Postup : 2018/2055(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0265/2018

Předložené texty :

A8-0265/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 25
CRE 10/09/2018 - 25

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0331

ZPRÁVA     
PDF 587kWORD 68k
18.7.2018
PE 620.941v02-00 A8-0265/2018

o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU

(2018/2055(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Pina Picierno

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (2018/2055(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009(1), a zejména na články 1, 20, 21, 23 a 31 této listiny,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2014 nazvanou „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(3),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, jež definuje a odsuzuje obtěžování a sexuální obtěžování(4),

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE),

–  s ohledem na institutu (EIGE) s názvem „Kybernetické násilí na ženách a dívkách“ z června 2017,

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví ze dne 19. července 2017 (Estonska, Bulharska a Rakouska) o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na právní nástroje OSN v oblasti lidských práv a zejména práv žen, jako jsou Charta Organizace spojených národů, Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a její protokol a Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,

–  s ohledem na další nástroje OSN týkající se sexuálního obtěžování a násilí na ženách, jako jsou Vídeňská deklarace a akční program přijaté Světovou konferencí o lidských právech dne 25. června 1993, deklarace Valného shromáždění OSN o odstranění násilí na ženách ze dne 20. prosince 1993, rezoluce o opatřeních týkajících se prevence kriminality a trestní spravedlnosti s cílem vymýtit násilí na ženách ze dne 21. července 1997, zprávy zvláštních zpravodajů OSN o násilí na ženách a obecné doporučení č. 19 Výboru pro odstranění diskriminace žen úmluvy CEDAW,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (směrnice o právech obětí)(5),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. listopadu 2012 (COM(2012)0614),

–  s ohledem na rámcovou dohodu proti obtěžování a násilí v práci ze dne 26. dubna 2007 uzavřenou mezi Evropskou konfederací odborových svazů (ETUC), Konfederací evropského podnikání (BUSINESSEUROPE), Evropským sdružením řemesel a malých a středních podniků (UEAPME) a Evropským střediskem podniků s veřejnou účastí a podniků obecného hospodářského zájmu (CEEP),

–  s ohledem na zprávu evropské sítě vnitrostátních orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) nazvanou „Přetrvávající diskriminace, obtěžování a nerovné postavení žen. Činnost orgánů pro rovné zacházení formující novou strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů“ zveřejněnou v roce 2015,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) s názvem „Obtěžování na základě genderu a sexuální obtěžování: podpora činnosti orgánů pro rovné zacházení“ z roku 2014,

–  s ohledem na Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, a zejména na její články 2 a 40(6), a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti(8), usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách(9), usnesení ze dne 5. dubna 2011 o prioritách a základních rysech nového rámce politiky EU pro boj proti násilí páchanému na ženách(10), usnesení ze dne 15. prosince 2011 o přezkumu evropské strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012 v polovině období(11), usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(12) a doprovodné posouzení evropské přidané hodnoty z listopadu 2013 a na usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(14), usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(15) a usnesení ze dne 24. října 2017 o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací podniků a veřejných orgánů(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU(17),

–  s ohledem na zprávu Evropské konfederace odborových svazů nazvanou „V bezpečí doma, v bezpečí v práci – strategie odborů pro prevenci, řešení a odstranění obtěžování a násilí páchaných na ženách na pracovišti“,

–  s ohledem na zprávu ze setkání odborníků na násilí vůči ženám a mužům ve světě práce, které ve dnech 3.–6. října 2016 pořádala Mezinárodní organizace práce,

–  s ohledem na studii Meziparlamentní unie nazvanou „Sexismus, obtěžování a násilí páchané na poslankyních“, která byla zveřejněna v roce 2016(18),

–  s ohledem na studii nazvanou „Šikanování a sexuální obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU“, kterou v březnu 2018 zveřejnilo generální ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie(19),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0265/2018),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je způsobeno nerovnoměrným rozložením sil a odpovědnosti mezi ženami a muži a je spojeno s patriarchátem a přetrvávající genderově podmíněnou diskriminací;

B.  vzhledem k tomu, že starší lidé, zejména starší svobodné ženy, představují zvláště zranitelnou skupinu společnosti, která čelí psychickému a fyzickému obtěžování a šikaně;

C.  vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování je ve směrnici 2002/73/ES definováno jako „jakákoli forma nežádoucího chování sexuální povahy vyjádřeného verbálně, neverbálně nebo fyzicky, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby, a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry“;

D.  vzhledem k tomu, že tato definice by měla být přeformulována s ohledem na vývoj společnosti, technologií a zvyklostí, které se v průběhu času vyvíjejí a změnily se;

E.  vzhledem k tomu, že je nezbytné bojovat proti obtěžování z důvodu těhotenství a mateřství, aby bylo možné dosáhnout skutečné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem žen;

F.  vzhledem k tomu, že sexuální obtěžování je formou násilí a je nejextrémnějším typem diskriminace na základě pohlaví, která dosud přetrvává; vzhledem k tomu, že přibližně 90 % obětí sexuálního obtěžování představují ženy a asi 10 % muži; vzhledem k tomu, že podle celounijní studie Agentury pro základní práva z roku 2014 nazvané „Násilí na ženách“ zažila každá třetí žena během své dospělosti fyzické nebo sexuální násilí; vzhledem k tomu, že až 55 % žen v EU bylo někdy sexuálně obtěžováno; vzhledem k tomu, že 32 % obětí v EU uvedlo, že pachatelem byl nadřízený, kolega nebo zákazník; vzhledem k tomu, že 75 % žen v povoláních vyžadujících kvalifikaci nebo ve vrcholných řídících pozicích bylo sexuálně obtěžováno; vzhledem k tomu, že 61 % žen pracujících v odvětví služeb bylo vystaveno sexuálnímu obtěžování; vzhledem k tomu, že celkově 5–10 % pracovníků v Evropě se někdy stalo objektem šikany na pracovišti;

G.  vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování v zaměstnání je v EU zakázáno, a to včetně obtěžování, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a kariérnímu postupu, a podléhá kritériím v oblasti zdraví a bezpečnosti;

H.  vzhledem k tomu, že je odpovědností unijních orgánů a agentur, aby i nadále zlepšovaly stávající mechanismy prováděním nejúčinnějších pravidel s cílem zvýšit povědomí o definici sexuálního obtěžování a chránit pracovníky;

I.  vzhledem k tomu, že úřadům je nahlášena jen část případů sexuálního obtěžování v důsledku nízkého společenského povědomí o této problematice, obav a studu o tomto tématu hovořit s jinými lidmi, obav ze ztráty zaměstnání, obtížného prokazování, nedostatečného informování o této problematice, jejího nedostatečného monitorování a nedostačujících metod ochrany obětí, jakož i v důsledku normalizace násilí;

J.  vzhledem k tomu, že ohlášení sexuálního obtěžování na pracovišti může v mnoha případech vést k tomu, že je oběť propuštěna nebo je na pracovišti izolována; vzhledem k tomu, že pokud nejsou řešeny méně závažné delikty, poskytuje to motivaci k deliktům závažnějším;

K.  vzhledem k tomu, že šikanování a sexuální obtěžování představuje i nadále vážný problém v nejrůznějších typech společenského prostředí, včetně pracoviště, veřejného prostoru, virtuálního prostředí, jako je internet, a politického života; vzhledem k tomu, že k šikanování čím dál tím více dochází za použití nových technologií, např. internetových stránek či sociálních sítí, což pachatelům umožňuje cítit se pod rouškou anonymity bezpečně;

L.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s novými formami organizace práce a společenského života a rozostřením hranice mezi soukromým, profesním a společenským životem může docházet k zesílení negativního chování vůči jednotlivcům nebo sociálním skupinám; vzhledem k tomu, že šikana na pracovišti se může často projevovat různými způsoby, a to jak v rámci vertikálních vztahů (šikana ze strany nadřízených nebo podřízených pracovníků), tak i v rámci horizontálních vztahů (šikana páchaná kolegy, kteří pracují na stejné hierarchické úrovni);

M.  vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování je fenoménem, kde obětí i pachatelem mohou být osoby všech věkových skupin a úrovní vzdělání, osoby z rozmanitého kulturního prostředí, z různých příjmových skupin a s rozmanitým společenským postavením, a vzhledem k tomu, že toto obtěžování má pro oběti fyzické, sexuální, emoční a psychické důsledky; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy a sexismus, včetně nenávistných sexistických projevů mimo internet i na něm, jsou základní příčinou mnoha forem násilí páchaného na ženách a diskriminace žen a brání emancipaci žen;

N.  vzhledem k tomu, že směrnice o právech obětí definuje násilí na základě pohlaví jako porušení základních svobod oběti a zahrnuje sexuální násilí (včetně znásilnění, sexuálních napadení a obtěžování); vzhledem k tomu, že ženské oběti násilí na základě pohlaví a jejich děti často potřebují zvláštní podporu a ochranu, a to z důvodu vysokého rizika opakované viktimizace, zastrašování a odvety spojených s tímto násilím;

O.  vzhledem k tomu, že násilí v pracovním prostředí se často řeší nesystematicky a řešení se zaměřuje především na viditelnější formy, jako je fyzické násilí; vzhledem k tomu, že sexuální a psychické obtěžování však může mít na dotyčnou osobu ještě ničivější účinky;

P.  vzhledem k tomu, že sexismus a z něj vyplývající sexuální obtěžování, jejichž obětí mohou být ženy na pracovišti, jsou jedním z faktorů přispívajících k tomu, že ženy odcházejí z trhu práce, což má negativní vliv na jejich ekonomickou nezávislost a na rodinný příjem;

Q.  vzhledem k tomu, že pro ženy, které jsou obětmi obtěžování a násilí ve venkovských a odlehlých oblastech EU, je obvykle těžší získat plnou pomoc a ochranu před agresory;

R.  vzhledem k tomu, že účinky jak fyzického, tak verbálního obtěžování, včetně obtěžování na internetu, mají nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé škodlivé dopady, například stres a těžkou klinickou depresi, a mohou dohnat oběti dokonce k sebevraždě, jak ukázal nárůst zpráv o takových případech; vzhledem k tomu, že kromě negativních zdravotních výsledků mají šikana a sexuální obtěžování na pracovišti také negativní dopady na kariéru jednotlivců a na organizace a společnost, jako je např. zvýšený počet absencí, snížená produktivita a kvalita služeb a ztráta lidského kapitálu;

S.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU vyžadují, aby členské státy a evropské orgány a agentury zajistily zřízení orgánu pro rovnost žen a mužů, který by poskytoval obětem obtěžování nezávislou pomoc, vedl by nezávislé průzkumy, shromažďoval relevantní, rozčleněné a porovnatelné údaje, prováděl výzkum v oblasti definic a klasifikace, zveřejňoval by nezávislé zprávy a vydával by doporučení, pokud jde o zaměstnání a odborné vzdělávání, přístup ke zboží a službám a jejich poskytování, a doporučení pro osoby samostatně výdělečně činné;

T.  vzhledem k tomu, že ženy v EU nejsou v důsledku rozdílných politik a právních předpisů v jednotlivých členských státech stejně účinně chráněny před násilím na základě pohlaví a před sexuálním a psychickým obtěžováním; vzhledem k tomu, že systémy soudnictví neposkytují ženám vždy dostatečnou podporu; vzhledem k tomu, že pachateli násilí na základě pohlaví jsou často osoby, které oběť již zná, a vzhledem k tomu, že oběť je mnohdy v pozici závislosti, což zvyšuje její strach toto násilí ohlásit;

U.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy podepsaly Istanbulskou úmluvu, ale ne všechny ji ratifikovaly, a vzhledem k tomu, že toto zpoždění brání plnému provádění úmluvy;

V.  vzhledem k tomu, že sexismus a sexuální a psychické obtěžování poslankyň se skutečně děje a je velmi rozšířené; vzhledem k tomu, že pachatelé obtěžování a násilí pocházejí nejen z řad politických oponentů, ale mohou být i členy stejné politické strany, stejně jako mohou pocházet z řad církevních představitelů, místních orgánů a dokonce i rodinných příslušníků;

W.  vzhledem k tomu, že politici jakožto zvolení zástupci občanů nesou zásadní odpovědnost za to, že půjdou příkladem při prevenci a potírání sexuálního obtěžování ve společnosti;

X.  vzhledem k tomu, že legitimita žen v politické sféře bývá i dnes zpochybňována a ženy jsou oběťmi stereotypů, které je odrazují od toho, aby se zapojily do politiky, což je fenomén, který je obzvláště viditelný na všech úrovních politiky, kde jsou ženy zastoupeny v menší míře;

Y.  vzhledem k tomu, že ani všechny celostátní či regionální parlamenty, ani všechna místní zastupitelstva nemají konkrétní systémy a vnitřní pravidla, které by zajistily náležité postupy zabezpečující bezpečné a důvěrné podávání a řešení stížností týkajících se obtěžování; vzhledem k tomu, že školení o sexuálním a psychickém obtěžování by mělo být povinné pro všechny zaměstnance a poslance parlamentu, včetně Evropského parlamentu;

Z.  vzhledem k tomu, že domácí násilí také představuje problém na pracovišti, neboť může mít dopad na zapojení oběti do pracovní činnosti, na pracovní výkon a bezpečnost;

AA.  vzhledem k tomu, že k sexuálnímu a psychickému obtěžování dochází nejen v práci, ale i ve veřejném prostoru, včetně formálních i neformálních vzdělávacích zařízení a zdravotnických a volnočasových zařízení, jakož i na ulicích a ve veřejné dopravě;

AB.  vzhledem k tomu, že součástí kybernetického pronásledování a obtěžování je využívání informačních a komunikačních technologií k pronásledování, obtěžování, kontrole nebo manipulaci osob; vzhledem k tomu, že kybernetické obtěžování představuje problém zejména pro mladé ženy, neboť tato média více využívají; vzhledem k tomu, že 20 % mladých žen (ve věku mezi 18 a 29 lety) v EU-28 zažilo kybernetické obtěžování;

AC.  vzhledem k tomu, že studie z roku 2016 dospěla k závěru, že více než polovina dotázaných žen zažila nějakou formu sexuálního obtěžování na pracovišti ve Spojeném království, ale čtyři z pěti žen neoznámily toto obtěžování zaměstnavateli(20);

AD.  vzhledem k tomu, že nové technologie mohou představovat i potenciálního spojence při analýze, pochopení a prevenci případů násilí;

AE.  vzhledem k tomu, že stále více žen, a zejména mladých žen, se setkává s šikanou nebo sexuálním obtěžováním prostřednictvím nových technologií, například internetových stránek nebo sociálních sítí, přičemž v některých případech je toto jednání organizováno prostřednictvím tajných fór či skupin na sociálních médiích; vzhledem k tomu, že tyto činy zahrnují hrozby znásilnění, hrozby smrti, pokusy o neoprávněné vniknutí do počítačového systému a zveřejnění soukromých informací a fotografií; vzhledem k tomu, že v souvislosti s rozsáhlým používáním internetu a sociálních médií se odhaduje, že každá desátá dívka ve věku 15 let již zažila některou formu kybernetického násilí, včetně kybernetického pronásledování a obtěžování; vzhledem k tomu, že mnoho žen, které mají určitou veřejnou roli, mj. ženy z řad novinářek, a zejména pak LGBTI ženy a zdravotně postižené ženy, se stalo oblíbeným cílem kybernetické šikany a internetového násilí, a muselo proto opustit sociální sítě, jelikož zažívají fyzický strach, stres, problémy se soustředěním, strach z odchodu domů a obavy o své blízké;

AF.  vzhledem k tomu, že prevence obtěžování v pracovním prostředí lze dosáhnout pouze tehdy, pokud soukromé i veřejné podniky budou vytvářet kulturu, v níž jsou ženy považovány za rovnocenné a zaměstnanci k sobě budou přistupovat s respektem;

AG.  vzhledem k tomu, že výzkum ukázal, že obtěžování je rozšířeno na pracovištích, kde ve vedení převládají muži a ženy mají jen malé pravomoci, jako je zábavní a mediální průmysl, ale dochází k němu i v technologických a právnických společnostech, v prodeji a mnoha dalších odvětvích, když vedení, v němž dominují muži, toleruje sexualizované zacházení s pracovníky; vzhledem k tomu, že v podnicích, kde je ve vedení zastoupeno více žen, je výskyt sexuálního obtěžování nižší;

Obecná doporučení

1.  rozhodně odsuzuje všechny formy násilí na ženách, jak jsou popsány v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a Istanbulské úmluvě;

2.  zdůrazňuje, že sexuální obtěžování je porušením lidských práv, které je spojeno s patriarchálními mocenskými strukturami, které je naléhavě nutné změnit;

3.  zdůrazňuje, že ústřední úlohu při odstraňování veškerých forem obtěžování a sexuálního násilí hrají všichni muži; vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby muže aktivně zapojily do informačních a preventivních kampaní, jakož i do vzdělávacích kampaní v oblasti rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že je třeba, aby se preventivní kampaně také zaměřovaly na méně závažné delikty;

4.  tvrdí, že opatření na zvýšení informovanosti a kampaně zaměřené na předcházení násilí na dívkách a ženách se musí rozšířit i na chlapce a že je třeba, aby byly organizovány během počátečních fází vzdělávání;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby monitorovaly řádné provádění směrnic EU, které zakazují sexuální obtěžování;

6.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly komplexní vnitrostátní akční plány a právní předpisy v oblasti násilí na ženách a věnovaly přitom řádnou pozornost zajištění odpovídajících zdrojů, mimo jiné včetně školení zaměstnanců a dostatečných finančních prostředků, pro orgány pro rovné zacházení;

7.  vyzývá Komisi, aby sestavila výběr příkladů osvědčených postupů v boji proti sexuálnímu a psychickému obtěžování a obtěžování z důvodu těhotenství a mateřství na pracovišti i v jiných oblastech a aby výsledky tohoto hodnocení široce propagovala;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné a přiměřené mechanismy financování pro programy a opatření v boji proti sexuálnímu a psychickému obtěžování žen na všech úrovních a zaměřily se přitom zejména na využívání nových technologií a nástrojů, které zpřístupnila inovace, například větší investice do výzkumných a inovačních procesů, s cílem bojovat proti tomuto jevu;

9.  vyzývá evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby shromažďovala údaje o různých stávajících pravidlech ochrany v rámci orgánů a agentur EU a poskytla závazné závěry s cílem harmonizovat tato pravidla s nejlepšími normami;

10.  s politováním konstatuje, že některé členské státy doposud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, a vyzývá všechny členské státy, které tak doposud neučinily, aby ji neprodleně ratifikovaly a začaly provádět; vyzývá dále členské státy, které již ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby ji v plné míře prováděly;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si pomocí lepších a odborně fundovanějších studií, týkajících se mj. nových problémů jako kybernetická šikana, udělaly jasnou představu o problematice sexuálního obtěžování v celé EU;

12.  vítá novou širokou veřejnou debatu, včetně debaty na sociálních médiích, která přispívá k novému vymezení hranic mezi sexuálním obtěžováním a přijatelným chováním; vítá zejména iniciativy, jako je hnutí #MeToo, a důrazně podporuje všechny ženy a dívky, které se podílejí na této kampani, včetně těch, které veřejně označily pachatele;

13.  vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh zaměřený na boj proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, na veřejnosti a v politice a zahrnula do něj aktualizovanou a komplexní definici (sexuálního či jiného) obtěžování a psychického obtěžování;

14.  zdůrazňuje, že je třeba potírat přetrvávající a dlouhodobé obtěžování nebo zastrašování pracovníků, které způsobuje nebo má způsobovat jejich ponížení nebo izolaci, nebo je vyloučit z jejich týmů spolupracovníků;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s úřadem Eurostat a institutem EIGE zlepšily, podpořily a zajistily systematické shromažďování – na celostátní, regionální a místní úrovni – důležitých, porovnatelných údajů o případech sexuální a psychické diskriminace na základě pohlaví a psychického obtěžování rozčleněných podle pohlaví a věku, a to včetně kybernetického obtěžování; vybízí organizace zaměstnavatelů, odborové svazy a zaměstnavatele, aby se aktivně podíleli na procesu sběru údajů prostřednictvím poskytování odborných znalostí specifických pro příslušná odvětví a povolání;

16.  konstatuje, že mají li se získat srovnatelné údaje o rozšířenosti sexuálního obtěžování a šikany ve všech členských státech, mělo by se prioritou stát zvyšování informovanosti o těchto problémech a jejich uznání prostřednictvím společného úsilí zaměřeného na šíření informací a poskytování vzdělávání;

17.  připomíná svou výzvu Komisi, aby předložila návrh směrnice namířené proti všem formám násilí na ženách a dívkách a násilí na základě pohlaví, která by měla zahrnovat společné definice různých druhů násilí na ženách, včetně aktualizované a komplexní definice obtěžování (sexuálního i jiného) a psychického obtěžování a společných právních norem pro kriminalizaci násilí na ženách; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní strategii EU zaměřenou proti všem formám násilí založeného na pohlaví, včetně sexuálního obtěžování a zneužívání žen a dívek, přičemž bude vycházet ze svědectví uvádějících příběhy žen a jejich osobní zkušenosti;

18.  vyzývá členské státy, aby vyčlenily odpovídající veřejné prostředky s cílem zajistit, aby příslušníci donucovacích orgánů, soudci a všichni zaměstnanci ve státní službě, kteří se zabývají případy šikany a sexuálního obtěžování, byli vyškoleni tak, aby problematice násilí a obtěžování na pracovišti i mimo něj rozuměli;

19.  vyzývá členské státy, aby zajistily kvalitní a přiměřeně financované specializované služby pro oběti násilí na základě pohlaví a sexuálního a psychického obtěžování a aby uznávaly, že tyto projevy násilí na ženách jsou vzájemně propojeny a musí být řešeny pomocí celostního přístupu; je nutné se zaměřit jak na společensko-kulturní aspekty, které vedou k násilí na ženách, tak na to, aby specializovaným službám umožnilo vybavit se technologickými nástroji pro prevenci a řízení;

20.  žádá členské státy a úřady místní a regionální samosprávy, aby zajistily odpovídající plány a zdroje, které by obětem násilí a obtěžování ve venkovských a odlehlých oblastech zaručily, že jim nebude odpírán ani omezován přístup k pomoci a ochraně;

21.  vyzývá Komisi, aby řešila nové formy násilí založeného na pohlaví, jako je obtěžování na internetu, tím, že doplní definici protizákonných nenávistných projevů, jak je definována v právních předpisech EU podle rámcového rozhodnutí o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, o misogynii, a aby zajistila, aby tyto zločiny byly zahrnuty také do kodexu chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům on-line; vyzývá k zavedení vzdělávacích programů s cílem vybízet ženy ke zdokonalování svých dovedností při využívání nových technologií, což jim umožní lépe čelit sexuálnímu obtěžování a šikaně ve všech podobách, a vybízí specializované služby k tomu, aby vzájemně spolupracovaly s cílem získat aktuální systémy pro správu dat a zdrojů schopné monitorovat a analyzovat problém násilí založeného na pohlaví, aniž by však porušovaly nové obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679);

22.  odsuzuje rovněž obecně rozšířený výskyt sexuálního obtěžování a dalších typů zneužívání zejména v on-line hrách a na sociálních médiích a vybízí mediální společnosti a operátory, aby monitorovali a okamžitě reagovali na každý případ obtěžování; vyzývá proto k přijetí různých opatření, včetně informačních kampaní, zvláštního vzdělávání, vnitřních pravidel stanovujících disciplinární opatření pro pachatele a psychologické či právní podpory pro oběti těchto činů, která budou předcházet šikaně a sexuálnímu obtěžování na pracovišti i v on-line prostředí a bojovat proti nim;

Násilí na pracovišti

23.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby členské státy, místní a regionální úřady, organizace zaměstnavatelů a odborové svazy porozuměly překážkám, kterým čelí ženy při oznamování případů sexuálního obtěžování a genderově motivované diskriminace a násilí, a aby proto podporovaly a podněcovaly ženy, aby oznamovaly případy sexuálního obtěžování, diskriminace na základě pohlaví, obtěžování z důvodu těhotenství a mateřství a šikany a aby zřídily mechanismy, které ženám umožní bezpečně oznamovat zneužívání a poskytnou jim podporu;

24.  vyzývá členské státy, aby zavedly aktivní a účinné politiky boje proti všem formám násilí na ženách, včetně sexuálního obtěžování a sexistického chování a psychického obtěžování, a jejich prevenci, neboť se jedná o problémy, kterým většina žen čelí na pracovišti;

25.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vypracovat normy týkající se násilí a obtěžování na pracovišti, které by měly zajistit legislativní rámec pro opatření ze strany orgánů veřejné moci, zaměstnavatelů, podniků a odborových svazů na všech úrovních;

26.  konstatuje, že některá odvětví a zaměstnání jsou vystavena násilí více, zejména zdravotnictví, veřejné záchranné služby, politika, vzdělávání, doprava, práce v cizí domácnosti, zemědělství a hospodářství venkova, jakož i textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl;

27.  konstatuje, že některé skupiny pracovníků mohou být šikanou a násilím na pracovišti postiženy více, zejména těhotné ženy a rodiče, ženy se zdravotním postižením, ženy z řad migrantů, ženy z řad původního obyvatelstva, ženy z řad LGBTI a ženy pracující na částečný úvazek, na smlouvu na dobu určitou nebo na stáži;

28.  konstatuje, že nežádoucí chování může zároveň pramenit z různých zdrojů nebo se současně dotýkat pracovního, soukromého nebo společenského života, a mít tak negativní dopad na všechny jednotlivce, profesní skupiny nebo sociální skupiny v těchto oblastech;

29.  vyzývá členské státy, aby zavedly opatření pro prevenci a potírání násilí a obtěžování na pracovišti, a to prostřednictvím politik, jež stanoví preventivní opatření, účinné, transparentní a důvěrné postupy pro vyřizování stížností, přísné a odrazující sankce pro pachatele, komplexní informace a vzdělávací kurzy, které zajistí, aby pracovníci těmto politikám a postupům rozuměli, a budou podniky podporovat ve vypracovávání akčních plánů pro provádění všech těchto opatření; zdůrazňuje, že tato opatření by neměla být začleňována do stávajících struktur, pokud v sobě tyto struktury již nesou překážky související s pohlavím;

30.  vyzývá členské státy, aby investovaly do školení inspektorů práce, a to ve spolupráci s odbornými psychology, a zajistily, aby společnosti a organizace poskytovaly obětem kvalifikovanou odbornou a psychosociální podporu;

31.  vyzývá členské státy a sociální partnery k zajištění toho, aby veřejné i soukromé podniky a organizace pořádaly povinná školení o sexuálním obtěžování a šikaně pro všechny zaměstnance a členy vedení; zdůrazňuje, že účinná školení by měla být interaktivní a kontinuální a měla by být koncipována pro konkrétní pracovní prostředí a vedena externími odborníky;

32.  poukazuje na problém výrazně nedostatečného oznamování případů obtěžování a zdůrazňuje, že je důležité, aby v každé organizaci fungovali školení důvěrní poradci, kteří by poskytovali pomoc obětem, pomáhali při oznamování a poskytovali právní pomoc;

33.  zdůrazňuje, že společnosti by měly uplatňovat politiku nulové tolerance k sexuálnímu obtěžování a zavést firemní politiky v tomto směru a že musí rovněž zajistit, aby byli všichni zaměstnanci obeznámeni s těmito politikami, postupy pro oznamování a se svými právy a povinnostmi v souvislosti se sexuálním obtěžováním na pracovišti;

34.  vyzývá mediální společnosti, aby chránily a podporovaly novináře a novinářky, kteří se stanou obětí kybernetické šikany, a aby přijaly soubor osvědčených postupů, jako jsou informační kampaně, vhodné školení vedoucích pracovníků týkající se mj. předcházení obviňování obětí a druhotné viktimizaci či opatření ke zlepšení kybernetické bezpečnosti, a aby poskytovaly právní pomoc dotčeným osobám při předkládání stížností;

35.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření a zajistily stejné mzdy pro ženy a muže jako prostředek, jak se vyvarovat zneužívání pravomocí a podpořit rovnost žen a mužů a respekt k lidské důstojnosti, což je pro boj proti násilí na ženách zásadní; zdůrazňuje, že zásada stejné mzdy za stejnou práci by měla být zaručena prostřednictvím transparentní mzdové politiky a díky respektování práva na informace u údajných obětí, přičemž je třeba zajistit rovné zacházení a rovné pracovní příležitosti pro ženy a muže a usnadnit přístup žen k pracovním místům s rozhodovacími pravomocemi a v nejvyšším vedení jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru s cílem zajistit vyvážené zastoupení žen ve správních radách; vyzývá proto Komisi a Radu, aby zesílily své úsilí o prolomení patové situace v souvislosti se směrnicí o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech, která je od roku 2013 zablokována v Radě;

36.  domnívá se, že k problematice násilí na pracovišti je třeba přistupovat komplexně, což zahrnuje uznání koexistence šikany, sexuálního obtěžování a obtěžování na základě těhotenství a mateřství, existence různých forem neplacené práce ve formálních a neformálních ekonomikách (např. zemědělství pro vlastní potřebu, příprava jídel, péče o děti a seniory) a řady systémů získávání pracovních zkušeností (např. učňovská příprava, stáže a dobrovolnická práce);

37.  vyzývá k tomu, aby byla urychleně přijata revize směrnice o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (směrnice Rady 91/533/EHS); opakuje svou výzvu týkající se přijetí směrnice o důstojných pracovních podmínkách, která by měla zahrnovat opatření k boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti;

38.  uznává, že domácí násilí se často projeví i na pracovišti a má negativní dopad na životy pracovníků a na produktivitu podniků,a že tento jev funguje i naopak, tedy že násilí na pracovišti se projeví doma; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny pro uplatňování evropských ochranných příkazů na pracovišti a vyjasnila problematiku odpovědnosti zaměstnavatelů;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly jev, kterým je obtěžování v zaměstnání z důvodu těhotenství a mateřství;

Násilí v politickém životě

40.  vyzývá všechny politiky, aby se drželi nejvyšších standardů chování a jednali odpovědně a šli příkladem při prevenci a potírání sexuálního obtěžování v parlamentech i mimo ně;

41.  odsuzuje všechny formy obtěžování političek v sociálních médiích formou „trollingu“, a to zveřejňováním sexistických a urážlivých zpráv, včetně výhrůžek smrtí a znásilněním;

42.  zdůrazňuje význam zavedení nadstranických politik a postupů na ochranu osob zvolených do politických funkcí i zaměstnanců;

43.  uznává, že kandidátní listiny sestavené na základě rovného zastoupení žen a mužů hrají klíčovou úlohu pro zajištění účasti žen v politice a pro změnu mocenských struktur, které diskriminují ženy; vyzývá členské státy, aby takovéto listiny zavedly pro volby do Evropského parlamentu;

44.  vyzývá všechny politické strany, včetně stran zastoupených v Evropském parlamentu, aby přijaly konkrétní opatření k řešení tohoto problému, včetně zavedení akčních plánů a revize interních stranických pravidel s cílem zavést politiku nulové tolerance, preventivních opatření, postupů pro vyřizování stížností a odpovídajících sankcí pro pachatele sexuálního obtěžování a šikanování žen v politice;

45.  vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty a místní zastupitelstva, aby plně podporovaly oběti v rámci interních postupů a/nebo společně s policií, dále aby vyšetřovaly jednotlivé případy, vedly průběžnou důvěrnou evidenci případů, zajistily povinné školení všech zaměstnanců a poslanců o úctě a důstojnosti a přijaly ve svých příslušných institucích další osvědčená opatření s cílem zaručit ve vlastních institucích nulovou toleranci na všech úrovních;

46.  vyzývá všechny příslušné aktéry, aby zajistili komplexní a rychlé provedení usnesení o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU, které EP přijal v roce 2017; domnívá se, že je jeho povinností zaručit nulovou toleranci sexuálního obtěžování a řádně chránit a podporovat jeho oběti; v tomto ohledu vyzývá k:

–  vytvoření pracovní skupiny nezávislých odborníků, kteří posoudí situaci v oblasti sexuálního obtěžování a zneužívání v Parlamentu;

–  posouzení a případně revizi složení příslušných orgánů Parlamentu s cílem zajistit nezávislost a vyvážené zastoupení žen a mužů;

–  povinné školení pro všechny zaměstnance a poslance;

–  jednoznačný harmonogram pro komplexní provedení veškerých požadavků vznesených v usnesení;

47.  vyzývá politiky, aby podporovali školení vedoucích pracovníků a těchto školení se zúčastňovali s cílem odstranit příliš benevolentní přístup na straně vedoucích pracovníků a vytipovat situace, v nichž k násilí na ženách dochází;

Násilí ve veřejném prostoru

48.  vyzývá Komisi, aby předložila definici veřejného prostoru, zohlednila přitom vývoj komunikačních technologií a zahrnula do této definice i „virtuální“ veřejný prostor, jako jsou sociální sítě a internetové stránky;

49.  vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení konkrétních právních předpisů o obtěžování ve veřejném prostoru, včetně intervenčních programů, se zvláštním důrazem na úlohu zásahu ze strany náhodných svědků;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly další výzkum, pokud jde o příčiny a důsledky sexuálního obtěžování ve veřejném prostoru, včetně dopadu, který mají sexistické a stereotypy podporující reklamy na výskyt násilí a obtěžování;

51.  zdůrazňuje, že informační kampaně bojující proti genderovým stereotypům a patriarchálním mocenským vztahům a prosazující nulovou toleranci sexuálního obtěžování jsou jedním z nejlepších nástrojů, které pomáhají řešit násilí na základě pohlaví ve veřejném prostoru;

52.  zdůrazňuje, že máme-li tomuto nevhodnému chování předejít a vymýtit jej a máme-li změnit myšlení a omezit kulturní toleranci sexismu a sexuálního obtěžování, je základním nástrojem výchova týkající se rovnosti žen a mužů na všech úrovních; zdůrazňuje, že je ve školách nutné zavést vzdělávací programy a debaty týkající se této otázky; konstatuje, že v nezbytných a vhodných případech by ve spolupráci s příslušnými nevládními organizacemi a subjekty zabývajícími se problematikou rovnosti měly tyto programy a debaty zahrnovat informace a diskuse o prevenci sexuálního obtěžování a opatřeních na boj proti němu s cílem šířit povědomí o právech obětí a připomínat lidem souvislost tohoto jevu s objektivizací žen;

53.  vyzývá členské státy, aby podporovaly informační kampaně ve středních školách a začlenily kybernetickou šikanu do osnov škol a univerzit; vyzývá k tomu, aby pokračovaly úspěšné kampaně „Smažme kybernetickou šikanu“ a „Bezpečnější internet“ zaměřené na boj proti šikaně a sexuálnímu obtěžování s cílem pomoci mladým lidem, budoucím občanům EU, porozumět tomu, že je nutné dosáhnout rovnosti žen a mužů a respektovat ženy;

54.  vyzývá členské státy, aby zavedly ve školách systém oznamování s cílem zaznamenávat veškeré případy kybernetické šikany;

55.  konstatuje, že některá opatření přijatá v členských státech se při omezování obtěžování ve veřejném prostoru ukázala jako účinná, například formální dohled (zvyšování počtu přítomných policistů a/nebo pracovníků dopravních společností ve veřejné dopravě, uzavřený televizní okruh (CCTV) a přirozený dohled (lepší viditelnost a lepší osvětlení);

56.  vyzývá členské státy, aby připomínaly poskytovatelům internetových služeb jejich povinnost chránit své internetové zákazníky tím, že budou řešit případy opakovaného zneužívání nebo pronásledování s cílem chránit oběť a informovat pachatele, že nemohou jednat beztrestně, čímž změní pachatelovo chování;

57.  vyzývá členské státy, aby s pomocí odborníků v oblasti IT a příslušných subjektů dohledu, například poštovních policejních útvarů, prováděla větší kontrolu internetových stránek s cílem chránit oběti šikany a sexuálního obtěžování a případně předcházet trestným činům a trestat je;

58.  vyzývá členské státy, aby využívaly prostředky nezbytné k odstranění výrazů, které v jazyce sdělovacích prostředků, v politickém jazyce a ve veřejné diskurzu vybízejí k násilnému chování a znevažují ženy, čímž je připravují o jejich lidskou důstojnost;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly své právní předpisy a definice násilí na základě pohlaví v souladu s definicí násilí páchaného na ženách stanovené v Istanbulské úmluvě s cílem zvýšit účinnost právních předpisů proti sexuálnímu a psychickému obtěžování;

60.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily své mechanismy monitorování řádného provádění právních předpisů EU, které zakazují sexuální obtěžování, a aby zajistily, aby subjekty zabývající se problematikou rovnosti v jednotlivých členských státech měly dostatečné prostředky, které jim umožní bojovat proti diskriminaci;

°

°  °

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(2)

http://fra.europa.eu/en/publication/2014/violence-against-women-eu-wide-survey-main-results-report

(3)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(4)

Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(5)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(6)

https://rm.coe.int/168008482e

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0329.

(8)

Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 138.

(9)

Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 53.

(10)

Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 26.

(11)

Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 102.

(12)

Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 2.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0451.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0073.

(15)

Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.

(16)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0402.

(17)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0417.

(18)

https://www.ipu.org/resources/publications/reports/2016-10/sexism-harassment-and-violence-against-women-parliamentarians

(19)

Studie nazvaná „Šikanování a sexuální obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, Tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, březen 2018.

(20)

https://www.tuc.org.uk/sites/default/files/SexualHarassmentreport2016.pdf


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Sexuální a psychické obtěžování jsou dvě z nejextrémnějších, a přitom nejrozšířenějších forem diskriminace na základě pohlaví, u nichž 90 % obětí tvoří ženy. Až 55 % žen v EU zažilo sexuální obtěžování a jedna desetina žen byla předmětem sexuálního obtěžování nebo pronásledování za použití nových technologií. Navzdory skutečnosti, že sexuální násilí a obtěžování představují flagrantní nerespektování rovnosti žen a mužů, a jsou tedy v rozporu s jednou ze základních hodnot EU a s komplexními mezinárodními právními předpisy za mnoho desítek let, představuje skutečný a trvalý problém téměř ve všech zemích na světě.

Právní předpisy přijaté s cílem řešit násilí a obtěžování se v jednotlivých členských státech EU liší, přičemž odráží společenské, kulturní, právní a správní rozdíly v jednotlivých členských státech, zejména pokud jde o zdraví a bezpečnost při práci. Většina členských států řeší násilí a obtěžování pomocí právních předpisů pro rovné zacházení nebo prostřednictvím obecného pracovního práva, nikoli pomocí konkrétních právních předpisů v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. Tyto rozdíly se odráží i v rozdílných definicích sexuálního obtěžování, násilí a psychického obtěžování. Pro iniciativy na úrovni EU je důležité vypracovat přístup na úrovni EU s cílem definovat násilí na ženách.

V právu EU je sexuální obtěžování definováno jako situace, „pokud dojde k jakékoli formě nežádoucího chování sexuální povahy, vyjádřeného verbální, neverbální nebo fyzickou formou, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry“. Směrnice o právech obětí navíc definuje násilí na základě pohlaví jako porušení základních svobod oběti a zahrnuje i sexuální násilí (včetně znásilnění, sexuálních napadení a obtěžování).

Sexuální a psychické obtěžování jsou fenoménem, kde obětí i pachatelem mohou být osoby všech věkových skupin, všech úrovní vzdělání a společenského postavení. Má své kořeny v genderových stereotypech a sexismu, včetně nenávistných sexistických projevů, jež mohou být příčinou dalších forem demoralizujícího násilí, které zasahuje nejenom oběti samotné, ale i jejich rodiny.

Rozdíly mezi členskými státy v definici sexuálního obtěžování a násilí a tvorbě příslušných právních předpisů mají vliv na to, zda případ je, či není považován za porušení něčí důstojnosti, a zda tedy bude hlášen jako případ násilí a obtěžování. Ženy si někdy například neuvědomují, že určité jednání namířené proti nim již představuje sexuální nebo psychické obtěžování, a proto jej neoznámí. Mnoho obětí násilí nebo obtěžování navíc nepodnikne právní kroky kvůli omezeným vyhlídkám na úspěch nebo vzhledem k riziku odvety. Celosvětovým problémem, i v EU, je proto nízká míra oznámených případů.

Mezi hlavní důvody nedostatečného uznání problematiky sexuálního a psychického obtěžování na úrovni členských států patří nízké povědomí o tom, co všechno představuje sexuální obtěžování, nedostatek vhodných nástrojů/metod pro posouzení a řešení tohoto problému, nízká priorita, kterou orgány veřejné moci a organizace této záležitosti přikládají, omezené vědecké důkazy a málo konkrétních předpisů v této oblasti.

Na pracovišti může být sexuální a psychické obtěžování ještě zhoršováno takovými problémy, jako je organizační struktura společnosti nebo organizace, nekompetentní vedení, sociální zranitelnost cíle, negativistické nebo nepřátelské prostředí a kultura, která obtěžování akceptuje nebo dokonce bezděčně oceňuje.

Pokud jde o politický život, násilí vůči ženám se často využívá k tomu, aby odradilo ženy od  vstupu do politiky. Objevují se celosvětové kampaně bojující proti násilí na ženách v politice, jako je například #NotTheCost. Odrazování žen pramení ze stereotypu, že ženy nejsou pro politiku stvořené, a tento přístup mnoha ženám brání se v politice angažovat. Tyto myšlenky mají podporu jak v řadách politických odpůrců, tak mezi nespokojenými občany, často nevyjímaje další významné veřejné činitele, jakými jsou náboženští vůdci či dokonce sami příslušníci rodiny dotyčné osoby.

Přestože je sexuální obtěžování ve veřejném prostoru velmi rozšířené, často není nahlášeno, takže se nestane předmětem výzkumu ani příslušných právních předpisů. Může k němu docházet ve veřejné dopravě, na ulici, v barech a restauracích. Dochází k němu i na internetových fórech, neboť rozšíření přístupu k novým technologiím vytváří ještě více příležitostí k obtěžování a násilí na všech úrovních a ve všech oblastech společnosti a pachatelé jsou beztrestní v důsledku anonymity na internetu.

Sexuální a psychické obtěžování může mít dlouhodobé škodlivé účinky na oběti, včetně hlubokých dopadů na psychické (úzkost a strach) a fyzické zdraví (pohmožděniny, zranění nebo dokonce i smrt). Individuální důsledky obtěžování na pracovišti mohou být různé, od drobných stresujících příhod po dlouhodobou pracovní neschopnost, a někdy mohou být dokonce příčinou sebevraždy. Násilí navíc nemá dopad jen na oběť, ale i na její rodinu. Ženské oběti násilí na základě pohlaví a jejich děti často vyžadují zvláštní podporu a ochranu, a to z důvodu vysokého rizika, že se obtěžování a násilí bude opakovat.

Jak tato zpráva ukazuje, je naléhavě zapotřebí většího množství informací, například prostřednictvím shromažďování příslušných rozčleněných porovnatelných údajů, a pochopení rizika a důsledků násilí a obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě s cílem nalézt možné cesty a metody řešení těchto problémů. Je také nezbytné vyjasnit pojmy, definice a klasifikaci používané ve vztahu k různým typům sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Heinz K. Becker, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Angelika Mlinar, Krisztina Morvai, Maria Noichl, Margot Parker, Marijana Petir, Pina Picierno, Liliana Rodrigues, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Anna Záborská, Maria Gabriela Zoană

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lívia Járóka, Kostadinka Kuneva, Clare Moody, Mylène Troszczynski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Cornelia Ernst


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

21

+

ALDE

Angelika Mlinar

GUE/NGL

Malin Björk, Cornelia Ernst, Kostadinka Kuneva

NI

Krisztina Morvai

PPE

Heinz K. Becker, Lívia Járóka, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

S&D

Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Clare Moody, Maria Noichl, Pina Picierno, Liliana Rodrigues, Maria Gabriela Zoană

VERTS/ALE

Florent Marcellesi, Ernest Urtasun

0

-

 

 

5

0

EFDD

Margot Parker

ENF

Mylène Troszczynski

PPE

Marijana Petir, Michaela Šojdrová, Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění