Postup : 2018/2035(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0262/2018

Předložené texty :

A8-0262/2018

Rozpravy :

PV 12/09/2018 - 14
CRE 12/09/2018 - 14

Hlasování :

PV 13/09/2018 - 10.10

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0352

ZPRÁVA     
PDF 762kWORD 80k
16.7.2018
PE 619.271v02-00 A8-0262/2018

o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství

(2018/2035(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodaj: Mark Demesmaeker

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rybolov
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství

(2018/2035(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. ledna 2018 o dopadu používání oxo-rozložitelných plastů, včetně oxo-rozložitelných plastových nákupních tašek, na životní prostředí (COM(2018)0035),

–  s ohledem na sdělení Komise a pracovní dokument ze dne 16. ledna 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (COM(2018)0032),

–  s ohledem na pracovní plán Komise pro ekodesign na období 2016–2019 (COM(2016)0773), zejména na cíl zavést požadavky konkrétněji zaměřené na určité výrobky a horizontální požadavky v oblastech, jako je trvanlivost, opravitelnost, možnost modernizace, design umožňující rozebrání výrobku, snadné opětovné použití a recyklace,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(6) (dále jen „směrnice o ekodesignu“) a na prováděcí nařízení a dobrovolné dohody přijaté podle této směrnice,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020(7),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. prosince 2017 o ekologických inovacích: umožnění přechodu k oběhovému hospodářství,

–  s ohledem na zvláštní Eurobarometr 468 z října 2017 o postojích evropských občanů k životnímu prostředí,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu a 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN (COP21) o změně klimatu,

–  s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji dne 25. září 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(8),

-  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o mezinárodní správě oceánů: agendě pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje do roku 2030(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0262/2018),

A.  vzhledem k tomu, že plast je cenný materiál, jenž je široce používaný ve všech hodnotových řetězcích a který zaujímá v naší společnosti a ekonomice užitečné místo, pokud se zodpovědně využívá a pokud se s ním zodpovědně zachází;

B.  vzhledem k tomu, že způsob, jakým jsou plasty v dnešní době vyráběny, používány a likvidovány, má zničující dopad na životní prostředí, klima a hospodářství a potenciální nepříznivý vliv na zdraví lidí i zvířat; vzhledem k tomu, že hlavním úkolem je proto vyrábět a používat plasty odpovědným a udržitelným způsobem v zájmu omezení vznikajícího plastového odpadu a používání nebezpečných látek v plastech v případech, kdy je to možné; vzhledem k tomu, že výzkum a inovace v oblasti nových technologií a alternativ hrají v tomto ohledu důležitou úlohu;

C.  vzhledem k tomu, že tyto stinné stránky vyvolávají obavy mezi širokou veřejností, přičemž 74 % občanů EU vyjadřuje znepokojení nad zdravotními dopady používání plastů a 87 % občanů uvádí, že se obávají vlivu plastů na životní prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba využít současné politické dynamiky k přechodu na udržitelné oběhové hospodářství, pokud jde o plasty, které v souladu s hierarchií nakládání s odpady dává přednost zamezení vzniku plastového odpadu;

E.   vzhledem k tomu, že některé členské státy již zavedly vnitrostátní legislativní opatření zakazující mikroplasty, které jsou záměrně přidávány do kosmetických výrobků;

F.  vzhledem k tomu, že evropské země v minulosti vyvážely plastový odpad, a to i do zemí, ve kterých nedostatečné systémy nakládání s odpady a recyklace způsobují škody na životním prostředí a ohrožují zdraví místních komunit, zejména zdraví zpracovatelů odpadů;

G.  vzhledem k tomu, že plastový odpad je celosvětovým problémem a pro boj proti němu je nutná mezinárodní spolupráce; vzhledem k tomu, že se EU zavázala plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, z nichž některé jsou důležité pro udržitelnou spotřebu a výrobu plastů v zájmu snížení jejich dopadů v mořích i na souši;

H.  vzhledem k tomu, že celková roční produkce plastů dosáhla v roce 2015 objemu 322 milionů tun a podle očekávání se v příštích 20 letech zdvojnásobí;

I.  vzhledem k tomu, že v EU vzniká každoročně 25,8 milionů tun plastového odpadu;

J.  vzhledem k tomu, že pouze 30 % plastového odpadu se v EU sbírá k recyklaci; vzhledem k tomu, že pouze 6 % plastů uvedených na trh je vyrobeno z recyklovaných plastů;

K.  vzhledem k tomu, že ve velké míře se stále provádí skládkování plastového odpadu (31 %) a jeho spalování (39 %);

L.  vzhledem k tomu, že přibližně 95 % hodnoty plastových obalových materiálů se z hospodářství vytratí, což vede ke ztrátě 70 až 105 miliard eur ročně;

M.  vzhledem k tomu, že cílem EU je recyklovat do roku 2030 55 % plastových obalů;

N.  vzhledem k tomu, že recyklace plastů je značně přínosná z hlediska klimatu, pokud jde o snižování emisí CO2;

O.  vzhledem k tomu, že na celém světě se 5 až 13 milionů tun plastu dostane každoročně do oceánů a podle odhadů se v dnešní době v oceánech nachází více než 150 milionů tun plastu;

P.  vzhledem k tomu, že v EU skončí v mořích a oceánech každý rok 150 000 až 500 000 tun plastového odpadu;

Q.  vzhledem k tomu, že podle studií citovaných OSN bude v případě, že se neprovede žádné opatření, do roku 2050 v oceánech více plastu než ryb;

R.  vzhledem k tomu, že plasty představují 85 % odpadků na plážích a více než 80 % odpadu v mořích;

S.  vzhledem k tomu, že v části oceánů sahající od Velké tichomořské odpadkové skvrny, v níž se nachází nejméně 79 000 tun plastu pokrývajícího plochu o rozloze 1,6 milionu kilometrů čtverečních, až po nejvzdálenější oblasti Země, jako je hlubokooceánské dno a Arktida, lze nalézt prakticky každý druh plastového materiálu;

T.  vzhledem k tomu, že odpadky v moři rovněž nepříznivě ovlivňují ekonomickou činnost a lidský potravinový řetězec;

U.  vzhledem k tomu, že 90 % všech mořských ptáků spolkne plastové částice;

V.  vzhledem k tomu, že zatím nechápeme všechny aspekty dopadů plastového odpadu na flóru, faunu a lidské zdraví; vzhledem k tomu, že jsou zdokumentovány katastrofické důsledky pro mořský život, kdy více než 100 milionů mořských zvířat každoročně zemře kvůli kouskům plastů v oceánu;

W.  vzhledem k tomu, že řešení boje s plasty v moři nelze oddělit od celkové strategie pro plasty; vzhledem k tomu, že článek 48 nařízení pro kontrolu rybolovu(11), který stanovuje opatření na podporu vytažení ztracených lovných zařízení, je krokem správným směrem, ale má příliš omezenou oblast působnosti, jelikož členské státy mají povoleno vyjmout velkou většinu rybářských plavidel z této povinnosti a jelikož provádění požadavků na podávání zpráv je nedostačující;

X.  vzhledem k tomu, že se zvažuje čerpání finančních prostředků z Evropské územní spolupráce (EÚS) pro projekty v Jaderském moři, jako jsou nové nástroje správy a osvědčené postupy pro omezení, a pokud je to možné, odstranění ztrát rybolovných zařízení, a že se uvažuje i o tom, že by byla rybářským lodím svěřena nová úloha strážců moře;

Y.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou signatáři Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) a měly by usilovat o bezvýhradné provádění jejích ustanovení;

Z.  vzhledem k tomu, že k tzv. „ghost fishingu“ (nechtěnému odlovu) dochází, když se do ztracených nebo opuštěných, biologicky nerozložitelných rybářských sítí, pastí a háčků zachytí nebo zapletou mořští živočichové, kteří se o ně zraní, vyhladoví a zemřou; vzhledem k tomu, že fenomén „ghost fishingu“ je způsoben ztrátou lovných zařízení a jejich ponecháním v moři; vzhledem k tomu, že nařízení pro kontrolu rybolovu požaduje povinné označování zařízení, oznamování a vytažení ztracených zařízení; vzhledem k tomu, že někteří rybáři tedy z vlastní iniciativy přivážejí zpět do přístavů ztracené sítě vytažené z moře;

AA.  vzhledem k tomu, že ačkoliv je obtížné důkladně posoudit, jak přesně se akvakultura podílí na odpadu v moři, odhaduje se, že 80 % mořského odpadu tvoří plasty a mikroplasty a že přibližně 20 % a 40 % tohoto plastového odpadu v moři částečně souvisí s lidskou činností na moři, včetně obchodních a výletních lodí, a zbytek tvoří odpad původem z pevniny a vzhledem k tomu, že podle nedávné studie Organizace pro výživu a zemědělství(12) pochází asi 10 % odpadu ze ztracených a odhozených lovných zařízení; vzhledem k tomu, že ztracená a odhozená lovná zařízení tvoří jednu ze složek mořského plastového odpadu a že přibližně 94 % plastů, které se dostanou do oceánu, končí na jeho dně, a je tedy zapotřebí využít Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) k přímému zapojení rybářů do systémů „vylovování odpadků z moře“ tak, že jim budou na oplátku poskytovány finanční odměny nebo jiné finanční či materiální pobídky;

AB.  vzhledem k tomu, že do životního prostředí EU se každoročně dostane 75 000 až 300 000 tun mikroplastů, včetně mikroplastů, které se záměrně přidávají do plastových výrobků, mikroplastů, které se uvolňují během používání výrobků, a mikroplastů vznikajících rozkladem plastových výrobků;

AC.  vzhledem k tomu, že otázka mikroplastů a nanočástic staví veřejné politiky před specifický náročný úkol;

AD.  vzhledem k tomu, že mikroplasty se nacházejí v 90 % balené vody;

AE.   vzhledem k tomu, že potěšující je žádost, s níž se Komise obrátila na Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), a to aby přezkoumala vědecký základ pro omezení záměrného přidávání mikroplastů do výrobků určených pro spotřebitele nebo pro odborné použití;

AF.  vzhledem k tomu, že byla rovněž přivítána žádost Komise, aby ECHA připravila návrh na možné omezení oxo-rozložitelných plastů;

AG.   vzhledem k tomu, že podle článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) je zavedení nových vlastních zdrojů podmíněno zvláštním legislativním postupem, který vyžaduje jednomyslnost členských států a konzultaci s Parlamentem;

Obecné poznámky

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028) jako krok k přechodu EU z lineárního modelu hospodářství na hospodářství oběhové; uznává, že plasty hrají v naší ekonomice a v našem každodenním životě užitečnou roli, ale zároveň mají značné nevýhody; domnívá se proto, že hlavním úkolem je zacházet s plasty udržitelným způsobem v celém hodnotovém řetězci, a tedy změnit způsob výroby a používání plastů tak, aby jejich hodnota byla v našem hospodářství zachována, aniž by došlo k poškození životního prostředí, klimatu a veřejného zdraví;

2.  zdůrazňuje, že první prioritou by mělo být přímo předcházení vzniku plastového odpadu, jak jej definuje rámcová směrnici o odpadech, a to v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady; mimoto má za to, že zásadní posílení výsledků v oblasti recyklace plastů je rovněž klíčem k podpoře udržitelného hospodářského růstu a k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se nedávného čínského zákazu dovozu plastového odpadu chopily jakožto příležitosti k investicím do předcházení vzniku plastového odpadu, včetně stimulace opětovného použití a vytváření oběhového designu výrobků, a k investicím do nejmodernějších technologií pro sběr, třídění a recyklaci v EU; je přesvědčen, že výměna osvědčených postupů je v tomto ohledu důležitá zejména pro malé a střední podniky;

3.  je přesvědčen, že strategie pro plasty by měla rovněž sloužit jako nástroj k podnícení nových, inteligentních, udržitelných a oběhových obchodních, výrobních a spotřebních modelů, které se projeví v celém hodnotovém řetězci, v souladu s cílem OSN v oblasti udržitelného rozvoje číslo 12 „udržitelná spotřeba a výroba“, a to mimo jiné internalizací externích nákladů; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem podporovala jasné vazby mezi politikami Unie, které se týkají odpadů, chemických látek a výrobků, a to i vývojem látkových cyklů netoxických materiálů, jak je stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí;

4.  vyzývá Komisi, aby na období po roce 2020 vypracovala politiku oběhového hospodářství a biohospodářství, která bude vycházet z pevného pilíře výzkumu a inovací, a aby zajistila, že nový víceletý finanční rámec (VFR) bude zahrnovat nezbytné závazky; zdůrazňuje zejména význam výzkumu, jehož účelem je vyvinout inovativní řešení a porozumět dopadu makro-, mikro- a nanoplastů na ekosystémy a lidské zdraví;

5.  zdůrazňuje, že plasty jsou různorodého charakteru a mají širokou škálu použití a že různé hodnotové řetězce proto vyžadují přístup šitý na míru konkrétním výrobkům zahrnující kombinaci různých řešení, který zohlední dopad na životní prostředí, stávající alternativy, místní a regionální požadavky a zajistí splnění funkčních potřeb spotřebitelů;

6.  zdůrazňuje, že v zájmu úspěchu a dosažení výsledku, jenž bude přínosný jak pro hospodářství, tak i pro životní prostředí a veřejné zdraví, jsou nutné společné a koordinované kroky všech zúčastněných stran v celém hodnotovém řetězci, včetně spotřebitelů;

7.  zdůrazňuje, že za snižování produkce odpadů nesou společnou odpovědnost všechny dotčené strany a že důležitým úkolem je i nadále transformace obecných obav z plastového odpadu v odpovědný přístup veřejnosti; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je klíčový vývoj nových spotřebitelských modelů na základě motivace ke změnám v chování spotřebitelů; vyzývá ke zvýšení informovanosti spotřebitelů o dopadu znečištění plastovým odpadem a o významu prevence, řádného nakládání s odpady a stávajících alternativ;

Od řešení pro účely recyklace k řešením pro účely oběhového hospodářství

8.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby zajistily kompletní a urychlené uplatňování a prosazování acquis, které se týká výrobků a nakládání s odpady; poukazuje na fakt, že v EU se k recyklaci sbírá pouze 30 % plastového odpadu, což způsobuje enormní plýtvání se zdroji; zdůrazňuje, že do roku 2030 budou platit předpisy znemožňující skládkování plastů a že podle ustanovení směrnice 2008/98/ES musí členské státy zajistit nakládání se svým plastovým odpadem; znovu připomíná, že členské státy by měly využít hospodářských nástrojů a dalších opatření k poskytnutí pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady; zdůrazňuje význam tříděného sběru a zařízení pro třídění odpadu, která umožní vysoce kvalitní recyklaci a zvýší využívání kvalitních druhotných surovin;

9.  vyzývá všechny dotčené průmyslové subjekty, aby nyní přistoupily k přijetí konkrétních kroků s cílem zajistit, aby všechny plastové obaly byly nejpozději do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné nákladově efektivním způsobem, aby spojily identitu své značky s udržitelnými a oběhovými obchodními modely a využily sílu svého marketingu k prosazování a stimulaci udržitelných a oběhových spotřebních návyků; vyzývá Komisi, aby sledovala a vyhodnocovala vývoj, podporovala osvědčené postupy a ověřovala environmentální tvrzení s cílem zabránit environmentálním dezinformacím (tzv. „greenwashing“);

10.  domnívá se, že občanská společnost by měla být náležitě zapojena a informována, aby dokázala průmysl přimět k plnění svých závazků a povinností;

11.  naléhavě Komisi žádá, aby dostála své povinnosti přepracovat a posílit základní požadavky uvedené ve směrnici o obalech a obalových odpadech do konce roku 2020 s přihlédnutím k relativním vlastnostem různých obalových materiálů na základě posouzení životního cyklu a aby se především zabývala prevencí a řešeními pro účely oběhového hospodářství; vyzývá Komisi, aby předložila jasné, realizovatelné a účinné požadavky, včetně požadavku na „plastové obaly, které jsou opětovně použitelné a recyklovatelné nákladově efektivním způsobem“ a požadavku týkajícího se nadměrného množství obalů;

12.  vyzývá Komisi, aby zavedla účinné využívání zdrojů a oběhovost jakožto zastřešující zásady, včetně významné úlohy, kterou mohou sehrát oběhové materiály, výrobky a systémy, a to i pro neobalové plasty; domnívá se, že toho lze dosáhnout mj. prostřednictvím rozšířené odpovědnosti výrobce, vypracováním norem pro výrobky, posuzováním životního cyklu, rozšířením legislativního rámce upravujícího ekodesign na všechny hlavní skupiny výrobků z plastu, přijetím ustanovení o používání ekoznaček a uplatňováním metody environmentální stopy produktu;

Vytvoření skutečného jednotného trhu s recyklovanými plasty

13.   konstatuje, že existují různé důvody pro nízkou míru využívání recyklovaných plastů v EU, mimo jiné nízké ceny fosilních paliv částečně v důsledku subvencí, nedostatek důvěry a kvalitních surovin; zdůrazňuje, že stabilní vnitřní trh s druhotnými surovinami je nezbytný k zajištění přechodu na oběhové hospodářství; vyzývá Komisi, aby řešila překážky, jimž čelí tento trh, a vytvořila rovné podmínky;

Normy kvality a ověřování

14.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila normy kvality s cílem vypěstovat důvěru a stimulovat trh s druhotnými plasty; naléhavě vyzývá Komisi, aby při vypracovávání těchto norem kvality zohlednila různé stupně recyklace, které jsou slučitelné s funkcemi různých výrobků, a současně zajistila ochranu veřejného zdraví, bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí; vyzývá Komisi, aby zajistila bezpečné používání recyklovaných materiálů v materiálech určených pro styk s potravinami a aby podněcovala inovační činnost;

15.  žádá Komisi, aby vzala v úvahu osvědčené postupy využívající nezávislou certifikaci prováděnou třetí stranou a aby podněcovala k certifikaci recyklovaných materiálů, neboť ověřování má zásadní význam pro posilování důvěry průmyslu i spotřebitelů v recyklované materiály;

Recyklovaný materiál

16.  vyzývá všechny dotčené průmyslové subjekty, aby ze svých veřejných závazků k většímu využívání recyklovaných plastů přešly na formální závazky a učinily konkrétní kroky;

17.  domnívá se, že může být zapotřebí stanovit závazná pravidla pro recyklovaný materiál, aby se podpořilo využívání druhotných surovin, dokud nebudou fungovat trhy s recyklovanými materiály; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení požadavků na minimální obsah recyklovaného materiálu pro určité výrobky z plastu uváděné na trh EU, a to při současném dodržování požadavků na bezpečnost potravin;

18.  vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení snížené daně z přidané hodnoty (DPH) u výrobků, které obsahují recyklovaný materiál;

Zadávání zakázek podle zásad oběhovosti

19.  zdůrazňuje, že zadávání zakázek je základním nástrojem při přechodu na oběhové hospodářství, neboť skýtá potenciál k podnícení inovací v obchodních modelech a k podpoře výrobků a služeb účinně využívajících zdroje; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu sehrávají místní a regionální orgány; vyzývá Komisi, aby zřídila vzdělávací síť EU v oblasti zadávání zakázek podle zásad oběhovosti, a využila tak poznatky nabyté v pilotních projektech; domnívá se, že tato dobrovolná opatření by měla na základě spolehlivého posouzení dopadu připravit půdu pro závazná pravidla a kritéria EU pro zadávání veřejných zakázek podle zásad oběhovosti;

20.  vyzývá členské státy, aby postupně odstraňovaly veškeré nevhodné pobídky, které narušují dosažení co nejvyšší úrovně recyklace plastů;

Součinnost mezi politikou týkající se odpadu a politikou v oblasti chemických látek

21.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby optimalizovaly kontroly dovážených materiálů a výrobků s cílem zajistit a prosazovat jejich soulad s právními předpisy EU regulujícími chemické látky a produkty;

22.  poukazuje na usnesení Evropského parlamentu o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů;

Předcházení vzniku plastového odpadu

Plasty na jedno použití

23.  konstatuje, že neexistuje žádný všelék na řešení škodlivých účinků plastů na jedno použití z hlediska životního prostředí, a domnívá se, že k vyřešení této složité otázky je proto nutná kombinace dobrovolných a regulačních opatření, jakož i změna informovanosti, chování a zapojení spotřebitelů;

24.  bere na vědomí opatření, která již byla přijata v některých členských státech, a vítá proto návrh Komise týkající se konkrétního legislativního rámce určeného ke snížení dopadu určitých plastových výrobků, zejména plastů na jedno použití, na životní prostředí; domnívá se, že tento návrh by měl přispět k výraznému snížení množství odpadu v mořích, z něhož více než 80 % tvoří plasty, a přispět tak k plnění cíle Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, kterým je prevence a značné snížení všech typů znečištění moří;

25.  považuje za důležité, aby tento rámec nabízel příslušným orgánům v členských státech ambiciózní soubor opatření, který bude v souladu s integritou jednotného trhu, bude mít hmatatelný a pozitivní environmentální a socioekonomický dopad a zajistí funkce, jež jsou nezbytné pro spotřebitele;

26.   uznává, že snižování a omezování používání plastových výrobků na jedno použití může vytvořit příležitosti pro udržitelné obchodní modely;

27.   poukazuje na probíhající práci v rámci řádného legislativního postupu týkajícího se tohoto návrhu;

28.  zdůrazňuje, že existují různé způsoby, jak dosáhnout vysoké míry tříděného sběru a recyklace a snížit množství plastového odpadu, mezi něž patří i systémy rozšířené odpovědnosti výrobce s upravenými poplatky, depozitně refundační systémy a lepší informovanost veřejnosti; uznává kvality systémů zavedených v různých členských státech a potenciál pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že výběr určitého systému je v kompetenci příslušného orgánu v daném členském státě;

29.  vítá skutečnost, že směrnice 94/62/ES stanoví, že členské státy musí do konce roku 2024 zavést povinné systémy rozšířené odpovědnosti výrobce pro všechny obaly, a vyzývá Komisi, aby posoudila možnost rozšířit tuto povinnost na další plastové výrobky v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES;

30.  bere na vědomí návrh Komise o systému vlastních zdrojů Evropské unie (COM(2018)0325), kterým se zavádí příspěvek založený na nerecyklovaném plastovém obalovém odpadu; zdůrazňuje, že stimulační účinek možného příspěvku musí být v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady; zdůrazňuje proto, že prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadu;

31.  žádá Komisi a členské státy, aby se připojily k mezinárodní koalici pro snížení znečištění plastovými taškami, která byla uzavřena na konferenci COP 22 v Marrákeši v listopadu 2016, a aby ji podporovaly;

32.  domnívá se, že supermarkety hrají zásadní úlohu při snižování množství plastů na jedno použití v EU; vítá iniciativy, jako jsou oddělení v supermarketech se zbožím bez plastů, které poskytují supermarketům příležitosti pro testování kompostovatelných biomateriálů jako alternativ k plastovým obalům;

33.  vítá návrh směrnice o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí (COM(2018)0033) předložený Komisí, jehož cílem je výrazně snížit zátěž a náklady rybářů na dopravení rybářských zařízení a plastového odpadu zpět do přístavu; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou by mohli rybáři hrát, zejména pokud by sbírali plastový odpad z moře během své rybolovné činnosti a dopravovali jej zpět do přístavu za účelem řádného zpracování v souladu s pravidly pro nakládání s odpady; zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly tuto činnost podporovat, aby se na odpad posbíraný během čištění nevztahoval žádný systém úhrady nákladů a aby rybářům nebyl účtován poplatek za jeho zpracování;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že provádění čl. 48 odst. 3 nařízení o kontrole rybolovu, který se týká povinnosti vytáhnout ztracená lovná zařízení a podat o nich zprávu, nefiguruje v hodnotící a prováděcí zprávě Komise za rok 2017; zdůrazňuje, že je zapotřebí podrobně posoudit provádění požadavků nařízení o kontrole rybolovu v souvislosti s lovnými zařízeními;

35.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podpořily plány na sběr odpadu v moři se zapojením, kde je to možné, rybářských lodí a se zavedením zařízení na příjem mořského odpadu a jeho likvidaci v přístavech a také systémů recyklace pro sítě na konci životnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se řídily doporučeními obsaženými v dobrovolných pokynech FAO o označování lovných zařízení a aby úzce spolupracovaly s rybolovným odvětvím v zájmu boje proti nechtěnému odlovu (tzv. „ghost fishing“);

36.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zlepšily shromažďování údajů týkajících se plastů v moři zavedením a prováděním celounijního povinného digitálního systému nahlašování zařízení ztracených jednotlivými rybářskými plavidly v rámci podpory jejich odstraňování a aby využívaly data z regionálních databází s cílem vyměňovat si informace v evropské databázi spravované Agenturou pro kontrolu rybolovu a rozvíjet systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) směrem k uživatelsky vstřícnému, celoevropskému systému umožňujícímu rybářům upozornit na ztracené lovné zařízení;

37.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy vyvíjely větší úsilí o vypracování strategií a plánů, kterými by se omezily ztráty rybolovných zařízení na moři, například prostřednictvím grantů z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), podpory ze strukturálních fondů a z Evropské územní spolupráce (EÚS) a nezbytné míry aktivního zapojení regionů;

Bioplasty, biologická rozložitelnost a kompostovatelnost

38.  rozhodně podporuje záměr Komise předložit jasné dodatečné normy, harmonizovaná pravidla a definice pro biologický obsah, biologickou rozložitelnost (vlastnost nezávislá na vstupních surovinách) a kompostovatelnost, kterými by uvedla na pravou míru mylné představy a nepochopení a poskytla spotřebitelům srozumitelné informace;

39.  zdůrazňuje skutečnost, že podpora udržitelného biohospodářství může přispět ke snížení závislosti Evropy na dovážených surovinách; zdůrazňuje potenciální úlohu biologických a biologicky rozložitelných plastů, pokud je prokázáno, že jsou prospěšné z hlediska životního cyklu; domnívá se, že biologická rozložitelnost musí být posuzována podle příslušných reálných podmínek;

40.  zdůrazňuje, že biologicky rozložitelné a kompostovatelné plasty mohou přispět k přechodu na oběhové hospodářství, nelze je však považovat za univerzální řešení problému s odpadem v mořích a neměly by legitimizovat zbytečná jednorázová použití; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala jasná kritéria pro užitečné výrobky a způsoby použití využívající biologicky rozložitelné plasty, včetně obalů a použití v zemědělství; vyzývá k dalším investicím do výzkumu a vývoje v této oblasti; zdůrazňuje, že s plasty, které jsou biologicky rozložitelné, a s plasty, které biologicky rozložitelné nejsou, se musí zacházet odlišně s ohledem na řádné nakládání s odpadem;

41.  zdůrazňuje, že bioplasty skýtají potenciál pro částečné rozlišování vstupních surovin, a vyzývá k dalším investicím do výzkumu a vývoje v tomto ohledu; uznává existenci inovativních biomateriálů, které jsou již na trhu; zdůrazňuje potřebu neutrálního a rovného zacházení s náhradními materiály;

42.  vyzývá k úplnému zákazu oxo-rozložitelných plastů do roku 2020, jelikož tento druh plastu není řádně biologicky rozložitelný ani kompostovatelný, negativně ovlivňuje recyklaci běžných plastů a pro životní prostředí prokazatelně není přínosný;

Mikroplasty

43.  vyzývá Komisi, aby do roku 2020 zavedla zákaz mikroplastů v kosmetických přípravcích, výrobcích pro osobní péči, detergentech a čisticích prostředcích; dále vyzývá agenturu ECHA, aby zvážila a případně připravila zákaz mikroplastů, které se záměrně přidávají do jiných výrobků, a při tom vzala do úvahy, zda existují použitelné alternativy;

44.   vyzývá Komisi, aby v rámci právních předpisů upravujících výrobky stanovila minimální požadavky, kterými by značně snížila uvolňování mikroplastů u zdroje, zejména uvolňování z textilu, pneumatik, barev a cigaretových nedopalků;

45.  bere na vědomí postupy, jež se osvědčily v projektu Operation Clean Sweep a v rámci různých iniciativ proti úniku plastových pelet (tzv. „zero pellet loss“); domnívá se, že existuje prostor k napodobení těchto iniciativ na úrovni EU a na globální úrovni;

46.  vyzývá Komisi, aby v rámci probíhající kontroly účelnosti rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních zkoumala zdroje, distribuci, osud a účinky makroplastů a mikroplastů v souvislosti s čištěním odpadních vod a hospodařením se srážkovou vodou; dále vyzývá příslušné orgány členských států a Komisi, aby zajistily úplné provedení a prosazování směrnice o čištění městských odpadních vod a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí; dále Komisi vyzývá, aby podpořila výzkum technologií v oblasti zpracování kalů z čistíren odpadních vod a čištění vody;

Výzkum a inovace

47.  vítá prohlášení Komise o tom, že s cílem podpořit investice do úsilí o řešení efektivního využívání zdrojů a oběhového hospodářství, jako jsou prevence a možnosti návrhu, diverzifikace vstupních surovin a inovativní recyklační technologie, např. molekulární a chemická recyklace, jakož i zlepšení mechanické recyklace, bude v rámci programu Horizont 2020 investováno dalších 100 milionů EUR; v této souvislosti zdůrazňuje inovační potenciál začínajících podniků; podporuje zavedení strategického plánu výzkumu a inovací pro materiálovou oběhovost se zvláštním zaměřením na plasty a materiály obsahující plasty, a to nejen pokud jde o obaly, jako vodítka pro budoucí rozhodování v programu Horizont Evropa; konstatuje, že pro zvýšení soukromých investic budou zapotřebí odpovídající finanční prostředky; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou pomoci urychlit přechod na oběhové hospodářství;

48.  zdůrazňuje silný potenciál propojení digitální agendy a agendy oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se regulačními překážkami pro inovace, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala možné inovační dohody EU v souladu s dosažením cílů stanovených ve strategii pro plasty a v širší agendě oběhového hospodářství;

49.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podporovaly využívání inovativních rybolovných zařízení tím, že vybídnou rybáře k výměně starých sítí a k vybavení stávajících sítí sledovacími zařízeními a senzory propojenými s aplikacemi na chytrých telefonech, čipy pro identifikaci na základě rádiové frekvence a sledovacími zařízeními pro plavidla, aby velitelé lodí získali přesnější přehled o dráze svých sítí a mohli je v případě potřeby vytáhnout; uznává úlohu, kterou mohou při předcházení vstupu plastového odpadu do moře hrát technologie;

50.  vyzývá k tomu, aby program Horizont Evropa zahrnoval misi „oceán bez plastů“ s cílem využít inovativní opatření ke snížení množství plastu, které se dostává do mořského prostředí, a sbírat plasty, které již v oceánu jsou; opakuje své výzvy k boji proti znečišťování moří (včetně prevence, zvyšování informovanosti o problematice oceánů, zvyšování povědomí o environmentálním problému, který znečištění plastovým odpadem a dalšími formami odpadu v moři představuje, a úklidových kampaní, jako je výlov odpadu a čištění pláží), jak je uvedeno ve společném sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 o mezinárodní správě oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů (JOIN(2016)0049); vyzývá k politickému dialogu EU o odpadu v moři mezi tvůrci politik, zúčastněnými stranami a odborníky;

Globální kroky

51.  vyzývá EU, aby hrála aktivní úlohu při sestavování globálního protokolu pro plasty a zajistila možnost integrovaného a transparentního sledování plnění jednotlivých závazků přijatých na úrovni EU a na globální úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně vedly pracovní skupinu zřízenou Environmentálním shromážděním OSN v prosinci 2017, která má vypracovat mezinárodní opatření pro boj proti plastovému odpadu a mikroplastům v mořích; zdůrazňuje, že problematika znečištění plastovým odpadem a kapacit odpadového hospodářství musí být součástí rámce vnější politiky EU vzhledem k tomu, že velká část plastového odpadu v oceánu pochází ze zemí v Asii a Africe;

52.  vyzývá všechny orgány EU, aby se společně se systémem EU pro environmentální řízení podniků a audit zaměřily na prevenci, prověřily svá interní pravidla pro zadávání zakázek a postupy pro nakládání s plastovými odpady a výrazně snížily produkci plastového odpadu, a to zejména nahrazením plastů na jedno použití a snížením a omezením jejich používání;

°

°  °

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93.

(2)

Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100.

(3)

Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109.

(4)

Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141.

(5)

Úř. věst. L 115, 6.5.2015, s. 11.

(6)

Úř. věst. L 285, 31.10.2009, p. 10

(7)

Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.

(8)

Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0287.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0004.

(11)

Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(12)

Abandoned, lost or otherwise discarded fishing gear (Opuštěná, ztracená či jinak odhozená lovná zařízení)


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Proměna plastových pustin ve zlatá pole

Možnosti vyplývající z oběhovosti pro naše životní prostředí, klima a hospodářství

1. Co je v sázce?

Plast je důležitý a cenný materiál, který zaujímá v naší společnosti a ekonomice užitečné místo. Nicméně způsob, jakým jsou plasty v dnešní době vyráběny a používány, je jednak příliš nákladný a jednak neudržitelný. Plasty byly vyvinuty tak, aby vydržely věčně, avšak výrobky z plastů jsou dosud často navrhovány tak, že po použití je třeba je vyhodit. Sběr plastů za účelem recyklace je navíc stále velmi omezený. Z 25,8 milionu tun plastového odpadu, který každoročně vznikne v EU, se k recyklaci vysbírá méně než 30 %. Z této situace pramení několik značných problémů:

1)  Ztráty z hlediska životní prostředí: Plastový odpad má mimořádně ničivý dopad na mořské ekosystémy, neboť plasty tvoří více než 80 % odpadu v mořích. V EU se do moří a oceánů každým rokem dostane 150 000 až 500 000 tun plastového odpadu. Mimoto se do životního prostředí v EU každoročně uvolní v průměru 75 000 až 300 000 tun mikroplastů.

2)  Ztráty z hlediska klimatu: Studie ukázaly, že recyklace jednoho milionu tun plastů je stejně náročná jako likvidace jednoho milionu vozidel(1).

3)  Ztráty z hlediska našeho hospodářství: Podle odhadů se 95 % hodnoty plastových obalových materiálů z hospodářství vytratí, což vede ke ztrátě 70 až 105 miliard eur ročně.

4)  Potenciální vliv na zdraví: Mikroplasty a vedlejší produkty mikroplastů mohou rovněž proniknout do potravinového řetězce a jejich vliv na lidské zdraví dosud nebyl zcela zjištěn.

Současná doba nabízí vhodnou politickou dynamiku k prosazení zásadní změny a k přechodu na oběhové hospodářství z hlediska plastů. Nedávné rozhodnutí Číny zakázat dovoz plastového odpadu nutí EU jednat. Zpravodaj je pevně přesvědčen o tom, že EU by měla tento zákaz považovat za příležitost investovat a inovovat uvnitř Unie a přestat přesouvat řešení našeho problému s plastovým odpadem na vnější aktéry.

Tuto politickou dynamiku podporují i evropští občané. Podle výsledků nedávného průzkumu Eurobarometru se převážná většina respondentů (87 %) shodla na tom, že se obává dopadu plastových výrobků na životní prostředí(2).

Sdělení Komise nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ přišlo tedy právě včas a zpravodaj toto sdělení vítá. Zpravodaj upozorňuje na pět následujících obecných náročných úkolů:

•  S plasty musíme nakládat udržitelným způsobem v celém hodnotovém řetězci.

•  Strategie by se neměla zabývat pouze udržitelnými obalovými materiály, ale měla by sloužit jako nástroj k podnícení nových, inteligentních a oběhových obchodních a spotřebních modelů, které se projeví v celém hodnotovém řetězci.

•  Komise by měla na období po roce 2020 stanovit politiku oběhového hospodářství, která bude vycházet z rozsáhlého výzkumu a inovací.

•  Plasty mají velmi širokou škálu uplatnění a místo univerzálního řešení je nutný individualizovaný přístup, který bude často šitý na míru konkrétním výrobkům.

•  Je nutné, aby všechny zúčastněné strany přijímaly společné závazky a společná opatření v celém hodnotovém řetězci a podílely se také na meziodvětvové spolupráci. Obecné obavy z plastového odpadu musíme transformovat v odpovědnost veřejnosti.

2. Co je k tomu zapotřebí?

2.1 Od řešení pro účely recyklace k řešením pro účely oběhového hospodářství

Všechno se odvíjí od řádného nakládání s odpady a materiály. Důležitým prvním krokem je úplné a včasné provedení celého „acquis“ v oblasti nakládání s odpady příslušnými orgány v členských státech, včetně významných zlepšení, která přinesla nedávno přijatá revize právních předpisů EU o odpadu.

Zpravodaj mimoto podporuje záměr Komise docílit toho, aby všechny obalové plasty na evropském trhu byly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné. Za účelem uskutečnění tohoto záměru v praxi by měly všechny dotčené průmyslové subjekty podniknout konkrétní kroky, a to nejen v případě obalů pro spotřebitele, ale i pro mezipodnikové výměny (B2B). Současně by měly spojit identitu své značky s udržitelnými a oběhovými obchodními modely.

Zpravodaj se navíc domnívá, že občanská společnost musí hrát svou roli, pokud jde o pohnání průmyslu k odpovědnosti za jeho závazky, a za ideální rámec pro tyto účely považuje chystanou „novou politiku pro spotřebitele“. Za zajímavý a relevantní model pokládá holandský příklad „kontaktního místa pro problematiku obalů“ (Meldpunt Verpakkingen), který by bylo možné napodobit i v jiných členských státech, neboť do této iniciativy jsou zapojeni spotřebitelé a iniciativa stimuluje průmysl k výrobě udržitelnějších obalů(3).

Zpravodaj důrazně podporuje záměr Komise předložit aktualizaci základních požadavků uvedených ve směrnici o obalech a obalových odpadech. Naléhavě vyzývá Komisi, aby prostřednictvím norem pro výrobky a revize legislativního rámce upravujícího ekodesign zavedla „oběhovost na prvním místě“ jakožto zastřešující zásadu, která by se měla vztahovat i na neobalové plasty.

2.2 Vytvoření skutečného jednotného trhu s recyklovanými plasty

Recyklované plasty jsou dosud při výrobě nových produktů málo využívány: podle údajů Komise přibližně pouze z 6 %. Zpravodaj se domnívá, že k vybudování skutečného jednotného trhu s druhotnými plasty jsou nutné čtyři klíčové stavební prvky.

1) Normy kvality a ověřování

Mezi kvalitou recyklovaných plastů a kvalitou potřebnou k zajištění funkčnosti konkrétního výrobku panuje zatím nesoulad. Důvodem je nedostatek důvěry, ověřování a transparentnosti. V tomto ohledu je klíčové stanovení stupňů recyklace, které budou odpovídat funkcím různých výrobků, a ověřování. K dispozici již je i evropský systém auditu EuCertPlast(4). Zpravodaj se nicméně domnívá, že podstatný pokrok by přinesla i nezávislá certifikace třetí stranou. Systém certifikace QA-CER, který vyvinulo belgické Sdružení pro kvalitu, by mohl sloužit Evropě jako vzor(5).

2) Prosazování recyklovaného materiálu

Zpravodaj oceňuje, že vedoucí průmyslové subjekty přijaly různé vstřícné veřejné závazky, pokud jde o recyklovaný materiál, ale podle jeho názoru je klíčové, aby se tyto veřejně přijaté závazky změnily v přísliby konkrétních kroků. Ovšem tento dobrovolný přístup možná nebude dostačující: zpravodaj se proto domnívá, že bude možná nutné stanovit povinná pravidla pro recyklovaný materiál obsažený v konkrétních výrobcích. Tento cíl by mohla podpořit jednak rozšířená odpovědnost výrobce a jednak upravená DPH.

3) Řešení podle zásad oběhovosti při zadávání zakázek

Zadávání soukromých i veřejných zakázek může podněcovat inovace v obchodních modelech. Nicméně zadávání zakázek z hlediska oběhovosti je stále výjimkou a nikoliv pravidlem. S cílem stimulovat takové zadávání zakázek by mohla být učiněna řada kroků, a to i na úrovni EU: zejména by bylo možné podněcovat a podporovat inovace, výzkum a výměnu osvědčených postupů. EU by mohla zřídit vzdělávací síť EU v oblasti zadávání zakázek podle zásad oběhovosti, která by umožnila shromažďování poznatků z různých ekologických dohod („Green Deals“, např. ve Flandrech(6) a Nizozemsku(7)) a poskytovala podporu při uzavírání dalších dohod. Navíc poznatky nabyté při dobrovolných akcích podnikaných „zdola nahoru“ by mohly připravit půdu pro závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek podle zásad oběhovosti.

4) Součinnost mezi politikou týkající se odpadu a politikou v oblasti chemických látek

Zpravodaj je konečně také toho názoru, že pro zavedení jednotného trhu s recyklovanými plasty je zásadní spojitost se sdělením Komise o součinnosti mezi právními předpisy týkajícími se chemických látek, výrobků a odpadu. Za absolutně nezbytné považuje zejména posílení kontrol dovážených materiálů s důrazem na skutečnost, že výskyt látky vzbuzující obavy by neměl být paušálně důvodem k bránění v recyklaci toků odpadu u specifických, konkrétně definovaných a bezpečných způsobů použití.

2.3 Předcházení vzniku plastového odpadu

1) Na jedno použití

Více než 80 % odpadu v mořích tvoří plasty, z nichž 50 % jsou plasty na jedno použití. Tato čísla ukazují, že existují oprávněné důvody k tomu, aby se problém těchto výrobků na jedno použití začal řešit. V zájmu snížení množství odpadu v mořích podporuje tedy zpravodaj zvláštní právní předpisy, které by regulovaly plasty na jedno použití. Je nutné stanovit rámec, který příslušným orgánům v členských státech nabídne soubor možných opatření, jenž bude v souladu s integritou jednotného trhu, bude mít hmatatelný pozitivní dopad na životní prostředí a zajistí funkce nezbytné pro spotřebitele.

Zpravodaj zdůrazňuje, že existují různé způsoby, jak dosáhnout vysoké míry sběru a recyklace plastů a snížit množství odpadu, například depozitně refundační systémy nebo systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Podtrhuje skutečnost, že výběr konkrétního systému je stále v kompetenci příslušného orgánu v členském státě, který vezme v potaz místní specifika a zajistí, aby nebyly ohroženy žádné dobře fungující a nákladově efektivní systémy. Nezapomíná rovněž zdůraznit, že v kompetenci členských států je i nadále fiskální politika, a protestuje tedy proti zavedení celounijní daně z plastů jako případného vlastního zdroje příjmů EU.

2) Bioplasty

Ohledně bioplastů, mezi které patří biologicky rozložitelné plasty, kompostovatelné plasty a plasty z biologického materiálu, panuje řada mylných představ a nedorozumění. Zpravodaj proto podporuje záměr Komise předložit jasná a harmonizovaná pravidla pro biologický obsah i biologickou rozložitelnost.

Biologicky rozložitelné plasty mohou přispět k přechodu na oběhové hospodářství, ale neměly by být považovány za univerzální řešení odpadu v mořích. Zpravodaj vyzývá tedy Komisi, aby na základě jasných kritérií vypracovala seznam užitečných výrobků a způsobů použití využívajících biologicky rozložitelné plasty.

Plasty z biologického materiálu mohou být navíc součástí širšího řešení, neboť nabízejí možnost částečného rozlišování vstupních surovin a mohou tedy snížit závislost EU na zdrojích ze třetích zemí. Podle názoru zpravodaje je v této oblasti nutné více investovat do výzkumu a vývoje, aby tak bylo možné podnítit inovace.

Zpravodaj rovněž vyzývá k úplnému zákazu oxo-rozložitelných plastů, jelikož biologická rozložitelnost tohoto druhu plastů není zcela zabezpečena a tyto plasty nejsou tedy pro životní prostředí prokazatelně přínosné.

3) Mikroplasty

Zpravodaj zastává názor, že nákladově nejefektivnějším postupem je řešit používání mikroplastů přímo u zdroje. Vyzývá proto k zavedení zákazu mikroplastů, které se záměrně přidávají do výrobků, jako jsou kosmetika a čisticí prostředky, a k nimž existují použitelné alternativy. Nedávno přijaté právní předpisy, které v některých členských státech, například ve Spojeném království, zakazují použití plastových mikrokuliček v oplachových kosmetických přípravcích, dokazují, že je to možné.

Zpravodaj dále vyzývá Komisi, aby v právních předpisech upravujících konkrétní výrobky stanovila minimální požadavky, kterými by řešila problém mikroplastů u zdroje, zejména mikroplasty v textilu, pneumatikách, barvách a cigaretových nedopalcích. Domnívá se, že výsledky projektu MERMAIDS Life+(8), který byl zaměřen na zmírnění dopadu uvolňování mikroplastů při praní textilu, přinášejí v tomto ohledu zajímavé poznatky.

2.4 Inovace

Inovace, výzkum a vývoj a investice do infrastruktury mají zásadní význam, pokud chce EU uspět ve vytváření nové ekonomiky plastů. Oznámení Komise o tom, že s cílem podpořit investice do řešení založených na oběhovosti v rámci programu Horizont 2020 bude investováno dalších 100 milionů eur, je povzbudivé. Zpravodaj podporuje vypracování strategického plánu výzkumu a inovací pro plasty, který by se měl rovněž vztahovat na období po roce 2020.

Zpravodaj je rovněž přesvědčen, že součástí plánu inovací by měly být také takové oblasti, jako jsou chemické recyklace a aplikace pro zachycování a využívání uhlíku, které používají oxid uhličitý jako vstupní látku. Vyzývá také Komisi, aby i nadále vycházela z poznatků existujících inovačních seskupení, například vlámského seskupení Catalisti(9).

2.5 Globální kroky

Na mezinárodní úrovni se inovativní a nákladově efektivní snahy o řešení problému s plastovým odpadem rozvíjejí rychle. Pokud se chce EU postavit do čela globálního programu oběhového hospodářství a něčeho dosáhnout, musí být v popředí těchto snah a hrát aktivní úlohu při vypracovávání globálního protokolu pro plasty. Zpravodaj proto vyzývá Komisi, aby navrhla nástroj k integrovanému a transparentnímu sledování plnění jednotlivých závazků.

3. Závěr

Čínský zákaz dovozu plastového odpadu nabízí EU nevídanou příležitost k prosazení zásadní změny a přechodu na oběhové hospodářství, pokud jde o plasty. Musíme tohoto politického impulsu využít k investicím a inovacím. Pokud se nám podaří zaujmout komplexní přístup zahrnující celý hodnotový řetězec na základě oběhových a spotřebních modelů, můžeme dosáhnout situace, která bude výhodná pro všechny zúčastněné. Plastové pustiny můžeme proměnit ve zlatá pole.

(1)

Viz http://presse.ademe.fr/wp-content/uploads/2017/05/FEDEREC_ACV-du-Recyclage-en-France-VF.pdf

(2)

Zvláštní průzkum Eurobarometru č. 468, Vztah evropských občanů k životnímu prostředí (Attitudes of European citizens towards the environment), říjen 2017.

(3)

https://meldpuntverpakkingen.nl/

(4)

https://www.eucertplast.eu/

(5)

http://www.bqa.be/files/uploads/Audits/2016_BQA_folder_QA-CER.pdf

(6)

http://vlaanderen-circulair.be/nl/onze-projecten/detail/green-deal-circulair-aankopen

(7)

https://mvonederland.nl/green-deal-circulair-inkopen

(8)

http://life-mermaids.eu/en/

(9)

http://catalisti.be/


STANOVISKO Výboru pro rybolov (2.7.2018)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství

(2018/2035(INI))

Zpravodaj: John Flack

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že do moře se dostávají obrovská množství plastů a mikroplastů, které se ve vodě rozdrobí a následně vstupují do potravního řetězce, kdy toxické látky přijímá široká škála mořských živočichů a mohou otrávit a usmrtit živé mořské zdroje a mít i přímý dopad na lidské zdraví; vzhledem k tomu, že plastový odpad v mořském prostředí může mít dopad i na účinnost rybolovných zařízení, což je ještě znatelnější v případě drobného rybolovu a způsobuje to ekonomické problémy;

B.  vzhledem k tomu, že problematika plastového odpadu v moři představuje celosvětovou výzvu, kterou lze řešit pouze mezinárodní spoluprací;

C.  vzhledem k tomu, že rezoluce 11 Environmentálního shromáždění OSN Programu OSN pro životní prostředí z 23.–27. května 2016 uznává, že přítomnost plastového odpadu a mikroplastů v mořském prostředí představuje rychle narůstající závažný problém celosvětové povahy, který vyžaduje naléhavé celosvětové řešení zohledňující přístup založený na životním cyklu výrobků;

D.  vzhledem k tomu, že stejná rezoluce vybídla výrobce výrobků a ostatní, aby odstranili či snížili využívání primárních mikroplastových částic v produktech; vzhledem k tomu, že byl zákaz používání mikroplastů ve specifických výrobcích pro osobní péči zaveden ve Spojených státech a v Kanadě; vzhledem k tomu, že několik členských států oznámilo Komisi návrhy zákonů na zákaz mikroplastů v některých kosmetických přípravcích, a vzhledem k tomu, že Komise požádala Evropskou agenturu pro chemické látky, aby omezila záměrně přidávané mikroplasty; vzhledem k tomu, že Rada rovněž vyzvala Komisi, aby přijala opatření ohledně mikroplastů, zejména těch pocházejících z kosmetických přípravků a detergentů; vzhledem k tomu, že existuje značný zmatek mezi spotřebiteli týkající se terminologie plastů, a to zejména pokud jde o bioplasty a biologicky rozložitelné plasty a plasty z biologického materiálu a že jasné informace od výrobců plastu jsou zásadní pro plnění strategie v oblasti plastů;

E.  vzhledem k tomu, že Komise je v příslušných případech odhodlaná vypracovat produktové požadavky v souladu se směrnicí o ekodesignu(1), které by zohledňovaly mikroplasty, a že také vypracovala kritéria pro zlepšení recyklovatelnosti plastů v rámci svých kritérií pro ekoznačku a zelené veřejné zakázky;

F.  vzhledem k tomu, že řešení pro boj s plasty v moři nelze oddělit od celkové strategie pro plasty; vzhledem k tomu, že článek 48 nařízení pro kontrolu rybolovu(2), které obsahuje opatření na podporu vytažení ztracených lovných zařízení, je krokem správným směrem, ale má příliš omezenou oblast působnosti, jelikož členským státům je umožněno vyjmout velkou většinu rybářských plavidel z této povinnosti a provádění požadavků na podávání zpráv je nedostačující;

G.  vzhledem k tomu, že členské státy jsou signatáři Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL) a měly by usilovat o plné provádění jejích ustanovení;

H.  vzhledem k tomu, že k tzv. „ghost fishingu“ (nechtěnému odlovu) dochází, když ztracené nebo opuštěné, biologicky nerozložitelné rybářské sítě, vrše a vlasce zachytí, zamotají, zraní, vyhladoví a způsobí smrt mořských živočichů; vzhledem k tomu, že fenomén tzv. „ghost fishingu“ (nechtěného odlovu) je způsoben ztrátou lovných zařízení a jejich ponecháním v moři; vzhledem k tomu, že nařízení pro kontrolu rybolovu požaduje povinné označování zařízení a oznamování a vytažení ztracených zařízení; vzhledem k tomu, že někteří rybáři tedy z vlastní iniciativy přivážejí zpět do přístavů ztracené sítě vytažené z moře;

I.  vzhledem k tomu, že i přestože je obtížné přesně posoudit, jak přesně se akvakultura podílí na odpadu v moři, odhaduje se, že 80 % mořského odpadu tvoří plasty a mikroplasty a že někde mezi 20 % a 40 % tohoto mořského plastového odpadu částečně souvisí s lidskými činnostmi na moři, včetně obchodních a výletních lodí a zbytek tvoří odpad původem z pevniny, zatímco podle nedávné studie FAO(3) 10 % pochází ze ztracených a odhozených lovných zařízení; vzhledem k tomu, že ztracené a odhozené lovné zařízení je jednou ze složek mořského plastového odpadu a že přibližně 94 % plastů, které vstupují do oceánu, končí na jeho dně, a proto je potřeba využívat Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) pro to, aby rybáři se přímo zapojili do systémů lovu odpadků v moři a byly jim za to poskytnuty platby nebo jiné finanční či materiální pobídky,

1.  vítá sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028), které podporuje provádění rámcové směrnice pro strategii v mořském prostředí(4), jejímž cílem je dosáhnout dobrého stavu prostředí evropských mořských vod; vyjadřuje však politování nad tím, že provádění čl. 48 odst. 3 nařízení o kontrole rybolovu o povinnosti vytáhnout ztracená lovná zařízení a podávat o nich zprávy nefiguruje v hodnotící a prováděcí zprávě Komise za rok 2017; zdůrazňuje, že je zapotřebí podrobné posouzení provádění požadavků nařízení o kontrole rybolovu v souvislosti s lovnými zařízeními;

2.  zdůrazňuje, že pochopení a řešení odpadu v moři vyžaduje řadu vzájemně propojených a ambiciózních víceúrovňových opatření, a vyzývá proto EU a členské státy, aby zlepšily koordinaci mezinárodního úsilí o snižování forem znečištění moří a posílily celosvětová opatření proti plastům v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 (cíl udržitelného rozvoje č. 14); poukazuje na to, že toto úsilí může zahrnovat kampaně a programy na zvyšování povědomí o dopadu odpadu na mořské ekosystémy, výzkum proveditelnosti biologicky rozložitelných / kompostovatelných rybářských sítí, vzdělávací projekty pro rybáře a specifické programy pro veřejnost na odstranění plastů a dalších předmětů z mořského dna, stejně jako zaměření se na proveditelnost prodloužené odpovědnosti výrobců za lovná zařízení;

3.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podpořily plány na sběr odpadu v moři se zapojením, kde je to možné, rybářských lodí a zavedením přijímání mořského odpadu a zařízení na jeho likvidaci v přístavech, a také systémů recyklace pro sítě na konci životnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby se řídily doporučeními obsaženými v dobrovolných pokynech FAO o označování lovných zařízení v úzké spolupráci s rybolovným odvětvím v zájmu boje proti tzv. „ghost fishingu“;

4.  zdůrazňuje, že členské státy a regiony musí vyvinout větší úsilí při formulaci strategií a plánů na snižování ztrát lovných zařízení a že granty ENRF by měly být používány ke sběru a odstraňování odpadků z moře a zavádění systémů na recyklaci zařízení a potřebnou infrastrukturu; vybízí členské státy a regiony, aby v součinnosti s ENRF předkládaly návrhy v rámci programu Horizont 2020; poukazuje na to, že členské státy mohou také provádět dobrovolné bonusové systémy pro rybáře, kteří přivážejí zpět plastový odpad a ztracené a zastaralé sítě; apeluje na Komisi a členské státy, aby více podpořily stávající iniciativy pro řešení tohoto celosvětového problému, například lov odpadků v moři, Oceana, nadace Surfrider Foundation, nadace Plastic Oceans Foundation, iniciativa Mission blue a One world, one ocean;

5.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podporovaly využívání inovativních rybolovných zařízení, tím že vybídnou rybáře ke zpětnému odkupu starých sítí a vybaví stávající sítě sledovacími zařízeními a senzory propojenými s aplikacemi na chytrých telefonech, čipy RFID (identifikace na základě rádiové frekvence) a čtyřramennými kotvami, aby velitelé lodí získali přesnější přehled o dráze svých sítí a mohli je v případě potřeby vytáhnout; uznává úlohu, kterou mohou při předcházení vstupu plastového odpadu do moře hrát technologie;

6.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zlepšily shromažďování údajů v oblasti plastů v moři zavedením a prováděním celounijního povinného digitálního systému nahlašování pro zařízení ztracená jednotlivými rybářskými plavidly v rámci podpory jejich odstraňování, využívaly data z regionálních databází, sdílely informace v evropské databázi spravované Agenturou pro kontrolu rybolovu a rozvíjely systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) směrem k uživatelsky vstřícnému, celoevropskému rozhraní umožňujícímu rybářům upozornit na ztracené lovné zařízení;

7.  mikroplasty poškozují rybí populace, biologickou rozmanitost a lidské zdraví; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila a podporovala kapacity na odhalování a monitorování úrovně znečištění mikroplasty v komerčně významných druzích ryb, produktech z mořských plodů a mořském prostředí a jeho biologických zdrojích; vyzývá Komisi, aby přijala rámce pro analýzu rizik pro bezpečnost potravin s cílem hodnotit nebezpečí a rizika pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby v souladu se zásadou substituce a postupy REACH pro omezování látek, které představují riziko pro strategii v oblasti plastů, naléhavě pokračovala s postupem požadovaným Radou omezit používání záměrně přidávaných mikroplastů, tím, že požádá, aby Evropská agentura pro chemické látky přezkoumala vědecký základ v zájmu provedení regulačních opatření na úrovni EU s cílem přinést postupné snížení používání mikroplastů ve zboží, jako jsou kosmetické přípravky, výrobky pro osobní péči, osobní péče, detergenty a barvy až do úplného zákazu; zdůrazňuje význam spolupráce mezi členskými státy, vnitrostátními a regionálními orgány, odvětvím a zúčastněnými subjekty, jichž se týkají dopady znečištění mikroplasty a nanoplasty a dopady znečištění na dodavatelské řetězce rybolovu, akvakultury a mořských plodů.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, David Coburn, Richard Corbett, Linnéa Engström, João Ferreira, Sylvie Goddyn, Mike Hookem, Carlos Iturgaiz, Werner Kuhn, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Norica Nicolai, Liadh Ní Riada, Ulrike Rodust, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Giuseppe Ferrandino, John Flack, Seán Kelly, Verónica Lope Fontagné, Ana Miranda

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ALDE

Izaskun Bilbao Barandica, Norica Nicolai

ECR

John Flack, Remo Sernagiotto

EFDD

David Coburn, Mike Hookem

GUE/NGL

Liadh Ní Riada

PPE

Carlos Iturgaiz, Seán Kelly, Werner Kuhn, Gabriel Mato

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Renata Briano, Richard Corbett, Ulrike Rodust, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas

VERTS/ALE

Marco Affronte, Linnéa Engström, Ana Miranda

0

-

 

 

1

0

ENF

Sylvie Goddyn

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.

(2)

Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1

(3)

Opuštěná, ztracená či jinak odhozená lovná zařízení.

(4)

Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

57

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Alojz Peterle, Christel Schaldemose, Keith Taylor

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Zoltán Balczó, Marc Joulaud, Stanisław Ożóg


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

57

+

ALDE

Catherine Bearder, Jan Huitema, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries

ECR

Mark Demesmaeker, Arne Gericke, Urszula Krupa, Stanisław Ożóg, Bolesław G. Piecha, John Procter

EFDD

Piernicola Pedicini

ENF

Sylvie Goddyn

GUE/NGL

Stefan Eck, Anja Hazekamp, Merja Kyllönen

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Julie Girling, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Marc Joulaud, Giovanni La Via, Peter Liese, Miroslav Mikolášik, Alojz Peterle, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean

S&D

Guillaume Balas, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Davor Škrlec, Keith Taylor

1

-

EFDD

Julia Reid

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění