Postup : 2017/2128(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0268/2018

Předložené texty :

A8-0268/2018

Rozpravy :

PV 13/09/2018 - 4
CRE 13/09/2018 - 4

Hlasování :

PV 13/09/2018 - 10.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0356

ZPRÁVA     
PDF 904kWORD 78k
23.7.2018
PE 618.104v02-00 A8-0268/2018

o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009

(2017/2128(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodaj: Pavel Poc

POZM. NÁVRHY
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ FAKT A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ FAKT A ZJIŠTĚNÍ

Obecné souvislosti a přehled zdrojů důkazů

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) v květnu 2017 si vyžádal, aby byla vypracována zpráva o provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (dále jen „nařízení“). Tato zpráva je součástí programu výboru ENVI pro kontrolu provádění.

Oddělení pro následné posuzování, které je součástí ředitelství pro posuzování dopadů a celoevropského přínosu (v rámci generálního ředitelství pro parlamentní výzkumné služby Evropského parlamentu, GŘ EPRS), zajistilo odborné znalosti v oblasti provádění nařízení. Aby byly získány požadované vědecké důkazy, byla zadána studie zaměřená na hodnocení provádění nařízení. Výsledky byly shrnuty v posouzení provádění v Evropě a oficiálně zveřejněny v dubnu 2018(1).

Studie byla založena na čtyřech vzájemně provázaných oblastech výzkumu:

–  „hodnocení provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a jeho dopadů. Mapování způsobů využívání odchylek poskytnutých na základě článku 53 nařízení ze strany členských států“;

–  „hodnocení kritérií a kapacity pro spolehlivou a harmonizovanou „identifikaci nebezpečí“ účinných látek“;

–  „posouzení kapacity členských států pro spolehlivé „povolování přípravků na ochranu rostlin“ a jeho jednotnost“;

–  mapování postupů vědeckého hodnocení (posouzení rizik) účinných látek používaných v přípravcích na ochranu rostlin“

Nikdy předtím nebyla provedena komplexní studie o dopadu nařízení. V rámci rozšířeného posouzení dopadů, které je hlavním zdrojem informací pro tuto zprávu o provádění, byly shromážděny nové údaje a zjištění.

Je třeba připomenout, že Komise v listopadu 2016 zveřejnila plán hodnocení programu REFIT(2), pokud jde o právní předpisy EU o přípravcích na ochranu rostlin a reziduí pesticidů, přičemž výsledky jsou očekávány na začátku roku 2019.

Hlavním účelem obou hodnocení je posoudit provádění nařízení (ES) č. 1107/2009. Ačkoli hodnocení ze strany Komise má větší rozsah(3), je standardní soubor kritérií pro hodnocení nicméně totožný.

Evropský veřejný ochránce práv navíc v únoru 2016 dospěl k závěru ve věci 12/2013/MDC týkající se postupů Evropské komise v oblasti povolování přípravků na ochranu rostlin a jejich uvádění na trh. Komise má jakožto subjekt pověřený řízením rizik povinnost zajistit, aby účinné látky, které schvaluje, nebyly škodlivé pro lidské zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí. Veřejný ochránce práv zjistil, že Komise mohla být ve svých postupech příliš shovívavá a nemusela dostatečně zohledňovat zásadu předběžné opatrnosti.

Jsou k dispozici také příslušné rozsudky Evropského soudního dvora a další příslušná rozhodnutí o předběžné otázce, k nimž zpravodaj přihlédl.

Nedávný spor ohledně obnovení schválení účinné látky glyfosátu poukázal na to, že důvěra v povolování přípravků na ochranu rostlin v EU byly vážně poškozena. Komise v říjnu 2017 prohlásila evropskou občanskou iniciativu „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“(4) za přípustnou. Více než 1 milion občanů vyzval Komisi, aby „členským státům navrhla zakázat glyfosát, změnila postup schvalování pesticidů a stanovila povinné cíle pro snižování využívání pesticidů platné v celé EU“.

V této souvislosti Evropský parlament v únoru 2018 rozhodl o zřízení Zvláštního výboru pro postup Unie pro povolování pesticidů, jenž bude mimo jiné analyzovat a posuzovat postup pro povolování pesticidů v Unii, včetně používané metodiky a její vědecké kvality, nezávislost postupu na průmyslových subjektech a transparentnost rozhodování a jeho výsledky.

V dubnu 2018 v návaznosti na svou odpověď na evropskou občanskou iniciativu(5) navíc Evropská komise oficiálně navrhla cílenou revizi obecného potravinového práva a zveřejnila návrh nařízení o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci(6), kterým se mimo jiné mění nařízení, jejichž prováděním se tento dokument zabývá.

Ukazuje se tak, že hodnocení složitého regulačního systému, který má harmonizovat a sledovat uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh na vnitřním trhu EU, patří mezi politické priority.

Všechny výše uvedené skutečnosti byly vstupem pro tuto zprávu. Zpravodaj také zohlednil další relevantní studie a zprávy vypracované vnitrostátními orgány a zainteresovanými stranami.

Nařízení v širším kontextu politiky EU v oblasti pesticidů

Evropská komise v roce 2006 přijala tematickou strategii pro udržitelné používání pesticidů ve všech členských státech. V roce 2006 v rámci návazných opatření zveřejnila návrh nařízení, kterým se zrušuje směrnice 91/414/EHS. Závěrečné znění předpisu (nařízení (ES) č. 1107/2009, jež je hlavním předmětem tohoto dokumentu) bylo zveřejněno v Úředním věstníku v roce 2009.

Nařízením se stanoví pravidla pro povolování přípravků na ochranu rostlin v obchodní podobě a pro jejich uvádění na trh, používání a kontrolu v EU. Stanoví se pravidla pro schvalování účinných látek, safenerů a synergentů, které jsou obsaženy v přípravcích na ochranu rostlin nebo z nichž jsou tyto přípravky složeny, a pravidla týkající se adjuvantů a formulačních přísad.

Novým, důležitým aspektem zavedeným nařízením byl počet přísných kritérií(7) pro ukončení schvalování účinných látek na úrovni EU. Kritéria byla zavedena s úmyslem zakázat na trhu nejtoxičtější látky. Zavedení těchto kritérií znamená, že proces schvalování se řídí přístupem založeným na posouzení rizik, což nebyl případ podle směrnice Rady 91/414/ES.

Přístup založený na posouzení rizik upevnila další zásada uplatňovaná v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí: zásada předběžné opatrnosti. Členským státům se především nesmí bránit v uplatňování zásady předběžné opatrnosti, není-li vědecky potvrzeno, že přípravky na ochranu rostlin nepředstavují rizika pro zdraví lidí nebo zvířat ani pro životní prostředí.

Regulativní postupy pro schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin

Přípravky na ochranu rostlin podléhají v Evropské unii procesu dvojího schvalování: účinné látky jsou schvalovány na úrovni EU, přípravky na ochranu rostlin v obchodní podobě jsou následně povolovány na úrovni členských států.

Základem nařízení jsou tři hlavní nástroje:

a)  schvalování účinných látek vnitrostátními příslušnými orgány, úřadem EFSA a Komisí společně s odborníky z členských států (v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (výbor PAFF))

b)  povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující schválené účinné látky

c)  vymáhání regulačních rozhodnutí přijatých v rámci schvalování a povolování.

Postup schvalování má několik fází:

1.  Žádost o schválení se předkládá zemi EU označované jako zpravodajský členský stát.

2.  Zpravodajský členský stát ověří, zda je žádost přípustná.

3.  Zpravodajský členský stát vypracuje návrh zprávy o posouzení.

4.  Úřad EFSA vydá své závěry.

5.  Výbor PAFF hlasuje o schválení či neschválení.

6.  Přijetí v Komisi.

7.  Vyhlášení nařízení v Úředním věstníku EU.

Přípravek na ochranu rostlin obsahuje zpravidla více než jednu složku. Účinná složka proti škodlivým organismům / chorobám rostlin se nazývá „účinnou látkou“. Přípravky na ochranu rostlin obsahují nejméně jednu schválenou účinnou látku, jejichž součástí mohou být mikroorganismy, feromony a botanické výtažky.

Kontrolu nad uváděním těchto přípravků na trh a jejich používáním provádějí členské státy. 

Hlavní problematické body

Posouzení provádění v Evropě, kterou zveřejnilo GŘ EPRS, zjistilo řadu různých problémů spojených s prováděním nařízení. Zpravodaj se v návrhu zprávy zaměřil především na aspekty, které mají negativní dopady na naplňování cílů v oblasti zdraví a životního prostředí.

Patří mezi ně zejména nárůst odchylek přiznávaných podle článku 53, aniž by byla předložena dostatečná odůvodnění, nebo skutečnost, že řada zásadních aspektů není v dostatečné míře řešena (například neúmyslné účinky směsí a kombinací, environmentální dopad na biologickou rozmanitost, rozklad pesticidů při nízké koncentraci, neurotoxické nebo imunotoxické účinky z hlediska vývoje).

Ačkoli nařízení vedlo k jasnému pokroku v podobě lepší ochrany veřejného zdraví a životního prostředí tím, že zavedlo kritéria pro ukončení nebezpečí, nedostatečná harmonizace (např. ekotoxikologie) brání hodnocení látek, a tudíž účinnému provádění v příslušných vědeckých oblastech.

V rámci hodnocení byla zjištěna řada problémů, pokud jde o transparentnost. Obzvláště problematická je skutečnost, že nejsou k dispozici ekonomicky proveditelné a dostupné alternativy a že správná zemědělská praxe v kontextu integrované ochrany rostlin a většího používání a dostupnosti látek představujících nízké riziko není dostatečně podporována. Rovněž se zdá, že cíle a nástroje nařízení nejsou asi v souladu s politikami EU v oblasti zemědělství, potravinového zabezpečení, změny klimatu a udržitelného používání pesticidů a maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech. Vymáhání nařízení je problematické. Existují náznaky nárůstu obchodu s nezákonnými a padělanými přípravky na ochranu rostlin, jak bylo zjištěno v posledních letech.

Doporučení zpravodaje

Zpravodaj je přesvědčen, že je zapotřebí dalšího úsilí jak na úrovni EU, tak i vnitrostátní úrovni, aby bylo zajištěno účinné provádění nařízení. Ačkoli jsou cíle nařízení v oblasti zdraví a životního prostředí uváděny jako důležité pro skutečné potřeby, z hodnocení vyplývá, že těchto cílů není v praxi dosahováno. Je to důsledek problémů s praktickým prováděním tří hlavních nástrojů nařízení, které určilo hodnocení GŘ EPRS, a sice a) schvalování látek, b) povolování přípravků na ochranu rostlin obsahujících schválené látky a c) vymáhání regulačních rozhodnutí přijatých v rámci schvalování a povolování.

V souvislosti s negativními dopady na veřejné zdraví a životní prostředí považuje zpravodaj některé aspekty provádění za obzvláště problematické. Zahrnují: zneužívání postupu mimořádného povolení, což dokládá nárůst počtu odchylek přiznávaných podle článku 53, časté používání postupu potvrzujících údajů, slučitelnost nařízení se zásadou předběžné opatrnosti, neúplná harmonizace požadavků na údaje a metodik používaných v některých vědeckých oblastech pro hodnocení látek na základě kritérií pro ukončení používání.

Zpravodaj vítá nedávný návrh Komise o transparentnosti a udržitelnosti modelu hodnocení rizika ze strany EU zahrnujícího mimo jiné přípravky na ochranu rostlin, přičemž ale konstatuje, že se tento návrh v dostatečné míře nezabývá některými ze zásadních aspektů regulačního rozhodování, a zejména pak řízení rizik ze strany výboru PAFF v kontextu schvalování účinných látek. Rovněž je zapotřebí větší transparentnosti, pokud jde o aspekty povolování ze strany příslušných orgánů členských států.

Účinného provádění navíc nemůže být dosaženo bez lepší harmonizace s politikami EU a bez větších pobídek k podpoře alternativních řešení.

Z dostupných důkazů vyplývá, že vymáhání regulačních rozhodnutí podle tohoto nařízení je nedostatečné a že je zapotřebí lepších kontrol na vnitrostátní úrovni.

(1)

http://www.europarl.europa.eu/thinktank/cs/document.html?reference=EPRS_STU%282018%29615668

(2)

https://ec.europa.eu/food/plant/pesticides/refit_en

(3)

Zaměřuje se především na hodnocení nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, které je hlavním předmětem této zprávy o provádění, a nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu.

(4)

http://ec.europa.eu/citizens-initiative/public/initiatives/successful/details/2017/000002/cs?lg=cs

(5)

http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/3/2017/EN/C-2017-8414-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF

(6)

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/com-2018-179_en

(7)

Článek 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že účinná látka je schválena pouze tehdy, pokud není klasifikována jako karcinogenní, mutagenní, toxická pro reprodukci, perzistentní a bioakumulativní, toxická pro životní prostředí a nemá vlastnosti, které narušují činnost endokrinního systému pro lidi či necílové organismy. Znamená to, že pokud fáze identifikace nebezpečí vede ke klasifikaci účinné látky, jež splňuje kterékoli z uvedených kritérií pro ukončení, pak by měla být tato látka zakázána, a její používání v přípravcích na ochranu rostlin tudíž v Evropské unii zakázáno (Bozzini 2018, příloha II posouzení provádění v Evropě, s. 21).


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009

(2017/2128(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES, a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko(5),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 18. února 2016 ve věci 12/2013/MDC o postupech Komise týkajících se povolení a uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin (pesticidů)(6),

–  s ohledem na posouzení provádění v Evropě, pokud jde o nařízení (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a jeho příslušné přílohy zveřejněné výzkumnou službu Evropského parlamentu (GŘ EPRS)(7) v dubnu 2018,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. listopadu 2016 ve věcech C-673/13 P Komise vs. Stichting Greenpeace Nederland a PAN Europe a C-442/14 (Bayer CropScience vs Rada pro schvalování přípravků na ochranu rostlin a biocidů),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. dubna 2018, předložený Komisí, o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách](8),

–  s ohledem na mandát a práci zvláštního výboru Evropského parlamentu pro postup Unie pro povolování pesticidů (PEST),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0268/2018),

A.  vzhledem k tomu, že hodnocení provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 (dále jen „nařízení“) ukázalo, že cíle ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí nejsou plně dosaženy a že je možné dosáhnout zlepšení v zájmu dosažení všech cílů nařízení;

B.  vzhledem k tomu, že hodnocení provádění tohoto nařízení je třeba posuzovat společně s celkovou politikou pesticidů EU, včetně pravidel stanovených směrnicí 2009/128/ES (směrnice o udržitelném používání), nařízením (EU) č. 528/2012 („nařízení o biocidech“), nařízením (ES) č. 396/2005 („nařízení o maximálních limitech reziduí“) a nařízením (ES) č. 178/2002 (obecné potravinové právo);

C.  vzhledem k tomu, že provádění nařízení se jeví jako neuspokojivé a mělo by být v souladu se souvisejícími politikami EU, a to i v oblasti pesticidů;

D.  vzhledem k tomu, že z dostupných důkazů vyplývá, že praktické provádění tří hlavních nástrojů nařízení – schválení, povolení a vymáhání regulačních rozhodnutí – ponechává prostor pro zlepšení a nezajišťuje úplné splnění cílů tohoto nařízení;

E.  vzhledem k tomu, že některá ustanovení nařízení nebyla ze strany Komise vůbec uplatňována, a to zejména článek 25 o schvalování safenerů a synergentů a článek 27 o negativním seznamu nepřijatelných formulačních přísad;

F.  vzhledem k tomu, že další klíčová ustanovení, jako je použití kritérií pro ukončení v případě účinných látek, které narušují činnost endokrinního systému, se významně zpozdila z důvodu protiprávního jednání Komise;

G.  vzhledem k tomu, že ohledně přístupu k hodnocení stanoveného právním předpisem panují obavy, zejména pokud jde o to, kdo by měl vypracovávat vědecké studie a předkládat důkazy pro hodnocení účinných látek a pro používání přístupu založeného na posouzení rizik během těchto hodnocení;

H.  vzhledem k tomu, že důkazní břemeno by mělo zůstat na straně žadatele, aby se zajistilo, že se nebudou veřejné finance vynakládat na studie, které mohou nakonec sloužit soukromým zájmům; vzhledem k tomu, že zároveň v každý krok povolovacího postupu musí být plně v souladu s právy duševního vlastnictví, přičemž musí zajištěno, aby byly zásady správné laboratorní praxe důsledně dodržovány v celé Unii;

I.  vzhledem k tomu, že ohledně praktického provádění stanoveného přístupu k hodnocení panují obavy; vzhledem k tomu, že hlavní obavy panují zejména ohledně neúplné harmonizace požadavků na údaje a metodik používaných, které mohou bránit hodnocení;

J.  vzhledem k tomu, že se zjistilo, že hlavním faktorem ovlivňujícím hodnocení účinných látek je efektivita příslušných orgánů jednotlivých států; vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují podstatné rozdíly, pokud jde o dostupné odborné znalosti a zaměstnance; vzhledem k tomu, že nařízení a příslušné podpůrné právní požadavky nejsou ve všech členských státech jednotně prováděny, což má významné důsledky v oblasti zdraví a životního prostředí;

K.  vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit transparentnost ve všech fázích schvalovacího postupu a že transparentnost může pomoci podpořit důvěru veřejnosti v regulaci přípravků na ochranu rostlin; vzhledem k tomu, že transparentnost činností příslušných orgánů souvisejících s povolováním je v mnoha případech rovněž neuspokojivá; vzhledem k tomu, že Komise navrhla změny v obecném potravinovém právu, aby odstranila obavy týkající se údajů a důkazů poskytnutých během hodnocení a zvýšila transparentnost;

L.  vzhledem k tomu, že povolování přípravků na ochranu rostlin, které je prováděno výlučně na vnitrostátní úrovni, se často potýká s prodlevami v rozhodnutích v rámci řízení rizik; vzhledem k tomu, že tato skutečnost tak v některých případech vede k nárůstu povolení udělovaných členskými státy v rámci odchylky na základě uplatnění článku 53 nařízení; vzhledem k tomu, že existují případy, kdy byly tyto odchylky využívány v rozporu s původním záměrem normotvůrce;

M.  vzhledem k tomu, že nařízení zavádí ustanovení, že integrovaná ochrana rostlin by se měla stát součástí povinných požadavků na hospodaření v rámci pravidel podmíněnosti v rámci společné zemědělské politiky; vzhledem k tomu, že k tomu dosud nedošlo;

N.  vzhledem k tomu, že z dostupných důkazů vyplývá, že tato část regulace na úrovni EU posiluje a úsilí a opatření členských států a zajišťuje přidanou hodnotu;

O.  vzhledem k tomu, že vážné úvahy o alternativách se často objevují teprve po změně právních požadavků; vzhledem k tomu, že například v případě rozšířeného zákazu neonikotinoidů v nedávném hodnocení (30. května 2018)(9) existují snadno dostupné nechemické alternativy pro 78 % použití neonikotinoidů;

P.  vzhledem k tomu, že od 31. května 2016 nebyly předloženy ke schválení žádné nové účinné látky; vzhledem k tomu, že inovace a vývoj nových výrobků, zejména výrobků s nízkým rizikem, jsou důležité;

Q.  vzhledem k tomu, že dostupnost padělaných pesticidů na trhu je skutečně znepokojivá; vzhledem k tomu, že padělané pesticidy mohou být škodlivé pro životní prostředí a rovněž mohou oslabit účinnost nařízení;

Hlavní závěry

1.  domnívá se, že EU je vhodnou úrovní, na níž by měla být dále prováděna regulační činnost v oblasti pesticidů;

2.  poukazuje na to, že všechna současná i budoucí opatření se musejí dál soustředit na environmentální opatření zaměřená na prevenci, omezení a zabránění šíření patogenů a škůdců;

3.  domnívá se, že přijetí a provádění nařízení představuje významný krok vpřed ohledně používání přípravků na ochranu rostlin v EU ve srovnání s minulostí;

4.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost úloze malých a středních podniků při vývoji nových produktů, jelikož malé a střední podniky mnohdy nemají rozsáhlé zdroje potřebné pro proces vývoje a schvalování nových látek;

5.  je znepokojen skutečností, že nařízení nebylo účinně provedeno a že jeho cílů, pokud jde o zemědělskou výrobu a inovace, proto není v praxi dosahováno; zdůrazňuje skutečnost, že počet účinných látek pesticidů klesá, částečně kvůli nízkému stupni inovací;

6.  připomíná, že integrační přístup je nesmírně důležitý a že součástí posouzení musí být nařízení (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů(10) s využitím jeho výsledků pro snížení množství a následnou minimalizaci rizik a jejich negativního dopadu na zdraví a životní prostředí;

7.  konstatuje, že cíle a nástroje nařízení a jeho provádění nejsou vždy dostatečně v souladu s politikami EU v oblasti zemědělství, lidského zdraví, zdraví zvířat, potravinového zabezpečení, kvality vody, změny klimatu, udržitelného používání pesticidů a maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech;

8.  připomíná, že obecnou zásadou Unie stanovenou v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie je zásada obezřetnosti, jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí díky preventivnímu rozhodování v případě jakéhokoliv rizika; opakuje, že zásada předběžné opatrnosti není jasně uplatňována v obecném kontextu analýzy rizik pesticidů;

9.  považuje za nepřijatelné, že dosud nebyly uplatněny požadavky na schválení safenerů a synergentů, což je v rozporu s článkem 25 nařízení;

10.  považuje za nepřijatelné, že nebyl dosud přijat negativní seznam formulačních přísad, zejména po zákazu POE-tallowaminů v kombinaci s glyfosátem, což poukázalo na nepříznivý účinek, který mohou mít některé formulační přísady;

11.  bere na vědomí probíhající hodnocení REFIT prováděné Komisí u nařízení (ES) č. 1107/2009 a jeho plánované dokončení do listopadu 2018; věří, že tato zjištění budou vhodným základem pro diskusi spolunormotvůrců o budoucím vývoji nařízení;

12.  je znepokojen tím, že se stále a v čím dál větší míře používají mimořádná povolení udělovaná na základě článku 53 a že stále narůstá počet zjištěných případů zneužívání takových povolení v některých členských státech; konstatuje, že některé členské státy používají článek 53 podstatně častěji než jiné; bere na vědomí technickou pomoc poskytnutou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 53 odst. 2 nařízení při posuzování používání mimořádných povolení; bere na vědomí výsledky šetření EFSA týkajících se mimořádných povolení v roce 2017 u tří neonikotinoidů, z nichž vyplynulo, že zatímco některá mimořádná povolení byla nezbytná a v rámci parametrů stanovených právními předpisy, jiná nebyla opodstatněná; považuje za nezbytné, aby členské státy poskytly údaje nezbytné k tomu, aby mohl účinně vykonávat svůj mandát;

13.  zdůrazňuje význam tvorby politik, která se opírá o poznatky regulační vědy a přináší ověřitelné a opakovatelné důkazy s využitím mezinárodně dohodnutých vědeckých zásad, včetně pokynů, správných laboratorních postupů a vzájemně posuzovaného výzkumu;

14.  je znepokojen tím, že neúplná harmonizace požadavků na údaje a zkoušky v některých vědeckých oblastech vede k neefektivním pracovním metodám, nedostatku důvěry mezi vnitrostátními orgány a ke zpožděním v procesu povolování, což může mít negativní vliv na lidské zdraví, zdraví zvířat, životní prostředí a zemědělskou produkci;

15.  lituje omezené veřejné dostupnosti informací o postupu hodnocení a povolování, jakož i omezeného přístupu k informacím; lituje, že úroveň transparentnosti zpravodajských členských států je nízká (jednajících v rámci postupu schvalování), konstatuje, že přístupnost a uživatelská vstřícnost informací ve fázi působení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) by se mohla zlepšit a že zjevně chybí transparentnost ve fázi řízení rizik a zainteresované strany ji považují za problematickou; vítá úsilí Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) o zvýšení transparentnosti a uživatelské přívětivosti prostřednictvím jejích internetových stránek a domnívá se, že by to mohl být model používaný v budoucnu ke zlepšení transparentnosti;

16.  zdůrazňuje, že důvěryhodnost systému povolování přípravků na ochranu rostlin silně závisí na důvěře veřejnosti v evropské orgány, které poskytují vědecká stanoviska, jež jsou základem pro schvalování a řízení rizik; zdůrazňuje, že pro zachování důvěry veřejnosti je důležitá transparentnost postupu vědeckého hodnocení; vyzývá proto k odpovídajícímu financování příslušných agentur a k tomu, aby měly k dispozici potřebný personál pro zajištění nezávislého, transparentního a včasného postupu povolování; vítá v této souvislosti skutečnost, že Komise ve svém hodnocení REFIT obecného potravinového práva dospěla k závěru, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) byl vysoce transparentní a sdílel údaje v mezích přísných pravidel důvěrnosti stanovených spolunormotvůrci; dále vítá průběžné úsilí úřadu EFSA s cílem zlepšit jeho systém pro zajištění nezávislosti a řízení potenciálních střetů zájmů, což ocenil i Účetní dvůr jako nejpokročilejší systém auditovaných agentur v roce 2012 a který byl nedávno, v červnu 2017, aktualizován; vyzývá Komisi, aby navrhla zlepšení s cílem dále prohloubit transparentnost regulačního postupu, včetně přístupu k údajům ve studiích bezpečnosti předkládaných výrobci v rámci jejich žádostí o registraci přípravků na ochranu rostlin v EU; uznává, že je nutné přezkoumat postup s cílem zlepšit hodnocení, zvýšit nezávislost orgánů pověřených prováděním studií, zabránit střetům zájmů a postup ještě více zprůhlednit;

17.  vyzývá Komisi, aby v zájmu lepší harmonizace nařízení vytvořila evropský katalog užití;

18.  je znepokojen skutečností, že v některých případech jsou přípravky na ochranu rostlin dostupné na trhu a jejich používání uživateli není nutně v souladu s příslušnými podmínkami povolení, pokud jde o jejich složení a způsob používání; zdůrazňuje, že neprofesionální využití by mělo být pokud možno omezeno, aby se omezilo zneužívání;

19.  zdůrazňuje význam průběžného odborného vzdělávání pro uživatele s cílem zajistit řádné a vhodné používání přípravků na ochranu rostlin; považuje za vhodné rozlišovat mezi profesionálními a amatérskými uživateli; konstatuje, že nízkorizikové přípravky na ochranu rostlin se používají v soukromých zahradách, železnicích a veřejných parcích;

20.  uvádí, že právo členských států odmítnout schválené přípravky na ochranu rostlin zůstává nedotčeno;

21.  zdůrazňuje, že nařízení by mělo lépe zohledňovat nutnost podporovat zemědělské postupy založené na integrované ochraně rostlin, mimo jiné podporou vývoje látek představujících nízké riziko; zdůrazňuje, že nedostatek nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin brání rozvoji integrované ochrany rostlin; se znepokojením konstatuje, že pouze deset látek je schváleno jako nízkorizikové přípravky na ochranu rostlin, z celkového počtu téměř 500 dostupných látek na trhu EU;

22.  zdůrazňuje, že povolení a podpora pesticidů představujících nízké riziko a nechemických pesticidů je důležitým opatřením na podporu ochrany před škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů; uznává potřebu dalšího výzkumu těchto produktů, jelikož jejich složení a fungování se radikálně liší od konvenčních výrobků; zdůrazňuje, že toto zahrnuje také potřebu posílení odbornosti v rámci EFSA a příslušných vnitrostátních orgánů k hodnocení těchto biologicky účinných látek; zdůrazňuje, že nízkorizikové přípravky na ochranu rostlin biologického původu by měly podléhat stejným přísným hodnocením jako ostatní látky; v souladu se svým usnesením ze dne 15. února 2017 o biologických pesticidech představujících nízké riziko, vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1107/2009 nad rámec všeobecného přezkumu v souvislosti s iniciativou REFIT, s cílem zavést zrychlený postup posouzení, povolení a registrace pesticidů biologického původu představujících nízké riziko;

23.  je toho názoru, že nařízení 1107/2009 by rovněž mělo být změněno, a to tak, aby více zohledňovalo látky nepovažované za přípravky na ochranu rostlin, které, jsou-li použity pro ochranu rostlin, se nařízením řídí; konstatuje, že tyto látky představují zajímavé alternativy, pokud jde o integrovanou ochranu rostlin a některé produkty biologické kontroly;

24.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost a podporu přípravkům na ochranu rostlin pro méně významná použití, neboť v současné době existuje jen malá ekonomická pobídka pro společnosti, aby tyto produkty vyvíjely; vítá zřízení nástroje pro menšinová použití coby fóra pro zlepšování koordinace mezi členskými státy, pěstitelskými organizacemi a odvětvím při vytváření řešení pro menšinová použití;

25.  zdůrazňuje, že řada povolených přípravků na ochranu rostlin nebyla hodnocena podle norem EU již více než 15 let v důsledku zpoždění v postupech povolování;

26.  zdůrazňuje význam vytvoření regulačního rámce podporujícího inovace, který umožní nahrazení starších chemických přípravků novými a lepšími přípravky na ochranu rostlin; zdůrazňuje význam dostupnosti širokého spektra přípravků na ochranu rostlin s různými způsoby účinku, aby se zabránilo vývoji rezistence a aby se zachovala účinnost použití přípravků na ochranu rostlin;

27.  je znepokojen skutečností, že harmonizace pokynů nebyla dosud konsolidována;

28.  zdůrazňuje, že chybějící či nedokončené pokyny jsou závažným nedostatkem, který má negativní důsledky pro provádění nařízení, a tím i pro naplňování jeho cílů;

29.  zdůrazňuje, že dostupné pokyny nejsou vždy právně závazné, což pro žadatele vytváří nejistotu v oblasti právní úpravy a zpochybňuje výsledky hodnocení prováděných v rámci postupů schvalování;

30.  vítá koncepci systému zón a jeho cíl usnadnit účinné povolování přípravků na ochranu rostlin; považuje postup vzájemného uznávání za zásadní pro sdílení pracovního vytížení a podporu dodržování lhůt; vyjadřuje politování nad problémy při provádění spojené se zásadou vzájemného uznávání; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se členskými státy s cílem zlepšit fungování systému zón. zdůrazňuje, že cílem plného provedení stávajících právních předpisů by mělo být zabránění zdvojování práce a zpřístupnění nových látek zemědělcům bez zbytečného odkladu;

31.  podtrhuje, že je zapotřebí sdílet znalosti a získávat dovednosti v souvislosti s alternativami k chemickým pesticidům a také je zapotřebí integrované ochrany rostlin, včetně nalezení takové rotace plodin, která bude optimální pro zemědělský trh a klimatické podmínky; dále konstatuje, že toto již bylo stanoveno v horizontálním nařízení SZP, zejména také v poradenských službách pro zemědělství financovaných v rámci rozvoje venkova;

32.  vyjadřuje znepokojení nad malým počtem nových látek, které byly schváleny, vzhledem k tomu, že současně byly z trhu jiné látky staženy; zdůrazňuje význam vhodného souboru přípravků na ochranu rostlin pro zemědělce s cílem zabezpečit dodávku potravin v EU;

33.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v nedávných diskusích byl výrazně zpochybňován systém EU pro hodnocení přípravků na ochranu rostlin založený na vědeckých důkazech; zdůrazňuje význam zachování a dalšího posilování systému, který je vědecky podložený, objektivní a založený na vzájemně posouzených důkazech, odvozený od otevřeného, nezávislého a multidisciplinárního vědeckého přístupu při povolení kterékoli účinné látky v souladu s evropskými zásadami analýzy rizik a zásadou předběžné opatrnosti, jak jsou stanoveny v obecném potravinovém právu; trvá na tom, že producenti musí pro opětovné schválení účinných látek zohlednit praktické použití přípravků na ochranu rostlin a také vědecký a technologický pokrok v této oblasti; poukazuje na to, že složitosti v současném systému hodnocení a povolování vedou k tomu, že jsou zmeškávány lhůty, a mohlo by to vést k tomu, že celý systém nebude řádně fungovat; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí systém přezkoumat a zjednodušit;

34.  poukazuje na nevyváženost v počtu žádostí mezi některými členskými státy ve stejné zóně a podobné rozlohy a podobných podmínek pro zemědělství;

Doporučení

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné provádění nařízení, pokud jde o jejich konkrétní úlohy, které hrají v postupech schvalování a povolování;

36.  vyzývá členské státy, aby zlepšily závažný a chronický nedostatek pracovníků příslušných vnitrostátních orgánů, což vede ke zpožděním ve fázi identifikace nebezpečí a počátečního posouzení rizik, které provádí členské státy;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že ochrana zdraví lidí a zvířat a životního prostředí je klíčovými cíli právních předpisů, a zároveň zlepšuje zemědělskou produkci a chrání konkurenceschopnost odvětví zemědělství;

38.  vyzývá odvětví, aby všem členským státům zpravodajům a agenturám EU poskytovala veškeré údaje a vědecké studie v jednotném elektronickém a strojově čitelném formátu; vyzývá Komisi, aby vytvořila harmonizovaný model pro vstup údajů, aby se usnadnila výměna údajů mezi členskými státy ve všech fázích procesu; bere na vědomí, že s těmito údaji je třeba zacházet v rámci parametrů právních předpisů EU o ochraně údajů a duševního vlastnictví;

39.  vyzývá členské státy, aby přísně uplatňovaly článek 9 nařízení o přípustnosti žádosti a přijímaly pouze úplné žádosti o posouzení účinné látky;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě stávajících harmonizovaných pokynů zajistily úplné a jednotné uplatňování kritérií pro ukončení nebezpečí a aby zajistily, že látky jsou kvůli riziku hodnoceny pouze tehdy, existují-li důkazy, že nemají nebezpečné vlastnosti (ukončení), jak požaduje toto nařízení;

41.  vyzývá Komisi, aby konečně provedla ustanovení o formulačních přísadách, safenerech a synergentech, a vyzývá ji, aby vypracovala seznam nepřijatelných formulačních přísad a pravidel, podle nichž se budou safenery a synergenty testovat na úrovni EU a na trh mohou být uvedeny pouze ty chemické látky, které splňují kritéria EU pro schválení;

42.  vítá způsob, jakým Komise vykládá zásadu předběžné opatrnosti, jak je vyjádřeno v hodnocení REFIT obecného potravinového práva(11), zejména která není alternativou k přístupu založenému na řízení rizik, ale spíše zvláštní formou řízení rizik; připomíná, že tento názor podporují i rozsudky Soudního dvora EU(12); vyzývá Komisi, aby posoudila, zda mezní kritéria stanovená nařízením v této souvislosti plní svůj účel;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby jako subjekty pověřené řízením rizik v postupech schvalování a povolování řádně uplatňovaly zásadu předběžné opatrnosti a aby kladly zvláštní důraz na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva uvedených v čl. 3 odst. 14 tohoto nařízení;

44.  vyzývá Komisi, agentury a příslušné orgány, aby přezkoumaly a zlepšily svou komunikaci o postupech posuzování rizik a rozhodnutích ohledně řízení rizik s cílem zlepšit důvěru veřejnosti v systém povolování;

45.  vyzývá členské státy, aby lépe prováděly schvalovací postupy na vnitrostátní úrovni, aby se omezily odchylky a rozšíření udělené podle článku 53 nařízení na stávající nouzové situace; vyzývá Komisi, aby plně využila svých kontrolních práv podle čl. 53 odst. 2 a (3); dále vyzývá členské státy, aby v plné míře dodržovaly povinnost informovat ostatní členské státy a Komisi ve věcech stanovených v čl. 53 odst. 1, zejména pokud jde o opatření přijatá k zajištění bezpečnosti spotřebitelů;

46.  vyzývá Komisi, aby dokončila metody používané k určení toho, kdy by měly být používány určité odchylky, zejména pokud jde o „zanedbatelné vystavení“ či „vážné ohrožení zdraví rostlin“, bez změny litery nebo ducha právních předpisů; varuje Komisi, že jakékoliv překvalifikování pojmu „zanedbatelná expozice“ na „zanedbatelné riziko“ by bylo v rozporu s literou a duchem právních předpisů;

47.  požaduje více investic od Komise a členských států, aby motivovaly výzkumné iniciativy týkající se účinných látek, včetně látek představujících biologické riziko, a nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin v rámci programu Horizont Evropa a víceletého finančního rámce na období 2021–2027; zdůrazňuje význam předpisového rámce pro přípravky na ochranu rostlin na úrovni EU, který chrání životní prostředí a lidské zdraví a také podněcuje výzkum a inovace za účelem rozvoje účinných a bezpečných přípravků na ochranu rostlin; zdůrazňuje, že k ochraně zdraví rostlin je zapotřebí široké spektrum bezpečných a účinných nástrojů; poukazuje na potenciál technik přesného zemědělství a technologických inovací při pomoci evropským zemědělcům optimalizovat boj se škůdci cílenějším a udržitelnějším způsobem;

48.  vyzývá Komisi, aby přísně omezila používání postupu potvrzujících údajů na účel stanovený v čl. 6 písm. f) nařízení, a to v případech, kdy jsou v průběhu procesu hodnocení nebo v důsledku nových vědeckých a technických poznatků stanoveny nové požadavky; zdůrazňuje, že pro schvalování účinných látek je důležitá úplná dokumentace; lituje, že postup oznamování jednotlivých údajů vedl k tomu, že některé přípravky na ochranu rostlin by jinak na trhu byly zakázány po delší dobu;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily celkovou transparentnost postupů, včetně podrobných zápisů o jednáních ve výborech a o příslušných postojích, a to zejména vysvětlením a odůvodněním rozhodnutí Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší soudržnost nařízení a jeho provádění s příslušnými právními předpisy a politikami EU, zejména pak se směrnicí o udržitelném používání pesticidů, a aby zajistily pobídky, včetně poskytování dostatečných zdrojů, které v krátkodobém horizontu podpoří a stimulují vývoj a používání bezpečných a netoxických alternativ k přípravkům na ochranu rostlin; bere na vědomí, že regulační rámec nezohledňuje nevyhnutelné dopady na necílové druhy, zejména na včely a další opylovače a jiný hmyz užitečný pro zemědělství, jako jsou predátoři škůdců; bere na vědomí nedávnou vědeckou studii ilustrující „hmyzí Armageddon“, kvůli němuž v Německu regionálně vyhynulo 75 % okřídleného hmyzu, dokonce i v přírodních rezervacích, kde nebyly žádné pesticidy pro zemědělství použity; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší soudržnost společné zemědělské politiky s právními předpisy pro oblast přípravků na ochranu rostlin, zejména dodržováním povinností vyplývajících z nařízení (ES) č. 1107/2009 a směrnice 2009/128/ES o seznamu povinných požadavků na hospodaření (SMR 12 a SMR 13), které Komise navrhla v nařízení o strategických plánech SZP](13);

51.  vyzývá členské státy, aby zajistily účinné vymáhání nařízení, zejména pokud jde o kontroly přípravků na ochranu rostlin uváděných na trh v EU bez ohledu na to, zda byly vyrobeny v EU nebo dovezeny ze třetích zemí;

°

°  °

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0042.

(6)

https://www.ombudsman.europa.eu/en/cases/decision.faces;jsessionid=414F07CA7B69C35675EE16710B5AB5AC

(7)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/615668/EPRS_STU(2018)615668_EN.pdf

(8)

COM(2018)0179.

(9)

ANSES – francouzská národní agentura pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce, dále jen „ANSES“ (Francie) – závěry, 2018.

(10)

Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1.

(11)

SWD(2018)0038.

(12)

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2011, Francie vs Evropská komise, T-257/07, ECLI:EU:T:2011:444.

(13)

Návrh nařízení o strategických plánech SZP COM(2018) 0392.


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (22.6.2018)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009

(2017/2128(INI))

Zpravodaj: Peter Jahr

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam regulačního rámce, který podporuje konkurenceschopnost, podněcuje a usnadňuje výzkum a inovace s cílem vyvíjet lepší a bezpečnější přípravky na ochranu rostlin (PPP) za současného zabezpečení dostupnosti široké škály přípravků na ochranu rostlin; má za to, že budoucí přezkumy regulačního rámce by měly podpořit povolování přípravků na ochranu rostlin slučitelných s udržitelnými systémy zemědělství, které jsou šetrné k životnímu prostředí, účinné a cenově dostupné a které rovněž zohledňují dopad na necílové druhy, především na včely a další opylovače a jiný hmyz prospěšný pro zemědělství, jako jsou přirození nepřátelé škůdců;

2.  konstatuje, že postup schvalování přípravků na ochranu rostlin v EU je jedním z nejpřísnějších na světě, v současné době trvá přes 11 let a požaduje průměrně přes 200 vědeckých studií a náklady přesahující 220 milionů EUR, aby bylo možné přípravek uvést na trh EU; zdůrazňuje své přesvědčení, že souboru cílů nařízení lze dosáhnout účinněji, pokud by zemědělci a producenti bez ohledu na členský stát, v němž operují, měli přístup k široké škále účinných látek a přípravků na ochranu rostlin, které jim umožní účinně bojovat se škůdci; zdůrazňuje, že dostupnost široké škály přípravků na ochranu rostlin je základem pro jakoukoliv smysluplnou strategii snižování, jelikož zemědělci by jinak byli závislí na méně cílených, a tedy méně účinných prostředcích na ochranu rostlin, což by vedlo k vyšší spotřebě; vyjadřuje proto své znepokojení z malého počtu nových účinných látek, které byly povoleny od vstupu nařízení (ES) č. 1107/2009 v platnost; poukazuje na to, že od zavedení stávajících pravidel bylo pro použití na trhu EU povoleno pouze osm nových účinných látek; zdůrazňuje, že v této souvislosti hrají klíčovou roli udržitelné přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko (a účinné látky v nich); zdůrazňuje skutečnost, že pokud zemědělci nebudou mít přístup k přípravkům na ochranu rostlin, budou bezmocní ve snaze zabránit množení určitých přirozených patogenů přítomných v plodinách, což ohrozí naše potravinové zabezpečení;

3.  poukazuje na to, že toto nařízení je součástí širšího režimu EU pro přípravky na ochranu rostlin, kam patří také směrnice o trvale udržitelném využívání, nařízení, kterým se stanoví maximální limity reziduí, a nařízení o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, a že všechny tyto čtyři složky musí být zvažovány společně, aby se určilo, zda splňují svůj účel, i v souvislosti se snižováním celkového objemu používaných látek na ochranu rostlin, především tím, že členské státy a Komise zajistí provádění integrované ochrany rostlin a podpoří používání pesticidů představujících nízké riziko a agronomických postupů; připomíná, že je zcela zásadně zapotřebí integrovaný přístup a že by mělo být zohledněno nařízení (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů;

4.  konstatuje, že řádné a přiměřené použití přípravků na ochranu rostlin musí být v souladu s ustanoveními směrnice 2009/128/ES a zejména s obecnými zásadami integrované ochrany rostlin a jejího celostního přístupu; vyjadřuje politování nad tím, že při provádění těchto zásad v členských státech není využíván jejich plný potenciál a že rozvoji integrované ochrany rostlin brání omezená dostupnost nechemických pesticidů představujících nízké riziko, včetně alternativ pro ochranu rostlin představujících nízké riziko; konstatuje, že rezistence je při řešení rychle se množících škůdců a chorob biologicky nevyhnutelná; zdůrazňuje, že využívání integrované ochrany rostlin představuje způsob, jak předcházet rezistenci, a nutnost zabránit plošnému ošetřování, kdy často není odhalen ani jeden škůdce;

5.  zdůrazňuje význam průběžného vzdělávání a odborné přípravy zemědělců v oblasti řádného a přiměřeného používání přípravků na ochranu rostlin; apeluje na členské státy a příslušné orgány, aby lépe využívaly všechna dostupná opatření ke zvýšení bezpečnosti používání přípravků na ochranu rostlin a ke snižování negativních dopadů na životní prostředí; zdůrazňuje, že je zapotřebí odlišit mezi profesionálním a soukromým používáním přípravků na ochranu rostlin, jelikož nepodléhají stejným povinnostem, a žádá Komisi a členské státy, aby jasně odlišily mezi těmito dvěma druhy použití a příslušným způsobem upravily pravidla; zdůrazňuje, že přípravky na ochranu rostlin se nevyužívají jen v zemědělství, ale i pro boj s plevelem a škůdci v městských oblastech, včetně veřejných parků a železnic; zdůrazňuje, že profesionální i neprofesionální uživatelé přípravků na ochranu rostlin by měli být odpovídajícím způsobem proškoleni;

6.  poukazuje na potenciál technik přesného zemědělství a technologických inovací při pomoci evropským zemědělcům optimalizovat boj se škůdci cílenějším a udržitelnějším způsobem v souladu se zásadami směrnice 2009/128/ES; poukazuje na potenciální zvýšení účinnosti ochrany rostlin, jíž by mohlo být dosaženo využíváním technologií přesného zemědělství, což by vedlo k výraznému snížení používaných množství a rovněž by to zmírnilo dopad na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby plně přijala tuto formu vědeckého a technologického pokroku a zajistila, aby zemědělci, spotřebitelé a životní prostředí z ní měli prospěch;

7.  konstatuje, že pro některé nástroje v souboru nástrojů, například pro biologickou regulaci využívající funkci přirozených nepřátel škůdců nebo jejich parazitů či parazitoidů, je důležité, že použití širokospektrých pesticidů by mělo být úplně poslední možností;

8.  zdůrazňuje, jak jsou přípravky na ochranu rostlin důležité pro možnost pěstovat a sklízet plodiny s nižšími ztrátami v důsledku chorob a škůdců a pro narůstající kvalitu výnosů a příjmů na venkově;

9.  konstatuje, že přípravky na ochranu rostlin představují pro zemědělce značné výdaje jako součást jejich systémů produkce plodin;

10.  podtrhuje, že je zapotřebí sdílet znalosti a získávat dovednosti v souvislosti s alternativami k chemickým pesticidům a také je zapotřebí integrované ochrany rostlin, včetně nalezení takové rotace plodin, která bude optimální pro zemědělský trh a klimatické podmínky; dále konstatuje, že toto již bylo stanoveno v horizontálním nařízení SZP, zejména také v poradenských službách pro zemědělství financovaných v rámci rozvoje venkova;

11.  zdůrazňuje přínos povolování přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko pro udržitelné odvětví zemědělství v EU, význam zajištění jejich dostupnosti a významnou úlohu, kterou mohou přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko hrát v komplexní strategii integrované ochrany rostlin; upozorňuje, že je důležité přispívat k lépe fungujícímu zemědělskému ekosystému a udržitelnému zemědělskému odvětví, a zároveň zdůrazňuje, že nedostupnost přípravků na ochranu rostlin by mohla ohrozit rozmanitost zemědělství a způsobit, že škodlivé organismy budou vůči těmto přípravkům odolné; domnívá se v této souvislosti, že musí být zaručeno posouzení jejich účinnosti a rizik a jejich schopnosti splňovat environmentální, zdravotní a ekonomické potřeby zemědělství s cílem zvýšit přijetí a usnadnit široké používání v zemědělských strategiích na ochranu plodin; požaduje podporu vývoje přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko; konstatuje, že přírodní látky a produkty, u nichž je známo, že představují menší riziko, by neměly podléhat zdlouhavým schvalovacím postupům; požaduje proto zavedení zrychleného postupu pro hodnocení, povolení a registraci biologických přípravků na ochranu rostlin představujících nízké riziko;

12.  vyjadřuje znepokojení nad malým počtem nových látek, které byly schváleny, vzhledem k tomu, že současně byly z trhu jiné látky staženy; zdůrazňuje význam vhodného souboru přípravků na ochranu rostlin pro zemědělce, aby mohli zabezpečit dodávku potravin v EU;

13.  vítá skutečnost, že se vypracovává zpráva o provádění nařízení (ES) č. 1107/2009 v zájmu kontroly jeho výkonnosti s cílem zajišťovat potravinové zabezpečení a ochranu životního prostředí a vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, rostlin i zvířat; zdůrazňuje potřebu zároveň zaručit konkurenceschopnost zemědělského odvětví EU zajištěním rovných podmínek prostřednictvím přístupu k široké škále cenově přiměřených účinných látek a přípravků na ochranu rostlin pro všechny zemědělce a producenty bez ohledu na to, v jakém členském státě operují; připomíná 8. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1107/2009, který jasně zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost ochraně zranitelných skupin obyvatel a měla by být uplatňována zásada předběžné opatrnosti; vyjadřuje v této souvislosti svoji obavu, že některé členské státy nejsou dostatečně vybaveny pro řešení nezákonných a padělaných přípravků na ochranu rostlin;

14.  bere na vědomí probíhající hodnocení REFIT prováděné Komisí u nařízení (ES) č. 1107/2009 a jeho plánované dokončení do listopadu 2018; věří, že tato zjištění budou vhodným základem pro diskusi spolunormotvůrců o budoucím vývoji nařízení (ES) č. 1107/2009;

15.  zdůrazňuje skutečnost, že mezi lety 1993 a 2009 poklesl počet povolených účinných pesticidních látek o 70 %, zatímco počet napadení škůdci v EU vzrostl;

16.  uznává, že přípravky na ochranu rostlin hrály významnou úlohu při zlepšování schopnosti odvětví zemědělství uspokojit celosvětových výživových potřeb, což podle údajů FAO(1) přispělo k celosvětovému poklesu podílu podvyživených osob v populaci z 18,6 ˇ% v letech 1990–1992 na přibližně 10,9 % vletech 2014–2016; je tedy toho názoru, že stávající systém by měl být zlepšován zintenzivněním úsilí o vymýcení negativních dopadů, než aby byl odmítán, aniž by byly k dispozici alternativy, které budou rovnocenně schopné zachovat a dále zvyšovat dodávku potravin;

17.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v nedávných diskusích byl výrazně zpochybňován systém EU pro hodnocení přípravků na ochranu rostlin založený na vědeckých důkazech; zdůrazňuje význam zachování a dalšího posilování systému, který je vědecky podložený, objektivní a založený na vzájemně posouzených důkazech, odvozený od otevřeného, nezávislého a multidisciplinárního vědeckého přístupu při povolení kterékoli účinné látky v souladu s evropskými zásadami analýzy rizik a zásadou předběžné opatrnosti, jak jsou stanoveny v obecném potravinovém právu (nařízení (ES) č. 178/2002); trvá na tom, že producenti musí pro opětovné schválení účinných látek zohlednit praktické použití přípravků na ochranu rostlin a také vědecký a technologický pokrok v této oblasti; poukazuje na to, že složitosti v současném systému hodnocení a povolování vedou k tomu, že jsou zmeškávány lhůty, a mohlo by to vést k tomu, že celý systém nebude řádně fungovat; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí systém přezkoumat a zjednodušit;

18.  vítá způsob, jakým Komise vykládá zásadu předběžné opatrnosti, jak je vyjádřeno v hodnocení REFIT obecného potravinového práva(2), která není alternativou k přístupu založenému na řízení rizik, ale spíše zvláštní formou řízení rizik; připomíná, že tento názor podporují i rozsudky Soudního dvora EU(3); vyzývá Komisi, aby posoudila, zda mezní kritéria stanovená nařízením (ES) č. 1107/2009 v této souvislosti plní svůj účel;

19.  konstatuje, že zpravodajský členský stát musí vypracovat a Komisi předložit zprávu (tzv. „návrh zprávy o posouzení“), v níž posoudí, zda lze očekávat, že účinná látka splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4, a opis této zprávy zašle úřadu; zdůrazňuje, že zpravodajský členský stát musí provést nezávislé, objektivní a transparentní posouzení s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky;

20.  vyjadřuje svoji obavu, že nařízení (ES) č. 834/2007 neposkytuje stejně vědecky podložený a podrobný režim pro posouzení dopadů na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí v souvislosti s povolováním látek na ochranu rostlin v ekologické produkci; konstatuje, že zásada oddělování posouzení rizik a řízení rizik se ve výše uvedeném nařízení neuplatňuje;

21.  vyjadřuje své znepokojení ze systematických zpoždění povolovacích postupů a rostoucích případů využívání odchylek ve smyslu článku 53 nařízení (EU) č. 1107/2009; zdůrazňuje, že tato zpoždění závažným způsobem poškozují uvádění na trh účinných a bezpečnějších inovativních produktů a že rovněž vedou k nárůstu využívání mimořádného povolování, což představuje vyšší environmentální zátěž; podtrhuje, že je nezbytné, aby členské státy dodržovaly zákonné lhůty, čímž se zajistí předvídatelnost pro žadatele a usnadní uvádění inovativních přípravků na ochranu rostlin, které jsou v souladu s přísnějšími požadavky, na trh; má dále za to, že jakákoliv odchylka by měla být řádně opodstatněná a pravidelně přezkoumávána; připomíná 10. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1107/2009, který zcela jasně zdůrazňuje, že v přípravcích na ochranu rostlin by měly být obsaženy pouze látky, u nichž bylo prokázáno, že mají na rostlinnou výrobu jednoznačně příznivé účinky a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí; zdůrazňuje, že audit Komise provedený v roce 2016 a 2017 v sedmi členských státech ukázal, že většina auditovaných členských států neměla zavedené správné systémy pro zajištění zpracování žádostí v zákonných lhůtách, které by neměly překročit 120 dnů;

22.  vyjadřuje politování nad jednostrannými rozhodnutími členských států, která mohou vést ke zrušení nebo omezení přípravků schválených jinými členskými státy, a nad nedostatečnou harmonizací doby potřebné pro schválení žádostí o povolení, což vyvolává narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a nutí zemědělce k technickým slepým uličkám, které jsou jednak škodlivé pro životní prostředí, jednak kontraproduktivní pro konkurenceschopnost zemědělských podniků;

23.  zdůrazňuje, že důvěryhodnost systému povolování přípravků na ochranu rostlin silně závisí na důvěře veřejnosti v evropské orgány, které poskytují vědecká stanoviska, jež jsou základem pro schvalování a řízení rizik; zdůrazňuje, že pro zachování důvěry veřejnosti je důležitá transparentnost postupu vědeckého hodnocení; vyzývá proto k odpovídajícímu financování příslušných agentur a k tomu, aby měly k dispozici potřebný personál pro zajištění nezávislého, transparentního a včasného postupu povolování; vítá v této souvislosti skutečnosti, že Komise ve svém hodnocení REFIT obecného potravinového práva(4) dospěla k závěru, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) byl vysoce transparentní a sdílel údaje v mezích přísných pravidel důvěrnosti stanovených spolunormotvůrci; dále vítá průběžné úsilí úřadu EFSA o zlepšování jeho systémů pro zajištění nezávislosti a řízení potenciálních střetů zájmů, což ocenil i Účetní dvůr jako nejpokročilejší systém auditovaných agentur v roce 2012(5) a který byl nedávno, v červnu 2017, aktualizován(6); vyzývá Komisi, aby navrhla zlepšení s cílem dále prohloubit transparentnost regulačního postupu, včetně přístupu k údajům ve studiích bezpečnosti předkládaných výrobci v rámci jejich žádostí o registraci přípravků na ochranu rostlin v EU; uznává, že je nutné přezkoumat postup s cílem zlepšit hodnocení, zvýšit nezávislost orgánů pověřených prováděním studií, zabránit střetům zájmů a postup ještě více zprůhlednit;

24.  poukazuje na nevyváženost v počtu žádostí mezi některými členskými státy ve stejné zóně a podobné rozlohy a podmínek pro zemědělství;

25.  zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat dělbu práce a výměnu informací mezi členskými státy posílením dostupnosti a používání harmonizované metodiky a modelů pro účely hodnocení a zároveň omezit výskyt zbytečných dodatečných vnitrostátních požadavků s cílem zajistit optimální fungování vnitřního trhu; poukazuje na existenci zvláštních požadavků v jednotlivých členských státech a na to, že nedostatečná harmonizace metodologií používaných pro hodnocení představuje jednu z hlavních příčin nedůvěry mezi členskými státy a důvodem, proč provádějí opětovné hodnocení na základě svých vlastních vnitrostátních modelů; podtrhuje úlohu členských států pro účinné provádění nařízení (ES) č. 1107/2009; zdůrazňuje přínosy účinného povolování, včetně včasnějšího přístupu k přípravkům na ochranu rostlin, včetně alternativ představujících nízké riziko; považuje za zásadní zlepšit harmonizaci právních předpisů o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh v EU s cílem zabránit narušování hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že cílem plného provedení stávajících právních předpisů by mělo být zabránění zdvojování práce a zpřístupnění nových látek zemědělcům bez zbytečného odkladu;

26.  vítá myšlenku a cíle zonálního systému povolování, ale uznává, že těchto cílů by potenciálně mohlo být účinněji dosaženo jednotným systémem povolování na úrovni Unie; žádá Komisi, aby zhodnotila, zda by bylo možné postupu povolování dosáhnout časově i nákladově efektivnějším způsobem, ať již prostřednictvím zlepšení současného systému (např. posílením harmonizace metodologie, modelů a požadavků na žádosti nebo zavedením povinného povolování pro celou zónu v návaznosti na pozitivní hodnocení zonálního zpravodajského členského státu), nebo zavedením jednotného unijního systému pro schvalování;

27.  vítá myšlenku a cíle zonálního systému povolování a připomíná, že tento systém by v zásadě měl vést k časově i nákladově efektivnějšímu povolování přípravků na ochranu rostlin pro všechny dotčené strany; poukazuje na to, že zonální hodnocení používání přípravků na ochranu rostlin, které žadatelům umožňuje navrhnout jeden zonální zpravodajský členský stát, jenž posouzení provede, by mělo vést k tomu, aby dotyčné členské státy přijaly rozhodnutí ve vzájemné spolupráci v maximální lhůtě 120 dnů poté, co zonální zpravodajský stát vydá zprávu o registraci; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v praxi se tyto postupy téměř neprojevily, což vede k systematickým zpožděním v procesu povolování a zvýšenému využívání mimořádných povolení; apeluje proto na členské státy, aby plně využily příležitosti dělby práce, kterou zonální systém povolování přináší, a vybízí Komisi a příslušné orgány, aby v tom členské státy podporovaly;

28.  zdůrazňuje, že, pokud jde o jednotný trh, bylo cílem postupu vzájemného uznávání členskými státy v konkrétním zeměpisném regionu zjednodušit postupy a zvýšit důvěru mezi členskými státy; považuje uplatňování postupu vzájemného uznávání za důležitý nástroj ke zvýšení dělby práce a k zajištění dodržování lhůt za současného zajištění optimální ochrany uživatelů, neboť umožňuje žadatelům zažádat o povolení v jiném členském státě, který využívá dotyčný výrobek v rámci stejné zemědělské praxe, přičemž jeho posouzení bylo provedeno za účelem povolení v původním členském státě, který musí být v každém případě zodpovědný za posouzení členskými státy uplatňujícími vzájemné uznávání;

29.  je toho názoru, že vzhledem k rozdílné praxi v jednotlivých členských státech a seznamu produktů, které byly skutečně povoleny, nebylo těchto cílů dosaženo; poukazuje na skutečnost, že pokud budou přetrvávat významné rozdíly mezi členskými státy v souvislosti s povolováním přípravků na ochranu rostlin a nedůvěra mezi nimi, nelze zásadu vzájemného uznávání účinně uplatňovat; vyzývá proto Komisi, aby ve dvou fázích zlepšila fungování systému vzájemného uznávání:

a) přezkum postupu vzájemného uznávání s cílem zvýšit jeho účinnost a zlepšit jeho provádění, plnit lhůty a zvyšovat vzájemnou důvěru mezi členskými státy;

b) provést posouzení dopadů s cílem zhodnotit proveditelnost zavedení postupu povolování pro přípravky na ochranu rostlin, pravděpodobně na evropské úrovni a s koordinací Komise, s přihlédnutím ke specifickým zeměpisným charakteristikám, s cílem harmonizovat pravidla mezi členskými státy, výrazně snížit náklady a časové lhůty a vyřešit problémy nespravedlivé hospodářské soutěže posílením vnitřního trhu s přípravky na ochranu rostlin a s vědomím skutečnosti, že tento druh postupu nebude možný bez dostatečných rozpočtových prostředků a odbornosti ze strany členských států;

30.  očekává, že posouzení dopadů potvrdí, zda zřízení jednotného orgánu na úrovni EU odpovědného za všechny stránky hodnocení a povolování účinných látek zabrání zdvojování práce, výrazně sníží náklady a administrativní zátěž a zajistí jednotně vysokou míru ochrany životního prostředí a lidského zdraví a také přinese jednotné kontaktní místo pro hodnocení a registraci účinných látek, či nikoliv;

31.  je toho názoru, že postup povolování přípravků na ochranu rostlin, který je harmonizovaný na evropské úrovni, by mohl přinést společná řešení pro malé zemědělské podniky, které se aktuálně nacházejí v technické slepé uličce kvůli nákladům na získání povolení a nedostatečným investicím a výzkumu ze strany soukromých i veřejných zúčastněných subjektů;

32.  konstatuje, že nedostatečná koordinace mezi členskými státy vede ke zdvojování práce, což přináší neúčinné výdaje a administrativní zátěž;

33.  se znepokojením konstatuje, že zemědělci mají méně dostupných nástrojů v důsledku nízkého počtu nových účinných látek, které byly schváleny od provedení nařízení (ES) č. 1107/2009; připomíná Komisi a členským státům význam financování výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, s cílem nalezení udržitelných, bezpečných a účinných řešení pro ochranu rostlin z environmentálního, zdravotního a ekonomického hlediska, a zdůrazňuje, že je zapotřebí vést zemědělce k zavádění těchto alternativních řešení s cílem pomoci jim snížit používání přípravků na ochranu rostlin a zajistit, aby udržitelné zemědělství naplnilo poptávku rostoucí světové populace, a také význam řešení environmentálních a zdravotních obav; zdůrazňuje, že výzkum a technologie hrají významnou úlohu pro zvyšování nástrojů dostupných k řešení současných i budoucích výzev, jimž zemědělství čelí, jako je například boj s rezistencí;

34.  vítá úsilí Komise při vytváření nástroje pro koordinaci pro schvalování přípravků na ochranu rostlin pro menšinová použití, ale zdůrazňuje, že je zapotřebí více zpřístupnit účinné látky pro tyto účely, a připomíná, že v mnoha členských státech se menšinová použití týkají valné většiny plodin;

35.  je toho názoru, že nařízení (ES) č. 1107/2009 by rovněž mělo být změněno, a to tak, aby více zohledňovalo látky nepovažované za přípravky na ochranu rostlin, které, jsou-li použity pro ochranu rostlin, se nařízením řídí; tyto látky představují zajímavé alternativy, pokud jde o integrovanou ochranu rostlin a některé produkty biologické kontroly;

36.  vítá zřízení nástroje pro menšinová použití coby fóra pro zlepšování koordinace mezi členskými státy, pěstitelskými organizacemi a odvětvím při vytváření řešení pro menšinová použití; zdůrazňuje, že je zapotřebí dlouhodobého a trvalého financování tohoto nástroje;

37.  vyzývá členské státy, aby uskutečňovaly výměnu informací a osvědčených postupů zjištěných z výzkumu boje proti organismům, které poškozují plodiny, čímž připraví cestu pro alternativní řešení, která budou proveditelná z environmentálního, zdravotního i ekonomického hlediska;

38.  zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost úloze malých a středních podniků při vývoji nových produktů, jelikož malé a střední podniky mnohdy nemají rozsáhlé zdroje potřebné pro proces vývoje a schvalování nových látek;

39.  vyzývá Komisi, aby posílila koordinaci vytváření údajů, a především údajů o reziduích, napříč členskými státy;

40.  má za to, že produkty dovážené ze zemí mimo EU, které byly pěstovány s využitím přípravků na ochranu rostlin, by měly podléhat stejně přísným kritériím jako produkty produkované uvnitř EU; je znepokojen, že při produkci dovážených produktů mohly být použity přípravky na ochranu rostlin neregistrované v EU;

41.  vyzývá Komisi, aby navrhla celoevropský systém povolování pro menšinová použití a zvláštní plodiny a společný seznam významných a méně významných plodin použitelný na úrovni EU;

42.  je toho názoru, že pesticidy představující nízké riziko mohou hrát významnou úlohu v integrované ochraně rostlin, a vyzývá ke zrychlenému postupu povolování těchto látek s cílem usnadnit jejich zařazování do strategií na ochranu plodin.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

11

1

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Karine Gloanec Maurin, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Zbigniew Kuźmiuk, Norbert Lins, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Maria Gabriela Zoană, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Karin Kadenbach, Elsi Katainen, Anthea McIntyre, Momchil Nekov, Miguel Viegas

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Krzysztof Hetman

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Ulrike Müller

ECR

Jørn Dohrmann, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, Anthea McIntyre

nezařazený poslanec

Diane Dodds

PPE

Richard Ashworth, Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Krzysztof Hetman, Peter Jahr, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Karine Gloanec Maurin, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Maria Noichl, Maria Gabriela Zoană

11

-

EFDD

John Stuart Agnew, Giulia Moi, Marco Zullo

ENF

Philippe Loiseau

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez, Miguel Viegas

Verts/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

1

0

S&D

Marc Tarabella

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Viz FAO (2015): The State of Food Security in the World (Stav potravinového zabezpečení ve světě); http://www.fao.org/3/a-i4646e.pdf.

(2)

SWD(2018)0038.

(3)

Například rozsudek Tribunálu ze dne 9. září 2011, Francouzská republika v. Komise, věc T-257/07,ECLI:EU:T:2011:444.

(4)

SWD(2018)0038.

(5)

https://www.eca.europa.eu/Lists/News/NEWS1210_11/NEWS1210_11_EN.PDF

(6)

https://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/corporate_publications/files/policy_independence.pdf


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

10.7.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

2

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Karin Kadenbach, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Jo Leinen, Peter Liese, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, John Procter, Julia Reid, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Alojz Peterle, Christel Schaldemose, Keith Taylor

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marc Joulaud, Stanisław Ożóg


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

48

+

ALDE

Catherine Bearder, Jan Huitema, Anneli Jäätteenmäki, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries

ECR

Mark Demesmaeker

EFDD

Piernicola Pedicini

ENF

Sylvie Goddyn

GUE/NGL

Stefan Eck, Anja Hazekamp, Merja Kyllönen

NI

Zoltán Balczó

PPE

Pilar Ayuso, Ivo Belet, Birgit Collin-Langen, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Marc Joulaud, Giovanni La Via, Peter Liese, Miroslav Mikolášik, Alojz Peterle, Annie Schreijer-Pierik, Adina-Ioana Vălean

S&D

Guillaume Balas, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Christel Schaldemose, Daciana Octavia Sârbu, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Davor Škrlec, Keith Taylor

2

-

EFDD

Julie Reid

PPE

Julie Girling

8

0

ECR

Arne Gericke, Urszula Krupa, Stanisław Ożóg, Bolesław G. Piecha, John Procter

PPE

Karl-Heinz Florenz, György Hölvényi, Renate Sommer

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 29. srpna 2018Právní upozornění