Postup : 2018/2054(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0266/2018

Předložené texty :

A8-0266/2018

Rozpravy :

PV 10/09/2018 - 29
CRE 10/09/2018 - 29

Hlasování :

PV 11/09/2018 - 6.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0327

ZPRÁVA     
PDF 617kWORD 73k
18.7.2018
PE 620.924v02-00 A8-0266/2018

o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU

(2018/2054(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Zpravodaj: Krzysztof Hetman

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU

(2018/2054(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 4, 162, 174 až 178 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2017 s názvem „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (COM(2017)0534),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. září 2017, který je doprovodným dokumentem ke sdělení Komise s názvem „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (SWD(2017)0307),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v EU(5),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU: sedmá zpráva Evropské komise(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o stavebních kamenech politiky soudržnosti EU po roce 2020(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2017 o větším zapojování partnerů a zviditelňování výsledků evropských strukturálních a investičních fondů(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investicích do zaměstnanosti a růstu a maximalizaci příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(10),

  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 8. února 2017 nazvané „Chybějící dopravní spojení v příhraničních regionech“(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o politice soudržnosti a strategii výzkumu a inovací v oblasti inteligentní specializace (RIS3)(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci – osvědčené postupy a inovativní opatření(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2016 o nových nástrojích pro územní rozvoj v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020: integrované územní investice a komunitně vedený místní rozvoj(14),

–  s ohledem na závěry a doporučení skupiny na vysoké úrovni pro zjednodušení procesů pro příjemce ESI fondů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0266/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a její bezprostřední sousedé v Evropském sdružení volného obchodu (ESVO) mají celkem 40 vnitřních hranic a regionů u vnitřních hranic EU a tyto regiony pokrývají 40 % území Unie, představují 30 % obyvatelstva EU a vytvářejí téměř jednu třetinu HDP EU;

B.  vzhledem k tomu, že příhraniční regiony, zejména regiony s nižší hustotou zalidnění, jsou většinou vystaveny horším podmínkám, pokud jde o sociální a hospodářský rozvoj, a po ekonomické stránce si obecně vedou hůře než ostatní regiony v rámci členských států a jejich plný ekonomický potenciál není využit;

C.  vzhledem k tomu, že fyzické nebo geografické překážky rovněž přispívají k omezení hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi příhraničními regiony, a to jak uvnitř EU, tak mimo ni, zejména v případě horských oblastí;

D.  vzhledem k tomu, že i přes vynaložené úsilí stále přetrvávají překážky, jež tvoří zejména administrativní, jazykové a právní překážky, které brání růstu, hospodářskému a sociálnímu rozvoji v příhraničních oblastech a soudržnosti mezi nimi;

E.  vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise z roku 2017 by odstranění i jen 20 % stávajících překážek v příhraničních regionech přineslo zvýšení jejich HDP o 2 %, respektive zhruba 91 miliard EUR, což by vedlo k vytvoření přibližně 1 milionu nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že o územní spolupráci včetně přeshraniční spolupráce se obecně soudí, že zejména evropským občanům žijícím u vnitřních hranic EU přináší skutečnou a viditelnou přidanou hodnotu;

F.  vzhledem k tomu, že celkový počet přeshraničních pracovníků a studentů zaměstnaných a studujících v jiné zemi EU činí přibližně 2 miliony, z toho 1,3 milionu jsou pracovníci, kteří představují 0,6 % všech zaměstnanců v EU-28;

G.  vzhledem k tomu, že v současném víceletém finančním rámci (VFR) směřuje 95 % prostředků z transevropských dopravních sítí (TEN-T) a Nástroje pro propojení Evropy (CEF) do hlavních koridorů TEN-T, zatímco malé projekty v rámci komplexní sítě a zásahy za účelem připojení k síti TEN-T, přestože jsou zásadní pro řešení konkrétních problémů i pro rozvoj přeshraničních spojení a ekonomik, často nejsou způsobilé pro spolufinancování nebo pro vnitrostátní financování;

H.  vzhledem k tomu, že Komise rovněž hodlá předložit své stanovisko k regionům u vnitřních hranic EU nacházejícím se na mořském pobřeží;

I.  vzhledem k tomu, že četné problémy, s nimiž se potýkají regiony na vnější hranici EU, včetně nejvzdálenějších regionů, venkovských oblastí, oblastí zasažených průmyslovou transformací a regionů v Unii, které trpí v důsledku své odlehlosti a ostrovní povahy nebo jiného vážného a trvalého přírodního či demografického znevýhodnění podle čl. 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), by rovněž vyžadovaly postoj přijatý Komisí;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“, které po dvou letech výzkumu a dialogu nabízí cenný vhled do problematiky a překážek, kterým čelí regiony u vnitřních hranic EU; zdůrazňuje v této souvislosti význam používání a propagace osvědčených postupů a úspěšných projektů, tak jako to činí sdělení Komise, a naléhavě vyzývá k přijetí opatření v návaznosti na podobnou analýzu týkající se vnějších příhraničních regionů EU;

Zaměření na přetrvávající překážky

2.  zdůrazňuje, že pro silnou 150 milionovou populaci ve vnitřních přeshraničních oblastech je přístup k veřejným službám v souladu s jejich rozvojem zásadní, avšak často mu brání množství právních a administrativních překážek, včetně překážek jazykových; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby maximalizovaly své úsilí a zintenzivnily spolupráci k odstranění těchto překážek a aby prosazovaly a zaváděly využívání elektronické veřejné správy, zejména pokud jde o zdravotnické služby, dopravu, vybudování životně důležité infrastruktury, vzdělávání, kulturu, sport, komunikace, mobilitu pracovních sil, životní prostředí i regulaci a rozvoj přeshraničního obchodu a podnikání;

3.  zdůrazňuje, že problémy a výzvy, kterým čelí příhraniční regiony, jsou do jisté míry společné, ale také se liší region od regionu či mezi jednotlivými členskými státy a závisí na zvláštních právních, administrativních, hospodářských a geografických specifikách daného regionu, kvůli čemuž je nezbytné přistupovat ke každému z těchto regionů individuálně; obecně uznává společný potenciál rozvoje příhraničních regionů; vybízí k přístupu, který bude uzpůsobený na míru, integrovaný a místně zaměřený, jako je místní rozvoj se zapojením místních komunit;

4.  zdůrazňuje, že odlišné právní a institucionální rámce členských států mohou vést v příhraničních regionech k právní nejistotě, což způsobuje, že je na provádění projektů třeba vynaložit více času a nákladů, a představuje to další překážku pro občany, orgány a podniky v příhraničních regionech, která často brzdí prospěšné iniciativy; zdůrazňuje proto, že je žádoucí větší doplňkovost, lepší koordinace a komunikace, interoperabilita a ochota odstranit překážky mezi členskými státy nebo alespoň na úrovni příhraničních regionů;

5.  uznává specifickou situaci přeshraničních pracovníků, kteří jsou problémy v příhraničních regionech zasaženi nejvíce, zejména pokud jde o uznávání diplomů a dalších kvalifikací získaných po rekvalifikaci, zdravotní péči, dopravu a přístup k informacím o volných pracovních místech, sociálním zabezpečení a daňových systémech; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby více usilovaly o odstranění těchto překážek a poskytly větší pravomoci, finanční prostředky a dostatečnou flexibilitu regionálním a místním orgánům v příhraničních regionech v zájmu lepší koordinace sousedících vnitrostátních právních a správních systémů s cílem zlepšit kvalitu života přeshraničních pracovníků; v této souvislosti zdůrazňuje význam šíření a využívání osvědčených postupů v celé EU; zdůrazňuje, že tyto problémy jsou ještě složitější, pokud jde o přeshraniční pracovníky v zemích mimo EU a ze třetích zemí ;

6.  poukazuje na výzvy související s podnikatelskými činnostmi prováděnými v příhraničních regionech, zejména pokud jde o přijetí a provádění pracovněprávních a obchodněprávních předpisů, systémy zdanění, zadávání veřejných zakázek nebo systémy sociálního zabezpečení; vyzývá členské státy a regiony, aby lépe sjednotily nebo harmonizovaly příslušné právní předpisy s výzvami, jimž čelí přeshraniční oblasti, a aby podporovaly doplňkovost a dosáhly sblížení v regulačních rámcích, což umožní větší právní soudržnost a flexibilitu při provádění vnitrostátních předpisů, a aby rovněž zlepšily šíření informací o přeshraniční problematice, např. vytvořením jednotných kontaktních míst, s cílem umožnit pracovníkům a společnostem dodržovat svoje povinnosti a uplatňovat práva v plném rozsahu, jak vyžaduje legislativní systém členského státu, v němž poskytují své služby; vyzývá k lepšímu využití stávajících řešení a k zajištění financování stávajících struktur spolupráce;

7.  vyjadřuje zklamání nad tím, že sdělení Komise neobsahovalo zvláštní hodnocení malých a středních podniků, včetně dodatečné podpory, kterou jim lze poskytnout; domnívá se, že malé a střední podniky čelí v souvislosti s přeshraniční interakcí obzvláštním výzvám, mezi něž patří mimo jiné překážky související s jazykem, administrativní kapacitou, kulturními rozdíly a odlišnými právními předpisy; zdůrazňuje, že řešení této výzvy je obzvláště důležité, neboť malé a střední podniky zaměstnávají 67 % pracovníků v nefinančních podnikatelských odvětvích EU a vytvářejí 57 % přidané hodnoty(15);

8.  poukazuje na to, že doprava v příhraničních regionech, zejména v regionech s nižší hustotou zalidnění, především pokud jde o služby přeshraniční veřejné dopravy, stále není dostatečně rozvinutá a koordinovaná, částečně kvůli chybějícím nebo nevyužívaným spojením, což omezuje přeshraniční mobilitu a vyhlídky na hospodářský rozvoj; dále zdůrazňuje, že na přeshraniční dopravní infrastrukturu mají obzvláště nepříznivý vliv rovněž složitá regulační a administrativní opatření; zdůrazňuje stávající potenciál rozvoje udržitelné dopravy, založené primárně na veřejné dopravě, a v této souvislosti očekává připravovanou studii Komise o chybějících železničních spojeních podél vnitřních hranic EU; zdůrazňuje, že všechny takové studie nebo budoucí doporučení by měly mimo jiné vycházet z informací a zkušeností poskytnutých místními, regionálními a vnitrostátními orgány a zohlednit veškeré návrhy na přeshraniční spolupráci a na zlepšení přeshraničních spojení, pokud jsou již zavedena, a vyzývá přeshraniční regionální orgány, aby navrhly způsoby, jak překlenout stávající mezery v dopravních sítích; připomíná, že některá stávající železniční infrastruktura se kvůli nedostatečné podpoře přestává využívat; zdůrazňuje výhody, které může místním a regionálním ekonomikám přinést další rozvoj vodních cest; požaduje, aby na doplnění chybějících spojení v udržitelné dopravní infrastruktuře v příhraničních regionech byla určena osa Nástroje pro propojení Evropy s přiměřeným rozpočtem; zdůrazňuje potřebu odstranit překážky v oblasti dopravy, které brání hospodářským činnostem, jako jsou doprava, cestovní ruch a cestování občanů;

9.  bere na vědomí, že atraktivita přeshraničních oblastí pro život a investice značně závisí na kvalitě života, dostupnosti veřejných a obchodních služeb pro občany a podniky a na kvalitě dopravy – podmínkách, které lze splnit a udržovat pouze prostřednictvím úzké spolupráce mezi celostátními, regionálními a místními orgány a podniky na obou stranách hranice;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že odlišné a složité postupy předběžného schvalování zdravotnických služeb a způsoby jejich úhrad a proplácení, administrativní zátěž pacientů při přeshraničních konzultacích s odborníky, neslučitelnost způsobů používání technologií a sdílení údajů o pacientech, jakož i nedostatek jednotných dostupných informací nejenom omezují přístupnost z obou stran hranice, a tím brání plnému využívání zdravotnických zařízení, ale také znemožňují záchranným službám jejich přeshraniční zásahy;

11.  zdůrazňuje, že příhraniční regiony EU mohou sehrát úlohu ve vztahu k životnímu prostředí a jeho zachování, neboť znečištění životního prostředí a přírodní katastrofy jsou často přeshraničního rázu; v této souvislosti podporuje přeshraniční projekty týkající se ochrany životního prostředí v regionech u vnějších hranic EU, neboť tyto regiony často řeší složité problémy environmentálního charakteru způsobené různými environmentálními normami a odlišnou právní úpravou v sousedních zemích EU; vyzývá rovněž k lepší spolupráci a koordinaci v oblasti vnitřního vodohospodářství s cílem předcházet přírodním katastrofám, jako jsou povodně;

12.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně řešila problémy vyplývající z existence fyzických a geografických překážek mezi příhraničními regiony;

Prohlubování spolupráce a důvěry

13.  domnívá se, že vzájemná důvěra, politická vůle a flexibilní přístup zúčastněných stran na více úrovních, od místní úrovně po úroveň vnitrostátní, včetně občanské společnosti, jsou zásadní pro překonávání výše zmíněných přetrvávajících překážek; domnívá se, že hodnota politiky soudržnosti pro příhraniční regiony je založena na cíli podporovat vytváření pracovních míst a růst a že podnět k těmto tato opatřením musí vznikat na úrovni Unie, na úrovni členských států a na místní úrovni; vyzývá proto k lepší koordinaci a dialogu, k účinnější výměně informací a pokračování ve výměnách osvědčených postupů mezi orgány, zejména na místní a regionální úrovni; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby takovou spolupráci posílily a poskytly finanční prostředky pro struktury spolupráce s cílem zajistit odpovídající funkční a finanční autonomii příslušných místních a regionálních orgánů;

14.  zdůrazňuje význam vzdělávání a kultury a zejména příležitosti ke zvýšení úsilí o prosazování vícejazyčnosti a mezikulturního dialogu v příhraničních regionech; zdůrazňuje potenciál škol a místních hromadných sdělovacích prostředků, pokud jde o tyto snahy, a vybízí členské státy, regiony a obce podél vnitřních hranic, aby do svých učebních osnov zavedly výuku jazyků sousedních zemí již od předškolního věku; zdůrazňuje navíc význam podpory vícejazyčného přístupu na všech správních úrovních;

15.  naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily a podpořily vzájemné uznávání certifikátů, diplomů, odborné přípravy a profesních kvalifikací a jejich lepší chápání mezi sousedními regiony; z tohoto důvodu podporuje zahrnutí zvláštních dovedností do osnov s cílem zvýšit přeshraniční pracovní příležitosti, včetně ověřování a uznávání dovedností;

16.  podporuje různá opatření zaměřená na boj proti všem podobám diskriminace v příhraničních regionech a na odstraňování překážek, jimž čelí zranitelné osoby při hledání zaměstnání a začleňování se do společnosti; v tomto ohledu podporuje propagaci a rozvoj sociálních podniků v příhraničních regionech coby zdroj tvorby pracovních míst, zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou nezaměstnaní mladí lidé a lidé se zdravotním postižením;

17.  vítá akční plán eGovernment (elektronické veřejné správy) na období 2016–2020(16), jakožto nástroj k dosažení účinné a inkluzivní veřejné správy, a podtrhuje zejména význam tohoto plánu pro zjednodušování opatření v příhraničních oblastech; konstatuje, že na vnitrostátní, regionální a místní správní úrovni je nutná interoperabilita stávajících systémů elektronické veřejné správy; je však znepokojen nedůsledným prováděním tohoto plánu v některých členských státech; je také znepokojen často nedostatečnou interoperabilitou elektronických systémů orgánů a nízkou úrovní online služeb dostupných pro zahraniční podnikatele, které by jim umožnily začít podnikat v jiné zemi; vyzývá proto členské státy, aby přijaly opatření k usnadnění přístupu potenciálních uživatelů ze sousedních oblastí k jejich digitálním službám, včetně jazykových nástrojů, a vyzývá orgány v přeshraničních regionech, aby zřizovaly elektronické portály pro rozvoj přeshraničních podnikatelských iniciativ; naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zintenzívnily své úsilí v oblasti projektů elektronické veřejné správy, které pozitivně ovlivní život a práci občanů v příhraničních oblastech;

18.  konstatuje, že některé příhraniční regiony u vnitřních a vnějších hranic čelí vážným problémům s migrací, které často přesahují jejich kapacity, a vybízí k náležitému využívání programů Interreg, jakož i k výměně osvědčených postupů mezi místními a regionálními orgány v příhraničních oblastech v rámci integrace uprchlíků pod mezinárodní ochranou; zdůrazňuje, že je zapotřebí podpora a koordinace na evropské úrovni a zároveň je třeba, aby národní vlády podporovaly místní a regionální orgány při řešení této problematiky;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby představila své názory na řešení problémů, jimž čelí regiony u vnitřních hranic EU nacházející se na mořském pobřeží a regiony u vnějších hranic EU; vyzývá k další podpoře přeshraničních projektů realizovaných mezi regiony u vnějších hranic EU a příhraničními oblastmi sousedících zemí, zejména mezi regiony třetích zemí zapojených do procesu integrace do EU; v této souvislosti znovu opakuje, že rysy všech příhraničních regionů a výzvy, kterým musí čelit, jsou do jisté míry podobné, ale zároveň vyžadují rozdílný individuální přístup; zdůrazňuje potřebu věnovat zvláštní pozornost a odpovídající podporu nejvzdálenějším regionům u vnějších hranic EU;

20.  zdůrazňuje, že budoucí politika soudržnosti by měla náležitě zohledňovat evropské regiony, které jsou nejvíce vystaveny důsledkům odchodu Spojeného království z Evropské unie, zejména ty, které se následně ocitnou na vnějších (námořních nebo pozemních) hranicích EU, a měla by poskytovat těmto regionům EU podporu;

21.  vyzývá členské státy, aby zlepšily doplňkovost svých zdravotních služeb v příhraničních regionech a navázaly skutečnou spolupráci v oblasti přeshraničního poskytování záchranných služeb, jako jsou zdravotní péče, policejní kontroly, zásahy hasičských sborů, s cílem zajistit dodržování práv pacientů, jak to stanoví směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, jakož i dostupnost a kvalitu služeb; vyzývá členské státy, regiony a obce, aby uzavřely dvoustranné nebo mnohostranné rámcové dohody o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče, a v této souvislosti upozorňuje na tzv. oblasti ZOAST (organizované zóny přeshraniční zdravotní péče), v nichž mohou obyvatelé příhraničních oblastí využít zdravotní péče na obou stranách hranice v určených zdravotnických zařízeních bez jakýchkoliv administrativních nebo finančních překážek a které se staly modelem pro spolupráci v oblasti přeshraniční zdravotní péče v celé Evropě;

22.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti posílení spolupráce a překonání překážek regionálního rozvoje na vnějších hranicích se sousedními regiony, zejména s regiony zemí, které se připravují na přistoupení k EU;

23.  zdůrazňuje význam malých a přeshraničních projektů pro sbližování lidí a tím i vytváření nového potenciálu pro místní rozvoj;

24.  zdůrazňuje, že je důležité učit se od některých příhraničních regionů a rozvíjet potenciál jejich úspěchů;

25.  zdůrazňuje význam sportu jakožto nástroje usnadňujícího integraci komunit žijících v příhraničních regionech a vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby v programech územní spolupráce vyčlenily vhodné zdroje na financování místní sportovní infrastruktury;

Využívání nástrojů EU pro lepší soudržnost

26.  zdůrazňuje velmi důležitou a pozitivní úlohu programů Evropské územní spolupráce, zejména programů přeshraniční spolupráce, v hospodářském a sociálním rozvoji a soudržnosti příhraničních oblastí, a to i oblastí na mořském pobřeží a u vnějších hranic; vítá skutečnost, že v návrhu VFR na období 2021–2027 je Evropská územní spolupráce zachována jako významný cíl a že jí byla přidělena výraznější úloha v politice soudržnosti po roce 2020; vyzývá k značnému zvýšení rozpočtu, zejména u přeshraniční složky; vyzdvihuje zřetelnou evropskou přidanou hodnotu Evropské územní spolupráce a vyzývá Radu, aby v této souvislosti přijala návrh na přidělení prostředků; současně zdůrazňuje, že je nutné programy zjednodušit a zajistit větší soudržnost Evropské územní spolupráce s celkovými cíli EU a flexibilitu programů za účelem lepšího řešení místních a regionálních problémů, snížení administrativní zátěže příjemců a umožnění vyšších investic do udržitelných projektů týkajících se infrastruktury na základě programů přeshraniční spolupráce; vyzývá orgány v přeshraničních regionech, aby intenzivněji využívaly podporu poskytovanou prostřednictvím těchto programů;

27.  vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu pravidelně předkládala zprávu se seznamem překážek, které byly v oblasti přeshraniční spolupráce odstraněny; vybízí Komisi, aby více využívala stávajících inovativních nástrojů, které přispívají k probíhající modernizaci a prohloubení přeshraniční spolupráce, jako jsou např. kontaktní místo pro hranice, posílená síť SOLVIT a jednotná digitální brána, jejichž cílem je koordinovat odborné znalosti a poradenství týkající se přeshraničních aspektů, a aby dále vyvíjela nové nástroje; vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve zdigitalizovaly veřejnou správu s cílem zajistit občanům a podnikům v příhraničních regionech plně digitální veřejné služby;

28.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise ve spolupráci s členskými státy, regiony a obcemi shromažďovala informace o přeshraničním styku za účelem zajištění lepšího a informovanějšího rozhodování a aby podporovala a financovala pilotní projekty, programy, studie, analýzy a územní výzkum;

29.  vyzývá k lepšímu využití potenciálu makroregionálních strategií EU při řešení problémů spjatých s příhraničními regiony;

30.  domnívá se, že politika soudržnosti by měla být více zaměřena na investice do lidských zdrojů, neboť ekonomiky příhraničních regionů mohou být posíleny prostřednictvím účinné kombinace investic do inovací, lidského kapitálu, řádné správy věcí veřejných a institucionálních kapacit;

31.  vyjadřuje politování nad tím, že potenciál evropského seskupení pro územní spolupráci není plně využíván, což by mohlo být zčásti způsobeno výhradami regionálních a místních orgánů a zčásti jejich obavou z převodu pravomocí a přetrvávajícím nedostatkem povědomí o pravomocích, které jim přísluší; žádá, aby byly rychle identifikovány a řešeny veškeré další možné příčiny této situace; vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k překonání překážek bránících účinnému uplatňování tohoto nástroje; připomíná, že primární úlohou Komise v programech Evropské územní spolupráce by mělo být usnadňování spolupráce mezi členskými státy;

32.  naléhavě vyzývá ke zvážení zkušeností mnoha existujících euroregionů, které fungují napříč vnitřními a vnějšími hranicemi EU, s cílem podpořit příležitosti k hospodářskému a sociálnímu rozvoji a kvalitu života občanů žijících v příhraničních regionech; vyzývá ke zhodnocení činnosti euroregionů v oblasti regionální spolupráce a jejich vztahu k iniciativám a činnosti příhraničních regionů EU s cílem koordinovat a optimalizovat výsledky jejich práce v této oblasti;

33.  zdůrazňuje, že posuzování územního dopadu přispívá k lepšímu porozumění územnímu dopadu jednotlivých politik; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost přidělit posouzení územního dopadu výraznější úlohu, jakmile budou navrhovány legislativní iniciativy EU;

34.  je pevně přesvědčen o tom, že evropská přeshraniční úmluva, která by v případě územně vymezené přeshraniční infrastruktury nebo služby (např. nemocnic nebo tramvajových line) umožnila uplatňování vnitrostátního normativního rámce nebo norem pouze jedné ze dvou nebo několika dotčených zemí, by dále omezila výskyt přeshraničních překážek; v této souvislosti vítá nedávno zveřejněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu pro řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu (COM (2018) 0373);

35.  očekává nadcházející návrh nařízení Komise o správním nástroji přeshraniční spolupráce, aby mohl posoudit jeho užitečnost pro dotčené regiony;

°

°  °

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

(1)

Úř. Věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(3)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

(4)

Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0067.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0105.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0254.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0245.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0222.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0053.

(11)

Úř. věst. C 207, 30.6.2017, s. 19.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0320.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0321.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0211.

(15)

Výroční zpráva o evropských malých a středních podnicích 2016/2017, s. 6.

(16)

Sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 s názvem „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020: urychlování digitální transformace veřejné správy“ (COM(2016)0179).


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Vnitřní příhraniční regiony Evropské unie představují 40 % jejího území a jsou domovem pro 150 milionů Evropanů. Zároveň generují jednu čtvrtinu HDP Evropy. Navzdory těmto skutečnostem čelí tyto oblasti přetrvávajícím překážkám, které brání jejich růstu a rozvoji a v důsledku toho dosahují horších hospodářských výsledků než regiony, které se nachází hlouběji ve vnitrozemí členských států.

Aby pro tuto situaci nalezla vysvětlení a mohla navrhnout řešení, podnikla Evropská komise v letech 2015-2017 přeshraniční přezkum, který sestával ze studie právních a administrativních překážek, rozsáhlých online veřejných konzultací a řady seminářů se zúčastněnými stranami. Výsledkem tohoto přezkumu je sdělení o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, které poukazuje na deset nejčastějších překážek bránících rozvoji příhraničních regionů a navrhuje řešení těchto problémů.

Zpravodaj tento dokument předložený Komisí vítá, považuje jej za hodnotnou a důkladnou analýzu stávajících překážek a oceňuje navrhovaná řešení. Je pevně přesvědčen, že nejmocnějším nástrojem k překonání překážek pro rozvoj příhraničních regionů je vzájemná důvěra a politická vůle všech odpovědných orgánů. Místní a regionální orgány by proto měly získat více důvěry ze strany Komise a národních vlád. Jejich účinná spolupráce v příhraničních regionech vyžaduje větší flexibilitu a zavádění zvláštních opatření, neboť právní systémy dotčených členských států často nejsou v souladu. To platí, i pokud jde o právní předpisy EU, neboť provádění směrnic se může v různých členských státech lišit. Proto se domnívá, že posuzování územního dopadu by mělo být povinné pro všechny nové právní předpisy EU.

Zpravodaj zdůrazňuje, že neodkladné problémy, jako např. přístup k veřejným službám, právní nejistota pro přeshraniční pracovníky a zaměstnance nebo nedostatečná dopravní síť, vyžadují zavedení cílenějších a důkladnějších opatření primárně na úrovni členských států, ale také na úrovni EU. Pracovníci potřebují, aby byla uznávána jejich kvalifikace, a musí být dobře informováni o svém sociálním zabezpečení. Musí se odstranit překážky pro přeshraniční podnikání, neboť v současné době mají podniky, které působí přes hranice, náklady přibližně o 60 % vyšší než podniky působící na domácím trhu. Spolupráce mezi regiony u vnitřních hranic, jakož i jejich rozvoj a soudržnost, by se mohly dále zlepšit, pokud by se zjednodušily složité administrativní postupy, kterým musí příhraniční občané a podniky čelit v každodenním životě. Je proto zásadní více usilovat o další zjednodušení.

Zpravodaj velmi oceňuje pozitivní dopad programů Evropské územní spolupráce na odstraňování překážek na hranicích, stále však spatřuje značný prostor pro zlepšení. Důrazně proto podporuje zachování Evropské územní spolupráce a navýšení jejího rozpočtu v dalším programovém období. Zároveň poukazuje na to, že financování a investice jsou pro zlepšení situace důležité, ale ne dostatečné, a proto se domnívá, že je třeba posílit nástroje, jako je např. evropské seskupení pro územní spolupráci. Kromě toho třeba zvážit vytvoření nových nástrojů, jako např. nový správní nástroj přeshraniční spolupráce.

Zpravodaj vítá vytvoření kontaktního místa pro hranice v rámci Komise, které bude vnitrostátním a regionálním orgánům nabízet poradenství ohledně odstraňování právních a administrativních překážek v příhraničí. Zdůrazňuje významnou úlohu Komise při snižování přeshraničních překážek tím, že navrhuje právní předpisy nebo mechanismy financování či podporuje členské státy, aby vytvářily lepší opatření a prohlubovaly svou spolupráci s cílem odstranit překážky v příhraničních regionech.

Zpravodaj konstatuje, že sdělení Komise se zmiňuje pouze o regionech u vnitřních hranic EU. Zpravodaj podporuje postoj Komise zaměřit se pouze na tyto regiony, protože čelí společným výzvám. Považuje však za nezbytné vypracovat podobný přezkum pro regiony u vnějších hranic EU a regiony u mořského pobřeží s cílem nalézt účinná řešení problémů a překážek, kterým čelí právě tyto regiony.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (25.6.2018)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o podpoře růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU

(2018/2054(INI))

Navrhovatel stanoviska: Theodoros Zagorakis

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává výzvy, jimž čelí příhraniční regiony, a zdůrazňuje, že socio-ekonomické rozdíly mezi různými příhraničními regiony, včetně rozdílů kulturních a jazykových, mohou brzdit integraci a omezovat interakci a příležitosti pro lidi i podniky na obou stranách hranice;

2.  zdůrazňuje, že EU pozitivně přispívá k rozvoji příhraničních regionů a že budoucí programy financování by měly co nejúčinněji a nejúčelněji pokračovat a zaměřit se přitom na oblasti se zvláště vysokou evropskou přidanou hodnotou, aby bylo zaručeno, že řešení obtíží spojených s hranicemi je nejdůležitější částí programů přeshraniční spolupráce;

3.  tvrdí, že politika soudržnosti by měla nadále podporovat zranitelné a marginalizované osoby, řešit narůstající nerovnost a budovat solidaritu prostřednictvím investic do vzdělávání, odborné přípravy a kultury tím, že bude věnovat zvláštní pozornost programům přeshraniční spolupráce zaměřeným na existující kulturní, územní a administrativní překážky a budoucí výzvy v těchto regionech;

4.  zdůrazňuje, že hranice EU zahrnují jak pozemní, tak námořní hranice, které je třeba zohlednit; vyzývá proto Komisi, aby se zabývala výzvami, jimž čelí regiony u námořních hranic, a umožnila tak komplexní analýzu překážek, jimž čelí všechny příhraniční regiony, stejně jako analýzu případné spolupráce a růstu všech těchto regionů;

5.  zdůrazňuje význam programů přeshraniční spolupráce, včetně makroregionální a meziregionální spolupráce ve financování vzdělávacích, kulturních, kreativních, sportovních, uměleckých a dalších aktivit, jejichž evropská přidaná hodnota sbližuje občany, vytváří přeshraniční synergie, posiluje vzájemnou důvěru a porozumění a pomáhá řešit různé formy předsudků a stereotypů v příhraničních regionech; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál kulturních a tvůrčích odvětví v souladu se strategií inteligentní specializace a velký počet projektů INTERREG věnovaných kultuře a dědictví dokazujících, že mezi pohraničními regiony existuje silná touha věnovat se společnému tradičnímu kulturnímu bohatství, jakož i rozvoji moderních tvůrčích projektů, tvůrčích odvětví a projektů v oblasti dědictví; znovu proto opakuje svůj názor, že finanční podpora EU je pro tyto iniciativy rozhodující, a proto by měla být v příštím víceletém finančním rámci dále navýšena, zejména prostřednictvím podpory z prostředků evropských strukturálních a investičních fondů; vyzývá Komisi, aby určila a posilovala synergie mezi místními prioritami, stávajícími strategiemi a cíli EU a aby rozvinula plný potenciál pohraničních regionů;

6.  poukazuje na složitost stávajícího rámce programů přeshraniční spolupráce a rovněž strukturální problémy a administrativní zátěž, s nimiž se potenciální příjemci v průběhu přípravy těchto projektů setkávají; v tomto ohledu vítá zjednodušení opatření navržené na období po roce 2020 a považuje je za důležitý krok ke zjednodušení a zlepšení provádění a dostupnosti programů přeshraniční spolupráce;

7.  připomíná význam kultury a kulturního dědictví ve vztahu k ekonomické prosperitě měst a regionů, a proto vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k účinné ochraně a podpoře hmotného i nehmotného kulturního dědictví a aby v této souvislosti využívaly všechny dostupné nástroje politiky soudržnosti;

8.  požaduje novou informační strategii pro přeshraniční a regionální spoluprací s cílem přiblížit se obyvatelům pohraničních regionů, zvýšit jejich povědomí o možnostech, které přinášejí přeshraniční programy EU, a přispět tak ke změně postojů směrem k větší regionální a přeshraniční otevřenosti;

9.  zdůrazňuje význam sportu pro hospodářský a sociální rozvoj přeshraničních regionů, jak o tom svědčí řada projektů územní spolupráce, které využily sport jako nástroj sociální a kulturní integrace;

10.  vyzývá mladé lidi, aby jednali, účastnili se a zapojovali se do veškerých aspektů rozvoje regionální a přeshraniční společnosti; podporuje přeshraniční myšlenky a aktivity v oblasti mládeže, jako je vytváření platforem pro výměnu nápadů a osvědčených postupů, zvyšování informovanosti a výměna informací o přeshraniční spolupráci a šíření informací prostřednictvím sociálních a jiných médií s cílem zlepšit účast a možnosti mladých lidí v přeshraničních projektech;

11.  podtrhuje nedostatek informací o příležitostech financovaných EU k programům přeshraniční spolupráce v příhraničních regionech EU; vyzývá členské státy, aby zlepšily šíření informací o přeshraniční problematice, např. zřizováním jednotných kontaktních míst;

12.  zdůrazňuje potřebu zásadnějšího finančního závazku na podporu přeshraniční sportovní činnosti, zejména budování drobné sportovní infrastruktury na základní úrovni;

13.  vyzývá Komisi, aby považovala kulturu a vzdělávání za horizontální prioritu budoucí generace programů v rámci politiky soudržnosti;

14.  rozhodně podporuje roli přeshraničních projektů a programů zaměřených na zlepšení vzdělávání mladých lidí, jejich zaměstnatelnosti, začlenění a účasti ve společnosti tím, že řeší sociální problémy, jimž mladí lidé v příhraničních regionech čelí, například nezaměstnanost a radikalizaci; požaduje systematičtější spolupráci v příhraničních regionech s cílem zlepšit příležitosti mladých lidí v oblasti zaměstnání, vzdělávání, odborné přípravy, kultury, sportu a jiných oblastech sociální politiky;

15.  zdůrazňuje skutečnost, že jazykové bariéry stále představují významnou překážku pro přeshraniční spolupráci, zejména v příhraničních oblastech bez dlouhodobé tradice spolupráce; konstatuje, že jazyk je důležitým faktorem posilujícím důvěru, který pomáhá zmírňovat sociokulturní obtíže; domnívá se, že cílenější využívání ESI fondů a navýšení finančních prostředků pro jazykové technologie může zlepšit komunikaci a tím systematičtěji podporovat mnohojazyčnost a evropskou jazykovou rozmanitost v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v pohraničních oblastech již od dětství a také pořádáním sportovních a kulturních akcí;

16.  je přesvědčen, že přeshraniční spolupráce mezi institucemi pro vzdělávání a odbornou přípravu by měla být posílena o podporu přeshraničních školních návštěv a mimoškolních činností pro děti od velmi mladého věku s cílem poskytovat dětem jedinečnou příležitost přesahující možnosti třídy, aby měly přímý kontakt a zkušenost z první ruky s rozmanitostí kultury, jazyků a historie svých sousedů;

17.  konstatuje, že některé příhraniční oblasti mají společný jazyk, který není úředním jazykem EU; je přesvědčen, že zvýšená míra financování výuky a propagace méně používaných přeshraničních jazyků by posílila spolupráci, zvýšila by přeshraniční mobilitu a obohatila by kulturní rozmanitost a dědictví těchto oblastí;

18.  opakuje, že je důležité shromáždit klíčové subjekty z oblastí výzkumu, obchodu, vyššího vzdělávání, orgánů veřejné správy a občanské společnosti; vyzývá členské státy, aby usnadnily přeshraniční partnerství mezi vzdělávacími institucemi a institucemi odborné přípravy a mezi nimi a podniky v příhraničních regionech za účelem podpory mobility studentů, vyučujících, školitelů a administrativních pracovníků, jakož i doktorandů a výzkumných pracovníků, včetně odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje, že využití vícejazyčnosti v rámci takových přeshraničních partnerství může absolventům napomoci v přípravě ke vstupu na trh práce na obou stranách hranice; je toho názoru, že význam je třeba přikládat také regionálním menšinovým jazykům, které se ocitají v ohrožení, nejsou-li zavedeny účinné jazykové politiky; domnívá se, že financování na evropské úrovni by mělo směřovat k zachování a podpoře regionálních menšinových jazyků;

19.  vyzývá Komisi, aby podporovala přeshraniční iniciativy a různé druhy výměn a mezikulturní a vzdělávací aktivity zaměřené na zlepšení informovanosti občanů o právních a správních požadavcích v příhraničních regionech a na zlepšení spolupráce mezi orgány místní správy a kulturními a vzdělávacími institucemi;

20.  naléhavě vyzývá členské státy, aby usnadnily a podpořily vzájemné uznávání certifikátů, diplomů, odborné přípravy a profesních kvalifikací a jejich lepší pochopení mezi sousedními regiony; z tohoto důvodu podporuje zahrnutí zvláštních dovedností do osnov s cílem zvýšit přeshraniční pracovní příležitosti, včetně uznávání dovedností a kvalifikací;

21.  podporuje sdružování společných veřejných služeb a společné úsilí v sousedících příhraničních regionech s cílem vypracovat řadu cílených zásahů na podporu dospělých s nízkým vzděláním a kvalifikací v příhraničních regionech a s cílem pomoci jim zvýšit gramotnost, matematickou gramotnost a digitální dovednosti, tak aby získali širší škálu kompetencí a vyšší kvalifikaci;

22.  podporuje přeshraniční spolupráci a programy pro duální odbornou přípravu mezi různými příhraničními regiony; je toho názoru, že lepší přeshraniční spolupráce a investice do dovedností v příhraničních regionech pomůžou vyplnit stávající mezeru v dovednostech, snížit chudobu, nezaměstnanost a sociální vyloučení a řešit nedostatek dovedností a odliv mozků v těchto okrajových oblastech;

23.  je přesvědčen, že multikulturalismus je pro příhraniční regiony obzvláště důležitý; rozhodně podporuje přeshraniční kulturní spolupráci v rámci příhraničních regionů a mezi nimi navzájem prostřednictvím posílení spolupráce mezi tvůrčími lidmi a kulturními aktéry, jako jsou umělci a představitelé kulturních orgánů, správních organizací a sítí v konkrétních přeshraničních a transevropských projektech;

24.  opětovně zdůrazňuje, že mobilita umělců a kulturních profesionálů se stala neocenitelnou při prosazování evropského kulturního a sociálního pokroku a v rozvoji regionálního, národního i evropského kulturního dědictví; je toho názoru, že pevná přeshraniční spolupráce v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví zaměřená zejména na mikropodniky a malé a střední podniky (a to i na seskupení podniků), nevládní organizace a malá sdružení může přispět k vytváření socioekonomické hodnoty, udržitelných pracovních míst a růstu, zejména pro mladé lidi, jakož i podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti a inovací; domnívá se rovněž, že tato spolupráce pomůže vybudovat mosty mezi občany, zvýšit vzájemné porozumění, řešit společné výzvy, posílit kulturní diplomacii a vytvořit evropskou identitu prostřednictvím společných iniciativ zaměřených na projekty související s hmotným a nehmotným kulturním dědictvím a na projekty v oblasti dědictví například prostřednictvím společných zařízení pro péči o děti, přístupného vícejazyčného vzdělávání nebo partnerství mezi vzdělávacími institucemi; zdůrazňuje význam kulturních a kreativních odvětví při podpoře a uchovávání kulturní rozmanitosti, posilování sociální soudržnosti, plnění klíčové úlohy v rámci reindustrializace Evropy a aktivaci přenosu inovací v mnoha dalších odvětvích;

25.  je přesvědčen, že rozvíjení přeshraniční kulturní spolupráce je zásadním příspěvkem k udržitelnému rozvoji přeshraničních oblastí, který má vliv na ekonomiku, sociální soudržnost a životní prostředí; vyzývá Komisi společně s členskými státy, aby vypracovaly společný strategický přístup k rozvoji a podpoře kulturních a kreativních odvětví spojující kulturní a kreativní odvětví se společností a hospodářstvím s cílem podporovat inteligentní a udržitelný růst v příhraničních regionech EU;

26.  zdůrazňuje příliš velké překážky pro kulturní a kreativní odvětví při přístupu k financování zapříčiněné jejich povahou a velikostí (kulturní a kreativní odvětví tvoří převážně mikropodniky a malé a střední podniky), stejně jako obtíže vznikající v důsledku často slabší ekonomické výkonnosti některých příhraničních regionů; opětovně zdůrazňuje, že je naprosto zásadní rozvíjet kulturní, kreativní a podnikatelské dovednosti, aby bylo možné tyto strukturální nedostatky překonat;

27.  zdůrazňuje, že regiony mají prokázané kapacity při rozvíjení přeshraniční spolupráce v kulturních a kreativních odvětvích, a konstatuje příznivé účinky inteligentní specializace; vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly a posílily politiky v těchto oblastech a účinně využívaly dostupné financování v rámci programů EU a evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy);

28.  je přesvědčen, že politika soudržnosti může pozitivním způsobem přispět k vytváření nových myšlenek a možností spolupráce mezi muzei, orchestry, přeshraničními rozhlasovými a televizními projekty v příhraničních regionech tím, že bude řešit právní a finanční obtíže, s nimiž se umělci ve svých společných přeshraničních projektech potýkají;

29.  rozhodně podporuje přeshraniční kulturní projekty a spolupráci mezi evropskými hlavními městy kultury a příhraničními regiony po celé Evropě s cílem vytvořit řetěz „tavicích bodů“ a vytvořit nový rozměr evropských kulturních sítí, v nichž se rozvíjejí nové postupy kulturní rozmanitosti a zapojují se do provádění konkrétních evropských projektů;

30.  s politováním konstatuje, že kulturní a volnočasové aktivity často nedokážou přilákat lidi z různých příhraničních regionů v sousedících zemích, přestože lidé žijící v těchto oblastech mají podobné zájmy a žijí ve vzájemné blízkosti; podporuje regionální portály EU vytvořené v několika příhraničních regionech s cílem poskytnout lidem přístup k informacím o kulturních a volnočasových aktivitách a vybízí k podpoře podobných portálů ve všech příhraničních regionech;

31.  je pevně přesvědčen, že příhraniční regiony mohou díky existenci dlouholetých přeshraničních vazeb mezi kulturními institucemi, kulturními a kreativními odvětvími a zúčastněnými stranami vytvořit příznivé podmínky pro uměleckou a kulturní mobilitu, a být proto zásadní pro tematickou turistiku a napomoci propagovat Evropu jako konkurenceschopnou a udržitelnou destinaci, zvýšit atraktivitu Evropy na mezinárodní úrovni a také aktivně oživit proces evropské integrace prostřednictvím podpory kontaktů mezi evropskými občany a podněcováním pocitu sounáležitosti; vyzývá Komisi, aby začlenila kulturní rozměr do iniciativ v oblasti přeshraničního rozvoje, a to jak v souvislosti s historickým dědictvím, tak se současnou kreativitou; vyzývá proto členské státy, aby investovaly větší úsilí a prostředky do vypracování udržitelné a dlouhodobé politiky kulturního turismu;

32.  připomíná, že přeshraniční vzdělávání a kulturní výměny podporují mezikulturní dialog, vzájemné porozumění, řešení konfliktů a budování míru, zejména v pohraničních oblastech po skončení konfliktu v této souvislosti zdůrazňuje rizika, která představuje brexit pro výměnné pobyty a mobilitu studentů, účastníků vzdělávání, umělců a kulturních činitelů mezi pohraničními regiony Severního Irska a Irské republiky;

33.  podporuje různá opatření zaměřená na boj proti všem podobám diskriminace v příhraničních regionech a na odstraňování překážek, jimž čelí zranitelné osoby při hledání zaměstnání a začleňování se do společnosti; v tomto ohledu podporuje propagaci a rozvoj sociálních podniků v příhraničních regionech coby zdroj tvorby pracovních míst, zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou nezaměstnaní mladí lidé a lidé se zdravotním postižením;

34.  je pevně přesvědčen, že média a komunikace mají potenciál posílit hraniční regiony EU prostřednictvím kreativního odvětví a že digitální platformy mají schopnost podporovat začlenění a chránit kulturní rozmanitost těchto pohraničních regionů; domnívá se rovněž, že kino a televize a také tvůrčí dokumentární tvorba i jiné formy digitálního obsahu jsou platformy, které lze využívat na podporu dědictví a jedinečných rysů příhraničních regionů EU;

35.  důrazně vybízí členské státy a regionální orgány, aby zlepšily šíření informací o přeshraničních kulturních a vzdělávacích aktivitách a problematice a aby posílily výměnu osvědčených postupů v těchto oblastech tím, že vytvoří k tomu určené portály a internetové stránky;

36.  zdůrazňuje nutnost řešit specifické problémy související s uměleckou a kulturní mobilitou v oblastech, jako je sociální zabezpečení, zdanění (vyloučení dvojího zdanění umělců a odborníků v kultuře) a poskytování informací o možnostech mobility (granty v oblasti mobility, stáže atd.);

37.  zdůrazňuje, že stále důležitějším odvětvím evropského hospodářství je sportovní turistika; vyzývá proto k vyčlenění finančních zdrojů na výstavbu sportovní infrastruktury s cílem podporovat cestovní ruch prostřednictvím sportu;

38.  konstatuje, že přeshraniční spolupráce, která je důležitým politickým cílem EU, pomohla zmírnit nepříznivé dopady vnitřních hranic a může vést ke zlepšení přeshraničních úspěchů v oblasti vzdělávání a kultury;

39.  podporuje opatření v oblasti učňovské přípravy a platformy více zúčastněných stran v příhraničních regionech, jejichž cílem je zlepšení kvality, poskytování a obrazu učňovské přípravy a podpora přeshraniční mobility mezi mladými učni; je přesvědčen, že spojení důležitých subjektů s cílem vytvářet přeshraniční příležitosti pro učňovskou přípravu, školení a stáže zlepší hospodářskou soutěž, vzdělávání, dovednosti i trhy práce v těchto regionech a především podpoří vytváření příležitostí ke stážím v regionálních a místních institucích zapojených do přeshraniční a mezinárodní spolupráce;

40.  bere na vědomí vážné problémy s migrací, kterým čelí některé příhraniční regiony; v této souvislosti podporuje účinné využívání finančních prostředků, které jsou k dispozici pro přeshraniční programy EU, a výměnu osvědčených postupů mezi místními a regionálními orgány v příhraničních oblastech v rámci začleňování uprchlíků pod mezinárodní ochranou; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby národní vlády podporovaly místní a regionální orgány při řešení této problematiky;

41.  vyzývá členské státy a regionální orgány, aby spolupracovaly na určení a odstranění veškerých právních a správních překážek, které brzdí přeshraniční aktivity v oblasti vzdělávání nebo kultury, mimo jiné pomocí harmonizace příslušných regulačních rámců.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marlene Mizzi, Liliana Rodrigues, Algirdas Saudargas, Remo Sernagiotto, Francis Zammit Dimech

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDÁNÉM O STANOVISKO

24

+

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

ECR

Angel Dzhambazki, Rupert Matthews, Remo Sernagiotto

GUE/NGL

Curzio Maltese

PPE

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Algirdas Saudargas, Michaela Šojdrová, Bogdan Brunon Wenta, Francis Zammit Dimech, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Silvia Costa, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Marlene Mizzi, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Liliana Rodrigues, Julie Ward

VERTS/ALE

Jill Evans

0

-

 

 

1

0

ENF

Dominique Bilde

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Aleksander Gabelic, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Louis-Joseph Manscour, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ivana Maletić, Dimitrios Papadimoulis


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

32

+

ALDE

Iskra Mihaylova, Matthijs van Miltenburg

ECR

Sławomir Kłosowski, Mirosław Piotrowski, Ruža Tomašić

EFDD

Rosa D'Amato

GUE/NGL

Younous Omarjee, Dimitrios Papadimoulis

PPE

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Krzysztof Hetman, Marc Joulaud, Ivana Maletić, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Lambert van Nistelrooij

S&D

Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Aleksander Gabelic,Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour,Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Derek Vaughan, Kerstin Westphal

VERTS/ALE

Terry Reintke, Monika Vana

1

-

ENF

Steeve Briois

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění