Postup : 2018/2005(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0319/2018

Předložené texty :

A8-0319/2018

Rozpravy :

PV 25/10/2018 - 9
CRE 25/10/2018 - 9

Hlasování :

PV 25/10/2018 - 13.23
CRE 25/10/2018 - 13.23

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0439

ZPRÁVA     
PDF 755kWORD 100k
12.10.2018
PE 622.206v02-00 A8-0319/2018

k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty

(2018/2005(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodaj: Joachim Schuster

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty

(2018/2005(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 10. května 2017 o využití potenciálu globalizace,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. září 2017 s názvem „Vyrovnaná a progresivní obchodní politika k využití potenciálu globalizace “ (COM(2017)0492),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (COM(2017)0487), jenž předložila Komise dne 13. září 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o provádění společné obchodní politiky(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(3),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. září 2017 o provádění strategie v oblasti obchodní politiky: Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace (COM(2017)0491),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. listopadu 2017 o provádění dohod o volném obchodu na období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 (COM(2017)0654),

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na rezoluci 26/9, kterou přijala Rada OSN pro lidská práva dne 26. června 2014, a zejména na rozhodnutí obsažené v této rezoluci „o ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a další podniky z hlediska lidských práv, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a dalších podniků“,

–  s ohledem na obecné zásady OSN týkající se posouzení dopadu obchodních a investičních dohod na lidská práva,

–  s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 13. září 2017 přednesl předseda Komise Jean-Claude Juncker,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o dopadu mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie(5),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 16. března 2017 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém Unie pro autocertifikaci zodpovědných dovozců cínu, tantalu, wolframu, jejich rud a zlata, které pocházejí z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí, založenou na náležité péči v rámci dodavatelského řetězce(6),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 4. října 2016 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(9),

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na neoficiální dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 nazvaný „Zpětná vazba a pokrok ve zlepšování provádění a vymáhání kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách s EU o volném obchodu“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. července 2015 o stavu provádění obecných pokynů OSN v oblasti podnikání a lidských práv (SWD(2015)0144),

–  s ohledem na pokyny OECD pro náležitou péči v oblasti odpovědného chování podniků vydané dne 31. května 2018,

–  s ohledem na Alianci za obchod bez mučení, jejíž činnost byla zahájena na zasedání Valného shromáždění OSN dne 18. září 2017,

–  s ohledem na stanovisko Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 10. dubna 2017 o zlepšování přístupu k právní ochraně v oblasti podnikání a lidských práv na úrovni EU (1/2017),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), a zejména na čl. 4 odst. 1 této úmluvy zakazující otroctví a nevolnictví,

–  s ohledem na politický dokument Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a WTO ze dne 10. dubna 2017 nazvaný „Obchod jako hnací síla růstu pro všechny: obhajoba obchodu a politik pro snazší přizpůsobení“,

–  s ohledem na dokument OECD o klíčových otázkách z června 2017 nazvaný „Aby globalizace fungovala: lepší život pro všechny“(10),

–  s ohledem na úmluvu UNESCO z roku 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků a úmluvu UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů platné od 25. dubna 2018(11),

–  s ohledem na články 10 a 11 Listiny základních práv Evropské unie z roku 2010,

–  s ohledem na články 167, 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A8-0319/2018),

A.  vzhledem k tomu, že globalizace je trvalý proces, který v důsledku rychlého technického pokroku vedl ke vzniku nového souboru politických, hospodářských a sociálních výzev pro budoucnost, a vzhledem k tomu, že fakticky dojde ke změnám ve všech odvětvích; vzhledem k tomu, že regulační a legislativní rámec za tímto vývojem zaostává, což ohrožuje významné společenské úspěchy;

B.  vzhledem k tomu, že nerovnost v příjmech zůstává na historických maximech, ale vzhledem k tomu, že podíl světové populace žijící v extrémní chudobě klesl ze 44 % v roce 1980 na 10 % v roce 2015; vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s Komisí, že globalizace představuje výzvu i v tom ohledu, že její přínosy jsou mezi lidmi a regiony rozloženy nerovnoměrně, a že pokud nebudou přijata aktivní opatření, hrozí nebezpečí, že globalizace znásobí účinky technického pokroku a nedávné hospodářské krize a přispěje k dalšímu prohlubování nerovností a k sociální polarizaci;

C.  vzhledem k tomu, že otevřenost celosvětového obchodu a globalizace mají pozitivní dopady, neboť pomáhají milionům lidí z chudoby, a tak mohou přispívat k hospodářskému růstu, prosperitě a konkurenceschopnosti zemí; vzhledem k tomu, že globalizace představuje i výzvy a její přínosy jsou mezi lidmi a regiony rozloženy nerovnoměrně; vzhledem k tomu, že ke globalizaci by nemělo docházet na úkor životního prostředí; vzhledem k tomu, že občané EU stále více požadují, aby obchodní politika Unie zajistila, že zboží vstupující na trh EU bude vyráběno za důstojných a udržitelných podmínek a že v měnícím se globálním kontextu bude EU podporovat obchodní agendu založenou na hodnotách;

D.  vzhledem k tomu, že na hodnotách založený „otevřený a spravedlivý obchod“ a investiční politiky potřebují řadu účinných doprovodných politik s cílem maximalizovat zisky a minimalizovat ztráty liberalizace obchodu pro EU i pro obyvatelstvo a hospodářství třetích zemí; vzhledem k tomu, že provádění cílů udržitelného rozvoje OSN, jejichž cílem je ukončení chudoby a dosažení sociálního a environmentálního pokroku, by se mělo stát rozhodujícím měřítkem úspěchu obchodní politiky Unie;

E.  vzhledem k tomu, že protekcionismus je zjednodušující a slabou odpovědí na výzvy globalizace; vzhledem k tomu, že protekcionistické politiky, jež nejsou prováděny v souladu s pravidly WTO, budou mít dominový efekt na všechny a poškodí dovozce, vývozce i spotřebitele; vzhledem k tomu, že spravedlivé a etické obchodní vztahy by se měly stát v mezinárodních hospodářských vztazích normou;

F.  vzhledem k tomu, že změna klimatu způsobená lidskou činností vede k rychlejší ztrátě biologické rozmanitosti a střednědobému ohrožení přežití ekosystémů, zvláště mořských, kvůli znečištění (zejména v souvislosti s využíváním uhlovodíků), než předpovídaly nejpesimističtější odhady IPCC;

G.  vzhledem k tomu, že EU má právo přijímat v oblasti obchodu s kulturními a audiovizuálními službami politiky s cílem chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů, jakož i kulturního dědictví a přispívat k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 4 týkajícího se kvalitního vzdělávání; vzhledem k tomu, že tato další ustanovení zahrnují společnou obchodní politiku vymezenou v článku 207 SFEU;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že EU musí respektovat svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbát na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví;

I.  vzhledem k tomu, že Evropa se pyšní bohatými a různorodými tradicemi a rozvinutým kulturním a tvůrčím odvětvím, malými a středními podniky i rozmanitými systémy veřejnoprávních sdělovacích prostředků a veřejného financování filmové tvorby, a vzhledem k tomu, že řídící zásadou musí být i nadále prosazování kulturní rozmanitosti, podpora přístupu ke kultuře a podpora demokratického dialogu, v souladu s přístupem EU k mezinárodnímu obchodu;

J.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví přispívají k vytváření důstojných pracovních míst a k hospodářské prosperitě a představují přibližně 2,6 % HDP EU, přičemž zaznamenávají vyšší míru růstu než ostatní hospodářská odvětví a v období finanční krize patřila k těm nejodolnějším; vzhledem k tomu, že rozvoj obchodu se zbožím a službami v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví bude důležitým hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Evropě;

K.  vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví přísné normy pro zpracování osobních údajů, které vyžadují určitou míru odpovědnosti ze strany platforem a streamingových služeb v rámci regulace mezinárodního obchodu;

L.  vzhledem k tomu, že využívání globalizace v obchodních aspektech kulturních statků vyžaduje přísné dodržování všech mezinárodních úmluv o ochraně kulturního dědictví, zejména ustanovení Haagské úmluvy z roku 1954, úmluvy UNESCO z roku 1970 a úmluvy UNIDROIT z roku 1995;

M.  vzhledem k tomu, že mezikulturní dialog posiluje úctu a vzájemné porozumění a podporuje spravedlivější společenské a hospodářské výměny, včetně obchodu, neboť přispívá k rozvíjení postupů, které podporují zájmy všech stran vyváženějším a ohleduplnějším způsobem, a k boji proti nekalým praktikám, jako jsou zneužívající ustanovení a jednostranně uložené podmínky;

Využití potenciálu globalizace

1.  vítá diskusní dokument Komise o využití potenciálu globalizace i skutečnost, že se tento dokument zaměřuje na usnadnění přístupu k pozitivním účinkům globalizace, avšak zároveň zdůrazňuje, že je třeba čelit jejím negativním důsledkům;

2.  zdůrazňuje, že mezinárodní obchod nejen hraje rozhodující úlohu v hospodářském rozvoji a spolupráci zemí v globalizované ekonomice, ale má rovněž zásadní vliv na mír, sociální a ekologický udržitelný růst, zaměstnanost, vymýcení chudoby a potravinové zabezpečení, lidská práva a boj proti změně klimatu; uznává proto, že EU má stále větší odpovědnost za to, aby přispěla k řešení těchto výzev ve svých globálních obchodních a vnějších vztazích;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí účinně posilovat kontroly obchodování se zbožím dvojího užití, a vyzývá proto k provádění závazků Unie plynoucích z mezinárodní smlouvy o obchodu se zbraněmi;

Vyhodnocení situace

4.  konstatuje, že země a ekonomiky jsou v důsledku globalizace stále více vzájemně propojeny; poznamenává, že toto propojení vedlo ke vzniku mezinárodních hodnotových řetězců, a poukazuje na skutečnost, že tyto hodnotové řetězce restrukturalizují mezinárodní dělbu práce, jakož i vzájemnou provázanost mezi zeměmi; připomíná, že jejich extrémní složitost, nedostatek transparentnosti a rozmělnění odpovědnosti mohou vést k vyššímu riziku porušování lidských a pracovních práv, faktické beztrestnosti trestných činů proti životnímu prostředí a k rozsáhlému vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým podvodům; znovu připomíná přínosy obchodní politiky EU založené na společných pravidlech a hodnotách, a to i v oblastech, jako jsou lidská práva, pracovní podmínky a ochrana životního prostředí;

5.  poukazuje na skutečnost, že přínosy globalizace jsou nerovnoměrně rozděleny mezi regiony i uvnitř společnosti, neboť některé regiony a odvětví mají z globalizace značný prospěch, zatímco jiné jsou postiženy strukturálními změnami a rostoucí nezaměstnaností; konstatuje, že tato situace je spolu s technologickými změnami, jako je automatizace a digitalizace, důvodem k rostoucí skepsi vůči globalizaci či k jejímu odmítání některými částmi společnosti; konstatuje, že finanční a hospodářská krize ovlivnila rozdělování příjmů a zhoršila problém chudoby; bere na vědomí, že v roce 2014 dosáhl průměrný Giniho koeficient disponibilního příjmu domácností nejvyšší hodnoty zaznamenané v posledních 30 letech, ale poukázal na zvláště negativní trend v oblasti nízkých a středně vysokých příjmů; všímá si, že střední třída se v mnoha členských státech EU zmenšuje a současně se snižuje i její podíl na celkových příjmech; je toho názoru, že kombinace mizející střední třídy, obav občanů ze ztráty jejich sociálního a ekonomického postavení a skepse ohledně globalizace může vést k protekcionismu, který je zjednodušující odpovědí na obecně převládající obavy; konstatuje, že v tomto kontextu nejsou odpovídající reakcí ani nacionalisticko-protekcionistické politiky, ani politiky nesoucí se v duchu „business-as-usual“;

6.  zdůrazňuje, že výhled udržitelné a prosperující vnitrostátní budoucnosti podporuje zmírnění a usnadňuje řízení nelegálních migračních toků do Evropy;

7.  konstatuje, že pokud selhává ekonomika, trpí i demokracie; poznamenává, že demokracie v současné době téměř všude zaznamenává úpadek; zdůrazňuje, že postavení občanů je lepší než kdykoli předtím, ale mnozí mají pocit, že jim demokracie už nepřináší užitek; zdůrazňuje, že tento trend vede k autokratickým a nedemokratickým státům, které úspěšně vyzbrojují naše společnosti a využívají lidového odporu proti globalizaci;

8.  podotýká, že hospodářský význam Číny a dalších zemí jihovýchodní Asie výrazně roste; poukazuje na rostoucí obchodní a investiční toky v tomto regionu; upozorňuje, že tento trend bude v příštích letech přetrvávat; konstatuje, že tato skutečnost povede k poměrné ztrátě významu současných globálních hospodářských center v Evropě a Severní Americe, jakož i k novým výzvám, pokud jde o zachování mezinárodní obchodní politiky založené na hodnotách; zdůrazňuje význam přizpůsobení se těmto novým hospodářským výzvám; znovu proto připomíná, že je třeba dále posilovat multilaterální režim založený na pravidlech a hodnotách; zdůrazňuje, že tento vývoj pravděpodobně ohrozí evropské strategické zájmy;

9.  konstatuje, že globalizace vede k rychlejšímu a rozsáhlejšímu šíření technologií a inovací a že technologie může být klíčovou hybnou silou obchodu; zdůrazňuje skutečnost, že EU dosud nenaplnila strategii digitálního obchodu ani nevyužila výhody, které technologie internetu a digitálních knih mohou představovat pro mezinárodní obchod;

10.  konstatuje, že čínská ekonomika výrazně roste a zvyšuje svůj podíl na trhu na úkor Evropy a Severní Ameriky; konstatuje, že nová iniciativa Číny nazvaná „Jeden pás, jedna cesta“ je pokusem této země stát se vedoucí světovou hospodářskou mocností; zdůrazňuje, že vliv Číny, který není pouze ekonomický, ale má rovněž strategický a bezpečnostní rozměr, se šíří i do Evropy; vnímá politiku „Amerika na prvním místě“ jako pokus o zvrácení poklesu Spojených států a domnívá se, že představuje ničivou sílu, pokud jde o světový hospodářský řád založený na pravidlech;

11.  zdůrazňuje, že transatlantická osa byla v posledních desetiletích vždy zárukou svobodného celosvětového obchodu založeného na hodnotách a že tuto roli může v budoucnu opět převzít; v této souvislosti konstatuje, že novým podnětem by mohla být transatlantická dohoda;

12.  poukazuje na skutečnost, že multilaterální světový hospodářský řád opírající se o WTO má problémy vstřebat tyto hluboké změny, stejně jako měnící se zájmy zemí v mezinárodních dohodách; konstatuje, že rostoucí protekcionismus ve Spojených státech i mimo ně, jakož i nedostatečné zohlednění potřeb a očekávání rozvojových zemí v mezinárodních dohodách WTO oslabují; považuje odvolací orgán WTO za zvláště důležitý pro řešení obchodních sporů a je velmi znepokojen skutečností, že Spojené státy blokují jmenování jeho členů, což narušuje fungování WTO; vyzývá Komisi, aby prokázala pružnost, pokud jde o reformu odvolacího orgánu WTO, ale aby trvala na dvoustupňovém mechanismu řešení sporů; vyjadřuje politování nad nedostatečným začleněním cílů udržitelného rozvoje do světové obchodní agendy i nad skutečností, že nejsou odpovídajícím způsobem zohledňovány; je toho názoru, že by se potřeby a očekávání rozvojových zemí měly více odrážet v mezinárodních dohodách i v rozvojovém kole z Dohá;

Evropská politika

13.  konstatuje, že EU stojí před výzvou, jak úspěšně obstát v tomto měnícím se světovém ekonomickém prostředí, což znamená, že musí zajistit svou konkurenceschopnost, avšak současně zachovat sociální a environmentální normy, posílit svou spolupráci s rostoucími ekonomikami v jihovýchodní Asii, jakož i s Indií, Čínou a Latinskou Amerikou a vyrovnat se se stále svévolnějším protekcionismem Spojených států; konstatuje, že je důležité zapojit se do restrukturalizace světového hospodářského řádu a respektovat potřeby rozvojových zemí i hospodářsky a sociálně znevýhodněných osob v rozvinutých zemích; zdůrazňuje, že jako pojící rámec pro toto zapojení musí sloužit cíle spočívající ve splnění cílů udržitelného rozvoje a provedení Pařížské dohody, přičemž zásadní význam má v tomto ohledu soudržnost politik ve prospěch rozvoje; zdůrazňuje, že nezbytnými nástroji k dosažení cílů udržitelného rozvoje jsou veřejné finance, oficiální rozvojová pomoc a mobilizace domácích zdrojů;

14.  zdůrazňuje význam doprovodných politik na podporu pozitivních účinků a příležitostí, které nabízí globalizace; zdůrazňuje potřebu strukturovaných a vyvážených dohod o volném obchodu; opakovaně vyjadřuje svou podporu obchodní politice Komise a prosazování nástrojů a prostředků obchodní politiky s cílem regulovat a řešit výzvy globalizace;

15.  domnívá se, že Evropská unie nabízí vhodný rámec podpory pro vypracování pokrokových pravidel v oblasti obchodu a investic a pro podporu hospodářské spolupráce, solidarity mezi národy a boje proti změně klimatu; vybízí Unii, aby dále rozvinula své iniciativy za účelem lepší regulace globalizace prostřednictvím účinných podpůrných opatření;

16.  bere na vědomí problémy, s nimiž se potýkají členské státy, mají-li samy čelit nadnárodním výzvám, jako jsou migrační toky, finanční krize, daňové úniky, terorismus a změna klimatu; zdůrazňuje společnou odpovědnost a úlohu regionů a měst při využití potenciálu globalizace; konstatuje, že účinnost evropských opatření závisí na úsilí členských států;

17.  zdůrazňuje, že spory mezi EU a USA vytvářejí pro EU nové výzvy, ale také příležitosti hledat nové způsoby, jak globalizaci řídit, utvářet a přijímat za ni odpovědnost;

Vnitřní reakce Evropy

18.  souhlasí s Komisí, že jedním ze základních předpokladů úspěšné evropské strategie je zachování mezinárodní konkurenceschopnosti spojené se zaručením vysokých sociálních a environmentálních standardů; vítá další posílení vnitřního trhu EU, jakož i upevnění hospodářské unie prostřednictvím harmonizace norem v oblasti sociální ochrany, mezd a životní úrovně; domnívá se, že takováto harmonizace je klíčová, neboť pevný vnitřní trh je nezbytným předpokladem pro úspěšné provádění mezinárodních strategií;

19.  zdůrazňuje, že schopnost být konkurenceschopný na mezinárodní úrovni velmi závisí na úspěšném formování automatizace a digitalizace sociálně a environmentálně odpovědným způsobem, přičemž je nutné zachovat ochranu soukromí evropských občanů; konstatuje, že nové technologie, zejména blockchain, změní charakter mezinárodního obchodu; poznamenává, že je důležité dosáhnout cílů naší politiky v oblasti změny klimatu a že k přechodu na energii z obnovitelných zdrojů musí dojít co nejdříve; je toho názoru, že EU naléhavě potřebuje vytvořit skutečnou a účinnou průmyslovou strategii s cílem snížit vnější zranitelnost a zároveň podpořit přechod na nízkouhlíkové hospodářství; domnívá se, že na příležitosti a výzvy vyplývající z globalizace a na nedávné kroky některých třetích zemí by měla reagovat obchodní politika EU, která podporuje otevřený a spravedlivý obchod s transparentními pravidly a silným multilaterálním systémem v rámci WTO;

20.  poukazuje na skutečnost, že v souladu s článkem 12 SFEU, který uznává, že požadavky na ochranu spotřebitele musí být brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie, by mohla samostatná kapitola věnovaná ochraně spotřebitele přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele na základě právních záruk, například ustanovení týkajících se práva na regulaci a zásady předběžné opatrnosti, ale také vést ke hmatatelným výhodám pro spotřebitele a k posílení jejich důvěry, včetně důvěry v on-line služby, podpořit udržitelnou spotřebu, začlenit zájem spotřebitelů do provádění obchodních dohod jako celku a přispět k účinnému vymáhání spotřebitelského práva, a to i v přeshraničních situacích;

21.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit rovnější podmínky pro malé a střední podniky; žádá Komisi, aby vytvořila evropskou obchodní strategii pro malé a střední podniky s cílem zapojit je do mezinárodních hodnotových řetězců a překonat obchodní překážky, jako jsou překážky necelní povahy; zdůrazňuje, že přístup k informacím je jednou z největších překážek účasti malých a středních podniků na trhu, což znamená, že je třeba zvýšit transparentnost a podporu; požaduje, aby Komise v této souvislosti vytvořila nástroje, které malým a středním podnikům usnadní vypořádat se s pravidly původu a využívat preference; poukazuje na velký potenciál nevyužívaných preferencí a požaduje, aby Komise stanovila ambiciózní cíle pro zvýšení míry jejich využívání; bere na vědomí význam malých a středních podniků pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; požaduje, aby byly do obchodních dohod začleněny samostatné kapitoly věnované potřebám a zájmům malých a středních podniků, zejména s ohledem usnadnění přístupu na trh;

22.  konstatuje, že je zapotřebí účinných nástrojů na ochranu obchodu, vítá nedávnou reformu nástrojů na ochranu obchodu, která musí být účinně a úměrně uplatňována, aby chránila průmyslová odvětví a pracovní místa proti dumpingovým a nespravedlivě dotovaným dovozům; potvrzuje, že nástroje na ochranu obchodu by neměly být používány pro protekcionistické účely; podporuje opatření Komise přijatá v návaznosti na zavedení cla z dovozu oceli a hliníku ze strany USA; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve zavést pravidla pro prověřování investic, aby se zamezilo zahraničním investicím, které jsou motivovány pouze průmyslovou politikou a slouží k získávání evropských technologií; připomíná, že je třeba zavést účinný mezinárodní nástroj pro zadávání veřejných zakázek; vítá odvážná opatření při začleňování rozměru sociálního a environmentálního dumpingu do těchto nástrojů a vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vývoji stabilních metod, jež budou tyto rozměry plně zohledňovat, a to i s ohledem na sociální a environmentální normy platné ve vyvážejících zemích;

23.  konstatuje, že v reakci na ztráty pracovních míst vyvolané globalizací by členské státy měly posílit své politiky trhu práce a svou nabídku odborné přípravy; konstatuje však, že s ohledem na nové výzvy globalizace je třeba provést reformu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), včetně reformy podmínek pro získání pomoci;  zdůrazňuje, že EFG se musí stát nástrojem, který bude proaktivně připravovat zaměstnance a podniky na boj s nepříznivými dopady globalizace; poznamenává, že přístup k financování z EFG musí mít i malé podniky; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit oblast působnosti EFG i na jiná, politicky motivovaná opatření ke přizpůsobení, a že si to vyžádá přiměřený rozpočet a vhodný mechanismus monitorování a hodnocení;

24.  uznává pozitivní kroky, které Komise činí v zájmu zvýšení transparentnosti dohod o volném obchodu; vyzývá Komisi, aby čelila skepsi vůči globalizaci dalším posilováním transparentnosti v oblasti obchodních dohod, lepším monitorováním pravidel a právních předpisů EU a větším začleňováním občanů; vyzývá Komisi, aby vedla zcela transparentní jednání prostřednictvím neustálého dialogu s Evropským parlamentem, vnitrostátními parlamenty, sociálními partnery a občanskou společností; vyzývá Radu, aby před schválením mandátu k vyjednávání i během vyjednávání informovala vnitrostátní parlamenty a občanskou společnost a zapojovala je do průběhu celého postupu; vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada se ve svých závěrech ze dne 22. května rozhodla zachovat status quo tím, že chce zveřejňovat směrnice pro jednání o dohodách o volném obchodu s EU na základě posouzení jednotlivých případů; vyzývá Radu, aby zveřejňovala všechny mandáty k vyjednávání;

25.  zdůrazňuje, že lepší využívání potenciálu globalizace vyžaduje více globální správy a řízení a více globálních pravidel; zdůrazňuje význam podpůrných vnitrostátních politik na posílení konkurenceschopnosti a odolnosti EU;

26.  poukazuje na to, že zemědělsko-potravinářské produkty EU splňují nejpřísnější normy na světě; žádá Komisi, aby zajistila, že dovážené zemědělské produkty splňují normy EU, a aby posílila kontroly dovážených zemědělsko-potravinářských produktů v místě jejich původu a po jejich vstupu do EU;

27.  připomíná význam účinného provádění uzavřených obchodních dohod s cílem zajistit, aby naši zemědělci mohli v plném rozsahu využívat vývozní příležitosti, které tyto dohody, například Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) EU–Kanada, přinášejí;

28.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvářet nová pravidla a nové regulace obchodu na celosvětové úrovni s cílem regulovat a harmonizovat výrobní, sociální a environmentální normy v zemědělsko-potravinářském odvětví;

29.  vítá obchodní dohodu EU s Japonskem, jež je čtvrtým největším trhem pro vývoz jejích zemědělských produktů, která přinese dobré vývozní příležitosti pro mnoho zemědělsko-potravinářských produktů EU, například mléčné výrobky;

30.  zdůrazňuje, že je v první řadě důležité začlenit účinné a zavedené dvoustranné ochranné doložky, které umožní dočasné pozastavení preferencí, pokud by v důsledku vstupu obchodní dohody v platnost měl nárůst dovozu závažně poškodit nebo potenciálně závažně poškodit citlivá odvětví, a zadruhé je důležité revidovat stávající vícestranné ochranné mechanismy stanovené nařízením (EU) č. 1308/2013 (nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty)(12), které by mělo hrát preventivní úlohu pro citlivá odvětví na základě referenčního objemu a cenových stropů a umožnit automatické spuštění spolu s odkladným účinkem ochranných mechanismů, pokud je těchto stropů dosaženo;

31.  zdůrazňuje, jaký strategický význam má pro EU zachování vysoké úrovně potravinové soběstačnosti; je toho názoru, že globalizace obchodu by neměla ohrozit životaschopnost zemědělsko-potravinářských producentů v EU, jelikož to v dlouhodobém měřítku může vést k podobné závislosti na vnějších státech, kterou již pozorujeme v energetickém odvětví;

32.  konstatuje, že diskusní dokument Komise o využití potenciálu globalizace představuje první dokument, který se zmiňuje o významu zvyšování standardů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat prostřednictvím agendy EU v oblasti obchodu a investic; vítá, že Komise vyjádřila odhodlání usilovat o posílení globální správy a řízení v této oblasti; vyzývá Komisi, aby do své další strategie v oblasti obchodní politiky výslovně zahrnula dobré životní podmínky zvířat a aby využila ustanovení o změnách ve stávajících dohodách o volném obchodu k dalšímu zlepšení týkajícímu se dobrých životních podmínek zvířat; vyzývá Komisi, aby zajistila, že obchodní preference budou podmíněny dodržováním standardů EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, zaručením rovných podmínek a dodržováním přání většiny občanů EU; vyzývá Komisi, aby uznala důležitou úlohu, kterou mohou mít vyšší standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat při dosahování řady cílů udržitelného rozvoje, zejména pokud jde o zdraví v souvislosti s rezistencí vůči antimikrobiálním látkám a o změnu klimatu;

33.  zdůrazňuje, že kultura a vzdělávání, včetně celoživotního učení, jsou společnými statky a že přístup ke kultuře a vzdělávání je lidským právem, a proto kulturu nebo vzdělávání nelze považovat za jakékoli zboží nebo službu, ani s nimi nelze zacházet jako s jakýmkoli zbožím či službou, nýbrž jako se společnými statky, které je třeba chránit a trvale zdokonalovat; vyzývá proto, aby byly kulturní, audiovizuální a vzdělávací služby, včetně těch, které jsou poskytovány on-line, jednoznačně vyloučeny z obchodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi, jako je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) se Spojenými státy;

34.  trvá proto na tom, že Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 má klíčový význam pro mezinárodní obchodní smlouvy, které musí příslušná ustanovení této úmluvy zohledňovat a dodržovat;

35.  domnívá se, že je nezbytné vyvážit obchodní jednání o autorských právech s cílem zajistit, aby neprobíhala na základě nejmenšího společného jmenovatele, ale aby se uplatňovala co nejlepší pravidla na ochranu kulturního dědictví, podporu kulturní rozmanitosti a zajištění příjmů těch, kdo jsou činní v oblasti kultury a sdělovacích prostředků, aby upřednostňovala a posilovala kreativitu, šíření znalostí a obsahu, jakož i práva uživatelů v digitálním věku, a aby vytvářela otevřené obchodní prostředí založené na pravidlech, které je nezbytné pro prosperitu kulturních a tvůrčích odvětví Evropské unie;

36.  opět vyzývá k tomu, aby EU uplatnila své právo na přijetí či zachování jakéhokoli opatření (především opatření regulačního nebo finančního charakteru), včetně právně závazného obecného ustanovení, jehož účelem je ochrana a podpora kulturní a jazykové rozmanitosti, kulturního dědictví, svobody projevu a plurality a svobody sdělovacích prostředků – bez ohledu na použitou technologii nebo distribuční platformu – při obchodních jednáních se třetími zeměmi;

37.  uznává ochranu údajů jako základní právo v Evropské unii; vyzývá k tomu, aby byly v rámci obchodních dohod zaručeny vysoké standardy ochrany údajů prostřednictvím takzvaného rozhodnutí o vzájemné odpovídající ochraně mezi Evropskou unií a zeměmi mimo EU;

38.  zdůrazňuje, že je důležité dále prosazovat systémy zeměpisných označení a tradičních specialit Evropské unie a pokračovat v uzavírání příslušných dvoustranných dohod se třetími zeměmi;

39.  vítá nedávný mandát Rady udělený Komisi, aby jménem Evropské unie jednala o Úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání investičních sporů s cílem řešit omezení stávajícího systému urovnávání sporů mezi investorem a státem; konstatuje, že tento mnohostranný soud bude sloužit jako stálý orgán pro řešení sporů týkajících se investic a bude představovat transparentnější, ucelenější a spravedlivější systém, který bude pro investory nesmírně přínosný; vítá dále v této souvislosti skutečnost, že se Rada rovněž rozhodla zveřejňovat směrnice pro jednání, o což Parlament dlouhodobě žádal v rámci svých snah o prosazování větší transparentnosti v oblasti mezinárodních jednání;

Vnější reakce Evropy

40.  vyzývá Komisi, aby učinila cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu hlavními zásadami obchodní politiky EU; konstatuje, že k naplnění tohoto záměru budou reformy obsažené ve strategii „Obchod pro všechny“ nedostatečné; vyzývá Komisi, aby považovala udržitelnost za společnou zásadu pro všechny obchodní dohody a uváděla povinnosti spojené z udržitelností ve všech kapitolách a aby začleňovala zvláštní kapitolu, která přispěje k podpoře a prosazování mezinárodních úmluv o sociálních, pracovních a lidských právech a multilaterálních dohod týkajících se životního prostředí; bere na vědomí, že uplatňování těchto závazných a vynutitelných ustanovení musí být náležitě sledováno, aby mohly být zahájeny vládní postupy konzultace a v případě potřeby aktivovány zvláštní mechanismy pro řešení sporů stanovené v rámci kapitoly týkající se obchodu a udržitelného rozvoje; vyzývá Radu a Komisi, aby byly při jednáních s průmyslově vyspělými partnerskými zeměmi ambicióznější, pokud jde o odkazy na úmluvy Mezinárodní organizace práce v dohodě;

41.  vyzývá Komisi, aby do dohod o volném obchodu začlenila jednoznačné a komplexní kapitoly o udržitelném rozvoji s cílem podpořit mezinárodní obchod; vítá patnáctibodový plán Komise, jehož cílem je zefektivnění kapitoly EU v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje;

42.  je si vědom významu vyvážené a pokrokové obchodní politiky, která reaguje na výzvy globalizace prostřednictvím vyvážených dohod o volném obchodu, které již byly uzavřeny nebo jsou sjednávány, například s Kanadou, Japonskem, Singapurem, Austrálií, Novým Zélandem, Vietnamem či Mexikem;

43.  žádá Komisi, aby usilovala o ambiciózní obchodní politiku a zachovala otevřené investiční prostředí; dodává, že ratifikace uzavřených a podepsaných obchodních dohod by měla probíhat rychle, abychom tak dodrželi závazky vůči svým partnerům;

44.  vyzývá Komisi, aby do dohod o volném obchodu EU začleňovala pravidla týkající se digitálního obchodu, včetně přeshraničních datových toků, a prokázala tak, že obchod s digitálním zbožím a službami může přinést skutečný prospěch podnikům a spotřebitelům;

45.  blahopřeje Komisi k jejímu rozhodnutí zavést nové ocenění „Města EU podporující spravedlivý a etický obchod“;

46.  vyzývá Komisi, aby posoudila, jak lze využít technologie distribuované účetní knihy (distributed ledger) a distribuovaných databází (blockchain) k posílení mezinárodního obchodu a při řešení otázek, jako je transparentnost, pružnost a potírání padělků;

47.  zdůrazňuje, že Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížská dohoda o změně klimatu poskytují srovnávací měřítka, k nimž lze vztáhnout příspěvek obchodní politiky EU k dohodnutým globálním cílům udržitelného rozvoje; podotýká, že hodnocení dopadu provedená před zahájením jednání musí zohlednit plnění cílů udržitelného rozvoje; konstatuje, že jedním ze základních bodů pro posouzení dopadů musí být národní strategie udržitelného rozvoje a plány provádění Pařížské dohody; poukazuje na to, že obchodní dohody a jejich možné dopady by měly odpovídat požadavkům týkajícím se cílů udržitelného rozvoje; naléhavě žádá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách o provádění dohod o volném obchodu předložila i hodnocení dopadu na plnění cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody, včetně příslušných údajů; poznamenává, že pokud části dohody znemožňují plnění cílů udržitelného rozvoje nebo Pařížské dohody, musí být provedeny úpravy;

48.  konstatuje, že systém Komise pro provádění soudržnosti politik ve prospěch rozvoje by měl být uveden do souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 17; zdůrazňuje, že vzájemné působení politických oblastí, jako jsou obchod, zemědělství, vnější vztahy, rybolov, životní prostředí a daně, musí být v rámci občanské společnosti, Komise a vnitrostátních parlamentů hodnoceno jednotně; poznamenává, že porušení ustanovení týkajících se udržitelnosti musí být vyrovnávána pomocí nápravných opatření; vyzývá k hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (PCD), v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy týkajícími se legislativních návrhů souvisejících s obchodem; konstatuje, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 je zásadní odpovědné chování podniků a odpovědné řízení globálních hodnotových řetězců; zdůrazňuje naléhavou potřebu vypracovat akční plán EU pro odpovědné chování podniků, který by podpořil soudržnost a konzistentnost politik na úrovni EU;

49.  poukazuje na to, že prioritou pro provádění každé dohody o volném obchodu musí být ratifikace a provádění hlavních pracovních norem Mezinárodní organizace práce; konstatuje, že organizovaná občanská společnost a sociální partneři by se měli účastnit počátečních fází formulování dohod, do jejich provádění a následně i do fáze monitorování prostřednictvím dvoustranných jednání s partnery, kteří se vyjednávání účastní; konstatuje, že by měl být zaveden účinný a funkční mechanismus pro řešení sporů a účinné kontrolní orgány, které zapojují občanskou společnost;

50.  konstatuje, že EU reguluje dodavatelské řetězce dřeva, ryb a konfliktních minerálů a že několik členských států vytvořilo v různých odvětvích rámce náležité péče, což svědčí o potřebě vytvoření širokého rámce EU zajišťujícího rovné podmínky; žádá proto Komisi, aby reagovala na stále větší spletitost hodnotových řetězců a rostoucí vzájemnou závislost výrobců stanovením jasné povinnosti transparentnosti a náležité péče v celém dodavatelském řetězci, neboť nedostatečné vymáhání stávajícího pracovního práva a norem bezpečnosti práce v zemích původu je i nadále palčivým problémem; vyzývá Komisi, aby vycházela z platných právních předpisů EU v oblasti konfliktních minerálů a dřeva, stejně jako z nedávno zveřejněných pokynů OECD pro náležitou péči v oblasti odpovědného chování podniků, poznamenává, že globální hodnotové řetězce rovněž přiměly některé dodavatelské firmy k tomu, aby ignorovaly pracovně-právní předpisy, přemístily svou hospodářskou činnost mimo EU a zaměstnávaly pracovníky v nebezpečných a nepřijatelných podmínkách; připomíná, že takovéto praktiky vytvářejí nespravedlivou hospodářskou soutěž pro dodavatele, kteří dodržují pracovní právo a mezinárodní normy, a pro vlády, které chtějí zlepšit platové a životní podmínky; zdůrazňuje, že pro udržitelný globální obchodní systém a nové globální hodnotové řetězce jsou důležité důstojné mzdy a odpovídající normy bezpečnosti práce; vyzývá Komisi, aby zkoumala důsledky vzestupu globálních hodnotových řetězců a aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení podmínek v nich a usilovala o vytvoření vícestranného, právně závazného rámce pro odpovědnost podniků a odpovědné obchodní chování s ohledem na důstojnou práci, udržitelnost životního prostředí a dodržování lidských práv v úzké spolupráci s MOP a OECD; uznává, že pro EU je lepší usilovat při mnohostranných jednáních o takovýto závazný rámec, než jednostranně ukládat hlavní pravidla; vyzývá EU a její členské státy, aby prokázaly své vedoucí postavení a zvýšily své zapojení do jednání v rámci OSN, pokud jde o závaznou dohodu o podnikání a lidských právech; vyzývá Komisi, aby se v souladu se čtyřmi strategickými cíli agendy důstojné práce MOP zavázala k dodržování, prosazování a provádění mezinárodních pracovních norem a základních zásad a práv týkajících se pracovníků;

51.  poukazuje na to, že pro dosažení cíle rovnosti žen a mužů jsou nezbytná aktivní opatření zaměřená na posílení možností žen využívat příležitosti, které nabízí dohoda o volném obchodu; požaduje, aby byly uzavírány obchodní dohody zahrnující zvláštní kapitolu o obchodu a rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen, která stanoví opatření zaměřená mimo jiné na lepší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem a na přístup k sociálním a zdravotním službám, k prosazování větší účasti podniků vedených ženami (zejména mikropodniků a malých a středních podniků) na zadávání veřejných zakázek, k podpoře internacionalizace podniků vedených ženami a podpoře zapojení žen v rámci příležitostí nabízených režimem WTO 4;

52.  konstatuje, že s ohledem na útoky na multilaterální světový hospodářský řád je zásadně důležité tento řád ochránit, jelikož jakýkoli zpětný vývoj k protekcionismu by byl škodlivý a vedl by k obchodní válce; konstatuje, že tento multilaterální řád může být udržen, pouze pokud bude reformován; je toho názoru, že v zájmu svého zachování by měl tento řád do sebe lépe začlenit Agendu OSN pro rok 2030 a Pařížskou dohodu o změně klimatu; vyzývá Komisi, aby se aktivně zasazovala o odblokování odvolacího orgánu WTO, a žádá ji, aby prosazovala mezinárodní spolupráci v boji proti nekalé hospodářské soutěži a protekcionismu, které jsou na újmu jak podnikům, tak občanům; poznamenává, že primárním cílem EU by měl být otevřený a spravedlivý obchod naplňující cíle udržitelného rozvoje a vytváří prostor pro potřeby rozvojových zemí, jak se uvádí ve strategii Obchod pro všechny; konstatuje, že vzhledem k tomu, že multilaterální iniciativy v současné době nabízejí jen malou šanci na úspěch, EU by měla zatím usilovat o dvoustranné a mnohostranné dohody vedené zásadou spravedlivého obchodu, ale domnívá se, že současná situace nabízí EU příležitost postavit se do čela snah o provedení reformy multilaterálního obchodního řádu udržitelným a životaschopným způsobem;

53.  konstatuje, že otevřený, spravedlivý a udržitelný obchod je ekonomicky žádoucí a má zásadní politické důsledky; konstatuje, že s ohledem na strategii „Amerika na prvním místě“ a na novou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, má zásadní strategický význam, aby Evropa využívala obchodu jako nástroje na podporu demokratického a udržitelného rozvoje a na posílení dialogu a technické pomoci, zejména ve státech Východního partnerství i afrických státech; zdůrazňuje, že obchod a investice v partnerských zemích musí být propojeny se strategiemi udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby usilovala o soudržné provádění dohod o přidružení se státy Východního partnerství; vyzývá Komisi, aby ve střednědobém horizontu vytvořila strategii pro budování stabilních vztahů se Společenstvím nezávislých států (SNS); konstatuje, že při provádění dohod o hospodářském partnerství s africkými regiony a státy jsou důležitá nejen hlediska týkající se obchodu, ale také jejich propojení s požadavky udržitelného rozvoje v afrických státech; žádá Komisi, aby pracovala na zvýšení schopnosti vlád začlenit do vlastních vnitrostátních obchodních strategií a programů otázky spojené s udržitelným a inkluzívním hospodářským rozvojem; připomíná, že pro EU je důležité, aby vzhledem k výzvám spojeným s globalizací prohloubila spolupráci v oblasti obchodu s mezinárodními organizacemi, jako jsou OSN, MOP, OECD a Světová banka; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Unie a většina členských států nedosáhly cíle 0,7 % HND vyčleněného na financování rozvojové spolupráce;

54.  zdůrazňuje, že řízení světového obchodu by mělo umožňovat integraci obchodu vytvářející skutečné příležitosti pro udržitelný rozvoj; v této souvislosti upozorňuje, že současná architektura zvláštního a diferencovaného zacházení v rámci WTO nepřináší očekávané výsledky; zdůrazňuje, že je třeba ustanovení této architektury zefektivnit a zpřístupnit je rozvojovým zemím;

55.  zdůrazňuje, že obchodní dohody mohou mít negativní dopad na zabezpečení potravin v rozvojových zemích; vyzývá EU, aby chránila místní produkci potravin a předcházela škodlivým dopadům levného dovozu, a to i v oblasti dohod o hospodářském partnerství;

56.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že je nejméně 218 milionů dětí zneužíváno k dětské práci, především za účelem snížení nákladů; vyzývá EU, aby zajistila, že k výrobě zboží, které je v EU uváděno na trh v rámci etických certifikačních režimů, nebude využívána nucená a dětská práce, a aby zaručila důvěryhodné používání označení „spravedlivý“ a etický“ a pomáhala spotřebitelům přijímat informovaná rozhodnutí;

57.  konstatuje, že byla dosud uzavřena pouze jediná komplexní dohoda o hospodářském partnerství; vyzývá proto EU, aby uznala obtíže spojené s dohodami o hospodářském partnerství, s nimiž se v rámci postupu v souvislosti s koncem platnosti dohody z Cotonou potýkají rozvojové země; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí provést hloubkovou analýzu dopadu těchto dohod na ekonomiky afrických zemí a jejich příslušné trhy práce a podporovat intraregionální obchod v Africe;

58.  vyjadřuje politování nad tím, že z Afriky každoročně odchází suma přesahující celkový roční objem oficiální rozvojové pomoci ve formě nezákonných finančních toků; zdůrazňuje škodlivý dopad daňových úniků na rozvojové země, jež takto přicházejí o velkou míru veřejných finančních prostředků, které by mohly být např. použity nejen ke zvýšení hospodářského růstu, ochrany životního prostředí a zlepšení veřejných služeb, ale také na podporu sociální soudržnosti; vyzývá Komisi, aby boj s tímto závažným problémem upřednostnila v rámci jednání o obchodních dohodách a použila za tímto účelem všechny nástroje, které má k dispozici; rozhodně trvá na tom, aby byla do dohod EU o volném obchodu a do preferenčních obchodních režimů začleňována přísná ustanovení týkající se boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

59.  znovu vyzývá k vytvoření účinných nástrojů pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem na celosvětové úrovni a k posílení spolupráce s rozvojovými zeměmi v daňových záležitostech, včetně mobilizace domácích zdrojů;

60.  připomíná, že je třeba zřídit mezivládní orgán OSN zaměřený na rovnocenné zapojení rozvojových zemí do reformy globálních daňových pravidel;

61.  důrazně podporuje další začleňování digitálních technologií a služeb do rozvojové politiky EU; vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do rozvoje digitální infrastruktury globálního Jihu;

62.  vítá evropský plán vnějších investic zaměřený na podporu udržitelného růstu, investic a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích; požaduje, aby byl rozšířen stávající vnější úvěrový mandát EIB s cílem posílit její úlohu při dosahování udržitelného rozvoje – prostřednictvím smíšeného financování, spolufinancování projektů a rozvoje místního soukromého sektoru – se zaměřením na nejméně rozvinuté země a nestabilní státy;

63.  vítá aktualizovanou strategii Komise „Pomoc na podporu obchodu“ z roku 2017, jejímž cílem je posílit a modernizovat podporu EU poskytovanou rozvojovým zemím; vyzývá k většímu úsilí a k navýšení finančního závazku EU vůči iniciativám „Pomoci na podporu obchodu“ s cílem napomoci rozvojovým zemím, zejména nejméně rozvinutým zemím, dosáhnout prosperity prostřednictvím obchodu a investic a podporovat opatření, která tyto země přijímají za účelem realizace cílů udržitelného rozvoje;

°

°  °

64.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0230.

(2)

Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 30.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0488.

(4)

Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 338, 19.12.2017, s. 1.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0090.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0369.

(8)

Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s. 31.

(9)

Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s. 94.

(10)

OECD, C/MIN(2017)2.

(11)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(12)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (3.9.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty

(2018/2005(INI))

Zpravodaj: Cristian Dan Preda

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že oficiální rozvojová pomoc je jedinečným a cenným nástrojem v celosvětovém boji proti chudobě, nerovnosti a marginalizaci; zdůrazňuje, že zatímco jsou pro udržitelný rozvoj důležité všechny zdroje financování, pomoc může dosáhnout výsledků, které ostatní zdroje dosáhnout nemohou; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby se obchod stal účinným prostředkem k dosažení cílů udržitelného rozvoje, a že pokud je činnost soukromého sektoru sladěna s mezinárodně uznávanými zásadami účinnosti rozvojové pomoci, může přispívat k realizaci udržitelného rozvoje podporujícího začlenění a k plnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; podtrhuje, že je třeba obnovit rovnováhu mezi obchodními a investičními právními předpisy a právními předpisy v oblasti lidských práv, zejména v rámci celosvětových dodavatelských řetězců;

2.  zdůrazňuje, že když soukromý sektor působí v oblasti rozvoje, měl by přispět svým dílem k realizaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a dodržovat sdílené zásady a společné hodnoty, jako jsou mezinárodně uznávané zásady účinnosti rozvoje, a sice angažovanost, sbližování, harmonizace a odpovědnost, a že určující by měly být rozvojové cíle; připomíná závazky v oblasti transparentnosti a dodržování lidských práv, které byly pro soukromý sektor stanoveny v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv a v pokynech OECD pro nadnárodní podniky; vyzývá v tomto ohledu EU a její členské státy, aby na základě zkušeností s předchozími legislativními iniciativami EU vypracovaly soudržný regulační rámec týkající se závazných povinností náležité péče v oblasti lidských práv pro dodavatelské řetězce;

3.  vyzývá EU, aby zajistila, že její činnost s rozvojovými zeměmi v oblasti rozvoje i obchodu bude založena na vyváženém rámci mezi rovnocennými partnery, dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 SFEU a zaměří se na podporu a ochranu lidských práv; důrazně vybízí EU, aby pokračovala ve své práci na zavádění přístupu založeného na právech do všech svých rozvojových činností;

4.  varuje před vypracováním dvojích standardů pro práva a povinnosti podniků v investičních a obchodních dohodách; konstatuje, že spoléhání se na dobrovolná opatření k prosazování náležité péče může být nedostatečné a že právům investorů musí odpovídat také povinnosti v oblasti dodržování lidských práv, pracovních norem a environmentálních právních předpisů; s ohledem na kontext, ve kterém Komise navrhla vytvořit mnohostranný tribunál pro investice coby stálý orgán, který by prosazoval práva investorů, zdůrazňuje, jak důležité je řešit takovouto nerovnováhu, a vyzývá EU, aby se aktivně zapojila do konstruktivních jednání o závazném nástroji OSN zabývajícím se podnikáním a lidskými právy s cílem obhájit prvořadý význam lidských práv;

5.  znovu potvrzuje, že je zapotřebí, aby byly v plné míře realizovány extrateritoriální závazky členských států EU v oblasti lidských práv, jak je uvedeno v Maastrichtských zásadách, přičemž je nutné stavět na různých nástrojích Rady Evropy, zejména na Evropské úmluvě o lidských právech (EÚLP);

6.  zdůrazňuje, že obchod není cílem o sobě, nicméně politika volného a spravedlivého obchodu podporujícího začlenění a založeného na pravidlech, je-li v souladu s cíli udržitelného rozvoje, může přispívat k vymýcení chudoby, jež je hlavním cílem politiky EU v oblasti rozvojové spolupráce, ke snižování nerovností a k vytváření důstojných pracovních míst; vyzývá k zajištění udržitelných spotřebních a výrobních vzorců; podtrhuje, že je zapotřebí, aby obchodní partneři EU v rozvojovém světě zajišťovali řádnou správu věcí veřejných a dodržování zásad právního státu;

7.  zdůrazňuje, že řízení světového obchodu by mělo umožňovat integraci obchodu vytvářející skutečné příležitosti pro udržitelný rozvoj; v této souvislosti upozorňuje, že současná architektura zvláštního a diferencovaného zacházení v rámci WTO nepřináší očekávané výsledky; zdůrazňuje, že je třeba ustanovení této architektury zefektivnit a zpřístupnit je rozvojovým zemím;

8.  připomíná, že je třeba posílit zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, podle které musí být cíle rozvojové spolupráce zohledňovány v rámci politik, které budou mít pravděpodobně dopad na rozvojové země; vyzývá EU, aby systematicky hodnotila dopad své obchodní a fiskální politiky na rozvojové země a aby zajistila, že všechny její investiční a obchodní dohody budou obsahovat ustanovení o nezávislém posuzování dopadů na lidská práva ex ante a ex post, vynutitelné požadavky náležité péče a účinné mechanismy vymáhání odpovědnosti;

9.  zdůrazňuje, že obchodní dohody mohou mít negativní dopad na zabezpečení potravin v rozvojových zemích; vyzývá EU, aby chránila místní produkci potravin a předcházela škodlivým dopadům levného dovozu, a to i v oblasti dohod o hospodářském partnerství;

10.  opakuje, že environmentální důsledky obchodní politiky jsou nerovnoměrně rozloženy; vyzývá proto EU, aby ve své obchodní politice uplatňovala hledisko zásad environmentální udržitelnosti, udržitelného řízení přírodních zdrojů, práv na držbu půdy a účinného zohledňování komunit místního a původního obyvatelstva;

11.  konstatuje, že dvoustranné a regionální dohody o volném obchodu mohou obsahovat ustanovení, která jsou přísnější než ta, která byla přijata na úrovni WTO, a že tato ustanovení mohou uvalovat omezení na vnitrostátní vlády; všímá si zejména se znepokojením, že v regionálních a dvoustranných dohodách o volném obchodu, včetně dohod o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, nejsou dostatečně zohledněny potřeby rozvojových zemí, pokud jde o provádění politik nezbytných k podpoře jejich zabezpečení potravin a rozvoje venkova, a že se rozvojovým zemím často brání v tom, aby využívaly flexibilitu vyplývající z dohod WTO;

12.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že je nejméně 218 milionů dětí zneužíváno k dětské práci, především za účelem snížení nákladů; vyzývá EU, aby zajistila, že k výrobě zboží, které je v EU uváděno na trh v rámci etických certifikačních režimů, nebude využívána nucená a dětská práce, a aby zaručila důvěryhodné používání označení „spravedlivý“ a etický“ a pomáhala spotřebitelům přijímat informovaná rozhodnutí;

13.  zdůrazňuje, že uzavírání dalších dvoustranných a regionálních dohod o volném obchodu vyvolává znepokojení, pokud jde o soudržnost globálního řízení obchodu, a podkopává ústřední úlohu organizace WTO při stanovování obecných pravidel; v této souvislosti proto znovu upozorňuje na význam mnohostranného řádu založeného na pravidlech, v rámci kterého jsou všechny země rovnocenně zastoupeny, coby nejúčinnějšího způsobu, jak dosáhnout celosvětového obchodního systému podporujícího začlenění; zdůrazňuje význam vymahatelných ustanovení obchodních dohod, jež se týkají sociálních a pracovních norem a norem v oblasti životního prostředí, a vítá závazek Komise zahrnovat závazné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji; zdůrazňuje, že tato ustanovení by měla být vymáhaná prostřednictvím mechanismů účinného sledování, které jednotlivcům umožní usilovat o nápravu; vyzývá k tomu, aby byla v obchodních dohodách uzavřených s rozvojovými zeměmi stanovena doprovodná opatření, včetně finanční podpory, s cílem podpořit úsilí těchto zemí o dodržování a provádění mezinárodně dohodnutých sociálních a environmentálních norem; opakuje svou výzvu k větší transparentnosti v oblasti obchodu s přírodními zdroji;

14.  připomíná, že Afrika je v globálním kontextu stále marginalizována, a vyzývá EU, aby podporovala její ambice vybudovat skutečný vnitřní africký trh a nepodnikala kroky, jež by mohly těmto ambicím bránit; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba maximalizovat rozvoj a pozitivní dopad migrace a mobility;

15.  vyzývá EU, aby vzala v úvahu různé úrovně rozvoje a kapacit rozvojových zemí a podpořila africké země při posilování jejich výrobních a transformačních kapacit, aby se staly méně závislými na surovinách a jednoduchých zpracovaných produktech, zvyšovala jejich konkurenceschopnost a účast na globálních trzích a napomáhala vytvoření kvalitních pracovních míst, mimo jiné včetně posilování úlohy žen ve formální a neformální ekonomice; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby každá obchodní dohoda s rozvojovými zeměmi obsahovala dostatečně asymetrické liberalizační harmonogramy, ochranu vznikajících průmyslových odvětví, pravidla týkající se původu podporující rozvoj a účinné ochranné doložky;

16.  podporuje vytvoření kontinentální zóny volného obchodu v Africe; zdůrazňuje, že pokud by byly dohody o hospodářském partnerství doprovázeny vhodnými strukturálními opatřeními a řádně sledovány, mohly by se stát významným nástrojem na podporu regionální integrace a udržitelného rozvoje prostřednictvím obchodu; podtrhuje, že je zapotřebí, aby jejich ústředním bodem bylo prosazování lidských práv a dosažení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že je důležité spolupracovat s partnerskými zeměmi, aby bylo dosaženo odpovědnosti na úrovni vlád a občanské společnosti; v této souvislosti trvá na tom, že podle cíle udržitelného rozvoje č. 17.15 je nesmírně důležité respektovat právo partnerské země provádět regulaci a přijímat vhodná rozhodnutí s ohledem na svůj vlastní vnitrostátní kontext, jakož i reagovat na požadavky svého obyvatelstva a že je rovněž důležité, aby tyto země plnily své závazky v oblasti lidských práv a další mezinárodní závazky; zdůrazňuje, že budoucí vztahy mezi EU a zeměmi AKT se musí opírat o vyvážený rámec mezi rovnocennými partnery;

17.  konstatuje, že byla dosud uzavřena pouze jediná komplexní dohoda o hospodářském partnerství; vyzývá proto EU, aby uznala obtíže spojené s dohodami o hospodářském partnerství, s nimiž se v rámci postupu v souvislosti s koncem platnosti dohody z Cotonou potýkají rozvojové země; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí provést hloubkovou analýzu dopadu těchto dohod na ekonomiky afrických zemí a jejich příslušné trhy práce a podporovat intraregionální obchod v Africe;

18.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že z Afriky každoročně ve formě nezákonných finančních toků odchází suma přesahující celkový roční objem oficiální rozvojové pomoci; zdůrazňuje škodlivý dopad daňových úniků na rozvojové země, jež takto přicházejí o velkou míru veřejných finančních prostředků, které by mohly být např. použity nejen ke zvýšení hospodářského růstu, ochrany životního prostředí a zlepšení veřejných služeb, ale také na podporu sociální soudržnosti; vyzývá Komisi, aby boj s tímto závažným problémem upřednostnila v rámci jednání o obchodních dohodách a použila za tímto účelem všechny nástroje, které má k dispozici; rozhodně trvá na tom, aby byla do dohod EU o volném obchodu a do preferenčních obchodních režimů začleňována přísná ustanovení týkající se boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

19.  znovu vyzývá k vytvoření účinných nástrojů pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem na celosvětové úrovni a k posílení spolupráce s rozvojovými zeměmi v daňových záležitostech, včetně mobilizace domácích zdrojů;

20.  připomíná, že je třeba zřídit mezivládní orgán OSN zaměřený na rovnocenné zapojení rozvojových zemí do reformy globálních daňových pravidel;

21.  připomíná dopad, který má na rozvojové země společná zemědělská politika (SZP) EU; v této souvislosti vyzývá EU, aby zajistila, že budoucí SZP překoná problémy související se současným zemědělským modelem zaměřeným na vývoz, a to prostřednictvím udržitelného posílení vnitřních trhů EU a krátkých potravinových dodavatelských řetězců, tak aby tento model neohrožoval rozvoj rozvojových zemí a zároveň zajišťoval odolnost vůči vnějším otřesům;

22.  zdůrazňuje, že je důležité uzpůsobovat obchodní politiky tak, aby podporovaly úsilí jednotlivých států v boji proti změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou;

23.  připomíná, že článek 8 SFEU stanoví, že: „při všech svých činnostech usiluje Unie o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy“; se znepokojením konstatuje, že přetrvávají obtíže při posuzování vztahu mezi obchodem a genderem, a to kvůli mnoha faktorům, včetně nedostatku údajů; zdůrazňuje, že je třeba lépe porozumět genderové dynamice spojené s obchodními dohodami; trvá na tom, že všechny obchodní dohody EU by měly podporovat rovnost žen a mužů a usilovat o zmírnění nerovností;

24.  požaduje transparentnost obchodních dohod a plné zapojení občanské společnosti v dotčených partnerských zemích do jednání a provádění budoucích obchodních dohod;

25.  důrazně podporuje další začleňování digitálních technologií a služeb do rozvojové politiky EU; vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do rozvoje digitální infrastruktury globálního Jihu;

26.  vítá evropský plán vnějších investic zaměřený na podporu udržitelného růstu, investic a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích; požaduje, aby byl rozšířen stávající vnější úvěrový mandát EIB s cílem posílit její úlohu při dosahování udržitelného rozvoje – prostřednictvím smíšeného financování, spolufinancování projektů a rozvoje místního soukromého sektoru – se zaměřením na nejméně rozvinuté země a nestabilní státy;

27.  zdůrazňuje, že existují zásadní nedostatky v oblasti transparentnosti a vysledovatelnosti, které vyvolávají vážné otázky, pokud jde o integritu mnohých systémů etických auditů a certifikátů v dodavatelských řetězcích;

28.  vítá aktualizovanou strategii Komise „Pomoc na podporu obchodu“ z roku 2017, jejímž cílem je posílit a modernizovat podporu EU poskytovanou rozvojovým zemím; vyzývá k většímu úsilí a k navýšení finančního závazku EU vůči iniciativám „Pomoci na podporu obchodu“ s cílem napomoci rozvojovým zemím, zejména nejméně rozvinutým zemím, dosáhnout prosperity prostřednictvím obchodu a investic a podporovat opatření, která tyto země přijímají za účelem realizace cílů udržitelného rozvoje;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

29.8.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Lola Sánchez Caldentey, Jean-Luc Schaffhauser, Elly Schlein, Mirja Vehkaperä, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Frank Engel, Ádám Kósa, Cécile Kashetu Kyenge, Paul Rübig, Kathleen Van Brempt

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

20

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Mirja Vehkaperä

EFDD

Ignazio Corrao, Mireille D’Ornano

GUE/NGL

Stelios Kouloglou, Lola Sánchez Caldentey

PPE

Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ádám Kósa, Paul Rübig, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller, Željana Zovko

S&D

Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Elly Schlein, Kathleen Van Brempt

VERTS/ALE

Heidi Hautala, Maria Heubuch

1

-

ENF

Jean-Luc Schaffhauser

2

0

PPE

Frank Engel, Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (22.6.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty

(2018/2005(INI))

Zpravodajka: Karin Kadenbach

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí sdělení Komise o vyrovnané a progresivní obchodní politice k využití potenciálu globalizace(1), ale přeje si, aby zemědělce v EU chránila ještě více; je znepokojen nedostatkem pozornosti, kterou toto sdělení věnuje nerovnoměrným dopadům globalizace, a to mimo jiné z pohledu odvětví zemědělství, které trpí nevyrovnanou hospodářskou soutěží na trzích EU i zahraničních trzích, jelikož několik světových hráčů vytvořilo intenzivní, vysoce konkurenční zemědělské systémy orientované na export, v důsledku čehož nejsou v odvětví zemědělství zaručeny celosvětově rovné podmínky;

2.  uznává, že EU je zdaleka největším vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů; poukazuje v této souvislosti na dvojí jev – na jedné straně je to nutnost zachovat tržní orientaci EU a slučitelnost s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), na druhé straně se jedná o skutečnost, že konkrétní zemědělská odvětví nemohou ustát plnou tržní liberalizaci a neomezenou hospodářskou soutěž s dovozy;

3.  poukazuje na to, že globalizace obchodu přináší výhody, jako je růst, lepší životní podmínky a hospodářské příležitosti, ale že tyto výhody nejsou vždy spravedlivě sdíleny napříč jednotlivými zeměmi nebo uvnitř nich;

4.  připomíná velký vývozní potenciál odvětví zemědělství EU, který by měl být podporován vyváženými obchodními dohodami se třetími zeměmi;

5.  připomíná, že v obchodní politice EU nejde jen o zájmy, ale také o hodnoty;

6.  zdůrazňuje, že obchodní a zemědělská politika jsou navzájem propojené a že obchodní politika EU je nástrojem na prosazování zemědělských zájmů EU, a může tedy přispět k plnění cílů společné zemědělské politiky (SZP);

7.  zdůrazňuje, že obchodní a zemědělská politika jsou základním prvkem provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že zaměření na inkluzivní, svobodné a spravedlivé obchodní politiky a uvedení obchodu do souladu s cíli udržitelného rozvoje může představovat významný přínos k vymýcení chudoby a hladu po celém světě;

8.  vyzývá EU, aby systematicky hodnotila dopad svých obchodních politik na cíle udržitelného rozvoje a aby zavedla mechanismus hodnocení s cílem zajistit politickou soudržnost mezi všemi strategiemi a politikami EU;

9.  uznává v této souvislosti, že Světová obchodní organizace (WTO) představuje fórum pro vyjednávání, které stanovuje pravidla obchodu, a že členské státy se samy rozhodují, jak daleko chtějí při odstraňování obchodních překážek a narušení obchodu zajít; připomíná, že EU může ve svých dvoustranných dohodách stanovit obchodní podmínky nad rámec bezpečnostní sítě WTO;

10.  zdůrazňuje, že v rámci využití potenciálu globalizace je třeba jednak posílit globální kázeň, aby se zabránilo nekalé hospodářské soutěži a narušování obchodu v zemědělství, a jednak předcházet vystavování citlivých odvětví zemědělství EU konkurenci ze strany dovozců produktů, na něž se nevztahují obdobná pravidla, náklady ani omezení týkající se například norem kvality a bezpečnosti potravin; zdůrazňuje, že EU prosazuje vysoké normy mimo jiné v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí, základních pracovních práv a sociálních práv, bezpečnosti potravin a ochrany spotřebitelů; připomíná, že veškerý dovoz do EU by měl splňovat normy EU v oblasti bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat v souladu se systémem EU „farm to fork“ (od zemědělce až na stůl);

11.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit nástroj, který by umožnil opětovné nastolení spravedlivějších podmínek hospodářské soutěže, a podniknout kroky proti zemím a podnikům, které praktikují nekalou hospodářskou soutěž; je toho názoru, že přísnější uplatňování pravidel EU by rovněž zajistilo, že všechny podniky, které se v EU vyskytují nebo působí a které pravidla porušují, budou účinně potrestány;

12.  poukazuje na to, že zemědělsko-potravinářské produkty EU splňují nejpřísnější normy na světě; žádá Komisi, aby zajistila, že dovážené zemědělské produkty splňují normy EU, a aby posílila kontroly dovážených zemědělsko-potravinářských produktů v místě jejich původu a po jejich vstupu do EU;

13.  požaduje společná opatření pro informace o produktech a jejich označování a povinný systém označování země původu;

14.  zdůrazňuje, že obchodní dohody musí být vyvážené, obsahovat záruky pro citlivá odvětví zemědělství EU, prosazovat spravedlivou hospodářskou soutěž, chránit zeměpisná označení EU a dodržovat její vysoké normy v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat;

15.  požaduje začlenění zásady předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 Smlouvy o fungování Evropské unie do všech obchodních dohod, které jsou aktuálně vyjednávány, a do všech budoucích obchodních dohod s cílem zajistit vysokou míru ochrany prostřednictvím preventivního rozhodování v případě rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí, kdykoliv je to požadováno a bez omezení od obchodních partnerů a WTO;

16.  připomíná, že zásada předběžné opatrnosti, jak je stanovena v Dohodě o WTO neodráží zásadu předběžné opatrnosti, jak je uplatňována v EU; požaduje proto, aby oproti platným ustanovením WTO bylo přijetí preventivních opatření povoleno v případě oprávněného podezření bez vědeckého důkazu (např. opatření pro omezení obchodu, jako je zákaz dovozu a odmítnutí registrace); požaduje proto, aby vědecké důkazní břemeno příslušelo namísto toho navrhovatelům/vývojářům/výrobcům/dovozcům látek/produktů, které jsou považované za škodlivé pro lidské zdraví nebo za environmentální riziko, a to zejména v souvislosti s nižšími sanitárními a fytosanitárními normami, hygienickými problémy v zařízeních pro produkci masa a možnými rezidui pesticidů;

17.  poukazuje na to, že obchodní dohody jsou klíčovým prvkem, který by mohl otevřít prostor pro prosazování zájmů EU v souvislosti se zpracovanými i nezpracovanými potravinářskými produkty; dále poukazuje na to, že je třeba věnovat zvláštní pozornost větší transparentnosti obchodních jednání, která také představují významné riziko pro citlivější odvětví zemědělství EU, která již byla zasažena krizí nebo vystavena kolísání cen a s nimiž je tedy třeba nakládat zvláštním způsobem, což by mělo znamenat vyjmutí dotčených produktů v příslušných případech a použití nástrojů slučitelných s WTO pro zajištění rovných podmínek mezi zemědělci v EU a třetích zemích;

18.  apeluje na to, aby byla náležitá péče věnována liberalizaci přístupu na trh v zranitelných zemědělských odvětvích; požaduje, aby Komise vypracovávala systematická posouzení dopadů před zahájením jednání, a to zejména s cílem zohlednit tyto citlivé otázky a stanovit zvláštní strategie pro zajištění, že odvětví zemědělství nebude trpět; poukazuje na rostoucí dopad vnějších faktorů a spekulace na světový trh se zemědělsko-potravinářskými komoditami; konstatuje, že pro některá zemědělská odvětví může ceny a produkci poškodit často kumulativní dopad řady dohod oproti jedné dohodě o volném obchodu; vyzývá proto Komisi, aby pravidelně aktualizovala informace, které má k dispozici o možném dopadu rostoucí hospodářské soutěže na zranitelná zemědělská odvětví, jako je produkce hovězího masa, která představují nízkopříjmová odvětví ohrožená konkurencí;

19.  je toho názoru, že v rámci obchodních dohod by větší otevření trhu EU v citlivých zemědělských odvětvích mohlo mít katastrofální důsledky pro producenty EU; připomíná proto Komisi, že obětování zájmů zemědělství EU a citlivých odvětví zemědělství EU v zájmu zajištění jakékoliv obchodní dohody by bylo nepřijatelné;

20.  připomíná význam účinného provádění uzavřených obchodních dohod s cílem zajistit, že naši zemědělci mohou v plném rozsahu využívat vývozní příležitosti, které tyto dohody, například Komplexní hospodářská a obchodní dohoda (CETA) EU–Kanada, přinášejí;

21.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvářet nová pravidla a nové regulace obchodu na celosvětové úrovni s cílem regulovat a harmonizovat výrobní, sociální a environmentální normy v zemědělsko-potravinářském odvětví;

22.  poukazuje na naši odpovědnost vůči rozvíjejícím se zemím; požaduje ukazatele, které podporují spravedlivý a udržitelný obchod pro chudá společenství, a ne jen obchod jako takový; připomíná, že cíle udržitelného rozvoje musí být do obchodní politiky začleňovány na všech úrovních, aby se prostřednictvím skutečných příležitostí pro rozvíjející se země zabránilo riziku újmy pro živobytí a aby se zajistilo, že rozvojová spolupráce, která rovněž usiluje o posílení zemědělské produkce v těchto zemích, nebyla těmito obchodními dohodami narušována;

23.  je značně znepokojen směrem, kterým se ubírají probíhající jednání o volném obchodu s Mercosurem, jelikož ta podle uniklých informací nevedou ke spravedlivé a vyvážené dohodě; konstatuje, že je záměrem Komise urychlit všechna probíhající jednání; je však toho názoru, že hlavním cílem jednání by měl být vyvážený výsledek pro všechna odvětví zemědělství, a nikoliv jejich urychlené dokončení; je znepokojen, že závěry jednání mohou přinést výrazné ústupky v odvětvích hovězího masa, cukru, drůbežího masa, pomerančové šťávy, rýže a biopaliv, což by mohlo ohrozit udržitelnost místní produkce v mnoha regionech EU a zvlášť znevýhodněných oblastech a vytvořit přímý tlak na snižování výrobních cen v EU; připomíná, že zpráva Komise z roku 2016 o kumulativním hospodářském dopadu budoucích obchodních dohod na zemědělství v EU předvídala prudký pokles cen hovězího masa a cen másla a skopového masa v důsledku nedávno dokončených a probíhajících jednání;

24.  připomíná, že Komise odstranila ze seznamu zařízení, z nichž je v současné době povolen dovoz masných a drůbežích produktů, 20 brazilských závodů, a to v důsledku nedostatků zjištěných brazilským kontrolním systémem a očividných nesrovnalostí v oblasti zdraví, identifikace a sledovatelnosti, které v tomto systému vyšly na světlo v důsledku různých skandálů z března 2017 v odvětví hovězího a telecího masa a v březnu 2018 v odvětví drůbežího masa; vyzývá Komisi, aby vyjmula drůbeží, hovězí a telecí maso z oblasti působnosti jednání o volném obchodu s Mercosurem, dokud nebude brazilský skandál s masem řádně prošetřen a nebude poskytnuta 100% záruka souladu dovozů masa z Jižní Ameriky s pravidly EU;

25.  poukazuje na to, že ve světle krize WTO a rostoucího protekcionismu USA se EU může a potřebuje stát tvůrcem celosvětových řešení v mezinárodním obchodu, a to mimo jiné díky svým rozsáhlým zkušenostem s harmonizací norem vzniklých během budování společného trhu a s procesem integrace zemí z bývalého socialistického bloku do tohoto trhu;

26.  vítá obchodní dohodu EU s Japonskem, jež je čtvrtým největším trhem pro vývoz jejích zemědělských produktů, která přinese dobré vývozní příležitosti pro mnoho zemědělsko-potravinářských produktů EU, například mléčné výrobky;

27.   připomíná obavy zmíněné ve dvou svých usneseních ze dne 26. října 2017 o mandátech k vyjednávání ů pro obchodní dohody s Austrálií a Novým Zélandem(2) a důraz, který Evropský parlament kladl na nutnost „ respektovat skutečnost, že existuje určitý počet citlivých zemědělských produktů, jimž by se mělo dostat přiměřeného zacházení, například prostřednictvím celních kvót nebo přidělením odpovídajících přechodných období při řádném zohlednění kumulativního dopadu obchodních dohod na zemědělství, a budou-li z jednání případně vyloučena nejcitlivější odvětví“; konstatuje, že Komise má v úmyslu uzavřít jednání s Austrálií a Novým Zélandem do března 2019 a vést je „zrychleným tempem“, avšak zdůrazňuje, že rychlé uzavření jednání nesmí být na úkor žádného odvětví, a to zejména odvětví zemědělství EU;

28.  poukazuje na své usnesení ze dne 3. května 2018 o současné situaci a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii a zejména na bod 62 tohoto usnesení, v němž naléhavě vyzývá Komisi, aby při jednání o nových dohodách o volném obchodu s Novým Zélandem a Austrálií postupovala obezřetně, dokud nedokončí analýzu dopadu brexitu na hospodářský chov ovcí a koz, zejména pokud jde o budoucnost kvóty pro jatečně upravená těla ve výši 287 000 tun, již EU u skopového masa stanovila Novému Zélandu; má na paměti, že Nový Zéland a Austrálie v posledních letech zvýšily své dovozy čerstvého a chlazeného masa a snížily své běžné vývozy zmraženého masa, což zvýšilo jejich dopad na trh EU s čerstvým masem a spustilo pokles cen vyplácených výrobcům v EU, a domnívá se, že probíhající obchodní jednání by měla představovat příležitost pro rozdělení těchto položek do jasně odlišených kvót;

29.  zdůrazňuje, že je v první řadě důležité začlenit účinné a zavedené dvoustranné ochranné doložky, které umožní dočasné pozastavení preferencí, pokud by v důsledku vstupu obchodní dohody v platnost měl nárůst dovozu závažně poškodit nebo potenciálně závažně poškodit citlivá odvětví, a zadruhé je důležité revidovat stávající vícestranné ochranné mechanismy stanovené nařízením (EU) č. 1308/2013 (nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty)(3), které by mělo hrát preventivní úlohu pro citlivá odvětví na základě referenčního objemu a cenových stropů a umožnit automatické spuštění spolu s odkladným účinkem ochranných mechanismů, pokud je těchto stropů dosaženo;

30.  připomíná, že celkový počet zemědělských podniků v EU klesl mezi lety 2005 a 2013 o 26 %; poukazuje na to, že zemědělská výroba v některých členských státech se nyní odehrává v menším počtu velkých zemědělských podniků náročných na kapitál, a zdůrazňuje, že se očekává pokračování tohoto konsolidačního procesu, který již dopadá a bude dopadat na generační obnovu, a to zejména v souvislosti s přístupem k půdě a zachování životaschopnosti zemědělských podniků;

31.   zdůrazňuje, že v zájmu prověřování přímých zahraničních investic na trhu EU, zejména do zemědělské půdy a lesů, je důležitá probíhající diskuze a nutná značná koordinace činnosti členských států; upozorňuje na to, že je nezbytné předcházet nadměrné koncentraci zemědělské půdy a lesů v zahraničním vlastnictví; připomíná v této souvislosti své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU(4) a vyzývá Komisi, aby vyjasnila své pokyny pro zákonné limity pro zásahy členských států do regulace nákupu půdy vydané na podzim 2017 a doplnila je o příklady dalších osvědčených postupů pro podstatné znesnadnění zabírání půdy; má za to, že Komise dosud neučinila maximum pro účinné zmírnění zabírání půdy v EU; zdůrazňuje, že v příslušných případech by se obchodní dohody měly řídit i dobrovolnými pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro odpovědnou správu vlastnických vztahů k půdě, rybolovu a lesů;

32.  zdůrazňuje, jaký strategický význam má pro EU zachování vysoké úrovně potravinové soběstačnosti; je toho názoru, že globalizace obchodu by neměla ohrozit životaschopnost zemědělsko-potravinářských producentů v EU, jelikož to v dlouhodobém měřítku může vést k podobné závislosti na vnějších státech, kterou již pozorujeme v energetickém odvětví;

33.   vyzývá Komisi, aby důrazně odpověděla na útoky na mechanismy SZP slučitelné s WTO, jež podnikly Spojené státy zavedením neoprávněných opatření na ochranu obchodu, a aby tuto politiku, která je pro naše zemědělce a venkovské oblasti EU zásadní, bránila; v tomto ohledu připomíná své usnesení ze dne 15. března 2018 o opatřeních Spojených států ve vztahu k podpoře zemědělských podniků v EU v rámci SZP (v souvislosti se španělskými olivami)(5); zdůrazňuje, že rozhodnutí USA, které zpochybňuje legitimitu naší SZP, je útokem na několik desetiletí trvající úsilí zemědělců EU o soulad s mezinárodními pravidly, a vyjadřuje obavu z možného šíření takových opatření proti dalším příjemcům plateb v rámci SZP; uznává význam WTO pro zajištění hladkého fungování světového obchodu v časech, kdy se prosazuje protekcionismus;

34.   upozorňuje na rostoucí dopad vnějších faktorů na situaci v zemědělsko-potravinářském odvětví EU a na skutečnost, že tržní překážky vytvářejí výzvy pro zemědělce v EU tím, že omezují vývoz zemědělských produktů; zároveň si je vědom, že v dlouhodobém měřítku se dovozní a výrobní struktura na vývozním trhu mění; poukazuje na to, že zemědělské produkty EU jsou i nadále zakázány na ruském trhu;

35.  apeluje na Komisi, aby prošetřila americké dotace pro zemědělské podniky, které potenciálně narušují trh, například v případě dotací v odvětví mandlí;

36.  vyzývá EU, aby v rámci WTO předložila návrhy, které by prosazovaly transparentnost průmyslových dotací a omezovaly využívání škodlivých dotací v odvětví zemědělství;

37.  vyjadřuje znepokojení ze 40% nárůstu dovozu rýže Indica z Kambodži od roku 2009 v důsledku bezcelního dovozního režimu „Vše kromě zbraní“ a ze záměru udělit bezcelní kvótu ve výši 45 000 tun producentům rýže Japonica v členských státech Mercosur coby součást dohody o volném obchodu, o níž se s tímto regionem aktuálně jedná; je toho názoru, že Komise by měla vypracovat studii o dopadu, který budou mít současné obchodní koncese i ty, o nichž se vyjednává, navržené na podporu dovozu těchto produktů do EU, na odvětví rýže v EU, který již nyní v některých regionech vykazuje známky kolapsu;

38.  vítá iniciativu Komise spočívající ve vytvoření poradní skupiny pro obchodní jednání EU, která bude složena ze zástupců široké a vyvážené skupiny zainteresovaných stran; trvá na tom, že v této skupině je zapotřebí silného zastoupení zemědělských organizací EU, včetně malých, středně velkých a samozásobitelských zemědělců, vzhledem k zásadnímu dopadu většiny dotčených jednání na odvětví zemědělství;

39.  vyjadřuje znepokojení nad dopady výsledků brexitu na odvětví zemědělství a vybízí Komisi, aby při provádění své agendy v oblasti intenzivního obchodu zohlednila probíhající jednání o brexitu a dopad brexitu na odvětví zemědělství EU;

40.  varuje před rizikem výrazné nerovnováhy obchodních dohod, pokud se jedná o zemědělství, na úkor EU a před trendem obětovat zemědělství za rozšíření přístupu na trhy třetích zemí pro průmyslové výrobky a služby; varuje, že odvětví zemědělství samo o sobě dostává až do uzavření dohod velmi málo informací; poukazuje na návrh Komise na protiopatření v reakci na uvalení cel ze strany USA na ocel a hliník z EU; konstatuje, že tato opatření by neměla mít negativní dopad na zemědělce v EU;

41.  vyzývá Komisi, aby vedla veřejný rejstřík všech setkání se zájmovými skupinami a lobbisty v souvislost s vyjednáváním dohod o volném obchodu;

42.  žádá Komisi, aby zajistila, že doporučení poradní skupiny budou závazná a vynutitelná;

43.  vítá skutečnost, že Komise nyní zveřejní svá doporučení pro směrnice pro jednání o dohodách o volném obchodu, automaticky je postoupí vnitrostátním parlamentům a zároveň je zveřejní.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

2

9

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Karine Gloanec Maurin, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Zbigniew Kuźmiuk, Norbert Lins, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Maria Gabriela Zoană, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Karin Kadenbach, Elsi Katainen, Anthea McIntyre, Momchil Nekov, Miguel Viegas

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Krzysztof Hetman

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

33

+

ECR

Jørn Dohrmann, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, Anthea McIntyre

EFDD

Marco Zullo

ENF

Philippe Loiseau

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Miguel Viegas

NI

Dianne Dodds

PPE

Richard Ashworth, Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Krzysztof Hetman, Peter Jahr, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Paolo De Castro, Karine Gloanec Maurin, Karin Kadenbach, Momchil Nekov, Maria Noichl, Marc Tarabella, Maria Gabriela Zoană

2

-

EFDD

John Stuart Agnew

GUE/NGL

Maria Lidia Senra Rodríguez

9

0

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Elsi Katainen, Ulrike Müller

EFDD

Giulia Moi

PPE

Herbert Dorfmann

VERTS/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdržení se

(1)

COM(2017)0492.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0419P8_TA(2017)0420.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0197.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0091.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (26.6.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty

(2018/2005(INI))

Zpravodaj: Francis Zammit Dimech

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na články 167 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 12 Úmluvy OSN o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (COM(2007)0242) a na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu,(1)

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na úmluvu UNESCO z roku 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků a úmluvu ústavu UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích,

–  s ohledem na článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv týkající se práva účastnit se kulturního života,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl,(2)

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů platné od 25. dubna 2018,(3)

–  s ohledem na články 10 a 11 Listiny základních práv Evropské unie z roku 2010,

A.  vzhledem k tomu, že EU má právo přijímat politiky v oblasti obchodu s kulturními a audiovizuálními službami s cílem chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů, jakož i kulturního dědictví, a přispívat k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 4 týkajícího se kvalitního vzdělávání; vzhledem k tomu, že tato ostatní ustanovení zahrnují společnou obchodní politiku vymezenou v článku 207 SFEU;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU stanoví, že EU musí respektovat svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví;

C.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů vyzývá k dvoustranné, regionální a mezinárodní spolupráci za účelem ochrany a podpory rozmanitosti kulturních projevů a rovněž k povzbuzení mezikulturního dialogu, který by stavěl mosty mezi lidmi;

D.  vzhledem k tomu, že EU musí převzít odpovědnost za modernizaci svého evropského programu pro kulturu v globalizovaném světě, včetně přesné definice mediálních služeb a jasného rámce pro sdělovací prostředky ve veřejných institucích i soukromých podnicích v Evropě;

E.  vzhledem k tomu, že volný tok informací, včetně přístupu k evropským zpravodajským kanálům, může zlepšit správu věcí veřejných v rozvojovém světě;

F.  vzhledem k tomu, že EU musí dále rozvíjet práva duševního vlastnictví pro zákonné užívání osiřelých děl v muzeích, archivech, knihovnách a jiných výzkumných institucích, které chrání kulturní dědictví;

G.  vzhledem k tomu, že Evropa se pyšní bohatými a různorodými tradicemi a rozvinutým kulturním a tvůrčím odvětvím, malými a středními podniky i rozmanitými systémy veřejnoprávních sdělovacích prostředků a veřejného financování filmové tvorby a že řídící zásadou musí být i nadále prosazování kulturní rozmanitosti, podpora přístupu ke kultuře a podpora demokratického dialogu, v souladu s přístupem EU k mezinárodnímu obchodu;

H.  vzhledem k tomu, že v kontextu globalizace, mezinárodní spolupráce a výměny je zapotřebí široké definice kultury, tak aby zahrnovala nové hybridní formy kulturního projevu, stejně jako hmotné i nehmotné kulturní dědictví, včetně domorodých a tradičních uměleckých postupů, a aby tak odrážela proměnlivou a vyvíjející se povahu kultury;

I.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví přispívají k vytváření důstojných pracovních míst a k hospodářské prosperitě a představují přibližně 2,6 % HDP EU a zaznamenávají vyšší míru růstu než ostatní hospodářská odvětví a že v období finanční krize patřila k nejodolnějším odvětvím; vzhledem k tomu, že rozvoj obchodu se zbožím a službami v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví bude důležitým hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních míst v Evropě;

J.  vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů stanoví vysoké normy pro zpracování osobních údajů, které vyžadují zvláštní odpovědnost platforem a streamingových služeb v rámci regulace mezinárodního obchodu;

K.  vzhledem k tomu, že EU má přebytek v obchodu s kulturním zbožím a kulturními službami s ostatním světem;

L.  vzhledem k tomu, že EU má schodek v obchodu s audiovizuálními a souvisejícími službami s ostatním světem;

M.  vzhledem k tomu, že kulturní a jazyková rozmanitost je jednou ze základních hodnot EU a současně také součástí její politiky kulturní diplomacie;

N.  vzhledem k tomu, že k zajištění udržitelnějšího rozvoje měst, regionů a společností jako celku jsou zapotřebí inovace a kreativita, které jsou klíčem k řešení společenských výzev, před nimiž dnes naše společnosti stojí;

O.  vzhledem k tomu, že ochrana osobních údajů a právo na soukromí jsou základními právy, a proto o nich nelze vyjednávat v rámci žádné obchodní dohody;

P.  vzhledem k tomu, že Evropský rok kulturního dědictví 2018 zahrnuje také závazek k boji proti nedovolenému obchodování s kulturními statky;

Q.  vzhledem k tomu, že kultura je hnací silou pro inovace a změnu chování, neboť vytváří nové životní styly a paradigmata udržitelného rozvoje, a že umožňuje přístupy založené na komunitě a na místní úrovni, které jsou nezbytné pro pochopení globalizace a udržitelný rozvoj na místní úrovni, čímž přispívají a napomáhají k dosažení mnoha stávajících cílů udržitelného rozvoje;

R.  vzhledem k tomu, že využívání globalizace v obchodních aspektech kulturních statků vyžaduje přísné dodržování všech mezinárodních úmluv o ochraně kulturního dědictví, zejména ustanovení Haagské úmluvy z roku 1954, úmluvy UNESCO z roku 1970 a úmluvy UNIDROIT z roku 1995;

S.  vzhledem k tomu, že řemeslo a umělecká tvorba jsou klíčové především pro místní rozvoj;

T.  vzhledem k tomu, že mezikulturní dialog posiluje úctu a vzájemné porozumění a podporuje spravedlivější společenské a hospodářské výměny, včetně obchodu, neboť přispívá k rozvíjení postupů, které podporují zájmy všech stran vyváženějším a ohleduplnějším způsobem a bojují proti nekalým praktikám, jako jsou zneužívající ustanovení a jednostranně uložené podmínky;

1.  zdůrazňuje, že kultura a vzdělávání, včetně celoživotního učení, jsou společnými statky a že přístup ke kultuře a vzdělávání je lidským právem, a proto kulturu nebo vzdělávání nelze považovat za jakékoli zboží nebo službu, ani s nimi nelze zacházet jako s jakýmkoli zbožím či službou, ale jsou to společné statky, které je třeba chránit a trvale zdokonalovat; vyzývá proto, aby byly kulturní, audiovizuální a vzdělávací služby, včetně těch, které jsou poskytovány on-line, jednoznačně vyloučeny z obchodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi, jako je Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP);

2.  trvá proto na tom, že Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 má klíčový význam pro mezinárodní obchodní smlouvy, které musí příslušná ustanovení této úmluvy zohledňovat a dodržovat;

3.  zdůrazňuje, že globalizace představuje pro kulturní a tvůrčí odvětví Evropské unie příležitost, protože usnadňuje přístup k evropské kultuře, kterou poskytuje ostatním částem světa, a vytváří celosvětový fond talentu;

4.  domnívá se, že je nezbytné vyvážit obchodní jednání o autorských právech s cílem zajistit, aby neprobíhala na základě nejmenšího společného jmenovatele, ale aby se uplatňovala co nejlepší pravidla na ochranu kulturního dědictví, podporu kulturní rozmanitosti a zajištění příjmů těch, kdo jsou činní v oblasti kultury a sdělovacích prostředků, aby upřednostňovala a posilovala kreativitu, šíření znalostí a obsahu, jakož i práva uživatelů v digitálním věku, a aby vytvářela otevřené obchodní prostředí založené na pravidlech, které je nezbytné pro prosperitu kulturních a tvůrčích odvětví Evropské unie;

5.  opět vyzývá k tomu, aby EU uplatnila své právo na přijetí či zachování jakéhokoli opatření (především opatření regulačního nebo finančního charakteru), včetně právně závazného obecného ustanovení, jehož účelem je ochrana a podpora kulturní a jazykové rozmanitosti, kulturního dědictví, svobody projevu a plurality a svobody sdělovacích prostředků – bez ohledu na použitou technologii nebo distribuční platformu – při obchodních jednáních se třetími zeměmi;

6.  vyzývá Komisi, aby při budoucích obchodních jednáních podporovala přístup k evropským informačním službám;

7.  domnívá se, že kulturní a vzdělávací výměny mezi EU a jejími partnery přispívají ke vzájemnému udržitelnému rozvoji, růstu, sociální soudržnosti, demokracii, hospodářské prosperitě a vzniku důstojných pracovních míst v souladu s agendou důstojné práce Mezinárodní organizace práce, a to i ve spolupracujícím odvětví;

8.  domnívá se, že v globalizovaném světě by základním nástrojem pro potírání falešných zpráv a nenávistných výroků měla být redakční odpovědnost za mediální služby a on-line platformy a že je nutno dosáhnout spravedlivé hospodářské soutěže v oblasti reklamy v rámci mezinárodních obchodních dohod;

9.  připomíná, že politika v oblasti kultury a vzdělávání založená na demokratických a sdílených hodnotách, jakož i na přístupu ke kulturnímu dědictví, je klíčem k zajištění sociální soudržnosti, solidarity, aktivní účasti občanů, odolnosti a spravedlivého rozdělování bohatství a konkurenceschopnosti a že tato politika může poskytnout občanům znalosti a sociální a přenositelné dovednosti, jako jsou mezikulturní dovednosti a dovednosti v oblasti podnikání, řešení problémů, kreativity a kritického myšlení, jichž je zapotřebí, aby bylo možné vypořádat se s globalizací; podporuje posílení kvalitních sítí univerzit, škol a muzeí podporujících vzájemné učení a uznání akademických kvalifikací a propagaci globálního a komplexního občanství;

10.  vyzývá k začlenění vzdělávání o udržitelnosti, spravedlivém obchodu a ekologickém občanství do všech oborů, zejména v oblasti vzdělávání o podnikání, včetně sociálního podnikání, a v oblasti digitální gramotnosti a dovedností;

11.  žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly a rozvíjely individuálně přizpůsobené, inkluzivní a vysoce kvalitní systémy mobility, vzdělávání, kulturní a jazykové výměny a vědecké spolupráce, které by umožnily mezinárodní spolupráci a výměnu poznatků, a zároveň aby rozšířily dovednosti STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) na dovednosti STEAM (kde „A“ znamená umění (Arts)); žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly další vzdělávání a odbornou přípravu spolu s financováním výzkumu jako nástroj, s jehož pomocí může globalizace působit účinněji, a jako nejlepší prostředek k odstranění překážek;

12.  připomíná specifickou úlohu kultury ve vnějších vztazích a v rozvojových politikách, zejména v oblasti předcházení konfliktům a jejich řešení, budování míru a posilování postavení místního obyvatelstva; z tohoto důvodu se domnívá, že pro dosažení nového konsenzu v oblasti rozvoje je nutná ambiciózní a solidní kulturní strategie, která by zahrnovala i kulturní diplomacii;

13.  vybízí Komisi a členské státy, aby rozvíjely stávající struktury EU k budoucím akcím pořádaným v rámci kulturní diplomacie a doplnily konkrétní iniciativy EU a stávající programy, jež budou v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti, jejichž cílem je podporovat snižování chudoby a mezinárodní rozvoj;

14.  připomíná, že sport je vysoce globalizovaná hospodářská činnost, ale také sociální nástroj pro začleňování, posilování postavení a individuální a kolektivní rozvoj; připomíná proto potřebu zajistit vysokou úroveň etiky a transparentnosti při řízení mezinárodního obchodu a hospodářské činnosti v odvětví sportu;

15.  připomíná, že je třeba zajistit transparentnost a demokracii v obchodních dohodách a rozhodovacích procesech, a povzbuzuje občany k účasti na rozhodovacích procesech, mají-li být jejich pracovní podmínky, životní prostředí, zdraví a blahobyt ovlivněny.

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.6.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Silvia Costa, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Rupert Matthews, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marlene Mizzi, Liliana Rodrigues, Algirdas Saudargas, Remo Sernagiotto, Francis Zammit Dimech

KONEČNÉ JMENOVITÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

25

+

ALDE

María Teresa Giménez Barbat, Yana Toom

EKR

Angel Dzhambazki, Rupert Matthews, Remo Sernagiotto

ENF

Dominique Bilde

ESL/SZL

Curzio Maltese

ELS

Andrea Bocskor, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Algirdas Saudargas, Michaela Šojdrová, Bogdan Brunon Wenta, Francis Zammit Dimech, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver

S&D

Silvia Costa, Petra Kammerevert, Krystyna Łybacka, Marlene Mizzi, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Liliana Rodrigues, Julie Ward

VERTS/ALE

Jill Evans

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  hlasů pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (5.9.2018)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k využití potenciálu globalizace: obchodní aspekty

(2018/2005(INI))

Zpravodaj: Gilles Lebreton

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako příslušný výbor, aby do návrhu usnesení, který přijme, začlenil tyto návrhy:

1.  vítá diskusní dokument s názvem „Využití potenciálu globalizace“ a jeho zaměření na usnadnění přístupu k pozitivním účinkům globalizace, přičemž zároveň zdůrazňuje, že je třeba čelit jejím negativním důsledkům;

2.  domnívá se, že globalizace přináší podnikům a občanům mnoho výhod; uznává však zároveň, že globalizace také vyvolává obavy, které musí Evropská unie řešit;

3.  poukazuje na to, že posílení vnitřního trhu EU, jakož i spravedlivé a ucelené upevnění hospodářské unie je naprosto zásadní, neboť stabilní vnitřní trh je nezbytným předpokladem pro úspěšné provádění mezinárodních strategií; poukazuje v této souvislosti na to, že má-li být zajištěno, aby obchodní politika EU směřovala k dosažení svých obecných hospodářských a politických cílů, zejména udržitelného rozvoje, měly by všechny orgány EU zajistit lepší soulad mezi obchodní politikou a dalšími vnitřními a vnějšími politikami EU;

4.  zdůrazňuje, že mezinárodní obchod hraje důležitou úlohu v tom, jak se globalizace vyvíjí; poukazuje na to, že normotvůrce by v této souvislosti měl věnovat zvláštní pozornost mimo jiné následujícím oblastem pravomoci, které jsou předmětem mezinárodních obchodních dohod: práva duševního vlastnictví, včetně autorských práv, ochranných známek a patentů, ochrana údajů a posílení závazků v oblasti transparentnosti, požadavky na bezpečnost potravin a normy týkající se životního prostředí;

5.  připomíná a vítá závazek Evropské unie prosazovat transparentní a odpovědnou obchodní politiku, která využívá pozitivních stránek globalizace, zaručuje spravedlivé rozdělování přínosů obchodu v souladu se zásadami solidarity a udržitelnosti a nabízí moderní řešení pro realitu současného hospodářství ve stále technologičtějším světě, což všem jednotlivcům a podnikům, zejména malým a středním podnikům, umožňuje těžit z jejích výhod;

6.  uznává ochranu údajů jako základní právo v Evropské unii; vyzývá k tomu, aby byly v rámci obchodních dohod zaručeny vysoké standardy ochrany údajů prostřednictvím takzvaného rozhodnutí o vzájemné odpovídající ochraně mezi Evropskou unií a zeměmi mimo EU;

7.  zdůrazňuje, že s cílem efektivněji chránit občany před rozsáhlou globalizací musí orgány EU účinně a neustále reagovat na výzvy spojené s ochranou soukromí, ochranou údajů a kybernetickou bezpečností;

8.  zdůrazňuje, že je důležité dále prosazovat systémy zeměpisných označení a tradičních specialit Evropské unie a pokračovat v uzavírání příslušných dvoustranných dohod se třetími zeměmi;

9.  připomíná stanovisko Soudního dvora Evropské unie č. 2/15 k rozdělení příslušných pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy, pokud jde o Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurem, v jehož závěru se uvádí, že Evropská unie má výlučné pravomoci ve vztahu ke všem záležitostem souvisejícím s obchodem kromě nepřímých zahraničních investic, řešení sporů mezi investorem a státem, pokud jde o všechny druhy investic, a doplňkových ustanovení týkajících se nepřímých zahraničních investic; vítá stanovisko Soudního dvora, neboť zajišťuje právní srozumitelnost pro všechny budoucí dohody EU se třetími zeměmi, včetně dohody se Spojeným královstvím po jeho odchodu z Unie;

10.  vítá nedávný mandát Rady udělený Komisi, aby jménem Evropské unie jednala o Úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání investičních sporů s cílem řešit omezení stávajícího systému urovnávání sporů mezi investorem a státem; konstatuje, že tento mnohostranný soud bude sloužit jako stálý orgán pro řešení sporů týkajících se investic a bude představovat transparentnější, ucelenější a spravedlivější systém, který bude pro investory nesmírně přínosný; vítá dále v této souvislosti skutečnost, že se Rada rovněž rozhodla zveřejňovat směrnice pro jednání, o což Parlament dlouhodobě žádal v rámci svých snah o prosazování větší transparentnosti v oblasti mezinárodních jednání;

11.  vítá iniciativy Unie směrem k dosažení spravedlivé rovnováhy mezi nenarušenou hospodářskou soutěží a ochrannými opatřeními, jako jsou antidumpingová opatření týkající se dovozu ze třetích zemí;

12.  zdůrazňuje, že vysoké evropské standardy týkající se sociální ochrany, pracovních podmínek, životního prostředí, práv spotřebitelů a základních práv, které jsou základem prosperity Unie, musí být prosazovány pomocí nástrojů obchodní politiky uplatňovaných v souladu s cíli udržitelného rozvoje; konstatuje v této souvislosti, že je nezbytné, aby Evropská unie zajistila, že mezinárodní dohody budou založeny na výše uvedených standardech, aby byla globalizace prospěšná pro všechny Evropany a její hospodářský, sociální a environmentální dopad byl přínosem pro jednotlivce a podniky v rámci Evropy i mimo ni;

13.  zdůrazňuje, vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, že je třeba posílit globální správu a globální pravidla s cílem předcházet obchodním válkám;

14.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvýšenou pozornost opatřením v oblasti vnitřní politiky, která přijali někteří partneři EU a která by mohla oslabit mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech, a aby přijala nezbytná protiopatření;

15.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že 45 % Evropanů považuje globalizaci za hrozbu, zahájila kampaň zaměřenou na prosazování jejích pozitivních aspektů, zvláště v těch regionech, v nichž má globalizace převážně negativní vliv; vyzývá dále Komisi, aby určila a prováděla nejúčinnější opatření na podporu malých a středních podniků, které stále trpí dopady hospodářské krize i globalizace;

16.  konstatuje, že volný, spravedlivý a udržitelný obchod je ekonomicky žádoucí a má zásadní politické důsledky; konstatuje dále, že je důležité, aby Evropa využívala obchod jako nástroj na podporu demokratického a udržitelného rozvoje v celém světě;

INFORMACE O PŘIJETÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.9.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

11

6

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Gilles Lebreton, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Jiří Maštálka, Angelika Niebler, Răzvan Popa

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

11

+

ECR

Angel Dzhambazki

EFDD

Laura Ferrara

ENF

Marie-Christine Boutonnet, Gilles Lebreton

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, Luis de Grandes Pascual, Angelika Niebler, Emil Radev, Pavel Svoboda, Francis Zammit Dimech, Tadeusz Zwiefka

6

-

GUE/NGL

Jiří Maštálka

S&D

Mady Delvaux, Jytte Guteland, Răzvan Popa, Evelyn Regner

VERTS/ALE

Julia Reda

2

0

ALDE

Jean-Marie Cavada

VERTS/ALE

Pascal Durand

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.9.2018

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

0

9

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Karoline Graswander-Hainz, Christophe Hansen, Nadja Hirsch, France Jamet, Jude Kirton-Darling, Danilo Oscar Lancini, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Adam Szejnfeld, William (The Earl of) Dartmouth, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Klaus Buchner, Dita Charanzová, Fernando Ruas, Pedro Silva Pereira, Ramon Tremosa i Balcells

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pascal Durand, Angel Dzhambazki, Czesław Hoc, Martin Schirdewan


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

29

+

ALDE

Dita Charanzová, Nadja Hirsch, Marietje Schaake, Ramon Tremosa i Balcells

ECR

Angel Dzhambazki, Czesław Hoc, Emma McClarkin

EFDD

William (The Earl of) Dartmouth

NI

David Borrelli

PPE

Laima Liucija Andrikienė, Reimer Böge, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Christophe Hansen, Sorin Moisă, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Fernando Ruas, Tokia Saïfi, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler

S&D

Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Joachim Schuster, Pedro Silva Pereira

VERTS/ALE

Klaus Buchner, Pascal Durand

0

-

 

 

9

0

EFDD

Tiziana Beghin

ENF

France Jamet, Danilo Oscar Lancini

GUE/NGL

Anne-Marie Mineur, Martin Schirdewan, Helmut Scholz

S&D

Maria Arena, Karoline Graswander-Hainz, Emmanuel Maurel

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 22. října 2018Právní upozornění