního práva, zásad demokracie, lidských práv a základních svobod v souladu s Chartou OSN a se Všeobecnou deklarací lidských práv a s dalšími mezinárodními nástroji, které Čína parafovala či ratifikovala; vyzývá Radu, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby zajistily, že spolupráce EU a Číny bude vycházet ze zásad právního státu, všeobecné povahy lidských práv, mezinárodních závazků v oblasti lidských práv přijatých oběma stranami a závazku usilovat o dosažení co nejvyššího standardu ochrany lidských práv; zdůrazňuje, že by měla být ve všech oblastech spolupráce posílena vzájemnost, rovné podmínky a spravedlivá hospodářská soutěž;

3.  zdůrazňuje, že boj proti globálním a regionálním výzvám, jako je bezpečnost, odzbrojení, nešíření zbraní, boj proti terorismu a kyberprostor, spolupráce v oblasti míru, změna klimatu, energetika, oceány a účinné využívání zdrojů, odlesňování, nedovolený obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy, migrace, celosvětové otázky související se zdravím, rozvoj a boj proti ničení kulturního dědictví a rozkrádání starožitností a nelegálnímu obchodu s nimi vyžaduje skutečné partnerství mezi EU a Čínou; naléhavě vyzývá k tomu, aby EU využila závazku Číny bojovat proti celosvětovým problémům, jako je změna klimatu, a dále rozšířila úspěšnou spolupráci s Čínou v oblasti udržování míru, jelikož Čína představuje jednoho z největších přispěvatelů do rozpočtu OSN a poskytuje stále více jednotek na operace OSN k udržení míru, přispívá též k dalším oblastem společného zájmu a současně podporuje multilateralismus a globální správu založenou na mezinárodním právu, včetně mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv; vítá v této souvislosti úspěšnou spolupráci v boji proti pirátství od roku 2011 v Adenském zálivu; vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně prosazovaly hospodářské a politické zájmy EU a aby hájily její hodnoty a zásady; zdůrazňuje, že multilateralismus je jednou ze základních hodnot EU, pokud jde o globální správu, a že musí být při jednání s Čínou aktivně hájen;

4.  konstatuje, že společné sdělení vysoké představitelky a Komise s názvem „Prvky nové strategie EU vůči Číně“ spolu se závěry Rady ze dne 18. července 2016 představují politický rámec pro vztahy EU s Čínou v nadcházejících letech;

5.  zdůrazňuje, že Rada došla k závěru, že při jednání s Čínou budou členské státy, vysoká představitelka a Komise spolupracovat, aby zajistily soulad s právem, pravidly a politikami EU, a že celkový výstup bude prospěšný pro EU jako celek;

6.  připomíná, že jak Čína dále roste a zapojuje se do celosvětového hospodářství prostřednictvím politiky „otevírání se“, kterou vyhlásila v roce 2001, usiluje o lepší přístup čínského zboží a služeb na evropský trh a k technologiím a know-how s cílem podporovat plány, jako je „Made in China 2025“ (Vyrobeno v Číně 2025), a posílit svůj politický a diplomatický vliv v Evropě; zdůrazňuje, že tyto ambice posílily zejména v důsledku celosvětové finanční krize z roku 2008, která propůjčila vztahům EU a Číny novou dynamiku;

7.  vyzývá členské státy, které jsou součástí formátu 16+1, aby zajistily, že jejich účast v tomto formátu umožní EU vystupovat v jejích vztazích s Čínou jednotně; vyzývá členské státy, aby vypracovaly řádnou analýzu a prošetřily navrhované projekty v oblasti infrastruktury, včetně všech zúčastněných stran, a zajistily, aby nedošlo k ohrožení vnitrostátních a evropských zájmů výměnou za krátkodobou finanční podporu, dlouhodobé závazky vůči čínskému zapojení do projektů v oblasti strategické infrastruktury či potenciální zvyšování politického vlivu, což by mohlo podkopat základy společného postoje EU k Číně; je si vědom zvyšujícího se vlivu Číny na infrastrukturu a trhy kandidátských zemí EU; zdůrazňuje nezbytnost transparentnosti tohoto formátu dosaženou tím, že budou orgány EU zvány na jeho schůze a budou plně informovány o jeho aktivitách s cílem zajistit, aby byly odpovídající aspekty koherentní s politikou a právními předpisy EU a poskytovaly oběma stranám vzájemné zisky a možnosti;

8.  všímá si zájmu Číny na investicích do strategické infrastruktury v Evropě; dochází k závěru, že čínská vláda využívá iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“ (BRI) jako velmi účinný způsob prezentace své zahraniční politiky a je třeba, aby vzhledem k tomuto vývoji bylo posíleno úsilí EU v oblasti veřejné diplomacie; podporuje výzvu určenou Číně, aby dodržovala zásady transparentnosti při veřejných zakázkách, jakož i normy v oblasti životního prostředí a sociální normy; vyzývá členské státy EU, aby podpořily veřejné diplomatické reakce EU; navrhuje, aby údaje o veškerých čínských investicích do infrastruktury v členských státech EU a v zemích účastnících se procesu jednání o přistoupení k EU byly sdíleny s orgány EU a dalšími členskými státy; připomíná, že tyto investice jsou součástí celkové strategie, v rámci níž mají čínské společnosti, které jsou vlastněné či financované státem, převzít kontrolu nad bankovním a energetickým odvětvím i nad dodavatelskými řetězci; zdůrazňuje šest zastřešujících výzev této iniciativy: vícestranný přístup k řízení této iniciativy; velmi omezené zapojení místní pracovní síly, krajně omezené zapojení dodavatelů ze země, která je příjemcem, a z třetích zemí – asi 86 % projektů v rámci této iniciativy se účastní čínští dodavatelé, dovoz stavebních materiálů a vybavení z Číny, nedostatečná transparentnost nabídkových řízení a případně používání čínských norem místo těch mezinárodních; zdůrazňuje, že iniciativa BRI musí zahrnovat záruky ochrany lidských práv a domnívá se, že je zásadně důležité rozvíjet synergie a projekty plně transparentně a se zapojením všech zúčastněných stran a v souladu s právními předpisy EU, a doplňovat přitom politiky a projekty EU s cílem poskytnou přínosy všem zemím na plánované cestě; vítá zřízení platformy EU a Číny pro konektivitu, která podporuje spolupráci v oblasti dopravní infrastruktury na eurasijském kontinentu; s uspokojením konstatuje, že bylo určeno několik projektů v oblasti infrastruktury a zdůrazňuje, že tyto projekty by měly být provedeny na základě klíčových zásad, jako je podpora ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných projektů, zeměpisná rovnováha a rovné podmínky mezi investory a předkladateli projektu, jakož i transparentnost;

9.  s potěšením bere na vědomí, že politika EU týkající se Číny je součástí uceleného politického přístupu k asijsko-tichomořské oblasti a využívá a zohledňuje úzké vztahy EU s partnery, jako jsou Spojené státy, Japonsko, |Jižní Korea, země ASEAN, Austrálie, Nový Zéland;

10.  zdůrazňuje, že spolupráce EU a Číny by měla být více orientovaná na lidi a přinášet občanům více skutečných výhod s cílem budovat vzájemnou důvěru a porozumění; vyzývá EU a Čínu, aby dostály svým slibům učiněným u příležitosti 4. evropsko-čínského mezilidského dialogu na vysoké úrovni z roku 2017 a podpořily více interakcí mezi lidmi, například tím, že posílí kulturní spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mladých lidí a rovnosti žen a mužů a společné iniciativy v oblasti mezilidské výměny názorů;

11.  upozorňuje na potřebu větší podpory studentů a vědců z Číny, kteří se nacházejí v Evropě, tak aby byli méně zranitelní vůči nátlaku ze strany čínských orgánů, jehož cílem je přimět je, aby se vzájemně kontrolovali a aby se stali nástrojem čínského státu, a dále upozorňuje na potřebu podrobně zkoumat významné financování akademických institucí v celé Evropě ze strany pevninské Číny;

12.  vítá výsledek 4. evropsko-čínského mezilidského dialogu na vysoké úrovni, který se konal ve dnech 13. a 14. listopadu 2017 v Šanghaji; zdůrazňuje, že evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni by měl pomoci budovat vzájemnou důvěru a upevnit mezikulturní porozumění mezi EU a Čínou;

13.  vítá rok cestovního ruchu EU-Čína 2018; zdůrazňuje, že vedle hospodářského významu jde o skvělý příklad kulturní diplomacie EU v rámci strategického partnerství EU a Číny, jakož i o způsob, jak rozvíjet lepší porozumění mezi evropskými a čínskými národy; zdůrazňuje, že rok cestovního ruchu EU-Čína 2018 probíhá souběžně s evropským rokem kulturního dědictví a že stále větší počet čínských turistů si vysoce cení kulturního bohatství Evropy;

14.  vyzývá členské státy EU, aby urychleně a se vší rozhodností přistoupily k posílení spolupráce a sjednocení postojů v otázce strategií vůči Číně, včetně fór OSN, s ohledem na to, že EU vůbec poprvé na zasedání Rady OSN pro lidská práva v červnu 2017 v Ženevě nedokázala přijmout stanovisko k situaci v oblasti lidských práv v Číně; důrazně doporučuje, aby při vyjednávání s Čínou využily evropskou kolektivní vyjednávací pozici, která je mnohem mocnější, a aby Evropa hájila své demokracie a tím lépe čelila systematickému úsilí Číny o ovlivňování jejích politiků a občanské společnosti, což činí s cílem utvářet názory, které jsou příznivější pro čínské strategické zájmy; v této souvislosti vyzývá větší členské státy, aby využily svůj politický a hospodářský význam vůči Číně na podporu zájmů EU; je znepokojen tím, že se Čína rovněž pokouší ovlivňovat vzdělávací a akademické instituce a jejich vzdělávací programy; navrhuje, aby členské státy podpořily vysoce kvalitní evropské skupiny odborníků na problematiku Číny s cílem zajistit dostupnost nezávislého odborného poradenství v oblasti strategických směrů a rozhodování;

15.  zdůrazňuje, že klíčovým prvkem vztahů EU s Čínou musí být prosazování lidských práv a právního státu; důrazně odsuzuje trvající pronásledování, svévolné zatýkání a stíhání ochránců lidských práv, právníků, novinářů, bloggerů, akademiků a obhájců pracovních práv a jejich rodin bez řádného procesu, a to včetně zahraničních státních příslušníků, ať už v pevninské Číně, nebo v zahraničí; zdůrazňuje, že dynamická občanská společnost a činnost ochránců lidských práv jsou klíčem k otevřené a prosperující společnosti; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU významně podpořila plné dodržování lidských práv v kontextu svých vztahů s Čínou a zaměřila se jak na bezprostřední výsledky, jako je ukončení pronásledování obhájců lidských práv, aktérů občanské společnosti a disidentů ze strany vlády a na ukončení jejich soudního obtěžování a zastrašování a na okamžité a bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů včetně občanů EU, a na střednědobé/dlouhodobé cíle, jako jsou právní a politické reformy v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, a aby vyvinula prováděla a neustále přizpůsobovala strategii na zviditelnění kroků EU na podporu lidských práv, včetně strategie komunikace s veřejností; trvá na tom, že diplomatům EU a členských států nesmí být bráněno nebo znemožňováno provádění zásad EU týkajících se obhájců lidských práv; zavazuje se k tomu, že EU musí stanovit jako prioritu poskytování ochrany a podpory ohroženým obhájcům lidských práv;

16.  vyzývá EU a členské státy, aby vedly ambicióznější, jednotnou a transparentní politiku s ohledem na lidská práva v Číně a ve velké míře konzultovaly občanskou společnost a zapojovaly ji, zejména před schůzemi na vysoké úrovni a dialogy o lidských právech; zdůrazňuje, že EU na 35. kole dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech zdůrazňovala zhoršující se situaci v oblasti občanských a politických práv v Číně, včetně omezení svobody projevu; vyzývá Čínu, aby přijala opatření ohledně otázek vznesených v rámci dialogu o lidských právech, a splnila tak své mezinárodní závazky, a aby dodržovala své vlastní ústavní záruky týkající se dodržování zásad právního státu; trvá na zachování pravidelného dialogu na vysoké úrovni orientovaného na výsledky a týkajícího se lidských práv; je znepokojen tím, že hodnocení dialogů o lidských právech s Čínou nebyla nikdy zveřejněna a nebyla k dispozici nezávislým skupinám z Číny; vyzývá EU, aby stanovila jasná kritéria pokroku, aby zajistila větší transparentnost a zapojila do diskuse nezávislé čínské hlasy; vyzývá EU a její členské státy, aby zveřejňovaly, shromažďovaly a řešily všechny formy obtěžování v oblasti víz (bezdůvodné případy opožděných či odepřených vydání víz a tlak čínských orgánů během žádostí o víza v podobě pohovorů s čínskými protějšky, kteří se odmítají identifikovat) týkající se studentů a pedagogů, novinářů nebo zástupců organizací občanské společnosti

17.  je vážně znepokojen zprávou UNFCCC z roku 2017, ve které se objevují zjištění, že se stupňují pokusy čínské vlády o zamítnutí či omezení přístupu zahraničních novinářů na rozsáhlé části území této země a zároveň narůstá uplatňování postupu pro obnovení víz za účelem nátlaku na nežádoucí zpravodaje a zpravodajské organizace; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby od čínských orgánů vyžadovaly dodržování zásady reciprocity v oblasti svobody tisku, a varuje před nátlakem, který zahraniční zpravodajové zažívají na domácí půdě, neboť čínští diplomaté se nezdráhají kritizovat práci těchto zpravodajů na ústředí daných sdělovacích prostředků;

18.  konstatuje, že ČLR, je druhým největším obchodním partnerem EU a že EU je největším obchodním partnerem ČLR; vyzdvihuje trvalý růst obchodu mezi nimi, ale domnívá se, že bilance obchodu se zbožím je vychýlená ve prospěch ČLR; vyzývá ke spolupracujícímu přístupu a konstruktivnímu postoji s cílem účinně řešit znepokojující otázky a využít velkého potenciálu obchodu mezi EU a ČLR; vyzývá Komisi, aby zesílila spolupráci a dialog s ČLR;

19.  bere na vědomí, že v rámci nedávných šetření se zjistilo, že od roku 2008 získala Čína v Evropě aktiva v hodnotě 318 miliard dolarů; poznamenává, že toto číslo nezahrnuje některé fúze, investice a společné podniky;

20.  konstatuje, že ČLR je přední globální hráč v oblasti obchodu a že její rozsáhlý trh by v podstatě mohl představovat dobrou příležitost pro EU a evropské podniky, zejména v souvislosti se současným globálním obchodem; připomíná, že čínské společnosti, včetně státních podniků, těží z široce otevřených trhů v EU; uznává pozoruhodné výsledky ČLR, které se za poslední čtyři desetiletí podařilo vyvést stovky milionů obyvatel z chudoby;

21.  konstatuje, že přímé zahraniční investice EU (PZI) v ČLR od roku 2012 neustále klesají, zejména v tradičním výrobním odvětví, zatímco současně rostou investice do služeb vyspělých technologií, veřejných služeb a zemědělských a stavebních služeb a zároveň v posledních letech exponenciálně rostly investice ČLR v EU; uznává, že ČLR se od roku 2016 stala v EU čistým investorem; bere na vědomí skutečnost, že v roce 2017 pocházelo 68 % čínských investic v Evropě od státních podniků; je znepokojen akvizicemi organizovanými státem, které by mohly bránit evropským strategickým zájmům, cílům v oblasti veřejné bezpečnosti, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti;

22.  vítá návrh Komise na vytvoření mechanismu kontroly PZI v oblastech bezpečnosti a veřejného pořádku, který představuje jedno z úsilí EU přizpůsobit se měnícímu se globálnímu prostředí, aniž by se konkrétně zaměřoval na některého z mezinárodních obchodních partnerů EU; upozorňuje na to, že tento mechanismus by neměl vést ke skrytému protekcionismu; vyzývá však k jeho urychlenému zavedení;

23.  vítá závazky prezidenta Si Ťin-pchinga více otevřít čínský trh zahraničním investorům a zlepšit investiční prostředí, dokončit revizi negativního seznamu zahraničních investic a zrušit omezení platná pro evropské společnosti, posílit ochranu práv duševního vlastnictví a zajistit rovné podmínky tím, že učiní trh ČLR transparentnější a lépe regulovaný; vyzývá ke splnění těchto závazků;

24.  znovu opakuje, že je důležité zastavit všechny diskriminační praktiky vůči zahraničním investorům; v této souvislosti připomíná, že takové reformy prospějí čínským i evropským podnikům, zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům;

25.  vyzývá Komisi, aby v rámci obchodních vztahů s Čínou prosazovala coby zlatý standard nové obecné nařízení Unie o ochraně osobních údajů; poukazuje na to, že je zapotřebí systematický dialog s Čínou a dalšími partnery WTO o regulatorních požadavcích, které souvisí s digitalizací našich hospodářství a jejím mnohostranným dopadem na: obchod, výrobní řetězce, přeshraniční digitální služby, trojrozměrný tisk, spotřební návyky, platby, daně, ochranu osobních dat, otázky týkající se duševního vlastnictví, poskytování a ochranu audiovizuálních služeb, sdělovací prostředky a mezilidské kontakty;

26.  vyzývá ČLR, aby urychlila proces přistoupení k Dohodě WTO o vládních zakázkách a podala nabídku k přistoupení tak, aby poskytla evropským podnikům přístup ke svému trhu, který bude rovnocenný přístupu, jakého již využívají čínské podniky v EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že čínský trh veřejných zakázek zůstává ve většině případů uzavřen pro zahraniční dodavatele, v důsledku čehož jsou evropské podniky vystaveny diskriminaci a nemají přístup k čínskému trhu; vyzývá ČLR, aby umožnila evropským podnikům a pracovníkům nediskriminační přístup k veřejným zakázkám; vyzývá Radu, aby urychleně přijala nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby byla ostražitá vůči zakázkám uděleným zahraničním podnikům podezřelým z dumpingových praktik a v případě nutnosti přijala patřičná opatření;

27.  vyzývá ke koordinované spolupráci s ČLR v oblasti iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ založené na reciprocitě, udržitelném rozvoji, řádné správě věcí veřejných a otevřených a transparentních pravidlech, zejména pokud jde o veřejné zakázky; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad tím, že memorandum o porozumění, které podepsaly Evropský investiční fond a čínský Silk Road Fund (Fond hedvábné stezky), a memorandum, jež podepsaly Evropská investiční banka, Asijská rozvojová banka, Asijská banka pro investice do infrastruktury, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Nová rozvojová banka a Světová banka, dosud nezlepšily podnikatelské prostředí pro evropské podniky a pracovníky; vyjadřuje politování nad tím, že chybí profesionální posouzení dopadu různých projektů, které se týkají pásu a stezky, na udržitelnost, a zdůrazňuje význam kvality investic, zejména pokud jde o pozitivní dopad na zaměstnanost, pracovní práva, výrobu šetrnou k životnímu prostředí a zmírňování změny klimatu, v souladu s mnohostrannou správou a mezinárodními normami;

28.  podporuje probíhající jednání o komplexní investiční dohodě mezi EU a ČLR, která byla zahájena v roce 2013, a vyzývá ČLR, aby se do tohoto procesu zapojila více; vyzývá obě strany, aby obnovily své snahy pokročit v jednáních, jejichž cílem je dosáhnout skutečně rovných podmínek pro evropské podniky a pracovníky, a zajistily reciprocitu v přístupu na trh a usilovaly o zavedení specifických ustanovení týkajících se malých a středních podniků a veřejných zakázek; mimoto vyzývá obě strany, aby využily příležitost, kterou nabízí investiční dohoda, ke zvýšení své spolupráce v oblasti environmentálních a pracovních práv a zahrnuly do textu kapitolu o udržitelném rozvoji;

29.  připomíná, že společnosti z EU čelí narůstajícímu počtu opatření omezujících přístup na trh v ČLR v důsledku povinností týkajících se společných podniků v některých průmyslových odvětvích a dalších diskriminačních technických požadavků, mimo jiné nucené lokalizace údajů a zpřístupnění zdrojového kódu, a regulačních pravidel pro zahraniční podnikatelské subjekty; vítá v tomto ohledu oznámení o řadě opatření na podporu větší otevřenosti a aktivního využití zahraničních investic, které vydala Státní rada Číny v roce 2017, ale vyjadřuje politování nad absencí harmonogramu pro dosahování jeho cílů; vyzývá proto čínské orgány, aby tyto závazky urychleně uskutečnily;

30.  vyzývá EU a její členské státy a Čínu, aby zesílily spolupráci s cílem vybudovat oběhová hospodářství, neboť tato naléhavá otázka se stala ještě očividnější poté, co se Čína legitimně rozhodla zakázat dovoz plastového odpadu z Evropy; vyzývá oba partnery, aby zesílily hospodářskou a technologickou spolupráci s cílem zabránit tomu, aby globální výrobní řetězce, obchod a doprava a služby cestovního ruchu způsobily neúnosné znečištění našich oceánů plastovým odpadem;

31.  vyzývá ČLR, aby se snažila zastávat zodpovědnou úlohu na celosvětové úrovni tím, že si bude plně vědoma odpovědnosti, která vyvstává z její hospodářské přítomnosti a výkonnosti ve třetích zemích a na světových trzích a že bude aktivně podporovat mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech a WTO; v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci je přesvědčen, že zvyšující se mezinárodní napětí by se mělo vyřešit prostřednictvím jednání, a zároveň znovu opakuje, že je třeba usilovat o mnohostranná řešení; v tomto ohledu vyzývá ke splnění povinností zakotvených v protokolu o přistoupení ČLR k WTO a k ochraně jejích operačních mechanismů; poukazuje na povinnosti týkající se oznamování a transparentnosti vyplývající z dohod WTO, pokud jde o subvence, a vyjadřuje obavy ohledně současných praktik přímého či nepřímého dotování čínských společností; vyzývá ke koordinaci společného úsilí a opatření k řešení a odstranění státem vyvolaných narušení trhu, která mají negativní dopad na světový obchod, s hlavními obchodními partnery EU;

32.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ČLR navzdory ukončení řízení o reformě evropské metodiky pro výpočet antidumpingových cel dosud nestáhla svou žalobu proti EU u odvolacího orgánu WTO;

33.  vyjadřuje obavy ohledně posilování celních opatření přijatých Čínou a Spojenými státy americkými;

34.  vyjadřuje znepokojení nad počtem omezení, jimž i nadále čelí evropské podniky v Číně, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, včetně katalogu zahraničních investic pro rok 2017 a negativního seznamu pro rok 2017 týkajícího se oblasti volného obchodu, a v odvětvích, na něž se vztahuje program „Vyrobeno v Číně 2025“; požaduje rychlé snížení těchto omezení s cílem plně využít potenciálu spolupráce a součinnosti mezi projekty průmyslu 4.0 v Evropě a strategií „Vyrobeno v Číně 2025“, s ohledem na nutnost restrukturalizovat naše výrobní odvětví směrem k inteligentní výrobě, včetně spolupráce na vypracování a vymezení příslušných průmyslových norem v mnohostranných fórech; připomíná význam snížení vládních dotací v ČLR;

35.  vyzývá ČLR, aby ukončila narůstající podmiňování přístupu na trh nucenými přenosy technologií, jak je uvedeno ve stanovisku o Číně obchodní komory Evropské unie za rok 2017;

36.  vyzývá k obnovení jednání o dohodě o environmentálních produktech na základě plodné spolupráce mezi EU a ČLR v boji proti změně klimatu a silného společného závazku týkajícího se provedení Pařížské dohody; zdůrazňuje obchodní potenciál technologické spolupráce v oblasti čistých technologií;

37.  ze znepokojením bere na vědomí závěry zprávy Komise o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, které považují ČLR za hlavní zdroj obav; připomíná, že je třeba zajistit ochranu pro evropskou znalostní ekonomiku; vyzývá ČLR k boji proti nezákonnému využívání evropských licencí čínskými společnostmi;

38.  vyzývá Komisi, aby zajistila přítomnost Evropské unie na veletrhu China International Import Expo, který se bude konat v listopadu 2018 v Šanghaji, a poskytla především malým a středním podnikům příležitost k prezentaci jejich práce; vyzývá Komisi, aby oslovila obchodní komory především v členských státech, které jsou v současnosti méně zapojeny do obchodu s Čínou, a propagovala tuto příležitost;

39.  vyjadřuje obavy o státních opatřeních ČLR, která způsobila narušení trhu, včetně nadměrné průmyslové kapacity v odvětvích surovin, jako jsou mimo jiné ocel a hliník; připomíná závazky přijaté na prvním ministerském zasedání globálního fóra pro řešení nadbytečné kapacity v ocelářství v roce 2017, tedy aby nebyly poskytovány dotace narušující trh, ale vyjadřuje politování nad skutečností, že čínská delegace nedodala údaje týkající se kapacity; vyzývá ČLR, aby splnila svůj závazek a do června 2018 zjistila a zveřejnila údaje o svých dotacích a podpůrných opatřeních pro odvětví oceli a hliníku; uznává spojitost mezi globální nadměrnou průmyslovou kapacitou a nárůstem protekcionistických obchodních opatření a nadále naléhavě vyzývá k vícestranné spolupráci s cílem řešit strukturální problémy vedoucí k nadměrné kapacitě; vítá navrhované trojstranné opatření USA, Japonska a EU na úrovni WTO;

40.  zdůrazňuje význam ambiciózní dohody mezi EU a ČLR o zeměpisných označeních na základě nejvyšších mezinárodních norem a vítá společné prohlášení EU a ČLR z roku 2017 týkající se seznamu 200 čínských a evropských zeměpisných označení, jejichž ochrana bude předmětem jednání; domnívá se však, že s ohledem na to, že jednání byla zahájena v roce 2010, je tento seznam velmi skromným výsledkem, a vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v tomto směru; vyzývá ke včasnému uzavření jednání a naléhavě žádá obě strany, aby zvážily nadcházející summit EU-ČLR jako dobrou příležitost dosáhnout v této oblasti významného pokroku; připomíná, že je nutné dále spolupracovat v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, aby se snížila zátěž pro vývozce z EU;

41.  vítá rozhodnutí Číny odložit o jeden rok zavedení nových certifikací pro dovezené potraviny a nápoje, které by dramaticky snížily dovoz potravin z EU; vítá rovněž odklad zavedení nových norem pro elektromobily a požaduje zásadní dialog o těchto iniciativách a jejich zvýšenou koordinaci;

42.  doporučuje, aby EU a čínská vláda zahájily společnou iniciativu ve skupině G20 s cílem vytvořit globální fórum pro nadbytečnou kapacitu hliníku, které by mělo mandát zabývat se celým hodnotovým řetězcem odvětví výroby bauxitu, oxidu hlinitého a hliníku, včetně cen surovin a environmentálních hledisek;

43.  vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala čínská opatření narušující obchod, která mají dopad na postavení společností z EU na světových trzích, a aby přijala vhodná opatření ve WTO a dalších fórech, mimo jiné pomocí řešení sporů;

44.  poznamenává, že se připravuje nový čínský právní předpis o zahraničních investicích; naléhavě vyzývá odpovědné čínské strany, aby usilovaly o transparentnost, odpovědnost, předvídatelnost a právní jistotu a zohlednily při tom návrhy a očekávání současného dialogu mezi EU a Čínou o obchodních a investičních vztazích;

45.  vyjadřuje obavy ohledně nových právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti, které mimo jiné zavádí nové regulační překážky pro zahraniční společnosti, jež prodávají vybavení pro telekomunikaci a informační technologie a poskytují služby v této oblasti; vyjadřuje politování nad skutečností, že tato nedávno přijatá opatření, spolu se zakládáním organizací Komunistické strany Číny v rámci soukromých firem, a to i zahraničních, a opatření, jako jsou právní předpisy týkající se nevládních organizací, činí celkové podnikatelské prostředí v ČLR méně příznivé pro zahraniční a soukromé hospodářské subjekty;

46.  konstatuje, že v roce 2016 překonal čínský bankovní systém bankovní systém eurozóny a stal se největším na světě; vyzývá ČLR, aby umožnila zahraničním bankovním společnostem účastnit se hospodářské soutěže na stejné úrovni s domácími institucemi a aby spolupracovala s EU v oblasti finanční regulace; vítá rozhodnutí ČLR snížit celní sazby u 187 spotřebních výrobků a odstranit limity pro podíl zahraničních vlastníků u bank;

47.  připomíná svou zprávu z roku 2015 o vztazích mezi EU a ČLR, ve které vyzval k zahájení jednání o bilaterální investiční dohodě s Tchaj-wanem; připomíná, že Komise několikrát ohlásila zahájení jednání o investicích s Hongkongem a Tchaj-wanem, ale považuje za politováníhodné, že dosud nebylo žádné jednání zahájeno; připomíná svou podporu bilaterální investiční dohody s Tchaj-wanem a Hongkongem; uznává, že oba partneři by také mohli fungovat jako odrazový můstek pro podniky EU na pevninské Číně;

48.  vyzývá Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a při konzultaci s Parlamentem vypracovala jednotný evropský postoj a společnou ekonomickou strategii vůči ČLR; vyzývá členské státy, aby tuto strategii důsledně dodržovaly;

49.  zdůrazňuje možné důsledky navrhovaného systému sociálního kreditu pro podnikatelské prostředí a vyzývá k tomu, aby byl proveden transparentním, spravedlivým a nestranným způsobem;

50.  vítá legislativní pokrok v EU týkající se nařízení (EU) 2017/821 o povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a podobné právní předpisy týkající se konfliktních minerálů v Číně, které mají za cíl zajistit, aby obchod s těmito minerály nesloužil k financování ozbrojeného konfliktu; zdůrazňuje, že je nutné zabránit tomu, aby byly konfliktní minerály zpracovávány do našich mobilních telefonů, aut a šperků; vyzývá Komisi i čínskou vládu, aby ustavily strukturovanou spolupráci s cílem podpořit zavedení nových právních předpisů a účinně bránit světovým a čínským hutím a rafineriím a hutím a rafineriím z EU, aby využívaly konfliktní minerály, chránit horníky, včetně dětí, před zneužíváním a požadovat po společnostech z EU a Číny, aby zajistily, že budou tyto minerály a kovy dovážet pouze z odpovědných zdrojů;

51.  bere na vědomí, že na 19. Sjezdu strany konaném v říjnu 2017 a na posledním zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců upevnil generální tajemník a prezident Si Ťin-pching svoji mocenskou pozici ve straně, čímž si připravil půdu pro neomezené prodloužení svého mandátu, a zvýšil kontrolu stranických orgánů nad státním aparátem a hospodářstvím, včetně zřízení stranických buněk v zahraničních podnicích; bere na vědomí, že příslušná přestavba politického systému v Čínské lidové republice je provázena dalším posunem politického důrazu na politiku založenou na přísném dohledu ve všech oblastech;

52.  zdůrazňuje, že vytvoření Státní kontrolní komise, jejíž právní postavení je stejné jako postavení soudů a státního zástupce, je razantním krokem vedoucím k prolínání funkcí strany a státu, neboť se tak zřizuje státní kontrolní orgán, který přijímá pokyny od ústřední komise strany pro inspekci disciplíny a sdílí s ní kanceláře a personál; je znepokojen rozsáhlými důsledky tohoto rozšíření stranického dohledu na velký počet osob; znamená to totiž, že se protikorupční kampaň čínské komunistické strany totiž může rozšířit na stíhání nejen členů strany, ale také všech státních úředníků, počínaje manažery státních společností až po univerzitní profesory a ředitele vesnických škol;

53.  konstatuje, že zatímco je systém sociálního kreditu stále ve fázi příprav, „černá listina“ nevyhovujících fyzických či právnických osob, stejně jako „červená listina“ nadstandardně vyhovujících jedinců a společností, tvoří základ současné fáze jeho provádění, přičemž hlavní pozornost je věnována trestům pro provinilce z „černé listiny“ a odměnám pro ty, kteří jsou na „červené listině“; konstatuje, že na začátku roku 2017 Nejvyšší lidový soud Číny konstatoval, že více než šesti milionům čínských státních příslušníků bylo zakázáno létat kvůli sociálním přečinům; důrazně vyslovuje svůj nesouhlas s tím, aby veřejné pranýřování osob na „černé listině“ tvořilo nedílnou součást systému sociálního kreditu; zdůrazňuje, že je důležité a nezbytné vést dialog mezi orgány EU a jejich čínskými protějšky o všech závažných společenských důsledcích současného centrálního plánování a místních experimentů v rámci systému sociálního kreditu;

54.  vyjadřuje znepokojení nad čínskými systémy hromadného sledování kybernetického prostoru a vyzývá k přijetí nařízení o vynutitelných právech na soukromí; odsuzuje probíhající zákroky proti svobodě na internetu ze strany čínských orgánů, zejména pak proti svobodě navštěvovat zahraniční webové stránky, a vyjadřuje politování nad politikou autocenzury, kterou uplatňují některé západní společnosti působící v Číně; připomíná, že v Číně je blokováno osm z 25 celosvětově neoblíbenějších webových stránek, včetně webových stránek velkých podniků působících v oblasti IT;

55.  připomíná prohlášení Si Ťin-pchinga o klíčovém významu „dlouhodobé stability“ v Sin-ťiangu pro úspěch iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“, což mělo za následek intenzifikaci dlouholetých strategií kontroly a jejich posílení řadou technologických inovací a rychlým nárůstem výdajů na domácí bezpečnost a používání protiteroristických opatření k trestnímu stíhání disentu a disidentů prostřednictvím uplatnění široké definice terorismu; je znepokojen tím, že stát provádí opatření s cílem zajistit „komplexní dohled“ nad regionem prostřednictvím instalování čínské obdoby systému elektronického sledování „Skynet“ v hlavních městských oblastech, instalací sledování pomocí GPS do všech motorových vozidel, používání scannerů umožňujících rozpoznávání tváří na kontrolních stanovištích a na železničních nádražích a čerpacích stanicích a prostřednictvím úsilí sin-ťiangské policie v oblasti shromažďování vzorků krve s cílem dále rozšiřovat čínskou databázi DNA; vyjadřuje své nejhlubší znepokojení nad vysláním tisíců Ujgurů a etnických Kazachů do politických „převýchovných táborů“ na základě analýzy dat získaných pomocí systému „policejní kontroly na základě predikce“, mimo jiné i z důvodu předchozí cesty do zahraničí nebo proto, že jsou tyto osoby považovány za příliš hluboce věřící; soudí, že prohlášení Si Ťin-pchinga, že iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“ „pomůže lidem na celém světě“, neboť bude vycházet z „ducha hedvábné stezky (...) míru a spolupráce, otevřenosti a začleňování“, se naprosto neslučuje s realitou, jíž čelí Ujgurové a etničtí Kazachové v Sin-ťiangu; vybízí čínské orgány, aby osvobodily osoby, které jsou údajně zadržovány za své přesvědčení nebo kulturní zvyklosti a identitu;

56.  zdůrazňuje, že institucionální a finanční posilování čínské diplomacie odráží skutečnost, že Si Ťin-pching přikládá velký význam oblasti zahraniční politiky jako součást své vize, podle níž se má Čína do roku 2049 stát globální mocností; konstatuje, že přenesení odpovědností v případě zahraničních věcí, k němuž došlo během posledního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, dokazuje rostoucí úlohu zahraniční politiky v rozhodovacím procesu strany; zdůrazňuje skutečnost, že zřízení Státní agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci ukazuje, jak velký význam Si Ťin-pchingovo vedení přikládá posílení vlastních celosvětových bezpečnostních zájmů prostřednictvím ekonomických prostředků, například prostřednictvím „lépe sloužící“ iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“; dochází proto k závěru, že v nadcházejících pěti letech se bude v zahraničí čím dál více projevovat přítomnost a angažovanost Číny prostřednictvím diplomatických a ekonomických iniciativ, na něž musejí EU a její členské státy najít společné odpovědi a strategie;

57.  zdůrazňuje význam zajištění míru a bezpečnosti v Jihočínském a Východočínském moři v zájmu stability v této oblasti; podtrhuje význam zajištění svobody a bezpečnosti plavby v regionu pro mnohé asijské a evropské státy; konstatuje, že mezi stavby dokončené v průběhu loňského roku na zemi na Spratlyových i Paracelských ostrovech v Jihočínském moři patří velké hangáry spolu s tříkilometrovými startovacími drahami, vyztuženými kryty pro platformy pro odpalování střel, velká podzemní skladiště, řada administrativních budov, vojenské rušičky, velké sítě o vysoké frekvenci a radar s dosahem za horizont a spektrum čidel a že tato skutečnost svědčí o fázi konsolidace a dalšího budování dalekosáhlých schopností ve vojenské oblasti a v oblasti dohledu, zatímco další militarizace ostrovů prostřednictvím rozmísťování ještě pokročilejších vojenských platforem nemusí být vyloučena jako možná odveta za nedávné právní kroky nebo za rozšířenou mezinárodní námořní přítomnost; vyzývá Čínu a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), aby urychlily konzultace o kodexu chování pro mírové řešení sporů a neshod v této oblasti; trvá na tom, že by tato otázka měla být vyřešena v souladu s mezinárodním právem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS); podtrhuje, že EU a její členské státy jako smluvní strany UNCLOS uznávají rozhodnutí arbitrážního soudu; opakuje svou výzvu Číně, aby přijala rozhodnutí soudu; zdůrazňuje, že EU by ráda zachovala mezinárodní pořádek založený na zásadách právního státu;

58.  je silně znepokojen stále menším prostorem pro občanskou společnost od nástupu Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012, zejména pak s ohledem na zákon o správě zámořských nevládních organizací, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017 a který vystavil všechny zahraniční nevládní organizace, včetně skupin odborníků a akademických institucí, zvýšené administrativní zátěži a ekonomickému tlaku a důsledné kontrole ze strany kontrolního oddělení přidruženého k ministerstvu pro veřejnou bezpečnost, což má silně negativní dopady na jejich provoz a financování; očekává, že evropské nevládní organizace se budou v Číně těšit týmž svobodám, které čínské nevládní organizace požívají v EU; vyzývá čínské orgány, aby zrušily omezující právní předpisy, jako je zákon o správě zámořských nevládních organizací, který je neslučitelný s právem na svobodu sdružování, přesvědčení a projevu;

59.  trvá na tom, že čínské orgány musí zaručit, aby bylo se všemi zadrženými osobami zacházeno v souladu s mezinárodními normami a byl jim poskytnut přístup k právnímu poradenství a lékařské péči, a to v souladu se Souhrnem zásad OSN na ochranu všech zadržovaných či vězněných osob;

60.  vybízí Čínu - vzhledem k tomu, že se blíží 20. výročí dne, kdy Čína podepsala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech -, aby jej též ratifikovala a aby zajistila jeho plné provedení, mimo jiné i tím, že ukončí veškeré postupy špatného zacházení, a tím, že přijme nezbytné právní předpisy;

61.  odsuzuje využívání trestu smrti a připomíná, že Čína popravila více lidí než všechny ostatní země dohromady a v roce 2016 země vynesla asi 2 000 rozsudků smrti; naléhavě vyzývá Čínu, aby objasnila míru poprav v zemi a zajistila transparentnost soudnictví; vyzývá EU, aby posílila své diplomatické úsilí a požadovala dodržování lidských práv a zrušení trestu smrti;

62.  je velmi znepokojen tím, že hlavním výsledkem nových předpisů v oblasti náboženství bude určité „onálepkování“ všech náboženství a nenáboženských etických sdružení, ať už povolených či nepovolených, ze strany čínské vlády; zdůrazňuje skutečnost, že se v Číně vyskytuje mnoho kongregací domácích církví, které se z teologických důvodů odmítají připojit ke stranicko-státnímu „Výboru vlasteneckého hnutí trojí soběstačnosti“ (Three-Self Patriotic Movement Committee) a Křesťanské radě; vyzývá čínskou vládu, aby tomuto velkému počtu domácích církví, jež se hodlají zaregistrovat, umožnila toto učinit přímo na vládním oddělení pro občanské záležitosti, aby jejich práva a zájmy byly chráněny jakožto práva sociální organizace;

63.  naléhavě vyzývá Čínu, aby přehodnotila svoji politiku vůči Tibetu; vyzývá Čínu, aby přezkoumala a změnila zákony, nařízení a opatření, která byla přijata v uplynulých letech a která značně omezují výkon občanských a politických práv Tibeťanů, včetně jejich svobody projevu a svobody vyznání; naléhavě vybízí čínské vedení, aby provádělo rozvojové a environmentální politiky, které uznávají hospodářská, sociální a kulturní práva Tibeťanů a začleňují místní obyvatele, a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů; vyzývá čínskou vládu, aby prošetřila pokračující případy násilných zmizení, mučení a fyzického zneužívání Tibeťanů a aby respektovala jejich právo na svobodu sdružování, pokojného shromažďování, svobody vyznání a přesvědčení v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že úpadek lidských práv v Tibetu musí být systematicky nastolován na každém summitu EU a Číny; vyzývá k obnovení konstruktivního a mírového dialogu mezi čínskými orgány a zástupci tibetského lidu; naléhavě vyzývá Čínu, aby diplomatům, novinářům a občanům EU poskytla neomezený přístup na území Tibetu výměnou za volný a otevřený přístup na veškerá území členských států EU, který využívají čínští turisté; vyzývá čínské orgány, aby umožnily Tibeťanům v Tibetu svobodně cestovat a aby respektovaly jejich právo na svobodu pohybu; vyzývá čínské orgány, aby umožnily nezávislým pozorovatelům, včetně vysokého komisaře Organizace spojených národů pro lidská práva, přístup do Tibetu; naléhavě vyzývá orgány EU, aby se vážně zabývaly otázkou přístupu na území Tibetu při jednáních o dohodě o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Čínou;

64.  konstatuje, že výroční zpráva za rok 2017 o zvláštní administrativní oblasti Hongkong, kterou předložila vysoká představitelka Unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, dochází k závěru, že navzdory určitým výzvám fungovala zásada „jedna země, dva systémy“ celkově dobře, že se i nadále uplatňovaly zásady právního státu a že obecně byla respektována svoboda projevu a informací, ale v této zprávě se uvádí i znepokojení nad postupným porušováním zásady „jedna země, dva systémy“, což vyvolává oprávněné otázky ohledně jejího provádění a vysoké míry autonomie Hongkongu v dlouhodobém horizontu; zdůrazňuje, že výroční zpráva upozorňuje na výraznější projev dvou negativních tendencí ohledně svobody projevu a svobody informací, konkrétně na autocenzuru ve zpravodajství o domácím a zahraničním politickém vývoji Číny a na tlak na novináře; plně podporuje, aby EU vybídla Zvláštní administrativní oblast Hongkong a orgány ústřední vlády, aby obnovily úsilí o volební reformu v souladu se Základním zákonem s cílem dosáhnout dohody na takovém volebním systému, který je demokratický, spravedlivý, otevřený a transparentní; zdůrazňuje, že lidé v Hongkongu mají oprávněný nárok na to, aby se i nadále spoléhali na důvěryhodné soudnictví, uplatňování zásad právního státu a nízkou úroveň korupce, transparentnost, lidská práva, svobodu přesvědčení a vysoké standardy veřejného zdraví a bezpečnosti; zdůrazňuje, že plné respektování autonomie Hongkongu by mohlo posloužit jako vzor pro radikální demokratické reformy v Číně a pro postupnou liberalizaci a otevření čínské společnosti;

65.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily vše pro to, aby se Čínská lidová republika zdržela dalších vojenských provokací vůči Tchaj-wanu a ohrožování míru a stability v oblasti Tchajwanského průlivu; zdůrazňuje, že veškeré spory v rámci Tchajwanského průlivu by se měly řešit mírovými prostředky na základě mezinárodního práva; vyjadřuje znepokojení nad jednostranným rozhodnutím Číny začít používat nové letové trasy nad Tchajwanským průlivem; vyzývá k obnovení oficiálních rozhovorů mezi Pekingem a Tchaj-pejí; znovu vyjadřuje svoji stálou podporu řádné účasti Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích, jako jsou Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), trvalé vyloučení Tchaj-wanu z těchto organizací totiž není v souladu se zájmy EU;

66.  připomíná, že Čína jako největší obchodní partner a hlavní zdroj potravin a energie pro Severní Koreu plní spolu s mezinárodním společenstvím i nadále užitečnou úlohu v boji proti provokacím Severní Koreje, které ohrožují celý svět; vítá proto nedávný příklon Číny k tomu, že bude dodržovat některé mezinárodní sankce proti Pchjongjangu včetně pozastavení dovozu uhlí ze Severní Koreje a omezení finančních aktivit osob a podniků ze Severní Koreje a omezení obchodu s textilními výrobky a mořskými plody; vítá rovněž úsilí Pekingu o navázání dialogu s Pchojngjangem; naléhavě vyzývá EU, aby vystupovala vůči Číně jednotně s cílem hrát konstruktivní úlohu při podpoře nadcházejícího summitu obou Korejí, jakož i při summitu Severní Koreje a Spojených států, s cílem aktivně pomoci s ověřitelnou denuklearizací Severní Koreje a nastolením trvalého míru na Korejském poloostrově;

67.  oceňuje Čínu za to, že dodržuje sankce uvalené na Severní Koreu; vyzývá Čínu, aby konstruktivně přispěla k řešení situace na Korejském poloostrově a aby i nadále uplatňovala sankce uvalené na Severní Koreu, dokud nebude dosaženo významného pokroku v tom, že se Severní Korea vzdá jaderných zbraní, změní svou rétoriku vůči Jižní Koreji a Japonsku a začne dodržovat lidská práva;

68.  zdůrazňuje význam úsilí Číny o dosažení míru, bezpečnosti a stability na Korejském poloostrově;

69.  vítá příspěvek Číny k udržování míru ze strany Organizace spojených národů a Africké unie; připomíná, že cílem EU je posílit spolupráci s Čínou v oblasti zahraniční politiky a bezpečnostních otázek tím, že podpoří Čínu k mobilizaci jejích diplomatických a jiných zdrojů na podporu mezinárodní bezpečnosti, a k tomu, aby přispěla k míru a bezpečnosti v sousedství EU, které budou vycházet z mezinárodního práva; konstatuje, že spolupráce s Čínou v oblasti otázek týkajících se kontroly vývozu, odzbrojení a nešíření zbraní a denuklearizace na Korejském poloostrově je nezbytná k zajištění stability ve východoasijském regionu;

70.  vítá cíl Číny vyvinout se do podoby udržitelného hospodářství; zdůrazňuje, že EU může podpořit program čínských hospodářských reforem svým know-how; zdůrazňuje, že Čína je klíčovým partnerem pro EU, pokud jde o boj proti změně klimatu a globální výzvy v oblasti životního prostředí; usiluje o spolupráci s Čínou na urychlení provádění Pařížské dohody o klimatu;

71.  vítá reformy, které Čína uskutečnila od zahájení svého přístupu „ekologické civilizace“; považuje zvláštní status poskytnutý environmentálním nevládním organizacím u soudů, audity environmentálního dopadu činnosti úředníků a vysoké investice do elektromobility a čisté energie za reformy jdoucí správným směrem;

72.  vítá akční plán Číny z roku 2016 k řešení antimikrobiální rezistence; poukazuje na význam spolupráce mezi Čínou, která je odpovědná za polovinu světové roční spotřeby antimikrobiálních léků, a EU v boji proti této globální hrozbě; trvá na tom, že do dvoustranných obchodních dohod mezi EU a Čínou by se měla začlenit ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat;

73.  bere na vědomí rozhodnutí Číny zakázat dovoz tuhého odpadu, které poukazuje na význam procesu navrhování, výroby, oprav, opětovného používání a recyklace produktů, se zvláštním důrazem na výrobu a využívání plastů; připomíná nedávnou snahu Číny zakázat vývoz prvků vzácných zemin a žádá Komisi, aby při stanovování priorit v politikách EU zohlednila vzájemnou závislost světových hospodářství;

74.  domnívá se, že existuje prostor pro spolupráci mezi EU a sdružením ASEAN, zájem na této spolupráci a její potřeba, aby bylo možné vybudovat společnou ekonomickou strategii zaměřenou na oběhové hospodářství; má za to, že Čína by mohla při prosazování této iniciativy v rámci ASEAN hrát klíčovou úlohu;

75.  zastává názor, že Čína a Evropská unie budou mít z prosazování udržitelnosti ve svém hospodářství a z rozvoje udržitelného oběhového biohospodářství v mnoha odvětvích prospěch;

76.  vítá dohodu o rozšíření spolupráce v oblasti výzkumu a inovací týkajících se hlavních iniciativ, jako je potravinářství, zemědělství a biotechnologie, životní prostředí a udržitelná urbanizace, povrchová doprava, bezpečnější a ekologičtější letectví a biotechnologie na ochranu životního prostředí a lidského zdraví, které byly dohodnuty v průběhu 3. dialogu o spolupráci v oblasti inovací, jenž proběhl mezi EU a Čínou v červnu 2017, a odpovídající plán spolupráce v oblasti vědy a techniky mezi EU a Čínou z října 2017; vyzývá EU a Čínu, aby v této snaze pokračovaly a zavedly výsledky výzkumu a vývoje do praxe;

77.  zdůrazňuje, že EU i Čína jsou silně závislé na fosilních palivech a společně tvoří přibližně třetinu celkové světové spotřeby, což staví Čínu do čela žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO), pokud jde o smrtelné znečištění vnějšího ovzduší; zdůrazňuje, že intenzivnější obchodování s produkty v rámci biohospodářství, které jsou vyrobeny z obnovitelných materiálů, může být důležitým prvkem, který by pomohl omezit závislost čínské a unijní ekonomiky na fosilních palivech; vyzývá EU a Čínu, aby prohlubovaly své vztahy v dalších oblastech omezování emisí skleníkových plynů, jako je elektromobilita, obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, pokračovaly v uplatňování Plánu EU a Číny pro spolupráci v oblasti energetiky po roce 2020 a rozšířily jej a aby zintenzivnily společné snahy týkající se vypracování nástrojů k ekologicky zaměřenému financování, zejména k financování opatření v oblasti zmírňování změny klimatu; vyzývá Čínu a EU, aby prozkoumaly možnost vybudování a zapojili se do urychleného naplánování a zavedení přeshraničního elektrického vedení, které by využívalo technologii stejnosměrného proudu o vysokém napětí, tak aby byly obnovitelné zdroje energie přístupnější;

78.  vyzývá EU a Čínu, aby pokračovaly ve svém partnerství v oblasti udržitelné urbanizace, mj. v oblasti, jako je čistá doprava, zlepšování kvality ovzduší, oběhové hospodářství a ecodesign; vzhledem k tomu, že více než 90 % měst nesplňuje čínskou normu týkající se koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, která hovoří o 2,5 ppm, a že v Číně každý rok umírá více než milion osob na onemocnění spojená se znečištěním ovzduší, poukazuje na nutnost dalších opatření na ochranu životního prostředí;

79.  zdůrazňuje vzájemný zájem EU a Číny na podpoře nízkouhlíkového rozvoje a řešení emisí skleníkových plynů na transparentních, veřejných a dobře regulovaných trzích s energií; domnívá se, že strategické partnerství mezi EU a Čínou je nezbytnou podmínkou uplatňování Pařížské dohody a účinného boje proti změně klimatu; vyzývá EU a Čínu, aby využily svou politickou váhu k zajištění urychleného uplatňování Pařížské dohody, Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, a naléhavě požaduje, aby konference stran UNFCCC a vysoké politické fórum OSN proběhly v duchu vzájemné spolupráce; vyzývá obě tyto strany, aby společné prohlášení o opatřeních v oblasti klimatu přijaly včas a ukázaly tím své společné odhodlání důrazně uplatňovat Pařížskou dohodu a zajistit svou aktivní účast v dialogu v Talanoa v roce 2018 a na COP24; vybízí obě strany, aby v rámci mezinárodních jednání převzaly odpovědnou úlohu tím, že by přispěly k cíli, kterým je omezit oteplování Země na základě své politiky v oblasti klimatu, a poskytnout finanční příspěvek, aby bylo možné dosáhnout cíle, kterým je poskytovat na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně do roku 2020 100 miliard USD ročně;

80.  vítá, že v prosinci 2017 byl v Číně zaveden celostátní systém obchodování s emisemi; bere na vědomí úspěšnou spolupráci v průběhu fáze příprav mezi Čínou a EU, která umožnila zavedení tohoto systému; uznává ochotu čínského vedení snížit emise skleníkových plynů a netrpělivě očekává výsledky probíhající činnosti zaměřené na jeho sledování, podávání zpráv a ověřování, která má zásadní význam pro správné fungování tohoto systému, zdůrazňuje důležitost kroků v oblasti změny klimatu týkající se celého hospodářství a vítá záměr rozšířit jeho oblast působnosti na průmyslová odvětví a na zlepšení obchodních ustanovení tohoto systému; vyzývá EU a Čínu, aby pokračovaly ve vzájemném partnerství na projektu spolupráce pro rozvoj čínského trhu s uhlíkem, aby se tento trh stal účinným nástrojem vytvářejícím smysluplné pobídky pro snižování emisí a dalšímu sladění se systémem EU pro obchodování s emisemi; vyzývá obě strany, aby na základě vlastních odborných a jiných zkušeností a výměny osvědčených postupů a také zapojením do snah o spolupráci mezi stávajícími trhy s uhlíkem dále prosazovaly mechanismy oceňování uhlíku v dalších zemích a regionech, s cílem pracovat na globálních rovných podmínkách;

81.  doufá, že Čína oddělí hospodářský růst od ničení životního prostředí tím, že do svých stávajících globálních strategií začlení ochranu biologické rozmanitosti, čímž se usnadní splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, a že bude účinně prosazovat zákaz obchodování se slonovinou; vyslovuje uznání činnosti dvoustranného koordinačního mechanismu mezi EU a Čínou pro prosazování práva týkajícího se lesnictví a řízení (FLEG) při celosvětovém řešení problematiky nezákonné těžby dřeva; naléhavě však Čínu žádá, aby vyšetřila významný nezdokumentovaný obchod dřevem mezi signatářskými státy dobrovolné partnerské dohody v rámci mechanismu FLEGT a Čínou;

82.  doporučuje přijetí povinných čínských politických pokynů týkajících se odpovědného investování do oblasti lesnictví v zahraničí, které by měly být společně prosazovány v dodavatelských zemích, v jejichž rámci by se čínské společnosti zapojily do boje proti obchodu s nezákonně vytěženým dřevem;

83.  s potěšením konstatuje, že Čína a EU uzavřely memorandum o porozumění týkající se vodohospodářské politiky, jehož cílem je prohloubení dialogu v oblasti rozvoje a uplatňování právních předpisů na ochranu vodohospodářských zdrojů; vyjadřuje svou plnou podporu prohlášení z Turku ze září 2017, které podepsala EU a Čína a v němž se uvádí, že v rámci správně řízeného vodohospodářství je nutné dát přednost ekologii a ekologickému rozvoji a zajistit přední postavení ochrany vodních zdrojů a obnovení vodního ekosystému; zdůrazňuje, že memorandum o porozumění o vytvoření dialogu v oblasti vodohospodářské politiky mezi Čínou a EU je nejen obohacením strategického partnerství mezi Čínou a EU, ale udává také směr, rozsah a metodologii této spolupráce a uvádí příslušná finanční ujednání;

84.  je si vědom klíčové úlohy projektu spolupráce mezi evropskými a čínskými organizacemi financovaného Evropskou komisí, který byl zaveden v letech 2014–2017 pod záštitou Nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, při posuzování norem a ujednání v oblasti zvládání nouzových radiologických a jaderných situací v Číně a při rozšiřování kapacity čínského výzkumného ústavu pro jaderné energetické technologie v oblasti pokynů pro řešení závažných nehod;

85.  vybízí čínské a evropské investory, aby přijaly dokonalejší celosvětové normy sociální a ekologické odpovědnosti a zdokonalily bezpečnostní normy svého těžebního průmyslu na celém světě; znovu opakuje, že s ohledem na jednání o Komplexní investiční dohodě s Čínou musí Evropská unie podpořit iniciativy zaměřené na udržitelný rozvoj tím, že bude prosazovat odpovědné investice a základní ekologické a pracovní normy; vyzývá čínské a evropské orgány, aby zavedly pobídky, které by čínské a evropské těžební podniky přiměly k tomu, aby svou činnost v rozvojových zemích provozovaly v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a které by podpořily investice do budování kapacit pro předávání poznatků a technologií a do náboru pracovníků na daném místě;

86.  s potěšením konstatuje, že Čína v rámci jednání na vysoké úrovni Jedna planeta, které proběhlo v prosinci 2017, prohlásila, že zajistí, aby byl vliv společností v Číně a čínských investic v zahraničí transparentnější; je znepokojen tím, že infrastrukturní projekty, jako je iniciativa „Jeden pás, jedna cesta“, by mohly mít negativní dopad na životní prostředí a klima a vést k vyšší spotřebě fosilních paliv v jiných zemích, které jsou do budování dané infrastruktury zapojeny nebo kterých se tyto projekty týkají; vyzývá orgány EU a členské státy, aby prováděly posuzování dopadu infrastrukturních projektů na životní prostředí a aby do všech projektů spolupráce v rámci iniciativy OBOR začlenily doložku týkající se jejich udržitelnosti; trvá na vytvoření společného výboru společný výbor, který by se skládal ze zemí zapojených do těchto projektů a ze třetích stran a který by sledoval jejich vliv na životní prostředí a klima; vítá iniciativu Komise a ESVČ, kterou je vypracování strategie pro propojení EU a Asie v první polovině roku 2018; trvá na tom, že tato strategie by měla zahrnovat jednoznačný závazek k zajištění udržitelnosti, ochrany životního prostředí a opatření na boj proti změně klimatu;

87.  vítá pokrok, kterého Čína dosáhla, pokud jde o normy v oblasti bezpečnosti potravin, hlavních prvků na ochranu čínských spotřebitelů a zabránění potravinových podvodů; poukazuje na to, že silnější postavení spotřebitelů je důležitým krokem v rámci rozvoje spotřebitelské kultury v Číně;

88.  vybízí čínskou a evropskou policii a orgány na prosazování práva, aby přijaly společná opatření ke kontrole vývozu zakázaných drog a vyměňovaly si zpravodajské informace o pašování drog, pomocí nichž by bylo možné zjistit příslušné osoby a trestné sítě; konstatuje, že podle studie nazvané „Evropská zpráva o problematice drog – trendy a vývoj“ za rok 2017, kterou zveřejnilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), značná část dodávek nových psychotropních látek v Evropě pochází z Číny, kde nové látky vyrábějí v obrovském množství chemické a farmaceutické společnosti v Číně, odkud jsou posílány do Evropy, kde jsou zpracovávány na produkty, zabaleny a prodány;

89.  je si vědom toho, že v reakci na sucho a další přírodní katastrofy došlo k migraci rodin a jednotlivců a že v důsledku toho čínské orgány naplánovaly několik rozsáhlých projektů na jejich přesídlení; je znepokojen zprávami z regionu Ning-sia, které poukazují na celou řadu problémů s novými městy a na represálie vůči osobám, které se odmítly přestěhovat; vyjadřuje své obavy ohledně zadržování, stíhání a odsouzení ochránců životního prostředí a toho, že zaregistrované tuzemské nevládní organizace na ochranu životního prostředí čelí ze strany čínských orgánů dohledu rostoucí kontrole;

90.  žádá Čínu, aby dále rozšířila svou snahu o prosazování práva s cílem ukončit nezákonný rybolov, jelikož čínské rybářské lodě i nadále pytlačí v cizích vodách, mj. ve Žlutém moři, Východočínském moři, Jihočínském moři, Indickém oceánu a dokonce u Jižní Ameriky;

91.  žádá čínské vývozce a evropské dovozce, aby omezily toxická rezidua v oděvech vyrobených v Číně tím, že zavedou vhodné předpisy týkající se řízení chemických látek a postupně přestanou používat olovo, nonylfenol ethoxyláty (NPEs), ftaláty, perfluorované látky (PFCs), formaldehyd a další toxické látky, s nimiž se setkáváme v oděvnictví;

92.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi, vládám a parlamentům členských států, přistupujících a kandidátských zemí, vládě Čínské lidové republiky, Všečínskému shromáždění lidových zástupců, tchajwanské vládě a tchajwanskému Legislativnímu dvoru.

(1)

Úř. věst. L 250, 19.9.1985, s. 2.

(2)

Úř. věst. L 6, 11.1.2000, s. 40.

(3)

https://www.iom.int/migration-and-climate-change

(4)

Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 1.

(5)

Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 33.

(6)

Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 123.

(7)

Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 93.

(8)

Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 83.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0024.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.

(11)

Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 219.

(12)

Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132.

(13)

Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 126.

(14)

Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 45.

(15)

Úř. věst. C 181, 19.5.2016, s. 52.

(16)

Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 92.

(17)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0495.

(18)

Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 121.

(19)

Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 69.

(20)

Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 208.

(21)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0505.

(22)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0089.

(23)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0308.

(24)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0014.

(25)

Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 59.

(26)

Y. Zhen, J. Pan, X. Zhang, „Relocation as a policy response to climate change vulnerability in Northern China“ (Přesídlení obyvatelstva jako politická reakce na ohrožení severní Číny změnou klimatu), ISSC a UNESCO 2013, World Social Science Report 2013, Changing Global Environments, s. 234-241.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (29.5.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou

(2017/2274(INI))

Zpravodaj: Iuliu Winkler

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že Čínská lidová republika, dále jen ČLR, je druhým největším obchodním partnerem EU a že EU je největším obchodním partnerem ČLR; vyzdvihuje trvalý růst obchodu mezi nimi, ale domnívá se, že bilance obchodu se zbožím je zkreslená ve prospěch ČLR; vyzývá ke spolupracujícímu přístupu a konstruktivnímu postoji s cílem účinně řešit znepokojující otázky a využít velkého potenciálu obchodu mezi EU a ČLR; vyzývá Komisi, aby zesílila spolupráci a dialog s ČLR;

2.  bere na vědomí, že v rámci nedávných šetření se zjistilo, že od roku 2008 získala Čína v Evropě aktiva v hodnotě 318 miliard dolarů; poznamenává, že toto číslo nezahrnuje některé fúze, investice a společné podniky;

3.  konstatuje, že ČLR je přední globální hráč v oblasti obchodu a že její rozsáhlý trh by v podstatě mohl představovat dobrou příležitost pro EU a evropské podniky, zejména v souvislosti se současným globálním obchodem; připomíná, že čínské společnosti, včetně státních podniků, těží z široce otevřených trhů v EU; uznává pozoruhodné výsledky ČLR, které se za poslední čtyři desetiletí podařilo vyvést stovky milionů obyvatel z chudoby;

4.  konstatuje, že přímé zahraniční investice EU (PZI) v ČLR od roku 2012 neustále klesají, zejména v tradičním výrobním odvětví, zatímco současně rostou investice do služeb vyspělých technologií, veřejných služeb a zemědělských a stavebních služeb a zároveň v posledních letech exponenciálně rostly investice ČLR v EU; uznává, že ČLR se od roku 2016 stala v EU čistým investorem; bere na vědomí skutečnost, že v roce 2017 pocházelo 68 % čínských investic v Evropě od státních podniků; je znepokojen akvizicemi organizovanými státem, které by mohly bránit evropským strategickým zájmům, cílům v oblasti veřejné bezpečnosti, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti;

5.  vítá návrh Komise na vytvoření mechanismu kontroly PZI v oblastech bezpečnosti a veřejného pořádku, který představuje jedno z úsilí EU přizpůsobit se měnícímu se globálnímu prostředí, aniž by se konkrétně zaměřoval na některého z mezinárodních obchodních partnerů EU; upozorňuje na to, že tento mechanismus by neměl vést ke skrytému protekcionismu; vyzývá však k jeho urychlenému zavedení;

6.  vítá závazky prezidenta Si Ťin-pchinga více otevřít čínský trh zahraničním investorům a zlepšit investiční prostředí, dokončit revizi negativního seznamu zahraničních investic a zrušit omezení platná pro evropské společnosti, posílit ochranu práv duševního vlastnictví a zajistit rovné podmínky tím, že učiní trh ČLR transparentnější a lépe regulovaný; vyzývá ke splnění těchto závazků;

7.  znovu opakuje, že je důležité zastavit všechny diskriminační praktiky vůči zahraničním investorům; v této souvislosti připomíná, že takové reformy prospějí čínským i evropským podnikům, zejména mikropodnikům a malým a středním podnikům;

8.  vyzývá Komisi, aby v rámci obchodních vztahů s Čínou prosazovala coby zlatý standard nové obecné nařízení Unie o ochraně osobních údajů; poukazuje na to, že je zapotřebí systematický dialog s Čínou a dalšími partnery WTO o regulatorních požadavcích, které souvisí s digitalizací našich hospodářství a jejím mnohostranným dopadem na: obchod, výrobní řetězce, přeshraniční digitální služby, trojrozměrný tisk, spotřební návyky, platby, daně, ochranu osobních dat, otázky týkající se duševního vlastnictví, poskytování a ochranu audiovizuálních služeb, sdělovací prostředky a mezilidské kontakty;

9.  vyzývá ČLR, aby urychlila proces přistoupení k Dohodě WTO o vládních zakázkách a podala nabídku k přistoupení tak, aby poskytla evropským podnikům přístup ke svému trhu, který bude rovnocenný přístupu, jakého již využívají čínské podniky v EU; vyjadřuje politování nad skutečností, že čínský trh veřejných zakázek zůstává ve většině případů uzavřen pro zahraniční dodavatele, v důsledku čehož jsou evropské podniky vystaveny diskriminaci a nemají přístup k čínskému trhu; vyzývá ČLR, aby umožnila evropským podnikům a pracovníkům nediskriminační přístup k veřejným zakázkám; vyzývá Radu, aby urychleně přijala nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby byla ostražitá vůči zakázkám uděleným zahraničním podnikům podezřelým z dumpingových praktik a v případě nutnosti přijala opatření;

10.  vyzývá ke koordinované spolupráci s ČLR v oblasti iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ založené na reciprocitě, udržitelném rozvoji, řádné správě věcí veřejných a otevřených a transparentních pravidlech, zejména pokud jde o veřejné zakázky; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad tím, že memorandum o porozumění, které podepsaly Evropský investiční fond a čínský Silk Road Fund (Fond hedvábné stezky), a memorandum, jež podepsaly Evropská investiční banka, Asijská rozvojová banka, Asijská banka pro investice do infrastruktury, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Nová rozvojová banka a Světová banka, dosud nezlepšily podnikatelské prostředí pro evropské podniky a pracovníky; vyjadřuje politování nad tím, že chybí profesionální posouzení dopadu různých projektů, které se týkají pásu a stezky, na udržitelnost, a zdůrazňuje význam kvality investic, zejména pokud jde o pozitivní dopad na zaměstnanost, pracovní práva, výrobu šetrnou k životnímu prostředí a zmírňování změny klimatu, v souladu s mnohostrannou správou a mezinárodními normami;

11.  podporuje probíhající jednání o komplexní investiční dohodě mezi EU a ČLR, která byla zahájena v roce 2013, a vyzývá ČLR, aby se do tohoto procesu zapojila více; vyzývá obě strany, aby obnovily své snahy pokročit v jednáních, jejichž cílem je dosáhnout skutečně rovných podmínek pro evropské podniky a pracovníky, a zajistily reciprocitu v přístupu na trh a usilovaly o zavedení specifických ustanovení týkajících se malých a středních podniků a veřejných zakázek; mimoto vyzývá obě strany, aby využily příležitost, kterou nabízí investiční dohoda, ke zvýšení své spolupráce v oblasti environmentálních a pracovních práv a zahrnuly do textu kapitolu o udržitelném rozvoji;

12.  připomíná, že společnosti z EU čelí narůstajícímu počtu opatření omezujících přístup na trh v ČLR v důsledku povinností týkajících se společných podniků v některých průmyslových odvětvích a dalších diskriminačních technických požadavků, mimo jiné nucené lokalizace údajů a zpřístupnění zdrojového kódu, a regulačních pravidel pro zahraniční podnikatelské subjekty; vítá v tomto ohledu oznámení o řadě opatření na podporu větší otevřenosti a aktivního využití zahraničních investic, které vydala Státní rada Číny v roce 2017, ale vyjadřuje politování nad absencí harmonogramu pro dosahování jeho cílů; vyzývá proto čínské orgány, aby tyto závazky urychleně uskutečnily;

13.  vyzývá EU a její členské státy a Čínu, aby zesílily spolupráci s cílem vybudovat oběhová hospodářství, neboť tato naléhavá otázka se stala ještě očividnější poté, co se Čína legitimně rozhodla zakázat dovoz plastového odpadu z Evropy; vyzývá oba partnery, aby zesílily hospodářskou a technologickou spolupráci s cílem zabránit tomu, aby globální výrobní řetězce, obchod a doprava a služby cestovního ruchu způsobily neúnosné znečištění našich oceánů plastovým odpadem;

14.  vyzývá ČLR, aby se snažila zastávat zodpovědnou úlohu na celosvětové úrovni tím, že si bude plně vědoma odpovědnosti, která vyvstává z její hospodářské přítomnosti a výkonnosti ve třetích zemích a na světových trzích a že bude aktivně podporovat mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech a WTO; v souvislosti s globálními hodnotovými řetězci je přesvědčen, že zvyšující se mezinárodní napětí by se mělo vyřešit prostřednictvím jednání, a zároveň znovu opakuje, že je třeba usilovat o mnohostranná řešení; v tomto ohledu vyzývá ke splnění povinností zakotvených v protokolu o přistoupení ČLR k WTO a k ochraně jejích operačních mechanismů; poukazuje na povinnosti týkající se oznamování a transparentnosti vyplývající z dohod WTO, pokud jde o subvence, a vyjadřuje obavy ohledně současných praktik přímého či nepřímého dotování čínských společností; vyzývá ke koordinaci společného úsilí a opatření k řešení a odstranění státem vyvolaných narušení trhu, která mají negativní dopad na světový obchod, s hlavními obchodními partnery EU;

15.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ČLR navzdory ukončení řízení o reformě evropské metodiky pro výpočet antidumpingových cel dosud nestáhla svou žalobu proti EU u odvolacího orgánu WTO;

16.  vyjadřuje obavy ohledně posilování tarifních opatření přijatých Čínou a Spojenými státy americkými;

17.  vyjadřuje znepokojení nad počtem omezení, jimž i nadále čelí evropské podniky v Číně, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, včetně katalogu zahraničních investic pro rok 2017 a negativního seznamu pro rok 2017 týkajícího se oblasti volného obchodu, a v odvětvích, na něž se vztahuje program „Vyrobeno v Číně 2025“; požaduje rychlé snížení těchto omezení s cílem plně využít potenciálu spolupráce a součinnosti mezi projekty průmyslu 4.0 v Evropě a strategií „Vyrobeno v Číně 2025“, s ohledem na nutnost restrukturalizovat naše výrobní odvětví směrem k inteligentní výrobě, včetně spolupráce na vypracování a vymezení příslušných průmyslových norem v mnohostranných fórech; připomíná význam snížení vládních dotací v ČLR;

18.  vyzývá ČLR, aby ukončila narůstající podmiňování přístupu na trh nucenými přenosy technologií, jak je uvedeno ve stanovisku obchodní komory EU v Číně za rok 2017;

19.  vyzývá k obnovení jednání o dohodě o environmentálních produktech na základě plodné spolupráce mezi EU a ČLR v boji proti změně klimatu a silného společného závazku týkajícího se provedení Pařížské dohody; zdůrazňuje obchodní potenciál technologické spolupráce v oblasti čistých technologií;

20.  ze znepokojením bere na vědomí závěry zprávy Komise o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, které považují ČLR za hlavní zdroj obavy; připomíná, že je třeba zajistit ochranu pro evropskou znalostní ekonomiku; vyzývá ČLR k boji proti nezákonnému využívání evropských licencí čínskými společnostmi;

21.  vyzývá Komisi, aby zajistila přítomnost Evropské unie na veletrhu China International Import Expo, který se bude konat v listopadu 2018 v Šanghaji, a poskytla především malým a středním podnikům příležitost k prezentaci jejich práce; vyzývá Komisi, aby oslovila obchodní komory především v členských státech, které jsou v současnosti méně zapojeny do obchodu s Čínou, a propagovala tuto příležitost;

22.  vyjadřuje obavy o státních opatřeních ČLR, která způsobila narušení trhu, včetně nadměrné průmyslové kapacity v odvětvích surovin, jako jsou mimo jiné ocel a hliník; připomíná závazky přijaté na prvním ministerském zasedání globálního fóra pro řešení nadbytečné kapacity v ocelářství v roce 2017, tedy aby nebyly poskytovány dotace narušující trh, ale vyjadřuje politování nad skutečností, že čínská delegace nedodala údaje týkající se kapacity; vyzývá ČLR, aby splnila svůj závazek a do června 2018 zjistila a zveřejnila údaje o svých dotacích a podpůrných opatřeních pro odvětví oceli a hliníku; uznává spojitost mezi globální nadměrnou průmyslovou kapacitou a nárůstem protekcionistických obchodních opatření a nadále naléhavě vyzývá k vícestranné spolupráci s cílem řešit strukturální problémy vedoucí k nadměrné kapacitě; vítá navrhované trojstranné opatření USA, Japonska a EU na úrovni WTO;

23.  zdůrazňuje význam ambiciózní dohody mezi EU a ČLR o zeměpisných označeních na základě nejvyšších mezinárodních norem a vítá společné prohlášení EU a ČLR z roku 2017 týkající se seznamu 200 čínských a evropských zeměpisných označení, jejichž ochrana bude předmětem jednání; domnívá se však, že s ohledem na to, že jednání byla zahájena v roce 2010, je tento seznam velmi skromným výsledkem, a vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v tomto směru; vyzývá ke včasnému uzavření jednání a naléhavě žádá obě strany, aby zvážily nadcházející summit EU-ČLR jako dobrou příležitost dosáhnout v této oblasti významného pokroku; připomíná, že je nutné dále spolupracovat v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření, aby se snížila zátěž pro vývozce z EU;

24.  vítá rozhodnutí Číny odložit o jeden rok zavedení nových certifikací pro dovezené potraviny a nápoje, které by dramaticky snížily dovoz potravin z EU; vítá rovněž odklad zavedení nových norem pro elektromobily a požaduje zásadní dialog o těchto iniciativách a jejich zvýšenou koordinaci;

25.  doporučuje, aby Unie a čínská vláda zahájily společnou iniciativu ve skupině G20 s cílem vytvořit globální fórum pro nadbytečnou kapacitu hliníku, které by mělo mandát zabývat se celým hodnotovým řetězcem odvětví výroby bauxitu, oxidu hlinitého a hliníku, včetně cen surovin a environmentálních hledisek;

26.  vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala čínská opatření narušující obchod, která mají dopad na postavení společností z EU na světových trzích, a aby přijala vhodná opatření ve WTO a dalších fórech, mimo jiné pomocí řešení sporů;

27.  poznamenává, že se připravuje nový čínský právní předpis o zahraničních investicích; naléhavě vyzývá odpovědné čínské strany, aby usilovaly o transparentnost, odpovědnost, předvídatelnost a právní jistotu a zohlednily při tom návrhy a očekávání současného dialogu mezi EU a Čínou o obchodních a investičních vztazích;

28.  vyjadřuje obavy ohledně nových právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti, které mimo jiné zavádí nové regulační překážky pro zahraniční společnosti, jež prodávají vybavení pro telekomunikaci a informační technologie a poskytují služby v této oblasti; vyjadřuje politování nad skutečností, že tato nedávno přijatá opatření, spolu se zakládáním skupin Komunistické strany Číny v rámci soukromých firem, a to i zahraničních, a opatření, jako jsou právní předpisy týkající se nevládních organizací, činí celkové podnikatelské prostředí v ČLR méně příznivé pro zahraniční a soukromé hospodářské subjekty;

29.  konstatuje, že v roce 2016 překonal čínský bankovní systém eurozónu coby největší bankovní systém na světě; vyzývá ČLR, aby umožnila zahraničním bankovním společnostem účastnit se hospodářské soutěže na stejné úrovni s domácími institucemi a aby spolupracovala s EU v oblasti finanční regulace; vítá rozhodnutí ČLR snížit celní sazby u 187 spotřebních výrobků a odstranit limity pro podíl zahraničních vlastníků u bank;

30.  připomíná svou zprávu z roku 2015 o vztazích mezi EU a ČLR, ve které vyzval k zahájení jednání o bilaterální investiční dohodě s Tchaj-wanem; připomíná, že Komise několikrát ohlásila zahájení jednání o investicích s Hongkongem a Tchaj-wanem, ale považuje za politováníhodné, že dosud nebylo žádné jednání zahájeno; připomíná svou podporu bilaterální investiční dohody s Tchaj-wanem a Hongkongem; uznává, že oba partneři by také mohli fungovat jako odrazový můstek pro podniky EU na pevninské Číně;

31.  vyzývá Komisi, aby v koordinaci s členskými státy a při konzultaci s Parlamentem vypracovala jednotný evropský postoj a společnou ekonomickou strategii vůči ČLR; vyzývá členské státy, aby tuto strategii důsledně dodržovaly;

32.  zdůrazňuje možné důsledky navrhovaného systému sociálního kreditu pro podnikatelské prostředí a vyzývá k tomu, aby byl proveden transparentním, spravedlivým a nestranným způsobem;

33.  vítá legislativní pokrok v EU týkající se nařízení (EU) 2017/821 o povinnosti náležité péče v dodavatelském řetězci pro unijní dovozce cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí a podobné právní předpisy týkající se konfliktních minerálů v Číně, které mají za cíl zajistit, aby obchod s těmito minerály nesloužil k financování ozbrojeného konfliktu; zdůrazňuje, že je nutné zabránit tomu, aby byly konfliktní minerály zpracovávány do našich mobilních telefonů, aut a šperků; vyzývá Komisi i čínskou vládu, aby ustavily strukturovanou spolupráci s cílem podpořit zavedení nových právních předpisů a účinně bránit světovým a čínským hutím a rafineriím a hutím a rafineriím z EU, aby využívaly konfliktní minerály, chránit horníky, včetně dětí, před zneužíváním a požadovat po společnostech z EU a Číny, aby zajistily, že budou tyto minerály a kovy dovážet pouze z odpovědných zdrojů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.5.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Tiziana Beghin, David Borrelli, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Nadja Hirsch, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Patricia Lalonde, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Dita Charanzová, Sander Loones, Bolesław G. Piecha, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Ramon Tremosa i Balcells

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Reinhard Bütikofer

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Dita Charanzová, Nadja Hirsch, Patricia Lalonde, Ramon Tremosa i Balcells

ECR

Sander Loones, Emma McClarkin, Bolesław G. Piecha, Joachim Starbatty

EFDD

Tiziana Beghin

ENF

Franz Obermayr

GUE/NGL

Eleonora Forenza, Helmut Scholz

NI

David Borrelli

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Sorin Moisă, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Tokia Saïfi, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Adam Szejnfeld

S&D

Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, Emmanuel Maurel, Alessia Maria Mosca, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster

3

-

ENF

Danilo Oscar Lancini

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur

VERTS/ALE

Klaus Buchner

2

0

ENF

France Jamet

VERTS/ALE

Reinhard Bütikofer

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (2.5.2018)

pro Výbor pro zahraniční věci

o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Čínou

(2017/2274(INI))

Zpravodaj: Stefan Eck

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na „zákon o dani na ochranu životního prostředí“, který v prosinci 2016 schválil Národní lidový kongres a který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2018,

–  s ohledem na to, že Mezinárodní organizace pro migraci uvádí, že na vnitrostátní i mezinárodní migrační toky mají vliv faktory životního prostředí, jelikož lidé opouštějí místa s drsnými nebo zhoršujícími se podmínkami, které jsou důsledkem rychlejší změny klimatu(1),

A.  vzhledem k tomu, že Čína představuje pro potravinové výrobky EU nejrychleji rostoucí trh;

B.  vzhledem k tomu, že je zřejmé, že v některých oblastech Číny dojde v důsledku změn teploty a srážek a dalších klimatických extrémů ke zhoršení životních podmínek venkovského obyvatelstva; vzhledem k tomu, že jedním z účinných opatření, jak zmírnit klimaticky podmíněné ohrožení a chudobu, je plánování jeho přesídlení(2);

1.  vítá reformy, které Čína uskutečnila od zahájení svého přístupu „ekologické civilizace“; považuje zvláštní status poskytnutý environmentálním nevládním organizacím u soudů, audity environmentálního dopadu činnosti úředníků a vysoké investice do elektromobility a čisté energie za reformy jdoucí správným směrem;

2.  vítá akční plán Číny z roku 2016 k řešení antimikrobiální rezistence; poukazuje na význam spolupráce mezi Čínou, která je odpovědná za polovinu světové roční spotřeby antimikrobiálních léků, a EU v boji proti této globální hrozbě; trvá na tom, že do dvoustranných obchodních dohod mezi EU a Čínou by se měla začlenit ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat;

3.  vítá státní pokyny, které čínské občany vybízejí k výraznému snížení jejich spotřeby masa do roku 2030; vybízí Unii a Čínu, aby spojily své síly na cestě k udržitelnějšímu systému zemědělsko-potravinářské produkce a spotřeby, který by zlepšil celosvětové zabezpečení potravinami a bezpečnost a dohledatelnost potravin a podpořil zdravé stravování, zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky;

4.  bere na vědomí rozhodnutí Číny zakázat dovoz tuhého odpadu, které poukazuje na význam procesu navrhování, výroby, oprav, opětovného používání a recyklace produktů, se zvláštním důrazem na výrobu a využívání plastů; připomíná nedávnou snahu Číny zakázat vývoz prvků vzácných zemin a žádá Komisi, aby při stanovování priorit v politikách EU zohlednila vzájemnou závislost světových hospodářství;

5.  domnívá se, že existuje prostor pro spolupráci mezi EU a sdružením ASEAN, zájem na této spolupráci a její potřeba, aby bylo možné vybudovat společnou ekonomickou strategii zaměřenou na oběhové hospodářství; má za to, že Čína by mohla při prosazování této iniciativy v rámci ASEAN hrát klíčovou úlohu;

6.  zastává názor, že Čína a Evropská unie budou mít z prosazování udržitelnosti ve svém hospodářství a z rozvoje udržitelného oběhového biohospodářství v mnoha odvětvích prospěch;

7.  vítá dohodu o rozšíření spolupráce v oblasti výzkumu a inovací týkajících se hlavních iniciativ, jako je potravinářství, zemědělství a biotechnologie, životní prostředí a udržitelná urbanizace, povrchová doprava, bezpečnější a ekologičtější letectví a biotechnologie na ochranu životního prostředí a lidského zdraví, které byly dohodnuty v průběhu 3. dialogu o spolupráci v oblasti inovací, jenž proběhl mezi EU a Čínou v červnu 2017, a odpovídající plán spolupráce v oblasti vědy a techniky mezi EU a Čínou z října 2017; vyzývá EU a Čínu, aby v této snaze pokračovaly a zavedly výsledky výzkumu a vývoje do praxe;

8.  zdůrazňuje, že Unie i Čína jsou silně závislé na fosilních palivech a společně tvoří přibližně třetinu celkové světové spotřeby, což staví Čínu do čela žebříčku Světové zdravotnické organizace (WHO), pokud jde o smrtelné znečištění vnějšího ovzduší; zdůrazňuje, že intenzivnější obchodování s produkty v rámci biohospodářství, které jsou vyrobeny z obnovitelných materiálů, může být důležitým prvkem, který by pomohl omezit závislost čínské a unijní ekonomiky na fosilních palivech; vyzývá EU a Čínu, aby prohlubovaly své vztahy v dalších oblastech omezování emisí skleníkových plynů, jako je elektromobilita, obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost, pokračovaly v uplatňování Plánu EU a Číny pro spolupráci v oblasti energetiky po roce 2020 a rozšířily jej a aby zintenzivnily společné snahy týkající se vypracování nástrojů k ekologicky zaměřenému financování, zejména k financování opatření v oblasti zmírňování změny klimatu; vyzývá Čínu a EU, aby prozkoumaly možnost vybudování a zapojili se do urychleného naplánování a zavedení přeshraničního elektrického vedení, které by využívalo technologii stejnosměrného proudu o vysokém napětí, tak aby byly obnovitelné zdroje energie přístupnější;

9.  vyzývá Unii a Čínu, aby pokračovaly ve svém partnerství v oblasti udržitelné urbanizace, mj. v oblasti, jako je čistá doprava, zlepšování kvality ovzduší, oběhové hospodářství a ecodesign; vzhledem k tomu, že více než 90 % měst nesplňuje čínskou normu týkající se koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, která hovoří o 2,5 ppm, a že v Číně každý rok umírá více než milion osob na onemocnění spojená se znečištěním ovzduší, poukazuje na nutnost dalších opatření na ochranu životního prostředí;

10.  zdůrazňuje jejich vzájemný zájem na podpoře nízkouhlíkového rozvoje a řešení emisí skleníkových plynů na transparentních, veřejných a dobře regulovaných trzích s energií; domnívá se, že strategické partnerství mezi EU a Čínou je nezbytnou podmínkou uplatňování Pařížské dohody a účinného boje proti změně klimatu; vyzývá EU a Čínu, aby využily svou politickou váhu k zajištění urychleného uplatňování Pařížské dohody, Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, a naléhavě požaduje, aby konference stran UNFCCC a vysoké politické fórum OSN proběhly v duchu vzájemné spolupráce; vyzývá obě tyto strany, aby společné prohlášení o opatřeních v oblasti klimatu přijaly včas a ukázaly tím své společné odhodlání důrazně uplatňovat Pařížskou dohodu a zajistit svou aktivní účast v dialogu v Talanoa v roce 2018 a na COP24; vybízí obě strany, aby v rámci mezinárodních jednání převzaly odpovědnou úlohu tím, že by přispěly k cíli, kterým je omezit oteplování Země na základě své politiky v oblasti klimatu, a poskytnout finanční příspěvek, aby bylo možné dosáhnout cíle, kterým je poskytovat na zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně do roku 2020 100 miliard USD ročně;

11.  vítá, že v prosinci 2017 byl v Číně zaveden celostátní systém obchodování s emisemi; bere na vědomí úspěšnou spolupráci v průběhu fáze příprav mezi Čínou a EU, která umožnila zavedení tohoto systému; uznává ochotu čínského vedení snížit emise skleníkových plynů a netrpělivě očekává výsledky probíhající činnosti zaměřené na jeho sledování, podávání zpráv a ověřování, která má zásadní význam pro správné fungování tohoto systému, zdůrazňuje důležitost kroků v oblasti změny klimatu týkající se celého hospodářství a vítá záměr rozšířit jeho oblast působnosti na průmyslová odvětví a na zlepšení obchodních ustanovení tohoto systému; vyzývá EU a Čínu, aby pokračovaly ve vzájemném partnerství na projektu spolupráce pro rozvoj čínského trhu s uhlíkem, aby se tento trh stal účinným nástrojem vytvářejícím smysluplné pobídky pro snižování emisí a dalšímu sladění se systémem EU pro obchodování s emisemi; vyzývá obě strany, aby na základě vlastních odborných a jiných zkušeností a výměny osvědčených postupů a také zapojením do snah o spolupráci mezi stávajícími trhy s uhlíkem dále prosazovaly mechanismy oceňování uhlíku v dalších zemích a regionech, s cílem pracovat na globálních rovných podmínkách;

12.  doufá, že Čína oddělí hospodářský růst od ničení životního prostředí tím, že do svých stávajících globálních strategií začlení ochranu biologické rozmanitosti, čímž se usnadní splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje, a že bude účinně prosazovat zákaz obchodování se slonovinou; vyslovuje uznání činnosti dvoustranného koordinačního mechanismu mezi EU a Čínou pro prosazování práva týkajícího se lesnictví a řízení (FLEG) při celosvětovém řešení problematiky nezákonné těžby dřeva; naléhavě však Čínu žádá, aby vyšetřila významný nezdokumentovaný obchod dřevem mezi signatářskými státy dobrovolné partnerské dohody v rámci mechanismu FLEGT a Čínou;

13.  doporučuje přijetí povinných čínských politických pokynů týkajících se odpovědného investování do oblasti lesnictví v zahraničí, které by měly být společně prosazovány v dodavatelských zemích, v jejichž rámci by se čínské společnosti zapojily do boje proti obchodu s nezákonně vytěženým dřevem;

14.  potěšením konstatuje, že Čína a EU uzavřely memorandum o porozumění týkající se vodohospodářské politiky, jehož cílem je prohloubení dialogu v oblasti rozvoje a uplatňování právních předpisů na ochranu vodohospodářských zdrojů; vyjadřuje svou plnou podporu prohlášení z Turku ze září 2017, které podepsala EU a Čína a v němž se uvádí, že v rámci správně řízeného vodohospodářství je nutné dát přednost ekologii a ekologickému rozvoji a zajistit přední postavení ochrany vodních zdrojů a obnovení vodního ekosystému; zdůrazňuje, že memorandum o porozumění o vytvoření dialogu v oblasti vodohospodářské politiky mezi Čínou a EU je nejen obohacením strategického partnerství mezi Čínou a EU, ale udává také směr, rozsah a metodologii této spolupráce a uvádí příslušná finanční ujednání;

15.  poukazuje na to, že je důležité zajistit v rámci obchodování mezi EU a Čínou rovné podmínky; vyjadřuje obavy ohledně nespravedlivé hospodářské soutěže, která je výsledkem státních zásahů do čínského hospodářství na základě rozsáhlých dotací a diskriminace ve prospěch domácích dodavatelů, ochrany čínského trhu před investory z EU a přebírání evropských společností v klíčové oblasti technologií zaměřených na udržitelnost ze strany podniků vlastněných, kontrolovaných nebo řízených státem, mj. zejména na trhu se solárními panely, bateriemi a elektromobily; vyzývá Komisi, aby plně využívala všechny nástroje na ochranu trhu, které má k dispozici, zejména nové předpisy proti dumpingu a dotacím, a Radu, aby v rámci spolurozhodování s Parlamentem urychleně vytvořila účinný rámec týkající se průběžné kontroly přímých zahraničních investic;

16.  je si vědom klíčové úlohy projektu spolupráce mezi evropskými a čínskými organizacemi financovaného Evropskou komisí, který byl zaveden v letech 2014–2017 pod záštitou Nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, při posuzování norem a ujednání v oblasti zvládání nouzových radiologických a jaderných situací v Číně a při rozšiřování kapacity čínského výzkumného ústavu pro jaderné energetické technologie v oblasti pokynů pro řešení závažných nehod;

17.  vybízí čínské a evropské investory, aby přijaly dokonalejší celosvětové normy sociální a ekologické odpovědnosti a zdokonalily bezpečnostní normy svého těžebního průmyslu na celém světě; znovu opakuje, že s ohledem na jednání o Komplexní investiční dohodě s Čínou musí Evropská unie podpořit iniciativy zaměřené na udržitelný rozvoj tím, že bude prosazovat odpovědné investice a základní ekologické a pracovní normy; vyzývá čínské a evropské orgány, aby zavedly pobídky, které by čínské a evropské těžební podniky přiměly k tomu, aby svou činnost v rozvojových zemích provozovaly v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, a které by podpořily investice do budování kapacit pro předávání poznatků a technologií a do náboru pracovníků na daném místě;

18.  s potěšením konstatuje, že Čína v rámci jednání na vysoké úrovni Jedna planeta, které proběhlo v prosinci 2017, prohlásila, že zajistí, aby byl vliv společností v Číně a čínských investic v zahraničí transparentnější; je znepokojen tím, že infrastrukturní projekty, jako je iniciativa One Belt One Road (OBOR), by mohly mít negativní dopad na životní prostředí a klima a vést k vyšší spotřebě fosilních paliv v jiných zemích, které jsou do budování dané infrastruktury zapojeny nebo kterých se tyto projekty týkají; vyzývá orgány EU a členské státy, aby prováděly posuzování dopadu infrastrukturních projektů na životní prostředí a aby do všech projektů spolupráce v rámci iniciativy OBOR začlenily doložku týkající se jejich udržitelnosti; trvá na vytvoření společného výboru společný výbor, který by se skládal ze zemí zapojených do těchto projektů a ze třetích stran a který by sledoval jejich vliv na životní prostředí a klima; vítá iniciativu Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), kterou je vypracování strategie pro propojení EU a Asie v první polovině roku 2018; trvá na tom, že tato strategie by měla zahrnovat jednoznačný závazek k zajištění udržitelnosti, ochrany životního prostředí a opatření na boj proti změně klimatu;

19.  vítá pokrok, kterého Čína dosáhla, pokud jde o normy v oblasti bezpečnosti potravin, hlavních prvků na ochranu čínských spotřebitelů a zabránění potravinových podvodů; poukazuje na to, že silnější postavení spotřebitelů je důležitým krokem v rámci rozvoje spotřebitelské kultury v Číně;

20.  vybízí čínskou a evropskou policii a orgány na prosazování práva, aby přijaly společná opatření ke kontrole vývozu zakázaných drog a vyměňovaly si zpravodajské informace o pašování drog, pomocí nichž by bylo možné zjistit příslušné osoby a trestné sítě; konstatuje, že podle „Evropské zprávy o problematice drog – trendy a vývoj“ za rok 2017, kterou vytvořilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), značná část dodávek nových psychotropních látek v Evropě pochází z Číny: nové látky vyrábějí v obrovském množství chemické a farmaceutické společnosti v Číně, odkud jsou posílány do Evropy, kde jsou zpracovávány na produkty, zabaleny a prodány.

21.  je si vědom toho, že v reakci na sucho a další přírodní katastrofy došlo k migraci rodin a jednotlivců a že v důsledku toho čínské orgány naplánovaly několik rozsáhlých projektů na jejich přesídlení; je znepokojen zprávami z regionu Ning-sia, které poukazují na celou řadu problémů s novými městy a na represálie vůči osobám, které se odmítly přestěhovat. Vyjadřuje své obavy ohledně zadržování, stíhání a odsouzení ochránců životního prostředí a toho, že zaregistrované tuzemské nevládní organizace na ochranu životního prostředí čelí ze strany čínských orgánů dohledu rostoucí kontrole.

22.  žádá Čínu, aby dále rozšířila svou snahu o prosazování práva s cílem ukončit nezákonný rybolov, jelikož čínské rybářské lodě i nadále pytlačí v cizích vodách, mj. ve Žlutém moři, Východočínském moři, Jihočínském moři, Indickém oceánu a dokonce u Jižní Ameriky.

23.  žádá čínské vývozce a evropské dovozce, aby omezily toxická rezidua v oděvech vyrobených v Číně tím, že zavedou vhodné předpisy týkající se řízení chemických látek a postupně přestanou používat olovo, nonylfenol ethoxyláty (NPEs), ftaláty, perfluorované látky (PFCs), formaldehyd a další toxické látky, s nimiž se setkáváme v oděvnictví.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

55

0

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Peter Liese, Joëlle Mélin, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Davor Škrlec, Renate Sommer, Estefanía Torres Martínez, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Cristian-Silviu Buşoi, Caterina Chinnici, Fredrick Federley, Anja Hazekamp, Norbert Lins, Rupert Matthews, Alojz Peterle, Stanislav Polčák, Carolina Punset, Christel Schaldemose

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jude Kirton-Darling, Jeroen Lenaers

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

55

+

ALDE

Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Anneli Jäätteenmäki, Carolina Punset, Frédérique Ries

ECR

Urszula Krupa, Rupert Matthews, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Piernicola Pedicini

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Anja Hazekamp, Kateřina Konečná, Estefanía Torres Martínez

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Cristian-Silviu Buşoi, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Giovanni La Via, Jeroen Lenaers, Peter Liese, Norbert Lins, Miroslav Mikolášik, Alojz Peterle, Stanislav Polčák, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean

S&D

Biljana Borzan, Nessa Childers, Caterina Chinnici, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jude Kirton-Darling, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Michèle Rivasi, Davor Škrlec

0

-

 

 

4

0

EFDD

Julia Reid

ENF

Sylvie Goddyn, Joëlle Mélin

PPE

Elisabetta Gardini

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

https://www.iom.int/migration-and-climate-change

(2)

Y. Zhen, J. Pan, X. Zhang, „Relocation as a policy response to climate change vulnerability in Northern China“ (Přesídlení obyvatelstva jako politická reakce na ohrožení severní Číny změnou klimatu), ISSC a UNESCO 2013, World Social Science Report 2013, Changing Global Environments, s. 234-241.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

9

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Wajid Khan, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, Michel Reimon, Sofia Sakorafa, Jean-Luc Schaffhauser, Alyn Smith, Jordi Solé, Dobromir Sośnierz, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Hilde Vautmans

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Reinhard Bütikofer, Neena Gill, Ana Gomes, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Jo Leinen, Urmas Paet, Mirja Vehkaperä, Željana Zovko


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

43

+

ALDE

Urmas Paet, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Mirja Vehkaperä

ECR

Amjad Bashir, Bas Belder

EFDD

Fabio Massimo Castaldo, Aymeric Chauprade

PPE

Michèle Alliot-Marie, Andrea Bocskor, Arnaud Danjean, Michael Gahler, Andrzej Grzyb, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Eduard Kukan, David McAllister, Ramona Nicole Mănescu, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Željana Zovko

S&D

Francisco Assis, Goffredo Maria Bettini, Victor Boştinaru, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Neena Gill, Ana Gomes, Wajid Khan, Jo Leinen, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, Clare Moody, Pier Antonio Panzeri, Elena Valenciano

VERTS/ALE

Reinhard Bütikofer, Barbara Lochbihler, Tamás Meszerics, Michel Reimon, Alyn Smith, Jordi Solé

9

-

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Takis Hadjigeorgiou, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa, Miguel Urbán Crespo

NI

James Carver, Georgios Epitideios, Dobromir Sośnierz

1

0

ENF

Mario Borghezio

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění