Postup : 2017/2253(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0263/2018

Předložené texty :

A8-0263/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 26
CRE 10/09/2018 - 26

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0326

ZPRÁVA     
PDF 541kWORD 57k
18.7.2018
PE 619.408v03-00 A8-0263/2018

o vztazích mezi EU a třetími zeměmi v oblasti regulace a dohledu nad finančními službami

(2017/2253(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Brian Hayes

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vztazích mezi EU a třetími zeměmi v oblasti regulace a dohledu nad finančními službami

(2017/2253(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra ze dne 25. února 2009,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 obsahující doporučení Komisi o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS)(1),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 15. května 2014 nazvaný „Ekonomický přehled agendy regulace finančního sektoru“ (SWD(2014)0158),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. srpna 2014 o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (COM(2014)0509),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2016 nazvané „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“ (COM(2016)0855),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů(3),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. února 2017 nazvaný „Rozhodnutí EU o rovnocennosti v politice finančních služeb: posouzení“ (SWD(2017)0102),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 o rámci budoucího vztahu mezi EU a Spojeným královstvím(4),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0263/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize bylo přijato více než 40 nových právních předpisů EU ve finanční oblasti, z nichž 15 zahrnovalo „ustanovení o třetích zemích“, která dávají Komisi pravomoc jménem EU jednostranně rozhodnout, zda je možno považovat regulační pravidla v zahraničních jurisdikcích za rovnocenná;

B.  vzhledem k tomu, že rovnocennost a práva na přeshraniční činnost bank jsou zřetelně odlišné pojmy, jež poskytují regulačním orgánům, orgánům dohledu, finančním institucím a účastníkům trhu různá práva a povinnosti; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti neuděluje finančním institucím se sídlem v třetích zemích práva na přeshraniční činnost, neboť tento pojem je neoddělitelně spjat s vnitřním trhem a jeho společným regulačním, kontrolním, donucovacím a soudním rámcem;

C.  vzhledem k tomu, že žádná obchodní dohoda uzavřená ze strany EU nikdy neobsahovala ustanovení o vzájemném přeshraničním přístupu v oblasti finančních služeb;

D.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádný jednotný rámec, z něhož by vycházelo rozhodnutí o rovnocennosti; vzhledem k tomu, že každý legislativní akt stanoví cílený režim rovnocennosti přizpůsobený svým politickým cílům; vzhledem k tomu, že stávající ustanovení o rovnocennosti nabízejí různé přístupy, které umožňují různé výhody v závislosti na poskytovateli finančních služeb a na trhu, na kterém působí;

E.  vzhledem k tomu, že rovnocennost je nástroj, jehož cílem je mimo jiné podporovat sbližování právních předpisů na mezinárodní úrovni, což může vést k větší hospodářské soutěži v EU za rovných podmínek, a zároveň k předcházení regulační arbitráže, k ochraně spotřebitelů a investorů, k zachování finanční stability EU a k zachování konzistentnosti v rámci vnitřního trhu; vzhledem k tomu, že rovnocennost je rovněž nástrojem pro zajištění spravedlivého a rovného zacházení a dohledu mezi finančními institucemi EU a finančními institucemi třetích zemí;

F.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí o rovnocennosti vycházejí z jednotného souboru pravidel EU a přijímají se na základě technického posouzení; vzhledem k tomu, že by měla být nicméně podrobena důkladnějšímu přezkumu ze strany Parlamentu;

G.  vzhledem k tomu, že Komise popisuje rovnocennost jako „klíčový nástroj, jak účinně řídit přeshraniční činnost subjektů na trhu ve zdravém a bezpečném obezřetnostním prostředí s jurisdikcemi třetích zemí, které se řídí stejnými vysokými normami obezřetnostních opatření jako EU, provádějí je a přísně je prosazují“;

H.  vzhledem k tomu, že nastávající vystoupení Spojeného království z EU může mít významný dopad na regulaci finančních služeb a dohled nad nimi, a to vzhledem k úzkým vztahům, jež v současné době existují mezi členskými státy v této oblasti; vzhledem k tomu, že jednání o odchodu Spojeného království z EU stále probíhají;

I.  vzhledem k tomu, že v případě, že je dohoda o vystoupení včetně přechodného období schválena a ratifikována, finanční instituce budou mít delší lhůtu pro přizpůsobení se brexitu; vzhledem k tomu, že za neexistence přechodného období musejí být Komise a evropské orgány dohledu připraveny na ochranu finanční stability, integrity vnitřního trhu a nezávislosti rozhodování v EU;

J.  vzhledem k tomu, že pro účely finanční stability EU je nezbytné plně zvážit vzájemné propojení mezi trhy třetích zemí a jednotným trhem EU;

K.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU, Parlament vyzval Komisi, aby navrhla „koherentní, transparentní a praktický rámec pro postupy a rozhodnutí o rovnocennosti předpisů třetích zemí, a to s přihlédnutím k analýze založené na výsledcích a k mezinárodním normám a dohodám“;

Vztahy se třetími zeměmi od začátku krize

1.  konstatuje, že od začátku finanční krize EU prostřednictvím rozsáhlých reforem a díky zavedení mezinárodních norem vypracovala svou finanční regulaci; vítá větší míru spolupráce mezi EU a třetími zeměmi v oblasti regulace a dohledu; uznává, že tímto i nadále přispívá ke zlepšení celkové konzistentnosti v oblasti finanční regulace a přispělo to k tomu, aby se EU stala odolnější vůči celosvětovým finančním otřesům;

2.  domnívá se, že EU by měla na celosvětové úrovni podporovat reformy finanční regulace zaměřené na snížení systémových rizik a posílení finanční stability a měla by usilovat o otevřený, integrovaný, účinný a odolný finanční systém, který podporuje udržitelný a inkluzivní hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a investice; zdůrazňuje, že každý rámec mezinárodní spolupráce v oblasti regulace a dohledu by měl ochránit finanční stabilitu v Unii a dodržovat její režim regulace a dohledu, její normy a jejich provádění;

3.  se znepokojením bere na vědomí, že s ohledem na různé národní zájmy a přirozenou motivaci přesunout rizika do jiných jurisdikcí, je stále obtížnější dosáhnout mezinárodní spolupráce;

Postupy rovnocennosti EU

4.  konstatuje, že několik legislativních aktů EU obsahuje zvláštní ustanovení týkající se regulační spolupráce se třetími zeměmi týkající se spolupráce v oblasti dohledu a obezřetnostních opatření;

5.  zdůrazňuje, že udělení rovnocennosti je jednostranné rozhodnutí EU na základě norem EU; domnívá se, že v některých zvláštních případech může mezinárodní spolupráce pokročit i prostřednictvím ujednání o spolupráci mezi EU a třetími zeměmi;

6.  zdůrazňuje, že EU by měla podněcovat jiné jurisdikce, aby zaručovaly účastníkům trhu EU přístup na své finanční trhy;

7.  zdůrazňuje, že EU by prostřednictvím vztahů EU se třetími zeměmi, které se týkají regulace finančních služeb a dohledu nad finančními službami, měla posílit daňovou spolupráci se třetími zeměmi v souladu s mezinárodními standardy a normami EU; domnívá se, že rozhodnutí o rovnocennosti by měla záviset na uspokojivých předpisech třetích zemí týkajících se boje proti daňovým únikům, daňových podvodů, vyhýbání se daňovým povinnostem a praní peněz;

8.  uznává, že systém rovnocennosti EU je nedílnou součástí řady jejích legislativních aktů týkajících se regulace finančních služeb a dohledu nad nimi a může nabídnout různé výhody, jako jsou: posílení hospodářské soutěže, zvýšení kapitálových toků do EU a více nástrojů a investičních možností pro podniky a investory EU, silnější ochrana a finanční stabilita investorů a spotřebitelů;

9.  opakuje, že ve většině případů rozhodnutí o rovnocennosti neudělují finančním institucím usazeným ve třetích zemích právo poskytovat finanční služby v celé EU; poukazuje na to, že v některých případech mohou poskytnout institucím ze třetích zemí omezený přístup k jednotnému trhu pro určité výrobky nebo služby;

10.  naopak zdůrazňuje, že povolení EU dává podnikům právo poskytovat finanční služby po celém EHP v rámci licence udělované jejich domovskou zemí a pod dohledem domovské země, a že jako takové není dostupné pro finanční instituce se sídlem v zemích mimo EHP, neboť je závislé na souboru obezřetnostních požadavků harmonizovaných v rámci práva EU a na vzájemném uznávání licencí;

11.  zdůrazňuje, že cílem režimu rovnocennosti EU je podporovat sbližování právních předpisů v mezinárodní oblasti a posílit spolupráci v oblasti dohledu na základě norem EU a mezinárodních norem a zajistit rovné zacházení pro finanční instituce EU a třetích zemí při zachování finanční stability EU a při ochraně investorů a spotřebitelů;

12.  domnívá se, že stávající postup EU pro udělování rovnocennosti by měl prospěch z větší transparentnosti vůči Evropskému parlamentu; domnívá se, že vytvoření strukturovaného, horizontálního a praktického rámce spolu s pokyny týkajícími se uznávání rámců dohledu třetích zemí a míra podrobnosti posuzování těchto rámců by zlepšila transparentnost;

13.  domnívá se, že rozhodnutí o rovnocennosti by měla být objektivní, přiměřená a citlivá na rizika, a zároveň by měla být dodržována vysoká úroveň regulace EU; má dále za to, že rozhodnutí o rovnocennosti by měla být přijímána v nejlepším zájmu Unie, jejích členských států a jejích občanů, a to s ohledem na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, na tržní integritu, ochranu investorů a spotřebitelů a na fungování vnitřního trhu;

14.  domnívá se, že posouzení rovnocennosti má technický charakter, ale konstatuje, že rozhodnutí o rovnocennosti mají jasný politický rozměr, pokud možno vyvážení různých cílů politiky; trvá na tom, že postup udělení rovnocennosti třetí zemi v oblasti finančních služeb by měl vždy podléhat přezkumnému postupu Parlamentu a Rady a že by tato rozhodnutí měla být za účelem větší transparentnosti přijímána prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a pokud je to nezbytné, měla by být usnadněna tím, že bude zahájen postup včasného nesouhlasu;

15.  konstatuje, že rozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2017 udělit rovnocennost místům obchodování se švýcarskými akciemi jako postupu v oblasti rovnocennosti v rámci MiFID II/MiFIR – omezené na období 12 měsíců s možností prodloužení, za podmínky, že bude dosaženo dostatečného pokroku, pokud jde o společný institucionální rámec – mělo jasný politický rozměr;

16.  bere na vědomí, že Komise má právo zrušit rozhodnutí o rovnocennosti, zejména v případě podstatných rozdílů v právních předpisech třetích zemí, a domnívá se, že by s Parlamentem mělo být konzultováno včas před tím, než je toto rozhodnutí o zrušení přijato; žádá, aby byly zavedeny transparentní postupy týkající se přijetí, zrušení nebo pozastavení rozhodnutí o rovnocennosti;

17.  má za to, že by měl být vytvořen soudržný rámec pro průběžný dohled nad rovnocenným režimem ze třetích zemí; domnívá se, že evropské orgány dohledu (ESA) by měly mít pravomoc poskytovat poradenství Komisi a přezkoumávat vývoj v oblasti regulace a dohledu ve třetích zemích, vzhledem k tomu, že tento vývoj může mít vliv na Unii prostřednictvím propojenosti finančního systému; požaduje, aby byl Parlament informován o probíhajících přezkumech právních předpisů a dohledu nad třetími zeměmi; v této souvislosti bere na vědomí legislativní balíček týkající se přezkumu Evropského systému finančního dohledu, který předpokládá větší sledování v návaznosti na rozhodnutí o rovnocennosti, včetně regulačních otázek, dohledu a vymáhání práva a situace na trhu třetí země;

18.  domnívá se, že prostřednictvím budoucího rámce rovnocennosti EU musejí třetí země informovat evropské orgány dohledu o vývoji vnitrostátních předpisů v oblasti regulace a že by rozhodnutí o rovnocennosti mělo vyžadovat dobrou spolupráci v oblasti regulace a dohledu a výměnu informací; domnívá se, že podobně by třetí země měly udržovat intenzivní dialog s EU;

19.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala a vytvořila jasný rámec pro transparentní, jednotné a konsistentní uplatňování postupů rovnocennosti, jímž se zavádí zdokonalený postup pro stanovení, přezkoumání, pozastavení nebo zrušení rovnocennosti; vyzývá Komisi, aby posoudila přínosy zavedení procesu podávání žádostí o povolení rovnocennosti pro třetí země;

20.  žádá, aby rozhodnutí o rovnocennosti podléhala předběžnému sledování příslušným evropským orgánem dohledu a aby byly výsledky tohoto sledování zveřejněny; zdůrazňuje, že toto sledování by se mělo týkat příslušných právních předpisů, postupů vymáhání a postupů dohledu, jakož i zásadních změn právních předpisů a vývoje na trhu v dotyčné třetí zemi; dále vyzývá evropské orgány dohledu, aby na základě odůvodněných žádostí Parlamentu, Rady a Komise prováděly hodnocení ad hoc týkající se vývoje ve třetích zemích;

21.  vyzývá Komisi, aby zvážila současný režim rovnocennosti a posoudila, zda přispívá k dosažení rovných podmínek mezi finančními institucemi EU a třetích zemí při zachování finanční stability Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integrity trhu, ochrany investorů a spotřebitelů a fungování vnitřního trhu; domnívá se, že by tento přezkum spolu s případnými návrhy na zlepšení měl být zveřejněn;

22.  vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu o všech rozhodnutích týkajících se povolení rovnocennosti, včetně schválených, pozastavených a zrušených povolení rovnocennosti, a vysvětlit důvody pro tato rozhodnutí;

23.  připomíná význam evropských orgánů dohledu v rámci analýzy a sledování kontrolních a regulačních rámců třetích zemí a v tomto ohledu vyzývá příslušné evropské orgány dohledu, aby měly kapacitu a pravomoci ke sběru, shromažďování a analýze údajů; připomíná úlohu příslušných vnitrostátních orgánů v rámci postupu udělování povolení finančním institucím, které zamýšlejí delegovat spravování části svého portfolia či řízení rizik na poskytovatele služeb ve třetích zemích, v nichž je regulační systém srovnatelný s regulačním systémem EU, a také význam sbližování dohledu; bere na vědomí probíhající přezkum evropských orgánů dohledu zejména návrhy na dohled nad opatřeními v oblasti delegování, externích služeb nebo přesunu rizika ze strany finančních institucí; domnívá se, že příslušné vnitrostátní orgány a evropské orgány dohledu by měly úzce spolupracovat v zájmu sdílení osvědčených postupů ohledně spolupráce a činností v oblasti regulace se třetími zeměmi;

Úloha EU při stanovování norem finanční regulace na celosvětové úrovni

24.  zdůrazňuje význam aktivní úlohy EU při stanovování norem na celosvětové úrovni jako prostředku pro dosažení mezinárodní konzistentnosti v oblasti finanční regulace, pro účely maximalizace finanční stability, snížení systémového rizika, ochrany spotřebitelů a investorů a předcházení regulačním mezerám mezi jednotlivými jurisdikcemi a na rozvoj účinného mezinárodního finančního systému;

25.  vyzývá k aktivnímu zapojení Unie a členských států, které se účastní v rámci celosvětových normativních orgánů v oblasti finančních služeb; připomíná žádosti vznesené ke Komisi ve své zprávě o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí;

26.  žádá proto dále, aby byl dialog mezi společným fórem mezi EU a USA o finanční regulaci trhů posílen natolik, aby zahrnoval i pravidelná setkání, jejichž cílem je častější a konzistentnější koordinace;

27.  zdůrazňuje, že se nelze domnívat, že by se zlepšování vztahů v rámci finančních služeb s třetími zeměmi a posilování kapitálových trhů EU muselo vzájemně vylučovat; proto zdůrazňuje, že je nezbytné pokročit v projektu unie kapitálových trhů;

o

o  o

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0202.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0108.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0006.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0069.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Pervenche Berès, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Petr Ježek, Barbara Kappel, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Philippe Lamberts, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Costas Mavrides, Alex Mayer, Bernard Monot, Caroline Nagtegaal, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Anne Sander, Alfred Sant, Martin Schirdewan, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Manuel dos Santos, Paloma López Bermejo, Luigi Morgano, Siegfried Mureşan, Joachim Starbatty, Romana Tomc, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

46

+

ALDE

Petr Ježek, Caroline Nagtegaal, Ramon Tremosa i Balcells, Lieve Wierinck

ECR

Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Joachim Starbatty

EFDD

Bernard Monot, Marco Valli

ENF

Barbara Kappel

PPE

Pilar Ayuso, Burkhard Balz, Markus Ferber, Brian Hayes, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Esther de Lange, Werner Langen, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Siegfried Mureşan, Luděk Niedermayer, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Anne Sander, Theodor Dumitru Stolojan, Romana Tomc

S&D

Pervenche Berès, Jonás Fernández, Giuseppe Ferrandino, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alex Mayer, Luigi Morgano, Alfred Sant, Manuel dos Santos, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

Verts/ALE

Sven Giegold, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato, Ernest Urtasun

4

-

GUE/NGL

Paloma López Bermejo, Dimitrios Papadimoulis, Martin Schirdewan, Miguel Viegas

2

0

ENF

Gerolf Annemans, Marco Zanni

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění