Postup : 2018/2046(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0313/2018

Předložené texty :

A8-0313/2018

Rozpravy :

PV 22/10/2018 - 14
CRE 22/10/2018 - 14

Hlasování :

PV 24/10/2018 - 11.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0404

ZPRÁVA     
PDF 670kWORD 71k
11.10.2018
PE 626.971v02-00 A8-0313/2018(Část 1)

týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019

(11737/2018 – C8-0410/2018 – 2018/2046(BUD))

Část 1: Návrh usnesení

Rozpočtový výbor

Zpravodajové: Daniele Viotti (oddíl III – Komise)

Paul Rübig (ostatní oddíly)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

týkajícího se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, (11737/2018 – C8-0410/2018 – 2018/2046(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5) (dále jen „interinstitucionální dohoda“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019(7),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 21. června 2018 (COM(2018)0600),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který Rada přijala dne 13. září 2018 a postoupila Evropskému parlamentu dne 14. září 2018 (11737/2018 – C8-0410/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019(8),

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0313/2018),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2019 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech a ze dne 5. července 2018 o mandátu pro třístranná jednání; připomíná, že jádrem těchto priorit je: udržitelný růst, inovace, konkurenceschopnost, bezpečnost, řešení hlavních příčin vlny uprchlíků a migračních toků, zvládání toků uprchlíků a migrantů, boj proti změně klimatu a přechod na energii z obnovitelných zdrojů a migrace, a zvláštní pozornost má být věnována mladým lidem;

2.  upozorňuje na to, že s výhledem na vystoupení Spojeného království z Unie potřebuje Unie nezbytné finanční prostředky na to, aby naplnila očekávání občanů, aby byla schopna účinně plnit četné výše uvedené prioritní úkoly a zvládnout výzvy, kterým čelí, a aby zlepšovala každodenní život svých občanů;

3.  poukazuje na to, že občané Evropy očekávají, že se Unie všemožně vynasnaží zajistit hospodářský růst a podporovat vytváření pracovních míst, a to rovnou měrou ve všech svých regionech; podotýká, že naplnění těchto očekávání vyžaduje investice do výzkumu a inovací, digitalizace, vzdělávání, infrastruktury a malých a středních podniků a podporu zaměstnanosti, zejména u mladých lidí v Evropě; vyjadřuje nelibost nad tím, že Rada zase navrhuje škrty právě u těch programů, které mají učinit ekonomiku Unie konkurenceschopnější a inovativnější; zdůrazňuje navíc, že u mnoha z těchto programů – příkladem může být Horizont 2020 – je velmi výrazný převis poptávky nad možnostmi financování, což představuje špatné využívání zdrojů a znamená to, že se nedostává financování pro spoustu skvělých projektů; upozorňuje rovněž na to, že programy jako Erasmus+, Horizont 2020 a Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) jsou živoucí ukázkou toho, jaké výhody má pracovat společně v rámci celé Unie, a pomáhají vytvářet pocit evropské sounáležitosti; rozhodl se proto výrazně zvýšit prostředky pro program Erasmus+ a posílit programy, které přispívají k růstu a vytváření pracovních míst, mj. Horizont 2020, Nástroj pro propojování Evropy (CEF) a COSME;

4.   opakuje, že je odhodlán splnit své přísliby, které učinil během jednání o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), tj. minimalizovat dopad škrtů souvisejících s EFSI u programů Horizont 2020 a CEF v rámci ročního rozpočtového procesu; navrhuje proto vykompenzovat tyto škrty tím, že se obnoví původní roční profil těchto dvou programů, který jim umožní plně dosáhnout cílů, které byly dohodnuty během přijímání příslušných právních předpisů; 

5.  upozorňuje na to, že nezaměstnanost mladých je nižší než v předchozích letech, v některých členských státech je však i nadále nepřijatelně vysoká, a to zvláště v ekonomicky zaostávajících regionech, a že obzvláště znepokojivá je situace mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy a jsou dlouhodobě bez práce; zdůrazňuje, že mladí lidé jsou skupinou, která je nejvíce ohrožena chudobou a sociálním a ekonomickým vyloučením; rozhodl se proto zvýšit prostředky pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) nad úroveň, kterou navrhla Komise; zdůrazňuje, že toto navýšení prostředků by nemělo být v žádném případě považováno za předsunutí přídělu prostředků na YEI, který byl pro tuto iniciativu schválen v rámci přezkumu VFR v polovině období; podtrhuje však, že YEI je třeba ještě více zlepšit a zvýšit její efektivnost, aby přinášela ještě větší přidanou hodnotu k politikám zaměstnanosti mladých lidí v členských státech, zejména tím, že bude zajištěno, aby nenahrazovala financování někdejších opatření členských států;

6.  připomíná, že politika soudržnosti sehrává primární úlohu při rozvoji a růstu Unie a při konvergenci v členských státech a regionech; zdůrazňuje, že se Parlament zavázal k zajištění odpovídajících prostředků na ty programy, které představují jednu z hlavních politik Unie;

7.   lituje toho, že podle současných předpokladů by bylo na klimatická opatření věnováno pouze 19,3 % rozpočtu Unie na období 2014–2020, nepodařilo by se tudíž dosáhnout cíle 20 %, který byl stanoven již v době před dohodou na pařížské konferenci o klimatu; vyrozumívá, že je tomu tak do značné míry z důvodu zpoždění u politiky soudržnosti a u programů rozvoje venkova; naléhavě vyzývá členské státy, které tyto programy spravují, aby urychlily jejich provádění s důrazem na výdaje v oblasti klimatu, aby byly vyrovnány nižší příděly v prvních v letech VFR; vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán v rámci programů, které mají ohromný potenciál přispět k dosažení cíle výdajů na oblast klimatu; žádá robustní, každoroční konsolidaci, abychom dosáhli pokroku k cíli zohlednit problematiku klimatu ve všech politikách, s konkrétními a koherentními zárukami, které zaručí, že rozpočtová rozhodnutí, která nepůjdou proti snahám v oblasti klimatu, budou v souladu se závazky Unie podle Pařížské dohody, s komplexním vykazováním, aby bylo možno zahájit iniciativy, pokud se nepodaří splnit cíle;

8.  zdůrazňuje, že prostředky z okruhu 3 byly v posledních letech uvolňovány převážně za účelem řešení migrační a uprchlické výzvy a že by tato opatření měla pokračovat a měla by být posílena natolik a tak dlouho, jak bude nutné; vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala, zda je výše přídělů finančních prostředků v okruhu 3 odpovídající, a plně využívala veškeré dostupné nástroje k tomu, aby včas reagovala na případné nepředvídané události, které by mohly vyžadovat dodatečné finanční prostředky v oblasti migrace, a zvláštní pozornost při tom věnovala případu ostrovních regionů spadajících do působnosti článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie; rozhodl se zvýšit prostředky pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), aby bylo možno plně pokrýt potřeby Unie v oblasti migrace, zejména podporovat členské státy při zlepšování podmínek přijímání, integračních opatření a postupů pro žadatele o azyl a migranty a při prohlubování solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy a zdokonalování spravedlivých a účinných strategií navracení osob; znovu konstatuje, že strop okruhu 3 je nedostatečný k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnitřní dimenzi těchto priorit a na jiné prioritní programy, například v oblastech zdravotnictví, bezpečnosti potravin, bezpečnosti, spravedlnosti, občanství a kultury; domnívá se, že místní orgány ochotné podpořit program Unie pro znovuusídlení by měly být ještě více podporovány prostřednictvím složky přímého řízení ve fondu AMIF;

9.  trvá na tom, že s ohledem na nedávné bezpečnostní hrozby v celé Unii by v rámci financování z okruhu 3 měla být věnována zvláštní pozornost i opatřením, která povedou ke zvýšení bezpečnosti občanů Unie; z tohoto důvodu se rozhodl zvýšit rozpočtové prostředky agenturám v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí jako například Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL), Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust) a novému Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), které se vzhledem k vyšší pracovní zátěži a dalším úkolům v uplynulých letech potýkaly s nedostatkem zaměstnanců a finančních prostředků;

10.  opakuje, že součástí řešení migrační a uprchlické výzvy i bezpečnostních hrozeb pro občany Unie je řešení hlavních příčin migrace a vyčlenění dostatečných finančních prostředků na vnitřní i vnější nástroje, které mají za cíl řešit problémy, jako je chudoba, nedostatek pracovních míst, možností vzdělávání a ekonomických příležitostí, nestabilita, konflikty a změna klimatu v evropském sousedství a v Africe; je toho názoru, že Unie by měla optimálně využívat finanční prostředky v okruhu 4, které se ukázaly jako nedostatečné k tomu, aby bylo rovnou měrou věnováno úsilí všem vnějším problémům;

11.  uvědomuje si výzvy, kterým musí některé členské státy čelit v důsledku obrovského náporu příchozích migrantů a žadatelů o azyl; lituje toho, že veškeré snahy vytvořit spravedlivý a humánní systém přijímání migrantů na úrovni Unie byly zatím neúspěšné;

12.  lituje toho, že Parlament nebyl řádně zapojen do diskusí o prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT); opakuje svůj dlouholetý postoj, že nové iniciativy nesmějí být financovány na úkor stávajících projektů Unie v oblasti vnější činnosti; má za to – a podotýká, že podporuje pokračování nástroje FRT –, že vzhledem k napjaté situaci v okruhu 4, který musí reagovat na vnější problémy, včetně migrace, by měl rozpočet Unie přispět na financování druhé tranše stejným dílem jako u první tranše, tj. částkou 1 miliardy, a členské státy by měly na její financování přispět 2 miliardami;

13.  obnovuje všechny škrty, které navrhla Rada v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2019 ve všech okruzích, s malými výjimkami v okruhu 4 a podokruhu 1b; odmítá akceptovat navrhované škrty u programů s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou, například u Horizontu 2020 a u nástroje CEF, tj. u dvou programů, které již byly postiženy přesuny prostředků na EFSI, a většinu škrtů ve vnějších politikách; zdůrazňuje, že logika škrtů Rady není opodstatněna aktuálními údaji o čerpání prostředků a naprosto nebere v potaz odlišné způsoby plnění rozpočtu u některých programů;

14.  dospívá k závěru, že mají-li být odpovídajícím způsobem financovány veškeré naléhavé potřeby a také vezmeme-li v potaz velmi napjatá nebo nulová rozpětí VFR v roce 2019, bude třeba využít veškerých možností dostupných v nařízení o VFR, pokud jde o flexibilitu; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení se snadno podaří dosáhnout shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy, zejména uvážíme-li, že letošní dohodovací řízení bude posledním před evropskými volbami v květnu 2019;

15.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2019 na 166 340 415 936 EUR v prostředcích na závazky a 149 349 039 470 EUR v prostředcích na platby, což představuje zvýšení prostředků na závazky oproti NR 2019 o 721 061 034 EUR;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

16.  odmítá neodůvodněné škrty Rady ve výši 794 milionů EUR v podokruhu 1a, jež představují více než polovinu veškerých škrtů Rady v závazcích v okruzích VFR; konstatuje, že tyto škrty jsou v rozporu s proklamovanými politickými prioritami Rady; je navíc znepokojen tím, že by mohly zkomplikovat provádění programů, které hrají životně důležitou roli při vytváření pracovních míst a růstu, což by mohlo mít nepříznivý dopad na ekonomiku Unie;

17.  poukazuje v této souvislosti na programy jako Horizont 2020 a CEF a na stěžejní programy pro vesmír, jako je Copernicus, které přinášejí velmi značnou přidanou hodnotu; lituje výrazných škrtů Rady ve společném strategickém rámci pro výzkum a inovace s převážně negativním dopadem na program Horizont 2020, a zejména lituje škrtů v příslušných rozpočtových položkách, jako je Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií a Posílení evropských výzkumných infrastruktur; konstatuje také, že mnohé z těchto programů výrazně přispívají k boji proti změně klimatu, a domnívá se, že tento příspěvek by měl být posílen; proto se rozhodl zrušit všechny škrty provedené Radou a dále plně obnovit původní profil položek Horizontu 2020 a CEF, v nichž byly provedeny škrty za účelem přesunutí prostředků do záručního fondu EFSI;

18.  připomíná, že program Erasmus+ je i nadále vysoce ceněným a velmi oblíbeným programem, který podporuje vzdělávací mobilitu a odbornou mládeže, o čemž svědčí i počet obdržených přihlášek, který dalece přesahuje dostupné finanční prostředky, a podotýká také, že pomáhá pěstovat silný pocit evropské identity a podněcuje mladé lidi k účasti na budování evropské demokracie; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že návrh rozpočtu na rok 2019 pro program Erasmus+ ani zdaleka nenaplňuje očekávání Parlamentu, neboť nedosahuje úrovně prostředků plánovaných v rámci současného VFR; považuje proto za zásadní zvýšit prostředky na ty složky programu Erasmus+, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy a mládeže, v návaznosti na YEI v podokruhu 1b;

19.  připomíná, že je důležité podporovat rozsáhlou součinnost mezi oddíly nástroje CEF pro dopravu a pro digitální oblast ve snaze maximalizovat finanční pákový efekt u projektů zaměřených na podporu digitalizace koridorů TEN-T;

20.  znovu upozorňuje na to, že malé a střední podniky jsou zásadní součástí ekonomiky Unie a hrají klíčovou roli při vytváření pracovních míst v celé Unii; je přesvědčen, že je třeba vytvořit podnikatelské prostředí vstřícné k malým a středním podnikům a podporovat rozvoj klastrů a sítí těchto podniků, a také je třeba podporovat družstevní společnosti, které uplatňují sociální, solidární a etické postupy; s obavami si však všímá škrtů, které Rada provedla u Nástroje pro malé a střední podniky, neboť tyto škrty vysílají podnikům v Unii rozporuplné signály; domnívá se, že rozpočet Unie a přístup k financím, které se o něj opírají, začínající podniky a mikropodniky mohou být klíčovým nástrojem při snaze učinit malé a střední podniky konkurenceschopnějšími a inovativnějšími a při pěstování podnikatelského ducha v Unii; připomíná v tomto ohledu programy COSME a Horizont 2020;

21.  rozhodl se proto ještě více zvýšit prostředky – nad rámec NR 2019 a profilů před přesunem prostředků na EFSI – u těch programů, které jsou klíčové pro posílení růstu a vytváření pracovních míst a které odrážejí obecně dohodnuté priority Unie, zejména Erasmus+, Horizont 2020 (Marie Curie, Evropská rada pro výzkum, Nástroj pro malé a střední podniky), COSME, CEF a EaSI;

22.  zvyšuje proto prostředky na závazky v podokruhu 1a nad rámec NR 2019 o 566 773 112 EUR (bez obnovení prostředků na úroveň před přesunem na EFSI, kompenzace v souvislosti s návrhem nařízení o Evropském orgánu pro pracovní záležitosti, pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány v rámci dostupného rozpětí i dalším uvolněním prostředků z celkového rozpětí pro závazky;

23.  vítá závazek k obnovení agendy Unie v oblasti obrany, zejména prostřednictvím dohody o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu; vyjadřuje svůj záměr věnovat zvláštní pozornost tomu, aby Komise naplňovala dohody, k nimž se podařilo dospět ve věci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a Evropského sboru solidarity a které by měly být uvedeny v návrhu na změnu, který by měla Komise předložit v říjnu 2018;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

24.  vítá klesající míru nezaměstnanosti mladých na úrovni Unie, která k 1. říjnu 2018 činila 14,8 %, lituje však toho, že v některých členských státech stále zůstává nepřijatelně vysoká; zdůrazňuje, že pro řešení tohoto problému je důležité zajistit řádné financování systémů záruk pro mladé lidi prostřednictvím iniciativy YEI a Evropského sociálního fondu (ESF); vítá dohodu na potřebě poskytnout nové finanční prostředky pro tuto iniciativu a zahrnutí odpovídajících prostředků do NR 2019; domnívá se nicméně, že s ohledem na problémy a rizika v oblasti nezaměstnanosti mladých by se mělo iniciativě YEI dostat více prostředků, a proto se rozhodl jí navýšit prostředky na závazky v roce 2019 na 600 milionů EUR; má za to, že toto zvýšení je navíc k celkové částce pro YEI podle současného plánu na období 2014–2020;

25.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby bylo zrychleno provádění programů politiky soudržnosti ve snaze dohnat zpoždění; konstatuje, že i když Rada nezpochybnila výši prostředků na platby navrženou Komisí, bude Parlament pečlivě zkoumat aktualizované prognózy Komise, aby byla výše prostředků na platby přizpůsobena skutečným potřebám a nedošlo k tomu, že se na konci současného VFR opět nahromadí nevyřízené žádosti o platby;

26.  v souladu s dohodou dosaženou ve věci revize programu na podporu strukturálních reforem (SRSP) souhlasí s převodem částek 40 milionů EUR v prostředcích na závazky a 17,2 milionu EUR v prostředcích na platby z podokruhu 1b do okruhu 2;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

27.  připomíná, že návrh Komise zvýšit prostředky k financování potřeb Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je převážně důsledkem výrazně nižší částky účelově vázaných příjmů očekávaných v roce 2019;

28.  bere na vědomí škrty Rady ve výši 310 milionů EUR v prostředcích na závazky (–0,52 % oproti NR 2019) a 328,13 milionu EUR v prostředcích na platby (–0,57 % oproti NR 2019), domnívá se však, že Komisí předložený návrh na změnu by měl být i nadále základem jakékoliv spolehlivé revize prostředků EZZF, a proto obnovuje NR 2019, dokud nebude tento návrh na změnu projednán v dohodovacím řízení;

29.   rozhodl se zvýšit financování mimořádné podpory zejména u vepřového masa pro země postižené africkým morem prasat s cílem snížit negativní dopad na zemědělce a zaměstnance v regionech nejvíce postižených touto chorobou; rozhodl se vyjádřit svou rozhodnou podporu odvětví zemědělství v Unii zvýšením prostředků na ovoce a zeleninu, a to s cílem řešit dopady krize na toto odvětví a rovněž dopady ruského embarga, a na opatření proti dopadům epidemie bakterie Xylella fastidiosa a volatilitě cen olivového oleje;

30.  upozorňuje na zásadní roli, kterou hrají decentralizované agentury Unie v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin tím, že pomáhají Unii a členské státy činit informovaná, vědecky podložená rozhodnutí o ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a veřejného zdraví, a současně zintenzivňují spolupráci mezi členskými státy při snaze řešit problémy, které trápí občany Unie;

31.  rozhodl se navrhnout zvýšení o 20 milionů EUR nad NR 2019 pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), aby podporoval inovace v zemědělství a lesním hospodářství a zajistil ziskovost a udržitelnost těchto způsobů obživy v budoucnu;

32.  v souladu se svými cíli v rámci strategie Evropa 2020 a se svými mezinárodními závazky v oblasti řešení změny klimatu se rozhodl navrhnout zvýšení o 15,6 milionu EUR nad úroveň NR 2019 u opatření v oblasti klimatu; připomíná navíc závazky Unie zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že toto zvýšení přispívá také k ochraně biologické rozmanitosti;

33.  vzhledem k úspěšnému ukončení jednání o revizi programu na podporu strukturálních reforem se rozhodl uvolnit prostředky převedené z podokruhu 1b, které Rada zapsala do rezervy;

34.  poukazuje na dopady extrémního sucha, které v posledních měsících postihlo členské státy, způsobilo značné ztráty v zemědělství a ohrozilo velké množství podniků, a zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba zajistit podpůrná opatření zaměřená na pomoc nejvíce postiženým zemědělcům;

35.  rozhodl se využít maximální výši prostředků na programy POSEI stanovenou v příslušném nařízení(9), což jen podtrhuje důležitost těchto programů pro odolnost zemědělských producentů, a upozorňuje na křehkou ekonomickou situaci nejvzdálenějších regionů;

36.   zvyšuje proto prostředky na závazky o 154,1 milionu EUR (bez pilotních projektů a přípravných akcí), a ponechává tak pod stropem prostředků na závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 190,8 milionu EUR;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

37.  opakuje své dlouhodobé přesvědčení, že strop okruhu 3 je prokazatelně naprosto nedostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem financovat vnitřní rozměr zásadních výzev týkajících se na jedné straně vnitřní bezpečnosti a bezpečnosti občanů a na straně druhé uprchlíků a migrantů;

38.  očekává, že tlak na migrační a azylové systémy výše uvedených členských států a také na jejich hranice zůstane vysoký i v roce 2019 a v letech následujících, a je proto toho názoru, že v oblasti uprchlíků a migrace jsou zapotřebí další finanční prostředky, také s ohledem na jakékoli budoucí, nepředvídatelné potřeby v této oblasti; zvyšuje proto prostředky pro fond AMIF, pokud jde o podporu legální migrace do Unie a podporu účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a propracování spravedlivých a účinných strategií navracení osob, zejména ve snaze podpořit členské státy při zlepšování integračních opatření pro uprchlíky a migranty, zejména děti a nezletilé bez doprovodu;

39.  vítá zvýšení prostředků na závazky u fondu AMIF účelem financování nové legislativy Dublin II (pokud bude přijata do konce roku 2018) a odmítá rozhodnutí Rady přesunout příslušné prostředky do rezervy;

40.  zdůrazňuje, že vnitřní bezpečnost musí zůstat jednou z hlavních priorit Unie, a zdůrazňuje úlohu Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) jako klíčového finančního nástroje na podporu členských států v oblasti bezpečnosti, včetně boje proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a počítačové kriminalitě; rozhodl se proto zvýšit rozpočtové prostředky pro ISF, mj. s cílem posílit podporu správy hranic a poskytnout pomoc obětem teroristických útoků;

41.  upozorňuje na klíčovou roli, kterou sehrávají agentury Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí při prohlubování spolupráce členských států při řešení problémů, které znepokojují občany Unie; rozhodl se zvýšit rozpočtové prostředky a stav zaměstnanců agentur EUROPOL, CEPOL, eu-LISA, Eurojust a úřadu EPPO;

42.  trvá na tom, aby měl úřad EPPO odpovídající finanční prostředky a lidské zdroje; konstatuje, že v NR 2019 činí příspěvek Unie úřadu celkově 4 911 000 EUR; poukazuje na to, že tyto prostředky jsou určeny na pokrytí výdajů úřadu na zaměstnance, výdajů na infrastrukturu, dalších administrativních výdajů a operačních výdajů; konstatuje, že se počítá s pouhými 35 zaměstnanci, z čehož vyplývá, že po odečtení 23 míst evropských veřejných žalobců zbývá pouze 12 pracovních míst pro administrativní úkoly; domnívá se, že to je nerealistické, zejména s ohledem na skutečnost, že se další dva členské státy nedávno rozhodly připojit se k úřadu EPPO; rozhodl se proto v předstihu provést zvýšení stavu zaměstnanců předpokládané pro rok 2020 a sladit zařazení nejvyššího žalobce a evropských žalobců do platových tříd s platovými třídami manažerských postů v úřadu OLAF a v Europolu;

43.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada provedla zcela o své vůli u řady programů v oblasti kultury, občanství, spravedlnosti a veřejného zdraví škrty ve výši více než 35 milionů EUR v prostředcích na závazky, a to přesto, že tyto programy mají vynikající míry plnění a již nyní jsou financovány nedostatečně, takže na řadu vysoce kvalitních projektů již prostředky nezbudou; obnovuje všechny položky alespoň na úroveň návrhu rozpočtu a v příslušných položkách navrhuje další zvýšení;

44.  zdůrazňuje hodnotu programu Kreativní Evropa při podpoře audiovizuálního a kulturního odvětví Unie a trvá na tom, že výše financování musí odpovídat ambicím tohoto programu; žádá zvýšení prostředků na závazky u dílčích programů MEDIA a Kultura, mj. s cílem řešit nízkou míru úspěšnosti žádostí; zvyšuje také prostředky na opatření v multimediální oblasti a na posílení finanční kapacity malých a středních podniků v evropském kulturním a tvůrčím odvětví;

45.  připomíná svou podporu programům v oblasti práv, rovnosti, občanství a spravedlnosti; rozhodl se zvýšit prostředky na závazky pro nástroje, které mají obecně zajistit nediskriminaci a rovnost, konkrétně pro program Daphne, a které bojují proti násilí na základě pohlaví a prosazují práva žen a osob LGBTQI+;

46  připomíná, že projekty související s kulturou a vzděláváním jsou podporovány z celé řady programů a nástrojů Unie, konkrétně z ESI fondů, z fondu EFSI a z programu Horizont 2020; důrazně žádá Komisi, aby zlepšila synergie mezi jednotlivými programy ve snaze vynakládat výdaje efektivním způsobem; vyzývá Komisi, aby především plně využila potenciální součinnosti různých programů EU, jako jsou Horizont 2020, CEF, Erasmus+, EaSI, Kreativní Evropa a COSME, fond EFSI a fondy ESI, aby mohlo být podporováno více projektů v kulturních a kreativních odvětvích;

47.  zvyšuje prostředky pro okruh 3 oproti návrhu rozpočtu o 127,75 milionu EUR v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí) a navrhuje financovat toto zvýšení dalším uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 4 – Globální Evropa

48.  zdůrazňuje, že komplexní geopolitické výzvy, jimž Unie nyní čelí, naléhavě vyžadují, aby se Unie výrazněji angažovala ve světě; znovu zdůrazňuje, že vnější činnost Unie může být důvěryhodná, pouze pokud bude podepřena dostatečnými finančními zdroji; připomíná, že potřeby financování značně převyšují současný objem okruhu 4, a žádá, aby byl vytvořen dostatečný manévrovací prostor pro případ nepředvídaných vnějších krizí;

49.  připomíná, že plnění cílů udržitelného rozvoje musí jít napříč vnitřními i vnějšími politikami EU, přičemž by se tyto snahy měly zvláště zaměřit na dostupnost kvalitních potravin a pitné vody a na výstavbu dalších čistíren odpadních vod, aby mohly být splněny cíle udržitelného rozvoje č. 2 a 6; dále upozorňuje na velký rozsah a dopady energetické chudoby v rozvojových zemích a žádá, aby byly učiněny další kroky ke snížení energetické chudoby v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 7, zejména ve odlehlých venkovských oblastech regionů, které nejsou napojeny na rozvodné soustavy;

50.  v tomto ohledu opakuje svůj postoj, vyjádřený ve výše uvedeném usnesení ze dne 5. července 2018, že by i při financování druhé tranše nástroje FRT měl být zachován současný poměr příspěvků do tohoto nástroje z rozpočtu Unie (1 miliarda EUR) a od členských států (2 miliardy EUR); rozhodl se proto snížit příspěvky z rozpočtu Unie z 1,45 miliardy EUR na 450 milionů EUR; je přesvědčen, že rozdíl by měl být namísto toho financován bilaterálními příspěvky členských států;

51.  domnívá se, že prosazování míru, bezpečnosti a spravedlnosti v rozvojových zemích má naprosto zásadní význam pro řešení základních příčin migrace a s ní souvisejících humanitárních krizí v jižním sousedství, například v Libyi; zdůrazňuje důležitost podpory řádné správy věcí veřejných, demokracie, právního státu a aktivní občanské společnosti, má-li se dařit dlouhodobě čelit chudobě a výzvám změny klimatu v rozvojových zemích; rozhodl se proto zvýšit zdroje určené na nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a jižní rozměr evropského nástroje sousedství (ENI) v jeho různých složkách ve snaze vzít v potaz rovněž značný tlak, pod kterým bude nástroj ENI i v roce 2019;

52.   připomíná, že se Unie ve své vnější politice zavázala chránit a prosazovat veškerá práva dětí, dívek a žen, stejně jako zdravotně postižených osob a osob se zvláštními potřebami; zdůrazňuje, že ve vnějších vztazích Evropské unie je velmi důležité uplatňovat obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, akční plán Evropské unie pro rovnost žen a mužů a evropskou politiku v oblasti zdravotního postižení; ve stejném duchu považuje za vhodné, aby bylo 10 % prostředků určených na humanitární pomoc vyhrazeno na přístup ke vzdělávání v krizových oblastech;

53.   zdůrazňuje strategický význam poskytování dostatečných finančních prostředků zemím západního Balkánu s cílem konsolidovat jejich směřování k přistoupení; nechápe, jak může Rada navrhovat škrty v prostředcích na politické reformy, které jsou jádrem každé demokratické transformace společnosti; zdůrazňuje, že je třeba odpovídajícím způsobem finančně zajistit akční plán strategie pro západní Balkán na období 2018–2020, a rozhodl se proto zvýšit příděl prostředků z nástroje předvstupní pomoci (NPP II) pro tento region;

54.  upozorňuje na to, že značnou výzvu je pro Unii také situace v zemích Východního partnerství; je přesvědčen, že je důležité poskytnout více prostředků na podporu reformního úsilí našich sousedů, přispět ke zvýšení odolnosti a upevňování míru a ke zlepšení každodenního života občanů těchto zemí;

55.  žádá, aby Unie zvýšila podporu poskytovanou UNRWA v souladu s usnesením ze dne 8. února 2018(10), s ohledem na zhoršující se situaci na místě a na rozhodnutí Spojených států přestat poskytovat agentuře roční příspěvek; upřesňuje, že navržené zvýšení je určeno výhradně pro UNRWA k vyrovnání těchto ztrát;

56.  je přesvědčen, že mezilidské kontakty a mobilita mladých lidí mají velký potenciál, a to také jako jedna z klíčových strategií, jak zlepšit dopad vnější činnosti Unie a její viditelnost mezi veřejností v partnerských zemích; rozhodl se proto zvýšit příspěvky z nástrojů DCI, ENI, NPP II a nástroje partnerství na program Erasmus+;

57.  v souladu se zásadou podmíněnosti podporuje snížení částky určené Turecku ve všech rozpočtových položkách, protože v zemi se stále zhoršuje situace v oblasti právního stát, demokracie a lidských práv; současně pokládá za nutné dále navýšit přímou podporu občanské společnosti a mezilidských kontaktů;

58.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru, dobrým životním podmínkám Maronitů, kteří se chtějí přesídlit, a všech osob žijících v enklávách, jak bylo stanoveno ve třetí Vídeňské dohodě, a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

59.  bere na vědomí mírné navýšení prostředků na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), jak je navrhuje Komise, ale současně poznamenává, že rozpočet SZBP je i nadále pod velkým tlakem a v důsledku zvýšení počtu misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) hrozí, že v roce 2019 tento problém ještě naroste; obnovuje původní výši prostředků na další opatření a akce pro řešení krizí, jejichž snížení navrhuje Rada, protože by vedlo k omezení flexibility při řešení neočekávaných krizí;

60.  rozhodl se tudíž zvrátit téměř všechny škrty Rady a zvýšit prostředky v okruhu 4 o 425,4 milionu EUR nad rámec NR 2019 (bez pilotních projektů a přípravných akcí) a současně snížit položky na nástroj FRT a Turecko a neobnovovat škrty v celkové výši 1,24 miliardy EUR, takže čistým výsledkem je snížení prostředků v okruhu 4 oproti NR 2019 o 819,1 milionu EUR;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

61.  domnívá se, že škrty Rady jsou neodůvodněné a neodrážejí skutečné potřeby; obnovuje proto NR 2019 u všech správních výdajů Komise, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4;

Decentralizované agentury

62.  obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb agentur, jak je zpracovala Komise; domnívá se proto, že další škrty navržené Radou ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, které jim byly svěřeny; za zvláště iritující považuje svévolné snížení prostředků pro CEPOL o pouhých 10 000 EUR a žádá Radu, aby Parlamentu sdělila věcné důvody, proč považuje takové škrty za nezbytné a přiměřené;

63.  zdůrazňuje, že pokud by byly agentury financovány z poplatků, snížilo by se zatížení unijního rozpočtu o 1 miliardu EUR ročně; zdůrazňuje, že veřejné úkoly, např. v oblasti zdravotní péče, životního prostředí nebo bezpečnosti a spravedlnosti, by měly být vždy financovány z rozpočtu Unie; je nicméně přesvědčen, že Komise by se měla nadále zabývat rizikem střetu zájmů, k němuž může docházet v agenturách financovaných z poplatků, a měla by přijmout vhodná opatření k jeho zamezení;

64.  připomíná, že je důležité, aby se Unie zaměřila na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost; v této souvislosti se domnívá, že Agentura pro evropský GNSS (GSA) a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) potřebují více finančních prostředků a zaměstnanců; bere na vědomí vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) a zdůrazňuje, že je zapotřebí pro něj uvolnit nové zdroje; obnovuje výrazné škrty Rady u prostředků pro evropské orgány dohledu, část prostředků pro ně ovšem zapisuje do rezervy, která bude uvolněna až poté, co dojde k pokroku při přezkumu těchto orgánů;

65.  s ohledem na výzvy, kterým Unie stále čelí, pokud jde o bezpečnost, a se zřetelem k nezbytnosti koordinované evropské reakce se rozhodl zvýšit prostředky pro EUROPOL, eu-LISA, CEPOL, EUROJUST, EPPO a Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

66.  očekává, že tlak na migrační a azylové systémy některých členských států a na jejich hranice zůstane vysoký i v roce 2019 a bude se možná i zvyšovat, zdůrazňuje, že budoucí potřeby Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), pokud jde o provozní zdroje a personál, budou muset být pozorně sledovány a možná i upraveny v rozpočtu na rok 2019; očekává proto od Komise návrh opravného rozpočtu; žádá Komisi, aby co nejdříve poskytla přehled rozpočtových potřeb pro rozpočet na rok 2019, pokud jde o navržené reformy těchto agentur;

67.  znovu opakuje, že podle jeho názoru bylo cíle pětiprocentního snížení stavu zaměstnanců úspěšně dosaženo; vyjadřuje svůj záměr přidat společné prohlášení všech orgánů, které potvrdí ukončení této jednorázové akce; domnívá se, že nová pracovní místa přijatá v jeho postoji jsou nezbytná k plnění dodatečných úkolů vyplývajících z nového politického vývoje a nových právních předpisů;

68.  připomíná, že interinstitucionální pracovní skupina pro zdroje decentralizovaných agentur 2 uzavřela svou činnost přijetím doporučení o zkušenostech s postupem snižování stavu zaměstnanců o 5 %, plněním nových úkolů, hodnocením agentur, sdílením agentur, hodnocením agentur působících na více místech a modelem financování agentur z poplatků; vítá, že orgány tato doporučení ratifikovaly; vyjadřuje svůj záměr nadále sledovat, jaké kroky činí Komise na základě těchto doporučení;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

69.  připomíná důležitost pilotních projektů a přípravných akcí (PP a PA) jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem projektů s právními požadavky a jejich proveditelností, se rozhodl přijmout vyvážený soubor PP a PA, který reflektuje politické priority Parlamentu;

70.  vítá zahájení projektu Discover EU, distribuci 15 000 jízdenek Interrail osmnáctiletým Evropanům v roce 2018, a také návrh Komise na 700 milionů EUR ve VFR na období 2021–2027, který zcela odpovídá ambicím EU podporovat studijní mobilitu, aktivní občanství, sociální začleňování a solidaritu všech mladých lidí; rozhoduje o pokračování příslušné přípravné akce v roce 2019 a má v úmyslu zajistit její pokračování i v roce 2020;

Zvláštní nástroje

71.  připomíná užitečnost zvláštních nástrojů při zajišťování flexibility nad rámec extrémně těsných stropů stávajícího VFR a vítá zlepšení, která přinesla revize nařízení o VFR v polovině období; vyzývá k rozsáhlému využívání nástroje pružnosti, celkového rozpětí pro závazky v rozpočtu na rok 2019 k financování široké škály nových výzev a dodatečných úkolů, kterým rozpočet Unie čelí; připomíná také význam Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), rezervy na pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity EU (FSEU);

Platby

72.  opakuje, že je znepokojen tím, že i přes nedávnou snahu dohnat ztrátu dosáhl objem neprovedených plateb rekordní hodnoty za poslední tři roky, zejména v podokruhu 1b; lituje toho, že takováto zpoždění brání tomu, aby priority a projekty Unie mohly naplnit svůj potenciál a občané mohli těžit z jejich výsledků; upozorňuje na to, že v důsledku těchto zpoždění zůstává v NR 2019 pod stropem prostředků na platby bezprecedentní rozpětí ve výši 19,3 miliardy EUR; zvyšuje prostředky na platby v těch položkách, ve kterých se změnila výše prostředků na závazky;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

73.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2019 beze změny, v souladu se svým usnesením o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu přijatým na plenárním zasedání dne 19. dubna 2018(11), a to na 1 999 144 000 EUR; provádí určité rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohlední aktuální informace, jež na počátku tohoto roku nebyly k dispozici;

74.  poznamenává, že výše odhadu příjmů a výdajů na rok 2019 odpovídá 18,53 %, a je tedy pod úrovní roku 2018 (18,85 %) a současně je nejnižším podílem v rámci okruhu V za více než patnáct let;

75.  konstatuje, že kvůli volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 budou výdaje v některých oblastech vyšší, zejména v souvislosti s poslanci, kteří nebudou znovu zvoleni, a jejich asistenty, zatímco v jiných oblastech, i když v menším rozsahu, budou v důsledku omezení objemu parlamentní činnosti ve volebním roce dosaženy úspory;

76.  považuje za pozitivní, že v rozpočtu na rok 2019 budou obsaženy prostředky na další splátky rozsáhlých investic zahájených v roce 2016 s cílem výrazně zlepšit bezpečnost Parlamentu; upozorňuje na to, že tyto projekty zahrnují různé oblasti, převážně v souvislosti s budovami, tj. modernizace zabezpečení vstupu, vybavení a pracovníků jako v případě projektu iPACS, ale také zlepšení v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti komunikace;

77.  bere na vědomí rozhodnutí předsednictva o výběru dvou variant dalšího rozvoje budovy PHS, kterými je strukturální renovace a přestavba; žádá generálního tajemníka a předsednictvo, aby poskytli rozpočtovému orgánu nejen technické specifikace, ale také podrobný rozpočet obou těchto variant;

78.  snižuje počet míst v plánu pracovních míst generálního sekretariátu na rok 2019 o 59 míst (cíl snížit počet zaměstnanců o 1 %) v souladu s dohodou s Radou ze dne 14. listopadu 2015 o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, podle níž mají každoroční opatření k omezení počtu zaměstnanců Parlamentu pokračovat do roku 2019;

79.  bere na vědomí rozhodnutí Tribunálu ze dne 25. září 2018, které potvrdilo, že Parlament měl právo odmítnout zpřístupnit dokumenty týkající se denních příspěvků, cestovních výdajů a příspěvků na parlamentní asistenci pro poslance EP (rozsudek ve věcech T-639/15 až T-666/15 Maria Psara a další v Parlament a T-94/16 Gavin Sheridan v Parliament);

80.  připomíná, že dne 23. října 1997 vyzval Evropský parlament ve svém usnesení o souhrnném rozpočtu na rok 1998 své předsednictvo, aby požádalo Účetní dvůr o prověření dobrovolného systému důchodového pojištění EP; na základě této žádosti vydal Účetní dvůr stanovisko č. 5/99 ze dne 16. června 1999 s názvem „Důchodový fond a systém připojištění pro poslance Evropského parlamentu“; nyní vyzývá předsednictvo, aby co nejdříve požádalo Účetní dvůr, aby v roce 2019 vypracoval další podobné stanovisko k systému důchodového připojištění a fondu;

81.  připomíná, že ve sdělení předsednictvu ze dne 8. března 2018 generální tajemník připustil, že důchodový fond systému dobrovolného důchodového pojištění poslanců „vyčerpá svůj kapitál dlouho před úplným vyplacením všech nároků na důchod a dost možná již do roku 2024“; vyzývá proto generálního tajemníka a předsednictvo, aby při plném respektování statutu poslanců sestavil spolu s důchodovým fondem jasný plán toho, jak Parlament převezme jeho závazky a odpovědnosti od dobrovolného systému důchodového pojištění, a to ihned po volbách v roce 2019;

82.  žádá o další podporu Unie pro parlamentní dimenzi WTO, zejména zvýšením finanční a personální pomoci příslušnému sekretariátu;

83.  žádá modernizaci Evropského vědeckého mediálního střediska, schváleného v rozpočtu na rok 2018, a spolupráci s televizními stanicemi, sociálními médii a dalšími partnery za účelem vzdělávání mladých novinářů, a to zejména v souvislosti s novým vědeckým a technologickým rozvojem a recenzovanými zprávami založenými na faktech;

84.  připomíná analýzu EÚD z roku 2014, která odhadla roční náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu na 114 milionů EUR; dále podotýká, že ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(12) se uvádí, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické roztříštěnosti činnosti EP; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické roztříštěnosti na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 – 19 000 tun emisí CO2; opakuje, že veřejnost kvůli této roztříštěnosti vnímá Parlament negativně, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla a snížení prostředků v příslušných rozpočtových položkách;

85.  naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby koncipoval podrobné ujednání o rozsáhlejším sdílení podpůrných útvarů a služeb mezi Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem;

Oddíl IV – Soudní dvůr

86.  obnovuje NR 2019 ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty a které jsou nezbytné pro fungování Soudního dvora, a obnovuje odhad ve dvou rozpočtových položkách s cílem posílit schopnost Soudního dvora zvládat stále rostoucí požadavky na překlad;

87.  obnovuje 16 pracovních míst a prostředky na ně, které škrtla Komise v NR 2019, aby se předešlo hromadění práce, které by mohlo snížit výkonnost soudů v souvislosti s novými činnostmi Soudního dvora a neustále rostoucí pracovní zátěží; domnívá se, že by mělo být schváleno vytvoření 16 nových stálých pracovních míst pro podpůrné služby, které původně navrhl Soudní dvůr, avšak Komise je zamítla;

Oddíl V – Účetní dvůr

88.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby Účetní dvůr mohl provádět svůj pracovní program a vypracovávat plánované auditní zprávy;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

89.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

90.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň NR 2019, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů Evropského hospodářského a sociálního výboru;

Oddíl VII – Výbor regionů

91.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

92.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň NR 2019, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů Výboru regionů;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

93.  ponechává celkovou výši rozpočtu veřejného ochránce práv na rok 2019 beze změny tak, jak ji navrhla Komise v NR 2019;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

94.  rozhodl se neobnovovat NR 2019 v položce, ve které Rada snížila prostředky, protože celkový rozpočet se ve srovnání s předchozím rokem značně zvýšil;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

95.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

96.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň NR 2019, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů ESVČ;

97.  opakovaně vyjadřuje svou podporu kapacitě pro strategickou komunikaci a posiluje ji s cílem zajistit silnější koordinovanou reakci Unii na problém dezinformací;

98.  obnovuje 28 pracovních míst plus dalších 5 a prostředky na ně, které škrtla Rada, protože jde pouze o mírné zvýšení stavu zaměstnanců, které je odůvodněné s ohledem na rozsáhlé nové odpovědnosti ESVČ, zejména v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie (totiž vytvoření nové delegace Unie v Londýně a nového oddělení v ústředí) a s přijetím řady iniciativ v oblasti bezpečnosti a obrany v posledních měsících;

o

o  o

99.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)

Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(2)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(5)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0089.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0089.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0311.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0042.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0182.

(12)

Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 2.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.10.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, John Howarth, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Răzvan Popa, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Jordi Solé, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Daniele Viotti, Tiemo Wölken

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrey Novakov

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Eleonora Evi, Auke Zijlstra

Poslední aktualizace: 22. října 2018Právní upozornění