Postup : 2018/0044(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0261/2018

Předložené texty :

A8-0261/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 13/02/2019 - 8.4

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0086

ZPRÁVA     ***I
PDF 685kWORD 84k
16.7.2018
PE 621.985v02-00 A8-0261/2018

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany

(COM(2018)0096 – C8-0109/2018 – 2018/0044(COD))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Pavel Svoboda

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany

(COM(2018)0096 – C8-0109/2018 – 2018/0044(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0096),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0109/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0261/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.    vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh  1

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje v zájmu zlepšení předvídatelnosti výsledku sporů jistotu ohledně rozhodného práva a volného pohybu soudních rozhodnutí, aby kolizní normy platné v členských státech určovaly za rozhodné právo stejné vnitrostátní právo bez ohledu na členský stát soudu, u kterého byla žaloba podána.

(3)  Řádné fungování vnitřního trhu vyžaduje v zájmu zlepšení předvídatelnosti výsledku sporů právní jistotu ohledně rozhodného práva a volného pohybu a uznávání soudních rozhodnutí, aby kolizní normy platné v členských státech určovaly za rozhodné právo stejné vnitrostátní právo bez ohledu na členský stát soudu, u kterého byla žaloba podána.

Pozměňovací návrh    2

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Kolizní normy, jimiž se řídí účinky (nebo majetkové účinky) postoupení pohledávek na třetí strany na úrovni Unie, v současné době neexistují. Tyto kolizní normy jsou stanoveny na úrovni členských států, jsou však nesoudržné a mnohdy nejasné. Při přeshraničním postoupení pohledávek se nesoudržnost vnitrostátních kolizních norem stává zdrojem právní nejistoty v otázce, které právo se vztahuje na účinky postoupení na třetí strany. Nedostatek právní jistoty vytváří právní riziko při přeshraničním postoupení pohledávek, které nevzniká při postoupení na vnitrostátní úrovni, protože na transakci se může vztahovat různý vnitrostátní věcný status v závislosti na členském státu, jehož soudy nebo orgány budou spor o právní nárok na pohledávku rozhodovat.

(11)  V současné době neexistuje soubor jednotných kolizních norem, jimiž by se řídily účinky postoupení pohledávek na třetí strany na úrovni Unie. Tyto kolizní normy jsou stanoveny na úrovni členských států, jsou však nesoudržné, protože jsou založeny na odlišných souvisejících faktorech ke stanovování příslušného práva, a proto jsou nejasné, především ve státech, v nichž nejsou tyto normy regulovány samostatnými právními předpisy. Při přeshraničním postoupení pohledávek se nesoudržnost vnitrostátních kolizních norem stává zdrojem právní nejistoty v otázce, které právo se vztahuje na účinky postoupení na třetí strany. Nedostatek právní jistoty vytváří právní riziko při přeshraničním postoupení pohledávek, které nevzniká při postoupení na vnitrostátní úrovni, protože na transakci se může vztahovat různý vnitrostátní věcný status v závislosti na členském státu, jehož soudy nebo orgány budou spor o právní nárok na pohledávku rozhodovat; to znamená, že výsledek sporu o přednostní právo, pokud jde o to, kdo má právní nárok na pohledávku v souvislosti s jejím přeshraničním postoupením, se bude v závislosti na uplatněném právním předpise daného členského státu lišit.

Pozměňovací návrh    3

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(12)  Pokud si postupníci nejsou právního rizika vědomi nebo se rozhodnou je pominout, mohou utrpět nepředvídané ztráty. Nejistota ohledně toho, kdo má právní nárok na pohledávky postoupené na přeshraničním základě, může mít vedlejší dopady a prohloubit a prodloužit dopady finanční krize. Pokud se postupníci rozhodnou zmírnit toto právní riziko tím, že vyhledají specifické právní poradenství, budou nuceni vynaložit vyšší transakční náklady, které při vnitrostátním postoupení odpadají. Pokud postupníky odradí právní riziko a rozhodnou se jej vyvarovat, mohou se tím připravit o obchodní příležitosti a oslabit tak integraci trhů.

(12)  Pokud si postupníci nejsou právního rizika vědomi nebo se rozhodnou je pominout, mohou utrpět nepředvídané ztráty. Nejistota ohledně toho, kdo má právní nárok na pohledávky postoupené na přeshraničním základě, může mít vedlejší dopady a prohloubit a prodloužit dopady finanční krize. Pokud se postupníci rozhodnou zmírnit toto právní riziko tím, že vyhledají specifické právní poradenství, budou nuceni vynaložit vyšší transakční náklady, které při vnitrostátním postoupení odpadají.

Pozměňovací návrh    4

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 12 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(12a)  Právní riziko může mít také odrazující účinky. Postupník a postupitel se mohou rozhodnout, že se mu vyhnou, což může znamenat, že si nechají ujít obchodní příležitost. Nedostatečná právní jistota tak podle všeho není v souladu s cílem sjednocování trhu a se zásadou volného kapitálu zakotvenou v článku 63 až 66 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Pozměňovací návrh    5

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Cílem tohoto nařízení je nastolit právní jistotu stanovením společných kolizních norem, které určí vnitrostátní právo, jež se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany.

(13)  Cílem tohoto nařízení je nastolit právní jistotu stanovením společných kolizních norem, které určí vnitrostátní právo, jež se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany, což povede k nárůstu přeshraničních transakcí s pohledávkami, s cílem podpořit přeshraniční investice v Unii a usnadnit přístup podniků, včetně malých a středních podniků (MSP), a přístup spotřebitelů k financování.

Pozměňovací návrh    6

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 14 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(14a)  Účelem tohoto nařízení není změnit ustanovení nařízení (ES) č. 593/2008, pokud jde o majetkové účinky dobrovolného postoupení mezi postupitelem a postupníkem nebo mezi postupníkem a dlužníkem.

Pozměňovací návrh    7

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Kolizními normami stanovenými v tomto nařízení by se měly řídit majetkové účinky postoupení pohledávek mezi všemi stranami, které jsou účastníky postoupení (tj. mezi postupitelem a postupníkem a mezi postupníkem a dlužníkem), i vůči třetím stranám (např. věřiteli postupitele).

(15)  Kolizními normami stanovenými v tomto nařízení by se měly řídit účinky postoupení pohledávek vůči třetím stranám, např. věřiteli postupitele, vyjma dlužníka.

Pozměňovací návrh    8

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Pohledávky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení jsou obchodní pohledávky, pohledávky vyplývající z finančních nástrojů podle směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů44 a hotovost připsaná na účet u úvěrové instituce. Finanční nástroje podle směrnice 2014/65/EU zahrnují cenné papíry a deriváty obchodované na finančních trzích. Zatímco cenné papíry jsou aktiva, deriváty jsou smlouvy, které obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky smluvních stran.

(16)  Pohledávky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnují obchodní pohledávky, pohledávky vyplývající z finančních nástrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU44 a hotovost připsaná na účet u úvěrové instituce. Finanční nástroje podle směrnice 2014/65/EU zahrnují cenné papíry a deriváty obchodované na finančních trzích. Zatímco cenné papíry jsou aktiva, deriváty jsou smlouvy, které obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky smluvních stran.

___________________

___________________

44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

Pozměňovací návrh    9

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)   Toto nařízení se týká účinků postoupení pohledávek na třetí strany. Nezahrnuje převody smluv (např. derivátových smluv), jež obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky nebo novace smluv obsahujících tato práva a závazky. Vzhledem k tomu, že působnost tohoto nařízení nezahrnuje převod ani novaci smluv, obchodování s finančními nástroji, stejně jako clearing a vypořádání těchto nástrojů se bude i nadále řídit právem rozhodným pro smluvní závazkové vztahy podle nařízení Řím I. Toto rozhodné právo obvykle stanoví smluvní strany, nebo je určeno nediskrečními pravidly platnými pro finanční trh.

(17)  Toto nařízení se týká účinků postoupení pohledávek na třetí strany. Zahrnuje zejména převody smluv (např. derivátových smluv), jež obsahují jak práva (neboli pohledávky), tak závazky nebo novace smluv obsahujících tato práva a závazky.

Pozměňovací návrh    10

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Oblasti upravené směrnicí o finančním zajištění44, směrnicí o neodvolatelnosti zúčtování45, směrnicí o likvidaci46 a nařízením o vytvoření registru Unie47 by neměly být tímto nařízením dotčeny.

(18)  Oblasti upravené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES44, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES45, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES46 a nařízením Komise (EU) č. 389/201347 by neměly být tímto nařízením dotčeny, jelikož se oblast působnosti kolizních norem v tomto návrhu a oblast působnosti kolizních norem v uvedených třech směrnicích nepřekrývá.

_________________

_________________

44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43–50.

44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45–50.

45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15–23.

46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).

47 Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, Úř. věst. L 122, 3.5.2013, s. 1–59.

47 Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, (Úř. věst. L 122, 3.5.2013, s. 1).

Pozměňovací návrh    11

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 25

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V souladu s tržní praxí a s ohledem na potřeby účastníků trhu by se účinky některých postoupení pohledávek na třetí strany měly výjimečně řídit právem postoupené pohledávky, což je právo, kterým se řídí původní smlouva mezi věřitelem a dlužníkem, ze které pohledávka pochází.

(25)  V souladu s tržní praxí a s ohledem na potřeby účastníků trhu by se účinky některých postoupení pohledávek na třetí strany měly výjimečně řídit právem postoupené pohledávky, což je právo, kterým se řídí původní smlouva mezi věřitelem a dlužníkem, na jejímž základě pohledávka vznikla.

Pozměňovací návrh    12

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Při určování rozhodného práva pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany v rámci sekuritizace by měla být stanovena jistá pružnost, která by umožnila uspokojit potřeby všech účastníků sekuritizace a usnadnila rozšíření přeshraničního sekuritizačního trhu na menší hospodářské subjekty. I když na účinky postoupení pohledávek v rámci sekuritizace na třetí strany by se standardně mělo vztahovat právo v obvyklém bydlišti postupitele, postupitel (původce) a postupník (zvláštní účelová jednotka) by měli mít možnost rozhodnout, že na účinky postoupení pohledávek na třetí strany by se mělo vztahovat právo postoupené pohledávky. Postupitel a postupník by měli mít možnost rozhodnout, že účinky postoupení pohledávek v rámci sekuritizace na třetí strany budou nadále podléhat obecné normě práva v obvyklém bydlišti postupitele nebo zvolit právo postoupené pohledávky s ohledem na funkci struktury a vlastnosti transakce, např. počet a místo původců a počet práv, jimiž se řídí postoupené pohledávky.

vypouští se

Pozměňovací návrh    13

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 29

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(29)  Pokud se na účinky postoupení na třetí strany vztahuje právo v obvyklém bydlišti postupitele v případě jednoho postoupení a právo postoupené pohledávky u jiného postoupení, může nastat kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky. V těchto případech by se kolize přednostních práv měla řešit na základě rozhodného práva pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem.

(29)  Pokud se na účinky postoupení na třetí strany vztahuje právo v obvyklém bydlišti postupitele v případě jednoho postoupení a právo postoupené pohledávky u jiného postoupení, může nastat kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky. V těchto případech by se kolize přednostních práv měla řešit na základě rozhodného práva pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem. Jestliže postoupení obou pohledávek na třetí strany nabude účinnosti ve stejnou dobu, mělo by platit právo platné v obvyklém bydlišti postupitele.

Pozměňovací návrh    14

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 30

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(30)  Oblast působnosti vnitrostátního práva určeného tímto nařízením za právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany by měla být jednotná. Vnitrostátním právem určeným za právo rozhodné by se měly řídit zejména i) účinnost postoupení vůči třetím stranám, to znamená náležitosti, které musí postupník splnit jako podmínku zajištění právního nároku na postoupenou pohledávku (například registrace postoupení u veřejného orgánu nebo zapsání do rejstříku či písemné oznámení postoupení dlužníkovi); a ii) problémy související s přednostním právem, to znamená spory mezi několika subjekty uplatňujícími nárok na pohledávku (např. mezi dvěma postupníky, pokud byla stejná pohledávka postoupena dvakrát, nebo mezi postupníkem a věřitelem postupitele).

(30)  Oblast působnosti vnitrostátního práva určeného tímto nařízením za právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany by měla být jednotná. Vnitrostátním právem určeným za právo rozhodné by se měly řídit zejména i) účinnost postoupení vůči třetím stranám, to znamená náležitosti a postupy, které musí postupník splnit jako podmínku zajištění právního nároku na postoupenou pohledávku (například registrace postoupení u veřejného orgánu nebo zapsání do rejstříku či písemné oznámení postoupení dlužníkovi); a ii) problémy související s přednostním právem, to znamená řešení sporů mezi několika subjekty uplatňujícími nárok na pohledávku v důsledku jejího přeshraničního postoupení (např. mezi dvěma postupníky, pokud byla stejná pohledávka postoupena dvakrát, nebo mezi postupníkem a věřitelem postupitele).

Pozměňovací návrh    15

Návrh nařízení

Bod odůvodnění 34

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(34)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení zejména usiluje o podporu uplatňování článků 17 a 47 týkajících se práva na vlastnictví a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces.

(34)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Toto nařízení zejména usiluje o podporu uplatňování článků 17 a 47 týkajících se práva na vlastnictví a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a článku 16 týkajícího se svobody podnikání.

Pozměňovací návrh    16

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Toto nařízení se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany podle občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů.

Toto nařízení se vztahuje na účinky postoupení pohledávek na třetí strany podle občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů jiné než účinky na třetí strany, pokud jde o dlužníka postoupené pohledávky.

Pozměňovací návrh    17

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Tímto nařízením není dotčeno právo Unie ani vnitrostátní právo v oblasti ochrany spotřebitele.

Pozměňovací návrh    18

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  postoupení pohledávek vyplývajících z majetkových vztahů mezi manželi nebo mezi osobami ve vztazích považovaných rozhodným právem za vztahy s účinkem srovnatelným s manželstvím a ze závětí a dědění;

b)  postoupení pohledávek vyplývajících z majetkových vztahů mezi manželi nebo mezi osobami ve vztazích považovaných rozhodným právem za vztahy s účinkem srovnatelným s manželstvím, včetně registrovaného partnerství, a ze závětí a dědění;

Pozměňovací návrh    19

Návrh nařízení

Čl. 1 – odst. 2 – písm. f a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  postoupení pohledávek v průběhu kolektivního řízení podle nařízení (EU) 2015/848.

Pozměňovací návrh    20

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  „účinky na třetí strany“ majetkové účinky, to znamená právo postupníka uplatnit svůj právní nárok na jemu postoupenou pohledávku vůči jiným postupníkům nebo příjemcům stejné nebo funkčně rovnocenné pohledávky, věřitelům postupitele a dalším třetím stranám;

e)  „účinky na třetí strany“ právo postupníka uplatnit svůj právní nárok na jemu postoupenou pohledávku vůči jiným postupníkům nebo příjemcům stejné nebo funkčně rovnocenné pohledávky, věřitelům postupitele a dalším třetím stranám, vyjma dlužníka;

Pozměňovací návrh    21

Návrh nařízení

Čl. 2 – odst. 1 – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  „hotovostí“ peníze připsané na účet u úvěrové instituce v jakékoli měně;

vypouští se

Pozměňovací návrh    22

Návrh nařízení

Článek 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 4

Článek 4

Rozhodné právo

Rozhodné právo

1.  Není-li v tomto článku stanoveno jinak, účinky postoupení pohledávek na třetí strany se řídí právem země, ve které má postupitel v rozhodném okamžiku obvyklé bydliště.

1.   Není-li v tomto článku stanoveno jinak, účinky postoupení pohledávek na třetí strany se řídí právem země, ve které má postupitel obvyklé bydliště v okamžiku uzavření smlouvy o postoupení.

Jestliže postupitel změní místo obvyklého bydliště v době mezi dvěma postoupeními stejné pohledávky různým postupníkům, přednost práva určitého postupníka před právem jiného postupníka se řídí právem v obvyklém bydlišti postupitele v době, kdy postoupení poprvé nabude účinnosti vůči třetí straně v souladu s právem určeným jako rozhodné podle prvního pododstavce.

Jestliže postupitel změní místo obvyklého bydliště v době mezi dvěma postoupeními stejné pohledávky různým postupníkům, přednost práva určitého postupníka před právem jiného postupníka se řídí právem v obvyklém bydlišti postupitele v době, kdy postoupení poprvé nabude účinnosti vůči jiné třetí straně v souladu s právem určeným jako rozhodné podle prvního pododstavce.

2.  Právem rozhodným pro postoupení pohledávky se řídí účinky na třetí stranu vyplývající z postoupení:

2.  Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se účinky na třetí stranu vyplývající z postoupení pohledávky řídí právem rozhodným pro postoupení:

a)  hotovosti připsané na účet u úvěrové instituce;

a)  peněz připsaných na účet u úvěrové instituce;

b)  pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů.

b)  pohledávek vyplývajících z finančních nástrojů.

3.   Postupitel a postupník mohou jako rozhodné právo pro účinky postoupení na třetí strany v rámci sekuritizace zvolit rozhodné právo postoupené pohledávky.

 

Volba rozhodného práva je výslovně uvedena ve smlouvě o postoupení nebo v samostatné smlouvě. Věcná a formální platnost úkonu, jímž byla volba práva učiněna, se řídí zvoleným právem.

 

4.  Kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky, kdy se účinky postoupení jedné z pohledávek na třetí strany řídí právem země, v níž má postupitel obvyklé bydliště, přičemž účinky postoupení jiných pohledávek na třetí strany se řídí právem postoupené pohledávky, se řídí právem rozhodným pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem.

4.  Kolize přednostních práv mezi postupníky stejné pohledávky, kdy se účinky postoupení jedné z pohledávek na třetí strany řídí právem země, v níž má postupitel obvyklé bydliště, přičemž účinky postoupení jiných pohledávek na třetí strany se řídí právem postoupené pohledávky, se řídí právem rozhodným pro účinky postoupení na třetí strany, kterým se řídila pohledávka, jež jako první nabyla účinnosti vůči třetím stranám v souladu se svým rozhodným právem. Jestliže postoupení obou pohledávek na třetí strany nabude účinnosti ve stejnou dobu, platí právo země, v níž má postupitel své obvyklé bydliště.

Pozměňovací návrh    23

Návrh nařízení

Čl. 6 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Použijí se imperativní ustanovení právních předpisů členského státu, v němž má být nebo bylo postoupení uskutečněno, pokud tato imperativní ustanovení nečiní plnění smlouvy o postoupení protiprávním.

Pozměňovací návrh    24

Návrh nařízení

Čl. 14 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Právo rozhodné podle tohoto nařízení určí, zda práva třetí strany vztahující se k pohledávce postoupené po datu použitelnosti tohoto nařízení mají přednost před právy jiné třetí osoby nabytými před datem použitelnosti tohoto nařízení.

2.  Právo rozhodné podle tohoto nařízení určí, zda práva třetí strany vztahující se k pohledávce postoupené po datu použitelnosti tohoto nařízení mají přednost před právy jiné třetí osoby nabytými před datem použitelnosti tohoto nařízení. V případě protichůdných pohledávek vycházejících z postoupení určí právo rozhodné podle tohoto nařízení práva příslušných postupníků, výhradně pokud jde o postoupení provedená po ... [datu použitelnosti tohoto nařízení].


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Ustanovení týkající se práva rozhodného pro účinky postoupení pohledávek na třetí stranu byla zahrnuta do návrhu Komise, z něhož se později stalo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/208 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), ale neobjevila se v konečném znění. Je zřejmé, že vzhledem k tomu, že zákonodárci tuto otázku z nařízení Řím vypustili, bylo jejich úmyslem, že Komise později předloží nový návrh.

Tyto otázky byly opět vzneseny v souvislosti s akčním plánem pro vytváření unie kapitálových trhů v roce 2015. Komise ve svém hodnocení v polovině období z května 2017 stanovila zbývající opatření, která mají být přijata, aby mohly být do roku 2019 zavedeny prvky potřebné k dosažení unie kapitálových trhů, jejichž cílem je odstranit překážky pro přeshraniční investice a snížit náklady na financování.

Rozsah působnosti zprávy

Návrh Komise obsahuje 15 článků. Úzce vychází z nařízení Řím I a II. V této zprávě jsou v centru pozornosti ustanovení, která jsou pro tento návrh specifická, zatímco ustanovení přejatá z nařízení Řím I a II byla ponechána beze změny. Toto stanovisko bylo přijato právě s cílem uzavřít tento legislativní spis pokud možno ještě před koncem stávajícího volebního období.

Výchozí pravidlo

V návrhu Komise je výchozím pravidlem pro právo rozhodné pro postoupení právo v obvyklém bydlišti postupitele. Jedná se o pravidlo uplatňované v některých členských státech, zatímco jiné státy uplatňují například rozhodné právo postoupené pohledávky. Hlavní nepříznivé důsledky postoupení mohou nastat pro věřitele postupitele nebo pro jiné třetí strany vztahující se k postupiteli. Uplatňování práva v obvyklém bydlišti postupitele poskytne za těchto okolností případným dotčeným třetím stranám vysokou úroveň transparentnosti a předvídatelnosti.

Výslovné vyloučení dlužníků

Právo rozhodné pro účinky postoupení na dlužníka je upraveno článkem 14 nařízení Řím I. Pokud by dlužníci nebyli podle tohoto nařízení ze třetích stran výslovně vyloučeni, znamenalo by to, že ustanovení v nařízení Řím I má povahu lex specialis, nicméně může vyvstat otázka, do jaké míry toto navrhované nařízení doplňuje nařízení Řím I. K tomu, aby byly účinky postoupení na třetí strany v případě dlužníků regulovány výlučně nařízením Řím I, je zavedení výslovného vyloučení do tohoto nařízení nezbytné.

Vyloučení insolvenčního řízení

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení obsahuje pravidla týkající se rozhodného práva. Postoupení provedená v průběhu kolektivního řízení podle tohoto navrhovaného nařízení by proto měla být vyloučena z oblasti působnosti navrhovaného nařízení.

Sekuritizace

Komise navrhla, aby si postupitel a postupník mohli zvolit právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany. Takové ustanovení překračuje jednu ze základních zásad evropského občanského práva, a sice že smluvní strany nemohou prostřednictvím smlouvy, jíž jsou smluvními stranami, disponovat právy třetí strany. Ponechat tuto věc na uvážení smluvních stran by, zejména s ohledem na článek 3, bylo přehnané. Řešení, kdy by si smluvní strany dohody o sekuritizaci mohly zvolit, aby právo rozhodné pro největší počet pohledávek bylo uplatňováno na všechny pohledávky, by nicméně dosáhlo dostatečného zjednodušení a současně by zachovalo dostatečnou úroveň ochrany třetích stran.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Právo rozhodné pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany

Referenční údaje

COM(2018)0096 – C8-0109/2018 – 2018/0044(COD)

Datum předložení EP

7.3.2018

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

JURI

16.4.2018

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ECON

16.4.2018

 

 

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ECON

20.6.2018

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Pavel Svoboda

27.3.2018

 

 

 

Projednání ve výboru

24.4.2018

15.5.2018

20.6.2018

 

Datum přijetí

10.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Rosa Estaràs Ferragut, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Emil Radev, Pavel Svoboda, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Evelyne Gebhardt, Răzvan Popa

Datum předložení

17.7.2018


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

17

+

ALDE

EFDD

ENF

PPE

S&D

VERTS/ALE

Jean-Marie Cavada, António Marinho e Pinto

Joëlle Bergeron

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

Rosa Estaràs Ferragut, Emil Radev, Pavel Svoboda, Axel Voss, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Evelyne Gebhardt, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Razvan Popa

Max Andersson, Pascal Durand

0

-

 

 

1

0

ECR

Angel Dzhambazki

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 28. srpna 2018Právní upozornění