Postup : 2017/2254(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0257/2018

Předložené texty :

A8-0257/2018

Rozpravy :

PV 12/09/2018 - 16
CRE 12/09/2018 - 16

Hlasování :

PV 13/09/2018 - 10.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0354

ZPRÁVA     
PDF 768kWORD 106k
10.7.2018
PE 613.613v02-00 A8-0257/2018

o Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)

(2017/2254(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodajka: Karin Kadenbach

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)

(2017/2254(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na pokyny WHO z roku 2017 pro užívání medicínsky důležitých antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin,

–  s ohledem na zprávu Federace evropských veterinárních lékařů ze dne 29. února 2016, v níž jsou uvedeny odpovědi na otázky Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ohledně používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin(1),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2016 o dalších krocích v rámci přístupu „Jedno zdraví“ za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2016 o posílení rovnováhy farmaceutických systémů v EU a jejích členských státech,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. června 2011 na téma „Imunizace dětí – úspěchy a úkoly v oblasti imunizace dětí v Evropě a další postup“, které přijali ministři zdravotnictví členských států EU,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2014 týkající se očkování coby účinného nástroje v oblasti veřejného zdraví,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o bezpečnější zdravotní péči v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj s antimikrobiální rezistencí(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 o evropském akčním plánu ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci (COM(2017)0339),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o nové strategii v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období 2016–2020(5),

–  s ohledem na Globální akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkovací látky, který přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 2012,

–  s ohledem na Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015-2020,

–  s ohledem na dokument obecného zájmu s názvem „Úloha Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v boji proti antimikrobiální rezistenci“, zveřejněný v deníku Food Protection Trends v roce 2018,

–  s ohledem na Plán Komise pro strategický přístup k léčivým přípravkům v životním prostředí a na stávající návrh tohoto strategického přístupu(6),

–  s ohledem na politické prohlášení OSN z Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci ze dne 21. září 2016,

–  s ohledem na zprávu Světové banky z března 2017 nazvanou „Drug-Resistant Infections: A Threat to Our Economic Future“ (Infekce rezistentní vůči lékům – hrozba pro naši ekonomickou budoucnost),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o veterinárních léčivých přípravcích (COM(2014)0558),

–  s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ze září 2015 nazvanou „Antimicrobial Resistance in G7 Countries and Beyond: Economic Issues, Policies and Options for Action“ (Antimikrobiální rezistence v zemích skupiny G7 a jinde: hospodářské otázky, politiky a možná opatření),

–  s ohledem na společné vědecké stanovisko EMA/EFSA k opatřením, která mají snížit potřebu používání antimikrobiálních látek u zvířat určených pro chov v Evropské unii a k výsledným dopadům na bezpečnost potravin (stanovisko RONAFA),

–  s ohledem na rezoluci 70. Světového zdravotnického shromáždění ze dne 29. května 2017 o zlepšování prevence, diagnostiky a klinické léčby sepse,

–  s ohledem na první společnou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)/EFSA/EMA (JIACRA I) zveřejněnou v roce 2015 a druhou společnou zprávu (JIACRA II), zveřejněnou v roce 2017 o integrované analýze spotřeby antimikrobiálních látek a výskytu antimikrobiální rezistence u lidí a zvířat určených k produkci potravin,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU, jak zlepšit přístup k lékům (7),

–  s ohledem na zprávu ECDC z roku 2016 o dohledu nad antimikrobiální rezistencí v Evropě,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Evropské unie vypracovanou ECDC a EFSA o antimikrobiální rezistenci zoonotických a indikátorových bakteriích u člověka, živočichů a potravin v roce 2016(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0257/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nadměrné a nesprávné používání antibiotik, zejména v chovu hospodářských zvířat (antibiotika používaná jako profylaxe a k podpoře růstu) a špatné postupy pro zvládání infekcí v humánní i veterinární medicíně učinily postupně z antimikrobiální rezistence (AMR) obrovskou hrozbu pro lidské a zvířecí zdraví;

B.  vzhledem k tomu, že podle odhadů lze přinejmenším 20 % infekcí spojených se zdravotní péčí předejít pravidelnými a mnohostrannými programy pro prevenci a kontrolu(9);

C.  vzhledem k tomu, že uvážlivé používání antimikrobiálních látek a prevence a kontrola infekcí ve všech odvětvích zdravotnictví, včetně zdraví zvířat, jsou základními prvky účinné prevence rozvoje a přenosu bakterií rezistentních vůči antibiotikům;

D.  vzhledem k tomu, že předepsání antibiotik lidem je v 50 % případů neúčinné a 25 % antibiotik užívaných lidmi není podáváno správně; vzhledem k tomu, že 30 % hospitalizovaných osob užívá antibiotika a že obzvláštní hrozbu v nemocnicích, pečovatelských zařízeních a v péči o pacienty, která si vyžaduje zařízení jako ventilátory a žilní katetry, představují multirezistentní bakterie;

E.  vzhledem k tomu, že antibiotika jsou nadále v odvětví chovu zvířat využívána jako prevence nemocí a kompenzace nedostatečné hygieny spíše než v případě nutnosti na základě předpisu a že tato situace přispívá ke vzniku antimikrobiálně rezistentních bakterií u zvířat, jež mohou být následně přenášeny na člověka;

F.  vzhledem k tomu, že souvislost mezi zjištěnou rezistencí vůči antibiotikům u zvířat určených k produkci potravin (např. u kuřecích brojlerů) a skutečnost, že velké množství bakteriálních infekcí u lidí pochází z manipulace s masem z těchto zvířat, jeho přípravy a konzumace, potvrdily i agentury EU(10);

G.  vzhledem k tomu, že nadužívání antibiotik narušuje jejich účinnost a vede k šíření vysoce rezistentních mikrobů, které jsou obzvláště odolné vůči antibiotikům poslední instance; vzhledem k tomu, že podle údajů, které poskytla OECD, může antimikrobiální rezistence způsobit ročně asi 700 000 úmrtí na celém světě; vzhledem k tomu, že 25 000 těchto úmrtí připadá na EU a zbývající část na země mimo EU, což znamená, že je naprosto zásadní, aby se spolupracovalo v oblasti rozvojové politiky a koordinace a monitorování antimikrobiální rezistence na mezinárodní úrovni;

H.  vzhledem k tomu, že nebudou-li přijata žádná opatření, může si antimikrobiální rezistence v roce 2050 vyžádat až 10 milionů úmrtí ročně; vzhledem k tomu, že k 9 milionům těchto odhadovaných úmrtí dojde mimo EU, v rozvojových zemích, zejména v Asii a Africe; vzhledem k tomu, že infekce a rezistentní bakterie se snadno šíří, a je proto naléhavě zapotřebí přijmout opatření na celosvětové úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že očkování a nástroje rychlé diagnostiky mohou nevhodné používání antibiotik omezit; vzhledem k tomu, že nástroje rychlé diagnostiky umožňují lékařským pracovníkům rychle diagnostikovat bakteriální či virovou infekci a v důsledku toho omezit nadužívání antibiotik a riziko rozvoje rezistence(11);

J.  vzhledem k tomu, že pokračující šíření vysoce rezistentních bakterií by mohlo v budoucnosti znemožnit poskytování kvalitní zdravotní péče, pokud jde o invazivní operace či osvědčenou léčbu u některých skupin pacientů vyžadujících radioterapii, chemoterapii nebo transplantace;

K.  vzhledem k tomu, že bakterie se neustále vyvíjejí, prostředí výzkumu a vývoje a regulační prostředí jsou komplexní, některé konkrétní infekce jsou vzácné a předpokládaná návratnost u nových antimikrobiálních látek zůstává nízká;

L.  vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí jsou způsobeny nedostatkem preventivních opatření, který má za následek bakterie rezistentní vůči antibiotikům a nevyhovující hygienické postupy, zejména v nemocnicích; vzhledem k tomu, že ECDC odhaduje, že infekce spojená se zdravotní péčí se v EU ročně rozvine u přibližně 4 milionů pacientů a že přímo v jejím důsledku dojde ročně ke zhruba 37 000 úmrtím; vzhledem k tomu, že počet těchto úmrtí může být ještě vyšší; vzhledem k tomu, že dříve uvedený počet 25 000 úmrtí v Unii ročně se ukázal jako značně podhodnocený;

M.  vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k účinným antibiotikům v rozvojových zemích stále způsobuje více úmrtí než rezistence; vzhledem k tomu, že opatření na potírání antimikrobiální rezistence, která jsou příliš zaměřena na omezování přístupu k antibiotikům, mohou dále prohloubit již tak hlubokou krizi v přístupu k lékům, která v dnešní době vede ročně k více než milionu úmrtí u dětí ve věku do pěti let; vzhledem k tomu, že opatření proti antimikrobiální rezistenci musí být zaměřena na zajištění udržitelného přístupu k lékům pro všechny, tedy k přístupu pro potřebné, nikoli k nadužívání;

N.  vzhledem k tomu, že několik členských států se potýká s rychlým nárůstem množství multirezistentních houbových infekcí, což vede ke značnému prodloužení hospitalizace a zvýšení úmrtnosti infikovaných pacientů; vzhledem k tomu, že Americké středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (American Center for Disease Control and Prevention) již na tento problém poukázalo; vzhledem k tomu, že je s podivem, že tato specifická problematika chybí v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci;

O.  vzhledem k tomu, že programy aktivního screeningu využívající nástroje rychlé diagnostiky prokazatelně velkou měrou přispívají ke zvládání infekcí spojených se zdravotní péčí a k omezení jejich šíření v nemocnicích a mezi pacienty vzájemně(12);

P.  vzhledem k tomu, že užívání antibiotických sloučenin v neklinických spotřebních výrobcích prokazatelně vedlo ke zvýšení rizika vzniku kmenů bakterií rezistentních vůči lékům(13);

Q.  vzhledem k tomu, že správná hygiena rukou v podobě jejich účinného mytí a sušení může přispět k prevenci antimikrobiální rezistence a přenosu infekčních onemocnění;

R.  vzhledem k tomu, že používání lékařských přístrojů může zabránit infekcím v místě chirurgického výkonu, a může tak zabránit rozvoji antimikrobiální rezistence a umožnit její kontrolu(14);

S.  vzhledem k tomu, že existují úspěšné příklady programů, které zlepšily celosvětový přístup k léčivým přípravkům proti HIV, tuberkulóze a malárii;

T.  vzhledem k tomu, že nosokomiální infekce představují velkou hrozbu pro zachování a zaručení základní zdravotní péče na celém světě;

U.  vzhledem k tomu, že stávající trend pokračuje a že antimikrobiální rezistence by mohla do roku 2050 způsobit více úmrtí než rakovina(15);

V.  vzhledem k tomu, že ECDC a EFSA opakovaně uvedly, že antimikrobiální rezistence je jednou z největších hrozeb pro veřejné zdraví(16);

W.  vzhledem k tomu, že rezistentní tuberkulóza je hlavní příčinou úmrtí na antimikrobiální rezistenci;

X.  vzhledem k tomu, že Světová banka ve své zprávě z března 2017 varovala, že do roku 2050 by infekce rezistentní vůči lékům mohly způsobit celosvětové ekonomické škody podobné svým rozsahem škodám finanční krize z roku 2008;

Y.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistenci je nutno vnímat a chápat jako hrozbu jak pro zdraví lidí a zvířat, tak pro zdraví celé planety, a jako přímou hrozbu pro splnění některých cílů udržitelného rozvoje vymezených v Agendě 2030 pro všeobecný udržitelný rozvoj, včetně mj. cíle udržitelného rozvoje č. 1, 2, 3 a 6;

Z.  vzhledem k tomu, že cílem přístupu „Jedno zdraví“ je zajistit, aby léčba infekcí u lidí i zvířat zůstala účinná, snížit vznik a šíření antimikrobiální rezistence a posílit vývoj a dostupnost nových účinných antimikrobiálních látek uvnitř i vně EU;

AA.  vzhledem k tomu, že v závěrech Rady o dalších krocích v rámci přístupu „Jedno zdraví“ za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci(17) se požaduje, aby Komise a členské státy v rámci sítě EU „Jedno zdraví“ v oblasti antimikrobiální rezistence sjednotily strategické výzkumné programy stávajících iniciativ EU v oblasti výzkumu a vývoje týkající se nových antibiotik, alternativ a diagnostiky;

AB.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie uznává základní právo občanů na zdraví a lékařskou péči; vzhledem k tomu, že právo na zdraví je hospodářským, sociálním a kulturním právem na univerzální minimální normy zdravotní péče, na něž mají právo všechny fyzické osoby;

AC.  vzhledem k tomu, že klíčovým pilířem jakékoli unijní strategie v oblasti antimikrobiální rezistence musí být zajištění průběžného školení zdravotníků, pokud jde o nejnovější vývoj ve výzkumu a osvědčené postupy týkající se prevence a šíření antimikrobiální rezistence;

AD.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Světového zdravotnického shromáždění je sepse – syndromová reakce na infekční onemocnění – každým rokem příčinou přibližně 6 milionů úmrtí po celém světě, z nichž většině by bylo možné zabránit;

AE.  vzhledem k tomu, že ECDC, EFSA a EMA pracují v současné době na základě společného mandátu na výsledných ukazatelích antimikrobiální rezistence a spotřeby antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin a u lidí;

AF.  vzhledem k tomu, že příroda nám poskytuje velké množství silných antibiotik, které by bylo možné využít v mnohem větším rozsahu, než tomu v současnosti je;

AG.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů EMA byla dosud opatření pro snížení používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství v rámci zemí EU nekonsistentní(18); vzhledem k tomu, že některé členské státy dosáhly během krátké doby značného poklesu používání veterinárních antimikrobiálních látek, a to díky ambiciózním vnitrostátním politikám, jak dokládá série pracovních cest ke zjištění potřebných údajů vykonaných ředitelstvím Komise pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin(19);

AH.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence představuje přeshraniční zdravotní hrozbu, avšak situace se mezi jednotlivými členskými státy značně liší; vzhledem k tomu, že Komise proto musí určit oblasti s vysokou evropskou přidanou hodnotou a musí v nich konat, a to v mezích zohledňujících pravomoci členských států, jimž přísluší definovat své politiky v oblasti zdraví;

AI.  vzhledem k tomu, že účinný boj proti antimikrobiální rezistenci musí být součástí širší mezinárodní iniciativy za účasti co největšího počtu mezinárodních institucí, agentur a odborníků, jakož i soukromého sektoru;

AJ.  vzhledem k tomu, že hlavními příčinami antimikrobiální rezistence jsou mj. nevhodné používání a zneužívání antimikrobiálních látek, nedostatky systémů zajišťování kvality léků, používání antimikrobiálních látek při chovu hospodářských zvířat pro podporu růstu či prevenci nemocí, nedostatky v prevenci a kontrole infekcí a nedostatky v systémech dozoru;

AK.  vzhledem k tomu, že pacienti by měli mít možnost volby zdravotní péče a léčby, včetně doplňkové a alternativní léčby a léků podle vlastní volby a preferencí;

AL.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že náklady na přijetí celosvětových opatření v oblasti antimikrobiální rezistence budou činit až 40 miliard USD za období 10 let;

AM.  vzhledem k tomu, že problémy spojené s antimikrobiální rezistencí v nadcházejících letech vzrostou a účinné řešení závisí na pokračujících meziodvětvových investicích do veřejného a soukromého výzkumu a inovací, aby mohly být na základě přístupu „Jedno zdraví“ vyvíjeny lepší nástroje, produkty a zařízení, nové způsoby léčby a alternativní přístupy;

AN.  vhledem k tomu, že v rámci pátého až sedmého rámcového programu se do výzkumu antimikrobiální rezistence investovala více než 1 miliarda EUR a v rámci programu Horizont 2020 byl dosud uvolněn kumulativní rozpočet ve výši již přes 650 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Komise se zavázala, že v posledních třech letech existence programu Horizont 2020 investuje do antimikrobiální rezistence více než 200 milionů EUR;

AO.  vhledem k tomu, že v rámci programu Horizont 2020 přinesou výsledky výzkumu v oblasti antimikrobiální rezistence různé nástroje financování, konkrétně:

–  iniciativa pro inovativní léčiva (IIL), se zaměřením na všechny aspekty vývoje antibiotik, včetně výzkumu mechanismů antimikrobiální rezistence, objevování léků, vývoje léků a ekonomiky a dohledu, se sedmi probíhajícími projekty v rámci programu ND4BB s celkovým rozpočtem ve výši více než 600 milionů EUR z finančních prostředků Komise a z věcných příspěvků od společností;

–  Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP), se zaměřením na vývoj nových a vylepšených léčiv, očkovacích látek, mikrobicidů a diagnostik HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie, s 32 probíhajícími projekty v hodnotě více než 79 milionů EUR;

–  iniciativa společného plánování výzkumu antimikrobiální rezistence (JPIAMR) se zaměřením na konsolidaci jinak roztříštěných vnitrostátních výzkumných činností, s probíhajícími projekty v hodnotě 55 milionů EUR;

–  Evropská rada pro výzkum (ERV) se svými výzkumnými projekty řízenými výzkumnými pracovníky nebo založenými na přístupu zdola nahoru;

–  finanční nástroj InnovFin pro výzkum v oblasti infekčních onemocnění (IDFF) pro projekty blízké trhu, se sedmi dosud udělenými půjčkami v celkové výši 125 milionů EUR;

–  nástroj pro malé a střední podniky a program „Rychlá cesta k inovacím“, které podporují malé a střední podniky při vytváření nových řešení a nástrojů určených pro prevenci, diagnostiku a léčbu infekčních onemocnění a pro zdokonalení kontroly infekcí, s 36 projekty týkajícími se antimikrobiální rezistence a rozpočtem ve výši 33 milionů EUR;

AP.  vzhledem k tomu, že do 60. let bylo vyvinuto více než 20 nových tříd antibiotik, ale že od té doby byla navzdory šíření a pokroku nových odolných bakterií vyvinuta pouze jedna nová třída antibiotik; vzhledem k tomu, že kromě toho existují jasné důkazy o odolnosti vůči novým účinným látkám ve stávajících třídách antibiotik;

AQ.  vzhledem k tomu, že nové antimikrobiální látky mají pozitivní vedlejší účinky na veřejné zdraví a vědu;

AR.  vzhledem k tomu, že používání antibiotik k zootechnickým účelům, jako např. pro podporu růstu, představuje zneužití těchto léčivých produktů, které odsuzují všechny mezinárodní zdravotnické organizace, přičemž doporučují jeho zákaz v rámci boje proti antimikrobiální rezistenci; vzhledem k tomu, že používání antibiotik k podpoře růstu u zvířat určených k produkci potravin je v EU zakázáno od roku 2006;

AS.  vzhledem k tomu, že proti řadě nemocí způsobených mikroby lze účinně bojovat nikoli pomocí antibiotik, která vedou k rezistenci vůči lékům, nýbrž včasnou diagnostikou spojenou s novými a stávajícími léky a dalšími metodami léčby a postupy povolenými v EU, čímž budou ušetřeny miliony životů lidí a zvířat v celé EU;

AT.  vzhledem k tomu, že propast mezi nárůstem antimikrobiální rezistence a vývojem nových antimikrobiálních látek se rozšiřuje; vzhledem k tomu, že nemoci rezistentní vůči lékům by mohly do roku 2050 vést celosvětově k 10 milionům úmrtí ročně; vzhledem k tomu, že podle odhadů zemře každým rokem v EU nejméně 25 000 osob na infekce způsobené rezistentní bakterií, a to při ročních nákladech ve výši 1,5 miliardy EUR, zatímco za uplynulých 40 let byla vyvinuta pouze jedna nová třída antibiotik;

AU.  vzhledem k tomu, že pro zachování účinnosti antibiotik vyhrazených k použití u lidí a pro minimalizaci rizika vzniku antimikrobiální rezistence vůči stěžejním antibiotikům je nezbytné zakázat používání některých skupin antibiotik ve veterinárním lékařství; vzhledem k tomu, že Komise musí určit antibiotika nebo skupiny antibiotik, jež budou vyhrazeny pro léčbu některých infekcí u lidí;

AV.  vzhledem k tomu, že politické prohlášení, které v září 2016 schválily hlavy států na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku, a globální akční plán z května 2015 byly signálem, že svět je odhodlaný přijmout široký a koordinovaný přístup k řešení základních příčin antimikrobiální rezistence v různých odvětvích;

AW.  vzhledem k tomu, že často uváděné číslo 25 000 úmrtí ve spojitosti s antimikrobiální rezistencí v EU ročně a výše souvisejících nákladů přesahující 1,5 miliardy EUR pocházejí z roku 2007 a že je třeba, aby údaje o skutečných nákladech spojených s antimikrobiální rezistencí byly průběžně aktualizovány; zdůrazňuje, že rozsah tohoto problému je důkazem jednoznačné potřeby Evropského akčního plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci;

EU jako region osvědčených postupů

1.  domnívá se, že mají-li být opatření proti antimikrobiální rezistenci dostatečná, musí hrát zásada „Jednoho zdraví“ ústřední úlohu, a odrážet tak skutečnost, že zdraví lidí a zvířat a životního prostředí jsou vzájemně propojené a že choroby se přenášejí z lidí na zvířata a naopak; zdůrazňuje proto, že je třeba řešit jak choroby lidí, tak zvířat, a to se zvláštním ohledem na potravinový řetězec a životní prostředí, které mohou být dalším zdrojem rezistentních mikroorganismů; zdůrazňuje důležitou úlohu Komise při koordinaci a monitorování vnitrostátních akčních plánů prováděných členskými státy a na důležitost spolupráce napříč administrativami;

2.  zdůrazňuje, že je zapotřebí pro Evropský akční plán „Jedno zdraví“ stanovit časový rámec; vyzývá Komisi a členské státy, aby do Evropského akčního plánu „Jedno zdraví“ a do vnitrostátních akčních plánů začlenily s ohledem na antimikrobiální rezistenci měřitelné a závazné ambiciózní cíle, aby tak bylo umožněno referenční srovnávání;

3.  vyzdvihuje skutečnost, že správné a uvážlivé používání antimikrobiálních látek je nezbytné pro omezení vzniku antimikrobiální rezistence v oblasti humánního lékařství, chovu zvířat a akvakultury; zdůrazňuje, že existují výrazné rozdíly ve způsobu, jakým členské státy k antimikrobiální rezistenci přistupují a jak ji řeší, což dává koordinaci vnitrostátních plánů s konkrétně stanovenými cíli zásadní význam; zdůrazňuje, že Komise hraje klíčovou úlohu v koordinaci a monitorování vnitrostátních strategií; vyzdvihuje nutnost, aby byla napříč sektory (zejména v příštím (9.) rámcovém programu EU pro výzkum a inovace) a napříč médii zavedena koncepce „Jednoho zdraví“, čehož dosud nebylo v akčním plánu Komise v dostatečné míře dosaženo; trvá na tom, aby bylo preventivní používání antibiotik ve veterinárním lékařství přísně regulováno, a to v souladu s ustanoveními nového nařízení o veterinárních léčivých přípravcích;

4.  doporučuje, aby byly do nově vytvořené sítě pro přístup „Jedno zdraví“ a do Evropské společné akce týkající se antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí (EU-JAMRAI) zapojeny kromě členských států také další klíčové zúčastněné strany;

5.  vyzývá Komisi, aby u akčního plánu „Jedno zdraví“ provedla a zveřejnila hodnocení v polovině období a hodnocení ex post a aby do postupu hodnocení zahrnula veškeré relevantní zúčastněné strany;

6.  zdůrazňuje, že společný unijní postup proti rostoucímu ohrožení zdraví lidí a zvířat i životního prostředí způsobenému bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům může být úspěšný pouze tehdy, bude-li se zakládat na standardizovaných údajích; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila a navrhla příslušné postupy a ukazatele pro měření a srovnání pokroku v boji proti antimikrobiální rezistenci a aby zajistila předkládání a vyhodnocování standardizovaných údajů;

7.  poukazuje na to, že nedávno přijaté ukazatele EU, které pomáhají členským státům při monitorování jejich pokroku v boji proti antimikrobiální rezistenci, se zaměřují pouze na spotřebu antibiotik, avšak nezohledňují vhodnost jejich použití; vyzývá ECDC k náležité úpravě těchto ukazatelů EU;

8.  vyzývá Komisi, aby sbírala údaje o objemu vyrobených antibiotik a podávala o něm zprávy;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily dozor, monitorování vzorců antimikrobiální rezistence a patogenů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám a podávání zpráv o nich a aby předávaly tyto údaje do globálního systému sledování antimikrobiální rezistence (GLASS); dále zdůrazňuje stěžejní význam systematického sběru veškerých relevantních a srovnatelných údajů o objemu prodejů; vyzývá Komisi, aby v konzultaci s EMA, EFSA, ECDC a při zohlednění globálního seznamu prioritních patogenů vytvořeného organizací WHO navrhla seznam prioritních patogenů EU pro lidi i zvířata, a jasně tím stanovila budoucí priority v oblasti výzkumu a vývoje; vyzývá dále Komisi, aby vybízela členské státy k zavedení a monitorování vnitrostátních cílů v oblasti dohledu a snižování antimikrobiální rezistence a infekcí spojených se zdravotní péčí a aby v tomto ohledu členské státy podporovala;

10.  vyzývá Komisi, aby vypracovala standardizované přehledy pro shromažďování údajů o infekcích spojených se zdravotní péčí a aby posoudila rizika pro širší populaci lidí a zvířat během epidemií a pandemií;

11.  zdůrazňuje, že lepší sdílení místních, regionálních a celostátních informací a údajů o aktuálních otázkách v oblasti zdraví lidí a zvířat, spolu s používáním systémů včasného varování, může členským státům pomoci při přijímání přiměřených opatření na omezení šíření rezistentních organismů;

12.  žádá, aby byla rozšířena úloha a navýšeny lidské a finanční zdroje všech relevantních agentur EU v boji proti antimikrobiální rezistenci a infekcím spojeným se zdravotní péčí; je přesvědčen, že úzká spolupráce mezi agenturami EU a projekty financovanými EU má zásadní význam;

13.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby předkládaly pravidelné a přesné zprávy o počtu potvrzených případů antimikrobiální rezistence u lidí, jakož i správné a aktualizované statistiky úmrtnosti v důsledku antimikrobiální rezistence;

14.  zdůrazňuje, že monitorování chovu zvířat určených pro zemědělství a potravinářský průmysl, prevence infekcí, zdravotnická výchova, opatření biologické ochrany, programy aktivního screeningu a kontrolní postupy mají zásadní význam pro kontrolu všech infekčních mikroorganismů, neboť snižují potřebu antimikrobiálních látek, a tudíž i možnost vytvoření a šíření rezistence mikroorganismů; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byli orgánům v oblasti veřejného zdraví povinně hlášeni všichni pacienti, u nichž byla zjištěna infekce nebo kteří byli identifikováni jako přenašeči vysoce rezistentních bakterií; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout obecné pokyny pro oddělení hospitalizovaných přenašečů a vytvořit multidisciplinární odbornou pracovní skupinu, která bude podléhat přímo vnitrostátním ministerstvům zdravotnictví;

15.   zdůrazňuje, že je třeba, aby existoval systém EU pro sběr údajů o správném využívání všech antibiotik; žádá o vypracování protokolů pro předepisování a používání antibiotik na úrovni EU, jež budou mimo jiné uznávat odpovědnost veterinárních lékařů a praktických lékařů v této oblasti; žádá rovněž, aby byly na vnitrostátní úrovni povinně shromažďovány všechny předpisy antibiotik a aby byly registrovány v databázi, kterou budou spravovat a koordinovat odborníci na infekce, s cílem šířit znalosti o jejich nejlepším využívání;

16.  vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že Komise včas nenavrhla strategický přístup ke znečištění vod farmaceutickými látkami, jak požaduje rámcová směrnice o vodě(20); naléhavě proto žádá Komisi a členské státy, aby bezodkladně vypracovaly strategii EU pro řešení problému reziduí léčiv ve vodě a životním prostředí, která by věnovala dostatečnou pozornost monitorování, shromažďování údajů a lepší analýze dopadů antimikrobiální rezistence na vodní zdroje a vodní ekosystém; poukazuje na užitečnost integrovaného přístupu k reziduím léčiv a antimikrobiální rezistenci v životním prostředí založeného na řetězci(21);

17.  zdůrazňuje, že znečištění vod a půdy rezidui antibiotik pocházejícími ze zdravotnictví a veterinárního lékařství představuje rostoucí problém a že životní prostředí samotné je potenciálním zdrojem nových rezistentních mikroorganismů; vyzývá proto Komisi, aby v rámci koncepce „jednoho zdraví“ věnovala aspektu životního prostředí výrazně větší pozornost;

18.  vzhledem k tomu, že často uváděné číslo 25 000 úmrtí ve spojitosti s antimikrobiální rezistencí v EU ročně a výše souvisejících nákladů přesahující 1,5 miliardy EUR pocházejí z roku 2007 a že je třeba, aby údaje o skutečných nákladech spojených s antimikrobiální rezistencí byly průběžně aktualizovány;

19.  připomíná, že zdraví je faktorem produktivity a konkurenceschopnosti, jakož i jedním z nejvíce sledovaných témat ze strany občanů;

20.  vyzývá Komisi, aby rozšířila své financování na Evropský výbor pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST), který se zabývá technickými aspekty testování fenotypické antimikrobiální citlivosti in vitro a funguje jako výbor agentury EMA a střediska ECDC pro stanovování mezních hodnot;

21.  naléhavé žádá Evropskou komisi, aby v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (VFR) vyčlenila dodatečné finanční zdroje pro výzkum alternativních krmiv neurčených pro léčebné účely v oblasti chovu zvířat;

22.  podporuje jako minimum odpověď Rady na návrh kodexu pro minimalizaci antimikrobiální rezistence a zabránění jejímu šíření, který předložil Codex Alimentarius, a zásady 18 a 19 týkající se odpovědného a obezřetného používání antimikrobiálních látek;

23.  vybízí k zaměření pozornosti na dodržování obecných pokynů o kontrole infekcí, začlenění cílů pro snižování míry infekce a podporu osvědčených postupů s cílem přispět k bezpečnosti pacientů v nemocničním prostředí;

24.   vyzývá Komisi, ECDC a členské státy, aby podporovaly používání jednorázových ručníků v místech citlivých na hygienu, jako jsou zdravotnická zařízení, zařízení na zpracování potravin či mateřské školy;

25.  připomíná, že potraviny jsou jedním z možných nástrojů pro přenos rezistentních bakterií od zvířat k lidem, a dále, že bakterie rezistentní vůči lékům mohou obíhat v populacích lidí a zvířat prostřednictvím vody a životního prostředí; bere na vědomí rizika infekce rezistentními organismy prostřednictvím kontaminovaných plodin ošetřených antimikrobiálními látkami nebo prostřednictvím hnoje a úniků látek ze zemědělských podniků do podzemních vod; poukazuje v této souvislosti na to, že šíření těchto baktérií ovlivňuje obchod, cestování a migraci jak lidí, tak zvířat;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby informovanost veřejnosti zvyšovaly formou informačních sdělení v rámci ochrany veřejného zdraví a aby přitom nabádaly ke změně chování, pokud jde o odpovědné užívání antibiotik a nakládání s nimi, a zejména o profylaktické používání; zdůrazňuje, že je důležité podporovat „gramotnost v oblasti zdraví“, jelikož je nezbytné, aby pacienti chápali zdravotní informace a byli schopni se léčebnými pokyny přesně řídit; zdůrazňuje, že preventivní opatření, včetně řádné hygieny, by měla být posílena, aby se snížila poptávka po antibioticích; zdůrazňuje, že povědomí o rizicích spojených se samoléčbou a nadměrným předepisováním by mělo být základní součástí preventivní strategie;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby informovanost veřejnosti o souvislosti mezi infekcemi a osobní hygienou zvyšovaly formou informačních sdělení v rámci ochrany veřejného zdraví; zdůrazňuje, že účinnou cestou, jak omezit používání antimikrobiálních látek, je v první řadě zastavení šíření infekcí; vybízí v tomto ohledu k podpoře iniciativ v oblasti sebepéče;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily strategie na podporu dodržování režimu léčby pomocí antibiotik a jiných vhodných léčebných postupů tak, jak byly předepsány zdravotnickými odborníky;

29.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v souladu s přístupem „jedno zdraví“ předložila návrh pokynů, které by stanovily osvědčené postupy pro vytváření harmonizovaných norem kvality, jež by byly uplatňovány v celé EU, aby se tak podpořilo mezidisciplinární vzdělávání, prevence infekcí a vzdělávací programy pro pracovníky ve zdravotnictví a veřejnost s cílem zajistit správné jednání zdravotníků a veterinářů, pokud jde o jde o předepisování, dávkování, užívání a likvidaci antimikrobiálních látek a materiálů kontaminovaných antimikrobiální rezistencí(22), a aby zajistila vytvoření a rozmístění multidisciplinárních týmů pro řízení antibiotik v nemocničních zařízeních;

30.  zdůrazňuje, že jedna třetina lékařských předpisů pochází z primární péče, takže toto odvětví by mělo být považováno za prioritní, pokud jde o používání protokolů; zdůrazňuje, že pro vypracovávání těchto protokolů a jejich kontrolu a návazná opatření je zapotřebí specialistů na infekční onemocnění; žádá Evropskou komisi, aby navrhla obecné pokyny pro používání těchto protokolů v oblasti lidského zdraví; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly veškeré stávající protokoly, zejména pro profylaktické použití během operací; vítá stávající projekty na vnitrostátní úrovni, jako je program PIRASOA, které jsou příkladem osvědčených postupů v oblasti racionálního používání v primární péči a nemocnicích; vybízí k rozvoji mechanismů, jejichž prostřednictvím by bylo možné sdílet osvědčené postupy a protokoly;

31.  je si vědom toho, že zdravotničtí pracovníci se musí často o indikaci pro léčbu antibiotiky rozhodovat rychle; konstatuje, že rychlé diagnostické testy mohou napomoci účinnému a přesnému rozhodování;

32.  vybízí členské státy, aby předcházely šíření infekce rezistentních bakterií tím, že zavedou programy aktivního screeningu využívající technologie rychlé diagnostiky s cílem rychle identifikovat pacienty nakažené multirezistentní bakterií a zavést vhodná opatření pro kontrolu infekce (např. izolace pacientů, vytváření skupin a zesílená hygienická opatření);

33.  je si vědom toho, že náklady na nástroje rychlé diagnostiky mohou překročit cenu antibiotik; vyzývá Komisi a členské státy, aby pro odvětví navrhly pobídky k vypracování účinných, levných a efektivních testovacích metod a l využívání nástrojů rychlé diagnostiky; zdůrazňuje, že nástroje rychlé diagnostiky jsou na celostátní úrovni dostupné pouze ve 40 % zemí OECD; vyzývá zdravotní pojišťovny, aby vzhledem k dlouhodobým přínosům prevence zbytečného užívání antimikrobiálních látek dodatečné náklady na použití nástrojů rychlé diagnostiky hradily;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby omezily prodej antibiotik u zdravotnických a veterinárních pracovníků, kteří je rovněž předepisují, a aby odstranily veškeré pobídky (finanční i jiné) k předepisování antibiotik a aby i nadále zajišťovaly dostatečně rychlý přístup k pohotovostním veterinárním lékům; zdůrazňuje, že mnoho antimikrobiálních látek je používáno jak u lidí, tak u zvířat a že některé z těchto antimikrobiálních látek jsou klíčové pro prevenci či léčbu život ohrožujících infekcí u lidí a jejich používání u zvířat by mělo být proto zakázáno; zdůrazňuje, že tyto antimikrobiální látky by měly být vyhrazeny výlučně pro léčbu lidí, aby se po co nejdelší dobu ochránila jejich účinnost při léčbě infekcí u lidí; domnívá se, že by členské státy měly mít možnost provádět nebo zachovat přísnější opatření týkající se omezení prodeje antibiotik;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly rozhodné kroky proti nelegálnímu prodeji antimikrobiálních přípravků a jejich prodeji bez lékařského nebo veterinárního předpisu v EU;

36.  zdůrazňuje význam očkování a diagnostických nástrojů pro boj proti antimikrobiální rezistenci a infekcím spojeným se zdravotní péčí; doporučuje začlenění cílů pro očkování v populaci, zejména ve zranitelných skupinách, jako klíčového prvku národních akčních plánů v oblasti antimikrobiální rezistence; dále poukazuje na význam, který mají dostupné informace a zvyšování informovanosti široké veřejnosti pro zvýšení míry proočkování v oblasti zdravotnictví a veterinární péče a tedy i pro nákladově efektivní léčbu nemocí a řešení problému antimikrobiální rezistence;

37.  zdůrazňuje, že v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) se uvádí, že imunizace formou očkování je nákladově efektivním opatřením v oblasti veřejného zdraví v boji proti AMR(23)a, a že Komise v akčním plánu oznamuje pobídky na podporu používání diagnostiky, antimikrobiálních alternativ a očkovacích látek(24), avšak že překážkou pro zvýšení úrovně proočkování, které je cílem tohoto akčního plánu, jsou relativně vyšší náklady na diagnostiku, antimikrobiální alternativy a očkování ve srovnání s konvenčními antibiotiky(25); zdůrazňuje, že řada členských států již považuje očkování za důležité politické opatření, jehož cílem je jak zabránit přeshraničnímu šíření onemocnění zvířat, tak omezit další rizika nákazy pro zemědělský trh EU, a proto již tato očkování zavedla;

38.  vyzývá členské státy, aby posílily úsilí o prevenci a kontrolu infekcí, které mohou vést k sepsi; vybízí členské státy, aby do svých vnitrostátních akčních plánů v oblasti antimikrobiální rezistence začlenily cílená opatření pro zlepšení prevence, včasné identifikace a diagnostiky a klinické léčby sepse;

39.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakým způsobem lze co nejlépe využít potenciálu evropských referenčních sítí pro vzácná onemocnění, a aby posoudila jejich možnou úlohu v rámci výzkumu antimikrobiální rezistence;

40.  upozorňuje na rostoucí problém znečištění životního prostředí prostřednictvím reziduí antibiotik určených pro lidskou spotřebu a pro zvířata, který vyžaduje soudržná politická opatření pro zabránění šíření antimikrobiální rezistence mezi ekosystémy, zvířaty a lidmi; vybízí k dalšímu výzkumu dynamiky přenosu a relativního vlivu tohoto znečištění na antimikrobiální rezistenci; vyzývá tudíž k zajištění součinnosti přístupu „Jednoho zdraví“ a stávajících údajů získaných při monitorování v oblasti životního prostředí, zejména formou seznamů monitorovaných látek podle rámcové směrnice o vodě, s cílem zlepšit dostupné znalosti o výskytu a šíření antimikrobiálních látek v životním prostředí;

41.  poukazuje na to, že bakterie vystavené působení herbicidů se vůči klinicky relevantním antibiotikům chovají odlišně; všímá si frekvence změn v rezistenci vůči antibiotikům, které byly vyvolány používáním herbicidů a antibiotik, a toho, že dopady těchto změn unikají regulatornímu dohledu;

42.  žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření k řešení otázky uvolňování léčivých přípravků, včetně antimikrobiálních látek, do životního prostředí prostřednictvím odpadních vod a čističek odpadních vod, neboť se jedná o významný faktor vzniku antimikrobiální rezistence;

43.  požaduje, aby přezkum posouzení rizik z hlediska životního prostředí tvořil součást postupu registrace antimikrobiálních látek, jakož i starších přípravků, které jsou již na trhu; vyzývá k přísnému dodržování správné výrobní praxe EU a pravidel zelených veřejných zakázek, pokud jde o výrobu a distribuci léčivých přípravků a uvolňování antibiotik do životního prostředí;

44.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou rychlého nárůstu úrovní multirezistentních houbovitých plísní a provedly revizi používání fungicidů v zemědělství a průmyslu;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně ukončily používání antimikrobiálních sloučenin či chemických látek mimo zdravotnický systém, například v čisticích prostředcích každodenní spotřeby či jiném spotřebním zboží;

46.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí podrobný výzkum toho, jaký vliv má přítomnost antimikrobiálních látek v potravinových plodinách a krmivech na rozvoj AMR, a výzkum mikrobiální populace v půdě;

47.  zdůrazňuje v této souvislosti nutnost důkladného předběžného posouzení společenských nákladů přístupu, který pouze odstraňuje škodlivé následky, ale neřeší příčiny;

48.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své kodexy správné zemědělské praxe a revidovaly příslušné nejlepší dostupné techniky v rámci směrnice o průmyslových emisích(26) tak, aby zahrnovaly ustanovení o nakládání s hnojem obsahujícím antibiotika nebo mikroorganismy rezistentní vůči antimikrobiálním látkám;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vývoj udržitelných léčivých přípravků s nízkým dopadem na životní prostředí a vodu a aby v tomto ohledu vybízely k dalším inovacím ve farmaceutickém průmyslu;

50.  zdůrazňuje, že ne všechny členské státy mají dostatečné zdroje pro rozvoj a provádění komplexních vnitrostátních strategií v oblasti antimikrobiální rezistence; naléhavě žádá Komisi, aby členským státům poskytla jasné informace o zdrojích EU, které jsou k dispozici pro řešení problému antimikrobiální rezistence, a aby pro tyto účely v konkrétnější formě vyčlenila finanční prostředky;

51.  vyzývá Komisi, aby v rámci směrnice o průmyslových emisích přezkoumala a revidovala referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF), jež se týkají emisí podniků vyrábějících antibiotika;

52.  naléhavě žádá Komisi, aby účinně uplatňovala dostupné právní předpisy ve všech oblastech souvisejících s antimikrobiální rezistencí s cílem zajistit boj proti této hrozbě napříč politikami;

53.  zdůrazňuje význam přístupu založeného na analýze životního cyklu, od výroby a předepsání až po nakládání s farmaceutickým odpadem; žádá Komisi, aby se zabývala otázkou likvidace antibiotik, přičemž by měly být prozkoumány alternativy ke spalování, mezi něž patří například zplynování;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zahrnutí environmentálních otázek do systému farmakovigilance pro humánní léčivé přípravky a zpřísnění systému farmakovigilance pro veterinární léčivé přípravky, zejména v souvislosti s antimikrobiální rezistencí;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily normy kvality (prahové hodnoty) nebo požadavky na posouzení rizika, aby se zajistilo, že koncentrace příslušných antibiotik a mikroorganismů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, jež jsou obsaženy v hnoji, čistírenském kalu a vodě určené k zavlažování, budou bezpečné a mohly být použity na zemědělské půdě;

56.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zahájila celounijní informační kampaň namířenou na spotřebitele a podniky, jejímž předmětem bude akvakultura obecně a zejména rozdíly mezi přísnými, komplexními normami na trhu EU a normami vztahujícími se na dovážené produkty ze třetích zemích, a to se zvláštním důrazem na problémy, jež pro bezpečnost potravin a veřejné zdraví představuje zavlečení mimořádně rezistentních mikroorganismů a antimikrobiální rezistence (AMR);

57.  vyzývá, aby bylo postupně ukončeno rutinní profylaktické používání antimikrobiálních látek ve skupinách hospodářských zvířat, a navrhuje, aby bylo používání antibiotik poslední instance zakázáno u všech zvířat určených k produkci potravin; zdůrazňuje, že řádné chovné postupy, vhodné hygienické postupy, dobré řízení zemědělských podniků a investice do těchto oblastí přispívají k prevenci infekcí, a tudíž k omezení používání antibiotik; naléhavě žádá Komisi, aby předložila novou strategii EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, o což se zasazuje Evropský parlament, s dlouhodobým cílem vytvořit právní předpisy v této oblasti; naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla zbývající body strategie EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat na období 2012–2015;

58.  zdůrazňuje, že dobré systémy řízení zemědělských podniků, biologické bezpečnosti a chovu zvířat jsou pilíře zdraví a dobrých životních podmínek zvířat určených k produkci potravin, a pokud jsou uplatňovány vhodným způsobem, vedou k minimalizaci citlivosti vůči bakteriálním onemocněním a potřeby používání antibiotik u zvířat;

59.  domnívá se, že je třeba podporovat adekvátní financování investic uskutečňovaných přímo v zemědělských podnicích, jako je kvalitní ustájení, vzduchotechnika, úklid, dezinfekce, očkování a biologická ochrana, a budoucí SZP by je neměla oslabovat; uznává v tomto ohledu význam informovanosti členů komunity zemědělců o dobrých životních podmínkách zvířat, zdraví zvířat a bezpečnosti potravin; konstatuje, že je důležité podporovat a uplatňovat osvědčené postupy na všech úrovních produkce a zpracování potravinářských produktů, a poukazuje na význam bezpečných a nutričně vyvážených krmiv, specifických krmných strategií, složení krmiv, krmných přípravků a zpracování krmiv;

60.  žádá Komisi a členské státy – a to i v souvislosti s reformou společné zemědělské politiky –, aby dosáhly větší součinnosti a v souladu se zjištěními uvedenými v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) poskytly účinné finanční pobídky a podporu chovatelům hospodářských zvířat, kteří mohou prokázat, že významně snížili používání antibiotik a dosáhli vysokého míry proočkování svých zvířat nebo chovu;

61.  zdůrazňuje, že řádná hygiena v zemědělských podnicích má zásadní význam; žádá Komisi, aby vypracovala pokyny k používání antibiotik u zvířat a k hygienickým podmínkám v zemědělských podnicích; vyzývá členské státy, aby vypracovaly přesné plány a aby posílily kontrolu hygienických podmínek;

62.  připomíná preventivní opatření, která mají být použita předtím, než se přistoupí k antimikrobiální léčbě celých skupin zvířat (metafylaxi) určených k produkci potravin:

–  používání dobrých a zdravých chovných zvířat, která rostou přirozeně a vyznačují se vhodnou genetickou různorodostí,

–  podmínky, které respektují behaviorální potřeby jednotlivých druhů zvířat, včetně sociální interakce a hierarchie,

–  intenzita chovu, která nezvyšuje riziko přenosu nákazy,

–  oddělení nakažených zvířat od zbytku skupiny,

–  (v případě kuřat a menších zvířat) dílčí rozdělení hejn na menší, fyzicky oddělené skupiny,

–  provedení stávajících pravidel podmíněnosti týkajících se dobrých životních podmínek zvířat stanovených v nařízení č. 1306/2013, příloha II – povinné požadavky na hospodaření (PPH) 11, 12, 13(27);

63.  domnívá se, že požadavky, aby bylo použití antibiotik uvedeno v označení, by zlepšily znalosti spotřebitelů a poskytly jim možnost informovanější volby; vyzývá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný systém označování založený na normách pro dobré životní podmínky zvířat a osvědčených postupech v oblasti chovu zvířat, jak již bylo plánováno v roce 2009(28);

64.  upozorňuje dále na nedávné výsledky vědeckého výzkumu (únor 2018), které ukazují, že ESBL (širokospektrá beta-laktamáza) se na lidi přenáší chovem zvířat a konzumací masa pouze v omezené míře a že k přenosu ESBL dochází zejména z člověka na člověka(29);

65.  zdůrazňuje, že intenzivní živočišná výroba může zahrnovat nesprávné a opakované používání antibiotik u skotu a drůbeže v zemědělských podnicích s cílem dosáhnout rychlejšího růstu a že jsou antibiotika také často používána z profylaktických důvodů k prevenci šíření chorob, které jsou důsledkem stísněných, přeplněných a stresujících podmínek, v nichž jsou zvířata chována, a které oslabují jejich imunitní systém, a k vyvážení nehygienických podmínek chovu;

66.  domnívá se, že již poměrně dobře víme, jak se AMR šíří od zvířat v zemědělství k lidem a že tato skutečnost není v akčním plánu odpovídajícím způsobem uznána; konstatuje, že akční plán pouze vyzývá k dalšímu zkoumání a k doplnění nedostatečných znalostí o této otázce, což by mohlo vést k odložení naléhavě nezbytných kroků;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozlišovaly mezi hospodářskými a domácími zvířaty, zejména pokud jde o vytváření mechanismů zaměřených na monitorování a posuzování používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství a navrhování opatření upravujících používání těchto látek;

68.  zdůrazňuje, že ve spolupráci s veterinárními lékaři byl vypracován systém pro komplexní sledování antibiotik v zemědělství, který komplexně dokumentuje používání antibiotik a dále zlepšuje jejich aplikaci; vyjadřuje politování nad tím, že dosud neexistuje srovnatelný systém v oblasti humánní medicíny;

69.  konstatuje, že agentury EU(30) potvrdily rovněž souvislost mezi zjištěnou rezistencí vůči antibiotikům u zvířat určených k produkci potravin (např. u kuřecích brojlerů) a velkým množstvím bakteriálních infekcí u lidí, přičemž tyto infekce pocházejí z manipulace s masem z těchto zvířat, jeho přípravy a konzumace;

70.  zdůrazňuje, že výzkum prokázal, že opatření, která omezují používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin, jsou spojena s nižším výskytem bakterií rezistentních vůči antibiotikům u těchto zvířat(31);

71.  vyzývá s ohledem na tento nedávný výzkum(32)Komisi a členské státy ke svědomitosti a přiměřenosti při přijímání opatření a k tomu, aby ve všech relevantních právních předpisech pečlivě posuzovaly a klasifikovaly „antibiotika“ a „antimikrobiální rezistenci“, a to s cílem neomezovat bezdůvodně v evropském chovu hospodářských zvířat dostupnost prostředků pro boj proti některým prvokům, jako jsou kokcidie, čímž dochází k nezamýšlenému posilování rizika nákazy lidí nebezpečnými bakteriemi, jako je salmonela, a mikroby v potravě;

72.  lituje, že v Evropském akčním plánu „Jedno zdraví“ zaměřeném na boj proti antimikrobiální rezistenci nebyly vyčleněny žádné zdroje a že se nepočítá ani s ambicióznějším využitím legislativních nástrojů; vyzývá Komisi, aby byla v rámci jakéhokoli příštího akčního plánu, který vypracuje, ambicióznější a vynaložila soustavnější úsilí o jeho úplné provedení;

73.  lituje, že v zásadě správný strategický přístup Komise se příliš často omezuje na prohlášení o záměru, a vyzývá Komisi, aby svůj přístup konkretizovala;

74.  vyzývá Komisi, aby koordinovala a monitorovala vnitrostátní strategie, a umožnila tak sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy;

75.  naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly ambiciózní národní strategie pro řešení problému antimikrobiální rezistence v odvětví živočišné výroby, zahrnuly do nich kvantifikované cíle ke snížení používání veterinárních antimikrobiálních látek, a to při zohlednění místních okolností; zdůrazňuje, že do provádění těchto strategií by měla být zapojena všechna odvětví v rámci celého potravinového řetězce;

76.  poukazuje na to, že některé členské státy mají zákonem stanovené kvalifikované poradce v oblasti veterinárních léčiv, kteří obdrželi od příslušných orgánů oprávnění předepisovat některé veterinární přípravky; zdůrazňuje, že vnitrostátní akční plány v oblasti antimikrobiální rezistence by neměly těmto osobám zakazovat, aby v nezbytných případech předepisovali a vydávali některé veterinární léčivé přípravky, a to vzhledem k zásadní úloze, kterou tyto osoby mohou mít v izolovaných venkovských oblastech;

77.  zdůrazňuje důležitost výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a koordinace takových výměn ze strany Komise; vítá v této souvislosti, že v Nizozemsku došlo v letech 2009–2016 ke snížení používání antibiotik v odvětví chovu zvířat o 64,4 % a že ambicí Nizozemska je další pokles do roku 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby tohoto příkladu partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi úřady, průmyslem, vědci a veterinárními lékaři následovaly i v dalších částech Unie;

78.  naléhavě žádá členské státy, aby zvážily zavedení pozitivních (daňové úlevy pro zemědělce) a negativních (zdanění prodeje antibiotik, jako například těch antibiotik, které již bylo úspěšně zavedeno v Belgii a Dánsku) daňových pobídek na antibiotika používaná v odvětví chovu zvířat pro jiné než léčebné účely;

Podpora výzkumu, vývoje a inovací v souvislosti s antimikrobiální rezistencí

79.  poukazuje na to, že investice ve výši 1,3 miliard EUR do výzkumu antimikrobiální rezistence přisuzují EU vedoucí postavení na tomto poli a že úspěchy EU zahrnují spuštění programu „New Drugs for Bad Bugs“ (ND4BB)(33) a iniciativu společného plánování výzkumu antimikrobiální rezistence (JPIAMR)(34); zdůrazňuje, že výzkum musí být efektivní a koordinovaný; vítá proto iniciativy jako ERA-NET, které vytvářejí synergie mezi iniciativou JPIAMR a programem Horizont 2020; zdůrazňuje skutečnost, že více než 20 nových tříd antibiotik bylo vyvinuto v období před 60. léty 20. století, a se znepokojením konstatuje, že v posledních letech nebyly uvedeny žádné skutečně nové třídy antimikrobiálních látek;

80.  naléhavě žádá Komisi, aby zvážila nový legislativní rámec pro podporu rozvoje nových humánních antimikrobiálních látek, jak Parlament požadoval již dne 10. března 2016 ve svých pozměňovacích návrzích k návrhu nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a ve svém usnesení ze dne 19. května 2015; poukazuje na to, že v evropském akčním plánu „Jedno zdraví“, který je zaměřen proti rezistenci vůči antimikrobiálním látkám, se Komise zavazuje „analyzovat regulační nástroje a pobídky EU – zejména právní předpisy týkající se léčivých přípravků pro vzácná onemocnění a pediatrických léčivých přípravků –, aby je mohla uplatnit na nové antimikrobiální látky“;

81.  vítá skutečnost, že EFSA a EMA v nedávné době přezkoumaly a prodiskutovaly řadu alternativ k používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin, z nichž některé vykázaly v průběhu vypracování experimentálních studií slibné výsledky, pokud jde o zlepšování parametrů zdraví zvířat; doporučuje tudíž dát nový podnět vědeckému výzkumu alternativ a navrhnout legislativní rámec EU, který by stimuloval jejich vývoj a ujasnil cestu k jejich schvalování;

82.  připomíná, že klasická generace antibiotik, která je založená na řadě technik pro modifikaci antibiotik získaných z přírody, je vyčerpaná a že investice do výzkumu a vývoje v oblasti vytvoření nové generace antibiotik by měly prolomit klasické paradigma antibiotik; vítá nové techniky, které již byly vyvinuty, jako jsou monoklonální protilátky, které snižují virulentnost bakterií nikoli tím, že je zabijí, ale tím, že způsobují jejich neúčinnost;

83.  poukazuje na to, že věda a výzkum sehrávají při vypracovávání norem boje proti antimikrobiální rezistenci zásadní úlohu;

84.  vítá nedávné výzkumné projekty v oblasti alternativních antibiotických terapií, například v léčbě pomocí bakteriofágů, jako je projekt Phagoburn financovaný z prostředků EU; konstatuje, že žádná léčba pomocí bakteriofágů nebyla dosud na úrovni EU povolena; vyzývá Komisi, aby navrhla rámec pro léčbu pomocí bakteriofágů, která se zakládá na nejnovějším vědeckém výzkumu;

85.  připomíná, že v nedávné době proběhl výzkum v oblasti rozvoje probiotik nové generace pro souběžné použití s antibiotickou léčbou v klinickém prostředí, v němž bylo dosaženo poklesu infekcí spojených se zdravotní péčí způsobených bakteriemi vysoce rezistentními vůči antibiotikům(35);

86.  poukazuje na to, že výzkum a vývoj v oblasti nových přístupů k léčbě a prevenci infekcí je stejně důležitý a že tyto přístupy mohou zahrnovat používání látek na posílení imunitní reakce na bakteriální infekce, jako jsou prebiotika a probiotika;

87.  vyzývá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby ve spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) přezkoumala veškeré dostupné informace o přínosech a rizicích starších antimikrobiálních látek, včetně antibiotik podávaných v kombinacích, a aby zvážila, zda je nutné provádět změny jejich schváleného užívání; zdůrazňuje, že by měl být podporován včasný dialog mezi inovátory a regulačními orgány, aby se tak v případě potřeby přizpůsobil regulační rámec v zájmu upřednostnění a urychlení vývoje antimikrobiálních léčivých přípravků a umožnil rychlejší přístup k nim;

88.  vybízí Komisi, aby zavedla zrychlený postup, kterým se může dočasně zakázat používání antimikrobiálních látek schválených pro průmyslové či zemědělské účely, u nichž je však podezření, že mají závažné negativní dopady na antimikrobiální rezistenci, a to do doby, než budou provedeny další studie o dopadu těchto antimikrobiálních látek;

89.  připomíná, že nízká kvalita léčebných a veterinárních přípravků s nízkou koncentrací aktivních látek nebo jejich dlouhodobé používání vedou ke vzniku rezistentních mikrobů; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zlepšily právní předpisy a vypracovaly nové zákony, které by zajistily, aby byla zaručena kvalita, bezpečnost a účinnost léčebných přípravků a aby se jejich používání řídilo přísnými zásadami;

90.  vyzývá Komisi, aby navýšila finanční prostředky pro včasný mezioborový a interdisciplinární výzkum epidemiologie a imunologie patogenů v oblasti antimikrobiální rezistence a screeningu infekcí spojených se zdravotní péčí, zejména způsoby přenosu mezi zvířaty, lidmi a životním prostředím; vyzývá Komisi k podpoře výzkumu v oblasti hygieny rukou a dopadu různých metod mytí a sušení rukou na přenos potenciálních patogenů;

91.  vyzývá Komisi, aby stejnou měrou investovala do vývoje neantibiotických alternativ v oblasti zdraví zvířat, včetně růstových stimulátorů, a do vývoje nových molekul pro vývoj nových antibiotik; zdůrazňuje, že nová antibiotika nesmí být používána na podporu zdraví zvířat nebo na podporu jejich růstu a že podniky, které obdrží veřejné finanční prostředky na vývoj nových antibiotik, musí ukončit distribuci nebo používání antibiotik na podporu zdraví zvířat nebo na podporu jejich růstu;

92.  vítá nedávné přeshraniční projekty výzkumu v oblasti dohledu nad antimikrobiálními látkami a prevence infekcí, jako je například projekt i-4-1-Health Interreg, financovaný z prostředků EU; vyzývá Komisi, aby navýšila financování výzkumu v oblasti opatření na prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí;

93.  vyzývá Komisi, aby nadále podporovala úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, pokud jde o antimikrobiální rezistenci, včetně celosvětových infekcí vymezených v rámci cílů udržitelného rozvoje, zejména léků rezistentních vůči tuberkulóze a malárii, HIV a zanedbávaným tropickým nemocem, a to v rámci příštího rámcového programu EU pro výzkum a inovace a rovněž prostřednictvím zvláštního poslání v rámci programu celosvětového boje proti antimikrobiální rezistenci;

94.  vyzývá Komisi, aby zavedla omezení přepravy živých zvířat z oblastí, kde stávající systém pro monitorování zjistil výskyt antimikrobiálně rezistentních druhů bakterií;

95.  konstatuje, že některé přípravky na ochranu rostlin mohou mít také antimikrobiální vlastnosti, které ovlivní šíření antimikrobiální rezistence; vyzývá k dalšímu výzkumu možné souvislosti mezi expozicí komerčním přípravkům s obsahem pesticidů a herbicidů a rozvojem antimikrobiální rezistence; uznává, že herbicidy jsou běžně testovány na toxicitu, nikoli na subletální účinky na mikroby, a zdůrazňuje, že kvůli výše uvedeným skutečnostem je důležité takové testy provádět pravidelně;

96.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly včasný a nepřetržitý dialog se všemi zúčastněnými stranami na vypracování vhodných pobídek pro výzkum a vývoj v oblasti antimikrobiální rezistence; bere na vědomí, že neexistuje žádný univerzální postup; naléhavě žádá Komisi, aby formálně zapojila občanskou společnost do diskusí v rámci přístupu „Jednoho zdraví“, například prostřednictvím vytvoření a financování specializované sítě zúčastněných stran;

97.  zdůrazňuje, že jsou potřebné různé modely spolupráce pod vedením veřejného sektoru a se zapojením průmyslu; uznává, že schopnosti průmyslu hrají při výzkumu a vývoji v oblasti antimikrobiální rezistence klíčovou úlohu; zdůrazňuje, že bez ohledu na výše uvedené skutečnosti, je třeba tuto závažnou oblast výzkumu a vývoje označit jako veřejnou prioritu s potřebou další koordinace; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila veřejnou platformu pro veřejně financované výzkumné a vývojové projekty v oblasti antimikrobiální rezistence a pro koordinaci všech činností v oblasti výzkumu a vývoje;

98.  zdůrazňuje proto, že stávající inovační rámec nepodněcuje účinně výzkum a vývoj v oblasti antimikrobiální rezistence, a vyzývá k přizpůsobení a harmonizaci režimu duševního vlastnictví na evropské úrovni, zejména s cílem lépe sladit dobu ochrany s dobou požadovanou pro dotčený inovativní léčebný přípravek;

99.  je toho názoru, že v Evropské unii jsou již na mnoha různých místech zkoumány otázky boje proti antimikrobiální rezistenci, aniž by dosud existoval náležitý přehled o stavu výzkumu v EU jako celku; vybízí tudíž k vytvoření příslušné speciální platformy na úrovni EU, aby bylo v budoucnu možné využívat zdroje pro výzkum účinněji;

100.  připomíná význam vytváření vazeb mezi akademickou sférou a biofarmaceutickými společnostmi pro vývoj nových antibiotik, rychlou diagnostiku a nové způsoby léčby;

101.  vítá závěry WHO, Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a společného technického sympozia Světové obchodní organizace (WTO) s názvem „Antimikrobiální rezistence: jak podněcovat inovace, přístup a vhodné používání antibiotik“(36), kde proběhla diskuse o nových modelech výzkumu a vývoje s cílem motivovat výzkum a vývoj a zároveň oddělit ziskovost antibiotik od jejich prodaného množství;

102.  připomíná, že nařízení o klinických hodnoceních(37) pomůže podpořit výzkum nových antimikrobiálních látek v EU; vyzývá Komisi a agenturu EMA, aby uplatňovaly nařízení o klinických hodnoceních bez dalšího odkladu;

103.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj a využívání nových ekonomických modelů, pilotních projektů a odrazujících a podněcujících pobídek k podpoře vývoje nových způsobů léčby, diagnostických metod, antibiotik, zdravotnických prostředků, očkovacích látek a alternativ antimikrobiálních látek; je přesvědčen, že tyto pobídky mají smysl, pokud jsou dlouhodobě udržitelné, založené na potřebách a založené na důkazech, zaměřují se na klíčové priority veřejnosti a přispívají k náležitému léčebnému využití;

104.  vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost stávajících hygienických postupů a způsobů sanitace v nemocnicích a zdravotnických zařízeních; žádá Komisi, aby prozkoumala možnost používání probiotik a jiných udržitelných technologií v oblasti hygieny jakožto účinných metod v oblasti hygieny pro prevenci a omezování infekcí spojených se zdravotní péčí, jež byly způsobeny antimikrobiální rezistencí;

105.  vybízí k využívání nákladově efektivních technologií, které omezí dopad infekcí spojených se zdravotní péčí v nemocnicích a pomohou předcházet šíření multirezistentních mikroorganismů; 

106.  vybízí členské státy, aby podporovaly alternativní systémy poskytování náhrad s cílem usnadnit využívání inovativních technologií v rámci systémů vnitrostátní zdravotní péče;

107.  všímá si, že obvyklý obchodní model pro vývoj léků není vhodný pro vývoj antibiotik, a to proto, že rezistence se může postupem času vyvíjet a že antibiotika jsou určena k dočasnému použití jako léky poslední instance; připomíná průmyslu jeho sociální odpovědnost za přispívání k boji proti antimikrobiální rezistenci formou hledání způsobů, jak prodloužit životnost antibiotik, čímž se zabezpečí udržitelnost dodávek účinných antibiotik, a vyzývá k poskytnutí podnětů pro tento výzkum a ke stanovení regulačního postupu;

108.  připomíná, že jak Parlament, tak Rada požádaly o přezkum stávajících pobídek (tj. pobídek zavedených nařízením o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění(38)), a to z důvodu jejich zneužívání a vysoké konečné ceny; vyzývá tudíž Komisi, aby provedla analýzu stávajícího modelu pobídek v oblasti výzkumu a vývoje, včetně modelu přenosné exkluzivity na trhu, s cílem navrhnout nové podněty a stanovit regulační postup;

109.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s výzkumnými pracovníky a průmyslem vypracovaly nové modely pobídek, které by oddělovaly platby od objemu předepisovaných léčiv a podněcovaly investice po dobu celého vývoje výrobků a výroby; zdůrazňuje, že konečným cílem pobídek v oblasti výzkumu a vývoje musí být zaručení dostupnosti kvalitních antibiotik a přístupu k nim;

110.  uznává klíčovou úlohu lékárníků při zvyšování informovanosti o vhodném používání antimikrobiálních látek a při prevenci antimikrobiální rezistence; vybízí členské státy, aby rozšířily svou odpovědnost tím, že umožní vydávat přesná množství, aplikovat některé očkovací látky a provádět diagnostické rychlotesty přímo v lékárnách;

111.  žádá, aby přenosné exkluzivity na trhu a odměny za vstup na trh byly považovány za možnost udržitelné pobídky;

112.  vyzývá Komisi, aby se ujala celosvětově vedoucí úlohy při propagaci modelů pro osvědčené postupy vycházejících z průkazných skutečností za účelem včasné diagnostiky v rámci boje proti antimikrobiální rezistenci;

Utváření globální agendy

113.  zdůrazňuje, že bez harmonizovaných a okamžitých opatření v globálním měřítku se svět blíží k postantibiotickému období, kdy by běžné infekce mohly opět zabíjet;

114.  připomíná, že vzhledem ke složitosti problematiky, jejímu přeshraničnímu rozměru, závažným důsledkům pro životní prostředí, zdraví lidí a zvířat a vysoké ekonomické zátěži vyžaduje antimikrobiální rezistence okamžité koordinované kroky na evropské, světové a meziodvětvové úrovni; požaduje tudíž jednoznačný závazek ze strany EU a členských států, že budou vytvářet evropská a mezinárodní partnerství a že zavedou průřezovou celosvětovou strategii pro boj proti antimikrobiální rezistenci, která pokryje politiky v oblasti mezinárodního obchodu, rozvoje a zemědělství;

115.  vítá žebříček WHO s 20 nejhoršími patogeny rezistentními vůči antibiotikům(39); vyzývá k naléhavému provedení výzkumných a vývojových projektů pro tento prioritní seznam bakterií rezistentních vůči antibiotikům s cílem vyvinout léky pro boj proti nim; zdůrazňuje však, že výzkum týkající se nových léků není jediným potřebným opatřením a že je třeba řešit nesprávné a nadměrné využívání antibiotik u lidí i zvířat;

116.  uznává, že antimikrobiální rezistence je přeshraničním problémem a že přípravky se do Evropy dostávají z celého světa; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s třetími stranami na omezení používání antibiotik v odvětví chovu zvířat a s tím související kontaminací životního prostředí; vyzývá Komisi, aby rovněž zavedla programy spolupráce se třetími zeměmi v oblasti výzkumu za účelem snížení nadměrného používání antibiotik; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s dohodami o volném obchodu zakázala dovoz potravinářských živočišných výrobků, pokud dotčená zvířata nebyla chována v souladu s normami EU, zejména se zákazem používání antibiotických růstových stimulátorů;

117.  poukazuje na zprávu nazvanou „Řešení infekcí odolných vůči léčivům v celosvětovém měřítku: závěrečná zpráva a doporučení“(40), jež odhaduje, že náklady na přijetí celosvětových opatření v oblasti antimikrobiální rezistence budou činit až 40 miliard USD na 10leté období, což znamená, že se jedná o drobnou částku ve srovnání s náklady v případě nečinnosti, a je to rovněž velmi malý zlomek toho, co země G20 vydávají na zdravotní péči dnes (přibližně 0,05 %); vyzývá Komisi, aby vypracovala analýzu možnosti zdanit odvětví veřejného zdraví v rámci jeho sociální odpovědnosti;

118.  konstatuje, že otázku antimikrobiální rezistence je nezbytné řešit v rámci jakékoli budoucí obchodní dohody se Spojeným královstvím po brexitu a že je třeba stanovit podmínku, aby Spojené království drželo krok s dalšími opatřeními EU v boji proti antimikrobiální rezistenci v zájmu ochrany spotřebitelů a pracovníků v EU a Spojeném království;

119.  vítá globální akční plán Světové zdravotnické organizace v oblasti antimikrobiální rezistence, který byl jednomyslně přijat v květnu 2015 během 68. Světového zdravotnického shromáždění; zdůrazňuje, že je nezbytné uvést do souladu globální, evropské a vnitrostátní akční plány s globálním akčním plánem Světové zdravotnické organizace;

120.  vítá nové pokyny WHO pro užívání medicínsky důležitých antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin(41); zdůrazňuje, že v některých zemích je přibližně 50–70 % medicínsky důležitých antibiotik spotřebováno v odvětví živočišné výroby, a to z velké části za účelem podpory růstu zdravých zvířat; žádá, aby v rámci přístupu „Jedno zdraví“ bylo toto téma zahrnuto do obchodní politiky EU a do jednání s mezinárodními organizacemi jako WTO a přidruženými nebo třetími zeměmi, což povede k utváření globální politiky s cílem zakázat používání antibiotik ke zvyšování hmotnosti zdravých zvířat;

121.  konstatuje, že antimikrobiální rezistence je závažným problémem u mnoha nemocí souvisejících s chudobou a mnoha zanedbávaných nemocí, včetně HIV/AIDS, malárie, tuberkulózy a nemocí spojených s epidemiemi a pandemiemi; poukazuje na to, že přibližně 29 % úmrtí způsobených antimikrobiální rezistencí je způsobeno tuberkulózou rezistentní vůči lékům; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně více podporovaly výzkum a používání zdravotnických nástrojů pro řešení antimikrobiální rezistence u nemocí souvisejících s chudobou a u zanedbávaných nemocí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily partnerství podle vzoru Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) a Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP) pro účely mezinárodních projektů v oblasti výzkumu a vývoje týkajících se zdraví, která budou zahrnovat různé geografické regiony a budou se týkat nejdůležitějších zdravotních témat, jako je antimikrobiální rezistence, očkovací látky, rakovina nebo přístup k léčivým přípravkům;

122.  zdůrazňuje význam iniciativ EU, jako jsou programy ECDC pro infekční nemoci jako je AIDS, tuberkulóza a malárie; poukazuje na to, že tyto iniciativy představují příklady osvědčených postupů, které dokazují schopnost EU reagovat a prokazují její dobré fungování s ohledem na potřebu nových antibiotik, a že středisko ECDC by mělo hrát klíčovou úlohu při určování prioritních potřeb v oblasti výzkumu a vývoje, při koordinaci opatření a zapojení všech aktérů, v posilování meziodvětvové činnosti a v budování kapacit prostřednictvím sítí výzkumu a vývoje;

123.  poukazuje na problém vzniku multirezistentních bakterií, které jsou rezistentní vůči několika antibiotikům zároveň a jež se mohou stát superbakteriemi rezistentními vůči všem dostupným antibiotikům, včetně antibiotik poslední instance; vyzdvihuje potřebnost databáze těchto multirezistentních bakterií, která by zahrnovala AIDS, tuberkulózu, malárii, kapavku, Escherichii coli a další bakterie rezistentní vůči lékům;

124.  konstatuje, že hospodářským zvířatům chovaným pro potravinářské účely ve Spojených státech je podáváno pětkrát vyšší množství antibiotik než zemědělským zvířatům ve Spojeném království; zdůrazňuje proto význam kontrol dovozu masa do EU;

125.  vyzývá Komisi, aby podpořila začlenění norem a opatření EU pro boj proti antimikrobiální rezistenci a s cílem náležitého používání antibiotik do obchodních dohod a aby prostřednictvím WTO pracovala na zviditelnění otázky antimikrobiální rezistence; poukazuje na to, že v EU je od roku 2006 zakázáno používat antibiotika k podpoře růstu zvířat určených k produkci potravin, ale že v zemích mimo EU je používání antibiotik jako růstových stimulátorů v krmivech stále povoleno; vyzývá Komisi, aby do všech dohod o volném obchodu zahrnula ustanovení, které stanoví, že při výrobě potravin dovážených ze třetích zemí nesmějí být používána antibiotika pro podporu růstu zvířat s cílem zajistit rovné podmínky pro chov hospodářských zvířat a akvakulturu v EU a zmírnit antimikrobiální rezistenci; vybízí Komisi, aby zakázala veškerý dovoz potravin pocházejících ze třetích zemí, pokud dotčené výrobky pocházejí ze zvířat, jimž byla podávána antibiotika či skupiny antibiotik, jež jsou v EU vyhrazeny pro léčbu některých humánních infekcí;

126.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření boje proti nezákonným praktikám spojeným s výrobou antimikrobiálních látek, obchodováním s nimi a jejich používáním a likvidací; zdůrazňuje, že subjekty zapojené do životního cyklu antimikrobiálních látek musí převzít zodpovědnost za své jednání;

127.  bere na vědomí dopad univerzálnosti a cenové dostupnosti současných antibiotik a všeobecný přístup k nim; domnívá se, že cílená léčba pomocí specifických antibiotik by měla být dostupná všem, aby se zabránilo používání nevhodných antibiotik a nadměrnému používání širokospektrálních antibiotik; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly důraznější opatření proti prodeji velkých zásilek antibiotik za dumpingové ceny, zejména klíčových humánních antibiotik;

128.  vyzývá ke komplexním kontrolám výrobců antibiotik, s cílem zajistit, aby ochranné lhůty odpovídaly skutečnosti a aby v potravinářských produktech nebyla přítomna žádná antibiotika;

129.  vyzývá Komisi, aby se pro boj proti antimikrobiální rezistenci snažila získat soustavnou politickou pozornost a angažovanost na nejvyšších místech, a to i na fórech OSN a v rámci skupin G7 a G20; vyzdvihuje příležitost pro vědecké instituce EU, jako je ECDC, chopit se globální vůdčí úlohy; vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci mezi EU a mezinárodními organizacemi, včetně WHO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE); vítá prohlášení z Davosu o boji proti antimikrobiální rezistenci, které bylo vydáno na Světovém hospodářském fóru v Davosu v lednu 2016, v němž firmy z farmaceutického, biotechnologického a diagnostického odvětví vyzývají k přijetí společných opatření za účelem vytvoření udržitelného a předvídatelného trhu s antibiotiky, očkovacími látkami a diagnostikou, jenž podpoří zachování nových a stávajících způsobů léčby;

130.  vyzývá k podpoře a posilování produkce založené na agroekologii a k přechodu k této produkci;

º

º  º

131.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému centru pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropské agentuře pro léčivé přípravky, Evropské agentuře pro chemické látky, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, Evropské agentuře pro životní prostředí, Světové zdravotnické organizaci a Světové organizaci pro zdraví zvířat.

(1)

Federace evropských veterinárních lékařů, „Antimicrobial use in food-producing animals: Replies to EFSA/EMA questions on the use of antimicrobials in food-producing animals in EU and possible measures to reduce antimicrobial use“ (Používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin: odpovědi na otázky EFSA/EMA ohledně používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin v EU a možná opatření pro omezení používání těchto látek), 2016.

(2)

Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 12.

(3)

Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 49.

(4)

Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1.

(5)

Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 149.

(6)

https://ec.europa.eu/info/consultations/public-consultation-pharmaceuticals-environment_en#add-info

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0061.

(8)

http://www.efsa.europa.eu/en/press/news/180227

(9)

https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/media/en/publications/Publications/healthcare-associated-infections-antimicrobial-use-PPS.pdf

(10)

EFSA, ECDC, „Souhrnná zpráva Evropské unie o antimikrobiální rezistenci zoonotických a indikátorových bakteriích u člověka, živočichů a potravin v roce 2014“, 2016.

(11)

Světová zdravotnická organizace, „Global guidelines on the prevention of surgical site infection (Globální pokyny WHO k prevenci infekce v místě chirurgického výkonu) (2016), ke stažení na internetové stránce: http://www.who.int/gpsc/ssi-guidelines/en/

(12)

Celsus Academie voor Betaalbare Zorg, „Cost-effectiveness of policies to limit antimicrobial resistance in Dutch healthcare organisations“ (Nákladová efektivnost politik zaměřených na omezování antimikrobiální rezistence v nizozemských zdravotnických zařízeních), leden 2016. Ke stažení na internetové stránce: https://goo.gl/wAeN3L

(13)

http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/04_scenihr/docs/scenihr_o_021.pdf

(14)

Světová zdravotnická organizace, „Global guidelines on the prevention of surgical site infection (Globální pokyny WHO k prevenci infekce v místě chirurgického výkonu), 2016, ke stažení na internetové stránce: http://www.who.int/gpsc/ssi-guidelines/en/

(15)

https://amr-review.org/sites/default/files/160525_Final%20paper_with%20cover.pdf

(16)

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2018.5182/epdf

(17)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/06/17/epsco-conclusions-antimicrobial-resistance/

(18)

http://www.ema.europa.eu/ema/index.jsp?curl=pages/news_and_events/news/2017/10/news_detail_002827.jsp&mid=WC0b01ac058004d5c1

(19)

http://ec.europa.eu/food/audits-analysis/audit_reports/index.cfm

(20)

Čl. 8 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1).

(21)

Jak jej v Nizozemsku vyvinulo Ministerstvo infrastruktury a veřejných staveb, Národní institut veřejného zdraví a životního prostředí (RIVM), vodohospodářský průmysl a orgány vodohospodářské správy.

(22)

Článek 78 nového nařízení o veterinárních léčivých přípravcích.

(23)

Evropská komise, „Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“, červen 2017, s. 10.

(24)

Tamtéž., s. 12.

(25)

Tamtéž, s. 15.

(26)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. Listopad u 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(27)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549), kterým se uplatňují pravidla stanovená ve směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23); směrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 33); směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 28).

(28)

https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/animals/docs/aw_other_aspects_labelling_ip-09-1610_en.pdf

(29)

Mevius, D. et al., „ESBL-Attribution-Analysis (ESBLAT). Searching for the sources of antimicrobial resistance in humans“ (Hledání příčin antimikrobiální rezistence u lidí), 2018. Viz.: http://www.1health4food.nl/esblat

(30)

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin: https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/media/en/publications/Publications/antimicrobial-resistance-zoonotic-bacteria-humans-animals-food-EU-summary-report-2014.pdf

(31)

http://www.thelancet.com/pdfs/journals/lanplh/PIIS2542-5196(17)30141-9.pdf

(32)

Mevius, D. et al., ‘ESBL-Attribution-Analysis (ESBLAT). Searching for the sources of antimicrobial resistance in humans’ (Hledání příčin antimikrobiální rezistence u lidí), 2018. Viz.: http://www.1health4food.nl/esblat

(33)

http://www.imi.europa.eu/content/nd4bb

(34)

http://www.jpiamr.eu

(35)

Pamer, E. G., ‘Resurrecting the intestinal microbiota to combat antibiotic-resistant pathogens’ (Vzkříšení střevní mikrobioty pro boj proti patogenům rezistentním vůči antibiotikům). Science, svazek. 352, č. 6285, 2016, s. 535–538.

(36)

http://www.wipo.int/publications/en/details.jsp?id=4197

(37)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).

(38)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1);

(39)

http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2017/bacteria-antibiotics-needed/en/

(40)

https://amr-review.org/sites/default/files/160518_Final%20paper_with%20cover.pdf

(41)

http://www.who.int/foodsafety/areas_work/antimicrobial-resistance/cia_guidelines/en/


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

K definici: Pojem „antimikrobiální rezistence“ znamená odolnost vůči léčivým přípravkům, kterými se léčí infekce, jež jsou způsobovány nejen bakteriemi, ale také jinými mikroorganismy, jako jsou parazité, viry a houby.

Antibiotika se od té doby, kdy se ve 40. letech 20. století začal používat především penicilín, stala jedním z hlavních pilířů moderní medicíny. Jsou základem pro léčbu bakteriálních infekcí u lidí i zvířat. Úspěšná léčba bakteriálních infekcí je však kvůli rezistencím stále obtížnější. Pokud rychle něco zásadního neučiníme, hrozí nám návrat do éry před antibiotiky/penicilínem. V důsledku toho by mohly častěji končit smrtí například zápaly plic, rizika při rutinních operacích by mohla být vyšší a léčba potlačující imunitní systém, jako např. chemoterapie, by se mohla stát pro pacienty příliš nebezpečnou. Nutná by byla dlouhodobá a drahá léčba, která by pro zdravotní systém představovala enormní náklady.

Má-li se dosáhnout lepší koordinace mezi systémem veřejného zdraví a veterinárním lékařstvím, musí být základem přístupu k řešení antimikrobiální rezistence celostní koncepce na bázi iniciativy „Jedno zdraví“.

Ačkoli je antimikrobiální rezistence jevem, který se objevuje v průběhu času přirozeně, jeho rozvoj byl urychlen těmito faktory:

•  nesprávným užíváním (a nadužíváním) antibiotik, ať už v humánním lékařství (např. k léčbě virových infekcí, proti nimž jsou antimikrobiální látky neúčinné) nebo při chovu zvířat (v rámci prevence a podpory výkrmu)

•  přenosem rezistentních bakterií ze zvířat na lidi prostřednictvím přímého kontaktu nebo potravního řetězce a uvolňování antimikrobiálních látek do životního prostředí

•  nesprávnou likvidací nespotřebovaných léčiv a jejich pronikáním do spodních vod

•  nedostatečným pokrokem ve vývoji nových antibiotik.

Kromě toho by bylo třeba podpořit lékařskou diagnostiku takzvanými rychlotesty, které rychle ozřejmí, jestli je daný zánět virového, nebo bakteriálních původu a zda jsou antibiotika vůbec nutná. V současnosti ještě ovšem nejsou rychlotesty na zcela dokonalé úrovni a často jsou dražší než mnohá antibiotika. Znamenají rovněž zátěž pro zdravotní pojišťovny, ačkoli rezistence vůči antibiotikům je z dlouhodobého hlediska pro zdravotní systémy mnohem nákladnější.

Lepší než léčba antibiotiky je ale samozřejmě prevence. Proti řadě mikrobiálních patogenů stojí účinné očkovací látky, které každou očkovanou osobu chrání. Očkovaná osoba není přenašečem, a tak nechrání jen sama sebe, ale zároveň i své okolí.

Správné nasazení antibiotik se musí zajistit na základě proškolení a informovanosti. Je nezbytné rozšířit akce v rámci dalšího vzdělávání a odborné přípravy zdravotních pracovníků, pokud jde o obezřetné nasazování antibiotik. Kromě toho musí být obyvatelstvo intenzivněji informováno o virovém původu mnoha infekčních chorob a o nutnosti nasazení antibiotik pečlivě zvažovat.

Zapotřebí jsou rovněž obchodní modely, které budou stimulovat výzkum a vývoj, přičemž je ovšem třeba myslet na to, že se jedná o nákladnou záležitost.

Dobrou zprávou je, že EU dosud na výzkum v oblasti antimikrobiální rezistence vynaložila více než jednu miliardu eur. Výzkumný program Horizont 2020 financuje například projekty zaměřené na nová antibiotika, jako je projekt ATx201. Má-li se proti antimikrobiální rezistenci účinně bojovat, bude v budoucnosti ještě zapotřebí dalších investic, jelikož každý rok umírá v EU na infekce způsobené multirezistentními mikroorganismy 25 000 lidí. Na celém světě je to pak přibližně 700 000 lidí ročně (Review on antimicrobial resistance. Tackling drug-resistant infections globally [Internet]. Londýn: Wellcome Trust; 2014. http://www.who.int/bulletin/volumes/93/2/15-152710.pdf).


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (22.2.2018)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k Evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)

(2017/2254(INI))

Zpravodajka: Lieve Wierinck

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle odhadů může antimikrobiální rezistence do roku 2050 způsobovat až 10 milionů úmrtí ročně a vzhledem k tomu, že k více než 9 milionům z těchto úmrtí dojde mimo EU, zvláště v Asii a Africe;

B.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že náklady na přijetí celosvětových opatření v oblasti antimikrobiální rezistence budou činit až 40 miliard USD za období 10 let;

C.  vzhledem k tomu, že problémy spojené s antimikrobiální rezistencí (AMR) v nadcházejících letech vzrostou a účinné řešení závisí na pokračujících meziodvětvových investicích do veřejného a soukromého výzkumu a inovací, aby mohly být na základě přístupu „Jedno zdraví“ vyvíjeny lepší nástroje, produkty a zařízení, nové způsoby léčby a alternativní přístupy;

D.  vhledem k tomu, že v rámci pátého až sedmého rámcového programu se do výzkumu AMR investovala více než 1 miliarda EUR a v rámci programu Horizont 2020 byl dosud uvolněn kumulativní rozpočet ve výši již přes 650 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Komise se zavázala, že v posledních třech letech existence programu Horizont 2020 investuje více než 200 milionů EUR do antimikrobiální rezistence;

E.  vhledem k tomu, že v rámci programu Horizont 2020 přinesou výsledky výzkumu v oblasti AMR různé nástroje financování, konkrétně:- iniciativa pro inovativní léčiva (IIL), se zaměřením na všechny aspekty vývoje antibiotik, včetně výzkumu mechanismů AMR, objevování léků, vývoje léků a ekonomiky a dohledu, se sedmi probíhajícími projekty v rámci programu ND4BB s celkovým rozpočtem ve výši více než 600 milionů EUR z finančních prostředků Komise a z věcných příspěvků od společností;

- Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP), se zaměřením na vývoj nových a vylepšených léčiv, očkovacích látek, mikrobicidů a diagnostik HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie, s 32 probíhajícími projekty v hodnotě více než 79 milionů EUR;

- iniciativa společného programování AMR (JPIAMR), se zaměřením na konsolidaci jinak roztříštěných vnitrostátních výzkumných činností, s probíhajícími projekty v hodnotě 55 milionů EUR;

- Evropská rada pro výzkum (ERV) se svými výzkumnými projekty řízenými výzkumnými pracovníky nebo založenými na přístupu zdola nahoru;

- finanční nástroj InnovFin pro výzkum v oblasti infekčních onemocnění (IDFF) pro projekty blízké trhu, se sedmi dosud udělenými půjčkami v celkové výši 125 milionů EUR;

- nástroj pro malé a střední podniky a program „Rychlá cesta k inovacím“, které podporují malé a střední podniky při vytváření nových řešení a nástrojů určených pro prevenci, diagnostiku a léčbu infekčních onemocnění a pro zdokonalení kontroly infekcí, s 36 projekty týkajícími se antimikrobiální rezistence a rozpočtem ve výši 33 milionů EUR;

F.  vzhledem k tomu, že účinná opatření proti antimikrobiální rezistenci závisí na snížení nadměrného a nesprávného používání antibiotik u lidí, zvířat a životního prostředí, což je klíčovou prioritou činnosti v této oblasti;

G.  vzhledem k tomu, že účinný boj proti antimikrobiální rezistenci musí být součástí širší mezinárodní iniciativy za účasti co největšího počtu mezinárodních institucí, agentur a odborníků, jakož i soukromého sektoru;

H.  vzhledem k tomu, že účinné řešení závisí v první řadě na lepších znalostech a racionálním využívání stávajících antimikrobiálních léčiv; vzhledem k tomu, že očkování představuje účinný způsob pro předcházení infekcím, u nichž by byla nutná léčba pomocí antibakteriálních přípravků, a snižuje tak riziko vzniku rezistence;

I.  vzhledem k tomu, že do 60. let bylo vyvinuto více než 20 nových tříd antibiotik, ale že od té doby byla navzdory šíření a pokroku nových odolných bakterií vyvinuta pouze jedna nová třída antibiotik; vzhledem k tomu, že kromě toho existují jasné důkazy o odolnosti vůči novým účinným látkám ve stávajících třídách antibiotik;

J.  vzhledem k tomu, že „Závěry Rady o dalších krocích v rámci přístupu „jedno zdraví“ za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci“(1) požadují, aby Komise a členské státy v rámci sítě EU pro přístup „Jedno zdraví“ v oblasti antimikrobiální rezistence sjednotily strategické výzkumné programy stávajících iniciativ EU v oblasti výzkumu a vývoje týkající se nových antibiotik, alternativ a diagnostiky;

K.  vzhledem k tomu, že politické prohlášení, které v září 2016 schválily hlavy států na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku, a globální akční plán z května 2015 byly signálem, že svět je odhodlaný přijmout široký a koordinovaný přístup k řešení základních příčin antimikrobiální rezistence v různých odvětvích;

L.  vzhledem k tomu, že více než 100 společností podepsalo v lednu 2016 v Davosu prohlášení, ve kterém vyzývají k přijetí společných opatření za účelem vytvoření udržitelného a předvídatelného trhu s antibiotiky, očkovacími látkami a diagnostikou, jenž podpoří ochranu nových a stávajících způsobů léčby;

M.  vzhledem k tomu, že nové antimikrobiální látky mají pozitivní vedlejší účinky na veřejné zdraví a vědu;

N.  vzhledem k tomu, že existují úspěšné příklady programů, které zlepšily celosvětový přístup k léčivým přípravkům pro HIV, tuberkulózu a malárii;

O.  vzhledem k tomu, že nosokomiální infekce představují velkou hrozbu pro zachování a zaručení základní zdravotní péče na celém světě;

1.  zdůrazňuje, že je potřeba navýšit financování výzkumu a inovací s mezioborovým a interdiciplinárním přístupem v oblasti epidemiologie a imunologie pro patogeny AMR a infekce spojené se zdravotní péčí, dále v oblasti nových mechanismů proti antimikrobiální rezistenci, rozvoje nových rychlých diagnostických a profylaktických metod včetně vakcín a technologií a metod podávání léků; poukazuje na to, že je nutné zavést dohled nad antimikrobiálními látkami s cílem zlepšit praxi jejich předepisování na základě fakt; požaduje další vědecké důkazy a další opatrné zkoumání možností používání generických léčiv a alternativních či doplňkových způsobů léčby u AMR jako je fágová terapie;

2  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí podrobný výzkum toho, jaký vliv má přítomnost antimikrobiálních látek v potravinových plodinách a krmivech na rozvoj AMR, a výzkum mikrobiální populace v půdě;

3.  je si vědom nedostatků a nízkých výnosů běžných ekonomických modelů, které jsou v průmyslu používány k vývoji nových antibiotik; vyzývá k vývoji různých nátlakových a podněcujících pobídek s cílem vytvořit nová léčiva a zdravotnické prostředky a najít a uplatňovat nové způsoby léčby; je přesvědčen, že pobídky mají pro průmysl smysl, pokud jsou dlouhodobě udržitelné, založené na potřebách, podněcují investice napříč celým vývojem a životním cyklem výrobků, zaměřují se na klíčové priority v oblasti veřejného zdraví, podporují vhodné využívání léčivých přípravků a vycházejí ze zásady dostupnosti, účelnosti a účinnosti; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila svou analýzu a přezkum stávajících modelů na podporu výzkumu a inovací v této oblasti; poznamenává, že podnícení průmyslu by bylo možné zlepšit prostřednictvím modelu přenosné exkluzivity na trhu a žádá, aby Komise provedla hodnocení dopadů tohoto modelu; vítá iniciativy, které zkoumají alternativní obchodní modely na podporu a podnícení výzkumu a inovací;

4.  vyjadřuje, že je naléhavě nutné podpořit partnerství v rámci celé EU a mimo ni s cílem posílit výměnu osvědčených postupů, včetně snížení nadměrného a nesprávného používání antibiotik, a zlepšit znalosti týkající se AMR; zdůrazňuje úlohu Komise, pokud jde o sledování a koordinaci vnitrostátních plánů a strategií zaměřených na boj proti antimikrobiální rezistenci;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v budoucím 9. RP vytvořila úkol v oblasti antimikrobiální rezistence, k němuž zaujme meziodvětvový a mezioborový přístup;

6.  uznává rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o postupy a používání antimikrobiálních léčivých přípravků; zdůrazňuje, že přibližně třetina lékařských předpisů připadá na primární péči; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí systém EU pro shromažďování údajů s cílem podporovat správné používání antibiotik, posílit spolupráci a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, vypracovat pokyny založené na důkazech ohledně používání antimikrobiálních léčivých přípravků a jejich předepisování veterinárními lékaři a zejména lékaři primární péče, bojovat proti nadměrnému používání antimikrobiálních léčivých přípravků a podporovat výzkum v oblasti antimikrobiální rezistence;

7.  zdůrazňuje, že chybí údaje o antimikrobiální rezistenci a jejím dopadu na zdraví a o její socioekonomické zátěži; zdůrazňuje, že je nezbytné zdokonalit sběr údajů na systémové úrovni v rámci celé EU, včetně údajů týkajících se životního prostředí a lékařských předpisů, a sledovat trendy, vzory a vývoj v oblasti AMR a podle toho pohotově jednat; poukazuje na přidanou hodnotu elektronického zdravotnictví a rozvoj personalizované péče, digitalizaci a velký objem dat, jež nabízejí příležitost vypracovat normy, sdílet a shromažďovat údaje o AMR a podpořit holistický přístup v boji proti AMR; vyzývá k většímu sledování antimikrobiální rezistence v rozvojových zemích;

8.  zdůrazňuje systémovou povahu AMR; podporuje obnovený závazek Komise prosazovat akce a vedoucí postavení EU v boji proti AMR, a to i na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že je nezbytné provádět globální sledování používání antimikrobiálních látek v souladu s akčním plánem dohodnutým na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 2015; zdůrazňuje rovněž, že je potřeba zdokonalit spolupráci, například v rámci skupiny G7, G20 a BRICS, a to i v oblasti výzkumu a inovací, a úlohu vědecké diplomacie při posilování součinnosti a při optimalizaci přidělování zdrojů; vyzývá k podobnému společnému úsilí v zájmu řešení otázky přístupu k antibiotikům, jaké bylo vynaloženo na problematiku HIV, tuberkulózy a malárie;

9.  je přesvědčen, že jsou potřebné různé modely spolupráce, které by byly poháněny veřejným sektorem a do nichž by byl zapojen průmysl; zdůrazňuje důležitost vyváženého partnerství veřejného a soukromého sektoru a užší spolupráce mezi veřejným sektorem, průmyslem, malými a středními podniky a veřejnými výzkumnými pracovníky například vytvořením tematicky zaměřených struktur v rámci univerzit a vědeckých center na podporu inovací a za účelem překonání vědeckých výzev spojených s vytvořením nových antibiotik, vakcín a diagnostik pro boj proti AMR; vybízí k dalšímu úsilí o spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, která by byla obdobou spolupráce, jež je uplatňována u programů pro inovativní léčiva, ERA-NET, EARS-Net, ESAC-Net, CAESAR, JIACRA, PIRASAO, AMC, PRND a EDCTP;

10.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšovat povědomí a chápání antimikrobiální rezistence prostřednictvím účinné hygieny, preventivních opatření, vzdělání a odborné přípravy včetně evropských kampaní na zvyšování povědomí veřejnosti a cílených školení zdravotnických pracovníků, lékárníků, veterinářů a chovatelů hospodářských zvířat;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.2.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Nadine Morano, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Cornelia Ernst, Gerben-Jan Gerbrandy, Françoise Grossetête, Werner Langen, Luděk Niedermayer, Dominique Riquet, Davor Škrlec

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jan Keller

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

52

+

ALDE

Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Kaja Kallas, Morten Helveg Petersen, Dominique Riquet, Lieve Wierinck

ECR

Edward Czesak, Ashley Fox, Hans-Olaf Henkel, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský

EFDD

Dario Tamburrano

ENF

Angelo Ciocca, Barbara Kappel, Christelle Lechevalier

PPE

Bendt Bendtsen, Cristian-Silviu Buşoi, Jerzy Buzek, Christian Ehler, Françoise Grossetête, Krišjānis Kariņš, Werner Langen, Nadine Morano, Angelika Niebler, Luděk Niedermayer, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Sven Schulze, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Hermann Winkler, Anna Záborská

S&D

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jan Keller, Jeppe Kofod, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Dan Nica, Miroslav Poche, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Davor Škrlec

1

-

EFDD

Jonathan Bullock

4

0

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Cornelia Ernst, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. C 269, 23.7.2016, s. 26.


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (26.4.2018)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)

(2017/2254(INI))

Zpravodaj: Matt Carthy

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že cílem přístupu „Jedno zdraví“ je zachovat účinnost léčby infekcí u lidí i zvířat, zabránit vzniku a šíření antimikrobiální rezistence (AMR) a posílit vývoj a dostupnost nových účinných antimikrobiálních látek v Unii i ve zbytku světa;

B.  vzhledem k tomu, že antimikrobiální rezistence představuje přeshraniční zdravotní hrozbu, avšak situace v oblasti AMR se v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že Komise proto musí určit oblasti s vysokou evropskou přidanou hodnotou, které jsou v působnosti členských států, jimž přísluší definovat své politiky v oblasti zdraví, a musí v těchto oblastech konat;

C.  vzhledem k tomu, že životní prostředí může přispívat ke vzniku a šíření AMR u zvířat, zejména kvůli lidským, živočišným a výrobním odpadům;

1.  zdůrazňuje, že AMR je kritickou globální otázkou v oblasti zdraví, která vyžaduje závazek a ochotu členských států spolupracovat v EU a na mezinárodní úrovni prostřednictvím aktivních a koordinovaných opatření; zdůrazňuje význam uceleného přístupu k AMR prostřednictvím přístupu „Jedno zdraví“, který zajistí na globální úrovni souběžné kroky v oblasti lidského zdraví, zdraví zvířat a životního prostředí; zdůrazňuje proto, že je důležité mít k dispozici harmonizované údaje o používání antimikrobiálních látek v živočišné výrobě; potvrzuje, že je nezbytná široká a věcná diskuse založená na vědeckých poznatcích o této otázce;

2.  připomíná nové pokyny Světové zdravotnické organizace(1) pro používání antimikrobiálních látek, které jsou z lékařského hlediska považovány za důležité, u zvířat určených k produkci potravin, které doporučují, aby zemědělci a potravinářský průmysl přestaly běžně používat antibiotika k podpoře růstu a prevenci onemocnění u zdravých zvířat, aby se zabránilo šíření AMR, a navrhují, aby bylo u zvířat zcela zakázáno používání antibiotik poslední instance;

3.  zdůrazňuje, že v některých rozvojových zemích jsou nyní v zemědělství běžně používána některá z nejsilnějších antibiotik;

4.  domnívá se, že již poměrně dobře víme, jak se AMR šíří z chovů zvířat k lidem, a že tato skutečnost není v akčním plánu odpovídajícím způsobem uznána; konstatuje, že akční plán pouze vyzývá k dalšímu zkoumání a k doplnění nedostatečných znalostí o této otázce, což by mohlo vést k odložení naléhavě nezbytných kroků;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaujaly ambiciózní a aktivní přístup zajišťující plné a účinné dosažení cílů uvedených v jejich akčních plánech a aby důsledně monitorovaly dosažené výsledky; dále vyzývá ke stanovení měřitelných (jasně definovaných kvantitativních nebo kvalitativních) cílů a ukazatelů při přípravě akčních plánů a k přijetí účinných opatření k dosažení těchto cílů; žádá Komisi, aby podporovala členské státy při vytváření, posuzování a provádění národních akčních plánů pro boj proti AMR, zejména pokud jde o systémy sledování a dozoru, a to včetně odpovídající podpory a pobídek;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozlišovaly mezi hospodářskými a domácími zvířaty, zejména pokud jde o navrhování opatření pro sledování a posuzování používání antimikrobiálních látek a také při navrhování opatření upravujících přístup k jejich používání;

7.  zdůrazňuje, že ve spolupráci s veterinárními lékaři byl vypracován systém pro komplexní sledování antibiotik v zemědělství, který komplexně dokumentuje používání antibiotik a dále zlepšuje jejich uplatnění; vyjadřuje politování nad tím, že dosud neexistuje srovnatelný systém v oblasti humánní medicíny;

8.  požaduje nová regulační řešení (základní legislativa, sekundární legislativa nebo pokyny EU), která zemědělcům pomohou omezit používání antibiotik v živočišné výrobě, s cílem zajistit obezřetné a odpovědné používání veterinárních léčivých přípravků; trvá na tom, že tato legislativní řešení, včetně probíhající a vzájemně propojené práce na návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přípravě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (COM(2014)0556) a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o veterinárních léčivých přípravcích (COM(2014)0558), musí řešit profylaktické používání a zajistit, aby metafylaktické používání antimikrobiálních látek bylo povoleno pouze ve zcela výjimečných případech; zdůrazňuje, že je třeba udržet administrativní zátěž zemědělců na co nejnižší úrovni;

9.  vyzývá k omezení používání antibiotik nejen u hospodářských zvířat, ale také v celé veterinární a humánní medicíně; zdůrazňuje, že s ohledem na vědecké doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a dalších příslušných agentur EU by jedním z cílů stanovených v akčních plánech všech členských států mělo být vyhrazení kriticky důležitých antimikrobiálních látek podle seznamu WHO výlučně pro lidské použití; domnívá se proto, že EU by měla zakázat veterinární používání antibiotik, která jsou kriticky důležitá pro humánní medicínu; vítá iniciativu některých členských států týkající se zákazu používání antibiotik „poslední instance“, která se obvykle používají při léčbě lidí, u hospodářských zvířat;

10.  připomíná, že potraviny jsou jedním z možných nástrojů pro přenos rezistentních bakterií od zvířat k lidem, a dále, že bakterie rezistentní vůči lékům mohou obíhat v populacích lidí a zvířat prostřednictvím vody a životního prostředí; bere na vědomí rizika infekce rezistentními organismy prostřednictvím kontaminovaných plodin ošetřených antimikrobiálními látkami nebo prostřednictvím hnoje a úniků látek ze zemědělských podniků do podzemních vod; poukazuje v této souvislosti na to, že šíření těchto baktérií ovlivňuje obchod, cestování a migrace jak lidí, tak zvířat;

11.  domnívá se, že za účelem usnadnění odpovědného používání antimikrobiálních látek je nezbytně nutná rychlá, spolehlivá a účinná veterinární diagnostika sloužící ke stanovení příčiny nákazy a k provedení zkoušky citlivosti na antibiotikum; je přesvědčen, že by to usnadnilo stanovení správné diagnózy, umožnilo cílené používání antimikrobiálních látek, podpořilo co nejnižší používání kriticky důležitých antimikrobiálních látek, a bránilo tak rozvoji AMR;

12.  podporuje jako minimum odpověď Rady na návrh kodexu pro minimalizaci antimikrobiální rezistence a zabránění jejímu šíření, který předložil Codex Alimentarius, a zásady 18 a 19 týkající se odpovědného a obezřetného používání antimikrobiálních látek;

13.  připomíná, že nízká kvalita léčebných a veterinárních přípravků s nízkou koncentrací aktivních látek nebo jejich dlouhodobé používání vedou ke vzniku rezistentních mikrobů; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zlepšily právní předpisy a vypracovaly nové zákony, které by zajistily, aby byla zaručena kvalita, bezpečnost a účinnost léčebných přípravků a aby se jejich používání řídilo přísnými zásadami;

14.  vyzývá k dalšímu výzkumu a vývoji v oblasti nových antimikrobiálních látek nebo nových alternativ k posílení přirozené obranyschopnosti v rané fázi a během kritických fází v živočišné výrobě; zdůrazňuje význam globální koordinace a spolupráce se všemi zúčastněnými subjekty pro podporu výzkumu nových antibiotik a souvisejících alternativ; podporuje rovněž výzkum dalších alternativ, včetně nákladově efektivních alternativ, na základě rozvoje udržitelnějšího zemědělství šetrného ke zvířatům; konstatuje, že velké množství antibiotik se používá, pokud jsou zvířata držena v přeplněných a špatných podmínkách; poukazuje na to, že výzkum prokázal, že zvířata v méně intenzivních formách chovu zažívají méně stresu, a v důsledku toho je jejich imunitní systém méně ohrožen;

15.  zdůrazňuje, že šíření antimikrobiálních látek a z toho plynoucí AMR v životním prostředí také vzbuzují vzrůstající obavy a vyžadují další výzkum; zdůrazňuje zejména, že je naléhavě potřebný důkladný výzkum dopadu antimikrobiálních látek v potravinových plodinách a krmivech na mikrobiální komunity v půdě a ve vodních ekosystémech a výzkum ukládání kejdy a odpadních vod;

16.  domnívá se, že aby se podpořil výzkum nových antimikrobiálních látek, jsou nezbytné pobídky, včetně dlouhého období ochrany technické dokumentace týkající se nových léčebných přípravků, obchodní ochrany inovativních aktivních látek a ochrany významných investic do údajů získávaných za účelem zlepšení již existujícího antimikrobiálního přípravku nebo jeho zachování na trhu;

17.  zdůrazňuje proto, že stávající inovační rámec nepodněcuje účinně výzkum a vývoj v oblasti AMR, a vyzývá k přizpůsobení a harmonizaci režimu duševního vlastnictví na evropské úrovni, zejména s cílem lépe sladit dobu ochrany s dobou požadovanou pro dotčený inovativní léčebný přípravek;

18.  zdůrazňuje úlohu, kterou mohou plnit služby zemědělského poradenství při podpoře udržitelných postupů řízení zemědělských podniků;

19.  zdůrazňuje význam účinného posouzení rizik z hlediska životního prostředí při schvalování nových a existujících veterinárních léčivých přípravků s antimikrobiálními vlastnostmi, zejména pokud jde o koncové body antimikrobiálních látek v širším prostředí;

20.  zdůrazňuje význam preventivních opatření, jako je očkování, pro boj proti AMR; konstatuje, že Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti AMR uvádí, že imunizace formou očkování je nákladově efektivním opatřením v oblasti zdraví v rámci boje proti AMR; doporučuje začlenění cílů celoživotního očkování jako prvku, který by měl být součástí národních akčních plánů v oblasti AMR;

21.  poukazuje na to, že zdravotním pracovníkům mohou – s ohledem na omezenou účinnost určitých antibiotik – při poskytování cílené a účinné léčby pomoci rychlé diagnostické testy, které jsou schůdnou alternativou používání antibiotik u lidí;

22.  domnívá se, že požadavky, aby bylo použití antibiotik uvedeno v označení, by zlepšily znalosti spotřebitelů a poskytly jim možnost informovanější volby; konstatuje, že označení výrobků „bez antibiotik“ by mohlo vést zemědělce k tomu, aby odpírali léčbu antibiotiky u zvířat, které ji potřebují, z obavy před ekonomickými náklady, které by vznikly v důsledku toho, že maso nebude možné prodat;

23.  zdůrazňuje, že prvním krokem na cestě k právní úpravě a jiným návrhům řešícím problém AMR v zemědělství musí být prevence chorob, a to jak v zájmu vysokého standardu životních podmínek zvířat, tak i s cílem snížit potřebu používat antibiotika; zdůrazňuje, že živočišná výroba by se měla dále zaměřit na prevenci chorob a dobré životní podmínky zvířat prostřednictvím řádné hygieny, ustájení, chovných postupů a důsledných opatření biologické ochrany; žádá, aby antibiotika nebyla nikdy používána jako kompenzace nedostatečné hygieny nebo nepřiměřených chovných postupů; zdůrazňuje důležitost výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a koordinace takových výměn ze strany Komise;

24.  připomíná preventivní opatření, která mají být použita předtím, než se přistoupí k antimikrobiální léčbě celých skupin zvířat (metafylaxi) určených k produkci potravin:

–  používání dobrých a zdravých chovných zvířat, která rostou přirozeně a vyznačují se vhodnou genetickou různorodostí,

–  podmínky, které respektují behaviorální potřeby jednotlivých druhů zvířat, včetně sociální interakce a hierarchie,

–  intenzita chovu, která nezvyšuje riziko přenosu nákazy,

–  oddělení nakažených zvířat od zbytku skupiny,

–  (v případě kuřat a menších zvířat) dílčí rozdělení hejn na menší, fyzicky oddělené skupiny,

–  provedení stávajících pravidel podmíněnosti týkajících se dobrých životních podmínek zvířat stanovených v nařízení č. 1306/2013, příloha II – povinné požadavky na hospodaření (PPH) 11, 12, 13(2);

25.  domnívá se, že je třeba podporovat adekvátní financování investic uskutečňovaných přímo v daném hospodářství, jako je kvalitní ustájení, vzduchotechnika, úklid, dezinfekce, očkování a biologická ochrana, a budoucí SZP by je neměla oslabovat; zdůrazňuje, že účinná sanitární a hygienická opatření a opatření pro prevenci infekcí pomáhají snížit výskyt infekcí; uznává v tomto ohledu význam informovanosti členů komunity zemědělců o dobrých životních podmínkách zvířat, zdraví zvířat a bezpečnosti potravin; konstatuje, že je důležité podporovat a uplatňovat osvědčené postupy na všech úrovních produkce a zpracování potravinářských produktů;

26.  konstatuje, že některé přípravky na ochranu rostlin mohou také mít antimikrobiální vlastnosti, které by neměly ovlivňovat šíření AMR; vyzývá k dalšímu výzkumu možné souvislosti mezi expozicí komerčním přípravkům s obsahem pesticidů a rozvinutou antimikrobiální rezistencí;

27.  zdůrazňuje, že podle studií(3) expozice herbicidům a komerčním přípravkům s obsahem herbicidů v koncentracích srovnatelných s koncentracemi obvyklými při jejich typickém uplatnění v zemědělství může vést k rozvoji tolerance škodlivých bakterií vůči antibiotikům;

28.  uznává, že herbicidy jsou běžně testovány na toxicitu, nikoli na subletální účinky na mikroby, a zdůrazňuje, že kvůli výše uvedeným skutečnostem je třeba zvážit pravidelné provádění takových testů;

29.  navrhuje, aby pro povolení jakékoli geneticky modifikované plodiny rezistentní vůči herbicidům (plodiny, u níž se předpokládá tolerance vůči herbicidu, jímž byla ošetřena) byla plně zohledněna zásada předběžné opatrnosti s ohledem na možnou souvislost mezi používáním herbicidů a antimikrobiální rezistencí, a že pro každé takové povolení musí existovat jednoznačný vědecký důkaz, že toto riziko lze vyloučit;

30.  vyzývá Komisi, aby zavedla omezení přepravy živých zvířat z oblastí, kde stávající systém pro monitorování zjistil výskyt antimikrobiálně rezistentních druhů bakterií;

31.  zdůrazňuje, že AMR je problém, který má více příčin, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci mezi veterinárními lékaři, subjekty zemědělského odvětví a dalšími zdravotnickými pracovníky v boji proti AMR; zdůrazňuje klíčovou úlohu vzdělávání, vzdělávacích programů a osvětových kampaní založených na nejnovějších vědeckých poznatcích při upozorňování zemědělců, veterinárních lékařů, odborníků z tohoto odvětví, majitelů domácích zvířat a všech osob zapojených do živočišné výroby o nebezpečích AMR; požaduje, aby byly dány k dispozici finanční prostředky pro účely zvyšování informovanosti zemědělců a dalších subjektů v živočišné výrobě o AMR a obezřetném používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství, aby byli schopni používat antimikrobiální látky, pouze pokud je to nezbytné, nikoli systematicky a preventivně; poukazuje na rozsáhlé odborné znalosti praktických veterinárních lékařů, které přispívají k vyšší informovanosti o AMR;

32.  konstatuje, že agentury EU(4) potvrdily rovněž souvislost mezi zjištěnou rezistencí vůči antibiotikům u zvířat určených k produkci potravin (např. u kuřecích brojlerů) a velkým množstvím bakteriálních infekcí u lidí, přičemž tyto infekce pocházejí z manipulace s masem z těchto zvířat, jeho přípravy a konzumace;

33.  zdůrazňuje, že výzkum prokázal, že opatření, která omezují používání antibiotik u zvířat určených k produkci potravin, jsou spojena s nižším výskytem bakterií rezistentních vůči antibiotikům u těchto zvířat(5);

34.  poukazuje na to, že je třeba změnit způsob chování některých výrobců veterinárních léčiv a plně zapojit všechny subjekty, včetně výrobců veterinárních léčiv, s cílem podporovat a prosazovat odpovědné užívání antibiotik nebo alternativ k antimikrobiálním látkám (jako jsou probiotika nebo očkovací látky) v živočišné výrobě; zdůrazňuje rovněž, že veterinární lékaři by neměli být vybízeni, aby předepisovali, propagovali a poskytovali určitá léčiva; zdůrazňuje, že klíčovými faktory úspěchu jsou podávání antibiotik pouze na předpis a odpovědnost pracovníků v různých odvětvích, stejně jako spolupráce mezi veterinárními lékaři a zemědělci;

35.  vyzývá zejména Komisi, aby vypracovala pravidla pro harmonizované monitorování prodeje veterinárních antimikrobiálních látek a jejich spotřeby u všech domestikovaných zvířat a aby přiměla členské státy předkládat Evropské agentuře pro léčivé přípravky relevantní a srovnatelné údaje o prodeji a spotřebě antimikrobiálních veterinárních léčiv s cílem umožnit přeshraniční srovnání a identifikaci osvědčených postupů na úrovni členských států; domnívá se, že by měly být prováděny pravidelné přezkumy pro ověření účinnosti; zdůrazňuje, že je třeba se zabývat řešením nelegálního prodeje antimikrobiálních látek a zvýšit informovanost o dopadech této otázky na lidské zdraví;

36.  zdůrazňuje nezbytné propojení přístupu „Jedno zdraví“ a stávajících údajů o monitorování v oblasti životního prostředí, zejména seznamu sledovaných látek podle rámcové směrnice o vodě, s cílem zlepšit dostupné znalosti o výskytu a šíření antimikrobiálních látek v životním prostředí;

37.  poukazuje na to, že v EU je od roku 2006 zakázáno používat antibiotika k podpoře růstu zvířat určených k produkci potravin; vyzývá Komisi, aby tento zákaz prosazovala prostřednictvím dohod o volném obchodu jako jednu z podmínek veškerého dovozu potravin z třetích zemí s cílem zajistit rovnost podmínek; vyzývá rovněž k tomu, aby byl tento zákaz rozšířen a proveden ve všech mezinárodních právních předpisech vztahujících se na používání antibiotik u zvířat (v rámci organizací Codex Alimentarius, Mezinárodní zdravotní organizace, Světové organizace pro zdraví zvířat, Organizace pro výživu a zemědělství, atd.); dále vyzývá Komisi, aby vybízela partnery, aby uvedli do souladu své cíle boje proti AMR a aby přijali osvědčené postupy používané v EU na jejich územích, a to i díky využití recipročních ustanovení v obchodních dohodách;

38.  vyzývá zdravotnické orgány, aby prováděly komplexní kontroly s cílem zabránit nelegálnímu používání antibiotik v Evropské unii;

39.  konstatuje, že v rámci jakékoli budoucí obchodní dohody se Spojeným královstvím po brexitu je nutné tuto otázku řešit a že je třeba stanovit podmínku, že Spojené království bude následovat jakýkoli další postup EU v boji proti AMR, a to v zájmu ochrany spotřebitelů a pracovníků v EU a Spojeném království;

40.  konstatuje, že hospodářským zvířatům chovaným pro potravinářské účely ve Spojených státech je podáváno pětkrát vyšší množství antibiotik než zemědělským zvířatům ve Spojeném království; zdůrazňuje proto význam kontrol dovozu masa do EU;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vznášely otázky týkající se AMR na nejvyšší politické úrovni, včetně všech relevantních fór OSN a dalších mezinárodních fór, s cílem dosáhnout ambiciózních výsledků; zdůrazňuje, že v kontextu přístupu „Jedno zdraví“ je z hlediska zdraví lidí i zvířat v celosvětovém měřítku klíčové, aby probíhala mezinárodní spolupráce zahrnující sdílení informací, odborných poznatků a osvědčených postupů v boji proti AMR, a že rozhodná opatření a komplexní právní předpisy musí zajistit rovnováhu mezi lidským zdravím a zdravím zvířat a životním prostředím; vítá zřízení sítě EU pro přístup „Jedno zdraví“ v oblasti AMR, jejímž cílem je usnadňovat přeshraniční výměnu osvědčených postupů mezi odvětvími humánní a veterinární medicíny členských států, umožňovat sdílení inovativních myšlenek a posílit vnitrostátní úsilí v boji proti AMR;

42.  odkazuje na globální akční plán boje proti antimikrobiální rezistenci, který podpořilo Světové zdravotnické shromáždění na svém 68. zasedání v květnu 2015 s cílem bojovat proti antimikrobiální rezistenci včetně rezistence na antibiotika (WHA68/2015/REC/1, příloha 3);

43.  vyzývá ke komplexním kontrolám výrobců antibiotik, s cílem zajistit, aby doby ošetřování odpovídaly skutečnosti a aby v potravinářských produktech nebyla přítomna žádná antibiotika;

44.  konstatuje, že z globálního hlediska jsou geny rezistentní vůči antibiotikům přítomny v životním prostředí – půdě, vodě a usazeninách; zdůrazňuje, že čistírny odpadních vod, do nichž se antibiotika dostávají z domácností, nemocnic a průmyslu, jsou hlavním zdrojem genů rezistentních vůči antibiotikům v životním prostředí; vyzývá k soustavnému sledování antibiotik a genů rezistentních vůči antibiotikům v čistírnách odpadních vod a k výraznějším investicím do filtrovacích systémů;

45.  zdůrazňuje, že intenzivní živočišná výroba může zahrnovat nesprávné a opakované používání antibiotik u skotu a drůbeže v zemědělských podnicích s cílem dosáhnout rychlejšího růstu a že jsou také často používána z profylaktických důvodů k prevenci šíření chorob, které jsou důsledkem stísněných, přeplněných a stresujících podmínek, v nichž jsou zvířata chována, a které oslabují jejich imunitní systém, a k vyvážení nehygienických podmínek chovu;

46.  zdůrazňuje, že podle společného vědeckého stanoviska Evropské agentury pro léčivé přípravky a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin k opatřením, která mají snížit používání antimikrobiálních látek u zvířat určených k produkci potravin a k výsledným dopadům na bezpečnost potravin, (stanovisko RONAFA)(6) jsou bezpečná a nutričně vyvážená krmiva účinným preventivním opatřením pomáhajícím zvířatům čelit patogenům díky zlepšení celkového zdraví zvířat a životních podmínek prostřednictvím specifických krmných strategií, složení krmiva, krmným přípravkům a zpracování krmiv;

47.  vyzývá k podpoře a posilování produkce založené na agroekologii a k přechodu k této produkci;

48.  zdůrazňuje, že bez harmonizovaných a okamžitých opatření v globálním měřítku se svět blíží k postantibiotickému období, kdy by běžné infekce mohly opět zabíjet.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.4.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Eric Andrieu, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Jacques Colombier, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Esther Herranz García, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Norbert Lins, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Stanisław Ożóg, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Maria Gabriela Zoană, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Belder, Franc Bogovič, Jens Gieseke, Karin Kadenbach, Elsi Katainen, Momchil Nekov, Ivari Padar, Tom Vandenkendelaere, Thomas Waitz

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

40

+

ALDE

Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Ulrike Müller

ECR

Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk, Stanisław Ożóg, Laurenţiu Rebega

EFDD

Giulia Moi, Marco Zullo

ENF

Jacques Colombier, Philippe Loiseau

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Jens Gieseke, Esther Herranz García, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Czesław Adam Siekierski, Tom Vandenkendelaere

S&D

Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Maria Noichl, Ivari Padar, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Maria Gabriela Zoană

VERTS/ALE

Martin Häusling, Bronis Ropė, Thomas Waitz

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Pokyny WHO pro používání antimikrobiálních látek, které jsou z lékařského hlediska považovány za důležité, u zvířat určených k produkci potravin, ISBN 978-92-4-155013-0.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549), kterým se uplatňují pravidla stanovená ve směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23); směrnice Rady 91/630/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 33); směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 340, 11.12.1991, s. 28).

(3)

Kurenbach, B. a další, mBio, díl 6, č. 2, 2015: Sublethal exposure to Commercial Formulations of the Herbicides Dicamba,2,4-Dichlorophenoxyacetic Acid, and Glyphosate Cause Changes in Antibiotic Susceptibility in Escherichia coli and Salmonella enterica serovar Typhimurium (Subletální expozice komerčním přípravkům herbicidů dicamba, kyselina 2,4-dichlorfenoxyoctová a glyfosát způsobuje změny v antimikrobiální citlivosti Escherichia coli a Salmonella enterica, sérovar Typhimurium).

(4)

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin: https://ecdc.europa.eu/sites/portal/files/media/en/publications/Publications/antimicrobial-resistance-zoonotic-bacteria-humans-animals-food-EU-summary-report-2014.pdf

(5)

http://www.thelancet.com/pdf/journals/lanplh/PIIS2542-5196(17)30141-9pdf

(6)

http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4666


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

62

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Peter Liese, Lukas Mandl, Valentinas Mazuronis, Joëlle Mélin, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Herbert Dorfmann, Eleonora Evi, Eleonora Forenza, Jan Huitema, Peter Jahr, Norbert Lins, Christel Schaldemose, Bart Staes

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clare Moody, Thomas Waitz


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

62

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Jan Huitema, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries

ECR

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, John Procter, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Eleonora Evi

ENF :

Sylvie Goddyn, Jean-François Jalkh, Joëlle Mélin

GUE/NGL

Stefan Eck, Eleonora Forenza, Kateřina Konečná, Estefanía Torres Martínez

NI 

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Birgit Collin-Langen, Herbert Dorfmann, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Peter Jahr, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Lukas Mandl, Miroslav Mikolášik, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Susanne Melior, Clare Moody, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Bart Staes, Thomas Waitz

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění